Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Středa, 23. dubna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

5. Slavnostní zasedání – Slovinsko
PV
MPphoto
 
 

  Předseda . Spoštovani gospod predsednik Republike Slovenije. Je pro nás velkým potěšením, že dnes můžeme zde ve Štrasburku přivítat na půdě Evropského parlamentu prezidenta Slovinské republiky. Buďte vítán, pane prezidente.

Slovinsko vstoupilo do Evropské unie dne 1. května 2004 a v současnosti předsedá Radě. Pane prezidente, před čtyřmi měsíci jste se ujal funkce slovinského prezidenta. Od té doby jsme se spolu již třikrát setkali: poprvé to bylo dva dny předtím, než jste se v Lublani oficiálně ujal své funkce, podruhé dne 8. ledna na oficiálním zahájení Evropského roku mezikulturního dialogu a nakonec v únoru v New Yorku během tematické diskuse o změně klimatu na Valném shromáždění OSN.

Pane prezidente, jste třetím slovinským prezidentem od doby, kdy vaše země získala nezávislost. Máte za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru profesora mezinárodního práva a především diplomata, který strávil většinu své profesní dráhy ve službách Organizace spojených národů. Osm let jste byl stálým zástupcem Slovinské republiky v OSN a pět let jste byl asistentem generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti. Nyní má Slovinsko velikou čest být prvním z nových členských států – států, které přistoupily k Evropské unii po 1. květnu 2004 – a první bývalou komunistickou zemí a první slovanskou zemí, která se ujala funkce předsednictví Rady Evropské unie.

Toto privilegium si od Slovinska vyžaduje velký díl odpovědnosti, s níž se nyní vyrovnáváte, protože i nové členské státy nesou převzetím tohoto závazku odpovědnost za velkou rodinu Evropské unie. Pro Slovinsko znamená předsednictví Rady ještě jednu odpovědnost: odpovědnost vůči zemím v jeho sousedství, zemím západního Balkánu.

Slovinsko je pro tyto země vzorem, který jim dokazuje, že úspěchu lze dosáhnout, že členství v Evropské unii je dosažitelné a že vstup do EU s sebou přináší stabilitu, rozvoj a prosperitu.

Pane prezidente, je mi velkým potěšením, že Vás nyní mohu požádat o projev k tomuto Parlamentu. Izvolite, prosim!

 
  
MPphoto
 
 

  Danilo Türk, prezident Slovinské republiky. − (SL) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, je pro mne velkou ctí, že mohu promluvit před tímto váženým shromážděním. Teprve nedávno jsme slavili padesáté výročí prvního zasedání Evropského parlamentu. Výročí je vynikající příležitostí zamyslet se nad přítomností a budoucností Evropské unie. Dnes se mi nabízí mimořádná příležitost podělit se s vámi – volenými zástupci evropských národů – o své myšlenky.

Tento Parlament a samozřejmě i Evropská unie jakožto celek představují velkolepé uskutečnění veliké vize, vize trvalého míru a blahobytu, ducha spolupráce a neustále se prohlubující integrace, které přinášejí prospěch evropským národům. Otcové této vize – Jean Monnet, Robert Schuman, Konrad Adenauer, Alcide de Gasperi a další – si pravděpodobně nedokázali ani představit, že 51 let po vytvoření Evropských společenství bude Slovinsko předsedající zemí vysoce integrované Evropské unie po jejím významném rozšíření v roce 2004 – jako první země mezi novými členskými státy – a slovinský prezident bude mít v Evropském parlamentu projev.

Jejich pocit úžasu by však velmi pravděpodobně vystřídal pocit uspokojení. Evropský projekt byl nejen úspěšný, ale navíc se mu podařilo také dokázat, že je projektem s obrovskou transformační silou, která vytváří zcela nový typ Evropy – takový, jaký Evropa během dlouhých let svých dějin dosud nepoznala. Ještě větší význam má v současnosti skutečnost, že Evropská unie si prostřednictvím evropského projektu do značné míry upevnila pozici světového činitele, světového subjektu. A právě o tom bych s vámi dnes rád hovořil.

Co nám umožnilo dosáhnout tohoto obrovského úspěchu? Co nám umožnilo vytvoření takovéhoto velikého a významného světového subjektu? Jaké závěry lze v současnosti z tohoto úspěchu vyvodit? Jsme schopni uplatňovat poznatky, které jsme získali v minulosti, při řešení dnešních a zítřejších výzev? Právě tyto otázky si musíme neustále klást. Evropská unie bude i v budoucnosti čelit složitým otázkám ve stále globalizovanějším světě a bude muset na tyto otázky poskytnout důvěryhodné odpovědi. Evropská unie bude i nadále příběhem o úspěchu, pokud si zachová svou dynamiku a dokáže, že je politickým světovým subjektem stále většího významu, a já dodávám, politického významu. Nevyhnutelnou podmínkou úspěchu je rozvoj. Od Evropské unie se v současnosti vyžaduje, aby se ujala úlohy světového vůdce.

V mnohých oblastech Evropská unie svou úlohu buď upevnila, nebo se to nedočkavě očekává. Uvedu alespoň dvě oblasti: globální oteplování a lidská práva.

V minulém roce položila Evropská unie do středu svých politik otázky životního prostředí a především otázku globálního oteplování. Bylo to bez jakýchkoliv pochyb správné rozhodnutí, protože změna klimatu a poškozování životního prostředí jsou zjevně nejvážnějšími hrozbami a zároveň největšími výzvami, jakým v současnosti všichni čelíme. Evropská komise stanovila zvláštní cíle, které umožňují, aby Evropská unie hrála celosvětově vedoucí úlohu. Klíčovým cílem je dosažení 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v porovnání s rokem 1991. Dosažení tohoto cíle bylo stanoveno jako samostatný závazek. Iniciativa týkající se dosažení ještě ambicióznějšího cíle by měla tvořit součást obecné mezinárodní dohody, která by měla zahrnovat i další klíčové světové subjekty. V této chvíli je Evropská unie na základě návrhu ze strany Evropské komise dokonce připravena dosáhnout ve stejném období až 30% snížení. Tyto cíle jsou natolik významné a natolik ambiciózní, že si skutečně zaslouží transformační vizi k uskutečňování opatření proti globálnímu oteplování. Díky ní dáváme potřebný příklad a přebíráme úlohu světového vůdce.

Dokážeme však těchto cílů skutečně dosáhnout nebo se z nich stane další nepřekonatelná překážka? Odpověď na tuto otázku je zatím nejasná. Evropská rada uvítala před měsícem návrh Evropské komise, který je dobrým základem pro dosažení dohody. Konzultace v letošním a příštím roce ukáží, kolik se toho dá skutečně dosáhnout před konferencí v Kodani, která je naplánována na prosinec 2009. Chtěl bych zvlášť zdůraznit, že vytvořením zvláštního Výboru pro změny klimatu uznal Evropský parlament význam této otázky a že ho v souvislosti s ní čeká nesmírně důležitá úloha.

Úloha, ktorá před námi stojí, bude pravděpodobně složitá. Nepokoj, který začínají šířit evropské sdělovací prostředky, vysílá veliké množství smíšených signálů. Z některých zaznívá podpora, zaznívají však i skeptické hlasy, které nás upozorňují na nespokojená vyjádření ze strany některých evropských průmyslových odvětví. Součástí těchto vyjádření je i skutečnost, že vzhledem k tomu, že světové hospodářství prochází obtížnou situací, i konkurenceschopnost se stává stále složitější a otázky životního prostředí ztrácejí na významu.

Obtížné okamžiky, jako je tento, představují skutečnou vůdčí výzvu. Je jasné, že globální oteplování dosáhlo bodu, v němž musí mezinárodní společenství čelit zásadnímu rozhodování: buď bude pokračovat v růstu dosavadním způsobem a bude se muset připravit na případnou katastrofu, nebo nalezne odvahu k přijetí transformačního přístupu, který dokáže v potřebné míře zmírnit následky globálního oteplování a zabránit tak nejhoršímu. Uctíváním růstu úspěchu nedosáhneme. Přestože to nebude jednoduché, tato otázka se v zásadě nachází na pořadu dne. Doufám, že v letošním roce si vybereme cestu, která povede k transformaci.

Při vyvíjení těchto snah bude potřeba do značné míry rozšířit řady zastánců transformačního přístupu. V každém případě již nyní existuje mnoho těch, kdo se domnívají, že posun směrem k transformaci je nutný. Probíhá mobilizace nevládních organizací, sdělovacích prostředků a jiných složek občanské společnosti. V rámci podnikatelské komunity existují náznaky výrazného trendu k vývoji nových technologií založených na čisté energii. Stále více lidí je ochotno změnit své spotřebitelské návyky.

Tyto tendence je nyní nutno navzájem propojit do smysluplného trendu. Časový rámec je dobře známý. Známé je i místo. Na základě akčního plánu, který byl přijat v loňském roce na Bali, se očekává, že jednání skončí v příštím roce – přijetím celosvětové dohody, která v roce 2012 nahradí Kjótský protokol. Přestože budou tato jednání probíhat na půdě OSN, je důležité, aby podpora přicházela ze všech stran. To, že známe čas i místo, nám umožní spojit naše úsilí, a právě v tomto bodu musí Evropská unie převzít vůdčí úlohu.

Dámy a pánové, životní prostředí není jedinou oblastí, v níž musí Evropská unie převzít vedoucí úlohu v mezinárodním měřítku. Unie musí hrát významnější úlohu i v celosvětovém úsilí v oblasti lidských práv. To, že Evropská unie podporuje dodržování lidských práv, je samozřejmě všeobecně známo. Evropské orgány jsou založeny na zásadách právního státu a lidských práv. Evropa je doménou lidských práv.

Ratifikace Lisabonské smlouvy všemi členskými státy do konce tohoto roku – roku, v němž slavíme šedesáté výročí Všeobecné deklarace lidských práv – přinese i to, že poprvé v dějinách Evropské unie se celé spektrum občanských, politických, hospodářských a sociálních práv občanů Evropské unie stane právně závazným, na základě ustanovení Listiny základních práv Evropské unie.

Z globálního pohledu není situace ve světě příliš povzbudivá. Na mnohých místech naší planety můžeme nalézt početné příklady systematického porušování lidských práv. Tato situace je zčásti výsledkem bezohledného úsilí o dosažení hospodářských výhod, bez ohledu na potřeby místního obyvatelstva a životní prostředí. Především chudému a domorodému obyvatelstvu často hrozí chudoba a hlad a v některých případech dokonce i vyhynutí. Krutost v podobě zločinů proti lidskosti je i nadále součástí ozbrojených konfliktů na mnohých místech Afriky a Asie.

Evropská unie musí postupovat směrem k navrhování hospodářských modelů pro trvale udržitelný růst, musí také vyvíjet humanitární a diplomatické úsilí. Zároveň však musí uplatňovat sankce, které budou v souladu s rozhodnutími Mezinárodního soudního dvora. V tomto stadiu musí Evropská unie převzít vedoucí úlohu, především proto, že světová opatření v oblasti lidských práv zaostávají.

Rada pro lidská práva Organizace spojených národů dosud bojuje za správné pracovní metody. Její úsilí o vytvoření systému pravidelné revize dodržování lidských práv na světové úrovni je sice slibné, avšak dosud neúčinné. Její opatření proti početným a systematickým porušováním lidských práv nejsou dostatečně integrovaná. Všechny tyto skutečnosti je možno postupně napravit. Nelze toho však dosáhnout bez účinného vůdcovství, bez účinné vedoucí úlohy těch členských států OSN, které skutečně bojují za lidská práva.

Ve skutečnosti toho nelze dosáhnout bez posílení vedoucí úlohy Evropské unie, která představuje nejvýznamnější skupinu vlivných členských států OSN. Někteří další tradiční zastánci lidských práv se v poslední době stali méně aktivními a nepožádali dokonce ani o členství v Radě pro lidská práva OSN. Rostoucí obavy z terorismu a dalších bezpečnostních hrozeb včetně reakcí na hrozby, které v některých případech nejsou dostatečně kvalitně promyšleny, měly za následek snížení úrovně citlivosti u porušování lidských práv. Evropská unie musí tuto mezeru vyplnit.

Musí rovněž vypracovat nové metody spolupráce s Bezpečnostní radou OSN. Právě aktivity Bezpečnostní rady v Dárfúru pomohly upevnit postavení Mezinárodního soudního dvora v jeho úsilí o stíhání pachatelů některých z nejkrutějších zločinů naší doby. Téměř přesně před rokem vydal Mezinárodní soudní dvůr na některé tyto pachatele zatykače. Musíme i nadále pokračovat v našem úsilí postavit tyto pachatele před spravedlnost. Spolupráce s Bezpečnostní radou bude mít proto i nadále klíčový význam.

Nehledě na činnost Bezpečnostní rady OSN musí však Evropská unie vykonávat činnosti, které přispějí k vyšší účinnosti Mezinárodního soudního dvora. Chtěl bych zdůraznit, že právě mezinárodní výkon spravedlnosti je hlavní oporou současných mezinárodních aktivit v oblasti lidských práv a proto vyžaduje účinnou podporu.

Evropská unie by měla rovněž podporovat ty rozvíjející se demokracie ve světě, které projevují skutečný závazek vůči dodržování lidských práv. Projevují zájem o mezinárodní aktivity, zároveň však musí zohledňovat své regionální a jiné svazky i to, aby nebyly tyto aspekty opomíjeny v žádných mezinárodních aktivitách souvisejících s oblastí lidských práv. Tyto země jsou však partnery Evropské unie a tato partnerství je nutno pěstovat.

Dámy a pánové, mezinárodní aktivity v oblasti lidských práv mohou být ve svých různých podobách účinné, budou-li vycházet z pevného základu – ze zásady dodržování lidských práv ve své domácí zemi. To zahrnuje také ochranu lidských práv přistěhovalců a žadatelů o azyl a pečlivé uplatňování právních předpisů v případech, které souvisí s obviněním z terorismu. Budování tohoto základu však musí i nadále pokračovat. Lisabonská smlouva zahrnuje také Listinu základních práv Evropské unie a zlepšení rozhodovacího procesu, který umožní přijetí odvážných a tvůrčích řešení pro oblast lidských práv.

Pro Evropskou unii není požadavek tvořivosti ničím novým. Přesně jak již před dvěma lety uvedl německý prezident Horst Köhler ve svém projevu na půdě tohoto Parlamentu, evropský tvůrčí duch pomohl Evropě v rámci jejího boje za svobodu a pravdu čelit mnohým sociálním a politickým výzvám a vytvořil podmínky k tomu, aby se solidarita stala skutečností a aby se mohl vytvořit lepší svět pro všechny. V žádné jiné oblasti nebudou tvořivost a tvůrčí nepokoj natolik potřebné jako v oblasti řízení přistěhovalectví a sociálního začlenění přistěhovalců.

Evropa stárne a bez úspěšné demografické politiky nebude již dále schopna plnit úlohu světového vůdce. Tato politika bude v sobě nevyhnutelně zahrnovat i řízení přistěhovalectví. Evropa potřebuje nové, pozitivně smýšlející lidi, kteří budou schopni přispět svým dílem k vytvoření lepšího světa pro všechny. Politická opatření zaměřená na pomoc v procesu začleňování přistěhovalců se budou samozřejmě v jednotlivých případech odlišovat a musí být sestavována správným způsobem, v závislosti na okolnostech každé hostitelské země, která přistěhovalce přijímá. Zároveň je možno některé prvky použít v obecnější rovině. V některých případech si Evropská unie může vzít příklad i z neevropských zemí, například Kanady.

Migrační politiky budou vyžadovat množství koordinovaných cílů na úrovni Evropské unie jako celku. Cíl týkající se vytvoření společného evropského azylového systému do roku 2010 se zdá být ambiciózní i naléhavý. Je nutno také zlepšit koordinaci mezi přistěhovaleckou politikou a politikou rozvojové pomoci. Evropská unie musí posílit svou úlohu v dialogu na vysoké úrovni s OSN, zaměřeném na oblast migrace.

Zároveň je potřebná tvořivost – tvořivost v oblasti integrace přistěhovalců a jejich komunit. Hospodářský blahobyt a vyšší sociální mobilita jsou klíčem k úspěšné migrační politice. Podnikatelské aktivity národnostních menšin přispívají například k tvorbě nových pracovních míst, čímž vytvářejí významný příspěvek pro hospodářství hostitelských zemí. Na druhé straně mohou svým dílem přispět také jednotlivé vlády: prostřednictvím vhodné regulace a kvalifikačních programů, a rovněž prostřednictvím všeobecné podpory svobodného podnikání.

Integrace musí současně s jazykovými kurzy a přístupem k vysokoškolskému vzdělávání zahrnovat také účinný přístup ke kvalitní odborné přípravě. Vzdělání je nevyhnutelnou podmínkou úspěšné integrace přistěhovalců do širší společnosti.

Tento úspěch musíme zviditelnit. Jednotlivcům s přistěhovaleckým původem, jimž se podařilo dosáhnout úspěchu, musíme poskytnout možnost vystoupení v televizi a jiných sdělovacích prostředcích a musíme je prezentovat jako příklad úspěchu. Tímto způsobem pomůžeme širší veřejnosti pochopit, že rozmanitost je slučitelná se společenským začleněním a že zákaz diskriminace a rovné příležitosti patří mezi nejdůležitější politické ctnosti. Nic nemůže mít takový úspěch jako úspěch samotný. A žádný televizní program nedokáže zapůsobit více než program vyprávějící o úspěchu těch, kdo začínali na okraji společnosti.

Na otázky týkající se přistěhovalectví a integrace jsem se zaměřil trochu podrobněji, protože mají nesmírný význam pro budoucnost Evropy, a také proto, že představují další oblast, která prověří evropskou tvořivost. V minulosti se Evropské unii podařilo vyřešit většinu sociálních problémů a z tohoto důvodu se z ní stal světový příklad sociální spravedlnosti a hospodářského blahobytu. Neexistuje žádný důvod, proč by se naší generaci nemělo podařit nalézt kvalitní řešení v oblastech přistěhovalectví a integrace. Integrací lidí, kteří jsou schopní, odborně kvalifikovaní a ochotní přispět k budoucnosti Evropy, může Evropa značně získat.

Dámy a pánové, v dnešní době nepochybně potřebujeme řízení, vizi a tvořivost. Zároveň však musí Evropská unie dokázat, že je schopna i nadále nacházet pragmatická řešení různých výzev. Nesmíme zapomínat na to, že před více než padesáti lety byl právě pragmatismus klíčem k vytvoření Evropských společenství a i v současnosti je nadále klíčem k úspěchu.

Vytvoření Evropských společenství s cílem získat hospodářské výhody představovalo nesmírně pragmatickou myšlenku, která umožnila další integrační vývoj. Rozvoj Evropského hospodářského společenství do podoby celní unie a ještě dále, schopnost rozvíjet nové formy spolupráce a nové instituce s dodatečnými pravomocemi, schopnost geografické expanze – všechny tyto příklady ilustrují význam, který měl pragmatismus v dějinách Evropské unie a v jejím rozvoji.

V současnosti čelí Evropská unie novým výzvám, které vyžadují pragmatickou adaptaci. Nejvýznamnější z nich je především její další rozšíření. Přestože je zřejmé, že všichni, kdo se pokoušejí stát se členskými státy EU, všechny kandidátské země, musí splnit určité požadavky, neměli bychom nikomu z nich bránit v členství výlučně na základě politických problémů nebo kulturních předsudků. (potlesk)

Evropská unie potřebuje Turecko ve svém úsilí o dosažení strategického postavení ve světě, a z tohoto důvodu musí přístupová jednání s Tureckem pokračovat. Evropská unie nesmí Turecku odepírat naději na členství. Mimochodem, tato skutečnost již byla potvrzena. V opačném případě by totiž utrpěla důvěryhodnost Evropské unie.

Evropská unie se nesmí smířit s tím, že na západním Balkánu zůstane černá díra. Přístupová jednání musí zřetelně stanovit evropskou perspektivu pro západní Balkán. To bude vyžadovat další spolupráci s jednotlivými zeměmi tohoto regionu, která musí posílit jejich schopnost splnit požadavky na členství. Zároveň musí EU spolupracovat i s celým regionem, který potřebuje rámec pro diskuse o společných problémech a pro jejich řešení. Evropská unie musí ve své politice vůči sousedním zemím na východě a v jiných oblastech uplatňovat stejný pragmatismus, jaký jí pomohl dosáhnout výsledků v minulosti. Chtěl bych zdůraznit, aniž bych hovořil o nějakých vzorech, že Ukrajina a Moldavsko potřebují perspektivu evropského členství, která by jim neměla být odepřena.

Dámy a pánové, pragmatismus se projevuje v praxi, ale také jako stav mysli. Kandidátské země musí samozřejmě splnit všechna požadovaná kritéria ve všech otázkách týkajících se členství. Existují dobré důvody, proč je praxe Evropské unie v souvislosti se splněním kritérií vstupu tak přísná a důsledná. Pokud bude ke splnění všech kritérií zapotřebí dlouhé doby, ať tomu tak je. Jeden nebo dva roky jednání představují skutečně malou oběť, kterou bude třeba přinést pro zachování důvěryhodnosti a dodržování standardů Evropské unie. Perspektiva rozšíření, perspektiva pro nové členy však musí zůstat věrohodná.

Země, které jsou schopny splnit požadavky, nesmí být vynechány z procesu rozšiřování Evropské unie. Pocit vyloučení vede k nespokojenosti a nespokojenost vede k nestabilitě. Proto je potřeba zachovat si pragmatický stav mysli. O každém dalším rozšíření bychom měli uvažovat z pohledu toho, co Evropská unie jako světový subjekt potřebuje.

Dámy a pánové, závěrem bych rád řekl, že Evropská unie je obrovským historickým úspěchem. V současnosti dosáhla úrovně rozvoje, v níž si musí naléhavě uvědomit svou vedoucí úlohu ve světovém dění. Zároveň si musí být vědoma také odpovědnosti, která s touto úlohou přichází. Očekává se, že Evropská unie bude hrát vedoucí úlohu ve všech otázkách, například v otázkách globálního oteplování a dodržování lidských práv.

Tvořivost bude i nadále tvořit ústřední motivaci při hledání účinných politik v oblastech, jimiž jsou přistěhovalectví či integrace. A konečně, pragmatismus bude i nadále hrát významnou úlohu ve všech otázkách týkajících se dalšího rozšiřování, které je potřebné k tomu, aby Evropské unii zajistilo vedoucí úlohu na světové úrovni. Všechna tato vyjádření možná znějí tak trochu pompézně. Pokrok je však vždy nejlepším lékem na stagnaci. V tomto ohledu není doba, v níž žijeme, žádnou výjimkou, i když je pravdou, že současné otázky jsou rozmanitější, než bývaly v minulosti. Nesmíme však zapomínat, že i to je pouze přirozeným následkem úspěchu. (potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Předseda . Pane prezidente, dovolte, abychom vám srdečně poděkovali za váš evropský projev. Vaše přítomnost v tomto sále spolu s vaším projevem jasně svědčí o tom, že Slovinsko a slovinské předsednictví pod vedením předsedy vlády pana Januse Janši – vidím zde mezi námi také dva slovinské ministry Janeze Lenarčiče a Janeze Podobnika – má zájem na úzké spolupráci s Evropským parlamentem. Jako slovinský prezident jste toto poselství zprostředkoval se zvláštním důrazem.

Zkušenost Evropského parlamentu jasně hovoří, že to, zda bude předsednictví EU úspěšné, nezávisí na velikosti předsedající země – ať již malé, velké nebo prostřední velikosti –, ale na duchu, v němž tato země dané předsednictví vede. Myslím si, že můžeme s jistotou říci, že vzhledem k tomu, že Slovinsko a jeho prezidenta vede evropský duch, toto předsednictví dokáže posunout Evropu kupředu. Chtěli bychom vám za to vyjádřit naše upřímné díky.

(potlesk)

Chtěli bychom vám poděkovat také za vaši podporu priorit Evropského parlamentu. Dovolte mi, abych připomněl alespoň dvě z priorit, o nichž jste ve svém projevu hovořil. První je ochrana klimatu. Pokud dodržíme časový harmonogram, pak se nám podaří ukončit naši práci včas, abychom dosáhli společného postoje EU pro kodaňskou schůzku na nejvyšší úrovni OSN, která se bude konat v prosinci 2009. Až příliš často jsou vlády vedeny jinými zájmy, což je pochopitelné. Musíme však nalézt způsob, jak vhodně koordinovat tyto zájmy s našimi hodnotami – takovým způsobem, který dokáže lidem skutečně pomoci. Právě z tohoto důvodu tvoří oblast lidských práv ústřední téma politik Evropského parlamentu.

Pane prezidente, děkuji vám za vaši návštěvu v Evropském parlamentu. Vím, že zde s námi zůstanete o něco déle. Dovolte mi, abych znovu vyjádřil jménem tohoto Parlamentu své poděkování vám osobně i slovinskému předsednictví. Pro zbývajících šest měsíců, v nichž bude Slovinsko stát u kormidla Evropské unie, vám přejeme mnoho úspěchů. Pokud uspějete vy, uspějeme i my všichni – celá Evropská unie. Je to náš společný cíl. Děkuji za pozornost. Tím ukončuji formální zasedání.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO
místopředseda

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí