Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 22. dubna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Komisi)
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0019/2008).

Následující otázky byly položeny Komisi.

Část I

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 45, kterou položil Manolis Mavrommatis (H-0218/08)

Předmět: Výměna informací týkajících se bankovních účtů

Nedávný daňový skandál v Lichtenštejnsku měl dozvuky v mnoha členských státech EU. Podle vyšetřování, které provedly příslušné orgány, jsou občané členských států údajně zapleteni do daňových úniků. Byl jsem informován, že ministři financí 27 členských států naléhavě vyzvali odpovědné generální ředitelství Komise, aby provedlo rychlé vyšetření a navrhlo změnu právního rámce, která by umožnila výměnu informací týkající se bankovních účtů občanů.

Jak budou podle takovéhoto rámce chráněny osobní údaje občanů při současném zavedení transparentnosti a zabránění převodu a praní nezákonných finančních prostředků? Jaký postup Komise navrhne, aby bylo „zakládání“ bankovních účtů prováděno s větším respektováním zákonnosti? Jak se předpokládá, že budou harmonizovány daňové systémy členských států s cílem zabránit v budoucnu podobným situacím, kdy jsou nezákonné finanční prostředky propírány přes bankovní účty?

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen , místopředseda Komise. (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, proti daňovým únikům musíme bojovat. Pokud to neučiníme, může být narušen základ naší demokratické společnosti.

Každý národ má právo přijímat předpisy, které zajistí, aby byly daně efektivně ukládány se souhlasem zástupců občanů. Jednotlivá opatření v této oblasti však často nemají žádoucí účinek v celostátním měřítku. Proto je zapotřebí mezinárodní spolupráce mezi daňovými orgány ohledně výměny informací o bankovních účtech. Ministři financí 27 členských států na tom společně na úrovni EU pracují. Na evropské úrovni již byla zavedena určitá opatření. V této souvislosti je obzvláště významná směrnice Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb.

Kromě toho Evropská unie uzavřela dohody se třetími zeměmi, včetně Lichtenštejnska, které mají stejný účel jako tato směrnice. Tyto dohody zaručují, že úrok obdržený a vyplacený občanům EU v těchto třetích zemích podléhá buď dani z příjmu v jejich vlastním členském státě nebo odečtu u zdroje. Odečet u zdroje může být vrácen jedinci, na něhož se vztahuje daň v jeho členském státě, kde má trvalé bydliště, pokud je dotyčný příjem vykazován pro daňové účely.

Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci zorganizovala výměnu názorů o uplatňování směrnice o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb dne 4. března 2008. Na základě této debaty ministři požádali Komisi, aby urychlila práci na zprávě o uplatňování této směrnice za období od doby, kdy vstoupila v platnost, což bylo 1. července 2005. Tato zpráva by se měla zabývat definicí výrazů „úrokové platby“ a „skuteční příjemci“.

Zde je správně kladena otázka, do jaké míry jsou systémy pro výměnu informací slučitelné s ochranou osobních údajů. V této souvislosti lze zdůraznit, že pravidla Společenství o ochraně údajů, která také platí v Evropském hospodářském prostoru, poskytují členským státům možnost podniknout legislativní kroky. Tyto kroky mohou omezit dotyčné osoby v některých jejich právech, například v právu přístupu nebo v právu na informace, pokud je to zapotřebí pro ochranu důležitých finančních nebo hospodářských zájmů Evropské unie nebo členského státu. Toto také platí pro oblast financí, rozpočtů a daní.

Srovnatelná omezení také platí pro účinné uplatňování třetí směrnice o praní špinavých peněz. Členské státy musí v každém případě v přiměřené míře zajistit, aby jejich kompetentní orgány při poskytování a zpracovávání osobních údajů dodržovaly příslušné předpisy EU a národní předpisy pro ochranu údajů.

Zde je třeba nalézt rovnováhu mezi zákonným usilováním o určité cíle z hlediska daňové politiky a ochranou soukromí.

 
  
MPphoto
 
 

  Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, daňová historie je plná podvodných bankovních účtů, které jsou ještě škodlivější, když takovéto skandály vyjdou na světlo v evropských zemích. Když se to stane, jen takovou událost vezmeme na vědomí, avšak pokaždé, když k takovému incidentu znovu dojde, naše vzpomínky se vrátí.

Je to váš celkový názor pane komisaři, že je tento systém skutečně stoprocentní?

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, (DE) místopředseda Komise. − − (DE) Na otázku ctihodného poslance lze odpovědět prostým „ne“. Systémy, které v současné době máme, nejsou vodotěsné a my to víme. Proto se je snažíme vylepšit. Konkrétní předpisy pro boj proti praní špinavých peněz mohou být rozhodně vylepšeny a také se snažíme těchto vylepšení dosáhnout ve spolupráci s evropskými zeměmi, které patří do Evropského hospodářského prostoru, ale nepatří do Evropské unie.

Komise rovněž požádala a také od Rady obdržela mandát k vyjednávání, který Komisi zmocňuje jednat konkrétně s Lichtenštejnskem ohledně toho, jak lze odstranit stávající slabiny systému pro boj proti praní špinavých peněz a daňovým podvodům. Doufám, že výrazné veřejné mínění, které jsme nedávno u této otázky v Evropě zaznamenali, nám pomůže dosáhnout potřebných dohod. Pracujeme na tom pilně, ale jak víte, daňové otázky jsou mimořádně citlivé. I v rámci členských států je rozhodně prostor pro zlepšování.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, správně jste poukázal na to, že musíme bojovat proti daňovým únikům a daňovým podvodům, to je bez debaty. Poukázal jste na to, že k tomu potřebujeme právní prostředky v rámci právních norem Evropské unie.

Podle zpráv v médiích se nyní některé údaje týkající se tohoto lichtenštejnského skandálu dostaly k finančním orgánům následkem toho, že německé úřady platí za údaje získané kriminálními prostředky. Je to správná cesta?

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane předsedající, ať už toto nyní je či není ta správná cesta, je dobré, že to proniklo na veřejnost. Pane komisaři, vznikl zde systém, jenž nadále prospívá těm, kteří již zajišťují, aby velké koncerny platily menší a menší daně a kteří nyní zřejmě na placení daní rezignovali. Myslím, že to je vývoj, který nelze akceptovat. Zajímalo by mne, o čem přesně s Lichtenštejnskem jednáte a co přesně chcete v budoucnu učinit pro zastavení těchto zločinů – a slovo „zločinů“ vyslovuji zcela záměrně.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen , místopředseda Komise. (DE) Na první otázku bych rád odpověděl, že jistě není úkolem Komise vynášet soud na tím, jaké metody nějaký členský stát používá pro boj s daňovými úniky svých občanů.

Poukázal jsem na to, že obecná pravidla také platí v daňových záležitostech pro ochranu osobních údajů a že členské státy mají právo tato pravidla omezit, pokud to slouží k ochraně jejich finančních zájmů.

Myslím si, že otázka, kterou jste položil, je otázka, která by měla být položena německé vládě. Podle mých informací německá vláda prošetřila otázku zákonnosti postupu v případu, který jste popsal, velmi detailně před příslušným rozhodnutím a dospěla k závěru, že německé daňové orgány měly právo zajistit údaje, o něž zde šlo.

Pokud je o druhou, velmi obecnou otázku, souhlasím s vámi, že je nepříjemné, že nemusíme zaručovat možnost ve stávající Smlouvě o EU, aby vyhýbání se daním a páchání daňových úniků bylo stíháno stejným způsobem všude v Evropě a že stále nelze zaručit, že nikdo nebude napomáhat a nabádat k daňovému úniku nebo k vyhýbání se daním.

V posledních letech jsme mnohého dosáhli, zejména v souvislosti s nezbytným bojem proti praní špinavých peněz a proti všem podobám mezinárodního zločinu a terorismu. Již jsem však uvedl, že Komise se domnívá, že je zde prostor pro zlepšení, a to, čeho chceme dosáhnout s Lichtenštejnskem – stejně jako s jinými zeměmi – je zcela jasné. Rádi bychom udrželi stejnou spolupráci a stejnou výměnu informací ve vztahu k Lichtenštejnsku, jaká již existuje mezi členskými státy EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající

Otázka č. 46, kterou pokládá Saïd El Khadraoui (H-0234/08).

Předmět: Emise částic z mopedů

Výzkum provedený Utrechtskou univerzitou ukázal, že mopedy a skútry vypouštějí do ovzduší velké množství jemných a ultrajemných prachových částic. Výzkumníci měřili emise vdechované cyklisty a motoristy ve 12 středně velkých městech. Ukázalo se, že cyklisté vdechují nadměrné množství jemných částic emisí, když jsou v blízkosti mopedu. Mopedy tak pravděpodobně vypouštějí více jemných částic za sekundu než těžká nákladní vozidla. Normy emisí pro vozidla tohoto typu stanovuje směrnice 2002/51/ES(1) . Nezmiňuje však vůbec jemné částice.

Je si Komise vědoma problému znečištění ovzduší způsobeného skútry? Jaké kroky Komise plánuje uskutečnit, aby tento problém odpovídajícím způsobem vyřešila?

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Evropská komise se již léta zasazuje o snižování jemných a ultrajemných prachových částic. Od roku 2005 Komise navrhla řadu legislativních opatření pro zlepšení kvality ovzduší, o kterých víte. Nicméně součástí 7. rámcového programu pro vědu a výzkum je přezkum důležitých aspektů dopravní politiky týkajících se šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Při stanovování norem pro emise částic vypouštěných vozidly se Komise nejprve zaměřila na dieselová a užitková vozidla, jelikož těchto vozidel je mnohem více než motorizovaných dvoukolových vozidel. Začali jsme proto se zjišťováním, kde se tato vozidla nacházejí ve velkých počtech. Zde jsme došli k několika důležitým poznatkům.

V roce 2007 Parlament a Rada přijaly nařízení týkající se emisí lehkých a užitkových vozidel. Jedná se o normy Euro 5 a Euro 6. Byly již přijaty a nyní vstupují v platnost. Emise částic z dieselových vozidel jsou tak nyní těmito normami sníženy ze současných 25 miligramů na kilometr na 5 miligramů na kilometr.

Komise navíc dne 21. prosince 2007 předložila návrh nařízení o emisích těžkých užitkových vozidel; jedná se o normu Euro VI. Ve srovnání se současně platnou normou Euro V snižuje limity emisí oxidu dusičného o 80 % a emise jemných částic o 66 %.

Problém emisí částic dvoukolých vozidel v podstatě spočívá ve dvoutaktních motorech. Emise částic čtyřtaktních motorů jsou narozdíl od dvoutaktních velmi nízké, dokonce i ve srovnání s normou Euro 5.

V roce 2004 nechala Komise provést studii, jejímž cílem bylo zjistit, zda je důvodné zavést právní opatření pro omezení emisí částic dvoutaktních motorů. Výsledkem studie bylo, že částice uvolňované z těchto motorů jsou převážně uhlovodíky. Limity pro emise uhlovodíků z motocyklů a mopedů, tj. dvoutaktních motorů, již byly značně zpřísněny v letech 2004 a 2007 a u nových vozidel se již situace výrazně zlepšila. Výrobci navíc přecházejí z dvoutaktních na čtyřtaktní motory, aby tak obecně dodrželi limity pro uhlovodík. Z tohoto důvodu Komise nenavrhla žádná zvláštní opatření pro omezení emisí částic z dvoutaktních motorů. Musím nicméně přiznat, že situace je jednoznačně kritičtější u starších vozidel s dvoutaktními motory, které vypouštějí emise uhlovodíku a částic ve větším množství. Tyto emise však mohou být výraznou měrou sníženy, pokud je pro mazání těchto motorů používán syntetický olej namísto minerálního oleje. Komise proto podporuje související kampaň vedenou Asociací evropských výrobků motocyklů a sdružením motocyklistů. Komise nicméně prověřuje potřebu revize legislativních opatření pro dvoukolá a tříkolá motorová vozidla.

Na počátku letošního roku byla zahájena studie, která zkoumá nálezy studie z roku 2004 v porovnání s nejnovějším technickým vývojem. Výsledky této studie budou dostupné do konce tohoto roku. Pokud se ukáže, že je nezbytné, aby Komise učinila legislativní opatření – a já jsem připraven v případě potřeby takové opatření předložit - dojde k němu v roce 2009.

Podle rámcové směrnice o hodnocení a řízení kvality ovzduší a příslušných samostatných směrnic, které stanovují limity pro emise částic PM10 a benzenu, jsou členské státy povinné odpovídajícími opatřeními zajistit, aby na vnitrostátní úrovni byly tyto limity uplatňovány ke stanovenému datu. Členské státy musí rovněž mít mimořádná opatření pro případ, kdy dojde k přechodnému překročení těchto limitů. V oblastech, kde je výrazně větší pravděpodobnost, že dvoukolá vozidla překročí stanovené limity, musí členské státy po vyhodnocení situace ze strany Komise s tímto ve svých plánech kvality ovzduší a mimořádných opatřeních počítat.

 
  
MPphoto
 
 

  Saïd El Khadraoui (PSE). – (NL) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, děkuji za Vaši podrobnou odpověď. Poukázal jste na snahy, které Komise již učinila v souvislosti s emisemi vypouštěnými nákladními vozidly a dodávkami; dosud však nebyl vypracován legislativní návrh týkající se mopedů. Zmínil jste snahy výrobců vozidel nahradit dvoutaktní motory čtyřtaktními, díky nimž by bylo dosaženo zlepšení.

V první řadě se ptám sám sebe, zda se nejedná pouze o jakousi nezávaznou dohodu. Nebo je to skutečná dohoda? Zadruhé si musíme uvědomit, že znečištění ovzduší je vysoce lokalizováno a má například největší dopad na cyklisty v bezprostřední blízkosti mopedů, což představuje problém pro veřejné zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Velmi dobře rozumím dotazu pana poslance. Nezabýváme se zde dohodou mezi zástupci průmyslu a Komisí, ke které již jednou došlo v případě snížení emisí CO2 motorových vozidel, ale s určitým druhem samočinného vývoje. Jak jsem uvedl, výrobci dvoukolých vozidel nemohou s běžnými dvoutaktními motory plnit již platné přísné limity pro emise uhlovodíku. Jednoduše toho nejsou schopni dosáhnout. To je důvod, proč přecházejí na čtyřtaktní motory, což vyvolává jiné otázky.

Studie, o které jsem hovořil, ukáže výsledky tohoto technického vývoje, a znovu opakuji, že pokud by se ukázalo, že problém, o kterém právě hovořím, by se tak říkajíc nevyřešil samočinně, a bylo by skutečně nezbytné předložit legislativní návrh, znovu opakuji, jsem připraven takto učinit.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 47, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-0243/08)

Předmět: 2,2 miliardy trpících dětí

Na celém světě je 2,2 miliard dětí trpících následky chudoby, negramotnosti, sexuálního zneužívání a vojenských konfliktů. Dítě narozené v subsaharské Africe má pravděpodobnost jedna ku šesti, že zemře, dříve než dosáhne věku 5 let. Podle dětského fondu OSN zemře každý den (UNICEF) více než 27 000 dětí a to zejména na nemoci, na které existují preventivní prostředky. Poslední údaje UNICEF ukazují, že na celém světě nechodí do školy 93 milionů dětí ve školním věku, z nichž 41 milionů v subsaharské Africe, 31,5 milionů v jižní Asii a 6,9 milionů na Středním východě a severní Africe.

Vzhledem ke skutečnosti, že příští rok uplyne 20 let od vzniku Úmluvy o právech dítěte, jsou tyto ukazatele velmi vážné. Učiní proto Komise konkrétní kroky pro boj proti zneužívání dětí, ať již v sexuálním průmyslu nebo v situacích, kdy jsou zneužívány jako vojáci? Bude mít Komise, jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, do níž byla práva dítěte začleněna, v této oblasti větší vliv?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, Komise má stejný názor, jaký vyplývá z analýzy pana poslance Van Heckeho a ráda by jej ujistila, že je velmi aktivní ve snaze bojovat proti zneužívání dětí. Práva dítěte jsou jednou z hlavních priorit Komise stanovených v jejich strategických cílech na období 2005–2009. Tato priorita byla formulována ve sdělení Komise „Směrem ke strategii Evropské unie o právech dítěte“ z roku 2006 a nedávno pak ve sdělení Komise „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti Evropské unie“, které bylo přijaté 5. února 2008. Cílem tohoto nedávno přijatého sdělení je vytvořit rámec pro ucelený přístup Evropské unie k ochraně a podpoře práv dětí ve třetích zemích, který by se promítal do všech oblastí našich vnějších vztahů včetně rozvojové spolupráce, humanitární pomoci a obchodní politiky.

Akční plán pro práva dětí ve vnější činnosti Evropské unie připojený k tomuto sdělení stanoví jako prioritní oblasti pro budoucí opatření na regionální i celosvětové úrovni následující okruhy: dětská práce, děti a ozbrojené konflikty, obchod s dětmi a veškeré formy násilí na dětech. K realizaci těchto politik využije Komise 25 milionů EUR z tematického okruhu „Investice do lidí“ na podporu iniciativ v následujících oblastech: boj proti obchodu s dětmi, děti ohrožené ozbrojenými konflikty a sexuální a reprodukční zdraví a práva mladistvých. Komise bude dále v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva podporovat projekty, které provádějí obecné zásady Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte a obecné zásady Evropské unie týkající se dětí a ozbrojených konfliktů. Aniž bychom tím předjímali ratifikaci Lisabonské smlouvy, stojí za povšimnutí, že tato smlouva stanoví, že ve svých vztazích s okolním světem Unie přispívá k ochraně lidských práv, především práv dítěte, čímž stanoví pravděpodobně nejzranitelnější skupinu v celé společnosti do popředí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Johan Van Hecke (ALDE).(NL) Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu komisaři a také Komisi za kroky, které podniká pro co možná největší ochranu práv dítěte. Rád bych však svou otázku aktualizoval. UNICEF nedávno zveřejnil zprávu, která ukazuje, že v minulém týdnu byly ve východním Kongu milicemi uneseny 2 až 3 000 dětí, které jsou hanebně zneužívány v ozbrojených konfliktech. Co se Komise domnívá, že by mohla učinit, aby zabránila podobným situacím? Vážím si všech snah i toho, co je připravováno. Pokud však hovoříte s lidmi přímo v terénu, zdá se, že stále málo lidí a peněz se věnuje ochraně práv dětí v ozbrojených konfliktech.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, pochopitelně v případě takovéhoto tragického a krutého činu se nutně otevírá otázka, zda můžeme učinit ještě více. Po mém soudu strategie Evropské komise je koherentní a důsledná v rámci kapacity a právního základu, který má Komise k dispozici. A otázka jednání v lokálních situacích: po mém soudu je důležité rozhodnout právě v okamžiku na místě, kde toto riziko existuje, na základě struktur, které jsou ze strany Komise k dispozici, na základě politických a organizačních možností. Čili z tohoto hlediska máte jistě pravdu, že je vždy nutné využít stávajících struktur a aktivit, které jsou na místě případných konfliktů, k tomu, abychom posílili ochranu dětí před podobným násilím.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, pan komisař bude bezpochyby vědět, že před pár týdny přijela do Evropského parlamentu rodina McCannových z mého volebního obvodu. Předtím si McCannovi dopisovali s panem komisařem Frattinim ohledně výstražného systému pro únosy dětí. Zajímá mě, v jakém stádiu se projekt v rámci Komise nachází nyní, kdy pan komisař Frattini odešel a Parlament spěchá s podpisem písemného prohlášení, čímž se snaží tento podnět urychlit. Zajímalo by nás, zda se Komise tímto podnětem zabývá, zda se snaží o jeho urychlení a který komisař je za něj v daném okamžiku odpovědný.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Neustále z médií slyšíme o obchodování s lidmi ze strany evropských a amerických organizací. Sdružení zabývající se adopcemi v Rakousku, Francii a dalších zemích jsou podezřelá z obchodování s dětmi. Již dlouhou dobu přicházejí zprávy o pochybných případech adopce, stejně jako případech obchodování s dětskými orgány a prostituce. Jaká opatření Komise učiní, aby tyto případy ukončila?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) První otázka byla orientovaná na pana komisaře Frattiniho, který se rozhodl působit v národní politice. V současné době je pověřen vedením tohoto portfolia můj kolega pan komisař Barrot, který může dát aktuální odpověď na stav přípravy Vámi uvedeného projektu.

Druhá otázka, která je velmi podstatná, totiž mezinárodní adopce, je otázkou neobyčejně citlivou, protože nelze v žádném případě akceptovat myšlenku, že mezinárodní adopce sama o sobě je zlem, protože poskytuje pro řadu dětí odpovídající dobré rodiny s odpovídajícím zázemím. Je ovšem také pravda, že jakožto okrajový jev v rámci mezinárodní adopce dochází i k metodám a postupům, které jsou nebezpečné a které jsou zavrženíhodné. V každém případě z hlediska pravomocí Evropské komise je na členských státech, aby učinily příslušná opatření, aby zamezily možnému nebezpečí zneužívání mezinárodní adopce. To se týká samozřejmě i Rakouské republiky. Chci upozornit na to, že v rámci Evropské unie předpisy o mezinárodní adopci nejsou detailně sjednoceny a že každý stát v rámci úmluv o mezinárodní ochraně dítěte zaujímá a přijímá svá příslušná národní opatření, ta se mohou různým způsobem měnit a vylepšovat. Dámy a pánové, konstatuji ještě jednou, že mezinárodní adopce principiálně otevírá pro velké množství dětí možnost najít rodinu a normální lidský život, na druhé straně je to terén, který je velmi citlivý, a je na členských státech, aby mu věnovaly plnou pozornost.

 
  
  

Část II

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 48, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0160/08)

Předmět: Reformy sociálního zabezpečení v Řecku

Rozhodnutí Rady a dokumenty Komise opakovaně odkazují na potřebu modernizace a reformy systémů sociálního zabezpečení členských států, úpravu věku odchodu do důchodu a negativní vlivy předčasného odchodu do důchodu na hospodářství a společnost.

Podílí se Komise v rámci své poradní funkce na procesu úpravy věku odchodu do důchodu a připravuje hodnocení nových zákonných opatření členských států?

Nedávné reformy systému sociálního zabezpečení v Řecku spadají do vnitrostátní sféry působnosti. Přesto provádí Komise jejich vyhodnocení?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Komise si je vědoma demografických problémů, kterým čelí důchodové systémy, jelikož porodnost od 70. let 20. století klesá a lidé žijí déle a bude muset stále menší počet lidí v produktivním věku podporovat stále se zvyšující počet lidí v postproduktivním věku. Jak víte, na základě Smlouvy o Evropském společenství spadá sociální ochrana do pravomoci členských států. Komise proto nezasahuje do obecného uspořádání důchodových systémů v členských státech a nemá ani poradní funkci při procesu přizpůsobení se na vnitrostátní úrovni. Proto se členské státy a Komise dohodly na spolupráci v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování na základě otevřené metody koordinace, tzn. společné stanovení cílů Komisí a Radou, podávání zpráv ze stran členských států na základě těchto cílů a shrnutí zjištění Komise ve zprávě, kterou následně potvrdí Rada.

Členské státy předložily první kolo národních strategických zpráv v roce 2002, druhé v roce 2005. Druhé kolo národních strategických zpráv shrnula Komise ve společné zprávě o sociální ochraně a sociálním zabezpečení, která byla potvrzena Evropskou radou v roce 2006. Posouzení ukazuje, že nedávné reformy sice vedly k výraznějším pobídkám, aby lidé pracovali déle, ale že je zapotřebí dalších opatření pro zvýšení míry zaměstnanosti zejména u žen a starších pracovníků. Zvyšování míry zaměstnanosti je nejlepší způsob, jak zajistit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů. V Řecku je riziko chudoby ve stáří podstatně vyšší než je průměr, 26 % v roce 2005 pro lidi starší 65 let ve srovnání s 19 % pro lidi ve věku 64 let. Řecký důchodový systém potřebuje reformu nejen z důvodů přiměřenosti, ale i z důvodů udržitelnosti.

Je zapotřebí reforem k posílení pobídek pro starší lidi a pro ženy, aby pracovali více a delší dobu. Vzhledem k nízkému podílu žen je nutné realizovat politiku směřující ke zvýšení míry zaměstnanosti žen, aby byla dlouhodobě zajištěna přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů. Dokud nebude lidem, kteří nejsou součástí základních důchodových systémů, umožněno získat za určitou delší dobu nárok na důchod, bude chudoba starších lidí nadále představovat problém, jelikož důchodový systém se již nyní potýká s finančními potížemi.

Plánuje se proto, že další kolo národních strategických zpráv bude připraveno do roku 2008. Komise připraví shrnutí hlavních výsledků vývoje v členských státech. To bude základem pro společnou zprávu o sociální ochraně a sociálním začlenění, která bude vydána v roce 2009.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, děkuji Vám za poučnou odpověď. Nyní bych se ráda dotkla tématu předčasného odchodu do důchodu matek, které odcházejí do důchodu v dřívějším věku na základě skutečnosti, že mají děti. V Řecku byla dříve hranice pro odchod do předčasného důchodu stanovena na 50 let, pro budoucí generace byla zvýšena na 55 let, což se však netýká matek s dětmi. Jak hodnotíte tuto hranici z pohledu Komise a v porovnání se situací v ostatních členských státech?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Jak už jsem se v úvodu zmínil, podle Smlouvy o Evropském společenství celková konstrukce důchodových systémů je v rukou jednotlivých členských států a v pravomoci těchto členských států. Členské státy mají rozdílné způsoby, jak stanovují věk odchodu do důchodu, nejčastěji užívaná věková hranice je 65 let, ale jsou státy, které mají tuto věkovou hranici posunutou na delší dobu, stejně tak jako státy, které mají tuto hranici posunutou na nižší dobu. Podobná situace se odehrává v rámci důchodových systémů ve vztahu k ženám, kde jsou stanoveny různé hranice opět na základě rozhodnutí a politických úvah v jednotlivých členských státech. Základním principem, který zastává Komise a který koneckonců vychází ze Smlouvy je, že tyto systémy nesmí být diskriminační z jakéhokoliv hlediska. Pokud ovšem je tato podmínka splněna, je plně v pravomoci a v možnostech členského státu stanovit věkovou hranici. Proto nebudu zaujímat detailní komentář k tomu, abych porovnával věkové hranice v jednotlivých členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č 49, kterou pokládá Eoin Ryan (H-0179/08)

Předmět: Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti v Evropě

Může Komise učinit prohlášení, ve kterém by popsala, jakými novými iniciativami pro boj s nezaměstnaností mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnaností v Evropě se v letošním roce zabývá, a zvláště pak, jaké systémy prosazuje, aby zajistila, že nezaměstnaní lidé mohou získat nové dovednosti v oblasti informačních technologií?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Komise je znepokojena vysokou nezaměstnaností mladých lidí v členských státech, která na konci roku 2007 činila 15,2 %, což je téměř dvojnásobek v porovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Rovněž je znepokojena přetrvávající dlouhodobou mírou nezaměstnanosti, která postihuje přibližně polovinu (45 %) všech nezaměstnaných osob. I když, a to bych chtěl zdůraznit, v poslední době zaznamenáváme poměrně zřetelný ústup dlouhodobé nezaměstnanosti. Tento ústup je rozdílný v jednotlivých členských státech, ale obecně zaznamenáváme i v této oblasti pokles.

Ovšem situace zůstává stále zneklidňující. Značný počet mladých lidí ukončí vzdělání, aniž získají dovednosti potřebné ke vstupu na trh práce. Zhruba každý šestý mladý člověk v Evropské unii totiž školní docházku předčasně ukončí a každý čtvrtý nemá dokončené vyšší středoškolské vzdělání.

Navzdory značnému úsilí členských států o zlepšení zaměstnanosti mladých lidí dosud asi polovina států nedosáhla cíle dát mladým nezaměstnaným šanci na „nový start“ do šesti měsíců, jak bylo stanoveno pro rok 2007, případně do čtyř měsíců, což je lhůta stanovená výhledově pro rok 2010.

Členské státy jsou hlavními aktéry při provádění opatření potřebných pro snížení nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti. Evropská unie hraje doplňující úlohu prostřednictvím koordinace vnitrostátních politik členských států v oblasti zaměstnanosti a prostřednictvím finanční podpory z Evropského sociálního fondu.

Jak víte, Komise vydává každý rok zprávu o pokroku ve strategii v oblasti zaměstnanosti. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2008 přijala doporučení určená členským státům: 17 z nich obdrželo doporučení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a 15 v oblasti zaměstnanosti.

Pro zlepšení integrace mladých lidí na trhu práce jsou podle mého názoru zásadní tři směry činnosti:

1. Zlepšení vzdělávání a odborné přípravy: je třeba zaměřit úsilí na rozvoj klíčových dovedností již od dětství a na vytvoření podpůrného mechanismu, jehož cílem by bylo předcházet předčasnému ukončení školní docházky. Program celoživotního učení prováděný od roku 2007 přispívá k rozvoji Evropské unie jakožto vyspělé znalostní společnosti tím, že podporuje modernizaci a přizpůsobování systémů vzdělávání a odborné přípravy členských států.

2. Podpora sociálního začleňování: v této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost zlepšení situace nejzranitelnějších mladých lidí a vymýcení dětské chudoby.

3. Rozvoj geografické mobility: v současné době se nezaměstnanost vyskytuje paralelně s nedostatkem pracovní síly na trhu práce. Tato situace vedla Komisi k tomu, aby podporovala spolupráci mezi členskými státy, zejména ve prospěch větší mobility mladých lidí v Evropské unii.

Členské státy dále získávají finanční pomoc ze strukturálních fondů, zvláště pak z Evropského sociálního fondu, na provádění svých politik trhu práce.

Na období 2007–2013 mají členské státy k dispozici 75 miliard EUR.

Dopad ESF je značný. V roce 2007 využilo projektů ESF přibližně 25 % nezaměstnaných v EU. Pomoc tak získává každý rok asi 1 milion vyloučených osob, včetně mladých lidí. Každý rok vstupují asi 2 miliony osob na trh práce poté, co získaly podporu z Evropského sociálního fondu.

Evropský fond pro regionální rozvoj se sice cíleně nezabývá mládeží jako takovou, ale spolufinancuje akce, které se mladých lidí přímo dotýkají, jakými jsou např. podpora infrastruktury pro vzdělání a odbornou přípravu, univerzitní výzkum, pomoc společnostem a podpora podnikání v malých a středních podnicích. V rámci iniciativy Regiony pro hospodářskou změnu podporuje Komise výměnu osvědčených postupů prostřednictvím regionální sítě „Integrace mládeže na okraji společnosti“.

Dámy a pánové, boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti je pro Evropu a členské státy prvořadou záležitostí. Zapojení mladých lidí do aktivního života a do společnosti a lepší využití jejich potenciálu jsou hlavními předpoklady pro obnovení silného a udržitelného růstu v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Eoin Ryan (UEN). – Děkuji za Vaši neobyčejně vyčerpávající odpověď.

Podporujete členské státy v používání osvědčených postupů nebo příkladů osvědčených postupů jednotlivých zemí, na jejichž základě by omezily počet dlouhodobě nezaměstnaných mezi mladými lidmi? Jsem si jistý, že některé země jsou v tomto ohledu úspěšnější, a zajímalo by mě, zda existují způsoby, jimiž by mezi státy vzniklo propojení, které by jim umožnilo přiučit se z příkladů fungování v druhých zemím.

V minulosti jsem se k odpovědím vyjadřoval kriticky, a chci Vám jen vyjádřit pochvalu za velmi vyčerpávající odpověď.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane poslanče, vyměňování informací a dobrých praktik je jedna z ohromných výhod Evropské unie. Je to trvalá součást otevřené metody koordinace, je to trvalá součást naší práce, a chtěl bych zdůraznit, že např. slovinské předsednictví věnuje zaměstnání mládeže jednu ze svých předsednických konferencí, což je typická a ideální možnost, jak porovnat nejrůznější přístupy jednotlivých členských států. Máte pravdu, že některé členské státy nalézají pro některé otázky rychlejší a účinnější řešení než státy jiné, a proto je trvalá výměna a porovnávání zkušeností a praxí jednou z velmi účinných metod pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Nové dovednosti, internet, technologie apod. jsou jistě na trhu práce velmi důležité. Všichni nicméně víme, že i mezi nezaměstnanými mladými lidmi jsou skutečným důvodem, proč mají tito lidé problémy se vstupem na pracovní trh, základní znalosti, jako je čtení, psaní a počty. Existují v této oblasti nějaká těžiště?

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). –

Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, hovořil jste o nezaměstnanosti mladých lidí a v předchozí otázce o nízké zaměstnanosti žen.

Plánuje Komise předložit návrh, který by umožňoval kombinovat rodinný a profesní život, zejména s ohledem na mateřskou a rodičovskou dovolenou?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Dovolte mi, abych se rychle vrátil ke svému úvodnímu vystoupení. Právě na otázku tzv. předčasného ukončování školní docházky a na otázku získání základních dovedností se momentálně Komise soustřeďuje, zejména v práci mého kolegy komisaře Fígeľa. Máte pravdu, klíčové je, aby člověk v ranném dětství a v ranné mladosti získal základní kompetence a mimo jiné také schopnost učit se, protože to mu potom dává příležitost sledovat svoji životní kariéru snadněji a s větším úspěchem. V rámci programů např. financovaných Evropským sociálním fondem se zaměřujeme na něco, co bych nazval druhá šance, tzn. poskytnout dětem, které měly problém, a není jich málo, možnost znovu vstoupit do formálních struktur a dokončit tak své vzdělání. Je to opravdu jedno z těžišť činnosti Komise, protože tak jak už bylo řečeno, je to klíčové.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 50, kterou pokládá Robert Evans (H-0185/08)

Předmět: Antidiskriminační právní rámec EU

Podle současného právního rámce EU jsou evropští obyvatelé chráněni před diskriminací na základě věku, víry, vyznání, zdravotního postižení a sexuální orientace pouze v oblasti zaměstnání a odborné přípravy, zatímco v oblasti vzdělávání, sociální ochrany a přístupu ke zboží a službám jsou diskriminační právní předpisy uplatňovány pouze na základě rasového a etnického původu.

Jaký má Komise názor na neplánované důsledky, které mohou vzniknout, v souvislosti s rozšiřováním právních předpisů o více kategorií v oblasti zboží a služeb?

Jaké záruky chce například Komise poskytnout, aby zajistila, že nové právní předpisy neomezí různé slevy pro starší občany a koncesionáře?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak víte, Evropská unie vytvořila rozsáhlý rámec v boji proti diskriminaci a může být hrdá na dosažené výsledky. Úroveň ochrany je však pro některé skupiny lidí vyšší než pro jiné. Konkrétně to znamená, že lidé jsou chráněni před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace či náboženství, ale takto komplexně pouze na pracovišti. Rozsáhlejší je pouze ochrana před diskriminací pouze na základě rasového či etnického původu a pohlaví.

Jak bylo ohlášeno v pracovním programu Komise na rok 2008, má Komise v plánu předložit návrh vycházející z článku 13 Smlouvy o ES v zájmu uplatnění zásady rovného zacházení mimo trh práce a rozšíření stávajícího právního rámce EU. O podrobnostech bude ještě třeba rozhodnout, až budou mimo jiné k dispozici výsledky právě prováděné studie posouzení dopadů. Ty výsledky budou k dispozici během krátké doby. Komise si ale dobře uvědomuje nutnost nalezení rovnováhy mezi zásadou nediskriminace a rozdíly v zacházení, jež mohou být za určitých okolností oprávněné.

V členských státech se vyskytují různé druhy přednostního zacházení, které mají za cíl poskytnout ze specifických důvodů zvláštní zacházení určitým skupinám a nepředstavují diskriminaci. Přednostního zacházení mohou kupříkladu využívat starší osoby, např. v podobě bezplatného cestování veřejnou dopravou, čímž se podporuje mobilita. Komise nemá v úmyslu považovat tyto praktiky za protiprávní, jsou-li z legitimních, sociálních, vzdělávacích, kulturních nebo jiných důvodů zakotveny ve vnitrostátním právu.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Evans (PSE). – Vážený pane předsedající, rád bych poděkoval panu komisaři za ujištění na konci jeho prohlášení, že Komise neplánuje postihovat to, co pan komisař popsal jako „přednostní zacházení“. Domnívám se, že se jedná o vítaný krok. Pokud bude pokračovat v práci, jak popsal, a dosáhne tak odpovídající rovnováhy, myslím si, že všechny státy Evropské unie to ocení. Děkuji mu za toto ujištění.

V rámci svého vystoupení bych se rád zeptal k souvisejícímu tématu: má pan komisař představu, kdy zveřejní svůj návrh rozhodnutí o přistoupení k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, které samozřejmě také spadá do stejné kategorie?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Konvence Spojených národů ve vztahu k handicapovaným lidem je konvence, která spatřila světlo světa i díky koordinovanému úsilí Evropské unie v době lucemburského předsednictví. Jsem si jist, že bez našeho úsilí by tato konvence nebyla uskutečněna. Její ratifikace je záležitostí samozřejmě členských států a Evropská unie se snaží tuto ratifikaci podpořit a urychlit v diskuzi s členskými státy.

Druhá Vaše otázka, kdy přeložíme svoji iniciativu: předpokládaný termín je někdy do konce června tohoto roku, ale je to skutečně pouze předběžný termín.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Vážený pane předsedající, rád bych pana komisaře nasměroval k diskriminaci na základě náboženského přesvědčení a k neuvěřitelné skutečnosti, že navzdory ochraně před tímto druhem diskriminace ze strany evropských orgánů existuje v EU místo, kde je diskriminace na základě víry tolerována. Jedná se o můj volební obvod Severní Irsko, kde z důvodu odchylky od právních předpisů EU – povolené ze strany EU - je výslovně deklarováno, že diskriminace vůči protestantům při náboru do policejních služeb Severního Irska je legální. Může nám pan komisař říci, kdy bude tato absurdní situace ukončena a kdy budou mým voličům znovu nastolena práva, která požívají ostatní?

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bushill-Matthews (PPE-DE). – Velmi stručně, byl jsem stejně jako pan dotazující, Robert Evans, ujištěn o plánovaných legislativních krocích pana komisaře. Zdůraznil bych však otázku potenciálního nebezpečí neplánovaných důsledků.

Mohl by vzhledem k citlivosti této oblasti pan komisař potvrdit, dříve než jakákoli budoucí právní úprava v této oblasti dostane konečnou podobu, že bude předem provedeno velmi přísné hodnocení dopadů?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Současné platné směrnice umožňují zvláštní regulaci i ve vztahu k jednotlivým náboženským společnostem a k náboženské víře. Z tohoto hlediska, pokud Komise provádí screaning, provádí současně i screaning správného uplatnění této možnosti. Je to otázka komplexní, mimořádně citlivá, ale obecně je regulovaná evropskými směrnicemi a Komise je schopná posuzovat, zda jednotlivé členské státy tuto možnost uplatňují korektně tak, aby nenarušily princip nediskriminace.

Na druhou otázku mohu odpovědět naprosto jednoduše. Ano, rovnost zacházení, nediskriminace je základní evropská hodnota, kterou je třeba uplatňovat a je třeba využívat všech nástrojů, které má Evropská unie k dispozici. Na druhé straně je zřejmé, že při každém rozhodování, které má tak velký význam a obecně velký význam, jsou nutné studie následků, studie dopadů a tato metoda je Evropskou komisí důsledně užívána i v oblasti rovností příležitostí, základních práv a nediskriminace.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mantovani (PPE-DE). – (IT) Děkuji, vážený pane předsedající, nebudu klást další otázky. Paní Marie Panayotopoulos-Cassiotouová nicméně položila konkrétní otázku týkající se mateřské a rodičovské dovolené. Umožnil byste prosím panu komisaři odpovědět?

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pane Mantovani, uzavřeli jsme již dobu pro odpovědi na tyto otázky. Pan komisař si otázku vyslechl, a pokud uzná za vhodné, odpoví na ni písemně. Paní Panayotopoulos-Cassiotouová mohla toto téma zmínit, když měla před chvílí slovo.

Na otázky č. 50 a 51 bude odpovězeno písemnou formou. Jelikož předmět otázek č. 62 a 63 bude projednán později na této schůzi, nebudou tyto otázky předkládány.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 64, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0155/08)

Předmět: Dohoda o rybolovu s Marokem

Vypracovala Komise hodnocení výsledků rybářských výprav uskutečňovaných evropskými plavidly podle nejnovější dohody o rybolovu s Marokem?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. – Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych poděkoval panu poslanci Medinu Ortegovi za jeho otázku, která mi dává možnost vyjádřit postoj Komise týkající se důležité otázky dohody o rybolovu s Marokem.

Komise monitoruje Dohodu mezi ES a Marokem o partnerství v odvětví rybolovu. Údaje týkající se prvního roku provádění této dohody ještě nejsou konečné, jelikož první rok skončil teprve dne 28. února 2008 a mezi dobou, kdy se uskutečňují rybářské akce, a dobou, kdy jsou údaje předány a analyzovány, dochází k šestiměsíčnímu zpoždění. Navzdory tomuto časovému prodlení, údaje, které již máme k dispozici, ukazují pozitivní perspektivu rybolovných práv, přičemž vykazují míru využití okolo 80 % celkových rybolovných práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Děkuji panu komisaři za jeho odpověď a uznávám, že je složité mít údaje tak brzy k dispozici, ale jelikož žiji blízko oblastí, kde je provozován rybolov, říkají mi rybáři, že se v tomto rybářském revíru potýkají s problémy vzniklými následkem přebytečného výskytu sítí a další rybářské výzbroje, kterou zde rybáři nechali, což rybolov značně ztěžuje.

Nevím, zda si je pan komisař vědom těchto problémů, které vznikly v saharském rybářském revíru po zavedení poslední dohody. Jednalo se o období, během něhož neexistovalo evropské rybářské loďstvo, což zjevně způsobilo zhoršení rybářských podmínek vlivem nedostatečné ochrany mořského dna.

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. - Pokud můžu být trochu přesnější, bylo během prvního roku provádění dohody v hlavních kategoriích vyloveno více než 90 % zásob ryb pro kategorie drobného rybolovu a lovu tuňáků, a okolo 80 % průmyslového rybolovu pelagických druhů.

Nicméně míra využití druhů žijících při dně je mnohem horší. V tomto ohledu je míra využití pouze okolo 23% , což je způsobeno zejména problémy, které jste zmínil, a zvláště pak otázkou týkající se povinných vykládek, na kterých Maroko trvalo, a které tak byly zahrnuty do dohody o partnerství v odvětví rybolovu, a rovněž problémem týkajícím se náboru marockých námořníků na paluby plavidel ES.

Sám jsem byl v Maroku zhruba před dvěma týdny a měl jsem možnost projednat problémy spojené se zavedením dohody o partnerství v odvětví rybolovu s Marokem s marockým ministrem. Domnívám se, že existuje obecné porozumění, že potřebujeme revidovat otázku týkající se povinných vykládek s tím, že dohoda s nimi počítá pro účely zpětného vývozu. Od plavidel ES by se tak vyžadovalo, aby vyložila ryby ulovené v Maroku a po zpracování je zpětně vyvezla.

Ve skutečnosti je nyní vykládání ryb využíváno pro místní spotřebu. To znamená, že od okamžiku, kdy jsou ryby vyloveny mimo územní hranice, jsou považovány za dovezené do Maroka, a je na ně proto uvaleno vysoké clo.

Tuto otázku jsem vznesl a došli jsme k porozumění. Doufám, že na ni ve velmi krátké době nalezneme řešení. Stejným způsobem jsme před marockými orgány – před marockým ministrem –vznesli otázku náboru marockých námořníků, a došlo k rozšíření seznamu osob, ze kterého si majitelé plavidel ES mohou vybírat.

Snažíme se dále tento seznam rozšířit, abychom se tak pokusili co možná nejvíce snížit překážky způsobené velmi omezeným seznamem osob, ze kterého si majitelé plavidel mohou vybírat rybáře.

 
  
MPphoto
 
 

  Rosa Miguélez Ramos (PSE). – (ES) Vážený pane předsedající, v nebezpečném světě rybolovu bych se ráda dotázala na osud mrazírenského plavidla lovícího tuňáky Playa de Bakio, které bylo uneseno v neděli u pobřeží Somálska s 26 členy posádky na palubě, z nichž osm je Galicijců, pět Basků a třináct Afričanů.

Chtěla bych se Vás, pane komisaři, zeptat, co Komise podniká v této záležitosti, zda jedná nebo se chystá jednat, jelikož jsme velmi znepokojeni tím, co se může těmto lidem, kteří jsou stále na palubě lodi, stát.

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. − S ohledem na tento konkrétní případ, na který paní Miguélez Ramosová poukázala, bych chtěl říct, že Komise dnes vydala prohlášení vyjadřující naše znepokojení nad únosem španělské rybářské lodi v mezinárodních vodách u pobřeží Somálska.

Prvořadým zájmem Komise je bezpečnost španělských rybářů na palubě. Odsuzujeme jakékoli akty pirátství a ozbrojených krádeží. Somálské orgány nemohou adekvátním způsobem zajistit bezpečnost ve svých pobřežních vodách. Následkem toho se potýkáme se závažným problémem pirátství.

Závěrem chci vyjádřit postoj Komise spočívající v tom, že koordinovaný přístup k ochraně obchodních a rybářských plavidel EU plujících nezabezpečenými mořskými zónami by mohl oprávněně tvořit součást evropské námořní politiky, zároveň se však týká evropské bezpečnostní a obranné politiky. V každém případě se jedná o záležitost, o níž by měla rozhodnout Rada.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č 65, kterou pokládá Sharon Bowles (H-0175/08)

Předmět: Rybáři malých plavidel

Je Komisi známo, že po letošním zavedení rybářských kvót bylo ve Spojeném království vytvořeno Small Boat Fishermen's Association (sdružení rybářů malých plavidel)? Ví Komise, že tyto nové kvóty pro určité oblasti Spojeného království znamenají, že některá malá plavidla mohou ulovit pouze jednu tresku na loď a den? Přestože je na vládě Spojeného království, aby rozhodla o rozdělení rybářských kvót mezi malé a velké lodě, uznává Komise důležitost lokálního a tradičního významu malých lodí, z nichž některé získaly ocenění udržitelnosti rozvoje? Věří Komise, že by se mělo pro jejich ochranu v Evropě dělat více? Pokud ano, jak?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. – Chtěl bych poděkovat paní poslankyni Bowlesové za otázku, která mi umožňuje vyjádřit stanovisko Komise týkající se důležitého problému menších plavidel.

Vím, že v loďstvu Spojeného království byla vytvořena asociace sdružující majitele plavidel do 10 metrů délky. Jsem si rovněž vědom toho, že nízké kvóty pro lov tresek jsou jádrem vzniku tohoto sdružení, jelikož podíl kvót Spojeného království pro lov tresek pro tento druh lodí činí pouhá 3 %, přestože úměrná kapacita lovu těchto lodí může být výrazně vyšší.

Jak jste správně poukázala ve své otázce, členské státy – v tomto případě Spojené království – jsou odpovědné za rozdělování rybářských kvót mezi svá plavidla. Rád bych navíc dodal, že členské státy jsou také odpovědné za úpravy velikosti svých loďstev, tj. zda se skládá z malých či velkých plavidel, vzhledem k přiděleným rybolovným právům.

Chci zdůraznit, že Komise uznává zvláštní okolnosti menších plavidel, přesněji plavidel s délkou nepřesahující 12 metrů, která nepoužívají vlečnou rybářskou výzbroj. Pro tento druh lodí poskytuje Evropský rybářský fond velmi výhodný finanční rámec, který členským státům umožňuje přijmout opatření pro jejich ochranu.

K tomu bych chtěl zdůraznit, že podle informací, které mám k dispozici ohledně plavidel s délkou nepřesahující 10 metrů ve Spojeném království, rozšířila nedávno tato část loďstva svou lovnou kapacitu mnohem víc, než jak jí byla přidělena rybářská práva. Řešení tohoto problému je v rukou britských orgánů.

 
  
MPphoto
 
 

  Sharon Bowles (ALDE). – Domnívám se, že řada věcí je, jak jsem předpokládala. Ale možná byste mohl vyřešit další menší problém. Občas slýchávám, že tresky obecné z Lamanšského průlivu nejsou oficiálně uznávány jako tuzemské zboží.

Pokud tomu tak je, rybáře z jihovýchodního pobřeží Anglie ještě více popudí skutečnost, že nemohou chytat ryby, které teoreticky neexistují, ačkoli ve skutečnosti je jejich nabídka dosti hojná.

Mohl byste nabídnout řešení a oznámit, do jaké míry EU ve svých nejnovějších statistikách počítá s treskou obecnou z Lamanšského průlivu? Chápu, že nemůžete mít všechny informace ihned k dispozici, proto v případě potřeby je přijmu v písemné formě.

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise – Nemám k dispozici údaje, ale určitě je prověřím a poskytnu Vám je písemnou formou.

Co se týká tresek, rád bych zdůraznil, že nyní revidujeme plány obnovy populací tresky obecné, která se nachází v docela velké části moří okolo Spojeného království.

Minulé pondělí jsem přednesl návrh na nové plány obnovy populací tresky obecné, do kterých jsme zahrnuli výměnu názorů na tyto plány, které se mají vztahovat také na Irské moře.

Rozšiřujeme tak dále dosah tohoto plánu na obnovu populací tresky obecné. Nicméně se snažíme sladit jej s konkrétními situacemi v jednotlivých vodách, aby tak v případech, kdy je v některých vodách ES výskyt tresky obecné v hojném počtu, mohla být podniknuta příslušná opatření. Naopak v jiných oblastech, kde je množství tresky obecné v mnohem nižším počtu, jsou potřebná přísnější opatření, aby se tak jejich populace mohla obnovit.

Obecně je populace tresky obecné ve velmi špatném stavu. Co se týká úmrtnosti, je její situace jednou z nejhorších, a jsou proto nutná velmi přísná opatření, aby se tak tato velmi cenná populace mohla obnovit.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 66, kterou pokládá Seán Ó Neachtain (H-0183/08)

Předmět: Program vyřazení jedné třetiny irských plavidel lovících bělice.

Může Komise učinit komplexní prohlášení týkající se pokroku v programu vyřazení jedné třetiny irských plavidel lovících bělice, jehož náklady mají dosáhnout 60 milionů EUR?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. – Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu poslanci Ó Neachtainovi za jeho otázku, která mi dává možnost otevřít problematiku vyřazení rybářských plavidel.

Irské orgány dopisem ze dne 6. srpna 2007 informovaly Komisi o systému státní pomoci nazvaném Úprava intenzity rybolovu. Tento systém předpokládá vyřazení lodí irského loďstva registrovaných v sekcích polyvalentní plavidla nebo plavidla s vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků, jejichž primárním cílem jsou bělice, ačkoli zde spadají také plavidla lovící pelagické druhy ryb a korýše. Celková výše vnitrostátního rozpočtu pro tento systém činí 66 milionů EUR. Komise tento systém státní podpory schválila dne 13. listopadu 2007. Irský systém předpokládá, že státní pomoc by mohla být přidělována do 1. října 2009. Nicméně irské úřady stanovily datum uzávěrky pro přijímání žádostí na 30. duben 2008, po němž bude míra přijetí systému jasnější.

Komise vítá iniciativu podniknutou Irskem ve snaze o snížení kapacity rybářského loďstva, které má vést ke zmenšení tlaku na množství stávajících rybích populací. Přizpůsobení rybolovné kapacity rybolovným právům je ústředním pilířem společné rybářské politiky. Navíc se irský systém zaměřuje na vyřazení plavidel, která loví ohrožené populace bělic, zatímco majitelům plavidel, kteří již tak čelí nižším kvótám, vyšším cenám pohonných hmot, atd., dává možnost tento sektor opustit. Ostatní provozovatelé budou moci těžit z lepších výnosů..

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu komisaři za jeho odpověď a souhlasím s tím, že vzhledem k nedostatku ryb je a bylo nezbytné lodě vyřadit.

Nicméně bych se pana komisaře rád zeptal, zda má Komise nějaké plány nebo návrhy, na jejichž základě by lidé pracující v oblasti rybolovu, kteří ztratili své zaměstnání, dostali možnost najít si práci ve stejném profesním oboru. Tito lidé, kteří tráví celý život na moři, mají malou naději, že získají jiný druh zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. – Co se týká členů posádek lodí, které mají být vyřazeny, bych chtěl nejprve říct, že Evropský rybářský fond poskytuje pomoc pro případy trvalého zániku pracovních příležitostí spojeného s vyřazením plavidel. Nicméně závisí na dotčeném členském státě, zda tuto výdajovou položku zahrne do svého operačního programu pro Evropský rybářský fond. Chápu, že Irsko chce, aby národní systém státních dávek poskytl členům posádek odškodnění.

Vedle trvalého zániku pracovních příležitostí spojeného s vyřazováním plavidel Evropský rybářský fond (ERF) také poskytuje možnost socioekonomické náhrady, diversifikace, rekvalifikace a předčasného odchodu do důchodu. Je proto možné poskytovat pomoc na základě ERF s cílem rekvalifikovat členy posádek lodí pro jiné, jakkoli související obory, čímž nabízí možnosti pro diversifikaci a nalezení náhradního zaměstnání v jiných oborech. Znovu bych chtěl zdůraznit, že je na členských státech, aby vypracovaly operační programy.

Komise schválí operační program, pokud bude splňovat parametry Evropského rybářského fondu, avšak definování skutečných priorit a oblastí je na dotčeném členském státě. Komise nemá právo vyžadovat po členském státě, pro které priority nebo oblasti se má rozhodnout. Jakmile dojde k jejich začlenění mezi cíle sledované Evropským rybářským fondem, je to pro nás dostatečně uspokojivé.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Jelikož autor není přítomen, otázka č. 67 odpadá.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 68, kterou pokládá Ioannis Gklavakis (H-0221/08)

Předmět: Závažná porušení pravidel společné rybářské politiky v roce 2005

Na základě nařízení (ES) č. 1447/1999(2) je od členských států vyžadováno, aby každoročně předkládaly Komisi zprávu o porušování pravidel společné rybářské politiky (SRP) a souvisejících uložených pokutách. Komise nedávno zveřejnila šestou zprávu o závažném porušování pravidel společné rybářské politiky (KOM(2007)0448).

Údaje zveřejněné ve zprávě ukazují, že počet porušení roste, zatímco výše uložených pokut v rámci EU klesá. Co se týká konkrétních údajů, bylo v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 zaznamenáno o 8,1 % více porušení této politiky, přičemž výše sankcí klesla o téměř 45 %. Existují také významné rozdíly mezi členskými státy, co se týká okolností, na jejichž základě jsou pokuty ukládány, a jejich výší.

Může Komise uvést, zda různé vnitrostátní systémy ukládání sankcí zaručují rovnou hospodářskou soutěž mezi evropskými rybáři? Nedomnívá se Komise, že by bylo vhodné nastavit harmonizovaný systém ukládání sankcí za závažná porušení pravidel SRP? Jak lze posílit důvěru rybářů v to, že pravidla SRP jsou uplatňována nestranně, aby tak dodržovali pravidla na ochranu rybích populací?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. – Chci poděkovat panu poslanci Gklavakisovi, že vznesl tuto důležitou otázku, čímž mi umožnil vyjádřit mé stanovisko týkající se této zásadní problematiky a také dotknout se reformy, která je v této oblasti připravována.

Jsem si vědom výrazných nepoměrů mezi sankcemi ukládanými členskými státy za závažná porušení, což vede k trvalým nedostatkům v současném systému kontroly.

Jak jste správně podotkl ve svém dotazu, pokuty ukládané členskými státy jsou nedostatečným odstrašujícím prostředkem, který nedává skutečný podnět pro dodržování pravidel. Například průměrná výše pokuty v Evropské unii v roce 2005 nedosahovala ani 2 000 EUR, přičemž její rozmezí mezi jednotlivými členskými státy se pohybovalo od 98 EUR do 8 876 EUR.

Rád bych podtrhnul, že podle práva Společenství mají vnitrostátní orgány zajišťovat, aby všechna závažná porušení společné rybářské politiky byla řádně vyšetřena a v případě potřeby byla uložena odstrašující pokuta. Primární odpovědnost a rozhodovací pravomoc týkající se stanovování a ukládání sankcí za závažná porušení společné rybářské politiky je na členských státech. Komise pouze může na tento proces dohlížet a vyhodnocovat jej.

Na základě výše uvedeného bych Vás chtěl informovat, že podle analýzy ročních zpráv o závažných porušeních vyhotovených členskými státy za poslední roky a zejména podle zprávy Účetního dvoru č. 7/2007 se Komise rozhodla zahájit reformu kontrolního systému společné rybářské politiky týkající se harmonizace sankcí na úrovni Společenství spolu s jasnějším definováním závažných porušení, aby tak zaručila jednotnost a průhlednost.

Věřím, že tento nový, jednodušší a účinnější režim kontrol zajistí prostřednictvím zlepšení dodržování společné rybářské politiky a šířením kultury dodržování jejích předpisů stejné možnosti pro všechny rybáře v rámci Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioannis Gklavakis (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, jsem obzvláště potěšen Vaší odpovědí. Jsem rád, že budeme mít jednotný přístup ve všech členských státech. Jen doufám, že bude uplatňován ve všech oblastech. Doufám, že budete i nadále tuto zásadu uplatňovat. Rád bych zdůraznil ještě jednu věc: čím nižší budou populace mořských ryb, tím musíme být přísnější. V opačném případě bude budoucnost velmi smutná.

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. – Chtěl bych poděkovat panu Gklavakisovi za jeho poznámky.

Chtěl bych se obrátit na všechny poslankyně a poslance, aby Komisi v tomto úsilí podpořili, čímž by mám pomohli dosáhnout harmonizace režimu sankcí.

Minulý týden jsem se v Radě účastnil první diskuse na téma jak bojovat proti nezákonnému, neohlášenému a neregulovanému rybolovu. V návrhu IEU se snažíme o harmonizaci nařízení – sankčního režimu. Ačkoli členské státy na jedné straně jednomyslně souhlasí s tím, že potřebujeme účinně bojovat s nezákonným rybolovem, jakmile došlo k projednávání podrobností harmonizace sankcí a představ o podobě kontrol dovozu nezákonné zpracovaných rybích výrobků, myslím si, že se prokázala téměř jednomyslnost ve vyhledávání problémů v našich návrzích.

Toto téma samozřejmě během následujících měsíců předložím členským státům. Domnívám se, že jakmile dospějeme k souhrnnému nařízení o kontrole – což také zahrnuje IEU – dojde k mnohem většímu střetu. Doufám, že Parlament mu dá ve své zprávě, kterou plánuje vypracovat ohledně tohoto návrhu nových kontrol, který budu, doufejme, předkládat kolegiu Komise k přijetí později během roku, svou plnou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 69 bude zodpovězena písemnou formou.

Otázka č. 70, kterou předkládá Giovanna Corda (H-0157/08)

Předmět: Postup katarální horečky v severní Evropě

Nedávná studie provedená dvěma belgickými univerzitami prokázala vysoké riziko katarální horečky, která se v severní Evropě stává endemickou. Vzhledem ke skutečnosti, že šíření katarální horečky je spojeno s pohyby přepravců a posilováním virů, neměli bychom neprodleně podniknout mimořádná opatření týkající se prevence šíření této nemoci?

Jelikož navíc celkový počet dobytka a ovcí postižených touto nemocí pouze v Belgii vzrostl z 695 v roce 2006 na 6 857 v roce 2007, může Komise sdělit, jaká opatření plánuje zavést pro vývoj antivirové léčby, podporu očkovacích kampaní a souvisejícího financování?

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. - Děkuji paní poslankyni za otázku. Komise si je dobře vědoma této bezprecedentní situace způsobené šířením katarální horečky v některých členských”státech v průběhu několika let a snaží se aktivně proti této nemoci bojovat.

Na konferenci o očkování proti katarální horečce, kterou v lednu minulého roku Komise pořádala, jasně vyplynulo, že očkování je hlavním a nejúčinnějším veterinárním opatřením v boji proti katarální horečce. Pro dosažení společného evropského přístupu proto Komise pohotově vydala příručky a kritéria pro plány očkování, přičemž ponechala členským státům potřebnou flexibilitu pro přizpůsobení strategie očkování jejich konkrétní situaci.

Komise následně vyhodnotila plány předložené členskými státy, schválila je a zajistila první finanční příspěvek ve výši 64 milionů EUR z celkové částky 130 milionů EUR pro celý průběh akce. Všechny tyto kroky odrážejí význam, který Komise přisuzuje očkování.

Společenství také podporuje několik výzkumných programů týkajících se katarální horečky. V rámci pátého a šestého rámcového programu byly dva projekty věnovány vývoji bezpečné a účinné strategii očkování proti viru této horečky. Příspěvek EU činil 1,7 milionu EUR, respektive 804 000 EUR. Tyto akce budou pokračovat v rámci sedmého rámcového programu. Nicméně v současné době se vědci nedomnívají, že by vývoj antivirové léčby účinným způsobem snížil ztráty způsobené touto nemocí.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanna Corda (PSE). (FR) Vážená paní komisařko, především vím, že jsem první, kdo Vám dnes klade otázku k ústnímu zodpovězení. Věřím, že stejně jako já jste potěšena, že můžete být zde ve sněmovně. Ráda bych udělala malou odbočku.

Ačkoli jste nám poskytla spoustu informací, na základě údajů nedávno shromážděných v zemích Beneluxu a v Německu se počet nakaženého dobytka touto horečkou v letošním roce 25krát znásobil, což je závažná situace.

Chtěla bych uvést případ z Belgie, jelikož tam pracuji, kde je téměř 7 000 infikovaných ovcí. Tato skutečnost má velmi citelný finanční dopad na místní farmáře.

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. – Domníváme se, že se tato nemoc v průběhu roku 2008 rozšíří do celé Evropy. Proto Komise podniká velmi přísná opatření týkající se této nemoci, a jak jsem řekla, nejlepším způsobem boje s touto nemocí je očkování. Vynaložili jsme a vynakládáme značné finanční prostředky, abychom členským státům ve věci očkování pomohli.

 
  
MPphoto
 
 

  James Nicholson (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, chtěl bych říct paní komisařce, že katarální horečka se rychle šíří celou Evropskou unií. Řekla jste, že nejlepším způsobem ochrany před ní je očkování. Nezváží proto Komise ani za této situace, že by v každé oblasti, která dosud touto nemocí nebyla zasažena, byl zaveden zákaz dovozu zvířat z oblastí, kde byl její nález prokázán? Jednalo by se jistě o citlivou otázku, kdy by lidé – dokonce dobrovolně – z důvodu rychlého šíření této nákazy nedováželi zvířata z infikovaných oblastí do oblastí, kde se dosud nevyskytla. Říkáte, že je to nevyhnutelné, ale já se domnívám, že to opravdu musíme udělat.

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. – Jak víte, podnikli jsme opatření. Máme příklady Itálie a Francie – a Portugalska – které podnikly jednostranná opatření, aby tak zabránily dovozu infikovaných zvířat. Výsledkem těchto mimořádných opatření je, že obě země nyní od těchto v minulosti učiněných jednostranných opatření ustupují. Velmi důkladně danou situaci sledujeme, a pokud to budeme považovat za nutné, učiníme následná opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Následující otázky budou zodpovězeny společně, jelikož se týkají stejného předmětu:

Otázka č. 71, kterou pokládá Marian Harkin (H-0164/08)

Předmět: Brazilské hovězí maso

Jaké jsou současné požadavky týkající se dovozu hovězího masa z Brazílie?

Otázka č 72, kterou pokládá Brian Crowley (H-0177/08)

Předmět: Brazilské hovězí

Může Komise učinit komplexní prohlášení ohledně aktuální situace týkající se výrazných omezení dovozu brazilského hovězího masa do Evropské unie?

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. – Jak víte, EU zavedla před řadou let velmi účinnou politiku dovozu hovězího masa pocházejícího z Brazílie.

Dovoz brazilského hovězí masa do EU je povolen pouze z oblastí, ve kterých se nevyskytuje onemocnění slintavkou a kulhavkou. V současné době se tyto oblasti nacházejí v šesti brazilských státech: Espírito Santo, Goiás, Mato Grosso, Minas Gerais, Rio Grande do Sul a Santa Catarina.

Hovězí dobytek, jehož maso je určeno pro trh EU, musí zůstat v oblasti, která má oprávnění jej dovážet, po dobu minimálně 90 dnů. Navíc před porážkou musí zůstat na jednom hospodářství po dobu minimálně 40 dnů.

Na jatkách nesmí hovězí dobytek přijít do kontaktu s jinými zvířaty, která nesplňují výše uvedené podmínky, a před poražením musí podstoupit zdravotní prohlídku, která musí prokázat, že 24 hodin před porážkou zvíře nemá žádné klinické známky nemoci.

Do EU se může dovážet pouze čerstvé hovězí maso, které musí být vykostěno, a musí být zajištěna inaktivace viru FMD, který se v mase může nacházet i přes provedení výše uvedených opatření.

Nicméně inspekce Komise zjistila v listopadu 2007 závažné případy nedodržování opatření týkajících se registrace hospodářství, identifikace zvířat a kontroly pohybu a nedodržování dřívějších závazků ze strany Brazílie ohledně podniknutí příslušných nápravných opatření.

Komise proto v lednu tohoto roku přijala opatření, která hospodářským podnikům plnícím řadu dodatečných požadavků omezila dovozy hovězího masa. Tyto dodatečné požadavky zahrnují úplnou identifikaci a registraci všech zvířat v brazilském národním systému pro hovězí dobytek. Dotčené podniky musí navíc být pod účinným dohledem ze strany brazilských veterinárních služeb a brazilské úřady v nich musí pravidelně provádět inspekce.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). – Já také vítám paní Komisařku.

Má otázka je možná poněkud neobjektivní, jelikož má historický podtext. Ale od Vašeho předchůdce, komisaře Kyprianoua, jsem zhruba před šesti měsíci dostala odpověď týkající se potravinářské a veterinární zprávy. Jeho odpověď spočívala v tom, že předběžné závěry zprávy nezakládají důvody pro okamžitou změnu politiky EU vůči Brazílii. Přesněji dva až tři měsíce před zavedením zákazu potravinářské a veterinární úřady tvrdily ve výboru pro zemědělství i jinde, že dané problémy ve skutečnosti nejsou závažné. Nicméně během dvou až tří měsíců byl zákaz zaveden a nyní dovážíme pouze od 1 % z původního počtu farem.

Moje otázka zní: přiměla zpráva irské farmářské asociace FVO Komisi blíže se zabývat danou situací a k podniknutí nějakých kroků?

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley (UEN). – Chtěl bych poděkovat paní komisařce za její odpověď a rád bych ji přivítal na její první době vyhrazené pro otázky v Evropském parlamentu. Musíte být bezpochyby velmi zaneprázdněna a potěšena odezvou, které se Vám dostává.

Moje doplňující otázka se týká skutečnosti, že při svém slyšení v Parlamentu před Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jste podotkla, že bezpečnost potravin je jedním z našich klíčových zájmů, ale že také musíme být spravedliví ke svým obchodním partnerům.

Domnívám se nicméně, že bychom měli být spravedliví nejen v souvislosti s nařízeními týkajícími se evropských farmářů a výrobců potravin, ale také vůči dovozcům do Evropské unie, na něž by se měla vztahovat stejná nařízení. Jak bychom jinak zabezpečili, aby dodávky potravin byly bezpečné a bez rizika na základě stejných norem týkajících se zejména hovězího masa z Brazílie, které evropští výrobci musí splňovat?

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. − V průběhu cest zástupců Komise do Brazílie byly zjištěny nedostatky týkající se požadavků EU na ochranu zdraví. Některé z nich odstranily samotné brazilské úřady.

Nicméně během cesty uskutečněné v listopadu 2007 byly zjištěny případy neplnění požadavků, zejména co se týká registrace hospodářství, identifikace zvířat a kontroly pohybu a nedodržování předchozích závazků ohledně podniknutí nápravných opatření.

Byly proto, jak jsem uvedla, přijaty dodatečné požadavky a v současné době se ujišťujeme, zda jsou brazilské závazky skutečně dodržovány. V tomto okamžiku odborníci Komise poskytují praktická školení inspektorům, zároveň se však ujišťují, aby proškolení inspektoři na farmách sami zaučovali své lidi, aby tak každý členský stát, do kterého je dováženo hovězí maso z Brazílie, měl záruky, že na plnění požadavků a nařízení dohlížejí řádně proškolené osoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážená paní komisařko, vítejte. Vaše poslední prohlášení mě trochu znepokojilo, jelikož zkušenosti irských farmářů, evropských farmářů, při návštěvách inspektorů Komise jsou takové, že jim neposkytují žádnou velkou pomoc, naopak je pouze prošetřují a kontrolují. Získala jsem dojem, že naši úředníci při Komisi se drží stranou a snaží se Brazilcům pomoci plnit normy. Přála bych si, aby stejná situace platila i pro naše vlastní výrobce.

Moje druhá otázka je následující: jaké snahy činí Brazílie pro zlepšení situace a předpokládáte – pokud ano, kdy dojde k návratu objemu dovozu hovězího masa do Evropy na jeho dřívější úroveň, jak jsem si jistá, že si Brazilci přejí? Vím, že jste ve své funkci krátce, nicméně domníváte se, že jejich normy, pokud by je kdy plnili, jsou rovnocenné našim normám, za předpokladu že požadují pouze 90 dnů a 40 dnů. My označujeme zvířata od narození až po porážku.

 
  
MPphoto
 
 

  Elspeth Attwooll (ALDE). – Také Vás zde vítám, paní komisařko. Vzhledem k tomu, co jste řekla o poslední zprávě Potravinového a veterinárního úřadu a problémech týkajících se nenahlášených ohnisek, kdy byly zjištěny vážné nedostatky systematického charakteru ve sledovatelnosti a identifikaci masa, a vzhledem ke skutečnosti, že brazilské orgány nemohly poskytnout záruky ani po zavedení nových opatření ze strany Komise, se jistě zdá být nepravděpodobné, aby politika regionalizace pro dohled nad nemocí kulhavky a slintavky v Brazílii vůbec fungovala, a aby vůbec fungovat mohla. Jaký je Váš názor, paní komisařko?

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. – Nejdříve bych Vás chtěla ujistit, že požadavky, které ukládáme, jsou pro dovážené i vyvážené výrobky stejné, a úředníci Komise nyní mohou školit lidi na jejich žádost, co se týká zavádění příslušných kontrol a nařízení. Ale jsem si jistá, že by neodmítli poskytnout pomoc ani našim lidem. Snažíme se být spravedliví a já jsem si jista, že naším prvořadým požadavkem je bezpečnost našich výrobků. Regionalizace je jak v Brazílii, tak v EU uplatňována stejným způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 73, kterou pokládá Avril Doyle (H-0166/08)

Předmět: Návrh na poskytování zdravotnických služeb

Mohla by prosím Komise vysvětlit zpoždění ve zveřejnění návrhu na poskytování přeshraničních zdravotnických služeb vzhledem k politickému požadavku připravit zákonnou úpravu rozsudků Evropského soudního dvora v této oblasti a příslibu učiněného v okamžiku, kdy byly zdravotnické služby vyloučeny ze směrnice o službách (2006/123/ES)(3))?

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. – Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Komise vyvíjí maximální snahu reagovat na rozhodnutí Parlamentu a Rady poté, co v roce 2006 došlo k vyloučení zdravotnických služeb ze směrnice o službách s cílem upravovat je samostatně.

Komise plánuje předložit návrh, který by kodifikoval rozhodnutí Evropského soudního dvora v této oblasti, čímž by došlo k ujasnění práv pacientů při poskytování přeshraničních zdravotnických služeb, a rovněž plánuje předložit doprovodná opatření s cílem zabezpečit dostupnost kvalitních přeshraničních zdravotnických služeb.

Některé obavy vyjádřené ohledně různých aspektů této záležitosti v průběhu několika posledních měsíců vedly k dalším úvahám a konzultacím. Nyní je posuzován návrh směrnice o uplatňování práv pacientů při poskytování přeshraničních zdravotnických služeb a měl by být přijat kolegiem Evropské komise do konce června 2008.

Naším cílem je vystoupit s návrhem, jehož hlavním účelem by byla pomoc občanům při uplatňování jejich práv, která jim přiřkl Evropský soudní dvůr, a nikoli vytváření nových problémů. Tento návrh se zaměří na práva pacientů a lepší přístup ke zdravotní péči. Bude součástí sociálního balíčku, který bude zaveden ve spolupráci s panem komisařem Špidlou, a jehož cílem bude zlepšit přístup, možnosti a solidaritu pro všechny občany EU.

Pacienti jsou hlavním cílem této iniciativy, což je v souladu s překlenovacím přístupem Komise zaměřeným na občana.

Návrh nepočítá s novými finančními nároky pro pacienty. Práva pacientů stanovená soudním dvorem se týkají finančních nároků, které již byly nastaveny členskými státy. Tento návrh pouze vytváří pro pacienty nový rámec, díky němuž mohou uplatňovat tato práva účinněji s větší právní jistotou, lepší transparentností a předvídatelností.

Konečně tento návrh také připraví právní a administrativní základnu pro lepší a obnovenou spolupráci mezi členskými státy v některých výhledových oblastech týkajících se zdravotnictví, ve kterých je rozhodující přidaná hodnota a součinnost EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Připojuji se k přivítání paní komisařky Vassiliouové zde na jejích první době vyhrazené pro otázky. Je milé, že je tady s námi. Děkuji za Vaši odpověď.

Zdravotnické služby byly vyloučeny ze směrnice o službách původně z velmi dobrých důvodů, jelikož jsme chtěli mít samostatnou směrnici o zdravotnických službách. Čekáme však již příliš dlouho. Nejsem si úplně jistá, jaký vzkaz nám vysílá vyhýbavé předávání si této problematiky v rámci Komise. Jedná se o záležitost s příliš velkou mírou privatizace? Jedná se o problém, kterým bychom mohli zhoršit úroveň zdravotnických služeb v členských státech? Již nyní existují velké rozdíly v pravomocích v této oblasti a rozdíly v normách, a jak rozhodl Evropský soudní dvůr, mají pacienti nárok v rámci jednotného trhu cestovat za účelem lékařského ošetření, pokud k němu nemají odpovídající přístup ve svém vlastním členském státě. Paní komisařko, co přesně způsobuje toto zpoždění?

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Možná se tím nemůžete zabývat okamžitě, ale snad byste se k tomu mohla vrátit.

Existují připomínky související s Lisabonskou smlouvou, konkrétně požadavky plynoucí z kampaně „No“ v Irsku, že smlouva prosazuje privatizaci zdravotní péče a obchodování se službami. Ocenila bych, pokud byste mi mohla tuto otázku objasnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. − Jedinou věc, kterou mohu v danou chvíli zdůraznit, je naše plné odhodlání pokročit v této otázce dále. Nemluvme o minulosti. Existuje zde rozhodnutí a já vás ujišťuji, že v červnu budeme mít v kolegiu Komise předložen návrh. V červnu dojde k posunu.

Co se týká privatizace, existuje zde značná obava, ale mou odpovědí je, že tato obava je nepodložená. Návrh se zaměřuje na potřeby pacientů. Zajišťuje, aby cestování pacientů za účelem získání zdravotní péče bylo bezpečné a poskytovalo odpovídající kvalitu. Ujasňuje také, za jakých podmínek mohou občané získat náhradu výdajů za přeshraniční zdravotnické služby ze strany svých národních zdravotních systémů nebo poskytovatelů zdravotnických služeb, a kdy naopak ne. Tyto podmínky náhrad nejsou nové, ale spadají do kodifikace rozhodnutí Evropského soudního dvora.

Tento návrh nevytváří další nové možnosti získávání zdravotní péče v zahraničí, než které již ustanovil Evropský soudní dvůr svými rozhodnutími. Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby poskytování přeshraničních zdravotnických služeb probíhalo v rámci, který jasně stanoví jejich bezpečnost, vysokou kvalitu a účinnost v celé unii. Jeho účelem je tak nastavit jasný rámec.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Tím končí doba vyhrazená pro otázky.

(Zasedání bylo přerušeno ve 20:00 h a obnoveno ve 21:00 h.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ
místopředseda

 
  

(1) Úř. věst. L 252, 20.9.2002, s 20.
(2) Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 5.
(3) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s 36.

Právní upozornění - Ochrana soukromí