Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 22. dubna 2008 - Štrasburk

1. Zahájení zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: HANS-GERT PÖTTERING
Předseda

(Zasedání bylo zahájeno v 9:05.)

2. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis

3. Výroční zpráva EIB za rok 2006 (rozprava)

  Předseda. − Dalším bodem jednání je zpráva o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2006 (2007/2251(INI)) (A6-0079/2008), kterou předložil Jean-Pierre Audy jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu.

  Jean-Pierre Audy, zpravodaj. − (FR) Pane předsedo, pane komisaři, pane předsedo Evropské investiční banky, dámy a pánové, nejprve bych chtěl poděkovat vám, pane Maystadte, za vynikající vztahy, které se vám podařilo vybudovat s poslanci Evropského parlamentu, kteří zasedají ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, protože tato skutečnost značně přispěla k sepsání zprávy, jíž budeme projednávat. Rád bych také poděkoval vaší pracovní skupině a zejména Philippu de Fontaine Vivovi, místopředsedovi, s nímž jsem mohl při plné transparentnosti pracovat na ústředí banky v Lucemburku.

Pane Maystadte, vy jste pro svou práci velmi kompetentní a provádíte ji s velkým dílem nadšení, odhodlanosti a odvahy, ale také moudrosti a ještě bych dodal s elegancí.

EIB, která byla založena Římskou smlouvou, slaví v roce 2008 své padesáté výročí. Jejími členy jsou členské státy Evropské unie (EU) a jejich ministři financí tvoří její radu guvernérů. Jejím úkolem je přispívat k rozvoji společného trhu a využívat k tomu jak kapitálových trhů, tak vlastních zdrojů. Je to nástroj Společenství, ale jeho pravomoc je v rámci Společenství uplatňována na mezivládní úrovni.

Je správné, že se zástupci občanů vyjadřují k těmto tématům v době, kdy se samotní občané zajímají o výsledky Evropské unie; často využívají služeb EIB, aniž by si to uvědomovali. Nejprve bych chtěl poblahopřát této bance k její činnosti, jejímu ambicióznímu plánu činností a projektům, zejména pak vítám vynikající novou strategii na roky 2007–2009, která je transparentní, posiluje přidanou hodnotu a postupně zvyšuje podstupování rizika, činnosti ve prospěch malých a středních podniků a místní samosprávy, využití nových finančních nástrojů a posilování spolupráce s Evropskou komisí. Rovněž by měla být zdůrazněna důležitá úloha banky v politice sousedství, zpráva konkrétněji vyzývá k dalšímu rozvoji nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství neboli FEMIP v rámci evropsko-středomořské politiky.

Jsem však přesvědčen, že nastal čas jít ještě dále a postupovat rychleji a lépe v otázkách kontroly a podpory Evropské unie při financování jejích investic. Co se týče kontrolních mechanismů, myslím si, že nastal čas zavést skutečnou kontrolu regulace bankovnictví a navrhuji, aby se samotná EIB obrátila na Výbor evropských orgánů bankovního dohledu, který se nachází v Londýně, aby přešetřil, jaké jsou podmínky této regulace a zejména, aby určil, kdo by ji mohl provádět, když neexistuje oficiální evropský bankovní dozor, což je politováníhodné.

Co se týče podpory Evropské unie ve financování investic, jejíž potřeba je stanovena na 600 miliard EUR pouze na transevropskou dopravní síť, navrhuji, aby se uvažovalo o úloze Evropské unie v otázkách rozvoje našeho území. Finance udělené členskými státy a Evropskou unii nejsou zdaleka dostačující na to, aby tyto potřeby uspokojily. Pane komisaři, nezdá se být pochopitelné, že by měla Evropská unie mít za těchto okolností problém s nalezením 3,4 miliard EUR, aby mohla financovat tak z průmyslového, vědeckého a vojenského hlediska strategický projekt jako je Galileo?

Vzhledem ke kvalitě lidských zdrojů EIB, její nestrannosti a zkušenostem s financováním hlavních infrastruktur navrhuji, aby jí Evropská komise svěřila úkol provést strategickou studii o financování investic, aniž by vynechala jakýkoli možný scénář: subvence, platby částek upsaných členskými státy kapitálu EIB, úvěry (včetně zvláštních úvěrů členských států, jak stanoví článek 6 statutu EIB), inovační nástroje, jako je sdílení rizika, nástroje záruky na úvěr, finanční inženýrství dlouhodobých projektů, které nepřináší okamžitý zisk podle tržních finančních kritérií, vytvoření investiční části rozpočtu Evropské unie, finančních konsorcií mezi evropskými, vnitrostátními a místními orgány, veřejno-soukromých partnerství atd.

Pane předsedo, pane Maystadte, dámy a pánové, toto jsou myšlenky předkládané v této zprávě. Těším se na rozpravu, která bude následovat, a děkuji vám za pozornost.

  Joaquín Almunia, člen Komise. − (ES) Pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat panu Audymu, který pro nás vytvořil výbornou zprávu o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2006 a právě nám ji představil. Myslím, že skutečnost, že v posledních letech byl mezi Evropskou investiční bankou a Parlamentem zaveden produktivní dialog, jak ukazuje i zpráva, je velmi důležitá, protože to přináší prospěch demokratické transparentnosti, což je velmi důležité jak pro Parlament, tak pro tuto finanční instituci.

EIB značně přispívá k zavádění a rozvoji mnoha evropských politik a měli bychom proto uvítat kvalitu tohoto dialogu, který je bezpochyby posilován Philippem Maystadtem, který stojí ve vedení banky.

Činnost Evropské investiční banky je rovněž posilována prostřednictvím nového finančního rámce a novým finančním výhledem Evropské unie na období 2007–2013. Je zřejmé, že projednáváme zprávu za rok 2006. Pokrok tohoto finančního výhledu v tomto úvodním období patnácti nebo šestnácti měsíců ještě není ve zprávě zahrnut, ale s novými finančními nástroji, jejichž využívání bylo zahájeno díky tomuto novému výhledu, bude tato spolupráce pokračovat a stane se v mnoha oblastech ještě ambicióznější a účinnější: v politikách zaměřených na výzkum a vývoj, regionální rozvoj, v otázkách transevropských sítí, podpory malých a středních podniků atd.

S ohledem na vnější činnosti Evropské investiční banky a na základě tohoto finančního výhledu byl rovněž přijat nový vnější mandát EIB. Spolupráce je posilována nejen se samotnou bankou, ale i v rámci skupiny Evropské investiční banky, a tedy i s Evropským investičním fondem. Důkazem toho je například program Jeremy.

Navíc jsme spokojeni s trojstrannou dohodou mezi Evropskou investiční bankou, EBRD, což je Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Komisí týkající se činností každé z nich v zemích, které leží při východních hranicích Evropské unie, a rovněž s rozvojem nového nástroje FEMIP, o kterém již mluvil pan Audy a který udělal velký kus práce, a to jsou příklady rozvíjejícího se blízkého spojení mezi činnostmi banky a vnějšími činnostmi Evropské unie.

Zpráva pana Audyho zdůrazňuje a podle mého hlediska zcela správně, potenciál Evropské investiční banky pro rozvoj inovačních finančních nástrojů, které mohou mít obrovský efekt, co se týče zvyšování zdrojů evropského rozpočtu na uplatňování celé řady politik.

Komise si je vědoma tohoto potenciálu. Nejen, že jsme již uzavřeli několik dohod s Evropskou investiční bankou, které byly schváleny Radou a Parlamentem, aby bylo možné lépe využít tytéž rozpočtové zdroje v oblastech jako jsou transevropské sítě nebo politika výzkumu a vývoje, ale také v souvislosti s revizí rozpočtu Společenství, kterou navrhneme k projednání na konci roku 2008 nebo na začátku roku 2009, hledáme též způsob, jak rozšířit tyto nové finanční mechanismy na další prioritní oblasti a výsledné zvýšení možností využití dostupných rozpočtových zdrojů v oblastech jako je energie a klimatické změny.

S ohledem na mechanismy spolupráce s bankou bych vás rovněž rád informoval, že již dokončujeme jednání s bankou týkající se nového memoranda porozumění, které pokryje veškeré naše vztahy spolupráce a doufáme, že umožní, aby byly tyto vztahy ještě účinnější.

Nemohu odpovědět zpravodaji panu Audymu, jehož obavu sdílím, na návrh ohledně toho, jaké je správné řešení dohledu nad Evropskou investiční bankou jakožto finanční institucí. Nemám řešení, ale myslím, že je to velmi vhodná otázka, ve které bychom měli všichni spolupracovat a nalézt patřičnou odpověď.

Na závěr bych, pane předsedo, rád znovu zdůraznil spokojenost Komise s vysokou úrovní spolupráce mezi Parlamentem a Evropskou investiční bankou a doufám, že v budoucnosti nám to všem – všem evropským orgánům – umožní přispět k lepšímu dosahování cílů Unie.

  Marusya Ivanova Lyubcheva, jménem skupiny PSE. – (BG) Zpráva je dobrým příkladem spolupráce mezi Evropským parlamentem a touto finanční institucí, jejímž úkolem je přispívat k vyváženému a řádnému rozvoji Společenství za využití nástrojů kapitálových trhů a svých vlastních prostředků. Blahopřeji zpravodaji k jeho dobré prezentaci Evropské investiční banky a jeho důvodným návrhům, jejichž cílem je posílení spolupráce, účinnosti a transparentnosti operací. Zpráva banky uvádí dostatečné množství příkladů, kterých banka dosáhla, pokud jde o hlavní cíle a priority Unie, jako je zeměpisné rozmístění investic, strategické řízení a uplatňování projektů. Budoucí úsilí by se mělo zaměřit na několik oblastí, jako je podpora soukromého podnikání, aby se uplatnily investiční politiky včetně projektů sociální odpovědnosti podniků v souladu s politikou sociální koheze a územní rovnováhy, aby byly určeny mechanismy pro interní audit a vnitřní kontrolu, aby byly zřízeny kanceláře v nových členských státech a aby byly zavedeny nové finanční mechanismy. Podporuji pozměňovací návrhy učiněné v plénu, které se týkají přísnější kontroly kapitálu.

  Bart Staes, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedo, pane komisaři, pane Maystadte, dámy a pánové, Evropský parlament učinil několik doporučení a já souhlasím se třemi z nich. Rád bych požádal pana Maystadta, aby mi na toto odpověděl.

Jsme spokojeni s tím, že Evropská investiční banka uplatňuje politiku nulové tolerance vůči podvodům a korupci. Evropský parlament by v současnosti rád tuto politiku ještě posílil. Doporučujeme například opatření na uplatňování vylučovacího mechanismu vůči společnostem, jež jsou podezřelé z korupce nebo byly usvědčeny z korupce. Podporujeme posílení politiky vnitřních informátorů a jsme pro revizi stávajících nabídkových řízení. Co si o tom myslí pan Maystadt?

Druhá věc: mnoho miliard eur je investováno do transevropských sítí. Jako Evropský parlament bychom měli podporovat takové projekty, které mají zejména menší nebo negativní stopu CO2.

Na závěr, co se týče vnějších úvěrových operací, uvítali bychom, aby byl prováděn dohled, který by zajistil, že tyto činnosti jsou zejména pak na africkém kontinentu v souladu s evropským konsensem týkajícím se rozvoje a rovněž cílů tisíciletí.

Jak odpoví pan Maystadt na doporučení Parlamentu jako předseda Evropské investiční banky?

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Pane předsedo, tleskáme skutečnosti, že tato zpráva zdůrazňuje politiku nulové tolerance EIB vůči podvodu a korupci a zdůrazňuje rovněž rostoucí počet vyšetřování prováděných Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Zkušenost s uzavíráním úvěrových smluv nám však ukázala, že EIB není zcela bez hříchu. Například v nedávné době bylo velice kritizováno udělení úvěru ve výši 100 milionů EUR na rozsáhlý těžební projekt v Kongu, a to kvůli různým zásadním nesrovnalostem jako je nedostatek transparentnosti v procesu vyjednávání a konečném udělení úvěru. Došlo zde k závažnému střetu zájmů. Od roku 2000 již investovala Evropská investiční banka více než 700 milionů EUR do všech možných druhů těžebních projektů v Africe.

Co bych zde rád zdůraznil je, že těchto mnoho milionů pochází od evropských daňových poplatníků a že úvěrová a smluvní politika naší instituce musí být tedy rovněž předmětem co možná nejdůkladnějšího dohledu, zejména pokud financuje projekty mimo Evropu.

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, pane předsedo Maystadte, rád bych poblahopřál panu Audymu, protože velmi správně poznamenal, že transevropské sítě pro nás mají zvláštní význam. Dokáži si představit, že v tomto ohledu nabízí EIB rovněž motivační nástroj k oddělení vlastnictví.

Nyní před sebou máme návrhy Komise, které se snaží zaměřit více pozornosti na oddělení vlastnictví v odvětví energie a telekomunikací. Můj návrh by byl soustředit se na vytváření pobídek spíše v této oblasti než zaměřovat se na stanovování zákonných povinností.

Můj druhý bod se týká toho, že vývozní průmysl má v současnosti problémy s udržením své výkonnosti zejména nyní, kdy je silné euro. Nebylo by možné zaměřit se na zvláštní programy a poskytovat zaručenou podporu vývozní výkonnosti našim evropským podnikům?

  Philippe Maystadt, předseda Evropské investiční banky. − (FR) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych vám všem poděkoval, že jste mi opět umožnili pokračovat v našem dialogu s Evropským parlamentem. Myslím, že je důležité, aby instituce jako EIB musela pravidelně vysvětlovat své jednání zástupcům občanů EU.

Zejména bych chtěl poděkovat panu Audymu za jeho zprávu. Mohu dosvědčit skutečnost, že vypracování této zprávy věnoval velký díl osobního úsilí. Účastnil se mnoha pracovních schůzek jak v Bruselu, tak i v Lucemburku, a tak navázal na konstruktivní dialog, který jsme zahájili s jeho předchůdci. V jeho prezentaci, kterou udělal dnes dopoledne, zdůraznil dva body.

O první otázce jsme již hovořili v předchozích zprávách – vzpomínám si na zprávu pana Schmidta a zprávu pana Lipietze – a je to otázka, zda by měla být Evropská investiční banka, protože je bankou, podřízena bankovní kontrole a dohledu. To není v současných právních předpisech stanoveno. Probíhají zde samozřejmě audity Evropské investiční banky: audit prováděný Účetním dvorem v té míře v jaké EIB využívá finance EU a rovněž audit prováděný výborem pro audit, jenž se skládá z odborníků volených guvernéry, kteří podávají zprávy přímo našim guvernérům. Je však pravda, že pokud chceme v EIB uplatňovat nejlepší bankovní praktiky, bylo by bezpochyby vhodné, aby specializovaný orgán kontroloval, zda jsou tyto praktiky v EIB správně uplatňovány.

Teoreticky můžeme přemýšlet o třech možných alternativách. První je obsažena v Maastrichtské smlouvě v čl. 105 odst. 6. To by byla možnost, kdy by roli dohledu vykonávala Evropská centrální banka. Smlouva stanoví, že Rada může jednomyslně svěřit Evropské centrální bance roli obezřetnostního dohledu. Toto je alternativa, která existuje teoreticky, ale ve skutečnosti je sporné, zda by členské státy alespoň v současnosti svěřily jednomyslně Evropské centrální bance tento nový úkol.

Další možností je jedna z těch, ke kterým jsme již neformálně přikročili tedy požadavek vnitrostátního regulativního orgánu. V současnosti je to lucemburský regulativní orgán, dozorčí rada lucemburského finančního sektoru, který také vykonává tento úkol ve vztahu k Evropské investiční bance, zejména když kontroluje, zda je správně uplatňována dohoda Basilej II.

Třetí alternativou, o níž by bylo možné uvažovat, je posílení výboru pro audit stanoveného v našem statutu a jeho přeměna na jakýsi orgán bankovního dohledu. Reformní smlouva stanoví rozšíření výboru pro audit. Prvním krokem by mohlo být určení počtu orgánů bankovního dohledu, které by výboru pro audit přinesly zkušenosti potřebné ke kontrole toho, zda v současnosti EIB v této záležitosti uplatňuje nejlepší praktiky.

Druhým bodem, který pan Audy zdůraznil, byl zvláštní úkol Evropské investiční banky, jenž by si přál, aby plnila v oblasti infrastruktury, zejména v případě transevropských sítí. Jak víte, EIB zde má již nyní relativně významnou roli. Minulý rok jsme financovali transevropské sítě až do výše téměř 9 miliard EUR. Používáme různé nástroje včetně našeho strukturovaného finančního nástroje, který nám umožňuje přijmout větší rizika, než je běžné. Například nedávno jsme toto využili pro jednu dálnici v Řecku. To je dobrý konkrétní příklad využití tohoto zvláštního nástroje na podporu toho, aby přijímal soukromý sektor více rizik při provozování dálnice.

Nedávno jsme společně s Evropskou komisí vyvinuli nový záruční mechanismus, který pokrývá určité druhy rizika, tedy riziko nedostatečného dopravního ruchu během prvních několika let provozu jednotky infrastruktury. Zkušenost ukázala, že období prvních čtyř nebo pěti let je často nejsložitějších. Jsou to roky, kdy není příjem vždy na očekávané úrovni. Soukromým provozovatelům to způsobuje problémy, proto jsme ve spojení s Komisí vyvinuli nový záruční mechanismus, abychom podpořili soukromý sektor ve financování této infrastruktury bez ohledu na uvedený problém.

Ještě bych dodal, že Evropská investiční banka se snaží zavést evropské odborné centrum pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, abychom mohli sdílet naše zkušenosti z této oblasti s vnitrostátními zástupci. Pane Audy, toto je bezpochyby oblast, ve které chce EIB ve své činnosti pokračovat.

Pan Staes položil otázku týkající se politiky boje proti podvodům. Právě jsme zveřejnili naši politiku boje proti podvodům, což následovalo po konzultaci, která vyžadovala několik kol jednání. Ve spojitosti s konkrétní otázkou, kterou položil ohledně vylučovacího systému, jenž by zakázal společnostem shledaným vinnými z podvodu nebo korupce pokračovat v účasti na projektech, které financujeme, prohlašujeme v této politice, že doufáme, že budeme moci využívat stejný systém, jaký se snaží zavést Komise. Pokud to nebude možné – což bychom měli vědět do konce roku – pokud nebudeme moci využít z právních důvodů tentýž systém, pak zavedeme vlastní vylučovací systém.

Co se týče našeho financování v energetickém odvětví, revidovali jsme naši politiku financování energetických projektů v souvislosti s evropskými pokyny pro boj proti klimatickým změnám. Ve výsledku jsme rozhodli upřednostnit takový druh investic, který bude snižovat emise CO2, což se již ukazuje v číselných údajích pro rok 2007, protože finance na projekty na výrobu elektrické energie z fosilních paliv tvoří pouze 25 % našeho financování v energetickém odvětví. Například v roce 2007 částka určená na obnovitelné energie zdaleka přesahuje částku určenou na tyto tradičnější způsoby výroby energie.

Co se na závěr týče rozvojových cílů tisíciletí, snažíme se, jak jen je to možné, aby naše projekty přispívaly k jejich naplňování. Rád bych vás však upozornil na skutečnost, že když vstupujeme do záležitostí mimo Evropskou unii, jednáme na základě zvláštních mandátů, které jsou nám uděleny Evropskou radou. Rozvojové cíle tisíciletí jako takové nefigurují v mandátech, které jsme obdrželi od Evropské rady. Proto není možné provést tak přímé spojení, jak byste si přáli.

Na závěr se obracím na pana Dillena, který, pokud jsem správně rozuměl, zmínil projekt, jenž jsme podle něj financovali v Demokratické republice Kongo, a mohu mu říci, že již po několik let jsme žádné další finance Demokratické republice Kongo neposkytli. Naše správní rada v zásadě schválila financování těžebního projektu v Katanze, ale na tento projekt nebylo zatím nic vyplaceno. Úvěrová smlouva ještě nebyla podepsána. Proč tomu tak je? Je to proto, že nová konžská vláda chtěla zcela správně znovu projednat licenční podmínky, aby se ujistila, že se státu Kongo navrátí více příjmů a pozastavili jsme podepsání smlouvy, dokud se nedosáhne uspokojivé dohody mezi investorem a konžskou vládou.

Pane předsedo, to je několik odpovědí, které mohu dát předchozím mluvčím, a ještě jednou bych rád poděkoval Parlamentu a zejména Výboru pro rozpočtovou kontrolu za naši vynikající spolupráci.

(Potlesk)

  Předseda. − Velice děkuji pane, předsedo Maystadte. Jsme vám vděčni za vaši přítomnost v průběhu dnešního dopoledne, za vaši zprávu a zejména za práci, kterou děláte pro Evropskou unii jako předseda Evropské investiční banky. Ještě jednou děkuji a hodně úspěchů!

  Jean-Pierre Audy, zpravodaj. − (FR) Pane předsedo, bych rád poděkoval panu komisaři, panu Almuniovi a předsedovi Evropské investiční banky, panu Maystadtovi za tyto konkrétní odpovědi. Rád bych také poděkoval zpravodajům z politických skupin, kteří podpořili vypracování této zprávy.

Rád bych s vámi v této rozpravě, kterou právě dokončujeme, sdílel několik myšlenek, zaprvé se týkají regulace. Jsem přesvědčen, že je v zájmu každého, aby byl tento druh regulace v bankovnictví zaveden. Je jasné, že nepřináším řešení. Myšlenka, že by měla regulaci provádět Evropská centrální banka, se mi zdá být správná. Krátkodobým řešením by mohla být i silnější nezávislá role, skutečná regulativní role, lucemburského regulativního orgánu. Jsem nicméně přesvědčen, že Parlament se bude velmi zajímat o stanovisko Výboru evropských bankovních dohlížitelů, pokud ho o něj banka požádá, jak navrhuje zpráva.

Co se na závěr týče financování infrastruktury, rád bych řekl, že Evropská unie se zjevně nachází na křižovatce a že financování není v současnosti dostatečné, ale že zadlužení by samozřejmě nemělo sloužit k financování provozu, což se bohužel děje v některých členských státech. Dovedně využívané zadlužení je však klíčovou součástí hospodářské a sociální výkonnosti v Evropě, která konkuruje všem ostatním hospodářským regionům světa. Jsem přesvědčen, že nastal čas pro velkou politiku územního rozvoje, která bude částečně podporována investicemi. Musí zde být veřejné investice, protože pokud tomu tak nebude, nemůžeme očekávat, že bude docházet k soukromému investování. Toto je problém společné důvěry v budoucnost Evropské unie a jsem rád, že Evropská investiční banka může díky svým zkušenostem a kvalitě svých lidských zdrojů poskytovat své odborné znalosti.

  Předseda. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE), písemně. – (DE) Pane předsedo, pane předsedo Maystadte, pane Audy, dámy a pánové, nejprve bych rád co nejvřeleji poděkoval zpravodaji a poblahopřál mu k dobré a vyvážené práci, kterou odvedl. Blahopřeji EIB k jejím úspěšným činnostem a ambicióznímu obchodnímu plánu. Co se týče energie a inovace, EIB napomáhá EU uplatňovat její politiku. Bez EIB bychom nedosáhli tak dobrého zahájení rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP).

Strategie EIB na roky 2007–2009 umožňuje posílení přidané hodnoty, postupné zvyšování podstupování rizika, využívání nových finančních nástrojů a upevňování spolupráce s Komisí. Tuto strategii srdečně vítám.

Zhodnocení činnosti zpravodajem EIB a další navržené kroky jsou správné. Nesmíme však zapomenout, že role Parlamentu je omezena. Ačkoli je EIB jednou z institucí Společenství, její vnitřní pravomoci jsou vykonávány podle mezivládních předpisů, což znamená, že členské státy jsou nejvlivnějšími akcionáři. Evropský parlament se ke zprávám EIB pravidelně vyjadřuje od roku 1999 a proto se mezi nimi vyvinul blízký, důvěřivý a úspěšný vztah spolupráce. Zejména bych rád pochválil spolupráci s panem předsedou Maystadtem, která je příkladem pro vztahy s ostatními institucemi.

4. Rozpočtová absolutoria za rok 2006 (rozprava)

  Předseda. − Dalším bodem je společná rozprava o

– zprávě, kterou předložil Dan Jørgensen jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl III - Komise (SEK(2007)1056 – C6 0390/2007 – 2007/2037(DEC)
(SEK(2007)1055 – C6 0362/2007 – 2007/2037(DEC) (A6-0109/2008),

– zprávě, kterou předložil José Javier Pomés Ruiz jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl I – Evropský parlament (C6-0363/2007 - 2007/2038(DEC) (A6-0091/2008),

– zprávě, kterou předložil Nils Lundgren jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl II - Rada (C6-0364/2007 - 2007/2039(DEC)) (A6-0096/2008),

– zprávě, kterou předložil Nils Lundgren jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl IV – Soudní dvůr (C6-0365/2007 - 2007/2040(DEC)) (A6-0097/2008),

– zprávě, kterou předložil Nils Lundgren jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl V – Účetní dvůr (C6-0366/2007 - 2007/2041(DEC)) (A6-0093/2008),

– zprávě, kterou předložil Nils Lundgren jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (C6-0367/2007 - 2007/2042(DEC)) (A6-0098/2008),

– zprávě, kterou předložil Nils Lundgren jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl VII – Výbor regionů (C6-0368/2007 - 2007/2043(DEC)) (A6-0095/2008),

– zprávě, kterou předložil Nils Lundgren jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (C6-0369/2007 - 2007/2036(DEC)) (A6-0092/2008),

– zprávě, kterou předložil Nils Lundgren jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (C6-0370/2007 - 2007/2044(DEC)) (A6-0094/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek na rozpočtový rok 2006 (C6-0372/2007 - 2007/2047(DEC)) (A6-0111/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské nadace pro odborné vzdělávání na rozpočtový rok 2006 (C6-0381/2007 - 2007/2056(DEC)) (A6-0114/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2006 (C6-0371/2007 - 2007/2046(DEC)) (A6-0110/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2006 (C6-0378/2007 - 2007/2053(DEC)) (A6-0124/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2006 (C6-0386/2007 - 2007/2060(DEC)) (A6-0117/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost na rozpočtový rok 2006 (C6-0375/2007 - 2007/2050(DEC)) (A6-0116/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro základní práva (dříve Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie) na rozpočtový rok 2006 (C6-0374/2007 - 2007/2049(DEC)) (A6-0113/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské agentury pro obnovu na rozpočtový rok 2006 (C6-0373/2007 - 2007/2048(DEC)) (A6-0112/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2006 (C6-0376/2007 - 2007/2051(DEC)) (A6-0122/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci na rozpočtový rok 2006 (C6-0377/2007 - 2007/2052(DEC)) (A6-0128/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské agentury pro léčivé přípravky na rozpočtový rok 2006 (C6-0379/2007 - 2007/2054(DEC)) (A6-0125/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin na rozpočtový rok 2006 (C6-0384/2007 - 2007/2059(DEC)) (A6-0120/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské agentury pro námořní bezpečnost na rozpočtový rok 2006 (C6-0382/2007 - 2007/2057(DEC)) (A6-0115/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropského úřadu pro leteckou bezpečnost na rozpočtový rok 2006 (C6-0383/2007 - 2007/2058(DEC)) (A6-0118/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské agentury pro železnice na rozpočtový rok 2006 (C6-0387/2007 - 2007/2062(DEC)) (A6-0123/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací na rozpočtový rok 2006 (C6-0385/2007 - 2007/2061(DEC)) (A6-0119/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie na rozpočtový rok 2006 (C6-0389/2007 - 2007/2214(DEC)) (A6-0126/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Eurojustu na rozpočtový rok 2006 (C6-0380/2007 - 2007/2055(DEC)) (A6-0129/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropské policejní akademie na rozpočtový rok 2006 (C6-0388/2007 - 2007/2063(DEC)) (A6-0121/2008),

– zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu šestého, sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2006 (KOM(2007)0458 – C6-0118/2007 – 2007/2064(DEC)) (A6-0106/2008),

(bývalý zpravodaj: pan Stubb)

– a zprávě, kterou předložil Hans-Peter Martin jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, týkající se udělení absolutoria vzhledem k plnění rozpočtu Evropského úřadu pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem (GNSS) na rozpočtový rok 2006 (C6-0049/2008 - 2008/2000 (DEC)) (A6-0127/2008).

  Dan Jørgensen, zpravodaj. − (DA) Pane předsedo, musím začít tím, že každému připomínám, že se blížíme ke konci neuvěřitelně významného rozpočtového roku. Pokud je z obecného hlediska analyzována role Evropského parlamentu ve vztahu k roli ostatních orgánů, je možné říci, že máme tři hlavní úkoly. Účastníme se procesu tvorby právních předpisů pro evropské země a jejich občany. Účastníme se sestavování rozpočtu tj. určování toho, na co by měly být použity finanční prostředky EU. Posledním úkolem Parlamentu je vystupovat jako kontrolní orgán. Právě Parlament je pro občany představitelem dohledu, pokud to tak lze říci. Rozpočtový rok, který zde dnes ukončíme, je možná nejvýznamnější součástí role tohoto kontrolního orgánu: v této části, ve které úzkostlivě přezkoumáváme Komisi a ostatní orgány v otázce, jak spravují finance a v neposlední řadě samozřejmě hodnotíme, jaká je situace v členských státech, když víme, že je zde nakládáno přibližně s 80 % finančních prostředků EU.

To znamená, že musím přirozeně pochválit moje kolegy, kteří jsou členy ostatních skupin. Je to Parlament jako celek, jenž bude dnes o zprávě hlasovat. Jsem přesvědčen, že jsme byli vynikající spoluprácí v rámci Výboru pro rozpočtovou kontrolu potěšeni. Zejména bych rád zmínil stínové zpravodaje, kteří, jak myslím, přispěli k této záležitosti velmi konstruktivně. To je samozřejmě důvod, proč jsme byli schopni vynaložit obrovský tlak na Komisi a vstoupit s ní do tak konstruktivního dialogu.

Dovolte mi začít zmínkou o dvou pozitivních bodech. Samozřejmě přejdu i k negativním aspektům, ale dovolte mi začít zmínkou o dvou pozitivních bodech, které souvisí s předchozími roky. Není pochyb o tom, že v odvětví zemědělství jsme udělali ve spojitosti s kontrolou finančních prostředků pokrok. Integrovaný systém finanční kontroly – a ano, to pravděpodobně není názor mnoha občanů v Evropě, kteří sledují tento projev – samozřejmě znamená, že byl představen zcela nový a účinnější způsob kontroly finančních prostředků EU určených na zemědělství. Tento systém je extrémně účinný. Samotný Evropský účetní dvůr tento fakt několikrát zdůraznil. Již víme, že v průběhu několika let budou v podstatě veškeré finanční prostředky zemědělské politiky pokryty tímto velmi účinným systémem, což si rozhodně zaslouží pochvalu. V posledních letech jsme však slýchali ostrou kritiku ohledně několika bodů souvisejících s politikou výzkumu. Navíc musí být poznamenáno, že Komise přijala naši kritiku velmi vážně a uplatnila akční plán, který zajistil, že mnoho z těchto problémů je řešeno. Komise si za to zaslouží velký díl pochvaly. Nakonec jsme přirozeně velmi potěšeni iniciativami, které byly představeny. Nyní disponujeme otevřeností ohledně příjemců podpory EU jak vzhledem k sociálním fondům, tak i vzhledem k výdajům na zemědělství. Nyní budeme moci navíc zjistit jména účastníků různých pracovních skupin v Radě a Komisi, což je něco, za co toto shromáždění bojovalo po několik let. Komise nyní souhlasila, aby byla tato informace zveřejněna.

Musí být řečeno, že to je velmi pozitivní vývoj. Je však samozřejmě jasné, že tento proces se týkal oblastí, kvůli kterým jsme značně kritizováni. Každý, kdo tento proces sleduje, ví, že se týká zejména dvou oblastí: strukturálních fondů a záležitostí zahraniční politiky tj. vnějších záležitostí. Co se týče strukturálních fondů, Účetní dvůr dospěl k jasnému závěru, že 12 % finančních prostředků, které byly vyplaceny, neměly být nikdy vyplaceny: 12 % neboli téměř 4 miliardy EUR. Je zřejmé, že toto je zcela nepřípustná situace.

To byl první bod týkající se rozpočtového roku, který dnes uzavřeme. Zúčastnili jsme se několika konzultací a osobně i společně s výborem jsem byl potěšen úzkým dialogem, který jsme navázali s Komisí. Skutečnost, že jako zpravodaj nyní mohu skončit udělením rozpočtového absolutoria je možná výhradně díky tomu, že jsme dosáhli jistých výsledků. Komise v současné době provádí značné množství reforem – bylo předloženo, že bude nyní uplatněno 37 velmi specifických bodů. To bylo přijato sborem komisařů. V některých oblastech je to otázka jak četnějších, tak i přísnějších kontrol, zatímco v dalších oblastech je to otázka zjednodušení kontrol tak, aby byly účinnější. Ve všech oblastech byly stanoveny velmi jasné lhůty. Byla nám stanovena jasná kritéria ohledně způsobu, jak by měla probíhat zpětná vazba, tak abychom my i veřejnost měli příležitost kontrolovat, že to má opravdu pozitivní účinek. Musíme si vzpomenout na dvě věci: zaprvé samozřejmě skutečnost, že peníze, které byly nesprávně vyplaceny v roce 2006 – které jsou předmětem tohoto postupu – musí být vráceny. Jsme přesvědčeni, že to je nyní zaručeno. Musí zde však být také záruka, že se to již v budoucnosti nebude opakovat. To je pravděpodobně stejně důležité. Jsme přesvědčeni, že s novými postupy, které Komise předložila, je tohoto cíle dosaženo.

Je zřejmé, že pouhá pěkná slova nestačí. Ačkoli jsme nyní řekli, že souhlasíme s předloženými reformami, budeme tuto záležitost sledovat a velmi pečlivě kontrolovat tento proces. Dnes bych proto rád předložil pozměňovací návrh a domnívám se, že Komise je připravena ho podpořit. Od pana Kallase mám náznak, že je toto řešení přijatelné, pokud se Komise bude s Výborem pro rozpočtovou kontrolu setkávat jednou měsíčně a poskytne nám příležitost diskutovat o pokroku učiněném v této oblasti. To by bylo pro obě strany neuvěřitelně přínosné.

Dovolte mi říci několik slov o druhé oblasti, v níž jsme se setkali s velkými problémy. Ta se týká záležitostí zahraniční politiky. Konkrétněji se týká otázky Iráku. Víme, že EU poskytuje určité finanční prostředky na rekonstrukci Iráku – je zde samozřejmě mnoho dobrých politických důvodů, proč to dělat. Irák jsme vybrali jako příklad. Rádi bychom znali seznam konkrétních projektů prováděných v Iráku, které financuje jak částečně nebo úplně EU prostřednictvím OSN (Organizace spojených národů) a Světové banky. Získání tohoto seznamu se ukázalo být mimořádně obtížným úkolem. Trvalo to několik měsíců. Informace, které jsme již věděli a které měly na seznamu být, tam nicméně nebyly a zdlouhavá diskuse trvala téměř až donedávna, kdy jsme konečně obdrželi informaci, která nám měla být původně poskytnuta. To je samozřejmě důvodem, proč jsme konečně v postavení, kdy můžeme skutečně i v této oblasti udělit rozpočtové absolutorium. Nejdůležitější otázkou ve spojitosti s tím je přirozeně: a co budoucnost? Irák je pouze jedním příkladem. Co ostatní země, kterých je více než 100 a ve kterých EU podporuje různé činnosti? Komise se nyní zavázala, že zaručí veřejný přístup k informacím o konečném příjemci tj. ke konečnému příjemci podpory od roku 2007 dále, což je něco, co uznávám a jsem přesvědčen, že je to naprosto nezbytné.

Z těchto všech důvodů doporučuji, abychom udělili rozpočtové absolutorium. Je zde řada kritik, které mohou být zdůrazněny s ohledem na Komisi a s ohledem na způsoby, jak se věci dělají v členských státech. Rád bych rovněž řekl, že výsledku jsme dosáhli prostřednictvím řádného dialogu s Komisí. To znamená, že nyní můžeme doporučit, že účetní závěrka za rok 2006 může být schválena. Stále zde zůstávají oblasti, ve kterých bychom rádi viděli změny. Velmi rádi bychom zde v Parlamentu zavedli pojem vnitrostátní prohlášení o věrohodnosti tj. výroční vnitrostátní kontrolní prohlášení podepsaná ministrem financí dané země. Stále jsme přesvědčeni, že by to mohlo být velmi přínosným nástrojem v boji proti klamavému jednání, podvodům a utajování informací ohledně finančních prostředků EU v jednotlivých zemích. Společně s tímto závěrečným přáním bych vám rád poděkoval za příležitost mluvit v prvním kole.

  José Javier Pomés Ruiz, zpravodaj. − (ES) Pane předsedo, vítejte na této rozpravě, které se účastní generální tajemník, a uvítání samozřejmě patří i panu Kallasovi. Nemohu uvítat nikoho z Rady, protože se zdá, že nemá s účetní závěrkou a převzetím odpovědnosti za politickou rozpravu o rozpočtovém absolutoriu nic společného. Doufám, že až bude mít Rada svého předsedu následně po přijetí Lisabonské smlouvy, bude nám zaručeno, že Rada bude na této rozpravě rovněž přítomna.

Nejprve bych rád poblahopřál mému kolegovi Danu Jørgensenovi k jeho vynikající zprávě a z toho, co říkal, bych rád zdůraznil, jak dobře jsou věci v Evropské unii dělány a jak budou každý rok dělány ještě lépe. Uvedl několik příležitostí v oblasti transparentnosti z podnětu komisaře Kallase a Komise. Před dvěma měsíci jsem byl zpravodajem pro zprávu z vlastního podnětu, tato zpráva podporovala politiku transparentnosti. Komise skutečně činí v politice transparentnosti pokroky stejně tak jako Parlament.

Rád bych zdůraznil, že úkol Parlamentu při udělování rozpočtového absolutoria je úkolem politickým a že nejsme ani nemáme být účetními. Je to politický úkol a otázka, již máme občanům zodpovědět je: byli jsme s penězi, kterými Parlament disponuje, schopni naplnit rozpočtové výzvy rozpočtového roku 2006? Výzvy jako příprava Parlamentu na jeho rozšíření, rozšíření informační politiky, přijetí nových členských států, vykonávání naší práce lépe, naše příprava na lisabonskou výzvu, v tom všem budeme muset přijímat více právních předpisů a postupovat při tom co nejlepším způsobem.

Jaký je politický názor na to, co jsme udělali s těmito finančními závazky? Je pozitivní. Jednali jsme dobře. Rád bych zdůraznil několik bodů z tohoto rozpočtového roku. Zaprvé jsme z podnětu předsedy Hanse Pötteringa zahájili politický dialog mezi předsednictvím a postupem udělování absolutoria, který se do této doby jevil jako nemožný. Nyní je dialog možný a váš místopředseda se účastnil rozpravy a čelil otázkám, jež mu byly výborem přímo pokládány. Rovněž z podnětu předsedy bude předsednictví pravidelně pracovat s Rozpočtovým výborem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu, proto vám děkuji.

V Parlamentu bylo zlepšeno mnoho aspektů transparentnosti, jak můžete zjistit ve zprávě. Vylepšili jsme představení úkolů našich asistentů. Co pro nás tento rok nebylo možné, bylo konečně vytvořit statut asistentů, což vyžadujeme. Pravdou je, že i nám jako poslancům Evropského parlamentu trvalo vytvoření vlastního statutu dlouho. Zkrátka budeme muset požádat o trpělivost, ale musíme zdůraznit, že tohoto cíle jsme ještě nedosáhly. V roce 2006 jako referenčním roce jsme však obdrželi 99 % dokladů řádným způsobem a tak si myslím, že tato záležitost se ubírá správným směrem.

Máme zde několik nevyřešených problémů a ty se více či méně snažíme vyřešit, jak jen to je možné. Občané nechápou, proč má Parlament tři pracoviště, nerozumí tomu a neporozumí, protože to není jednoduché. To je další výzvou pro dobu, až bude mít Rada svého předsedu: hledání řešení. Parlament však splnil svou povinnost a snížil výdaje těchto tří pracovišť z 203 milionů EUR v roce 2002 na 155 milionů EUR. Účet jsme snížili o 24 %, což je dobrý výsledek.

Jakým výzvám se postavíme, jak zmiňuji v této zprávě? Jak jsem právě řekl, chceme vytvořit pro naše asistenty definitivní statut, jaký máme my sami. Je zde také výzva zlepšit vytváření právních předpisů. Parlament bude mít mnohem větší kvalitativní úlohu a větší pracovní zátěž s Lisabonskou smlouvou, pokud bude přijata.

Doufejme, že belgická vláda nyní, když máme belgickou vládu, se vůči nám bude chovat o něco lépe, co se týče politiky v oblasti budov, než tomu bylo doposud, jelikož její chování bylo pouze průměrné.

Rád bych skončil tím, že co se týče rozpočtových povinností, zažili jsme rozvážný rok a proto vás žádám, abyste hlasovali ve prospěch účetní závěrky na rok 2006.

  Nils Lundgren, zpravodaj. − (SV) Pane předsedo, byl jsem zpravodajem pro ostatní zmíněné instituce, tedy pro sedm z nich, jinými slovy pro Radu, Soudní dvůr, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, Evropského inspektora ochrany údajů a Evropského veřejného ochránce práv.

Neměl jsem žádné vážné námitky k ničemu, co jsem viděl. Byly to spíše běžné komentáře k tomu, co by se mohlo a mělo zlepšit. Neodhalil jsem nic, co by jakýmkoli způsobem zpochybňovalo udělení absolutoria některé z těchto sedmi institucí.

Rád bych nicméně využil této příležitosti a všem připomněl, že udělení absolutoria, což vyžaduje odpovědnost, je základem demokracie. Nemám žádnou důvěru ve způsob, jakým se tohoto úkolu zhošťuje toto shromáždění, protože přesně tutéž práci týkající se přezkoumání těchto sedmi institucí jsem vykovával před dvěma roky a objevil jsem, dámy a pánové, otřesné věci, které se děly ve Výboru regionů. Odhalil jsem, že tam byl spáchán podvod nejzávažnějšího charakteru. Získal jsem materiál, který jste si všichni mohli přečíst v místnosti pro studium důvěrných dokumentů.

Tato záležitost podléhala třem samostatným vyšetřováním: jedno prováděl OLAF, náš Úřad pro boj proti podvodům, jedno prováděl Účetní dvůr a samotný Výbor regionů prováděl vnitřní vyšetřování. Seznam stížností byl nekonečný.

Proto jsem přirozeně navrhl, abychom za těchto okolností absolutorium neudělili. Toto jsem řekl jsem ve výboru. Výbor i přes to hlasoval pro udělení absolutoria. Tutéž věc jsem řekl před dvěma lety zde v Parlamentu a vy jste převážnou většinou hlasovali pro udělení absolutoria.

To ukazuje, že když zde máte dnes hlasovat o absolutoriu podle mého doporučení, neuděláte tak, protože to říkám, ale uděláte to čistě ze zvyku. Toto shromáždění nepřijímá svou odpovědnost. Myslí spíše na pověst EU. Myslíte spíše na to, jak oklamat občany, voliče. Musí jim být umožněno dovědět se, co se děje. Proto se značnou sklíčeností říkám „ano, tentokrát může být ostatním institucím uděleno absolutorium“. Mohu tak učinit s klidným svědomím. Většina z vás tak učinit nemůže.

  Hans-Peter Martin, zpravodaj. − (DE) Pane předsedo, vy despoto! Můj dnešní projev je určen všem těm …

(Předseda řečníka přerušil)

  Předseda. − To je podruhé, co jste se takto vyjádřil. Vyhrazuji si právo učinit proti vám příslušné kroky.

  Hans-Peter Martin (NI), zpravodaj. – (DE) To, co zde musím prezentovat, je názornou lekcí pro všechny, kdo se zajímají o způsob, jakým jsou v současnosti přijímána politická rozhodnutí, je to poučná hra o selhání kontroly činností v tomto Parlamentu. Až se to dovědí budoucí studenti politických věd nebo občané, kteří se zajímají o politiku, bude to již běžné. Za součást zprávy o udělení absolutoria přejímáme slovo od slova pasáže, které nám poskytli členové hlavních politických skupin, kteří zde vyjadřovali názory, jež byly vůči agenturám kritické. Například je jasné, že decentralizace a předání kompetencí byly jedny z hlavních výsledků procesu reformy Komise, která byla zahájena v roce 1999, ale že Komise ještě nesestavila studii nebo zprávu nebo mezitímní účetní závěrku k této podobě administrativního řízení. To bylo tedy zahrnuto do mých hlavních úvah.

Autorka tohoto textu, paní Gräßleová, pochází z velké skupiny. Její pozměňovací návrh ke zprávě se týkal toho, aby byla právě tato prohlášení odstraněna. Je zde mnoho dalších případů včetně příspěvku pana Hauga, který se též týkal kritických poznámek k agenturám a zdůrazňoval například, že pouze dvě agentury jsou zcela nezávislé na finanční podpoře EU, zatímco většina z nich je financována výhradně z finančních prostředků EU – je to v jednom z dokumentů předložených panem Haugem. Ale to zde bylo vyškrtnuto!

Předseda Výboru pro rozpočtovou kontrolu, pan Bösch, mívá k agenturám velmi kritické připomínky – ale ne ve výboru. A když na tom opravdu záleží, když nastane vhodná doba, když je skutečná příležitost k tomu, aby zdůraznil, že docházelo k neodůvodněnému vytváření nových agentur, že tolik věcí je v politováníhodném stavu, je to na žádost velkých skupin vymazáno. Jako kdyby to nestačilo, že to, co je umožněno ostatním, já jako zpravodaj dělat nemohu. Celá důvodová zpráva je pak jednoduše vyškrtnuta a já si tedy dovolím nahlas přečíst to, co by jinak již veřejnosti nebylo přístupné prostřednictvím tohoto pléna.

Část, která byla ze čtení vyškrtnuta: „Decentralizace a předání kompetencí byly hlavními cíli procesu reformy Komise zahájeného v roce 1999. Do této doby nebylo předloženo žádné hodnocení tohoto procesu. Komise navíc nikdy neposkytla přesvědčivé vysvětlení toho, jakou přidanou hodnotu přinesly decentralizované agentury, proč jejich úkoly nemohou být stejně dobře vykonávány v rámci Komise nebo, jak je tomu v mnoha případech, proč byla v dané oblasti původně požadována činnost Evropské unie.

Místo toho bylo výsledkem neodůvodněné vytváření agentur. Nové agentury byly založeny na základě podivných politických rozhodnutí. Tyto nové agentury nepodléhají kontrole a často jsou nekontrolovatelné, převážně nedostatečně výkonné a zejména pak vytváří značné břemeno pro evropské daňové poplatníky.

Zároveň byla zavedena nevídaná řada výsad pro zaměstnance. Jinými slovy reformní úsilí Komise, jehož cíle byly spojovány se zárukami odpovědnosti, spolehlivosti, účinnosti, nové kultury evropských služeb a transparentnosti, se ukázalo být velkolepým selháním. Tento nepřijatelný zmatek v oblasti politiky předání kompetencí a decentralizace nyní všichni jasně vidí. Odpovědné jednání ale nevidí nikdo.“

Ani zpravodaji není umožněno zahrnout toto do důvodové zprávy. Do tohoto politického scénáře již samozřejmě patří, že když začne rozprava o dvaceti zprávách, které jsem výboru předložil, pokaždé, když mluví někdo jiný, změny jsou připraveny a rovněž cenzurovány za jejich zády.

  Christofer Fjellner, zpravodaj. − (SV) Pane předsedo, začnu hovořit o udělení absolutoria, co se týče Evropského rozvojového fondu. Mnoho z nás možná očekávalo, že tohoto úkolu se zhostí jiný vysoký skandinávský mladý muž konkrétně náš kolega Alexander Stubb, ale jak budou někteří z vás jistě vědět, dnes tu s námi nemůže být, protože byl zvolen novým finským ministrem pro zahraniční věci. Proto mě požádal, abych převzal a zde dnes prezentoval jeho práci a jeho zprávu. Jsem přesvědčen, že mluvím za většinu z nás, když řeknu, že jsme smutni z jeho odchodu, ale pro Alexandera je to skvělá novinka a zejména je to skvělá novinka pro Finsko.

Rád bych mu nicméně poblahopřál k práci, kterou zde pro Evropský rozvojový fond udělal. Práce ve výboru byla velmi zdařilá a dnes je to celý výbor, kdo bude projednávat udělení absolutoria rozvojovému fondu. Evropský rozvojový fond je samozřejmě jedním z prostředků prosazování demokracie a hospodářského rozvoje v zemích AKP (Afrika, Karibik a Tichomoří). Z těchto důvodů si myslím, že je potěšitelné vidět, že peníze jsou využívány správným a odpovědným způsobem. V roce 2006 měl fond značné příjmy, 3 miliardy EUR, které tvořily závazky, a z toho zvládl vyplatit pouze méně než 90 %.

Skutečnost, že se zde dnes můžeme těšit z toho, že můžeme udělit a navrhnout udělení absolutoria Komisi, která spravovala tento rozvojový fond – a což je něco, z čeho máme opravdu radost – neznamená, že zde nezůstávají žádné výzvy nebo zde nejsou žádné oblasti, na kterých budeme muset v budoucnosti pracovat. Rád bych zmínil některé z nich. Oproti minulému roku můžeme například uvést, že Účetní dvůr nepředložil naprosto čisté prohlášení o věrohodnosti, ale upozornil na několik problémů například ohledně registru uskutečněných operací, které by mohly být lépe dokumentovány, a ohledně plateb od různých delegací. Rád bych však vyjádřil Komisi uznání za to, že se těmto problémům postavila s vážností a představila konkrétní, správná a významná řešení vůči těmto výzvám.

V naší zprávě dále zdůrazňujeme problémy, které byly způsobeny opožděním v uplatňování moderního informačního systému. Toto je záležitost, kterou bereme vážně a doufáme, že Komise na tom dále pracuje.

To by stačilo k administrativním a hospodářským aspektům, protože je zde také celá řada politicky důležitých otázek, které bych rád vznesl. Nejprve je zde skutečnost, že práce Evropského rozvojového fondu by mohla být značně zjednodušena, pokud by byl fond zahrnut do běžného rozpočtu. Stejně tak jsem přesvědčeni o tom, že pokud bychom měli jedno finanční nařízení, které by kontrolovalo všechny současné a budoucí rozvojové fondy, byla by práce v této oblasti též jednodušší.

To je vše k Evropskému rozvojovému fondu. Rád bych využil této příležitosti a krátce zmínil něco k udělování absolutoria a nezávislým agenturám. Hovořím o tom částečně proto, že jsem byl odpovědný za tuto práci ve skupině Evropské lidové strany a Evropských demokratů, ale možná hlavně proto, že zpravodaj, jak jsme právě slyšeli, zaujal k této věci mírně řečeno neobvyklý přístup a ne zcela sdílel názor, který zaujal výbor. Myslím, že je velmi podivné, že Hans-Peter Martin se rozhodl odstranit své jméno ze všech těchto zpráv s přesvědčením, že to není jeho názor, o němž budeme dnes zde v plénu hlasovat.

Pokud však chci říci něco o práci samotné, o některých významných názorech, které jsou přese všechno v těchto zprávách obsaženy – a které jsme získali díky úspěšné a úzké spolupráci mezi socialistickou skupinou, naší skupinou, skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance – rád bych pouze zdůraznil skutečnost, že udělujeme absolutorium, protože si myslíme, že v prohlášení Účetního dvora jsou obsaženy důvody pro schválení finančního řízení těchto nezávislých agentur. Vedle toho jsou zde však ještě problémy, na jejichž řešení, jak doufáme, se bude nadále pracovat. To zahrnuje zejména skutečnost, aby všechny orgány – Rada, Komise a Evropský parlament – lépe přešetřovaly požadavky agentur. Doufám, že se v této otázce každý ujme své odpovědnosti.

Vrátím se příští rok, kdy budu zpravodajem pro tuto záležitost a doufám, že ji budu moci s Komisí hlouběji prodiskutovat.

  Siim Kallas, místopředseda Evropské komise. − (ET) Pane předsedo, pane Jørgensene, zpravodajové, ctihodní poslanci, dovolte mi, abych poděkoval Parlamentu, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, zpravodaji panu Jørgensenovi a jeho kolegům zpravodajům za zprávu, kterou vytvořili a doporučení výboru, že rozpočtu na rok 2006 by mělo být uděleno absolutorium. Rád bych rovněž poděkoval Alexanderovi Stubbovi za jeho zprávu, která se zabývá udělením absolutoria s ohledem na využívání nástrojů Evropského rozvojového fondu.

I přes skutečnost, že Evropský účetní dvůr nemohl poskytnout prohlášení o úplné věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací na rok 2006, jsou výsledky jeho auditu nejlepší od té doby, co začala praxe sestavování prohlášení o věrohodnosti. Účetní dvůr uznal pokrok, který jsme udělali. Jsem potěšen, že mohu říci, že to uznal i Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu.

Letošní rozprava je zaměřena na strukturální fondy, povinnosti členských států, navrácené finanční prostředky a účetní opravy a na citlivé téma vnější pomoci. Ve všech těchto oblastech musí být vyvinuto odpovídající úsilí. Souhlasíme s tím, že přešetřovací činnost musí být prováděna pravidelně a nejen kvůli udělování absolutoria, ale rovněž kvůli podmínkám stanoveným zakládající smlouvou a kvůli důležitosti těchto podmínek.

Navrhuji, že by se členové nebo zástupci Komise měli pravidelně účastnit parlamentních schůzek, aby prodiskutovali jednu ze tří oblastí, jež stojí v tomto roce v jádru udělování absolutoria, a aby se k ní vyjádřili. Tyto oblasti jsou: rostoucí odpovědnost členských států v oblastech, kde je odpovědnost sdílena Evropskou unií a členskými státy, provádění strukturálních fondů a kontrola financování vnějších činností (zejména kontrola financování prováděného prostřednictvím mezinárodních organizací).

Plánem na květen je zahájení obvyklé diskuse o politické strategii na příští rok, a to v odvětvích, které spadají do mé pravomoci.

V červnu by měli komisaři odpovědní za strukturální fondy nebo jejich zástupci a Výbor pro rozpočtovou kontrolu zvážit předběžné výsledky akčního plánu pro strukturální fondy. První čtvrtletní zpráva o akčním plánu pro strukturální fondy bude Parlamentu zaslána v květnu.

V červenci nebo v září by měla komisařka pro vnější vztahy nebo její zástupce předložit ctihodným poslancům nové informace o svěřeneckých fondech vytvořených za účelem zlepšení vnější činnosti, transparentnosti financování Evropské unie prováděného prostřednictvím mezinárodních organizací a jejích kontrol.

Co se týče shrnující zprávy Komise za rok 2007 a výsledků zprávy interních auditorů za rok 2007, informace budu moci poskytnout v červenci nebo v září a měli bychom pokračovat v naší rozpravě o udělení rozpočtového absolutoria, navrácení finančních prostředků a výdajích na šetření s tím spojených. Komise vydá zprávu týkající se těchto oblastí v říjnu. Tato zpráva poskytne základ pro interinstitucionální rozpravu na téma přípustného rizika chyb.

Oficiální odpovědi Komise na doporučení Parlamentu a Rady budou předloženy jako obvykle na podzim.

Moji kolegové Danuta Hübnerová a Vladimír Špidla již Parlamentu předložili přehled akčního plánu na zlepšení řízení finančních prostředků určených na strukturální akce.

Komise a členské státy zamýšlejí uplatňování opatření zvláštně vytvořených pro snížení vícenásobných chyb v provádění strukturálních akcí.

Co s týče strukturálních fondů, Komise byla přísná vůči členským států odpovědným za kontroly výdajů, a kde to bylo nezbytné, zastavila platby a provedla finanční opravy. Komise se zavázala posilovat tyto činnosti a dosáhnout konkrétních a měřitelných výsledků.

V oblasti sdíleného řízení předložily členské státy souhrny svých prohlášení a auditů. Proti členským státům, které souhrny nepředložily, budou podniknuty právní kroky, jak stanoví článek 226 zakládající smlouvy.

Důsledný požadavek toho, aby členské státy předkládaly tyto souhrny na začátku každého roku, začíná přinášet výsledky.

Komisařka Benita Ferrero-Waldnerová vysvětlila Parlamentu zásady toho, jak Evropská unie financuje prostřednictvím své pomoci Irák a předložila návrhy, jakým způsobem by měly probíhat lepší kontroly určitých druhů financování a jak zajistit lepší možnost sledování a větší transparentnost v tomto financování. Vedoucí odpovědný za tento postup předloží Parlamentu zprávu v průběhu léta.

Některé výsledky jsou již k dispozici.

Na začátku dubna se konala schůzka Komise a OSN v Ženevě; schůzce předcházela diskuse mezi poslanci a zástupci Komise a bylo dosaženo dohody o společných pokynech, jež budou dodržovány ve všech externích kancelářích, a to s cílem zvýšit zviditelnění společné práce. Jak OSN, tak i Komise se zavázaly, že budou uplatňovat zvláštní pokyny a jejich uplatňování důkladně kontrolovat.

Komise přisuzuje velkou hodnotu rozhodnutím, která jsou schválena Parlamentem. Tato rozhodnutí představují pro občany zprávu o komunikaci mezi těmito orgány a dále o praktickém využití finančních nástrojů. Touto cestou se musíme i nadále ubírat a přesvědčit veřejnost, že jejich peníze, které financují rozpočet Evropské unie, jsou v dobrých rukou.

  Ralf Walter (PSE) , navrhovatel stanoviska Výboru pro rozvoj. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, rád bych poděkoval Danu Jørgensenovi a Alexanderu Stubbovi, protože jak jeden, tak druhý se shodli se záměry Výboru pro rozvoj. Jsme za to velmi vděční, protože jsme na této otázce ve Výboru pro rozvoj velmi tvrdě pracovali.

Evropská unie – rozpočty Evropské unie společně s rozpočty členských států – je zdaleka největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě. Nicméně s ohledem na to, jak vypadá současná situace, se domníváme, že je to stále příliš málo a že bychom pro to skutečně měli dělat víc. Nemůžeme čekat až se nedostatek potravin a energie ve světě rozšíří tak, že mu budeme muset sami čelit a pak budeme překvapeni, že lidé vyjdou do ulic. Peníze, které vydáme – a jak jsem řekl, již nyní jsme největším poskytovatelem pomoci na světě – musí být zaměřeny na přesnější účely, tak abychom věděli, že vydané peníze jsou využity tam, kde jich je potřeba a že nebyly promarněny nebo že se neztratily. Proto jsme věnovali značnou část energie, abychom zjistili, zda jsou finanční prostředky, které uvolníme, ve skutečnosti použity na zamýšlený účel. Parlament a Komise kladou hlavní důraz na to, že 20 % finančních prostředků musí být využito na základní zdravotní péči a základní a další vzdělávání, aby se tím položily základy do budoucna. Udělali jsme tedy určitý pokrok, ale Komise je stále ještě daleko od cíle, kterého bychom rádi dosáhli. Musíte na tom více pracovat; my budeme stát při vás.

Vyzvali jsme vás, abyste snížili nevyřízené platby z minulosti a nedoplatky vzniklé před rokem 2001 se skutečně snížily o 39 % v případě programu Europe Aid a o 49 % v případě Evropského rozvojového fondu. To jsou dobré výsledky, ale samozřejmě jsou pouze prozatímní. Ve spojitosti s rozvojovou politikou jsme opakovaně upozorňovali, že nemá vůbec žádný smysl nechávat vedle sebe fungovat dva ucelené systémy – jeden pro Evropský rozvojový fond a jeden pro rozvojovou pomoc. Musí to být zahrnuto do rozpočtu! To je žádost, kterou nyní předkládáme a kterou budeme prosazovat při budoucích jednáních o finančních předpovědích.

Můj poslední bod se týká rozpočtové pomoci. Čím dál více poskytuje Komise zemím obecnou rozpočtovou pomoc. Je možné to dělat, ale buďte opatrní, ať nezažijete to, čím jsme prošli se současnými členskými státy v souvislosti se strukturálními fondy – přesunujeme odpovědnost, protože státy by ji měly převzít a poté shledáme, že za to nebyl odpovědný „nikdo“. Moje rada proto zní: prosím buďte si jisti tím, co děláte od úplného začátku.

V každém případě budeme s vámi, budeme kritičtí, ale také pozitivní. Upřímně blahopřeji všem zpravodajům a velice děkuji za spolupráci.

  Jamila Madeira, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. − (PT) Pane předsedo, dámy a pánové, jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a s ohledem na řízení rozpočtu bych ráda začala vyjádřením naší obavy ze skutečnosti, že nesplněné rozpočtové závazky se stále zvyšují a že společně s nahrazením pravidla n+2 pravidlem n+3, což je změna, kterou musí některé členské státy uplatňovat v období 2007 až 2013, může situaci ještě zhoršit a pramenit v to, že finanční prostředky budou k jejich konečným příjemcům putovat ještě déle. To, čím se zde zabýváme jsou politiky přímo se dotýkající občanů, jako například Evropský sociální fond, a zpoždění by mohla mít nešťastné následky, pokud jde o účinné a úspěšné využívání finančních prostředků.

Co se týče strukturálních politik, souhlasíme s Účetním dvorem v otázce, že je potřeba zlepšit kontrolní systémy, tak aby se předcházelo chybám v projektech prováděných v oblasti strukturálních fondů. Posílený dohled, účinnější audity a účinnější kontrola systémů od začátku do konce jsou potřeba k tomu, aby se jakékoli nedostatky a chyby včas napravily. Z tohoto důvodu by měla mít Evropská komise logistické kapacity a odpovídající prostředky na to, aby skutečně uvedla v chod mechanismy zpětné vazby a důkladně sledovala kontrolní postupy.

Je však nezbytné využívat smysluplné ukazatele a cíle, které by měly samy o sobě umožnit srovnání a, jak jen to bude možné, seskupování v krátkém období, tak aby mohla být analýza trendů ve strukturální politice prováděna způsobem, abychom se vyvarovali toho, co by mohlo nevyhnutelně nastat, tedy hrubým a nejasným odhadům, protože to by nebylo, co s týče účinného využívání těchto prostředků, příliš průkazné.

Považuji za důležité zmínit včasné doporučení Komise členským státům, že by měly používat zjednodušení stanovená novými nařízeními o strukturálních fondech, například používat paušální částky na nepřímé výdaje v rámci Evropského sociálního fondu.

Ráda bych rovněž poblahopřála Evropské komisi k investování do sítě EURES a zatleskala přínosům Evropského roku mobility pracovníků. Přirozeně zdůraznily otázky spojené s mobilitou, které všichni uznáváme a kterým stále čelíme. Co se týče evropských agentur, které jsou Výborem pro zaměstnanost a sociální věci analyzovány, ráda bych jim pouze poděkovala za práci, kterou, jak jsme všichni viděli, udělali, a celkově můžeme jejich činnosti ohodnotit velmi pozitivně.

Ráda bych nicméně skončila upozorněním na potřebu zvýšit prostředky pro dublinskou agenturu, která je nyní pověřena analýzou očekávaných změn v zaměstnávání a podnikatelském světě s cílem podpořit socio-ekonomický projekt prostřednictvím hodnocení žádostí v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Všichni víme, jak důležité by to mohlo být. Je to tedy oblast, která je nanejvýše citlivá a důležitá, která by si ze strany Evropské unie zasloužila zvláštní pozornost zejména prostřednictvím této analýzy prováděné dublinskou agenturou, což by mohlo určitým způsobem pomoci předpovídat případné krize, jež si všichni můžeme v dohledné době představit v kterémkoli z 27 členských států.

  Jutta Haug, navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. − (DE) Pane předsedo, pane komisaři, výbor pro životní prostředí byl potěšen prací, kterou vykonalo generální ředitelství pro životní prostředí a generální ředitelství pro zdraví. Vím, že to je něco, co od mě neslyšíte příliš často. Obvykle Komisi kritizuji, ale v tomto případě platí „nepleť se do toho, pokud to funguje“. Ti, co jsou v obou generálních ředitelstvích odpovědní za rozpočty velmi dobře spolupracují. Velice vám děkuji.

Ráda bych též poděkovala zpravodaji Danu Jørgensenovi. Tvrdě pracoval v průběhu celého postupu udělování rozpočtového absolutoria, předložil výbornou zprávu a ve velké míře převzal všechny závěry výboru pro životní prostředí týkající se udělení absolutoria za rok 2006. Výbor pro rozpočtovou kontrolu proto uznal to, co výbor pro životní prostředí jednomyslně přijal. Za to vám též velice děkuji.

Nyní bych ráda řekla několik slov o našich agenturách. Ve výboru pro životní prostředí jsme byli rovněž potěšeni prací a rozpočtovým řízením čtyř agentur: Evropské agentury pro životní prostředí, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Když jsme doporučili Výboru pro rozpočtovou kontrolu, aby udělil absolutorium za rozpočtový rok 2006, nebylo to uděláno lehkomyslně. Právě naopak! S členy správní rady a řediteli ve výboru jsme si často vyměňovali informace.

Několik delegací našeho výboru navíc agentury navštívilo, aby se o jejich činnostech přesvědčili na místě. Proto bylo pro nás všechny ještě více nepochopitelné, když zpravodaj Výboru pro rozpočtovou kontrolu nechtěl třem z těchto čtyř agentur udělit absolutorium z naprosto neuvěřitelných důvodů – zejména proto, že ačkoliv byly tyto důvody oprávněné, agentury samotné nebyly za uvedené body odpovědné, například to byl služební řád týkající se dočasných zaměstnanců institucí nebo umístění sídla příslušné agentury nebo dokonce způsob, jakým byla plněna zásada subsidiarity. Věty jako: „Docházelo k neodůvodněnému vytváření nových agentur“, „nové agentury byly založeny na základě podivných politických rozhodnutí, tyto nové agentury nepodléhají kontrole a často jsou nekontrolovatelné, převážně nedostatečně výkonné a zejména pak vytváří značné břemeno pro evropské daňové poplatníky“ a „zároveň byla zavedena nevídaná řada výsad pro zaměstnance“ – neměly jiný význam než šokovat. Jsme si všichni dobře vědomi, že to je úmyslný plán, jak skandalizovat práci na evropské úrovni. Takové podněcování ke skandálu naprosto odmítám.

Agentury představují evropské správní jednotky, ačkoliv jsou zvláštní povahy. Nespadly jen tak z nebe; neobjevily se samovolně před samotnou Komisí; jsou založeny na základě řádného regulativního postupu buď spolurozhodováním nebo konzultací nebo v závislosti na oblasti dané politiky prostřednictvím nařízení tj. právními předpisy. To znamená, že tyto agentury jsou vytvořeny evropským zákonodárcem, což znamená, že my jsme těmi dobrodruhy, o které se jedná. Rozpočet agentur je částí rozpočtu samotné Evropské unie. V každém rozpočtovém roce udělujeme řediteli absolutorium. Jsem přesvědčena, že není žádná část naší administrativy tak kontrolovaná jako agentury a proto jsem potěšena a vděčna, že výbor zastavil tento pokus o skandál.

  Luca Romagnoli, navrhovatel stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch. − (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, rád bych věnoval chvíli svého času tomu, abych zdůraznil skutečnost, že v případě provádění rozpočtu evropských agentur za rozpočtový rok 2006 můžeme podpořit to, co říká Účetní dvůr, protože účty a operace jsou legitimní a řádné.

Jak jsem však řekl ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch, v následujících letech doporučuji větší soulad se zásadami a předpisy. V případě Agentury pro námořní bezpečnost, bylo zrušeno 43 % prostředků na platby a ke konci rozpočtového roku byla zaznamenána koncentrace operací. Vyskytla se zde rozpačitost ohledně nízké míry využití platebních prostředků na opatření, jejichž účelem je snižování znečištění moří, ačkoli Parlament v podpoře těchto opatření pokračoval.

Co se týče Agentury pro bezpečnost letectví, byla u ní zaznamenána velká míra převedených prostředků, a to ve výši 40 % provozních výdajů, a použití převedených prostředků u nerozlišených položek, což je porušení zásady ročního rozpočtu. Komise je proto vyzývána, aby přezkoumala strukturu poplatků agentury a uvedla výdaje a příjmy za vydávání osvědčení do rovnováhy.

Co se týče na závěr Agentury pro železnice, používání smluv, jejichž platnost uplynula a neoprávněné prodlužování platnosti stávajících smluv znamená, že nelze prohlásit, že všechny operace byly legální.

Proto navrhuji do budoucna větší transparentnost a přesnost; ve světle připomínek vyjádřených Účetním dvorem však navrhuji, aby Parlament výkonným ředitelům těchto agentur absolutorium udělil.

  Helga Trüpel, navrhovatelka stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání. − (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání bych ráda uvedla, že naším cílem je podporovat kulturní rozmanitost v Evropě. Náš kulturní program se dotýká občanů tam, kde žijí, což je naším zmiňovaným cílem. Od našich vnitrostátních kulturních agentur proto očekáváme naprosto vynikající řízení a ráda bych dodala, že revize finančního nařízení zlepší naši schopnost zaměřit finance a podporu na malé projekty, o které občané ve svých oblastech žádají.

To však také znamená, že musíme nalézt správnou rovnováhu mezi snižováním byrokracie a předcházením podvodům, což na druhou stranu znamená, že potřebujeme příslušné předpisy. Pokud občané, kteří potřebují malé částky k tomu, aby mohly provádět jejich kulturní programy, nemají vyplňovat nekonečné žádosti, musíme zjednodušit postupy a přejít k paušálnímu financování. Tímto způsobem nalezneme mezi evropskými občany více pochopení pro naše kulturní programy.

  Bárbara Dührkop Dührkop, navrhovatelka stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. − (ES) Pane předsedo,Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci se rozhodl pro stanovisko ve prospěch toho, že udělí v této oblasti Komisi a pěti agenturám, za které je odpovědný, absolutorium.

S ohledem na řízení Komise, vítáme podstatné zvýšení v provádění plateb a doufáme, že tento trend bude pokračovat i v roce 2007, ačkoli víme, že v tomto roce bude zahájeno nové programovací období a naše zkušenost ukazuje, že je složitější tento cíl naplnit a že zde dochází k určitým zpožděním.

Výbor pro občanské svobody vítá skutečnost, že Účetní dvůr - cituji – „mohl získat dostatečná ujištění, že roční účetní závěrka za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2006 je spolehlivá“ pro těchto pět agentur, které spadají do pravomoci Výboru pro občanské svobody.

Nyní bych ráda uvedla několik připomínek k některým bodům ohledně provádění rozpočtů, jenž stále ještě nejsou příliš jasné. Nejprve je zde agentura Frontex, která měla nízkou míru uplatňování přidělených finančních prostředků, ale kvůli tomu bychom neměli být pesimističtí. Musíme vzít v úvahu, že rok 2006 byl ve skutečnosti prvním rokem provozu agentury a že v následujícím roce ukázala, že bude moci vyčerpat celý svůj rozpočet.

Návštěva Výboru pro občanské svobody ve Varšavě v sídle agentury Frontex, byla velmi pozitivní. Proto doufáme, že v budoucím rozpočtovém roce mu bude moci být uděleno absolutorium bez jakýchkoli výhrad i navzdory skutečnosti, že nedostatečná politická vize části Rady a Komise značně ohrozila rozpočtovou existenci této agentury.

Ačkoli tato rozprava možná není nejvhodnějším fórem, ráda bych ji využila ke zdůraznění toho, že vzhledem k smíšené povaze této agentury závisí vlastní provoz agentury Frontex do velké míry na spolupráci členských států. Jestliže členské státy neposkytnout odpovídající prostředky, Frontex nebude moci dostát svým závazkům.

Co se týče agentury Eurojust, jednoduše bych ráda řekla, že zde mám pouze jednu negativní poznámku ohledně vysokého počtu jeho přesunů mezi položkami, což by mělo být lépe odůvodněno.

Kritizovali jsme rovněž některé problémy s přijímáním zaměstnanců do Evropské agentury pro základní práva a litujeme, že Účetní dvůr se domnívá, že situace, na níž bylo upozorněno v roce 2005, týkající se jednoho člena ze zaměstnanců Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, jenž byl vyslán na dlouhodobou misi do Bruselu bez jakéhokoli jasně vymezeného cíle, není stále ještě vyřešena

Na závěr chci zmínit případ EPA, Evropské policejní akademie. Zde máme opravdu jisté pochybnosti. Pane Kallasi, požádali jsme Evropskou komisi, aby pečlivě sledovala provádění jejího rozpočtu, protože jsou zde značná podezření, že tento rozpočet není zcela a naprosto v souladu s evropskými právními předpisy o veřejných zakázkách.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, navrhovatelka stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. − (PL) Pane předsedo, co se týče letošního postupu udělení rozpočtového absolutoria, jsme potěšeni pokrokem, který komise učinila směrem k účinnému využívání finančních prostředků EU zejména v oblasti společné zemědělské politiky. Podporu si zaslouží též iniciativa některých členských států týkající se vypracování a zveřejňování vnitrostátních prohlášení, která by představovala nový prvek v procesu správy finančních prostředků Společenství, a zbývající členské státy by měly tuto formalitu rovněž co nejdříve zavést.

Významný je rovněž závazek Komise dostat se k jádru všech případů porušení postupu pro zadávání veřejných zakázek zmíněných ve výroční zprávě Účetního dvora a zavést politiku pozastavení plateb po odhalení závažných přestupků.

Jako odborník ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví bych ráda zdůraznila nedostatečné rozpočtové plánování, co se týče otázky rovnosti pohlaví, a znovu vyzývám, aby se o tomto aspektu uvažovalo jako o součásti rozpočtového plánování a financování programů Společenství. Informace o činnostech, jež podporují rovnost pohlaví, které byly podporovány ze sociálního fondu, by měly být v nadcházejícím roce zahrnuty do zpráv o provádění rozpočtu.

(Potlesk)

  Ingeborg Gräßle, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, ráda bych začala otázkou udělení absolutoria Parlamentem a poděkováním našemu zpravodaji a všem poslancům, kteří chtěli dosáhnout pokroku v otázce asistenčního příspěvku, protože tento bod je podle veřejného mínění velmi důležitý a ve svých připomínkách bychom se na něj měli zaměřit. V zájmu nás všech jakožto poslanců Evropského parlamentu je nalézt způsob, jakým se dostaneme z tohoto špinavého kouta korupce.

Evropská lidová strana navrhla způsoby, jak by mohl být asistenční příspěvek v budoucnu účinněji spravován. Tyto návrhy byly ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu převážnou většinou schváleny, a to včetně toho, že osoby pověřené prováděním plateb v členských státech by měly být informovány samotným Parlamentem a stát se tak více kvalifikovanými. Tyto osoby pověřené prováděním plateb by tedy spravovaly smlouvy o službách a zajišťovaly, že jsou hrazeny daně a prováděny srážky příspěvků na sociální zabezpečení. Tyto změny chrání pověst Parlamentu, stejně jako tomu je v případě bodu, že poslanci Evropského parlamentu by již neměli v budoucnu zaměstnávat své rodinné příslušníky.

Podle právních předpisů EU to znamená velmi významný střet zájmů. Vyzývám všechny poslance, aby se vyhnuli dalším škodám páchaným na sobě a na Parlamentu. S obavou poznamenávám, že socialistická skupina chce společně s některými liberály hlasovat proti této části textu. Pokud jejich hlasy zvítězí, bude to znamenat, že ukončíme udělení absolutoria bez jakéhokoli postupu v této velmi důležité otázce a pro všechny z nás by to byl naprosto nejhorší scénář, protože veselé prohlášení „pokračujme“ nás nepřenese přes poslední zprávu Účetního dvora o asistenčním příspěvku.

Co se týče příspěvku parlamentních asistentů, na kterém jsme se společně shodli, chceme se držet názoru, že nepředstavuje žádný všelék. Chtěla bych vám doporučit, abyste si všichni přečetli to, co je napsáno drobným písmem. Nic z toho ještě není jisté, což znamená, že tvrdit v tuto chvíli, že příspěvek parlamentních asistentů vyřeší všechny problémy, je jednoduše lež – a je to také lež vůči veřejnosti.

Ráda bych řekla jednu poslední věc k rozpočtu Komise. Pane komisaři, bylo to určitě těsné a doufám, že vás vaši kolegové pozvali na skleničku, protože jste si ji zasloužil. Velice děkuji za skvělou spolupráci!

  Paulo Casaca, jménem skupiny PSE. – (PT) Pane předsedo, pane místopředsedo Komise, také bych rád poděkoval všem zpravodajům a všem mým kolegům ze skupiny sociálních demokratů a z ostatních skupin, kteří se účastnili na postupu udělení absolutoria a udělali tolik pro to, aby zajistili jeho uzavření. Přesně tuto záležitost Evropského parlamentu bych rád komentoval. Rád bych řekl, že se mi zdá jasné, že základní závěr, jenž si můžeme vyvodit ze zprávy o interním auditu je, že způsob, jakým funguje systém parlamentních asistenčních příspěvků, je poznamenán závažnými nedostatky. Není zde žádných pochyb o tom, že je potřeba zavést statut asistentů a předat úkoly finančního řízení plateb správě Evropského parlamentu.

Pro příští funkční období Evropského parlamentu je naléhavé, aby neměli statut pouze poslanci Evropského parlamentu, ale aby byla také prostřednictvím evropského institucionálního rámce upravena a financována práce jejich asistentů a dále by již neměl přetrvávat důvod pro zachování dobrovolného systému důchodového pojištění financovaného z veřejných prostředků a měla by být zpřesněna pravidla cestovních výdajů a dalších všeobecných výdajů. Rada musí hlasovat ve prospěch této záležitosti a předejít tomu, aby byl Evropský parlament rukojmím bezvýznamných výhod plynoucích z postavení jeho členů. Ze stejného důvodu je důležité, aby byly členům Parlamentu zaručeny co nejlepší pracovní podmínky, přičemž musí být bráno v úvahu, že se musí řídit pravidly naprosté transparentnosti a přesnosti zcela v souladu s obecnými pravidly platnými pro celou společnost.

Zvláště bych rád vyzval naše kolegy Evropské lidové strany (Křesťanské demokraty) a Evropské demokraty, aby neblokovali tento reformní postup. Je naprosto zásadní, abychom zde v Parlamentu dosáhli konsensu o statutu asistentů a aby byl tento statut jasný a řídil záležitost, která nepochybně přispěla k vytrácení důvěry v náš orgán. Je velmi důležité, abychom tohoto dosáhli a k tomu budeme potřebovat podporu každého z vás.

  Jan Mulder, jménem skupiny ALDE. – (NL) Pane předsedo, rád bych začal poděkováním všem zpravodajům, kteří přispěli k tomuto postupu udělení absolutoria. Rád bych využil dvě minuty, které mám k dispozici, abych prodiskutoval zprávu o udělení absolutoria Komisi sestavenou panem Jørgensenem. Účetní dvůr zveřejnil svou zprávu v průběhu minulého listopadu a tato zpráva byla podstatně lepší než v předchozích letech, a to v důsledku toho, že tentokrát uváděla zpráva procenta. Tak by se mělo pokračovat i budoucích zprávách. Když byla zpráva zveřejněna, vypadalo to, jako kdyby Komise dosáhla triumfálního úspěchu. Zpráva nebyla nikdy tak dobrá. Účetní dvůr schválil 44 % výdajů Komise. Musím říci, že jsem necítil, že by nastal čas spokojeně si nečinně sedět a říkat: „To je to nejlepší, co jsme kdy udělali.“ Ne, můžeme pracovat ještě lépe.

Je však překvapující, že Komise ve skutečnosti nevzala na vědomí doporučení Parlamentu z předchozích usnesení o udělení absolutoria. Co bylo pro Parlament za poslední tři roky důležité? Vnitrostátní prohlášení. Co říká Komise? Na vnitrostátní prohlášení nebudeme brát ohled. Toto je opravdu příliš. Navíc je tato otázka obsažená ve finančním nařízení a v interinstitucionální dohodě. Komise naštěstí své kroky napravila a vnitrostátní prohlášení se budou uplatňovat.

Je zde však ještě jedna otázka. Komisaři nemohou spolupodepisovat prohlášení generálních ředitelů. Tato skutečnost mě uvádí do rozpaků. Jak nám Komise nabídla, můžeme ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu přijímat komisaře a vyslechnout jejich názory týkající se pokroku, kterého bylo dosaženo, komisařům ale není umožněno společně s Parlamentem cokoli podepsat. Jak lze toto z právního hlediska vysvětlit? Mohu pouze říci, pane předsedo, že doufáme, že příští rok bude ještě lepší. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu zaujme k těmto otázkám konstruktivní přístup, stejně jako tomu bylo v minulosti.

  Mogens Camre, jménem skupiny UEN. – (DA) Pane předsedo, je to již podeváté, co jsem měl příležitost účastnit se postupu, kterým Parlament schvaluje účetní závěrku Komise, Rady, Parlamentu a ostatních institucí EU. Letos jsme se znovu setkali se čtyřmi hlavními nesrovnalostmi. Situace byla špatná zejména ve spojitosti s řízením peněz ve strukturálních fondech prováděným Komisí, kde byly nesprávně vyplaceny téměř 4 miliardy EUR (téměř 30 milionů DKK). Z důvodu časového omezení se ve svých připomínkách zaměřím právě na tuto otázku.

I tento rok opakujeme, že je zde něco špatně a znovu je nám zaručováno, že se bude opravdu pracovat na tom, aby se dotčené věci zlepšily. Tyto záruky jsou nám předkládány každý rok a situace se ještě nezměnila, protože celý systém podpor je značně složitý, značně nepřiměřený a jeho řízení je téměř nemožné. Ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu jsme vznesli klíčovou otázku: co je účinkem enormního přerozdělování peněz mezi členské státy pro EU jako celek? Ve výsledku nenastala v zemích, které jsou příjemci podpory, žádná viditelná zlepšení. I příští rok budou zaostávat a podporu dostanou znova. Z původní patnáctky členských států EU získalo Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko podporu v každém roce od svého přistoupení. Je zde jedenáct členských států, z nichž všechny jsou staré členské státy, které platí celý čistý rozdíl. Všechny nové členské země podporu přirozeně dostávají.

Země, které provádějí hospodářské reformy a pracují efektivně a kde jsou občané ochotní platit vyšší daně, musí platit zemím, které své zastaralé struktury reformovat nebudou a nebudou vyžadovat placení zvláště vysokých daní. Politika podpory EU nemá do velké míry žádný účinek! Proč provádět reformy, když je možné poslat účet za to, že to nedělají, občanům jiných zemí? Celé přerozdělování je pošetilé. Nejen že mnoho miliard skončí v nesprávných rukou, ale samotná filozofie podpory je scestná, protože je udělována ve prospěch zemí, které nehodlají provádět reformy, a trestá ty, jež to dělají, tedy země, které EU potřebuje. EU může vykonávat své úkoly s 15 % současného rozpočtu! Navíc bychom se též oprostili od všech možných případů hospodářských skandálů. Já osobně proto hodlám hlasovat proti schválení účetní závěrky Komise.

Rád bych využil této příležitosti, abych poděkoval mým kolegům z Výboru pro rozpočtovou kontrolu za značný díl dobré práce, kterou vykonali.

  Bart Staes, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, svůj příspěvek omezím na otázku udělení absolutoria Komisi a Parlamentu.

Co se týče udělení absolutoria Komisi, čelili jsme problémům, které však byly zejména zpravodaji dostatečně vysvětleny: skutečnost, že Účetní dvůr uvedl všechny hlavní problémy ve spojitosti se strukturálními fondy, tedy že 12 % finančních prostředků nemělo být ve skutečnosti vyplaceno (4 miliardy EUR, což je obrovská částka), a pokud jde o vnější vztahy, skutečnost, že mimo jiné spolupráce se Spojenými národy funguje špatně a obtížně. Toto byly problémy, o nichž jsme diskutovali.

Udělení tohoto absolutoria bylo významné, protože je poslední před volbami. Další absolutorium budeme udělovat příští rok, ale to se bude konat v předvolebním období. Nynější udělení absolutoria bylo tedy významné a my jsme museli vyžadovat dialog. Jsem potěšen, že jsme to provedli velmi konstruktivním způsobem a napříč všemi politickými skupinami. Skutečnost, že jsme dvakrát uspořádali slyšení s komisařem Špidlou a komisařkou Hübnerovou a že jsme si – pan Jørgensen, pan Mulder, paní Gräßleová a já – dokázali od Komise prostřednictvím společného dopisu vyžádat informace, vedla k vynikajícímu výsledku. Upřímně doufám, že příští rok budeme moci dosáhnout ještě lepšího výsledku.

Co se týče Parlamentu, rád bych se zaměřil na dva hlavní problémy. V souvislosti se statutem asistentů jsme zahájili interní audit prováděný interním auditorem. Musím ho za to pochválit, dokument, který vypracoval, je vynikající. Pane předsedo, stále nerozumím tomu proč jste vy a předsednictvo tento audit nezveřejnili. Nakonec je tato záležitost obklopena tajemstvím a to není nutné, protože my jako Parlament jsme vždy vyžadovali, aby byl tento audit prováděn a aby se vedlo šetření, jak jsou spravovány asistenční příspěvky. Nyní jsem pevně přesvědčen, že musíme tento statut zavést. Obdržel jsem několik dalších pozměňovacích návrhů na posílení stávajícího textu připraveného panem Pomés Ruizem. Tato otázka musí být zahrnuta do dialogu s Komisí, ale zejména také do dialogu s Radou, protože pokud v blízké budoucnosti postavíme Radu před problém, že nejsme v této věci schopni pokračovat, pak nejsme tam, kde potřebujeme být. Proto musí být tato otázka řešena skrze dialog s Komisí a Radou.

Posledním bodem, který bych rád zmínil, je, že jsem značně znepokojen dobrovolným penzijním fondem. Zaprvé se neustále zvyšuje účetní schodek a zadruhé bych uvítal, kdyby byl konečně zveřejněn seznam účastníků tohoto dobrovolného penzijního fondu.

  Umberto Guidoni, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, celý Parlament a všichni moji kolegové jsou potěšeni pokrokem učiněným v otázce účinnějšího využívání evropských finančních prostředků. Nemůžeme si však odpustit, abychom nezdůraznili, že je zde stále několik hlavních nedostatků. Komise by měla zahájit řízení pro nesplnění povinnosti a uplatňovat sankce proti členským státům, které neuplatňují nebo jen částečně uplatňují nařízení týkající se strukturálních fondů. Členské státy by měly poskytnout veškeré informace o opravách a vracení finančních prostředků obzvláště, co se týče nastávajícího finančního řízení.

Komise by měla Parlamentu předložit hodnocení kvality výročních zpráv obdržených od jednotlivých zemí, které se v oblasti intervence a v různých politikách obzvláště odlišují. Nejdůležitější oblastí jsou strukturální fondy, kde je stále značný objem nesprávných úhrad, a to ve výši 12 %.

Komise musí vysvětlit, jak zajistí vrácení těchto peněž, a to zejména v případech, kde byly projekty přijaty prostřednictvím nabídkových řízení. Rychlejší a účinnější postupy pozastavení plateb by měly být využívány proti členským státům, jež neprovádějí odpovídající kontroly.

Věc, kterou chci zdůraznit a která se mi jeví jako největší nedostatek tohoto rozpočtu, se týká vnějších akcí: o těchto činnostech nemáme dostatek informací, ačkoli mají prospěch z mnoha evropských činností. Komise by zejména měla zajistit větší zviditelnění projektů obnovy Iráku financovaných Evropskou unií v roce 2006; například by měla uvést seznam projektů, na co jsou určeny, jaké jsou očekávané výdaje a agentury, které se na nich podílejí.

Tato informace byla dodána i když poněkud pozdě, ale stále si nemyslím, že by byla dostačující. Přesněji si myslím, že u tohoto druhu finančních prostředků bychom měli uvažovat o využití Evropské agentury pro obnovu, což Parlament zdůrazňoval již v minulosti.

Nyní rychle přejdu k udělení absolutoria Parlamentu. Nejdříve zde máme otázku tří pracovišť, kterou vznesl zpravodaj, a která zvažuje, že k jejich finančním nákladům by měly být připojeny též náklady na životní prostředí. Na závěr se dotknu interní zprávy o řízení výdajů na asistenty: jsem přesvědčen, že držet tyto informace v tajnosti je špatné, protože to již vedlo k celé řadě článků v tisku, které následně poškozují transparentnost a vlastní fungování Parlamentu. Z těchto důvodů žádáme, aby byl interní audit zveřejněn.

  Jeffrey Titford, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedo, v krátkém čase, který mi je udělen k tomu, abych se vyjádřil k této dlouhé zprávě, bych rád předložil dvě připomínky. Zpráva zaprvé obsahuje velké množství prázdných frází o doprovodné administrativní práci, kterou by museli poslanci Evropského parlamentu vykonat, aby tak podpořili požadavky parlamentních asistenčních příspěvků. S ohledem na nedávné události je bohužel jasné, že současná opatření jsou naprosto nevhodná, protože by mohla být mnoha členy velmi často zneužívána. Navíc je též jasné, že neexistuje žádný vážný zájem na tom, aby se těmto zneužitím zabránilo, protože, jak tomu rozumím já, systém se do nového parlamentního shromáždění na podzim roku 2009 nebude měnit. Proto nemohu brát kritický tón této zprávy vůbec vážně.

Zadruhé upozorňuji členy na poněkud nešťastné ustanovení 55 této zprávy, které odhaluje, že od roku 2008 budou moci být evropské politické strany financovány až z 85 % z rozpočtu Evropského parlamentu. Dále zdůrazňuje, že tato vysoká úroveň podpory s sebou přináší větší stupeň odpovědnosti v provádění jejich činností. Jinými slovy tedy EU financuje politické strany a rovněž kontroluje jejich činnosti.

EU je v silném slova smyslu „velký bratr“ a ještě více dokazuje katastrofální úpadek demokracie v Evropě, který je způsobován zvyšujícím se totalitním postavením Evropské unie. Jako demokrat to odmítám a těm, kteří to podporují, chci říci: styďte se.

  Ashley Mote (NI). – Pane předsedo, je nezbytné informovat toto shromáždění a Evropskou investiční banku, jejíž účetní závěrka je dnes dopoledne posuzována, že jejích 200 milionů euro poskytnutých jako půjčky se zvýhodněnou sazbou společnosti British Broadcasting Corporation (BBC) – nyní běžně známé pod názvem Brussels Broadcasting Corporation – je teď podrobeno trestnímu vyšetřování britskou policií. Společnost BBC čelí přímému obvinění, že porušila Královskou chartu, konkrétně protože nevysílala každodenní zpravodajství vyváženým a objektivním způsobem.

Tvrzením EIB, že redakční politika BBC nebyla těmito půjčkami ovlivněna, lze jen těžko uvěřit. Ve výsledku mnohaletého výzkumu, které vedl nejen člen sněmovny lordů lord Pearson – na vlastní náklady dosahující značných částek – se ukázalo, že BBC bylo ve skutečnosti pro EU podplaceno prostřednictvím EIB. Ve výsledku se samotný vyšší management BBC domnívá, že stojí nad zákonem. Zakrátko uvidíme, zda s tím souhlasí i policie Scotland Yard.

  Gabriele Stauner (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, budu hovořit o udělení absolutoria ostatním orgánům a institucím a děkuji zpravodaji panu Lundgrenovi za jeho spolupráci.

Co se týče orgánů a institucí, ráda bych nejprve a především zdůraznila, že konečně musíme nalézt právní základ k tomu, aby jim mohlo být uděleno absolutorium ve finančním nařízení – a to se týká zejména Rady. Současná praxe, kdy Parlament uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Rady a ostatním orgánům, není do finančního nařízení zahrnuta a není ani v souladu s článkem 274 Smlouvy.

Zejména v citlivých oblastech jako je rozpočtová kontrola, již není vhodné odkazovat se na gentlemanskou dohodu z roku 1970, což navíc popírá zásady právní jasnosti a právní pravdy. Proto vyzýváme Komisi, aby do září 2008 předložila vhodný návrh, aby byl tento nedostatek napraven. Proto žádám všechny poslance, aby podpořili náš pozměňovací návrh 1 týkající se udělení absolutoria Radě.

Nyní se znovu zaměřím na výdaje na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Je nezbytné, aby v zájmu co největší možné transparentnosti Rada v budoucnosti odolala pokušení upřednostňovat administrativní výdaje před výdaji na tuto politiku.

Tento rok stejně jako každý rok je politika v oblasti budov evropských orgánů oblastí, ve které se rozpočtová kontrola ukázala jako užitečná. Vezměme si například Účetní dvůr, který se ani neobtěžoval, aby na rozšíření své budovy vyhlásil veřejnou nabídku nebo za tímto účelem o zakázkách jednal, i když je za financování takové činnosti odpovědný.

Ještě jednou bych ráda vznesla otázku nařízení o zadávání zakázek. Je nemyslitelné říkat našim občanům, že každá malá samospráva musí vyhlásit nabídkové řízení v celé Evropě, pokud zadává zakázku, jejíž hodnota přesahuje 200 000 euro, pokud samotné orgány nařízení o zadávání zakázek nedodržují.

Dovolte mi poslední poznámku k Účetnímu dvoru. Velice lituji, že podle naší zprávy by měl být Účetní dvůr uspořádán podle vzoru Evropské centrální banky. Převedení této instituce, která by musela zůstat zcela mimo politický vliv ze strany členských států na vnitrostátní úrovně, se obávám se.

  Herbert Bösch (PSE). – (DE) Pane předsedo, nejprve bych rád poděkoval všem, kteří pracovali na přípravě tohoto významného udělení absolutoria pro rok 2006 a podporovali naše zpravodaje.

Je to možná nejdůležitější udělení absolutoria, které jsme v tomto funkčním období provedli. Vidíme problémy a stále máme čas je vyřešit. Rád bych zde vyjádřil náš zvláštní dík Evropskému účetnímu dvoru, vypovídají schopnost jeho zpráv se rok od roku zvyšuje. Bylo by pouze dobré, kdyby si čas od času Účetní dvůr odolal pokušení uchylovat se k populismu. Pamatujeme si sdružení hřebčínů a golfové kluby a to vše zůstává s Účetním dvorem spojeno. Toto byla spíš hodnocení politická než hodnocení Účetního dvora.

Rád bych poděkoval Evropské komisi, která s námi nakonec vyjednala pevnou budoucí spolupráci, k čemuž rovněž přispěl výřečný zpravodaj tohoto výboru. Komisař Kallas již zmínil, jak chceme v následujících měsících postupovat. Vnitrostátní prohlášení členských států jsou důležitá. Rada tu dnes není přítomna – což můžeme vidět – a nevěnuje pozornost tomu, jak jsou využívány daně daňových poplatníků, proto se tomu musíme věnovat my.

Uděláme pokrok ve strukturálních politikách. Komisaři Kallasi, v oblasti vnější politiky budeme mít i nadále určité problémy. Poprvé jsme zdůraznili, že tato vnější politika nebyla dostatečně sledována, i když na ní vydáváme miliardy. Ve světě mezinárodních financí je běžné, že hlasovací práva jsou udělována podle povinnosti přispívat. Pokud například Evropská unie přispívá více než 40 % na obnovu Iráku, uvítal bych, kdybychom měli více než 40 % práv na účast a práv na spolurozhodování. V této oblasti ještě musíme urazit dlouhou cestu a máme před sebou spoustu práce.

Dnes budeme hlasovat o dobré zprávě a proto bychom ji měli náležitě podpořit.

  Kyösti Virrankoski (ALDE). – (FI) Pane předsedo, nejdříve bych chtěl poděkovat zpravodajům a předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu za odvedení vynikající práce. Nyní je před námi 30 zpráv týkajících se udělení absolutoria za rok 2006. Nejdůležitější z těchto zpráv se týká Komise, které náleží 97 % rozpočtu EU. Zbytek náleží ostatním orgánům a institucím a zvláštním agenturám.

Podle mého názoru by se měl způsob, jakým Parlament pojímá záležitost udělování absolutoria zlepšit. Výbor pro rozpočtovou kontrolu nemůže být Účetním dvorem a ještě méně pak účetní firmou. Je pro něj fyzicky nemožné, aby prováděl podrobná šetření správy a účetních závěrek 30 jednotek. Parlament musí důvěřovat odborníkům a stanoviskům oficiálních institucí. Mezi nimi jsou důležitými Evropský účetní dvůr, vnitřní kontrolní subjekty a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

I nejpřísnější podrobná šetření účetnictví a správy přináší pouze zdánlivou míru přesnosti a tak přestává být výsledek věrohodný. Mezi způsobem, jakým se pojímá udělování absolutoria a počtem vypracovaných zpráv není žádný přímý vztah. Když ale uděluje Parlament absolutorium například jediné agentuře, může ho to ještě více ujistit v tom, že účetní závěrce a správě byla věnována úzkostlivá péče.

Pokud chce Parlament skutečně posílit svou úlohu při udělování absolutoria, měl by změnit své praktiky. V opačném případě bude Výbor pro rozpočtovou kontrolu zahrnut prací.

  Janusz Wojciechowski (UEN). – (PL) Pane předsedo, ve zprávě pana Jørgensena byla zcela správně zmíněna úvaha – na základě stanoviska Účetního dvora – týkající se problémů financování společné zemědělské politiky a konkrétně skutečnosti, že někteří příjemci nemají se zemědělstvím nic společného. Golfové kluby, kriketové kluby, jezdecké kluby, zábavné parky – mohou prosperovat, ale ne z finančních prostředků společné zemědělské politiky.

Odpoledne bude vést toto shromáždění rozpravu o potravinové krizi a růstu cen potravin, jedním z důvodů pro tuto krizi je jistě to, že finanční prostředky EU, jež by měly být využity na podporu zemědělství, jsou využívány na podporu naprosto jiných činností, které mohou bezchybně fungovat i bez této pomoci. To je důvod proč zcela souhlasím se závěry obsaženými v článcích 99 a 100 zprávy pana Jørgensena, které poukazují na potřebu změny ve financování společné zemědělské politiky, aby se zajistilo, že pomoc je směřována pouze ke skutečným zemědělcům – těm, kteří využívají půdu za zemědělskými účely – a tyto změny musí být předloženy co nejdříve.

  Paul van Buitenen (Verts/ALE). – (NL) Rád bych citoval nejvzdělanějšího muže naší doby pana Einsteina. Řekl: „Svět není nebezpečný kvůli zlým lidem, ale kvůli těm, kteří s tím nic nedělají.“ To samé platí i zde v Parlamentu. Po celá desetiletí jsme věděli, že co se týče asistenčních příspěvků, příspěvků na cestovní výdaje, příspěvku na všeobecné výdaje, denních příspěvků, finančních prostředků pro hostující skupiny a finančních prostředků pro politické skupiny, dochází zde ke značným manipulacím. Doufám, že Parlament bude tuto záležitost konečně řešit, a to ještě před volbami v roce 2009, a že volby nebudou doprovázeny pouhými prázdnými sliby, jak tomu bylo v několika posledních desetiletích. S ohledem na to jsem tedy přesvědčen, že bychom měli udělení absolutoria odložit. Domnívám se, že kdybychom si absolutorium udělili, nemohli bychom to před voliči řádně obhájit.

  Esko Seppänen (GUE/NGL). – (FI) Pane předsedo, pod vedením Siima Kallase, místopředsedy Evropské komise, byla odvedena znamenitá práce ohledně toho, jak učinit účetní závěrku Evropské komise otevřenější a transparentnější. Požadavek zveřejnit jednotné platby si zaslouží zvláštní uznání. V mojí zemi, ve Finsku, jsou nicméně vnitrostátní podpory dvakrát vyšší než pomoc od EU. Údaje o příjemcích pomoci od EU bohužel o jednotných platbách nevypovídají úplnou pravdu.

Pod tlakem Výboru pro rozpočtovou kontrolu Komise vylepšila způsob, jakým je účetní závěrka přešetřována a přislíbila, že vyvine větší úsilí v otázce zpětného získání nesprávně vyplacených plateb. Obdobně máme díky zpravodajům a stínovým zpravodajům k dispozici kvalitnější informace o financování vnějších akcí.

Doufám, že zde přísně bude v budoucnu rovněž přistupováno ke kontrole politických stran celoevropské úrovně, a to v souladu s pravidly, které se na ně vztahují, na rozdíl od toho, co můžeme někdy usuzovat z chování Parlamentu.

  Jens-Peter Bonde (IND/DEM). – (DA) Pane předsedo, v otázce otevřenosti a boje proti podvodům v rámci EU jsme ušli dlouhou cestu. Když jsem byl poprvé zvolen v roce 1979, předsedové skupin vedli v utrácení peněz z pokladny. Nejdříve zde byla limuzína s řidičem placená Parlamentem a poté pro tutéž cestu úhrada z finančních prostředků poslanců Parlamentu za cestu business třídou a ještě malý příplatek navíc! V současné době vedou předsedové v odstraňování této finanční zátěže. Musíme však ještě urazit dlouhou cestu a museli jsme se vypořádat s přísným zamítnutím, které bylo většinovým rozhodnutím o tom, abychom nezveřejňovali zprávu o interním auditu. Jak můžeme dohlížet na ostatní, když se nedokážeme postavit svým vlastním problémům? Velké skupiny nesou těžké břemeno odpovědnosti, protože volební účast voleb do Parlamentu může příště spadnout pod 40 %, což může vážně oslabit legitimitu voleb.

Doufal jsem, že jednou budu moci hlasovat pro soubor účtů, protože na nich již není co kritizovat. Velké skupiny však opět doporučují, abychom schválili účetní závěrku Komise, ačkoli jsme stále ještě nemáme úplný přístup k účetním údajům, abychom je mohli zkontrolovat. Co by auditor řekl na soubor účtů, kdyby neměl přístup ke všem přílohám. Ve čtrnácti po sobě jdoucích letech Účetní dvůr prohlásil, že nemůže ověřit správnost podkladových operací, a proto bohužel musím již 29. rokem v řadě hlasovat proti schválení.

Rád bych však poděkoval mým kolegům z Výboru pro rozpočtovou kontrolu a dalším členům tohoto shromáždění za jejich společnou iniciativu, jejímž cílem je již po několik let udělat v EU pořádek. Když jsem poprvé začínal, setkal jsem v průběhu rozpočtového období s osobou, její přezdívka zněla „Odstředěné mléko“. Tato osoba získala 1,3 miliardy DKK a byla největším dánským příjemcem z fondů EU. Nemohl jsem ani získat statistický výčet toho, kolik například získávali největší příjemci. Počínaje příštím rokem budou všichni příjemci zemědělské podpory uveřejněni na internetu. Před čtyřmi lety byly pracovní skupiny Komise velkým tajemstvím. Nyní budeme mít díky našemu společnému úsilí rovněž možnost zjistit si na internetu, kdo vykonává práci poradců. Navíc jsme se mohli těšit dobré podpoře v Komisi ze strany pana Kallase. Za to bych mu rád vyjádřil můj dík. Až zde dne 9. května skončím, budou mi chybět ti, s nimiž pracuji. Děkuji vám dámy a pánové! Urazili jsme dlouhou cestu, ale ještě nejsme zdaleka na konci. Jsem si však jist, že budete v této práci i nadále pokračovat.

  Daniel Hannan (NI). – Pane předsedo, v roce 1944 učinil Friedrich Hayek předvídavý závěr, a to, že delegace zvláštních technických úkolů na samostatné instituce oproti těm, které je běžně vykonávají, je prvním krokem, jehož prostřednictvím se demokracie postupně vzdává svých pravomocí.

Kolegové by se měli sami sebe zeptat, jak moc demokratická je kontrola vykonávaná nad různými evropskými agenturami. Můžeme je nechat navštívit zvláštním výborem nebo vyjadřovat obecná stanoviska o tom, jaké by měly být jejich mandáty, ale obecně je úlohou Parlamentu hlasovat prostřednictvím dostatečného počtu hlasů, každoročně a nepodmíněně. Evropská unie je pak vedena stálým aparátem.

Abych byl čestný, to není všechno. V mnoha členských státech včetně toho mého nastal obdobný postup, kterým volení zástupci přerozdělili své pravomoci. Co činí EU neobvyklou je to, že tyto instituce mají pouze ty nejchatrnější právní základy. Je pravda, že bývaly mohly být oprávněny Evropskou ústavou. Ale tato ústava – zdá se, že je nezbytné to tomuto shromáždění pravidelně připomínat – byla při své volbě zamítnuta. Mnoho z těchto agentur – Agentura pro lidská práva, Obranná agentura, Evropská agentura pro vnější hranice a tak dále – jsou proto při nejlepším nedovolené a při nejhorším protiprávní.

Pokud chcete jejich postavení legalizovat a stanovit jim vlastní mandát, pak předložte ústavu ke schválení v referendu občanům, jak jste slíbili. Pactio Olisipio censenda est!

  Esther De Lange (PPE-DE). – (NL) Pane předsedo, na téma udělení absolutoria Parlamentu toho dnes již bylo řečeno dost. Proto bych se ráda omezila na poznámku že, a to nejspíše jako bývalá asistentka doufám, že statut asistentů, který byl již tak dopodrobna diskutován, bude konečně uveden v činnost, protože pokud jsme upřímní, současná nařízení neposkytují příliš velkou flexibilitu. A to je problém. Mnoho poslanců Parlamentu to zvládá dobře, ale v současnosti zde není žádná záruka. Pravidla proto musí být zpřísněna a oddělení Parlamentu budou muset být důslednější v případech, kde nejsou pravidla správně uplatňována. Toto je oblast, ve kterých naše oddělení někdy chybují, bylo tomu tak i v minulosti.

Nyní bych se ráda zaměřila na udělení absolutoria Komisi a na to, co je podle mého názoru největším problémem, který se objevuje každoročně a způsobuje mnohým z nás bolesti hlavy: abych byla konkrétní, je to složité postavení, ve kterém se nacházíme, postavení mezi evropskou a vnitrostátní úrovní; postavení, které je způsobeno skutečností, že Komise je plně odpovědná za evropské výdaje, zatímco 80 % z nich je spravována členskými státy. Již bylo uvedeno, že zde vskutku došlo k pozitivnímu vývoji například v odvětví zemědělství. Avšak jediným řešením, jak se z tohoto složitého postavení dostat jsou prohlášení o vnitrostátní správě, která jsou již běžně předkládána čtyřmi členskými státy. My jako Parlament ve zprávě pana Jørgensena jasně uvádíme, že v tomto ohledu jsou současné roční souhrny pouze prvotním opatrným krokem k zavedení těchto prohlášení o vnitrostátní správě. Jsem si však vědoma toho, že je nutná změna interinstitucionální dohody a finančního nařízení k tomu, aby mohla být prohlášení o vnitrostátní správě uplatňována. V každém případě jsem v současnosti spokojena se slibem Komise z minulého měsíce, že bude podporovat rovněž ostatní členské státy v tom, aby prohlášení o vnitrostátní správě předkládaly.

Vědomě říkám, že „jsem spokojena v současné době“, pane komisaři, protože dokud neuvidím výsledky, neuvěřím tomu a moje skupina bude v nadcházejících měsících prostřednictvím konkrétních činností sledovat, jak Komise tento slib plní. Skutečnost, že Rada zde navíc není dnes přítomna značí, že musí být udělán ještě velký kus práce. O těchto závěrech budeme uvažovat, pokud zde budeme v příštím roce udělovat absolutorium za rok 2007. Pokračovat tedy budeme příště!

  Edit Herczog (PSE). – (HU) Děkuji pane předsedo. Ráda bych hovořila o zprávách evropských agentur. Každý rok šetří Evropský parlament správu evropských agentur a spoléhá se na práci, kterou udělal Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům. Výsledkem naší společné, dlouhé, pečlivé, analytické a přípravné práce je to, že nyní stojíme před rozhodnutím týkajícím se správy agentur Společenství za rok 2006 a je opravdu příznivé, že se souhlasem Evropského účetního dvora můžeme navrhnout, aby byla správa všech agentur schválena. To neznamená, že jsme ve správě agentur neshledali žádná pochybení, ale neshledali jsme žádná tak závažná pochybení, která bych schválení vyloučila. Ráda bych také zdůraznila, že politické skupiny již hlasovaly s velkou demokratickou většinou ve prospěch tohoto schválení a já zde nyní v plénu navrhuji, abychom práci agentur schválili i přesto, že zpravodaj se zprávou úplně nesouhlasí. Děkuji za pozornost.

  Margarita Starkevičiūtė (ALDE). – (LT) Pane předsedo, od počátku funkčního období jsem analyzovala výsledky práce evropských agentur jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Ráda bych zdůraznila, že počet agentur se v tomto roce téměř zdvojnásobil. I přes některé kritické poznámky, které ve svém projevu uvedl zpravodaj a které se týkaly práce agentur, se domnívám, že je nezbytné zmínit některé pozitivní změny, jež nastaly oproti minulému roku. Projevuje se zde větší transparentnost a demokratická odpovědnost jako důsledek uplatňování návrhu Parlamentu, aby byla práce agentur hodnocena odpovídajícími výbory.

Některé problémy nicméně přetrvávají. V tomto ohledu bychom měli stanovit postavení činností agentur v rámci systému řízení EU. Jak jsme již zmínila, počet agentur výrazně vzrostl a nám je to vyčítáno; dokonce i Parlament zastává názor, že je to nepřímý způsob, jak zvyšovat byrokracii. Možná to ale zdůrazňuje potřebu přezkoumat systém řízení EU společně se systémem Evropské komise, zejména systém řízení a správy. V současnosti je prováděna celá řada projektů, jejichž cílem je tento systém zlepšit. Zdá se, že bychom měli zvážit radikálnější reformu, která by přinesla pozitivní výsledky a přispěla by k dosažení větší transparentnosti v práci agentur i v práci Komise.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedo, pane komisaři, v této rozpravě bych rád upoutal pozornost na tři záležitosti.

Přestože Účetní dvůr uznal, že obecně je finanční zpráva Evropských společenství poctivým znázorněním finanční situace na konci roku 2006 a že neshledal žádné zjevné nepřesnosti týkající se vlastních finančních prostředků a podstoupených výdajů, nalezl mnoho chyb jak v částkách zaznamenaných v účetních knihách, tak ve zprávách předložených členskými státy. Je zde jedna věc, která budí zvláštní obavy, a to že některé druhy nepřesností se opakují rok co rok, i přes kritické komentáře Účetního dvora a Evropského parlamentu.

Další věcí, která budí obavy, je neustálé navyšování neuhrazených rozpočtových závazků, které mají být vyplaceny, to se týká zejména starých členských států.

Zatřetí bych rád s ohledem na tyto poznámky vyjádřil moji spokojenost s celkovým zlepšením v otázce výdajů na společnou zemědělskou politiku, čehož se dosáhlo zejména prostřednictvím uplatňování integrovaného administrativního a kontrolního systému (IAKS), který značně omezuje riziko nesprávných výdajů.

  Antonio De Blasio (PPE-DE). – (HU) Děkuji pane předsedo. Dámy a pánové, v roce 2006 věnovala Evropská unie 39 % svého rozpočtu, tedy celkem 38,9 miliard EUR, na strukturální výdaje. Výroční zpráva Evropského účetního dvora prokázala, že Evropská komise učinila mnohé kroky týkající se využití strukturálních fondů a fondu soudržnosti jako součást svého dalekosáhlého dohledu. Zatímco absorpce finančních prostředků se zjevně zlepšila, zpráva soustředí svou pozornost na skutečnost, že v roce 2006 nemělo být 12 % finančních prostředků na strukturální projekty vyplaceno. To představuje přibližně 4 miliardy EUR a 20 % projektů tak bylo chybně prováděno.

Po mnoho let zde byly četné problémy s tím, že jsou strukturální fondy řízeny z několika úrovní a že je jejich řízení sdílené. Příčinou relativně vysokého podílu odhalených nesrovnalostí a nesprávně vyplacených prostředků je v první řadě způsobeno nízkou účinností kontrolních systémů členských států a systémů dohledu členských států, které jsou na nich založeny. Největší problém spatřuji v tom, že neexistuje žádný jednotný hodnotící model, který by využívali všichni, neexistují žádné srovnávací systémy nebo systémy porovnání činností a neexistuje žádný účinný způsob srovnávání projektů.

Ačkoli jsou strukturální fondy velice důležitým zdrojem, který může být přidělován na společný rozvoj, snížení počtu případů zneužitých prostředků dosáhneme pouze, pokud budou členské státy a Evropská komise společně a jednotně pracovat na tom, aby snížily nezákonné využívání evropských peněz. Rovněž musí být zlepšena a standardizována účinnost systémů dohledu členských států. Navíc je důležité, aby Komise prováděla účinnější dohled nad strukturálními výdaji a stanovila postupy pozastavení plateb a finančních oprav a vypracovala nový systém podávání zpráv členskými státy a brala při tom na vědomí, že 40 % auditu Komise je doprovázeno problémy. Potom, co jsem nyní řekl, naše delegace navrhuje, aby bylo absolutorium uděleno. Děkuji vám za pozornost.

  Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Pane předsedo, ráda bych vyjádřila naši spokojenost, protože opět i letos se transparentnost účtů Evropské unie zlepšila, i přestože musíme říci, že Účetní dvůr nám s některými základnějšími aspekty systému stále pomáhá. Je však pravda, že prostřednictvím velmi konstruktivního dialogu – nesnadného, ale velmi konstruktivního – s Komisí, u něhož musíme ocenit zejména úsilí vyvinuté komisaři pro regionální rozvoj a pro zaměstnanost, byl učiněn opravdový pokrok ve vylepšení kontroly všech aspektů souvisejících jak se zaměstnaností, tak se strukturálními fondy.

Byli bychom rádi, kdybychom se setkali se stejnou spoluprácí ze strany komisaře pro vnější vztahy a doufáme, že bude toto úsilí doplňovat nebo že se k němu přidá.

Co se týče Výboru regionů, jsme velmi potěšeni, protože jsme zde učinili opravdu značný pokrok a ačkoliv ještě stále hodnotíme a kontrolujeme záležitosti této oblasti, vidíme, že zde došlo k opravdu velkému pokroku.

Co se týče Účetního dvora, uvítali bychom, kdyby se jeho prohlášení o zájmu vyznačovala větší transparentností, a co se týče Rady, souhlasíme s tím, aby byly interní audity průhlednější a účinnější, avšak bez zvyšování byrokratických překážek, což se zdá být případ předloženého pozměňovacího návrhu.

  Chris Davies (ALDE). – Pane předsedo, mám několik otázek. Jak je možné, že v Parlamentu, který se zavázal k otevřenosti a transparentnosti, drží naše vlastní orgány v tajnosti nepohodlné zprávy, které odhalují podvodné praktiky jeho poslanců? Jak je možné, že po členech Parlamentu není vyžadováno, aby vedly účetní záznamy o provedených všeobecných výdajích? Kolik peněz skončí v jejich kapsách? Proč tajíme jména 407 členů Parlamentu, kteří mohou požívat 27 000 EUR, které odvedli do dobrovolného důchodového fondu a mezi nimiž jsem i já sám? Proč neprovádíme žádnou kontrolu nad těmi poslanci, kteří ročně zpronevěří téměř 14 000 EUR, například tím, že by byla soukromá část odvodů do tohoto fondu převáděna z veřejné pokladny? Je zde kromě nenasytnosti ještě nějaký jiný důvod, který brání subjektům, u nichž hledáme vedení této záležitosti – předsednictvo a někdy dokonce i Konference předsedů – zahájení opravdových reforem, které už měly dávno proběhnout? Toto selhání zostuzuje nás všechny i toto shromáždění.

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Pane předsedo, ráda bych pouze řekla panu Daviemu, že je to on, kdo „zostuzuje toto shromáždění“.

Pane předsedo, budu hlasovat ve prospěch udělení absolutoria za rok 2006. V návrhu usnesení, který ho doprovází, jsou ale otázky a připomínky, které buď jsou naprosto zbytečné (odstavec 58) nebo jsou nesprávné, jako například odstavce týkající se dobrovolného důchodového fondu.

I přes opakované úsilí předsedy fondu poskytovat korektní informace, jsou zde tací, kteří zde neustále opakují nepravdy o účetním schodku tohoto fondu. Díky příkladnému řízení je nyní fond schopen zaručit nabyté nároky na důchody až do roku 2060. Myslím, že mnoho z nás již touto dobou nebude na světě!

Co se týče aktualizace účetní situace (odstavec 71), tento postup je již vytvořen, ale bude nejprve předložen správní radě fondu. Dovolte mi, abych zde zdůraznila, že Parlament utratil 36 000 EUR na to, aby sestavil takzvanou nezávislou účetní zprávu. Kde tato zpráva je? Jaké jsou její závěry? Alespoň co vím já, tak se nijak neliší od účetních údajů fondu.

Co se týče odstavců 72 a 73, musí být rozlišováno mezi přáními některých členů Výboru pro rozpočtovou kontrolu a skutečností vyplývající ze statutu poslanců. Tvrdit, že ani současní poslanci Evropského parlamentu ani ostatní členové již nemohou pokračovat ve vkládání příspěvků do tohoto fondu jednoduše není v souladu s článkem 27 statutu. Naštěstí v této otázce nejsou rozhodující přání několika poslanců, ačkoli jsou předmětem rozhodnutí v rámci usnesení, ale je to statut.

  Bogusław Liberadzki (PSE). – (PL) Pane předsedo, rád bych se svým hlasem připojil k těm, kteří se k udělení absolutoria za rok 2006 vyjádřili pozitivně. Jak Komise, tak i komisaři se vyznačovali značnou a stále se zvyšující úrovní spolupráce. Velké poděkování náleží také Účetnímu dvoru. Jednoduše řečeno, Účetní dvůr odvedl dobrou práci.

Hodnotili jsme dosahování cílů v EU společně s řízením zdrojů. I to je velmi pozitivním znamením. Nejvíce bych chtěl zdůraznit, že Parlament se ve skutečnosti účastní udělení absolutoria tím, že se vyslovuje k návrhům udělení absolutoria a dále prostřednictvím jednotlivých výborů, které se zabývají zvláštními oblastmi. Rád bych poděkoval předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu, panu Böschovi, za vykonanou práci a trpělivost, kterou jí věnoval a dále zpravodajům panu Jørgensenovi, panu Pomés Ruizovi a panu Stubbovi.

Vyhnout se nesrovnalostem je velmi obtížné, ale mnohem důležitější je tyto nesrovnalosti odhalit a předcházet jim. Tento úkol jsme úspěšně splnili.

  Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Děkuji, pane předsedo. Jako stínový zpravodaj pro stanovisko výboru ENVI (Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin) o výjimkách pro rok 2006 bych rád poděkoval Juttě Haugové a zpravodaji za velmi kvalitní práci. Domnívám se, že práce čtyř agentur, kterými jsme se zabývali, je velmi důležitá a že to, co dělají, je pro Parlament a různé instituce EU bezpochyby velkou pomocí a že je tak zlepšován život občanů EU.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí hraje důležitou roli při vytváření stanoviska o kontrole nemocí a o rizicích nově vznikajících infekčních nemocí. K mým poděkováním bych mohl připojit skutečnost, že tento rok bylo Maďarsko první zemí v předcházení nemocem, protože jsme měli nejnižší počet lidí nakažených nemocemi, proti nimž byly organizovány očkovací kampaně.

Práce Evropské agentury pro životní prostředí je nepostradatelná pro sběr a porovnávání informací o ochraně životního prostředí a Evropská agentura pro léčivé přípravky hraje významnou roli v ochraně veřejného zdraví a zdraví zvířat. Domnívám se, že spolupráce této agentury na vývoji nových léčivých přípravků je mimořádně důležitá. Evropský úřad pro bezpečnost potravin poskytuje nepostradatelnou podporu v oblastech zdraví zvířat a ochrany rostlin.

Důležitým bodem je, že všechny tyto agentury přerozdělily celý svůj roční rozpočet. Jak zdůrazňuje zpravodaj, je to způsobeno složitostí jejich úkolů. Bylo by užitečné více to zdůraznit v budoucím plánování. Vítám návrh zpravodaje týkající se důležitosti vnitřní kontroly a potřeby ji posílit. Na závěr bych chtěl upozornit na důležitost materiálů výboru, které vysvětlují roli agentur. Agentury hrají významnou roli, ale transparentnost a efektivnost vyžadují potřebu objasnění jejich postavení v řízení Unie. Děkuji vám.

  Szabolcs Fazakas (PSE). – (HU) Pane předsedo, děkuji, že jste mi předal slovo. Dorazili jsme na konec dlouhého procesu plného napětí a dnešní dlouho očekávané hlasování o udělení absolutoria za rok 2006, na které lze právem pohlížet jako na památný den a milník v kronice Evropského parlamentu. Památný den proto, že Evropský účetní dvůr nás všechny poprvé postavil před problém 12% míry chyb ve strukturálních fondech, což senzacechtivý bulvární tisk samozřejmě představil jako chybějící čtyři miliardy euro. Výbor pro rozpočtovou kontrolu, který je příslušný k této záležitosti, poskytl výslednou práci při plném uvědomění si svých politických a profesionálních povinností, pomáhal mu při tom dánský zpravodaj pan Jørgensen. Jeho cílem nebylo způsobit skandál nebo vyvolat senzaci s nepředvídanými důsledky, ale uplatnit zásady transparentnosti a přijít s návrhy, které by nabídly záruku, jak se takovým problémům v budoucnu vyhnout. A zde jsme našli velmi dobrého partnera v osobě místopředsedy Siima Kallase, kterému bych rád obzvláště poděkoval, a jsem si jist, že v budoucnu budeme jistě schopni všechny takové záležitosti vyřešit. Děkuji vám.

  Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, rád bych zmínil důležitý aspekt týkající se udělení absolutoria, konkrétně hodnocení činností prostřednictvím zkoumání vzorků.

Když jsem připravoval můj pracovní dokument o tom, jak Komise řídí program CARDS (Pomoc Společenství při obnově, rozvoji a stabilizaci) týkající se pomoci pro balkánské země jako součást udělení absolutoria, pouze u 2,32 % operací by mohla být Účetním dvorem provedena kontrola, aby bylo možné zhodnotit metody řízení vnějších akcí Evropské unie v tomto regionu Evropy. Jedním z účinků kontrolování malého vzorku operací bylo, že Účetní dvůr nemohl analyzovat dopad vnější činnosti v Černé hoře protože z 256 akcí nebyla ani jedna přešetřena.

Jak může být dopad skutečně změřen za takových okolností? Jaká vědecká a politická hodnověrnost by měla být těmto hodnotícím zprávám udělena? Ze statistického hlediska mohou být i přesto malé vzorky využity k odhadu fungování systémů, vzorky však musí být reprezentativní, což nebyl případ prostředků použitých na financování akcí v Černé hoře v rámci programu CARD. Evropští daňový poplatníci by celkově vydělali na zlepšení metod Účetního dvora, které využívá k analyzování vzorků, aby mohl jasněji určit efektivnost prostředků vydaných z našeho rozpočtu.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Ráda bych zdůraznila dvě otázky, které považuji za velmi důležité, co se týče udělení absolutoria Evropské komisi.

První otázka se vztahuje na zahrnutí členských států do provádění evropského rozpočtu. Ačkoli zde máme mezi Komisí a členskými státy postup sdíleného řízení v případě 80 % evropského rozpočtu, jsem přesvědčena, že by měla být zavedena nová opatření, která by zvýšila účast členských států ve všech fázích rozpočtového procesu.

Co se týče kontroly, podporuji zavedení vnitrostátních prohlášení, které by bylo potvrzené účetním dvorem každého členského státu a které by nutilo vlády a platební agentury, aby převzaly odpovědnost za správné a objektivní nakládání s finančními prostředky Společenství.

Pozastavení všech plateb v případě, že je odhalen určitý nedostatek by však mělo být využito se značnou opatrností, a pouze pokud jsou v řízení evropských finančních prostředků zjištěny závažné problémy.

Znepokojivě nízká míra absorpce pomoci v nových členských státech je druhým velmi významným aspektem udělení rozpočtového absolutoria. Není normální, aby měli všechny nové členské státy míru absorpce o 30 % nižší než bylo původně v průměru očekáváno.

Podle mě to neznačí jejich neschopnost absorbovat pomoc z evropských fondů, ale možnou nadměrnou byrokracii ze strany evropských orgánů.

  Richard Corbett (PSE). – Pane předsedo, sám se nacházím ve velmi neobvyklé situaci, protože částečně souhlasím s něčím, co zde řekl pan Hannan, a to když vyjádřil svou obavu ohledně vytváření nových agentur. Zdá se, že vytváříme agentury podle přání každého členského státu, který chce mít nějakou agenturu na svém území, a rozhazujeme je po celé Unii jako konfety, spíše než podle skutečné potřeby je vytvářet.

Pokud bude tento trend pokračovat, povede to upřímně řečeno k řízení evropských záležitostí agenturami na úkor Komise, která je naším výkonným orgánem a která je odpovědná Parlamentu, a to mnohem více přímým způsobem než agentury, i když máme k jejich kontrole více prostředků než připustil pan Hannan.

Místem, kde se s ním rozcházím je samozřejmě to, kde již překračuje přípustné hranice a tvrdí, že byly agentury vytvořeny protiprávně. Toto je samozřejmě naprostý nesmysl. Všechny jsou vytvořeny na základě stávajících smluv a mají vlastní a náležitý právní základ. Zda bylo moudré to takhle dělat, je jiná otázka a než v budoucnu vytvoříme nějaké nové agentury, měli bychom být samozřejmě opatrní.

  Costas Botopoulos (PSE). – (EL) Pane předsedo, Evropský parlament je politickým subjektem a myslím, že otázky, o kterých diskutujeme, bychom měli zvážit politickým způsobem. Opatření, které spojuje naše činnosti, nám podle mého názoru říká dvě věci. Dovolte mi uvést dva příklady z naší diskuse. První je věcí nezávislých úřadů a agentur. Je zde samozřejmě otázka velkého rozšiřování všech těchto agentur, ale není možné říci, že decentralizace nezávislých agentur není nijak zvlášť užitečná. Řekneme ne všem nezávislým agenturám z toho důvodu, že je zde problém jejich velkého rozšiřování? To by přirozeně nebylo možné.

Druhá věc se vztahuje ke skandální otázce platů našich kolegů. Toto je samozřejmě problém a my jsme to řekli ve výboru. Je však velký rozdíl mezi konstatováním, že je zde problém, a mezi tím, že bychom Parlamentu neudělili absolutorium za celý rok a také mezi vyslovováním populistických poznámek jako, že jsme odpovědní všichni a tvrzením, že zde není žádná transparentnost. Jak zde nemůže být žádná transparentnost? My jako členové výboru jsme zprávu četli.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedo, rád bych poděkoval ctihodným poslancům, zpravodaji a členům Výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Diskuse o udělení absolutoria byla letos velmi intenzivní a Komise učinila několik závazků proto, aby vyhověla připomínkám a doporučením Parlamentu. V tomto intenzivním procesu budeme pokračovat a začneme v květnu, kdy se ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu uskuteční diskuse o našich plánech pro příští rok

Je to intenzivní proces a já bych Parlament rád ujistil, že své závazky bereme velmi vážně a děláme pokroky, co se týče návrhů a myšlenek, které společně sdílíme a které se týkají zvyšování odpovědnosti, spolupráce s členskými státy a zvyšování odpovědnosti členských států v otázkách sdíleného řízení. Toto je náš společný cíl a budeme všichni vážně pracovat na všech těchto akčních plánech a návrzích.

Existují různé druhy agentur. Nejprve zde jsou výkonné agentury, které jasně spadají do odpovědnosti Komise a za něž udělujeme absolutorium Komisi. Máme několik výkonných agentur, ale rozhodli jsme o moratoriu na zakládání nových výkonných agentur.

Jaké obavy obklopují tradiční agentury? Závažný je problém jejich řízení a je zde několik slabých bodů, co se týče otázek, jak tyto agentury spravovat a vést. Nepochybně bychom měli vést vážné diskuse o otázkách řízení agentur, ale také bychom neměli podceňovat politické připomínky k jejich práci – co dělají a jaké jsou jejich skutečné přínosy – a Parlament má velmi hraje velmi důležitou roli v hodnocení a posuzování toho, jak jsou úspěšné. Neměli bychom rovněž podceňovat pozitivní aspekty decentralizace a toho, že jsou evropské instituce rozšířeny po celé Evropě. Není to tak špatný nápad, jestliže každý vezme v úvahu svou vlastní zemi.

Rád bych ještě jednou poděkoval za všechny vaše příspěvky, připomínky, rozpravy a diskuse. Budeme nadále pokračovat v našich závazcích a akčních plánech.

  Dan Jørgensen, zpravodaj. − (DA) Pane předsedo, rád bych poděkoval komisaři Kallasovi. Je jasné, že jsme prošli procesem, který byl občas trochu kostrbatý. Vznikl zde konflikt mezi námi v Parlamentu a Komisí. Je to však konflikt, který jsme dokázali převést v dialog. Vedlo to k několika dobrým výsledkům několika dobrým závazkům ze strany Komise a rovněž k několika velmi konkrétním akčním plánům s přesnými lhůtami přesnými kritérii úspěchu. Musíme vytrvat i během toho, kdy někteří členové skupin, které jsou vůči EU skeptičtější, říkají: „Jsou to pouze slova a slova, která již byla řečena i v minulosti.“ To není pravda! Není to samozřejmě pouze o slovech, ale o konkrétních akcích, které Komise slibuje provést. Některá opatření již byla provedena. Byly navíc stanoveny některé velmi přesné lhůty, které nyní budeme moci kontrolovat. Klíčovým prvkem je, že nyní budeme mít komisaře, který se bude s výborem setkávat každý měsíc, aby tento proces společně sledovali. To je skutečně velký krok vpřed.

Na závěr bych všem rád připomněl, proč tyto problémy vznikají. Jedním z důvodů je, že značná část finančních prostředků je spravována sdíleným řízením tj. 80 % finančních prostředků EU je spravováno členskými státy. Odpovědností Komise je jednat v souladu se Smlouvou a to je kříž, který musí nést. Proto Komisi silně kritizujeme. Ve skutečnosti je však mnoho z těchto problémů spojeno s členskými státy. To je důvod, proč jsme zde v Parlamentu zapřísáhlými zastánci myšlenky ročních vnitrostátních prohlášení auditorů podepsaných na příslušné politické úrovni tj. ministrem financí. To se děje již v několika zemích: Dánsku, Nizozemsku, Spojeném království a Švédsku. Pokud bychom dosáhli něčeho takového na úrovni EU, zjistili bychom, že tyto povinnosti zaměřené na kontrolu účtů by mohly být v jednotlivých zemích brány vážněji. Myslím, že bychom získali skutečně dobrý nástroj k vyloučení oblastí, ve kterých v jednotlivých zemích věci nefungují tak, jak mají.

  José Javier Pomés Ruiz, zpravodaj. − (ES) Pane předsedo, někdy pro stromy nevidíme les. Při tomto udělování absolutoria musíme říci, co funguje špatně a někdy zapomínáme, jak mnoho věcí funguje dobře, jak mnoho mimořádně schopných zaměstnanců máme v Komisi a zde v Parlamentu včetně služeb v jednacím sále, mnoha dalších služeb, překladatelů a tlumočníků, kteří odvádějí výbornou práci. Zapomínáme, jak jsme schopni natáhnout rozpočet, kterým disponujeme, abychom splnili naše cíle, jak dělá Parlament a Komise stále větší pokrok v politice transparentnosti.

Je zde stále výzva, velmi důležitá výzva pro Parlament, a to komunikační a informační politika. Byl to jeden z cílů Parlamentu pro rok 2006 a jsem potěšen, jak se tento cíl rozvíjel. Za rok se budou konat volby a musíme vědět, jak těchto cílů dosáhneme, což znamená, že musíme zlepšit naše informační postupy a být i nadále tak transparentní, jako jsme nyní. Transparentnost, a já jsem byl zpravodajem pro tuto zprávu, je v souladu i s tím, že máme dokumenty, jež nejsou veřejné, což se týká členských států, novinářů, podniků i rodin. Pro naši práci je dobré, pokud jsou zde úrovně kritérií pro vytváření dokumentů, která neprošla fází veřejného schvalování, a proto musí logicky být tajemstvím těch z nás, kteří na takové záležitosti pracují.

Jsem naprosto spokojen s přístupem, který jsem měl ke všem informacím, a myslím, že zpráva o účetní závěrce Parlamentu, kterou předkládám je zprávou odpovědnou. Tvrdím, že účetní závěrce Parlamentu by mělo být uděleno absolutorium, protože Parlament, pokud mi dovolíte to tak říci, funguje velmi dobře a mnohem lépe než některé vnitrostátní parlamenty, mnohem transparentnějším způsobem a se zaměstnanci, kteří pracují více hodin, než by možná pracovali v obdobných parlamentech.

To ale neznamená, že je dokonalý: musíme i nadále pracovat. Máme před sebou ještě dlouhou cestu, ale tento politický rok jsme vytvořili pozitivní obraz toho, jak jsme využili peníze, které nám dali naši občané; vyžili jsme je dobře, transparentně a soudržně.

  Hans-Peter Martin, zpravodaj. − (DE) Jutta Haug popsala moje kritické komentáře v důvodové zprávě a v hlavním textu jako nepřípustné a jako podněcování ke skandálu. Rád bych přečetl několik citací: „Hlavy států a vlád vymýšlí jednu agenturu za druhou. Agentury polykají naše peníze. Neexistují žádné řádné kontroly, co se týče toho, zda jsou agentury skutečně potřebné. Je zde rozsáhlá oblast, která nepodléhá kontrole a ve které není ve skutečnosti nikdo odpovědný. Není zde žádné zjevné plánování. Je vytvářena jedna agentura za druhou, aby byly placeny za odsouhlasení obtížných témat a považovány za zajímavou agenturu.“

To vše jsou citace, které pochází od Herberta Bösche. Jsou mnohem kritičtější než ty, jež jsem napsal já. Aha! Když to napíši já, je to nazváno podněcováním ke skandálu, ale Herbert Bösch je samozřejmě členem strany a může si to dovolit. Ano, to jsem již zažil. To je to, co myslím, když hovořím o tom, že zde platí dvojí přístup k některým věcem. Je to pokrytectví zvláštní třídy, že lidé říkají „je strašné výslovně zmiňovat skandál v úředních dokumentech Parlamentu“, ale pak dělat kritické připomínky veřejně. To je jedním ze základních problémů tohoto Parlamentu.

Lidé mohou mít přirozeně různé názory na to, zda udělit či neudělit absolutorium, ale to není to, co pasáže, které jsem zde na začátku přečetl, říkají – a to vůbec. Byly spíše o základních úvahách o tom, že když přijde na skutečnou příležitost ukázat jejich pravou barvu, někteří znovu zakrývají, co se zde děje. Pro demokracii v Evropě je skutečně velkým problémem, že zdejší systém není samoregulační a že zahrnuje pouze vzájemné pochlebování.

Pane předsedo, rád bych též požádal, aby mi bylo umožněno učinit na konci rozpravy osobní prohlášení podle článku 145.

  Christofer Fjellner, zpravodaj. − (SV) Rád bych využil této příležitosti, abych vyjádřil malou konstruktivní kritiku vůči Komisi a decentralizovaným agenturám, protože si stále myslím, že zpravodaji Hans-Peteru Martinovi se to nepodařilo. Jako zpravodaj, který bude tuto otázku odpovědný příští rok, bych se chtěl zaměřit na tři hlavní záležitosti. Jsou také zahrnuty do zpráv.

První z nich hodnotí příležitosti sdružení správních funkcí většiny menších agentur a tedy uvolnění prostředků a odborných znalostí na to, aby byl dodržován složitý regulační rámec, který agentury obklopuje. Mnoho z těchto decentralizovaných agentur má problémy například s dodržováním základních rozpočtových zásad nebo finančního nařízení, právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek atd. Toto je názor, který se zde opakuje a doufám, že ho bude Komise i nadále rozvíjet.

Rovněž navrhujeme, aby nezávislé agentury stejně jako ostatní instituce snížily položky pro zaměstnance o procentní podíl rovný pracovním pozicím, u nichž se domnívají, že nebudou obsazeny. Domnívám se, že toto by také mohlo ušetřit značné prostředky.

V neposlední řadě navrhujeme, aby účelově vázané příjmy, které agentury každoročně skládají Komisi a které jsou vráceny, byly odečteny proti návrhu rozpočtu, u kterého Evropský parlament dospívá k rozhodnutí.

To jsou tři záležitosti, které bych rád zahrnul do probíhajícího dialogu s Komisí a decentralizovanými agenturami během tohoto období, dokud nepřevezmu postup udělení absolutoria.

Na závěr bych rád řekl něco o zvláštní zprávě Účetního dvora o systémech kontroly, inspekce a sankcí týkajících se pravidel pro zachování rybolovných zdrojů společenství. Je to přece jen nedílná součást udělení absolutoria Komisi, ke kterému dnes přistupujeme, a Účetní dvůr předkládá zničující kritiku, která musí vést k širokosáhlé reformě společné rybářské politiky.

Tři závěry, ke kterým jsem dospěl a které mohou být rovněž nalezeny ve zprávě, o níž budeme hlasovat, jsou zaprvé a zejména, že pro členské státy je nepřijatelné, aby byly rok co rok stanovovány kvóty na vyšší úrovni než je doporučováno výzkumnými pracovníky z oblasti udržitelného rybolovu, za druhé, že Komise a členské státy musí být přísnější, co se týče boje proti porušování a podvodům v systému kvót, a za třetí, že musíme sestavit novou rybářskou politiku, která posílí pobídky a důvody k tomu, aby profesionální rybáři chránili populace ryb. To jsou tři dodatečné myšlenky, u kterých bych byl rád, abyste je při dnešním hlasování o zprávě vzali vážně v úvahu.

  Hans-Peter Martin, zpravodaj. − (DE) Přerušil jste mě, pane předsedo, když jsem vás nazval despotou. Rád bych odůvodnil, proč jsem to udělal.

Od března 2007 jsem čekal na tuto odpověď související s velmi důležitou záležitostí týkající se chyby spáchané tímto Parlamentem, která je pro mě osobně i pro moji politickou práci závažná – když jsem byl přidělen do skupiny, proti které jsem vždy bojoval, protože jsem její členy považoval za skryté stoupence nacismu – a vám jsem předložil dlouhé osobní prohlášení. Mezitím jsem podal stížnost k veřejnému ochránci práv.

Co s týče jednominutových projevů, pane předsedo, máte všechna vaše vyjádření velmi dobře připravena a když na mě má přijít řada, nedovolíte mi mluvit, proto jsem vás nazval despotou. Nazývám vás rovněž despotickým předsedou, protože jste svévolně vybral některé členy z takzvaných událostí 12. prosince, nikoli ty, kteří byli členy strany, k níž jste v té době stále ještě patřil, ale zjevně ty, kteří vás zaujali.

Nazývám vás rovněž despotou, protože mě přerušujete, když mluvím a říkám „ne, takhle mi odpovídat nebudete“. Je překvapující, že nyní mě necháváte domluvit.

Dále vás nazývám despotickým předsedou, protože na základě tohoto dodatečného opravňujícího výkladu, a já nejsem jediný, kdo se domnívá, že je to neobhajitelné, zde mohou ve skutečnosti probíhat postupy, které nemají v řádném parlamentu opravdu žádné místo, přinejmenším nemohou probíhat způsobem, jak jsem se o tom učil ve škole. Ačkoli v mém případě je to již dlouhá doba – pokud si přečtete můj životopis – abych to tak mohl říci. Aby se to stalo, muselo se odehrát velmi mnoho věcí.

Jsem nicméně přesvědčen, že si tento despotický přístup můžete dovolit přesně proto, že ve skutečnosti to nebyla záležitost, ve které se hledá objasnění otázky asistenčního příspěvku. Dovolíte, abych byl postaven na pranýř kvůli směšným formálním chybám, které se mohou stát komukoli – ano, komukoli a jsem si jistý, že se stávají všem členům tohoto shromáždění. Zakrývají však skutečnost, že podle vnitřních vyšetřování by mohlo být od členských států požadováno nazpět nejméně 80 milionů EUR, pokud by bylo u finančních prostředků využito rovné zacházení a přiměřenost. To však neexistuje a proto tvrdím, že vy – jako politický zástupce 14 % rakouských voličů – jste bohužel podle mého názoru despotický předseda, který zbytečně poškozuje tento Parlament a důležitou základní myšlenku Evropy. Přál bych si vidět opravdový, spravedlivý, demokratický Parlament, kde by nebylo nezbytné ani žádoucí, aby byl takový výraz používán.

  Předseda. − Pane Martine, jsme svobodný Parlament. Proto jsem vám, jak je mou povinností, umožnil promluvit v souladu s článkem 145 jednacího řádu. Nechci zde posuzovat vaše vysvětlení, pouze vás chci upozornit, že jsem uplatnil jednací řád k tomu, abych vám umožnil říci to, co jste řekl. Sám za sebe bych řekl, že se snažím být spravedlivý a objektivní – a že se mi to daří – v mém jednání vůči všem členům Parlamentu.

Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat dnes.

(Zasedání bylo přerušeno v 11:35 a obnoveno v 12:00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS
místopředseda

5. Hlasování

  Předsedající. − Nyní přistoupíme k hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

5.1. Řízení a partnerství na národní a regionální úrovni a základy pro projekty v oblasti regionální politiky (článek 117) (hlasování)

5.2. Řízení a partnerství na národní a regionální úrovni a základy pro projekty v oblasti regionální politiky (článek 118) (hlasování)

5.3. Aspekty regionální politiky a politiky soudržnosti v Lisabonské smlouvě (hlasování)

5.4. Přeshraniční spolupráce v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (A6-0099/2008, Bárbara Dührkop Dührkop) (hlasování)

5.5. Statut evropského veřejného ochránce práv (A6-0076/2008, Anneli Jäätteenmäki) (hlasování)

- Před hlasováním:

  Anneli Jäätteenmäki, zpravodajka. − (FI) Pane předsedající, prosím navrhněte Parlamentu následující postup, na kterém se koordinátoři Výboru pro ústavní záležitosti jednomyslně shodli na schůzi dne 31. března.

Hlasování, které se má nyní konat, by se mělo vztahovat pouze k návrhu rozhodnutí a hlasování o návrhu usnesení by mělo být odloženo, dokud Komise nepředloží své stanovisko a Rada ho neschválí. Předseda Parlamentu by měl oficiálně předložit Komisi a Radě znění návrhu rozhodnutí, které bylo Parlamentem schváleno hlasováním, aby ho mohly Komise a Rada přezkoumat podle článku 195 Smlouvy o ES. Na závěr by měl požádat Výbor pro ústavní záležitosti, aby se spojil s Radou a Komisí a Parlamentu včas učinil návrh, jak v této záležitosti postupovat.

(Parlament schválil návrh postupu hlasování)

5.6. Dárcovství orgánů a transplantace: opatření na úrovni EU (A6-0090/2008, Adamos Adamou) (hlasování)

- Před hlasováním:

  Adamos Adamou, zpravodaj. − (EL) Pane předsedající, dámy a pánové, ačkoliv se využití lidských orgánů k transplantacím za poslední roky neustále zvyšuje, počet lidí, kteří transplantace potřebují, převyšuje počet dostupných orgánů. V Evropě je v pořadnících zapsáno více než 50 000 pacientů a 10 lidí čekajících na orgány denně umírá. Je na nás, abychom Komisi vyslali jasný signál a zejména pak, abychom to učinili i vůči členským státům a našim vládám.

Nastal čas jednat jako evropští občané. Musíme mobilizovat, koordinovat a zvýšit povědomí o lidech s tímto problémem a musíme se sami stát dárci.

(Potlesk)

- Před hlasováním o odstavci 38:

  Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, budu velmi stručný, toto je krátký pozměňovací návrh, abychom posílili význam odstavce 38 pozměňovacího návrhu 2 s ohledem na práva dárce. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je připojit po výrazu „darovat orgán“ slova „ je výhradním právem dárce a“.

(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu)

5.7. Dobrovolnictví a hospodářská a sociální soudržnost (A6-0070/2008, Marian Harkin) (hlasování)

5.8. 2006 Výroční zpráva EIB za rok 2006 (A6-0079/2008, Jean-Pierre Audy) (hlasování)

5.9. Udělení absolutoria za rok 2006: souhrnný rozpočet EU, Oddíl III – Komise (A6-0109/2008, Dan Jørgensen) (hlasování)

- Před hlasování o pozměňovacím návrhu 4:

  Dan Jørgensen, zpravodaj. − Pane předsedající, je zde ústní kompromisní pozměňovací návrh nahradit pozměňovací návrh 4 a 2. Zní následovně: „Vítá závazek Komise předkládat každý měsíc zprávu výboru odpovědnému za provádění opatření následujících po rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2006 a závazek, kdy každý měsíc jeden odpovědný komisař představí, jaký vývoj nastal v oblasti jeho odpovědnosti, přičemž budou tyto oblasti pokrývat vnitrostátní prohlášení a roční souhrny, vnější akce a uplatňování akčního plánu na posílení dohledu vykonávaného Společenstvím nad sdíleným řízením strukturálních opatření.“

(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu)

5.10. Udělení absolutoria za rok 2006: souhrnný rozpočet EU, Oddíl I – Evropský parlament (A6-0091/2008, José Javier Pomés Ruiz) (hlasování)

- Před hlasováním:

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, mám pro vás a všechny předsedající, kteří vedou hlasování, malý návrh. Máme zde mnoho jmenovitých hlasování a já si nemyslím, že jednací řád vyžaduje, aby předsedající předčítal číselné výsledky. Každý si umí údaje na obrazovce přečíst. Bylo by dostačující, kdybyste řekl „schváleno“ nebo „zamítnuto“.

Pokud byste souhlasil, ušetříme čas.

  Předsedající. − Pokud s tím všichni souhlasí, předsedající souhlasí také.

- Před hlasováním o odstavci 65:

  José Javier Pomés Ruiz, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, měli jsme zde zřejmě chybu v číslech, a to o čem budeme nyní hlasovat odděleným hlasováním, je odstavec 65 s výjimkou odrážky 4, a poté bude probíhat jmenovité hlasování o odrážce 4. Došlo zde k záměně čísel, to je vše.

  Předsedající. − Máte pravdu pane Pomési, přistupme tedy k hlasování o odstavci 65 s výjimkou odrážky 4.

- Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 9:

  Jan Andersson (PSE). – (SV) Pane předsedající, v rámci hlasování o odstavci 65 jsme nehlasovali o odrážce 5. Hlasovali jsme odděleně o odrážce číslo čtyři, ale ne o čísle pět.

  Předsedající. − Pane Anderssone, máme zde různé jazykové verze a to, o čem jsme hlasovali a co zmiňujete, již bylo do hlasování zahrnuto.

Ale aby v této otázce nezůstaly žádné pochybnosti, budeme nyní hlasovat pouze o tom, o čem hovořil pan Anderson, tedy o tom, že „by neměli být zaměstnáváni žádní příbuzní poslanců“.

- Před hlasováním o odstavci 72:

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Pane předsedající, i když je již příliš pozdě to říkat, myslím, že námitka poslance Anderssona nebyla správně pochopena. Chtěl hlasovat o páté odrážce odstavce 65. Nechal jste hlasovat o tom, zda mají být zaměstnáváni rodinní příslušníci. Pátá odrážka odstavce 65 neupravuje toto, ale otázku, zda mohou být platby pozastaveny v případě podezření na nesprávný postup. Buď jsme o tom nehlasovali nebo jste něco špatně ohlásil. Pouze tedy si ujasněme situaci, aby každý věděl, co se děje.

  Předsedající. − Pane Alvaro, problém je v tom, že v různých jazykových verzích je tato věta uspořádána jiným způsobem. To je to, co nám činí problémy. Odhlasovali jsme tedy přesně to, o čem jsme hlasovali, aby zde tedy nebyly žádné pochybnosti. Rozumíte, pane Alvaro?

  Ingeborg Gräßle (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, ráda bych zdůraznila, že ti, kdo připravovali hlasovací listiny si byli tohoto problému vědomi, takže značky, které máte v hlasovacích listinách, berou problémy různých jazykových verzí v úvahu. To znamená, že bylo naprosto jasné, jak skupiny hlasují. Neznamená to, že by nikdo nevěděl o čem hlasuje. Snažili jsme se to v Tabling Office napravit a také to napraveno bylo.

  Předsedající. − V každém případě hlasování bylo jasné, takže zde není žádný problém.

5.11. Udělení absolutoria za rok 2006: souhrnný rozpočet EU, Oddíl II – Rada (A6-0096/2008, Nils Lundgren) (hlasování)

5.12. Udělení absolutoria za rok 2006: souhrnný rozpočet EU, Oddíl IV – Soudní dvůr (A6-0097/2008, Nils Lundgren) (hlasování)

5.13. Udělení absolutoria za rok 2006: souhrnný rozpočet EU, Oddíl V – Účetní dvůr (A6-0093/2008, Nils Lundgren) (hlasování)

5.14. Udělení absolutoria za rok 2006: souhrnný rozpočet EU, Oddíl VI – Hospodářský a sociální výbor (A6-0098/2008, Nils Lundgren) (hlasování)

5.15. Udělení absolutoria za rok 2006: souhrnný rozpočet EU, Oddíl VII – Výbor regionů (A6-0095/2008, Nils Lundgren) (hlasování)

5.16. Udělení absolutoria za rok 2006: souhrnný rozpočet EU, Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (A6-0092/2008, Nils Lundgren) (hlasování)

5.17. Udělení absolutoria za rok 2006: souhrnný rozpočet EU, Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (A6-0094/2008, Nils Lundgren) (hlasování)

5.18. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (A6-0111/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

- Před hlasováním:

  Herbert Bösch (PSE), Předseda Výboru pro rozpočtovou kontrolu.. – (DE) Pane předsedající, rád bych shromáždění upozornil na to, že usnesení o udělení absolutoria agenturám bude přijato bez vysvětlujících prohlášení. Z postavení předsedy jsem vypustil tato vysvětlující prohlášení v souladu s naším jednacím řádem podle článku 48, protože vysvětlující prohlášení zpravodaje se nevztahují ke znění předloženému výborem. To bylo jen pro vaši informaci.

  Hans-Peter Martin, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, toto bych vám neudělal, kdyby Herbert Bösch nemluvil. Jednoduše to není pravda. Můžete si to sám přečíst v příslušných usneseních: Nejprve bylo navrženo vyškrtnou malou část. Vznášel jsem proti tomu námitky přesně podle jednacího řádu, načež pan Bösch – jsem přesvědčen, že naprosto svévolně a neprávem – vypustil naprosto celé vysvětlující prohlášení, které se týkalo kritiky, jež byla mimochodem veřejně vyjádřena naprosto stejnými slovy jeho skupinou. Toto je dvojí standard, když je možné to říci jednou, ale již není přípustné říci to podruhé.

5.19. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská nadace odborného vzdělávání (A6-0114/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.20. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (A6-0110/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.21. Udělení absolutoria za rok 2006: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (A6-0124/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.22. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (A6-0117/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.23. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (A6-0116/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.24. Udělení absolutoria za rok 2006: Agentura Evropské unie pro základní (A6-0113/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.25. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská agentura pro obnovu (A6-0112/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.26. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská agentura pro životní prostředí (A6-0122/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.27. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci (A6-0128/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

- Po hlasování:

  Jutta Haug (PSE). – (DE) Pane předsedající, ráda bych pouze sdělila ctihodným poslancům, že jsme již desetkrát zablokovali a hlasovali proti evropské směrnici o označování – a uděláme to desetkrát znova. Ve skutečnosti jsme vždy hlasovali ve prospěch označování podle vzoru Hans-Petera Martina, ale Hans-Peter Martin s tím nemá nic společného.

5.28. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská agentura pro léčivé přípravky (A6-0125/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.29. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (A6-0120/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.30. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (A6-0115/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.31. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (A6-0118/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.32. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská železniční agentura (A6-0123/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.33. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (A6-0119/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.34. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (A6-0126/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

5.35. Udělení absolutoria za rok 2006: EUROJUST (A6-0129/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

6. Přivítání

  Předsedající. − Jsem potěšen, že mohu jménem Parlamentu přivítat delegaci z Indonésie, která přijela na 5. vrcholnou schůzku mezi Parlamentem a indonéským parlamentem. Byli jsme informováni, že schůzka, která se uskutečnila toto dopoledne, byla velmi užitečná a přinesla výsledky. Pro obě strany je zde celá řada záležitostí společného zájmu a rád bych také zdůraznil zájem, který projevili naši kolegové z indonéského parlamentu, týkající se naší práce. Srdečně vám děkujeme a přejeme vám mezi námi příjemný pobyt.

(Potlesk)

7. Hlasování (pokračování)

7.1. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropská policejní akademie (A6-0121/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

7.2. Udělení absolutoria za rok 2006: 6., 7., 8. a 9. Evropský rozvojový fond (ERF) (A6-0106/2008, Christofer Fjellner) (hlasování)

7.3. Udělení absolutoria za rok 2006: Evropský úřad pro dohled nad GNSS (A6-0127/2008, Hans-Peter Martin) (hlasování)

- Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 1

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, mám faktickou poznámku, rád bych pouze věděl, zda někdo v této budově věděl, co znamená zkratka GNSS.

  Předsedající. − V každém případě si můžete být jist, pane Heaton-Harrisi, že ode dneška budeme všichni vědět, co tato zkratka znamená.

Tímto je hlasování ukončeno.

8. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

- Zpráva: Bárbara Dührkop Dührkop (A6-0099/2008)

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedající, nové druhy trestné činnosti a specializovaná zločinná spolčení mezinárodní povahy představují pro agentury zaměřené na jejich stíhání a umístění v členských státech obrovskou výzvu.

Účinné stíhání pachatelů a boj proti nejznepokojivějším případům porušování zákonů není možné bez vytvoření odpovídajících nástrojů, které může policie využívat, aby prosazovala právo. V případě problému jako je přeshraniční trestná činnost, je nezbytná rychlá výměna informací mezi úřady v jednotlivých zemích, jestliže mají být pachatelé trestné činnosti identifikováni a jestliže má být tato činnost koordinovaná. Databáze DNA a digitální záznamy otisků prstů jsou velmi důležitým nástrojem v boji proti trestné činnosti. Umožňují, aby byl pachatel identifikován bez ohledu na to, kde byl trestný čin spáchán.

Zpráva paní Dührkop Dührkopové o posílení spolupráce mezi agenturami zaměřenými na stíhání trestné činnosti v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti je hodnotnou iniciativou, která posiluje činnost vedoucí k větší bezpečnosti NÁS občanů, která byla zahájena v roce 2005 Prümskou smlouvou.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, jak víme, tato zpráva požaduje rozšíření Prümské smlouvy i na boj proti přeshraničním terorismu. Všichni souhlasíme s potřebou bojovat proti terorismu. To je jasné i bez řečí. Všichni souhlasíme s potřebou přeshraniční spolupráce. Prümská smlouva je ale o sdílení údajů bez ohledu na obavy o ochranu a bezpečnost takových údajů. Soudě podle novinových článků o poctivosti policejních sil v některých členských státech bychom se měli všichni takového sdílení údajů obávat.

Stávající obsah zprávy by ve skutečnosti porušoval občanské svobody v otázce práv občanů v rámci EU, protože sběr a poskytování údajů o DNA jiným členským státům EU by bylo poprvé povinné.

Náměsíčně se blížíme k Evropě, která má podobu „velkého bratra“, zatímco naši politici postávají zbytečně stranou. To byl důvod proč jsme hlasovali proti této zprávě.

- Zpráva: Anneli Jäätteenmäki (A6-0076/2008)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, úloha veřejného ochránce práv vzrůstá zejména v souvislosti s řešeními a výzvami Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv. Chceme budovat Evropu pro občany, Evropu, která bude vzorem dodržování lidských práv a respektu, kontaktní postupy a také postupy spolupráce mezi občany a veřejným ochráncem práv by měly být usnadněny. Doba potřebná na přešetření záležitostí na úrovni veřejného ochránce práv by měla být snížena na naprosté minimum.

Rád bych rovněž upozornil na zásady spolupráce mezi vnitrostátními ochránci práv a evropským veřejným ochráncem práv, které fungují na zásadě subsidiarity. Rozdělení rolí a úkolů zlepší účinnost obou těchto subjektů.

- Zpráva: Adamos Adamou (A6-0090/2008)

  Milan Gaľa (PPE-DE). – (SK) Zprávu mého pana kolegy poslance Adamoua o dárcovství orgánů a transplantacích jsem při hlasování podpořil. Je potřeba řešit problém nedostatku orgánů pro transplantace v Evropě, který je hlavním faktorem ovlivňujícím transplantační programy.

V Evropě je téměř 60 000 pacientů, kteří čekají na transplantaci. Úmrtnost v průběhu čekání na transplantaci srdce, jater nebo plíce se pohybuje v rozmezí od 15 % do 30 %. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2006, chce po své smrti darovat orgány na transplantaci 56 % Evropanů. Je třeba vyzvat lidi, aby hovořili o dárcovství orgánů a seznámili se svými úmysly své příbuzné. Rovněž je třeba zlepšit osvětu ze strany zdravotnických odborníků.

Ze statistik vyplývá, že až 81 % občanů členských států Evropské unie podporuje používání průkazů dárců orgánů, aby byla identifikace dárců usnadněna. Navzdory tomu má v současnosti takový průkaz pouze 12 % Evropanů. Podporuji iniciativu Komise, která směřuje k vytvoření evropského průkazů dárců orgánů.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedající, lidský život a zdraví představují pro osoby odpovědné v členských státech za zdravotnické služby největší hodnotu. Všechny kroky, jejichž cílem je ochrana života a zdraví, by se měly v Evropském parlamentu setkat se zřetelným souhlasem.

Transplantologie je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví lékařství. Tisíce lidí získávají šanci vrátit se zpět do života, jak se říká, šanci podruhé se narodit. Počet transplantací prováděných v Evropské unii ve vztahu k počtu lidí, kteří na ně čekají, je stále nedostatečný a mnoho pacientů, kteří čekají na transplantát, zemře ještě před operací právě z důvodu nedostatku orgánů.

Činnost zaměřená na zvyšování počtu vykonaných transplantací je obzvláště důležitá. Jednou z metod, jak to provádět je podporovat transplantologii před veřejností a povzbuzovat případné dárce, aby vyjádřili svůj souhlas s tím, že jim mohou být po smrti odebrány orgány. Je rovněž důležité zavést a sledovat rozsáhlý systém, který by kontrolovat provedené transplantace, aby se tak mohlo bojovat proti strašnému fenoménu nelegálního obchodu s orgány, což není doménou pouze chudých regionů světa.

Podle mého názoru je zpráva pana Adamoua významným signálem vůči členským státům, které zdůrazňují závažnost tohoto problému.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože toto je výjimečně důležitý i když složitý problém. Prohlášení ochoty darovat po smrti orgány na účely transplantace je darem života; zachraňuje to životy jiných lidí; je to něco, co má pro lidstvo výjimečnou hodnotu.

Mělo by být zdůrazněno, že mezi nedostatkem orgánů a nelegálním obchodem s orgány existuje spojitost. Nedostatek orgánů někdy nutí lidi překračovat zákon a získat orgán nelegálně, aby si zachránili život. Toto je jak etický a morální problém, tak i problém právní.

Vysoké požadavky na kvalitu a bezpečnost v oblasti dárcovství a odnímání, testování, uchovávání a přepravy orgánů jsou zcela mimo diskusi, protože představují základ úspěchu transplantace.

Na závěr si musíme uvědomit, že musí být prováděna účinná informační politika na úrovni EU, která by zvyšovala povědomí občanů o tomto tématu. Daný problém by měl být pro členské státy základní výzvou. Na závěr chci říci, že problém, o kterém zde dnes hovoříme vyžaduje odpovídající diskusi, další výzkum a také řešení morálních a etických otázek.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Děkuji kolegům, že podpořili všechny návrhy Evropské lidové strany týkající se jak Europolu, tak výzkumu. Byli jsme rozčarováni, že Europol podcenil sledování mezinárodního obchodu s lidskými orgány. I v Evropě se ztrácejí děti kvůli orgánům a nejen Čína, ale i Moldávie je zemí, kde se vykupují orgány lidí, aby se pak za vysoké ceny prodávaly Evropanům na černém trhu, a proto samozřejmě Europol musí monitorovat tuto situaci. Mezinárodní turistice za transplantacemi nezabráníme, pokud se nezlepší koordinace transplantačních programů v Unii. Tomu musí předcházet dohoda o jednotném postupu, pokud jde o informovaný souhlas s darováním orgánů. Považuji za neetické a neodpovědné rovněž pokusy s přenosem lidských zárodků. Naopak klinický výzkum na dospělých kmenových buňkách dosahuje výborné výsledky při náhradách tkání, např. srdce. A není v konfliktu s úctou k jedinečnosti člověka. Naše zpráva je silný signál pro Komisi, která nám brzy předloží návrh nové závazné směrnice.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, vzhledem k tomu, že budu hovořit o zprávě týkající se dárcovství orgánů, ráda bych vzdala poctu mému bývalému asistentovi Jamesi Sullivanovi, který dne 10. února tragicky zemřel, jak mnozí z vás jistě víte.

Dne 8. února hovořil James a Aoife, další asistent, v naší kanceláři o předpokládaném svolení k dárcovství a shodli se na tom, že kdyby se některému z nich něco stalo – oba mladí lidé – darovali by své orgány. Netušili jsme, že tatáž noc skončí pro Jamese tak tragicky a že v neděli bude odpojen od podpůrných přístrojů. Tato pocta Jamesovi náleží, protože v Evropské unii jsou lidé, kteří žijí díky jeho velkorysosti. Pro jeho rodiče Ednu a Toma z Corku v Irsku, kteří oplakávají jeho odchod a nikdy se nedokáží s touto ztrátou vyrovnat, je jedinou nadějí, na kterou se mohou upínat to, že James tu s námi sice již není, ale díky jeho velkorysosti mohou žít jiní.

Je zřejmé, že tato zpráva má pro naši kancelář velmi osobní význam a já ji plně podporuji.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Pane předsedající, dárcovství a transplantace orgánů je jedním ze základních problémů vyžadujících zvážení a konsensus jak v rámci Evropské unii, tak i mimo ni. Na jedné straně zde máme desítky tisíc lidí čekajících na transplantaci. Na druhé straně zde máme závažný lékařský, právní a eticko-morální problém.

Všichni souhlasíme s tím, že musí být vyvinut účinný transplantační systém. Transplantační systém se nemůže stát hospodářskou kategorií a vést tak k obchodování s orgány jako se zbožím na vnitřním trhu. Kdyby se to mělo stát, vznikla by zde zločinná spolčení, která by se snažila využít chudoby a tísně a prohlubovala by vykořisťování těchto lidí zejména v regionech postižených vysokou mírou nezaměstnanosti, bídou a hladem.

- Zpráva: Dan Jørgensen (A6-0109/2008)

  Předsedající. − Pane Heaton-Harrisi, co se týče významu zkratky GNSS, máme zde nyní dvě možnosti: jedna je „družicový navigační systém Galileo“ a druhá je „globální družicový navigační systém“. Kterou z nich upřednostňujete, pane Heaton-Harrisi?

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, víte, nikdy předtím jsem neměl na tomto místě takovou pravomoc! Myslím, že bych si zvolil výraz „britský“ – ale ne, budeme stát za výrazem „globální!. Jsem si jistý, že je to výraz „globální“. Chtěl jsem to zmínil ve vysvětlení hlasování v případě mojí agentury.

O udělení absolutoria Komisi budu nyní hovořit pouze minutu. Pokaždé od doby, co se účastním tohoto shromáždění, jsem hlasoval proti udělení absolutoria Evropské komisi. Uznávám, že Komise udělala spoustu práce pro to, aby se pokusila roztřídit své vlastní účty. Tato práce však probíhala prostřednictvím systémů a ne prostřednictvím kultury, která funguje v rámci Evropské komise. Do současnosti funguje stále v Evropské komisi kultura typu „sklopme hlavy a nepodávejme zprávy o našich přestupcích“. Příležitostně se všichni setkáváme s lidmi, kteří pracují v Komisi a kteří nám říkají zákulisní informace o věcech, které by se v Komisi neměly stávat, ale již je nezveřejní ani neohlásí vedoucím jejich generálních ředitelství.

Vím, že toto shromáždění nemá rádo, když je udělení absolutoria zamítnuto. Je to velká chyba, protože zde nelze vyvodit žádné politické důsledky. V předchozích sedmi letech jsme vždy předložili právní stanovisko. Jak jsem řekl, hlasoval jsem proti a budu v tom zde pokračovat, dokud budu moci.

- Zpráva: José Javier Pomés Ruiz (A6-0091/2008)

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, hlasovala jsem pro udělení absolutoria Evropskému parlamentu za rok 2006, ale proti problematickému usnesení, které ho doprovázelo, protože obsahuje komentáře a otázky, které uvádějí věci, jež jsou zřejmé (odstavec 58) nebo neprosazují hodnoty, jež považuji za důležité (odstavec 65). Uvažujme nad tím, že většina poslanců tohoto Parlamentu právě odhlasovala, že nebudou moci zaměstnávat své manžely či manželky, ale, ale budou moci zaměstnávat své milence, milenky a mladé milence. Osobně nikoho takového nemám, ale chtěla bych jen zdůraznit, jak je to absurdní.

Při svém předchozím výstupu jsem se snažila napravit nepřesná tvrzení o dobrovolném důchodovém fondu, stejně jako se o to snažil během celého postupu předseda fondu. Bohužel to nemělo žádný význam.

V odstavci 71 kritizuje autor skutečnost, že do dne 15. března 2008 fond nezaktualizoval své akruální výpočty vztahující se ke konci prosince 2007. Kromě toho, že je pro zprávu na rok 2006 nesmyslné požadovat předložení účetní závěrky na rok 2007, mohu autory uklidnit. Aktualizace pro rok 2007 byla provedena, ale nejprve bude předložena správní radě fondu, kterou představuje lucemburská nezisková organizace. Pane předsedající, ještě bych ráda dodala, že mýlit se je lidské, ale setrvávat v omylu je ďábelské. Protože nejsem ďábelská, hlasovala jsem proti.

  Titus Corlăţean (PSE). – (RO) V oddílu I – Evropský parlament zprávy pana Pomés Ruize jsem hlasoval ve prospěch pozměňovacího návrhu, který zakazuje poslancům Evropského parlamentu zaměstnávat rodinné příslušníky. Jsem přesvědčen, že to toto znění je správné a vítám skutečnost, že ho plénum Evropského parlamentu přijalo.

Důvody jsou velmi jednoduché: v některých členských státech Evropské unie včetně země, odkud pocházím, tedy Rumunska, se vede rozprava ohledně věrohodnosti parlamentních institucí a dokonce i parlamentů.

Myslím, že tento postoj je správný, zejména protože, a dám vám příklad, do kterého lze zahrnout i zemi, odkud pocházím, tedy Rumunsko, samotná hlava státu si často vytyčila politický cíl učinit parlament a parlamentní činnost méně věrohodnými prostřednictvím zviditelňování chyb a citlivých záležitostí spojených s činností poslanců.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Hlasoval jsem proti udělení absolutoria Parlamentu s ohledem na mnoho tiskových zpráv, které vyplývaly ze zprávy o interním auditu vypracované službami Parlamentu. Tato zpráva již musí být zveřejněna a dostat se do veřejné sféry. Zpráva uvádí, že jsou zde určité problémy ve způsobu, jakým poslanci využívají své různé příspěvky.

Myslím, že jako poslanci bychom měli být všichni co nejotevřenější a nejtransparentnější. Nejlepší způsob, jak se zprávou naložit by bylo ji zveřejnit, protože pak by si lidé uvědomili, že se nejedná o miliony liber, ale o velmi malou částku peněz – i v tomto případě je ale stále vhodné poslance, kteří systém zneužívají, stíhat, kontrolovat, dělat jim značné potíže a nechat je soudit, ale není to tak špatné, jak si o nás široká veřejnost myslí.

Hlasoval jsem tedy proti, protože si myslím, že bychom měli tuto zprávu zveřejnit. Doufám, že služby Parlamentu se budou v budoucnu snažit o maximální transparentnost a zveřejňování informací, až budou předsedovi Parlamentu radit v případě budoucích zpráv.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0111/2008)

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, vysvětlení hlasování jsem mohl poskytnout ke každé agentuře, ale v skutečnosti jste to udělal za mě během hlasování. Nyní existuje tolik agentur, že ne všichni z nás vědí jaké a co dělají. Jsem vskutku překvapen, že někdo z tohoto shromáždění kromě těch, kdo zasedají v příslušném výboru, věděl co dělá Evropský úřad pro dohled nad GNSS nebo dokonce jaký byl jeho rozpočet. Mám velké obavy, že některé z agentur, u nichž jsme hlasovali o udělení absolutoria, ve skutečnosti nemají právní základ, dokud nebude Lisabonská smlouva schválena všemi členskými státy. Zajímalo by mě například z čeho vychází právní základ Evropské agentury pro základní práva.

Schvalujeme tedy účetní závěrku agentur, které nemají právní základ, a nikoho to nijak obzvlášť nezajímá. Tuto skutečnost shledávám jako značně nespokojivou. Myslím, že pro evropského daňového poplatníka by to bylo značně matoucí, a s radostí jsem hlasoval proti udělení absolutoria těmto agenturám, protože myslím, že jsou protidemokratické. Myslím, že pokud máme převzít odpovědnost za věci, které děláme, mělo by to být uděláno zde na tomto shromáždění a neměli bychom přesouvat pravomoci na nezávislé agentury, nad kterými řádně nedohlížíme.

- Zpráva: Marian Harkin (A6-0070/2008)

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, od té doby, co jsem již při každém hlasování neprezentoval vysvětlení hlasování, jsem se zde zřejmě stal neznámou tváří, protože jsem žádal, zda mohu vysvětlit důvody mého hlasování a úředník si to zaznamenal, ale nebyl jsem k tomu vyzván. Možná nevěděl, kdo jsem. Pane předsedající, jste nejlepší ze všech místopředsedů a já bych vám za to rád poděkoval, protože jste mi umožnil sdělit skutečnost, že jsem velice nakloněn zprávě Marian Harkinové, která zdůrazňuje důležitost dobrovolnictví v Evropské unii.

Víte, že starší lidé a důchodci mají spoustu volného času a mnozí z nich ho využívají k tomu, aby pomohli svým sousedům a jiným lidem v Evropě i jinde. Jsem potěšen, že Komise byla vyzvána k tomu, aby k programu Mládež v akci připojila také program Senioři v akci, jak jsem již říkával v tomto Parlamentu po několik let, takže jsem rád, že mohu říci, že pro oblast dobrovolníků a seniorů jsou konečně v Evropském parlamentu dělány dobré věci.

  Předsedající. − Velice vám děkuji pane Fatuzzo. Přejete si, aby byla vaše poznámka, že jsem nejlepší místopředseda, zaznamenána do zápisu ze zasedání? Dobrá, pokud na tom trváte, bude to do zápisu zaznamenáno.

Písemné vysvětlení hlasování

- Zpráva: Bárbara Dührkop Dührkop (A6-0099/2008)

  Jan Andersson, Göran Färm, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Hlasovali jsme pro přijetí zprávy, neboť posílení a zlepšení účinnosti spolupráce členských států v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti má zásadní důležitost. Zpráva Parlamentu zlepšuje ve srovnání s německou iniciativou formulaci občanských práv s vysokou mírou ochrany osobních údajů. To je pozitivní. Naneštěstí zpráva obsahuje formulace o zpracování konkrétních údajů, týkajících se rasového a etnického původu atd. a pravomocí zahraničních představitelů zatýkat a vyslýchat během společných operací. Usilovně jsme se ve výboru snažili zmíněné skutečnosti z této zprávy odstranit, nebyli jsme však bohužel úspěšní.

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Dührkop Dührkopové, která po změnách podpořila iniciativu Spolkové republiky Německo za účelem přijetí rozhodnutí Rady o realizaci rozhodnutí o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.

Rád bych pogratuloval Německu k jeho iniciativě, která spočívá v zajištění toho, aby členské státy zachovávaly společné technické specifikace v souvislosti se všemi dotazy a odpověďmi spojenými s vyhledáváním a srovnáváním profilů DNA, daktyloskopických údajů (zobrazení otisků prstů, dlaní atd.) a údajů o registraci vozidel.

Podporuji vyjádření zprávy, že údaje o rasovém a etnickém původu, politických názorech, náboženském či filosofickém přesvědčení, příslušnosti ve stranách nebo odborech, sexuální orientaci nebo zdraví by měly být zpracovávány jen v případě, kdy je to bezpodmínečně nutné a přiměřené z hlediska účelu konkrétního případu a v souladu s konkrétními ochrannými opatřeními.

  Philip Bradbourn (PPE-DE), písemně. − Konzervativci hlasovali proti této zprávě, protože rozšiřuje zásady iniciativy z Prümu do dalších oblastí, jež by mohla spíše řešit mezivládní spolupráce, a nikoli harmonizace. Zpráva požaduje jednotnou právní praxi na evropské úrovni, jež je zcela v rozporu s právními systémy zavedenými ve Spojeném království. Zpráva rovněž požaduje postupy, jako je povinné sdělování údajů o DNA jiným členským státům bez ohledu na to, zda je dotyčná osoba obviněná nebo podezřelá ze spáchání trestného činu a stíhání ze strany zahraničních policejních sil, které budou mít pravomoc zahájit sledování, zatýkat a vyslýchat jednotlivce, což je porušením občanských svobod.

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Umírněná strana dnes hlasovala pro přijetí zprávy paní Dührkop Dührkopové (PSE-ES) (A6-99/2008) o přeshraniční spolupráci v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Celkově zprávu podporujeme.

Nemůžeme však podpořit pozměňovací návrh 3 zpravodajky. Důvodem je, že rozhodně odmítáme veškeré formy zaznamenávání a zpracovávání údajů o rasovém a etnickém původu. I když důvodem tohoto bodu odůvodnění je omezit využívání zmíněných údajů, nemůžeme toto znění podpořit, protože otevírá možnost registrace a zpracování těchto údajů.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Policejní a soudní spolupráce spadá do třetího pilíře, a je proto výhradně mezivládní záležitostí. Červnový seznam podporuje posílenou spolupráci mezi členskými státy v boji proti terorismu a další přeshraniční trestné činnosti. Rozhodnutí v této oblasti by proto neměla být přijímána Evropským parlamentem ani jiným orgánem přesahujícím vládní úroveň.

Minimální pravidla o přístupu jednotlivce k právní pomoci a pravidla na ochranu osobních údajů stanoví každý členský stát. Základní a rozsáhlou ochranu v této oblasti již poskytuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou podepsaly všechny členské státy. Výměna DNA již funguje v rámci Interpolu.

Rovněž je třeba vyzdvihnout hledisko ochrany soukromí, které použití DNA vyžaduje. V této souvislosti jsme proto zajedno se stanoviskem zprávy, pokud jde o žádosti o DNA lidí, kteří byli zproštěni obvinění nebo propuštěni.

Zpráva však v řadě ohledů zachází příliš daleko, když projednává zavedení rámcového rozhodnutí v mnoha oblastech, jakými jsou procedurální záruky a přijetí obecného právního nástroje pokrývajícího celou oblast policejní a soudní spolupráce. Dokonce uvažuje o zřízení společné zásahové skupiny. Vojenské zdroje země jsou přísně vnitrostátní záležitostí a nesmějí být regulovány na úrovni EU. Strana Junilistan se proto rozhodl hlasovat pro nepřijetí zprávy.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Zpráva je součástí procesu provádění Prümské smlouvy do acquis Společenství. Tato smlouva představuje nedílnou součást sekuritarianismu, který se prosazuje pod záminkou „boje proti terorismu“ s cílem posílení přeshraniční spolupráce na úrovni EU v oblasti „boje proti terorismu“, přeshraniční trestné činnosti a imigrace.

Navzdory některým pozměňovacím návrhům, které původní zprávu zlepšují, neopouští zpráva, ani nekritizuje znepokojivý rámec policejní spolupráce (včetně zřízení „společných zásahových skupin“ umožňujících policejním silám z jednoho členského státu působit na území jiného členského státu), vytvoření „osobní databáze“ (včetně informací o DNA, nebo v případě „potřeby“ o politických názorech občana) a snadnější přístup k informačním službám, jež všechny představují skutečné ohrožení práv, svobod a bezpečnostních záruk občanů jednotlivých členských států.

Nebezpečí, která v sobě skrývá tento proces, ve skutečnosti vyzdvihl samotný evropský inspektor ochrany údajů, který upozorňuje na skutečnost, že takovéto nástroje jsou zaváděny (a to již po nějakou dobu), aniž je řádně zajištěna ochrana osobních údajů občanů.

Z tohoto důvodu jsme hlasovali proti této zprávě.

  Anna Hedh (PSE), písemně. − (SV) Rozhodně se domnívám, že boj proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti patří k věcem, na nichž by EU měla spolupracovat. Mám však za to, že zpráva obsahuje velmi mnoho formulací, které nemohu podpořit, a proto jsem se rozhodla hlasovat proti jejímu přijetí.

  Véronique Mathieu (PPE-DE), písemně. – (FR) V reakci na rostoucí zločinnost a hrozby vůči své bezpečnosti musí Evropská unie stanovit dva klíčové cíle. První cíl spočívá ve zvýšení úsilí v boji proti terorismu, který přesahuje hranice a neuznává meze násilí, a proti hrozbám, které představuje. Druhým cílem zůstává ochrana základních práv, na níž je Evropa zbudována.

Přijetí Prümské smlouvy, kterou navrhlo v roce 2007 Německo, všemi členskými státy představuje potřebné zlepšení policejní spolupráce v rámci EU. Výměna profilů DNA a cenných informací, jako jsou otisky prstů a údaje o registraci vozidel mezi jednotlivými vnitrostátními systémy již pomohlo při řadě pátrání. Od boje proti únosům k mezinárodnímu terorismu, nemluvě o organizování nadnárodních událostí, jsou tato opatření nezbytná.

Evropská policie však musí bojovat proti trestné činnosti a nikoli vytvářet systém, který podrývá právní stát a destabilizuje demokracii. Dostupnost a využívání osobních údajů se musí řídit evropskými zákony, jež – jak můžeme jen doufat – budou rychle přijaty.

Tato zpráva je dobrou ilustrací důležitosti rovnováhy mezi využíváním a ochranou údajů.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. − (PL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy o přeshraniční spolupráci, boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, neboť se jedná o velmi důležitý problém, který existuje od počátků státnosti.

Zločinci působící v pohraničních oblastech doposud využívali neochoty států vyměňovat si důvěrné informace, včetně osobních údajů a práva na soukromí. Kromě organizovaného zločinu a zločinců jednajících z vlastního popudu se navíc v nedávné době objevil další významný program, a tím je mezinárodní terorismus.

Nyní pod záštitou Evropské unie v souladu se zásadou subsidiarity a pomocí pokročilých a bezpečných telekomunikačních prostředků můžeme konečně účinně bojovat proti trestné činnosti a předcházet teroristickým útokům. Díky výměně informací, jakými jsou profily DNA, daktyloskopické údaje a údaje o registraci vozidel, a díky rozsáhlejší policejní a soudní spolupráci můžeme zajistit, aby se zločinci a teroristé necítili bezpečně v žádném z členských států EU a ani mimo ně. Jsem přesvědčen, že je to jedna z priorit, které by se EU měla bezodkladně věnovat.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro přijetí zprávy Bárbary Dührkop Dührkopové o podnětu Spolkové republiky Německo k přijetí rozhodnutí Rady o provádění rozhodnutí 2007/.../SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.

Nové formy trestné činnosti, které se objevily po otevření hranic a rozšíření EU, vyžadují větší spolupráci mezi členskými státy v zájmu omezení trestné činnosti a nezákonné imigrace. Je důležité, aby se tato spolupráce neomezovala jen na sedm zemí, které podepsaly Prümskou smlouvu, ale aby byly – jak navrhuje první pozměňovací návrh zprávy – stanoveny jednotné procedurální záruky na úrovni EU. Jsem přesvědčen, že je velmi důležité, aby byla Evropská unie vybavena takovou mírou ochrany údajů, která bude vysoká a harmonizovaná, a bude proto zajišťovat vymahatelnost práva a účinnou ochranu občanů.

  Daniel Strož (GUE/NGL), písemně. − (CS) Zpráva, kterou vypracovala paní Bárbara Dührkop Dührkop, o přeshraniční spolupráci v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (A6-0099/2008) je velmi závažná ze dvou hledisek: za prvé z hlediska nutného efektivního boje proti uvedeným fenoménům a za druhé z hlediska ochrany občanských práv a svobod. Z tohoto důvodu by měla být posuzována velmi citlivě. Zastavím se u pozměňovacího návrhu č. 4, který by měl Evropský parlament připojit k návrhu předloženému k návrhu rozhodnutí Rady. Mimo jiné zde stojí, že zvláštní kategorie údajů, které se týkají rasového či etnického původu, politických názorů, přesvědčení, členství v politické straně, sexuální orientace nebo zdravotního stavu osob by měly být zpracovány jen tehdy, je-li to zcela nezbytné a přiměřené záměru konkrétního případu a v souladu se zvláštními bezpečnostními opatřeními. Tady vidím značný potenciální problém. Kdo a jakým způsobem bude rozhodovat o tom, co je nezbytné a přiměřené? Jakýsi „velký bratr“? Nebo anonymní policejní úředník, pro kterého může být ochrana lidských práv zcela podružnou věcí? A nakolik je třeba zdravotní stav nebo sexuální orientace osob relevantní pro boj s terorismem? Nejen proto doporučuji návrh zprávy v předložené podobě odmítnout, neboť je zapotřebí mnohem preciznějšího výchozího návrhu.

- Zpráva: Anneli Jäätteenmäki (A6-0076/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy z vlastní iniciativy paní Jäätteenmäkiové o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým se mění rozhodnutí o úpravě a obecných podmínkách výkonu funkce veřejného ochránce práv. I veřejný ochránce práv žádal, aby byla tato hlediska rozvinuta.

Vítám návrh k přijetí statutu veřejného ochránce práv s cílem předejít možným nejasnostem, pokud jde o možnosti veřejného ochránce práv provádět důkladná a nezávislá šetření v případech údajné korupce. Pokud bude zachována profesní mlčenlivost, vítám povinnost úředníků podávat svědectví. Rovněž podporuji skutečnost, že přístup k utajovaným informacím nebo dokumentům, zejména k citlivým dokumentům, by měl podléhat ze strany veřejného ochránce práv stejným pravidlům, jaká platí pro uvedené instituce a orgány.

Blahopřeji zpravodajce k tomu, že zdůraznila skutečnost, že veřejný ochránce práv ani jeho zaměstnanci nesmí vyzrazovat žádné citlivé informace ani dokumenty, které spadají do oblasti působnosti právní úpravy Společenství o ochraně osobních údajů. Uplatňování těchto pravidel bude muset být sledováno, což nebude jednoduché.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hlasovali jsme pro přijetí této zprávy, která zkvalitňuje návrhy Evropské komise, i když není ještě zřejmé, co bude přijato. Jak ale říká zpravodajka, k hlasování dojde, jakmile bude zřejmé, co bude přijato.

V dopise ze dne 11. července 2006 adresovaném předsedovi Pötteringovi žádal evropský ochránce práv, pan Diamandouros, Evropský parlament, aby inicioval úpravu statutu veřejného ochránce práv v řadě ustanovení, která nepovažuje za dostačující, např.: pravomoc zasahovat ve věcech u Soudního dvora Evropské unie: přístup k dokumentům tohoto orgánu; osvědčení úředníků; informace o možné trestné činnosti; spolupráce s mezinárodními orgány v oblasti lidských práv nebo základních práv.

Některé z těchto otázek již řešil Parlament v roce 2001 na základě iniciativy tehdejšího veřejného ochránce práv, pana Södermana. Parlament tehdy přijal usnesení ze dne 6. září 2001 na základě zprávy Výboru pro ústavní záležitosti, který předložil řadu pozměňovacích návrhů podobných nyní předkládaným návrhům. Tehdy se zdálo, že dohoda s Radou podpořená Komisí je na dosah, jednání však nebyla z důvodu ukončení platnosti mandátu pana Sodermana uzavřena.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Podpořil jsem zprávu paní Jäätteenmäkiové o činnosti veřejného ochránce práv, a zejména vítám změny v povinnostech jednotlivých orgánů poskytovat veřejnému ochránci práv informace potřebné k výkonu jeho činnosti.

  David Martin (PSE), písemně. − Připojuji se k výzvám paní Anneli Jäätteenmäkiové o přezkum statutu evropského ochránce práv. Opatření navrhovaná ve zprávě zvýší průhlednost EU a měla by být vítána. Hlasoval jsem za přijetí doporučení zprávy.

- Zpráva: Adamos Adamou (A6-0090/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy z vlastní iniciativy pana Adamoua, která vítá sdělení Komise nazvané dárcovství orgánů a transplantace: opatření na úrovni EU a navrhuje integrovaný přístup k zajištění kvality a bezpečnosti orgánů, s cílem zvýšit dostupnost orgánů a předcházet obchodování s orgány.

Vítám uvedené akce, např.: zlepšení kvality a bezpečnosti, zlepšení dostupnosti orgánů a zvýšení účinnosti a dostupnosti transplantačních systémů spolu se zavedením mechanismů na posílení spolupráce mezi členskými státy a přijetím právního nástroje Společenství, stanovujícího jakostní a bezpečnostní požadavky na dárcovství, odběr orgánů, testování dárců, konzervaci, přepravu orgánů a přidělování orgánů v rámci EU, a vyčleněním zdrojů potřebných ke splnění těchto požadavků.

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Zprávu podporujeme, neboť mezinárodní spolupráce při využití důležitých orgánů pro transplantaci je prospěšná. Snažíme se podpořit přidanou hodnotu, kterou vytěžíme z další koordinace, nepodporujeme však harmonizaci.

Domníváme se proto, že by se zpráva neměla stát záminkou pro ustanovení samostatného koordinačního orgánu EU, namísto toho však chceme podtrhnout již existující formy spolupráce, které jsou ve zprávě uvedeny.

Rovněž nepodporujeme zřízení evropského průkazu dárce orgánů. Rozhodnutí o pravidlech upravujících dárcovství a transplantace by měla zůstat v pravomoci členských států, neboť se z velké části odvozují z morálních hodnot, které bývají místně a/nebo kulturně podmíněné.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy pana Adamou o dárcovství orgánů a transplantaci: opatření na úrovni EU, neboť jsem přesvědčena, že zvýšení povědomí veřejnosti o dárcovství orgánů a transplantaci při zachování nekomerční povahy dárcovství a boj proti světovému obchodu s orgány jsou důležitými opatřeními k zajištění kvality a bezpečnosti dárcovství v Evropě.

Vzhledem k rostoucí potřebě transplantátů orgánů, většího počtu čekatelů na pořadníku a následnému nárůstu počtu úmrtí z důvodu nedostatku darovaných orgánů je podpora co nejlepších politik v oblasti transplantací v EU nezbytná z hlediska záchrany většího počtu životů a umožnění větší kvality života evropských občanů.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Terapeutické využití lidských orgánů spočívající v nahrazení nefunkčních orgánů orgány jinými pocházejícími od jiného dárce, může – je-li úspěšné – obnovit plnohodnotný a zdravý život lidem, kteří by jinak v mnoha případech vyžadovali intenzivní zdravotní péči.

Přestože použití lidských orgánů pro transplantaci v zemích EU za posledních deset let stále roste, počet osob, které potřebují transplantát, přesahuje počet orgánů, které jsou k dispozici pro transplantaci. Podle údajů oficiálních studií je v současné době v západní Evropě na pořadníku téměř 40 000 osob. Úmrtnost během čekání na transplantát srdce, jater nebo plic se pohybuje od 15 do 30 %.

Testování dárců je důležité z hlediska co největšího omezení rizika pro příjemce. Jak je uvedeno ve zprávě, je nezbytné, aby probíhaly kontroly dárců a aby se zjistila přítomnost či nepřítomnost rizika přenosu nemoci, což zahrnuje řadu vyšetření. Ohledně těchto testů však neexistuje mezi členskými státy shoda. Proto je tato zpráva důležitá, aby podpořila hlubší spolupráci.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Rád bych využil tohoto hlasování, abych poukázal na trvalý nesoulad mezi slovy a skutky, jehož se dopouští Evropská unie v některých oblastech.

Jedna věc je žádat, aby členské státy bojovaly proti obchodování s orgány a vytvořily příslušné nástroje v oblasti trestního práva, co si však máme myslet nyní, kdy Komise a řada těchto členských států uznala Kosovo a jeho vůdce, z nichž někteří se osobně podílejí na obchodování s orgány odebranými srbským vězňům popraveným za tímto účelem, pokud máme věřit slovům paní del Ponteové, někdejší předsedkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii?

Co si máme myslet, jestliže žádný členský stát nepřijal sankce proti Číně, ani nevznesl žádný protest, zatímco svědectví a šetření nasvědčují tomu, že se zde popravy plánují podle požadavků na orgány, často ze strany zahraničních pacientů? Co se stane těmto bohatým Evropanům, kteří řeší nedostatek orgánů účastí na této morbidní turistice, která tyto praktiky podporuje?

Zpráva pana Adamou je v těchto otázkách podivně dvojznačná. Zbožné naděje směrem dovnitř, hrobové ticho směrem ven. To vše už tu jednou bylo, pokud jde o některé země.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy. Dárcovství orgánů zachraňuje životy; je to darování sebe sama, které je vrcholným aktem solidarity. Naneštěstí je orgánů trvalý nedostatek a každý den umírá v Evropě 10 lidí, kteří jsou na pořadníku.

EU musí pomáhat spojovat vnitrostátní transplantační organizace. Větší spolupráce by vytvořila záruky pro pacienty, kteří darují nebo přijímají orgány mimo vlastní členský stát. Některé nové členské státy, jejichž systémy zdravotnictví nejsou příliš bohatě dotovány, by z toho mohly mít prospěch.

Nedostatek orgánů je příliš často spojen s obchodováním s orgány. Jsme svědky různých forem „transplantační turistiky“, která využívá chudobu mimo hranice EU. Tento „obchod“ s lidmi může podkopat důvěru občanů a zhoršit nedostatek dobrovolného dárcovství orgánů a tkáně.

Zásada bezplatného dárcovství je rovněž zásadní, i když živým dárcům by měly být vypláceny náhrady za odnětí orgánů.

Také bychom měli podporovat biotechnologický výzkum, který poskytuje výzkumným pracovníkům prostředky pro kultivaci orgánů z existujících tkání, a to jak od samotných pacientů, tak od jiných dárců.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro přijetí Adamouovy zprávy, která se zabývá otázkami vrcholné důležitosti pro celou Evropu a podporuje spolupráci mezi členskými státy v záležitostech transplantace orgánů. Má vlastní země, Skotsko, patří k zemím s nejnižší mírou dárcovství v EU a skotská vláda spolu s ministerstvy zdravotnictví ostatních národů Spojeného království se snaží o nápravu tohoto stavu.

Rozhodně věřím ve spolupráci v rámci EU, která bude doplňovat transplantační systémy fungující v jednotlivých zemích a podpoří nejvyšší standardy požadavků kvality a bezpečnosti. Tato spolupráce může zlepšit transplantační služby v Evropě a zajistit lepší přístup k darovaným orgánům na neobchodním základě.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Vítáme stanovisko zpravodaje ohledně vývoje v oblasti dárcovství orgánů a transplantací v EU; zákaz jakékoli formy finančních transakcí mezi dárcem a příjemcem komercionalizace transplantací i boj proti transplantační turistice do zemí, kde se s orgány obchoduje a uznání, že obchod s orgány souvisí se sociálními nerovnostmi.

Transplantace se musejí rozvíjet: zachraňují životy a mění kvalitu života mnoha vážně nemocných osob, jako jsou pacienti s onemocněním ledvin.

Pokud se mají transplantace rozvíjet, je třeba podpořit silné humanitární povědomí v oblasti dárcovství orgánů, což vyžaduje konkrétní sociální prostředí.

Je proto dobře, že zmíněné usnesení uznává, že obchodování s orgány samo ohrožuje dárcovství orgánů a snižuje počet transplantací.

Okolnosti zjevně ukazují, že pokud se má rozvíjet povědomí o dárcovství orgánů, je potřebné odmítnout tuto politiku EU a komercionalizaci zdraví, sociální péče a základních lidských potřeb.

V zájmu co největšího zisku nadnárodních společností uvrhuje tato politika milióny Evropanů – i v mé zemi – pod hranici chudoby, do nezaměstnanosti a částečné zaměstnanosti. Musejí prodávat vše, co mají, jen aby se jejich milovaným mohlo vést lépe.

  David Martin (PSE), písemně. − Vracím se k výzvě Adamose Adamoua k politické akci na úrovni EU v oblasti dárcovství orgánů a transplantace. V loňském roce využilo ve Spojeném království více než 2 400 osob transplantace orgánů, avšak více než 1 000 osob každým rokem umírá, zatímco čekají na vhodný darovaný orgán. Členské státy proto musí zlepšit registry dárců výměnou osvědčených postupů a zlepšením povědomí o velmi vážné otázce, které čelíme v oblasti dárcovství orgánů. Evropské vlády a orgány musí rovněž zvýšit úsilí o zabránění ostudnému obchodu s orgány. Zpráva požaduje opatření, která jsou nezbytná pro zabránění transplantační turistice i obecnějších problémů, jimž čelíme v souvislosti s touto otázkou, a proto jsem hlasoval pro přijetí této zprávy.

  Véronique Mathieu (PPE-DE), písemně. − (FR) Dárcovství orgánů v Evropské unii bude v nadcházejících letech čelit třem hlavním výzvám.

Za prvé, v EU je nedostatek orgánů. Každý den tento nedostatek způsobuje smrt 10 pacientů na pořadnících.

Za druhé, rizika spojená s transplantací orgánů představují přetrvávající problém. Přenos nemocí, jako je HIV, některé druhy žloutenky či dokonce rakoviny, zůstává skutečností, která postihuje evropské občany.

Konečně, členské státy EU musí řešit otázku obchodu s orgány důkladně a koordinovaně. I když ve Společenství se jedná o relativně vzácný jev, vyvolává politické, a co je důležitější, etické obavy.

Doporučení obsažená ve zprávě pana Adamoua jsou krokem správným směrem: výměna osvědčených postupů, větší spolupráce, častější sdílení orgánů mezi členskými státy, lepší povědomí veřejnosti a potřeba zachovat dobrovolnou a nekomerční povahu dárcovství orgánů.

Tyto návrhy, budou-li přijaty, pomohou výrazně a rychle zlepšit podmínky v oblasti dárcovství orgánů a transplantace.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. − (SK) Bezpečné, úspěšné a dostupné dárcovství a transplantace orgánů patří mezi životně důležité otázky dnešní Evropy.

Více než 60 000 pacientů čeká na transplantaci srdce, jater, plic nebo ledvin. Úmrtnost během čekání se pohybuje mezi 15 a 30 %.

Na dnešním hlasování jsem podpořil zprávu kolegy Adamoua.

Vítám iniciativu na vytvoření právního rámce, který by zavedl společnou metodologii a kritéria pro dárcovství a transplantaci orgánů. Jsem přesvědčen, že shoda mezi členskými státy je hlavní podmínkou zvýšení bezpečnosti a kvality procesu transplantace jako celku – od předtransplantačních vyšetření, výběru vhodných dárců přes včasný zákrok, až po komplexní pooperační sledování pacienta. Jako lékař dále zdůrazňuji klíčový význam úzké spolupráce a výměny osvědčených postupů a poznatků mezi odborníky členských států.

Snížení nedostatku orgánů představuje pro Evropu závažnou výzvu. V plném rozsahu jsem podpořil názor zpravodaje o zavedení účinného evropského systému na určování osob, které by se po smrti mohly stát dárci orgánů. Tyto systémy musí umožnit efektivní způsob komunikace a informovanosti tak, aby orgány těch, kteří jsou ochotní je darovat, byly skutečně dostupné.

Dalším významným krokem ke zvýšení dostupnosti dárcovství by mělo být informování veřejnosti. Tato citlivá rozprava se musí vést na celospolečenské úrovni, čímž jistě přispěje ke zvýšení veřejného povědomí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Stovky tisíc lidí v Evropě žijí svůj život na pořadníku a čekají na druhou šanci na život. Jistě by pomohlo zlepšit společné struktury a spolupráci prostřednictvím evropského průkazu dárce orgánů a společného registru dárců orgánů a transplantační horké linky.

Rakousko je podobně jako ostatní země v tomto ohledu příkladné, protože každý Rakušan, který během svého života neuvede, že nesouhlasí s automatickým využitím svých orgánů po smrti, se automaticky stává dárcem orgánů. Proto v zemích, kde tomu tak není, je třeba změnit povědomí veřejnosti, neboť výrazný nedostatek dárcovství orgánů úzce souvisí s nedostatkem povědomí mezi lidmi, stejně jako mezi zdravotnickými odborníky. Pouze pokud vyřešíme tento problém, zlepšíme struktury a přijmeme propagační opatření, můžeme zvýšit počet dárcovství orgánů a transplantací a zároveň zastavit nezákonný obchod s orgány.

  Vincent Peillon (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o dárcovství orgánů a transplantaci: opatření na úrovni EU pana Adamoua.

Jak všichni víme, transplantace orgánů mohou zachránit životy a zlepšit každodenní život mnoha našich spoluobčanů. EU však v současnosti trpí vážným nedostatkem orgánů: 40 000 pacientů dnes čeká na transplantaci a podle odhadů 10 z nich každý den zemře.

Řešili jsme tento problém zejména zvažováním opatření, jakým je zavedení evropského průkazu dárce orgánů, posílením spolupráce mezi členskými státy, zvýšením veřejného povědomí, zřízením transplantační horké linky a podporou biotechnologického výzkumu, který by v budoucnu mohl umožňovat, že orgány budou pěstovány, nikoli darovány.

Potřeba nahradit tento nedostatek by nás však neměla vést k tomu, abychom obětovali naše hodnoty. Jsem potěšen skutečností, že tento text trvá na dobrovolné, bezplatné a – pokud je to možné – i anonymní povaze transplantací a že vyzývá členské státy k účinnějšímu boji proti obchodování s orgány a transplantační turistice.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. − (FR) Dne 23. dubna budeme schvalovat zprávu o dárcovství orgánů a transplantaci a o opatřeních na zvýšení počtu dostupných orgánů. Toto téma má zásadní důležitost: 10 lidí v Evropě umírá denně z důvodu nedostatku orgánů; více než 15 000 evropských pacientů je zařazeno na pořadník; průměrná čekací doba na ledvinu v Belgii – nejčastěji transplantovaný orgán – je více než 24 měsíců. To jsou těžko přijatelné statistiky.

Podpořila jsem iniciativu na vytvoření evropského průkazu dárce orgánů. Zvážíme-li, jak naléhavé je vyjmutí orgánu v situaci, kdy je zjištěn potenciální dárce, bylo by velmi užitečné mít standardní evropský průkaz, v němž by mohl každý číst a rozumět mu. Tuto iniciativu rovněž podporuje velká většina belgických občanů, z nichž velká většina podporuje dárcovství orgánů. Tato skutečnost spolu se systémem „předpokládaného souhlasu“ a dostatečnou koordinací mezi transplantačními centry vysvětluje, proč je naše země na předním místě v úspěšných transplantacích.

Pouze litujeme, že jsme nebyli ambicióznější v doporučení, aby byl systém předpokládaného souhlasu přijat v celé Evropě.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Adamoua o dárcovství orgánů a transplantaci: opatření na úrovni EU o dárcovství orgánů pro lékařské účely, jež podtrhuje význam zdravotní péče pro občany na úrovni EU i na světové úrovni.

Proto věřím, že pokračující snahy v oblasti výzkumu jsou nezbytné v zájmu pokračujícího rozvoje nových možností léčby a lepších technických a organizačních postupů pro transplantace, koordinace jednotlivých projektů a programů, včetně projektů a programů v různých členských státech.

Rovněž jsem přesvědčen o nezbytnosti podpory kultury dárcovství orgánů prostřednictvím kampaní pro zvýšení povědomí s cílem zachovat vyšší míru dárcovství, které připomenou občanům, že je čtyřikrát pravděpodobnější, že se stanou příjemci orgánů, než že budou jejich dárci.

Závěrem bych rád podtrhl zásadní důležitost boje proti obchodování s orgány jak v rámci EU, tak mimo ni uznáním, že tento nezákonný čin je vždy doprovázen chudobou a zoufalstvím.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Potřeba větší spolupráce mezi členskými státy je zásadní, pokud máme pomoci občanům EU, kteří potřebují transplantaci orgánů.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Podpořil jsem Adamouovu zprávu o dárcovství orgánů a transplantacích, protože jsem přesvědčen, že transplantace orgánů je velkým pokrokem ve službě, kterou věda nabízí lidstvu. Mnozí lidé vděčí za svůj život transplantovaným orgánům a získali díky nim lepší kvalitu života.

Je třeba zvýšit společenské povědomí a počet dárců, kteří prozatím neprojevují zájem. Domnívám se, že klíčovým činitelem v boji s nedostatkem orgánů bude vytvoření účinného systému, který určí osoby, jež by se mohly po smrti stát dárci orgánů, pokud budou splněny všechny požadavky platné v členských státech ohledně vyjádření souhlasu. Společenské povědomí a veřejné mínění sehrávají významnou úlohu, a proto dalším důležitým činitelem musí být trvalé vzdělávání.

- Zpráva: Marian Harkin (A6-0070/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Podpořil jsem zprávu z vlastní iniciativy paní Harkinové o úloze dobrovolnictví při posilování hospodářské a sociální soudržnosti.

Obdivuji její důkladný výzkum dobrovolnictví jakožto hlavní živné síly občanské společnosti a posílení solidarity – jedné z hlavních základních hodnot EU. Toto uznání užitečnosti dobrovolnictví ve veřejné i soukromé sféře má zásadní význam pro její rozvoj a pro nalezení rovnováhy mezi hledisky hospodářskými, sociálními a hledisky životního prostředí; tj. udržitelný rozvoj, který tvoří jádro přístupu Evropské unie.

Lituji, že tato zpráva neřeší otázku dobrovolnictví, aniž by se zároveň nezabývala dobrovolnou činností, kterou bychom mohli označit za placené dobrovolnictví, protože zpravodajka definovala dobrovolnictví jako neplacenou činnost. Tato zpráva představuje významný pokrok v důležitém uznání neziskových organizací.

  Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Pane předsedající, dobrovolná činnost je neocenitelným příspěvkem při budování občanské společnosti a plné demokracie prostřednictvím zapojení občanů do činností na místní a regionální úrovni. Potenciál k rozvoji těchto činností má zvláštní význam v zemích, kde čelí aktivní občanská společnost pronásledování ze strany elit, které vykonávají moc. Podpořil jsem zprávu paní Harkinové, protože souhlasím s tím, aby Evropská komise podporovala přeshraniční projekty v oblasti dobrovolné činnosti v případě našeho nejbližšího souseda Běloruska. Pro Bělorusy zvláště to bude vnímáno jako podpora v boji proti Lukašenkovu režimu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Není pochyb, že to, co známe jako „dobrovolnictví“, plní velmi důležitou sociální úlohu a pomáhá při hledání odpovědí na problémy a potřeby občanů, konkrétně podporou účinné solidarity a vzájemné pomoci.

Z tohoto důvodu nesouhlasíme s představou „dobrovolnictví“ jako „značné úspory pro veřejné služby“. Naopak se domníváme, že čím více státy zlepší své veřejné služby, které nabízejí a zaručují svým občanům, tím více vzroste význam dobrovolnictví.

Jak uvádí zpráva, je nezbytné zajistit, aby „dobrovolná činnost veřejné služby doplňovala, a nikoli je nahrazovala“. „Dobrovolnictví“ se nesmí stát pro státy záminkou ani povzbuzením k zanedbávání povinností, konkrétně povinností v sociální oblasti, tím, že je přenechá pseudo-charitativním organizacím.

To musíme mít na paměti, když bojujeme za potřebu účinné a dostatečné podpory neziskových organizací, které mimo jiné zahrnují družstva, místní orgány a společnosti, občanské výbory a sportovní, rekreační, kulturní, mládežnická sdružení a sdružení dětí.

Závěrem bychom rádi zdůraznili skutečnost, že dobrovolná činnost rovněž závisí na tom, zda pracovníci mají volný čas, a proto je potřebné zabránit nadměrnému využívání pracovníků v pracovní době, nízkým mzdám či nejistotě.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) Demokratický systém nemůže účinně existovat bez občanské společnosti. Srdečně vítám všechny iniciativy, které pomáhají posilování sociálních vazeb a participativní demokracie, a nepochybuji, že dobrovolná činnost je jednou z těchto iniciativ.

Jsem si rovněž vědoma toho, jak zapojení a práce pro druhé má další účinek ve vytváření kladného postoje k životu. Příspěvek odvětví dobrovolné činnosti k podpoře mezikulturního dialogu a sociální integrace a změně sociální důvěry a znovuzačlenění těch, kteří byli dříve vyčleňováni ze společnosti, je rovněž neocenitelný.

Ráda bych rovněž upoutala vaši pozornost na to, co je podle mého názoru velmi významné hospodářské hledisko dobrovolné práce. Dobrovolnictví je skvělou příležitostí k získání nových dovedností a schopností, a tím ke zlepšení pozice na pracovním trhu a umožnění hladkého přechodu ze studií do pracovní činnosti, což je neocenitelné zejména pro mladé lidi. Navíc, jak poznamenává autorka zprávy, dobrovolná práce má významný podíl na vytváření hrubého domácího produktu, jež by neměl být přehlížen.

Doufám, že návrhy obsažené ve zprávě přesvědčí Evropskou komisi a členské státy, aby navrhly další řešení, která pomohou při podpoře a institucionálním posílení odvětví dobrovolné činnosti.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Harkinové s ohledem na to, jak velkým příspěvkem je odvětví dobrovolné činnosti v podpoře sociální a hospodářské soudržnosti. Zpráva výslovně vyzývá orgány na úrovni členských států, regionální i místní úrovni, aby uznaly hodnotu dobrovolnictví a práce v partnerství s dobrovolnickými organizacemi. Tato spolupráce je, jak jsem přesvědčen, zásadní a vítám nedávné kroky mé vlastní vlády k výraznému navýšení zdrojů pro odvětví dobrovolné činnosti ve Skotsku.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení o příspěvku dobrovolnictví sociální soudržnosti v Evropě, ráda bych však uvedla některá zpřesnění finančně rozpočtové povahy.

V rámci programu mládež v akci (Youth in Action) Evropská unie zahájila evropskou dobrovolnou službu (European Voluntary Service). Ta umožňuje mladým lidem absolvovat kurzy odborné přípravy v různých povoláních nebo pracovat pro nevládní organizace v jiném členském státě. Provozovatelé těchto služeb jsou společnosti a nevládní organizace, které mají akreditaci Evropské komise v každém členském státě.

Problémem vak zůstává rozpočet evropské dobrovolné služby. Ten je tvořen částkou, která nepřekračuje 42 milionů EUR za rok, a z této částky by měly být hrazeny cestovní náklady několika desítek tisíc evropských dobrovolníků spolu s jejich minimálními náklady. Zájem mladých lidí je velmi vysoký a je řada organizací, které by rády tento program realizovaly. Pouze v Rumunsku – novém členském státě – je více než 60 organizací, které mají akreditaci k výměně dobrovolníků, a více než 5 000 žádostí o tento kurz odborné přípravy.

I když se jedná o velmi přitažlivý program, evropská dobrovolná služba je naneštěstí nedostatečně financovaná.

  Sérgio Marques (PPE-DE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem na podporu této zprávy, která vyzdvihuje úlohu dobrovolnictví při posilování hospodářské a sociální soudržnosti v EU. Více než 100 milionů evropských občanů se podílí na dobrovolné činnosti, což odpovídá hospodářskému přínosu 5 % HDP. Dobrovolnictví vede k přímému podílu občanů na místním rozvoji a sehrává významnou úlohu při získávání dovedností a zlepšení zaměstnatelnosti dobrovolníků, což jim umožňuje získat širokou škálu dovedností a schopností.

Podporuji tuto zprávu, která zdůrazňuje skutečnost, že by členské státy a regionální a místní orgány měly uznat hodnotu dobrovolnictví při posilování hospodářské a sociální soudržnosti a měly by vytvářet strategie na podporu dobrovolnictví. Komise by měla usilovat o vytvoření systému pro všechny fondy Společenství, kde by mohla být dobrovolná činnost uznána jako příspěvek ke spolufinancovaným projektům.

Komise, členské státy a regionální a místní orgány by měly podporovat dobrovolnictví prostřednictvím vzdělávání na všech úrovních, aby se stalo běžným příspěvkem života místní společnosti.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávy paní Mariany Harkinové o úloze dobrovolnictví při posilování hospodářské a sociální soudržnosti. Pomoc, kterou dobrovolnictví představuje pro společnost, je neocenitelná. Skutečnost, že 100 milionů občanů v našich 27 členských státech se již podílí na dobrovolné činnosti, je povzbudivá a je třeba na ní stavět. Hlasoval jsem na podporu doporučení této zprávy.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Bezplatná práce dobrovolníků je životně důležitá pro veřejné blaho. Bylo by nemožné řešit katastrofy, jako jsou zejména povodně nebo rozsáhlé požáry, bez pracovníků, kteří pracují bez nároku na odměnu. Musíme si uvědomit, že bez dobrovolné práce by mnoho věcí nemohlo fungovat a stát by je nemohl financovat.

V řadě dobrovolnických organizací trvale klesá počet aktivních členů. Mezi důvody patří kratší doba náhradní služby namísto vojenské služby, stěhování rodin a tlak v zaměstnání nebo ve škole. V důsledku nedostatku pracovníků není dobrovolným hasičům umožněno opustit pracovitě ani v případě, že státy vyplácejí jejich zaměstnavatelům náhradu za jejich mzdy. Máme-li dosáhnout svých cílů, je třeba vyslat vůči společnostem jasný signál, že i ony mají prospěch z dobrovolné práce, a musíme provést srovnávání osvědčených postupů, jak učinit dobrovolnou činnost co nejpřitažlivější.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Dobrovolné práci se nedostává v EU podpory a pozornosti, kterou by si zasloužila, a proto jsem hlasovala pro zprávu zpravodajky Mariany Harkinové o úloze dobrovolnictví při posilování hospodářské a sociální soudržnosti. Souhlasím se zpravodajkou, že Evropské orgány musí vytvořit pružný a nebyrokratický systém podpory.

Dobrovolná práce se nesmí podceňovat, protože je důležitou součástí demokratického života v Evropě a vykonává ji více než 100 milionů Evropanů různého věku, vyznání a státní příslušnosti. Představuje obrovské odhodlání lidí a vytváří těsnější spojenectví občanů a Evropské unie.

V zemích západní Evropy a USA má dobrovolnictví dlouhou tradici. Naopak nestátní, neziskové a nevládní organizace v postkomunistických zemích se začaly formovat až v nastolených demokraciích. Světová organizace skautského hnutí byla totalitním komunistickým režimem úplně zakázaná. V současnosti svými aktivitami získává nadšence různých věkových skupin v různých oblastech EU. Dnes už si neumíme představit žádnou událost bez církevních a charitativních organizací, bez Červeného kříže. Dobrovolníci pomáhají aktivizovat a mobilizovat občany i znevýhodněné komunity, například v Evropském dobrovolnickém středisku, v Evropském fóru mládeže, na občanském principu prostřednictvím rozvoje, obnovy a šíření tradic, svébytnosti a rozmanitosti regionů.

Dobrovolnictví chápu jako jednu z forem obnovitelné energie, a proto podporuji návrh zpravodajky, aby byl rok 2011 vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Mohu podpořit sociální hodnotu dobrovolnictví a podporuji jeho rozvoj a uznání jeho hodnoty v našich společnostech. Rád bych vyjasnil, že skutečnost dobrovolnictví se může poněkud ztrácet ve statistických údajích, definicích a jejich užívání.

Vyjasnění obsažené ve zprávě se mi zdá významné a opatření, která mají vrhnout světlo na stávající údaje o tomto druhu činnosti, jsou nezbytná, protože se jedná o neplacenou činnost, která proto musí být jasně odlišena od činnosti nevládních organizací. Přidaná hodnota těchto dobrovolných činností je velmi důležitá pro naše společnosti, a je proto správné, když je uznáváme a odlišujeme. Neměli bychom však využívat jejich altruistickou povahu k nahrazení snah, které by měly společnosti, odpovědné orgány nebo soukromý sektor vyvíjet, aby posílily možnosti, které se nabízejí na úrovni Společenství.

Různé fondy Společenství jsou určené k tomu, aby podporovaly evropské hospodářství a pomáhaly rozvoji sociální a hospodářské soudržnosti a udržitelného rozvoje evropských společností. Dobrovolná činnost je jakousi prémií, kterou my jako občané nabízíme druhým. Měli bychom ji podporovat a uznávat, neměli bychom ji však vnímat jako nadstandardní výhodu, kterou můžeme využít jako záminku pro menší snahu v oblasti stále se zlepšující kvality života evropských společností.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Dobrovolnictví v EU vyžaduje větší uznání. Zpráva paní Harkinové ukazuje způsoby, jak může Komise a členské státy pomoci dobrovolnictví. Jsem přesvědčena, že Komise podpoří, aby se rok 2011 stal evropským rokem dobrovolnictví. Byla bych ráda, aby se příští rok – 2009 – stal ve Skotsku skotským rokem dobrovolnictví.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. − (SK) Za prvé: problém financování nevládních organizací ze zdrojů Společenství. Malé organizace, které vyvíjejí prospěšnou činnost na místní a regionální úrovni, nedokážou zpracovat žádost bez zvláštní pomoci. Doklady, které se musí za tímto účelem vyplnit, mají skoro tolik stran, jako telefonní seznam Bratislavy. Byrokracie se natolik zkomplikovala, že dusí nadšení dobrovolníků. Programy Společenství musíme rozhodně chránit před zneužíváním. Ale opatrnost a prevence se nesmí stát překážkou jejich dostupnosti pro občany.

Za druhé: z osobní zkušenosti členky předsednictva Fóra života mohu potvrdit, že přínos dobrovolnictví pro sociální soudržnost se projevuje prostřednictvím formování lidského kapitálu bez ohledu na věk dobrovolníků. Ve Fóru života se mladí učí zodpovědnosti, šlechetnosti a získávají zkušenosti pro budování vztahů s druhými lidmi. Lidský kapitál představuje největší přínos dobrovolné činnosti pro sociální soudržnost. Proto jsou členské státy a regiony vyzývány k uplatňování této nejlepší formy investice do budoucnosti.

Za třetí: dobrovolnictví musí být uznávano. V reakci na změny ve světě práce a význam solidarity mezi generacemi v rodinách i společnosti se musí mužům a ženám za čas věnovaný dobrovolné práci dostávat oficiální uznání. Jsem zpravodajkou pro zprávu o tomto problému ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, a na podzim budeme tedy moci pokračovat v zahájené rozpravě.

- Zpráva: Jean-Pierre Audy (A6-0079/2008)

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) EIB by vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o veřejnou instituci spravující významné finanční částky, měla by poskytovat podrobné informace o financovaných projektech a akcích. EIB v současnosti poskytuje o financovaných projektech obecné informace, včetně informací o přijímající zemi. Tyto informace jsou však nedostatečné. Litujeme proto, že byl odmítnut pozměňovací návrh předložený naší skupinou, který požaduje od EIB, aby rozšířila své úsilí o průhlednost i na zveřejňování příjemců finančních prostředků globálních půjček poskytnutých prostřednictvím finančních prostředníků.

Dále – mezi jinými důležitými hledisky – nesouhlasíme, aby bylo jedním z cílů EIB dokončení jednotného trhu prostřednictvím financování infrastruktur zaměřených na liberalizaci trhů – jako je tomu v případě energetiky – nebo aby byl důraz kladen na „partnerství veřejného a soukromého sektoru“, jež se řídí politikou používání veřejných finančních prostředků na financování rozsáhlého soukromého kapitálu.

EIB by naopak měla používat své finanční zdroje jako nástroj účinného dosažení „hospodářské a sociální soudržnosti“ podporou akcí na snížení rozdílů mezi regiony, podporou skutečné konvergence a povzbuzováním růstu a zaměstnanosti, zejména v nejméně hospodářsky rozvinutých regionech EU, stejně jako na podporu účinné politiky spolupráce.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Vyzýváme EIB, aby rázněji podporovala financování soukromého kapitálu, hospodářskou soutěž, prosazovala privatizaci energetických, dopravních a inženýrských infrastruktur a aby financovala velké projekty v partnerství se soukromými subjekty. Tato infrastruktura je užitečná pro kapitál a zahrnuje souběžnou privatizaci, což se rovná spekulaci. EIB se řídí pravidly hospodářské soutěže a svobodného trhu; namísto plnění potřeb lidí zajišťuje nové zisky.

Monopoly, které odčerpávají finanční prostředky Společenství i vnitrostátní prostředky, využívají infrastruktury a velké projekty i zdroje z EIB. Monopoly tak zmenšují již omezené množství soukromého kapitálu, který používají při přijímání projektů, což poškozuje Společenství jako celek.

Daňové výnosy a výnosy z omezení příspěvků na nájmy, důchody a pro zemědělce a pracovníky jako takové jsou využity na financování monopolů.

Větrné generátory, které ničí životní prostředí, jako je tomu na Egejských ostrovech, výrazné zvýšení mýtného na veřejných cestách, spolupráce soukromého a veřejného sektoru atd. – to vše slouží zisku jednotlivců a to samozřejmě se státními zárukami. Podobné projekty bez společenské kontroly jsou rovněž podporovány ve třetích zemích s cílem zajistit větší zisky podniků ve jménu růstu – přirozeně růstu kapitálu.

- Zpráva: Dan Jørgensen (A6-0109/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006 a pro zprávu pana Jørgensena, který doporučil udělení absolutoria Komisi.

Zpráva zdůrazňuje, že 80 % výdajů Společenství spadá pod tzv. „společnou správu“ členských států a že každý členský stát musí být schopen přijmout odpovědnost za správu finančních prostředků EU, které přijal. V současnosti je tato správa zajištěna jedním prohlášením o vnitrostátní správě nebo ve formě několika prohlášení o správě na vnitrostátní úrovni. Je naléhavě třeba dosáhnout dohody mezi Komisí a členskými státy o postupech výkaznictví při společné správě v budoucnosti, neboť je odsouzeníhodné, že platby související se strukturálními opatřeními, vnitrostátními politikami a vnějšími akcemi jsou stále provázeny materiálními chybami na úrovni prováděcích organizací.

Lituji, že Komise tiše přijímá kolektivní nezodpovědnost většiny členských států v oblasti finanční správy EU. Závěrem podporuji myšlenku zřízení evropského úřadu pro nemovitosti.

  Bastiaan Belder (IND/DEM), písemně. − (NL) Výbor pro rozpočtovou kontrolu by rád udělil Evropské komisi absolutorium za její finanční správu za rozpočtový rok 2006. Já toto rozhodnutí nepodporuji, neboť se domnívám, že by bylo lépe odložit rozhodnutí o udělení absolutoria na podzim.

Evropská komise se snaží napravit značné množství chyb ve vztahu ke strukturálním fondům. Evropský parlament by se navíc rád věnoval podrobněji navrhovaným oblastem pro akci v pracovní skupině. Prozatím však není jisté, zda budou mít navrhované akce požadovaný účinek. Množství chyb v oblasti strukturálních fondů je již mnoho let příliš vysoké.

Praktické okolnosti související se strukturálními fondy jsou nekontrolovatelné: chyby vznikají v důsledku nadměrných a velmi odlišných pravidel pro příjemce subvencí. Pravidla jsou jednou ze složek právní úpravy, která platí do roku 2013. V tomto ohledu musí problém řešit rozhodnější a přísnější kontroly. Odložení udělení absolutoria by Parlamentu dalo možnost důkladněji zvážit výsledky a vyvíjet nadále tlak.

Parlament může navíc povzbudit členské státy, aby lépe využily snahy související s prohlášením o vnitrostátní správě, kdy je za investování prostředků EU v členském státě odpovědný ministr.

Na závěr vyzývám k nalezení vhodného řešení ohledně postavení asistentů, aby nenastávaly problémy, pokud jde o jejich sociální závazky a placení daní.

  James Elles (PPE-DE), písemně. − Účetní dvůr nemůže již 13 let schválit účetnictví EU. I přes určitý pokrok je tuto situaci třeba řešit naléhavě a rozhodně. Konzervativní poslanci jsou odhodláni vyvíjet tlak na Komisi, aby učinila pokrok v zásadních reformách, po nichž již dlouho voláme.

Vůči plýtvání, podvodům a chybné správě je třeba postupovat s nulovou tolerancí. Komise má politickou odpovědnost a my podrobíme postup rozpočtové kontroly důkladném přezkumu.

Za účetnictví však nenese odpovědnost jen Komise. Přibližně 80 % finančních prostředků EU je ve skutečnosti utraceno v samotných členských státech. Zpráva Parlamentu o rozpočtu Komise podtrhuje potřebu lepších kontrolních mechanismů a lepší koordinace na vnitrostátní úrovni.

Členské státy musejí převzít za tyto prostředky odpovědnost prostřednictvím prohlášení o vnitrostátní správě. V této oblasti naštěstí dochází k pokroku, doposud však bylo učiněno jen velmi málo k zajištění kladných prohlášení o věrohodnosti. Toto je zásadní důvod, kvůli kterému budou konzervativci opět hlasovat proti přijetí absolutoria za rok 2006 pro Evropskou komisi a další orgány.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vedle jiných významných hledisek zdůrazňujeme, že:

- Je zajímavé, že se opět objevily „pochybnosti“ o využití fondů Společenství v oblasti „vnějších akcí“ EU. Pochybnosti se týkají konečných příjemců, skutečně vynaložených částek, financovaných projektů, tedy v podstatě toho, kde příslušné prostředky skutečně skončily (můžeme pro příklad uvést: v Iráku, Afghánistánu nebo v Kosovu). Zvláštní je, že většina EP, obvykle tak působivě požadující opatření, je v tomto případě opatrná. Proč je tomu tak?

- Dále: značné rozpočtové závazky týkající se strukturálních politik a fondu soudržnosti opět vzrostly a dosahují 131,6 miliard EUR.

- Za připomínku stojí, že podle pravidla n+2 tato částka propadne, nebude-li využita do konce roku 2008.

- Za pozornost rovněž stojí, že Účetní dvůr upozornil, že v rámci společné zemědělské politiky zvýšil režim jednotné platby počet hektarů a příjemců, kteří dostávají přímou pomoc. Mezi nimi Účetní dvůr nalezl železniční společnosti, jezdecké či chovatelské kluby koní a golfové či volnočasové kluby i městské rady a shledal, že oprávnění byla udělena vlastníkům půdy, kteří nikdy neprováděli žádnou zemědělskou činnost …

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji zprávu pana Jørgensena o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, oddíl III – Komise. Je třeba přivítat spolupráci v těchto otázkách mezi Parlamentem a Komisí, zejména pokud jde o realizaci akčního plánu strukturálních fondů. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. − Nejsem spokojena s tím, že Komise nepředložila přesný výčet toho, kam se poděly peníze a nač byly vynaloženy zejména v oblasti vnějších akcí. V době, kdy se EU snaží rozšířit oblast svých vnějších akcí, je nepřijatelné, aby bylo účetnictví vedeno takto neformálně.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE), písemně. − (PL) Dne 22. dubna 2008 proběhla důležitá rozprava v souvislosti s hlasováním o rozpočtovém absolutoriu za rok 2006.

Navzdory řadě kritických závěrů ohledně hodnocení plnění rozpočtu za rok 2006 byla Parlamentu předložena kladná žádost o vydání absolutoria.

Rád bych se vyjádřil k několika důležitým problémům.

Za prvé, byrokracie EU je příliš rozvinutá a musíme provést odpovídající přezkum agentur a podobných orgánů obklopujících generální ředitelství Komise.

Za druhé, postupy celého systému zadávání veřejných zakázek musí být zjednodušeny, aby mohly být využívány fondy EU.

Za třetí, příjemci očekávají větší počet menších projektů a projektů, které budou dostupnější běžnému občanovi.

Za čtvrté, pokrok, kterého bylo dosaženo ve způsobu, jakým jsou využívány fondy EU v oblasti společné zemědělské politiky, stojí za pozornost. Zároveň by měly být prozkoumány důvody, proč je tak nízká míra čerpání z EFRR a ESF a z fondu soudržnosti v nových členských státech.

Za páté, některé členské státy zavedly v souvislosti se správou fondů EU osvědčení prověřená vnitrostátními kontrolními agenturami. Tato forma finanční správy by se v EU měla rozšířit i na ostatní země Společenství.

A závěrem stojí za připomínku, že rok 2006 je posledním rokem Berlínské agendy (finanční výhled na léta 2000-2006), a měl by to tedy být rok, který se bude vyznačovat významným čerpáním prostředků EU.

  Gabriele Stauner (PPE-DE), písemně. − (DE) Hlasovala jsem proti udělení absolutoria účetnictví Komise, protože v řadě oblastí nebyly rozpočtové prostředky v roce 2006 využívány hospodárně a účinně. To se týká zejména prostředků ze strukturálních fondů, korupce v mnoha oblastech, která byla odhalena v roce 2007, a zakázek na ostrahu budov. Předložila jsem řadu písemných dotazů ohledně posledně jmenovaného problému a neobdržela jsem za strany Komise uspokojivou odpověď.

- Zpráva: José Javier Pomés Ruiz (A6-0091/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria předsedovi Evropského parlamentu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2006 a pro přijetí zprávy pana Pomés Ruize, která Parlamentu doporučuje hlasovat pro udělení absolutoria. Vítám představu, aby nový statut asistentů vstoupil v platnost současně se statutem poslanců.

Pokud jde o příspěvky na parlamentní asistenci, jsem přesvědčen, že je třeba zachovat svobodu poslanců při uzavírání smluv, která je podmínkou jejich nezávislosti, pod dohledem vnitrostátních orgánů v souladu se zásadou subsidiarity. Nesouhlasím proto s žádným opatřením, které omezí svobodu poslanců zaměstnávat asistenty, samozřejmě za předpokladu, že práce je skutečně provedena a odpovídajícím způsobem zaplacena.

Pokud jde o dobrovolný penzijní fond, který doplňuje penzijní pojištění financované společně poslanci Evropského parlamentu a zaměstnavatelem, souhlasím se zveřejněním jmen příjemců a s tím, že reforma tohoto penzijního pojištění by měla probíhat společně s reformou statutu poslanců. Na závěr podporuji hodnocení personálních potřeb, které rozhodne, kolik úředníků budou potřebovat poslanci po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. − (FR) Přibližně 30 zpráv na dnešním pořadu hlasování týkajících se absolutoria prostředků Společenství jednotlivých orgánů a agentur EU je dokladem rozpočtové kontroly. Jsou rovněž dokladem toho, že právě tato kontrola pomáhá upozornit na nedostatky, plýtvání a případy zneužití při řízení strukturálních fondů a vnější pomoci, nebo alespoň některé z nich. Tyto zprávy však rovněž ukazují, že navzdory všemu se Parlament rozhodl schválit řízení evropských financí.

Nejedná se o kritické cvičení; je to politický projev podpory bruselské mašinerie, jíž je Parlament součástí. Připouštím, že je znepokojen nedostatky zprávy auditora o vyplácení příspěvků na parlamentní asistenci. Rovněž stojí za povšimnutí, že transparentnost, kterou Parlament vyžaduje od všech ostatních – od Rady, Komise, členských států a agentur –, se na něj samotný nevztahuje. Tato zpráva, která by mohla vážně narušit důvěryhodnost této sněmovny, není k dispozici veřejnosti a dokonce ani ne všem poslancům. Přijetí dodatečných nápravných opatření nestačí k vyvrácení těchto závažných obvinění a jejich utajení je neodstraní.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Absolutorium za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2006 provází podezření a všichni poslanci jsou „házeni do jednoho pytle“ kvůli rozhodnutí označit zprávu o vnitřním auditu za rok 2006, která údajně popisuje nesrovnalosti ve vyplácení příspěvků na parlamentní asistenci, za „důvěrnou“.

Rozhodnutí tohoto druhu vystavuje všechny volené poslance Evropského parlamentu podezření, což je pro nás nepřijatelné. Naše parlamentní skupina proto předložila pozměňovací návrh, který trvá na tom, aby „byla zpráva interního auditora ihned zpřístupněna všem poslancům Parlamentu a veřejnosti“. Bohužel tento návrh byl většinou v Parlamentu odmítnut.

Pokud jde o mnohojazyčnost, je znepokojivé, že užívání oficiálních jazyků EU se stále častěji posuzuje z hlediska „hospodářského“ – jinak řečeno zvažují se jeho náklady – a že se často objevují nová ustanovení zaměřená na omezení jejich užívání, což omezuje právo jednotlivých mluvčích užívat vlastní mateřštinu na zasedáních nebo při oficiálních návštěvách v rámci činnosti Evropského parlamentu.

Litujeme dále skutečnosti, že Parlament neschválil pozměňovací návrh předložený naší parlamentní skupinou na používání „open-source“ softwaru v Evropském parlamentu.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. − (FI) Nemohu hlasovat pro přijetí bodu 65 zprávy A6-0091/2008 pana Pomés Ruize, protože nedefinuje přesněji pojem příbuzný. Domnívám se, že pokud by text mluvil o zákazu zaměstnávání „rodinných příslušníků“, bod 65 by byl lépe obhajitelný a přijatelný.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Zpravodaj pan Pomés Ruiz vypracoval dobrou zprávu.

Jsem potěšen, že předseda Evropského parlamentu přijal v rámci postupu udílení absolutoria zásadu politického dialogu.

S radostí rovněž vítám nabídku generálního tajemníka pořádat pravidelná setkání s Výborem pro rozpočtovou kontrolu o plnění rozpočtu Parlamentu nad rámec každoročního postupu udílení absolutoria.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Hlasoval jsem proti návrhu usnesení k této zprávě, protože jsem přesvědčen, že je vrcholem pokrytectví, aby poslanci hlasovali na jedné straně o zákazu legitimního zaměstnání pro rodinné příslušníky, a na druhé straně pak odmítli zveřejnit podrobnosti o soukromých penzijních pojišťovacích plánech financovaných z prostředků daňových poplatníků, z nichž sami těží.

Sem samozřejmě spadá otázka, zda poslanci splácí vlastní příspěvky, které jsou brány z příspěvků na všeobecné výdaje vyplácené poslancům, což údajně mnozí nečiní, jak jsme přesvědčeni. V nejlepším případě to není průhledné, v opačném případě se jedná o bezostyšné pokrytectví.

  Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. − S lítostí musím prohlásit, že hlasuji proti této zprávě. Nemohu podpořit odkaz na Lisabonskou smlouvu v odstavci 10, který zohledňuje nové rozpočtové postupy prováděné podle Lisabonské smlouvy.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Je zklamáním, že poslanci nehlasovali pro větší otevřenost a úplné zveřejnění zprávy o interním auditu.

  Glenis Willmott (PSE), písemně. − Veškeré pozměňovací návrhy, které dnes podpořila EPLP na plenárním zasedání k udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2006, byly zaměřeny na transparentnost v záležitostech, v nichž je Parlament odpovědný za správu veřejných finančních prostředků.

Pozměňovací návrh 16: Po zveřejnění některých podrobností zprávy členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu je EPLP přesvědčena, že za předpokladu, že tím nebude ohroženo probíhající vyšetřování, je zveřejnění zprávy ve veřejném zájmu.

Pozměňovací návrh 4: EPLP je přesvědčena, že tento pozměňovací návrh posiluje potřebu opatření na sledování opatření přijatých na základě zprávy o interním auditu.

Pozměňovací návrh 7: EPLP hlasovala pro přijetí tohoto pozměňovací návrhu, protože je důležité, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu měl právo přezkoumávat plány pro oba uvedené statuty.

Pozměňovací návrh 11: EPLP je přesvědčena, že by měl být zveřejněn seznam členů dobrovolného penzijního fondu, protože je hrazen z veřejných prostředků.

  Thomas Wise (IND/DEM), písemně. − Hlasoval jsem proti z toho prostého důvodu, že si nepřeji, aby mi EU říkala, koho mohu a koho nemohu zaměstnávat nebo najímat na práci.

- Zpráva: Nils Lundgren (A6-0096/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Rady na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Lundgrena, která Evropskému parlamentu doporučuje udělit absolutorium generálnímu tajemníkovi Rady. Lituji, že na rozdíl od jiných orgánů nezveřejňuje Rada výroční zprávu o činnosti s odvoláním na „gentlemanskou dohodu“ z roku 1970. Bylo by to však potřebné, pokud se má Rada stát odpovědnější vůči evropským občanům. Podle této gentlemanské dohody se Rada zavazuje nenavrhovat žádné změny odhadů výdajů Evropského parlamentu. Tento závazek je platný, jen pokud se výdaje nedostanou do rozporu s ustanoveními Společenství, zejména se služebním řádem úředníků Evropských společenství a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Společenství a pokud jde o sídlo orgánu.

Pokud jde o oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky, podporuji, aby byla zajištěna co největší transparentnost a aby se v souladu s bodem 42 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 neobjevily žádné provozní výdaje společné zahraniční a bezpečnostní politiky v rozpočtu Rady. Jsem však přesvědčen, že Rada by měla mít pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku k dispozici rozpočet podle svého uvážení.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Slovo „transparentnost“ je do značné míry zneužíváno a na (některé) členské státy jsou v této souvislosti kladeny mnohé požadavky na úrovni rozpočtové a hospodářské politiky.

Avšak Rada, nadnárodní rozhodovací orgán EU složený ze zástupců vlád členských států – jehož pravomoci se v případě přijetí „Lisabonské“ smlouvy posílí –, bude vůči těmto „požadavkům“ imunní, neboť doposud nepředkládá výroční zprávu o činnosti.

Pracovní motto Rady pro postup udělení absolutoria za rok 2006 by mohlo být „dělejte, co říkám, a nikoli co dělám“.

I když zpráva Evropského parlamentu, která je předmětem dnešního hlasování, nepřijímá tvrdší a kritičtější postoj ke stanovisku Rady, alespoň žádá, aby toto rozhodnutí bylo znovu uváženo, a žádá i více informací, konkrétně informací o částkách vynaložených na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Žádá uvedení přesné povahy výdajů po jednotlivých položkách a dodatečné hodnocení misí evropské bezpečnostní a obranné politiky a akcí a zvláštních zástupců EU – objasnění částek použitých podle našeho názoru na politiku vměšování a militarizace EU.

- Zpráva: Nils Lundgren (A6-0097/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro absolutorium za plnění rozpočtu Evropského soudního dvora (ESD) na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Lundgrena, která Evropskému parlamentu doporučuje udělit absolutorium tajemníkovi Evropského soudního dvora. Jsem potěšen, že ESD přijal kodex jednání, který se vztahuje na členy a někdejší členy Soudního dvora, Soudu prvního stupně a Soudu pro veřejnou službu, včetně povinnosti předkládat prohlášení o finančních zájmech, i když je politováníhodné, že tyto informace nejsou zveřejňovány na internetových stránkách ESD.

Konstatuji, že otázka budovy (problém jmenování nezávislého odborníka pro rozšíření hlavní budovy; podpis nájemní-kupní smlouvy mezi Lucemburským velkovévodstvím a ESD, obsahující ustanovení potřebná k doplnění rámcové smlouvy z roku 2001 a zajišťující prodej pozemků, na nichž se rozkládá komplex budov ESD, Soudnímu dvoru za symbolickou cenu 1 EUR, jakmile se ESD stane vlastníkem budov; nedostatečná hospodářská soutěž) potvrzuje potřebu vytvořit Evropský orgán, který bude řešit veškeré záležitosti související s budovami všech našich orgánů.

- Zpráva: Nils Lundgren (A6-0093/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Účetního dvora na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Lundgrena, která Evropskému parlamentu doporučuje udělit absolutorium generálnímu tajemníkovi Účetního dvora.

Gratuluji Účetnímu dvoru ke kvalitně vedenému účetnictví, které bylo kontrolováno s uspokojivým výsledkem externí firmou i interním auditorem. Pokud jde o prohlášení o finančních zájmech členů Účetního dvora, konstatuji, že – podobně jako moji kolegové poslanci – v souladu s kodexem jednání Evropského účetního dvora, předkládají členové Účetního dvora prohlášení o svých finančních zájmech a dalším majetku (včetně akcií, směnitelných obligací a podílových listů stejně jako pozemků a nemovitostí a profesní činnosti jejich partnerů).

Souhlasím se svými kolegy, že členové orgánů EU by měli mít povinnost předkládat prohlášení o finančních zájmech, která by měla být přístupná na internetu prostřednictvím veřejného rejstříku. Je však třeba rozlišovat mezi obohacováním, kdy by mělo být stanoveno množství, a otázkou střetu zájmů, kdy by měla být určena přesná povaha majetku drženého přímo nebo nepřímo a příslušného osobního vztahu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto vysvětlení hlasování pouze slouží jako ilustrace toho, že jedno z hledisek analyzované v absolutoriu za plnění rozpočtu Účetního dvora na rozpočtový rok 2006 bylo nedostatek personálu, vzhledem k množství práce, kterou musí tento orgán EU vykonávat.

Již v předchozích letech zprávy uváděly, že tomuto dvoru chybí dostatečný počet úředníků, aby mohl plně provádět svou činnost a vykonávat kontrolní funkce.

Přes určitý pokrok v této oblasti přetrvává nedostatek dodnes. Sama zpráva Evropského parlamentu ukazuje, že je to zčásti způsobeno rozdílem mezi nabízeným platem a vysokými životními náklady v Lucembursku, kde Účetní dvůr sídlí.

Jsme pevně přesvědčeni, že i zde jsou patrné dopady politiky „cenové stability“: větší vykořisťování.

- Zpráva: Nils Lundgren (A6-0098/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Lundgrena, která Evropskému parlamentu doporučuje udělit absolutorium generálnímu tajemníkovi Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Podobně jako mnoho poslanců vítám podpis nové dohody o administrativní spolupráci z prosince 2007 mezi EHSV a Výborem regionů na léta 2008 až 2014 s vědomím toho, že tato spolupráce bude finančně výhodná pro evropské daňové poplatníky. Pokud jde o kontroly EHSV, považuje ve své zprávě kontroly ex post provedené v roce 2006 za nedostatečné. Tento stav se však podle všeho zlepšil. Je potřebné, aby prováděné kontroly byly důkladné. Měli bychom být potěšeni osobním ujištěním generálního tajemníka EHSV ohledně účinnosti a pravidelnosti kontrol ex ante a ex post.

Zároveň, podobně jako mnozí poslanci, gratuluji EHSV k ustavení kontrolního výboru složeného ze tří členů EHSV, mezi jejichž úkoly patří ověření nezávislosti útvaru interního auditu a posouzení opatření přijatých na základě doporučení obsažených v kontrolních zprávách.

- Zpráva: Nils Lundgren (A6-0095/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výboru regionů na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Lundgrena, která Evropskému parlamentu doporučuje udělit absolutorium generálnímu tajemníkovi regionů. Podobně jako mnoho poslanců vítám podpis nové dohody o administrativní spolupráci z prosince 2007 mezi EHSV a Výborem regionů na léta 2008 až 2014 s vědomím toho, že tato spolupráce bude finančně výhodná pro evropské daňové poplatníky. Tato nová dohoda uchovává většinu důležitých oblastí (infrastruktury, informační technologie a telekomunikace i překlady, včetně vydávání dokumentů) v rámci pravomoci společných služeb, zatímco omezený počet služeb je rozdělen (například vnitřní služby, sociální a lékařská služba, knihovna a příprava tisku). Jsem spokojen s výsledkem nešťastné záležitosti ohledně cestovních výloh pro členy Výboru regionů a převodů platů některých úředníků. Závěrem jsem spokojen s větší nezávislostí a vyššími zdroji finanční ověřovací služby.

- Zpráva: Nils Lundgren (A6-0092/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského veřejného ochránce práv na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Lundgrena. Podobně jako mnozí poslanci jsem překvapen, že v období 2003 až 2006 se postupně zvyšoval objem prostředků Evropského veřejného ochránce práv na závazky z 4 438 653 EUR na 7 682 538 EUR (tj. došlo ke zvýšení o 73 %) a k nárůstu pracovních míst (z 31 na 57 míst, tj. o 84 %), zatímco počet stížností se zvýšil z 2 436 na 3 830 (tj. o 57 %) a počet nově zahájených šetření z 253 na 258 (tj. o 2 %). Na provozní úrovni vítám podpis nové rámcové dohody o spolupráci s Parlamentem o poskytování administrativních služeb a jmenování prvního generálního tajemníka Evropského veřejného ochránce práv 1. srpna 2006. Účinnost kontrolních mechanismů by se podle všeho v řadě oblastí dala zlepšit. Jsem rovněž překvapen problémy s náborem, o nichž se zmiňuje výroční zpráva veřejného ochránce práv za rok 2006, zejména pokud jde o kvalifikované právníky, z důvodu dvou následných vln rozšíření (2004 a 2007), o výměnu pracovníků a problémy přilákání a udržení kandidátů s dočasnými smlouvami ve Štrasburku.

- Zpráva: Nils Lundgren (A6-0094/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského inspektora ochrany údajů na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Lundgrena, která Evropskému parlamentu doporučuje udělit mu absolutorium. Podobně jako mnozí poslanci vítám iniciativu Evropského inspektora ochrany údajů a asistenta Evropského inspektora ochrany údajů na zveřejnění každoročního prohlášení o svých finančních zájmech, podobně jako to činí poslanci Evropského parlamentu. Naštěstí byla na další tři roky obnovena smlouva o administrativní spolupráci generálním sekretariátem Komise, Parlamentem a Radou, podepsaná 7. prosince 2006 s Evropským inspektorem ochrany údajů s platností od 16. ledna 2007. Závěrem bychom měli konstatovat, že předcházející kontroly ex post a vydání závěrečného stanoviska Evropského inspektora ochrany údajů dobře postupuje a Evropský inspektor ochrany údajů se rozhodl vytvořit struktury interní kontroly odpovídající jeho činnostem a požadavkům.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0111/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje udělit řediteli absolutorium. Postup udílení absolutoria by měl být pro přidružené agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě negativního hodnocení jejich přidané hodnoty. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám možnost zřízení meziagenturní disciplinární komise. Jsem překvapen, že v rozpočtovém roce 2006 Účetní dvůr znovu zjistil vysoké míry přenesených prostředků (43 % na správní náklady a 45 % na provozní činnosti) a nad pochybnostmi ze strany Účetního dvora ohledně dodržování zásady ročního rozpočtu nadace.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0114/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské nadace odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení meziagenturní disciplinární komise. Jsem překvapen, že Účetní dvůr nezmínil, že prohlášení o věrohodnosti ředitele nadace bylo předmětem výhrad.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0110/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu ředitele Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury a také že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Vítám vytvoření rámce pro spolupráci mezi Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání a Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek s cílem zajistit, aby byly prostředky na výzkum využívány v oblasti společného zájmu.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0124/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. S překvapením jsem zjistil, že kumulovaný rozpočtový přebytek za rok 2006 dosáhl 16,9 milionu EUR a že v roce 2007 bude středisko svým zákazníkům vracet částku ve výši 9,3 milionu EUR. Tato kumulace přebytků svědčí o tom, že metoda stanovování cen překladů střediska není dostatečně přesná.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. − (SK) Bez mnohojazyčnosti Evropa nedokáže přežít. První nařízení Evropského společenství v roce 1958 se týkalo mnohojazyčnosti. Unie nepracuje v jednom nebo několika jazycích, které by si sama vybrala a kterým by většina jejich obyvatel nemusela ani rozumět

Překlady legislativních, politických a administrativních dokumentů umožňují Unii naplňovat její právní povinnosti. Mnohojazyčnost přispívá ke zlepšování transparentnosti, legitimitě a efektivnosti Unie. Omezení způsobené režimem mnohojazyčnosti přispívají kladně k zestručňování dokumentů a požadované termíny byly dodržované. Jménem slovenského jazyka (a těch, kteří jej používají) žádám, aby při přípravě rozpočtu na rok 2009 do něj byly zahrnuty i potřebné prostředky na odstranění nedostatku míst pro překladatele v orgánech Evropské unie.

Žádám od Evropského parlamentu, aby byly do slovenského jazyka i všech ostatních oficiálních jazyků Unie ihned přeloženy a překládány veškeré legislativní, politické a administrativní dokumenty tohoto legislativního období, abychom občanům umožnili sledování politické práce všech orgánů, jmenovitě doslovné zápisy parlamentní rozpravy. Oznamuji, že podávám písemné prohlášení, které podporuje zachování režimu mnohojazyčnosti, a vyzývám slovenské překladatele a tlumočníky, aby svými jazykovými znalostmi přispěli k mnohojazyčnosti v Evropě.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0117/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Existují obavy, že středisko opětovně přijalo právní závazky, aniž nejprve přijalo závazky rozpočtové, což je v rozporu s finančním nařízením. Středisko musí přijmout odpovídající opatření, včetně opatření v oblasti finančního řízení, na zlepšení postupů souvisejících se závazky a platbami.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0116/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Poslanci Evropského parlamentu celkově vítají snahy monitorovacího centra na zlepšení plnění jeho rozpočtu, i když jeho míra přenesených položek zůstává vysoká. Vítám snahu monitorovacího centra provést hodnocení svých činností v roce 2007 a skutečnost, že na léta 2008 a 2009 jsou připravovány plány řízení.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0113/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Agentury Evropské unie pro základní práva (dříve Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie) na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 2006 a pracovní program na rok 2007 obsahují poměrně málo informací o plnění rozpočtu, finančních zprávách, rizicích, hodnocení a auditu agentury, která musí zlepšit kvalitu podávání finančních zpráv a zveřejnit svou výroční zprávu o činnosti na internetu.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0112/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské agentury pro obnovu na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Vítám úlohu agentury při rozvoji a upevnění stability v balkánském regionu a řádné správě programu CARDS. Agentura beze zbytku splnila svůj mandát a může nyní omezit svou činnost; toto omezení se plánuje na konec roku 2008, kdy bude správa pomoci Srbsku, Kosovu, Černé hoře a Bývalé jugoslávské republice Makedonie svěřena delegacím Komise v těchto zemích.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato agentura byla ustavena po útocích NATO na bývalou Jugoslávii a spravuje hlavní programy „pomoci“ EU na Balkáně.

Její cíle jsou jasné a zahrnují podle očekávání „pomoc“ v „reformním“ procesu vedoucím k vytváření institucí a „právního státu“ podle vlastních představ EU a v souladu s ambicemi EU, konkrétně vytvořením „tržního hospodářství“, tj. hospodářství kapitalistického.

Evropský parlament, patrně zahleděný do rozšíření NATO a EU, „je přesvědčen, že ve fázi, kdy Komise převezme odpovědnost za řízení nového nástroje předvstupní pomoci (...), by měla Radě konečně předložit nový mandát agentury, která by, jak bylo rozhodnuto, měla ukončit svou činnost na Balkáně nejpozději do konce roku 2008 a měla by se stát skutečnou Evropskou agenturou pro vnější činnosti“. Dále pak upřesňuje, že „udělení nového mandátu této úspěšné agentuře by bylo nejúčinnějším způsobem, jak zajistit provádění nových úkolů v oblasti vnější činnosti, které nemohou provádět útvary Komise v Bruselu nebo delegace Komise“ (…) „v oblastech, kde není možné uplatňovat tradiční rozvojovou pomoc“.

Jinými slovy, jedná se o nepřijatelnou proměnu této agentury v další nástroj podporující politiku vměšování EU v jiných regionech světa.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0122/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Je překvapivé, že značný objem rozpočtových prostředků určených na provozní činnosti byl podle Evropské agentury pro životní prostředí přenesen do rozpočtového roku 2007; to předpokládá odklon od zásady dodržování ročního rozpočtu. Rovněž je třeba podrobit kritice některá selhání kontrolního systému agentury, která neoddělila jednoznačně funkce schvalujícího úředníka a účetnictví.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0128/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Gratuluji agentuře k úsilí při propagování osvědčených způsobů prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v EU. Lituji však skutečnosti, že nedostatečně komunikuje se sociálními orgány členských států, které se specializují na zdraví a bezpečnost při práci.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0125/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské agentury pro léčivé přípravky na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Nerozumím obavám správní rady Evropské agentury pro léčivé přípravky, že nové úkoly, které jsou jí předěleny, nejsou dostatečně financovány. Agentura podle všeho ve skutečnosti prosperuje s nízkou mírou čerpání fondů (méně než 60 %) a výraznými účetními přebytky a akumulacemi fondů, společně s podporou Společenství a poplatky placenými podniky, které chtějí získat povolení pro uvádění léčivých přípravků na trh Společenství (jinými slovy 119 milionů EUR v roce 2006 společně s podporou Společenství ve výši 31 milionů EUR).

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0120/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropského úřadu pro bezpečnost potravin na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Považuji za zvláštní, že došlo k nízkému plnění výdajů tohoto úřadu, což je patrně způsobeno zejména potížemi při přijímání vysoce kvalifikovaných vědeckých zaměstnanců v Parmě (do konce roku 2006 byly obsazeny pouze dvě třetiny z 250 míst, jež jsou v plánu pracovních míst tohoto úřadu), a že došlo k nesrovnalostem v účetnictví.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0115/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské agentury pro námořní bezpečnost na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Lituji, že uvedený úřad vykazuje tak nízkou míru využití prostředků na platby určených na opatření proti znečištění na moři (67,7 %), a to i navzdory trvalé podpoře, kterou Parlament poskytuje těmto opatřením v procesu při schvalování rozpočtu. Na závěr, existence vysokého počtu převodů, nepřiměřené plánování přijímání zaměstnanců a nesprávná prezentace rozpočtu vyvolává znepokojení.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Počet agentur a dalších orgánů Společenství se v posledních letech zmnohonásobil – od smlouvy z Nice až k tzv. návrhu „lisabonské“ smlouvy. S různým účelem je většinou jejich cílem sloužit jako katalyzátor posilující stále více nadnárodní povahu orgánů a politik Evropské unie.

Obecně bývají zřizovány, aby „koordinovaly“ nebo „pomáhaly“ členským státům v různých oblastech, a počet těchto agentur a orgánů se postupně zvyšuje: pokud jde o postup udílení absolutoria, v roce 2000 jich bylo 8, v roce 2006 jich už bylo více než 20!

Uvádím několik příkladů, i když seznam není vyčerpávající: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (Frontex), Evropská agentura pro železnice, Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro obnovu (Balkánu), Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro bezpečnost letectví, …

Pokud jde o absolutorium pro tyto agentury, Účetní dvůr uvedl obecné zjištění, že při své činnosti porušují například opatření stanovená finančním nařízením, služebním řádem či pravidla o zadávání veřejných zakázek.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0118/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Je třeba přezkoumat strukturu poplatků Evropské agentury pro bezpečnost letectví s cílem vyrovnat náklady a příjmy související s vydáním osvědčení (příjmy kolem 35 milionů EUR oproti nákladům ve výši 48 milionů EUR).

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0123/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské agentury pro železnice na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Pokud jde o fungování Evropské agentury pro železnice, s politováním konstatujeme značnou míru přenosu položek (85 % u provozních činností) a měli bychom uvítat skutečnost, že agentura se rozhodla uplatňovat 24 standardů interní kontroly stanovené Komisí pro rok 2008, stejně jako její rozhodnutí přijmout úředníka pro zadávání veřejných zakázek, aby tato funkce byla rychlejší a spolehlivá, spolu s interním auditorem.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0119/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury a aby byly uzavřeny agentury v případě, že nejsou účelné. Pokud jde o Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací, rád bych řekl, že nesdílím stanovisko Evropského parlamentu, který odmítá návrh Komise přenést odpovědnosti agentury na nový Evropský úřad pro trh elektronických komunikací, k jehož úkolům by od roku 2010 patřilo zajištění, aby vnitrostátní regulační orgány pracovaly jako výkonný tým na základě společných hlavních zásad, vydávání stanovisek a poskytování pomoci při přípravě opatření Komise na jednotném trhu pro telekomunikační odvětví.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0126/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX) na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Pokud jde o FRONTEX, není správné, že tato agentura získala plnou finanční nezávislost až od 1. října 2006 a že předtím vyžadovaly veškeré administrativní výdaje schválení Komise v Bruselu. Gratuluji agentuře k práci, kterou vykonává, navzdory nedostatečným zdrojům, a doufám, že tyto zdroje se v budoucnosti výrazně zvýší.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Kromě jiných možných připomínek k absolutoriu za plnění rozpočtu této agentury lze poukázat na značné obnosy, které zbyly na konci roku 2006, a to přitom byly v tomto roce schváleny dva doplňující rozpočty, jejichž cílem bylo zvýšení rozpočtu.

Po schválení těchto doplňujících rozpočtů se zvýšil rozpočet agentury na 19,2 milionů EUR, přitom na konci roku 2006 podle vlastního účetnictví agentury měla v hotovosti 14,3 milionů EUR!

Byly rovněž zaznamenány některé nesrovnalosti ohledně řízení pracovníků, konkrétně ohledně kritérií a postupů přijímání, které nebyly v souladu s obecnými postupy služebního řádu úředníků Evropských společenství (ve skutečnosti se jedná o stále se opakující situaci při udělování absolutoria za rozpočet jednotlivých agentur Společenství, kdy se v řadě případů objevila kritika ohledně porušení služebního řádu úředníků Evropských společenství).

Politická touha po komunitarizaci „řízení hranic“ na úrovni EU a po zřízení agentury Frontex – proti čemuž se jednoznačně stavíme – byla taková, že této agentuře byly poskytnuty finanční zdroje převyšující prokázanou kapacitu. Nemohu se proto zbavit dojmu, že v roce 2006 jsme zapřáhli kočár před koně…

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Od počátku EU se snažíme dostat plýtvání a nesprávné používání prostředků pod kontrolu. Je konečně na čase začít bojovat proti korupci na nejvyšší úrovni tak, aby se neoprávněně vyplacené obnosy skutečně musely vracet, a zároveň musíme využívat co nejvíce příležitostí k úspoře peněz. Sem například patří omezit Parlament na jedno místo, stejně jako citlivější využívání prostředků agenturami EU. V některých případech schvalujeme zdvojování, jako je například Agentura pro základní práva, zatímco prospěšné agentury jako Frontex trpí nedostatkem. To musí přestat.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0129/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu správnímu řediteli Evropské jednotky pro soudní spolupráci (EUROJUST) na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy mého rakouského kolegy, pana Hanse-Petera Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro decentralizované agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné. Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení společné disciplinární komise pro všechny agentury. Pokud jde o EUROJUST, jsem překvapen, existencí problémů spojených s porušením zásady oddělení pravomocí pro funkce schvalující osoby a finančního ověřovatele, a že spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) je stále tak nedostatečná.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0121/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropské policejní akademie (CEPOL) na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit. Postup udílení absolutoria by měl být pro přidružené agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že analýza dojde k závěru, že nejsou účelné.

Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení meziagenturní disciplinární komise. Vezmeme-li v úvahu důvody, které uvádí akademie, zejména že bylo pro tento nový orgán Společenství obtížné hned splnit zásady finančního nařízení a skutečnost, že od té doby byly přijaty kontrolní systémy, bylo by normální předpokládat, že nejpozději od června 2008 by měl být tento orgán plně v souladu s ustanoveními finančního nařízení.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0106/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu šestého, sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu (ERF) na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Fjellnera, který pokračoval v dobré práci pana Stubba – ten byl mezitím jmenován ministrem finské vlády –, a která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit.

Podobně jako mnozí poslanci lituji toho, že ERF nebyl začleněn do rozpočtu ve finančním výhledu na léta 2007 až 2013 a toto začlenění by se mělo stát jedním z prioritních cílů víceletého finančního rámce po roce 2013. Mezitím by postupy řízení ERF měly být zjednodušeny, zejména umožněním co nejrychlejšího uzavření ERF a standardizací jejich finančních pravidel. Po zahájení 10. ERF v roce 2008 nebude Komise řídit souběžně více než čtyři ERF.

Na závěr jsem překvapen částkou 10,3 miliard EUR „nerealizovaných závazků“, které představují 25 % všech přidělených prostředků, a Komise je povinna dále zásadně snižovat objem nerealizovaných závazků, zejména staršího data a těch, u nichž nedochází k čerpání.

- Zpráva: Hans-Peter Martin (A6-0127/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu řediteli Evropského úřadu pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem (GNSS) na rozpočtový rok 2006 na základě zprávy pana Martina, která Evropskému parlamentu doporučuje absolutorium udělit.

Postup udílení absolutoria by měl být pro přidružené agentury, jejichž počet vzrostl (z 8 v roce 2000 na 20 v roce 2006) a které nyní čerpají z rozpočtu zhruba 1 miliardu EUR, zjednodušen a zefektivněn. Podporuji požadavek Komise, aby byla každých 5 let předkládána studie o přidané hodnotě každé existující agentury, a také, že by měly být bez váhání uzavřeny agentury v případě, že nejsou účelné.

Podobně je naléhavě zapotřebí zlepšit postupy interního auditu agentur a vítám i možnost zřízení meziagenturní disciplinární komise. Pokud jde o Evropský úřad pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem (GNSS), je třeba vzít na vědomí, že od 1. ledna 2007 je tento úřad majitelem hmotných i nehmotných aktiv programu Galileo, který bude ze 100 % financován z veřejných zdrojů, a musí proto podléhat zvláště bedlivému přezkumu.

9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:25 a pokračovalo v 15:00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: GÉRARD ONESTA
místopředseda

10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

11. Nárůst cen potravin v Evropské unii a v rozvojových zemích (rozprava)

  Předsedající. - Dalším bodem je prohlášení Rady a Komise k nárůstu cen potravin v EU a v rozvojových zemích.

  Louis Michel, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, kvůli dramatickému nárůstu cen potravin, ke kterému došlo od začátku roku, si celý svět uvědomil, že dochází k celosvětové potravinové krizi.

Za několik hodin má v Londýně započít schůzka hlavních subjektů podílejících se na potravinové pomoci. Na začátku května se bude konat mezinárodní konference na téma zelené revoluce v Africe. Všichni političtí činitelé, veškeré subjekty a experti z potravinářského odvětví se již zmobilizovali. Ve světě totiž rostou ceny potravin již trvale několik let.

Od roku se ztrojnásobila cena obilí v dolarech a ceny rýže a kukuřice se zdvojnásobily. Začátek roku 2008 přinesl další zvýšení o 20 %, které v našich průmyslových zemích vyústilo v obavy o kupní sílu a v rozvojových zemích v riziko hladomoru pro celé populace. Když žijete s méně než dolarem na den a většinu příjmu utratíte za jídlo, je takové zvýšení jednoduše neudržitelné.

Zde mají kořeny rozsáhlé vzpoury a protesty proti hladu, ke kterým v posledních týdnech došlo po celém světě: na Haiti, v Mexiku, Egyptě, Maroku, Kamerunu, na Pobřeží slonoviny, v Guineji, Mauritánii, Etiopii, Uzbekistánu, Jemenu, na Filipínách, v Thajsku a v Indonésii. Analýzy ukazují, že období levných potravin na mezinárodním trhu skončilo. Ceny potravin se nevrátí na svou někdejší úroveň a pokud nebudou rychle přijata patřičná opatření, bude se jejich nestabilita ještě zhoršovat.

Současný kontext zvyšování cen potravin představuje vážnou hrozbu politické, finanční a sociální destabilizace v mnoha zemích po celém světě, proto je nutné zareagovat rychle. Zdaleka to přesahuje schopnosti Evropské komise, ba i Evropské unie. Zmobilizovat se musí celé mezinárodní společenství.

Při analýze možných řešení jsme identifikovali dvě hlavní cesty. Zaprvé musíme zachránit životy a zareagovat na sociální krize, které vyvolává prudký nárůst cen, ke kterému se někdy přidává i napjatá vnitrostátní politická situace. Zadruhé zjevně potřebujeme střednědobou a dlouhodobou strategii. Domnívám se, že jednat musíme na obou frontách. Je zřejmé, že největším omylem by bylo nabídnout humanitární odpověď na strukturální problém, jakým je zajišťování potravin, ve formě potravinové pomoci. To by bezpochyby krátkodobě ulehčilo špatnému svědomí některých lidí, ale je jasné, že urgentní potravinová pomoc nestačí na vyřešení strukturálního problému.

Krátkodobě je tedy pochopitelně vedle vnitrostátních reakcí zaměřených na zajištění lepší kontroly cen potravin nutné uspokojit potřeby nejohroženějších skupin obyvatel, kteří žijí ve skutečné humanitární tísni. Musíme proto zmobilizovat další urgentní humanitární pomoc a zvýšit schopnost generálního ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO) poskytovat mimořádnou potravinovou pomoc.

Zde však nejde o klasickou potravinovou krizi. Jde o krizi kupní síly, jež postihuje nejchudší obyvatele, kteří již nemají prostředky na nákup potravin. Naše reakce se proto musí opírat i o jiné formy potravinové pomoci, která je například zaměřena na vykompenzování negativních vlivů na podvýživu nejmenších dětí a na podporu kupní síly nejohroženějších domácností. Musíme také podpořit rychlý nárůst místní zemědělské nabídky a umožnit místním farmářům přístup k zemědělským vstupům, osivu a hnojivům.

Vzhledem k rozsáhlosti krize a jejímu pravděpodobnému trvání je absolutně klíčové, aby se Evropská unie zabývala i střednědobým přístupem podpory politik sociální ochrany v nejrizikovějších zemích, především na africkém kontinentu.

Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska je jedinou správnou odpovědí, že uděláme vše pro zajištění zemědělské nabídky. Produkce se musí zvýšit celosvětově, aby se udržel krok s mezinárodní poptávkou, nicméně to nemůže být ponecháno jen na největších vývozcích. Evropská unie již v tomto směru podnikla konkrétní opatření. Vynětí z produkce bylo zmraženo, byly zvýšeny kvóty na mléko a byla zrušena dovozní cla na obilí.

Africký kontinent musí s naší podporou sehrát svou roli a spustit zelenou revoluci, která by mu měla pomoci snížit celkovou závislost na mezinárodním trhu. Africké zemědělství je dnes nejméně produktivní na celém světě, ale představuje ohromný potenciál rozvoje, za podmínky zachování uplatňování politiky ve prospěch malých domácích farem a upřednostňování investic, zvyšování produktivity a snadnějšího přístupu farmářů na vnitrostátní a regionální trhy.

Pro Komisi je již tento přístup hlavní prioritou. Jako první jsme zdůraznili význam zemědělství v rozvojových politikách, dávno před ostatními mezinárodními subjekty. Přezkoumali jsme programy, vycházející z programů Africké unie, a navrhli jsme přizpůsobit evropskou pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova programu rozvoje zemědělství Africké unie, který byl představen v červnu 2007.

Během programování 10. Evropského rozvojového fondu jsme zajistili zdvojnásobení částky podpory pro odvětví zemědělské pomoci jako celek – 650 milionů EUR pro 9. Evropský rozvojový fond a 1,250 miliardy EUR pro 10. Evropský rozvojový fond. Nebylo to jednoduché, protože jak víte, odvětví, do kterých se má pomoc soustředit, vybírají rozvojoví partneři. Jde o významný nárůst, v absolutních číslech jde o dvojnásobek, když to však vyjádříme v procentech, nejde o zvýšení procenta podílu věnovaného zemědělství a rozvoji venkova. Výše částky se zdvojnásobila, ale procento Evropského rozvojového fondu zůstává víceméně stejné.

V této souvislosti si s uspokojením všímáme zvýšení zájmu společenství poskytovatelů o odvětví zemědělství, které bylo v posledních 25 letech přehlíženo. Komise jako celek a já osobně jako komisař odpovědný za rozvoj a humanitární pomoc jsme si dobře vědomi velkého politického významu současné krize. Při posledním zasedání řídící skupiny pro rozvojové cíle tisíciletí v Africe, které se konalo v minulém měsíci v New Yorku, jsem měl příležitost o tom hovořit s generálním tajemníkem Organizace spojených národů. Hovořil jsem o tom i s předsedou Komise Africké unie panem Pingem. Během tohoto zasedání jsem použil výraz „humanitární tsunami“, protože se mi zdálo nutné politické vůdce vyburcovat, aby konečně udělali něco víc než jen vedli řeči a slibovali.

Příčin krize je mnoho a jsou složité, i když musíme dávat pozor, abychom se neztratili v příliš jemných detailech. Zvyšuje se poptávka, zejména v Asii, kvůli narůstající životní úrovni mnoha lidí, kteří si dnes mohou dovolit jíst víc a lépe. Došlo i ke zvýšení cen ropy, které má přímý dopad na výdaje na dopravu a hnojiva. K tomu přidejme problémy ze strany nabídky kvůli důsledkům změny klimatu a dostaneme část receptu na řešení současné krize.

Co Komise dělá? Pracuje na dlouhodobé strategii, což je, jak jsem již dříve řekl, nejdůležitější. Výsledky se však v praxi neprojeví dřív než za dva roky. Pro zvýšení zemědělské produkce nejde jen o to otevřít kohoutek, proto se mobilizujeme i z krátkodobého hlediska a hledáme mimořádnou pomoc. V březnu jsme se rozhodli uvolnit 160 milionů EUR pro potravinovou pomoc; před nedávnem jsme se rozhodli poskytnout dalších 57 milionů EUR zahrnutých do rozpočtu pro rok 2008, které ale budou uvolněny dříve během roku. Zmobilizujeme 60 milionů EUR nových finančních prostředků, které budou pocházet buď z položky 4, nebo budou uvolněny na základě žádosti Parlamentu o mobilizaci pohotovostních rezerv.

A konečně bych rád zdůraznil, že Komise bude dál situaci velmi zblízka monitorovat a je připravena podle vývoje potřeb zvážit další uvolnění financí, bude-li to nutné.

  Janez Lenarčič, úřadující předseda rady. - (SL) Nejprve bych se rád všem zde omluvil za pozdní příchod. Byl jsem na schůzi konference předsedů výborů a jsem vám vděčný, že jste rozpravu zařídili tak, abych nyní mohl vystoupit.

Evropská unie je velmi znepokojena zvyšováním cen zemědělských produktů, které se stalo problémem nejen v Evropské unii, ale v celém světě. Uvědomujeme si závažnost a rozsah možných důsledků, zejména pro nejchudší země světa.

Jaké to má důvody? Na straně nabídky je zvyšování cen způsobeno nedostatečnými výnosy, částečně kvůli dopadu změny klimatu, především v případě obilí, a vyššími výrobními náklady. Na druhé straně se zvyšuje poptávka díky růstu světové populace a rychlému rozvoji v řadě velkých zemí jako je Čína, Indie a Brazílie. Zvyšující se kupní síla a vyšší životní standard v těchto zemích vede ke změnám ve stravovacích návycích. Nárůst poptávky po mase a mléčných výrobcích má nepřímý dopad na ceny krmných obilovin.

Někteří, nebo spíše mnozí lidé také uvádějí jako důvod rozšiřující se trh s biopalivy a s tím související poptávku pro zemědělských výrobcích pro nepotravinářské účely. Právě z tohoto důvodu se v Evropské unii snažíme prostřednictvím k tomu speciálně určených pracovních skupin nastolit jasná kritéria udržitelnosti, která umožní udržitelnou výrobu biopaliv s minimálním dopadem na takové faktory jako je cena potravin.

Protože jak na straně nabídky, tak na straně poptávky jsou důvody uváděné pro vyšší ceny potravin strukturální povahy a i dlouhodobě lze očekávat zvyšování cen, které zůstanou na vyšší úrovni, než na jaké jsme byli v posledním desetiletí zvyklí. Globálně má zvyšování cen potravin obzvlášť zhoubný dopad na země, kde tvoří zemědělská produkce a potraviny významnou část dovozu. Problém je obzvlášť akutní v zemích s nízkým a středním hrubým domácím produktem a méně konkurenceschopnými strukturami, pokud jde o výrobu a obchod s potravinami.

Aby se zajistilo základní zásobování potravinami, je mimo jiné nutné podpořit zemědělskou výrobu v chudších zemích. Současně by se měly podpořit bohatší země, aby přidělily finance na rozvojovou pomoc pro nejchudší země a aby byly aktivnější v činnosti humanitárních organizací.

Evropská unie se snaží omezit zvyšování cen potravin různým způsobem. Cílem nedávné reformy společné zemědělské politiky bylo zajistit evropskému zemědělství větší konkurenceschopnost a lepší orientaci na trh. Evropská unie již pro rok 2008 přijala požadavky na vynětí z produkce, a proto zvýšila objem orné půdy určené pro produkci potravin v Evropské unii. Jako součást revize společné zemědělské politiky se navrhovalo i úplné zrušení této povinnosti a odvolání udělování prémií na energetické plodiny.

Významné jsou i snahy podpořit výzkum věnovaný výrobě druhé generace biopaliv. Na jejich výrobu by se mohly použít vedlejší produkty jako sláma, slupky a obecně odpad.

Kromě toho je EU v rámci jednání Světové obchodní organizace připravena zrušit do roku 2013 refundace při vývozu. V každém případě se problém nestability zemědělských trhů stává jednou z hlavních výzev, které před zemědělstvím Evropské unie a zemědělskou politikou stojí.

Vzhledem k rozsahu možných důsledků prodiskutovala Rada ve složení pro zemědělství a rybolov Evropské unie problém vysokých cen na svém dubnovém zasedání. S největší pravděpodobností se o budoucnosti cen bude diskutovat i na příštích zasedáních a problému se budou věnovat i ministři na jiných složeních Rady.

Aktivní úsilí o omezení růstu cen potravin vyvíjejí i mezinárodní organizace jako Organizace pro výživu a zemědělství, Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství, Světový potravinový program a další instituce. Slovinské předsednictví se zúčastní mezinárodní konference o zajišťování potravin ve světě a o problémech změny klimatu a bioenergie, která se bude konat začátkem června v Římě.

Závěrem chci říci, že nárůst cen potravin je globální problém, a proto mu musíme věnovat náležitou důležitost a musíme věnovat větší úsilí všem souvisejícím otázkám. Naším cílem je obnovit stabilitu tržních cen.

(Potlesk)

  Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE. − (FR) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, vaši zprávu vítám. Máte naprostou pravdu, především ohledně Afriky. Skupinu PPE-DE velice znepokojuje otázka nedostatku potravin, která se týká řady chudých zemí na světě, ale také otázka velkého nárůstu ceny spotřebitelského koše v Evropě. O tom se příliš nemluví.

Tato potravinová krize vyžaduje především urgentní opatření na pomoc hladovějícím lidem. V tomto ohledu vítám uvolnění finančních prostředků ve prospěch světového potravinového programu. Tato opatření však i přes to, jak jsou pozitivní, přinesou jen dočasné řešení problému. Hlubokou strukturální reformou totiž musí projít světové zemědělství. Potravinová krize je příležitostí zahájit rozsáhlou diskusi o postavení, které chceme přisoudit potravinám a zemědělství ve světovém a evropském hospodářství.

Evropa si dnes uvědomuje, že více než kdy jindy potřebuje zemědělství k zajištění potravin. K zajištění zvýšené poptávky v rozvíjejících se ekonomikách je třeba podporovat zemědělský rozvoj těchto zemí. Hlavní výzvou je potravinová soběstačnost chudých zemí. Je proto nutné jim pomoci s vytvořením hospodářsky životaschopného zemědělství.

Jak jste uvedl, zmrazení produkce v Evropě se již na vyřešení problému nehodí. Pokud bychom měli zásoby obilí, které má dnes EU k dispozici, vyjádřit v počtu dnů spotřeby, víme, že ty se od roku 2005 o polovinu snížily a v případě krize by se vyčerpaly za měsíc. Dovoz by nestačil, protože řada třetích zemí se snaží si zachovat svou produkci pro domácí trh. A mají pravdu. Suroviny se staly předmětem spekulací. Tuna pšenice se prodá několikrát, než se dostane do mlýna.

Mnoho lidí se domnívá, že za současnou potravinovou krizi nesou vinu biopaliva. Tak tomu zdaleka není. V Evropě představují jen 2 % současné zemědělské produkce. Chtěl bych říci, že zde nechci obhajovat lobby ve prospěch agrochemie, ale neměli bychom se hned vzdávat. Zachovejme si tato 2 %, aby Evropa také přispěla k rozvoji agrochemie pro budoucnost.

Budeme se muset uchýlit k druhům rostlin, jež odolají novým okolnostem, které s sebou přináší změna klimatu i rostoucí nedostatek vodních zdrojů. Musíme proto investovat do agronomického výzkumu a také realisticky a odpovědně přemýšlet, a tím myslím důkladně přemýšlet, o otázce geneticky modifikovaných plodin. Podívejme se na věc reálně. Kontrola stavu společné zemědělské politiky je ideálním okamžikem k zahájení skutečné diskuse o zemědělské a potravinové politice Evropy.

Vzpomínáte si na dřívější americkou politiku? V Kongresu nám říkali, že jsou dvě posvátné politiky, na které se nesmí sahat: obrana a zajišťování potravin. Přestaňme vychvalovat simplicistní a čistě ekonomická řešení, která nepřináší dlouhodobé řešení současné krize. Buďme si také vědomi toho, že řešení potravinového problému může být pouze globální. Evropa musí najít řešení ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako je Světová banka, Mezinárodní měnový fond a pochopitelně Světová obchodní organizace. Musíme najít prostředek, jak omezit negativní vlivy finančních spekulací, když celé národy trpí hladomorem. Některé země mají značné zásoby, jejichž vývoz neustále omezují. Spekulanti si zahrávají s životem celých populací. Musíme udělat vše pro zamezení těchto jevů a pro usnadnění obchodu.

Konečně je nutné provést výzkum ke zjištění toho, proč je zvýšení cen tak velké, když zemědělské suroviny představují jen velmi malé procento celkové ceny zpracovaných potravin. Odpovědnost není ještě jasně definovaná a zdá se, že potravinová krize není nevýhodná pro všechny.

Pane komisaři, musíme vzít věci do svých rukou, musíme provést nutné analýzy a zajistit, aby se nikdo na úkor nejchudších obyvatel světa a nejvíce znevýhodněných občanů Evropy neobohacoval.

  Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, moje skupina o tuto rozpravu požádala, protože se domníváme, že je bezodkladně nutné jednat. Pan komisař Michel pronesl několik vhodných a dobrých poznámek k tomu, co může Komise udělat bezprostředně teď. O tuto rozpravu jsme však požádali i proto, že chceme prodiskutovat základní zásady vývoje cen a jeho důsledky.

Vysvětlujících faktorů je mnoho. Na světě se zvyšuje počet obyvatel, množství půdy dostupné pro obdělávání je omezené, životní úroveň – a s tím i nákupní a spotřebitelská schopnost – se v mnoha částech světa zvyšuje. To je samo o sobě pozitivní. Rychle vzrůstá například spotřeba masa v Číně. Snižuje se tím však celosvětově dostupné množství . Výsledkem zvyšování cen energií a politických cílů – včetně našich politických cílů spojených s klimatem jako například skutečnost, že začíná být atraktivnější produkce biopaliv – je to, co právě popsal pan Daul.

To všechno jsou příklady vysvětlení, které všichni dobře známe. Rád bych se však zabýval jedním bodem, o kterém se domnívám, že se dost často nehovoří. Mí kolegové poslanci se budou věnovat různým bodům, o nichž jsem hovořil, podrobně ve svých vystoupeních, ale já chci do našich diskusí vnést bod, o kterém jsme ještě vůbec nemluvili a o kterém se domnívám, že je v krizích nesmírně důležitý, a tím je to, že hlavní vzájemné fondy, které se zmocnily všech úrovní hospodářského života a každý den přesunují po světě stovky miliard dolarů, tyto vzájemné fondy, investiční fondy ovládly i potravinářské odvětví.

Nemíním kritizovat lidi, kteří v posledních 140 letech mezinárodně obchodují s komoditami. To je zcela běžné, ale to, co se dnes děje, již běžné není, to znamená že obrovské sumy byly vsazeny na zvyšování cen potravin a dál se pokračuje v obrovském hazardování. Znamená to, že banky v Evropě svým zákazníkům radí: ‘využijte na maximum růstu cen potravin a na investicích vyděláte’. To znamená ‘vytvořením nedostatku potravin se ceny zvýší a vy vyděláte’. Dámy a pánové, není to nic jiného než sledování „kasino kapitalismu“, který se týká nás všech na všech úrovních, při němž židle diváků stojí kolem stolů chudých obyvatel světa. Za touto krizí vězí skutečný morální skandál, a proto bychom o tomto problému měli na tomto fóru mluvit.

Víc než kdy jindy poskytuje tato krize dostatečné důvody pro provedení mezinárodní kontroly finančních trhů. Mohu vydělávat ohromné zisky za několik vteřin v jakékoliv oblasti, například na trhu se zlatem, ale ne, když jde o obživu pro obrovské části světové populace. To je naprosto nemorální a neměli bychom to v naší rozpravě podceňovat.

Musíme prodiskutovat, jaké to má pro nás bezprostřední důsledky. Jaký dopad to má na reformu politiky trhu se zemědělskými komoditami zde v Evropě? Jakou roli hraje naše vlastní politika dotací při vývozu? Přispíváme s našimi vývozci k nedostatku potravin, protože zemědělství v postižených regionech se nemůže samo dostatečně vyvíjet? Jaká je naše odpověď na otázku větší dostupnosti bioenergie? Musí to automaticky doprovázet nedostatek a omezená produkce potravin? Nebo dojde v příští generaci k rozvoji technologií v oblasti biochemie – a pan Daul má pravdu – díky níž se dostaneme do bodu, kdy už nebudeme potřebovat využívat půdu, která se doposud využívala k produkci potravin?

Všechny tyto otázky musíme zvážit, ale nesmí nás odvést od jedné věci, a to, že nemůžeme dovolit, aby izolovaný finanční systém zhoršoval hlad ve světě, aby několik kapitalistů mohlo mít ještě větší zisky.

(Potlesk)

  Graham Watson, jménem skupiny ALDE. − (FR) Pane předsedající, pan Michel mluvil za Komisi, ale místo Rady. Má naštěstí velké zkušenosti v obou institucích, což hraje v náš prospěch.

jménem skupiny ALDE. Pane předsedající, v minulém roce došlo k alarmujícímu nárůstu cen základních potravin, takže 100 milionů lidí se dostalo na hranici chudoby a stovkám tisícům hrozí hladomor.Hrozí, že veškerý pokrok učiněný s cílem snížit do roku 2015 světovou chudobu na polovinu přijde vniveč.

V Evropě došlo k rychlému nárůstu životní úrovně, tak rychlému, že i má generace si pamatuje, že na našem kontinentu byly zahrádky, kde nic moc nerostlo, snad jen chuť k jídlu malých dětí. Nesmíme z našeho privilegovaného místa nečinně přihlížet, jak se katastrofa šíří. Musíme dát víc peněz do Světového potravinového programu, aby bylo možné nakrmit strádající. Moje skupina vítá závazek, který si pan komisař v tomto směru dal.

Mnozí svádí vinu na biopaliva. Zvláštní zpravodaj Spojených národů opravdu nazval agropaliva „zločinem proti lidskosti“. Důvodů současného zvýšení cen potravin je však mnoho a jsou různé a taková musí být i reakce mezinárodního společenství.

Nárůst světové populace, málo se zlepšující poměry spojené se změnou klimatu, ztráta zemědělské půdy na úkor průmyslového využití, nemorální spekulace s komoditami a měnící se stravovací návyky – to vše přispělo k současné krizi. Spotřeba masa v Číně například stoupla z 20 kg na osobu v roce 1980 na 50 kg na osobu v roce 2007, a pokud každý kilogram hovězího vyžaduje 2 000 čtverečních stop půdy a 13 000 litrů vody, zatímco stejný nutriční obsah lze získat ze sóji na 1 % půdy a vody, začneme chápat složitost problému.

Zdaleka nejhorším viníkem je narušení trhu, který chudé farmáře lapí do pasti chudoby a málo je podněcuje ke zvyšování produkce potravin. Vysoká úroveň udržitelnosti zdrojů a výroby, která je součástí návrhů Evropské unie v oblasti biopaliv, účinně zajistí Evropu proti trvale neudržitelnému využívání. Takže spíše než abychom z biopaliv dělali obětního beránka, musíme učinit přítrž zemědělskému protekcionismu a omezování vývozu; musíme zlepšit zemědělský rozvoj v nejchudších zemích a zajistit úspěch kolu jednání o rozvojovém programu z Dohá, abychom podpořili svobodný, spravedlivý a udržitelný farmářský trh na celosvětové úrovni.

Základní příčinou tohoto problému je společná zemědělská politika, ne evropská biopaliva, a vyřeší se to reformou společné zemědělské politiky, a ne zrušením cílů v oblasti biopaliv.

Musíme taky využít naší společné váhy a zajistit, aby změna klimatu a kritéria udržitelnosti byla spojena s obchodní politikou. Pravda je, že si můžeme dovolit nakrmit svět, a jak řekl Dominique Strauss-Kahn, „globální spolupráce může poskytnout makroekonomický rámec a pobídky nutné k vyřešení problému“.

Moje skupina se domnívá, že s náležitou politickou ochotou a náležitou mezinárodní spoluprací může být globalizace řešením, nikoli problémem. Je na Evropské unii, aby razila cestu kupředu.

  Eoin Ryan, jménem skupiny UEN. Pane předsedající, chci jen říci, že nebudu opakovat důvody, proč jsme tam, kde jsme; důvod toho, že svět trpí nebo bude trpět velkým nedostatkem potravin zde již mnoho lidí dobře zdokumentovalo. Mnoha způsoby je však zpochybňována naše snaha vymýtit do roku 2015 ve světě hlad. Domnívám se, že před námi stojí v této chvíli obrovské výzvy.

Jde o globální problém, který bude vyžadovat globální odpověď. Vypořádali jsme se s jinými problémy a zkusili jsme se vypořádat s jinými problémy jako je na této úrovni například globální oteplování. Domnívám se, že jediným způsobem, jak se vypořádat s tímto problémem, je reakce na globální úrovni.

Jak již bylo řečeno, důvodů je mnoho – nárůst populace – a, ano, myslím, že je důležité zvýšit pomoc okamžitě. Musíme se však poohlédnout po dlouhodobějším řešení, zkusit přijít na to, proč potravinový trh dopadl tak, jak dopadl. Jak jsem řekl, bylo tu již uvedeno mnoho důvodů, ale domnívám se, že musíme najít dlouhodobé řešení a věřím, že zde v této sněmovně k tomu existuje politická vůle.

Jedno uskupení, které bychom měli vyzvat, aby dělalo ve věci víc, je Organizace spojených národů. Měla by se svolat konference o současné situaci a měli bychom ji všemi silami podpořit. To je jediná cesta, kterou bychom se měli pokusit jít, protože se sice říká, že příčinou jsou asi investiční fondy, nebo spekulanti, nebo období sucha nebo cokoliv jiného, ale já se domnívám, že budeme muset dát dohromady všechny naše zdroje a veškerou politickou vůli a společně zkusit tento problém v následujících letech globálně vyřešit, protože jde o velmi vážný problém, zejména pro chudé lidi po celém světě.

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, po celá předešlá léta a desetiletí jsme měli katastrofálně nízké ceny zemědělských produktů a bylo naprosto nezbytné a neodkladné je po celém světě zvýšit. Jde o velmi dobrý vývoj, protože úroveň cen byla nižší než výrobní náklady pro organické/venkovské zemědělství, čímž se zlikvidovala obživa stovek milionů farmářů nejen ve třetím světě, ale i zde v Evropské unii.

Pokud jsou, jak říká pan Schulz, příčinou spekulace, má to co dělat s tím, že nyní, když Evropská unie odstranila vývozní dotace a umožnila snížit prémie, máme systém, který se spíše podobá intervenčnímu mechanismu, kde jsou potraviny a krmivo spojené s cenami ropy, protože začínáme z potravin a krmiv vyrábět palivo. To napomáhá spekulacím, protože všude po světě se zvyšuje možnost a nutnost převážení krmiv.

Evropská unie je největším světovým dovozcem potravin a krmiv, což znamená, že nemáme přebytky a mechanismus, kterým přeměňujeme dovoz – ve výši 50 milionů tun jednotek obilí, nakoupených téměř pod hranicí chudoby od zemí třetího světa – na potraviny, jež jsou pak za dumpingové ceny vyváženy v hodnotě milionů a pod cenou prodávány na trzích v zemích třetího světa, nakonec zničil venkovské zemědělství a regionální hospodaření, které je zdrojem živobytí.

Musíme se na to proto dívat jako na příležitost. Neznamená to, že biopaliva jsou všelék, protože energetická bilance je negativní a protože to vede ke spekulacím, ale musíme zkusit přeměnit materiál, který je dnes dostupný jako odpad, na energii. Mám-li být upřímný, musíme spíše dělat zlato z lejna, než si myslet, že jsme u potravin konkurenceschopní. Nikdo na světě není schopný mít plné nádrže paliva a plné talíře pouze ze surovin, které vypěstuje. Možná toho lze dosáhnout v Evropě, protože jsme dost bohatí na to, abychom si mohli sami pro sebe tyto produkty a tuto úrodu nakoupit, ale zbytek světa by měl hlad.

Závěrem bych rád uvedl ještě jednu věc: Máme 850 milionů hladovějících lidí a těchto 850 milionů hladovělo již v době, kdy byly ceny katastroficky nízké. Nyní se stalo to, že v zemích třetího světa poklesla kupní síla střední třídy, takže je pro tyto lidi obtížné kupovat si jiné spotřební zboží. To maří strategii Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Lidé nyní volají po více penězích, ale těch 850 milionů hladovějících lidí již tyto peníze potřebovalo v minulosti.

  Luisa Morgantini, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, potrava je právo, a proto nesmí být předmětem jen tržních pravidel nebo finančních spekulací. Jsme svědky krize a protestů, které připomínají naše vzpoury za chleba, lidé se kvůli hladu zabíjejí.

Příčin je mnoho a již zde byly zmíněny: nárůst cen paliv, dotace na výrobu biopaliv, špatné počasí, zvyšující se spotřeba masa, spekulace s potravinami na termínových burzách. Za co neseme odpovědnost? Pan Ziegler problém shrnul, když řekl, že globalizace monopolizuje bohatství světa. Nadnárodní firmy jsou odpovědné za porušení systému; vytvořily svět nerovnosti a hrůzy. Řekl, že tomu musíme učinit přítrž. Poslechneme ho?

Kromě pravidel Světové obchodní organizace si Evropská unie zvolila společnou zemědělskou politiku dotací, která ačkoli se to kdysi zdálo nemožné, se dnes ukazuje pro mezinárodní rovnováhu spíše destruktivní. Za situaci, ve které jsme se dnes ocitli, je odpovědné i použití kvót na naši produkci obilí společně s opatřeními na vynětí z produkce.

Dejme si pozor, abychom se nedali snadno okouzlit kampaní pro geneticky modifikované plodiny, které slíbí, že zbaví svět hladu, ale přitom jde o efemérní zjednodušení, které by spíše způsobilo velké škody. Britské zákony ji popsaly jako bláznovství, protože sice způsobí menší znečištění, ale určitě přinese kvóty pro biopaliva, jež nezabrání zničení přirozeného prostředí.

Mezi možnými opatřeními bych ráda podpořila návrh pana Zieglera na pětileté moratorium na výrobu biopaliv. Musíme držet slib, který jsme dali, že do roku 2015 snížíme o polovinu počet lidí umírajících hlady, a Louis Michel má pravdu: zvýšení financí pro Světový potravinový program, i když je to naše povinnost, není řešením, a proto vítáme balíček mimořádných opatření a 10 milionů USD určených pro Haiti.

Pokud jde o finance, které již byly ohlášeny na pomoc africkému zemědělství, jsem potěšená, že pan Louis Michel řekl, pokud jsem mu dobře rozuměla, že budou určeny pro menší producenty, a tedy na pomoc udržitelnému farmářství, které napomáhá zejména nejchudším lidem překonat krizi, a ne pro nadnárodní společnosti, které se věnují vývozu, díky čemuž by země ještě více zchudly a byly by více závislé na dovozu.

  Graham Booth, jménem skupiny IND/DEM – Pane předsedající, EU se rozhodla, že nyní můžeme pěstovat palivo, a zemím v rozvojovém světě říká, že místo aby pěstovaly potraviny, měly by pěstovat palivo, aby EU mohla dál jezdit v limuzínách. Je těžké si vzpomenout, jaký jiný problém vyvolal od doby, co jsem poslancem, takovou záplavu dopisů jako téma biopaliv. Obdržel jsem více než sto žádostí, abych volil proti cíli Komise pro obnovitelné zdroje energie.

Nepotřeboval jsem další přesvědčování, protože jako poslanec za Stranu nezávislosti UKIP hlasuji proti jakémukoliv ukládání cílů EU pro mou zemi. Při této příležitosti však hlasuji proti rád, protože využití biopaliv je jako základní část strategie Komise hlavním faktorem prudkého zvýšení cen potravin po celém světě.

Poradce britské vlády profesor John Beddington řekl, že před námi stojí skutečný problém neudržitelnosti biopaliv. Má pravdu. Začali jsme být tak posedlí globálním oteplováním, že jsme přehlédli horší věc – globální potravinovou krizi. Farmáři na místech jako je Afrika mají méně půdy k pěstování potravin, protože místo toho pěstují paliva. Vede to také k ničení deštných pralesů, což má devastující dopady. Méně půdy pro potraviny znamená méně jídla, ale zvýšení dodávek, což nutně znamená zvýšení cen potravin. Ceny potravin se všude ve světě a především v Evropě zvýšily rychleji než inflace.

EU je hrdá sama na sebe, že udává tón v otázkách životního prostředí. Bude udávat tón i v uznání toho, že biopaliva nejsou odpovědí? Biopaliva zvyšují ceny ve spotřebitelských koších po celém světě. My na Západě budeme skřípat zuby, ušklíbat se a zvládneme to; v rozvojovém světě je to otázka života nebo smrti. EU nebyla nikdy přítelem rozvojového světa. Obrovské rybářské zpracovatelské lodě vyprázdnily západní africká moře od ryb. Dumping subvencovaných zemědělských přebytků zničil ziskové marže mnoha farmářů a nyní, když roste počet obyvatel Afriky, se jejich půda, místo aby poskytovala potravu pro obyvatele, používá k udržení našich aut na silnicích.

Po celém světě už došlo k násilným nepokojům kvůli jídlu, kdy zoufalí hladoví lidé napadli velká sila a supermarkety. V některých zemích jsou v ulicích vojáci, aby ochránili to, co z potravin zůstalo. Riziko ozbrojeného konfliktu mezi státy i uvnitř nich se s politikami EU velice zvýšilo – tak, že zde musí EU udržovat klid. Co je pro vesničana v Africe potřebnější? Plná nádrž benzínu, nebo plný žaludek? Prosím, naslouchejte zdravému rozumu a okamžitě změňte svou politiku ohledně biopaliv.

  Peter Baco (NI). – (SK) Zdražování potravin je důsledkem současné nestálosti zemědělských trhů, které jsou jinak přirozeně nestabilní. Prvořadou úlohou zemědělských politik proto vždy bylo a i natrvalo zůstává takovou nestabilitu eliminovat.

Vzpomenu tu biblický příběh o sedmi tlustých a sedmi hubených kravách, když společnost už před tisíciletími dokázala organizací zemědělských trhů zabránit nestálosti zemědělského trhu a poskytnout Egyptu podmínky pro rozkvět, zatímco jiné společnosti trpěly hladomorem a válkami pro nedostatek potravin.

Celé dějiny lidstva se v rozhodující míře odvíjely od schopnosti každé společnosti akceptovat touto prioritu zemědělské politiky. Probíhající boj ve Světové obchodní organizaci o vojensko-mocenské či obchodně-ekonomické národní zájmy, jehož jsme dnes svědky, je však, bohužel, potvrzením zcela jiných priorit zemědělských politik v současném světě.

Organizování stability zemědělských trhů je nutné proto dostat na půdu Světové obchodní organizace jako její prioritu na podporu smysluplnosti jakýchkoliv národních politik včetně naší společné zemědělské politiky. Jinak mlátíme, vážené dámy, vážení pánové, prázdnou slámu a budeme to dělat do té doby, než nás globální potravinová krize přinutí k radikálním opatřením, samozřejmě vždy na úkor veřejnosti, zemědělců, ale ve prospěch spekulantů. Nejdůležitější je proto mít dostatek odvahy podívat se pravdě do očí.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, myslím, že toto je jedna z nejdůležitějších debat, které jsem zde v Parlamentu zažila. Nicméně bych ráda všechny požádala, aby odložili své komplexy, mikrokoncepce a možná i koncepce, protože když budeme pořád kroužit kolem společné zemědělské politiky – a přitom budeme sami sebe obviňovat za své postavení – problém nevyřešíme.

Nikdo si nemyslel, že budeme v takové situaci – nikdo z expertů Komise nepředpovídal, že by zajištění potravin měl být problém, nikdo z hlavních politických vůdců se o tom ani nezmiňoval – a najednou musí Evropané platit víc za jídlo a jsou z toho vyděšení. Dobrá, možná je to, že jsme se do tohoto stádia dostali, pozitivní, protože díky tomuto poznání budeme schopni skutečně přihlédnout k potřebám nejchudších z chudých, těch, kdo v současnosti platí za jídlo jako mourovatí.

Ráda bych učinila několik návrhů, nejprve na evropské úrovni, které možná poděsí některé z mých předřečníků. Pokud rostou ceny komodit, byla bych ráda, kdybyste se zamysleli nad tím, že rostou i náklady na výrobu. Farmáři používají při jejich pěstování palivo a energie a jejich náklady se zvyšují. Farmáři zvýší výrobu pouze, když dosáhnou zisku, a tady vyvstává skutečný problém. Podívejte se na ceny hnojiv a tendence v tomto směru. Změna klimatu – kvůli ní jsme dokonce v Evropě ustoupili od potravinářské produkce. Nemůžeme to hrát na obě strany.

Přejděme ale do rozvojového světa. Při jedné příležitosti – ne zde, ale jinde – jsem řekla, že Afrika potřebuje společnou zemědělskou politiku. Takto Evropa vyvinula svou vlastní základnu potravinářské produkce – díky ní jsme mohli sami sebe nakrmit – a teď musíme uznat, jak se dnes v této sněmovně stalo, že jsme nedostatečně investovali do zemědělského výzkumu, do rozvoje a do poradenských služeb.

Opakuji: je dobře, že jsme díky vysokým cenám potravin v Evropě zjistili, že musíme investovat do skutečných základů civilizace, což je potravinářská produkce a že se nejprve musíme postarat o rozvojový svět. Takže i když jsem sem přišla plna obav o stav, ve kterém jsme, přišla jsem také plna naděje, že nakonec můžeme skutečně něco udělat a postavit se k otázce globálního zajištění potravin seriózně. Nekopejme ale do společné zemědělské politiky!

  Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, ke zvýšení cen přispívá nebo je způsobuje řada objektivních faktorů. Jak nám podrobně vysvětlil pan Schulz, je to i spekulativní jednání. Znamená to, že nám není pomoci, že jediné, co můžeme dělat, je sedět a hledět? To si nemyslím. Pan komisař a zástupci předsednictva Rady se zmínili o několika věcech. Chtěl bych vás nyní, pane komisaři a vaše kolegy z Komise, požádat, abyste vypracovali komplexní plán na následující týdny pokud jde o to, jaké odpovědi můžeme dát, když budou občané – ve světě i v Evropě – chtít znát odpověď na otázku, co můžeme a co nemůžeme dělat.

Jedna věc je rozvoj úspěšného, udržitelného zemědělství. To je velice důležitá věc. Nechci opakovat, co již bylo řečeno, chci jen přidat malou poznámku: nedávno jsme byli v Kosovu, kde je řada oblastí, kde my jako Evropská unie neděláme nic proto, abychom prostým lidem umožnili rozvíjet vhodně zemědělství. Musíme proto pro podporu rozvoje udržitelného zemědělství dělat víc ve svých sousedních regionech – na Balkáně, na Ukrajině a v dalších zemích.

Za druhé: nemůžeme jen říci „no dobrá, ceny stoupají, co naděláme“, protože víme, koho to nejvíc postihne. Víme, že čím jsou lidé chudší, tím větší podíl svého příjmu musí vydávat za jídlo a tím víc jsou postiženi. Proto musíme dát jasné signály o tom, jak bude rozdělována sociální pomoc, takže když dojde ke zvyšování mezd a především důchodů, bude se to v Evropě týkat především nižších příjmových skupin. Pochopitelně musíme podporovat lidi s nízkými příjmy všude ve světě.

Musíme také poukázat na to, že ačkoliv dochází k sociálním nepokojům, v demokratických zemích je na hlad a nouzi mnohem lepší odezva. Rozvoj demokracie ve všech našich zemích, ale především ve třetím světě, hraje ve snahách těmto nedostatkům čelit, významnou roli.

Za čtvrté jsou to, jak již bylo zmíněno, vlivy spekulací. Znamená to, že nemůžeme nic dělat? Neměla by být Evropa třeba v rámci Rozvojového programu OSN, Světové banky atd. proaktivní a neměli bychom vhodným ukládáním zásob do skladů a jejich uvolňováním alespoň částečně zmírňovat vlivy spekulací? Nemůžeme říkat „no dobrá, tak prostě spekulace fungují“, ale musíme zjistit, co se dá v této oblasti dělat. Možná to stejné platí pro ropu a plyn; i tam je nutné jednat.

Pokud jde o cíle naší energetické politiky, neměli bychom vylévat s vaničkou i dítě. Je naprosto pravda, že zde vládne přehnané očekávání, především pokud jde o prvních pár technologií, které byly vyvinuty. Nicméně právě zde musíme provádět důslednější energetický výzkum, směrem k druhým či třetím technologiím – s tím plně souhlasím – a především směrem k využití biomasy a jiných surovin, které nemají škodlivé nežádoucí účinky, jak se tomu děje v současnosti. I v těchto úvahách se s námi musí Komise sjednotit a cíle neopouštět, ale spíše je přizpůsobovat.

A konečně chci znovu zformulovat své jasné, jednoznačné sdělení: pojďme pomoci nejchudším z chudých – na celém světě, ale i v Evropě – aby měli i přes obtížnou situaci přístup ke zdravějším potravinám. To je naším důležitým společensky-demokratickým cílem.

  Thierry Cornillet (ALDE). − (FR) Pane předsedající, předcházející řečníci otázku důkladně prodiskutovali, ale myslím, že je lepší se opakovat, než si vzájemně protiřečit.

Když máte na den jeden dolar a 75 centů z tohoto dolaru utratíte za jídlo a tato část se zvýší o 40 %, nezůstává vám žádný manévrovací prostor. Nemáte ani možnost výdaje jinak rozdělit, takže snížíte dávku potravy a dostaví se zdravotní problémy, posíláte děti méně do škol, protože to něco stojí a nejprve je nutné je uživit, a dostanete se pochopitelně do všech sociálních problémů, které s tím souvisejí.

Setkáváme se tu s humanitárním problémem převedeným na jedince. O důvodech jsme tu již hovořili. Podle mého názoru se nesmíme na tyto důvody dívat ideologicky, protože jejich interpretace není jednoznačná. Biopaliva mohou určitě být jedním z důvodů, ale jak řekl pan Daul, jde o 2 % produkce, o 1 % plochy, takže nedělejme z komára velblouda.

Změny klimatu nejsou nutně všude škodlivé, i když mají v některých zemích škodlivé následky. Pokud jde o změnu stravovacích návyků, domnívám se, že to, že se část obyvatel stravuje lépe než dřív, je spíše dobrá zpráva. A pokud jde o spekulace, pochopitelně bychom měli najít prostředky, jak zabránit západním kapitalistům vydělávat peníze, které by měly jít vietnamským producentům rýže.

Tento problém peněz se tedy vyřeší. Určitě najdeme 315 milionů EUR, které se přidají k 2,9 miliardám, jež má k dispozici Světový potravinový program. Skutečné řešení, a pan komisař to ve své zprávě jasně řekl, toto řešení však tkví v problémech s produkcí. Je nezbytně nutné rozvíjet zemědělství, rozvíjet jeho produktivitu, a to především v Africe, což pochopitelně předpokládá investice do výzkumu v oblasti hybridů, měli bychom přestat démonizovat geneticky modifikované plodiny, které mohou být jedním z řešení.

Je třeba investovat do vzdělání. Pan Dumont řekl, že „když dáte člověku rybu, nakrmíte ho pro tento den; když ho naučíte ryby chytat, nasytíte ho na celý život.“. Myslím, že toto je zde také nutné uplatnit. Jde především o investice do infrastruktur, protože rozvíjet zemědělství znamená rozvíjet zavlažování, rozvíjet dopravu, možnost, aby se zboží dostalo z bodu A do bodu B k prodeji, rozvíjet skladování a rozvíjet chladící řetězec, pokud chceme toto zboží vyvážet.

Musí se tedy zmobilizovat všichni, a ne jenom humanitární fondy. Všechny intervenční nástroje, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Africká rozvojová banka a další se musí zmobilizovat a vrátit zemědělství zpět do centra rozvojové strategie. Je to také příležitost pro nás, abychom se opětovně zamysleli nad zajišťováním potravin v humanitárních zásazích. Buďme pokorní a přiznejme si, že roky humanitární pomoci nestačily ke snížení závislosti. Musíme se proto možná nad humanitární pomocí zamyslet a ulehčit svému svědomí. Ani na tento problém se nesmíme dívat ideologicky. Podívejme se na vnější příčiny, na hustotu osídlení, na přírodní katastrofy, na ubývání lidského kapitálu kvůli HIV a AIDS a především na vztahy mezi špatnou správou a humanitárními důsledky.

  Janusz Wojciechowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, není tomu tak dávno, kdy byla hlavní starostí Evropské unie nadvýroba potravin a naše debaty se zaměřovaly především na to, jak vyrábět méně. Oddělení dotací od výroby, odstranění vývozních podpor a dodržování výrobních kvót pomohlo omezit potenciál evropského zemědělství.

Realita tuto politiku prověřila. První známky potravinové krize se objevily rychleji, než mohl kdokoli očekávat. Potraviny jsou stále dražší, máme stále méně a méně vlastních potravin a dovozy jsou stále nákladnější a spojené s čím dál větší nejistotou. Toto jsou v celkovém pohledu důsledky té politiky, která je založena na přesvědčování zemědělství, aby méně produkovalo.

Musíme svůj přístup k zemědělství radikálně změnit. Musíme uznat, že zemědělství je jedním z pilířů evropské bezpečnosti. Vedle zajišťování fyzické bezpečnosti a dostatku energie je zajišťování potravin základním pilířem bezpečnosti, který je důležitý pro národy i státy i pro každého jednotlivce. Přestaňme si se zemědělstvím zahrávat. Uznejme je jako pilíř naší bezpečnosti a projevme to tím, že je budeme podporovat tak, aby byl zajištěn pro Evropu dostatek potravin a aby byly potraviny dostupné pro všechny.

  Claude Turmes (Verts/ALE). – Pane předsedající, agropaliva nejsou hlavní příčinou této krize, avšak posílení neefektivní produkce agropaliv první generace v takovéto chvíli není dobrým politickým rozhodnutím, takže povinných 10 % agropaliva je špatným politickým rozhodnutím.

Měli bychom si připomenout, z čeho toto rozhodnutí vzešlo. Byl to kompromis mezi tlakem ze strany automobilového průmyslu, který se snažil přimět Komisi, aby byla méně ambiciózní ohledně úsporné spotřeby automobilů a aby přistoupila na tuto méně ambiciózní politiku výměnou za to, že bude stanoven vyšší cíl ohledně agropaliv. Toto je podporování mýtu, který spočívá v tom, že ve světě, ve kterém miliony mladých Číňanů a Indů také sní o tom, že budou mít automobil, my naznačujeme, že můžete nadále konstruovat obrovské limuzíny a pohánět je agropalivy.

Toto není na planetě, která má omezené zdroje, fakticky možné, takže naléhavě vyzývám Komisi, aby toto znovu zvážila. Buďme ambicióznější ohledně úspornosti automobilů z hlediska spotřeby paliv. Potřebujeme přejít z jednorozměrné agropalivové politiky na holistickou politiku pro energii z biomasy a soustředit biomasu tam, kde je to nejefektivnější, což je v oblasti výroby elektřiny a tepla. Mimochodem je to levnější, než používat agropaliva, která jsou neefektivní.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, podle OSN ohrožuje skutečná přílivová vlna vysokých cen více než 40 zemí a více než 100 milionům lidí hrozí hladomor. Vážení členové Komise a Rady, tím se také pro chudé lidi v EU zvyšuje inflace mnohem rychleji než činí celková inflace. Z tohoto důvodu musíte přejít z objevů ke koordinované státní intervenci. Nejsme zde teoretickou institucí, která má na starosti pouze analýzu. Je zapotřebí koordinované akce, a to na evropské úrovni. Musí být také urychleně svoláno zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Musíte přestat neustále podceňovat společnou zemědělskou politiku. Měli byste změnit svoji politiku o biopalivech a rovněž pomoci zajistit, aby ceny potravin přestaly být předmětem nekontrolovaného trhu a honby za ziskem.

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Pane předsedající, dnešní titulek francouzských novin Le Monde zní: „Za 1 euro si toho moc nekoupíte“. Zvyšující se ceny potravin, inflace a rostoucí ceny ropy tíží rodinný rozpočet. Sociální důsledky recese jsou stále citelnější. Analýza listu Le Monde nepochybně platí také pro ostatní členské státy. Někteří řečníci již poukázali v této debatě na to, že je až příliš často zapomínáno, že problém s kupní silou rovněž představuje problém pro Evropu. My všichni, včetně mě, vítáme solidaritu se třetím světem. Jak však praví staré přísloví: dobročinnost začíná doma. Pokud na to zapomeneme, bude Evropanům opět hrozit, že se otočí zády k politice, které nerozumí, zejména pokud k nim není vstřícná.

Všechno jsme to již slyšeli: Komise situaci sleduje. Komise přidělila pomoc v hodnotě stovek milionů pro nejvíce zasažené obyvatele. Mohli bychom těmto činům dobré vůle jen tleskat, kdyby nebylo té skutečnosti, že tyto činy opět jen svědčí o tomto typicky evropském neduhu, který spočívá v tom, že jsou léčeny pouze symptomy. V této chvíli bych chtěl poukázat jen na dva paradoxy. Komise říká, že činí vše, co může, aby zastavila pokles kupní síly. Avšak jak vysvětlíte Evropanům, že chcete udržet kupní sílu, když oni jsou těmi jedinými, kteří budou muset každý rok sehnat 200 EUR na jednu rodinu pro ambiciózní klimatický plán? Jak hodláte rozvíjet biopaliva pro naše energetické požadavky a současně bojovat s nedostatkem potravin? To jsou jen dva prvky ve významné debatě, které je věnováno příliš málo pozornosti.

  Andreas Schwab (PPE-DE). – (ET) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, diskuse se již skutečně posunula dále. Proto bych se rád zaměřil na dva body. Domnívám se, že pan Schulz má naprostou pravdu, když poukazuje na to, že trhy – zejména kapitálové a investiční – zareagovaly na rostoucí nejistotu velmi výrazně, a to nejen po krizi s krizovými hypotékami, k níž došlo v posledních měsících nikoli pouze v Evropě, a že mnozí investoři proto přešli na dlouhodobější a spolehlivější investice. V konečném důsledku to přináší skutečně dramatické následky pro spotřebitele po celém světě, protože mimo jiné v důsledku toho také prudce vzrostly ceny potravin.

Když se podíváme například na surovinové fondy, zjistíme, že některé surovinové fondy vytváří v posledních letech až 30 % zisk. Samozřejmě to však nemůže být naše představa spravedlivého světa nebo politiky trvale udržitelného rozvoje, kdy nejprve ze všeho nafoukneme naše ceny, kapitálový trh vyžene nahoru ceny surovin a potravin, a my se pak následně snažíme vytvořit solidaritu s národy jižní Afriky a Jižní Ameriky, abychom tam poté dopravili příslušně drahé výrobky.

Je pravda, že se musíme snažit apelovat na Evropskou centrální banku a na mezinárodní kapitálové trhy, aby učinily všechno, co mohou, ke zlepšení důvěry ve stávající konvenční investiční příležitosti, aby investoři nalezli opět cestu k těmto strategiím, k těmto investičním příležitostem. Naneštěstí pan Schulz neposkytl žádný návod, jak má být toto umožněno. Domnívám se, že nejsme neschopní a tudíž nikoli zcela bez příležitostí, avšak především musíme vytvořit dojem, že zde Evropská centrální banka hraje centrální úlohu.

Druhým bodem, o kterém se chci zmínit, je to, že věřím, že musíme také varovat proti nepřiměřenému šíření poplašných zpráv. Nárůst cen potravin je samozřejmě v současné době značný – náš kolega poslanec na to poukázal – a je dokonce značně významný pro spotřebitele v Evropě a způsobuje dramatické škrty v rozpočtech. Domnívám se nicméně, a někteří z kolegů se o tom zmínili, že musí být naší povinností trvale prosazovat i zde v parlamentu realistický způsob řešení různých energetických zdrojů, pokud skutečně chceme učinit z těchto cílů své vlastní.

  Josep Borrell Fontelles (PSE). – (ES) Pane předsedající, krize v oblasti financí a nemovitostí na severu a potravinová krize na jihu náhle ukázaly všechny rozpory deregulované globalizace.

Trhy náhle začaly spekulovat s potravinovými výrobky, protože jsou s nimi spojeny obrovské ziskové marže. Když se cena rýže zvýší ze 400 USD na 1 000 USD během sedmi týdnů, nemůže být toto masivní zvýšení ceny zdůvodňováno žádným množstvím biopaliv. To je prostě a jednoduše trh, ten svatosvatý trh, který poté, co spekuloval s bydlením a zruinoval miliony zadlužených lidí, nyní spekuluje s potravinami, protože tam se dají vydělat peníze: 1 000 dolarů za tunu rýže!

To nemá nic společného s racionálním strukturálním problémem, který lze vysvětlit pomocí zvýšení poptávky ze strany Číňanů, nebo který lze vysvětlit snížením nabídky v důsledku sucha.

Tento svět potřebuje trochu méně trhu a trochu více regulace. Globalizace nemůže pokračovat a uštědřovat při tom rány, které způsobují takovéto katastrofy; je třeba ji řídit a řídit globalizaci nyní mimo jiné znamená posílit kapacitu Afriky v oblasti zemědělské výroby.

Jak zcela správně řekl pan komisař, kontinent jako Afrika nemůže dovážet potraviny. Afrika musí být soběstačná a aby bylo dosaženo tohoto cíle, je zde mnoho politik, které musíme změnit, abychom jim umožnili rozvinout jejich produktivitu a pomohli jim dělat to, co umějí a mohou dělat a co by dělali, kdyby nebylo situace na trzích – a jsou tu opět trhy – které ve snaze o konkurenceschopnost za každou cenu způsobují rozsáhlé lidské tragédie.

Haiti dováží 80 % rýže, kterou spotřebuje. Před několika málo lety byla země plně soběstačná. Proč najednou dováží rýži, která je pěstována ve Spojených státech a která je dotována vysokými částkami? Proč jsme tento ostrov postavili do situace vysoké závislosti? Je pravda, že biopaliva způsobila zvýšení ceny americké kukuřice. Když je 30 % produkce odkloněno jinam, je jasné, že se ceny budou měnit.

Avšak cena pšenice se kvůli biopalivům nezměnila: 1 % nemůže způsobit změny takovéhoto druhu. Nemůžeme zastavit technický rozvoj toho, co je nyní alternativou ke kapalným palivům, a možná i jedinou alternativou. Vyhněme se tomuto nadměrnému přesunu zemědělské produkce do oblasti biopaliv, avšak nevylévejme s vaničkou i dítě ani nehledejme obětní beránky, na které bychom svalovali vinu za problémy, které nejsou způsobovány technickými změnami ani změnami v poptávce, nýbrž které jsou způsobeny spekulativními pohyby, které by svět neměl dovolit a proti kterým bychom my společně se všemi politickými silami měli bojovat.

PŘEDSEDAJÍCÍ: ADAM BIELAN
místopředseda

  Niels Busk (ALDE). – (DA) Pane předsedající, od roku 1957, kdy byla společná zemědělská politika zavedena, nám zajišťovala velká množství potravin za rozumné ceny. Spotřebitelé jsou však nyní konfrontováni s velmi velkým nárůstem cen za chléb a mléko kvůli stoupající poptávce, zejména proto, že po celém světě byla po několik let velmi špatná úroda. Evropané nyní toto začínají pociťovat finančně a v případě těch méně šťastných to již způsobuje obtížné situace. Pro nejchudší rozvíjející se národy a pro rozvíjející se národy, které jsou závislé na dovozu potravin, je situace naprosto neudržitelná. Pro rozvíjející se země, které potraviny vyvážejí, jsou však vysoké ceny příznivé, neboť jejich výnosy rostou.

Rád bych zdůraznil skutečnost, že bychom měli rozlišovat mezi nedostatkem nabídky a vysokými cenami. Nedostatek nabídky je něco, co bychom měli brát vážně a reagovat na to. Dokud však bude litr koly stát více než litr mléka, nemyslím si, že je cena mléka nerealisticky vysoká. Světová banka dospěla k závěru, že do roku 2030 se poptávky po potravinách zvýší o 60 %, zejména v důsledku zvýšené poptávky ze strany takových zemí jako je Čína a Indie, kde se poptávka po potravinách zvyšuje v závislosti na růstu prosperity. Rovněž je třeba uvést, že naše zásoby obilí jsou nejnižší za posledních 60 let – zásoby jsou nyní na kriticky nízké úrovni. Další špatná sklizeň v roce 2008 by mohla vést k takovému nedostatku nabídky potravin, o němž si nikdo nikdy nemyslel, že by byl možný.

Musíme si uvědomit závažnost situace; musíme obchodovat a musíme využívat příležitosti, které máme k dispozici. Musíme nalézt správnou rovnováhu mezi ekologickými potřebami a potřebou produkovat dostatek potravin pro uspokojení poptávky. V této souvislosti nemůžeme dosáhnout pokroku, pokud nebudeme jednat o biotechnologii a nebudeme za pomocí objektivních informací řešit kampaň strachu vedenou proti geneticky modifikovaným potravinám. Podle mého názoru biotechnologie nabízí celou řadu možných řešení současné situace. Strach z geneticky modifikovaných plodin, který je v Evropě tak rozšířený, má důsledky, které jsou zcela absurdní. Namísto abychom dováželi krmivo v podobě sójových bobů a kukuřice pro naše zvířata, krmíme je obilnými výrobky, které by mohly být použity pro lidskou potravu. Připisování nárůstu cen potravin biopalivům musí být také následek neznalosti faktů, neboť potravinové plodiny nejsou v Evropě pro výrobu biopaliv obecně používány.

Máme k dispozici mnoho dobrých nástrojů. V první řadě bychom měli používat zemědělství, které je připraveno se tohoto úkolu zhostit. Měli bychom zemědělství rozvíjet, namísto abychom jej spíše utlumovali, jak tomu bylo v politice v posledních letech. Měli bychom zachovat ekologické výdobytky, kterých jsme dosáhli, avšak máme mnoho možností, jak tyto výhody zachovat a současně zvýšit produkci. Například politická rozhodnutí určují, jaké množství hnojiva bychom měli přidat na kukuřičné pole. Převážit by měla samozřejmě faktická a objektivní hlediska.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Pane předsedající, v polovině tohoto století překročí počet lidí žijících na naší planetě 9 miliard. Kromě růstu počtu obyvatel budeme svědky nárůstu poptávky po potravinách, jejichž nedostatek zažíváme již nyní – a to nejen ve třetích zemích, ale také v evropských zemích. Evropa a svět se mohou těšit na velkou potravinovou krizi.

Společná zemědělská politika Evropské unie, která je založena na příkazech, zákazech, kvótách a kontingentech, vede k tomu, že některé státy na potravinové krizi vydělávají, zatímco jiné prodělávají. Jen málo zemí EU z tohoto vyjde dobře. Je smutné, že velká většina utrpí ztráty, včetně Polska, které bylo donedávna třetím největším producentem potravin v EU a které v minulosti bylo schopno nakrmit dvojnásobné množství lidí, než kolik činí počet jeho obyvatel.

Nedostatek potravin jde ruku v ruce s vyššími náklady. Podle Světové banky v posledních třech letech ceny potravin stouply celkem o 83 %; stále rostou a porostou i nadále.

Mezinárodní měnový fond, Světová banka a vlády mnoha zemí vědí, že nedostatek potravin ohrožuje biologické zabezpečení lidí. Po zásazích četných zástupců, včetně některých zástupců z Polska, uvolnila Evropská unie 2 900 000 hektarů země ležící ladem pro pěstování obilnin a zvýšila kvótu mléka o 2 %. To však problém nevyřešilo. Stále se uplatňuje krátkozraká zemědělská politika EU. Zpracovatelské závody jsou zavírány, obdělávané plochy se tenčí, stromy jsou pěstovány na orné půdě a je podnikáno mnoho dalších kroků, které omezují produkci potravin.

Kdo nám v budoucnu poskytne zdravé, levné potraviny? Američtí výrobci určitě, avšak jejich potraviny nebudou zdravé, neboť budou geneticky modifikované. Proč tedy čekáme? Již jistě víme, že zemědělská politika EU tak, jak je uplatňována, aby naplňovala očekávání určitých zájmových skupin, je cestou, která nikam nevede, nebo lépe řečeno vede ke ztrátě biologického zabezpečení v EU a ke zhoršení situace na celém světě. Proto potřebujeme nejen přezkoumání společné zemědělské politiky, nýbrž také opětovné projednání uzavřených smluv a nové řešení pro budoucnost.

  Marie-Hélène Aubert (Verts/ALE). − (FR) Pane předsedající, Evropská unie, mezinárodní společenství, Mezinárodní měnový fond i Světová banka křičí na poplach, mobilizují se, což je vzhledem k této potravinové krizi dobře. Chovají se však jako pyromanští hasiči.

Domnívám se totiž, že by bylo lepší přezkoumat politiky, které byly za posledních let prováděny na severu i jihu: plány na strukturální vyrovnání, které vedly velké finanční instituce, díky nimž se oslabily schopnosti států organizovat a regulovat svá vlastní hospodářství, ustoupení od zemědělství a nezájem o něj v rámci veřejné rozvojové pomoci, deregulace, náhlá liberalizace světového obchodu a finančních toků, které vedly k jisté formě ekologického sociálního dumpingu a ke spekulacím. Nedělá mi dobře, když vidím, že se rozdávají rady, řešení, ale neprovádí se kritické zhodnocení toho, co se za posledních dvacet let udělalo.

Spíše než mluvit o zajištění potravin by se mělo příslušným zemím a zejména Africe především umožnit rozvíjet své vlastní zemědělství, uspořádat své regionální trhy a chránit je, ano, chránit je určitým způsobem, jako to ostatně dělala Evropská unie při vytváření své společné zemědělské politiky. K tomu je také nutné víc naslouchat farmářským organizacím těchto zemí, které jsou iniciativní, mají nápady, mají prosté požadavky, které by se měly podpořit prostředky, jež nemusí být nutně přemrštěné. Začněme ale nejprve tím, že si vyslechneme místní subjekty, které navrhují celou řadu iniciativ, jež si zaslouží povzbuzení a podporu zejména ze strany Evropské unie.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, čím intenzivnější je vykořisťování dělníků, tím větší je bohatství nashromážděné v rukou několika málo lidí. Takový je kapitalismus. Při demonstracích skandují hladovějící lidé od Afriky po Střední Východ a od jihovýchodní Asie až po Latinskou Ameriku jedno a totéž heslo: „Máme hlad!“

Demonstrace jsou krvavě potlačovány v Egyptě, Somálsku, Bangladéši, Indii i jinde. Jsou zabíjeni a zraňováni lidé, jsou zatýkány stovky osob. Na Haiti, které je již okupováno imperialistickými silami, jsou utlačovateli příslušníci mírových sborů OSN, kteří dokonce střílejí na děti. Neboť imperialismus není nic jiného než okupace, přivlastnění a podmanění. Vztek na demonstracích není projevován jen kvůli potravinám, ropě nebo cenám biopaliv; je to protest lidí proti chudobě a ponížení, které je zhoršováno kapitalistickým barbarstvím.

Imperialistické organizace a asociace se obávají povstání hladových; vyzývají k opatřením, která se jen stěží liší od opatřeních, jež způsobují to, že miliony lidí umírají hladem. Vaše opatření jsou zlomkovitá. Vy nechcete uspokojit základní lidské potřeby a ani tato opatření tak nečiní, protože kdyby tak činila, přišli byste o bohatství. Existuje řešení. Je to skutečná neposlušnost a odboj, který povede ke svržení vykořisťujícího barbarství samotného kapitalismu

  Luca Romagnoli (NI). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nesouhlasím s tím, co bylo řečeno o raketovém nárůstu cen potravin. Zdá se mi absurdní, že si někdo myslí, že nakrmí rozvíjející se země tím, že je přiměje pěstovat rostliny pro palivo namísto pro potravu. Nemohu vůbec podporovat lobby prosazující geneticky modifikované plodiny, protože biopaliva jsou jedna věc a potraviny jsou jiná věc, a to, co mne obzvláště znepokojuje, je monopol, který existuje mimo Evropu, na patenty a semena, kvůli nimž jsou mnozí závislí na Spojených státech a evropských zemědělcích.

Podle mne není nárůst cen způsobován ani klimatickou změnou ani tím, že je palivo drahé – přestože to má určitý vliv, nemá to vliv v tom rozsahu, o jakém lidé hovoří; mělo by být také mimo jiné zmíněno, že se těšíme dobrému směnnému kurzu mezi eurem a americkým dolarem. Místo toho jsem přesvědčen, že je tento nárůst cen způsobován spekulací distribučního sektoru, zejména velkými maloobchodními prodejci, protože jak jinak vysvětlíte, že se v Itálii ceny zemědělských výrobků změnily v posledních sedmi letech jen málo a rozhodně ne o tolik, o kolik vzrostly spotřebitelské ceny?

V Itálii je tomu tak, že nadnárodní velcí maloobchodní prodejci nebo družstva využívají kartelovou strategii zcela spekulativním způsobem na úkor spotřebitelů. Domnívám se, že kupní síla se zlepší pouze tehdy, když bude zavedeno moratorium na spotřebitelské ceny. Souhlasím: méně trhu, méně konkurence a méně globalizace s cílem pomoci produktivitě a spotřebě. Proto budu hlasovat proti prohlášení Rady a Komise.

  John Bowis (PPE-DE). – Pane předsedající, po dobu 30 let jsme měli ve světě určitou míru potravinové stability a ta nyní skončila. Je to dramatický konec, je to náhlý konec a je to šokující konec. Jsme svědky nepokojů kvůli potravinám, které se odehrály na Haiti – 20 osob bylo zabito a cena rýže, fazolí a ovoce stoupla za rok o 50 %.

Problémem je samozřejmě částečně růst populace: během mého života se světová populace zvýšila ze dvou a půl miliardy lidí na šest a půl miliardy. S tím nemůžeme nic moc dělat. Je to částečně následek nového bohatství v takových zemích jako je Čína, kde poptávka po například čokoládě roste o 15 % ročně, což je z hlediska nabídky neudržitelné. S tím nemůžeme nic moc dělat.

Částečně je to způsobeno změnou klimatu, vznikem a rozšiřováním pouští, změnou ve srážkových systémech, větším množstvím záplav a tak dále, a s tím se snažíme něco dělat. Máme celý balíček opatření, která to mají řešit, a samozřejmě máme opatření, o kterých jsme dnes slyšeli od pana komisaře: potravinová pomoc a podpora zemědělství pro nejchudší země.

Částečně je to však následek rychlého zahájení produkce biopaliv: návrh EU na 10% zvýšení paliva pro dopravu; v Americe je nyní 30 % úrody kukuřice zpracováváno na ethanol, což snižuje plochu půdy dostupnou pro potraviny a tlačí nahoru cenu kukuřičné mouky.

Vidíme důsledky zdůrazněné ve výrocích Jeana Zieglera o zločinu proti lidskosti. Možná je to přehnané, ale je v tom kus pravdy a je určitě pravda, že musíme usilovat o paliva druhé generace. Musíme usilovat o dřevitá spíše než kapalná biopaliva pro dopravu. Musíme biopaliva pěstovat trvale udržitelným způsobem. Pokud tak učiníme – a to nikoli za použití monokultury – pak můžeme zjistit, že jsou biopaliva určitou částí potřebného řešení. Avšak v dané chvíli je zde velké riziko, že budou částí problému.

  Luis Manuel Capoulas Santos (PSE). – (PT) Všichni víme, že Evropu a svět nečekaně zaskočil problém, který vzhledem k rozsahu a ekonomickým a humanitárním důsledkům vyžaduje mnohostranný přístup a reakci na evropské a mezinárodní úrovni. Není to zjevně záležitost zemědělství, avšak je to problém, který nelze bez zemědělství vyřešit.

Víme o různých příčinách, ale máme daleko k tomu, abychom věděli, nakolik každá z nich přispívá k současné situaci: přímý nárůst poptávky, biopaliva, jednoduše současný výskyt špatné úrody v několika oblastech světa, následky změny klimatu, čistá spekulace vzniklá z dříve zmíněných příčin? Komise musí podniknout koky, aby nám poskytla odpovědi na tyto otázky rychle a důkladně. Navíc je zde zvýšený význam prohloubení a urychlení odložené debaty o kontrole stavu reformy společné zemědělské politiky a jednáních Světové obchodní organizace.

Jako osoby pověřené politickým rozhodováním nás tato krize nutí zodpovědět některé otázky, z nichž zdůrazňuji tyto: je liberální model, který byl postupně aplikován na společnou zemědělskou politiku dostatečně účinný, aby se vypořádal s problémem tohoto druhu? Jak můžeme produkovat více, aniž bychom riskovali udržitelnost zdrojů, a jaké alternativy lze nalézt, zejména pro výživu zvířat? Jaké nové intervenční mechanismy bychom měli zavést, abychom zabránili tomu, aby byly strategické veřejné zásoby nahrazeny spekulativním soukromým křečkováním? Jsou priority Evropské unie a mezinárodních institucí pro politiku spolupráce správné?

Musíme jednat rychle, abychom nebyli zaskočeni ještě náhleji nebo ještě horšími situacemi. Socialisté a zejména ti, kteří se zabývají otázkami zemědělství, si jsou vědomi svých povinností a jsou připraveni účastnit se této debaty a přispívat k nalezení účinných řešení toho, z čeho se může rychle stát nejvýznamnější celosvětový problém.

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, nárůst světové populace a kvalitativní nárůst spotřeby v rozvinutých zemích vede k významnému zvýšení cen potravin. To se dalo předvídat. Nemělo by nás to šokovat. Tento problém může pouze narůstat společně s tím, jak poroste počet obyvatel a jak lidí v rozvinutých zemích budou hledat dobré potraviny bez genetické kontaminace, které zjevně stojí mnohem více.

Mezitím, namísto abychom se ptali sami sebe, jak můžeme snížit ceny potravin v EU, dotujeme nákladné zemědělství ve starých zemích, zatímco v nově přistoupivších zemích podporujeme levnější produkci zdravých potravin pouze v omezené míře a to zjevně omezí jakýkoli růst produkce v těchto zemích. Evropa stojí před velkou příležitostí vyrovnat záporný schodek zahraničního obchodu s takovými zeměmi jako je Čína a Indie, neboť životní úroveň v těchto zemích trvale stoupá a počet obyvatel stoupá přímo překotně. Budou potřebovat mnohem více potravin.

  Horst Schnellhardt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsou zde dvě zprávy týkající se dnešní debaty. Za prvé na Haiti, v Bangladéši, v Egyptě a jiných zemích došlo k násilným protestům proti vysokým cenám potravin. Za druhé evropští zemědělci demonstrují proti pádu cen v mlékárenském sektoru. Podle všech známek jsou toto dvě navzájem si odporující zprávy, ale patří k sobě a dokazují, že tato krize má mnoho aspektů. Potřebujeme balíček opatření, protože pokušení uchýlit se k protekcionismu prostřednictvím výrobců potravin a maloobchodních řetězců je věc, která by měla být brána vážně a v tomto ohledu musí být politika stanovena nejdříve.

Na rozdíl od pana Borrella se nedomnívám, že bychom měli provádět regulaci, ale že bychom měli zajišťovat větši konkurenci. To je onen klíč k řešení! Nevidím tedy často zmiňovanou souvislost mezi cenami potravin a pěstováním obnovitelných surovin. To je nepřiměřené a míří to vedle. Skutečností je, že poptávka po potravinách se zvýšila, zejména v Číně a v Indii. Tomu se nemůžeme vyhnout, nicméně musíme říci, že stále ještě neexistuje takový nedostatek potravin, který by ospravedlňoval tento nárůst cen.

Domnívám se však, že musíme zavést opatření pro zvýšení produkce potravin. Sociální dávky pro naše zemědělce by proto měly být zvýšeny v tomto smyslu. Jsem přesvědčen, že revize naší zemědělské politiky je nesprávná; musí být dále rozvíjena – to je důležitá zásada.

Měli bychom však také zkoumat své právní předpisy, abychom zjistili, zda jsou vůbec vhodné pro zvyšování produkce. Máme spoustu předpisů, které omezují používání hnojiv a pesticidů, což způsobuje napětí a pnutí v rámcové směrnici o vodě. Tyto předpisy nyní nezpůsobují nárůst cen. Zde bychom se měli opět zamyslet, zda je zapotřebí velkého rozvoje.

Otázka vynětí půdy z produkce musí být samozřejmě také rozvinuta. Vynětí půdy z produkce se musí zrušit. Na těchto plochách bychom měli pěstovat potraviny.

  Alain Hutchinson (PSE). − (FR) Pane předsedající, Evropská komise právě s ohledem na současnou potravinovou krizi oznámila, že významným způsobem posílí svou mimořádnou potravinovou pomoc. To jsou skvělé zprávy, ale Komise dokáže, že pochopila celou šíři krize a že uznává, že je společně s Evropskou unií za současnou situaci odpovědná, tím, že se zaměří především na tyto strukturální příčiny.

Pro nás, evropské socialisty, nemá aktuální krize nic společného s osudem, ale je jen výsledkem velmi jasné politické volby, kterou přijaly obecně země severu v celé řadě oblastí. Musíme si totiž uvědomit, že v době, kdy se ostatně oprávněně projevují nepokoje z hladu, pokračuje Komise, která má více hlasů, v podpoře vývozu svých zemědělských výrobků na úkor milionů drobných producentů z jihu, kteří nejsou schopni těmto výrobkům konkurovat.

Mějme na paměti, že někteří lidé v rámci Evropské unie snižují částky veřejné rozvojové pomoci, zatímco dále slibují a proklamují přesný opak. Mějme ještě na paměti, že se Komise dále snaží nejchudším zemím AKT vnutit tzv. dohody o hospodářském partnerství, které nechtějí, neboť je jim jasné, že obsahují zárodky dalších budoucích krizí.

Seznam rozhodnutí, která Unie a Evropská komise dále přijímají a která jsou ve zjevném rozporu s oznámenými cíli v oblasti spolupráce a rozvoje, je ještě dlouhý. Co navíc říci o systému, o našem systému, ve kterém jsou rýže nebo obilí bezpečnými investicemi? Je opravdu normální, že evropské banky nabízejí svým zákazníkům investiční produkty, spekulující na vzestup cen surovin a zemědělských výrobků?

Připustíme jen tak klidně, že nutíme miliony lidí hladovět, abychom se mohli prohánět v našich autech přátelských k životnímu prostředí a obdivovat zeleň kolem? Ne, nepřipustíme to. Ostatně kvůli tomu voláme po větší soudržnosti mezi jednotlivými politikami Evropské unie a budeme vší silou lobovat u Komise a pana Barrosa, aby zastavil tento šílený běh za biopalivy a aby pracoval na přijetí moratoria podobného tomu, které navrhl Jean Ziegler v OSN, a to jak na jejich používání, tak výrobu, pokud se dostanou do konkurence s potravinami.

Nakonec bych rád řekl svému kolegovi Thierry Cornilletovi, že autorem citátu o rybě je Mao Ce-tung, a ne René Dumont.

  Maria Martens (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, pane Komisaři, dámy a pánové, bylo řečeno, že každý den přibližně 850 milionů lidí trpí hladem nebo podvýživou. Zajímavou věcí je, že většina těchto lidí žije na venkově a – věřili byste tomu – sami produkují potraviny. To je podivné. Zde je něco velmi v nepořádku. Nyní zažíváme také obrovský nárůst cen potravin. Je to způsobeno různými událostmi, které již byly zmíněny. Zvýšení prosperity v Číně a Indii a rostoucí poptávka po masných výrobcích, cíle Evropy a USA týkající se biopaliv, rostoucí ceny energie… a v tomto výčtu by se dalo pokračovat. Světový potravinový program potřebuje tento rok o 7 milionů USD více, aby pomohl stejnému počtu lidí jako v minulém roce. Důsledky pro nejchudší lidi jsou nesmírné.

Bude zapotřebí nových strategií, především a v první řadě krátkodobých. V blízké budoucnosti budeme muset zaplnit schodky, které existují v rámci Světového potravinového programu. Také jsem spokojena se sliby pana komisaře, že přidělí dodatečné prostředky pro dosažení tohoto cíle, například tím, že přesune výdaje na potravinovou pomoc, která je očekávána pro pozdější období tohoto roku, a tím, že bude čerpat z rezerv pro humanitární pomoc.

Avšak jak praví jedno skvělé přísloví, prevence je lepší než léčba. Proto se musíme zabývat především dlouhodobějšími koncepčními opatřeními. Jak můžeme zajistit, aby měly rozvíjející se země bezpečný přísun potravin? Jak je můžeme podpořit a jak jim můžeme poskytnout prostor? Víme, které z našich politik nebo z politik Mezinárodního měnového fondu nebo Světové banky podporují zajišťování potravin, nebo naopak ohrožují zajišťování potravin? Nemůžeme s naší zemědělskou politikou dosáhnout více? Ráda bych se zeptala Komise, jaký význam byl přikládán zajišťování potravin v pracovním programu v posledních letech do dnešního dne, protože koneckonců ke globalizaci nedošlo z ničeho nic.

Pokud jde o to, že prevence je lepší než léčba, ráda bych se zmínila o receptu na úspěch, který použila organizace Projekt hlad, což je mezinárodní organizace, která již dosáhla výborných a trvalých výsledků v různých zemích pomocí komplexního přístupu. Ráda bych také poukázala na realizaci společné strategie pro Afriku, na strategii EU-Afrika. Tato strategice konkrétně věnuje pozornost partnerství pro rozvoj afrického zemědělského sektoru. Já se ptám, jak je také Komise v tomto ohledu aktivní.

  Reino Paasilinna (PSE). (FI) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, energetický sektor nyní stojí před velmi etickou výzvou. Energie a chleba jsou nyní postaveny proti sobě. Nejedná se o nic menšího, než o rozdíl mezi prosperitou a chudobou.

Následkem spekulace je cena obilí v praxi vázána na cenu nafty. Čím vyšší tato cena je, tím více obilí bude také použito jako palivo, pokud nezasáhneme. Nyní jsou pro výrobu biopaliva používána pouze přibližně 2 % obilí, avšak toto číslo roste. Organizace pro hospodářský rozvoj a Organizace spojených národů odhadovaly, že pokud by cena nafty dosáhla úrovně 56 dolarů, výroba obilí pro potravinářské účely by se snížila o několik procent a cena obilí, tedy potravin, by stoupla o přibližně 10 %. A co kdyby cena nafty stoupala dále a dosáhla úrovně 100 dolarů, což je úroveň, na které je nyní? Naléhavě potřebujeme mezinárodní normy a dohody, aby mohl být nárůst cen potravin zastaven a aby mohl být zastaven přechod z používání obilí pro výrobu chleba na používání obilí k výrobě paliva pro automobily s náhonem na čtyři kola na našich silnicích.

Můžeme si představit všechny možné hrozivé scénáře, ale jsou i určité dobré zprávy. Rusko pracuje na plánu pro výrobu konkurenceschopné obnovitelné energie pro evropský trh. To znamená energii vyrobenou v hydroelektrárnách, využívání rezerv vody a lesního materiálu ve velkém měřítku – dokonce v celosvětově největším měřítku.

  Karl-Heinz Florenz (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, do značné míry jsem toho názoru, že zde máme vážný problém, který musíme řešit. Důrazně bych však doporučoval, abychom s vaničkou nevylévali i dítě, a místo toho abychom zjistili skutečné příčiny této situace.

Jsem poněkud ohromen, že tato debata o potravinách je pro mnohé naše kolegy poslance takovým překvapením. Světová populace v posledních 20 letech neustále rostla. Každý rok přibývá dalších 80 milionů lidí. Každý, kdo je nyní překvapen, by se měl ptát sebe, kde v poslední době byl.

Musíme se podívat na to, se kterými záležitostmi můžeme něco udělat a se kterými záležitostmi pravděpodobně nedokážeme udělat nic. Myslím, že jednou z nežádoucích věcí je otázka celosvětové burzovní spekulace s obilnými a kakaovými výrobky. Aktiva na burzách jsou obrovská a nyní nastupují spekulanti, namísto aby se investovalo do surovin. To přirozeně vede k nárůstu cen a lidského utrpení, což shodou okolností postihuje také evropské zemědělce chovající dobytek. Zde musíme přijmout iniciativní opatření.

Vývozní sleva je velmi drahá našim srdcím a každý říká, že nyní musí být zrušena. Mimochodem, to jsme již učinili a její platnost vyprší v roce 2013. Neměli bychom však zapomenout říci Spojeným státům, že ony rovněž musí postupně zastavit svoji potravinovou pomoc, protože pouze takto, když budeme postupovat společně, může tento nástroj fungovat. Pokud to má fungovat, pak musíme zaměřit zemědělskou politiku a výrobu na problematické země tohoto světa. Za tímto účelem potřebujeme v těchto zemích stabilní politické vztahy. Špatné hospodaření s finančními prostředky je pro mnohé zemědělce zklamáním, vlastnická práva jsou nejasná, zkorumpovaným vládám musí být placeny nesmírně vysoké základní daně. Naneštěstí jsme svědky rasových konfliktů a neexistuje žádná spravedlnost v oblasti osiva a traktorů. Jak má zemědělec vypěstovat plodiny – a já sám jsem zemědělcem – když nemá osivo? Na to musíme obrátit svoji pozornost.

Představoval bych si, že je zapotřebí evropské zahraniční zemědělské politiky. Evropská unie musí do této rovnice vrhnout celou svoji váhu, aby tyto nedostatky překonala.

  Bernadette Bourzai (PSE). – (FR) Pane předsedající, pane zástupče Rady, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve chci zdůraznit vážnost potravinové krize a její dramatické důsledky pokud jde o zhoršení chudoby a hladu u obyvatel rozvojových zemí.

Ale i nejvíce znevýhodněné skupiny obyvatel v západních zemích, mezi které patříme, jsou postiženy zvyšováním cen potravin a již měsíce trpí nárůstem cen. Tuto situaci je třeba okamžitě řešit, ale je také nutné přinést dlouhodobé řešení tím, že společnou zemědělskou politiku zcela přeorientujeme na politiku rozvojové pomoci a obchodní politiku stylu Světové obchodní organizace, která umožňuje vyhnout se zneužívání dominantního postavení supermarketů v Evropě a spekulacím s potravinami, protože zemědělství není běžné hospodářské odvětví. Riziko hladomoru a sociální a politické nestability je příliš velké a připomínám, že právo na potravu je základním lidským právem. Nemůžeme nechat zemědělství jen pravidlům trhu ani spekulantům, kteří se dnes po krizi v oblasti nemovitostí a energetických a nerostných surovin snaží najít bezpečné investice.

Musíme si proto opatřit nástroje na regulaci trhu a solidní a ucelené veřejné zemědělské a potravinářské politiky a co nejrychleji doplnit nouzové zásoby, abychom mohli reagovat na tento typ mimořádných situací. V rozvojových zemích musíme také upřednostnit potravinové plodiny a krmiva na úkor nepotravinových plodin, především agropaliv.

  Gunnar Hökmark (PPE-DE). – (SV) Pane předsedající, potravinová krize, které nyní čelíme, hrozí tím, že vrhne lidstvo zpět o celé desetiletí co se týče chudoby, a hrozí, že způsobí nestabilitu a lidské utrpení ve velké části světa.

Domnívám se, že je důležité toto zdůraznit, a také uvést, že my v zemědělském sektoru jsme nezaznamenali stejně rychlý rozvoj, k jakému došlo v těch částech světového hospodářství, které byly globalizovány. To, čeho jsme svědky, je selhání regulovaných zemědělských trhů, nedostatek otevřeného obchodování a regulace, která brání zemědělcům využívat svoji půdu. Je jasné, že pokud si to přejeme, můžeme se také rozhodnout řešit mnohé z obtížných problémů, s nimiž se v současné době potýkáme. Větší využívání dostupných ploch na povrchu Země je dobrou věcí v boji za lepší klima.

Mít více vypěstovaných výrobků je prospěšné pro biopaliva i potraviny. Avšak současně je zde také příležitost otevřít dveře hospodářskému rozvoji v rozvojovém světě. Současně nám to v Evropě dává příležitost připravit půdu pro dynamičtější a otevřenější zemědělský sektor.

Odpověď na tyto problémy však nespočívá ve větší regulaci a ve větším množství dotací. Namísto toho spočívá ve větší otevřenosti pro evropské zemědělce a pro zemědělce na celém světě pro produkci potravin a biopaliv, která svět potřebuje. Jde o svobodnější zemědělství, svobodnější zemědělce a volné obchodování.

Pokud se nám podaří tohoto dosáhnout, také budeme schopni dosáhnout většího pokroku v mezinárodních jednáních z Dohá, v jednáních o volném obchodu a současně učiníme něco pro lepší klima a lepší svět.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Pane předsedající, sociální napětí v Evropě, humanitární katastrofa na jiných kontinentech – a účinek nárůstů cen potravin v Evropě, zejména v chudých městských oblastech, nyní zasáhl i střední třídu. Na evropském kontinentu je v Unii přibližně sto milionů chudých lidí a v Maďarsku jsou přibližně tři miliony lidí žijících pod hranicí chudoby, jejichž obtížná situace je zhoršována jak růstem cen potravin obsahujících ovoce, tak nedostatkem masa. Již zavedené programy EU, jako například programy pro mléko a ovoce ve školách, jsou proto nesmírně důležité. Současná krize ukazuje, že potřebujeme pro rok 2013 novou zemědělskou politiku. EU musí vyrábět většinu svých potravin, a to potravin dobré kvality, a také musí pomáhat zemím, které nejsou v EU, v oblasti know-how, přenosu znalostí a rozvoje zemědělské výroby, aby mohl být vyřešen tento celosvětový problém, jehož závažnost neustále roste. Děkuji vám za pozornost.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, nárůst poptávky ze strany vznikajících ekonomik, nárůst ceny nafty a klimatická změna, to vše jsou faktory, které přispívají k růstu cen potravin po celém světě, avšak nevysvětlují všechno. Bouřlivý růst finančních trhů přispěl ke zvýšení spekulací motivovaných výnosy, které nabízejí surovinové fondy. Důkazem je to, že vzrostly ceny nejen potravin, ale také cena niklu, stříbra a zlata.

Ceny potravin se od roku 2005 prudce zvýšily o 83 %, což ve spojení s vysokým procentem příjmu, které nejchudší lidé vynakládají na potraviny, znamená, že nyní čelíme nejvýznamnějšímu faktoru zvyšování chudoby a nerovnosti. Ještě závažnější je možnost, že jsme možná na pokraji celosvětové tragédie nepředstavitelných rozměrů, která může vést k hladovění a smrti milionů lidí.

Právě před touto situací varoval Mezinárodní měnový fond, když uvedl, že pokud ceny potravin zůstanou na svých současných úrovních, mohlo by zemřít více než 100 milionů osob, většina z nich v Africe. Je proto naléhavě zapotřebí společného mezinárodního zásahu, aby byl zvýšen rozsah pomoci pro ty, kteří jsou v největší nouzi, protože zde se jedná o miliony případů života a smrti. To však nestačí! Je zapotřebí vytvořit mechanismy pro regulaci mezinárodního obchodu a pro účinný dohled nad finančními trhy s cílem zabránit spekulačním transakcím, z nichž má prospěch pouze malá menšina na úkor stovek milionů chudých a bezbranných lidí. Evropská unie má povinnost vést tento proces na globální úrovni, neboť pouze s takovýmto postojem přestane být cíl v podobě vymýcení chudoby a prosazení míru na celém světě pouhou utopií.

  Riitta Myller (PSE). – (FI) Pane předsedající, nemyslím si, že by na tom byli chudí lidé v rozvojových zemích lépe, kdybychom poskytli tržním silám větší prostor pro působení na trzích s potravinami bez regulace, jak zde bylo navrhováno. Globální kapitalismus míří k morální krizi, pokud vyjde najevo, že původcem potravinové krize jsou burzovní spekulanti.

Lidé zde hovořili o biopalivech a způsobu, jakým soutěží s produkcí potravin o půdu. Bylo zde zmíněno, že toto soutěžení nebylo příliš velké, alespoň ne dosud. Nicméně tento problém je zapotřebí důkladně prozkoumat, avšak neměli bychom přijímat žádné uspěchané závěry.

Potřebujeme paliva, která lze získat z obnovitelných zdrojů, avšak je jasné, že nikoli takovým způsobem, který připravuje produkci potravin o prostor. Různé země a výzkumné ústavy nyní vynakládají velké finanční částky na výzkum týkající se biopaliv druhé a třetí generace. Tato paliva nesoutěží s produkcí potravin. Bylo odhadováno, že nová generace paliv bude na trhu od nynějška za pouhých několik let. Neexistuje důvod, proč bránit výzkumu v této oblasti, a proto potřebujeme stanovit jasná kritéria trvalé udržitelnosti pro biopaliva a vyrábět biopaliva druhé a třetí generace trvale udržitelným způsobem.

  Anna Záborská (PPE-DE). – (SK) Při řešení problémů jako je ten dnešní bychom se měli v prvé řadě zamyslet nad tím, proč vznikly. Podobně jako při demografické krizi, obchodovaní s lidskými bytostmi, globálním oteplování, výskytu rakoviny či terorismu, nevznikl ani při růstu cen potravin problém sám od sebe a z jednoho dne na druhý.

I při zvyšování cen potravin a dosahu tohoto jevu na obyvatelstvo máme sklon řešit hlavně důsledky a nezamýšlíme se nad příčinami. Pravda je však taková, že jen když vyřešíme příčiny, můžeme zabránit prohlubování krize. Při růstu cen potravin a ohrožení výživy v některých částech světa musíme mluvit i o kvalitě a kvantitě stravy, což je jeden ze základních aspektů v životě každého člověka, rodiny či národa na této zemi.

Jak se může mladý člověk vyvíjet fyzicky, intelektuálně a duchovně, pokud nemá přístup k výživě, která je pro něj nevyhnutná? Jak může matka a otec zabezpečit svou rodinu, pokud nemají potraviny, které jim slouží na naplnění této odpovědnosti? Nezapomínejme, že to byly právě nejbohatší země, které využívaly, často neuváženě, bohatství chudých zemí bez jakékoliv kompenzace. Nerespektovaly ekologickou rovnováhu a dnes vidíme důsledky jejich chování na nejchudší populaci.

Možná nemusíme chodit daleko. Podívejme se na naše instituce, které díky vnitřním předpisům vyhazují každý den množství potravin, zatímco i v naší blízkosti žijí lidé, kteří hladoví. Hladoví lidé kdekoliv na světě jsou většinou špatní partneři.

  James Nicholson (PPE-DE). – Pane předsedající, nyní je před námi ještě jedna výzva, kterou musíme překonat: zajistit dodávku svých potravin. Zaznamenali jsme masivní nárůst cen potravin a takováto situace bude panovat ještě po značnou dobu v budoucnu. Nabídka levných potravin zmizela. Vždy jsem byl jeden z těch, kteří věřili, že taková věc jako levné potraviny nikdy neexistovala, avšak když přesunete obilí z dodávek potravin do oblasti výroby energie, pak jste změnili rovnováhu. To, čeho jsme nyní svědky, je důsledek tohoto kroku.

Všichni známe důvod této skutečnosti, avšak budou to právě ty země, které si to mohou nejméně dovolit, které budou postiženy nejvíce. Již není zapotřebí půdy ležící ladem a nyní máme morální povinnost podpořit naše zemědělce, aby produkovali více, abychom zajistili, že se ceny nevyšroubují zcela nekontrolovatelným způsobem, a aby mnohé regiony světa netrpěly hladem.

Znovu se musíme zabývat kontrolou stavu SZP, abychom zajistili, že budeme schopni reagovat na změněnou situaci. Toto bude mít na zemědělce a jejich rodiny hořko-sladký účinek. Po celá léta byli zesměšňováni kvůli jezerům mléka a horám másla. Kde jsou nyní? Teď je všechno pryč. V Evropě nám nyní zbyly zásoby potravin pouze na 27 dní, jak nám pan Daul sdělil dnes odpoledne.

Ano, jsem přesvědčen, že se musíme zabývat situací týkající se norem pro geneticky modifikované organismy. Nemůžeme již před tím nadále zavírat oči. Přehnanou regulací vytlačujeme sami sebe z trhu. Zavedli jsme pro naše zemědělce taková omezení, že mnozí to prostě vzdali a odešli. Potřebujeme větší produkci, nebo dojde ke katastrofě. Musíme podporovat naše zemědělce, aby vyráběli větší množství potravin. Toto nikdo nepředpovídal ani nikdo nepředvídal, bez ohledu na to, jak usilovně se nyní mnozí snaží pohlížet zpět a říkat nám, že to předpovídali. Pravda je, že jsme se v této situaci prostě náhle ocitli. Nyní na ni musíme reagovat.

  Albert Deß (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pohádky obvykle začínají slovy „bylo nebylo“. Rád bych takto zahájil také svůj projev. Bylo nebylo, existovala světová obchodní organizace nazývaná WTO, která chtěla vytvořit celosvětovou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou prostřednictvím zcela volného obchodu. Slibovala lidem v nejchudších zemích podstatné zvýšení prosperity a lidem v bohatých zemích levné potraviny díky liberalizaci obchodu. Toto je pohádka; skutečnost je poněkud jiná.

Celosvětový volný obchod v zemědělství není vhodný pro trvalý boj proti globálnímu hladu a globální chudobě. Světová banka a Světová obchodní organizace si toho musí být vědomy. Celosvětový volný obchod v zemědělství slouží pouze velmi malému počtu zemědělských konglomerátů, které vyvážejí potraviny z nejchudších zemí bez jakéhokoli ohledu na samotnou potravinovou situaci. Proti chudobě nelze bojovat účinně za pomocí globálního zemědělského obchodu. Lidé v chudých regionech si již nemohou dovolit potraviny za vysoké výkupní ceny a zemědělci ve vysoce rozvinutých oblastech již nejsou schopni produkovat potraviny za nízké výkupní ceny, protože to na této úrovni není ziskové. Obě skupiny se střetávají. Velmi pochybuji, zda pan Zoellick ze Světové banky, pan Lamy ze Světové obchodní organizace a – žel to musím říci – můj kolega pan Hökmark z mé vlastní skupiny chápou tyto souvislosti. Proto se v blízké budoucnosti na této situaci nic moc nezmění.

Pokud jde o výkupní ceny zemědělských produktů v Evropě, v roce 1961 jsem obdržel 26 centů za 1 kilogram obilí. Před dvěma lety jsem obdržel 8 centů. Proto nemohou být výkupní ceny příčinou vysokých cen potravin!

  Mihael Brejc (PPE-DE). – (SL) Domnívám se, že je zapotřebí zásadní restrukturalizace zemědělské politiky co se týče různých kvót, přídělů množství, omezení a různých pobídek motivujících k neprodukování potravin. Také mne zajímá, kolik je v Evropě ještě orné půdy ležící ladem. Plně souhlasím s výrokem vysloveným panem Nicholsonem, že zemědělská výroba v Evropě by měla být podpořena a že by měly být zváženy pobídky motivující k zastavení snížení produkce v zemědělském sektoru. Mladí z tohoto oboru odcházejí, takže kdo tam zůstane, aby půdu obdělával?

Skutečnost, že existuje nedostatek potravin, neznamená, že by měly být otevřeny dveře dokořán geneticky modifikovaným zemědělským produktům. Také si myslím, že musíme zrevidovat svá očekávání co se týče biopaliv a že na domácích trzích bychom měli zkoumat, čím to je, že vysoké ceny vždy přinášejí ty nejvyšší zisky velkoprodejnám. Stručně řečeno, očekávám, že Evropská komise vypracuje okamžitá opatření i strategii pro tuto novou situaci.

  Neil Parish (PPE-DE). – Pane předsedající, čelíme nyní situaci, do které jsme se dostali, ani nevíme jak, protože příliš dlouho byly potraviny příliš levné: jejich cena byla nižší než výrobní náklady. Před třemi lety stála pšenice 90 EUR za tunu, což bylo méně než výrobní náklady. Nyní stojí přibližně 270 EUR za tunu a její produkce je zisková.

Nejsem takový pesimista jako mnozí řečníci, kteří zde dnes promluvili, protože pokud trh platí za potraviny tu správnou cenu, pak budou potraviny produkovány. Proto musíme tento trh uvolnit. Evropa dokáže produkovat potraviny: zemědělci v Evropě si toužebně přejí mít možnost produkovat potraviny, avšak 20 let se jim říkalo, že je ve světě příliš mnoho potravin, a proto musí být produkce potravin snížena. Proto musíme použít biotechnologii, aby nám pomohla zvýšit produkci potravin, musíme snížit byrokracii a mezitím musíme pomoci nejchudším lidem na světě přestát tuto krátkodobou krizi, protože tato situace je krátkodobou krizí. V zemi jako je Zimbabwe v Africe jde také o řádnou správu: pokud zemi ovládá šílenec, její obyvatelé nebudou nikdy nakrmeni.

  Bogdan Golik (PSE). – (PL) Pane předsedající, toto je jedna z nejdůležitějších rozprav – jak z politického, tak z hospodářského hlediska – zde v parlamentu, jak vyplývá z výroků těch, kteří do ní dnes přispěli. Tato rozprava se týká nejen nárůstu cen potravin, nýbrž také smrti způsobené hladem. Dnešní hlasy v tomto sále a znepokojující analýzy říkají to, co říkají. Cena pšenice jen za poslední rok stoupla o 130 %, cena sóji o 87 % a cena rýže o 74 % - to jsou fakta. V posledních 30 letech jsme ceny snížili, avšak to, co se stalo v průběhu posledního roku, vysílá všechny varovné signály.

Skutečnost je následující: existuje celosvětový nedostatek potravin; existuje hlad – 850 milionů lidí trpí hladem. V deseti nebo více zemích byly nepokoje a tyto nepokoje se zhorší. Tropické pralesy jsou káceny v masovém měřítku společně s amazonským deštným pralesem – jinými slovy, přání získat biopaliva převažuje nad přáním snížit hlad ve světě. V průběhu příštích několika let bude existovat celosvětový schodek v objemu 200 milionů tun obilí. Globální inflace vzroste, bude nadále přetrvávat nedostatek vody a spotřebitelé v Evropě budou ze svých peněženek vydávat o 30-40 % více než před rokem.

Co bychom měli učinit? Urychleně reformovat společnou zemědělskou politiku, neboť také v Evropě jsou miliony zemědělců, kteří trpí chudobou, a svolat mezinárodní konferenci při první možné příležitosti, která přijme určitá rozhodnutí a vyvodí určité závěry z této debaty a tohoto problému.

  Robert Sturdy (PPE-DE). – Pane předsedající, zasedám v této sněmovně od roku 1994 a musím říci, že se domnívám, že nikdy jsem tu neslyšel tolik pokrytectví.

Jak řekl Jim Nicholson, před lety jsme byli kritizováni za nadvýrobu potravin. Nyní jsme kritizováni, protože ceny potraviny dosáhly pravděpodobně své realistické a skutečné úrovně.

Co s tím ale můžeme udělat? Víte, pane komisaři, je něco, co můžete udělat, a mohl byste to udělat hned zítra, kdybyste to opravdu chtěl udělat. Tedy za prvé zrušit antidumpingovou legislativu týkající se zejména fosfátu a uhličitanu draselného a také dusíku přicházejícího do Evropské unie a odcházejícího do zbytku světa.

Tuto legislativu zavedl pan Mandelson a tato legislativa způsobuje obrovský problém, protože k produkci potravin potřebujete tři věci: slunce, vodu a také dusík, fosfát a uhličitan draselný. Země třetího světa nemohou produkovat potraviny, pokud to nebudou moci získat za přijatelnou cenu a v současné době tato cena stoupla z přibližně 80 GBP za tunu na zhruba 500 GBP za tunu. Pokud s tím něco uděláte, pomůžete tím zbytku světa.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, po několik let jsme nyní hovořili v Evropské unii a ve Světové obchodní organizaci o liberalizaci obchodu, což bylo míněno jako usnadnění obchodu, avšak ve skutečnosti uplatňujeme omezování zemědělské produkce. V Evropě a nejen v Evropě omezujeme produkci systematicky již značnou dobu.

Globální nárůst cen potravin je výsledkem nárůstu výrobních nákladů, nákladů na energii a palivo a hnojivo a nákladů na práci. Nezapomínejme však, že o více než před rokem byla cena za barel nafty 70 USD, ziskovost zemědělské produkce byla jiná a stejně tak ziskovost biopaliv, zatímco dnes barel nafty stojí 115 USD. Biopaliva však nejsou příčinou krize. Biopaliva představují pouze 2 % zemědělské produkce, takže ona jsou na vině pouze částečně.

Vidím dnes mnoho obavy, neřkuli strachu, dokonce i zde v tomto sále, avšak náhlé, nepromyšlené kroky nepomohou. Potřebujeme stabilní zemědělskou politiku, avšak o stabilizaci musíme usilovat nejen v zemědělství, nýbrž také na finančních trzích. Nedostatečná kontrola finančních trhů vede ke spekulativnímu jednání a ke vzniku nebezpečných situací, nejprve na trhu hypoték a poté na trhu potravin. Stabilizace na finančních trzích.

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Poslanec Evropského parlamentu pan Dillen řekl, že za této situace na trhu potravin bychom neměli jen zmírňovat symptomy, nýbrž měli bychom vyléčit nemoc. Abychom to učinili, musíme stanovit správnou diagnózu. Podle mého názoru byla toto velmi užitečná debata, která také pomůže Radě při stanovování diagnózy a při nalézání správných odpovědí a léčebných metod.

Jaké jsou však příčiny této situace na světovém trhu potravin a dramatického nárůstu cen potravin? Hlavní příčinou je větší poptávka. Jak bylo již zmíněno, světová populace vzrostla, a velká část této skutečnosti je nyní způsobena vyšší životní úrovní. A nikdo nemá právo od nich očekávat, že se vrátí ke své dřívější chudé stravě.

Jak vyřešit tuto velkou poptávku? Zvýšením nabídky. Rád bych zde zmínil, že Rada již přijala určitá opatření. Jak jsem se již zmínil ve svém úvodním projevu, dočasným zrušením povinnosti vyjmout půdu z produkce zajišťujeme, aby evropští zemědělci mohli produktivně využívat dalších 10 % zemědělské půdy. Význam tohoto opatření také jasně vyplývá z výroku proneseného Josephem Daulem o množství půdy v Evropě, která je v současné době vyhrazena pro biopaliva. Více o tom řeknu později.

Rovněž jsme o 2 % zvýšili kvótu pro mléko. To je jen několik málo opatření, která Rada přijala s cílem zvýšit nabídku. Kromě zvýšení nabídky v samotné Evropské unii je samozřejmě zapotřebí jednat za účelem zvýšení produkce potravin také v jiných částech světa, zejména v rozvojových zemích.

Další příčinou je nákladnější výroba z důvodu vyšších cen energie, mimo jiné. Abychom nalezli řešení, musíme se zabývat intenzivnějším výzkumem, racionalizací, novými technologiemi a inovativní produkcí v oblasti zemědělství.

Změna klimatu je rozhodně další příčinou. Dlouhodobá sucha na území jednoho z největších světových producentů obilovin a rýže snížily výnosy této země a její příspěvek k nabídce na světovém trhu. Zde hledá Evropská unie odpovědi, vedena linií, jež byla naznačena v balíčku energetické legislativy, která je v současné době projednávána a pro níž předsednictví stanovilo pevný cíl usilovat o dosažení dohody do konce tohoto roku.

Nyní několik slov k biopalivům. Není pochyb o tom, že je zde určitá souvislost, avšak není možné tvrdit, že je to jedním z hlavních důvodů současné situace na trhu potravin. Navzdory tomu svět zvažuje tento aspekt také velmi vážně. Z tohoto důvodu z iniciativy slovinského předsednictví byla nedávno zřízena ad hoc pracovní skupina, přičemž jejím hlavním úkolem je vypracovat trvalá kritéria pro výrobu biopaliv. Účelem těchto kritérií by bylo, aby výroba biopaliv nenahrazovala produkci potravin, aby byly zohledňovány sociální aspekty a sociální dopad výroby biopaliv a aby byla zachována biodiverzita. To je však jen několik málo slov k činnosti Rady a jejímu přístupu k tomuto závažnému problému.

Rád bych dodal ještě něco jiného. Kombinace vysokých cen potravin a chudoby je tou nejhorší možnou kombinací. Je to smrtelná kombinace, která způsobuje nepokoje v řadě rozvojových zemí; je to kombinace vedoucí k hladovění. Vzhledem k tomu, že po určitou dobu nyní budeme čelit vysokým cenám potravin, musíme učinit více pro odstranění chudoby a slovinské předsednictví vynaloží snahu za tímto účelem. Podle našeho názoru je jedním z důležitých témat příštího zasedání Evropské rady rozvojový cíl tohoto tisíciletí. Pokrok Evropy směřující k naplnění těchto cílů se téměř zastavil. Rádi bychom Evropské unii dodali čerstvý podnět k dosažení těchto cílů a jak jsem se již zmínil, podle našeho názoru je toto jedno z nejvýznamnějších témat pro červnové zasedání Rady Evropské unie.

Děkuji vám ještě jednou za tuto rozpravu. Opakuji, že jsem přesvědčen, že pomůže Radě stanovit správnou diagnózu a nalézt správné léčebné prostředky.

  Louis Michel, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k malému množství času, který mám k dispozici, bych chtěl velice krátce odpovědět. Nejprve ale vyslovím pár kritických poznámek.

Pochopitelně sdílím některé úvahy a poznámky, které tu zazněly, i když ne všechny, a zkusím se zaměřit na některé věci, které by se podle mě měly objasnit.

V prvé řadě zcela souhlasím s tím, že řešení nemůže zavést pouze Evropská unie, to je naprosto zjevné, až to bije do očí. Je jasné, že řešení musí přinést všechny velké subjekty po celém světě a myslím, že tento proces již započal.

Chtěl bych nicméně zdůraznit, že to, co zde bylo dnes řečeno, je vynikající pro demokracii a pro kontradiktorní diskusi. Slyšel jsem ale i ideologické, dost formální postoje, v jednom případě i extrémně radikální. Já to respektuji, nemám absolutně žádné předsudky, ale pokud je jedna věc, která z mého pohledu k potravinové krizi nepřinese řešení, tak je to omezená nebo krátkozraká rétorika. Nemyslím si, že to nám nabídne řešení, protože problém má mnoho forem a mnoho stran. Je tu celá řada odpovědí na celou řadu příčin, jak řekl pan ministr. Není tu jen jedna příčina.

Vezměme si například biopaliva. Evropská komise vždy zdůrazňovala, jak je důležité zajistit, aby se investice spojené s rozvojem biopaliv přeměnily v hmatatelné účinky na snížení chudoby, zejména v zemědělských oblastech. Nikdy jsme nedoporučovali ani jsme neříkali, že by se biopaliva měla pěstovat všude. Plodiny na biopaliva lze pěstovat tam, kde je jasná možnost nadprodukce. V zemích, které nejsou soběstačné, je pochopitelně nebezpečné pěstovat plodiny na biopaliva a naprosto se to nedoporučuje. Řešení proto není tak jednoduché.

Chtěl bych také říci jinou věc, kterou opravdu nechápu. Poslouchám poslance Evropského parlamentu, kteří, jak si myslím, stále věří v efektivnost, čest, hodnoty Evropy a také cítí určitou hrdost na to, že jsou Evropané. Neustále je slyším se ospravedlňovat a omlouvat. To vše prý byla v podstatě chyba Evropy. S tím nesouhlasím. Někdo řekl, že Evropa nemá ráda rozvojové země nebo jim nepomáhá.

Evropa dnes představuje 56 % světové pomoci. Pokud jde o potravinovou pomoc, Evropa financuje výrobky na místních trzích a nevyváží do rozvojových zemí zemědělské přebytky. Musíme také přestat vykládat nesmysly o politické odpovědnosti Evropy. Já osobně jsem dost hrdý na to, co Evropa za posledních 50 let udělala, zejména pro rozvojové země, a když to nikdo neřekne, myslím, že to nakonec musím říci já.

Biopaliva: této otázce jsem se již věnoval. Pokud jde o Světovou obchodní organizace, je jasné, že se musí reformovat a že s ní musíme počítat dál. Kdyby však neexistovala, kde bychom byli? Co by bylo s chudobou ve světě? Světová obchodní organizace je první světovou organizací, která se snaží vnést do obchodních styků nějaké etické zásady. Chci to připomenout, protože je přece jen příliš snadné vylít s vaničkou i dítě. Jde o ideologický předsudek, se kterým bych rád skoncoval. Musíme se chovat rozumně.

Geneticky modifikované plodiny: tady pochopitelně mluvím osobně, protože na jednostranný pohled na tuto otázku je nahlíženo velmi nelibě. Osobně nepatřím mezi ty, kdo si myslí, že tato otázka je již vyřešená. A říci jen tak, že geneticky upravené plodiny jsou špatné, znamená ideologický předsudek. Je to forma scientismu, forma improvizovaného scientismu. Věřím, že není nic špatného na tom, když se bude pokračovat ve výzkumech, abychom se pokusili zajistit potravinovou soběstačnost, zejména v chudých zemích. Je to intelektuálně racionální. Dělat opak intelektuálně racionální není, nesvědčí to o nepředpojatosti. Myslím, že i to je důležité říci.

Nebudu se, pane Hutchinsone, vracet k tomu, jak ustavičně opakujete totéž o dohodách o hospodářském partnerství, protože k vám chovám velký obdiv a velkou úctu. Chcete, abych vám řekl, že souhlasím s dohodami o hospodářském partnerství pro vytvoření regionálních trhů, a to proto, že se domnívám, že pro řešení otázky zajištění potravin jsou dohody o hospodářském partnerství pravděpodobně součástí řešení, neboť když nebudete mít hospodářsky integrované regionální trhy, nedáte rozvojovým zemím možnost využívat výhod globalizace? To je má odpověď. Nesouhlasíme spolu, vlastně si myslím, že nikdy spolu v tomto bodě souhlasit nebudeme, ale přesto věřím, že je důležité, abych vám svůj postoj připomněl.

Slyšel jsem zde hovořit o kapitalistickém barbarství. Popravdě řečeno, nevím, co to je. Kapitalismus je podle mého hospodářský mechanismus, který, dokud se neprokáže opak, přinesl více pozitivního než kterýkoli jiný systém. Pochopitelně, jak jsem již mnohokrát řekl, nejsem do kapitalismu zamilovaný. Kapitalismus není předmětem mé náklonnosti, je to prostě prostředek.

Ostatně často rád rozlišuji mezi kapitalismem a liberalismem. Mí socialističtí přátelé to často směšují, ale není to zcela totéž. Musím to přesto říci. Budiž, kapitalismus je prostředek, nic víc. Souhlasím s tím, že tržní hospodářství a kapitalismus nemohou nikdy být poctivé, pokud nebude existovat vláda, která vytvoří pravidla, vynutí si jejich dodržování a bude správně a spravedlivě rozdělovat vytvořené bohatství, nezůstávejme však prosím u ideologického zjednodušování, protože pak tuto krizi nevyřešíme. Myslím, že je nutné to říci.

To jsem chtěl ve stručnosti k tématu sdělit. Téma není uzavřené. Na obou stranách sněmovny jsem slyšel platné a důležité poznámky. Jak řekl pan ministr, musíme v diskusi pokračovat, ale v bezprostřední blízkosti před námi stojí jedna naléhavá otázka. Tou je pomoci Světovému potravinovému programu získat prostředky k zabránění bezprostřední potravinové katastrofě. Druhou prioritou, ve střednědobé perspektivě, je masivní pomoc rozvojovým zemím, které nejsou soběstačné, aby svou produkci zvýšily. Chtěl bych však říci, když slyším všechny ty, co by chtěli zavádět zákony a pravidla, že bych rád věděl, zda je opravdu nutné tržní hospodářství řídit.

Musím však připomenout, že naše zemědělství je jedno z mála hospodářských odvětví, které bylo předmětem mnoha nařízení a řekl bych dokonce improvizovaného systému řízeného hospodářství. Řízené hospodářství, když není improvizované, může přinést výsledky, ale improvizované hospodářství ve stylu stop and go je poněkud nebezpečné. Pokud účinky této politiky v zemědělském odvětví nebyly zcela přesvědčivé, pak je možné se ptát, zda, jak bylo před chvílí řečeno, to není proto, že tu bylo příliš mnoho improvizovaného řízeného hospodářství namísto přirozené globalizace.

Nejsem zastánce globalizace, jen říkám, že existuje, nemůžeme ji omezit. Takže pravidla je možné nastavit, prostřednictvím Světové obchodní organizace, prostřednictvím Spojených národů, prostřednictvím celé řady mezinárodních orgánů, to ano, ale říci, že bychom mohli ze dne na den na všechno vydat zákony, a vyřešit tak všechny případy zneužití systému pomocí pravidel, jež nemáte právo stanovovat, to nevím, jak by se dalo udělat.

Já si také přeji být pragmatik. Takže nasadíme všechny páky, a už jsme to i udělali, na zvýšení produktivity v rozvojových zemích; to se mi zdá jako jediné opravdové řešení boje proti tomuto jevu a připouštím, že jsem vůči němu byl nejprve kritický. Chtěl jsem skutečně zvýšit uvědomění, protože když se nic neudělá, dojde k humanitární katastrofě, k potravinovému tsunami s konflikty a skutečně nezvladatelnými situacemi.

Děkuji vám za tuto rozpravu. Myslím, že k tomuto tématu se ještě vrátíme. Byla nesmírně přínosná a zajímavá. Já si z ní beru nejlepší argumenty na obou stranách, které se pokusím využít při hájení této věci, jež je nakonec stále věcí společnou.

(Potlesk)

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat během květnového zasedání ve Štrasburku.

Písemná prohlášení (Článek 142)

písemně. – (PL) Má země, Polsko, které zastupuji zde na fóru Evropského parlamentu, by mohla být větším producentem zemědělských produktů, a to zdravějších než jsou výrobky nyní produkované na Západě. Kvůli chybám, kterých se naši vyjednavači dopustili při našem vstupu do EU, jsme byli kvůli povinným limitům nuceni přijmout významná omezení polské zemědělské výroby. Tato politika umělého omezení potravinářské produkce má nyní drastické důsledky pro celou Evropu. Nejbolestnější důsledky zvýšení cen potravin a hyperinflace cen energií pociťují důchodci. Oblast bídy v Evropě se děsivě zvětšuje a postihuje stále větší množství lidí, zejména rodin s malými dětmi, které mají v současnosti problém přežít z jednoho měsíce na druhý.

V nových členských státech včetně Polska je mnoho pozemků, které nebyly nikdy obhospodařovány. S jejich využitím by průmysl mohl například začít vyrábět biopaliva, která mají významný dopad na současný nárůst cen potravin. Vyžaduje to však radikální změnu přístupu úředníků Evropské komise k problému a rovněž přijetí okamžitých kroků k využití výrobního potenciálu nových členských zemí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Příčiny zvýšení cen potravin v Evropské unii a v rozvojových zemích se liší, ale nemůžeme ignorovat příspěvek společné zemědělské politiky a zemědělství, které se obrátilo k výrobě biopaliv.

Na tento problém poukázalo několik subjektů. Například vědecký výbor Evropské agentury pro životní prostředí prohlásil, že se domnívá, že by EU mohla odložit svůj cíl 10 % používání biopaliv v roce 2020. Dokonce i ředitel Světové banky hovořil o zemích, které čelí nedostatku potravin, a vyzval výrobce surovin pro biopaliva, aby jejich pěstování dočasně přerušili. Samotná Organizace pro výživu a zemědělství vydala varování ohledně nepokojů vyvolaných nedostatkem potravin. V důsledku nedostatku potravin došlo v mnoha afrických a asijských zemích k demonstracím a závažnému sociálnímu napětí. Zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny Jean Ziegler řekl, že masová výroba biopaliv je kvůli svému dopadu na celosvětové ceny potravin zločinem proti lidskosti.

Je proto o to více zarážející, že Evropská komise potvrdila, že bude trvat na cíli 10 % paliv používaných v silniční dopravě, vyrobených z biomasy nebo rostlinných olejů.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. – (RO) Podle Eurostatu se v roce 2007 reálné ceny zemědělských produktů v Unii zvýšily o 5 % ve srovnání s rokem 2006 a největší nárůst o 15,8 % byl zaznamenán v Rumunsku.

V Evropě vzrostly ceny mléka a drůbeže o 7,8 % a největší nárůst cen zemědělských výrobků byl zaznamenán u obilovin (45,4 %) a pícnin (11,5 %). I v tomto případě zaznamenalo největší nárůst (29,2 %) Rumunsko.

V loňském roce vzrostly v Evropě výrobní ceny zemědělských výrobků o 4,6 %, zatímco výrobní náklady se zvýšily o 5,3 % a úroveň dotací poklesla o 3,1 %. V nových členských zemích se dramaticky zvýšily náklady zemědělských výrobců, ale dotace jsou velmi nízké. Největší pokles příjmů na farmáře byl zaznamenán v Bulharsku (- 18,6 %) a v Rumunsku (- 16,1 %). Kvůli nízké hodnotě, nevyplácení zemědělských dotací a obtížnému přístupu k zemědělským půjčkám je nemožné zavést zemědělské technologie a hektarové výnosy jsou velmi nízké.

Konkurence při používání zemědělské půdy také přispívá k navýšení cen potravinových výrobků a plocha určená k biopalivovým plodinám se v roce 2007 zvýšila o 13,6 % ve srovnání s rokem 2006 a o 31,5 % ve srovnání s obdobím 2002-2006.

  Iuliu Winkler (PPE-DE), písemně. – (RO) Nejnovější vývoj na světových trzích se zemědělskými výrobky vedl k situaci, na kterou bylo připraveno jen několik málo vlád. Kvůli dramatickému nárůstu cen, zejména u základních obilovin, hrozí hlad milionům lidí.

Na tuto novou skutečnost by měly vlády a evropské instituce reagovat.

Tato nová úroveň zemědělských cen představuje nové možnosti pro výrobce včetně výrobců v nových členských státech EU. V Rumunsku žije 40 % obyvatel ve venkovském prostředí, mnoho z nich jsou zemědělští výrobci.

Nové skutečnosti na trzích se zemědělskými výrobky pro ně představují šanci, jak zlepšit své hospodářské výsledky a implicitně zvýšit svou životní úroveň.

Zemědělství bohužel reaguje na změny cen na světových trzích velice pomalu. Malí výrobci bojují s obtížnou byrokracií a při vyjednávání nákupních smluv jsou ve srovnání s velkými prodejními řetězci s dominantním postavením na trhu znevýhodněni.

EU by měla malé zemědělské výrobce podporovat, aby mohli těžit z vyšších příjmů ze své práce. Měl by být usnadněn přístup malých zemědělských výrobců na trhy a celosvětoví prodejci by měli být podřízeni průhledným pravidlům, která by měla zabránit protikonkurenčním politikám.

12. Rozvoj a využívání evropského programu radionavigace přes satelit (EGNOS a Galileo) (rozprava)

  Předsedající. − − Dalším bodem je zpráva (A6-0144/2008) od paní Barsi-Patakyové předložená jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dalším provádění evropských družicových navigačních programů (EGNOS a Galileo) (KOM(2007)0535 – C6-0345/2007 – 2004/0156(COD)).

  Radovan Žerjav, úřadující předseda Rady. − − (SL) Jsem potěšen, že jsem zde s vámi na dnešním plenárním zasedání věnovaném rozpravě o nařízení o provádění programu Galileo.

Všichni jsme si velmi dobře vědomi geostrategického a hospodářského významu programu Galileo a EGNOS pro Evropskou unii. Avšak předtím, než se začnu zabývat textem, který byl předložen, dovolte mi stručně zmínit rozhodující události, s nimiž byly tyto dva programy v posledním roce konfrontovány.

Za německého předsednictví v červnu 2007 Rada schválila odvážné rozhodnutí ukončit neúspěšná jednání o koncesích. Po této iniciativě následovalo usnesení Evropského parlamentu, v němž byla vyjádřena silná podpora tomu, aby tyto dva programy pokračovaly pod záštitou Evropské unie, a jednoznačný požadavek, aby bylo celé financování zajišťováno z rozpočtu Evropské unie.

Když Komise později v září 2007 předložila balík návrhů, které by zajistily těmto projektům 100% financování z veřejného sektoru, bylo mezi těmito návrhy prováděcí nařízení. Díky dohodě dosažené v listopadu loňského roku mezi Radou ECOFIN a Evropským parlamentem ohledně usnesení a díky obecnému rozhodnutí, které Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku schválila o týden později, a na základě závěrů o budoucím rozvoji programu Galileo se nám podařilo vyvést tyto dva programy ze slepé uličky a vrátit je na veřejnost.

Jsem potěšen tím, že když tyto tři instituce hledaly kompromis na zákonném základě tak, aby mohl být projekt Galileo oživen v celém rozsahu, zapojily se do konstruktivní spolupráce. Zejména bych rád vyjádřil svoji vděčnost zpravodajce paní Barsi-Patakyové a také paní Angelice Nieblerové, předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Slovinské předsednictví je hrdé na to, že vynaložilo veškeré úsilí potřebné k dosažení dohody během prvního čtení.

Jsem přesvědčen, že výsledkem našich jednání je vyvážený text. Text, který máme před sebou, stanoví rozpočtovou částku potřebnou pro tyto programy na období 2007-2013 a rovněž na řízení a provádění programů GNSS, včetně zásad a struktury pro zadávání veřejných zakázek. Všichni jsme přijali odpovědnost, kterou má Evropský parlament vůči občanům, a současně i rozpočtové pravomoci.

Abychom usnadnili plnění jednotlivých úkolů týkajících se těchto programů, vytvořili jsme pro projekt Galileo interinstitucionální výbor. Tento výbor bude sledovat pokrok dosahovaný v provádění těchto programů, mezinárodní dohody spojené s těmito dvěma programy, přípravu trhů, efektivnost řídicí struktury a každoroční přezkoumání programů.

Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že není zapotřebí zvlášť zdůrazňovat význam evropských družicových navigačních programů pro vytvoření nových pracovních míst a pro evropskou konkurenceschopnost. Tyto dva programy jsou zcela v souladu s lisabonskou strategií a dalšími politikami Společenství a umožní nám vytvořit a chránit evropské know-how, zejména v oblasti takových způsobů využití, z nichž budou mít naši občané přímý prospěch.

Rád bych vám poděkoval za vaši pozornost a zejména za vaši konstruktivní spolupráci na tomto důležitém evropském projektu.

PŘEDSEDAJÍCÍ: MAREK SIWIEC
místopředseda

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, je jasné, že toto zasedání je velmi významné. Domnívám se, že si můžeme navzájem pogratulovat k tomu, že se konečně podařilo vytvořit z projektu Galileo významný evropský projekt, který je možné realizovat.

Na sklonku listopadu 2007 byla přijata dvě významná politická rozhodnutí ve prospěch tohoto velkého evropského projektu. Od té doby Evropský parlament a Rada, které věděly o potřebě rychle přijmout nařízení týkající se pokračování programů EGNOS a Galileo, prozkoumaly text návrhu Komise s cílem dosáhnout schválení při prvním čtení.

Rád bych vzdal hold konstruktivní práci těchto tří institucí, zejména parlamentu. Díky snaze každé z nich jsme dosáhli nesmírného pokroku v různých tripartitních dialozích a dnes se díváme na návrh nařízení, se kterým je spokojen Parlament, Rada i Komise. Rada se na svém zasedání, které se konalo dne 7. dubna 2008 pod vaším předsednictvím, pane ministře, vyjádřila z velké většiny ve prospěch tohoto návrhu. Je proto velice důležité, dámy a pánové, aby se dnes Parlament také vyjádřil v jeho prospěch.

Mohu potvrdit, že tento návrh zahrnuje financování programů v plném souladu s rozpočtovou dohodou, které v listopadu 2007 dosáhl Evropský parlament a Rada. Rád bych opět vyjádřil své srdečné poděkování Evropskému parlamentu za významnou roli, kterou sehrál při dosažení tohoto výsledku. Tento text také stanoví uspokojivé řízení těchto programů. Navrhuje striktní rozdělení úkolů mezi Komisi, Úřad pro dohled a Evropskou kosmickou agenturu, přičemž Komisi je přidělena úloha majitele a Evropské kosmické agentuře role manažera.

Budoucí nařízení rovněž řeší otázku bezpečnosti a zabezpečení systémů. Tento aspekt programů, přestože je podstatný, nebyl dříve řešen takto jednoznačně a uspokojivě. Komise od nynějška bude zajišťovat správu programu s trvalou a hodnotnou podporou členských států, které mají v této záležitosti potřebné odborné znalosti.

V tomto ohledu mohu potvrdit, že infrastruktura projektu Galileo je navržena tak, aby plnila pět funkcí popsaných v příloze k budoucímu nařízení. Ustanovení tohoto textu týkající se zabezpečení žádným způsobem neovlivňují působnost této přílohy. Jakýkoli pozměňovací návrh, který by mohl narušit civilní charakter programu Galileo, by měl vyžadovat revizi tohoto nařízení. Jsme si vědomi problematiky zásad pro zadávání zakázek. Musíme vyhodnotit schopnosti průmyslových zúčastněných stran v každém členském státě a současně omezit, samozřejmě prostřednictvím spravedlivé soutěže, doprovodná rizika nadměrnosti a prodlevy.

Pokud jde o otázku základního vlastnictví, tak pro tři zmíněné instituce Společenství toto nařízení stanoví, že výhradním vlastníkem veškerého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného v rámci programů EGNOS a Galileo musí být Evropské společenství.

Závěrem lze říci, že ustanovení týkající se postupu projednávání ve výboru a konkrétního rámce vytvořeného společně s tímto nařízením plní přání Parlamentu, aby byl neustále informován o pokroku v realizaci těchto programů. Samozřejmě vzhledem k úloze, kterou Parlament dosud sehrál, je zjevně výhodnější a dokonce nezbytné, aby byl Parlament jako rozpočtový orgán úzce zapojen do budoucnosti tohoto programu. Rychlé přijetí navrhovaného textu by představovalo první fázi v reformě řízení těchto programů. Komise by měla předložit návrh pozměňující nařízení z hlediska řídících struktur evropských programů GNSS. Uzpůsobíme toto nařízení novým pravomocím a rolím dohledu na základě textu, který jste vyjednali s Radou. Osobně dohlédnu na to, aby byl Parlament do této druhé fáze reformy veřejné správy úzce zapojen.

Pane ministře, dámy a pánové, počítáme s vámi, že podpoříte projekt Galileo a otevřete cestu pro účinné a rychlé provádění tohoto obrovského projektu Společenství. V příštích několika měsících budeme mít možnost zabývat se všemi četnými způsoby využití, které Galileo bude nabízet, a v tomto ohledu Komise uveřejní akční plán. Avšak aby se tyto způsoby využití staly skutečností, je jasné, že projekt Galileo musí být uskutečněn. Pane předsedající, děkuji Evropskému parlamentu a děkuji portugalskému a slovinskému předsednictví, domnívám se, že Galileo má nyní všechny předpoklady k úspěchu.

  Etelka Barsi-Pataky, zpravodajka. − − (HU) Pane předsedající, úřadující předsedo Rady, pane ministře Žerjave, pane místopředsedo Barrote, dámy a pánové. Evropský parlament poskytoval průběžnou a pozitivní podporu programu Galileo již od jeho vzniku. V listopadu minulého roku, tedy v roce 2007, podnikl Evropský parlament smělý krok a pohnul programem z mrtvého bodu a v prosinci schválil financování rozvoje programů GNSS z pozměněného rozpočtu Společenství.

Nyní po úspěšném neoficiálním trialogu projednáváme v prvním čtení nařízení o provádění programů Galileo a EGNOS GNSS. Financování, které bude prováděno výhradně z rozpočtu Společenství, vyžaduje zvláštní odpovědnost vůči evropským plátcům daní a pečlivou regulaci, která je s ní spojená. To platí obzvláště pro financování, správu programu, řízení pro zadávání veřejných zakázek a zabezpečení. V posledních několika letech jsme se toho tolik naučili, neboť jsme byli konfrontováni s velkými množstvím problémů. S tímto nařízením jdeme také po zcela nové cestě, dalo by se říci, že přímo razíme novou cestu, protože toto je první společná evropská infrastruktura, která je budována společně a je ve společném vlastnictví Společenství.

Financování – Evropský parlament si je vědom, že náklady na realizaci tohoto programu činí 3,4 miliardy EUR, které zajišťují rozpočtové orgány. Komise bude rovněž požádána, aby do roku 2010 předložila návrh na způsob financování po roce 2013, zejména pro společné závazky spojené s vlastnictvím. Prosím, mějte na paměti, že dodržení harmonogramů a zabránění další prodlevě je nesmírně důležité pro dosažení finančního úspěchu těchto programů.

Cenová politika bude stanovena po podrobné analýze fáze využívání, s přihlédnutím k tomu, že spotřebitelům bude poskytována kvalitní služba. Řízení tohoto programu bude koncipováno pro jednoznačně sdílené pravomoci. Komise má na starosti provádění programu a řízení programu a v její práci jí bude pomáhat Výbor pro program v souladu s postupem pro projednávání ve výborech. Evropská kosmická agentura je hlavním dodavatelem a je třeba uvést, že smluvní dohoda mezi Komisí a Evropskou kosmickou agenturou bude zárukou úspěchu programu. Po dlouhé debatě bylo stanoveno, že na zabezpečení programu bude dohlížet orgán GSA (Evropský úřad pro dohled nad GNSS).

Evropský parlament, Rada a dotyčný výbor uznávají, že musí být nalezeny nové formy spolupráce, aby byly tyto programy úspěšné. V budoucnu budeme v souladu s prohlášením v příloze společně čtvrtletně sledovat pokrok v realizaci tohoto programu prostřednictvím interinstitucionální skupiny odborníků a pracovní program bude každoročně přezkoumáván. Předpisy o postupech pro zadávání veřejných zakázek byly důležitou součástí listopadové zprávy paní zpravodajky a klíčové prvky byly začleněny do návrhu Rady. Nyní jsme s tímto návrhem Rady v úplném souladu. Program Galileo spojujeme s nadějemi na novou technologii, rozvoj, nové příležitosti k podnikání a práci a zejména zdůrazňujeme příležitosti pro malé a střední podniky ve všech 27 členských státech. Nařízení obsahuje příslušná ustanovení v tomto smyslu.

Vyjednávací delegace parlamentu pod vedením Angeliky Nieblerové, předsedkyně Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, a s účastí stínových zpravodajů a zástupců výborů poskytujících stanoviska, předložila text schválený v prvním čtení výboru pro průmysl, výzkum a energetiku jako součást neformálního trialogu. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jej jednohlasně schválil. Nyní předkládáme tyto předpisy Evropskému parlamentu na plenárním zasedání. Závěrem bych chtěla říci, že jsem vděčná slovinskému předsednictví za jeho angažovanost pro tento program, Komisi za její odbornou práci a svým kolegům za podporu, která přijetí dohody umožnila. Děkuji vám.

  Margaritis Schinas, navrhovatel stanoviska Rozpočtového výboru. − − (EL) Pane předsedající, jménem Rozpočtového výboru mi prosím dovolte vyjádřit za sebe spokojenost s výsledkem, kterého jsme dosáhli. Toto bude zřejmě anomálie: obvykle je po Rozpočtovém výboru požadováno, aby nalezl peníze pro určitý konkrétní program, zatímco zde se jednalo o opačný případ. Peníze jsme již nalezli a snažili jsme se stanovit strukturu programu. Poté, co jsme s Radou jednali přibližně 40 dní, jsme nakonec uspěli.

Konečné schválení projektu Galileo podle mého názoru prokazuje tři důležité skutečnosti. Za prvé, právě když je Evropa obviňována z toho, že nemá žádné ambice a že je ve zmatku, dokazuje naše ochota nalézt prostředky pro takovýto technicky ambiciózní plán, že EU dokáže více než odpovědět svým kritikům, pokud jde o prospěch občanů a podniků.

Za druhé, jak poukázal pan komisař Barrot, bez Evropského parlamentu by zde nebyl žádný projekt Galileo. Evropský parlament sehrál klíčovou roli při jednáních s Radou ohledně hledání prostředků, zejména vzhledem k tomu, že soukromý sektor nedodal finanční prostředky v rozporu se svými předchozími sliby.

A nakonec, za třetí, nyní máme program financovaný výhradně Společenstvím. Protože toto je program podporovaný výhradně a pouze evropskými daňovými poplatníky, klade zvláštní povinnosti na Evropský parlament a na správce tohoto programu, kterými jsou Evropská komise, Evropská kosmická agentura a Úřad pro dohled nad projektem Galileo.

Nebudeme se z této odpovědnosti vyvlékat. Až do roku 2013 budeme velmi pečlivě sledovat řízení programu. Jde o velké množství peněz, takže naše povinnosti jsou obzvláště náročné.

Velice vám děkuji a gratuluji všem těm, kteří svou prací přispěli k dosažení tohoto velmi uspokojivého výsledku.

  Anne E. Jensen, navrhovatelka stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch. − − (DA) Pane předsedající, jako navrhovatelka stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch bych také ráda vyjádřila svoji značnou spokojenost s výsledkem, kterého jsme dnes dosáhli. V budoucnu projekt Galileo zajistí efektivnější, bezpečnější a ekologičtější dopravu. Tento systém napomůže k lepšímu řízení a kontrole všech způsobů dopravy – po silnici, po železnici, vzduchem i po moři. To platí pro soukromé podniky, pro státní orgány a pro lepší informování nás jako občanů.

Mnozí lidé se ptají: proč potřebujeme Galileo, když již máme GPS? Ale my máme GPS jen vypůjčený. EU nemá žádnou kontrolu nad touto technikou a vzhledem k tomu, že družicová navigace se stává pro naši společnost velmi důležitou, měla by mít EU svoji vlastní infrastrukturu i rozsáhlé znalosti a odborné dovednosti. Když nyní posíláme těchto 3,5 miliard EUR z peněz daňových poplatníků EU do vesmíru na projekt Galileo, musíme zajistit, že bude dosaženo žádoucích výsledků. Je proto důležité, aby měl Parlament na budoucí kroky vliv.

Ráda bych poděkovala paní Barsi-Patakyové za výbornou spolupráci na této zprávě. Také bych ráda poděkovala panu Schinasovi a předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku paní Nieblerové za jejich dobrou spolupráci a za skutečnost, že jsme během jednání pracovali jako tým. Děkuji také panu komisaři Barrotovi za jeho příspěvek v podobě zajištění potřebných prostředků. V neposlední řadě bych ráda pogratulovala slovinskému předsednictví k výbornému výsledku, kterého jsme dosáhli.

  Angelika Niebler, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, dnešek je pro Evropu dobrým dnem. Dáváme zelenou jednomu z nejvýznamnějších projektů EU – satelitnímu družicovému systému Galileo. Stejně jako moje předřečnice bych také já ráda začala tím, že vyslovím upřímné poděkování, poděkování naší zpravodajce paní Barsi-Patakyové a členům rozpočtového výboru a výboru pro dopravu a cestovní ruch za jejich výbornou spolupráci. Myslím, že jsme jako Parlament na této věci spolu velmi dobře spolupracovali a společně s Radou a Komisí jsme dosáhli opravdu dobrého výsledku.

To, zda potřebujeme evropský satelitní navigační systém, již bylo projednáváno mnohokrát. Hovořila o tom i paní Jensenová. Stále máme americký GPS, Rusové mají GLONASS a Číňané na něčem pracují. To skutečně ukazuje, že také my musíme investovat do svého vlastního evropského družicového navigačního systému. Musíme tuto technologii v Evropě mít.

Potřebujeme příslušné know-how, abychom vytvořili takovéto systémy v Evropě samostatně a také musíme něco učinit pro majitele našich středních podniků, pro malé a střední podniky, které po vytvoření této infrastruktury budou moci těžit z této infrastruktury vyvíjením způsobů využití v mnoha sektorech, na které jsme dodnes třeba ani příliš nepomýšleli: v logistickém sektoru, v oblasti silniční dopravy, v námořnictví, v železniční a letecké dopravě a v oblasti bezpečnosti. Existuje tolik způsobů využití a já doufám, že jsme dnes odvedli kus dobré přípravné práce ve prospěch majitelů našich středních podniků.

Projekt Galileo má dlouhou historii. Nechci ji rekapitulovat, ráda bych jen zdůraznila, že Parlament podporuje projekt Galileo po celou dobu. V minulém roce jsme zajistili financování z evropských daňových výnosů a zítřejším hlasováním významně přispějeme k tomu, aby řízení projektu probíhalo hladce, aby byl způsob řízení projektu koncipován transparentně a abychom my jako Parlament, jako lidé podílející se na tvorbě legislativy v Evropě, byli zapojeni do dalšího rozvoje a řízení tohoto projektu.

  Norbert Glante, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, projekt Galileo by také bylo možno nazvat „nekonečným příběhem“. Doufám, že tento název již nebude po dnešní diskusi a zítřejším hlasování problémem. Nekonečný příběh se nyní stává skutečností.

Rád bych poděkoval paní Barsi-Patakyové zejména za její užitečnou spolupráci, a to nejen v trialogu, ale také za celé poslední roky. Byla vždy férovým partnerem a dospěli jsme k rozumným a solidním kompromisům. Děkuji samozřejmě také předsednictví a konkrétně té zástupkyni předsednictví, která se s námi účastnila oněch pěti trialogů. Velmi schopná, angažovaná žena, která jednoduše – jak se domnívám – nenalezla tento kompromis v Radě.

Moje skupina, socialistická skupina v Evropském parlamentu, vždy projekt Galileo podporovala a nyní rovněž podporujeme výsledek, kterého bylo dosaženo. Mohu vás ujistit, že zítra nevzejdou z naší skupiny žádné nesouhlasné hlasy a že všichni budeme hlasovat v jeho prospěch. Musíme také zaznamenat tu skutečnost – a chtěl bych vás požádat, abyste ji zaznamenali ještě jednou, a nesmí se to objevit v zápisu – že někteří z německých zástupců museli svést bitvu se svojí vlastní vládou, aby to rozjeli. Paní Nieblerová se usmívá, protože ví, o čem mluvím.

Tímto nařízením se nám podařilo stanovit jasné struktury, nalézt jasnou odpovědnost mezi Komisí, Úřadem pro dohled a Evropskou kosmickou agenturou. Máme interinstitucionální skupinu odborníků, na níž Evropský parlament, Rada a Komise zaznamenaly pokrok tohoto projektu. Budeme se scházet čtyřikrát do roka až do roku 2013 a všichni předpokládáme, že rok 2013 je termínem, který dodržíme, a že také dodržíme rozpočet 3,4 miliard, jinak bude obtížné argumentovat.

Galileo je – jak má kolegyně poslankyně paní Nieblerová právě uvedla – nikoli pouze družicový navigační systém, který umožňuje některým občanům třeba dojet rychleji do cíle jejich cesty. Galileo pro nás v Evropě představuje důležitý technický rozvoj a musíme si zachovat své know-how v astronautice, v navigační technice a v elektronice. Je proto pro nás důležité realizovat tento projekt zde.

Nyní je obzvláště důležité, aby Komise dokončila výzvu k účasti na výběrových řízeních do léta. To bude velmi obtížný úkol. Dojde k rozhodujícímu plnění. Musíme dát průmyslu druhou šanci a průmysl se musí této druhé šance chopit. Doufám, že zástupci průmyslu vědí, co je pro ně uchystáno. Nemůžeme si dovolit druhý neúspěch v důsledku potíží ze strany průmyslu. Očekávám tento návrh, akční plán Komise a především finanční výhled od roku 2014 s velkým napětím.

Závěrem si tedy znovu spolu řekněme: partnerství veřejného a soukromého sektoru není s konečnou platností odepsané. Od období 2013/2014 budeme moci partnerství veřejného a soukromého sektoru znovu uplatnit při používání tohoto modelu. Nechtěl bych nyní partnerství veřejného a soukromého sektoru úplně odepisovat.

  Anne Laperrouze, jménem skupiny ALDE. − − (FR) Pane ministře, pane komisaři, paní zpravodajko, dámy a pánové, oborníkům z oblasti letectví a kosmonautiky může název Galileo připomínat nejen italského astronoma, ale také vesmírnou sondu USA, kterou zkonstruovala NASA, aby prozkoumala Jupiter a jeho duny, která byla vypuštěna 18. října 1989 z raketoplánu Atlantis. Toto vypuštění mělo výrazné zpoždění kvůli pozastavení letů raketoplánů po nehodě raketoplánu Challenger.

Nakonec byl úspěch mise sondy Galileo v systému Jupitera obrovský. Jsou zde určité podobnosti s evropským programem Galileo. Tento program zažil nezdary. Doufám však, že náš program se nakonec ukáže být stejně úspěšný. Především doufám, že od nynějška bude název Galileo spojován s úspěchem tohoto evropského programu.

Když vzpomínám na ty obtížné časy spojené se selháním partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, říkám si, že potřebujeme spojit síly, abychom tento projekt odlepili od země. Evropský parlament se chtěl poučit z chyb minulosti a převzít odpovědnost jako orgán se společnou rozpočtovou pravomocí. Skutečnost, že Evropský parlament nakonec souhlasil s tím, že si ponechá pravomoc dohledu, se zdá být důležitá. Odborný dohled je skutečně nezbytný, zejména proto, že program Galileo je pro Evropskou unii prvním programem tohoto druhu.

Je to poprvé, co Evropská unie investovala do své vlastní infrastruktury. Evropská komise bude vlastníkem a Evropská kosmická agentura bude správcem. Tyto povinnosti musí být jasně definované a přidělené, avšak také řádně kontrolované. Vzhledem k tomu, že Parlament je do projektu úzce zapojen, zdá se být jen správné, že by se měl podílet na dohledu nad tímto programem. Proto vítám vytvoření této interinstitucionální kontrolní skupiny, která bude složena ze zástupců Parlamentu, Rady a Komise a která umožní každé instituci, zejména naší, vzít tento projekt za vlastní. Tento projekt musí být úspěšný. Závisí na něm věrohodnost Evropské unie na mezinárodní scéně a především věrohodnost v očích jejích občanů.

Domnívám se, že pro dosažení úspěchu musí Evropská kosmická agentura využívat síť evropských odborníků, obklopit se potřebnou odborností. Bude se jednat o koordinaci firem konstruujících různé součásti, o zajištění bezpečnosti systému a o kontrolu nákladů.

Dovolte mi vyslovit svůj osobní názor na vojenské využití projektu Galileo. Evropský parlament byl přinucen výrazně omezit možnosti vojenského využití. Je to škoda, avšak možná až program dozraje, ukáže se, že je zde prostor pro opatrné vojenské využití tohoto nástroje. Galileo dosáhl vědeckého pokroku, avšak nepřímo také přinesl pokrok ve filozofii a v jiných oblastech myšlení. Projekt Galileo bude mít obrovský vliv z hlediska využití, z hlediska nezávislosti našeho kontinentu, avšak také z hlediska závazku Unie.

  David Hammerstein, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Pane předsedající, rád bych poděkoval paní Barsi-Patakyové za takovýto otevřený postoj, včetně všech těch z nás, kteří jsme se tohoto procesu zúčastnili.

Poslední projekt Galileo se soukromými investicemi selhal a nyní se díváme na projekt, který má výhradně evropské financování. To přináší větší sociální odpovědnost za tento projekt.

V tomto ohledu můžeme přivítat skutečnost, že se projekt Galileo zavazuje nabízet kvalitní službu za spravedlivé ceny; spravedlivé ceny pro zajištění toho, aby z veřejné investice měli prospěch občané a aby nemuseli platit za budoucí služby dvakrát.

Dále je velmi pozitivní skutečnost, že Galileo bude umět spolupracovat se současným GPS systémem Spojených států, že se učí z této oblasti interoperabilních služeb.

Rovněž je důležité, že je do projektu Galileo technicky začleněna ochrana osobních údajů a právo na soukromí. Krátce řečeno, projekt Galileo dostává novou mízu. Doufáme, že bude této příležitosti využito k nabídnutí užitečných a inovativních služeb všem lidem Evropy.

  Vladimír Remek, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Vážený pane komisaři, vážení přítomní, jako stínový zpravodaj jsem opravdu rád, že jsme vyřešili hlavní problémy, které bránily další realizaci systému Galileo. Chtěl bych zdůraznit významný podíl zpravodajky paní Barsi-Pataky, jejíž erudice a diplomatický takt přispěly k vyjednání kompromisního textu. Říkám to i z pozice účastníka trialogu s Radou a Komisí, který za Parlament vedla, podle mého názoru velmi úspěšně, paní Nieblerová.

Nehovořím tady na téma Galileo poprvé. Ani dnes nezastírám, že jde o projekt nejen ambiciózní a nákladný, ale zároveň – nebo právě proto – i pro několik mých kolegů ve frakci kontroverzní. S ohledem na svoji zkušenost s kosmonautikou jsem ale stále přesvědčen, že jako Evropa jdeme správným směrem. Nejlepším argumentem ale určitě bude co nejrychlejší a nejlepší fungování Galilea. Po selhání pokusu opřít se o konsorcium soukromých firem se nakonec podařilo dosáhnout prozíravého řešení. Měli jsme se snad jako Evropa zbavit šance být na špičce techniky a technologií? Měli jsme odmítnout možnost růstu produktivity výroby, zvýšení bezpečnosti všech druhů dopravy, úspor pohonných hmot, rychlejší likvidace průmyslových a jiných havárií a dalších výhod, které Galileo dává? Moje přesvědčení je, že ne.

Předložený text odpovídá i na časté otázky, třeba k ochraně osobních údajů, soukromí nebo o zárukách spravedlivé hospodářské soutěže. Je tu prostor i pro malé a střední podniky, které mají dosáhnout na nejméně 40 procent subdodávek. Ano, Galileo není levný, ale na druhé straně by měl přinést asi 140 tisíc nových pracovních míst v členských zemích Unie. A troufám si tvrdit, že až se Galileo rozběhne, vrátí se soukromý sektor a bude chtít na projektu také profitovat. A závěrem: už jsem tu, obrazně řečeno, zval úřad pro dohled nad Galileem k nám do Prahy. Tento zájem trvá a pozvání platí. Česká republika jako jedna z malých zemí Unie totiž vidí v projektu Galileo svoji příležitost i budoucnost.

  Jeffrey Titford, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, buďme upřímní. Družicové rádiové navigační programy EU jsou naprostou katastrofou. Soukromý sektor rychle rozpoznal zajíce v pytli a ukázal projektu Galileo rychle záda. Je však EU připravena akceptovat zjevnou skutečnost a zanechat tohoto projektu? Ne, ani zdaleka ne. Namísto toho zde máme tuto zprávu, která hlásá nejen to, že by realizace tohoto projektu měla být zahájena plnou parou vpřed, nýbrž také to, že by veškeré náklady měl hradit evropský daňový poplatník. V tomto případě žádá o masivní zvýšení rozpočtu ze 120 milionů liber na 715 milionů liber. Jinými slovy vidíme začátek situace, v níž je vystavována pro tento hanebný projekt otevřená šeková knížka.

Spojené státy mají svůj vlastní satelitní systém GPS, a proto EU musí mít jeden také; to je ten rozhodující princip v pozadí projektu Galileo. Je to dětinská politika, která odporuje zdravému rozumu, nemá žádné věrohodné ekonomické zdůvodnění a je morálně a ekologicky zkažená.

Tato instituce tráví mnoho času diskutováním o životním prostředí a zavádění určitých opatření typu „žíněná košile“, která mají přinutit lidi žijící v Evropě k jakési permanentně vinou zatížené existenci kvůli své uhlíkové stopě. A přesto zde prosazujeme projekt, jehož dopad na životní prostředí bude téměř nevypočitatelný. Zamyslel se někdo nad uhlíkovou stopou, kterou zanechá vypuštění 30 satelitů na oběžnou dráhu, které systém Galileo potřebuje, což bude vyžadovat spálení obrovského množství raketového paliva? Ekologická důvěryhodnost EU je již tak vysoce pochybná kvůli pustošení společné rybářské politiky a společné zemědělské politiky, nemluvě o zbytečném zajišťování dvou budov parlamentu, zde a v Bruselu.

Vyzývám zde dnes všechny poslance, zejména ty, kteří se považují za ekologické bojovníky, aby nahlédli do svého svědomí a nesouhlasili s tímto kolosálním danajským darem. Nepotřebujeme duplikovat zařízení, která jsou již dostupná z amerického GPS, a jistě bychom neměli do tohoto životního prostředí vypouštět tolik zbytečného znečišťujícího uhlíku.

  Ján Hudacký (PPE-DE). – (SK) Úvodem mi dovolte poděkovat zpravodajkyni paní Barsi-Patakyové, které se dlouhodobě věnuje této problematice a výrazným způsobem přispěla k dosažení společných rozhodnutí a dohod ve prospěch realizace programu Galileo.

Ve svém příspěvku chci zdůraznit dva významné aspekty, které jsou rozhodující pro úspěšnou realizaci evropských programů satelitní rádiové navigace. Vysoce oceňuji společnou dohodu a rozhodnutí ohledně rozpočtu pro tyto programy, že se podařilo nalézt dodatečné zdroje poté, co padl model veřejno-soukromého financování programu Galileo. Myslím si, že to bylo velmi zodpovědné a racionální rozhodnutí všech evropských institucí. My ve výboru ITRE, stejně jako v plénu jsme se k tomu také velmi výrazně pozitivně postavili.

Myslím si, že Evropská unie se prostřednictvím svých veřejných zdrojů musí zapojovat do takovýchto programů a do rozvoje tohoto sektoru, který má značný potenciál pro rozvoj nových služeb s vysokou přidanou hodnotou, potřebných téměř pro každou oblast života společnosti.

Druhým aspektem realizace dotyčných programů je proces obstarávání související s fází budování systému Galileo. I v tomto případě chci vyjádřit uspokojení s návrhem vyvážené účasti odvětví na všech jeho úrovních se zapojením malých a středních podniků ve všech členských zemích.

Stejně tak i rozdělení obstarávání infrastruktury do souboru šesti hlavních a několika doplňujících pracovních balíčků přinese více příležitostí pro možnost účasti velkého počtu dodavatelů na veřejné soutěži, což může celý proces realizace jen zkvalitnit.

Při této příležitosti chci vyzvat všechny příslušné instituce na evropské i na národní úrovni k co nejvýraznější propagační kampani s cílem zabezpečit přístup pro všechny dotyčné subjekty, jak v průběhu budování, tak v průběhu provozování systému Galileo.

  Gilles Savary (PSE). – (FR) Pane předsedající, jsem jedním z těch, kteří byli u začátku projektu Galileo, a proto mám možná lepší možnost posoudit rozsah prodlení. Domnívám se, že tento projekt má ze své podstaty dvě vady.

Za prvé, je prvním významným projektem Společenství, který zahrnuje hospodářské zásahy v oblasti průmyslu. Nebylo snadné přesvědčit lidi, že by EU mohla vlastnit satelitní navigační systém, a proto trvalo dosažení politického konsensu dlouhou dobu. Za druhé, obchodní plán nemohl mít takovou podobu, jaká byla zpočátku předpokládána, jednoduše z toho důvodu, že GPS, náš hlavní konkurent, je zdarma a je plně financován vládou USA.

Musíme překonat tyto dva počáteční problémy a vyhodnotit situaci, pobízeni slovinským předsednictvím a panem Barrotem, předtím, než vytvoříme pozoruhodný konsensus mezi zmíněnými třemi institucemi. Tento tripartitní dialog nás dnes dovedl do situace, kdy máme dokument a text. Zítřek uvidí vypuštění Galilea ještě předtím, než bude v sobotu z Bajkonuru vypuštěn druhý satelit.

  Tobias Pflüger (GUE/NGL). – (DE) Pane předsedající, okolo projektu Galileo panuje velká euforie. Jsou zde však dva nesmírně významné nedostatky.

Za prvé vysoké náklady, které v mezidobí hradí téměř výhradně daňoví poplatníci EU. Hovoří se o nejméně 3,4 miliardách EUR, ale jistě to bude ještě více.

Za druhé předvídatelné vojenské využití systému Galileo. Projekt Galileo byl vždy propagován jako civilní alternativa ke GPS. Jeho výhradní civilní využití bylo dokonce domluveno ve smlouvě. Vzhledem k tomu, že nyní je plánováno financování z rozpočtu EU, nedovoluje tato skutečnost podle platných smluv žádné vojenské využití. Někteří tedy čekají na Lisabonskou smlouvu, která by to umožnila, ale která bude doufejme zamítnuta referendem v Irsku. Vojenské využití bylo však plánováno již dávno Zde doufáme, že budou na projekt Galileo uvolněny finanční prostředky ze zbrojního sektoru. Čtvrtá funkce systému Galileo, poskytovat veřejnou regulovanou službu, je zjevně plánována jako duální využití pro vojenské akce, stejně jako pro policii, pobřežní stráž a výzvědné služby. Prosím, řekněte o tom něco!

Nikdo nepotřebuje druhý vojenský satelitní program, pokud není využíván pro geostrategické a vojenské zájmy EU. Proto by Galileo měl být jednoduše civilním projektem.

  Romana Jordan Cizelj (PPE-DE). – (SL) Bylo by obtížné nalézt evropský program, který by usiloval o naplnění cílů Lisabonské strategie tak dobře jako aktivity v rámci Evropského globálního navigačního družicového systému. Tyto aktivity zahrnují výzkum a vývoj v oblasti velmi složitých technologií, vytváření nových možností pro mladé lidi, nová a lepší pracovní místa, rozvoj podnikání a mohla bych pokračovat i dále…

Provedení tohoto systému je tak náročné, že by ho žádný členský stát nemohl uskutečnit sám. To je přesně to, v čem je jasně zjevná přidaná hodnota evropské integrace. Realizace tohoto systému také poskytuje Evropě větší nezávislost a rovněž konkurenční výhodu.

Až donedávna byl tento projekt prakticky pohřbený kvůli potížím s financováním. Proto gratuluji paní Etelce Barsi-Patakyové, zpravodajce, a vedoucí vyjednávacího týmu Evropského parlamentu Angelice Nieblerové, které odvedly výbornou práci. Ráda bych také pogratulovala slovinskému předsednictví Evropské rady k dohodě Evropské rady s Parlamentem.

Realizace má však nyní několikaleté zpoždění. Přála bych si, aby byly další fáze týkající se konkrétních činností dokončeny co nejdříve, a vyzývám k tomu, aby tomu tak bylo. Účelem tohoto systému je provádění různých nejnáročnějších aplikací. Vím, že v některých členských státech jsou realizovatelné aplikace již součástí stávajících politických strategií. Například ve Slovinsku byl schválen akční plán pro průběžné mýtné a doufám, že k tomuto účelu budeme využívat spíše evropské satelity než satelity jiných zemí.

Závěrem chci říci, že také musíme zřídit Úřad pro dohled a jeho sídlo. Členské státy by si měly vzpomenout na rozhodnutí Rady z roku 2003 a měly by umístit sídlo tohoto Úřadu do jednoho z nových členských států, které ještě nemají žádné evropské instituce. Jedním takovým kandidátem je hlavní město Slovinska Lublaň. Návrh tohoto kandidáta má značnou podporu a v naději, že bude úspěšný, byl tento návrh pečlivě a důkladně vypracován.

  Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Pane předsedající, pravdou je, že dnes bychom si měli gratulovat jako Evropané, neboť jsme měli to štěstí, že se nám úspěšně podařilo dokončit takový symbolický projekt jako je projekt Galileo, který zviditelňuje přání, aby se Evropa zlepšovala ve všech oblastech, včetně vesmíru, dopravy a komunikací. Je také platformou pro různé budoucí služby, které si dnes můžeme pouze představovat.

Ráda bych pogratulovala a poděkovala zpravodajce paní Barsi-Patakyové za její vůli pomoci zahájit tento projekt a zajistit jeho pokračování prostřednictvím kontroly, prostřednictvím této interinstitucionální skupiny odborníků, která je podle mne velmi pozitivní novinkou, jež by možná mohla být zavedena i pro jiné záležitosti.

Obzvláště bych chtěla pogratulovat Komisi a jejímu místopředsedovi panu Barrotovi za jeho houževnatost a jeho výbuchy hněvu, jež přicházely v pravý čas, které nepochybně pomohly překonat velké finanční překážky i národní výhrady a sobectví.

Závěrem bych chtěla poděkovat slovinskému předsednictví a jeho prostřednictvím Radě, která také pomohla tohoto dosáhnout a dospět k dohodě, a také lidem mé země, Španělům, neboť máme velkou víru v tento projekt a přání, abychom k němu mohli přispívat svou energií a schopnostmi.

Jediné, co zbývá, je zajistit a zaručit, že to, co bylo dohodnuto a o čem bude Parlament zítra hlasovat, bude uskutečněno, a to mi opět připomíná onu skupinu, jejíž vytvoření paní Barsi-Patakyová iniciovala.

  Předsedající. − − Zástupce Rady pan Žerjav mi řekl, že musí odejít před 18.00, a z tohoto důvodu se ptá, zda může promluvit. Nevím přesně jaký druh projevu to bude, neboť normálně by měl pan komisař a zástupce Rady privilegium shrnout rozpravu a tato rozprava ještě není ukončena. Nicméně mám povinnost umožnit zástupci Rady promluvit, a tímto tak činím.

  Radovan Žerjav, úřadující předseda Rady. − − (SL) Dovolte mi vyjádřit upřímnou vděčnost za vaši konstruktivní debatu a omluvy za to, že opouštím toto zasedání předčasně, protože se vracím domů.

Závěrem bych vám s vaším dovolením rád připomněl, že projekt Galileo je podroben kontrole veřejnosti. Úspěch evropských globálních navigačních družicových systémů se netýká pouze Evropy; výsledky budou zjevné také na mezinárodní úrovni.

Souhlasím s vámi, že toto je první společná evropská struktura, takže nesmíme ztrácet žádný drahocenný čas a musíme dát zelenou urychlené realizaci těchto programů. Jsme si vědomi toho, že přijetí prováděcího nařízení je důležitým krokem k realizaci projektu Galileo. Proto nás čeká spousta společné práce a věříme, že budeme v budoucnu stejně úspěšní, jako jsme byli v minulosti.

  Ulrich Stockmann (PSE). – (DE) Pane předsedající, rád bych zmínil několik dalších nepříjemných věcí. Po velké krizi nyní máme dobrý a vyvážený návrh na nařízení, který podle mého názoru zajistí realizační fázi. Za tímto účelem bychom však neměli zapomínat na příslušnou agendu. Projekt je posunut o pět let, přičemž zahájení provozní fáze je plánováno na rok 2013. Naše průmyslová strategie tudíž selhává, pokud jde o náš úmysl předběhnout na trhu se systémem Galileo systém GPS a stanovit celosvětové standardy. Proto se domnívám, že ještě potřebujeme podrobnou analýzu krize, kterou sama Komise vytvořila, protože se musíme poučit z rozpadu modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru, neboť další model partnerství veřejného a soukromého sektoru je k dispozici v případě systému Caesar.

Nyní již nemáme se systémem Galileo žádnou konkurenční výhodu, takže tržní uplatnění tohoto systému je tím zjevně ztíženo. Z tohoto důvodu musíme vést včasnou diskusi o veřejných nákladech na provozní fázi po roce 2013 a měli bychom se soustředit na to, jak dokážeme vytvořit veřejně financované systémy pro Galilea jako jsou například systémy pro mýtné, eCall a Caesar. Závěrem bych chtěl říci, že již nyní potřebujeme program pro kombinované využití signálů systému Galileo a GPS. Na to se musíme soustředit, protože v tom spočívá přidaná hodnota.

(Předsedající řečníka přerušil)

  Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Pane předsedající, patřím mezi ty, kteří si myslí, že dnes bychom si měli gratulovat k rozhodnutí, kterým instituce Společenství překonaly vzlety a pády tohoto projektu; konečně jsme s jistotou schopni zahájit realizační fázi projektu Galileo.

Také vítáme snahy vynaložené na to, aby byla účast na tomto programu co nejširší. Přesto bych chtěla zdůraznit něco důležitého: civilní charakter tohoto projektu, který je nezbytnou podmínkou pro zajištění transparentnosti kroků.

Nezávislost tohoto systému umožní, aby byly služby nabízené uživatelům certifikovány, a poskytne záruku jeho kvality, což jsou nezbytné předpoklady pro vytvoření široké škály nových komerčních způsobů využití, které nabízejí skvělé příležitosti našim malým a středním podnikům a mají rovněž velký ekologický a společenský potenciál: navigace pro nevidomé, plánování nejpřístupnější trasy pro uživatele kolečkových křesel atd., atd.

  Christine De Veyrac (PPE-DE). − − (FR) Pane předsedající, stejně jako EGNOS, také program Galileo symbolizuje ducha Evropy: spojit síly, abychom společně mohli dojít dále.

V projektu Galileo se více než v jakémkoli jiném projektu odráží duch Společenství, nikoli duch národního ega. Nápad financovat tento projekt na základě národních příspěvků, byť jen částečně, nebyl dobrý. Naštěstí dnes byl tento spor vyřešen ve prospěch kompletního financování z rozpočtu Společenství.

Ráda bych poděkovala Evropské komisi za to, že nalezla alternativní řešení při neexistenci dohody mezi firmami, a za vypracování návrhu o přidělení zakázek takovým způsobem, který sdruží všechny členské státy a Evropský parlament.

Dnes máme konečně finanční transparentnost. Je hezké, že naše instituce a Rada jsou připraveny neprodleně se dohodnout. Vědecká obec a pracovníci v leteckém a kosmickém průmyslu – a já jich potkala ve svém toulouském regionu mnoho – od nás očekávají velké věci. Nezklamme je.

  Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Pane předsedající, (neslyšně) Galileo, první infrastruktura Společenství, vyžaduje, aby všechny zainteresované strany měly stejný cíl: úspěch.

Tato výzva potvrzuje potřebu této podpory, ne že my bychom potvrzení potřebovali. V porovnání s jeho rivalem GPS naneštěstí řada nezdarů dosud brzdila pokrok. Touto pozměněnou zprávou se vyzbrojíme nástroji pro úspěch na základě společného rozhodnutí. Naším novým cílem při budování tohoto globálního navigačního systému musí být hledět dále za hranici složitosti předpisů, nové architektury, vyjasněných odpovědností a nové správy.

Tak bychom se mohli vyhnout prodloužení stávající pětiletého zpoždění. Máme společnou povinnost sledovat skutečnou realizaci tohoto projektu a zabývat se a podněcovat tržní zájem tím, že budeme pomáhat jeho rozvoji. Elektronický a softwarový průmysl může získat mnoho díky úspěchu radiového navigačního systému. Zajistit, aby získal převahu nad stávajícím systémem bude náročnou bitvou.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Milí kolegové, dovolte mi věnovat se otázce, kde by mělo být sídlo Evropského úřadu pro dohled nad globálním navigačním satelitním systémem Galileo. Mou odpovědí je, že Česká republika je nejlépe připraveným adeptem a navíc i členskou zemí, kde zatím žádná evropská agentura nesídlí. Praha má strategickou polohu v srdci Evropy a má pro nové sídlo i konkrétní umístění v budově nynějšího Ministerstva informatiky a v bývalém vojenském areálu v Klecanech. Navíc Česká republika je státem s vysokou bezpečností a úroveň vědy a výzkumu je přinejmenším srovnatelná s vyspělými státy Evropské unie. V České republice od roku 2001 funguje projekt, který se zabývá čtyřmi aplikacemi systému na železnici, silnicích, letištích, při přepravě nebezpečného nákladu. V rámci projektu, který řídí České vysoké učení technické, se pracuje na pozemním přijímači, který by byl kompatibilní jak s americkým tak s ruským navigačním systémem. Praha je navíc osvědčeným a krásným evropským kongresovým centrem.

  Andrzej Jan Szejna (PSE). – (PL) Pane předsedající, program Galileo je konečně připraven. Je to strategický nástroj pro budoucnost Evropské unie vzhledem k tomu, jak přispěje k takovým důležitým aspektům integrace jako je výzkum a inovace, evropská vesmírná politika a evropská zahraniční a bezpečnostní politika. Je to mocný nástroj, který umožní EU hrát důležitou roli na mezinárodní scéně.

Pokud jde o dnes předkládaný návrh, je třeba pamatovat, že Parlament zavedl velmi jasné rozdělení úkolů a vytvořil rozdělení povinností mezi Evropskou komisi, Úřad pro dohled nad evropským družicovým navigačním systémem a Evropskou kosmickou agenturu. Komise má nést odpovědnost pouze za řízení projektu, zatímco všechny kroky a úkoly prováděné Evropským úřadem pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem a Evropskou kosmickou agenturou mají být realizovány mimo rozsah kompetencí Komise.

Dále dal Parlament velmi jasně najevo, že v budoucnu nebudou tolerovány žádné skluzy a vytvoření interinstitucionální skupiny odborníků pro projekt Galileo bude k tomuto přispívat. Při zvažování toho, zda tento návrh podpořit, musí mít Parlament na mysli, že vytvoření satelitní radionavigační infrastruktury překračuje finanční a technické možnosti členských států, což je důvod, proč je to akce Společenství.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, rád bych se připojil ke svým kolegům poslancům, kteří chválili konkrétně pana komisaře Barrota a naše zpravodajky paní Barsi-Patakyovou a paní Nieblerovou za jejich vytrvalost.

Potřebujeme funkční systém Galileo co nejdříve a navíc potřebujeme svůj vlastní evropský systém. Máme desítky úkolů, které chceme pomocí tohoto systému zvládat. Chceme řídit naši dopravu efektivněji, ať už na silnicích nebo na vodě, a také chceme organizovat naši leteckou dopravu takovým způsobem, abychom zde ušetřili co nejvíce energie lepší organizací a tím činili to, co má smysl pro zpomalení změny klimatu.

Za těchto okolností je každý měsíc, o který realizaci urychlíme, výhodou pro nás pro všechny. Proto bychom měli touto cestou kráčet soustředěněji.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane předsedající, domnívám se, že Evropská unie je s tímto systémem na správné cestě. Musíme však také velmi kriticky přihlédnout k obavám, které vyjádřil například pan Pflüger. Musíme z principu zjistit, která oslnivá soustava satelitních navigačních systémů je v současné době v provozu a jak závislí jsme se v této oblasti již stali na Spojených státech. Bude proto dobré, když budeme schopni to s něčím porovnat.

Je obzvláště dobré a důležité, že je tento systém zaváděn v masivním měřítku při ukládání mýtného pro těžkotonážní vozidla a při přesunu dopravních toků ze silnice na železnici, protože je s tímto systémem spojeno tolik možností. Můžeme zavést mýtné podle počtu ujetých kilometrů nebo podle druhů, nebo můžeme zavést jednotné mýtné pro celou Evropu. Myslím, že je to důležité pro dopravu v Evropě i pro nás pro všechny.

  Jacques Barrot , místopředseda Komise. – (FR) Pane předsedající, je zjevné, že text, který budete schvalovat, umožní Evropské unii zhostit se výzvy v podobě vytvoření jedné z významných technologií tohoto století.

Pane předsedající, rád bych obzvláště poděkoval každému, kdo k tomuto úspěchu zde v Parlamentu přispěl. Za prvé bych rád poděkoval paní Barsi-Patakyové, která ve výboru, kterému předsedá paní Nieblerová – a také děkuji paní Nieblerové za její rozhodující roli při uzavírání tripartitního dialogu -, nikdy nepřestala v projekt Galileo věřit a zároveň nadále kladla vysoké požadavky.

Rád bych také poděkoval Rozpočtovému výboru a panu Bögemu, který zde dnes není. Pan Skynas byl však zpravodajem, neboť v té době jsme potřebovali podporu Parlamentu pro zajištění financování.

Paní Jensenová, děkuji vám za to, že jste takovou horlivou zastánkyní projektu Galileo ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Jak řekla paní Nieblerová, toto je pro Evropu dobrý den.

Pane předsedající, nemohu odpovědět všem řečníkům. Naslouchal jsem jim pozorně, dělal jsem si poznámky. Rád bych řekl, že nyní se musíme obrátit na naše malé a střední podniky ve všech členských státech, aby mohly být tyto přípravy provedeny a abychom mohli finalizovat způsoby využití systému Galileo. Budu mít možnost se před vás vrátit, abych popsal všechny tyto způsoby využití, které zahrnují dopravu i civilní obranu. V každém případě bude systém Galileo mnohem účinnější než současný systém GPS.

Rád bych také zopakoval svůj úmysl vytvořit interinstitucionální kontrolní skupinu, která je dalším způsobem, jak připravit naše instituce pro tento projekt.

Rád bych vám něco řekl o práci, která nás čeká. Díky hlasování EP máme nyní rozpočet, právní základ, jasnou správu a plán pro zadávání zakázek. Tento plán nebyl snadný, neboť cílem bylo rozdělit práci mezi všechny významné letecké a kosmonautické společnosti v našich členských státech a současně zorganizovat subdodavatelské zadávání zakázek, po kterém mnozí z vás právem volají. Naše malé a střední podniky musí být do tohoto procesu budování také zapojeny. Proto jsme v plánu pro zadávání zakázek vyčlenili 40 % pro subdodavatele.

Komise podepíše dohodu s Evropskou kosmickou agenturou. Doufáme, že toto bude provedeno do léta a že můžeme vydat výzvy k podání návrhů pro šest hlavních balíčků prací, které byly stanoveny. Rádi bychom byli schopni podepsat smlouvy na konci roku, aby výstavba satelitů a satelitního systému mohla začít co nejdříve po začátku příštího roku. Vybudování zbývajících 26 satelitů bude trvat dva až tři roky. Poté uplyne jeden nebo dva roky před vypuštěním. Proto musí být plán postupu projektu Galileo velmi pečlivě sledován.

Musím říci, že inženýři a technici pracují velmi pilně. Jak dříve uvedl pan Savary, mohu s potěšením oznámit, že druhý satelit Galileo, Giove-B, bude vypuštěn z nosné rakety Sojuz v Bajkonuru v Kazachstánu tuto neděli 27. dubna 2008 v 0:15 (4:15 místního času). Satelit Giove-B je již připraven v Bajkonuru, kde před dnem vypuštění projde závěrečnými testy. Tento satelit by měl být umístěn na svoji konečnou oběžnou dráhu přibližně sedm hodin po vypuštění a bude ovládán přímo z řídícího střediska Fucino v Itálii. Musíme všichni doufat, že satelit Giove-B bude stejně úspěšný jako satelit Giove-A, zejména když je satelit Giove-B vybaven veškerou potřebnou technikou.

Pane Remku, dovolte mi, abych vám poděkoval za to, že zde jste, protože vy víte, co ve vesmíru je.

Vyjadřoval jsem rozsáhle své poděkování Parlamentu a věřte mi, nejsou to planá gesta. Opravdu mám pocit, že pokud tento evropský projekt spatří světlo světa, Parlament k němu skutečně přispěl. Proto vám ještě jednou děkuji. Společně dosáhneme toho, že projekt Galileo bude úspěšný.

  Etelka Barsi-Pataky (PPE-DE). – (HU) Pane předsedající, nemohu dostatečně zdůraznit, že evropští inženýři a vývojáři odvedli vynikající práci a jak oznámil pan místopředseda, očekáváme vypuštění satelitu Giove-B. Evropská komise v osobě místopředsedy Barrota předložila k projednání nový návrh na intenzivní jednoletý program a Evropské společenství vytvořilo novou strukturu a přislíbilo potřebné financování. Program Galileo je připraven ke svému novému STARTU, jinými slovy, projekt dospěl k závěru. Konkrétněji řečeno, stále ještě před sebou máme mnoho obtížných úkolů. Ráda bych zdůraznila, že program globálních navigačních družicových systémů „made in Europe“ není prováděn jednoduše v zájmu toho či onoho členského státu nebo v zájmu toho či onoho průmyslového odvětví. Toto je třeba mít při provádění tohoto programu vždy na paměti. A závěrem bych, pane předsedající, pokud dovolíte, vyslovila osobní poznámku – když byl zahájen projekt Galileo, Maďarsko, kde jsem byla zvolena v roce 2004, ještě nebylo členem EU a stejně tak nebylo členem ani Slovinsko. Jsem proto obzvláště šťastná, že se podílíme na novém vypuštění, k němuž dojde 27. dubna. Galileo je velmi důležitým krokem ve vytváření silné Evropy. Děkuji.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (Článek 142)

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Jako svědek a účastník zdlouhavého procesu jednání o finančním základu programu Galileo se zájmem sleduji kroky, které Evropská unie podniká pro provádění tohoto programu. Způsob financování, který představuje velký odklon od původních principů, zvyšuje naši společnost odpovědnost za úspěch tohoto programu. Veřejno-soukromá iniciativa skončila fiaskem. Odpovídáme za smysluplné využívání peněz evropských daňových poplatníků, aniž bychom sdíleli rizika se soukromým sektorem.

Proto je systém řízení projektu tak důležitý. Je vhodné mít jasné prohlášení, jaké je obsaženo v návrhu zprávy, že Evropské společenství je výhradním vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku vytvořeného pod záštitou EGNOS a Galileo. Věci naneštěstí postupují pomalým tempem – uplynulo již 11 let od doby, kdy Evropská komise předložila své první sdělení o evropském satelitním navigačním systému. Prodlevy jistě znásobily náklady na tento program a zvýšily ohrožení jeho konkurenceschopnosti v důsledku toho, že se v globálním měřítku objevily i další iniciativy. Svět nestojí na místě!

Charakter tohoto programu, který je založen čistě na Společenství a který je čistě veřejný, opravňuje Evropský parlament na základě jeho demokratického mandátu k tomu, aby si nárokoval kontrolu a provozní vliv na přípravnou a prováděcí fázi systému Galileo.

13. Prohlášení o finančních zájmech: viz zápis

PŘEDSEDAJÍCÍ: MANUEL ANTÓNIO DOS SANTOS
místopředseda

14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Komisi)

  Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0019/2008).

Následující otázky byly položeny Komisi.

Část I

  Předsedající. −

Otázka č. 45, kterou položil Manolis Mavrommatis (H-0218/08)

Předmět: Výměna informací týkajících se bankovních účtů

Nedávný daňový skandál v Lichtenštejnsku měl dozvuky v mnoha členských státech EU. Podle vyšetřování, které provedly příslušné orgány, jsou občané členských států údajně zapleteni do daňových úniků. Byl jsem informován, že ministři financí 27 členských států naléhavě vyzvali odpovědné generální ředitelství Komise, aby provedlo rychlé vyšetření a navrhlo změnu právního rámce, která by umožnila výměnu informací týkající se bankovních účtů občanů.

Jak budou podle takovéhoto rámce chráněny osobní údaje občanů při současném zavedení transparentnosti a zabránění převodu a praní nezákonných finančních prostředků? Jaký postup Komise navrhne, aby bylo „zakládání“ bankovních účtů prováděno s větším respektováním zákonnosti? Jak se předpokládá, že budou harmonizovány daňové systémy členských států s cílem zabránit v budoucnu podobným situacím, kdy jsou nezákonné finanční prostředky propírány přes bankovní účty?

  Günter Verheugen , místopředseda Komise. − – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, proti daňovým únikům musíme bojovat. Pokud to neučiníme, může být narušen základ naší demokratické společnosti.

Každý národ má právo přijímat předpisy, které zajistí, aby byly daně efektivně ukládány se souhlasem zástupců občanů. Jednotlivá opatření v této oblasti však často nemají žádoucí účinek v celostátním měřítku. Proto je zapotřebí mezinárodní spolupráce mezi daňovými orgány ohledně výměny informací o bankovních účtech. Ministři financí 27 členských států na tom společně na úrovni EU pracují. Na evropské úrovni již byla zavedena určitá opatření. V této souvislosti je obzvláště významná směrnice Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb.

Kromě toho Evropská unie uzavřela dohody se třetími zeměmi, včetně Lichtenštejnska, které mají stejný účel jako tato směrnice. Tyto dohody zaručují, že úrok obdržený a vyplacený občanům EU v těchto třetích zemích podléhá buď dani z příjmu v jejich vlastním členském státě nebo odečtu u zdroje. Odečet u zdroje může být vrácen jedinci, na něhož se vztahuje daň v jeho členském státě, kde má trvalé bydliště, pokud je dotyčný příjem vykazován pro daňové účely.

Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci zorganizovala výměnu názorů o uplatňování směrnice o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb dne 4. března 2008. Na základě této debaty ministři požádali Komisi, aby urychlila práci na zprávě o uplatňování této směrnice za období od doby, kdy vstoupila v platnost, což bylo 1. července 2005. Tato zpráva by se měla zabývat definicí výrazů „úrokové platby“ a „skuteční příjemci“.

Zde je správně kladena otázka, do jaké míry jsou systémy pro výměnu informací slučitelné s ochranou osobních údajů. V této souvislosti lze zdůraznit, že pravidla Společenství o ochraně údajů, která také platí v Evropském hospodářském prostoru, poskytují členským státům možnost podniknout legislativní kroky. Tyto kroky mohou omezit dotyčné osoby v některých jejich právech, například v právu přístupu nebo v právu na informace, pokud je to zapotřebí pro ochranu důležitých finančních nebo hospodářských zájmů Evropské unie nebo členského státu. Toto také platí pro oblast financí, rozpočtů a daní.

Srovnatelná omezení také platí pro účinné uplatňování třetí směrnice o praní špinavých peněz. Členské státy musí v každém případě v přiměřené míře zajistit, aby jejich kompetentní orgány při poskytování a zpracovávání osobních údajů dodržovaly příslušné předpisy EU a národní předpisy pro ochranu údajů.

Zde je třeba nalézt rovnováhu mezi zákonným usilováním o určité cíle z hlediska daňové politiky a ochranou soukromí.

  Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, daňová historie je plná podvodných bankovních účtů, které jsou ještě škodlivější, když takovéto skandály vyjdou na světlo v evropských zemích. Když se to stane, jen takovou událost vezmeme na vědomí, avšak pokaždé, když k takovému incidentu znovu dojde, naše vzpomínky se vrátí.

Je to váš celkový názor pane komisaři, že je tento systém skutečně stoprocentní?

  Günter Verheugen, (DE) místopředseda Komise. − − (DE) Na otázku ctihodného poslance lze odpovědět prostým „ne“. Systémy, které v současné době máme, nejsou vodotěsné a my to víme. Proto se je snažíme vylepšit. Konkrétní předpisy pro boj proti praní špinavých peněz mohou být rozhodně vylepšeny a také se snažíme těchto vylepšení dosáhnout ve spolupráci s evropskými zeměmi, které patří do Evropského hospodářského prostoru, ale nepatří do Evropské unie.

Komise rovněž požádala a také od Rady obdržela mandát k vyjednávání, který Komisi zmocňuje jednat konkrétně s Lichtenštejnskem ohledně toho, jak lze odstranit stávající slabiny systému pro boj proti praní špinavých peněz a daňovým podvodům. Doufám, že výrazné veřejné mínění, které jsme nedávno u této otázky v Evropě zaznamenali, nám pomůže dosáhnout potřebných dohod. Pracujeme na tom pilně, ale jak víte, daňové otázky jsou mimořádně citlivé. I v rámci členských států je rozhodně prostor pro zlepšování.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, správně jste poukázal na to, že musíme bojovat proti daňovým únikům a daňovým podvodům, to je bez debaty. Poukázal jste na to, že k tomu potřebujeme právní prostředky v rámci právních norem Evropské unie.

Podle zpráv v médiích se nyní některé údaje týkající se tohoto lichtenštejnského skandálu dostaly k finančním orgánům následkem toho, že německé úřady platí za údaje získané kriminálními prostředky. Je to správná cesta?

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane předsedající, ať už toto nyní je či není ta správná cesta, je dobré, že to proniklo na veřejnost. Pane komisaři, vznikl zde systém, jenž nadále prospívá těm, kteří již zajišťují, aby velké koncerny platily menší a menší daně a kteří nyní zřejmě na placení daní rezignovali. Myslím, že to je vývoj, který nelze akceptovat. Zajímalo by mne, o čem přesně s Lichtenštejnskem jednáte a co přesně chcete v budoucnu učinit pro zastavení těchto zločinů – a slovo „zločinů“ vyslovuji zcela záměrně.

  Günter Verheugen , místopředseda Komise. − (DE) Na první otázku bych rád odpověděl, že jistě není úkolem Komise vynášet soud na tím, jaké metody nějaký členský stát používá pro boj s daňovými úniky svých občanů.

Poukázal jsem na to, že obecná pravidla také platí v daňových záležitostech pro ochranu osobních údajů a že členské státy mají právo tato pravidla omezit, pokud to slouží k ochraně jejich finančních zájmů.

Myslím si, že otázka, kterou jste položil, je otázka, která by měla být položena německé vládě. Podle mých informací německá vláda prošetřila otázku zákonnosti postupu v případu, který jste popsal, velmi detailně před příslušným rozhodnutím a dospěla k závěru, že německé daňové orgány měly právo zajistit údaje, o něž zde šlo.

Pokud je o druhou, velmi obecnou otázku, souhlasím s vámi, že je nepříjemné, že nemusíme zaručovat možnost ve stávající Smlouvě o EU, aby vyhýbání se daním a páchání daňových úniků bylo stíháno stejným způsobem všude v Evropě a že stále nelze zaručit, že nikdo nebude napomáhat a nabádat k daňovému úniku nebo k vyhýbání se daním.

V posledních letech jsme mnohého dosáhli, zejména v souvislosti s nezbytným bojem proti praní špinavých peněz a proti všem podobám mezinárodního zločinu a terorismu. Již jsem však uvedl, že Komise se domnívá, že je zde prostor pro zlepšení, a to, čeho chceme dosáhnout s Lichtenštejnskem – stejně jako s jinými zeměmi – je zcela jasné. Rádi bychom udrželi stejnou spolupráci a stejnou výměnu informací ve vztahu k Lichtenštejnsku, jaká již existuje mezi členskými státy EU.

  Předsedající −

Otázka č. 46, kterou pokládá Saïd El Khadraoui (H-0234/08).

Předmět: Emise částic z mopedů

Výzkum provedený Utrechtskou univerzitou ukázal, že mopedy a skútry vypouštějí do ovzduší velké množství jemných a ultrajemných prachových částic. Výzkumníci měřili emise vdechované cyklisty a motoristy ve 12 středně velkých městech. Ukázalo se, že cyklisté vdechují nadměrné množství jemných částic emisí, když jsou v blízkosti mopedu. Mopedy tak pravděpodobně vypouštějí více jemných částic za sekundu než těžká nákladní vozidla. Normy emisí pro vozidla tohoto typu stanovuje směrnice 2002/51/ES⁽¹⁾ . Nezmiňuje však vůbec jemné částice.

Je si Komise vědoma problému znečištění ovzduší způsobeného skútry? Jaké kroky Komise plánuje uskutečnit, aby tento problém odpovídajícím způsobem vyřešila?

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Evropská komise se již léta zasazuje o snižování jemných a ultrajemných prachových částic. Od roku 2005 Komise navrhla řadu legislativních opatření pro zlepšení kvality ovzduší, o kterých víte. Nicméně součástí 7. rámcového programu pro vědu a výzkum je přezkum důležitých aspektů dopravní politiky týkajících se šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Při stanovování norem pro emise částic vypouštěných vozidly se Komise nejprve zaměřila na dieselová a užitková vozidla, jelikož těchto vozidel je mnohem více než motorizovaných dvoukolových vozidel. Začali jsme proto se zjišťováním, kde se tato vozidla nacházejí ve velkých počtech. Zde jsme došli k několika důležitým poznatkům.

V roce 2007 Parlament a Rada přijaly nařízení týkající se emisí lehkých a užitkových vozidel. Jedná se o normy Euro 5 a Euro 6. Byly již přijaty a nyní vstupují v platnost. Emise částic z dieselových vozidel jsou tak nyní těmito normami sníženy ze současných 25 miligramů na kilometr na 5 miligramů na kilometr.

Komise navíc dne 21. prosince 2007 předložila návrh nařízení o emisích těžkých užitkových vozidel; jedná se o normu Euro VI. Ve srovnání se současně platnou normou Euro V snižuje limity emisí oxidu dusičného o 80 % a emise jemných částic o 66 %.

Problém emisí částic dvoukolých vozidel v podstatě spočívá ve dvoutaktních motorech. Emise částic čtyřtaktních motorů jsou narozdíl od dvoutaktních velmi nízké, dokonce i ve srovnání s normou Euro 5.

V roce 2004 nechala Komise provést studii, jejímž cílem bylo zjistit, zda je důvodné zavést právní opatření pro omezení emisí částic dvoutaktních motorů. Výsledkem studie bylo, že částice uvolňované z těchto motorů jsou převážně uhlovodíky. Limity pro emise uhlovodíků z motocyklů a mopedů, tj. dvoutaktních motorů, již byly značně zpřísněny v letech 2004 a 2007 a u nových vozidel se již situace výrazně zlepšila. Výrobci navíc přecházejí z dvoutaktních na čtyřtaktní motory, aby tak obecně dodrželi limity pro uhlovodík. Z tohoto důvodu Komise nenavrhla žádná zvláštní opatření pro omezení emisí částic z dvoutaktních motorů. Musím nicméně přiznat, že situace je jednoznačně kritičtější u starších vozidel s dvoutaktními motory, které vypouštějí emise uhlovodíku a částic ve větším množství. Tyto emise však mohou být výraznou měrou sníženy, pokud je pro mazání těchto motorů používán syntetický olej namísto minerálního oleje. Komise proto podporuje související kampaň vedenou Asociací evropských výrobků motocyklů a sdružením motocyklistů. Komise nicméně prověřuje potřebu revize legislativních opatření pro dvoukolá a tříkolá motorová vozidla.

Na počátku letošního roku byla zahájena studie, která zkoumá nálezy studie z roku 2004 v porovnání s nejnovějším technickým vývojem. Výsledky této studie budou dostupné do konce tohoto roku. Pokud se ukáže, že je nezbytné, aby Komise učinila legislativní opatření – a já jsem připraven v případě potřeby takové opatření předložit - dojde k němu v roce 2009.

Podle rámcové směrnice o hodnocení a řízení kvality ovzduší a příslušných samostatných směrnic, které stanovují limity pro emise částic PM10 a benzenu, jsou členské státy povinné odpovídajícími opatřeními zajistit, aby na vnitrostátní úrovni byly tyto limity uplatňovány ke stanovenému datu. Členské státy musí rovněž mít mimořádná opatření pro případ, kdy dojde k přechodnému překročení těchto limitů. V oblastech, kde je výrazně větší pravděpodobnost, že dvoukolá vozidla překročí stanovené limity, musí členské státy po vyhodnocení situace ze strany Komise s tímto ve svých plánech kvality ovzduší a mimořádných opatřeních počítat.

  Saïd El Khadraoui (PSE). – (NL) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, děkuji za Vaši podrobnou odpověď. Poukázal jste na snahy, které Komise již učinila v souvislosti s emisemi vypouštěnými nákladními vozidly a dodávkami; dosud však nebyl vypracován legislativní návrh týkající se mopedů. Zmínil jste snahy výrobců vozidel nahradit dvoutaktní motory čtyřtaktními, díky nimž by bylo dosaženo zlepšení.

V první řadě se ptám sám sebe, zda se nejedná pouze o jakousi nezávaznou dohodu. Nebo je to skutečná dohoda? Zadruhé si musíme uvědomit, že znečištění ovzduší je vysoce lokalizováno a má například největší dopad na cyklisty v bezprostřední blízkosti mopedů, což představuje problém pro veřejné zdraví.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Velmi dobře rozumím dotazu pana poslance. Nezabýváme se zde dohodou mezi zástupci průmyslu a Komisí, ke které již jednou došlo v případě snížení emisí CO2 motorových vozidel, ale s určitým druhem samočinného vývoje. Jak jsem uvedl, výrobci dvoukolých vozidel nemohou s běžnými dvoutaktními motory plnit již platné přísné limity pro emise uhlovodíku. Jednoduše toho nejsou schopni dosáhnout. To je důvod, proč přecházejí na čtyřtaktní motory, což vyvolává jiné otázky.

Studie, o které jsem hovořil, ukáže výsledky tohoto technického vývoje, a znovu opakuji, že pokud by se ukázalo, že problém, o kterém právě hovořím, by se tak říkajíc nevyřešil samočinně, a bylo by skutečně nezbytné předložit legislativní návrh, znovu opakuji, jsem připraven takto učinit.

  Předsedající. −

Otázka č. 47, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-0243/08)

Předmět: 2,2 miliardy trpících dětí

Na celém světě je 2,2 miliard dětí trpících následky chudoby, negramotnosti, sexuálního zneužívání a vojenských konfliktů. Dítě narozené v subsaharské Africe má pravděpodobnost jedna ku šesti, že zemře, dříve než dosáhne věku 5 let. Podle dětského fondu OSN zemře každý den (UNICEF) více než 27 000 dětí a to zejména na nemoci, na které existují preventivní prostředky. Poslední údaje UNICEF ukazují, že na celém světě nechodí do školy 93 milionů dětí ve školním věku, z nichž 41 milionů v subsaharské Africe, 31,5 milionů v jižní Asii a 6,9 milionů na Středním východě a severní Africe.

Vzhledem ke skutečnosti, že příští rok uplyne 20 let od vzniku Úmluvy o právech dítěte, jsou tyto ukazatele velmi vážné. Učiní proto Komise konkrétní kroky pro boj proti zneužívání dětí, ať již v sexuálním průmyslu nebo v situacích, kdy jsou zneužívány jako vojáci? Bude mít Komise, jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, do níž byla práva dítěte začleněna, v této oblasti větší vliv?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, Komise má stejný názor, jaký vyplývá z analýzy pana poslance Van Heckeho a ráda by jej ujistila, že je velmi aktivní ve snaze bojovat proti zneužívání dětí. Práva dítěte jsou jednou z hlavních priorit Komise stanovených v jejich strategických cílech na období 2005–2009. Tato priorita byla formulována ve sdělení Komise „Směrem ke strategii Evropské unie o právech dítěte“ z roku 2006 a nedávno pak ve sdělení Komise „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti Evropské unie“, které bylo přijaté 5. února 2008. Cílem tohoto nedávno přijatého sdělení je vytvořit rámec pro ucelený přístup Evropské unie k ochraně a podpoře práv dětí ve třetích zemích, který by se promítal do všech oblastí našich vnějších vztahů včetně rozvojové spolupráce, humanitární pomoci a obchodní politiky.

Akční plán pro práva dětí ve vnější činnosti Evropské unie připojený k tomuto sdělení stanoví jako prioritní oblasti pro budoucí opatření na regionální i celosvětové úrovni následující okruhy: dětská práce, děti a ozbrojené konflikty, obchod s dětmi a veškeré formy násilí na dětech. K realizaci těchto politik využije Komise 25 milionů EUR z tematického okruhu „Investice do lidí“ na podporu iniciativ v následujících oblastech: boj proti obchodu s dětmi, děti ohrožené ozbrojenými konflikty a sexuální a reprodukční zdraví a práva mladistvých. Komise bude dále v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva podporovat projekty, které provádějí obecné zásady Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte a obecné zásady Evropské unie týkající se dětí a ozbrojených konfliktů. Aniž bychom tím předjímali ratifikaci Lisabonské smlouvy, stojí za povšimnutí, že tato smlouva stanoví, že ve svých vztazích s okolním světem Unie přispívá k ochraně lidských práv, především práv dítěte, čímž stanoví pravděpodobně nejzranitelnější skupinu v celé společnosti do popředí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských práv.

  Johan Van Hecke (ALDE). – (NL) Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu komisaři a také Komisi za kroky, které podniká pro co možná největší ochranu práv dítěte. Rád bych však svou otázku aktualizoval. UNICEF nedávno zveřejnil zprávu, která ukazuje, že v minulém týdnu byly ve východním Kongu milicemi uneseny 2 až 3 000 dětí, které jsou hanebně zneužívány v ozbrojených konfliktech. Co se Komise domnívá, že by mohla učinit, aby zabránila podobným situacím? Vážím si všech snah i toho, co je připravováno. Pokud však hovoříte s lidmi přímo v terénu, zdá se, že stále málo lidí a peněz se věnuje ochraně práv dětí v ozbrojených konfliktech.

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, pochopitelně v případě takovéhoto tragického a krutého činu se nutně otevírá otázka, zda můžeme učinit ještě více. Po mém soudu strategie Evropské komise je koherentní a důsledná v rámci kapacity a právního základu, který má Komise k dispozici. A otázka jednání v lokálních situacích: po mém soudu je důležité rozhodnout právě v okamžiku na místě, kde toto riziko existuje, na základě struktur, které jsou ze strany Komise k dispozici, na základě politických a organizačních možností. Čili z tohoto hlediska máte jistě pravdu, že je vždy nutné využít stávajících struktur a aktivit, které jsou na místě případných konfliktů, k tomu, abychom posílili ochranu dětí před podobným násilím.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, pan komisař bude bezpochyby vědět, že před pár týdny přijela do Evropského parlamentu rodina McCannových z mého volebního obvodu. Předtím si McCannovi dopisovali s panem komisařem Frattinim ohledně výstražného systému pro únosy dětí. Zajímá mě, v jakém stádiu se projekt v rámci Komise nachází nyní, kdy pan komisař Frattini odešel a Parlament spěchá s podpisem písemného prohlášení, čímž se snaží tento podnět urychlit. Zajímalo by nás, zda se Komise tímto podnětem zabývá, zda se snaží o jeho urychlení a který komisař je za něj v daném okamžiku odpovědný.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Neustále z médií slyšíme o obchodování s lidmi ze strany evropských a amerických organizací. Sdružení zabývající se adopcemi v Rakousku, Francii a dalších zemích jsou podezřelá z obchodování s dětmi. Již dlouhou dobu přicházejí zprávy o pochybných případech adopce, stejně jako případech obchodování s dětskými orgány a prostituce. Jaká opatření Komise učiní, aby tyto případy ukončila?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) První otázka byla orientovaná na pana komisaře Frattiniho, který se rozhodl působit v národní politice. V současné době je pověřen vedením tohoto portfolia můj kolega pan komisař Barrot, který může dát aktuální odpověď na stav přípravy Vámi uvedeného projektu.

Druhá otázka, která je velmi podstatná, totiž mezinárodní adopce, je otázkou neobyčejně citlivou, protože nelze v žádném případě akceptovat myšlenku, že mezinárodní adopce sama o sobě je zlem, protože poskytuje pro řadu dětí odpovídající dobré rodiny s odpovídajícím zázemím. Je ovšem také pravda, že jakožto okrajový jev v rámci mezinárodní adopce dochází i k metodám a postupům, které jsou nebezpečné a které jsou zavrženíhodné. V každém případě z hlediska pravomocí Evropské komise je na členských státech, aby učinily příslušná opatření, aby zamezily možnému nebezpečí zneužívání mezinárodní adopce. To se týká samozřejmě i Rakouské republiky. Chci upozornit na to, že v rámci Evropské unie předpisy o mezinárodní adopci nejsou detailně sjednoceny a že každý stát v rámci úmluv o mezinárodní ochraně dítěte zaujímá a přijímá svá příslušná národní opatření, ta se mohou různým způsobem měnit a vylepšovat. Dámy a pánové, konstatuji ještě jednou, že mezinárodní adopce principiálně otevírá pro velké množství dětí možnost najít rodinu a normální lidský život, na druhé straně je to terén, který je velmi citlivý, a je na členských státech, aby mu věnovaly plnou pozornost.

Část II

  Předsedající. −

Otázka č. 48, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0160/08)

Předmět: Reformy sociálního zabezpečení v Řecku

Rozhodnutí Rady a dokumenty Komise opakovaně odkazují na potřebu modernizace a reformy systémů sociálního zabezpečení členských států, úpravu věku odchodu do důchodu a negativní vlivy předčasného odchodu do důchodu na hospodářství a společnost.

Podílí se Komise v rámci své poradní funkce na procesu úpravy věku odchodu do důchodu a připravuje hodnocení nových zákonných opatření členských států?

Nedávné reformy systému sociálního zabezpečení v Řecku spadají do vnitrostátní sféry působnosti. Přesto provádí Komise jejich vyhodnocení?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Komise si je vědoma demografických problémů, kterým čelí důchodové systémy, jelikož porodnost od 70. let 20. století klesá a lidé žijí déle a bude muset stále menší počet lidí v produktivním věku podporovat stále se zvyšující počet lidí v postproduktivním věku. Jak víte, na základě Smlouvy o Evropském společenství spadá sociální ochrana do pravomoci členských států. Komise proto nezasahuje do obecného uspořádání důchodových systémů v členských státech a nemá ani poradní funkci při procesu přizpůsobení se na vnitrostátní úrovni. Proto se členské státy a Komise dohodly na spolupráci v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování na základě otevřené metody koordinace, tzn. společné stanovení cílů Komisí a Radou, podávání zpráv ze stran členských států na základě těchto cílů a shrnutí zjištění Komise ve zprávě, kterou následně potvrdí Rada.

Členské státy předložily první kolo národních strategických zpráv v roce 2002, druhé v roce 2005. Druhé kolo národních strategických zpráv shrnula Komise ve společné zprávě o sociální ochraně a sociálním zabezpečení, která byla potvrzena Evropskou radou v roce 2006. Posouzení ukazuje, že nedávné reformy sice vedly k výraznějším pobídkám, aby lidé pracovali déle, ale že je zapotřebí dalších opatření pro zvýšení míry zaměstnanosti zejména u žen a starších pracovníků. Zvyšování míry zaměstnanosti je nejlepší způsob, jak zajistit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů. V Řecku je riziko chudoby ve stáří podstatně vyšší než je průměr, 26 % v roce 2005 pro lidi starší 65 let ve srovnání s 19 % pro lidi ve věku 64 let. Řecký důchodový systém potřebuje reformu nejen z důvodů přiměřenosti, ale i z důvodů udržitelnosti.

Je zapotřebí reforem k posílení pobídek pro starší lidi a pro ženy, aby pracovali více a delší dobu. Vzhledem k nízkému podílu žen je nutné realizovat politiku směřující ke zvýšení míry zaměstnanosti žen, aby byla dlouhodobě zajištěna přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů. Dokud nebude lidem, kteří nejsou součástí základních důchodových systémů, umožněno získat za určitou delší dobu nárok na důchod, bude chudoba starších lidí nadále představovat problém, jelikož důchodový systém se již nyní potýká s finančními potížemi.

Plánuje se proto, že další kolo národních strategických zpráv bude připraveno do roku 2008. Komise připraví shrnutí hlavních výsledků vývoje v členských státech. To bude základem pro společnou zprávu o sociální ochraně a sociálním začlenění, která bude vydána v roce 2009.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, děkuji Vám za poučnou odpověď. Nyní bych se ráda dotkla tématu předčasného odchodu do důchodu matek, které odcházejí do důchodu v dřívějším věku na základě skutečnosti, že mají děti. V Řecku byla dříve hranice pro odchod do předčasného důchodu stanovena na 50 let, pro budoucí generace byla zvýšena na 55 let, což se však netýká matek s dětmi. Jak hodnotíte tuto hranici z pohledu Komise a v porovnání se situací v ostatních členských státech?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Jak už jsem se v úvodu zmínil, podle Smlouvy o Evropském společenství celková konstrukce důchodových systémů je v rukou jednotlivých členských států a v pravomoci těchto členských států. Členské státy mají rozdílné způsoby, jak stanovují věk odchodu do důchodu, nejčastěji užívaná věková hranice je 65 let, ale jsou státy, které mají tuto věkovou hranici posunutou na delší dobu, stejně tak jako státy, které mají tuto hranici posunutou na nižší dobu. Podobná situace se odehrává v rámci důchodových systémů ve vztahu k ženám, kde jsou stanoveny různé hranice opět na základě rozhodnutí a politických úvah v jednotlivých členských státech. Základním principem, který zastává Komise a který koneckonců vychází ze Smlouvy je, že tyto systémy nesmí být diskriminační z jakéhokoliv hlediska. Pokud ovšem je tato podmínka splněna, je plně v pravomoci a v možnostech členského státu stanovit věkovou hranici. Proto nebudu zaujímat detailní komentář k tomu, abych porovnával věkové hranice v jednotlivých členských státech.

  Předsedající. −

Otázka č 49, kterou pokládá Eoin Ryan (H-0179/08)

Předmět: Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti v Evropě

Může Komise učinit prohlášení, ve kterém by popsala, jakými novými iniciativami pro boj s nezaměstnaností mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnaností v Evropě se v letošním roce zabývá, a zvláště pak, jaké systémy prosazuje, aby zajistila, že nezaměstnaní lidé mohou získat nové dovednosti v oblasti informačních technologií?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Komise je znepokojena vysokou nezaměstnaností mladých lidí v členských státech, která na konci roku 2007 činila 15,2 %, což je téměř dvojnásobek v porovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Rovněž je znepokojena přetrvávající dlouhodobou mírou nezaměstnanosti, která postihuje přibližně polovinu (45 %) všech nezaměstnaných osob. I když, a to bych chtěl zdůraznit, v poslední době zaznamenáváme poměrně zřetelný ústup dlouhodobé nezaměstnanosti. Tento ústup je rozdílný v jednotlivých členských státech, ale obecně zaznamenáváme i v této oblasti pokles.

Ovšem situace zůstává stále zneklidňující. Značný počet mladých lidí ukončí vzdělání, aniž získají dovednosti potřebné ke vstupu na trh práce. Zhruba každý šestý mladý člověk v Evropské unii totiž školní docházku předčasně ukončí a každý čtvrtý nemá dokončené vyšší středoškolské vzdělání.

Navzdory značnému úsilí členských států o zlepšení zaměstnanosti mladých lidí dosud asi polovina států nedosáhla cíle dát mladým nezaměstnaným šanci na „nový start“ do šesti měsíců, jak bylo stanoveno pro rok 2007, případně do čtyř měsíců, což je lhůta stanovená výhledově pro rok 2010.

Členské státy jsou hlavními aktéry při provádění opatření potřebných pro snížení nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti. Evropská unie hraje doplňující úlohu prostřednictvím koordinace vnitrostátních politik členských států v oblasti zaměstnanosti a prostřednictvím finanční podpory z Evropského sociálního fondu.

Jak víte, Komise vydává každý rok zprávu o pokroku ve strategii v oblasti zaměstnanosti. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2008 přijala doporučení určená členským státům: 17 z nich obdrželo doporučení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a 15 v oblasti zaměstnanosti.

Pro zlepšení integrace mladých lidí na trhu práce jsou podle mého názoru zásadní tři směry činnosti:

1. Zlepšení vzdělávání a odborné přípravy: je třeba zaměřit úsilí na rozvoj klíčových dovedností již od dětství a na vytvoření podpůrného mechanismu, jehož cílem by bylo předcházet předčasnému ukončení školní docházky. Program celoživotního učení prováděný od roku 2007 přispívá k rozvoji Evropské unie jakožto vyspělé znalostní společnosti tím, že podporuje modernizaci a přizpůsobování systémů vzdělávání a odborné přípravy členských států.

2. Podpora sociálního začleňování: v této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost zlepšení situace nejzranitelnějších mladých lidí a vymýcení dětské chudoby.

3. Rozvoj geografické mobility: v současné době se nezaměstnanost vyskytuje paralelně s nedostatkem pracovní síly na trhu práce. Tato situace vedla Komisi k tomu, aby podporovala spolupráci mezi členskými státy, zejména ve prospěch větší mobility mladých lidí v Evropské unii.

Členské státy dále získávají finanční pomoc ze strukturálních fondů, zvláště pak z Evropského sociálního fondu, na provádění svých politik trhu práce.

Na období 2007–2013 mají členské státy k dispozici 75 miliard EUR.

Dopad ESF je značný. V roce 2007 využilo projektů ESF přibližně 25 % nezaměstnaných v EU. Pomoc tak získává každý rok asi 1 milion vyloučených osob, včetně mladých lidí. Každý rok vstupují asi 2 miliony osob na trh práce poté, co získaly podporu z Evropského sociálního fondu.

Evropský fond pro regionální rozvoj se sice cíleně nezabývá mládeží jako takovou, ale spolufinancuje akce, které se mladých lidí přímo dotýkají, jakými jsou např. podpora infrastruktury pro vzdělání a odbornou přípravu, univerzitní výzkum, pomoc společnostem a podpora podnikání v malých a středních podnicích. V rámci iniciativy Regiony pro hospodářskou změnu podporuje Komise výměnu osvědčených postupů prostřednictvím regionální sítě „Integrace mládeže na okraji společnosti“.

Dámy a pánové, boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti je pro Evropu a členské státy prvořadou záležitostí. Zapojení mladých lidí do aktivního života a do společnosti a lepší využití jejich potenciálu jsou hlavními předpoklady pro obnovení silného a udržitelného růstu v Evropě.

  Eoin Ryan (UEN). – Děkuji za Vaši neobyčejně vyčerpávající odpověď.

Podporujete členské státy v používání osvědčených postupů nebo příkladů osvědčených postupů jednotlivých zemí, na jejichž základě by omezily počet dlouhodobě nezaměstnaných mezi mladými lidmi? Jsem si jistý, že některé země jsou v tomto ohledu úspěšnější, a zajímalo by mě, zda existují způsoby, jimiž by mezi státy vzniklo propojení, které by jim umožnilo přiučit se z příkladů fungování v druhých zemím.

V minulosti jsem se k odpovědím vyjadřoval kriticky, a chci Vám jen vyjádřit pochvalu za velmi vyčerpávající odpověď.

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane poslanče, vyměňování informací a dobrých praktik je jedna z ohromných výhod Evropské unie. Je to trvalá součást otevřené metody koordinace, je to trvalá součást naší práce, a chtěl bych zdůraznit, že např. slovinské předsednictví věnuje zaměstnání mládeže jednu ze svých předsednických konferencí, což je typická a ideální možnost, jak porovnat nejrůznější přístupy jednotlivých členských států. Máte pravdu, že některé členské státy nalézají pro některé otázky rychlejší a účinnější řešení než státy jiné, a proto je trvalá výměna a porovnávání zkušeností a praxí jednou z velmi účinných metod pokroku.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Nové dovednosti, internet, technologie apod. jsou jistě na trhu práce velmi důležité. Všichni nicméně víme, že i mezi nezaměstnanými mladými lidmi jsou skutečným důvodem, proč mají tito lidé problémy se vstupem na pracovní trh, základní znalosti, jako je čtení, psaní a počty. Existují v této oblasti nějaká těžiště?

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). –

Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, hovořil jste o nezaměstnanosti mladých lidí a v předchozí otázce o nízké zaměstnanosti žen.

Plánuje Komise předložit návrh, který by umožňoval kombinovat rodinný a profesní život, zejména s ohledem na mateřskou a rodičovskou dovolenou?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Dovolte mi, abych se rychle vrátil ke svému úvodnímu vystoupení. Právě na otázku tzv. předčasného ukončování školní docházky a na otázku získání základních dovedností se momentálně Komise soustřeďuje, zejména v práci mého kolegy komisaře Fígeľa. Máte pravdu, klíčové je, aby člověk v ranném dětství a v ranné mladosti získal základní kompetence a mimo jiné také schopnost učit se, protože to mu potom dává příležitost sledovat svoji životní kariéru snadněji a s větším úspěchem. V rámci programů např. financovaných Evropským sociálním fondem se zaměřujeme na něco, co bych nazval druhá šance, tzn. poskytnout dětem, které měly problém, a není jich málo, možnost znovu vstoupit do formálních struktur a dokončit tak své vzdělání. Je to opravdu jedno z těžišť činnosti Komise, protože tak jak už bylo řečeno, je to klíčové.

  Předsedající. −

Otázka č. 50, kterou pokládá Robert Evans (H-0185/08)

Předmět: Antidiskriminační právní rámec EU

Podle současného právního rámce EU jsou evropští obyvatelé chráněni před diskriminací na základě věku, víry, vyznání, zdravotního postižení a sexuální orientace pouze v oblasti zaměstnání a odborné přípravy, zatímco v oblasti vzdělávání, sociální ochrany a přístupu ke zboží a službám jsou diskriminační právní předpisy uplatňovány pouze na základě rasového a etnického původu.

Jaký má Komise názor na neplánované důsledky, které mohou vzniknout, v souvislosti s rozšiřováním právních předpisů o více kategorií v oblasti zboží a služeb?

Jaké záruky chce například Komise poskytnout, aby zajistila, že nové právní předpisy neomezí různé slevy pro starší občany a koncesionáře?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak víte, Evropská unie vytvořila rozsáhlý rámec v boji proti diskriminaci a může být hrdá na dosažené výsledky. Úroveň ochrany je však pro některé skupiny lidí vyšší než pro jiné. Konkrétně to znamená, že lidé jsou chráněni před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace či náboženství, ale takto komplexně pouze na pracovišti. Rozsáhlejší je pouze ochrana před diskriminací pouze na základě rasového či etnického původu a pohlaví.

Jak bylo ohlášeno v pracovním programu Komise na rok 2008, má Komise v plánu předložit návrh vycházející z článku 13 Smlouvy o ES v zájmu uplatnění zásady rovného zacházení mimo trh práce a rozšíření stávajícího právního rámce EU. O podrobnostech bude ještě třeba rozhodnout, až budou mimo jiné k dispozici výsledky právě prováděné studie posouzení dopadů. Ty výsledky budou k dispozici během krátké doby. Komise si ale dobře uvědomuje nutnost nalezení rovnováhy mezi zásadou nediskriminace a rozdíly v zacházení, jež mohou být za určitých okolností oprávněné.

V členských státech se vyskytují různé druhy přednostního zacházení, které mají za cíl poskytnout ze specifických důvodů zvláštní zacházení určitým skupinám a nepředstavují diskriminaci. Přednostního zacházení mohou kupříkladu využívat starší osoby, např. v podobě bezplatného cestování veřejnou dopravou, čímž se podporuje mobilita. Komise nemá v úmyslu považovat tyto praktiky za protiprávní, jsou-li z legitimních, sociálních, vzdělávacích, kulturních nebo jiných důvodů zakotveny ve vnitrostátním právu.

  Robert Evans (PSE). – Vážený pane předsedající, rád bych poděkoval panu komisaři za ujištění na konci jeho prohlášení, že Komise neplánuje postihovat to, co pan komisař popsal jako „přednostní zacházení“. Domnívám se, že se jedná o vítaný krok. Pokud bude pokračovat v práci, jak popsal, a dosáhne tak odpovídající rovnováhy, myslím si, že všechny státy Evropské unie to ocení. Děkuji mu za toto ujištění.

V rámci svého vystoupení bych se rád zeptal k souvisejícímu tématu: má pan komisař představu, kdy zveřejní svůj návrh rozhodnutí o přistoupení k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, které samozřejmě také spadá do stejné kategorie?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Konvence Spojených národů ve vztahu k handicapovaným lidem je konvence, která spatřila světlo světa i díky koordinovanému úsilí Evropské unie v době lucemburského předsednictví. Jsem si jist, že bez našeho úsilí by tato konvence nebyla uskutečněna. Její ratifikace je záležitostí samozřejmě členských států a Evropská unie se snaží tuto ratifikaci podpořit a urychlit v diskuzi s členskými státy.

Druhá Vaše otázka, kdy přeložíme svoji iniciativu: předpokládaný termín je někdy do konce června tohoto roku, ale je to skutečně pouze předběžný termín.

  Jim Allister (NI). – Vážený pane předsedající, rád bych pana komisaře nasměroval k diskriminaci na základě náboženského přesvědčení a k neuvěřitelné skutečnosti, že navzdory ochraně před tímto druhem diskriminace ze strany evropských orgánů existuje v EU místo, kde je diskriminace na základě víry tolerována. Jedná se o můj volební obvod Severní Irsko, kde z důvodu odchylky od právních předpisů EU – povolené ze strany EU - je výslovně deklarováno, že diskriminace vůči protestantům při náboru do policejních služeb Severního Irska je legální. Může nám pan komisař říci, kdy bude tato absurdní situace ukončena a kdy budou mým voličům znovu nastolena práva, která požívají ostatní?

  Philip Bushill-Matthews (PPE-DE). – Velmi stručně, byl jsem stejně jako pan dotazující, Robert Evans, ujištěn o plánovaných legislativních krocích pana komisaře. Zdůraznil bych však otázku potenciálního nebezpečí neplánovaných důsledků.

Mohl by vzhledem k citlivosti této oblasti pan komisař potvrdit, dříve než jakákoli budoucí právní úprava v této oblasti dostane konečnou podobu, že bude předem provedeno velmi přísné hodnocení dopadů?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Současné platné směrnice umožňují zvláštní regulaci i ve vztahu k jednotlivým náboženským společnostem a k náboženské víře. Z tohoto hlediska, pokud Komise provádí screaning, provádí současně i screaning správného uplatnění této možnosti. Je to otázka komplexní, mimořádně citlivá, ale obecně je regulovaná evropskými směrnicemi a Komise je schopná posuzovat, zda jednotlivé členské státy tuto možnost uplatňují korektně tak, aby nenarušily princip nediskriminace.

Na druhou otázku mohu odpovědět naprosto jednoduše. Ano, rovnost zacházení, nediskriminace je základní evropská hodnota, kterou je třeba uplatňovat a je třeba využívat všech nástrojů, které má Evropská unie k dispozici. Na druhé straně je zřejmé, že při každém rozhodování, které má tak velký význam a obecně velký význam, jsou nutné studie následků, studie dopadů a tato metoda je Evropskou komisí důsledně užívána i v oblasti rovností příležitostí, základních práv a nediskriminace.

  Mario Mantovani (PPE-DE). – (IT) Děkuji, vážený pane předsedající, nebudu klást další otázky. Paní Marie Panayotopoulos-Cassiotouová nicméně položila konkrétní otázku týkající se mateřské a rodičovské dovolené. Umožnil byste prosím panu komisaři odpovědět?

  Předsedající. − Pane Mantovani, uzavřeli jsme již dobu pro odpovědi na tyto otázky. Pan komisař si otázku vyslechl, a pokud uzná za vhodné, odpoví na ni písemně. Paní Panayotopoulos-Cassiotouová mohla toto téma zmínit, když měla před chvílí slovo.

Na otázky č. 50 a 51 bude odpovězeno písemnou formou. Jelikož předmět otázek č. 62 a 63 bude projednán později na této schůzi, nebudou tyto otázky předkládány.

  Předsedající. −

Otázka č. 64, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0155/08)

Předmět: Dohoda o rybolovu s Marokem

Vypracovala Komise hodnocení výsledků rybářských výprav uskutečňovaných evropskými plavidly podle nejnovější dohody o rybolovu s Marokem?

  Joe Borg, člen Komise. – Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych pod�