Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 23. dubna 2008 - Štrasburk

10. Ilegální imigrace, vnější činnost Evropské unie a Frontexu (rozprava)

  Předsedající . − Dalším bodem jednání jsou prohlášení Rady a Komise o ilegální imigraci, vnější činnosti Evropské unie a Frontexu.

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Hned v úvodu svého projevu bych rád zdůraznil, že problém imigrace vyžaduje komplexní přístup. Evropská unie musí vypracovat účinnou migrační politiku a právní předpisy a zároveň pokračovat ve svém úsilí v boji proti ilegální imigraci. Potřebujeme opatření na úrovni Evropské unie i na úrovni členských států a potřebujeme také spolupráci ze strany třetích zemí. Jedním z nejdůležitějších aspektů boje proti ilegální imigraci je účinná kontrola vnějších hranic Evropské unie.

Nepochybně velkým úspěchem v tomto směru je nedávné zahrnutí devíti členských států do schengenského prostoru. Po vstupu těchto zemí do schengenského prostoru začalo slovinské předsednictví pracovat na zavedení druhé generace Schengenského informačního systému, který je známý pod označením SIS II, v co nejkratším možném termínu. V současnosti je tento projekt jedním z prioritních projektů Evropské unie. Všechny nezbytné činnosti by se měly vykonat způsobem, který by umožnil dokončení přechodu z první generace Schengenského informačního systému na druhou generaci nejpozději do září 2009.

Z důvodu častých incidentů ve Středozemním moři a na pobřeží severní Afriky navrhla Komise společně s některými členskými státy v roce 2007 některé iniciativy zaměřené na zlepšení řízení ilegální imigrace. Součástí těchto snah byla i konference na ministerské úrovni o budoucích výzvách řízení vnějších hranic Evropské unie, kterou v březnu tohoto roku hostilo slovinské předsednictví. Na této konferenci se poprvé diskutovalo o třech zprávách, které v únoru předložila Komise. Účastníci konference diskutovali o hodnocení a dalším rozvoji agentury Frontex a o dalších opatřeních na řízení vnějších hranic Evropské unie. Na konferenci bylo dohodnuto, že v budoucnu je potřeba posílit hraniční kontroly a zabezpečit spolehlivou identifikaci jednotlivců. Zároveň se však musíme snažit o dosažení otevřené a přístupné Evropské unie.

Kromě toho ministři diskutovali i o návrhu na zřízení Evropského systému kontroly hranic známého pod zkratkou EUROSUR. Předsednictví již v současnosti připravuje další pravidla pro tuto oblast a Rada bude o těchto pravidlech diskutovat jako o součásti soudních a vnitřních záležitostí na svém červnovém zasedání.

Boj proti ilegální imigraci se stane účinnějším i díky směrnici o společných normách a postupech v členských státech při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, která je známá i jako směrnice o vrácení. Předsednictví již začalo druhé kolo jednání s Evropským parlamentem, které bylo velmi konstruktivní. Domnívám se, že při společném úsilí bychom mohli tuto směrnici přijmout již v prvním čtení.

Pokud jde o návrh směrnice týkající se sankcí vůči zaměstnavatelům občanů třetích zemí, kteří se na území Evropské unie zdržují nezákonně, Rada čeká na návrh změn a pozměňujících a doplňujících návrhů ze strany Evropského parlamentu.

Dalším důležitým prvkem při tvorbě komplexní migrační politiky je vízová politika. Slovinskému předsednictví se v tomto směru podařilo dosáhnout pokrok prostřednictvím diskusí o dvou velmi důležitých materiálech, konkrétně o změnách ve společných konzulárních pokynech a vízových pravidlech. Při další práci na obou těchto materiálech se těšíme na tvořivou spolupráci s Evropským parlamentem.

Rada na svém lednovém neformálním zasedání diskutovala o azylových otázkách a praktické spolupráci mezi členskými státy. Tento měsíc přijala Rada příslušná rozhodnutí. Jak jsem již řekl v úvodu svého projevu, komplexní pohled na migrační politiku je potřebný pro řízení ilegální imigrace a boj proti ní. Boj proti ilegální imigraci vyžaduje i spolupráci se zeměmi původu a zeměmi, přes něž se uskutečňuje přesun těchto přistěhovalců. Kromě toho vyžaduje i odstranění příčin migrace, to jest podporu rozvoje v zemích původu.

Účelem globálního přístupu, který Evropská rada schválila v prosinci 2005, bylo iniciování komplexní diskuse o migrační politice a posílení a prohloubení mezinárodní spolupráce, především se zeměmi původu, a přesun a vytvoření partnerství s těmito zeměmi. V rámci tohoto globálního přístupu se v současnosti uskutečňují mnohé aktivity. V převážné míře se tyto aktivity zaměřují na nejkritičtější regiony, především Afriku a východní a jihovýchodní regiony hraničící s Evropskou unií.

  Jacques Barrot , místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, hlavním faktorem, který k nám v současnosti láká ilegální imigranty, je ilegální práce.

Přistěhovalci budou do Evropy přicházet do té doby, dokud se budou domnívat, že finanční výhody, které získají ilegální prací, převáží rizika zatčení evropskými orgány činnými v trestním řízení.

Na uplatňování účinné strategie proti nelegální práci potřebujeme společnou vůli na evropské úrovni. To je klíčem této strategie a tento klíč závisí na nás, členských státech, a na naší společné politické vůli. Přesně v tomto kontextu se nese i návrh Komise na zavedení sankcí vůči zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí, kteří mají nelegální pobyt na území členských států Evropské unie, který v současnosti přezkoumává Parlament a Rada.

Cílem tohoto návrhu je zabezpečit, aby všechny členské státy přijaly preventivní opatření a podobné sankce a skutečně je uplatňovaly v boji proti nelegální práci.

Chtěl bych tento Parlament vyzvat, aby pokračoval v přezkumu tohoto návrhu, abychom mohli zřídit nástroj Společenství, který by od členských států vyžadoval přijetí všech potřebných opatření na zabezpečení dodržování zásad právního státu v celé Evropské unii.

Vzhledem k tomu bych nechtěl podceňovat výzvy, které s sebou přináší ilegální imigrace po celém obvodu vnějších hranic Evropské unie. Je velmi pravděpodobné, že i tento rok budou mnozí obyvatelé afrického kontinentu v pokušení dostat se do Evropské unie po moři: někteří přijedou individuálně, jiní v malých skupinách a další budou využíváni zločineckými organizacemi, které budou za jejich přepravu do Evropy požadovat velké sumy peněz.

Na úrovni Evropské unie bylo vyvinuto značné úsilí, aby byla členským státům v roce 2008 poskytnuta potřebná finanční podpora. Rozpočet agentury Frontex se v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 v podstatě zdvojnásobil. V tomto roce je celková výše tohoto rozpočtu 70 milionů EUR včetně více než 31 milionů EUR vyčleněných na operace na mořských hranicích Evropské unie.

Pokud jde o operace v těchto vysoce rizikových oblastech, agentura Frontex zorganizovala čtyři rozsáhlé operace: Poseidon, Hermes, Nautilus a Hera. Informace o jejich přesných termínech a trvání zatím nejsou veřejně přístupné, díky zvýšenému financování však budou trvat déle než v roce 2007.

Je rovněž důležité připomenout, že se mezi členskými státy a agenturou Frontex podařilo dosáhnout dohody o postupech a podmínkách pro používání technického vybavení, které se nachází v databázi ústředního rejstříku technického vybavení (CRATE).

V současnosti je k dispozici 18 letadel, 20 helikoptér a 105 lodí, které členské státy zpřístupnily na základě dobrovolnosti. Příspěvek agentury Frontex spočívá v poskytnutí lidských zdrojů potřebných na pomoc členským státům při přípravě a hodnocení námořních operací. Komise ve své hodnotící zprávě agentury Frontex navrhla naplno využít potenciál CRATE a závazky ze strany členských států a zabezpečit tak dostupnost potřebného vybavení pro operace na mořských hranicích.

Agentura Frontex musí evropským institucím podávat pravidelné zprávy o skutečném využívaní vybavení a rozsahu, v jakém je toto využívání přiměřené ve vztahu k existujícím potřebám. Evropské instituce musí být informovány i o budoucích mechanismech na zabezpečení dostupnosti vybavení zpřístupněného členskými státy. Agentura by mohla potenciál CRATE zvýšit i nabytím nebo pronájmem svého vlastního technického vybavení.

Prostřednictvím tohoto úsilí pomohou členské státy a agentura Frontex v nejvyšší možné míře omezit případy zmizení na moři těch, kdo se pokoušejí dostat se do Evropy na provizorně zhotovených plavidlech. V důsledku toho Komise vítá dvoustrannou dohodu mezi Španělskem a státy západní Afriky i kontakty mezi Itálií, Maltou a Libyí. K dnešnímu dni nepřinesly kontakty s Libyí požadované výsledky, což však znamená o to větší důvod k jejich dalšímu rozvoji.

Komise ve své zprávě o budoucím rozvoji agentury Frontex zdůraznila, že spolupráce s třetími zeměmi představuje klíčový prvek pro zlepšení společných operací vykonávaných agenturou v dlouhodobém horizontu. Z tohoto důvodu je potřeba zvážit, zda by mělo být agentuře Frontex umožněno provádět zkušební projekty s třetími zeměmi jako příjemci. Agentura musí samozřejmě zabezpečit soulad mezi svými aktivitami a celkovým rámcem zahraniční politiky Evropské unie.

Tyto projekty by mohly významným způsobem posílit účinek spolupráce iniciované na základě současných pracovních dohod, v nichž by mohly třetí země specifikovat konkrétní potřeby na budování kapacit týkající se řízení hranic v konkrétních třetích zemích.

Komise vnímá rok 2008 jako rok zkušební. Agentura Frontex má k dispozici velký celkový rozpočet, databáze CRATE je plně funkční a rychlé zásahové týmy se nacházejí na svých stanovištích. Výsledky těchto opatření budeme samozřejmě hodnotit a v případě potřeby budeme uvažovat i o jiných alternativách, například o vybudování Evropského systému kontroly hranic, kterým se zabývá i hodnotící zpráva Komise.

Toto jsou tedy informace, o které jsem se chtěl s vámi dnes podělit. Nyní se těším, že si poslechnu vaše připomínky týkající se těchto složitých problémů.

  Simon Busuttil, jménem skupiny PPE-DE. – (MT) V poslední době se k nám začínají dostávat informace o tragédiích stovek migrantů, kteří se utopili, a jelikož velmi dobře známe příčiny těchto tragédií, je namístě položit si otázku, zda jsme v tomto roce na řešení problému ilegální imigrace lépe připraveni. Agentura Frontex představuje jen část řešení – je to, přesně jak uvedla Komise, odstrašující prostředek v boji proti ilegální imigraci a tento rok bude pro agenturu Frontex rokem zkoušky. Pan komisař Barrot správně poznamenal, že tento rok jsme agentuře Frontex zdvojnásobili rozpočet, poskytli jsme jí rychlý zásahový tým, a zdá se rovněž, že má dostatek prostředků na vykonávaní svých misí. Z tohoto důvodu budeme práci agentury Frontex pozorně sledovat a doufáme, že tento rok budou její opatření účinnější než dosud. Chce-li mít agentura Frontex podporu tohoto Parlamentu, pak nám musí ukázat, že si tuto podporu skutečně zaslouží.

Pane předsedající, jak jsem již uvedl, agentura Frontex je jen částí tohoto řešení. Bez ohledu na to, zda tohoto řešení chceme nebo nechceme dosáhnout, potřebujeme též vést závažné diskuse o tom, jak bude toto břemeno rozdělené mezi jednotlivé státy. Rada se těmto diskusím dosud úspěšně vyhýbala. Potřebujeme odstranit pokrytectví, v němž na jedné straně vyjadřujeme pobouření, když se přistěhovalci utopí, a na straně druhé necháváme jižní členské státy, aby toto břemeno snášely samy. Potřeba sdílení tohoto břemene již v oblasti Středozemí ani nemůže být jasnější. Už v minulém roce jsme mohli být svědky případů, v nichž byli v libyjské záchranné zóně objeveni převržení emigranti nebo emigranti zavěšení na rybářské sítě na lov tuňáků. Libye v této věci neučinila nic a evropské země jen nečinně přihlížely a navzájem se obviňovaly. Chtěl bych se Komise a Rady optat, co v tomto roce plánují udělat – neexistují žádné pochybnosti o tom, pane komisaři, pane úřadující předsedo, neexistují žádné pochybnosti o tom, že záchrana lidských životů je povinností nás všech. Nastal však čas, aby Komise a Rada sebraly odvahu a reagovaly na tyto otázky. Je přijímání přistěhovalců povinností jen jedné země, nebo by měla být tato povinnost sdílená všemi zeměmi?

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROTHE
místopředsedkyně

  Claudio Fava, jménem skupiny PSE. – (IT) Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi vyjádřit svou vděčnost vám, paní předsedající, pane předsedo Rady a pane komisaři. Vítáme návrh pana předsedy Rady, který se týká integrovaného přístupu k přistěhovalectví. Úsilí spojit různé aspekty tohoto problému a společně je řešit musí vycházet z toho, že uznáme skutečnost, která je nám všem známá: 60 % migrantů přichází do Evropy po moři. „Pevnost Evropa“ ve svém předběžném odhadu uvádí, že za posledních deset let se utopilo nebo jiným způsobem ztratilo přibližně 12 000 osob. Středozemní moře se stalo největším masovým hrobem pod širým nebem na světě.

Přestože agentura Frontex nebyla založena z humanitárních důvodů, podle mého názoru ji není možné vyjmout z tohoto kontextu. Agenturu Frontex nelze oddělit od skutečnosti, že čelíme velkému humanitárnímu problému. V čem spočívají problémy a nejasnosti tohoto projektu? Členské státy až dosud pokládaly agenturu Frontex za agenturu, která má sloužit na snížení jejich zodpovědnosti, ale agentura Frontex je koordinační agentura založená na duchu solidarity a vzájemnosti, která nemůže fungovat nezávisle na členských státech. Členské státy jsou prvotně zodpovědné za řízení suchozemských i mořských hranic.

Dalším důležitým aspektem je, že agentuře Frontex nebyly dosud poskytnuty dostatečné zdroje. Nyní, když má mít agentura Frontex podle informací, které nám byly poskytnuty, k dispozici finanční zdroje, struktury, personální a praktické zdroje, bude potřeba, abychom ověřili jejich funkční spolehlivost. Prostě nestačí jen předložit seznam lodí a vrtulníků, je potřeba, abychom měli možnost vidět, jak je možno tento soubor zdrojů a nástrojů skutečně využít ve prospěch fungování agentury Frontex.

Třetí bod, k němuž se chci vyjádřit, je, že agentura Frontex ještě stále nevyřešila problém, který jste i vy, pane komisaři, připomněl, když jste uvedl, že bychom měli přispět ke snížení počtu mrtvých a nezvěstných osob. Co může agentura Frontex podniknout, aby bylo tohoto cíle dosaženo? Jsme přesvědčeni, že existuje jen jeden způsob, jak jej dosáhnout, musíme zabezpečit, aby působnost agentury Frontex zahrnovala i námořní záchranné operace. Jinak řečeno, kromě pravidel, kterými se řídí přistěhovalectví do Evropské unie, a námořních právních předpisů, by se měly vytvořit i humanitární právní předpisy, které by stanovovaly povinnost zachránit každý lidský život v každém případě, kdy existuje bezprostřední nebezpečí, že dojde ke ztrátě lidských životů.

Pane komisaři, to je vzkaz, který bychom vám chtěli zanechat, a byli bychom rádi, kdybyste nám v několika uvedených oblastech poskytl vy a Rada bližší vysvětlení.

  Jeanine Hennis-Plasschaert, jménem skupiny ALDE. – Vážená paní předsedající, buďme upřímní a otevření: vzhledem k tomu, že agentura Frontex je koordinační agentura, nemůžeme od ní očekávat, že sama dokáže zastavit příliv nelegálních přistěhovalců. Nemůžeme ani očekávat, že dokáže zabránit obchodování s lidmi. Agentura Frontex není, a nikdy ani nebude, všelékem na všechny problémy způsobené ilegální imigrací.

V konečném důsledku je to velmi jednoduché: konečnou zodpovědnost za bezpečnost hranic EU nesou členské státy. Hraniční kontroly je nutné vykonávat v duchu sdílených zodpovědností a solidarity mezi členskými státy.

V posledních letech musíme čelit skutečnému paradoxu. Členské státy vyzývají agenturu Frontex, aby okamžitě zastavila příliv nelegálních přistěhovalců a aby využila co nejvíce vybavení. Jak však víte, ústřední rejstřík technického vybavení je jen virtuálním rejstříkem. Položky nacházející se na tomto seznamu patří členským státům, a podléhají tedy ochotě členských států použít je. Ochota mnohých členských států je zjevně diskutabilní.

Pokud jde o finanční výhled, pokud by agentura Frontex najednou použila všechno vybavení, její rozpočet by se okamžitě vyčerpal. Proto hlavni otázka, na kterou je třeba odpovědět, a nyní se obracím na Radu, zní, zda je Rada připravena rozšířit zásadu vynutitelné solidarity, na jejímž základě by všechny členské státy byly povinny jednat, tj. povinný mechanismus solidarity.

V posledních letech členské státy opakovaně potvrdily důležitost zabezpečení úplného dodržování mezinárodních povinností týkajících se lidských práv při řízení migrace. Členské státy zdůraznily důležitost evropské solidarity při rozdělení zatížení jako jednu ze základních zásad. Příliš často se však stává, že účinnému rozhodování brání neschopnost těchto členských států pracovat společně ve vzájemném zájmu.

Vážený pane úřadující předsedo, souhlasíte s tím, že čas na slova již uplynul a nastal čas na skutky? Souhlasíte s tím, že ve světě, který je poznamenaný narůstajícími regionálními konflikty a zvětšující se propastí mezi bohatými a chudými, se bude mobilita spíše zvětšovat než zmenšovat? Není nejvyšší čas, aby členské státy zaujaly stanovisko, kterým odpoví na tuto výzvu radikálním, ale zodpovědným přehodnocením svých názorů na to, jak má vypadat komplexní balík společné, opakuji společné, migrační politiky?

Bohužel, nyní musím opustit jednací sál, protože se účastním probíhajících trojstranných rozhovorů na nejvyšší úrovni o směrnici o společných standardech a postupech v členských zemích při vracení státních příslušníků třetích zemí, kteří mají nelegální pobyt. Věřím však, že co nejdříve dostanu vaši podrobnou odpověď.

  Mario Borghezio, jménem skupiny UEN. – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, iniciativa agentury Frontex si zaslouží podporu. Představuje bariéru evropské civilizace vůči náporu ilegální imigrace, která je záměrná, velmi často s sebou přináší mimořádně vážné humanitární tragédie a představuje velké obchodní příležitosti pro zločinecké organizace typu mafie. Proto je potřeba, abychom proti ilegální imigraci bojovali co nejenergičtěji.

Jsme přesvědčeni, že některé země, například Španělsko, přijaly velmi účinná opatření. Ve Španělsku byl v rámci systému SIVE vybudována vysoce sofistikovaná bariéra proti nelegálním přistěhovalcům, využívající špičkové technologie. Nemá smysl ronit krokodýlí slzy nad úmrtími a humanitárními incidenty, pokud neuděláme nic proto, abychom chránili naše pobřeží. Ani moje vlast dlouho nic nedělala (vzpomeňme si na situaci na ostrově Lampedusa), ale stačí, abychom zabránili tomu, aby se lodě, které převážejí nelegální přistěhovalce, dostaly do teritoriálních vod členských států.

Pokud jde o právní stav, důvody uváděné proti tomu, aby byla ilegální imigrace prohlášena za zločin, jsou úplně neopodstatněné. Na zatčení a zadržování nelegálních přistěhovalců se v plné míře vztahuje čl. 5 písm. f) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v němž se jasně uvádí, že jedna z výjimek vztahujících se na zákaz upírat lidem jejich svobodu, se týká lidí, kteří neoprávněně vstupují do jiné země.

Dále je nutné, aby Evropa přezkoumala výsledky úplného provádění Schengenské dohody, které máme před sebou. Schengen měl podporovat svobodu pohybu zaměstnanců a studentů, ale ve skutečnosti vytvořil jakousi zelenou kartu pro volný pohyb zločinců. Toto chceme na našem území? Určitě ne. Proto je potřeba, abychom začali okamžitě konat. Na základě uvedených výsledků je potřeba přehodnotit směrnici z roku 2004.

Členské státy měly stanovit hranice příjmu a povinnost pro každého, kdo vstupuje do našich zemí, aby prokázal, že jeho finanční prostředky byly nabyty zákonným způsobem. Ale neudělaly to, například Itálie to neudělala, a tak města, mezi něž patří i hlavní město křesťanství, napadají Romové a Rumuni, kteří páchají zločiny, znásilňují a dopouštějí se dalších trestných činů, avšak nejsou ze země vypovězeni. Nad těmito výsledky bychom se měli pořádně zamyslet.

  Cem Özdemir, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, od založení agentury Frontex, Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, postupuje realizace evropských pracovních programů účinně a podle plánu. Přesto je moje skupina od přijetí nařízení o agentuře Frontex mimořádně znepokojena v souvislosti s vážnými incidenty, které se udály ve Středozemním moři a při kterých často umírají lidé, kteří se snaží zabezpečit si lepší život.

Proto máme několik otázek, které bychom rádi předložili Radě. Jedna z těchto otázek zní: zapracovala agentura Frontex v plné míře povinnosti v oblasti lidských práv do svých současných řídících ustanovení a postupů? Nebo, abychom byli o něco přesnější a upřímnější: mohou Rada a Komise zaručit, že členské státy EU, jimž poskytuje agentura Frontex podporu, splňují všechny povinnosti vyplývající z mezinárodních právních předpisů a mezinárodní úmluvy, pokud jde o bezpečnost a monitorování jejich vnějších hranic?

Statistiky zveřejněné agenturou Frontex se týkají výhradně počtu migrantů, kterým se zabránilo ve vstupu do Evropské unie. Nejsou k dispozici statistiky, které by vyčíslovaly počet zadržených žadatelů o azyl, není jasné ani to, jak se s nimi zacházelo. Rádi bychom se dozvěděli, zda existují statistiky, které by se týkaly počtu zadržených žadatelů o azyl. Pokud existuje, proč ještě nebyly zveřejněny?

Na závěr bych se chtěl zeptat, v případě, že dojde k zadržení žadatele o azyl, jakou úlohu hraje agentura Frontex, pokud jde o koordinaci postupu podání žádosti o azyl? Kde dochází k přezkumu těchto žádostí? Prostřednictvím jakých mechanismů dokážeme zaručit, že dojde k důslednému přezkumu žádosti dříve, než je žadatel o azyl poslán zpět?

  Tobias Pflüger , jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážená paní předsedající, Evropská unie a její instituce neustále vyhlašují, že boj za lidská práva má klíčový význam. Zdá se však, že pro agenturu Frontex, která spadá přímo pod Evropskou unii, a pro politiku, která se jí týká, to neplatí. EU chce využít agenturu Frontex k tomu, aby zabránila lidem zvenčí při vstupu do Unie, nezáleží jí na záchraně lidských životů.

Humanitární organizace jsou přesvědčené o tom, že od založení agentury Frontex umírá více utečenců, protože musí cestovat dále. Agentura Frontex militarizuje systém Evropské unie zaměřený na odmítání vstupu utečenců do Unie. Otázka zní: proč chtějí utečenci vůbec vstoupit do Unie? Ve velké míře to souvisí s rozdíly v blahobytu mezi jednotlivými zeměmi. Je potřeba něco udělat. Změna klimatu tuto situaci ještě vystupňuje a ještě více utečenců se bude snažit vycestovat do Evropy.

Parlament nemá nad agenturou Frontex žádnou kontrolu. Vzpomínám si na slyšení, které zorganizoval Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, na něž výkonný ředitel agentury Frontex vůbec nepovažoval za potřebné přijít. Strategií Evropské unie je zjevně vybrat si ty nejlepší z migrantů a utečenců a ostatní nechat napospas osudu a jedním z nástrojů, který EU používá k plnění této strategie, je agentura Frontex. Z celkového hlediska agentura Frontex zhoršuje situaci utečenců. Stanovisko mé skupiny je proto velmi jasné: agenturu Frontex je potřeba zrušit a místo toho je potřeba více se zaměřit na poskytování praktické pomoci utečencům. To by byl ten správný přístup, nikoli podporování stále větší izolace a neustálé posilování pevnosti Evropa.

  Georgios Georgiou, jménem skupiny IND/DEM. – (EL) Vážená paní předsedající, otázka přeshraničních dohod nepatří mezi těžko srozumitelné záležitosti, jako je například čtení textů od Lysia nebo Cicera. Na druhé straně agentura Frontex neudělá nic pro to, aby vyřešila všechny problémy, o kterých jsme přesvědčeni, že existují mezi Evropou a těmi, kdo jsou natolik nešťastní, že musí v EU hledat útočiště. Tito bídní nešťastníci jsou asijské oběti, které jsou zneužívány sousedními zeměmi spolupracujícími s Evropou, které však nikdy nebudou schopny vidět důsledky této činnosti z evropského úhlu pohledu.

Pokud by existovaly nepříznivé důsledky a agentura Frontex by například musela vykonávat jednak svou záchrannou funkci, a na druhé straně by nás musela informovat o tom, odkud utečenci přicházejí a které státy umožňují toto nezákonné obchodování s těmito nešťastnými lidmi, kteří často skončí na dně moře, pak by Evropská unie mohla přijmout vlastní opatření proti těmto zemím a snížit dotace, které jim v současnosti poskytuje.

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, ve všeobecnosti můžeme, samozřejmě, jen přivítat rozšíření úloh agentury Frontex, které nám bylo představeno, plány na vytvoření celoevropské pohraniční stráže a vybudování centrální evropské databanky. Dalším dobrým znamením je, že agentura Frontex dostala zelenou na zahájení jednání o dohodách o spolupráci s řadou zemí původu a s tranzitními zeměmi, aby bylo možno zabezpečit přijetí společných opatření proti ilegální imigraci. Na druhé straně tato agentura přirozeně stojí nebo padá s technickou pomocí a politickou podporou členských států, které se v minulosti často ukázaly jako problematické. Například Francie, Německo a Nizozemsko byly mnohem přitažlivější než Belgie, která se zapojila len do tří operací.

Stejně tak se nemůžeme příliš spoléhat na posilování vnějších hranic a rozhodně by nás neměly zaslepit mediálně přitažlivé operace agentury Frontex ve Středozemí. Většina nelegálních přistěhovalců přicestuje do Evropy zákonným způsobem, ale po vypršení platnosti víz se prostě změní na osoby s nelegálním pobytem. Takových případů je v Evropě několik set tisíc. Z tohoto hlediska proto 53 tisíc zatčení, která před několika měsíci navrhla Komise, nedokáže udělat nic víc, než jen „vyléčit příznaky“.

Klíčovou záležitostí zůstává i nadále to, že evropské členské státy i Evropská unie jsou zodpovědny za nekontrolovanou a ilegální imigraci se všemi katastrofálními důsledky, které tato imigrace má na společnost. Mluvím nejen o pružné vízové politice a uvolněné politice sledování a repatriace, ale i o nezodpovědných vlnách legalizace, které proběhly v některých členských státech a které měly mimořádně nepříznivé důsledky. V současnosti představuje rozšíření Schengenu na východ nejnovější z těchto škodlivých rozhodnutí. Proto byste se mohli zeptat, zda agentura Frontex nemá sloužit jen jako „bleskosvod“, který má uchlácholit občany Evropy.

  Patrick Gaubert (PPE-DE). – (FR) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, Jacquesi, dámy a pánové, momentálně zkoumáme velmi důležité dokumenty, které by měly přivodit skutečné změny, a dovolím si tvrdit skutečný pokrok v řízení migračních toků. Mám na mysli hlavně směrnici o společných standardech a postupech v členských zemích při vracení státních příslušníků třetích zemí, kteří mají nelegální pobyt, směrnici o takzvané modré kartě, směrnici, kterou se zavádějí sankce vůči zaměstnavatelům, a směrnici o společném souboru práv.

Současnou legislativní práci je potřeba dokončit co nejdříve, pokud chceme dosáhnout účinné výsledky, které budou dobře viditelné pro naše spoluobčany a pro státní příslušníky třetích zemí. Musíme vyslat jasný signál. Jako poslanci parlamentu věnujeme otázce přistěhovalectví náležitou pozornost a míníme se s ní přímo vyrovnat. Je potřeba, abychom blíže prozkoumali řízení našich vnějších hranic a úlohu, kterou v této oblasti sehrává agentura Frontex. Agentura Frontex nebyla vytvořena, aby v jižní Evropě vytahovala z vody těla utopenců. Nebyla vytvořena ani na to, aby odhalovala hladovějící děti ve východní Evropě v doprovodu jejich rodičů na nekonečné cestě migrace. Agentura Frontex má jasné poslání: chránit naše hranice, a tím chránit naše spoluobčany.

Členské státy proto musí dodržet svou zodpovědnost a splnit svoje závazky tím, že agentuře Frontex poskytnou všechny zdroje, které potřebuje k výkonu svých misí v co nejlepších podmínkách. Musíme přestat přemýšlet o agentuře Frontex jako o opatření, které je dočasné nebo izolované. Agentura Frontex musí být schopna neustále bojovat s jevy, které spadají do jej působnosti: migrace a ilegální imigrace, organizovaný zločin, pašeráctví, nelegální obchodování ve všech podobách. Agentura Frontex musí být ústředním prvkem širšího projektu zaměřeného na bezpečnost hranic a v tomto směru je potřeba vytvořit užší spolupráci s nejvyššími úřady, které jsou zodpovědné za tyto otázky.

Nadřízené zásady a politická vůle jako obyčejně ohrožují hladký průběh výkonu činnosti agentury. Každému členskému státu je potřeba připomenout jeho závazek dodržovat zásady zodpovědnosti, solidarity a úcty. Doufám, že Komise a zejména Rada přijmou naše požadavky a připomínky a že neohrozí úspěšnost agentury, která je potřebná na evropské úrovni.

  Javier Moreno Sánchez (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, jak jste uvedli, agentura Frontex funguje. Například díky společným operacím došlo v minulém roce ke snížení počtu nelegálních přistěhovalců přicházejících na Kanárské ostrovy o 61 %. Mafiánské organizace však zkoušejí najít nové trasy, aby zmařily účinnost bezpečnostních operací. Jejich činnost představuje zajíce a naše reakce želvu. Všichni dobře známe La Fontainovu bajku a rovněž to, jak končí: Závody určitě vyhrajeme, ale kolik lidí bude muset umřít, než se tak stane?

Vážené dámy, vážení pánové, musíme si to říci jasně a stručně, a tak to musíme podat i veřejnosti. Skutečně chceme řešit problém ilegální imigrace společně, nebo jen chceme, aby to vypadalo tak, že ho řešíme? Z hlediska snížení počtu nelegálních přistěhovalců, záchrany lidských životů a boje proti obchodování s lidmi představuje agentura Frontex přidanou hodnotu. Slouží rovněž jako významný odstrašující prostředek v monitorovaných oblastech.

Vážené dámy, vážení pánové, je však potřeba, abychom zašli o něco dále a abychom vytvořili integrovaný evropský systém zaměřený na řízení všech vnějších hraníc Evropské unie. Agentura Frontex potřebuje přiměřený mandát a přiměřené zdroje. Návrhy Komise jsou správně nastavené, ale rádi bychom věděli, jak jednotné a odhodlané jsou členské státy v boji proti ilegální imigraci, neboť jde o jev, který má vliv na nás všechny, nejen na země na naší jižní hranici.

Jaký názor mají členské státy na myšlenku zavést Evropský systém hraničního dozoru? Pokud jde o provozní možnosti agentury Frontex, jaký má Rada názor na vytvoření regionálních středisek v citlivých oblastech, zejména na jižních mořských hranicích?

V souvislosti s klíčovým aspektem hraničního dozoru bych se rád dozvěděl, jaká bude úloha agentury Frontex v Iconetu a jaká byla reakce Rady na návrh založit EUROSUR.

Na závěr mi dovolte říci, že souhlasím s panem komisařem, že spolupráce s třetími zeměmi tvoří nevyhnutelnou součást boje proti ilegální imigraci. Jaká opatření přijme agentura Frontex, aby ulehčila vytvoření dohod uzavřených členskými státy, například Španělskem? Myslím si, že odpovědi na podobné otázky mohou být prvním náznakem toho, jak a kdy vyhrajeme uvedené závody.

  Sarah Ludford (ALDE). – Vážená paní předsedající, členské státy mají právo i povinnost přiměřeně kontrolovat svoje hranice, řídit přistěhovalectví a vzájemně spolupracovat v rámci Evropské unie bez ohledu na to, zda jsou členy Schengenu. Moje vlast, bohužel, členem Schengenu není. Znamená to, že členské státy musí spolupracovat s agenturou Frontex a prostřednictvím agentury Frontex, pokud je jim to zákonně umožněné, musí podporovat mobilní pohraniční zásahové týmy (tzv. RABIT) a zabezpečit, aby měla agentura Frontex dostatek zdrojů.

Dobře řízené hranice by neměly znamenat nehumánní zacházení s přistěhovalci, ani zanedbávání potřeby dodržovat právní předpisy týkající se utečenců, kterým se umožní přístup k azylovému řízení. Proto bychom měli doplnit mobilní pohraniční zásahové týmy odbornými azylovými týmy, které by bylo možné nasadit v krátkém čase a které by se zabývaly řešením velkých přílivů údajných migrantů, a přitom by se zajistilo, aby každý potenciální nárok byl posuzován individuálně.

Agentura Frontex nemůže být náhradou komplexního migračního systému (který ještě stále neexistuje), který by se vztahoval na ilegální imigraci a legální migraci a který by měl řádné kanály pro legální migraci a byl by zachován i azylový kanál.

Na závěr mi dovolte říci, že mě znepokojuje trend směšovat přistěhovalectví a zločinnost. Pojem „bezpečnost hranic“, který se často používá, automaticky navozuje dojem, že přistěhovalci představují hrozbu. Ve většině případů to však není pravda. Nelegální přistěhovalci možná nemají zákonný nárok na vstup do dané země, ale to ještě neznamená, že jsou to zločinci.

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE-DE). – (ES) Vážená paní předsedající, nejtvrdší a nejdramatičtější podobu ilegální imigrace máme možnost vidět, když je na pobřeží Atlantického oceánu a Středozemního moře pěkné počasí.

Mafiánské skupiny jsou mnohem aktivnější, neboť riziko je nyní zjevně menší. Proto je tato rozprava velmi potřebná, abychom podpořili, ulehčili a podnítili všechny iniciativy zaměřené na předcházení a potlačování pohrom zločinnosti, které ohrožují mnoho lidských životů a často beztrestně narušují naše hranice.

V tomto kontextu se nevyhnutelnou součástí tohoto procesu stávají vnější opatření přijatá Evropskou unií. Potvrzují to i zkušební projekty realizované na Kapverdách a v Montavii. Parlament nedávno umožnil Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby se podílel na této úloze, když schválil dvě pracovní cesty do Senegalu a Mauretánie. Tyto země jsou názornými příklady tranzitních zemí a zemí původu nelegálních přistěhovalců.

Od nynějška musí být vnější opatření Evropské unie zaměřená na přistěhovalectví aktivnější a viditelnější a musí se zaměřovat na mnohem vhodnější země, zejména na Guineu-Konakry.

Agentura Frontex dosáhla výrazného pokroku za krátký čas. Má k dispozici finanční prostředky, přesněji 70 milionů EUR, a dobré koordinační možnosti, ale je potřebná jednoznačná pomoc ze strany Rady, například na to, aby byla databáze CRATE více než jen seznamem prostředků nebo vyhlášením nabídek. Problém je dramatický a přetrvává, je potřeba, abychom prosadili své úsilí a zachovali systémy prevence, pomoci a dohledu, přičemž materiální a lidské zdroje je potřeba vyčlenit natrvalo a včas, a to na Kanárských ostrovech a ve Středozemí.

Za první čtvrtrok tohoto roku se na Kanárské ostrovy dostalo 1 702 přistěhovalců, za stejné časové období v předcházejícím roce se na Kanárské ostrovy dostalo 1 425 přistěhovalců. Nyní přichází více přistěhovalců, ale využívají méně lodí. Za poslední tři roky přišlo na Kanárské ostrovy 48 305 přistěhovalců. Je pravda, že v roce 2007 v porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu z 31 000 na 11 000 přistěhovalců, ale tvrdou pravdou je, že do přístavů na Kanárských ostrovech přichází stále více přistěhovalců a každý den ve Středozemním moři objeví těla utopenců buď blízko pobřeží u města Oran, nebo u samotných Kanárských ostrovů.

Kromě toho, vážená paní předsedající, mi na závěr dovolte uvést, že 15 % až 20 % repatriovaných přistěhovalců se pokusí o opětovný nelegální vstup do EU. Jde tedy o trvalý problém. Proto potřebujeme více společné globální ochoty a méně společných řečí.

  Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, vážená paní předsedkyně Rady, Malta, Španělsko, Itálie a Francie, to všechno jsou země, na které mají migrační toky mimořádný dopad, ale existují i jiné migrační trasy.

Ráda bych upozornila Parlament na východní hranici Evropské unie, zejména na hranici mé vlasti, Polska. Události uplynulých měsíců naznačují, že migrační toky procházejí i přes tuto hranici a že i zde dochází k lidským tragédiím. Dovolte mi připomenout tomuto Parlamentu, že při pokusu překročit hranici do Polska zemřely vyčerpáním dvě děti z Čečenska, které provázela jejich matka. Kromě nelegálních přistěhovalců z Ukrajiny a Běloruska se v polských záchranných táborech pro utečence nacházejí i utečenci z Pákistánu, Korey a Vietnamu.

Migrace, zejména nelegální migrace, představuje problém, který se týká celé Evropské unie. Je proto politováníhodné, že neexistuje společný přístup Evropské unie v oblasti nelegální migrace. Zásady, které uplatňují jednotlivé členské státy, pokud jde o poskytnutí azylu nebo o vypovězení ze země, se ve velké míře liší. Proto mi dovolte využít tuto příležitost, abych zdůraznila, že je potřeba vytvořit jednotný právní rámec. Potom by bylo možné, abychom aspoň zacházeli s nelegálními přistěhovalci stejným způsobem v celé Evropské unii. Zjevně jedinou alternativou nelegálního přistěhovalectví je legální migrace. Občané Evropské unie by se legální migrace neměli obávat. Pro stárnoucí Evropu představuje legální migrace příležitost. Proto vítám přístup slovinského předsednictví, protože i já si myslím, že je potřeba dosáhnout užší spolupráce mezi orgány celní a hraniční kontroly, aby bylo možné zlepšit současný způsob řízení hranic Evropské unie.

Kromě toho se musí členské státy aktivněji zapojovat do společných operací agentury Frontex. Nemohou být i nadále tak sobecké jako doposud, naopak, pokud jde o vybavení této důležité agentury, měly by být štědřejší. Nemám na mysli jen vybavení lidskými zdroji, odborníky, ale též, a zejména, vybavení loděmi, letadly a dalším důležitým vybavením, jehož prostřednictvím bude možné zabezpečit účinnou ochranu hranic Evropské unie. Ostatně, jde o životy mnoha lidí, ať již na moři nebo v horách. Jde též o bezpečnost nás všech.

  Carlos Coelho (PPE-DE). – (PT) Vážená paní předsedající, vážený pane úřadující předsedo Rady, vážený pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, čelíme krizi hromadné ilegální imigrace, která ovlivňuje bezpečnost a soudržnost celé Evropské unie. Přistěhovalectví je jev obrovských rozměrů, který vyžaduje evropský přístup, zejména v prostoru bez vnitřních hranic.

Proto podporuji vytvoření Evropského systému ostrahy hranic, Eurosur, který zjednoduší a vzájemně propojí systémy ostrahy hranic členských států s cílem zvýšit vnitřní bezpečnost Evropské unie, bojovat proti ilegální imigraci, zabránit přeshraniční kriminalitě a terorismu a posílit schopnost členských států vykonávat záchranné operace.

Podporuji též ústřední úlohu, kterou musí agentura Frontex hrát při kontrole a monitorování vnějších hranic. Souhlasím s tím, že agentura Frontex musí zjednodušit uplatňování současných a budoucích ustanovení Společenství a musí zlepšit účinnost jejich uplatňování z hlediska řízení vnějších hranic a zabezpečení koordinace opatření přijatých členskými státy, zejména z hlediska technické a operativní pomoci, která se má poskytnout členským státům, které o ni požádají. Dovolím si však upozornit Radu a členské státy, že tyto cíle je možno dosáhnout jen v případě, že této agentuře poskytneme potřebné lidské a finanční zdroje. Bohužel, až donedávna agentura Frontex neměla tyto zdroje k dispozici.

Pokud jde o systém vstupu a výstupu, jsem přesvědčen, že bychom měli být opatrnější. Jsem znepokojen touto sérií návrhů, které se týkají monitorování jednotlivců. Počet těchto návrhů stoupá závratnou rychlostí. Zdá se, že nejsme schopni dokončit to, na čem jsme se už dohodli. Letíme kupředu a nevěnujeme dostatečnou pozornost tomu, abychom se vyhnuli překrývání a duplicitě funkcí, abychom posoudili vliv těchto otázek na základní práva jednotlivců, nebo abychom v případě potřeby vytvořili záruky.

Podle mého názoru by se měla Komise namísto navrhování nových mechanismů zaměřit na dohnání zpoždění, která již nastala, a na co nejrychlejší spuštění provozu systémů, například systému SIS II (schengenský informační systém) a systému VIS (vízový informační systém).

  Katrin Saks (PSE). – (ET) Vážený pane komisaři, dámy a pánové, v Evropské unii bez vnitřních hranic hraje spolupráce a solidarita s cílem ochránit naše vnější hranice velmi důležitou úlohu. Stejně důležité je další zlepšování činnosti agentury Frontex.

Ale kromě přistěhovalců, kteří se na lodích přepravují přes Středozemní moře, o nichž tu už bylo dnes řečeno mnohé a o nichž jsme všichni nepochybně dobře informováni díky médiím, máme velký problém i s lidmi, kteří vstupují do EU s platnými vízy, ale po uplynutí platnosti víz nemají v úmyslu z EU odjet. Jde především o přistěhovalce z východu.

Proto je velmi důležité zavést jednotný vízový informační systém, protože v této oblasti nestačí, pokud se zvýší zodpovědnost jen jednoho národního či členského státu. Velmi důležitá je spolupráce mezi jednotlivými zeměmi.

Kromě toho se hodně mluví o společné migrační politice. Z určitého hlediska je to zjevně důležité. Ale určité otázky musí zůstat v pravomoci členských států, například otázka kvót, protože v takových záležitostech musí každá jednotlivá země posoudit své integrační možnosti. Takové otázky není možno řešit shora.

  Panayiotis Demetriou (PPE-DE). – (EL) Vážená paní předsedající, myslím si, že není potřeby opakovat, co jsme si právě vyslechli od poslanců, jejichž projevy jsme už měli možnost slyšet. Podařilo se jim pokrýt téměř všechny aspekty problému, o kterém si všichni myslíme, že je složitý, náročný a naléhavý.

Dovolte mi, abych k prohlášením Rady a Komise uvedl, že se musíme vystříhat planého mluvení a musíme začít konat. Činnost EU se musí řídit třemi zásadami. Za prvé, zpráva musí být jasná. Problém přistěhovalectví je potřeba uznat nejen jako vnitrostátní problém, ale i jako celoevropský problém. Za druhé, v této oblasti je nutné prakticky uplatnit zásadu solidarity. Za třetí, je potřeba zavést spíše ucelenou, než roztříštěnou politiku.

Vytvořili jsme agenturu Frontex, a to je vynikající. Pan komisař uvedl, že byla vytvořena, vybavena a posílena všemi potřebnými zdroji. Může však agentura Frontex vyřešit problém? Mám o tom jisté pochybnosti. Mí kolegové poslanci hovořili například o důvodech přistěhovalectví. Rozhodně je potřeba, abychom Frontex posílili. Především však musíme zaměřit svou pozornost na středomořské státy. Je potřeba posílit suchozemské i námořní organizace, abychom dokázali přinejmenším odolat obrovskému přílivu nelegálních přistěhovalců. Jedním z příkladů je Kypr. V poslední době je právě tato země cílem nelegálních přistěhovalců ze Středního východu, kteří na území Kypru pronikají přes území okupovaná Tureckem. Evropská unie má způsoby a prostředky, jak zakročit a dosáhnout, aby tomu Turecko zabránilo.

O mnohých otázkách jsme již v rámci této rozpravy diskutovali, ale je tu ještě jedno důležité téma, otázka lidských práv. Pokud chceme zastavit ilegální imigraci a imigraci obecně, nesmíme dovolit, aby došlo k porušování lidských práv. Při zacházení s přistěhovalci musíme uplatňovat zásady a hodnoty týkající se lidských práv, které vyznává Evropská unie. Důrazně žádám, aby se Komise a Rada řídily právě tímto přístupem.

  Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Vážená paní předsedající, s příchodem léta a dobrých povětrnostních podmínek, hlavně v Řecku a ve Středozemí, nabere, bohužel, ilegální imigrace obrovské rozměry. Nelegální přistěhovalci přijdou k suchozemským i námořním řeckým hranicím. Moje vlast dělá v rámci svých možností všechno co může, aby se s touto situací vyrovnala. Řecko přijímá všechna možná opatření, ale na zastavení této přílivové vlny to nestačí.

Agentura Frontex byla zřízena před pěti lety. Jsme spokojeni s jejími výsledky? Dovolím si tvrdit, že vzhledem k jejím nedostatečným technickým zdrojům a omezené pravomoci jsme spokojeni. Pokud však chceme přijmout skutečné politické rozhodnutí, musíme agenturu Frontex ještě více posílit prostřednictvím zlepšení logistické infrastruktury a přidělením řádné pravomoci. To je jediný způsob, jak splnit naše závazky. Ostatně musíme též zřídit pobřežní stráž, která bude mít na starosti mořské hranice v oblasti Středozemního moře.

  Marios Matsakis (ALDE). – Vážená paní předsedající, problém ilegální imigrace je velmi složitý. Jen zčásti se týká ochrany hranic jednotlivých zemí a ve všeobecnosti Evropské unie.

Musíme zkoumat příčiny a důvody, které vedou tyto lidi k migraci do Evropy. Riskují své životy a životy svých blízkých. Cestují tisíce mil. Musí trpět v krutých podmínkách, ale stále přicházejí. Proto předpokládám, že i kdybychom okolo celé evropské hranice vybudovali šest metrů vysokou zeď, i tak by nadále přicházeli.

Pan komisař vyslovil myšlenku, která je velmi moudrá. Tito lidé přicházejí, protože je potřebujeme. V našich členských státech pro ně máme práci. Proč bychom tedy nemohli najít systém, jehož prostřednictvím bychom mohli legalizovat nelegální přistěhovalce? Proč bychom nemohli najít systém řízení, jehož prostřednictvím bychom mohli nasměrovat tyto lidi do našich zemí legálním a bezpečným způsobem?

  Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). – (FR) Vážený pane komisaři, vážený pane ministře, jsem přesvědčena, že je velmi šokující, pokud někdo naznačuje, že naše bezpečnost je ohrožena hladovějícími lidmi, kteří přicházejí do Evropské unie, aby si mohli najít práci a aby tak mohli podporovat rodiny, které zanechali ve své domovské zemi. Dovolte mi připomenout kolegům poslancům projev pana Kofiho Annana, který nám přednesl, když jsme mu udělili Sacharovovu cenu. Žádal nás, abychom dělali přesný opak toho, co děláme, žádal nás, abychom otevřeli naše hranice. Když se podíváme do budoucnosti, je jasné, že tyto pracovníky budeme potřebovat, protože v Evropské unii bude nedostatek pracovních sil.

Co potom uděláme? Vybudujeme zdi a vybereme si, kdo bude moci vstoupit, vybereme si lidi, které potřebujeme. To je absolutně nepřijatelné. Potřebujeme jinou politiku, politiku, která je otevřená pro všechny tyto lidi.

Ráda bych však věděla, co plánuje agentura Frontex udělat například v tranzitních zemích. V této souvislosti vzpomenu Mauritánii. Situaci v této zemi znám, neboť Evropská unie mě tam vyslala jako vedoucí volební pozorovatelské mise. Zavázali jsme se, že této chudé zemi pomůžeme při jejím přechodu k demokracii. Mauritánie musí řídit toky přistěhovalců, kteří přes tuto zemi cestují směrem na Kanárské ostrovy.

(předsedající řečníka přerušila)

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jsme tu, abychom diskutovali o agentuře Frontex, a na to bychom se měli zaměřit. Na agenturu Frontex musíme, samozřejmě, hledět v kontextu komplexní strategie migrace, která na jedné straně řídí legální imigraci, ale na druhé straně bojuje proti ilegální imigraci.

V tomto celkovém kontextu představuje agentura Frontex bezpečnostní nástroj, na němž závisí kampaň proti ilegální imigraci a pašerákům lidí. Agentura Frontex se nasazuje v oblastech, v nichž mají členské státy těžkosti vyrovnat se s tímto problémem. Proto musíme zabezpečit, aby se z agentury Frontex mohl stát účinný bezpečnostní nástroj.

Parlamentu se podařilo dosáhnout zdvojnásobení rozpočtu a došlo ve velké míře k rozšíření časového rámce na společné operace. Těší mě, že operace Hera a Nautilus už byly zahájeny a že operace Poseidon bude zahájena v průběhu několika dní. Operace však budou úspěšné pouze tehdy, a nyní se obracím na Radu, pokud členské státy vytvoří potřebné podmínky a poskytnou potřebné nástroje.

Proto se na Radu obracím s touto žádostí a naléhavou výzvou: prosím, udělejte maximum proto, aby se neopakovala situace z minulých let, kdy byly členské státy málo aktivní. Měly by konečně pochopit, že tento bezpečnostní nástroj potřebujeme, a že mu umožňujeme účinně fungovat prostřednictvím nevyhnutelné zásoby...

(předsedající řečníka přerušila)

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Bylo to pro mne mimořádně zajímavé, že jsem se mohl zúčastnit této dynamické rozpravy. Myslím si, že všem bylo v průběhu této rozpravy jasné jedno: legální imigrace je ten typ přistěhovalectví, které Evropská unie potřebuje. Ale proti druhému typu, ilegální imigraci, je třeba bojovat. To bylo nosné téma dnešní rozpravy.

V každém případě se předsednictví řadí mezi ty, kdo jsou přesvědčeni o tom, že ilegální imigrace představuje jev, proti němuž je třeba bojovat, protože ve většině případů je spojen se zločinností. V pozadí ilegální imigrace se nachází společenství organizovaného zločinu, kterému nezáleží na tom, co si musí vytrpět lidé, kteří se snaží dostat, v tomto případě, do Evropské unie. Musím říci, že nesouhlasím s těmi poslanci Parlamentu, kteří si myslí, že Rada se snaží vyhnout těmto diskusím. Nemohu souhlasit ani s těmi, kteří si myslí, že stále jen tak mluvíme.

Rada se této diskusi nevyhýbá. Právě slovinské předsednictví zorganizovalo v březnu tohoto roku konferenci o budoucích výzvách týkajících se kontroly na vnějších hranicí Evropské unie, a všechny, nebo alespoň většina otázek, které byly uvedeny v dnešní rozpravě, byly tématem na zmíněné konferenci, která se konala na ministerské úrovni. V každém případě souhlasím s paní Hennis-Plasschaertovou, že nastal čas na skutky. Její nepřítomnost je důkazem toho, že konáme. Účastní se velmi důležitého jednání, konkrétně závěrečné fáze trojstranných diskusí o směrnici o společných standardech a postupech v členských zemích při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii. Podle mých informací tyto diskuse dobře pokračují a mohly by dnes úspěšně skončit.

Směrnice o společných standardech a postupech v členských zemích při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii představuje důležitý aspekt boje proti ilegální imigraci. Bude-li tato směrnice přijata v prvním čtení, v což doufá slovinské předsednictví, a zároveň je to ambice Evropského parlamentu, pak získáme nový nástroj, který nám pomůže úspěšněji čelit jevu ilegální imigrace.

Pokud jde o ilegální imigraci, nese otázka solidarity významný politický náboj. Musíme však ocenit, že určité prvky solidarity již existují: měli jsme schengenský zdroj, tzv. „Schengenský fond“, pro nové členské země, máme agenturu Frontex a pan komisař uvedl důležité kapacity, kterými členské státy dobrovolně, ve jménu solidarity, přispěly agentuře.

Proto nemohu souhlasit s tím, že v Evropské unii neexistuje solidarita. Solidarita existuje, ale může to být ještě lepší. Musíme vzít v úvahu, že kontrola vnějších hranic patří do pravomoci jednotlivých členských států, zdá se mi, že pan Fava byl jeden z těch, kdo upozornili na tuto skutečnost. Proč je to tak? Jednoduše proto, že většina členských států to tak chce. Solidarita má proto svá omezení. Většina členských států si přeje, aby byla kontrola vnějších hranic v jejich pravomoci.

Paní Saksová zmínila, že členské státy nechtějí, aby jim byly imigrační kvóty vnuceny zvenčí nebo shora. Chtějí o těchto záležitostech rozhodovat samostatně. Takový je rámec, v němž musíme fungovat a v němž se slovinské předsednictví snaží najít možné cesty, jak pokročit kupředu. Myslím si, že se nám podařilo dosáhnout již mnoha opatření, ale stále musíme pracovat na dalších.

Dovolte mi říci několik slov o střediscích pro příjem přistěhovalců, o nichž se zmínil pan Moreno Sánchez. Ještě stále probíhá velmi náročná diskuse o tomto tématu. Jde o politicky citlivou otázku a o téma, které je složité. Rada se jím bude muset ještě nějaký čas zabývat.

Pan Özdemir nastolil otázku azylu. Statistiky o azylech existují. Azylový systém je na úrovni Evropské unie účinný. Neustále se však snažíme o zvýšení jeho účinnosti. Prvním krokem bylo zveřejnění zelené knihy o budoucím společném evropském azylovém systému, kterou představila Komise, a rozhodnutí Rady o zlepšení praktické spolupráce, která byla přijata na posledním zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní záležitosti.

Tímto svoje vystoupení ukončím, přestože bych toho o této zajímavé a aktuální otázce mohl povědět více. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás ubezpečil, že vaše názory bereme v úvahu a že na ně budeme myslet, když budeme v této diskusi pokračovat. V úsilí dosáhnout pokroku v této problematice se slovinské předsednictví spoléhá na vaši spolupráci.

  Jacques Barrot , místopředseda Komise. − (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se v první řadě vrátil k hlavnímu tématu této rozpravy, k agentuře Frontex, a abych objasnil několik věcí. Zejména pan Fava chtěl vědět, zda je vybavení, které používá agentura Frontex, plně funkční.

Je pravda, že pokud jde o technické vybavení potřebné na jednotlivé operace, je agentura Frontex závislá na členských státech, které koordinuje. Dosud je agentura spokojená s tím, jak jí jednotlivé členské státy poskytují vybavení, které je dostupné prostřednictvím databáze CRATE.

Samozřejmě, dalším krokem by bylo zavést povinný systém pro členské státy prostřednictvím změny a doplnění základného nařízení o agentuře Frontex. Komise tuto skutečnost uvádí ve své hodnotící zprávě. Diskuse na toto téma s agenturou Frontex a s jednotlivými členskými státy budou probíhat i dále. Agentura Frontex uzavřela s většinou členských států technické dohody o podmínkách využívání vybavení. Samozřejmě, není možné, aby agentura zakoupila vybavení, které je velmi nákladné, ale Komise ve své hodnotící zprávě doporučuje, aby si agentura Frontex koupila nebo pronajala vybavení, které často používá: brýle na noční vidění, malá radarová zařízení, tepelná zobrazovací zařízení apod.

Chtěl jsem se rovněž vyjádřit k otázkám, na které poukázal zejména pan Moreno Sánchez. Některá místa jsou obzvláště ohrožena. V takových případech bychom snad mohli uvažovat o zřízení stálých operačních středisek. Agentura Frontex se touto problematikou v současnosti zabývá.

Odeznělo tu i mnoho dalších otázek a omlouváme se za to, že neuvedu všechny poslance, i když jsem si dělal podrobné poznámky.

Mnozí z vás se ptali na současnou schopnost agentury Frontex pomoci lidem, jejichž lodě ztroskotaly. Je důležité mít na zřeteli, že za záchranu lidí a za péči o lidi, které postihnou tyto nehody, jsou zodpovědné členské státy. Agentura Frontex v této oblasti nemá pravomoc. Přesto jsem přesvědčen, že je pravdou, že mnoho lidských životů se podařilo zachránit díky operacím, které byly koordinovány agenturou Frontex. Musíme zachraňovat stále více lidí, protože v důsledku těchto strašných havárií, které postihly ubohé lidi, kteří byli navíc často i zneužiti, jsme si uvědomili, že záchrana lidských životů je hlavním cílem těchto operací.

Stručně mi dovolte znovu zopakovat to, co řekl pan předseda a ministr a rovněž pan Gaubert: když na to přijde, Evropa musí začít řídit migrační toky a migrační toky není možné účinně řídit bez agentury Frontex, bez dohledu nad našimi vnějšími hranicemi. Není pochyb o tom, že je potřeba právní rámec, který postupně umožní Evropě zabezpečit skutečně evropskou odpověď na všechny tyto problémy související s migrací. Musím rovněž říci, že jedna z hlavních úloh, které mne čekají, je příprava nového sdělení o tomto celkovém přístupu k migraci, který by měl zohledňovat všechny aspekty, na které jste poukázali.

Dovolte mi rovněž říci, že migrační politika nemůže být úspěšná bez úzké spolupráce se zeměmi původu. Samozřejmě, už to tu bylo řečeno, vítáme všechny snahy o posílení této spolupráce s danými zeměmi.

Vážený pane ministře, jen před malou chvílí jste poukázal na to, že se zdá, že trojstranné rozhovory o znění směrnice o společných standardech a postupech v členských zemích při vracení státních příslušníků třetích zemí, kteří mají nelegální pobyt, dobře pokračují. Jde zároveň o jeden ze základních kamenů této celkové přistěhovalecké politiky, která musí být, samozřejmě, celkovou politikou, ale musí být i jednotnou politikou, klíčovým aspektem je solidarita. Dnes večer se mnozí poslanci zmiňovali o záchraně životů na moři, ale nesmíme zapomínat ani na východní hranice Evropy.

Na závěr bych chtěl říci, že je zjevné, že zacházení s nelegálními přistěhovalci musí dodržovat základní práva, k nimž váže Evropu pevný závazek. To znamená, že je potřebný skutečně celkový přístup, přístup, který je humánní, ale zároveň mimořádně vážný a přísný. Tento prvok je klíčový, pokud nechceme, aby se z Evropy stala pevnost, ale pokud chceme, aby byla Evropa otevřená, ale otevřená v rámci pravidel, o nichž jsme přesvědčeni, že jsou rozumná, že mají v úctě jednotlivce a že se zároveň zaměřují na to, aby bylo integrační úsilí v různých členských státech úspěšné, protože přistěhovalecká politika nemůže být bez integrace úspěšná.

To je všechno, co jsem chtěl říci. Omlouvám se poslancům za to, že jsem neodpověděl na všechny otázky, které předložili. Chci vás ujistit, že jsem ochoten naslouchat Parlamentu v úsilí položit základy této celkové přistěhovalecké politiky.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Vnější hranice Evropské unie, ať už suchozemské nebo mořské, chrání všechny členské státy před možnými hrozbami, které by mohly být způsobeny ilegální imigrací, ilegálním obchodováním a organizovaným zločinem.

Nástroje rozvoje agentury Frontex, které navrhuje Evropská komise, konkrétně nejmodernější systémy hraničního dozoru, technické vybavení a rychlé zásahové týmy, jsou nepochybně aktuální.

Přesto by mělo být úsilí o posílení hranic společným evropským úsilím, nikoli jen úsilím jednotlivých zemí, které leží podél hranic. Kromě toho je potřeba přijmout opatření nejen na hranicích Evropské unie, ale i na hranicích zemí, které sousedí s Evropskou unií.

Dovolte mi, abych vám připomenul, že politická stabilita, rozvoj demokracie, hospodářství a zvýšení životní úrovně ve třetích zemích, které sousedí s Evropskou unií, výrazně sníží tlak, kterému jsou v současnosti hranice vystavené. Proto by hlavní prioritou měla být spolupráce s příslušnými orgány v daných třetích zemích.

Projektům, které předložila Komise, je třeba rychle poskytnout přiměřené financování, aby mohly být realizovány co nejdříve.