Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 10. dubna 2008 - Brusel

1. Zahájení zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

(Zasedání bylo zahájeno v 9:00.)

2. Členství v politických skupinách: viz zápis

3. Předložení dokumentů: viz zápis

⁂

  Předsedající. − Než přejdeme k pořadu jednání, rád bych v obecenstvu srdečně přivítal paní Victorii Sobrinovou, která – stejně jako já – pochází ze Španělska a je místopředsedkyní provinční rady v Ciudad Real, kde žiji.

4. Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie (zelená kniha) (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem jednání je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení Komisí o přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie (zelená kniha), kterou pokládá Guido Sacconi za Dočasný výbor pro změnu klimatu (O-0013/2008 – B6-0014/2008).

  Guido Sacconi, autor. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vůbec nepochybuji o tom, že je zásadní, aby se Evropský parlament konečně začal podrobně zabývat otázkou přizpůsobení se změně klimatu, jejíž rozsah jsme ve skutečnosti dosud podceňovali. Zelená kniha Komise nám proto poskytla cennou příležitost tuto záležitost prozkoumat.

Jak dnes všichni víme, účastníme se těžkého zápasu, v němž se ze všech sil snažíme zmírnit globální oteplování, a projednáváme soubor legislativních opatření, díky němuž bychom měli výrazně pokročit směrem k tomuto cíli. Nicméně si uvědomujeme, že dopady změny klimatu již pociťujeme na mnoha místech světa, zejména v nejchudších oblastech a také v rozsáhlých oblastech našeho vlastního kontinentu a Evropské unie. Je proto nezbytné reagovat přípravou příslušné politiky, která jde správným směrem, aniž by byla v rozporu s primárním cílem. Znovu opakuji, že tímto cílem je snížení emisí a zmírnění globálního oteplování.

Domnívám se, že z tohoto hlediska bylo významného pokroku dosaženo na Bali, jelikož bylo rozhodnuto poskytnout finanční prostředky do Globálního fondu životního prostředí, přičemž byla vyhrazena část určená pro mechanizmus čistého rozvoje (CDM) na financování projektů přizpůsobení se změnám klimatu v rozvojových zemích. Četl jsem také, jestli se nemýlím, že v rámci pracovního programu sestaveného minulý týden v Bangkoku navazujícího na jednání na Bali – přičemž jednání v Bangkoku bylo první velkou schůzí následující po jednání na Bali – byla na červen naplánováno další setkání v Bonnu, které se má zaměřit přímo na otázku přizpůsobení se změně klimatu.

Tento aspekt, mezinárodní rozměr, jsem si vybral proto, že při přípravě usnesení přijatého výborem CLIM, a nyní předkládaného této sněmovně ke schválení, jsem jako nejvyšší prioritu považoval mezinárodní spolupráci. Evropská unie se musí zahájit rozvojovou spolupráci a finanční, technickou a vědeckou součinnost se zeměmi, které pomoc nejvíce potřebují, se zeměmi hůře vybavenými ke zvládání globálního oteplování, které má někdy ničivý dopad. Připomeňme si tichomořské ostrovy: uspořádali jsme slyšení za účasti zástupců některých zemí z této oblasti, kteří nám objasnili, v jak svízelné situaci se nyní nacházejí.

Další prioritou je samozřejmě najít rovnovážný stav tak, aby byla zachována dynamická vazba mezi přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírněním.

Třetí prioritou je oživení výzkumu a experimentování. Vzhledem k velké různorodosti situace v jednotlivých oblastech není stále k dispozici dostatečné know-how umožňující náležitě posoudit pravděpodobný dopad globálního oteplování. Proto je obtížné navrhnout dlouhodobé politiky přizpůsobení a zabránění nejhorším možnostem dalšího vývoje.

Zásadním bodem během několika následujících let bude samozřejmě koordinace těchto politik s ostatními politikami, což vyžaduje politické řešení ze strany všech zúčastněných subjektů na všech úrovních. Zdůrazňujeme zejména nutnost přehodnocení s cílem zařadit změnu klimatu jako faktor do našich politik soudržnosti, přehodnocení, které musí začít u přizpůsobení zemědělských politik a obecněji politik územního plánování. V souvislosti s tím si myslím, že bychom měli podpořit předloženou změnu obsahující požadavek, aby Rada konečně přijala společný postoj ke směrnici o ochraně půdy.

A nakonec – myslím, pane předsedající, že jsem stále ještě v limitu pěti minut – se rovněž domnívám, že je velmi důležité najít správnou rovnováhu, abych tak řekl, mezi evropskými politikami a postupem na místní úrovni. Zásada subsidiarity musí být interpretována dynamicky, nikoli byrokraticky.

Velmi různorodá situace v Evropě znamená, že nelze vytvořit jedinou politiku. Máme samozřejmě jižní části Evropy a také pásmo Alp, kde jsou dopady velmi různé a velmi závažné. Každý výbor proto musí navázat individuální vztahy s jednotlivými místními úřady. Mám na mysli velké regionální subjekty, jako je Alpská úmluva a Karpatská úmluva, které pracují na několika velmi užitečných podnětech a mohou být modelem mezinárodní spolupráce.

Děkuji, pane komisaři. Doufám, že nám řeknete, jak po konzultacích týkajících se zelené knihy postupují přípravné práce na bílé knize.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Pane předsedající, děkuji, že mohu pohovořit o práci Komise. Komise pokračuje ve své práci, aby nám pomohla přizpůsobit se změně klimatu v Evropě a v ostatních částech světa. Nicméně nejškodlivější následky skleníkového efektu ponesou velmi chudé země, aniž by k němu přispěly.

Jak uvedl pan Sacconi, Komise připravuje bílou knihu, která má být publikována na podzim roku 2008 a která bude navazovat na zelenou knihu o přizpůsobení se změně klimatu publikované v červnu 2007. Hlavním cílem bílé knihy je zajistit EU ambiciózní a účinnou strategii pro omezení dopadů nevyhnutelné změny klimatu. Tato změna již nastala a bude pokračovat i v nadcházejících letech, i přes opatření na snížení emisí oxidu uhličitého, které, jak doufám, přijmeme a na nichž budeme schopni se dohodnout v Kodani v roce 2009.

EU bude nadále hrát vedoucí roli v mezinárodních iniciativách týkajících se přizpůsobení se změně klimatu. Tyto iniciativy jsou rozvíjeny pod záštitou mezinárodní dohody OSN. Souběžně s tím Komise pokračuje ve spolupráci s Mezivládním panelem pro změnu klimatu a s dalšími vědeckými organizacemi, které provádějí výzkum souvisejících oblastí. Cílem této spolupráce je určit, jaké jsou nejvhodnější způsoby, pomocí nichž by mezinárodní společenství mělo řešit problémy zdůrazněné v nejnovějších zprávách.

Komise vítá usnesení Evropského parlamentu o zelené knize a mohu říct, že převážnou část tohoto dokumentu podporuje. Upozorňuji zejména na potřebu získat co největší výhody z harmonizace úsilí o snížení emisí a přizpůsobení se změně klimatu. Je potřeba posílit výzkum a získat více vědeckých informací, chránit ekosystémy a analyzovat a vyhodnotit aktuální a budoucí strategie financování. Je rovněž důležité posílit vztah mezi výzkumem a různými politikami a začlenit parametry přizpůsobení se změně klimatu do příslušných vnitřních a vnějších politik EU. Musíme zajistit plnou spoluúčast všech vnitrostátních správních orgánů a občanské společnosti na řešení této záležitosti.

Komise při přípravě bílé knihy o přizpůsobení se změně klimatu samozřejmě plně využije příspěvků zúčastněných stran v rámci dialogu i názorů Evropského parlamentu. Dovolte mi, abych vám poděkoval za vaši dosavadní podporu snah Evropské komise.

  Jerzy Buzek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat zpravodaji panu Sacconimu za vynikající dokument, který plně podporuji. Chtěl bych říct, že díky tomuto dokumentu se můžeme vyhnout diskusi o jiných otázkách, než je přizpůsobení se změně klimatu uvedené v tomto dokumentu. Zaměřili jsme se na otázku přizpůsobení a chtěl bych zpravodaji poblahopřát k tomu, že je dokument omezen pouze na otázky související s přizpůsobením a snížením dopadů změny klimatu. Přesto bych rád zdůraznil čtyři věci, které považuji za velmi důležité.

Měli bychom pamatovat na to, že mimo Evropu, tedy v Asii, Africe a Oceánii, jsou dopady změny klimatu opravdu značné a neporovnatelné s tím, co zažíváme na našem kontinentě. Za druhé, musíme vyvinout technologii a způsoby přizpůsobení se aktuálně probíhajícím změnám klimatu, které sníží jejich dopad a umožní přizpůsobit se tomu, co se děje s klimatem. Dalším důvodem tohoto jednání je skutečnost, že se pak můžeme podělit o naše zkušenosti s chudšími a rozvojovými zeměmi.

Možná se ptáte, dámy a pánové, k čemu je to vše dobré. Důvodem je to, že klíčovým politickým problémem, kterému Evropská unie čelí, jsou jednání následující po uzavření Kjótského protokolu, protože je mnohem levnější zabezpečit se proti změně klimatu a zabránit, aby k ní došlo, než se jí přizpůsobit. Brzy to ocení každý, kdo cestuje do asijských nebo afrických zemí či na tichomořské ostrovy. Naším cílem proto musí být zajištění, aby se celý svět zavázal zabránit změně klimatu. K tomu musí dojít v Poznani a Kodani a jako Evropská unie jsme odpovědni za to, že se tak stane.

Na závěr chci zmínit fakt, že rozpočet Unie neposkytuje kapitoly pro naše priority. Naší nynější prioritou je zvítězit nad změnou klimatu a také jí zabránit. Souvisí to se strategií Unie v oblasti energetiky. V současné době nemáme žádné takové kapitoly. Kapitoly rozpočtu by měly být během přezkumu v polovině období zrevidovány, protože náš rozpočet by měl reagovat na to, co Evropská unie považuje za nejdůležitější.

  Katerina Batzeli, jménem skupin PSE. – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, dovolte mi nejprve poblahopřát zpravodaji panu Sacconimu, který na základě svých zkušeností s problematikou životního prostředí a změny klimatu vypracoval prvotřídní zprávu.

Pane komisaři, protože jsme zapojeni do skutečné diskuse o změně klimatu, všechny problémy začínají rychle a srozumitelně nabývat své podoby. Týká se to zejména problémů životního prostředí, ekonomiky a energetiky, které tvoří základ rozvoje a růstu evropského i mezinárodního hospodářství. Zdá se, že tento rozvoj bezúčelně pokračuje, přičemž se plýtvá přírodními a lidskými zdroji s jasným cílem shromáždit kapitál. Jak ale ukazují přírodní katastrofy, životní prostředí dospělo do hrozivého stavu a nastala úvěrová krize. Trh energetických produktů je neklidný, již neexistuje rovnováha. Územní plánování energetických zdrojů a trh potravin se nacházejí v chaosu, protože zemědělství je využíváno k poskytování energie. To vše si v EU žádá podstatnou změnu modelu produkce. Avšak ostatní konkurenční mocnosti, jako je Čína a Spojené státy, také podniknou kroky ve snaze o přerozdělení výrobního kapitálu a výrobních faktorů.

Doufáme, že politika přizpůsobení se změně klimatu připraví Evropské unii nový evropský model rozvoje. Tím snad bude zajištěna ochrana životního prostředí a zaměstnanosti a budou poskytnuty nové podněty sociálním politikám, opatřením pro přeshraniční spolupráci a daňové politice. Aby se tak stalo, je potřeba přerozdělit a posílit zdroje a rozpočet Společenství, které – pokud jsme schopni posoudit – nestačí k tomu, aby zajistily přizpůsobení se změně klimatu. Je to zásadní, pane komisaři, protože řešení problému přizpůsobení se je politicky nákladné. Mezi politikami, které vyhlásíme, a přiděleným rozpočtem nesmí být rozpor. Pokud by mezi nimi rozpor byl, nebudou nám důvěřovat dnešní občané ani občané budoucích generací.

Ráda bych uvedla, že plně podporujeme zprávu pana Sacconiho a požadujeme tři základní věci. Zaprvé, politika přizpůsobení se změně klimatu by měla být součástí všech politik Společenství. Zadruhé, místní, regionální a ústřední správy by měly navzájem spolupracovat; měly by být koordinovány všechny politiky, jako například politika zaměstnanosti, soudržnosti a zemědělská politika. To je důležitá otázka, které se zpravodaj dotkl. A jako třetí uvádím nejdůležitější věc, kterou je potřeba spolupracovat na mezinárodních dohodách. Budeme muset posílit tyto politiky i finanční prostředky, o nichž tady padla zmínka.

Pane komisaři, očekáváme také výsledky týkající se bílé knihy, o které jste mluvil. Vzhledem k vaší citlivosti na tyto otázky a s ohledem také na interinstitucionální spolupráci mezi Parlamentem a Komisí se domníváme, že Evropský parlament bude hrát ve vašem úsilí důležitou roli.

  Vittorio Prodi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tato rozprava je prvním výsledkem Dočasného výboru pro změnu klimatu, který jsme chtěli zřídit, abychom měli fórum pro rozvoj účinné politiky zajišťující úzkou vazbu mezi přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírněním.

Mluvíme tady konkrétně o přizpůsobení, ale neměli bychom ve skutečnosti zapomenout na to, že je třeba zajistit, aby část zdrojů pro přizpůsobení pocházela ze systému obchodování s emisemi. Protože největší zátěž pramenící ze změny klimatu nesou právě nejchudší země, musíme dohlédnout na to, aby výnosy ze systému obchodování s emisemi byly poskytnuty především rozvojovým zemím. Domnívám se, že to lze provést uplatněním principu obecné spravedlnosti, konkrétně udělením bezplatných práv na emise, které bude vytvořeno v podstatě na základě zásady spravedlnosti: jeden člověk, jedno právo na emise.

Pokud vezmeme v úvahu jeden a půl miliardy chudých lidí na světě a údaje uvedené v aktuálním Kjótském protokolu – přibližně 20 EUR na tunu, udělení práva na emise například ve výši jedné tuny by činilo 30 miliard EUR ročně, které by byly chudým lidem na světě k dispozici na opatření pro zmírnění dopadů změny klimatu. Představte si, že přesně toto možná potřebuje Bangladéš k uskutečnění minimálních opatření pro zmírnění. Podobným způsobem již uvažují i některé africké státy a ze zásady spravedlnosti také vyplývá, že my, země s primární odpovědností za tento jev, přebíráme svou odpovědnost za další postup ve zmírňování změny klimatu.

Změna klimatu v našich vlastních zemích dále znamená silnější deště, delší období sucha a méně sněhu. Musíme proto chránit půdu prováděním integrované územní správy, a zde bych vyzdvihl důležitost toho, o čem mluvil pan Sacconi, protože v podmínkách obecně rozšířeného nedostatku vody musí být dešťová voda držena tam, kde prší, aby byly zavlažovány jižní svahy. Delší období sucha mimoto zvyšují pravděpodobnost požárů, což lze řešit prosekáváním lesů umožňujícím snížit požární zatížení. Musíme však jednat soudržně, cílevědomě a na všech frontách současně.

  Bogdan Pęk, jménem skupiny UEN. – (PL)  Pane předsedající, změna klimatu je skutečně jedním z nezávažnějších problémů, kterému lidstvo v současné době a epoše čelí. Ale na rozdíl od toho, co je nám namlouváno, lidstvo nemůže změnu klimatu významným způsobem ovlivnit. Změna klimatu je součástí přirozeného cyklu životního prostředí souvisejícího s činností slunce a se změnami probíhajícími v zemské kůře. Neexistuje významný vědecký důkaz o tom, že radikální snížení emisí oxidu uhličitého výrazně přispěje ke snížení změny klimatu. Znovu opakuji, pane komisaři: neexistuje o tom žádný vědecký důkaz. Jde prostě o kvazináboženství, do jehož vytváření je vkládáno tolik úsilí. Každopádně snížit emise oxidu uhličitého je opravdu možné pouze v Evropě.

Pokud situace odpovídá mému popisu a my utrácíme nepředstavitelné částky na snížení emisí oxidu uhličitého, zatímco Indie, Čína a Spojené státy s námi v tomto úsilí nestojí bok po boku , můžeme ty obrovské částky peněz klidně splachovat do kanálu. Daly by se použít k mnoha jiným účelům. Mohly by například posloužit k zajištění čisté vody lidem v celé Evropě. Mohly by být také využity ke snížení znečištění ovzduší a k odstranění toxických plynů, oxidů, nitridů, sulfidů, fluoridů a dalších látek. Všichni bychom si mohli užívat čistý vzduch a čistou vodu a nějaké peníze by zůstaly i na jiné účely.

Nemyslím si, že ke změně klimatu nikdy nedojde a že není potřeba šetřit. Trvám však na tom, že neexistuje jediný důvod pro přístup zde přijatý, podle něhož jsou hlavním problémem emise oxidu uhličitého – plynu, který se největší měrou podílí na skleníkovém efektu, a podle něhož dále kroky podniknuté lidmi mohou změnit, snížit nebo odstranit potenciální změnu klimatu. To je prostě mýtus.

Pane komisaři, v současné době je k dispozici několik velmi závažných studií. Jsou to dokumenty podepsané několika stovkami vědců zabývajících se klimatem a zpochybňujících tento typ řešení. Obracím se na vás, pane komisaři, a na vědce, s nimiž spolupracujete, abyste před přijetím strategických rozhodnutí tuto záležitost pečlivě zvážili, protože tato rozhodnutí budou mít ničivý dopad na další rozvoj lidstva.

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, jak dal najevo můj předřečník, máme v Evropském parlamentu daleko k dosažení jednomyslného pohledu na globální oteplování. Nemyslím si ani, že bychom v současné době byli schopni smířit ty dva tábory: ty, kteří si myslí, že globální oteplování je velkým problémem, a ty, kdož existenci tohoto problému v této formě opakovaně a zásadně zpochybňují.

Jsem si však jistá, že je jeden argument, jenž musí uznat i ti z vás, kdo zastáváte tento názor. Hlavní problém představovaný změnou klimatu a hlavní problém spočívající v zajištění spolehlivých, dostupných a udržitelných dodávek energie v Evropě a dalších částech světa lze vyřešit stejnými nástroji. Proto si myslím, že vše, co z diskusí v Evropě dosud vyplynulo jako reakce na změnu klimatu, musí být smysluplné i pro skeptiky: omezené prostředky nebo obtížný přístup ke zdrojům energie, které se často nacházejí v krizových oblastech světa, musí být řešeny pomocí plánů založených na obnovitelných zdrojích energií, energetické účinnosti a úsporách energie. To jsou vhodné nástroje, pomocí nichž lze dosáhnout pokroku v obou táborech. Snad bude nakonec možné dospět ke shodě.

Co se týče hlavní debaty ve výboru, která se týká přizpůsobení se změně klimatu, zdá se, že existuje širší shoda, čemuž poněkud nedůvěřuji. Podle mého názoru stojí otázka takto: jak to, že se nám zdá tak snadné shodnout se na nástrojích pro přizpůsobení se změně klimatu, ale tak těžké shodnout se na způsobech, jak skutečně bojovat s globálním oteplováním?

Nejsem příliš přesvědčena o tom, že opatření na přizpůsobení se změně klimatu nám v Evropě výrazně pomohou. Podle mého názoru odvádějí v některých ohledech pozornost od skutečnosti, že jsou stále uplatňovány nesprávné politické strategie a nesprávné rozvojové a průmyslové strategie, které zhoršují problémy, jimž čelíme a jenž pramení z globálního oteplování.

Jinými slovy máme zcela nevhodné politiky územního osídlení, nesprávnou zemědělskou politiku, nesprávný přístup ke správě vodních zdrojů a slabou ochranu biosystémů. To vše zhoršuje problémy, které před námi leží, zatímco my tady sedíme a dohadujeme se nad přizpůsobením. Myslím si, že zvážíme-li celou věc v souvislosti s nástroji, pomocí nichž bojujeme proti změně klimatu, je třeba se na tato opatření na přizpůsobení vždy dívat kriticky.

Chtěla bych zdůraznit ještě jednu věc, a to změny ke zprávě pana Sacconiho, které jsme dnes předložili. Soustředili jsem se v nich v opravdu velké míře na ochranu půdy. Doufám, že se těmto změnám dostane podpory, protože se domnívám, že ochrana půdy je zásadním problémem, kterým jsme se na evropské úrovni dosud dostatečně nezabývali.

  Umberto Guidoni, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, myslím si, že i kdybychom dokázali udržet globální oteplování v rozsahu dvou stupňů, stále by to obnášelo scénář extrémního kolísání klimatu v Evropě s důsledky pro místní hospodářství, životní prostředí a obyvatelstvo. Tyto převratné změny by vedly k dalšímu růstu regionálních a sociálních nerovností a rozdílů v Evropě.

Proto nemůžeme přijmout přístup založený pouze na analýze nákladů a přínosů, protože v Evropě i v ostatních částech světa budou nejvíce zasaženi chudí lidé: ti, kteří žijí v nejrizikovějších oblastech a mají obecně nedostatek informací a nedostatek financí, které by jim umožnily reagovat na rychle se měnící životní prostředí.

Musíme jednat okamžitě a čelit dopadům změny klimatu, počínaje například novými budovami a novou infrastrukturou, a zajistit tak, že při územním plánování měst budou zohledněny předpokládané dopady na životní prostředí. Nemělo by se investovat do infrastruktury, která je již zastaralá a nevyhovuje novým požadavkům souvisejícím se změnou klimatu. Musíme současně investovat do politik, které zaručí, že v nejrizikovějších oblastech budou dostupné běžné statky, jako je voda, potraviny a prostředky zdravotní péče. Nejvzácnějším zdrojem se stává voda, proto je třeba s ní zacházet tak, aby byla dostupná a přístupná všem lidem.

Na závěr bych chtěl říct, že politiky přizpůsobení se změně klimatu nelze oddělit od opatření zaměřených na sociální spravedlnost. Potřebujeme nový model hospodářského rozvoje, který bere v potaz náklady na životní prostředí a jehož hlavním prostředkem podpory zaměstnanosti a nových sociálních politik je udržitelnost.

  Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat Evropské komisi a panu Dimasovi za tento dokument s názvem Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie (zelená kniha). Rád bych také poděkoval panu Sacconimu za veškerou jeho práci související s návrhem usnesení. Myslím si, že oba dokumenty obsahují velmi cenné prvky.

Přizpůsobení se změně klimatu lze začlenit do mnoha stávávajících právních předpisů týkajících se vody, energetiky, zemědělství a rybolovu a také průmyslu. Je rovněž důležité pomoci v přizpůsobení se změně klimatu rozvojovým zemím, například prostřednictvím přenosu ekologických technologií.

Podle mého názoru má Evropská unie v této oblasti historickou odpovědnost. Na úrovni EU musíme hovořit především o koordinaci a shromažďování poznatků pro naši strategickou politiku. Mimoto je nezbytně důležité, aby členské státy, regiony, místní úřady a firmy, ale i jednotliví občané přijali odpovědnost za strategie přizpůsobení. V této oblasti již naštěstí byly vytvořeny spolehlivé strategie. Jsem velmi potěšen, že pan Sacconi tuto skutečnost v návrhu usnesení zdůraznil.

Očekávám, že Evropská komise a Rada doporučení Evropského parlamentu důkladně zváží. EU pak bude moci jednohlasně mluvit k ostatním stranám v mezinárodní diskusi o klimatu na nadcházejících konferencích týkajících se klimatu v Poznani a Kodani.

  Roger Helmer (NI). – Pane předsedající, mám ke změně klimatu čtyři krátké otázky. Zaprvé, dochází skutečně ke globálnímu oteplování? Odpověď je ne, svět se za posledních 10 let mírně ochladil a tempo ochlazování se zrychluje.

Zadruhé, je to způsobeno lidstvem? Odpověď je ne, existuje stále více vědeckých důkazů o tom, že to, co chápeme jako změnu klimatu, je součástí přirozených cyklů a má velmi málo, resp. nemá vůbec nic společného s lidskou činností.

Zatřetí, můžeme s tím něco udělat? Dokonce i ti, kdo věří v globální oteplování, uznávají, že i kdyby byl celý Kjótský proces plně uskutečněn – což nebude, změnilo by to teplotu na světě během 100 let pouze nepatrně. Veškeré naše dosavadní úsilí nemá prakticky žádný efekt.

Začtvrté, co to udělá s našimi ekonomikami? Způsobí to obrovské škody. Jak správně řekl pan Pęk, sypeme hromady peněz do projektu, který je odsouzen k nezdaru a který působí škody nám, evropským ekonomikám a našim dětem i vnoučatům.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Důvodem pro vytvoření výboru pro změnu klimatu byla skutečnost, že změny klimatu mají na planetu přímý vliv a celkově ohrožují existenci lidstva.

Diskutujeme o Evropské smlouvě, chceme posílit orgány Společenství, vytváříme plány pro budoucnost. Měli bychom být velmi opatrní, možná už není důvod v tom nadále pokračovat. Naše zdraví, naše hospodářství, ekosystémy, způsob života, Evropa jak ji známe jsou ve velkém nebezpečí.

Vědci vyjádřili svůj postoj a v převážné většině s nimi souhlasíme. Studie jsou velmi jasné a zde v Bruselu také vidíme, jak má počasí během jednoho dne postupně charakter všech čtyř ročních období, což jednoznačně není normální.

Mandát výboru pro změnu klimatu je naprosto jasný: výbor musí analyzovat současnou situaci, sestavit seznam možností boje se změnou klimatu a formulovat konkrétní návrhy týkající se politiky Evropské unie v této oblasti na všech rozhodovacích úrovních.

Dnešní usnesení zahrnuje velký počet akčních návrhů určených pro výbor. Aby však byly tyto návrhy účinné, měly by být podle mého názoru důkladně zváženy a společně s návrhy termínů jejich provedení případně zahrnuty do závěrečné zprávy výboru.

Je navíc zcela nezbytné, aby evropské orgány navrhly co nejdříve jasnou strategii, která bude projednána na mezinárodní úrovni. Je zbytečné podnikat kroky pouze v Evropě. Měli bychom být propagátoři boje proti změně klimatu na celosvětové úrovni.

Dopady změny klimatu by mohly snížit pouze konkrétní kroky, které by přitom zohlednily argumenty týkající se stability životů občanů, a tyto kroky by měly být uskutečněny co nejdříve.

  Riitta Myller (PSE). – (FI) Pane předsedající, jednou z hlavních součástí boje proti změně klimatu je evidentně omezení, avšak nyní jsme v bodě, kdy musíme také najít cesty, jak se přizpůsobit.

Je naprosto správné říct, že pro naši politiku přizpůsobení potřebujeme panevropský rámec, pomocí něhož bychom koordinovali společné cíle, cíle, které jsou co nejambicióznější a které dláždí cestu ke spolupráci. Musíme mít ale také na paměti, jak zde již zaznělo, že opatření pro přizpůsobení se v jednotlivých místech a regionech výrazně liší, takže tato opatření musí být zavedena osobami, které mají rozhodovací pravomoci na regionální úrovni.

Velmi dobře víme, co dělat, abychom byli schopni se v budoucnu lépe adaptovat a přizpůsobit náš životní styl změněným podmínkám. Máme již nyní například k dispozici stavební technologie potřebné k výstavbě energeticky úsporných budov, které energii nespotřebovávají, ale naopak ji vyrábějí. Je docela neuvěřitelné, že v této oblasti zatím nedošlo k žádnému pokroku, protože je to poměrně jednoduchá záležitost.

Víme také, že změna klimatu bude mít dopad na životní podmínky lidí. Máme již zkušenost s vlnami veder a jejich oběťmi na lidských životech v různých členských státech. Může také nastat větší výskyt epidemií, a to v místech, kde tyto nemoci nejsou v současnosti známé. Na to vše musí být naše systémy zdravotnické péče schopny reagovat a musí být zajištěn přístup všech lidí ke zdravotnickým službám.

  Lena Ek (ALDE). – (SV) Ráda bych nejprve poděkovala Komisi a panu komisaři Stavrosi Dimasovi za zelenou knihu o přizpůsobení se změně klimatu. Jedná se o dokument, který by si měli přečíst všichni pracovníci s rozhodovací pravomocí a manažeři podniků, určitě i všichni Evropané, aby pochopili, jaké problémy před námi stojí a co bychom měli udělat. Jak již zdůraznilo mnoho mých předřečníků, změny klimatu, které brzy pocítíme, se dotknou velkého množství lidí. Dosud jsme v evropské diskusi hovořili převážně v ekonomických termínech, ale změna klimatu změní celé prostředí, v němž žijeme.

Tématem, kterému jsme se zatím v diskusích nevěnovali dostatečně, je zdraví. Světová zdravotnická organizace upozornila, že 60 000 úmrtí v loňském roce lze dát do souvislosti se změnou klimatu. Tato skutečnost volá po zcela jiném přístupu k sociálnímu plánování, po zcela jiné technologii a po obrovské investici. Mnoho lidí to může vylekat, nicméně tuto investici musíme učinit, abychom se dokázali vypořádat se změnou klimatu a technickým rozvojem a abychom obstáli v konkurenci s ostatními částmi světa. V technické revoluci budou vždy vítězové a poražení, avšak v rámci EU se snažíme zajistit, aby evropský průmysl a evropští pracující vyšli z této situace jako vítězové. K tomu však budou nutné značné investice, pokroková rozhodnutí a spolupráce s ostatními zeměmi. Nelze přijmout žádné rozhodnutí týkající se dopravy, které nebude brát v potaz změnu klimatu. Ani o otázce veřejného zdraví nebo vzdělání nelze diskutovat bez přihlédnutí ke změně klimatu.

Jednou z nejdůležitějších záležitostí, kterou jsme se začali zabývat, je samozřejmě voda, a to na evropské i celosvětové úrovni. Náš výbor navštívili zástupci Malediv – země, jejíž nejvyšší bod je pouhé dva metry nad nynější úrovní moře. Pokud problém změny klimatu nevyřešíme, část Malediv zmizí.

Nejvíce budou trpět především chudé země. Ráda bych proto Komisi předložila výzvu: je třeba podpořit a navýšit Fond solidarity a pomoc EU je třeba zaměřit také na otázky týkající se klimatu. Jinak nepomůžeme zbytku světa a navíc na jednáních v Kodani v roce 2009 nedosáhneme rozumné dohody. Děkuji.

  Leopold Józef Rutowicz (UEN). – (PL) Pane předsedající, rozprava vyvolaná otázkou, kterou položil pan Sacconi, má pro občany Evropy obrovskou důležitost.

Měli bychom spojit řešení změny klimatu s omezením změn na globálním trhu, které nám škodí. Mám na mysli zejména raketový nárůst cen zemního plynu a ropy, jichž jsme největším dovozcem. Musíme také zvážit scénář týkající se důsledků nárůstu podílu CO2 ve vzduchu. Faktem je, že když zde byl obsah CO2 mnohem větší, stromům a rostlinám se dařilo dobře.

Za posledních tisíc let byly doby, kdy se dalo cestovat z Polska do Švédska přes zamrzlé Baltské moře. Byly také doby, kdy jsme obilí a jablka v mé zemi sklízeli v dubnu. V současné době jabloně teprve rozkvétají. Proto by oficiálně uznávaná teorie o škodlivém skleníkovém efektu, který je důsledkem vyšších emisí CO2, měla být prověřena na základě poněkud odlišnějších názorů, jež zastává celá řada vědců. Mohou existovat i jiné důvody výskytu těchto neobvyklých klimatických jevů a období sucha.

Nedostatečné pochopení této záležitosti může samozřejmě vyvolat zbytečné výdaje plynoucí z našich pokladen. Je pravda, že spolu s emisemi CO2 se do ovzduší dostávají sloučeniny dusíku a síry a částice, které škodí životnímu prostředí a zdraví lidí, a to zejména v neustále se rozrůstajících městských oblastech.

Z důvodu ochrany životního prostředí a z ekonomických důvodů by se odvětvové politiky měly soustředit na takové priority, jako jsou opatření na snížení poptávky po uhlovodících, využívání obnovitelných zdrojů energie, biopaliv, podpora jaderné energie, využití uhlí nejen v elektrárnách, ale i při chemickém zpracování, využití elektrických vozidel v dopravě a komunikaci.

Tyto priority by výrazně snížily emise CO2 a dalších škodlivých látek a poskytly by občanům Unie přidanou hodnotu. Měly by být vyhrazeny prostředky na každou z těchto oblastí, a to prostřednictvím přednostních priorit a grantů.

  Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). – (FR) Pane komisaři, chci vám položit otázku. Necítíte se v Komisi trochu osamělý?

To, co nám navrhujete, je něco převratného. Nemám teď na mysli přizpůsobení, protože hovořit o samotném přizpůsobení není podle mého názoru nejlepší řešení, když jsme dosud nevyčíslili důsledky. Jaké jsou skutečné důsledky změny klimatu? To v současnosti opravdu nevíme.

Budeme však určitě schopni vyčíslit důsledky, když neuděláme nic. Víme také, proč jsme došli k tomuto bodu. Je to prostě výsledek politik, které jsme zavedli: zemědělské politiky, hospodářské politiky, atd. Proto dnes musíme patrně zpochybnit politiky, které stále zavádíme, například ve snaze o růst. Měli bychom se jistě sami sebe ptát, jaký růst by to měl být, aby zpomalil změnu klimatu. Co dnes znamená požadavek růstu ve všech členských státech?

To jsou základní otázky, pane Dimasi, které bychom si podle vás měli dnes klást, protože to není jen záležitostí Komise nebo Dočasného výboru pro změnu klimatu. Je to věc, která dnes ovlivňuje celý svět a každého z nás. Nelíbí se mi tento způsob, jakým se takříkajíc zbavujeme odpovědnosti, a jakým možná i klameme naše spoluobčany, když se je snažíme přimět, aby věřili tomu, že se můžeme přizpůsobit změně klimatu a že situace nakonec možná není tak vážná, protože budeme mít prostředky k tomu, abychom se jí přizpůsobili. Ne, pane komisaři, to bychom jim opravdu věšeli bulíky na nos.

Protože stojíme na začátku předkládání návrhů k této záležitosti, jsme v procesu příprav energetického balíku a víme, kolik odporu bude třeba překonat, abychom dosáhli požadované úrovně výsledků, což je nicméně minimum minimorum. Jak vidíte, před námi je dlouhá cesta. Neříkám, že to co navrhujete, je špatné. Je to povzbuzující, ale vámi navrhovanou revoluci bude nutné vyčíslit, abychom přesvědčili ostatní komisaře, že je třeba jít jiným směrem. Budete muset přesvědčit komisaře pro zemědělství, že musíme jít jiným směrem. Budete muset přesvědčit pana Louise Michela, že v partnerských smlouvách s Afrikou se musíme zmínit o změně klimatu. Musíme přeformovat naše africké politiky a tuto politiku bude třeba začlenit do synergie, kterou máme vytvořenu s africkými zeměmi.

Pan Sarkozy navrhne dnes nebo zítra Unii pro Středomoří. Jaké jsou jeho návrhy na řešení změny klimatu? Těchto zemí se to přímo dotýká. Pane komisaři, přeji vám hodně štěstí, protože budete mít bezpochyby nesmírně obtížný úkol.

  Roberto Musacchio (GUE/NGL). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zaměřím se na dva body. Dokonce i v dnešní době jsou miliardy lidí, kteří nemají přístup k vodě, a mnoho z nich proto umírá. Změna klimatu celou situaci jistě zhorší. Zaplatí za to hlavně světadíly jako Afrika, které již musí snášet strašné podmínky a které jsou změnou klimatu zasaženy mnohem více, ačkoli jimi způsobené znečištění je menší.

Právo na vodu se musí stát nejvyšší prioritou politik přizpůsobení. Říkám „právo“, protože toto právo dosud nebylo uznáno. Mezinárodní dokumenty hovoří o „potřebě vody“, zatímco skutečné ozbrojené a hospodářské války jsou vedeny s cílem vodu si přivlastnit a učinit z ní zboží. Je proto nezbytné uznat právo na vodu a prosazovat politiky umožňující realizaci tohoto práva. V tomto smyslu může být vhodné – a obracím se tímto na pana komisaře – vypracovat protokol týkající se vody, který by byl začleněn do textu dohod vytvořených po uzavření Kjótského protokolu.

S vodou souvisí půda. Je třeba, aby byla schválena evropská směrnice. Musíme se vypořádat s rozšiřováním pouští a podporovat půdu jakožto činitele klimatické rovnováhy: to je stěžejní myšlenka naší směrnice. Správné zemědělské postupy mohou například na rozdíl od výroby bionafty zaručit produkci potravin i zachycení uhlíku. Přizpůsobit se proto neznamená poddat se změně klimatu, ale prostřednictvím zásahů se s ní vyrovnat.

  Graham Booth (IND/DEM). – Pane předsedající, EU je pyšná, že se zavázala dodržovat doporučení pro boj s globálním oteplováním navržená Mezivládním panelem pro změnu klimatu, a to přesvědčováním členských států, aby projektům kontroly emisí uhlíků poskytly obrovské finanční injekce. Nevsadil jste ale na špatného koně?

Minulý měsíc se v New Yorku setkala řada vynikajících vědců a klimatologů z celého světa, kteří po dvou dnech diskusí o závažných otázkách vydali Manhattanskou deklaraci. V ní je jednoznačně uvedeno, že neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že emise CO2 z moderní průmyslové činnosti byly v minulosti, jsou nyní nebo budou v budoucnu příčinou katastrofické změny klimatu a že přizpůsobení, které je potřebné, je nákladově daleko efektivnější než jakékoli pokusy o zmírnění. Doporučují, aby vedoucí činitelé světa odmítli stanoviska vyjádřená Mezivládním panelem OSN pro změnu klimatu i názory sice populárních, nicméně zavádějících prací, jako je An Inconvenient Truth (Nepohodlná pravda), a aby byly okamžitě zrušeny všechny daně, předpisy a další intervence určené ke snížení emisí CO2.

Lord Lawson, který je členem Zvláštního výboru Sněmovny lordů pro změnu klimatu, řekl: „Průměrná teplota v Helsinkách je méně než 5 °C. V Singapuru je to více než 27 °C – rozdíl je tedy 22 °C. Pokud se s tím lidé umí úspěšně vyrovnat, není ihned zřejmé, proč by neměli být schopni přizpůsobit se změně teploty o nějaké 3 °C, když na to mají 100 let.“

Doporučuji řídit se doporučením uvedeným v Manhattanské deklaraci.

  Jana Bobošíková (NI). – (CS) Přestože mám pochyby o tom, že jsou pozorované změny teplot zapříčiněny lidskou činností, chci podpořit zprávu kolegy Sacconiho v některých kritických bodech. Stejně jako zpravodaj postrádám posouzení sociálně ekonomického rozměru a předvídatelných následků pro občany a provázanost adaptačních dopadů mezi jednotlivými odvětvími. Rovněž podporuji požadavky, aby Rada snížila prahové hodnoty pro uvolňování peněz z Fondu solidarity a aby Komise vypracovala studii o hospodářských aspektech navrhovaných opatření s variantami nákladů a možných přínosů.

Dámy a pánové, nadále jsem přesvědčena, že pokud chceme jednat v zájmu občanů Unie, měli bychom investovat do výzkumu, vývoje a osvěty jaderné energetiky. Vědecké závěry prokazují, že jaderná energie neprodukuje CO2 a minimalizuje zhoršování klimatických změn. Zároveň je nejlevnější nízkouhlíkovou technologií, je spolehlivá a je bezpečná. Proto považuji za chybu, že zelená kniha Komise, o které dnes hovoříme, zmiňuje jádro jen okrajově.

  Agnes Schierhuber (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zemědělství a lesnictví patří k hospodářským odvětvím nejvíce zasaženým změnou klimatu, a mají proto velký zájem na účinných opatřeních na ochranu klimatu, a to i na celosvětové úrovni. Všechny státy, a zejména rozvojové země, by se měly zapojit do režimu navrženého pro období po uzavření Kjótského protokolu. Závazné cíle pro rozvojové země jsou důležité, avšak emise je třeba snížit v rozumném časovém horizontu.

Živočišná výroba a používání průmyslových hnojiv jsou oblasti, jejichž prostřednictvím zemědělství přispívá k emisím skleníkových plynů. Na rozdíl od průmyslu, dopravy a prostorového vytápění se však jedná o přirozené emise. Uvedu to na několika příkladech: V Rakousku se zemědělství podílí na emisích pouze 8,66 %. Od roku 1990 objem těchto emisí klesl asi o 14 %. Vedle odpadového hospodářství je rakouské zemědělství jediným odvětvím, které již splnilo kjótský cíl „mínus 13 %“ stanovený pro Rakousko.

Příležitosti, které zemědělství poskytuje, sahají od ukládání CO2 v půdě, přes optimální využití humusu až po výrobu biomasy jako zdroje energie. Rád bych, pane předsedající, upozornil, že i rakouský průmysl se usilovně snaží udržet co nejnižší úroveň emisí.

V současné době pochází okolo 9 % celkových emisí skleníkových plynů ze zemědělství, což znamená, že toto odvětví je mnohem menším původcem znečištění než například odvětví užití energie se svými 59 % či doprava s 21 %. Pane komisaři, pokud se chceme skutečně poprat se změnou klimatu, musí být naším cílem energetické úspory a větší energetická účinnost.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Změny klimatu jsou stále patrnější, lidstvo by proto mělo změnit své chování a věnovat více pozornosti ochraně životního prostředí.

Evropa se v létě již potýká s velmi vysokými teplotami a obdobími sucha, po kterých následují vydatné deště a záplavy, prudké bouře a rozsáhlé rozšiřování pouští zejména v jižních a východních oblastech.

Ani Rumunsko se nevyhnulo dopadům změny klimatu. V posledních letech jsme zažili ničivé záplavy, horké dny, prudké bouře, dezertifikaci oblastí v jižní a východní části země, pokles srážek. To vše vedlo ke ztrátám na lidských životech, značným hmotným škodám a k poklesu zemědělské výroby.

Evropa dnes musí podniknout rázné kroky vedoucí ke snížení dopadů změny klimatu. Evropa musí podniknout kroky, jejichž cílem bude lepší hospodaření s vodou, ochrana proti záplavám, čištění odpadních vod, ochrana pobřežních oblastí, zvýšení energetické účinnosti, snížení emisí skleníkových plynů, zavedení méně znečišťujícího zemědělství, zavedení ekologické dopravy, zastavení odlesňování.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat oblastem, kterým hrozí dezertifikace. Evropa by měla prošetřit možnost investování do zavlažovacího systému, pomocí něhož by členské státy mohly zmírnit nebezpečí snížení zemědělské výroby v důsledku dezertifikací, a to budováním nebo zlepšováním zavlažovacích systémů.

Gratuluji komisaři k zelené knize o nové politice městské mobility. Dvacet procent evropských motoristů by mohlo používat hromadnou dopravu. Bojovat se skleníkovým efektem nám umožní i snížení rychlostního limitu.

Začlenění letectví do systému obchodování s emisními povolenkami je krokem vpřed. Zvažuje se také zapojení námořní dopravy.

Do současného rozpočtu Unie bohužel nejsou promyšleně a dostatečně začleněna opatření nutná pro zmírnění změny klimatu. Rozpočet na změnu klimatu je skromný.

  Anne Laperrouze (ALDE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dopady změny klimatu jsou evidentní a budou jedině stále zřetelnější. Nyní již víme, že i přes zavedení ambiciózní politiky pro boj se změnou klimatu můžeme tento jev pouze stabilizovat, a proto se jeho důsledkům musíme přizpůsobit.

Přizpůsobení se změně klimatu bude vyžadovat ambiciózní financování v mnoha oblastech, z nichž nejdůležitější jsou podle mého názoru tyto: zdraví, zemědělství, ochrana vody, bydlení a migrace obyvatelstva. Těmto oblastem bychom proto měli dát přednost před naší politikou podpory evropského výzkumu. Boj  proti emisím skleníkových plynů a přizpůsobení se změně klimatu by se měly stát povinnými podmínkami pro přidělování finančních prostředků EU.

Jedná se o globální problém, proto potřebujeme globální odezvu. Evropská unie musí vyvinout maximální úsilí směřující k tomu, aby politiku přizpůsobení se změně klimatu zavedla na globální úrovni. Tato politika by v plánech týkajících se zdravotnictví a zemědělství měla brát v úvahu stále větší výskyt přírodních katastrof. Tato politika by se měla především soustředit na nejzranitelnější – tedy nejchudší – země. Můžeme doufat v přínos výsledků evropského výzkumu, musíme však rovněž zajistit, aby z nich měly přínos i rozvojové země. Naše technologie bychom měli přenést do třetích zemí, aniž bychom očekávali odměnu.

Avšak přizpůsobení se změně klimatu neznamená jen větší využití technologií. Měli bychom zvážit použití některých postupů, které jsme zdědili po předchozích generacích. Například v regionu, kde žiji, tedy na jihozápadě Francie, jsou staré farmy orientovány přímo na jih. Jejich obyvatelé si uvědomili, že orientace domu jej chrání před východními a západními větry, v zimě je v nich více světla a tepleji a v létě díky stínu stromů chladněji. Byly to bioklimatické domy.

Dnes jsou tyto postupy opomíjeny, přestože jsou tak jednoduché. Musíme se vrátit zpět k těmto jednoduchým, moudrým opatřením a nadále podporovat výzkum v oblasti lepšího bydlení. Právě v tomto odvětví musíme najít řešení, které nám umožní například nepoužívat energii ke klimatizaci domů. Musíme klást důraz na důležitost energetické účinností domů.

Musíme přejít od zvyšování povědomí veřejnosti ke vzdělávání a školení. Musíme předat mladším generacím vhodná a uvážená opatření a naše generace je samozřejmě musí také učit.

Rád bych nakonec pogratuloval pani Sacconimu k jeho vynikající a propracované zprávě.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, se zájmem jsem si vyslechl vaši úvodní řeč. Jistě víte, že zde v Evropském parlamentu máte mnoho příznivců, obávám se ale, že v samotné Komisi podporuje vaše cíle mnohem méně lidí.

Aby EU stála v boji proti změně klimatu v první linii, musí být především soudržná ve svých prohlášeních. Když tedy správně mluvíte o hlavní linii a říkáte, že musíme snížit objem skleníkových plynů, nemůže Komise financovat přetrvávající závislost EU na uhlíku a benzinu. Zahraniční politika Komise a Rady musí činit na pana Bushe nátlak, aby se k těmto dohodám zavázal, a nikoli jej přemlouvat. Politika musí přenosem technologií a souborem zdrojů pomoci chudým zemím, aby se mohly zapojit do globální aliance. Musíte také naslouchat kritickým hlasům, které zaznívají z Evropského parlamentu a které se týkají posedlosti biopalivy, jež likvidují Amazonské pralesy, ničí globální klima, zdvojnásobují ceny potravin, čímž vyvíjejí tlak na chudší skupiny lidského společenství.

Závěrem bych chtěl říct, pane komisaři, že jsme s vámi, ale abyste nad Komisí zvítězil, musíte začít více bojovat.

(Potlesk)

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, změna klimatu je pro nás všechny velkou výzvou. Musíme mít na paměti, že tento svět sdílíme s lidmi nejen dnes, ale budeme jej sdílet i s těmi, kteří přijdou v budoucnu. Pokud však mají být naše politiky účinné, musíme rozlišit mezi umělým a přirozeným klimatem. Umělé klima je výsledkem našich činností, přirozené klima je výsledkem přirozených procesů. Naše krajina, půda a říční systémy jsou výsledkem přirozené a neustálé změny klimatu. Změna klimatu způsobená činností člověka je neomluvitelná. Reakcí na ni je změna – změna paliv, změna spotřeby a změna v srdci.

Toto rozlišení neznamená říci, že změna přirozeného klimatu není problémem, ale že řešením je přizpůsobit se jí. Archeologové nám říkají, že v minulosti, kdy docházelo ke změnám klimatu, se lidé, pokud mohli, přizpůsobili, a ti, kteří se nedokázali přizpůsobit, zahynuli. Dnes je lidstvo zanořeno hluboko. Naše domy a města jsou zabetonována do zemské kůry. Naše zvyky a přirozená prostředí přestaly být pružné. Dobu ledovou nebo období sucha teď prostě nemáme na programu: „vraťte se asi tak za eon“.

Odpovědí na změnu přirozeného klimatu je prozíravé plánování, promyšlená příprava a selský rozum. Nestavět v záplavových územích. Sázet listnaté lesy. Podporovat ohrožené pobřežní oblasti. Náš přístup ke změně klimatu musíme rovnoměrně vyvážit mezi změnou a přizpůsobením, mezi umělým a přirozeným, a musíme vhodným způsobem používat finanční prostředky tak, aby byly účinné.

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, boj proti globálnímu oteplování není jen bojem, který svádí Evropa: musí se stát zápasem celé planety. Jinak všechny naše skvělé plány nebudou mít žádný smysl a samotní Evropané budou vyvíjet maximální úsilí, aby dosáhli výsledků, které zůstanou kapkou v oceánu.

Kromě toho je třeba, abychom dnes zajistili evropskou dynamiku. Před námi opět stojí obrovské a nedostižné cíle. Na Evropském summitu v březnu letošního roku bylo stanoveno, že emise skleníkových plynů se do roku 2020 musí snížit o 20 %, přičemž obnovitelné energie musí tvořit 20 % energetických potřeb Evropské unie. Nicméně zůstává přirozeně jedna z hlavních otázek: Kdo to zaplatí?

Společnosti a spotřebitelé by museli zaplatit okolo 60 miliard EUR ročně za klimatický plán, který by mou zemi – Belgii – vyšel na 2 miliardy EUR ročně a globálně nejméně na 200 EUR na obyvatele. To představuje hrozbu, že dojde nejen k obrovskému zvýšení daní, ale že se firmy budou muset přesunout do zemí, kde jsou méně přísná ekologická omezení.

Musíme proto nadále „léčit symptomy“, dokud někteří aktéři na světové scéně nebudou připraveni vyvinout potřebné úsilí.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

  Antonio López-Istúriz White (PPE-DE). – (ES) Děkuji, pane předsedající. Ze všeho nejdříve bych chtěl pogratulovat panu Sacconimu k jeho otázce, díky které dnes máme příležitost prodiskutovat tady téma změny klimatu. Mí kolegové budou mluvit o techničtějších aspektech, ale já bych chtěl využít této možnosti a poděkovat komisaři a především vyjádřit svou podporu všemu, co v této oblasti dělá: byl jedním z poslů a jedním z prvních lidí, kteří zde v Bruselu o změně klimatu hovořili.

Především chci, aby byly zohledněny specifické zeměpisné charakteristiky a zejména jedna oblast, která vás jistě nepřekvapí: ostrovní oblasti. Krásné řecké ostrovy, podobné Baleárám, jež zastupuji, mohou být v budoucnu ohroženy změnou klimatu. Komise podle mého názoru nemůže uznat pouze specifickou povahu nejvzdálenějších oblastí; musí také připustit izolovanost této oblasti a samozřejmě i horské a pobřežní regiony.

Studie Španělského oceánografického institutu a mnoha jiných institucí zdůrazňuje skutečnost, že dochází k rychlému oteplování Středozemního moře a ke zvýšení jeho hladiny. To by mohlo mít významný dopad na pobřežní oblasti, zejména na pláže, který by mohly být zatopeny, což by následně ovlivnilo cestovní ruch – náš hlavní zdroj příjmů.

Na Baleárských ostrovech, které jsem uvedl jako příklad, se za poslední roky značně zvýšila teplota, a to je důvod k obavám.

Zelená kniha musí obsahovat také závazek podporovat regiony vyžadující podstatné investice pro boj proti dopadům změny klimatu.

Na závěr svého vystoupení bych chtěl v hlavních rysech naznačit své vlastní přání i přání Evropské strany lidové ujmout se vedení v oblasti bezuhlíkových nebo nízkouhlíkových technologií. Pevně věřím, že rychlý a odvážný přechod k modernějším a účinnějším technologiím bude nejen užitečný pro naše klima a poskytne základ pro globální řešení, ale bude také výhodný pro ekonomiku, protože nám umožní být mnohem méně závislými na dovozu fosilních paliv.

  Dorette Corbey (PSE). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, je potřeba, abychom co nejdříve věnovali více pozornosti přizpůsobení se změně klimatu, protože v této oblasti je nutné mimo jiné investovat do přizpůsobení se společností, které spočívá ve zvládání zvyšujících se hladin moří a řek, nebo naopak snižujících se zdrojů vody a sucha. To vše má dopady na bezpečnost, spotřebu vody, půdu, zemědělství, ale samozřejmě také na zdraví.

Některé oblasti se musí připravit na krutá období sucha a vyšší teploty. V tomto případě jsou řešením zavlažovací systémy a zařízení na čištění a odsolování vody. Jiné oblasti se musí potýkat s obtížemi způsobenými vodou a musí investovat do zpevnění hrází. Je na samotných členských státech, aby vytvořily plány, zanalyzovaly dopady změny klimatu a připravily se na ně.

Existují však tři důležité body. Zaprvé je velmi nezbytná solidarita: některé země potřebují podporu jiných, zatímco jiné mají více síly než ostatní. Rozumí se samo sebou, že Evropská unie má také spoluodpovědnost.

Zadruhé musí proto existovat také společný zdroj financování. Musíme hledat zdroje financování a samozřejmostí je podívat se na strukturální fondy, ale i na příjmy z obchodování s emisemi.

Zatřetí, solidarita se musí týkat také rozvojových zemí. Řada afrických a asijských zemí nemá na změně klimatu téměř žádný podíl, ale pociťují její dopad. Je třeba najít spolehlivé a dostatečné zdroje financování a zde je samozřejmostí podívat se na příjmy z obchodování s emisemi.

  Jens Holm (GUE/NGL). – (SV) V této zprávě požadujeme opatření, která přimějí zemědělství čelit své odpovědnosti za klima. Zemědělství zahrnuje živočišnou výrobu, která představuje 18 % světových emisí skleníkových plynů. Osmnáct procent! Je to uvedeno ve zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství z roku 2006 s názvem „Livestock’s long shadow“ (Dlouhý stín hospodářských zvířat). Co můžeme udělat, abychom tento 18% podíl emisí snížili? Když k nám v Dočasném výboru pro změnu klimatu hovořil předseda Mezivládního panelu pro změnu klimatu Rajendra Pachauri, volal po snížení spotřeby masa. Má docela pravdu. Ještě nikdy v historii světa jsme nejedli tolik masa jako dnes. Od roku 1950 se světová produkce masa zvýšila více než pětinásobně. To nemůže dlouhodobě fungovat. Chtěl bych se komisaře Dimase zeptat: souhlasíte s Rajendrem Pachaurim, že bychom měli jíst méně masa? Vyzývám Komisi, aby vypracovala plán na snížení spotřeby masa.

Na závěr předkládám pár návrhů: informační kampaň o vegetariánství; výzva členským státům k zavedení daní z masa, aby bylo maso dražší a vegetariánské jídlo levnější, podpora vegetariánského jídla v orgánech EU – například vegetariánský týden v Evropském parlamentu, Komisi a Radě by byl dobrým, moderním a ekologickým startem pro udržitelnější Unii.

  Christine De Veyrac (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, říkám „ano“ klimatickému balíčku, protože v předvečer zahájení mezinárodních jednání v Kodani musí Evropa vyslat světu silný signál.

Musím vám říct, že zaměstnanci a zaměstnavatelé v mém volebním obvodu mají velké obavy týkající se návrhu skoncovat s volnými kvótami emisí CO2 a umožnit jejich prodej v dražbě.

Evropa tímto návrhem zdvojnásobí zátěž podniků, které by musely platit nejen za emise CO2 nad stanovenou kvótu, ale i za jakékoli emise CO2 z první vyprodukované tuny. Evropské podniky by tak čelily nevídanému zvýšení nákladů.

Bylo by to v pořádku, pokud by tato norma byla uplatněna celosvětově: všichni bychom byli na jedné lodi. Pokud však toto omezení bude platit jen pro evropské společnosti, budou finančně potrestány a vznikne vážné riziko přesunu pracovních míst mimo Unii. Měli bychom tedy myšlenku placení za emise CO2 z první vyprodukované tuny opustit? Nemyslím si to, protože konečný cíl je chvályhodný.

Nicméně Evropa musí mít v takovém případě k dispozici spravedlivý mechanismus, jehož součástí bude zdanění importu ze třetích zemí, které nevyvíjejí stejné úsilí na ochranu životního prostředí jako Evropské země. Ano, vytvořme „uhlíkovou“ daň: má daleko do obezřetného ochranářského nástroje, jejím úkolem je zajistit spravedlivý a nedeformovaný obchod na globální úrovni, což je základním cílem Evropské unie a Světové obchodní organizace.

Co se týče ostatních záležitostí, vítám jednotlivé návrhy Komise. Jsou pozitivním krokem směřujícím k zajištění, aby bylo do mechanismů, jako je systém obchodování s emisními povolenkami, zapojeno co nejvíce hospodářských odvětví, jejichž cílem je boj proti změně klimatu. Všiml jsem si, že odvětví dopravy, na které často poukazujeme, se chystá přispět k tomuto cíli, což velmi vítám.

Na závěr doufám, že budeme schopni dojít k dohodě rychle, to znamená do konce roku, a že klimatický balíček tak bude možné realizovat co nejdříve.

  Matthias Groote (PSE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, změna klimatu probíhá, to je vědecky prokázaný fakt. Jak je docela jasně uvedeno ve čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu, žádná země nebude ušetřena jejích dopadů.

Je důležité, aby přírůstky teploty nepřesáhly 2 °C. Avšak i globální oteplování o méně než 2 °C by mělo v některých oblastech Evropy negativní hospodářské a ekologické důsledky.

Evropa proto musí nyní jednat. Musíme nyní zavést opatření pro přizpůsobení, a to do řady politických oblastí. Změna klimatu nám však přináší možnosti. Jednou z nich je možnost připravit se na změnu klimatu prostřednictvím opatření pro přizpůsobení.

Při úvahách o opatřeních pro přizpůsobení bychom měli přizpůsobit požadavkům změny klimatu také lisabonský proces. Nabízí se tak příležitost vytvořit ekologicky řízenou průmyslovou politiku: hospodářskou a průmyslovou politiku, která odděluje hospodářský růst od emisí CO2 a skleníkových plynů. To bude klíčem k úspěchu. Dovolte mi, abych zde položil panu komisaři otázku: do jaké míry se v Komisi diskutuje o lisabonském procesu v kontextu změny klimatu?

Druhým bodem je toto: je rovněž důležité zajistit, aby byly osoby s rozhodovacími pravomocemi v daném místě či regionu informovány, jaké dopady bude mít změna klimatu v jejich oblasti. Jak změna klimatu ovlivní jednotlivé regiony? Bude to velmi důležité například pro plánování rozvoje, a proto podporuji myšlenku uvedenou v návrhu usnesení, která volá po zřízení evropské databáze, již by mohly osoby s rozhodovacími pravomocemi v daném regionu použít jako vodítko při plánování rozvoje.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, mohla bych navrhnout, abychom si přestali otloukat o hlavu změnu klimatu a hledat, které odvětví za ni nese větší vinu? Tento dojem budí zejména diskuse o podílu zemědělství na změně klimatu. Evropa sama o sobě s klimatickou změnou nic nezmůže, ale může poskytnout tolik potřebné vůdcovství. Potřebujeme globální koordinovanou akci, to uznávají všichni.

Ráda bych se teď zabývala konkrétně diskusí o zemědělství. Zemědělství má podíl na změně klimatu, ale je jí také ovlivňováno. To zde již zaznělo. Je však třeba mít na paměti, že zemědělství produkuje potraviny, a bez potravin daleko nedojdeme. Podíváte-li se na globální poptávku po potravinách, je nastavena na 50% růst během 20 let, ale zemědělství může k této diskusi přispět sekvestrací uhlíku, anaerobní digescí, zalesňováním a – což je podle mne klíčové – větrnou energií.

Pokud jde o situaci v Irsku, emise ze zemědělství jsme od roku 1990 v podstatě snížili o 3 %, ale podívejte se, co se stalo v dopravě, kde emise vzrostly o 163 %. V průmyslu je tato hodnota 23 % a v energetice 32 %. Nebezpečí zaměření se na zemědělství spočívá v tom, že snížíme počty dobytka a emise v Evropě, ale nebude to mít žádný význam, protože produkci přesuneme jinam. Takže v této otázce musíme být opatrní.

Tradiční postupy, jako je na podzim zahradu okopat a během zimy ji nechat odpočívat, jsou nyní zakázané. Dobře, cítím se vinna, protože to stále dělám. Buďme v této diskusi rozumní. Provádějme výzkum a vývoj tak, abychom se nevraceli zpět, ale abychom postupovali na základě pozitivních řešení vpřed. Podívejte se na Indii. Má 17 % světové populace, ale její podíl na emisích skleníkových plynů činí pouhá 4 %. Musí se rozvinout a postarat se o své chudé obyvatele. Přispěje k diskusi o změně klimatu, ale může tak učinit pouze způsobem, který zohlední její skutečnou současnou situaci.

Na závěr bych chtěla říct, že Lisabonská smlouva nám poprvé dává naději na globální akci v souvislosti se změnou klimatu, a to díky vedoucímu postavení Evropy. Na základě toho doufám, že se irští občané dostaví k referendu a v drtivé většině budou hlasovat pro Lisabonskou smlouvu.

  María Sornosa Martínez (PSE). – (ES) Děkuji, pane předsedající, děkuji, pane Sacconi, za veškerou vaši práci.

Máme problém. Je proto nezbytně důležité věnovat veřejné a soukromé investice na výzkum a vývoj, abychom tak zajistili, že opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění budou v poměru k jejím omezením a důsledkům co nejúčinnější.

Před námi leží obrovský úkol, pane komisaři. Musíme uskutečnit opatření v oblasti energetické účinnosti, podpory obnovitelných energií, účinné kombinované výroby elektřiny a tepla, efektivního využití paliv v motorových vozidlech, energeticky úsporné veřejné dopravy a osvětlení, lepší správy zemědělského hospodaření a pastvin, omezení úbytku lesů. Vzhledem k vzácnosti vody nesmíme zapomenout ani na její lepší využití.

Chtěla bych však využít této příležitosti a vznést dva požadavky. První je na vás, pane komisaři. Naléhavě vás žádám, abyste zrevidoval politiku v oblasti biopaliv první i druhé generace.

Druhý požadavek je adresován Radě: přestože zvýšení teplot a změny modelu srážkovosti způsobené změnou klimatu ovlivní půdu, nebylo dosud dosaženo žádné dohody o odpovídajícím evropském rámci na ochranu půdy.

Je potřeba neprodleně přijmout pevný závazek.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, pane Sacconi, dámy a pánové, jako koordinátor skupiny PPE-DE pro regionální politiku chci zdůraznit, že tomto usnesení obsahuje několik velmi důležitých bodů. Je vytvořen vztah mezi politikou soudržnosti a řízením rizik a existuje zde myšlenka nedílných a jasných součástí budoucí regionální politiky v Evropě. Vzhledem ke změně klimatu došlo navíc ke změně pozice regionů v rámci Unie. Na jedné straně budou období sucha, na druhé straně bude nadměrné množství vody a budou stoupat hladiny moří. Jako zástupce Nizozemska musím upozornit právě na vývoj posledně jmenovaného faktoru. Polovina naší země se nachází pod úrovní moře. Námořní hráze musí být vyšší, ale je třeba zvážit také řadu technologických problémů. To se ještě více týká ostatních částí světa. Je také pozitivní, že se snažíme o koordinaci se strategií OSN pro omezení katastrof.

Soudržnost – a v tomto ohledu odkazuji na Lisabonskou smlouvu – má nový uzemní rozměr, který je třeba rozvíjet a který musí být součástí našeho finančního plánování. Je to něco, co je blíže lidem v regionech a ve městech, a v tomto ohledu musí Evropa hrát svou roli.

Pane předsedající, skupina PPE-DE nepodporuje první část odstavce 13, protože v tuto chvíli jsme spíše pro přerozdělení financí než pro přehodnocení priorit: to se již vlastně děje. Nyní je přidělováno více než 15 miliard EUR ze strukturálních fondů například na biopaliva apod. Chceme nadále držet tento směr. Znovu tedy přezkoumáme nařízení o strukturálních fondech, abychom dosáhli větší energetické účinnosti. To je přístup skupiny PPE-DE. Zúčastníme se také diskusí o dlouhodobé finanční perspektivě, která je uvedena v druhé části odstavce 13, a ujmeme se vedení v případném opětovném rozdělování financí nebo přehodnocování priorit, ale nikoli v tuto chvíli. Toho lze s větším úspěchem dosáhnout nikoli přerozdělením financí, ale tím, že budou přijaty závazky rozpočtů a odvětví.

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Musím pochválit pana Sacconiho za jeho významné doplnění aktuální zelené knihy Komise týkající se změny klimatu.

Některé země, hlavně skandinávské, mají i bez podpory Bruselu již vytvořenu dlouhodobou strategii pro řešení změny klimatu, která předpokládá přijetí opatření v reakci na změnu klimatu: ochrana pobřežních oblastí, přijetí opatření proti jejich zaplavování, výstavba speciálně navržených domů. Přijetí bílé knihy podpoří další země, aby je následovaly.

Země EU, jejichž hranice sousedí s mořem či oceánem a kterých je 22, by mezitím měly prozkoumat zkušenosti Nizozemska, jak čelit problémům souvisejícím s mořem. Polovina území této země se nachází pod úrovní moře. Neutuchající úsilí Nizozemců odolávat útokům moře a obrovské zdroje, které Nizozemci směřují do ochrany před těmito útoky, jim nezabránily v tom, aby vytvořili jeden z nejsilnějších a nejvíce prospívajících států světa. To tedy dokazuje, že možnost přizpůsobení existuje.

Na nedávném zasedání Rady EU zaznělo prohlášení, že otázka změny klimatu bude mít při přípravě preventivní a ochranné politiky EU nejvyšší důležitost. Měli bychom – dříve, než bude pozdě – zabránit konfliktům a válkám o oblasti, které jsou stále vhodné k žití a které poskytují vodu a potraviny. To se týká zejména chudších zemí světa, které ke změně klimatu přispívají nejméně. Státy, které se rozvíjely na úkor jiných, by měly neprodleně splatit svůj dluh.

EU by měla mít v budoucnu nadále vedoucí postavení vůči ostatním kontinentům a státům tím, že jim bude příkladem, jak přijmout opatření pro zabránění změně klimatu, přizpůsobit se novým podmínkám a změnit zvyky a postupy svých občanů.

  Ari Vatanen (PPE-DE). – Pane předsedající, měli bychom pokračovat v diskusi a zůstat přitom klidní. Jenže tato diskuse se vymkla z rukou a doslova ji odvál vítr, a s ní zmizela i upřímnost a racionalismus. Máme být upřímní, ale politicky je vždy prospěšné vykreslit mlhavý obraz. Vždy se to vyplácelo. My bychom však měli být vážní, přičemž se musíme podívat na čísla a zůstat racionální a upřímní.

Lidé mohou žít v Helsinkách, kde je průměrná roční teplota 6 °C, nebo mohou žít v Dakaru ve 30 °C. Před dvěma tisíci lety se Julius Caesar procházel po Rýnu, protože byl zamrzlý. Před tisíci lety byli v Grónsku Vikingové – proto se tento ostrov nazývá Grónsko. Teplota proto neznamená sama o sobě konec, tím je prosperita lidí, a na to jsme zapomněli.

Proč máme emise? Je to důsledek prosperity, přičemž dvě třetiny lidí na světě stále žijí v chudobě. Lidské společenství je upořádáno jako schodiště: my, privilegovaní, jsme nahoře a pod námi jsou čtyři miliardy lidí, kteří doslova chtějí spatřit světlo světa, jelikož dvě miliardy lidí nemají ani elektřinu.

Jaká je tedy naše odpověď? Naší odpovědí je zlepšit naše technologie. K tomu potřebujeme peníze a potřebujeme tedy, aby rostla naše ekonomika. Nemůžeme mít peníze, jestliže plýtváme a ničíme naši ekonomiku uplatňováním opatření, která jsou kontraproduktivní a velmi nákladná.

Pan komisař ve své úvodní řeči vůbec nezmínil klíčové slovo „jádro“. Nebudeme-li v této diskusi upřímní, nejme seriózními vůdci. Celkově vzato jsme trochu jako člověk, jemuž teče střechou do domu a který, místo aby střechu opravil, začne tapetovat sklep. To tedy není zrovna způsob, jak vytvořit naši budoucnost.

  Cristina Gutiérrez-Cortines (PPE-DE). – (ES) Děkuji, pane předsedající. Myslím si, že role přizpůsobení i příslušný dokument jsou důležité. Nicméně problém změny klimatu je nedokončená práce: neustále se učíme a snažíme pochopit, jaká je aktuální situace a jaká jsou možná řešení.

Myslím si, že je velmi důležité zajistit, aby politika jako celek nepostupovala odshora dolů. Chceme-li se v této oblasti ujmout vedení, musíme zajistit, aby nás ostatní následovali, jinak zůstane vůdce osamocen. Pokud bude Evropa posupovat kupředu příliš rychle, pokud způsobí krizi v průmyslu, pokud pouze zavede politiky – měla bych říct „metapolitiky“ – odshora dolů, existuje riziko, že nebude fungovat. Musíme využít všechna dostupná opatření, vyvolat nadšené zapojení společnosti a přizpůsobit se kapacitě naší vlastní společnosti k přizpůsobení, protože nesmíme dopustit, aby utrpěla prosperita.

V tomto ohledu bych také zdůraznil, že tento dokument se velmi málo zmiňuje o přizpůsobení v souvislosti s půdou, a to je věc, o které musíme mluvit. Hovoříme-li zvláště o vodě, která je naprosto nezbytná a která bude změnou klimatu ovlivněna nejvíce, pokud tomu tak již není, je důležité pamatovat na to, abychom se zaměřili na plány a opatření na zemi, které jsou často velmi jednoduché a které se týkají propustnosti půdy, opětovného zalesňování, shromažďování dešťové vody, využití stávajících zásob přebytků shromážděné vody a vhodného rozdělení omezených zdrojů, které nám zbyly, a nikoli ztráty vody jejím vypouštěním do moře. Abychom toho dosáhli, bude třeba se občas podívat zpět do minulosti, ke stávajícím tradicím, a někdy bude potřeba zapomenou na předsudky proti takovým řešením, jako jsou akviferové zásobníky a jiná zásadní opatření.

Proto volám po propojených politikách, všeobsahujících politikách, které můžeme přizpůsobit společnosti, jež musí naslouchat našim doporučením a musí se jich držet. Nestojí-li společnost za námi a s nadšením, nedosáhneme ničeho. Proto musíme usilovat o konsensus a naslouchat všem.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Návrh usnesení, který na základě otázky k ústnímu zodpovězení připravil náš Dočasný výbor pro klimatické změny, je sice konzistentní, ale podle mého názoru v malé míře věnuje pozornost vodě, která může zmírnit mikroklimatické a makroklimatické problémy způsobené odvodňováním půdy, a může tak přispět k ozdravování klimatu.

Naše návrhy jsou stále orientované na filozofii starého paradigmatu – tedy jak efektivněji a lépe spravovat poslední zbytky vody.

Nové vodní paradigma navrhuje a prosazuje obnovovat vodu ve strukturách půdy a nasycovat vodní cyklus, aby byl dostatek vody pro všechny, rovnoměrně a bez kolapsů. Její ambicí je změnit současnou praxi odvodňování velkých území, které je způsobeno odlesňováním, zemědělskou činností nebo kanalizováním dešťových vod ve městech.

Odvodňování půdy znamená snížení výparů, přeměnu slunečního záření na citelné teplo a změnu obrovských toků energií v ní. I nepatrný pokles výparů o 1 mm na ploše Slovenské republiky znamená za jediný slunečný den uvolnění citelného tepla porovnatelného s celoročním výkonem všech elektráren na Slovensku.

Vážení kolegové, děkuji panu Sacconimu a panu komisaři Dimasovi za jejich úsilí a věřím, že se mi podařilo napřímit vaši pozornost na tyto nové myšlenky.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedající, nejdříve bych chtěla upozornit na to, že jsme spolu s některými kolegy původně předložili řadu pozměňovacích návrhů k této dokumentaci zabývající se klíčovými otázkami, jako je dopad změny klimatu na biodiverzitu a spoušť, kterou již po sobě zanechává v rozvojovém světě. Jsou to záležitosti, kterými je třeba se bez dalšího otálení zabývat.

Důvěryhodnost EU související s politikami týkajícími se změny klimatu a našich požadavků být v centru každé mezinárodní dohody o obchodování s emisemi po roce 2012 bude záviset na naší politické ochotě dostát svým společným slibům a slovům, až dojde na rozdělování příjmů z dražeb emisních povolenek, které mohou dosáhnout až 40 miliard EUR ročně.

Štědré financování přenosu technologií, opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění a další opatření budou důkazem toho, že přijímáme naši historickou odpovědnost vůči třetím zemím, které budou s největší pravděpodobností nést největší břímě důsledků změny klimatu, jenž se bude projevovat nepříznivým počasím, dezertifikací, zaplavováním pobřežních oblastí a vážným nedostatkem vody.

V této souvislosti musí být do právních předpisů týkajících se systému Evropské unie pro obchodování s emisemi, pro které jsem zpravodajkou, zahrnuta nějaká politická směrnice o příjmech z dražeb, která prověří Evropskou radu co do jejího závazku, odhodlání a chápání cíle 2 °C a, mohu-li to tak říci, její chápání vážného globálního dopadu změny klimatu, vzhledem k naší snaze vytvořit v rámci celé EU nízkouhlíková hospodářství, a přispět tak k všeobecné dohodě v Kodani.

  Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, minulý týden jsem byla s delegací sdružení Mercosur v Argentině. Všimla jsem si, že nikdo z našich politických představitelů se nezajímal o změnu klimatu. Rozproudila se diskuse týkající se rozšíření půdní plochy určené pro produkci sóji a odlesnění s cílem získat více obdělávatelné půdy, přesto naše delegace nevěnovala tomuto tématu velkou pozornost.

Položila bych proto následující otázku: snažíme se v Evropě vymyslet dvourychlostní politiku? Nebylo by lepší zkoordinovat všude naši pozici při vědomí, že politika o změně klimatu je politikou o redistribuci zdrojů? Je to politika základní spravedlnosti, kterou je třeba používat na globální úrovni.

  Anni Podimata (PSE). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, dovolte mi zmínit se o otázce související se změnou klimatu. Nikdo v dnešní rozpravě nezmínil nedávné sdělení Evropské komise o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy. Ke sdělení je připojena zvláštní příloha s názvem „Lesní požáry“, která se týká velkých katastrofických požárů, které loni v létě zasáhly jižní Evropu a zvláště Řecko.

Tyto požáry souvisejí se změnou klimatu. Domnívám se, že existuje naléhavá potřeba přijmout preventivní opatření v rámci celé Evropy, zejména na jihu, který je podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu náchylnější ke vzniku požárů a již nyní čelí častým vlnám extremních povětrnostních podmínek. Proto existuje, pane komisaři, závažná potřeba, aby EU přijala střednědobá i okamžitá opatření, a zajistila tak, aby se události podobné loňským již příští léto neopakovaly.

  Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). – (CS) I když se naše doba zdá naprosto nová a naprosto výjimečná, je třeba říci, že v minulosti byly také velké klimatické změny, byly klimatické cykly a myslím, že jednou z důležitých věcí pro zvládnutí této výzvy bude studium historické klimatologie. Máme už k dispozici práce jako je třeba studie francouzského historika Emmanuela le Roy Ladurie nebo Zelené dějiny světa od Cliva Pontinga. Myslím si, že je velice důležité, abychom si uvědomili, že i v minulosti se lidé dokázali s vyrovnáním životního prostředí docela dobře porovnat. Např. v mé zemi, v České republice, jedno z nejharmoničtějších přírodních prostředí se nachází v jižních Čechách a málokdo si uvědomí, že to je umělá krajina. Umělá krajina, která vznikla zásahem člověka, protože v minulosti tam byly bažiny a dnes je to rybniční pánev, která slouží i jako rekreační oblast.

  Stavros Dimas, člen Komise. − Pane předsedající, chtěl bych poděkovat všem řečníkům za jejich velmi důležité a zajímavé příspěvky. Až budeme dokončovat bílou knihu o přizpůsobení, měli bychom zohlednit vše, co dnes bylo řečeno a co doporučuje usnesení Evropského parlamentu.

Rád bych zdůraznil, že většina politik, které jsou dnes platné, by nebyla přijata bez trvalé podpory Evropského parlamentu a vedoucí role Evropské unie ve světě by nedávala naději, že bude v roce 2009 v Kodani dosaženo mezinárodní dohody.

Je naším hlavním cílem mít mezinárodní dohodu pro boj proti změně klimatu a přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám, do které budou zapojeny všechny země světa, zejména USA a další státy produkující velká množství emisí, protože pak bude boj proti změně klimatu účinný. Nebude samozřejmě stačit jen úsilí ze strany Evropské unie, ale nemůžeme doufat v dosažení mezinárodní dohody, pokud se neujmeme v této záležitosti aktivního vedení.

Dnes jsem opět slyšel jisté pochybnosti o vědě. Myslím si, že s touto záležitostí jsme se již víceméně vypořádali. V oblasti vědy existuje téměř shoda, že změna klimatu je antropogenní: je způsobena lidskou činností. Pouze velmi málo vědců má jiný názor. Někteří lidé si stále myslí, že země je plochá, ale dokonce ani ve Spojených státech už to neberou vážně.

Ve zprávě Světové zdravotnické organizace z minulého týdne byl zdůrazněn dopad klimatických podmínek a změn klimatu na zdraví, a organizace NASA nás varovala, že změna klimatu probíhá rychleji, než jsme si mysleli. Opírajíce se o to, co nám říká věda, proto musíme zakročit.

Co se týče nákladů, zakročíme-li později, zaplatíme více. Zakročíme-li nyní, zaplatíme mnohem méně a vyhneme se také nezvratnému dopadu změny klimatu na naši planetu. Máme povinnost vůči sobě i vůči budoucím generacím zanechat svět alespoň v takovém stavu, v jakém jsme jej zdědili.

Jak mnoho členů zdůraznilo, máme také morální povinnost vůči těm, kteří ke vzniku skleníkového jevu nepřispívají, což jsou nejméně rozvinuté země na světě. Nejenže mají velmi nízké příjmy na jednoho obyvatele, ale na vzniku tohoto jevu mají velmi malý podíl.

Přizpůsobení se změně klimatu společně se snahou o její zmírnění je proto naprosto nezbytné. Toho musíme dosáhnout tím, že nejméně rozvinutým zemím poskytneme pomoc a v Evropské unii přijmeme správná opatření.

Slyšel jsem různé příklady toho, co se právě děje například v důležité záležitosti týkající se vody. Máme právní předpis – rámcovou směrnici o vodě, která se tímto velmi cenným a vzácným zdrojem zabývá, ale velmi nedávno jsme také přijali sdělení o nedostatku vody a obdobích sucha, což se stává velmi důležitým a naléhavým problémem, jímž se musíme zabývat.

Co se týče opět nákladů, několik řečníků zmínilo otázku dražeb a jejich vlivu na energeticky náročná průmyslová či jiná odvětví hospodářství. Rád bych vyjasnil jedno nedorozumění, abych dohady okolo této záležitosti zmírnil. Příjmy plynoucí z dražeb nepůjdou do unijní ani žádné jiné pokladny, ale půjdou ministerstvům financí členských států, která budou povolenky dražit. To by mělo být naprosto jasné. Mohlo by se jednat o 30 až 50 miliard EUR ročně, přičemž doporučujeme, a doufám, že Evropský parlament bude souhlasit, aby byla část z toho vyhrazena na politiky pro přizpůsobení. Budeme tak mít připraveny finanční prostředky, pokud budeme mít politickou vůli souhlasit se zásadou, že určitou částku z těchto 30–50 miliard ročně vyčleníme na politiky pro přizpůsobení.

Rád bych hovořil dále, protože se jedná o velmi důležitou záležitost, k níž zaznělo mnoho otázek, ale chtěl bych znovu poděkovat za vaše příspěvky. Budeme s vámi a s Dočasným výborem pro změnu klimatu dále úzce spolupracovat na tvorbě našich politik a budeme usilovat zejména během těchto dvou let o dosažení mezinárodní dohody v Kodani.

  Předsedající. − Byl předložen návrh usnesení v souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu na ukončení rozpravy.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v 11 hodin.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – (GA) Nyní už by mělo být všem naprosto jasné, že se musíme na změnu klimatu připravit. S postupnou změnou klimatu se musí změnit i naše společnost a hospodářství.

Evropská unie jako nadnárodní organizace hraje zvláštní roli spočívající v tom, že umožní potřebnou přípravu a koordinaci svých členů. Kroky učiněné na úrovni EU by měly být ambiciózní a v souladu s vědeckou realitou naší doby. Plánování nám může pomoci vypořádat se s nejvíce nepříznivými dopady změny klimatu.

EU by měla být štědrá ve svých zahraničních vztazích s rozvojovými zeměmi a měla by jim pomoci přizpůsobit se změně klimatu – jevu, za který nenesou odpovědnost, ale jímž nepřiměřeně trpí. To by mělo být zohledněno v budoucích obchodních opatřeních uzavřených s rozvojovým světem, mají-li být jakýmkoli způsobem spravedlivá.

  András Gyürk (PPE-DE), písemně. – (HU) Je třeba uvítat skutečnost, že zelená kniha Evropské komise shrnuje všechny nástroje, které můžeme použít ke zmírnění nepříznivých důsledků změny klimatu. Jakkoli jsou návrhy Evropské unie poháněné touhou vypořádat se se změnou klimatu pokrokové, s dopady změny klimatu již nuceni žít.

Dostupné údaje ukazují, že některé země jsou zrychlujícím se tempem globálního oteplování ovlivněny ve větší míře než jiné. Jednou z takových zemí je Maďarsko, kde míra změny během posledních desetiletí daleko převyšuje průměr. Skutečnost, že nejde pouze o abstraktní jev, pociťují samotní obyvatelé Maďarska: zvýšil se počet období sucha, zatímco objem srážek se snížil, což má velký dopad na zemědělskou výrobu.

Nejpůsobivějším projevem extrémních klimatických jevů jsou pravděpodobně rekordní záplavy, k nimž došlo během posledních deseti let v karpatském povodí. Pevně věříme, že protipovodňová ochrana je jednou z oblastí, kde jsou potřeba okamžité a rázné kroky. Evropská unie a členské státy musí věnovat více pozornosti tomu, aby zajistily, že stále nepravidelnější, ale o to více vydatnější deště nezatíží najednou všechny naše řeky. Vzhledem k tomu je v oblastech, kde je krajina rovná a otevřená, potřeba prozkoumat možnosti přirozeného shromažďování vody, a současně s tím snížit riziko záplav výsadbou lesů v hornatých oblastech.

Doufejme, že osoby s rozhodovací pravomocí nebudou čekat na zavedení opatření až do doby, kdy znovu uslyšíme hrozné zprávy o záplavách.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Pane předsedající, změna klimatu je běžná věc. O poznatcích skupiny vědců pochybuje málokdo. Rozpor je však v tom, jak posuzovat dopad změny klimatu a přijaté závěry.

Ochránci přírody jsou zajedno s vedoucími činiteli jednotlivých zemí a s dlouhou řadou odborníku, ředitelů firem a investorů. Odborníci na ochranu životního prostředí a podnikatelé v oblasti ekologie hrají v boji s ekologickými problémy rozhodující roli.

U nás ve Finsku nyní převažuje názor, že investovat do lesů, granulí, biopaliv a větrné a sluneční energie znamená stavět vzdušné zámky. Je to jako návrat do doby primitivních národů. V Kalifornii je využívání sluneční a větrné energie či bioenergie důležitou záležitostí. Co se týče energetických technologií, všichni prozíraví investoři a spekulanti investují jedině do technologií založených na obnovitelných zdrojích.

Podnikání v oblasti ekologie představuje důležité odvětví růstu a poskytuje nejvíce pracovních míst. Firmy neměly nikdy lepší příležitost vydělat peníze na základě prospěšné činnosti.

Globální trh v ekologickém podnikání má hodnotu 600 miliard EUR a ročně vzroste o 10 %. Nejrychleji roste trh čistých technologií. Například roční růst technologií na výrobu sluneční a větrné energie je 30 %.

Společnosti podnikající v oblasti čistých technologií vytvářejí produkty a služby, které méně škodí životnímu prostředí než dříve. Čisté technologie společně s obnovitelnými formami energie vytvářejí zdravější životní prostředí s menšími zdravotními riziky.

Kvalita vzduchu v Pekingu je tak špatná, že vědci vypočetli, že zkracuje průměrnou délku života tamních obyvatel o několik let. Špatná kvalita vzduchu v Bruselu zkracuje průměrnou délku života o několik měsíců. Špatné životní prostředí je tedy zdravotním rizikem.

Změna klimatu přináší také šanci vytvořit nová pracovní místa – nové ekologické Nokie. Pracovní místa odvětví IT jsou přesouvána do Asie; zelená technologie může Finům přinést nové zaměstnání.

  Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) Nám všem je jasné, že změna klimatu je velkou výzvou. V řadě oblastí na světě se již potýkají s negativními dopady rostoucí celosvětové průměrné teploty a tento trend bude v nadcházejících letech pokračovat.

Obyvatelé Evropy také pocítí hrozivé dopady změny klimatu na jejich životní prostředí, hospodářství a každodenní život. Je proto žádoucí vytvořit soudržnou strategii pro boj se změnou klimatu. Musíme se snažit bojovat se změnou klimatu na dvou frontách současně – to je klíčové. Evropa musí nejen drasticky snížit své emise skleníkových plynů, ale musí se také přizpůsobit globálnímu oteplování. Je to jediný způsob, jak do budoucna snížit dopady změny klimatu. Jedním z kroků, které je třeba podniknout, je účinněji využívat energie a naše již teď vzácné vodní zdroje.

Podle mého názoru je důležité, aby nebyly znevýhodněny ty členské státy, které pro boj se změnou klimatu již udělaly více než jiné. Všechny státy by měly být donuceny k tomu, aby náležitým způsobem přispěly ke zmírnění změny klimatu. Cena za nečinnost by byla prostě příliš vysoká.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

5. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

6. Zamezení bezdomovectví na ulicích (písemné prohlášení): viz zápis

7. Výklad jednacího řádu: viz zápis

8. Sdělení společných postojů Rady: viz zápis

9. Hlasování

  Předseda. − Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

  Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Pane předsedo, včera jsem uvedl, a rovněž řádně oznámil parlamentním službám, že bych chtěl předložit návrh na odložení hlasování o Bývalé jugoslávské republice Makedonie, jinými slovy, o makedonské zprávě. Není to proto, že v této záležitosti zastávám stejný názor jako zpravodaj, ale v tak citlivé otázce nechceme přilévat olej do ohně. Chtěli bychom raději najít plán, který by v této sněmovně dokázal získat co nejširší podporu. Žádám tedy, abychom hlasovali o odložení tohoto hlasování až do Štrasburku: ne později, pouze do Štrasburku.

  Předseda. − Pane Swobodo, došlo by na to, až bychom se dostali k tomuto bodu pořadu jednání. Postup je následující: Jakmile v rámci pořadu jednání dojdeme ke zprávě pana Meijera, budeme se jí zabývat. Nicméně děkuji. Pak budete mít možnost pronést svůj příspěvek. Tuto záležitost jsme nepřehlédli.

9.1. Veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu (A6-0051/2008, Miroslav Ouzký) (hlasování)

9.2. Evropská migrační síť (A6-0066/2008, Luciana Sbarbati) (hlasování)

9.3. Změna finančního nařízení výkonných agentur (článek 131) (hlasování)

9.4. Rámcové finanční nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (A6-0069/2008, Ingeborg Gräßle) (hlasování)

9.5. Nástroje pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv (A6-0060/2008, Elspeth Attwooll) (hlasování)

9.6. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (A6-0083/2008, Reimer Böge) (hlasování)

9.7. Vodítka pro rozpočet na rok 2009 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX (A6-0082/2008, Janusz Lewandowski) (hlasování)

9.8. Podpora malých a středních podniků působících v oblasti výzkumu a vývoje (A6-0064/2008, Paul Rübig) (hlasování)

- Před hlasováním o pozměňovacích návrzích 15 a 30

  Paul Rübig, zpravodaj. − (DE) Pane předsedo, chtěl bych požádat o to, aby bylo do tohoto návrhu doplněno slovo „Lucembursko“.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

9.9. Výzkumný fond pro uhlí a ocel (A6-0039/2008, Adam Gierek) (hlasování)

9.10. Rybolovné aktivity plavidel Společenství mimo vody Společenství a přístup plavidel třetích zemí do vod Společenství(A6-0072/2008, Philippe Morillon) (hlasování)

9.11. Situace v Tibetu (hlasování)

  Předseda. − V této důležité otázce vyjádřila tato sněmovna svůj názor téměř jednomyslně a já věřím, že ti, kterým je toto hlasování určeno, se budou tímto poselstvím řídit.

9.12. Zpráva o pokroku Chorvatska za rok 2007 (A6-0048/2008, Hannes Swoboda) (hlasování)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 4

  Hannes Swoboda, zpravodaj. − (DE) Vážený pane předsedo, rozumím tomu tak, že skupina PPE-DE vzala zpět pozměňovací návrh 4, ale je zde přání, které plně podporuji, aby se o odstavci 8 hlasovalo ve dvou částech. První část končící slovy „on public opinion in Croatia“ a druhá část by začínala slovy „urges the Croatian Government“. Zpětvzetí pozměňovacího návrhu 4 by tedy znamenalo, že budeme hlasovat ve zmíněných dvou částech.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 12

  Hannes Swoboda, zpravodaj. − (DE) Pane předsedo, jedná se zde pouze o nahrazení slova „envisages“ slovem „envisaged“. Doba pokročila, proto ten minulý čas.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 15

  Hannes Swoboda, zpravodaj. − (DE) Pane předsedo, po včerejší rozpravě ve sněmovně se jasně ukázalo, že velká většina by si skutečně přála nahradit slovo „could“ slovy „should in any case“. Tak by mohlo v této sněmovně dojít ke shodě, což by bylo v tomto případě velmi důležité.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, chtěl bych říct, že pokud by byl tento ústní pozměňovací návrh přijat, hlasovala by moje skupina pro návrh pana Swobody a nikoliv proti.

  Předseda. − Dokud hlasování neproběhne, nebudete vědět, zda byl přijat, či nikoliv.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

9.13. Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007 (A6-0059/2008, Erik Meijer) (hlasování)

– Před hlasováním

  Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, promiňte, že jsem se před chvilkou zvedl tak brzo. Budu stručný. Plně souhlasíme se základní myšlenkou zprávy pana Meijera; odvedl výbornou práci. Je zde však jedna citlivá otázka, a to otázka názvu. Chceme Makedonii usnadnit proplout přes toto úskalí, a proto chceme v období mezi tímto zasedáním a příštím dílčím zasedání ve Štrasburku spolupracovat se zpravodajem a stínovým zpravodajem, abychom při příštím dílčím zasedání ve Štrasburku o ní mohli hlasovat. Což znamená, že dnešní hlasování musíme odložit.

  Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane Swobodo, to je směšné! Každý ví, že nemůžeme najít řešení za týden. Tento spor se vede léta a je třeba rozhodnout: Makedonie se nazývá Makedonie. Řecko to musí akceptovat a potom můžeme hlasovat. Není rozdíl, jestli to uděláme dnes nebo to o týden odložíme; Makedonie se bude pořád jmenovat Makedonie.

(Potlesk)

  Martin Schulz (PSE). – (DE) Pane předsedo, rád bych hlasoval pro návrh pana Swobody, i když si to pan Cohn-Bendit neumí představit, možná proto, že se to neslučuje s jeho stylem politické činnosti. Je možné dosáhnout kompromisu během několika dní, pokud si uděláte na hledání tohoto kompromisu čas, a přesně to je účelem návrhu pana Swobody. Ano, můžeme hlasovat na příštím dílčím zasedání, ale v mezidobí můžeme najít určitý kompromis a zdá se, že jsme na dobré cestě k jeho nalezení. Tento čas bychom si měli dopřát, i když se pan Cohn-Bendit cítí být pod tlakem.

  Erik Meijer, zpravodaj. − (NL) Pane předsedo, ačkoliv v podstatě nesouhlasím s panem Cohn-Benditem, pokud jde o název, myslím si, že by měl být přijat návrh pana Swobody. Myslím, že by Parlament udělal rozumnou věc, kdyby se touto otázkou dále zabýval a našel řešení, neboť v následujících dnech proběhnou důležitá jednání a kontakty mezi Makedonií a Řeckem. Myslím si proto, že je opravdu rozumné odložit hlasování na zasedání ve Štrasburku.

(Parlament přijal návrh. Hlasování bylo odloženo)

10. Přivítání

  Předseda. − Dámy a pánové, s radostí vám oznamuji, že se na galerii pro veřejnost nachází delegace australské Sněmovny reprezentantů a Senátu. Všechny vás zde vítám.

(Potlesk)

Účastníte se 31. meziparlamentního zasedání EP-Austrálie, které se koná zde v Evropském parlamentu ve dnech 9. a 10. dubna. Delegace se skládá ze zástupců Senátu a Sněmovny reprezentantů a vede ji senátor Alan Ferguson, předseda australského Senátu. Evropský parlament a parlament australský začaly přímý a široký politický dialog v roce 1981. Velmi se těšíme i na další posílení a rozšíření této spolupráce. Přeji této delegaci po zbytek jejího pobytu mnoho úspěchů a bezpečnou cestu domů.

(Potlesk)

11. Hlasování (pokračování)

11.1. Boj proti rakovině v rozšířené EU (hlasování)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 2

  Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedo, rakovina může přejít do chronického stadia a může případně vést i k invaliditě, proto, abychom zpřesnili a zdůvěryhodnili nový bod 34a, předkládám ústní pozměňovací návrh, aby byla do příslušných částí uvedeného pododstavce vložena slova „může zahrnovat“ a „možná“.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

11.2. Přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období (A6-0074/2008, Riitta Myller) (hlasování)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 14

  Riitta Myller, zpravodajka. − (FI) Pane předsedo, chápu to tak, že Zelení zde chtěli předložit pozměňovací návrh, ale cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zahrnout poslední část pozměňovacího návrhu 8 do tohoto pozměňovacího návrhu. Jinými slovy, nezmizel by z textu.

Hlasovací seznam také nahrazuje pozměňovací návrh 8 pozměňovacím návrhem 14. S výjimkou poslední části, která začíná slovy „navíc ke krátkodobým nákladům na rozvoj“ není záměrem jej nahradit, ale zahrnout do zprávy.

  Předseda. − Všichni jste rozuměli? Obávám, se, že já ne. Co s tím máme dělat, paní kolegyně?

Mají Zelení něco v úmyslu? Zdá se, že tentokrát ne. Můžete prosím paní Myllerová zopakovat, co jste říkala?

  Riitta Myller, zpravodajka. − (FI) Pane předsedo, hlasovací seznam také nahrazuje pozměňovací návrh 8 pozměňovacím návrhem 14. S výjimkou poslední části, která začíná slovy „navíc ke krátkodobým nákladům na rozvoj“ není záměrem jej nahradit ale zahrnout do zprávy.

  Předseda − Právě mi bylo řečeno, že tomu tak není. Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu 14? Paul Dunstan, který je opravdu odborníkem v těchto detailních otázkách, mi právě řekl, že, to není možné. Doporučuje, aby se hlasování prostě konalo nyní.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 15

  Satu Hassi (Verts/ALE). – Pane předsedo, navrhuji jako ústní pozměňovací návrh, aby pozměňovací návrh 15 nenahradil původní bod 51, ale aby tento odstavec doplnil. Chápu to tak, že zpravodaj souhlasí s tímto ústním pozměňovacím návrhem.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

11.3. Odvětví kultury v Evropě (A6-0063/2008, Guy Bono) (hlasování)

11.4. Evropský program pro kulturu v globalizovaném světě (A6-0075/2008, Vasco Graça Moura) (hlasování)

11.5. Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie (hlasování)

12. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

- Zpráva: Janusz Lewandowski (A6-0082/2008)

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedo, rok 2009 přinese pro Evropský parlament mnoho změn a výzev. Nejenom, že se budou konat volby a začne nové období Parlamentu, ale především se budeme muset zabývat výzvami ohledně vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Život se nezastaví a teď nemluvím výlučně o politickém životě. Přijde doba, kdy budou změny a nové plány a přístupy nezbytné. Obecně řečeno, aby mohly být změny účinné, je třeba vynakládat více finančních prostředků. Rozpočtové zdroje by však měly být spravovány efektivněji a bez zbytečné byrokracie.

- Zpráva: Paul Rübig (A6-0064/2008)

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Při hlasování jsem podpořila zprávu zpravodaje Paula Rübiga, protože EUROSTARS pokládám za významnou iniciativu Evropské komise, která podpoří výzkum a vývoj prováděný malými a středními podniky.

Navzdory tomu, že malé a střední podniky vytvářejí téměř 70 % HDP, nebyl dosud jejich potenciál v oblasti výzkumu a vývoje dostatečně využit. Chtěla bych podpořit snahu pana zpravodaje Rübiga umožnit co nejvyššímu počtu malých a středních podniků zúčastnit se tohoto programu. Podle původního návrhu by bylo z procesu vyloučeno mnoho malých a středních podniků, neboť minimální úroveň příspěvku na náklady projektu ze strany malých a středních podniků byla stanovena na 50 %. Na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Radou se budou moci malé a střední podniky sdružovat a společně vypracovat projekt v oblasti výzkumu a vývoje.

Těší mě, že mezi 29 účastnickými zeměmi, které již tomuto programu vyjádřily podporu, je také Slovensko. Je třeba, aby slovenští malí a střední podnikatelé byli informováni o možnosti čerpat prostředky na výzkum a vývoj z tohoto programu a aby se výzkumný potenciál zvýšil jak v zaostalých regionech Slovenska, tak Evropy.

Dobrým vodítkem jim bude evropská výzkumná a inovační databáze, ve které Komise zveřejní výsledky projektů realizovaných díky tomuto programu.

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, nebudu mluvit o vteřinu déle a možná ani o vteřinu méně. Chci pouze říct, že pro mě byla čest hlasovat pro zprávu mého přítele Paula Rübiga, která nastiňuje tento návrh rozhodnutí na podporu malých a středních podniků.

Co bych chtěl především – a co mi způsobuje bezesné noci – je, aby existovaly projekty, které budou založeny na zkušenostech, kapacitách a vzpomínkách starých lidí, kteří mohou mladé lidi v malých a středních podnicích mnoho naučit, z čehož by měly užitek všechny země EU i sama Evropská unie. Pane předsedo, vidíte, že mám k dispozici ještě pět vteřin na to, abych popřál dobrou chuť všem kolegům, kteří byli tak laskavi a zůstali zde, aby si vyslechli můj proslov.

- Zpráva: Adam Gierek (A6-0093/2008)

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedo, jakákoliv iniciativa zaměřená na podporu a stimulaci těžby uhlí a výrobu oceli si zaslouží podporu Evropského parlamentu. Výše uvedené činnosti jsou obzvláště důležité, neboť žádné rychle se rozvíjející hospodářství nemůže prosperovat bez těchto odvětví. Je třeba si také uvědomit, že se největší producenti těchto surovin nacházejí mimo Evropskou unii a že ve srovnání s nimi je postavení členských států chabé.

Nemůže být pochyb o tom, že poptávka po uhlí a oceli bude nadále růst, neboť ji budou hnát dopředu rychle se rozvíjející asijské ekonomiky. Navzdory potřebě obnovitelných paliv, která jsou šetrnější k životnímu prostředí, zůstane uhlí klíčovým energetickým zdrojem a zdrojem bohatství pro mnohé oblasti Evropské unie i v daleké budoucnosti.

- Návrh usnesení: Situace v Tibetu (RC-B6-0133/2008)

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Pane předsedo, hlasovala jsem pro pozměňovací návrh 3 předložený panem Szymańskim, v němž se silněji vyjadřuje náš všeobecný postoj, že má být zabráněno přítomnosti vysokých státních představitelů na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Pekingu. Pan Szymański vidí spojitost mezi přítomností státníků a možnou podporou vnitřní politiky čínských orgánů. Myslím, že by tato spojitost měla být pro čínské orgány tímto varovným znamením zdůrazněna. Proto jsem hlasovala pro pozměňovací návrh 3.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Evropský parlament zůstal dnes zase dál vlajkovou lodí obrany lidských práv a to proto, že jsme nalezli širokou politickou shodu při odsouzení porušování lidských práv v Číně, která v rozporu s očekáváním neuvolňuje, ale utužuje svou totalitní moc před olympijskými hrami. Olympijský výbor je zaslepený, když tvrdí, že sport a tlak na lidská práva k sobě nepatří. Jsem šokována tímto pragmatickým přístupem, který je na hony vzdálen původním idejím olympijských her.

Žádám dnes všechny ostatní poslance, aby se jako já obrátili dopisem na premiéry svých vlád a vyzvali je k neodkladnému vyhlášení bojkotu slavnostního ceremoniálu, pokud Čína nepřistoupí na dialog s Tibeťany a pokud nebude ratifikovat Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. To, že se dosud hlavy členských států neodhodlaly na společném postupu, považuji za chybu a bojím se, že za selhání.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedo, Evropská unie musí v tak důležitých věcech, jakými jsou svoboda, demokracie a lidská práva, hovořit jedním hlasem. Proto bylo nezbytné přijmout jednoznačný postoj ohledně situace v Tibetu a přijmout rozhodná opatření, abychom přesvědčili Čínu, že má tyto hodnoty respektovat. Je naší morální povinností připomenout Číně sliby, které učinila vůči světovému veřejnému mínění v otázce lidských práv, když usilovala o uspořádání olympijských her. Dosud Čína těmto slibům nedostála.

Čína je nyní hospodářská velmoc, kterou nelze přehlížet. Je však velmi špatné, pokud politici dávají přednost dosažení konkrétních hospodářských cílů a výhodných obchodních smluv před ochranou základních hodnot.

Při jednáních s Čínou musíme skončit s politikou oddělování hospodářských otázek od lidských práv. To však nemusí znamenat hospodářské vyloučení. Právě naopak Musíme Čínu přesvědčit, aby se zavázala k dodržování mezinárodních norem.

- Zpráva: Hannes Swoboda (A6-0048/2008)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedo, jménem Evropského parlamentu velmi úzce spolupracuji s kolegy z chorvatského parlamentu, proto si zde dovoluji vystoupit.

Již v momentě, kdy Chorvatsko vyhlásilo svou nezávislost, rozhodlo, že klíčem k jeho budoucnosti je Evropská unie. Měli bychom pochválit chorvatské orgány za to, co udělaly k vyřešení zásadních problémů. Poukazuji například na reformu veřejného sektoru a justičního systému a na opatření pro boj s korupcí. Chorvatsko úzce spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Je třeba jej pochválit za ustanovení, o integraci národnostních menšin do společenského a politického života, které včlenili do své ústavy.

Chorvatsko potřebuje Evropskou unii a Evropská unie potřebuje Chorvatsko, mimo jiné i z důvodu jeho geostrategické polohy. Přistoupení Chorvatska napomůže ke stabilizaci Západního Balkánu a k zajištění plného rozvoje demokracie v tomto regionu.

  Borut Pahor (PSE). – (SL) Pane předsedo, ačkoliv doufám, že Chorvatsko uzavře jednání s Evropskou unií co nejdříve, odmítl jsem již během dne podpořit zprávu pana Swobody z jednoho konkrétního důvodu: pozměňovací návrh, který byl schválen většinou hlasů, vede dle mého názoru k vážným obavám, neboť se stává precedentem pro rozhodnutí Evropského parlamentu vzhledem k tomu, že spekuluje o datech uzavření jednání. Konkrétně zpravodaj pan Swoboda navrhl, aby bylo slovo „could“ nahrazeno slovy „should in any case“, což znamená, že navrhuje, aby v každém případě a bez ohledu na splnění kritérií byla jednání mezi Chorvatskem a Evropskou unií uzavřena v roce 2009.

Věřím, že Evropská unie vždy trvá na to, aby byla dodržována stanovená kritéria a toto bylo podmínkou pro uzavření jakýchkoliv jednání. V této zprávě však dnes Hannes Swoboda a Evropský parlament prohlásily, že bez ohledu na cokoliv musí Komise v každém případě uzavřít jednání s Chorvatskem do konce roku 2009. To považuji za nepřijatelné.

  Mario Borghezio (UEN). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, na protest proti zamítnutí pozměňovacích návrhů, které jsme předložili na ochranu svatosvatých práv nás Italů, benátské menšiny, hlasuje Liga severu proti zprávě pana Swobody o Chorvatsku.

V oblastech Istrie a Dalmácie, které jsou pod cizí nadvládou, lidé z Rijeky a Puly stále volají po svých právech, právech, která jsou stále 60 let od konce války pošlapávána. Je to rána, která vyžaduje léčení. Chorvatsko nemůže být nadále hluché k výkřikům bolesti našich krajanů, kteří nežádají o nic víc než o uznání jejich historie, utrpení a práv.

Je neuvěřitelné, že naši levicoví kolegové obviňují v naší zemi Ligu severu z toho, že jí chybí smysl pro italskou identitu, a provokují nás tím, že říkají, že by naši ministři měli zpívat Fratelli d'Italia, a potom ve Štrasburku v této sněmovně, když se hovoří o právech našich italských a benátských krajanů – kteří jsou i dnes perzekuováni a jsou jim odpírána jejich základní práva – hlasují s dědici Titovských pronásledovatelů a pachatelů tzv. masakru „foibe“. Možná, že tím, čím jsou naši krajané vinni, je to, že jsou antikomunisté a vlastenci, zrovna tak, jako jsou antikomunisté a vlastenci členové Ligy severu.

- Návrh usnesení: Boj proti rakovině v rozšířené EU (B6-0132/2008)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedo, hlasoval jsem pro usnesení o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii, protože je to obzvlášť závažný problém. Dotýká se milionů Evropanů, zejména v nových členských státech. Kontrolní testy a screening musí být spolufinancovány nebo zcela financovány na úrovni Unie. Tato opatření by se měla stát pro Evropskou unii prioritou a měla by být pro všechny naše občany povinná.

Evropská komise by měla připravit celoevropskou osvětovou kampaň, která by poskytovala informace o preventivních opatřeních, včasném objevení nemoci a diagnostice a o jejím léčení. Rakovinu lze překonat pouze tehdy, pokud budeme bok po boku koordinovat naše úsilí. Boj proti rakovině je těžkou výzvou, ale Evropa a svět se s ní musí vyrovnat.

- Zpráva: Guy Bono (A6-0063/2008)

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedo, literatura, divadlo, architektura, vizuální umění, řemesla, kino a televize jsou důkazy kulturní rozmanitost Evropy. Všechny jsou součástí společného evropského kulturního dědictví, i když patří jednotlivým zemím či regionům v Evropě.

Jedním z cílů Evropské unie je zachovat a podporovat tuto rozmanitost a zpřístupnit ji všem. To bylo například stanoveno v Maastrichtské smlouvě, ve které byl poprvé formálně vyjádřen kulturní rozměr evropské integrace. Evropský sociální fond podporuje nadaci Artura Toscaniniho v Itálii. Tato nadace pořádá od poloviny 90. let 20. století odborné kurzy pro nezaměstnané hudebníky. Program Kultura je jedním z pilotních programů Evropské unie pro období 2007 až 2014. Jeho rozpočet činí pro toto období kolem 400 milionů EUR. Je to program pro kulturní akce, které nemají audiovizuální povahu.

Věřím, že všichni vytrváme v podpoře umělců a akcí na podporu kultury. Koneckonců je kultura stejně důležitá jako hospodářství nebo průmysl. A z tohoto důvodu jsme hlasoval pro tuto zprávu.

- Zpráva: Graça Moura (A6-0075/2008)

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – Pane předsedo, hlasoval jsem pro zprávu pana Graça Moury, neboť věnujeme příliš málo času a peněz na podporu kultury. Soustředíme se na hospodářství, trhy, zaměstnanost, a obchod, ale kde by byla Evropa bez malířů, hudebníků a literátů?

Včera večer nám komisař Figeľ řekl, že kultura je důležitější než obchod. Mohu jen dodat, že kultura vytváří podnikatelské prostředí nebo, jak řekl jeden historik: „bez těch, kteří píší, by nebyli pošťáci“.

Při příležitosti 200. výročí narození polského skladatele Fryderyka Chopina ukažme světu, že na tomto kontinentu vznikla nádherná hudba a kultura.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Hlasovala jsem pro zprávu o evropské strategii pro kulturu v globalizovaném světě, protože kulturu pokladám za duši Evropy, za významný prvek pro obohacení našich národů. Který kontinent má tolik hudebních géniů jako Evropa, tolik vynikajících malířů, sochařů, architektů a jiných světoznámých umělců?

Nikdy nebyla v Unii kultura tak viditelná jako nyní. Výsledek zralosti evropských regionů v oblasti kultury se projevuje například v projektu Evropské hlavní město kultury na období 2007 až 2019.

S úžasem sleduji vyrovnaný zápas o titul Evropské hlavní město kultury 2013 mezi čtyřmi slovenskými kandidáty, kterými jsou slovenská města Košice, Martin, Nitra a Prešov. Komise, která bude v září tohoto roku rozhodovat o vítězi, to bude mít velmi těžké. Nádherné, smysluplné projekty plné kulturních skvostů skýtají úžasné zážitky pro všechny, kteří tato města navštíví.

  Předseda. − Jste výborná zpěvačka, paní Pleštinská. Měl jsem to štěstí, že jsem vás při několika příležitostech slyšel zpívat.

  José Ribeiro e Castro (PPE-DE). – (PT) Pane předsedo, chci pogratulovat panu Mourovi k dnes přijaté zprávě. Také vítám odstavec 26, který byl schválen obrovskou většinou 560 hlasů pro ve jmenovitém hlasování, a chci na něj zvlášť upozornit. Tento odstavec upozorňuje na vzájemné působení evropských jazyků s ostatními kontinenty, zeměmi celého světa a skutečností, že je pro Evropskou unii životně důležité, aby věděla, jak konkrétně podpořit tyto jazyky a vzájemné působení kultury a jazyků v jejich mimoevropských rozměrech. To je případ angličtiny, španělštiny a portugalštiny a v menší míře francouzštiny. Jsem si jist, že komisař Orbán bude moci použít tento odstavec spolu se zprávou pana Joan i Marí, o které jsme hlasovali před dvěma lety, k tomu, aby vypracoval konečnou verzi hlavních směrů pro evropskou politiku mnohojazyčnosti. Konkrétní podpora šíření těchto jazyků, které jsou globálními evropskými jazyky, je v globalizovaném světě, ve kterém žijeme, zcela jistě významná.

- Návrh usnesení: Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie (B6-0131/2008)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedo, změna klimatu představuje výzvu pro mnoho hospodářských odvětví. Je také hrozbou pro evropskou biologickou rozmanitost a negativně ovlivňuje sociální rozvoj. Jediným způsobem, jak lze čelit účinkům změny klimatu, je snížit emise skleníkových plynů na regionální a místní úrovni, ve všech hospodářských odvětvích a v každé oblasti našich životů. Evropská unie by měla vytvářet spojenectví na globální úrovni, zejména s rozvojovými zeměmi. Rozvojové země nesou také stále se zvyšující odpovědnost za nepřiměřené vypouštění skleníkových plynů.

Další významnou záležitostí je zlepšení společenského povědomí o opatřeních pro přizpůsobení zapojením sdělovacích prostředků a občanů do otázek životního prostředí. V tomto ohledu je třeba jednat na globální, regionální a místní úrovni a překonat veškeré bariéry, ať politické či jiné.

Písemná vysvětlení hlasování

- Zpráva: Miroslav Ouzký (A6-0051/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vědomi si veterinárních problémů a jejich možných vlivů na veřejné zdraví jsme hlasovali pro zprávu o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu.

Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 harmonizuje pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu mezi členskými státy nebo po jejich dovozu či opětovném dovozu do Společenství ze třetích zemí. Toto nařízení mimo jiné zavedlo pro kočky, psy a fretky pohybující se mezi členskými státy pas. Ten osvědčuje, že zvíře bylo očkováno proti vzteklině. Toto nařízení však stanoví přechodné výjimky, které mohou některé členské státy využívat do 3. července 2008 (čl. 6 odst. 1 a článek 16).

Ustanovení čl. 6 odst. 3 stanoví možnost rozšíření tohoto přechodného období pomocí přijatých právních předpisů, které se budou opírat o zprávu předloženou Komisí Evropskému parlamentu a Radě do 1. února 2007. To se nestalo.

K získání času pro definování nového režimu je zde proto nová dohoda, která má rozšířit přechodné období.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Ouzkého proto, aby se opatření týkající se pohybu zvířat v zájmovém chovu přijímala po plném zohlednění vědeckého hodnocení.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. − (SK) Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, pokud jde o prodloužení přechodného období.

Jsem rád, že nařízení (ES) č. 998/2003 v členských státech harmonizuje pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu nebo po jejich dovozu či opětovném dovozu do Společenství ze třetích zemí. Je velmi pozitivní, že kromě jiných opatření byl zaveden pas pro kočky, psy a fretky, který osvědčuje že zvíře bylo očkováno proti vzteklině. Podpořil jsem tuto zprávu, neboť původní přechodné období nemůže být dostatečné zejména proto, že dosud nebyl v tomto směru předložen žádný návrh a Evropský parlament bude po volbách v roce 2009 rozpuštěn.

Také věřím, že je pro Maltu důležité, aby byla zařazena na seznam zemí, které uplatňují zvláštní požadavky, pokud jde o klíšťata, neboť Malta již tento zvláštní režim má.

Tento návrh umožní majitelům zvířat v zájmovém chovu, aby s nimi mohli cestovat za méně stresujících podmínek.

- Zpráva: Luciana Sbarbati (A6-0066/2008)

  Jean Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu mé italské kolegyně Luciany Sbarbati, která je součástí postupu konzultace o návrhu rozhodnutí Rady o zřízení Evropské migrační sítě.

Potřeba sledovat migrační toky vychází z prvního sdělení Komise z roku 1994 a v roce 2003 vedla k experimentálnímu zřízení Evropské migrační sítě. K zachování tohoto základního nástroje se ukázalo nezbytným přijetí právního nástroje. Navzdory nesmírnému množství informací, které existují o četných stránkách mezinárodní migrace, není ve skutečnosti lehké se k těmto údajům dostat.

Navíc není k dispozici dostatek spolehlivých, srovnatelných a aktuálních informací ani analýz rozvoje právní a politické situace v oblasti přistěhovalectví a azylu jak na národní úrovni, tak na úrovni EU. Podporuji iniciativy zaměřené na rozšíření tohoto mechanismu, aby zahrnoval i azyl, a aby byl mandát sítě rozšířen.

  Philip Bradbourn (PPE-DE), písemně. − Britští konzervativci se zdrželi hlasování o této zprávě, neboť ačkoliv nesouhlasíme s jeho obsahem, v návrhu je uznáno, že se jeho ustanovení na Spojené království nevztahují. Naší dlouhodobou politikou je, že nezaujímáme postoje k věcem, které se netýkají Spojeného království a u kterých jsme si vyhradili neúčast.

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost se společná evropská politika v oblasti azylu a migrace neustále vyvíjí.

V této souvislosti je zcela zásadní, abychom měli k dispozici objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace a údaje na úrovni států i na celoevropské úrovni, abychom tak mohli lépe porozumět jevu migrace, analyzovat jej a vypracovat politiky nebo přijmout rozhodnutí, které by byly založeny na této lepší informovanosti.

Stávající údaje jsou však nesourodé a v mnoha případech nespolehlivé, nesrovnatelné, či dokonce neaktuální.

Zasedání Evropské rady v Soluni schválilo zřízení Evropské migrační sítě, která zahájila svou činnost jako pilotní projekt, po kterém následovaly přípravné kroky.

Proto podporuji tento návrh, jehož cílem je upevnit stávající strukturu, aby se stala stálou, a tím, že budou vymezeny její cíle, funkce, struktury a způsoby financování, se jí dostalo vhodného právního základu.

Souhlasím s pozměňovacími návrhy zpravodaje, zejména se zahrnutím azylu do názvu sítě a s rozšířením jejího mandátu. Zejména souhlasím, že je nepřijatelné, aby měl Parlament dle návrhu Rady pouze roli pozorovatele bez práva hlasovat.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Navrhovaná zpráva není ničím jiným než seznamem neúspěchů různých dosud prováděných evropských politik a zřízených subjektů.

Jaký je přesně její účel? Jejím účelem je zřídit další evropskou strukturu odpovědnou za shromažďování, výměnu a využívání aktuálních údajů o vývoji migrace. Zdá se, že chybí ústřední zdroj informací. Ale co činnost desítek jiných vnitrostátních, mezinárodních a mezivládních subjektů, Evropské migrační agentury, Mezinárodní organizace pro migraci a Agentury pro základní práva, které jsou zodpovědné zejména za shromažďování informací o migraci? A co Eurostat, Europol, síť RAXEN, Cirefi atd.? Jsou neefektivní či zastaralé? Pokud zní odpověď „ano“, proč dostávají každý rok více prostředků z rozpočtu?

Zpravodaj si správně dělá starosti, pokud jde o riziko, že Evropská migrační síť bude duplikovat stávající struktury. Měl by si dělat především starosti kvůli nebezpečnému záměru evropských orgánů, které spíše než by problémy spojené s přistěhovalectvím řešily, pouze maskují smutnou realitu neomezeným zvýšením postupů komitologie a vytvářením subjektů všech druhů.

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Evropská migrační síť nemůže nadále fungovat bez jasného právního základu. Jako členka Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci plně podporuji zprávu paní Sbarbatiovou, která navrhuje přijetí návrhu Komise a obecnou dohodu Rady. Věřím, že rozhodnutí Rady poskytne vhodný právní základ za předpokladu, že vezme plně v úvahu stanovisko Evropského parlamentu.

Návrh zpravodaje, aby nebylo zřízeno nové Evropské středisko pro sledování migračních toků, si obzvlášť zaslouží podporu. Zpravodaj místo toho navrhuje posílení stávajícího systému založeného na síti národních kontaktních míst. Také podporuji návrh na posílení působnosti sítě, aby se nezabývala pouze migrací, ale také azylem. Věřím, že rozšířit informační a výzkumnou činnost sítě, aby zahrnovala vytváření studií, analýz a hodnocení týkajících se uplatňování a provádění směrnic. Domnívám se, že veškerá činnost sítě by měla být užitečnější, aby mohly subjekty, které rozhodují, využít její činnost v praxi.

Je dobré, že síť bude odpovídat také za shromažďování a výměnu informací o přistěhovalectví a azylu. To v budoucnu umožní výměnu a srovnávání informací a rozvoj nových kritérií a ukazatelů na evropské úrovni.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Evropský parlament dnes přijal návrh rozhodnutí Rady o zřízení Evropské migrační sítě.

Evropská migrační síť, která v roce 2002 zahájila svou činnost jako pilotní projekt, se skládá z řady národních kontaktních míst. Jejím hlavním cílem je poskytovat „objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace“ o situaci v oblasti migrace a azylu v různých členských státech.

Cílem tohoto návrhu je upevnění stávající struktury v podobě sítě, aniž by se alespoň prozatím zřizovala nová agentura či observatoř na úrovni EU.

Není pochyb o tom, že opatření zaměřená na zlepšení znalostí skutečné situace v oblasti přistěhovalectví (a azylu) v různých zemích EU budou užitečná. Nesouhlasíme však s tím, aby byl tento návrh využit k podpoře komunitarizace přistěhovalecké a azylové politiky, které chce Smlouva, nyní nazývaná Lisabonská smlouva, podpořit a zajistit.

Odmítáme zavedení společné přistěhovalecké a azylové politiky, která by byla založena na bezpečnostních opatřeních, omezující a hluboce nelidská a která by základní odpovědnost odňala členským státům (a jejich parlamentům).

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Spolupráce mezi členskými státy a výměna informací jsou jistě nezbytné, pokud mluvíme o politice přistěhovalectví. Je to obzvláště významné od té doby, co Schengenská dohoda odstranila všechny kontroly na vnitřních hranicích Unie, což znamená, že rozhodnutí přijatá jedním členským státem, zejména ta, která se týkají právní úpravy legálních přistěhovalců, mají dopady i na sousední země.

Pokud je zde jedna oblast, ve které Evropa vyniká, je to zřizování agentur, subjektů a všech druhů struktur, které jsou vybaveny personálem a rozpočtem a tím ospravedlňují akce na úrovni Unie a budí zdání, že chtějí vyřešit problém. Tak tomu však vůbec není.

Platí to zejména v případě přistěhovalectví, u kterého množství stávajících struktur, ať vládních, nevládních, či mezivládních, jež existují vedle sebe, nevedlo k přesvědčivým výsledkům. Výzkumná střediska, profesní subjekty, Evropské středisko pro sledování migrace, Eurostat, Europol, Agentura pro základní práva, Středisko pro informace, diskusi a výměnu v oblasti hranic a přistěhovalectví (Cirefi) a tak dále, seznam je nekonečný. Tato zpráva se snaží o bůhví kolikátou: Evropskou migrační síť, která má být prvním stadiem pro vytvoření nové evropské observatoře či agentury.

Je čas, abychom omezili v Evropě excesy a předstírání.

- Zpráva: Gräßle (A6-0068/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mé vážené německé kolegyně Ingeborg Grässleové, která je součástí postupu konzultace k návrhu nařízení Komise (ES), kterým se mění nařízení (ES) č. 1653/2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství.

Podporuji zpravodajčiny návrhy na harmonizaci lhůt pro postup udělení absolutoria uvedení znění obecného finančního nařízení pro výkonné agentury do souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Také podporuji návrh na určení data, které má být uvedeno v plánu, pokud jde o dočasné pracovníky, pracovníky na smlouvu a přidělené národní odborníky, aby rozpočtový orgán získal jasný přehled o změnách v rozpočtu určeném na pracovníky u každé agentury.

Návrh, aby byly formalizovány požadavky na schvalující osobu, tj. ředitele agentury, který má nést konečnou odpovědnost, je také významný.

- Zpráva: Ingeborg Gräßle (A6-0069/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mé vážené německé kolegyně a přítelkyně Ingeborg Grässleové, která je součástí postupu konzultace k návrhu nařízení Komise (ES), kterým se mění nařízení (ES) č. 1653/2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství.

Souhlasím s tím, že musíme harmonizovat lhůty pro udělení absolutoria a jasně stanovit, že agentury Společenství, které dostávají příspěvky z rozpočtu podle čl. 185 odst 1 nařízení o souhrnném rozpočtu, jsou ve skutečnosti všechny subjekty Společenství, které dostávají přímé subvence z rozpočtu a ty které jsou přímo financovány z rozpočtu.

Je také významné určit data, která mají být uvedena v plánu, pokud jde o dočasné pracovníky, pracovníky na smlouvu a přidělené národní odborníky, aby rozpočtový orgán získal jasný přehled o změnách v rozpočtu určeném na pracovníky u každé agentury, a aby se zlepšila a posílila schvalující osoby.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Počet subjektů uvedených v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 – jinými slovy agentur Společenství – se v posledních letech zněkolikanásobil (přičemž se předpokládá zřízení mnoha dalších); stávají se ve stále větší míře nadnárodní a vykonávají činnosti, které spadají do působnosti členských států.

Tato zpráva částečně vylepšila text navržený Evropskou komisí, zejména tím, že ve finančním nařízení týkajícím se těchto subjektů stanovila povinnost zveřejnit na internetových stránkách informace o příjemcích prostředků z jejich rozpočtu. Tyto informace budou pro třetí osoby snadno dostupné, transparentní a obsáhlé. Současné nařízení se tím nezabývá.

Navzdory požadavku na podrobnější informace o personálu, rozpočtu a činnosti těchto agentur však návrh Komise souhlasí s tím, aby byl těmto agenturám dán větší prostor pro přesun prostředků, které musí být řádně sledovány.

- Zpráva: Elspeth Attwooll (A6-0060/2008)

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Hospodářské problémy, kterým čelí odvětví rybolovu, jsou důsledkem nejasného a neúčinného systému, který je mimo jiné založen na systému celkového přípustného odlovu, kvótách a řízení rybolovu. Ve sdělení Komise o „zlepšování hospodářské situace v odvětví rybolovu“ se zmiňují problémy, kterým toto odvětví čelí, a naznačuje se nový postoj k řízení rybolovu. Ten zahrnuje i řízení „rybolovných práv“.

Tato rozprava je pro odvětví rybolovu ve Společenství nesmírně významná, neboť otevírá dveře k větší udržitelnosti biologických zdrojů a větším možnostem pro ty, kteří jsou odpovědni za přístup tohoto odvětví na trh. Je zde široké rozpětí rybolovných práv a transakčních systémů, které nejsou vždy zcela transparentní. Musíme proto začít vážně diskutovat o to, jak nalézt způsob hodnocení řízení těchto práv, který by zajišťoval transparentnost, právní jistotu a hospodářskou efektivnost pro rybáře.

Vzhledem k tomu, že rybolovná práva tvoří páteř řízení rybolovu ve vedoucích zemích v oblasti rybolovu (USA, Nový Zéland, Norsko atd.), je zcela vhodné diskutovat v oblasti řízení rybolovu ve Společenství o této otázce.

S ohledem na výše uvedené podpořili členové portugalské Sociálně demokratické strany zprávu paní Attwoollové.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Proslov komisaře Borga byl výborný, pokud jde o záměry Komise pro budoucnost společné rybářské politiky: konkrétně změnu jejího systému řízení postupným zavedením systému Společenství založenému na rybolovných právech.

Téměř jsme mohli předpokládat její záměry: původně rozšířit uplatňování tohoto systému, ačkoliv ve většině členských států pouze na část plavidel, a poté vytvořit jednotný trh EU s právy rybolovu, možná i s obchodováním na burze.

Cíl přednesený Evropskou komisí „ ... může vést k rozsáhlému skupování práv a mít za následek soustřeďování vlastnictví kvót, zeměpisného rozdělení rybolovné činnosti a složení loďstva“, kde by „ ... veškeré mechanismy zřízené s cílem omezit potenciální nepříznivé účinky … měly být slučitelné s jednotným trhem a pravidly hospodářské soutěže ve Společenství“.

Toto je nesmírně důležitá věc, která se dotýká suverenity členských států i vlastnictví a řízení práva využívat přírodní zdroje, jinými slovy převedení práva využívat veřejné statky do soukromých rukou.

Tento záměr nemůžeme než kategoricky odmítnout!

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Zdržel jsem se hlasování o zprávě paní Attwoolové, neboť ačkoliv bych mohl souhlasit s její větší částí, nezabývá se základním problémem našeho současného systému řízení rybolovu: skutečností, že evropské vody jsou řízeny centrálně v podobě společné rybářské politiky. Zpráva uvádí, že mořské biologické zdroje jsou „společným veřejným statkem“, opomíjí, že tyto zdroje nejlépe spravují samy evropské rybářské národy. Zpráva dále uvádí, že mechanismus řízení rybolovných práv je třeba přijmout na úrovni Společenství, i když realita ukázala, že řízení rybolovu Společenstvím byla naprostá katastrofa. Je třeba zvážit různé nástroje řízení, abychom zajistili dlouhodobou životaschopnost rybářských komunit v Evropě, ale klíčové rozhodování týkající se těchto nástrojů by mělo být na odpovědnosti jednotlivých národů, nikoliv evropských orgánů.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Rozprava o výměně znalostí a zkušeností mezi členskými státy a Komisí o sytému řízení každého státu nepovede k určení konkrétního data, kdy budou moci být přijata řídící opatření. Tento systém řízení spadá do působnosti členských států, a je to tak správné: týká se historie, společnosti, hospodářství, zeměpisu a hydrologie každé země.

Je správné upozornit na to, že mořské biologické zdroje jsou společným veřejným statkem a že by měla být tato práva vykládána jako vlastnická práva. Avšak myšlenka nalezení úspěšného systému řízení založeného na rybolovných právech v rámci společné rybářské politiky na úrovni EU je utopická a klamná, neboť sám systém založený na nevyrovnaném vývoji neumožňuje dosažení tohoto cíle.

Odvětví rybolovu není nezávislé na širší hospodářské situaci každého členského státu ani nezůstávají pracovní metody aktivních rybářů nedotčeny sociálních a politickým vývojem jak na místní, tak na mezinárodní úrovni.

Výzkum a rozprava pouze ukáží, že nemůžeme očekávat žádné zlepšení v hospodářské situaci rybářů ani rozvoj místních komunit založených na rybolovu, pokud uplatňujeme společnou rybářskou politiku za účelem slučování rybářských podniků do skupin či za účelem sdružování kapitálu.

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji myšlenku zahájení diskuse o budoucích systémech řízení založených na rybolovných právech v rámci společné rybářské politiky. Zprávu paní Attwoolové o nástrojích pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv je proto třeba přivítat. Otázky, kterých jsme se dotkli v diskusích, nahradí při hledání zjednodušení společné rybářské politiky živou a konstruktivní rozpravu. Hlasoval jsem pro doporučení paní Attwoolové.

- Zpráva: Reimer Böge (A6-0083/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mého váženého německého kolegy Reimera Bögeho o návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2008, ve výši 3 106 882 EUR v prostředcích na závazky a platby pod záštitou Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

Toto rozhodnutí musí vzít v úvahu tu skutečnost, že dne 12. září 2007 podala Malta žádost o uvolnění prostředků z fondu na 675 propuštěných pracovníků v odvětví textilu, konkrétně pro pracovníky propuštěné společnostmi by VF (Malta) Ltd a Bortex Clothing Ind. Co Ltd. Maltské orgány požádaly o příspěvek ve výši EUR 681 207 EUR, aby částečně pokryly náklady na podpůrná opatření odhadovaná na 1,36 milionů EUR. Navíc dne 9. října 2007 podalo Portugalsko žádost o uvolnění prostředků z fondu na 1 546 propuštěných v automobilovém odvětví, konkrétně pracovníků propuštěných Opelem v Azambuje a společnostmi Alcoa Fujikura v Seixalu a Johnson Controls v Portalegre.

Portugalské orgány požádaly o 2 425 675 EUR na pokrytí části nákladů na podpůrná opatření odhadovaná na přibližně 4,85 milionů EUR.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Po kolektivním propuštění 1 549 pracovníků z továrny Opel Portugal v Azambuje, z Alcoa Fujikura v Seixalu a z Johnson Controls v Portalegre v roce 2007 portugalská vláda podala žádost o uvolnění prostředků z tohoto fondu (2 425 675 EUR) na spolufinancování některých akcí například odborné přípravy a vyrovnání mezd a podporu pracovníků, a aby akceptovali nižší mzdy.

S ohledem na závažné důsledky pro pracovníky a jejich rodiny a regiony, kde tyto společnosti vyvíjejí činnost, je jakékoliv opatření, které má za cíl minimalizovat jejich důsledky, bezpochyby naléhavé a nezbytné. To však nevyřeší základní problém vytváření pracovních míst a záruku práv pro pracovníky a zajištění společensko-hospodářského rozvoje těchto regionů Je to jen možná investiční politika, která využívá možností daného regionu a která brání tomu, aby nadnárodní společnosti zavíraly továrny nebo hledaly jiná místa pro využívání pracovníků a pomoci.

Parlament bohužel přijal usnesení, které, pokud jde o portugalskou žádost, zdůrazňuje obavu ohledně povahy přijatých financovaných opatření a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s portugalskými orgány sledovala situaci. To se u předchozích žádostí, například Francie a Německa nestalo.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám první uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na rozpočtový rok 2008. Strana Evropských socialistů byla při zřízení tohoto fondu velmi aktivní a usiluje o zmírnění důsledků globalizace na pracovníky. Hlasoval jsem pro zprávu.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. − (PT) V roce 2006 se mi zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci zdálo složité. Když bylo zřízení schváleno, pronesl jsem ve sněmovně proslov, ve kterém jsem řekl, že toto rozhodnutí mělo politickou stránku: poprvé tři evropské orgány – Rada, Komise a Parlament – uznaly existence negativních aspektů globalizace, a proto by měli být pracovníci, na které dopadne ukončení činnosti společnosti z důvodu globalizace, finančně podporováni.

Věřil jsem, že tímto způsobem mohla Evropská unie ukázat svou přítomnost mezi těmi, kteří trpí propouštěním kvůli zavírání podniků, jako se to stalo v Portugalsku v případě společností Opel, Johnson a Alcoa Fujikara.

Často dochází k dramatickým situacím, a proto rozhodnutí Evropského parlamentu uvolnit pro tyto pracovníky 2,5 milionu EUR může zmírnit jejich současný strach.

Pokud se lidé bojí, je těžké akceptovat změnu. Tyto platby, o kterých bylo rozhodnuto a které jsou určené pro portugalské pracovníky nejsou zázračným řešením, ale určitě napomohou k získání sebevědomí, aby se s pomocí Evropské unie znovu začali usmívat.

- Zpráva: Lewandowski (A6-0082/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mého dobrého polského kolegy Janusze Lewandowského o pokynech pro rozpočtový proces pro jiné oddíly pro rok 2009, konkrétně Evropský parlament, ale také Radu, Soudní dvůr, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů.

Tento dokument nastiňuje hlavní výzvy, které budou na programu Parlamentu do roku 2009, konkrétně vstup Lisabonské smlouvy v platnost. Každé úsilí musí zajistit, že se zvýšená odpovědnost Parlamentu po ratifikaci Lisabonské smlouvy odrazí v jeho rozpočtu. Je třeba přijmout opatření ke zlepšení komunikace směrem k občanům, zejména na místní úrovni a v těchto třech projektech: návštěvnické centrum, audiovizuální středisko a projekt internetové televize. Zajímalo by mě, zda bychom neměli před zahájením rozpočtového procesu provést audit lidských zdrojů určených na činnost Evropského parlamentu.

Politická odpovědnost Evropského parlamentu se stále zvyšuje a je významné, aby měly členské státy prostředky, aby mohly jednat zcela nezávisle.

- Zpráva: Janusz Lewandowski (A6-0082/2008)

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva je začátkem rozpravy o rozpočtovém procesu pro rok 2009, pokud jde o rozpočet Evropského parlamentu a jiných orgánů, ale netýká se rozpočtu Evropské komise, jejíž rozpočet je zdaleka největší.

Mezi jinými aspekty, které je třeba zdůraznit, je třeba zohlednit hlavní směry týkající se personální politiky. Je tomu tak proto, že v minulých letech jsme byli svědky neustálého nátlaku na snížení nákladů na personál a na používání nestálých forem zaměstnání, zejména prostřednictvím vnějších služeb, agentur zabývajících se poskytováním pracovníků na dobu určitou, což bylo na újmu stálým zaměstnancům a jejím právům. Musíme proto tento přístup odmítnout.

Dalším stále se vracejícím aspektem je potřeba zajistit rozmanitost a připravenost všech úředníků ovládajících všechny úřední a pracovní jazyky EU. V rozpočtovém procesu pro rok 2008 bylo jen málo prostředků vyčleněno na rezervy k podpoře priority lepší jazykové podpory poslanců během oficiálních zasedání. Nevíme však, jaká byla v tomto směru přijata opatření, zejména se zvyšuje počet případů, kdy toto právo není respektováno, například ve smíšených parlamentních shromážděních EU-AKT.

- Zpráva: Paul Rübig (A6-0064/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mého váženého rakouského kolegy Paula Rübiga, která je součástí postupu spolurozhodování o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky, který bude probíhat v několika členských státech.

Přivítal jsem tuto iniciativu určenou k doplnění 300 milionů EUR o 100 milionů EUR po dobu šesti let do společného programu EUROSTARS určeného pro v četných členských státech Evropského hospodářského prostoru pro inovativní malé a střední podniky, aby dohnaly vývoj v této oblasti. Je velmi zajímavé, že 82 % velkých společností v USA založených po roce 1980 bylo založeno z ničeho, zatímco v EU činí toto číslo pouze 37 %.

Je proto jasné, že malé a střední podniky, zejména ty inovativní jsou značnou nadějí pro hospodářský růst a společenský pokrok našeho vnitřního trhu.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně.− (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, hlasuji pro tuto zprávu, která opět významně přispívá k rozvoji výzkumu a inovací, a tím ke konkurenceschopnosti výrobků vyrobených v Evropě.

Vítám skutečnost, že financovány mají být malé a střední podniky, které představují životně důležitou pojivovou tkáň italského i evropského hospodářství a potřebovaly větší finanční podporu určenou na vytvoření původních, vysoce kvalitních výrobků schopných konkurovat výrobkům rozvíjejících se hospodářství.

Tvůrčí potenciál EU je třeba podporovat, aby umožňoval inovace na našem vnitřním trhu, aniž by zde však existovalo riziko, že v blízké budoucnosti budeme platit za práva duševního vlastnictví, které budou žádat neevropské země.

Noví soutěžitelé, například Čína, Japonsko a Indie vstupují významnou měrou na světovou hospodářskou scénu a nutí světový trh ke konfrontaci s výzvami založenými na inovacích. Spolufinancování programu Eurostars ze strany EU ve prospěch malých a středních podniků představuje základní krok k zajištění toho, že členské státy EU zůstanou ze střednědobého i dlouhodobého hlediska konkurenceschopné.

Navíc mě těší úspěch při jednání o kompromisním balíčku, který tím, že zlepšil přístupová kritéria pro malé a střední podniky, jim umožní úspěšně inovovat, a přispěje tak k přežití evropských malých a středních podniků.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vzhledem k tomu, že cílem programu je podporovat malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj, což je v zejména malých podnicích, kde se investice do výzkumu a vývoje nejvíc násobí a kde jsou zároveň nejpotřebnější, je to teoreticky důležitý program. Nemyslíme si však, že program může mít žádoucí účinek, neboť:

– Do programu byly přiděleny pouze směšné prostředky – 400 milionů EUR, z nichž pouze 100 milionů EUR pochází z EU – což znamená, že tento návrh je pouhou propagandou. Zároveň se zakrývá skutečnost, že bude mít užitek pouze pro velmi malý počet podniků.

– Návrh bude přínosem pouze pro nejmocnější a kvalifikované střední podniky, jinými slovy pro ty, které mají více než 250 zaměstnanců, bude z něho tedy vyloučeno přes 80 % evropských podniků, zejména mikropodniků a malých podniků.

Vzhledem k tomu, že Portugalsko patří k zemím s dramatickým nedostatkem investic do výzkumu a vývoje v podnicích, zdá se nám, že pokud by se program Eurostars dostal k nám, jeho přínos by byl zcela irelevantní a zanedbatelný.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám návrhy pan Rübiga na podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj. Plán na poskytnutí 400 milionů EUR na podporu těchto malých a středních podniků určených na tržně orientovaný výzkum v nadnárodních projektech je třeba podporovat, a proto jsem hlasoval pro zprávu.

  Lydie Polfer (ALDE), písemně. – (FR) Chci vyjádřit podporu zprávě pana Rübiga, která usiluje o zvýšení počtu malých a středních podniků, které budou moci čerpat podporu pro své projekty v oblasti výzkumu a vývoje podle programu pro výzkum a vývoj Eurostars, který provedlo několik členských států s přidruženými zeměmi. Jeho cílem je také umožnit účast našich malých a středních podniků, které jsou skutečným katalyzátorem našeho hospodářství, na tomto programu.

Také vítám skutečnost, že se v budoucnu i Lucembursko bude podílet na programu Eurostars, který nám umožní dosáhnout cílů Lisabonské strategie.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. − (PT) Podporuji obsah této zprávy, neboť považuji v ní obsažené návrhy za návrhy, které podporují výzkum a vývoj v malých a středních podnicích, které tvoří přes 99 % všech podniků v Evropě a které zaměstnávají více než 60 % pracujících.

Tato zpráva dále uvádí, že počet malých a středních podniků, které se zabývají činnostmi v oblasti výzkumu a vývoje je velmi malý, a proto musíme podporovat všemi možnými prostředky tyto iniciativy, což bude stále významnější pro upevnění jejich konkurenceschopnosti.

V tomto smyslu se zpráva nezabývá nejvíce rozhodujícím aspektem. Je zásadní, aby se účinek násobil, což může vést pomocí moderních forem řízení k postupům, které vytvářejí hodnoty prostřednictvím inovací a efektivnosti. Toto vytváření hodnot musí přinést užitek nejen podnikům, kde byly vytvořeny, ale celému podnikatelskému sektoru v celém dodavatelském řetězci.

I když přijmeme tuto zprávu, nesmíme zapomenout, že musíme posílit mechanismus finanční podpory pro zahájení činnosti, tedy v oblasti, kde přetrvává mnoho těžkostí, zejména v případě mladých podnikatelů, kteří chtějí provést nějaký experiment.

Zdůrazňuji, že byrokracie nás nesmí odradit od těchto postupů, aby malé a střední podniky neměly ze závazků v oblasti výzkumu a vývoje strach.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. − (SK) Hlasováním o zprávě Paula Rübiga dává EP výrazný signál malým a středním podnikům v členských státech. Často se mohou malé a střední podniky efektivně podílet na vývoji a výzkumu, ale musí se vyrovnat s podmínkami, které jsou méně výhodné než ty, které se vztahují na velké mezinárodní korporace.

Od této chvíle mohou sdružení malých a středních podniků v oblasti výzkumu a vývoje využít evropskou finanční podporu a pracovat v evropské síti s ostatními malými a středními podniky. Takto mohou slovenské malé a střední podniky přinést své vědomosti a kapacity do evropského odvětví výzkumu a vývoje.

Na Slovensku se mnoho malých a středních podniků nachází ve venkovských oblastech s méně rozvinutou infrastrukturou, což i jim brání v rozvoji. Mnoho žen pracuje v malých a středních podnicích zabývajících se výzkumem a vývojem, ať již přímo nebo nepřímo. Evropské fondy mohou být užitečné k tomu, aby daly určitý podnět k odstartování malých a středních podniků, a tak daly do služeb společného zájmu všechny své profesní kapacity.

Na vývoj a výzkum nových produktů a služeb na úrovni Evropské unie se zaměřuje program EUROSTARS. Právě úloha malých a středních podniků na projektech EUROSTARS je značná. Je skutečně škoda, že se Slovenská republika jako členský stát EU tohoto programu neúčastní. Slovenské malé a střední podniky tak nemají možnost přístupu k významné finanční pomoci pro efektivní vývoj nových produktů, postupů a služeb.

- Zpráva: Adam Gierek (A6-0039/2008)

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu rozhodnutí Rady o víceletých technických základních směrech pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (KOM(2007)0393 – C6-0248/2007 – 2007/0135(CNS)).

Podporuji stanovisko předložené panem Gierekek, který argumentoval tím, ve světle úlohy fondu při zajišťování řádného rozvoje hospodářství Evropské unie, zejména v nových členských státech, by měl fond pokračovat ve své činnosti. Ocel je stále jednou z klíčových surovin pro strojírenský a stavební průmysl. Je to také příklad, že technické možnosti zlepšující její kvalitu a efektivnost její výroby ještě nebyly vyčerpány .

Jak zde bylo správně zdůrazněno, větší konkurenceschopnost uhlí na trhu s energiemi závisí na účinném využívání regionálních zdrojů. To obrovsky přispěje k zvýšení energetické bezpečnosti na území Evropské unie.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Giereka o Výzkumném fondu uhlí a oceli. Návrhy uvedené ve zprávě umožní, abychom se více zaměřili na problémy životného prostředí a umožní odvětví uhlí a oceli prozkoumat způsoby, jak snížit emise skleníkových plynů.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Budu hlasovat pro tuto zprávu a myslím, že je důležité, abychom využili příležitost podívat se podrobněji na uhlí jako na součást naší potřeby energie. Příliš dlouho bylo uhlí vnímáno jako špinavé palivo a málo se uvažovalo o možnosti čištění uhlí pomocí nových technologií.

Můj region, severozápadní Anglie leží na obrovských zásobách kvalitního uhlí, jehož těžba se zdá být příliš drahá, a ačkoliv je pravda, že uhlí je nejčistším zdrojem ze zdrojů, které nejsou považovány za šetrné k životnímu prostředí, existují nyní nové čisté technologie, které by umožnily, aby uhlí hrálo v dodávkách energie klíčovou úlohu, aniž by přitom bylo ničeno životní prostředí.

Musíme naše zásoby uhlí lépe využívat. Musíme najít více peněz na výzkum, abychom z uhlí udělali zdroj šetrnější k životnímu prostředí a konkurenceschopnější. Musíme udělat více, abychom oživili naše hornické komunity. Věřím, že čisté uhlí má budoucnost a děkuji Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za jeho zprávu, která přinejmenším otevírá diskusi.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Jak uhlí, tak ocel byly a jsou pro obyvatelstvo v jihovýchodní Anglii, zejména v Kentu významná odvětví. Vítám tuto zprávu, která podporuje, aby výzkumný fond rozvíjel tento průmysl v EU, neboť potřebujeme odpověď na naši budoucí potřebu energií. Zejména, pokud uděláme z uhlí zdroj šetrnější k životnímu prostředí, mohlo by to pomoci k zajištění naší potřeby energie v budoucnu, kdy bude Evropa pod největším tlakem kvůli nejistým podmínkám dodávek.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Giereka o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel.

Podle základních směrů Komise bylo tento rok přezkoumáno pětileté fungování Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tento přezkum se zaměřil na účinné používání energetických materiálů a ochranu životního prostředí. Je třeba zdůraznit, že jednou z velkých výhod fondu je, že může být použit jako zdroj doplňkového financování výzkumu, na který se nevztahuje sedmý rámcový program. Navíc podle stanoviska Evropské komise má fond pokračovat v činnosti, neboť ocel je stále jednou z hlavních surovin pro strojírenský a stavební průmysl, a tato odvětví vyžadují stálé investice do výzkumu.

Fond také usnadní lepší využití uhlí na trhu s energiemi, což značně přispěje k energetické bezpečnosti Evropské unie. Je třeba však pamatovat na to, že těžba této suroviny neustále vyžaduje zkoumání. Další významnou otázkou je zavedení zásady rovnosti žen a mužů do výzkumných týmů. To pozitivně přispěje k zapojení žen do této oblasti.

- Zpráva: Philippe Morillon (A6-0072/2008)

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Podle informací poskytnutých Komisí, 40 % všech plavidel EU, pokud jde o jejich tonáž, se pohybuje na širém moři nebo ve vodách třetích zemí. Podobně plavidla z jiných zemí také loví ve vodách EU, a to podle takzvaných „severských dohod“.

Je proto velmi důležité, aby měla EU aby měla jasný systém pro povolování obou typů činností. Legislativní návrh a zpráva Parlamentu jsou součástí úsilí EU o „zjednodušení“ společné rybářské politiky stanovením obecných pravidel a podmínek pro žádosti a vydávání povolení k rybolovu jak uvnitř vod EU, tak mimo ně.

Návrh Komise jasně vymezuje odpovědnost Komise a členských států a stanoví požadavky na podávání zpráv o rybolovných činnostech. Pozměňovací návrhy ze zprávy Parlamentu v některých ohledech činí tento dokument spravedlivějším. Příkladem je větší flexibilita, pokud jde o kritéria uvedená v článku 7.

Členové portugalské Sociálně demokratické strany proto podporují zprávu pana Morillona.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nyní jsou povolení pro rybolovné činnosti, která mají být udělena rybářským plavidlům Společenství nebo plavidel třetích zemí upravena různými dvoustrannými dohodami nebo regionálními organizacemi pro řízení rybolovu.

Návrh nařízení má za cíl zavést jednotný postup pro řízení všech povolení k rybolovu a jasně zdůrazňuje úlohu Evropské komise při udělování či pozastavování těchto oprávnění místo členských států.

Mezi další stránky, které si zaslouží komentář nebo kritiku, bychom chtěli uvést, že ačkoliv tato zpráva vysvětluje některé aspekty návrhu nařízení, například pokud jde o závažná porušení, pouze ta porušení, která byla jako taková skutečně uznána příslušnými vnitrostátními předpisy – což považujeme za pozitivní – nezaručuje suverenitu každého členského státu, pokud jde o řízení činností rybolovu v jeho výlučné ekonomické zóně, s čímž nesouhlasíme.

Proto jsme předložili pozměňovací návrh, který navrhoval, aby byly aktivními účastníky jako zúčastněné strany členské státy, které byly zapojeny do procesu rozhodování o udělování povolení v této oblasti. Bohužel tento pozměňovací návrh většina této sněmovny zamítla.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě pana Morillona, protože mnoho pozměňovacích návrhů, které jsem spolupodepsal, bylo zamítnuto. Zejména pozměňovací návrhy týkající se převedení rybolovných práv byly zamítnuty. Mé nepřátelství vůči katastrofální společné rybářské politice bylo v této sněmovně dobře zdokumentováno a já věřím, že se řízení rybolovu vrátí evropským národům. Dokud však máme společnou rybářskou politiku, musí zůstat nedotčena zásada relativní stability a pro všechny rybářské komunity musí být zajištěno, že jejich historická rybolovná práva zůstanou jim.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsme pro zprávu o návrhu nařízení Rady týkající se oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství (KOM(2007)0330 – C6-0236/2007 – 2007/0114(CNS)).

Pan Morillon správně zdůrazňuje, že je pro Evropskou unii velmi důležité, aby měla jasný systém pro povolování obou typů činností, aby bylo dosaženo nejvyšší možné úrovně dodržení předpisů Unie v oblasti rybolovu a aby byla poskytnuta větší transparentnost u činností plavidel EU ve vodách třetích zemí.

Navíc nemůže být pochyb o tom, že přednost, kterou dává Komise a Evropská unie boji s neoprávněným rybolovem, a značnému snížení zásob ryb v rozvojových zemích, které způsobily plavidla zabývající se neoprávněným rybolovem si zasluhuje naši nejvyšší pozornost.

  David Martin (PSE), písemně. − Účelem zprávy pana Morillona mělo být zjednodušení společné politiky rybolovu. Nejsem přesvědčen, že původní návrhy obsažené ve zprávě dostály tomuto požadavku. Zahrnutí dohod, na které se vztahuje článek 63 Úmluvy OSN o mořském právu by v praxi pro skotské odvětví rybolovu přinesl velké problémy. U ustanovení týkajících se užívání se zdá, že již tvoří součást stávajícího partnerství se třetími zeměmi v odvětví rybolovu a doporučení uvedená ve zprávě jsou dobrá pouze na zkomplikování věci. V mém hlasování se tyto obavy odrazily.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Jménem socialistické strany Evropského parlamentu sděluji, proč jsme předložili a podpořili pozměňovací návrhy 20 až 23 ke zprávě pana Morillona a proč, když tyto pozměňovací návrhy nebyly přijaty, jsme hlasovali proti pozměněné zprávě a legislativnímu usnesení.

Pozměňovací návrhy 20, 21 a 22 se týkají oblasti působnosti nařízení. Je třeba nadále rozlišovat mezi dohodami, na které se vztahuje článek 63 a nikoliv článek 62 Úmluvy OSN o mořském právu. Pouze ty, na které se vztahuje článek 62, by měly spadat do působnosti tohoto návrhu.

Pozměňovací návrh 23 odnímá pravomoc Komise převést rybolovná práva, jak se navrhuje v článku 13, který zachovává zásadu relativní stability a historická rybolovná práva v kontextu odpovědného rybolovu.

Dnešní hlasování by mělo být budíčkem pro všechny, kteří mají obavy ohledně zachování mizících zdrojů ryb. Ukazuje se, že Evropský parlament podporuje záměr Evropské komise přehodnotit přidělení kvót na rybolov, což by vedlo k otevření Severního moře pro všechny. Je to proti zásadě relativní stability a škodí to rybářským zájmům Skotska. Neměli jsme jinou možnost, než hlasovat proti této zprávě.

- Návrh usnesení: Situace v Tibetu (B6-0133/2008)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My švédští sociální demokraté podporujeme přání Evropského parlamentu pozvat v roce 2008, Evropském roce mezikulturního dialogu, náboženské vůdce světa, aby vedli dialog s poslanci Evropského parlamentu.

Chtěli bychom však zdůraznit, že tento dialog by měl mít formu diskusí a výměn názorů ve výborech nebo by se měl uskutečnit na zvlášť uspořádaných setkáních. Jednostranné proslovy k poslancům na plenárním zasedání bez možnosti dialogu a otázek nejsou správným prostředkem pro sdělování mezikulturních výměn.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Původní kompromisní usnesení nebylo dle mého názoru zcela vyvážené. První nepokoje ve Lhase a jinde byly řízené útoky na lidi a majetek v podobě žhářství a útoků na zdraví a životy menšiny Hanů a muslimské menšiny. V mé zemi by to bylo, pokud by mladí běloši zaútočili proti komunitě přistěhovalců, označeno za rasové výtržnosti. Nicméně, mohla jsem stále usnesení jako vcelku vyváženou podpořit. Čína stále zcela nedodržuje na svém území lidská práva, pokud jde o nezávislé odbory, vnitřní migranty a praktikování menšinových náboženství.

Avšak pozměňovací návrhy pravice, které byly přijaty, dostaly tento text za přijatelnou hranici. Odmítnutí „politiky jednotné Číny“, požadavky na dialog bez podmínek mě vedly k tomu, že jsem usnesení nemohla podpořit, přestože, jak jsem naznačila ve jmenovitém hlasování, byla do usnesení včleněna dohoda o lidských právech.

  Patrick Gaubert (PPE-DE), písemně. – (FR) Vítám přijetí společného usnesení o Tibetu všemi skupinami. Tento text odsuzuje nedávné represe v Tibetu a navazuje na předchozí usnesení tohoto Parlamentu vyzývající obě strany k dialogu.

Vyzýváme také čínskou vládu a stoupence dalajlamy, aby zastavily veškeré násilí. Čínská vláda nesmí v roce 2008 zneužívat olympijské hry k zatýkání disidentů, novinářů a bojovníků za lidská práva.

Vyzýváme úřadující předsednictví EU, aby usilovalo o nalezení společného postoje EU, pokud jde o účast hlav států a předsedů vlád a vysokého představitele EU na zahajovacím ceremoniálu olympijských her a možnost, že se jej nezúčastní, v případě, že nebude obnoven dialog mezi čínskými úřady a Jeho Svatostí dalajlamou.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Olympijská pochodeň pokračuje na své cestě kolem světa a demonstrace po celém světě ukázaly, co si lidé o těchto letních olympijských hrách myslí. Je to otázka, o kterou se zajímá mnoho lidí a je důležité, aby se členské státy mohly samy rozhodnout, zda se olympijských her v Číně zúčastní nebo je budou bojkotovat.

Boj za lidská práva je zásadní a je třeba jej podporovat, ale musí se tak dít prostřednictvím OSN, aby získal nezbytnou legitimitu. Bohužel Evropský parlament využívá současnou situaci v Tibetu k posílení svého postavení v zahraniční politice. Situaci si musí mezi sebou vyřešit Čína a Tibet bez zasahování ze strany Evropského parlamentu, který v této oblasti nemá pravomoci.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Když vyjadřujeme soustrast obětem a naše přání, aby se konflikty vyřešily smírně a byly respektovány naše zásady ochrany demokracie, lidských práv a mezinárodního práva, cítíme, že usnesení o situaci v Tibetu opět obsahuje prvky, které neodpovídají přesně situaci, která se zde skutečně odvíjí.

Stále více se ukazuje, že to, co je skutečně v sázce, je postoj proti olympijským hrám v Pekingu; to je skutečná motivace za zvyšováním napětí a přetvářkou.

Znovu zdůrazňuji, že se manipuluje s argumenty, aby tak bylo ospravedlněno současné a budoucí vměšování se a porušování mezinárodního práva, a dochází k pokusům o prosazení strategickým a hospodářských zájmů proti Číně.

Je důležité že stále hovoříme o Tibetu jako území okupovaném Čínou, když síly podněcující a podporující separatistická hnutí, která jsou kořenem násilných akcí, nezpochybňují územní celistvost Čínské lidové republiky, včetně Tibetu jako autonomní oblasti.

Jaká je asi morálka této sněmovny, když přijme toto usnesení a přitom ani ne před měsícem přijal zprávu o Iráku, aniž by se slůvkem zmínil o agresi a okupaci ze strany USA?

  Roselyne Lefrançois (PSE), písemně. – (FR) S ohledem na závažnost situace v Tibetu již Evropský parlament nemůže mlčet. Proto jsem podpořila toto usnesení, které hluboce odsuzuje brutální represe ze strany čínských bezpečnostních sil v této oblasti.

Násilnosti, ke kterým došlo v ulicích Lhasy a Dharamsaly, a cenzuru zahraničních sdělovacích prostředků nelze tolerovat a tato instituce musí spolu s mezinárodním společenstvím využít veškerý vliv k tomu, aby je zastavily a aby Čína dodržela své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a menšin.

Svým hlasováním jsme také chtěla vyjádřit solidaritu s tibetským lidem, který většinou nepožaduje nezávislost ale větší politickou autonomii a respektování jeho kulturního a jazykového dědictví.

Nejsem pro úplný bojkot olympijských her v Pekingu, protože dle mého názoru je třeba vždy dát přednost dialogu před vyloučením. Věřím však, že tyto hry jsou příležitostí, abychom podpořili čínské orgány, aby pokročily na cestě k demokracii, a doufám, že hlavy států a předsedové vlád zemí EU přijmou, jak se uvádí v usnesení, jednotný společný postoj k této události.

  David Martin (PSE), písemně. − Odsuzuji represe čínských ozbrojených sil proti protestujícím v Tibetu. Tato otázka skutečně vyžaduje společný postoj EU k Číně. Pouze takovým společným postojem a spoluprací se můžeme pohnout vpřed. Olympijské hry v Pekingu jsou první příležitostí, jak vyzývat Čínu k pokroku v otázce lidských práv a svobody pro sdělovací prostředky. Jakýkoliv pokus čínské vlády zabránit protestům nebo zprávám o nich by byl politováníhodný. Hlasoval jsme pro tento návrh usnesení.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Dalo se zcela předvídat, že Čína bude na demonstrace reagovat rozmístěním vojenských a policejních sil. Čína samozřejmě není demokracie, ale je přirozeně třeba odsoudit reakci čínských bezpečnostních sil vůči demonstrantům. Bojkot olympijských her jakoukoliv formou by byl s největší pravděpodobností prostě vnímán jako urážka většiny čínského obyvatelstva a jistě by nezlepšil – a v horším případě by mohl dokonce zhoršit – situaci menšin v této zemi.

S ohledem na váhu EU na mezinárodní scéně by neměl samostatný přístup EU s vysokou pravděpodobností žádný dopad. Pokud bude EU takto postupovat a zesměšní se v očích světa, nepomůže to nikomu, natož Tibeťanům. I když se situace uklidní, lze očekávat nové a možná ještě násilnější nepokoje. Spolu s našimi spojenci však EU může usilovat o postupné zlepšení života menšin v Číně a postupnou změnu postoje vlády a většinového obyvatelstva.

  Vincent Peillon (PSE), písemně. – (FR) Vítám pevný postoj, který tato sněmovna dnes zaujala, pokud jde o situaci, která v Tibetu existuje po několik desítek let, ale která se před měsícem podstatně zhoršila. Hájení našich hodnot – jak evropských tak všeobecných – znamená, že nemůžeme mlčet: proto plně podporuji odsouzení „brutální represi čínských bezpečnostních sil vůči tibetským demonstrantům a veškeré násilnosti, ať již z jakékoli strany“, k nimž došlo v posledních dnech.

Parlament také adresuje mnoho žádostí čínským orgánům a vyzývá je zejména k tomu, aby povolily nezávislé mezinárodní vyšetření násilností v Tibetu, zahájily bezpodmínečný konstruktivní dialog s Tibeťany, okamžitě propustily poklidné demonstranty a všechny disidenty zadržované v Číně a dostály svým závazkům v oblasti lidských práv, ke kterým se zavázaly vůči MOV a světu v roce 2001.

A nakonec, usnesení vyzývá hlavy států a vlád EU, aby přijaly společný postoj k jejich účasti na zahajovacím ceremoniálu olympijských her.

  Adrian Severin (PSE), písemně. − Jako vedoucí rumunské socialistické delegace bych chtěl vysvětlit hlasování delegace proti přijetí usnesení o Tibetu. Toto usnesení ve skutečnosti nehájí lidská práva a pro nás je neakceptovatelné, aby se lidská práva stala rukojmím geopolitických programů a zájmů. Je shovívavé v otázce lidských práv a pokrytecké, neboť navrhuje silná politická řešení, která neberou v úvahu čínskou realitu.

Tímto usnesením ztrácí EU svou důvěryhodnost a ve skutečnosti svými výroky o podpoře lidských práv podporuje nebezpečný program “politické autonomie” a nezávislosti Tibetu ve zjevném rozporu se zásadou “politiky jednotné Číny”. Zároveň ztrácí EU svůj povzbudivý vliv na Čínu v procesu otevírání se.

Usnesení tudíž podporuje rozdělení Číny, nikoliv lidská práva, která jsou jen záminkou pro prosazení různých geopolitických programů.

  Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. − V této situaci plně podporuji Tibet. Nemohla jsem však podpořit tento návrh usnesení, neboť většina mých kolegů přijala pozměňovací návrh uznávající zásadu „politiky jednotné Číny“. Nepodporuji tento konkrétní pozměňovací návrh , neboť „politika jednotné Číny“ ohrožuje Tchaj-wan i Tibet. V minulosti jsem kvůli lidským právům vyzývala k bojkotu olympijských her v Pekingu.

- Zpráva: Hannes Swoboda (A6-0048/2008)

  Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Byl jsem členem delegace Výboru pro zahraniční věci, která navštívila Zábřeh počátkem tohoto roku. Souhlasím se zpravodajem v otázkách, kterými se podrobně zabývá zpráva, o které jsme hovořili včera, a proto jsem dnes hlasoval pro přijetí zprávy pana Swobody. Chtěl bych pogratulovat chorvatským orgánům k pozitivním výsledkům, kterých dosud dosáhly v přípravě na členství v Evropské unii.

  Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Ačkoliv jsem hlasoval pro zprávu o pokroku o případném přistoupení Chorvatska, zdůrazňuji, že v nejbližší budoucnosti nedojde k žádnému dalšímu přistoupení. Evropská sedmadvacítka musí nejprve najít uspořádání pro sebe podle Lisabonské smlouvy. Nová přistoupení budou možná teprve po konsolidaci EU v její současné podobě.

  Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Junilistan považuje rozšíření EU za základní aspekt práce k dosažení míru a stability v Evropě. Z tohoto důvodu podporujeme členství Chorvatska v EU, jakmile tato země splní Kodaňská kritéria. Proto jsme hlasovali pro tuto zprávu.

Je však absurdní, aby Evropský parlament žádal, aby sdělovací prostředky činily opatření k zachování podpory veřejnosti k úloze Mezinárodního trestního soudu. Tuto dikci lze vykládat jednoduše jako vměšování se do svobody tisku. Jsme také kritičtí k formulaci v tomto smyslu, že Evropský parlament by měl vyzvat Chorvatsko k provedení osvětové kampaně v oblasti životního prostředí. Tato otázka je samozřejmě důležitá sama o sobě, ale nespadá do působnosti Evropského parlamentu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Bude se říkat, že se zde dnes projevil při hlasování v této sněmovně nedávný summit NATO v Bukurešti.

Jinými slovy, u Chorvatska došlo k přijetí zprávy o „pokroku“ směrem k přistoupení k EU – aniž by bylo výslovně stanoveno, že jednání budou (!) uzavřena před volbami v roce 2009 – zatímco hlasování o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo odloženo.

Bude připomenuto, že summit NATO rozhodl vyzvat Chorvatsko k zahájení přístupových rozhovorů, zatímco rozhovory s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie budou odložena.

Jestli je zde jeden aspekt, který tato situace odhaluje, je to skutečnost, že k rozšíření EU a NATO by mělo dojít koordinovaně.

Mezi jiné důležité aspekty, které je třeba zdůraznit v tomto vysvětlení hlasování (jakými jsou například aktuální hraniční spory mezi zeměmi v této oblasti, včetně Itálie), patří, že je třeba dosáhnout pokroku směrem k přistoupení k EU, což znamená podle Evropské komise, že „hospodářská kritéria“, jinými slovy „konsolidace rozpočtu a politika stability“, „strukturální reforma veřejných financí“, „privatizace“ a „zlepšení kvality podnikatelského prostředí“, a pozemková reforma (která znamená možnost vlastnění pozemků, zejména cizinci).

Dva příklady EU v jejím nejlepším ...

  David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pana Swobody o Chorvatsku je vyvážená a nastiňuje optimistický pohled na úsilí Chorvatska o přistoupení k EU. Je však realistická a nepoukazuje na potřebu pokračujícího úsilí chorvatské vlády v otázce justice a hranic. Vítám úsilí této země o přistoupení a doufám, že v něm bude pokračovat. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

- Návrh usnesení: Boj proti rakovině v rozšířené EU (B6-0132/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vzhledem k současné situaci a odhadům Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny jsme hlasovali pro tento návrh usnesení. Podle těchto odhadů bude u jednoho ze tří Evropanů diagnostikována během jeho života rakovina a jeden ze čtyř Evropanů na ni zemře. V roce 2006 bylo v EU zaznamenáno téměř 2,3 milionů nových případů rakoviny a více než 1 milion úmrtí na rakovinu.

Rakovinu způsobuje mnoho faktorů v různých stadiích, a proto je třeba více prevence, která se zaměří na příčiny spočívající ve stylu života, zaměstnání a životním prostředí a dává jim stejnou váhu. Podle nedávné studie provedené odbory přímo způsobuje nejméně 8 % úmrtí na rakovinu vystavení vlivu karcinogenů na pracovišti a tomuto vystavení by bylo možné zabránit nahrazením karcinogenů méně škodlivými látkami.

Dobře víme, že existují zarážející rozdíly v kvalitě zařízení pro léčbu rakoviny, screeningových programech, pokynech pro osvědčené metody založené na důkazech, zařízeních pro radioterapii a přístupu k novým lékům pro léčbu rakoviny, což také vysvětluje, proč jsou v EU velké rozdíly v průměru pětiletém životě s rakovinou u většiny druhů rakoviny.

  Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Jsou opatření EU v naléhavém boji proti rakovině účinnější než odpovídající opatření přijatá stávajícími mezinárodními organizacemi, které mají široké odborné znalosti, jako například WHO? Mají orgány EU širší pravomoci než členské státy pro boj proti rakovině? Naše odpověď na tyto otázky zní ‘ne’.

Usnesení mimo jiné vyzývá ke zřízení zvláštního interinstitucionálního útvaru pro rakovinu na úrovni EU, informačním a vzdělávacím kampaním o rakovině sponzorovaným z EU, zřízení poradního výboru k prevenci rakoviny, legislativním opatřením ze strany EU na podporu iniciativ týkajících se nedostatku ochrany před sluncem, akcemi Komise na vytváření nekuřáckých prostředí, opatřeními členských států ke zřizování mezioborových onkologických týmů a uznání onkologie jako lékařského odvětví.

Myšlenka stojící za těmito názory a požadavky je jistě chvályhodná. Zásadní otázkou však je: jakou přidanou hodnotu bude mít úprava těchto otázek na úrovni EU? Kde je důvěra v členské státy? Kde zůstala zásada subsidiarity? Přinese úprava na úrovni EU užitek těm, kteří potřebují kvalitní právní předpisy a uvážená opatření, konkrétně pacientům s rakovinou? Uvědomujeme si, že rakovina je globální problém, ke kterému je třeba přistupovat na globální úrovni?

S ohledem na tyto argumenty hlasovala strana Junilistan při závěrečném hlasování proti dotyčné zprávě.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Plně podporuji návrh usnesení o boji proti rakovině předložený Parlamentu Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. EU musí hrát významnou úlohu v koordinaci boje proti rakovině, nemoci, která bude během života diagnostikována u jednoho ze tří Evropanů. Členské státy hrají samozřejmě také klíčovou úlohu v prevenci, diagnostikování a léčení rakoviny u svých občanů a musí se učit jeden od druhého, aby mohly s touto chorobou bojovat. Právě tento týden skotská vláda předložila veřejnosti národní program o očkování dívek ve školním věku proti lidskému papilomaviru, který je příčinou většiny případů rakoviny děložního hrdla, a právě přijímání takových program členskými státy by měla EU podporovat.

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení o boji proti rakovině, neboť choroby tohoto typu řádí celém světě, včetně zemí Evropské unie a Polska, mé země. Rozšířené a pravidelné preventivní prohlídky umožňují, aby byla tato choroba odhalena v jejích ranných stadiích, což značně zvyšuje naději na vyléčení. Je třeba, aby byla výměna informací mezi onkologickými centry méně omezována, aby bylo možné využívat nově nabyté znalosti v této oblasti.

V poslední době bylo vysloveno mnoho obav týkajících se zvýšení počtu rakoviny prsu. Je proto zcela zásadní, abychom šířili povědomí o jejím nebezpečí a umožnili všeobecný přístup k mamografickému testování. Zejména je důležité omezit kontakt lidí s karcinogenními produkty. Zvláště je třeba věnovat pozornost konzervačním látkám užívaným v potravinářském průmyslu a nevhodnému užívání umělých hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Pozornost si zaslouží také azbest, protože donedávna se užíval ve stavebním průmyslu a ve vodovodním potrubí. Preventivní opatření proti užívání nikotinu musí být také součástí těchto akcí.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Vážení kolegové, nikdo z nás už dnes nemůže říci, že se ho téma boje proti rakovině netýká. Nejsem odbornou lékařkou na onkologii, ale jsem svědkem zákeřnosti této choroby, která mi vzala oba rodiče i mého mladého bratra. Poznala jsem těžké osudy lidí a jejich rodin, které nemohou nechat suché žádné oko a chladné žádné srdce.

Jsem vděčná Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za položení otázky Komisi, která tuto důležitou diskusi podnítila. Děkuji všem signatářům usnesení, mezi kterými je i moje slovenská kolegyně Irena Belohorská, za jejich úsilí, bez kterého bychom nenašli odpovědi na závažné otázky spojené s touto zákeřnou chorobou.

Jsem přesvědčená, že každý, byť i jen malý krůček, každá investice, které pomohou včas diagnostikovat rakovinu a podpoří nové formy léčení, budou velkou nadějí pro onkologické pacienty.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Vzhledem k tomu, že u jednoho ze tří Evropanů bude během jeho života diagnostikována rakovina a jeden ze čtyř Evropanů na tuto chorobu zemře, je třeba si v EU vyměňovat informace o osvědčených postupech a vyzývat k poskytování více prostředků na výzkum. Je třeba přivítat pojetí interinstitucionálního zvláštního útvaru pro rakovinu na úrovni EU s cílem zvýšení počtu občanů EU, kteří se účastní programů screeningu rakoviny o 50 % do roku 2018.

- Zpráva: Riitta Myller (A6-0074/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období, který položil základy pro evropskou politiku v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, životního prostředí, zdraví a přírodních zdrojů, měl velký úspěch.

Avšak sám komisař Dimas uvedl, že EU dalece zaostává za svým plánem pro dosažení cílů ochrany životního prostředí, který si stanovila původně, zejména v otázce znečištění ovzduší a s ním spojených problémů: skleníkovým efektem, poškozením zdraví a kyselým deštěm.

Škrty ve financování Natury 2000 a programu LIFE+ jsou navíc zdrojem obav místních orgánů, které budou trpět odpovídajícím snížením možností, pokud jde o účinnou politiku životního prostředí, která by chránila jejich území.

Proto nemohu ne zcela souhlasit s paní Myllerovou, která ve své zprávě vyzývá Komisi, aby v textu stanovila jasnější, konkrétnější kvantitativní a kvalitativní omezení a cíle. Ačkoliv změna klimatu, energetický balíček, revize směrnice o odpadech a revize integrované prevence a omezování znečištění by měly ve skutečnosti napomoci k zajištění udržitelné budoucnosti Evropy, naléhavě potřebujeme přezkoumat šestý program, abychom vyladili kroky, které má EU učinit v následujících desetiletích.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Vzhledem k významu, jaký má dosažení cílů v této oblasti, zejména pokud jde o tématické strategie, ochranu biologické rozmanitosti a plnění právních předpisů Společenství, včetně otázek ekologických daní nebo problému subvencí, které mají škodlivý vliv na životní prostředí, na které také nesmíme zapomínat, jsem hlasovala pro zprávu paní Myllerové o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období.

Je třeba zdvojnásobit úsilí, abychom včas reagovali na problémy životního prostředí, na které se tento program zaměřuje.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva vyplývá z hodnocení, které si vyžádal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, aby zjistil, jak Evropská unie dosud plnila své závazky dle šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí, který byl schválen v roce 2002 a platí do roku 2012.

Hodnocení ukázalo, že provádění akčního programu buď velmi, nebo dokonce extrémně zaostává v případě mnoha prioritních cílů. Ve světle opatření, která byla dosud učiněna, se nezdá, že prioritních cílů životního prostředí stanovených v programu, bude dosaženo do roku 2012. Hodnocení tudíž zcela vyvrací tvrzení Komise obsažené v jejím vlastním přezkumu v polovině období, že EU dodržuje časový plán opatření dle akčního programu.

Podle hodnocení, které zadal Parlament, lze dojít k závěru, že rozhodnutí Komise o přijetí zvláštních návrhů prostřednictvím tématických strategií nepřinesla v celku žádoucí výsledky.

Ačkoliv jsme obecně hlasovali pro zprávu, s některými jejími body nesouhlasíme.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – Přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období nepřináší nic nového, například změnu nastoleného kurzu. Přezkum pouze vyjadřuje obavu, že pokrok není tak rychlý, jak předpokládaly plány.

A ačkoliv byly hlavní otázky životního prostředí uznány, přezkum nezmiňuje důvod, proč se situace zhoršuje, tj. bezohledné drancování životního prostředí nadnárodními subjekty pro jejich zisk. Využívají životní prostředí jako zásobárnu, kterou plundrují, aby získaly suroviny bez jakékoliv kontroly pro dosažení zisku. Šestý program pro životní prostředí ve skutečnosti dělá z těch, kteří drancují přírodu, ochránce životního prostředí, neboˇvýslovně uvádí, že účinné akce, podnikatelské příležitosti a trh přinesou řešení.

Ve skutečnosti skýtá životní prostředí novou příležitost ke kumulaci kapitálu a zisku. Toto využívání ještě podporují zdroje Společenství – tj. peníze občanů. Liberalizace odvětví strategického významu a komercializace ochrany životního prostředí podporují zelené hospodářství jako jedno z největších investičních odbytišť pro kapitál monopolů.

Zároveň se zvýšené povědomí využívá po celém světě. To zastiňuje skutečnost, že nebezpečná změna klimatu a globální oteplování jsou důsledkem průmyslového rozvoje založeného na kapitalistickém zisku a komerčním využívání země, ovzduší, energií, vody a podobně.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu paní Myllerové o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období. Sdílím její obavy ohledně zvýšení emisí z dopravy a pomalé úsilí o energetickou účinnost. V této oblasti je třeba více koordinovaného úsilí.

  Vincent Peillon (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu mé finské kolegyně Riitty Myllerové ze skupiny socialistů.

V polovině období tento text kreslí znepokojující obrázek stavu pokroku šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí (2002–2012).

Provádění životně důležitých opatření pro boj se změnou klimatu má obrovské zpoždění. Podobně došlo v EU jen k extrémně malému pokroku, pokud jde o zachování kvality ovzduší, provádění a vynucování právních předpisů Společenství, ochranu biologické rozmanitosti, reformu subvencí, které jsou škodlivé pro životní prostředí, a podporu modelů udržitelné výroby/spotřeby.

Analýza uvedená ve zprávě je přinejmenším alarmující, neboť v rozporu s tvrzeními Komise se v současné době zdá velmi nepravděpodobné, že budeme dodržovat časový plán přijatý před šesti lety a plnit v roce 2012 priority cílů životního prostředí.

Hlasováním pro tento text se připojuji k většině Parlamentu, která vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby vynaložily řádné úsilí v tomto směru.

- Zpráva: Guy Bono (A6-0063/2008)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Hlasovali jsme pro pozměňovací návrh, který vyzývá Komisi a členské státy, aby neblokovaly přístup k internetu. Chtěli bychom však poukázat na to, že naše podpora pozměňovacímu návrhu se týká hlavně otázky sdělení souborů pro soukromé účely. U určitých druhů kriminality, například dětské pornografie a soustavného porušování autorského práva ke komerčním účelům by mělo být zablokování přístupu k internetu jednou z možných metod vedle jiných metod pro boj s touto trestnou činností.

  Marie-Hélène Descamps (PPE-DE), písemně. – (FR) Zpráva pana Guy Bona o kulturním průmyslu v Evropě znovu potvrzuje význam kulturního rozměru při provádění lisabonských cílů. Zdůrazňuje možnosti kulturního průmyslu v Evropě, pokud jde o zaměstnanost a růst a potřebu zvýšit v tomto odvětví podporu ze strany EU. Zpráva také poukazuje na možnosti, které s sebou přináší internet, pokud jde o přístup ke kultuře, její podporu a šíření. V tomto digitálním prostředí je však důležité, abychom uvedli do souladu volný přístup k internetu a práva a svobody jedince. Při používání internetu musí být dodržovány hlavní zásady, na kterých je založena naše demokratická společnost, včetně dodržování práv duševního vlastnictví. Abychom mohli čelit rozšířenému a pokračujícímu neoprávněnému stahování dat, které se negativně dotýká zejména audiovizuálního odvětví a odvětví hudby, je třeba ve spolupráci s dotčenými subjekty navrhnout vhodná a přiměřená opatření. Přechodné pozastavení přístupu k internetu jako součást postupné reakce a při dodržování svobod jednotlivců by bylo vhodným řešením, které by také zabránilo užívání trestních sankcí, jejichž omezené užívání je nyní jasné. Mrzí mě, že Parlament tuto možnost dnes odmítl.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jsme si dobře vědomi významu kultury a jejího šíření, pokud jde o kulturní rozmanitost a práva umělců a lidí v každém členském státě EU.

Tato zpráva obsahuje některé pozitivní návrhy, které podporujeme, například myšlenku podpory mobility lidí, zboží a služeb v tvůrčích odvětvích, patřičnou pozornost pravidlům a zásadám stanoveným v Úmluvě UNESCO o kulturní rozmanitosti a výzvu Komisi, aby prozkoumala možnost zřízení programu podobného programu MEDIA. Podobně podporujeme výzvu Komisi, aby dokončila postupy pro provedení iniciativ týkajících se evropské digitální knihovny a podporovala hudbu, divadlo a nakladatelství, aby tak umožnila nadstátní distribuci děl, a jako předběžný krok zavedla mechanismus podle Programu Kultura, který umožní neaudiovizuálnímu kulturnímu průmyslu získat přístup k financování ze zdrojů Společenství na podporu knih, hudby a odborné přípravy.

Nesouhlasíme však s jinými návrhy, které mají za cíl pouze ochranu obchodních zájmů a nikoliv ochranu kultury, práv umělců a lidí obecně.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), písemně. − (PL) To, že kultura přispívá k hospodářskému růstu a má vliv na zaměstnanost, potvrdil výsledek výzkumu zveřejněného Evropskou komisí koncem roku 2006. Tento výzkum ukázal, že v roce 2003 přispěl kulturní průmysl k HDP Evropské unie přibližně 2,6 % a že v tomto odvětví pracuje více než 5 milionů lidí.

Zvýšené povědomí o hospodářském rozměru kultury a její úloze při vytváření pracovních míst se postupně rozšiřuje. Také se ve větší míře uznává, že kultura je významnou součástí rozvoje venkova a měst. Kromě přímého příspěvku do ekonomiky má tvůrčí a kulturní průmyslu nepřímý vliv na evropské společensko-hospodářské prostředí. Také podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií. Kulturní průmysl hraje významnou úlohu na místní a regionální úrovni a na úrovni měst a velkou měrou přispívá ke konkurenceschopnosti v Evropské unii.

Měli bychom proto přivítat skutečnost, že jak Rada, tak Komise mají v úmyslu uznat úlohu kultury a tvořivosti jako klíčových faktorů pro rozvoj venkova, podporu evropského občanství a dosažení cílů Lisabonské strategie.

  Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Junilistan se domnívá, že kulturní záležitosti spadají obecně do politické odpovědnosti členských států. Proto jsme hlasovali proti této zprávě jako celku. Tato zpráva spadá mimo legislativní postup a není ničím jiným než pokusem federalistické většiny v Evropském parlamentu o ještě větší zapojení EU v oblasti kultury.

Hlasovali jsme pro pozměňovací návrh, který se staví proti návrhu na odepření přístupu k internetu občanům, neboť jsme proti návrhu Francie, že by mělo být možné vyloučit v celé EU sdílení souborů na internetu. V podstatě se však domníváme, že k otázce sdílení souborů mají přijmout právní předpisy členské státy.

  Mary Honeyball (PSE), písemně. − Podobně jako většina členů mé skupiny jsem podpořila obě části pozměňovacího návrhu. Nucené odpojení zákazníka od internetového připojení bez soudního přezkumu není správným řešením pro boj  proti pirátství.

Internetové připojení navíc často není osobní. Nucené odpojení internetové připojení jedné osoby by mělo nežádoucí a nepřiměřený dopad na ostatní nevinné uživatele se stejným připojením.

Plně podporuji opatření na ochranu těch, kteří pracují v kulturním průmyslu, ochranou duševního vlastnictví. Avšak přístup k internetu je čím dál tím více důležitější pro život občana, pluralitu sdělovacích prostředků, svobodu projevu a styk s úřady. Měli bychom se v co největší míře vyhnout odpojování a přijmout místo toho účinnější opatření pro boj  proti pirátství.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Bona, která uznává obrovský význam kulturního průmyslu v Evropě. V mé zemi, ve Skotsku, tvůrčí průmysl vytváří každý rok více než 5 miliard liber, a tím přispívá jak hospodářství, tak společnosti jako celku. EU musí spolupracovat s evropskými národy, aby zajistila, že přijmeme koordinovanou strategii na podporu odvětví, která jsou spojena s naším bohatým a kulturně rozmanitým světadílem.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Komercializace kultury se maskuje jako údajný respekt k rozmanitosti. Duševní práva tvůrců jsou považována za vlastnictví a kupována jako komodita. Potřeba dodržování podmínek UNESCO pomocí údajně důstojných kompromisů se neustále a postupně přizpůsobuje požadavkům a podmínkám WTO.

To, co se ve skutečnosti děje, je monopolistická centralizace a vlastnictví všech forem kulturní existence a kulturní produkce každé země pod záštitou opatření a pravidel nepopulární Lisabonské strategie. Tato centralizace je určena k posílení kapitálu; schovává se za lichotky, výzvy, výtky a kázání o respektování rozmanitosti.

Bohužel všechny lidské hodnoty se využívají za účelem zisku. Příroda je využívána pro zisk a již zaznamenáváme zničující dopady této politiky. Bezohledné zákony trhu drtí, degradují a homogenizují všechny kulturní, estetické, umělecké a morální hodnoty. Tyto hodnoty musí být kvůli vnitrostátní a mezinárodní imperialistické konkurenci převedeny na kapitalistický zisk.

V politice EU bude vnitřní konflikt mezi kvalitou kultury a ziskem vyřešen pouze tehdy, pokud bude vyřešena bezohledná potřeba zisku. Z tohoto důvodu máme v úmyslu hlasovat proti zprávě.

  David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pana Bona o kulturním průmyslu v Evropě vyzývá k většímu uznání příspěvku tohoto odvětví k evropskému hospodářství. Kulturní průmysl je třeba vzít v úvahu i při obecném formulování politiky EU. Politiky s dopadem na vnitřní trh, hospodářskou soutěž, obchod, a výzkum a vývoj se mimo jiné různým způsobem dotýkají odvětví kultury, a návrhy obsažené v této zprávě to uznávají. Proto jsem hlasovala pro podporu doporučení pana Bona.

  Vincent Peillon (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, kterou předložil můj kolega, socialista Guy Bono, o kulturním průmyslu v Evropě.

Co se rozumí kulturním průmyslem? Tento termín je možná neobvyklý a ačkoliv kulturu nelze měřit hospodářskými měřítky, bylo by stejně škodlivé tuto stránku věci zakrývat: kultura je nyní mocným katalyzátorem pro růst a zaměstnanost a v roce 2003 vytvářela v EU 2,6 % HDP a představovala 3,1 % pracovních míst.

Tento text doporučuje znovuzahájení výroby v nahrávacím průmyslu (pomocí snížené sazby DPH nebo evropského fondu na podporu hudby) a řeší otázku pirátství, přičemž bere v úvahu potřebu zdemokratizovat přístup ke kultuře a potřebu respektovat duševní vlastnictví .

V této souvislosti jsem zejména podporoval jeden pozměňovací návrh – přijatý těsnou většinou 17 hlasů – odsuzující ve zprávě represivní strategii postupné reakce postupné reakce navrženou ve Francii a předloženou Denisem Olivennesem prezidentovi republiky. Podle mého názoru by bylo nejen neproveditelné ale i nebezpečné pověřit poskytovatele služeb – soukromé společnosti – sledováním a přerušováním internetového připojení u lidí, kteří jsou podezřelí z neoprávněného stahování údajů

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. − (SV) Zpráva o kulturním průmyslu v Evropě začíná hrozivým odstavcem v duchu nacionalismu EU o úloze kultury pro rozvoj evropského projektu. Přesto hlasuji pro tuto zprávu, neboť v nejdůležitější části Parlament říká, že nekomerční sdílení souborů by nemělo být kriminalizováno a, pokud budou přijaty pozměňovací návrhy 1 nebo 2, nebudou požívána taková opatření jako blokování přístupu k internetu, která by porušovala základní svobody a lidská práva a byla by v rozporu se zásadou přiměřené reakce, účinnosti a odrazujícího účinku.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) V Evropském parlamentu máme pro zprávy, které obsahují seznamy nekonečných politických přání, bez ohledu na to, zda máme v dané oblasti pravomoci či ne, jméno – říkáme jim vánoční stromečky. Zpráva pana Guye Bona je jednou z nich. Přesto obsahuje výborný pozměňovací návrh Christofera Fjellnera, který ukázal jasný politický postoj a poukázal na to, že všechny pokusy o odepření přístupu k internetu lidem, kteří neoprávněně kopírují materiály z internetu, nemá být doporučován.

Od té doby, co proniklo na veřejnost, že prezident Nicolas Sarkozy chtěl francouzský experiment přesunout do EU, jsou zde všechny důvody pro podporu prohlášení, abych to řekl mírně, že tento experiment není vítán. Vzhledem k tomu, že byl přijat pozměňovací návrh, hlasoval jsem pro zprávu, ačkoliv bych se jinak snažil, aby se hlasovalo proti ní.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Pokud jde o část 2 pozměňovacího návrhu 22, věřím, že lidem, kteří jednají protiprávně, by měl být odepřen přístup k internetu. Proto jsem hlasovala proti části 2.

- Zpráva: Graça Moura (A6-0075/2008)

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Tleskám výborné zprávě mého kolegy, pana Graça Moury o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě, ve které je navrhován široký program, který umožní, že bude možné provádět strategii jak v rámci EU, tak ve vztazích EU se třetími zeměmi.

Nejpozději od března 2005 pan Graça Moura zdůrazňoval, že Lisabonská strategie nemůže plně dostát svým základním cílům, pokud nebude s kulturou zacházeno jako s jedním z jejích základních rozměrů.

Sdělení Komise podporuje tuto myšlenku a z kultury činí klíčový bod politického programu.

Souhlasím se zpravodajem v tom, že „právě tento globalizovaný prostor vyžaduje potvrzení a posílení evropské identity, aniž by to narušilo rozmanitost kultur různých národů Evropy“.

Také gratuluji Evropské komisi k tomuto sdělení a vyzývám, aby byl zřízen zvláštní útvar pro kulturu, kterou již oznámil předseda Barroso a aby se neoddalovalo její zřízení a činnost.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva obsahuje některé zcela si odporující aspekty. Na jedné straně jsou zde neustálé pokusy zakrývat skutečnou situaci v Evropě. Neexistuje jediné ‘evropské kulturní dědictví’, zejména jako odkaz na „humanismus, toleranci, demokracii“ a tak dále. Celé kulturní dějiny Evropy stejně jako její dějiny obecně nejsou založeny pouze na rozmanitosti, obdivuhodné tvůrčí energii a pokroku, ale také násilných konfliktů, intolerance a mnoha příkladů kulturní nadvlády. Jediné dědictví je fikce živená dříve kulturním eurocentrismem (Evropa jako „předvoj“ a jinými zmíněnými aspekty) a nyní často opakovaným mýtem evropské kulturní identity.

Na druhou stranu však politický záměr hájit evropskou identitu obsahuje i pozitivní prvky. Je to proto, že toto hájení identity není určeno pouze k hájení „evropské“ kulturní identity, ale také k zajištění odolávání tlaku dominantních odvětví kultury z USA (ochraně jazykové a kulturní rozmanitosti, vnímání odvětví kultury jako „chráněného prostoru ve vztahu k pravidlům obchodu“; shledání, že obchodní bilance „EU“ v oblasti kulturních statků a služeb je nevýhodná“).

Nakonec jsem se proto zdrželi hlasování.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Graça Moury, která správně upozornila na klíčovou roli, kterou hrají místní, regionální a ústřední orgány v péči o kulturní dědictví a v jeho podpoře. Evropská kulturní rozmanitost je jedním z našich obrovských pokladů a moje skupina, Evropská liberální aliance, usiluje o zachování této rozmanitosti. Podobně usiluje moje strana o kulturně kosmopolitní Skotsko a ve vládě činíme kroky k posílení bohatého kulturního obrazu Skotska, a to jak naší jazykové rozmanitosti, tak schopnosti přijímat klíčová rozhodnutí, pokud jde o vysílání. Evropa se může těšit na kulturně bohaté Skotsko, které má v EU nezávislé místo.

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. − (PL) Podpořil jsem zprávu o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě, neboť zdůrazňuje, že kulturní politika Unie se zaměřuje na evropskou integraci při respektování národní a regionální rozmanitosti členských států. Společenství má zmocnění jednat v oblasti politiky kultury, kdy jeho zdroje doplňují a podporují akce jednotlivých zemí ale nenahrazují je.

Jsem velmi rád, že mohu oznámit, že Evropský parlament přijal pozměňovací návrh předložený dvěma polskými poslanci, kteří jsou členy Výboru pro kulturu: paní Tomaszewskou a panem Podkańskim. Jejich pozměňovací návrh se týká vyhlášení roku 2010 za rok věnovaný památce Fryderyka Chopina. Stojí za to připomenout, že rok 2010 bude 200. výročím narození tohoto talentovaného skladatele v Żelazowe Wole v Polsku.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu pana Graça Moury jako krok správným směrem k podpoře a uchování evropského kulturního dědictví. Avšak domnívám se, že výzva, aby školy podporovaly evropskou identitu, je v rozporu se základní úlohou vzdělání v naší společnosti. Je třeba udělat mnohem více, zejména pro to, abychom zajistili že naše kulturní dědictví bude co nejvíce sdíleno. Zpráva potřebuje podporu a mé hlasování se v tomto názoru odrazilo.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Kulturní dědictví Evropy je jedním z našich největších pokladů, které je třeba uchovávat. Úvahy o tom, jak mohou být umělci podporováni nejen finančně ale také z právního hlediska, je jedním z těchto aspektů, ale je třeba také zajistit, aby porušení předpisů, ke kterým dochází v soukromé sféře bez záměru zisku, nebyla sankcionována trestním právem.

Ještě důležitější je však zajistit, aby naše křesťanské západní kořeny nebyly postupně nenávratně ztraceny. Integrace, o které tolik slýcháme, nesmí spočívat v tom, že se v našich školkách a školách vzdáme Vánoc, Velikonoc, Mikuláše a tak dále při pokusu přizpůsobit se muslimským přistěhovalcům; to by vedlo ke ztrátě naší kulturní identity. Místo toho musíme udělat více pro to, abychom zajistili, že si zachováme naše zvyky, tradice a morální hodnoty a že je budou ostatní respektovat.

  Lydie Polfer (ALDE), písemně. – (FR) Plně podporuji tuto zprávu, která uznává základní úlohu kultury v procesu evropské integrace. Podporuji návrhy na program pro kulturu pro Evropu s jeho třemi hlavními cíli: podporou kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu, podporou kultury jako prostředku pro tvořivost v rámci Lisabonské strategie a podporou kultury jako klíčové součásti vnějších vztahů EU.

V Evropě je třeba prosazovat vnější rozměr kultury: kulturu je třeba zapojit do politického dialogu s našimi partnerskými zeměmi a regiony a systematicky začleňovat do rozvojových programů, konkrétně s našimi partnery v zemích AKT. Věřím, že myšlenka zřízení kulturního fondu EU-AKT je obzvláště moudrá, neboť podpoří rozvoj místního průmyslu a trhů a usnadní přístup produktů kultury zemí AKT na evropský trh.

Je třeba uznat roli, kterou hrají místní a regionální orgány v podpoře kultury, a zajistit, aby se více zapojily do provádění kulturního programu EU.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Zprávy Parlamentu v oblasti kultury jsou často těžko uchopitelné. Záměr je dobrý a, jak daná zpráva uvádí, je to dobrá myšlenka, pokud lze na celoevropské úrovni podporu umělců při výkonu jejich profese ospravedlnit. To neznamená, že by mělo být vše děláno na evropské úrovni. Naopak je třeba dohlížet na zásadu subsidiarity, aby členské státy neztratily možnost rozvíjet vlastní kulturní politiku. Proto to byla zčásti otázka principu, proč jsem hlasoval proti této zprávě.

Ještě závažnější je v tomto konkrétním případě však jazyk užívaný ve větší části zprávy. Tón bodu odůvodnění K je děsivý. Stejný tón je cítit i z ostatních částí textu. Pokud jednáme o takových pojmech, jako je kulturní dědictví, je důležité postupovat opatrně a s rozvahou. Tato rozvaha zde chyběla.

  Glenis Willmott (PSE), písemně. − Socialistická strana v Evropském parlamentu podporuje výuku dějin Evropské unie ve školách. Nesouhlasíme však s tím, aby školní osnovy aktivně propagovaly jeden konkrétní názor na evropskou identitu a kulturu. Proto jsme se zdrželi tohoto hlasování, neboť vzdělávání by mělo informovat studenty a nikoliv propagovat jednu myšlenku.

- Návrh usnesení: Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie (B6-0131/2008)

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o zelené knize Komise Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup Evropské unie, neboť sdílím přesvědčení, že opatření k přizpůsobení se představují záruku před negativními a nevyhnutelnými účinky změny klimatu. Rychlé definování opatření pro přizpůsobení v oblasti zemědělských činností, řízení vodních zdrojů, územního plánování a veřejného zdraví je součástí žádoucího přístupu k definování politik Společenství v oblasti životního prostředí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Dobře víme, že se podle příspěvku pracovní skupiny II ke čtvrté hodnotící zprávě mezivládního panelu o změně klimatu, očekává, že téměř všechny oblasti v Evropě budou negativně ovlivněny budoucími dopady změny klimatu. To může představovat další hrozbu pro evropskou biologickou rozmanitost a může se dotknout společenského rozvoje, který vyžaduje skutečně průřezový přístup a zohlednění společenských a hospodářských hledisek a hledisek životního prostředí v širokém smyslu. Toto usnesení upozorňuje na některé příčiny a opatření, které si v některých případech odporují.

Je dobré, že je na regionální či místní úrovni uznávána existence četných studií a modelů o pravděpodobných dopadech změny klimatu, ale mnohé tyto studie nevěnují odpovídající pozornost společensko-hospodářskému rozměru a předvídatelným důsledkům na dotčené obyvatelstvo.

Vítám výzvu Komisi, aby koordinovala a podporovala vědeckou přípravu společné evropské databáze o citlivých záležitostech, aby bylo možné zjistit, jaký dopad by měla změna klimatu na společenské skupiny a evropské kulturní a národní bohatství a jak by společnost v budoucnosti reagovala na důsledky změny klimatu.

Naopak nesouhlasíme s ostatními body, například zachováním obchodu s emisemi.

  David Martin (PSE), písemně. − Souhlasím s názorem, který pan Sacconi nastiňuje v návrhu usnesení o zelené knize Komise Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup EU. Je třeba co nejdříve usilovat o přizpůsobení se změně klimatu. Mezinárodní povaha otázky vyžaduje koordinaci evropských akcí. Financování těchto akcí by to také mělo zohledňovat. Ke změně klimatu dochází, a ačkoliv jsou opatření ke zmírnění dopadů zásadní, musí být doplněna strategií EU, která nám umožní přizpůsobit se dopadu, který bude mít globální oteplování na náš každodenní život.

13. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

14. Žádost o zbavení parlamentní imunity: viz zápis

15. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis

16. Předání přijatých textů během zasedání: viz zápis

17. Termíny příštích zasedání: viz zápis

18. Přerušení zasedání

  Předseda. – Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za přerušené.

(Zasedání bylo ukončeno v 12:20)