Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedo, rok 2009 přinese pro Evropský parlament mnoho změn a výzev. Nejenom, že se budou konat volby a začne nové období Parlamentu, ale především se budeme muset zabývat výzvami ohledně vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Život se nezastaví a teď nemluvím výlučně o politickém životě. Přijde doba, kdy budou změny a nové plány a přístupy nezbytné. Obecně řečeno, aby mohly být změny účinné, je třeba vynakládat více finančních prostředků. Rozpočtové zdroje by však měly být spravovány efektivněji a bez zbytečné byrokracie.
Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Při hlasování jsem podpořila zprávu zpravodaje Paula Rübiga, protože EUROSTARS pokládám za významnou iniciativu Evropské komise, která podpoří výzkum a vývoj prováděný malými a středními podniky.
Navzdory tomu, že malé a střední podniky vytvářejí téměř 70 % HDP, nebyl dosud jejich potenciál v oblasti výzkumu a vývoje dostatečně využit. Chtěla bych podpořit snahu pana zpravodaje Rübiga umožnit co nejvyššímu počtu malých a středních podniků zúčastnit se tohoto programu. Podle původního návrhu by bylo z procesu vyloučeno mnoho malých a středních podniků, neboť minimální úroveň příspěvku na náklady projektu ze strany malých a středních podniků byla stanovena na 50 %. Na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Radou se budou moci malé a střední podniky sdružovat a společně vypracovat projekt v oblasti výzkumu a vývoje.
Těší mě, že mezi 29 účastnickými zeměmi, které již tomuto programu vyjádřily podporu, je také Slovensko. Je třeba, aby slovenští malí a střední podnikatelé byli informováni o možnosti čerpat prostředky na výzkum a vývoj z tohoto programu a aby se výzkumný potenciál zvýšil jak v zaostalých regionech Slovenska, tak Evropy.
Dobrým vodítkem jim bude evropská výzkumná a inovační databáze, ve které Komise zveřejní výsledky projektů realizovaných díky tomuto programu.
Carlo Fatuzzo (PPE-DE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, nebudu mluvit o vteřinu déle a možná ani o vteřinu méně. Chci pouze říct, že pro mě byla čest hlasovat pro zprávu mého přítele Paula Rübiga, která nastiňuje tento návrh rozhodnutí na podporu malých a středních podniků.
Co bych chtěl především – a co mi způsobuje bezesné noci – je, aby existovaly projekty, které budou založeny na zkušenostech, kapacitách a vzpomínkách starých lidí, kteří mohou mladé lidi v malých a středních podnicích mnoho naučit, z čehož by měly užitek všechny země EU i sama Evropská unie. Pane předsedo, vidíte, že mám k dispozici ještě pět vteřin na to, abych popřál dobrou chuť všem kolegům, kteří byli tak laskavi a zůstali zde, aby si vyslechli můj proslov.
Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedo, jakákoliv iniciativa zaměřená na podporu a stimulaci těžby uhlí a výrobu oceli si zaslouží podporu Evropského parlamentu. Výše uvedené činnosti jsou obzvláště důležité, neboť žádné rychle se rozvíjející hospodářství nemůže prosperovat bez těchto odvětví. Je třeba si také uvědomit, že se největší producenti těchto surovin nacházejí mimo Evropskou unii a že ve srovnání s nimi je postavení členských států chabé.
Nemůže být pochyb o tom, že poptávka po uhlí a oceli bude nadále růst, neboť ji budou hnát dopředu rychle se rozvíjející asijské ekonomiky. Navzdory potřebě obnovitelných paliv, která jsou šetrnější k životnímu prostředí, zůstane uhlí klíčovým energetickým zdrojem a zdrojem bohatství pro mnohé oblasti Evropské unie i v daleké budoucnosti.
Tunne Kelam (PPE-DE). – Pane předsedo, hlasovala jsem pro pozměňovací návrh 3 předložený panem Szymańskim, v němž se silněji vyjadřuje náš všeobecný postoj, že má být zabráněno přítomnosti vysokých státních představitelů na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Pekingu. Pan Szymański vidí spojitost mezi přítomností státníků a možnou podporou vnitřní politiky čínských orgánů. Myslím, že by tato spojitost měla být pro čínské orgány tímto varovným znamením zdůrazněna. Proto jsem hlasovala pro pozměňovací návrh 3.
Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Evropský parlament zůstal dnes zase dál vlajkovou lodí obrany lidských práv a to proto, že jsme nalezli širokou politickou shodu při odsouzení porušování lidských práv v Číně, která v rozporu s očekáváním neuvolňuje, ale utužuje svou totalitní moc před olympijskými hrami. Olympijský výbor je zaslepený, když tvrdí, že sport a tlak na lidská práva k sobě nepatří. Jsem šokována tímto pragmatickým přístupem, který je na hony vzdálen původním idejím olympijských her.
Žádám dnes všechny ostatní poslance, aby se jako já obrátili dopisem na premiéry svých vlád a vyzvali je k neodkladnému vyhlášení bojkotu slavnostního ceremoniálu, pokud Čína nepřistoupí na dialog s Tibeťany a pokud nebude ratifikovat Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. To, že se dosud hlavy členských států neodhodlaly na společném postupu, považuji za chybu a bojím se, že za selhání.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedo, Evropská unie musí v tak důležitých věcech, jakými jsou svoboda, demokracie a lidská práva, hovořit jedním hlasem. Proto bylo nezbytné přijmout jednoznačný postoj ohledně situace v Tibetu a přijmout rozhodná opatření, abychom přesvědčili Čínu, že má tyto hodnoty respektovat. Je naší morální povinností připomenout Číně sliby, které učinila vůči světovému veřejnému mínění v otázce lidských práv, když usilovala o uspořádání olympijských her. Dosud Čína těmto slibům nedostála.
Čína je nyní hospodářská velmoc, kterou nelze přehlížet. Je však velmi špatné, pokud politici dávají přednost dosažení konkrétních hospodářských cílů a výhodných obchodních smluv před ochranou základních hodnot.
Při jednáních s Čínou musíme skončit s politikou oddělování hospodářských otázek od lidských práv. To však nemusí znamenat hospodářské vyloučení. Právě naopak Musíme Čínu přesvědčit, aby se zavázala k dodržování mezinárodních norem.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedo, jménem Evropského parlamentu velmi úzce spolupracuji s kolegy z chorvatského parlamentu, proto si zde dovoluji vystoupit.
Již v momentě, kdy Chorvatsko vyhlásilo svou nezávislost, rozhodlo, že klíčem k jeho budoucnosti je Evropská unie. Měli bychom pochválit chorvatské orgány za to, co udělaly k vyřešení zásadních problémů. Poukazuji například na reformu veřejného sektoru a justičního systému a na opatření pro boj s korupcí. Chorvatsko úzce spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Je třeba jej pochválit za ustanovení, o integraci národnostních menšin do společenského a politického života, které včlenili do své ústavy.
Chorvatsko potřebuje Evropskou unii a Evropská unie potřebuje Chorvatsko, mimo jiné i z důvodu jeho geostrategické polohy. Přistoupení Chorvatska napomůže ke stabilizaci Západního Balkánu a k zajištění plného rozvoje demokracie v tomto regionu.
Borut Pahor (PSE). – (SL) Pane předsedo, ačkoliv doufám, že Chorvatsko uzavře jednání s Evropskou unií co nejdříve, odmítl jsem již během dne podpořit zprávu pana Swobody z jednoho konkrétního důvodu: pozměňovací návrh, který byl schválen většinou hlasů, vede dle mého názoru k vážným obavám, neboť se stává precedentem pro rozhodnutí Evropského parlamentu vzhledem k tomu, že spekuluje o datech uzavření jednání. Konkrétně zpravodaj pan Swoboda navrhl, aby bylo slovo „could“ nahrazeno slovy „should in any case“, což znamená, že navrhuje, aby v každém případě a bez ohledu na splnění kritérií byla jednání mezi Chorvatskem a Evropskou unií uzavřena v roce 2009.
Věřím, že Evropská unie vždy trvá na to, aby byla dodržována stanovená kritéria a toto bylo podmínkou pro uzavření jakýchkoliv jednání. V této zprávě však dnes Hannes Swoboda a Evropský parlament prohlásily, že bez ohledu na cokoliv musí Komise v každém případě uzavřít jednání s Chorvatskem do konce roku 2009. To považuji za nepřijatelné.
Mario Borghezio (UEN). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, na protest proti zamítnutí pozměňovacích návrhů, které jsme předložili na ochranu svatosvatých práv nás Italů, benátské menšiny, hlasuje Liga severu proti zprávě pana Swobody o Chorvatsku.
V oblastech Istrie a Dalmácie, které jsou pod cizí nadvládou, lidé z Rijeky a Puly stále volají po svých právech, právech, která jsou stále 60 let od konce války pošlapávána. Je to rána, která vyžaduje léčení. Chorvatsko nemůže být nadále hluché k výkřikům bolesti našich krajanů, kteří nežádají o nic víc než o uznání jejich historie, utrpení a práv.
Je neuvěřitelné, že naši levicoví kolegové obviňují v naší zemi Ligu severu z toho, že jí chybí smysl pro italskou identitu, a provokují nás tím, že říkají, že by naši ministři měli zpívat Fratelli d'Italia, a potom ve Štrasburku v této sněmovně, když se hovoří o právech našich italských a benátských krajanů – kteří jsou i dnes perzekuováni a jsou jim odpírána jejich základní práva – hlasují s dědici Titovských pronásledovatelů a pachatelů tzv. masakru „foibe“. Možná, že tím, čím jsou naši krajané vinni, je to, že jsou antikomunisté a vlastenci, zrovna tak, jako jsou antikomunisté a vlastenci členové Ligy severu.
- Návrh usnesení: Boj proti rakovině v rozšířené EU (B6-0132/2008)
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedo, hlasoval jsem pro usnesení o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii, protože je to obzvlášť závažný problém. Dotýká se milionů Evropanů, zejména v nových členských státech. Kontrolní testy a screening musí být spolufinancovány nebo zcela financovány na úrovni Unie. Tato opatření by se měla stát pro Evropskou unii prioritou a měla by být pro všechny naše občany povinná.
Evropská komise by měla připravit celoevropskou osvětovou kampaň, která by poskytovala informace o preventivních opatřeních, včasném objevení nemoci a diagnostice a o jejím léčení. Rakovinu lze překonat pouze tehdy, pokud budeme bok po boku koordinovat naše úsilí. Boj proti rakovině je těžkou výzvou, ale Evropa a svět se s ní musí vyrovnat.
Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedo, literatura, divadlo, architektura, vizuální umění, řemesla, kino a televize jsou důkazy kulturní rozmanitost Evropy. Všechny jsou součástí společného evropského kulturního dědictví, i když patří jednotlivým zemím či regionům v Evropě.
Jedním z cílů Evropské unie je zachovat a podporovat tuto rozmanitost a zpřístupnit ji všem. To bylo například stanoveno v Maastrichtské smlouvě, ve které byl poprvé formálně vyjádřen kulturní rozměr evropské integrace. Evropský sociální fond podporuje nadaci Artura Toscaniniho v Itálii. Tato nadace pořádá od poloviny 90. let 20. století odborné kurzy pro nezaměstnané hudebníky. Program Kultura je jedním z pilotních programů Evropské unie pro období 2007 až 2014. Jeho rozpočet činí pro toto období kolem 400 milionů EUR. Je to program pro kulturní akce, které nemají audiovizuální povahu.
Věřím, že všichni vytrváme v podpoře umělců a akcí na podporu kultury. Koneckonců je kultura stejně důležitá jako hospodářství nebo průmysl. A z tohoto důvodu jsme hlasoval pro tuto zprávu.
Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – Pane předsedo, hlasoval jsem pro zprávu pana Graça Moury, neboť věnujeme příliš málo času a peněz na podporu kultury. Soustředíme se na hospodářství, trhy, zaměstnanost, a obchod, ale kde by byla Evropa bez malířů, hudebníků a literátů?
Včera večer nám komisař Figeľ řekl, že kultura je důležitější než obchod. Mohu jen dodat, že kultura vytváří podnikatelské prostředí nebo, jak řekl jeden historik: „bez těch, kteří píší, by nebyli pošťáci“.
Při příležitosti 200. výročí narození polského skladatele Fryderyka Chopina ukažme světu, že na tomto kontinentu vznikla nádherná hudba a kultura.
Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Hlasovala jsem pro zprávu o evropské strategii pro kulturu v globalizovaném světě, protože kulturu pokladám za duši Evropy, za významný prvek pro obohacení našich národů. Který kontinent má tolik hudebních géniů jako Evropa, tolik vynikajících malířů, sochařů, architektů a jiných světoznámých umělců?
Nikdy nebyla v Unii kultura tak viditelná jako nyní. Výsledek zralosti evropských regionů v oblasti kultury se projevuje například v projektu Evropské hlavní město kultury na období 2007 až 2019.
S úžasem sleduji vyrovnaný zápas o titul Evropské hlavní město kultury 2013 mezi čtyřmi slovenskými kandidáty, kterými jsou slovenská města Košice, Martin, Nitra a Prešov. Komise, která bude v září tohoto roku rozhodovat o vítězi, to bude mít velmi těžké. Nádherné, smysluplné projekty plné kulturních skvostů skýtají úžasné zážitky pro všechny, kteří tato města navštíví.
Předseda. − Jste výborná zpěvačka, paní Pleštinská. Měl jsem to štěstí, že jsem vás při několika příležitostech slyšel zpívat.
José Ribeiro e Castro (PPE-DE). – (PT) Pane předsedo, chci pogratulovat panu Mourovi k dnes přijaté zprávě. Také vítám odstavec 26, který byl schválen obrovskou většinou 560 hlasů pro ve jmenovitém hlasování, a chci na něj zvlášť upozornit. Tento odstavec upozorňuje na vzájemné působení evropských jazyků s ostatními kontinenty, zeměmi celého světa a skutečností, že je pro Evropskou unii životně důležité, aby věděla, jak konkrétně podpořit tyto jazyky a vzájemné působení kultury a jazyků v jejich mimoevropských rozměrech. To je případ angličtiny, španělštiny a portugalštiny a v menší míře francouzštiny. Jsem si jist, že komisař Orbán bude moci použít tento odstavec spolu se zprávou pana Joan i Marí, o které jsme hlasovali před dvěma lety, k tomu, aby vypracoval konečnou verzi hlavních směrů pro evropskou politiku mnohojazyčnosti. Konkrétní podpora šíření těchto jazyků, které jsou globálními evropskými jazyky, je v globalizovaném světě, ve kterém žijeme, zcela jistě významná.
- Návrh usnesení: Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie (B6-0131/2008)
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedo, změna klimatu představuje výzvu pro mnoho hospodářských odvětví. Je také hrozbou pro evropskou biologickou rozmanitost a negativně ovlivňuje sociální rozvoj. Jediným způsobem, jak lze čelit účinkům změny klimatu, je snížit emise skleníkových plynů na regionální a místní úrovni, ve všech hospodářských odvětvích a v každé oblasti našich životů. Evropská unie by měla vytvářet spojenectví na globální úrovni, zejména s rozvojovými zeměmi. Rozvojové země nesou také stále se zvyšující odpovědnost za nepřiměřené vypouštění skleníkových plynů.
Další významnou záležitostí je zlepšení společenského povědomí o opatřeních pro přizpůsobení zapojením sdělovacích prostředků a občanů do otázek životního prostředí. V tomto ohledu je třeba jednat na globální, regionální a místní úrovni a překonat veškeré bariéry, ať politické či jiné.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vědomi si veterinárních problémů a jejich možných vlivů na veřejné zdraví jsme hlasovali pro zprávu o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu.
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 harmonizuje pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu mezi členskými státy nebo po jejich dovozu či opětovném dovozu do Společenství ze třetích zemí. Toto nařízení mimo jiné zavedlo pro kočky, psy a fretky pohybující se mezi členskými státy pas. Ten osvědčuje, že zvíře bylo očkováno proti vzteklině. Toto nařízení však stanoví přechodné výjimky, které mohou některé členské státy využívat do 3. července 2008 (čl. 6 odst. 1 a článek 16).
Ustanovení čl. 6 odst. 3 stanoví možnost rozšíření tohoto přechodného období pomocí přijatých právních předpisů, které se budou opírat o zprávu předloženou Komisí Evropskému parlamentu a Radě do 1. února 2007. To se nestalo.
K získání času pro definování nového režimu je zde proto nová dohoda, která má rozšířit přechodné období.
Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Ouzkého proto, aby se opatření týkající se pohybu zvířat v zájmovém chovu přijímala po plném zohlednění vědeckého hodnocení.
Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. − (SK) Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, pokud jde o prodloužení přechodného období.
Jsem rád, že nařízení (ES) č. 998/2003 v členských státech harmonizuje pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu nebo po jejich dovozu či opětovném dovozu do Společenství ze třetích zemí. Je velmi pozitivní, že kromě jiných opatření byl zaveden pas pro kočky, psy a fretky, který osvědčuje že zvíře bylo očkováno proti vzteklině. Podpořil jsem tuto zprávu, neboť původní přechodné období nemůže být dostatečné zejména proto, že dosud nebyl v tomto směru předložen žádný návrh a Evropský parlament bude po volbách v roce 2009 rozpuštěn.
Také věřím, že je pro Maltu důležité, aby byla zařazena na seznam zemí, které uplatňují zvláštní požadavky, pokud jde o klíšťata, neboť Malta již tento zvláštní režim má.
Tento návrh umožní majitelům zvířat v zájmovém chovu, aby s nimi mohli cestovat za méně stresujících podmínek.
Jean Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu mé italské kolegyně Luciany Sbarbati, která je součástí postupu konzultace o návrhu rozhodnutí Rady o zřízení Evropské migrační sítě.
Potřeba sledovat migrační toky vychází z prvního sdělení Komise z roku 1994 a v roce 2003 vedla k experimentálnímu zřízení Evropské migrační sítě. K zachování tohoto základního nástroje se ukázalo nezbytným přijetí právního nástroje. Navzdory nesmírnému množství informací, které existují o četných stránkách mezinárodní migrace, není ve skutečnosti lehké se k těmto údajům dostat.
Navíc není k dispozici dostatek spolehlivých, srovnatelných a aktuálních informací ani analýz rozvoje právní a politické situace v oblasti přistěhovalectví a azylu jak na národní úrovni, tak na úrovni EU. Podporuji iniciativy zaměřené na rozšíření tohoto mechanismu, aby zahrnoval i azyl, a aby byl mandát sítě rozšířen.
Philip Bradbourn (PPE-DE), písemně. − Britští konzervativci se zdrželi hlasování o této zprávě, neboť ačkoliv nesouhlasíme s jeho obsahem, v návrhu je uznáno, že se jeho ustanovení na Spojené království nevztahují. Naší dlouhodobou politikou je, že nezaujímáme postoje k věcem, které se netýkají Spojeného království a u kterých jsme si vyhradili neúčast.
Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost se společná evropská politika v oblasti azylu a migrace neustále vyvíjí.
V této souvislosti je zcela zásadní, abychom měli k dispozici objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace a údaje na úrovni států i na celoevropské úrovni, abychom tak mohli lépe porozumět jevu migrace, analyzovat jej a vypracovat politiky nebo přijmout rozhodnutí, které by byly založeny na této lepší informovanosti.
Stávající údaje jsou však nesourodé a v mnoha případech nespolehlivé, nesrovnatelné, či dokonce neaktuální.
Zasedání Evropské rady v Soluni schválilo zřízení Evropské migrační sítě, která zahájila svou činnost jako pilotní projekt, po kterém následovaly přípravné kroky.
Proto podporuji tento návrh, jehož cílem je upevnit stávající strukturu, aby se stala stálou, a tím, že budou vymezeny její cíle, funkce, struktury a způsoby financování, se jí dostalo vhodného právního základu.
Souhlasím s pozměňovacími návrhy zpravodaje, zejména se zahrnutím azylu do názvu sítě a s rozšířením jejího mandátu. Zejména souhlasím, že je nepřijatelné, aby měl Parlament dle návrhu Rady pouze roli pozorovatele bez práva hlasovat.
Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Navrhovaná zpráva není ničím jiným než seznamem neúspěchů různých dosud prováděných evropských politik a zřízených subjektů.
Jaký je přesně její účel? Jejím účelem je zřídit další evropskou strukturu odpovědnou za shromažďování, výměnu a využívání aktuálních údajů o vývoji migrace. Zdá se, že chybí ústřední zdroj informací. Ale co činnost desítek jiných vnitrostátních, mezinárodních a mezivládních subjektů, Evropské migrační agentury, Mezinárodní organizace pro migraci a Agentury pro základní práva, které jsou zodpovědné zejména za shromažďování informací o migraci? A co Eurostat, Europol, síť RAXEN, Cirefi atd.? Jsou neefektivní či zastaralé? Pokud zní odpověď „ano“, proč dostávají každý rok více prostředků z rozpočtu?
Zpravodaj si správně dělá starosti, pokud jde o riziko, že Evropská migrační síť bude duplikovat stávající struktury. Měl by si dělat především starosti kvůli nebezpečnému záměru evropských orgánů, které spíše než by problémy spojené s přistěhovalectvím řešily, pouze maskují smutnou realitu neomezeným zvýšením postupů komitologie a vytvářením subjektů všech druhů.
Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Evropská migrační síť nemůže nadále fungovat bez jasného právního základu. Jako členka Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci plně podporuji zprávu paní Sbarbatiovou, která navrhuje přijetí návrhu Komise a obecnou dohodu Rady. Věřím, že rozhodnutí Rady poskytne vhodný právní základ za předpokladu, že vezme plně v úvahu stanovisko Evropského parlamentu.
Návrh zpravodaje, aby nebylo zřízeno nové Evropské středisko pro sledování migračních toků, si obzvlášť zaslouží podporu. Zpravodaj místo toho navrhuje posílení stávajícího systému založeného na síti národních kontaktních míst. Také podporuji návrh na posílení působnosti sítě, aby se nezabývala pouze migrací, ale také azylem. Věřím, že rozšířit informační a výzkumnou činnost sítě, aby zahrnovala vytváření studií, analýz a hodnocení týkajících se uplatňování a provádění směrnic. Domnívám se, že veškerá činnost sítě by měla být užitečnější, aby mohly subjekty, které rozhodují, využít její činnost v praxi.
Je dobré, že síť bude odpovídat také za shromažďování a výměnu informací o přistěhovalectví a azylu. To v budoucnu umožní výměnu a srovnávání informací a rozvoj nových kritérií a ukazatelů na evropské úrovni.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Evropský parlament dnes přijal návrh rozhodnutí Rady o zřízení Evropské migrační sítě.
Evropská migrační síť, která v roce 2002 zahájila svou činnost jako pilotní projekt, se skládá z řady národních kontaktních míst. Jejím hlavním cílem je poskytovat „objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace“ o situaci v oblasti migrace a azylu v různých členských státech.
Cílem tohoto návrhu je upevnění stávající struktury v podobě sítě, aniž by se alespoň prozatím zřizovala nová agentura či observatoř na úrovni EU.
Není pochyb o tom, že opatření zaměřená na zlepšení znalostí skutečné situace v oblasti přistěhovalectví (a azylu) v různých zemích EU budou užitečná. Nesouhlasíme však s tím, aby byl tento návrh využit k podpoře komunitarizace přistěhovalecké a azylové politiky, které chce Smlouva, nyní nazývaná Lisabonská smlouva, podpořit a zajistit.
Odmítáme zavedení společné přistěhovalecké a azylové politiky, která by byla založena na bezpečnostních opatřeních, omezující a hluboce nelidská a která by základní odpovědnost odňala členským státům (a jejich parlamentům).
Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Spolupráce mezi členskými státy a výměna informací jsou jistě nezbytné, pokud mluvíme o politice přistěhovalectví. Je to obzvláště významné od té doby, co Schengenská dohoda odstranila všechny kontroly na vnitřních hranicích Unie, což znamená, že rozhodnutí přijatá jedním členským státem, zejména ta, která se týkají právní úpravy legálních přistěhovalců, mají dopady i na sousední země.
Pokud je zde jedna oblast, ve které Evropa vyniká, je to zřizování agentur, subjektů a všech druhů struktur, které jsou vybaveny personálem a rozpočtem a tím ospravedlňují akce na úrovni Unie a budí zdání, že chtějí vyřešit problém. Tak tomu však vůbec není.
Platí to zejména v případě přistěhovalectví, u kterého množství stávajících struktur, ať vládních, nevládních, či mezivládních, jež existují vedle sebe, nevedlo k přesvědčivým výsledkům. Výzkumná střediska, profesní subjekty, Evropské středisko pro sledování migrace, Eurostat, Europol, Agentura pro základní práva, Středisko pro informace, diskusi a výměnu v oblasti hranic a přistěhovalectví (Cirefi) a tak dále, seznam je nekonečný. Tato zpráva se snaží o bůhví kolikátou: Evropskou migrační síť, která má být prvním stadiem pro vytvoření nové evropské observatoře či agentury.
Je čas, abychom omezili v Evropě excesy a předstírání.
Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mé vážené německé kolegyně Ingeborg Grässleové, která je součástí postupu konzultace k návrhu nařízení Komise (ES), kterým se mění nařízení (ES) č. 1653/2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství.
Podporuji zpravodajčiny návrhy na harmonizaci lhůt pro postup udělení absolutoria uvedení znění obecného finančního nařízení pro výkonné agentury do souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Také podporuji návrh na určení data, které má být uvedeno v plánu, pokud jde o dočasné pracovníky, pracovníky na smlouvu a přidělené národní odborníky, aby rozpočtový orgán získal jasný přehled o změnách v rozpočtu určeném na pracovníky u každé agentury.
Návrh, aby byly formalizovány požadavky na schvalující osobu, tj. ředitele agentury, který má nést konečnou odpovědnost, je také významný.
Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mé vážené německé kolegyně a přítelkyně Ingeborg Grässleové, která je součástí postupu konzultace k návrhu nařízení Komise (ES), kterým se mění nařízení (ES) č. 1653/2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství.
Souhlasím s tím, že musíme harmonizovat lhůty pro udělení absolutoria a jasně stanovit, že agentury Společenství, které dostávají příspěvky z rozpočtu podle čl. 185 odst 1 nařízení o souhrnném rozpočtu, jsou ve skutečnosti všechny subjekty Společenství, které dostávají přímé subvence z rozpočtu a ty které jsou přímo financovány z rozpočtu.
Je také významné určit data, která mají být uvedena v plánu, pokud jde o dočasné pracovníky, pracovníky na smlouvu a přidělené národní odborníky, aby rozpočtový orgán získal jasný přehled o změnách v rozpočtu určeném na pracovníky u každé agentury, a aby se zlepšila a posílila schvalující osoby.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Počet subjektů uvedených v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 – jinými slovy agentur Společenství – se v posledních letech zněkolikanásobil (přičemž se předpokládá zřízení mnoha dalších); stávají se ve stále větší míře nadnárodní a vykonávají činnosti, které spadají do působnosti členských států.
Tato zpráva částečně vylepšila text navržený Evropskou komisí, zejména tím, že ve finančním nařízení týkajícím se těchto subjektů stanovila povinnost zveřejnit na internetových stránkách informace o příjemcích prostředků z jejich rozpočtu. Tyto informace budou pro třetí osoby snadno dostupné, transparentní a obsáhlé. Současné nařízení se tím nezabývá.
Navzdory požadavku na podrobnější informace o personálu, rozpočtu a činnosti těchto agentur však návrh Komise souhlasí s tím, aby byl těmto agenturám dán větší prostor pro přesun prostředků, které musí být řádně sledovány.
Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Hospodářské problémy, kterým čelí odvětví rybolovu, jsou důsledkem nejasného a neúčinného systému, který je mimo jiné založen na systému celkového přípustného odlovu, kvótách a řízení rybolovu. Ve sdělení Komise o „zlepšování hospodářské situace v odvětví rybolovu“ se zmiňují problémy, kterým toto odvětví čelí, a naznačuje se nový postoj k řízení rybolovu. Ten zahrnuje i řízení „rybolovných práv“.
Tato rozprava je pro odvětví rybolovu ve Společenství nesmírně významná, neboť otevírá dveře k větší udržitelnosti biologických zdrojů a větším možnostem pro ty, kteří jsou odpovědni za přístup tohoto odvětví na trh. Je zde široké rozpětí rybolovných práv a transakčních systémů, které nejsou vždy zcela transparentní. Musíme proto začít vážně diskutovat o to, jak nalézt způsob hodnocení řízení těchto práv, který by zajišťoval transparentnost, právní jistotu a hospodářskou efektivnost pro rybáře.
Vzhledem k tomu, že rybolovná práva tvoří páteř řízení rybolovu ve vedoucích zemích v oblasti rybolovu (USA, Nový Zéland, Norsko atd.), je zcela vhodné diskutovat v oblasti řízení rybolovu ve Společenství o této otázce.
S ohledem na výše uvedené podpořili členové portugalské Sociálně demokratické strany zprávu paní Attwoollové.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Proslov komisaře Borga byl výborný, pokud jde o záměry Komise pro budoucnost společné rybářské politiky: konkrétně změnu jejího systému řízení postupným zavedením systému Společenství založenému na rybolovných právech.
Téměř jsme mohli předpokládat její záměry: původně rozšířit uplatňování tohoto systému, ačkoliv ve většině členských států pouze na část plavidel, a poté vytvořit jednotný trh EU s právy rybolovu, možná i s obchodováním na burze.
Cíl přednesený Evropskou komisí „ ... může vést k rozsáhlému skupování práv a mít za následek soustřeďování vlastnictví kvót, zeměpisného rozdělení rybolovné činnosti a složení loďstva“, kde by „ ... veškeré mechanismy zřízené s cílem omezit potenciální nepříznivé účinky … měly být slučitelné s jednotným trhem a pravidly hospodářské soutěže ve Společenství“.
Toto je nesmírně důležitá věc, která se dotýká suverenity členských států i vlastnictví a řízení práva využívat přírodní zdroje, jinými slovy převedení práva využívat veřejné statky do soukromých rukou.
Tento záměr nemůžeme než kategoricky odmítnout!
Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Zdržel jsem se hlasování o zprávě paní Attwoolové, neboť ačkoliv bych mohl souhlasit s její větší částí, nezabývá se základním problémem našeho současného systému řízení rybolovu: skutečností, že evropské vody jsou řízeny centrálně v podobě společné rybářské politiky. Zpráva uvádí, že mořské biologické zdroje jsou „společným veřejným statkem“, opomíjí, že tyto zdroje nejlépe spravují samy evropské rybářské národy. Zpráva dále uvádí, že mechanismus řízení rybolovných práv je třeba přijmout na úrovni Společenství, i když realita ukázala, že řízení rybolovu Společenstvím byla naprostá katastrofa. Je třeba zvážit různé nástroje řízení, abychom zajistili dlouhodobou životaschopnost rybářských komunit v Evropě, ale klíčové rozhodování týkající se těchto nástrojů by mělo být na odpovědnosti jednotlivých národů, nikoliv evropských orgánů.
Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Rozprava o výměně znalostí a zkušeností mezi členskými státy a Komisí o sytému řízení každého státu nepovede k určení konkrétního data, kdy budou moci být přijata řídící opatření. Tento systém řízení spadá do působnosti členských států, a je to tak správné: týká se historie, společnosti, hospodářství, zeměpisu a hydrologie každé země.
Je správné upozornit na to, že mořské biologické zdroje jsou společným veřejným statkem a že by měla být tato práva vykládána jako vlastnická práva. Avšak myšlenka nalezení úspěšného systému řízení založeného na rybolovných právech v rámci společné rybářské politiky na úrovni EU je utopická a klamná, neboť sám systém založený na nevyrovnaném vývoji neumožňuje dosažení tohoto cíle.
Odvětví rybolovu není nezávislé na širší hospodářské situaci každého členského státu ani nezůstávají pracovní metody aktivních rybářů nedotčeny sociálních a politickým vývojem jak na místní, tak na mezinárodní úrovni.
Výzkum a rozprava pouze ukáží, že nemůžeme očekávat žádné zlepšení v hospodářské situaci rybářů ani rozvoj místních komunit založených na rybolovu, pokud uplatňujeme společnou rybářskou politiku za účelem slučování rybářských podniků do skupin či za účelem sdružování kapitálu.
David Martin (PSE), písemně. − Podporuji myšlenku zahájení diskuse o budoucích systémech řízení založených na rybolovných právech v rámci společné rybářské politiky. Zprávu paní Attwoolové o nástrojích pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv je proto třeba přivítat. Otázky, kterých jsme se dotkli v diskusích, nahradí při hledání zjednodušení společné rybářské politiky živou a konstruktivní rozpravu. Hlasoval jsem pro doporučení paní Attwoolové.
Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mého váženého německého kolegy Reimera Bögeho o návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2008, ve výši 3 106 882 EUR v prostředcích na závazky a platby pod záštitou Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.
Toto rozhodnutí musí vzít v úvahu tu skutečnost, že dne 12. září 2007 podala Malta žádost o uvolnění prostředků z fondu na 675 propuštěných pracovníků v odvětví textilu, konkrétně pro pracovníky propuštěné společnostmi by VF (Malta) Ltd a Bortex Clothing Ind. Co Ltd. Maltské orgány požádaly o příspěvek ve výši EUR 681 207 EUR, aby částečně pokryly náklady na podpůrná opatření odhadovaná na 1,36 milionů EUR. Navíc dne 9. října 2007 podalo Portugalsko žádost o uvolnění prostředků z fondu na 1 546 propuštěných v automobilovém odvětví, konkrétně pracovníků propuštěných Opelem v Azambuje a společnostmi Alcoa Fujikura v Seixalu a Johnson Controls v Portalegre.
Portugalské orgány požádaly o 2 425 675 EUR na pokrytí části nákladů na podpůrná opatření odhadovaná na přibližně 4,85 milionů EUR.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Po kolektivním propuštění 1 549 pracovníků z továrny Opel Portugal v Azambuje, z Alcoa Fujikura v Seixalu a z Johnson Controls v Portalegre v roce 2007 portugalská vláda podala žádost o uvolnění prostředků z tohoto fondu (2 425 675 EUR) na spolufinancování některých akcí například odborné přípravy a vyrovnání mezd a podporu pracovníků, a aby akceptovali nižší mzdy.
S ohledem na závažné důsledky pro pracovníky a jejich rodiny a regiony, kde tyto společnosti vyvíjejí činnost, je jakékoliv opatření, které má za cíl minimalizovat jejich důsledky, bezpochyby naléhavé a nezbytné. To však nevyřeší základní problém vytváření pracovních míst a záruku práv pro pracovníky a zajištění společensko-hospodářského rozvoje těchto regionů Je to jen možná investiční politika, která využívá možností daného regionu a která brání tomu, aby nadnárodní společnosti zavíraly továrny nebo hledaly jiná místa pro využívání pracovníků a pomoci.
Parlament bohužel přijal usnesení, které, pokud jde o portugalskou žádost, zdůrazňuje obavu ohledně povahy přijatých financovaných opatření a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s portugalskými orgány sledovala situaci. To se u předchozích žádostí, například Francie a Německa nestalo.
David Martin (PSE), písemně. − Vítám první uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na rozpočtový rok 2008. Strana Evropských socialistů byla při zřízení tohoto fondu velmi aktivní a usiluje o zmírnění důsledků globalizace na pracovníky. Hlasoval jsem pro zprávu.
José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. − (PT) V roce 2006 se mi zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci zdálo složité. Když bylo zřízení schváleno, pronesl jsem ve sněmovně proslov, ve kterém jsem řekl, že toto rozhodnutí mělo politickou stránku: poprvé tři evropské orgány – Rada, Komise a Parlament – uznaly existence negativních aspektů globalizace, a proto by měli být pracovníci, na které dopadne ukončení činnosti společnosti z důvodu globalizace, finančně podporováni.
Věřil jsem, že tímto způsobem mohla Evropská unie ukázat svou přítomnost mezi těmi, kteří trpí propouštěním kvůli zavírání podniků, jako se to stalo v Portugalsku v případě společností Opel, Johnson a Alcoa Fujikara.
Často dochází k dramatickým situacím, a proto rozhodnutí Evropského parlamentu uvolnit pro tyto pracovníky 2,5 milionu EUR může zmírnit jejich současný strach.
Pokud se lidé bojí, je těžké akceptovat změnu. Tyto platby, o kterých bylo rozhodnuto a které jsou určené pro portugalské pracovníky nejsou zázračným řešením, ale určitě napomohou k získání sebevědomí, aby se s pomocí Evropské unie znovu začali usmívat.
Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mého dobrého polského kolegy Janusze Lewandowského o pokynech pro rozpočtový proces pro jiné oddíly pro rok 2009, konkrétně Evropský parlament, ale také Radu, Soudní dvůr, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů.
Tento dokument nastiňuje hlavní výzvy, které budou na programu Parlamentu do roku 2009, konkrétně vstup Lisabonské smlouvy v platnost. Každé úsilí musí zajistit, že se zvýšená odpovědnost Parlamentu po ratifikaci Lisabonské smlouvy odrazí v jeho rozpočtu. Je třeba přijmout opatření ke zlepšení komunikace směrem k občanům, zejména na místní úrovni a v těchto třech projektech: návštěvnické centrum, audiovizuální středisko a projekt internetové televize. Zajímalo by mě, zda bychom neměli před zahájením rozpočtového procesu provést audit lidských zdrojů určených na činnost Evropského parlamentu.
Politická odpovědnost Evropského parlamentu se stále zvyšuje a je významné, aby měly členské státy prostředky, aby mohly jednat zcela nezávisle.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva je začátkem rozpravy o rozpočtovém procesu pro rok 2009, pokud jde o rozpočet Evropského parlamentu a jiných orgánů, ale netýká se rozpočtu Evropské komise, jejíž rozpočet je zdaleka největší.
Mezi jinými aspekty, které je třeba zdůraznit, je třeba zohlednit hlavní směry týkající se personální politiky. Je tomu tak proto, že v minulých letech jsme byli svědky neustálého nátlaku na snížení nákladů na personál a na používání nestálých forem zaměstnání, zejména prostřednictvím vnějších služeb, agentur zabývajících se poskytováním pracovníků na dobu určitou, což bylo na újmu stálým zaměstnancům a jejím právům. Musíme proto tento přístup odmítnout.
Dalším stále se vracejícím aspektem je potřeba zajistit rozmanitost a připravenost všech úředníků ovládajících všechny úřední a pracovní jazyky EU. V rozpočtovém procesu pro rok 2008 bylo jen málo prostředků vyčleněno na rezervy k podpoře priority lepší jazykové podpory poslanců během oficiálních zasedání. Nevíme však, jaká byla v tomto směru přijata opatření, zejména se zvyšuje počet případů, kdy toto právo není respektováno, například ve smíšených parlamentních shromážděních EU-AKT.
Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mého váženého rakouského kolegy Paula Rübiga, která je součástí postupu spolurozhodování o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky, který bude probíhat v několika členských státech.
Přivítal jsem tuto iniciativu určenou k doplnění 300 milionů EUR o 100 milionů EUR po dobu šesti let do společného programu EUROSTARS určeného pro v četných členských státech Evropského hospodářského prostoru pro inovativní malé a střední podniky, aby dohnaly vývoj v této oblasti. Je velmi zajímavé, že 82 % velkých společností v USA založených po roce 1980 bylo založeno z ničeho, zatímco v EU činí toto číslo pouze 37 %.
Je proto jasné, že malé a střední podniky, zejména ty inovativní jsou značnou nadějí pro hospodářský růst a společenský pokrok našeho vnitřního trhu.
Alessandro Battilocchio (PSE), písemně.− (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, hlasuji pro tuto zprávu, která opět významně přispívá k rozvoji výzkumu a inovací, a tím ke konkurenceschopnosti výrobků vyrobených v Evropě.
Vítám skutečnost, že financovány mají být malé a střední podniky, které představují životně důležitou pojivovou tkáň italského i evropského hospodářství a potřebovaly větší finanční podporu určenou na vytvoření původních, vysoce kvalitních výrobků schopných konkurovat výrobkům rozvíjejících se hospodářství.
Tvůrčí potenciál EU je třeba podporovat, aby umožňoval inovace na našem vnitřním trhu, aniž by zde však existovalo riziko, že v blízké budoucnosti budeme platit za práva duševního vlastnictví, které budou žádat neevropské země.
Noví soutěžitelé, například Čína, Japonsko a Indie vstupují významnou měrou na světovou hospodářskou scénu a nutí světový trh ke konfrontaci s výzvami založenými na inovacích. Spolufinancování programu Eurostars ze strany EU ve prospěch malých a středních podniků představuje základní krok k zajištění toho, že členské státy EU zůstanou ze střednědobého i dlouhodobého hlediska konkurenceschopné.
Navíc mě těší úspěch při jednání o kompromisním balíčku, který tím, že zlepšil přístupová kritéria pro malé a střední podniky, jim umožní úspěšně inovovat, a přispěje tak k přežití evropských malých a středních podniků.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vzhledem k tomu, že cílem programu je podporovat malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj, což je v zejména malých podnicích, kde se investice do výzkumu a vývoje nejvíc násobí a kde jsou zároveň nejpotřebnější, je to teoreticky důležitý program. Nemyslíme si však, že program může mít žádoucí účinek, neboť:
– Do programu byly přiděleny pouze směšné prostředky – 400 milionů EUR, z nichž pouze 100 milionů EUR pochází z EU – což znamená, že tento návrh je pouhou propagandou. Zároveň se zakrývá skutečnost, že bude mít užitek pouze pro velmi malý počet podniků.
– Návrh bude přínosem pouze pro nejmocnější a kvalifikované střední podniky, jinými slovy pro ty, které mají více než 250 zaměstnanců, bude z něho tedy vyloučeno přes 80 % evropských podniků, zejména mikropodniků a malých podniků.
Vzhledem k tomu, že Portugalsko patří k zemím s dramatickým nedostatkem investic do výzkumu a vývoje v podnicích, zdá se nám, že pokud by se program Eurostars dostal k nám, jeho přínos by byl zcela irelevantní a zanedbatelný.
David Martin (PSE), písemně. − Vítám návrhy pan Rübiga na podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj. Plán na poskytnutí 400 milionů EUR na podporu těchto malých a středních podniků určených na tržně orientovaný výzkum v nadnárodních projektech je třeba podporovat, a proto jsem hlasoval pro zprávu.
Lydie Polfer (ALDE), písemně. – (FR) Chci vyjádřit podporu zprávě pana Rübiga, která usiluje o zvýšení počtu malých a středních podniků, které budou moci čerpat podporu pro své projekty v oblasti výzkumu a vývoje podle programu pro výzkum a vývoj Eurostars, který provedlo několik členských států s přidruženými zeměmi. Jeho cílem je také umožnit účast našich malých a středních podniků, které jsou skutečným katalyzátorem našeho hospodářství, na tomto programu.
Také vítám skutečnost, že se v budoucnu i Lucembursko bude podílet na programu Eurostars, který nám umožní dosáhnout cílů Lisabonské strategie.
José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. − (PT) Podporuji obsah této zprávy, neboť považuji v ní obsažené návrhy za návrhy, které podporují výzkum a vývoj v malých a středních podnicích, které tvoří přes 99 % všech podniků v Evropě a které zaměstnávají více než 60 % pracujících.
Tato zpráva dále uvádí, že počet malých a středních podniků, které se zabývají činnostmi v oblasti výzkumu a vývoje je velmi malý, a proto musíme podporovat všemi možnými prostředky tyto iniciativy, což bude stále významnější pro upevnění jejich konkurenceschopnosti.
V tomto smyslu se zpráva nezabývá nejvíce rozhodujícím aspektem. Je zásadní, aby se účinek násobil, což může vést pomocí moderních forem řízení k postupům, které vytvářejí hodnoty prostřednictvím inovací a efektivnosti. Toto vytváření hodnot musí přinést užitek nejen podnikům, kde byly vytvořeny, ale celému podnikatelskému sektoru v celém dodavatelském řetězci.
I když přijmeme tuto zprávu, nesmíme zapomenout, že musíme posílit mechanismus finanční podpory pro zahájení činnosti, tedy v oblasti, kde přetrvává mnoho těžkostí, zejména v případě mladých podnikatelů, kteří chtějí provést nějaký experiment.
Zdůrazňuji, že byrokracie nás nesmí odradit od těchto postupů, aby malé a střední podniky neměly ze závazků v oblasti výzkumu a vývoje strach.
Anna Záborská (PPE-DE), písemně. − (SK) Hlasováním o zprávě Paula Rübiga dává EP výrazný signál malým a středním podnikům v členských státech. Často se mohou malé a střední podniky efektivně podílet na vývoji a výzkumu, ale musí se vyrovnat s podmínkami, které jsou méně výhodné než ty, které se vztahují na velké mezinárodní korporace.
Od této chvíle mohou sdružení malých a středních podniků v oblasti výzkumu a vývoje využít evropskou finanční podporu a pracovat v evropské síti s ostatními malými a středními podniky. Takto mohou slovenské malé a střední podniky přinést své vědomosti a kapacity do evropského odvětví výzkumu a vývoje.
Na Slovensku se mnoho malých a středních podniků nachází ve venkovských oblastech s méně rozvinutou infrastrukturou, což i jim brání v rozvoji. Mnoho žen pracuje v malých a středních podnicích zabývajících se výzkumem a vývojem, ať již přímo nebo nepřímo. Evropské fondy mohou být užitečné k tomu, aby daly určitý podnět k odstartování malých a středních podniků, a tak daly do služeb společného zájmu všechny své profesní kapacity.
Na vývoj a výzkum nových produktů a služeb na úrovni Evropské unie se zaměřuje program EUROSTARS. Právě úloha malých a středních podniků na projektech EUROSTARS je značná. Je skutečně škoda, že se Slovenská republika jako členský stát EU tohoto programu neúčastní. Slovenské malé a střední podniky tak nemají možnost přístupu k významné finanční pomoci pro efektivní vývoj nových produktů, postupů a služeb.
Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu rozhodnutí Rady o víceletých technických základních směrech pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (KOM(2007)0393 – C6-0248/2007 – 2007/0135(CNS)).
Podporuji stanovisko předložené panem Gierekek, který argumentoval tím, ve světle úlohy fondu při zajišťování řádného rozvoje hospodářství Evropské unie, zejména v nových členských státech, by měl fond pokračovat ve své činnosti. Ocel je stále jednou z klíčových surovin pro strojírenský a stavební průmysl. Je to také příklad, že technické možnosti zlepšující její kvalitu a efektivnost její výroby ještě nebyly vyčerpány .
Jak zde bylo správně zdůrazněno, větší konkurenceschopnost uhlí na trhu s energiemi závisí na účinném využívání regionálních zdrojů. To obrovsky přispěje k zvýšení energetické bezpečnosti na území Evropské unie.
David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Giereka o Výzkumném fondu uhlí a oceli. Návrhy uvedené ve zprávě umožní, abychom se více zaměřili na problémy životného prostředí a umožní odvětví uhlí a oceli prozkoumat způsoby, jak snížit emise skleníkových plynů.
Brian Simpson (PSE), písemně. − Budu hlasovat pro tuto zprávu a myslím, že je důležité, abychom využili příležitost podívat se podrobněji na uhlí jako na součást naší potřeby energie. Příliš dlouho bylo uhlí vnímáno jako špinavé palivo a málo se uvažovalo o možnosti čištění uhlí pomocí nových technologií.
Můj region, severozápadní Anglie leží na obrovských zásobách kvalitního uhlí, jehož těžba se zdá být příliš drahá, a ačkoliv je pravda, že uhlí je nejčistším zdrojem ze zdrojů, které nejsou považovány za šetrné k životnímu prostředí, existují nyní nové čisté technologie, které by umožnily, aby uhlí hrálo v dodávkách energie klíčovou úlohu, aniž by přitom bylo ničeno životní prostředí.
Musíme naše zásoby uhlí lépe využívat. Musíme najít více peněz na výzkum, abychom z uhlí udělali zdroj šetrnější k životnímu prostředí a konkurenceschopnější. Musíme udělat více, abychom oživili naše hornické komunity. Věřím, že čisté uhlí má budoucnost a děkuji Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za jeho zprávu, která přinejmenším otevírá diskusi.
Peter Skinner (PSE), písemně. − Jak uhlí, tak ocel byly a jsou pro obyvatelstvo v jihovýchodní Anglii, zejména v Kentu významná odvětví. Vítám tuto zprávu, která podporuje, aby výzkumný fond rozvíjel tento průmysl v EU, neboť potřebujeme odpověď na naši budoucí potřebu energií. Zejména, pokud uděláme z uhlí zdroj šetrnější k životnímu prostředí, mohlo by to pomoci k zajištění naší potřeby energie v budoucnu, kdy bude Evropa pod největším tlakem kvůli nejistým podmínkám dodávek.
Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Giereka o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel.
Podle základních směrů Komise bylo tento rok přezkoumáno pětileté fungování Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tento přezkum se zaměřil na účinné používání energetických materiálů a ochranu životního prostředí. Je třeba zdůraznit, že jednou z velkých výhod fondu je, že může být použit jako zdroj doplňkového financování výzkumu, na který se nevztahuje sedmý rámcový program. Navíc podle stanoviska Evropské komise má fond pokračovat v činnosti, neboť ocel je stále jednou z hlavních surovin pro strojírenský a stavební průmysl, a tato odvětví vyžadují stálé investice do výzkumu.
Fond také usnadní lepší využití uhlí na trhu s energiemi, což značně přispěje k energetické bezpečnosti Evropské unie. Je třeba však pamatovat na to, že těžba této suroviny neustále vyžaduje zkoumání. Další významnou otázkou je zavedení zásady rovnosti žen a mužů do výzkumných týmů. To pozitivně přispěje k zapojení žen do této oblasti.
Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Podle informací poskytnutých Komisí, 40 % všech plavidel EU, pokud jde o jejich tonáž, se pohybuje na širém moři nebo ve vodách třetích zemí. Podobně plavidla z jiných zemí také loví ve vodách EU, a to podle takzvaných „severských dohod“.
Je proto velmi důležité, aby měla EU aby měla jasný systém pro povolování obou typů činností. Legislativní návrh a zpráva Parlamentu jsou součástí úsilí EU o „zjednodušení“ společné rybářské politiky stanovením obecných pravidel a podmínek pro žádosti a vydávání povolení k rybolovu jak uvnitř vod EU, tak mimo ně.
Návrh Komise jasně vymezuje odpovědnost Komise a členských států a stanoví požadavky na podávání zpráv o rybolovných činnostech. Pozměňovací návrhy ze zprávy Parlamentu v některých ohledech činí tento dokument spravedlivějším. Příkladem je větší flexibilita, pokud jde o kritéria uvedená v článku 7.
Členové portugalské Sociálně demokratické strany proto podporují zprávu pana Morillona.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nyní jsou povolení pro rybolovné činnosti, která mají být udělena rybářským plavidlům Společenství nebo plavidel třetích zemí upravena různými dvoustrannými dohodami nebo regionálními organizacemi pro řízení rybolovu.
Návrh nařízení má za cíl zavést jednotný postup pro řízení všech povolení k rybolovu a jasně zdůrazňuje úlohu Evropské komise při udělování či pozastavování těchto oprávnění místo členských států.
Mezi další stránky, které si zaslouží komentář nebo kritiku, bychom chtěli uvést, že ačkoliv tato zpráva vysvětluje některé aspekty návrhu nařízení, například pokud jde o závažná porušení, pouze ta porušení, která byla jako taková skutečně uznána příslušnými vnitrostátními předpisy – což považujeme za pozitivní – nezaručuje suverenitu každého členského státu, pokud jde o řízení činností rybolovu v jeho výlučné ekonomické zóně, s čímž nesouhlasíme.
Proto jsme předložili pozměňovací návrh, který navrhoval, aby byly aktivními účastníky jako zúčastněné strany členské státy, které byly zapojeny do procesu rozhodování o udělování povolení v této oblasti. Bohužel tento pozměňovací návrh většina této sněmovny zamítla.
Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě pana Morillona, protože mnoho pozměňovacích návrhů, které jsem spolupodepsal, bylo zamítnuto. Zejména pozměňovací návrhy týkající se převedení rybolovných práv byly zamítnuty. Mé nepřátelství vůči katastrofální společné rybářské politice bylo v této sněmovně dobře zdokumentováno a já věřím, že se řízení rybolovu vrátí evropským národům. Dokud však máme společnou rybářskou politiku, musí zůstat nedotčena zásada relativní stability a pro všechny rybářské komunity musí být zajištěno, že jejich historická rybolovná práva zůstanou jim.
Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsme pro zprávu o návrhu nařízení Rady týkající se oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství (KOM(2007)0330 – C6-0236/2007 – 2007/0114(CNS)).
Pan Morillon správně zdůrazňuje, že je pro Evropskou unii velmi důležité, aby měla jasný systém pro povolování obou typů činností, aby bylo dosaženo nejvyšší možné úrovně dodržení předpisů Unie v oblasti rybolovu a aby byla poskytnuta větší transparentnost u činností plavidel EU ve vodách třetích zemí.
Navíc nemůže být pochyb o tom, že přednost, kterou dává Komise a Evropská unie boji s neoprávněným rybolovem, a značnému snížení zásob ryb v rozvojových zemích, které způsobily plavidla zabývající se neoprávněným rybolovem si zasluhuje naši nejvyšší pozornost.
David Martin (PSE), písemně. − Účelem zprávy pana Morillona mělo být zjednodušení společné politiky rybolovu. Nejsem přesvědčen, že původní návrhy obsažené ve zprávě dostály tomuto požadavku. Zahrnutí dohod, na které se vztahuje článek 63 Úmluvy OSN o mořském právu by v praxi pro skotské odvětví rybolovu přinesl velké problémy. U ustanovení týkajících se užívání se zdá, že již tvoří součást stávajícího partnerství se třetími zeměmi v odvětví rybolovu a doporučení uvedená ve zprávě jsou dobrá pouze na zkomplikování věci. V mém hlasování se tyto obavy odrazily.
Catherine Stihler (PSE), písemně. − Jménem socialistické strany Evropského parlamentu sděluji, proč jsme předložili a podpořili pozměňovací návrhy 20 až 23 ke zprávě pana Morillona a proč, když tyto pozměňovací návrhy nebyly přijaty, jsme hlasovali proti pozměněné zprávě a legislativnímu usnesení.
Pozměňovací návrhy 20, 21 a 22 se týkají oblasti působnosti nařízení. Je třeba nadále rozlišovat mezi dohodami, na které se vztahuje článek 63 a nikoliv článek 62 Úmluvy OSN o mořském právu. Pouze ty, na které se vztahuje článek 62, by měly spadat do působnosti tohoto návrhu.
Pozměňovací návrh 23 odnímá pravomoc Komise převést rybolovná práva, jak se navrhuje v článku 13, který zachovává zásadu relativní stability a historická rybolovná práva v kontextu odpovědného rybolovu.
Dnešní hlasování by mělo být budíčkem pro všechny, kteří mají obavy ohledně zachování mizících zdrojů ryb. Ukazuje se, že Evropský parlament podporuje záměr Evropské komise přehodnotit přidělení kvót na rybolov, což by vedlo k otevření Severního moře pro všechny. Je to proti zásadě relativní stability a škodí to rybářským zájmům Skotska. Neměli jsme jinou možnost, než hlasovat proti této zprávě.
Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My švédští sociální demokraté podporujeme přání Evropského parlamentu pozvat v roce 2008, Evropském roce mezikulturního dialogu, náboženské vůdce světa, aby vedli dialog s poslanci Evropského parlamentu.
Chtěli bychom však zdůraznit, že tento dialog by měl mít formu diskusí a výměn názorů ve výborech nebo by se měl uskutečnit na zvlášť uspořádaných setkáních. Jednostranné proslovy k poslancům na plenárním zasedání bez možnosti dialogu a otázek nejsou správným prostředkem pro sdělování mezikulturních výměn.
Glyn Ford (PSE), písemně. − Původní kompromisní usnesení nebylo dle mého názoru zcela vyvážené. První nepokoje ve Lhase a jinde byly řízené útoky na lidi a majetek v podobě žhářství a útoků na zdraví a životy menšiny Hanů a muslimské menšiny. V mé zemi by to bylo, pokud by mladí běloši zaútočili proti komunitě přistěhovalců, označeno za rasové výtržnosti. Nicméně, mohla jsem stále usnesení jako vcelku vyváženou podpořit. Čína stále zcela nedodržuje na svém území lidská práva, pokud jde o nezávislé odbory, vnitřní migranty a praktikování menšinových náboženství.
Avšak pozměňovací návrhy pravice, které byly přijaty, dostaly tento text za přijatelnou hranici. Odmítnutí „politiky jednotné Číny“, požadavky na dialog bez podmínek mě vedly k tomu, že jsem usnesení nemohla podpořit, přestože, jak jsem naznačila ve jmenovitém hlasování, byla do usnesení včleněna dohoda o lidských právech.
Patrick Gaubert (PPE-DE), písemně. – (FR) Vítám přijetí společného usnesení o Tibetu všemi skupinami. Tento text odsuzuje nedávné represe v Tibetu a navazuje na předchozí usnesení tohoto Parlamentu vyzývající obě strany k dialogu.
Vyzýváme také čínskou vládu a stoupence dalajlamy, aby zastavily veškeré násilí. Čínská vláda nesmí v roce 2008 zneužívat olympijské hry k zatýkání disidentů, novinářů a bojovníků za lidská práva.
Vyzýváme úřadující předsednictví EU, aby usilovalo o nalezení společného postoje EU, pokud jde o účast hlav států a předsedů vlád a vysokého představitele EU na zahajovacím ceremoniálu olympijských her a možnost, že se jej nezúčastní, v případě, že nebude obnoven dialog mezi čínskými úřady a Jeho Svatostí dalajlamou.
Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Olympijská pochodeň pokračuje na své cestě kolem světa a demonstrace po celém světě ukázaly, co si lidé o těchto letních olympijských hrách myslí. Je to otázka, o kterou se zajímá mnoho lidí a je důležité, aby se členské státy mohly samy rozhodnout, zda se olympijských her v Číně zúčastní nebo je budou bojkotovat.
Boj za lidská práva je zásadní a je třeba jej podporovat, ale musí se tak dít prostřednictvím OSN, aby získal nezbytnou legitimitu. Bohužel Evropský parlament využívá současnou situaci v Tibetu k posílení svého postavení v zahraniční politice. Situaci si musí mezi sebou vyřešit Čína a Tibet bez zasahování ze strany Evropského parlamentu, který v této oblasti nemá pravomoci.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Když vyjadřujeme soustrast obětem a naše přání, aby se konflikty vyřešily smírně a byly respektovány naše zásady ochrany demokracie, lidských práv a mezinárodního práva, cítíme, že usnesení o situaci v Tibetu opět obsahuje prvky, které neodpovídají přesně situaci, která se zde skutečně odvíjí.
Stále více se ukazuje, že to, co je skutečně v sázce, je postoj proti olympijským hrám v Pekingu; to je skutečná motivace za zvyšováním napětí a přetvářkou.
Znovu zdůrazňuji, že se manipuluje s argumenty, aby tak bylo ospravedlněno současné a budoucí vměšování se a porušování mezinárodního práva, a dochází k pokusům o prosazení strategickým a hospodářských zájmů proti Číně.
Je důležité že stále hovoříme o Tibetu jako území okupovaném Čínou, když síly podněcující a podporující separatistická hnutí, která jsou kořenem násilných akcí, nezpochybňují územní celistvost Čínské lidové republiky, včetně Tibetu jako autonomní oblasti.
Jaká je asi morálka této sněmovny, když přijme toto usnesení a přitom ani ne před měsícem přijal zprávu o Iráku, aniž by se slůvkem zmínil o agresi a okupaci ze strany USA?
Roselyne Lefrançois (PSE), písemně. – (FR) S ohledem na závažnost situace v Tibetu již Evropský parlament nemůže mlčet. Proto jsem podpořila toto usnesení, které hluboce odsuzuje brutální represe ze strany čínských bezpečnostních sil v této oblasti.
Násilnosti, ke kterým došlo v ulicích Lhasy a Dharamsaly, a cenzuru zahraničních sdělovacích prostředků nelze tolerovat a tato instituce musí spolu s mezinárodním společenstvím využít veškerý vliv k tomu, aby je zastavily a aby Čína dodržela své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a menšin.
Svým hlasováním jsme také chtěla vyjádřit solidaritu s tibetským lidem, který většinou nepožaduje nezávislost ale větší politickou autonomii a respektování jeho kulturního a jazykového dědictví.
Nejsem pro úplný bojkot olympijských her v Pekingu, protože dle mého názoru je třeba vždy dát přednost dialogu před vyloučením. Věřím však, že tyto hry jsou příležitostí, abychom podpořili čínské orgány, aby pokročily na cestě k demokracii, a doufám, že hlavy států a předsedové vlád zemí EU přijmou, jak se uvádí v usnesení, jednotný společný postoj k této události.
David Martin (PSE), písemně. − Odsuzuji represe čínských ozbrojených sil proti protestujícím v Tibetu. Tato otázka skutečně vyžaduje společný postoj EU k Číně. Pouze takovým společným postojem a spoluprací se můžeme pohnout vpřed. Olympijské hry v Pekingu jsou první příležitostí, jak vyzývat Čínu k pokroku v otázce lidských práv a svobody pro sdělovací prostředky. Jakýkoliv pokus čínské vlády zabránit protestům nebo zprávám o nich by byl politováníhodný. Hlasoval jsme pro tento návrh usnesení.
Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Dalo se zcela předvídat, že Čína bude na demonstrace reagovat rozmístěním vojenských a policejních sil. Čína samozřejmě není demokracie, ale je přirozeně třeba odsoudit reakci čínských bezpečnostních sil vůči demonstrantům. Bojkot olympijských her jakoukoliv formou by byl s největší pravděpodobností prostě vnímán jako urážka většiny čínského obyvatelstva a jistě by nezlepšil – a v horším případě by mohl dokonce zhoršit – situaci menšin v této zemi.
S ohledem na váhu EU na mezinárodní scéně by neměl samostatný přístup EU s vysokou pravděpodobností žádný dopad. Pokud bude EU takto postupovat a zesměšní se v očích světa, nepomůže to nikomu, natož Tibeťanům. I když se situace uklidní, lze očekávat nové a možná ještě násilnější nepokoje. Spolu s našimi spojenci však EU může usilovat o postupné zlepšení života menšin v Číně a postupnou změnu postoje vlády a většinového obyvatelstva.
Vincent Peillon (PSE), písemně. – (FR) Vítám pevný postoj, který tato sněmovna dnes zaujala, pokud jde o situaci, která v Tibetu existuje po několik desítek let, ale která se před měsícem podstatně zhoršila. Hájení našich hodnot – jak evropských tak všeobecných – znamená, že nemůžeme mlčet: proto plně podporuji odsouzení „brutální represi čínských bezpečnostních sil vůči tibetským demonstrantům a veškeré násilnosti, ať již z jakékoli strany“, k nimž došlo v posledních dnech.
Parlament také adresuje mnoho žádostí čínským orgánům a vyzývá je zejména k tomu, aby povolily nezávislé mezinárodní vyšetření násilností v Tibetu, zahájily bezpodmínečný konstruktivní dialog s Tibeťany, okamžitě propustily poklidné demonstranty a všechny disidenty zadržované v Číně a dostály svým závazkům v oblasti lidských práv, ke kterým se zavázaly vůči MOV a světu v roce 2001.
A nakonec, usnesení vyzývá hlavy států a vlád EU, aby přijaly společný postoj k jejich účasti na zahajovacím ceremoniálu olympijských her.
Adrian Severin (PSE), písemně. − Jako vedoucí rumunské socialistické delegace bych chtěl vysvětlit hlasování delegace proti přijetí usnesení o Tibetu. Toto usnesení ve skutečnosti nehájí lidská práva a pro nás je neakceptovatelné, aby se lidská práva stala rukojmím geopolitických programů a zájmů. Je shovívavé v otázce lidských práv a pokrytecké, neboť navrhuje silná politická řešení, která neberou v úvahu čínskou realitu.
Tímto usnesením ztrácí EU svou důvěryhodnost a ve skutečnosti svými výroky o podpoře lidských práv podporuje nebezpečný program “politické autonomie” a nezávislosti Tibetu ve zjevném rozporu se zásadou “politiky jednotné Číny”. Zároveň ztrácí EU svůj povzbudivý vliv na Čínu v procesu otevírání se.
Usnesení tudíž podporuje rozdělení Číny, nikoliv lidská práva, která jsou jen záminkou pro prosazení různých geopolitických programů.
Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. − V této situaci plně podporuji Tibet. Nemohla jsem však podpořit tento návrh usnesení, neboť většina mých kolegů přijala pozměňovací návrh uznávající zásadu „politiky jednotné Číny“. Nepodporuji tento konkrétní pozměňovací návrh , neboť „politika jednotné Číny“ ohrožuje Tchaj-wan i Tibet. V minulosti jsem kvůli lidským právům vyzývala k bojkotu olympijských her v Pekingu.
Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Byl jsem členem delegace Výboru pro zahraniční věci, která navštívila Zábřeh počátkem tohoto roku. Souhlasím se zpravodajem v otázkách, kterými se podrobně zabývá zpráva, o které jsme hovořili včera, a proto jsem dnes hlasoval pro přijetí zprávy pana Swobody. Chtěl bych pogratulovat chorvatským orgánům k pozitivním výsledkům, kterých dosud dosáhly v přípravě na členství v Evropské unii.
Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Ačkoliv jsem hlasoval pro zprávu o pokroku o případném přistoupení Chorvatska, zdůrazňuji, že v nejbližší budoucnosti nedojde k žádnému dalšímu přistoupení. Evropská sedmadvacítka musí nejprve najít uspořádání pro sebe podle Lisabonské smlouvy. Nová přistoupení budou možná teprve po konsolidaci EU v její současné podobě.
Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Junilistan považuje rozšíření EU za základní aspekt práce k dosažení míru a stability v Evropě. Z tohoto důvodu podporujeme členství Chorvatska v EU, jakmile tato země splní Kodaňská kritéria. Proto jsme hlasovali pro tuto zprávu.
Je však absurdní, aby Evropský parlament žádal, aby sdělovací prostředky činily opatření k zachování podpory veřejnosti k úloze Mezinárodního trestního soudu. Tuto dikci lze vykládat jednoduše jako vměšování se do svobody tisku. Jsme také kritičtí k formulaci v tomto smyslu, že Evropský parlament by měl vyzvat Chorvatsko k provedení osvětové kampaně v oblasti životního prostředí. Tato otázka je samozřejmě důležitá sama o sobě, ale nespadá do působnosti Evropského parlamentu.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Bude se říkat, že se zde dnes projevil při hlasování v této sněmovně nedávný summit NATO v Bukurešti.
Jinými slovy, u Chorvatska došlo k přijetí zprávy o „pokroku“ směrem k přistoupení k EU – aniž by bylo výslovně stanoveno, že jednání budou (!) uzavřena před volbami v roce 2009 – zatímco hlasování o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo odloženo.
Bude připomenuto, že summit NATO rozhodl vyzvat Chorvatsko k zahájení přístupových rozhovorů, zatímco rozhovory s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie budou odložena.
Jestli je zde jeden aspekt, který tato situace odhaluje, je to skutečnost, že k rozšíření EU a NATO by mělo dojít koordinovaně.
Mezi jiné důležité aspekty, které je třeba zdůraznit v tomto vysvětlení hlasování (jakými jsou například aktuální hraniční spory mezi zeměmi v této oblasti, včetně Itálie), patří, že je třeba dosáhnout pokroku směrem k přistoupení k EU, což znamená podle Evropské komise, že „hospodářská kritéria“, jinými slovy „konsolidace rozpočtu a politika stability“, „strukturální reforma veřejných financí“, „privatizace“ a „zlepšení kvality podnikatelského prostředí“, a pozemková reforma (která znamená možnost vlastnění pozemků, zejména cizinci).
Dva příklady EU v jejím nejlepším ...
David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pana Swobody o Chorvatsku je vyvážená a nastiňuje optimistický pohled na úsilí Chorvatska o přistoupení k EU. Je však realistická a nepoukazuje na potřebu pokračujícího úsilí chorvatské vlády v otázce justice a hranic. Vítám úsilí této země o přistoupení a doufám, že v něm bude pokračovat. Proto jsem hlasoval pro zprávu.
- Návrh usnesení: Boj proti rakovině v rozšířené EU (B6-0132/2008)
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vzhledem k současné situaci a odhadům Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny jsme hlasovali pro tento návrh usnesení. Podle těchto odhadů bude u jednoho ze tří Evropanů diagnostikována během jeho života rakovina a jeden ze čtyř Evropanů na ni zemře. V roce 2006 bylo v EU zaznamenáno téměř 2,3 milionů nových případů rakoviny a více než 1 milion úmrtí na rakovinu.
Rakovinu způsobuje mnoho faktorů v různých stadiích, a proto je třeba více prevence, která se zaměří na příčiny spočívající ve stylu života, zaměstnání a životním prostředí a dává jim stejnou váhu. Podle nedávné studie provedené odbory přímo způsobuje nejméně 8 % úmrtí na rakovinu vystavení vlivu karcinogenů na pracovišti a tomuto vystavení by bylo možné zabránit nahrazením karcinogenů méně škodlivými látkami.
Dobře víme, že existují zarážející rozdíly v kvalitě zařízení pro léčbu rakoviny, screeningových programech, pokynech pro osvědčené metody založené na důkazech, zařízeních pro radioterapii a přístupu k novým lékům pro léčbu rakoviny, což také vysvětluje, proč jsou v EU velké rozdíly v průměru pětiletém životě s rakovinou u většiny druhů rakoviny.
Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Jsou opatření EU v naléhavém boji proti rakovině účinnější než odpovídající opatření přijatá stávajícími mezinárodními organizacemi, které mají široké odborné znalosti, jako například WHO? Mají orgány EU širší pravomoci než členské státy pro boj proti rakovině? Naše odpověď na tyto otázky zní ‘ne’.
Usnesení mimo jiné vyzývá ke zřízení zvláštního interinstitucionálního útvaru pro rakovinu na úrovni EU, informačním a vzdělávacím kampaním o rakovině sponzorovaným z EU, zřízení poradního výboru k prevenci rakoviny, legislativním opatřením ze strany EU na podporu iniciativ týkajících se nedostatku ochrany před sluncem, akcemi Komise na vytváření nekuřáckých prostředí, opatřeními členských států ke zřizování mezioborových onkologických týmů a uznání onkologie jako lékařského odvětví.
Myšlenka stojící za těmito názory a požadavky je jistě chvályhodná. Zásadní otázkou však je: jakou přidanou hodnotu bude mít úprava těchto otázek na úrovni EU? Kde je důvěra v členské státy? Kde zůstala zásada subsidiarity? Přinese úprava na úrovni EU užitek těm, kteří potřebují kvalitní právní předpisy a uvážená opatření, konkrétně pacientům s rakovinou? Uvědomujeme si, že rakovina je globální problém, ke kterému je třeba přistupovat na globální úrovni?
S ohledem na tyto argumenty hlasovala strana Junilistan při závěrečném hlasování proti dotyčné zprávě.
Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Plně podporuji návrh usnesení o boji proti rakovině předložený Parlamentu Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. EU musí hrát významnou úlohu v koordinaci boje proti rakovině, nemoci, která bude během života diagnostikována u jednoho ze tří Evropanů. Členské státy hrají samozřejmě také klíčovou úlohu v prevenci, diagnostikování a léčení rakoviny u svých občanů a musí se učit jeden od druhého, aby mohly s touto chorobou bojovat. Právě tento týden skotská vláda předložila veřejnosti národní program o očkování dívek ve školním věku proti lidskému papilomaviru, který je příčinou většiny případů rakoviny děložního hrdla, a právě přijímání takových program členskými státy by měla EU podporovat.
Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení o boji proti rakovině, neboť choroby tohoto typu řádí celém světě, včetně zemí Evropské unie a Polska, mé země. Rozšířené a pravidelné preventivní prohlídky umožňují, aby byla tato choroba odhalena v jejích ranných stadiích, což značně zvyšuje naději na vyléčení. Je třeba, aby byla výměna informací mezi onkologickými centry méně omezována, aby bylo možné využívat nově nabyté znalosti v této oblasti.
V poslední době bylo vysloveno mnoho obav týkajících se zvýšení počtu rakoviny prsu. Je proto zcela zásadní, abychom šířili povědomí o jejím nebezpečí a umožnili všeobecný přístup k mamografickému testování. Zejména je důležité omezit kontakt lidí s karcinogenními produkty. Zvláště je třeba věnovat pozornost konzervačním látkám užívaným v potravinářském průmyslu a nevhodnému užívání umělých hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Pozornost si zaslouží také azbest, protože donedávna se užíval ve stavebním průmyslu a ve vodovodním potrubí. Preventivní opatření proti užívání nikotinu musí být také součástí těchto akcí.
Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Vážení kolegové, nikdo z nás už dnes nemůže říci, že se ho téma boje proti rakovině netýká. Nejsem odbornou lékařkou na onkologii, ale jsem svědkem zákeřnosti této choroby, která mi vzala oba rodiče i mého mladého bratra. Poznala jsem těžké osudy lidí a jejich rodin, které nemohou nechat suché žádné oko a chladné žádné srdce.
Jsem vděčná Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za položení otázky Komisi, která tuto důležitou diskusi podnítila. Děkuji všem signatářům usnesení, mezi kterými je i moje slovenská kolegyně Irena Belohorská, za jejich úsilí, bez kterého bychom nenašli odpovědi na závažné otázky spojené s touto zákeřnou chorobou.
Jsem přesvědčená, že každý, byť i jen malý krůček, každá investice, které pomohou včas diagnostikovat rakovinu a podpoří nové formy léčení, budou velkou nadějí pro onkologické pacienty.
Catherine Stihler (PSE), písemně. − Vzhledem k tomu, že u jednoho ze tří Evropanů bude během jeho života diagnostikována rakovina a jeden ze čtyř Evropanů na tuto chorobu zemře, je třeba si v EU vyměňovat informace o osvědčených postupech a vyzývat k poskytování více prostředků na výzkum. Je třeba přivítat pojetí interinstitucionálního zvláštního útvaru pro rakovinu na úrovni EU s cílem zvýšení počtu občanů EU, kteří se účastní programů screeningu rakoviny o 50 % do roku 2018.
Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období, který položil základy pro evropskou politiku v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, životního prostředí, zdraví a přírodních zdrojů, měl velký úspěch.
Avšak sám komisař Dimas uvedl, že EU dalece zaostává za svým plánem pro dosažení cílů ochrany životního prostředí, který si stanovila původně, zejména v otázce znečištění ovzduší a s ním spojených problémů: skleníkovým efektem, poškozením zdraví a kyselým deštěm.
Škrty ve financování Natury 2000 a programu LIFE+ jsou navíc zdrojem obav místních orgánů, které budou trpět odpovídajícím snížením možností, pokud jde o účinnou politiku životního prostředí, která by chránila jejich území.
Proto nemohu ne zcela souhlasit s paní Myllerovou, která ve své zprávě vyzývá Komisi, aby v textu stanovila jasnější, konkrétnější kvantitativní a kvalitativní omezení a cíle. Ačkoliv změna klimatu, energetický balíček, revize směrnice o odpadech a revize integrované prevence a omezování znečištění by měly ve skutečnosti napomoci k zajištění udržitelné budoucnosti Evropy, naléhavě potřebujeme přezkoumat šestý program, abychom vyladili kroky, které má EU učinit v následujících desetiletích.
Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Vzhledem k významu, jaký má dosažení cílů v této oblasti, zejména pokud jde o tématické strategie, ochranu biologické rozmanitosti a plnění právních předpisů Společenství, včetně otázek ekologických daní nebo problému subvencí, které mají škodlivý vliv na životní prostředí, na které také nesmíme zapomínat, jsem hlasovala pro zprávu paní Myllerové o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období.
Je třeba zdvojnásobit úsilí, abychom včas reagovali na problémy životního prostředí, na které se tento program zaměřuje.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva vyplývá z hodnocení, které si vyžádal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, aby zjistil, jak Evropská unie dosud plnila své závazky dle šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí, který byl schválen v roce 2002 a platí do roku 2012.
Hodnocení ukázalo, že provádění akčního programu buď velmi, nebo dokonce extrémně zaostává v případě mnoha prioritních cílů. Ve světle opatření, která byla dosud učiněna, se nezdá, že prioritních cílů životního prostředí stanovených v programu, bude dosaženo do roku 2012. Hodnocení tudíž zcela vyvrací tvrzení Komise obsažené v jejím vlastním přezkumu v polovině období, že EU dodržuje časový plán opatření dle akčního programu.
Podle hodnocení, které zadal Parlament, lze dojít k závěru, že rozhodnutí Komise o přijetí zvláštních návrhů prostřednictvím tématických strategií nepřinesla v celku žádoucí výsledky.
Ačkoliv jsme obecně hlasovali pro zprávu, s některými jejími body nesouhlasíme.
Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – Přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období nepřináší nic nového, například změnu nastoleného kurzu. Přezkum pouze vyjadřuje obavu, že pokrok není tak rychlý, jak předpokládaly plány.
A ačkoliv byly hlavní otázky životního prostředí uznány, přezkum nezmiňuje důvod, proč se situace zhoršuje, tj. bezohledné drancování životního prostředí nadnárodními subjekty pro jejich zisk. Využívají životní prostředí jako zásobárnu, kterou plundrují, aby získaly suroviny bez jakékoliv kontroly pro dosažení zisku. Šestý program pro životní prostředí ve skutečnosti dělá z těch, kteří drancují přírodu, ochránce životního prostředí, neboˇvýslovně uvádí, že účinné akce, podnikatelské příležitosti a trh přinesou řešení.
Ve skutečnosti skýtá životní prostředí novou příležitost ke kumulaci kapitálu a zisku. Toto využívání ještě podporují zdroje Společenství – tj. peníze občanů. Liberalizace odvětví strategického významu a komercializace ochrany životního prostředí podporují zelené hospodářství jako jedno z největších investičních odbytišť pro kapitál monopolů.
Zároveň se zvýšené povědomí využívá po celém světě. To zastiňuje skutečnost, že nebezpečná změna klimatu a globální oteplování jsou důsledkem průmyslového rozvoje založeného na kapitalistickém zisku a komerčním využívání země, ovzduší, energií, vody a podobně.
David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu paní Myllerové o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období. Sdílím její obavy ohledně zvýšení emisí z dopravy a pomalé úsilí o energetickou účinnost. V této oblasti je třeba více koordinovaného úsilí.
Vincent Peillon (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu mé finské kolegyně Riitty Myllerové ze skupiny socialistů.
V polovině období tento text kreslí znepokojující obrázek stavu pokroku šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí (2002–2012).
Provádění životně důležitých opatření pro boj se změnou klimatu má obrovské zpoždění. Podobně došlo v EU jen k extrémně malému pokroku, pokud jde o zachování kvality ovzduší, provádění a vynucování právních předpisů Společenství, ochranu biologické rozmanitosti, reformu subvencí, které jsou škodlivé pro životní prostředí, a podporu modelů udržitelné výroby/spotřeby.
Analýza uvedená ve zprávě je přinejmenším alarmující, neboť v rozporu s tvrzeními Komise se v současné době zdá velmi nepravděpodobné, že budeme dodržovat časový plán přijatý před šesti lety a plnit v roce 2012 priority cílů životního prostředí.
Hlasováním pro tento text se připojuji k většině Parlamentu, která vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby vynaložily řádné úsilí v tomto směru.
Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Hlasovali jsme pro pozměňovací návrh, který vyzývá Komisi a členské státy, aby neblokovaly přístup k internetu. Chtěli bychom však poukázat na to, že naše podpora pozměňovacímu návrhu se týká hlavně otázky sdělení souborů pro soukromé účely. U určitých druhů kriminality, například dětské pornografie a soustavného porušování autorského práva ke komerčním účelům by mělo být zablokování přístupu k internetu jednou z možných metod vedle jiných metod pro boj s touto trestnou činností.
Marie-Hélène Descamps (PPE-DE), písemně. – (FR) Zpráva pana Guy Bona o kulturním průmyslu v Evropě znovu potvrzuje význam kulturního rozměru při provádění lisabonských cílů. Zdůrazňuje možnosti kulturního průmyslu v Evropě, pokud jde o zaměstnanost a růst a potřebu zvýšit v tomto odvětví podporu ze strany EU. Zpráva také poukazuje na možnosti, které s sebou přináší internet, pokud jde o přístup ke kultuře, její podporu a šíření. V tomto digitálním prostředí je však důležité, abychom uvedli do souladu volný přístup k internetu a práva a svobody jedince. Při používání internetu musí být dodržovány hlavní zásady, na kterých je založena naše demokratická společnost, včetně dodržování práv duševního vlastnictví. Abychom mohli čelit rozšířenému a pokračujícímu neoprávněnému stahování dat, které se negativně dotýká zejména audiovizuálního odvětví a odvětví hudby, je třeba ve spolupráci s dotčenými subjekty navrhnout vhodná a přiměřená opatření. Přechodné pozastavení přístupu k internetu jako součást postupné reakce a při dodržování svobod jednotlivců by bylo vhodným řešením, které by také zabránilo užívání trestních sankcí, jejichž omezené užívání je nyní jasné. Mrzí mě, že Parlament tuto možnost dnes odmítl.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jsme si dobře vědomi významu kultury a jejího šíření, pokud jde o kulturní rozmanitost a práva umělců a lidí v každém členském státě EU.
Tato zpráva obsahuje některé pozitivní návrhy, které podporujeme, například myšlenku podpory mobility lidí, zboží a služeb v tvůrčích odvětvích, patřičnou pozornost pravidlům a zásadám stanoveným v Úmluvě UNESCO o kulturní rozmanitosti a výzvu Komisi, aby prozkoumala možnost zřízení programu podobného programu MEDIA. Podobně podporujeme výzvu Komisi, aby dokončila postupy pro provedení iniciativ týkajících se evropské digitální knihovny a podporovala hudbu, divadlo a nakladatelství, aby tak umožnila nadstátní distribuci děl, a jako předběžný krok zavedla mechanismus podle Programu Kultura, který umožní neaudiovizuálnímu kulturnímu průmyslu získat přístup k financování ze zdrojů Společenství na podporu knih, hudby a odborné přípravy.
Nesouhlasíme však s jinými návrhy, které mají za cíl pouze ochranu obchodních zájmů a nikoliv ochranu kultury, práv umělců a lidí obecně.
Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), písemně. − (PL) To, že kultura přispívá k hospodářskému růstu a má vliv na zaměstnanost, potvrdil výsledek výzkumu zveřejněného Evropskou komisí koncem roku 2006. Tento výzkum ukázal, že v roce 2003 přispěl kulturní průmysl k HDP Evropské unie přibližně 2,6 % a že v tomto odvětví pracuje více než 5 milionů lidí.
Zvýšené povědomí o hospodářském rozměru kultury a její úloze při vytváření pracovních míst se postupně rozšiřuje. Také se ve větší míře uznává, že kultura je významnou součástí rozvoje venkova a měst. Kromě přímého příspěvku do ekonomiky má tvůrčí a kulturní průmyslu nepřímý vliv na evropské společensko-hospodářské prostředí. Také podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií. Kulturní průmysl hraje významnou úlohu na místní a regionální úrovni a na úrovni měst a velkou měrou přispívá ke konkurenceschopnosti v Evropské unii.
Měli bychom proto přivítat skutečnost, že jak Rada, tak Komise mají v úmyslu uznat úlohu kultury a tvořivosti jako klíčových faktorů pro rozvoj venkova, podporu evropského občanství a dosažení cílů Lisabonské strategie.
Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Junilistan se domnívá, že kulturní záležitosti spadají obecně do politické odpovědnosti členských států. Proto jsme hlasovali proti této zprávě jako celku. Tato zpráva spadá mimo legislativní postup a není ničím jiným než pokusem federalistické většiny v Evropském parlamentu o ještě větší zapojení EU v oblasti kultury.
Hlasovali jsme pro pozměňovací návrh, který se staví proti návrhu na odepření přístupu k internetu občanům, neboť jsme proti návrhu Francie, že by mělo být možné vyloučit v celé EU sdílení souborů na internetu. V podstatě se však domníváme, že k otázce sdílení souborů mají přijmout právní předpisy členské státy.
Mary Honeyball (PSE), písemně. − Podobně jako většina členů mé skupiny jsem podpořila obě části pozměňovacího návrhu. Nucené odpojení zákazníka od internetového připojení bez soudního přezkumu není správným řešením pro boj proti pirátství.
Internetové připojení navíc často není osobní. Nucené odpojení internetové připojení jedné osoby by mělo nežádoucí a nepřiměřený dopad na ostatní nevinné uživatele se stejným připojením.
Plně podporuji opatření na ochranu těch, kteří pracují v kulturním průmyslu, ochranou duševního vlastnictví. Avšak přístup k internetu je čím dál tím více důležitější pro život občana, pluralitu sdělovacích prostředků, svobodu projevu a styk s úřady. Měli bychom se v co největší míře vyhnout odpojování a přijmout místo toho účinnější opatření pro boj proti pirátství.
Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Bona, která uznává obrovský význam kulturního průmyslu v Evropě. V mé zemi, ve Skotsku, tvůrčí průmysl vytváří každý rok více než 5 miliard liber, a tím přispívá jak hospodářství, tak společnosti jako celku. EU musí spolupracovat s evropskými národy, aby zajistila, že přijmeme koordinovanou strategii na podporu odvětví, která jsou spojena s naším bohatým a kulturně rozmanitým světadílem.
Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Komercializace kultury se maskuje jako údajný respekt k rozmanitosti. Duševní práva tvůrců jsou považována za vlastnictví a kupována jako komodita. Potřeba dodržování podmínek UNESCO pomocí údajně důstojných kompromisů se neustále a postupně přizpůsobuje požadavkům a podmínkám WTO.
To, co se ve skutečnosti děje, je monopolistická centralizace a vlastnictví všech forem kulturní existence a kulturní produkce každé země pod záštitou opatření a pravidel nepopulární Lisabonské strategie. Tato centralizace je určena k posílení kapitálu; schovává se za lichotky, výzvy, výtky a kázání o respektování rozmanitosti.
Bohužel všechny lidské hodnoty se využívají za účelem zisku. Příroda je využívána pro zisk a již zaznamenáváme zničující dopady této politiky. Bezohledné zákony trhu drtí, degradují a homogenizují všechny kulturní, estetické, umělecké a morální hodnoty. Tyto hodnoty musí být kvůli vnitrostátní a mezinárodní imperialistické konkurenci převedeny na kapitalistický zisk.
V politice EU bude vnitřní konflikt mezi kvalitou kultury a ziskem vyřešen pouze tehdy, pokud bude vyřešena bezohledná potřeba zisku. Z tohoto důvodu máme v úmyslu hlasovat proti zprávě.
David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pana Bona o kulturním průmyslu v Evropě vyzývá k většímu uznání příspěvku tohoto odvětví k evropskému hospodářství. Kulturní průmysl je třeba vzít v úvahu i při obecném formulování politiky EU. Politiky s dopadem na vnitřní trh, hospodářskou soutěž, obchod, a výzkum a vývoj se mimo jiné různým způsobem dotýkají odvětví kultury, a návrhy obsažené v této zprávě to uznávají. Proto jsem hlasovala pro podporu doporučení pana Bona.
Vincent Peillon (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, kterou předložil můj kolega, socialista Guy Bono, o kulturním průmyslu v Evropě.
Co se rozumí kulturním průmyslem? Tento termín je možná neobvyklý a ačkoliv kulturu nelze měřit hospodářskými měřítky, bylo by stejně škodlivé tuto stránku věci zakrývat: kultura je nyní mocným katalyzátorem pro růst a zaměstnanost a v roce 2003 vytvářela v EU 2,6 % HDP a představovala 3,1 % pracovních míst.
Tento text doporučuje znovuzahájení výroby v nahrávacím průmyslu (pomocí snížené sazby DPH nebo evropského fondu na podporu hudby) a řeší otázku pirátství, přičemž bere v úvahu potřebu zdemokratizovat přístup ke kultuře a potřebu respektovat duševní vlastnictví .
V této souvislosti jsem zejména podporoval jeden pozměňovací návrh – přijatý těsnou většinou 17 hlasů – odsuzující ve zprávě represivní strategii postupné reakce postupné reakce navrženou ve Francii a předloženou Denisem Olivennesem prezidentovi republiky. Podle mého názoru by bylo nejen neproveditelné ale i nebezpečné pověřit poskytovatele služeb – soukromé společnosti – sledováním a přerušováním internetového připojení u lidí, kteří jsou podezřelí z neoprávněného stahování údajů
Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. − (SV) Zpráva o kulturním průmyslu v Evropě začíná hrozivým odstavcem v duchu nacionalismu EU o úloze kultury pro rozvoj evropského projektu. Přesto hlasuji pro tuto zprávu, neboť v nejdůležitější části Parlament říká, že nekomerční sdílení souborů by nemělo být kriminalizováno a, pokud budou přijaty pozměňovací návrhy 1 nebo 2, nebudou požívána taková opatření jako blokování přístupu k internetu, která by porušovala základní svobody a lidská práva a byla by v rozporu se zásadou přiměřené reakce, účinnosti a odrazujícího účinku.
Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) V Evropském parlamentu máme pro zprávy, které obsahují seznamy nekonečných politických přání, bez ohledu na to, zda máme v dané oblasti pravomoci či ne, jméno – říkáme jim vánoční stromečky. Zpráva pana Guye Bona je jednou z nich. Přesto obsahuje výborný pozměňovací návrh Christofera Fjellnera, který ukázal jasný politický postoj a poukázal na to, že všechny pokusy o odepření přístupu k internetu lidem, kteří neoprávněně kopírují materiály z internetu, nemá být doporučován.
Od té doby, co proniklo na veřejnost, že prezident Nicolas Sarkozy chtěl francouzský experiment přesunout do EU, jsou zde všechny důvody pro podporu prohlášení, abych to řekl mírně, že tento experiment není vítán. Vzhledem k tomu, že byl přijat pozměňovací návrh, hlasoval jsem pro zprávu, ačkoliv bych se jinak snažil, aby se hlasovalo proti ní.
Catherine Stihler (PSE), písemně. − Pokud jde o část 2 pozměňovacího návrhu 22, věřím, že lidem, kteří jednají protiprávně, by měl být odepřen přístup k internetu. Proto jsem hlasovala proti části 2.
Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Tleskám výborné zprávě mého kolegy, pana Graça Moury o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě, ve které je navrhován široký program, který umožní, že bude možné provádět strategii jak v rámci EU, tak ve vztazích EU se třetími zeměmi.
Nejpozději od března 2005 pan Graça Moura zdůrazňoval, že Lisabonská strategie nemůže plně dostát svým základním cílům, pokud nebude s kulturou zacházeno jako s jedním z jejích základních rozměrů.
Sdělení Komise podporuje tuto myšlenku a z kultury činí klíčový bod politického programu.
Souhlasím se zpravodajem v tom, že „právě tento globalizovaný prostor vyžaduje potvrzení a posílení evropské identity, aniž by to narušilo rozmanitost kultur různých národů Evropy“.
Také gratuluji Evropské komisi k tomuto sdělení a vyzývám, aby byl zřízen zvláštní útvar pro kulturu, kterou již oznámil předseda Barroso a aby se neoddalovalo její zřízení a činnost.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva obsahuje některé zcela si odporující aspekty. Na jedné straně jsou zde neustálé pokusy zakrývat skutečnou situaci v Evropě. Neexistuje jediné ‘evropské kulturní dědictví’, zejména jako odkaz na „humanismus, toleranci, demokracii“ a tak dále. Celé kulturní dějiny Evropy stejně jako její dějiny obecně nejsou založeny pouze na rozmanitosti, obdivuhodné tvůrčí energii a pokroku, ale také násilných konfliktů, intolerance a mnoha příkladů kulturní nadvlády. Jediné dědictví je fikce živená dříve kulturním eurocentrismem (Evropa jako „předvoj“ a jinými zmíněnými aspekty) a nyní často opakovaným mýtem evropské kulturní identity.
Na druhou stranu však politický záměr hájit evropskou identitu obsahuje i pozitivní prvky. Je to proto, že toto hájení identity není určeno pouze k hájení „evropské“ kulturní identity, ale také k zajištění odolávání tlaku dominantních odvětví kultury z USA (ochraně jazykové a kulturní rozmanitosti, vnímání odvětví kultury jako „chráněného prostoru ve vztahu k pravidlům obchodu“; shledání, že obchodní bilance „EU“ v oblasti kulturních statků a služeb je nevýhodná“).
Nakonec jsem se proto zdrželi hlasování.
Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Graça Moury, která správně upozornila na klíčovou roli, kterou hrají místní, regionální a ústřední orgány v péči o kulturní dědictví a v jeho podpoře. Evropská kulturní rozmanitost je jedním z našich obrovských pokladů a moje skupina, Evropská liberální aliance, usiluje o zachování této rozmanitosti. Podobně usiluje moje strana o kulturně kosmopolitní Skotsko a ve vládě činíme kroky k posílení bohatého kulturního obrazu Skotska, a to jak naší jazykové rozmanitosti, tak schopnosti přijímat klíčová rozhodnutí, pokud jde o vysílání. Evropa se může těšit na kulturně bohaté Skotsko, které má v EU nezávislé místo.
Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. − (PL) Podpořil jsem zprávu o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě, neboť zdůrazňuje, že kulturní politika Unie se zaměřuje na evropskou integraci při respektování národní a regionální rozmanitosti členských států. Společenství má zmocnění jednat v oblasti politiky kultury, kdy jeho zdroje doplňují a podporují akce jednotlivých zemí ale nenahrazují je.
Jsem velmi rád, že mohu oznámit, že Evropský parlament přijal pozměňovací návrh předložený dvěma polskými poslanci, kteří jsou členy Výboru pro kulturu: paní Tomaszewskou a panem Podkańskim. Jejich pozměňovací návrh se týká vyhlášení roku 2010 za rok věnovaný památce Fryderyka Chopina. Stojí za to připomenout, že rok 2010 bude 200. výročím narození tohoto talentovaného skladatele v Żelazowe Wole v Polsku.
David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu pana Graça Moury jako krok správným směrem k podpoře a uchování evropského kulturního dědictví. Avšak domnívám se, že výzva, aby školy podporovaly evropskou identitu, je v rozporu se základní úlohou vzdělání v naší společnosti. Je třeba udělat mnohem více, zejména pro to, abychom zajistili že naše kulturní dědictví bude co nejvíce sdíleno. Zpráva potřebuje podporu a mé hlasování se v tomto názoru odrazilo.
Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Kulturní dědictví Evropy je jedním z našich největších pokladů, které je třeba uchovávat. Úvahy o tom, jak mohou být umělci podporováni nejen finančně ale také z právního hlediska, je jedním z těchto aspektů, ale je třeba také zajistit, aby porušení předpisů, ke kterým dochází v soukromé sféře bez záměru zisku, nebyla sankcionována trestním právem.
Ještě důležitější je však zajistit, aby naše křesťanské západní kořeny nebyly postupně nenávratně ztraceny. Integrace, o které tolik slýcháme, nesmí spočívat v tom, že se v našich školkách a školách vzdáme Vánoc, Velikonoc, Mikuláše a tak dále při pokusu přizpůsobit se muslimským přistěhovalcům; to by vedlo ke ztrátě naší kulturní identity. Místo toho musíme udělat více pro to, abychom zajistili, že si zachováme naše zvyky, tradice a morální hodnoty a že je budou ostatní respektovat.
Lydie Polfer (ALDE), písemně. – (FR) Plně podporuji tuto zprávu, která uznává základní úlohu kultury v procesu evropské integrace. Podporuji návrhy na program pro kulturu pro Evropu s jeho třemi hlavními cíli: podporou kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu, podporou kultury jako prostředku pro tvořivost v rámci Lisabonské strategie a podporou kultury jako klíčové součásti vnějších vztahů EU.
V Evropě je třeba prosazovat vnější rozměr kultury: kulturu je třeba zapojit do politického dialogu s našimi partnerskými zeměmi a regiony a systematicky začleňovat do rozvojových programů, konkrétně s našimi partnery v zemích AKT. Věřím, že myšlenka zřízení kulturního fondu EU-AKT je obzvláště moudrá, neboť podpoří rozvoj místního průmyslu a trhů a usnadní přístup produktů kultury zemí AKT na evropský trh.
Je třeba uznat roli, kterou hrají místní a regionální orgány v podpoře kultury, a zajistit, aby se více zapojily do provádění kulturního programu EU.
Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Zprávy Parlamentu v oblasti kultury jsou často těžko uchopitelné. Záměr je dobrý a, jak daná zpráva uvádí, je to dobrá myšlenka, pokud lze na celoevropské úrovni podporu umělců při výkonu jejich profese ospravedlnit. To neznamená, že by mělo být vše děláno na evropské úrovni. Naopak je třeba dohlížet na zásadu subsidiarity, aby členské státy neztratily možnost rozvíjet vlastní kulturní politiku. Proto to byla zčásti otázka principu, proč jsem hlasoval proti této zprávě.
Ještě závažnější je v tomto konkrétním případě však jazyk užívaný ve větší části zprávy. Tón bodu odůvodnění K je děsivý. Stejný tón je cítit i z ostatních částí textu. Pokud jednáme o takových pojmech, jako je kulturní dědictví, je důležité postupovat opatrně a s rozvahou. Tato rozvaha zde chyběla.
Glenis Willmott (PSE), písemně. − Socialistická strana v Evropském parlamentu podporuje výuku dějin Evropské unie ve školách. Nesouhlasíme však s tím, aby školní osnovy aktivně propagovaly jeden konkrétní názor na evropskou identitu a kulturu. Proto jsme se zdrželi tohoto hlasování, neboť vzdělávání by mělo informovat studenty a nikoliv propagovat jednu myšlenku.
- Návrh usnesení: Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie (B6-0131/2008)
Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o zelené knize Komise Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie, neboť sdílím přesvědčení, že opatření k přizpůsobení se představují záruku před negativními a nevyhnutelnými účinky změny klimatu. Rychlé definování opatření pro přizpůsobení v oblasti zemědělských činností, řízení vodních zdrojů, územního plánování a veřejného zdraví je součástí žádoucího přístupu k definování politik Společenství v oblasti životního prostředí.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Dobře víme, že se podle příspěvku pracovní skupiny II ke čtvrté hodnotící zprávě mezivládního panelu o změně klimatu, očekává, že téměř všechny oblasti v Evropě budou negativně ovlivněny budoucími dopady změny klimatu. To může představovat další hrozbu pro evropskou biologickou rozmanitost a může se dotknout společenského rozvoje, který vyžaduje skutečně průřezový přístup a zohlednění společenských a hospodářských hledisek a hledisek životního prostředí v širokém smyslu. Toto usnesení upozorňuje na některé příčiny a opatření, které si v některých případech odporují.
Je dobré, že je na regionální či místní úrovni uznávána existence četných studií a modelů o pravděpodobných dopadech změny klimatu, ale mnohé tyto studie nevěnují odpovídající pozornost společensko-hospodářskému rozměru a předvídatelným důsledkům na dotčené obyvatelstvo.
Vítám výzvu Komisi, aby koordinovala a podporovala vědeckou přípravu společné evropské databáze o citlivých záležitostech, aby bylo možné zjistit, jaký dopad by měla změna klimatu na společenské skupiny a evropské kulturní a národní bohatství a jak by společnost v budoucnosti reagovala na důsledky změny klimatu.
Naopak nesouhlasíme s ostatními body, například zachováním obchodu s emisemi.
David Martin (PSE), písemně. − Souhlasím s názorem, který pan Sacconi nastiňuje v návrhu usnesení o zelené knize Komise Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup EU. Je třeba co nejdříve usilovat o přizpůsobení se změně klimatu. Mezinárodní povaha otázky vyžaduje koordinaci evropských akcí. Financování těchto akcí by to také mělo zohledňovat. Ke změně klimatu dochází, a ačkoliv jsou opatření ke zmírnění dopadů zásadní, musí být doplněna strategií EU, která nám umožní přizpůsobit se dopadu, který bude mít globální oteplování na náš každodenní život.