Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 23. dubna 2008 - Štrasburk

11. Evropská strategie v oblasti biologické rozmanitosti (COP 9) a biologické bezpečnosti (COP-MOP 4) (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem programu je

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládá Miroslav Ouzký jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Komisi a která se týká strategie Komise na deváté schůzi konference stran (COP 9) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a čtvrtém zasedání stran (COP-MOP 4) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti (O-0023/2008 - B6-0017/2008);

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou předkládá Miroslav Ouzký jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Radě a která se týká strategie Komise na deváté schůzi konference stran (COP 9) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a čtvrtém zasedání stran (COP-MOP 4) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti (O-0023/2008 - B6-0017/2008).

  Miroslav Ouzký, autor. − (CS) Vážená paní komisařko, vážený pane ministře, předsedo Rady, dovolte mi nejprve se obrátit na paní předsedající s věcí, která nesouvisí s mojí otázkou. Já bych si chtěl na tomto místě postěžovat, že jsem nezjistil, že zatímco policie ve všech zemích funguje tak, aby umožnila politikům či poslancům jejich práci, tak francouzská policie se snaží zamezit europoslancům v jejich práci a musím si na tomto místě postěžovat, že mi byl policistou před branami této instituce zakázán vstup dovnitř i po předložení mého průkazu z důvodu údajné ochrany demonstrace, která před branami Parlamentu probíhá. Já to považuji za skandální a doufám, že tato věc se dostane na řešení Parlamentu. To samozřejmě nesouvisí, ale kdybych neoběhl Parlament, tak bych zde nehovořil, pro Vaši informaci.

Já jsem jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin oprávněn předložit otázku, která je určená jak Radě, tak Komisi a týká se nadcházejícího zasedání konference stran v Bonnu o biologické rozmanitosti a biologické bezpečnosti. Základní otázka je o vyjasnění cílů na této konferenci jak pro Komisi, tak pro Radu. Také nás zajímá, zda-li Rada i Komise počítá se zapojením poslanců Evropského parlamentu na této konferenci. Musím zde říci, že náš výbor chce nejenom rozhodnutí a jednotlivé dohody, ale také se velmi zajímá o jejich naplnění a implementaci, tzn. uvedení do jejich praktického života.

Chci se zeptat, zda si Evropská unie a evropské instituce uvědomují svoji vedoucí úlohu v této oblasti, v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti. Jestliže chceme být vedoucí silou, měli bychom to dávat jednoznačným způsobem najevo. Chci se zeptat, zda jsme si vědomi nutnosti finanční podpory všech těchto programů a těchto dohod, že jejich naplnění bez jasné finanční podpory nemůže být realizováno. Také doufám, že si Komise i Rada uvědomuje dopady nedostatku vody ve středomořské oblasti a vlivu sucha, vlivu klimatických změn na biologickou rozmanitost jako takovou.

Výbor by rád slyšel, zdali bude věnována speciální pozornost biologické rozmanitosti námořní a pobřežní a zda si Komise i Rada uvědomuje důležitost zapojení regionálních a komunálních samospráv, ale i podnikatelských subjektů do této problematiky a v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti. Zdali si uvědomujeme důležitost udržitelného lesnictví a produkce plodin se zvláštním důrazem na udržitelnou produkci biopaliv, která se stává velmi horkým tématem. Produkce biopaliv, jak víte, je součástí klimatického balíčku, který právě projednáváme, a jeho udržitelné využití a udržitelný rozvoj je velmi důležitou otázkou. Na druhé straně víme, že má velmi negativní dopad právě na biologickou rozmanitost.

  Předsedající. − Děkuji vám. Vaši stížnost postoupím dále, později vás v této věci pravděpodobně osloví.

  Janez Podobnik, úřadující předseda Rady. − (SL) Dovolte mi, abych poděkoval Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a jeho předsedovi, panu Ouzkému, za otázku k ústnímu zodpovězení, kterou předložil mně, Radě a Komisi. Touto otázkou připisujete velký význam velmi citlivému problému biologické rozmanitosti.

Pokud jde o úlohy v oblasti životního prostředí, biologická rozmanitost patří společně se změnou klimatu mezi hlavní priority našeho předsednictví. Devátá schůze konference stran (COP 9) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která se uskuteční v květnu v Bonnu, proto představuje důležitou událost pro celou Evropskou unii i pro slovinské předsednictví.

V rámci osmnáctiměsíčního programu německého, portugalského a slovinského předsednictví se Rada intenzivně připravovala na to, aby byla tato schůze úspěšná z hlediska zabezpečení lepší ochrany a udržitelného využití biologické rozmanitosti na globální úrovni. Rada zdůraznila, že Evropská unie je odhodlaná naplnit globální cíl, v rámci něhož má v úmyslu do roku 2010 výrazně zpomalit míru ztráty biologické rozmanitosti. Rada je rovněž odhodlaná dosáhnout cíle EU, do roku 2010 zastavit snižování biologické rozmanitosti v Evropě. Proto moje odpověď na vaši otázku zní: Ano, Evropská unie si chce a i musí udržet úlohu světového lídra v této oblasti.

Rada zdůraznila, že Evropská unie se pokouší aktivně a konstruktivně se podílet na tomto procesu a že na konferenci stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která se uskuteční v květnu, se bude snažit dosáhnout toho, aby výsledky této schůze byly dalekosáhlé, ale realistické. Rada rovněž prohlásila, že pokud chceme do roku 2010 dosáhnout globálního cíle týkajícího se biologické rozmanitosti, je naléhavě potřeba, abychom vytrvale realizovali další konkrétní opatření na všech úrovních.

Je nutné, abychom úmluvu zavedli do praxe na vnitrostátní úrovni a na úrovni Evropské unie. Evropská unie se politicky zavázala, že naplní všechny tři cíle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, tj. ochranu a udržitelnost využívání biologické rozmanitosti, přístup ke genetickým zdrojům a sdílení výhod plynoucích z jejich využívání.

Rozhodnutí vymezující prioritní úlohy Evropské unie na deváté konferenci stran Rada původně přijala v červnu minulého roku a potom znovu v březnu tohoto roku. Dovolte mi uvést některé z těchto prioritních úloh. Je potřeba zdůraznit význam urychlené realizace všech pracovních programů Úmluvy o biologické rozmanitosti a zlepšit součinnost mezi politikami, které se týkají změny klimatu, a biologickou rozmanitostí, s cílem získat co největší společný užitek. Rada neustále zdůrazňuje potřebu soudržnosti na všech úrovních při realizaci mezinárodních dohod o životním prostředí.

Musíme zdůraznit, že je důležité, aby se na deváté konferenci diskutovalo o problému výroby, obchodování a využívání biopaliv a biomasy a o jejich vlivu na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby. V této souvislosti je ještě důležitější jasně stanovit trvale udržitelná kritéria pro výrobu biopaliv. Měli bychom poukázat na důležitost realizace programu zaměřeného na lesní biologickou rozmanitost a na snížení odlesňování a znehodnocování lesních ekosystémů. Rada poukazuje na význam úlohy, kterou sehrávají lesy z hlediska přizpůsobování se změně klimatu a při zmírňovaní jejich důsledků, a to rovněž z hlediska ochrany biologické rozmanitosti.

Musíme zabezpečit rychlou a komplexní realizaci pracovního programu pro chráněné regiony. V tomto rámci musíme poskytnout technickou a finanční podporu (ptali jste se na financování), tj. finanční podporu na zřízení regionů po celém světě. Devátá schůze by měla přijmout ekologická kritéria, podle nichž bude možné určit mořské regiony na otevřeném moři, které je potřeba chránit. Je důležité zdůraznit úlohu soukromého sektoru při realizaci úmluvy, zejména úlohu malých a středních podniků.

Ostatně Evropská unie je pevně rozhodnuta vytrvat ve své aktivní činnosti, pokud jde o plánování a jednání o mezinárodním postupu týkajícím se přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení výhod plynoucích z jejich využívání. Evropská unie se bude snažit dokončit jednání do začátku desáté schůze konference stran úmluvy.

Na závěr mi dovolte říci, že na této schůzi se bude diskutovat o více než dvaceti různých tématech. Hovořil jsem jen o těch, která Rada považuje za klíčové z hlediska dosažení cílů úmluvy, zejména pokud jde o cíl biologické rozmanitosti stanovený na rok 2010. Uvedená schůze je poslední, která se bude do roku 2010 konat, a proto představuje poslední možnost přijetí konkrétních opatření. Vzhledem k tomu, že se schůze bude konat v Evropě, je ještě důležitější, aby Evropská unie podpořila své priority a cíle.

Seznámil jsem se i s návrhem usnesení, o němž budete zde v Evropském parlamentu hlasovat zítra. Podle našeho názoru představuje usnesení dobré shrnutí hlavních priorit a cílů, které by měla Evropská unie v Bonnu dosáhnout.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
místopředseda

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Vážený pane předsedající, v první řadě mi dovolte poděkovat panu Ouzkému za tuto velmi důležitou otázku, kterou předložil. Myslím si, že jsme si všichni všimli, jak se v roce 2007 otázky životního prostředí staly prioritou politického programu. Změna klimatu se dostala do titulků zpráv a stala se předmětem veřejného zájmu.

Ztráta biologické rozmanitosti představuje globální hrozbu, které je potřeba čelit se stejným odhodláním, a jsou vzájemně propojené. Změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti jsou vzájemně propojené. Pokud nepochopíme tento vztah, může to mít nepříznivé důsledky na naše úsilí dosáhnout zlepšení v obou oblastech.

Jak můžeme zastavit ztrátu biologické rozmanitosti? Jsem přesvědčena, že Evropa dosáhla v této oblasti pokrok díky realizaci činností, které byly obsaženy ve sdělení Komise z roku 2006 s názvem Zastavení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 – a v následujících letech. Je však potřeba vynaložit ještě více úsilí. Zejména je třeba získat větší podporu od dalších sektorů (kromě ochrany přírody), například podporu zemědělství, rybolovu a energetiky.

Nevyhnutelná je rovněž účinná mezinárodní spolupráce. Jsme pevně odhodláni pracovat prostřednictvím Úmluvy o biologické rozmanitosti s cílem ochránit globální rozmanitost na celém světě.

Devátá schůze konference stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která se bude konat současně se čtvrtým zasedáním stran Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, poskytuje výbornou příležitost ke zintenzivnění ochrany biologické rozmanitosti, a protože hostitelem a předsedajícím těchto zasedání bude Německo, Evropa na nich musí sehrávat zvláštní úlohu. Budeme prosazovat zintenzivnění mezinárodního úsilí s cílem dosáhnout globálního cíle, kterým je výrazné snížení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010.

Na začátku března přijala Rada závěry, které ustanovují rozsáhlý politický mandát a hlavní priority pro Evropskou unii na těchto zasedáních. Výsledkem jejich shrnutí je následujících sedm bodů.

Za prvé, chceme se dohodnout na nových závazcích, na rozšíření realizace, zejména pokud jde o provádění programů Úmluvy o biologické rozmanitosti zaměřených na chráněná území a lesní biologickou rozmanitost.

Za druhé, chceme zabezpečit, aby opatření na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění rovněž podporovala cíl týkající se biologické rozmanitosti stanovený na rok 2010. Rozhodnutí přijatá v Bonnu by měla přispět k diskusi, která probíhá od ukončení konference na Bali a která se týká snížení emisí zapříčiněných odlesňováním a ničením lesů.

Za třetí, budeme podporovat přijetí kritérií, která budou sloužit pro stanovení zranitelných mořských oblastí, které je třeba chránit. Kromě toho máme rovněž v úmyslu zavázat všechny smluvní strany v souvislosti s tím, jakým způsobem uplatnit tato kritéria.

Za čtvrté, chceme vytvořit mezinárodní vodítka zaměřená na podporu způsobů rozšíření výroby a spotřeby biomasy včetně biopaliv, která jsou šetrná k biologické rozmanitosti.

Za páté, naším cílem je stanovit hlavní součásti mezinárodního režimu přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení výhod plynoucích z jejich využívání.

Za šesté, chceme dosáhnout dohody o vytvoření mezinárodního mechanismu zaměřeného na vědecké odborné poznatky v oblasti biologické rozmanitosti.

A konečně za sedmé, budeme podporovat rozhodnutí v oblasti zodpovědnosti za škodu a nápravy škod způsobených v důsledku přeshraničního pohybu živých modifikovaných organismů.

Komise vždy začleňuje poslance Evropského parlamentu do delegací Společenství, které jednají o vícestranných dohodách. Já osobně s tím mám velmi pozitivní zkušenosti. Vítám účast poslanců Evropského parlamentu na COP 9 a MOP 4, jak tato zasedání nazýváme v terminologii používané v tomto kontextu. Samozřejmě, co se týče těchto zasedání, zajímají mě vaše priority a očekávání.

  Pilar del Castillo Vera, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená paní komisařko, dnes odpoledne budu hovořit jménem paní Gutiérrez-Cortinesové.

Prvním bodem mého vystoupení je, že Evropský parlament jasně a bezpodmínečně podporuje konferenci stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti.

V této souvislosti představuje usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat, snahu posílit hlavní cíle a záměry mezinárodní konference, a to následujícím způsobem: za prvé, zabezpečit co nejlepší ochranu živočišných a rostlinných zdrojů, za druhé, podpořit trvale udržitelné využívání půdy s cílem zabezpečit zachování druhů a ochranu přírody, a konečně chránit náš přírodní genetický kapitál.

V této souvislosti by bylo dobré zohlednit více programů zaměřených na ochranu přírody, zejména modely, které se již v Evropské unii uplatnily. Konkrétně mám na mysli programy Natura 2000 a biotopy, které jsou, jak se ukázalo, velmi užitečné.

Myslím si rovněž, že bychom v naší práci měli uplatňovat komplexní přístup a využívat celistvé flexibilní modely, protože v konečném důsledku je příroda dynamickým systémem v neustálém vývoji, na který mají vliv požadavky, které se na něj kladou, ať už jde o funkci zemědělskou nebo o jiné funkce.

Kromě toho si myslím, že by se více kritérií mělo zakládat na vědě a na odborné přípravě, a že by se měly zohlednit všechny hospodářské aspekty a aspekty související s uskutečnitelností.

Mezi důležité oblasti patří též názory vlastníků a stimuly určené pro vlastníky, proto chci Komisi položit dvě otázky. Jaký je postoj Komise k uplatňování vědeckých metod při kategorizaci a identifikaci různých typů území a rostlinných a živočišných druhů, které mají být chráněny? Jaký je postoj Komise ke stimulům určeným pro vlastníky na všech úrovních?

  María Sornosa Martínez, jménem skupiny PSE. – (ES) Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená paní komisařko, všichni si uvědomujeme, že pokles biologické rozmanitosti má dalekosáhlé ekologické, sociální, hospodářské a kulturní následky, které ještě zvětšuje nepříznivý vliv změny klimatu.

Ti nejchudší jsou důsledky této situace postihnuti ještě hůře. Úmluva o biologické rozmanitosti představuje nejdůležitější právní nástroj na světě v boji proti poklesu biologické rozmanitosti. Je tu však jeden problém: hlavním důvodem, který brání dosažení cílů úmluvy, je nedostatek finančních zdrojů. Proto vyzývám Radu i Komisi, aby podporovaly poskytnutí finančních zdrojů na zachování biologické rozmanitosti ve všech příslušných rozpočtech v rámci své působnosti.

Dovolte mi poukázat na některé aspekty, na které návrh usnesení klade zvláštní důraz: uznání neustálého poklesu biologické rozmanitosti v Evropské unii, což je v současnosti již nepopiratelnou skutečností, úsilí přijmout spravedlivý, rovnovážný a právně závazný mezinárodní režim týkající se přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení výhod, které z nich plynou, a podpora uplatnění již existujících závazků týkajících se lepšího trvale udržitelného řízení a ochrany mořské biologické rozmanitosti s ohledem na její ochranu před neudržitelným rybolovem a škodlivými činnostmi, které mají vliv na mořské ekosystémy.

Na závěr mi dovolte říci, že nastal čas, abychom přijali rozhodná opatření a snažili se vyřešit tyto problémy, i když jsem přesvědčena, že ještě máme čas, ale jak všichni víme, čas pracuje proti nám a proti biologické rozmanitosti, kterou se snažíme ochránit.

  Johannes Lebech, jménem skupiny ALDE. – (DA) Vážený pane předsedající, devátá schůze COP o biologické rozmanitosti by se ani nemohla konat v lepší době. V posledních týdnech se toho mnoho řeklo a popsalo o biopalivech. Řekněme si to jasně: biopaliva se nesmějí vyrábět na úkor biologické rozmanitosti. Samozřejmě, momentálně se zabýváme návrhem směrnice předloženým Komisí, který podporuje využívání trvale udržitelné energie včetně biopaliv. Parlament musí zabezpečit, aby se v souvislosti s ekologickou udržitelností týkající se výroby těchto biopaliv zavedla přísná kritéria. Ničeho nedosáhneme, pokud v boji proti globálnímu oteplování snížíme emise CO2 produkované motorovými vozidly, ale zároveň zvýšíme emise CO2 tím, že vykácíme stromy a rostliny s cílem vyrábět benzín, v důsledku čehož dojde k uvolnění obrovských množství CO2 ze země. Zasedání v Bonnu bude dobrou příležitostí ke zvýraznění důležitosti výroby biopaliv v souladu s požadavky na udržitelnost v rámci Evropské unie i za hranicemi Evropské unie.

V roce 2002 se strany zavázaly výrazně snížit pokles biologické rozmanitosti do roku 2010 na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni. Je důležité, aby zúčastněné strany i nadále pracovaly na dosažení tohoto cíle. Úmluva Organizace spojených národů o biologické rozmanitosti představuje globální rámec ochrany biologické rozmanitosti. Bohužel, výsledkem mnoha mezinárodních dohod je jen dohoda o nejmenším společném jmenovateli. Protože jde o ochranu přírody, takový přístup je nepřijatelný. Evropská unie si musí stanovit vysoké standardy a musí se snažit zvýšit standardy v mezinárodních dohodách. Evropská unie musí rovněž zlepšit svou činnost zaměřenou na ochranu biologické rozmanitosti. V současnosti někdy říkáme jedno, ale děláme něco jiného. Mohlo by to oslabit naši důvěryhodnost. V každém případě se musí Komise a členské státy snažit prosadit větší ochranu biologické rozmanitosti, zejména v zalesněných a zemědělských oblastech, neboť na tyto oblasti je vyvíjen velmi velký tlak způsobený stále větším rozsahem výroby biopaliv.

Jak můžeme zabezpečit, aby se biologická rozmanitost a biopaliva navzájem nevylučovaly? Můžeme toho dosáhnout zavedením přísnějších požadavků. Potom bude snad možno dosáhnout obojího. COP 9 pomůže tohoto cíle dosáhnout.

  Zdzisław Zbigniew Podkański, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, ochrana biologické rozmanitosti představuje pro současný svět výzvu. Nejde jen o krásu, ale jde i o rovnováhu v přírodě a o dobro lidstva.

Už mnoho let si uvědomujeme problém chemického znečištění a dalších škodlivých vlivů civilizace, mezi které patří například narušení životního prostředí, změny klimatu, znečištění ovzduší, odlesňování a poškození biotopů. V poslední době se stal velmi aktuálním tématem skleníkový efekt. Bohužel, problém biologického znečištění způsobeného geneticky modifikovanými organismy se nebral v úvahu, na čemž všichni neseme svůj díl viny. Přehlédli jsme skutečnost, že zatímco chemické znečištění je možné časem odstranit, biologické znečištění je často nezvratné.

Proto musíme přijmout jednoznačné rozhodnutí, zda jsme pro biologickou rozmanitost nebo pro geneticky modifikované organismy. Musíme se rozhodnout, na čem nám nejvíce záleží, na lidských jedincích a jejich životním prostředí nebo na zájmech společnosti Monsanto a podobných obchodních společností, které dosahují díky geneticky modifikovaným organismům obrovské zisky. Pokud chceme zachovat biologickou rozmanitost, je třeba zabezpečit, aby byly identifikovány nejvíce ohrožené přírodní druhy. Potom bude možné stanovit cíle týkající se jejich ochrany a zabránit vyhynutí dalších přírodních druhů v budoucnosti. Měli bychom mít na zřeteli, že způsobit škodu je jednoduché, ale vykonat nápravu je často nemožné.

  Marie Anne Isler Béguin, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Vážený pane předsedající, samozřejmě, není to poprvé, co diskutujeme o biologické rozmanitosti a žádáme Radu a Komisi, aby biologickou rozmanitost bránily. Je pozitivní, že se nám podařilo začlenit změny klimatu mezi priority Evropské unie, ale musíme si uvědomit, že v důsledku této změny klimatu se úmluvy o biologické rozmanitosti a odlesnění dostaly takříkajíc do pozadí.

Víme, jak důležitá je biologická rozmanitost. V konečném důsledku je cílem ochrany přírody naše vlastní přežití, protože sami můžeme vidět, že navzdory opatřením, která byla přijata na Evropské i celosvětové úrovni, i nadále dochází k narušování biologické rozmanitosti a k vymírání přírodních druhů. Musíme čelit skutečnosti: i když se snažíme omezit změny klimatu, o vymírání druhů to říci nemůžeme. Když nějaký druh vymře, je navždy pryč.

Tato otázka, tyto důkazy, musí být v plné míře integrované. Pokud víme, že máme vynikající nástroje, mezi které patří například Natura 2000 a směrnice o ptácích a biotopech, kterými můžeme bojovat proti ničení biologické rozmanitosti v Evropské unii, a pokud máme v současnosti možnost vidět, že určité členské státy se ještě stále zdráhají zavést systém Natura 2000 a nejsou ochotné za něj platit, je úplně jasné, že máme před sebou ještě mnoho práce.

Proto pevně věřím, že Komise bude i nadále podporovat systém Natura 2000 a uvedené dvě směrnice. Dovolím si vás rovněž požádat, abyste v rámci konference v Bonnu stanovili kritéria pro biopaliva a abyste žádali a dosáhli dohody o vytvoření skupiny mezivládních odborníků na biologickou rozmanitost, stejně jako v případě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), protože tímto způsobem bychom mohli pomoci ostatním zemím zavést do praxe nástroje, které my už zavádíme, ale oni ještě nikoli.

  Jens Holm, jménem skupiny GUE/NGL. – (SV) Odhaduje se, že na Zemi existuje okolo 14 milionů různých druhů živočichů a rostlin. I z toho je možné vidět, jakou fantastickou planetu máme. Za její správu neseme zodpovědnost. Tato biologická rozmanitost je však ohrožen. Více než třiceti tisícům druhů v současnosti hrozí vyhynutí. Největší hrozbou jsme my, lidé, a hospodářský systém, který jsme vybudovali, založený na neustálém růstu a spotřebě. Jsme přesvědčeni, že toho je možno dosáhnout hospodářskou soutěží, nikoli plánováním, a dopravou, nikoli místní výrobou. Není se tedy co divit, že musíme čelit klimatické katastrofě a biologickému zbídačení.

Tento trend bychom mohli zvrátit. Skutečnost, že Evropská unie a její členské státy podepsaly Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti, je, samozřejmě, pozitivní. Tento dohovor možno využít jako důležitý nástroj. Zavazujeme se v něm například, že vypracujeme akční plány ochrany biologické rozmanitosti a vytvoříme globální síť chráněných území na souši a na moři. Většinu práce je však i tak nutno udělat na úrovni Evropské unie. Je třeba bojovat proti úplným základům, jinak nikdy nevyřešíme ekologické problémy, kterým musíme čelit.

Chtěl bych poukázat na tři oblasti. Dopravní šílenství – Evropská unie založená na tom, že mezi členskými státy neexistují žádné překážky. Výrobek je nutné vyrobit v lokalitě, kde je to nejlevnější. V letech 1993 až 2000 se proto dálková kamionová doprava zvýšila o celých 30 %. Když Evropská unie a členské státy poskytují dotace pro infrastrukturu, dálnice vždy dostanou o mnoho více finančních prostředků, než udržitelné druhy dopravy. V bývalé východní Evropě, v nových členských státech, Evropská unie prosazuje skutečnou asfaltovou politiku s obrovskými dotacemi pro dálnice. Měli bychom však podporovat železnice, nikoli dálnice. Proto bych chtěl Komisi říci: přehodnoťte politiku poskytování dotací.

Když už mluvíme o dotacích, velmi mnoho bychom mohli vykonat se zemědělskými dotacemi, jejichž výška představuje 55 miliard EUR ročně. Dotace, které mají přímý nepříznivý vliv na životní prostředí, by se neměly vyplácet. Pomoc určená pro zemědělství by se měla vyčlenit na opatření zaměřená na životní prostředí a na organické zemědělství. Hlavními cíli zemědělské politiky by neměly být maximální výnosy, ale biologická rozmanitost a řešení šetrná k podnebí.

Třetím základným problémem, který je třeba řešit, je vnitřní trh. Vím, že mnozí toto moje vyjádření mohou považovat za svatokrádež, ale Evropská unie prostě nemůže dovolit, aby byl trh i nadále nadřízen pokrokové environmentální politice. Před několika týdny mi pan komisař Verheugen v odpovědi na mou otázku sdělil, že na jednotlivé členské státy dala Komise za posledních pět let v oblasti životního prostředí nebo veřejného zdraví devatenáctkrát podnět na Evropský soudní dvůr. Skutečně hrozivé však je, že ve všech těchto devatenácti případech soud sledoval linii Komise, jinak řečeno, členské státy nedostaly povolení zavést opatření na ochranu životního prostředí nebo veřejného zdraví. Pokud to myslíme s touto problematikou skutečně vážně, musíme vytvořit ekologickou záruku hodnou tohoto jména. Momentálně žádná neexistuje a žádnou nám, bohužel, neposkytne ani Lisabonská smlouva, protože i v ní je prvořadá politika trhu.

Abych to shrnul, v našem usnesení požadujeme normy udržitelnosti pro biopaliva. Dovolte mi využít tuto příležitost, abych, pravděpodobně zejména Radě, položil následující otázku: Jste připraveni vytvořit nejen environmentální kritéria pro biopaliva, ale rovněž sociální normy pro biopaliva, například záruku přiměřených mezd, odborová práva a podobně, pro biopaliva, která nakupujeme do Evropské unie?

  Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Vážený pane předsedající, vážený pane úřadující předsedo Rady, vážená paní komisařko, přede dvěma týdny jsem zastupoval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a dočasný výbor pro změnu klimatu na neformálním zasedání Rady ministrů pro životní prostředí ve Slovinsku. Na tomto zasedání jsme se věnovali dvěma hlavním tématům: řešení změny klimatu a ochraně biologické rozmanitosti. Důraz se kladl na biologickou rozmanitost, biomasu a biopaliva v souvislosti s biologickou rozmanitostí v lesích. Předmětem diskuse byly možnosti využití lesní biomasy na zabezpečení dodávek energie, zejména druhé generace biopaliv, a kritéria udržitelnosti týkající se lesní biomasy. Tato konference byla úspěšná, za což patří dík jejímu slovinskému předsedovi, panu Podobnicovi.

Jsme svědky toho, že mnohým přírodním druhům hrozí vyhynutí v důsledku odlesňování a nezákonné těžby dřeva. Musí čelit radikální změně svého životního prostředí, a proto nejsou schopny přežít. V lesním prostředí žije široká škála rostlinných a živočišných druhů. Proto je nevyhnutelné v největší možné míře zabránit odlesňování, aby bylo možné ochránit biologickou rozmanitost. Týká se to nejen zemí mimo Evropskou unii, ale určitě rovněž zemí, které jsou členskými státy Evropské unie. Je třeba podporovat kvalitní lesní hospodářství, zejména vzhledem k tomu, že lesy jsou velmi hodnotné i v jiných oblastech. Odlesňování rovněž způsobuje vážnou erozi půdy, samozřejmě v horských oblastech, a narušuje vodní rovnováhu, která má rovněž významný vliv na biologickou rozmanitost.

Na množství přírodních druhů může mít výrazný vliv i globální oteplování. Rozsah rozmístění druhů se výrazně mění, v důsledku čehož jsou některé přírodní druhy vážně ohrožené, zejména v severních oblastech. Zdá se, že těžba dřeva v tropických oblastech zvyšuje oteplování, částečně proto, že v jejím důsledku dochází k významnému snížení schopnosti pohlcovat CO2. Studie zveřejněné v posledních letech, například v časopisu Nature and Science, však poukazují na to, že pokud dojde k rozšíření plochy lesů, výsledkem budou vyšší emise metanu, což je skleníkový plyn 23krát silnější než CO2. Při vyšší teplotě a intenzivnějším slunečním záření dochází k uvolňování většího množství metanu. Zejména v tropických oblastech dochází k výraznému zvýšení emisí metanu. Když výsadbou zvětšíme plochu lesů, zvýší se schopnost pohlcovat CO2, ale část této schopnosti bude potlačena v důsledku zvýšení emisí metanu. V každém případě je však konečný souhrn příznivý, a to zejména v regionech mimo tropické oblasti.

Na závěr mi dovolte říci, že faktory, které jsem uvedl a které mají nepříznivý vliv na biologickou rozmanitost, ještě zvýrazňuje současná výroba biopaliv, která má nepříznivý dopad zejména na tropické deštné pralesy. Lesy, ve kterých žije široká škála přírodních druhů, se nahrazují plantážemi, v kterých žije velmi málo přírodních druhů. Kromě toho mají plantáže nepříznivý vliv i z hlediska skleníkových plynů, schopnosti pohlcovat oxid uhličitý a rovněž z hlediska cen potravin. Těší mne, že usnesení poukazuje na tyto skutečnosti. V každém případě musíme k druhé generaci biopaliv přistupovat ostražitě.

  Předsedající. − To, že jste si to napsali, ještě neznamená, že to musíte i přečíst, pokud vám to řečnický čas neumožňuje.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, v souvislosti s touto dnešní rozpravou a se dnem Země, který byl včera, mi dovolte poukázat na to, že je velmi potřebné, abychom víc chápali pojem biologické rozmanitosti a její důsledky na naši společnost. Většina lidí tomuto pojmu rozumí jen velmi málo.

Prostřednictvím lidské činnosti došlo k dramatickým změnám v téměř všech ekosystémech na Zemi a v jejich funkcích. Současná míra poklesu biologické rozmanitosti je nejrychlejší v historii a nic nenaznačuje tomu, že by se tento proces měl zpomalit. Rok 2010 je už za dveřmi!

U mnohých živočišných a rostlinných společenstev došlo k poklesu jejich počtu a geografického rozšíření. Je pravda, že vymírání druhů představuje přirozenou součást historie Země. Lidská činnost v posledních letech však zvýšila míru vymírání minimálně stonásobně v porovnání s přirozenou mírou. Podle červené knihy Světového svazu ochrany přírody (IUCN) 12 % až 52 % druhů v dobře prozkoumaných skupinách je ohroženo vyhynutím. Všeobecně je možno říci, že nejohroženějšími druhy jsou ty, které se nacházejí výše v potravinovém řetězci, mají nižší populační hustotu, žijí déle, pomalu se rozmnožují a žijí v rámci omezené geografické oblasti.

V rámci mnoha skupin živočišných druhů, mezi které patří například obojživelníci, afričtí savci a ptáci v zemědělských územích, čelí většina druhů poklesu velikosti své populace a rovněž zmenšení geografické oblasti, ve které žijí. Výjimky možno téměř vždy připsat lidským zásahům, například ochraně v rezervacích, nebo jde o přírodní druhy, kterým se dobře daří v lidmi obývaných krajinných oblastech.

Musíme lidi informovat o stále větší ekologické stopě, kterou za sebou zanechávají, a která daleko přesahuje hranice Evropské unie. Musíme si uvědomit, že náš životný styl má přímý vliv na život původních obyvatel v rozvojových zemích. I když většina z nás alespoň částečně rozumí rozsahu problému změny klimatu, mnozí si nespojili problematiku změny klimatu s poklesem biologické rozmanitosti.

Myslím si, že v této souvislosti je třeba propojit práci konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti s konferencí smluvních stran o změně klimatu. Dokonce bych zašla až tak daleko, že se ptám, zda je ještě stále třeba, abychom měli samostatnou konferenci smluvních stran o biologické rozmanitosti. Této otázce musíme čelit a chci poznamenat, že jsem se zúčastnila loňské konference smluvních stran v New Yorku.

Ano, souhlasím s tím, že opatření na přizpůsobení se změně klimatu a na její zmírnění včetně odlesňování musí podporovat biologickou rozmanitost. Vítám připomínky paní komisařky Wallströmové, které se týkaly otázek mořské biologické rozmanitosti. V této oblasti je třeba vzpomenout studenovodní koráli a podmořské vrchy, které ukrývají bohaté a často jedinečné ekosystémy. Pokud jde o vliv změny klimatu na mořské oblasti, ve vědeckých poznatcích jsou obrovské mezery. Musíme mít na zřeteli, že víc než 70 % povrchu Země je pokrytých oceány, 97 % z celkového objemu vody na naší planetě se nachází v oceánech a oceány poskytují 99 % životního prostoru na Zemi.

Vážený pane předsedající, nyní svoje vystoupení zakončím, abych vám už nezvyšovala krevní tlak. Buďme k sobě upřímní. Cílů, které byly stanoveny v Johannesburgu před šesti lety, nebude možno dosáhnout. Přestaňme si tedy lhát přestaňme planě mluvit.

  Anne Ferreira (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, vážený pane ministře, dámy a pánové, výbor pro životní prostředí přijal velmi dobré usnesení. Doufám, že Evropská komise a členské státy vezmou v úvahu různá doporučení, která obsahuje, zejména výzvu k vůdčí úloze a přesvědčivosti na konferenci v Bonnu. Doufám, že v rámci území Evropské unie se rovněž zaměří na úsilí zastavit pokles biologické rozmanitosti v Evropské unii do roku 2010.

Ráda bych se vyjádřila ke třem bodům, které usnesení obsahuje. Prvním bodem je otázka biopaliv, někteří moji kolegové už toto téma vzpomněli. Biopaliva mají významný environmentální vliv na lesy a zemědělskou půdu, vliv jejich rozvoje na potravinové zásoby bude i nadále růst. Mezi zemědělskými výrobky, které jsou určeny na výrobu potravin, a těmi, které jsou určeny pro průmysl (ať již jde o výrobu biopaliv nebo o agrochemický průmysl), by neměla být konkurence. Je nutné jasně stanovit propojení mezi potravinami a zemědělstvím.

Další bod se týká mořské biologické rozmanitosti. Při řešení této otázky postupujeme velmi pomalu. V plné míře podporuji text usnesení, který vyzývá k přijetí rychlých opatření, zejména k vytvoření mořských chráněných území.

Poslední bod se týká geneticky modifikovaných organismů. V současnosti už máme k dispozici studie, které dokazují jejich nepříznivý dopad na životní prostředí, zejména na půdu. Víme, že výsledkem rozšíření geneticky modifikovaných organismů je znečištění tradičných plodin, které brání zachování biologické rozmanitosti.

Kromě toho nás znepokojuje průmyslová koncentrace v sektoru osiv a rovněž skutečnost, že jsou ovládané několika nadnárodními společnostmi. Komise a členské státy nesmí tuto situaci zanedbat.

Ostatně bych chtěla říci, že na konferenci smluvních stran v Curitibě v Brazílii, která se konala v březnu 2006, bylo rozhodnuto, že je třeba zachovat moratorium na osivo nazvané „terminator seeds“. Bylo to výborné rozhodnutí, ale nyní bychom měli zvážit, zda moratorium představuje dostatečné řešení, nebo zda bychom měli zakázat používání tohoto typu jednorázového geneticky modifikovaného osiva.

Jaké kroky zamýšlejí členské státy a Komise podniknout v souvislosti s touto problematikou na konferenci stran v Bonnu? Máte již představu, jaká by mohla být kritéria udržitelnosti vztahující se na biopaliva, která by mohla být představena v Bonnu?

  Marios Matsakis (ALDE). – Vážený pane předsedající, stejně jak paní Doyleová přede mnou jsem si myslel, že mám k dispozici delší čas, ale využiji vaši štědrost a spokojím se s minutou a půl.

Biologická rozmanitost hraje klíčovou úlohu při zabezpečování přežití ekosystémů na Zemi a při zachovávaní nesmírně cenného genetického fondu vlastností, které jsou charakteristické pro jednotlivé přírodní druhy. Usnesením z 22. května 2007 tento Parlament znova potvrdil svoje znepokojení způsobené poklesem biologické rozmanitosti. Obávám se, že jednou z hlavních překážek v úsilí zastavit pokles biologické rozmanitosti je nedostatek účinných opatření Komise i Rady a obě tyto instituce vyvolávají zdání, že jim na této otázce velmi záleží, ale jen teoreticky, protože v praxi jim chybí ochota a odhodlání zabezpečit, aby ve skutečnosti došlo v plné míře k provedení příslušných směrnic, a aby došlo k naplnění mezinárodních i vnitrostátních závazků.

Věřme, že i když je už poměrně pozdě, Komise i Rada budou konat rozhodně a konstruktivně v úsilí účinně chránit biologickou rozmanitost, částečně i tím, že na nadcházející konferenci v Bonnu zaujmou v této otázce rozhodné stanovisko.

  Předsedající. − Vážený pane Matsakisi, ve skutečnosti mi časy, které jsem uvedl, poskytla jednak paní Doyleová a jednak vaše skupina, tedy problém nastal při předložení vaší skupinou a při jejich komunikaci s vámi, protože vždy uplatňuji pravidlo, že pokud poslanec vystupuje v jazyce, který není jeho mateřským jazykem, poskytnu mu určitý čas navíc a nejde jen o vystoupení v angličtině.

  Hiltrud Breyer (Verts/ALE). – (DE) Vážený pane předsedající, všichni, kteří jsme tu dnes vystoupili, jsme vyjádřili svůj závazek podporovat ochranu druhů a zachování biologické rozmanitosti. Víme, že směrnice vztahující se na ochranu přírody a síť chráněných přírodních oblastí, která byla vytvořena v rámci systému Natura 2000, představují pro Evropskou unii skutečné úspěchy. Všechna tato líbezná slova a závazky nesmí odvrátit naši pozornost od skutečnosti, že v titulcích zpráv nepřevládá jen otázka podnebí, jak správně řekla paní komisařka, ale bohužel i ochrana přírody a zachování druhů.

Příliš často se ohrožené druhy vykreslují jako nepříjemnost, která brání nebo překáží při budovaní projektů. Proto si myslím, že je hanbou, že právě v Německu, které bude hostit konferenci smluvních stran, konzervativní vlády spolkových států, například Hessenska a Dolního Saska, spustily v horní komoře německého parlamentu (Bundesrat) iniciativu, která představuje útok na tento úspěch Evropské unie.

Německo ztrácí všechnu důvěryhodnost, když vyzývá k vytvoření většího množství chráněných přírodních oblastí a  intenzivnější ochraně ohrožených druhů v chudších zemích, přičemž se však zároveň snaží oslabit ochranu přírody v Evropské unii. Bohužel, nejde jen o Německo! Liberální skupina v Evropském parlamentu najednou rovněž zorganizovala seminář o této problematice. Pan Stoiber zaútočil na ochranu přírody v Evropě přesně stejným způsobem, pod záminkou „zjednodušení“.

Očekávám, vážená paní komisařko, že vyjádříte svůj jasný závazek vůči Evropské unii, že všechny pokusy...

(Předsedající řečníka přerušil)

  Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Pan Matsakis už uvedl problémy s realizací, dovolte mi v této souvislosti uvést několik příkladů. Ochrana našich lesů je v Evropě a Karpatské kotlině stále náročnější. V některých oblastech dochází k požárům lesů, v jiných dochází k jejich znehodnocování, nebo se prostě rozkrádají. V Karpatech nebo například v Sajóládě bylo už 30 až 40 % lesů rozkradených. Nelegální těžba dřeva snižuje biologickou rozmanitost, způsobuje erozi a podílí se 20 % na emisích skleníkových plynů. Čtyři naši kolegové, poslanci Evropského parlamentu, poslali Komisi písemné prohlášení s cílem zabránit nelegální těžbě dřeva. V uvedeném písemném prohlášení navrhli přijmout zákon, který by v Evropské unii umožňoval prodej jen toho dřeva a těch dřevných výrobků, které se získaly ze stromů pokácených v rámci zákonné a kontrolované těžby. Vážení kolegové, dovolte mi požádat vás, abyste svým podpisem vyjádřili svou podporu prohlášení z 23.

Zachování biologické rozmanitosti představuje důležitý vnitrostátní cíl. Postoj maďarské vlády k zanedbávání lokalit, které patří do sítě Natura 2000, je takový, že tento týden, ve kterém oslavujeme den Země, se koná Středoevropská rallye, která je součástí Dakar Series. Její trasa směřuje i přes území se zvýšeným stupněm ochrany, dokonce i přes území, která patří do sítě Natura 2000. Nevykonalo se posouzení vlivu na životní prostředí, neexistují plány obnovy ani ochrany, dokonce nebyla vydaná ani licence na organizování těchto závodů. Žádný zisk nemůže vyvážit škody na životním prostředí, které tyto závody způsobí. Co se týká ptáků, nedaří se nám o nic lépe. Jen před dvěma týdny poslala Evropská komise Maďarsku poslední písemné upozornění. Upozornění bylo zasláno, protože Maďarsko nezavedlo žádné vnitrostátní opatření na ochranu volně žijícího ptactva.

Ale nechci uvádět jen negativní příklady. Díky mé iniciativě se nedávno i Maďarsko připojilo k jedinečné dobrovolné Evropské dohodě, která je zaměřena na snížení počtu úmrtí ptactva způsobených nadzemními elektrickými kabely. V rámci tohoto projektu, jehož cílem je vytvořit oblohu bez překážek, se veřejnost, energetický průmysl a stát dohodly na tom, že kabely, izolaci a podobná zařízení uspořádají tak, aby byl v Maďarsku do roku 2020 pro ptáky vytvořen bezpečný „koridor na obloze“. Jde o přelomovou dohodu, která je mimořádně významná, a která si zasluhuje pozornost a podporu Evropy. Děkuji vám.

  Magor Imre Csibi (ALDE). – (RO) Na nadcházející schůzi konference stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která se bude konat v Bonnu, se bude diskutovat i o otázce lesní biologické rozmanitosti.

Jde o citlivou problematiku, na kterou zatím neexistuje trvale udržitelné řešení. Lesní biologickou rozmanitost ohrožuje nelegální odlesňování, ke kterému dochází na celém světě. Výsledkem tohoto nelegálního odlesňování je významný, ve většině případů nezvratný pokles biologické rozmanitosti. Kromě toho odlesňování představuje třetí nejdůležitější faktor globálního oteplování.

Výbor PECH ve svém usnesení z listopadu 2007 o obchodu a změně klimatu vyjádřil své stanovisko týkající se významného vlivu odlesňování na podnebí, dlouhodobých hospodářských přínosů a důležitosti zachování lesů neporušených.

Oceňuji rovněž iniciativu Evropské unie v podobě akčního plánu o vymahatelnosti práva, správě a obchodu v lesnictví.

Uvedl jsem evropská opatření, která, bohužel, nepřinášejí plánované výsledky. Například pokud jde o realizaci akčního plánu, 70 % členských států Evropské unie se ve skutečnosti až do dubna 2007 nepodařilo vykonat žádné konkrétní opatření.

Je třeba co nejdříve najít globální řešení. Vyzývám delegáty Evropské unie, kteří se zúčastní konference v Bonnu, aby podpořili vytvoření návrhu jednotného vymezení pojmu nelegální těžba dřeva, které by prosazovalo rozumné využívání lesů.

Kromě toho podporuji myšlenku, aby se zahájily diskuse o spuštění globálního mechanismu na dohled nad těžbou dřeva a obchodování s dřevem.

  Richard Seeber (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, motto Evropské unie je „jednota v rozmanitosti“, ale jak víme, v přírodě došlo za posledních 150 let k znepokojujícímu poklesu této rozmanitosti. Míra poklesu rozmanitosti je v současnosti tisíc až desettisícnásobně vyšší, než je průměrná hodnota míry poklesu v historii Země. Na seznamu Světového svazu ochrany přírody (IUCN) se v současnosti nachází přibližně 15 600 přírodních druhů, kterým na celém světě hrozí vyhynutí. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že hlavní producentské země pšenice a kukuřice ztratily víc než 80 % svých původních druhů a tato statistika je jen vrcholem ledovce, když víme, že do dnešního dne se určilo a popsalo jen přibližně 1,7 milionu přírodních druhů, přestože se odhaduje, že na světě žije přibližně 13 milionů přírodních druhů. Víme rovněž, že změna klimatu tuto situaci ještě víc zhoršuje. Na druhé straně si stejně dobře uvědomujeme, že tento pokles biologické rozmanitosti snižuje zejména naši schopnost reagovat na změnu klimatu. Čelíme tedy skutečně složitému dilematu.

Musím se proto, bohužel, Komise optat: proč nezdůrazňujeme udržitelnost a rozmanitost druhů ve všech oblastech naší politiky? Proč se ve větší míře nevěnujeme výzkumu a vývoji v oblasti soužití přírodních druhů a člověka?

Lidé sledující tuto rozpravu by mohli nabýt dojmu, že postačí, pokud zřídíme několik území s chráněnými biotopy a pokud budeme chránit ptactvo. Tyto dvě oblasti však představují jen vrchol ledovce. Co kdybychom do procesu boje proti těmto problémům zapojili i občany? Pokud chceme vyřešit tyto problémy, všichni musíme v tomto procesu sehrát aktivní roli. Komise musí v této oblasti vynaložit ještě mnoho úsilí, totéž platí i pro Evropský parlament a Radu. Prostě nestačí jen organizovat konference a podepisovat prohlášení. Nastal čas konat, a to znamená konat společně!

  Anders Wijkman (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, myslím si, že v úsilí zastavit pokles biologické rozmanitosti je nejdůležitější zastavit pustošení deštných pralesů. Každoročně se zničí 14 až 15 milionů hektarů těchto lesů. O této otázce diskutujeme už léta, ale nedosáhli jsme žádného skutečného pokroku.

Skutečný problém spočívá v tom, že ekosystémové služby nemají na trhu skutečnou hodnotu, ať již mluvíme o pohlcování uhlíku, biologické rozmanitosti nebo o regulaci regionálního podnebí či hydrologického systému. Tato skutečnost je nedostatkem našeho hospodářského modelu a pokud nebudeme vlastníkům lesů poskytovat náhrady za tyto hodnoty, a to takovým způsobem, aby bylo pro ně finančně výhodnější zachovat lesy, nikoli z nich těžit dřevo, budeme i nadále svědky takové vysoké míry odlesňování.

Řešením je zahrnout lesy do obchodování s emisemi. Komise je však proti této strategii, k čemuž máte své důvody. Problém je však v tom, že nám neumíte nabídnout žádné alternativní řešení. Všichni víme, že co se týká Úmluvy o biologické rozmanitosti, jsou k dispozici jen velmi omezené finanční zdroje. Je velmi pravděpodobné, že tato situace se nezmění ani v budoucnosti.

Vím, že Komisi záleží na zastavení odlesňování v tropickém pásmu stejně jako nám všem, ale problém zní: jaké je vaše alternativní řešení? Je třeba vytvořit balík. Je třeba zaujmout komplexní přístup k řešení problematiky změny klimatu, pohlcování uhlíku, biologické rozmanitosti a ochrany živobytí chudých. Bude třeba, aby GŘ pro životní prostředí úzce spolupracovalo s GŘ pro rozvoj. Doposud k tomu nedošlo. Nabídněte nám, prosím, alternativní řešení, abychom měli před sebou něco, o čem můžeme diskutovat. V opačném případě se obávám, že odlesňování bude pokračovat a stejně tak i pokles biologické rozmanitosti.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, zemědělská výroba se zintenzivnila, aby dokázala uspokojit zvyšující se poptávku po zemědělských výrobcích a po surovinách vyráběných pro jiné účely, tj. nikoli pro spotřebu. Toto zintenzivnění bylo způsobeno zejména výrobou biopaliv a biomasy. Víme, že intenzivní zemědělství je z hlediska biologické rozmanitosti škodlivé. V této souvislosti se do popředí dostává otázka, jak sladit zachovaní biologické rozmanitosti s intenzivním rozvojem hospodářství a infrastruktury.

Moderní řízení biologické rozmanitosti vyžaduje zvýšenou úroveň monitorování vyvíjených procesů a přiměřené investice do vědeckého výzkumu. Z hospodářského vývoje jsme měli prospěch, a proto bychom část tohoto prospěchu, tj. část zisku, měli věnovat na zachování biologické rozmanitosti. V podstatě je třeba, abychom si uvědomili, že na zachování a ochranu životního prostředí je třeba přijmout opatření na globální i místní úrovni. Je třeba, aby konal každý z nás jako jednotlivec, ale zrovna tak je třeba, aby celá odvětví hospodářství přijímala příslušná opatření. To je výzva pro nás všechny.

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v souvislosti s hodnocením stavu společné zemědělské politiky by mne zajímalo, zda se již Komise zamyslela nad tím, jak můžeme jít v této oblasti kupředu, zejména co se týče následujícího finančního výhledu. Je pravda, že obnovitelná energie a biopaliva pro nás představují obrovské výzvy, proto by se měly zapracovat do finančního rámce uvedeného hodnocení stavu společné zemědělské politiky.

Tato skutečnost bude hrát významnou úlohu i pokud jde o CO2, jehož úroveň jsme se v rámci Kjótského protokolu zavázali snížit. Moje konkrétní otázka zní: jaké návrhy předloží Komise v této oblasti?

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, diskutujeme o tom, jak zachovat biologickou rozmanitost pro další generace, ale zároveň přijímáme opatření, které jsou úplně kontraproduktivní. Po začáteční euforii, která provázela výrobu agronafty, dnes už víme, že má negativní důsledky nejen proto, že na výrobu jednoho litru agronafty se spotřebuje 9 000 litrů vody, a že agronafta způsobuje emise oxidu dusného, které mají o mnoho horší účinky než emise CO2. Víme rovněž, že pěstování energetických plodin ohrožuje a dokonce ničí rozmanitost přírodních druhů.

Uvažujete vzhledem k těmto novým informacím a v zájmu zachování biologické rozmanitosti o pozastavení platnosti rozhodnutí, které jsme přijali, o přimíchávání agronafty do běžného paliva? Uvažujete o investování do nového výzkumu a o vypracování alternativní strategie vzhledem k tomu, že nyní již známe výše uvedené nepříznivé vlivy a výsledky?

  Janez Podobnik, úřadující předseda Rady. − (SL) V první řadě mi dovolte, abych vám poděkoval za velmi zanícenou diskusi. Souhlasím s vámi, že je skutečným uměním mluvit stručně, výstižně a prostě o takovém vážném a složitém problému, jakým biologická rozmanitost nepochybně je. I to byl jeden z důvodů, proč jste, vážený pane předsedající, měli problém zabezpečit, aby všichni řečníci stihli vystoupit v časovém rámci, který byl určený na tuto rozpravu.

Dovolte mi, abych se k této rozpravě stručně vyjádřil. Začnu s prvním tvrzením, kterým jste potvrdili stanovisko Rady, že změna klimatu a vliv na biologickou rozmanitost jsou propojené a navzájem souvisí. Vaše příspěvky do diskusí byly rozsáhlé a týkaly se mnohých otázek, které souvisí s užším obsahem schůze, která se bude konat v Bonnu. Týkaly se rovněž životního stylu moderního člověka 21. století, ať již jde o politiku v oblasti odpadů, dopravní politiku, otázky trvale udržitelné výroby, udržitelné spotřeby a podobně.

Mohu vás ujistit, že jsem osobně přesvědčen o tom, že Evropská unie má dobré mechanismy a že jsme přijali dobrá opatření. Už ve svém úvodním vystoupení jsem řekl, že naším klíčovým cílem na schůzi v Bonnu bude snaha o realizaci opatření, úsilí dosáhnout skutečný pokrok a pokračovat na naší cestě od slov k činům.

Ptali jste se na finanční zdroje. Podařilo se nám vymezit a dohodnout se na finančních mechanismech na Evropské úrovni. Dovolte mi zdůraznit, že na konferenci v Bonnu bude Rada snažit zabezpečit nové a inovační finanční zdroje. Mám na mysli finanční zdroje v celosvětovém měřítku, nejen na Evropské úrovni. Dovolte mi zdůraznit, že je třeba propojit sektory, které mají vliv na biologickou rozmanitost. Obzvláště bych chtěl zdůraznit úlohu soukromého sektoru. Tři předsednictví, konkrétně německé, portugalské a slovinské, se snažila o to, aby se v Bonnu věnovala pozornost i otázce zapojení soukromého sektoru do řešení problému biologické rozmanitosti. Konference o obchodu a biologické rozmanitosti, která se konala v Portugalsku, byla velmi úspěšná. Doufáme, že v Bonnu budeme stavět na řešeních, která byla navržena v Portugalsku.

Chtěl bych poděkovat panu Bloklandovi, který uvedl neformální setkání ministrů životního prostředí, které se konalo v Lublani. Pan Blokland se tohoto setkání zúčastnil jménem dvou vašich výborů, chci mu za to poděkovat. Zabývali jsme se otázkou lesů, udržitelného využívání lesů, vlivem, který mají na biologickou rozmanitost, a možností jejich využití na tvorbu biomasy a biopaliv druhé generace.

Dovolte mi informovat vás, že Rada si uvědomuje, že udržitelná kritéria pro výrobu biopaliv a biomasy představují velmi důležitou a složitou otázku. I proto jsme se dohodli s Komisí na spolupráci a vytvořili jsme pracovní skupinu, která příští měsíc na zasedání výboru COREPER navrhne dobrá řešení v oblasti udržitelných kritérií pro výrobu biopaliv. Uvedená kritéria se potom stanou důležitou součástí obou směrnic, které jsou v současnosti v procesu přijímání. Zvláště bych chtěl poděkovat všem, kteří kromě společenských důsledků a negativních důsledků výroby biopaliv uvedli i jejich dopad na biologickou rozmanitost. Někdy na tuto oblast zapomínáme.

Na závěr tohoto stručného vystoupení bych chtěl znovu zopakovat, že na globální úrovni pracujeme na vytvoření sítě chráněných území na souši a na moři. Evropská unie má k dispozici dobrý a účinný nástroj, který se jmenuje Natura 2000. Je velmi důležité, aby se tento nástroj důsledně uplatňoval na vnitrostátní i evropské úrovni.

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Vážený pane předsedající, myslím si, že tato živá a erudovaná rozprava odráží zájem tohoto Parlamentu o tyto otázky. Děkuji vám za to. Vím, že mluvím i jménem pana komisaře Dimase, protože i on vám chce poděkovat za to, jakou pozornost Parlament věnuje těmto otázkám. Poznávám některé staré kolegy v boji za ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Homo sapiens je velmi zajímavý druh. Dokážeme letět na Měsíc, jsme schopni hromadně komunikovat prostřednictvím informačních technologií a rozhodně umíme mluvit. Nedokážeme však vytvořit nosorožce, úhoře ani pomněnku. Jak jste správně poznamenali, když uvedené druhy vyhynou, budou navždy ztraceny.

Dovolte mi vyjádřit se k některým věcem, o kterých si myslím, že jsou mimořádně důležité. Začnu otázkou biopaliv, protože o nich ve všech médiích momentálně probíhá velmi živá diskuse, představují pro nás všechny velký problém a velkou výzvu. Jak víte, Evropská rada souhlasila s cílem, podle kterého budou biopaliva tvořit 10 %, za velmi jasných podmínek. Stanovisko Evropské unie je takové, že chceme podporovat výrobu udržitelných biopaliv, která nebudou mít žádný negativní vliv na životní prostředí ani na výrobu potravin. Komise se zabývá dlouhodobým přínosem biopaliv, zejména co se týče snížení emisí CO2, protože musíme mít na zřeteli, že jedinou alternativou je dnes ropa. Pokud jde o bezpečnost dodávek a zemědělství, díky zásadám, které jsme ustanovili, se vytvářejí nové příležitosti. Při omezené cílové hodnotě 10 %, při přísných kritériích udržitelnosti a rovněž s ohledem na biopaliva druhé generace představuje skutečnou výzvu úsilí zabezpečit, abychom mohli co nejdříve pokročit k využívání biopaliv druhé generace.

V této oblasti však budeme muset pracovat i na mezinárodní scéně, musíme zabezpečit, aby se dodržovala kritéria udržitelnosti a aby v důsledku toho nedošlo k prohloubení potravinové krize.

Na otázku pana Wijkmana mi dovolte opovědět, že problematice odlesňování se budeme věnovat ve zvláštním sdělení, které bude vydáno, podle mých informací, v průběhu tohoto léta nebo počátkem podzimu. V průběhu jednání se tedy budeme zabývat i touto otázkou.

Zároveň je třeba zachytit celou diskusi, která právě probíhá, a zabezpečit náležitou přípravu kvalitní diskuse a kvalitního rozhodnutí o odlesňování. Stejnou přípravu je třeba vykonat i v souvislosti s jednáními o změně klimatu.

Dovolte mi, abych paní Doyleové řekla, že snaha sloučit jednání jednotlivých konferencí smluvních stran nemusí být tou nejdůležitější prioritou. Namísto toho bychom měli usilovat o dosažení co největších společných přínosů při realizaci opatření na boj proti změně klimatu, jakož i při úsilí naplňovat cíle v oblasti biologické rozmanitosti, které jsme si stanovili.

To je tedy, podle mého názoru, třeba udělat, zejména pokud jde o ochranu tropických pralesů a vytvoření uvedených kritérií udržitelnosti pro biopaliva.

Myslím si tedy, že naším cílem by nemělo být úsilí o dosažení něčeho, o čem už víme, že toho není možné dosáhnout nebo že by nás to přivedlo do situace, kterou by nebylo možné z administrativního či jiného politického hlediska zvládnut, ale měli bychom usilovat o realizaci opatření. To platí pro celou diskusi o právních předpisech, nařízeních a ambiciózních cílech. Už je máme. Právní předpisy, nařízení a cíle už máme, ale nyní jde o to, abychom je zavedli do praxe a abychom pracovali, jak jsem již uvedla, na sedmi bodech, o jejichž naplnění se v rámci jednání snažíme. Takto je možno zabezpečit, že budeme pracovat na mezinárodní úrovni s našimi partnery, zabezpečíme si kvalitní vědeckou základnu, kterou rozvineme do velmi konkrétních kroků realizace. To je všechno, co můžeme v této souvislosti takto ve všeobecnosti říci.

Na závěr mi dovolte říci, že akční plán, který byl vytvořen, je založený právě na důslednějším uplatňování, přičemž se podrobněji prozkoumá i společná zemědělská politika.

Tedy i z tohoto pohledu si myslím, že znovu jde o to, abychom přesvědčili jednak členské státy a jednak všechny naše instituce, aby udělaly vše pro to, aby bylo stanovených cílů dosaženo.

Nebudu už zabírat více času. Velmi dobře si uvědomuji, že je třeba dodržovat náš časový plán, dovolte mi tedy ještě jednou poděkovat za tuto rozpravu. Chci vás rovněž ubezpečit, že pan komisař Dimas má v úmyslu osobně se zúčastnit ministerské časti schůze COP 9. Jsem si jista, že se těší, že se tam s některými z vás setká. Předpokládám, že můžeme počítat s vaší podporou, pokud jde o dosažení úspěšného výsledku těchto důležitých zasedání.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasovaní se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) V plné míře podporuji předmětné usnesení.

Devátá konference stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti se bude konat v květnu 2008 v Bonnu. Zástupci různých zemí budou posuzovat pokles biologické rozmanitosti, k němuž dochází na celém světě. Účastníci budou rovněž uvažovat o tom, jak spravedlivě a čestně sdílet výhody plynoucí z využívání genetických zdrojů. Obzvláště nepříznivé důsledky má pokles biologické rozmanitosti v lesích, ovlivňuje míru odlesňování a urychluje klimatickou krizi. Obávám se, jako mnozí jiní, že změna klimatu povede k ještě většímu narušení biologické rozmanitosti ve světě a že jejím výsledkem bude úpadek životního prostředí a vyhynutí určitých přírodních druhů. Tento proces bude mít následně nepříznivý vliv na rozvoj lidstva a na boj proti chudobě. Víme již, že odlesňování a narušování lesů způsobuje 20 % emisí oxidu uhličitého ve světě.

V této souvislosti dochází k vážnému zpochybnění důvěryhodnosti Evropské unie vzhledem k tomu, že členské státy neúčinně uplatňují právní předpisy týkající se biologické rozmanitosti a rovněž příslušné směrnice, například směrnici o ptácích a směrnici o biotopech. Neochota přijímat určitá politická opatření má stejně nepříznivé důsledky. Mohla bych například uvést nedostatečné úsilí realizovat závazky týkající se zastavení poklesu biologické rozmanitosti na území Evropské unie do roku 2010. Existuje tu neochota začít jednání o nástrojích, které by umožnily přístup k výhodám a které by umožnily jejich sdílení. Existuje tu i neochota vyčlenit další účelově vázané finanční prostředky na provádění vykonávaní úmluv v rozvojových zemích.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
místopředsedkyně