Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 23. dubna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

12. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu)
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0019/2008).

Radě jsou adresované následující otázky.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 1, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0154/08)

Věc: Rozšíření schengenského prostoru

Posoudila Rada politické důsledky nedávného rozšíření schengenského prostoru a jeho vliv na vztahy mezi Evropskou unií a sousedními zeměmi (bez ohledu na to, zda jde o členské státy Evropské unie), s kterými nyní rozšířený schengenský prostor hraničí?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Od posledního rozšíření schengenského prostoru, k němuž došlo 21. prosince minulého roku, uplynuly čtyři měsíce. Jak víte, proces rozšíření schengenského prostoru se ve skutečnosti dovršil až koncem března, když byly zrušeny hraniční kontroly na letištích. Proto jsme neměli mnoho času ani příležitostí na posouzení všeobecných politických důsledků rozšíření schengenského prostoru a jeho vlivu na vztahy mezi členskými státy Evropské unie, ve kterých se uplatňují schengenská pravidla, a sousedními zeměmi.

Některé pracovní skupiny Rady však už diskutují o otázkách, mezi které patří například reorganizace hraničních orgánů v některých členských státech v důsledku rozšíření schengenského prostoru a změny a trendy v oblasti ilegální imigrace způsobené rozšířením schengenského prostoru. Rozšíření schengenského prostoru mělo nepochybně velmi příznivý dopad na vízovou politiku Evropské unie, zejména co se týče občanů třetích zemí, kteří již v současnosti mohou cestovat po celém schengenském prostoru s vízy vydanými novým členským státem, což doposud nebylo možné.

Kromě toho Evropská unie uzavřela dohody se zeměmi východní Evropy a zeměmi západního Balkánu o zjednodušení procesu vydávání víz.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, velmi pěkně vám děkuji za odpověď. Vzhledem k tomu, že pocházíte ze země, která je ve stejné situaci, jsem si jist, že slovinské předsednictví sleduje tuto problematiku s velkým zájmem.

Osobně jsem navštívil několik zemí, které se nacházejí v takové situaci, na jedné straně doufám, že na naše hranice získáme záruky, ale na druhé straně nechceme v Evropské unii vystavět novou zeď, nové hradby.

Jaké máme záruky, že rozšíření schengenského prostoru nezpůsobí těžkosti, například pro přeshraniční pracovníky nebo pro ty, kdo jsou zvyklí bez problémů vstupovat do zemí, které jsou již v současnosti součástí schengenského prostoru, což se týče zejména Slovinska, které sousedí se zemí, která se uchází o členství v Evropské unii?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Děkuji, pane Medino Ortego, za vaši doplňující otázku. Jak jsem již uvedl, v Radě ještě neproběhla diskuse na nejvyšší úrovni a Rada ještě nevykonala komplexní posouzení důsledků rozšíření schengenského prostoru pro jednotlivé země.

Ptali jste se na zkušenosti Slovinska. V této souvislosti vám mohu říci, že určitě nejde o budování nových zdí, ale jde o přesun vnějších hranic Evropské unie na nové hranice. Znamená to, že vnější hranice schengenského prostoru byly posunuty tak, aby zahrnovaly větší počet členských států Evropské unie. Pro členské státy, jejichž hranice nyní částečně představují nové vnější hranice schengenského prostoru, to byl náročný projekt. Trvalo mnoho let, než se na něj připravili. Tento projekt byl velmi náročný. Evropská unie tuto skutečnost zohlednila a vytvořila zvláštní zdroj financování, tzv. Schengenský fond, který slouží na zavedení přiměřených kontrolních mechanismů na nových vnějších hranicích schengenského prostoru.

Ptali jste se i na hranici mezi Slovinskem a Chorvatskem. Je pravdou, že v minulosti tato hranice oficiálně neexistovala. Je rovněž pravda, že v době, kdy jsme získali nezávislost, šlo o dočasnou hranici. Ve spolupráci s našimi partnery v Evropské unii se nám ve skutečnosti podařilo vytvořit takový systém hraničních kontrol, že pro občany Chorvatské republiky není o nic náročnější překročit tyto hranice. Zároveň se nám podařilo zachovat všechny prvky požadované schengenskými standardy a nařízeními, která se týkají provádění účinných hraničních kontrol.

 
  
MPphoto
 
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, výsledkem rozšíření schengenského prostoru v prosinci minulého roku bylo zvýšení, nikoli snížení bezpečnosti. Potvrzují to i statistiky, což je velmi potěšující.

V další fázi by se součástí schengenského prostoru měly stát Švýcarsko a Lichtenštejnsko, ale jak jsem slyšel, mohly by nastat určité těžkosti, protože některé členské státy možná k členství Lichtenštejnska vyjádří výhrady. Mluvím zejména o několika vyjádřeních České republiky, která jsem měl možnost v této souvislosti slyšet.

Proto bych chtěl Radě položit otázku: víte o těchto možných výhradách a co uděláte, abyste se vyhnuli problémům, které by mohly nastat v případě, že by se Lichtenštejnsko nestalo součástí schengenského prostoru?

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Moje otázka se týká schengenských pravidel a jejich přispění ke změně klimatu a ke zvýšení emisí kysličníku uhličitého. Minulou středu jsem měla to potěšení letět z Bruselu do Lublaně, v rámci zasedání předsednictva PPE-DE jsem měla možnost na dva dni navštívit vaši krásnu zemi.

Po přistání v Lublani jsme vystoupili z letadla a potom nás natlačili do autobusu, stejně jako se to stává na mnohých jiných letištích. Vtlačili nás do autobusu. Trvale to 22 minut. Potom autobus nastartoval a mysleli jsme si, že nás odveze k pasovému odbavení nebo k odbavení zavazadel. Ujel však přesně 20 yardů, vážená paní předsedající, tedy vzdálenost od místa, kde nyní stojím já, k místu, kde sedíte vy, a potom jsme všichni vystoupili a šli ke dveřím. Nežertuji. Když jsem poukázala na to, že tento postup je nesmyslný, ujistili mne, že takovýto postup vyžadují schengenská pravidla. Vážený pane ministře, žádám vás o vysvětlení!

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Co se týče otázky, kterou mi položil pan Pirker, je pravda, že už byl zahájen proces začlenění Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví do schengenského prostoru. V současnosti tento proces a hodnotící postupy ještě probíhají. Podle názoru předsednictví závisí vstup těchto dvou zemí do schengenského prostoru výlučně na výsledcích těchto postupů, zejména na výsledcích hodnocení. Nevíme o tom, že by nějaký členský stát vznesl jakékoli námitky v souvislosti s plánovanými postupy na vstup jednotlivých zemí do schengenského prostoru.

Co se týče otázky, kterou mi položila paní Doyleová, musím se přiznat, že nejsem přesvědčen o tom, že jde o schengenská pravidla. Pravděpodobně jde o nařízení týkající se bezpečnostních předpisů na letišti. V každém případě není možné, abych vysvětlil důvody, proč je třeba absolvovat dvacetimetrovou jízdu letištním autobusem. Předpokládám, že existují nařízení týkající se pohybu v oblasti letiště, která nevyplývají z schengenských pravidel, ale která pravděpodobně souvisí s bezpečností na letištích.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji vám, pan ministře. Snad si budete moci tuto záležitost prověřit, až se dnes večer budete vracet domů.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 2, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0159/08)

Věc: Podpora hospodářsky činného obyvatelstva v horských, ostrovních a těžko dostupných oblastech

Jelikož je v určitých regionech Evropské unie nedostatek pracovních příležitostí, vysoký podíl lidských zdrojů se často rozhodne tyto regiony opustit, přičemž tyto regiony zůstávají vylidněné nebo v nich žijí jen lidé ve vyšším věku.

V souvislosti s tímto trendem a vzhledem k naléhavému demografickému problému, kterému musí Evropská unie čelit, bych se chtěla optat, zda předsednictví navrhne opatření na podporu hospodářsky činného obyvatelstva v horských, ostrovních a těžko dostupných oblastech, aby se mohly všechny regiony Evropské unie rozvíjet rovnoměrně a aby si Evropská unie udržela svou úroveň konkurenceschopnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Na otázku paní http://www.europarl.europa.eu/members/expert/alphaOrder/view.do?language=SL&id=28571" \o "PANAYOTOPOULOS-CASSIOTOU, Marie" ové bych chtěl odpovědět takto: kromě dalších čtyř nařízení v oblasti politiky soudržnosti přijala Rada v červenci 2006 nařízení, kterým se zavádějí všeobecná ustanovení o Evropském fondu regionálního rozvoje, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. V souladu s článkem 3 tohoto nařízení byla pomoc z těchto fondů určena pro určité ostrovy a ostrovní členské státy a pro horské oblasti.

Rada a Evropský parlament zároveň přijaly nařízení o Evropském sociálním fondu. V tomto nařízení je uvedeno následující vymezení úlohy Evropského sociálního fondu: zlepšovaní možností zaměstnání a pracovních příležitostí, podpora vysoké úrovně zaměstnanosti a zvyšování počtu a kvality pracovních míst. Tato dvě nařízení jsou harmonizovaná, aby se tak zabezpečila podpora pro určité zvláštní oblasti. V souladu s uvedenými nařízeními mohou členské státy ve svých operačních programech a projektech věnovat zvláštní pozornost podpoře rozvoje a zaměstnanosti v regionech, které uvedla vážená paní poslankyně ve své otázce. Proto je na členském státu, aby se sám rozhodl, které z těchto operačních programů, a která konkrétní opatření z těchto programů, vyhovují kritériím, která jsou uvedena v otázce. Komise hodnotí navrhované programy a poukazuje na případné nedostatky z hlediska dosažení cílů politiky soudržnosti a plnění ustanovení příslušných nařízení. V případě, že jsou splněny všechny podmínky, Komise tyto návrhy schválí.

Co se týče vytváření nových právních opatření v oblasti politiky soudržnosti, je povinností Komise přijmout rozhodnutí, která umožňují, aby došlo k naplnění cílů politiky soudržnosti. První příležitostí v období let 2007 až 2013 bude rozprava o první průběžné zprávě o uplatňování politiky soudržnosti. Očekáváme, že Komise představí tuto zprávu v červnu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Vážená paní předsedající, děkuji panu ministrovi za to, že zopakoval všechna opatření, která je možné realizovat v rámci strukturálních fondů a v rámci Evropského sociálního fondu. Chtěla jsem vědět, zda si předsednictví a Rada uvědomují, že určité regiony v Evropě zůstávají neobývané. Tyto regiony, samozřejmě, patří pod jednotlivé členské státy, ale v důsledku tohoto problému dochází k ochuzování Evropské unie a Evropská unie je potom nucena zvát do těchto oblastí lidi z jiných regionů. Toto téma se týká nás všech, protože nejde jen o záležitost jednotlivých členských států. Proto se ptám, zda má předsednictví v úmyslu věnovat této problematice zvláštní pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Děkuji vám, paní Panayotopoulosová, za tuto doplňující otázku. Předsednictví si uvědomuje, že v některých regionech již nežije hospodářsky činné obyvatelstvo. Chtěl bych však znova zopakovat, že je úlohou členských států navrhnout třeba opatření, kterými by bylo možno zabránit výskytu tohoto nepříznivého jevu. Na druhé straně musíme chápat i to, že není možné, abychom lidí nutili, aby žili a pracovali v určitých konkrétních regionech.

Jde o vážný problém, který je třeba vyřešit. Opakuji, že existují řešení v podobě opatření politiky soudržnosti, ale záleží na členských státech, která z těchto řešení navrhnou v daných konkrétních případech realizovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se vrátil k vašim posledním vyjádřením. Je samozřejmé, že tato oblast patří do pravomoci členských států, ale i Evropská unie nese zodpovědnost za vylidňování těchto regionů. K uvedenému vylidňování dochází z důvodu jevu, kterému musíme čelit v celé Evropské unii. Mám na mysli liberalizaci. V malých obcích se zavírají pošty, protože už nejsou ziskové, zavírají se i místní spořitelny a v některých případech i místní koupaliště, protože dochází k privatizaci veřejných služeb. Všechny tyto příčiny způsobují, že život v těchto obcích je o něco méně hodnotný. Pocházím z horské oblasti a byl jsem toho svědkem. Moje otázka zní, zda se Evropská rada zamýšlí nad touto problematikou.

Vážená paní předsedající, dovolte mi, abych vyslovil ještě jednu stručnou poznámku, která se týká předchozí otázky. I v Grazu musíte nastoupit do letištního autobusu, aby vás převezl na vzdálenost pěti metrů, tedy Lublaň není jediný případ. I v Grazu stejně nesmyslně tvrdí, že příčinou je Schengen, což samozřejmě vůbec není pravda.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Zdá se mi, že šlo o dvacet, ne o pět metrů, ale i to je příliš krátká vzdálenost. Jak jsem již řekl, nebudu diskutovat o práci letiště v Lublani, jde o nezávislou společnost, která dodržuje své vlastní provozní předpisy. Chtěl bych však znovu zopakovat, že politika soudržnosti Evropské unie poskytuje členským státům možnosti na řešení problému, na který poukázala paní Panayotopoulosová. Nakolik jsou úspěšné, to je již jiná otázka.

Uvedli jste poštovní služby, což je velmi zajímavé. Musím však zdůraznit, že řešením tohoto problému se zabývá i směrnice o poštovních službách, kterou tento rok přijal Evropský parlament. Důležitou součástí uvedené směrnice je záruka, že poštovní služby budou univerzální i po otevření tohoto trhu. Proto uvedená směrnice přiměřeně řeší problém, na který jste poukázali.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 3, kterou pokládá Hélène Goudin (H-0161/08)

Věc: Lisabonská smlouva

V čl. 1 odst. 24, který se vztahuje na kapitolu 1 čl. 10a odst. 2 (zásady a cíle), je uvedeno, že Unie bude „f) přispívat k vypracování mezinárodních opatření pro ochranu a zlepšení kvality životního prostředí a udržitelné hospodaření se světovými přírodními zdroji, aby se zajistil udržitelný rozvoj“.

Znamená toto ustanovení, podle názoru Rady, že zákaz vydaný EU vztahující se na konkrétní opatření v oblasti životního prostředí, který přesahuje v plné míře harmonizovanou úroveň, je možno považovat za rozhodnutí v rozporu se smlouvou?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Otázka paní Goudinové nepatří do pravomoci Rady. Rada jako taková se nezúčastnila mezivládní konference, která vypracovala návrh Lisabonské smlouvy, na této konferenci se podílely vlády členských států. Kromě toho, jak víme, Lisabonská smlouva zatím nenabyla platnost. Když nabude platnost, doufáme, že to bude co nejdříve, v očekávaném termínu, za vysvětlení ustanovení smlouvy bude zodpovědný soud. Myslím si, že paní Goudinová se ve své otázce ptala právě na to.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Vážený pane ministře, v tomto Parlamentu jsme slyšeli již mnoho odhadů o tom, jak podobné jsou stará ústavní smlouva a nová navrhovaná Lisabonská smlouva. Mohl byste nám říci svůj názor na to, do jaké míry jsou si podobné uvedené dva dokumenty?

 
  
MPphoto
 
 

  Nils Lundgren (IND/DEM). – (SV) Vážená paní předsedající, jsem přesvědčen o tom, že bychom měli mít možnost v rozumné míře klást otázky o způsobu výkladu smlouvy, která se nyní předkládá pod jiným názvem, ale jinak je stejná, a proto si myslím, že Rada by měla být schopna odpovědět na tuto otázku. Moje doplňující otázka k otázce č. 3 zní: znamená předmětné znění, že Evropská unie bude rozhodovat nejen o cílech globální environmentální politiky, ale i o prostředcích, o prostředcích, které mají členské státy používat na dosažení cíle?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Otázka, do jaké míry jsou si podobné nebo odlišné Lisabonská smlouva a ústavní smlouva, závisí zejména na osobních dojmech. Lisabonská smlouva je odlišná od ústavní smlouvy, ale nabízí podobná, či dokonce stejná řešení. Stačí, když uvedu následující skutečnosti.

Lisabonská smlouva je odlišná, protože nejde o smlouvu, která by nahrazovala všechny předcházející smlouvy. Takový je tradiční způsob přijímání základních smluv Evropské unie. Lisabonská smlouva se od ústavní smlouvy liší i v tom, že se upustilo od ústavní koncepce, nemluví se již o ústavě pro Evropskou unii, ale o klasické smlouvě.

Podobnosti nebo shody je možno najít při mnoha řešeních včetně institucionálních řešení, funkčních řešení a řešení v oblasti zjednodušení, při přijímaní rozhodnutí a rovněž co se týče zvýrazněné úlohy vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu. Proto se Lisabonská smlouva liší od předchozí ústavní smlouvy, ale nabízí některá podobná nebo dokonce stejná řešení.

Pokud jde o druhou otázku: věnoval jsem zvláštní pozornost znění otázky, kterou předložila paní Goudinová, a chtěl bych zdůraznit, že toto ustanovení se týká podpory Unie při vytváření mezinárodních opatření na zachovávaní a zlepšovaní kvality životního prostředí, udržitelného rozvoje a podobně. Jinak řečeno, Unie nic nepředepisuje ani nepřikazuje, naopak, pomáhá. Myslím si, že toto znění mluví samo za sebe.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Při této konkrétní otázce dám možnost položit ještě jednu doplňující otázku. Mnozí naznačili, že by tuto možnost chtěli využít, ale zohledním politickou rovnováhu a vezmu v úvahu i to, kdo už dnes položil otázku.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens Holm (GUE/NGL). – (SV) Znění, které cituje paní Goudinová je dobré. Je fantastické, že chceme chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí, toto znění Lisabonské smlouvy je dobré. Neustálý problém environmentální politiky Evropské unie spočívá v tom, že opatření v oblasti životního prostředí jsou v protikladu k vnitřnímu trhu. Pan komisař Verheugen nedávno řekl, že na jednotlivé členské státy podala Komise za posledních pět let devatenáct podnětů na Evropský soudní dvůr v případech, kdy daný členský stát uzákonil právní předpisy na ochranu životního prostředí. Ve všech devatenácti případech soud rozhodl ve prospěch vnitřního trhu a v neprospěch ochrany životního prostředí. Zajímalo by mne, zda v této souvislosti dochází k posílení environmentálních záruk. Můžeme vzhledem k uvedenému znění Lisabonské smlouvy říci, že životní prostředí převládá nad požadavky trhu? Mohl byste se, prosím, vyjádřit k této otázce?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Ano, chtěl bych panu Holmovi říci, že s ním úplně souhlasím. Určitě se stává, že mezi právními normami, které upravují různé oblasti, dochází ku konfliktům, i co se týče charakteru právní normy. Uvedená norma nebo uvedené ustanovení Lisabonské smlouvy, která, jak jsem již řekl, ještě nenabyla platnost, se vztahuje na podporu Unie. Charakter právní normy se liší od příkazu nebo zákazu. Nejvíce příkazů a zákazů je možno ve skutečnosti najít na společném trhu.

Je pravda, že existuje možnost konfliktu, ale pravdou je i to, že je přirozené, aby tyto konflikty vyřešil soud v souladu s platnými právními předpisy Společenství. Při tvorbě právních norem je možno vyloučit riziko, že dojde ke konfliktu, ale tato problematika patří do pravomoci Komise, která jediná má právo na legislativní iniciativu. Jsem přesvědčen, že pokud se Komise ujme této iniciativy, dbá na to, aby předcházela možným konfliktům.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 4, kterou pokládá Marian Harkin (H-0163/08)

Věc: Lisabonská smlouva

Zastává Rada názor, že na otázky, které předložilo slovinské předsednictví členským státům, a které obsahovaly 33 bodů o Lisabonské smlouvě, které bylo třeba objasnit, byly poskytnuty dostatečné odpovědi?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Paní Harkinová se ptala na body, na které poukázalo slovinské předsednictví. Jde o technickou práci, kterou je třeba vykonat v souvislosti s nabytím platnosti Lisabonské smlouvy, je to práce, kterou je třeba udělat v časovém předstihu, pokud chceme Lisabonskou smlouvu prosadit v jejím plném rozsahu. S touto prací jsme začali v lednu na základě mandátu, který Evropská rada přidělila slovinskému předsednictví v prosinci minulého roku.

Musím zdůraznit, že tyto činnosti mají výlučně předběžný charakter. Jsou předběžné, protože jak víme, Lisabonská smlouva nabude platnost až po ratifikaci všemi 27 členskými státy. Rada však pravidelně připravuje zprávy o této předběžné přípravné práci, respektive technické práci, pro úřad předsedy Evropského parlamentu, zejména pokud se vztahují k otázkám, které se týkají Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). – Těší mne, že slovinské předsednictví úspěšně postupuje kupředu. Chtěla bych pana ministra upozornit na jednu nebo dvě otázky, které v současnosti v Irsku způsobují rozpory. Byla bych ráda, kdyby mi slovinské předsednictví objasnilo tyto otázky.

V první řadě, co se týče zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu a otázky harmonizace daní, mohl byste prosím tuto problematiku blíže objasnit a připomenout, že každá země má v podobných otázkách právo veta?

Za druhé, chci se vás zeptat na protokol, který tvoří přílohu Lisabonské smlouvy a který se týká Smlouvy o Euratomu. Prosím, objasněte mi, zda v důsledku tohoto protokolu dochází k jakékoli změně nebo doplnění podstaty postupů vyplývajících ze Smlouvy o Euroatomu a zda dochází k nějaké změně právního základu nebo právních důsledků, zejména pokud jde o jadernou energii.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. Vážená paní Harkinová, udělám výjimku a budu mluvit anglicky, abych zabránil další polemice a abych se vyjádřil co nejjasněji o otázkách, na které jste poukázala.

Za prvé, otázka zdanění. V současnosti má každý členský stát právo veta v otázkách souvisejících s daňovým systémem, ať již jde o společný základ daně z příjmu, harmonizaci daní nebo o jiné daňové otázky. Po nabytí platnosti Lisabonské smlouvy nedojde v této oblasti k žádným změnám. Lisabonská smlouva nebude mít na toto právo veta vliv. Co se týče daní, zůstává postup rozhodování nezměněný. Rozhodnutí v této oblasti je možné přijímat jen konsensem všech členských států, samozřejmě, včetně Irska.

Pokud jde o vaši druhou otázku, platí totéž. Energetický mix, výběr energetických zdrojů, patří a i nadále bude patřit do působnosti svrchovaných rozhodnutí členských států. Každý členský stát se může svobodně rozhodnout pro jadernou energii, může svobodně zařadit jadernou energii do svého energetického mixu, a každý členský stát se může svobodně rozhodnout, že jadernou energii využívat nebude. Po nabytí platnosti Lisabonské smlouvy se situace v této oblasti nezmění.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Vzhledem k tomu, že členské státy žádaly o objasnění určitých bodů Lisabonské smlouvy, zajímalo by mne, zda bych i já mohl požádat o objasnění určité otázky, konkrétně jde o ustanovení o tzv. přesunu (passerelle). Je mnoho oblastí, ve kterých se Evropská unie pokouší získat pravomoci, na které nemá právní základ, což je často předmětem kritiky. Neznepokojuje vás, že díky ustanovení o přesunu může Evropská unie získat nové pravomoci bez toho, aby měla povinnost konzultovat s vnitrostátními parlamenty? Neznepokojuje vás, že tato skutečnost oslabuje vnitrostátní parlamenty a rovněž demokracii v celé Evropské unii?

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Může se pan ministr vyjádřit k otázce, proč bylo třeba zavést v době irského referenda moratorium na špatné zprávy z Bruselu a na všechny nové rozporuplné návrhy z Bruselu?

Mají Rada a Komise až takový velký strach z lidí, že si myslí, že je lepší držet je v nevědomosti? Můžete nám říci, na jaké návrhy se vztahuje toto moratorium a konkrétně, zda se vztahuje na otázky týkající se výpočtů harmonizace daní z příjmu? Pokud ano, proč?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Co se týče otázky pana Kamalla, chtěl bych zdůraznit, že ustanovení o přesunu umožňuje členským státům dohodnout se na přijetí rozhodnutí, které umožňuje vykonávat určitou činnost na úrovni Evropské unie. Myslím si, že je nesprávné vnímat tuto možnost tak, že by mohla nastat bez souhlasu vnitrostátních parlamentů. Pokud by se někdo rozhodl konat bez souhlasu vnitrostátního parlamentu, takové chování by nemělo doma podporu.

Dovolte mi, abych vám vysvětlil, že Lisabonská smlouva posílí úlohu vnitrostátních parlamentů, díky ní budou bezprostředněji zapojené do mechanismů Evropské unie. I uvedené ustanovení o přesunu podléhá této významnější úloze vnitrostátních parlamentů.

Pokud jde o odpověď na otázku pana Allistera, musím říci, že nevím o žádném moratoriu. Nebylo vydáno žádné rozhodnutí, Radou ani předsednictvím, o zavedení moratoria na špatné zprávy nebo citlivá témata.

Otázka, kterou jste uvedl jako příklad a která se týká společného konsolidovaného základu daně z příjmu, není nová. O této otázce se diskutuje již delší čas, dokonce již dlouhé roky, ale zatím nebylo dosaženo žádné dohody. Bez dohody není možné jít kupředu. Důvody jsem již vysvětlil v odpovědi na předchozí otázku. Otázky daňového systému patří do kategorie otázek, o kterých Evropská unie přijímá rozhodnutí výlučně formou dohody. To se neměnilo, a ani se nebude měnit, ani před irským referendem, ani potom.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Nyní přejdeme ke dvěma otázkám, které budou zodpovězeny společně a které se týkájí lidských práv v Číně. První položila paní Doyleová a druhou pan Evans.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 5, kterou pokládá Avril Doyle (H-0165/08)

Věc: Lidská práva v Číně

Dne 17. ledna 2008 přijal Evropský parlament usnesení (P6_TA(2008)0021), v kterém naléhavě vyzývá Čínu, aby „nezneužívala olympijské hry v roce 2008 jako záminku k zatýkání ... a věznění disidentů, novinářů a aktivistů v oblasti lidských práv, kteří buď podávají zprávy o zneužívaní lidských práv, nebo proti němu demonstrují“.

Jaká opatření přijala Rada v souvislosti se vzpomínaným usnesením Parlamentu? Jaká byla reakce čínských úřadů (dostala Rada vůbec nějakou odpověď od čínských úradů)? Domnívá se Rada, že úsilí, které vynakládají čínské úřady na zachovávání zásad ustanovených olympijskou chartou, je dostatečné?

Otázka č. 6, kterou pokládá Robert Evans (H-0184/08)

Věc: Lidská práva v Číně

Na začátku roku 2007 sbíral aktivista v oblasti lidských práv Jang Čchun-lin v Číně podpisy pod petici s názvem Chceme lidská práva, ne olympijské hry. V červenci 2007 byl zatčen za „podněcování rozvratu státní moci“ a dodnes je zadržovaný v nápravném zařízení ve městě Ťia-mu-s'.

Sdílí Rada moje hluboké znepokojení vyvolané zacházením s Jang Čchun-linom a skutečností, že je ještě stále zadržován ve vazbě? Souhlasí Rada s mým názorem, že uvěznění aktivistů v oblasti lidských práv je v rozporu se sliby, které vyslovili mnozí čínští představitelé v souvislosti s nadcházejícími pekingskými olympijskými hrami?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Stejně jako pan poskanec a paní poslankyně, kteří předložili tyto.dvě otázky, také Rada je znepokojená pronásledováním čínských aktivistů v oblasti lidských práv. Co se týká závazků Číny v souvislosti s olympijskými hrami, jde o záležitost Mezinárodního olympijského výboru. Mohu však prohlásit, že nedávná represivní opatření proti zástancům lidských práv a jiným aktivistům vrhají stín pochybnosti na závazek Číny plnit svoje sliby založené na mezinárodních normách v oblasti lidských práv, které se týkájí i ochrany legitimního práva jednotlivců na svobodu vyjadřování.

Znepokojují nás i násilná vystěhování a pronásledování včetně těch, která souvisí s olympiádou. Vedoucí představitelé delegací členských států Evropské unie v Číne, v souladu se směrnicemi pro oblast lidských práv, podrobně sledují vývoj situace, která se týká Jang Čchun-lina, Chu Ťia a dalších osob. Rada Evropské unie neustále a různými způsoby upozorňuje čínské úřady na případy, které vyvolávají znepokojení.

Poté, co byl v prosinci zatčen Chu Ťia, vydala Rada několik prohlášení o tomto případu, ale odpověď nebyla uspokojivá. Rada bude pozorně sledovat tyto dva případy a bude se snažit přijmout potřebná opatření.

Navzdory tomy bychom si měli připomenout i některé pozitivní případy, například rychlé propuštění čínských novinářů včetně Ju Chua-fenga a Čching Čcheunga. Vítáme též změny v zákonech o médiích, konkrétně že došlo k dočasnému uvolnění omezení týkajících se působení zahraničních novinářů v souvislosti s nadcházejícími olympijskými hrami.

Během posledního kola rozhovorů o problematice lidských práv mezi Evropskou unií a Čínou, které se konalo v říjnu 2007, trojka Evropské unie vyzvala Čínu, aby zachovala nařízení týkající se působení zahraničních novinářů i po skončení olympijských her. Čínská delegace zúčastněných ujistila, že práce novinářů bude jednodušší i po říjnu tohoto roku. Rada bude určitě o této otázce s čínskými úřady znovu diskutovat.

Pravděpodobně víte, že Rada se připravuje na další kolo rozhovorů o problematice lidských práv mezi Európskou Unií a Čínou. Tyto rozhovory se uskuteční v Lublani dne 15. května. Trojka EU má v úmyslu diskutovat o v současnosti nejvíc znepokojujících otázkach, především o svobodě vyjadřování, o kontrole internetu, o problematice nařízení týkajících se působení zahraničních novinářů, o právu pokojného shromažďování se a o úloze občanské společnosti. Evropská unie bude věnovat zvláštní pozornost problematice práv obránců lidských práv. Mohu vás ujistit, že trojka EU udělá během rokování o těchto otázkách maximum a že zástupcům čínské vlády bude jednoznačně tlumočit svoje znepokojení.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – „Cílem olympismu je všude zapojit sport do služeb harmonického rozvoje člověka a ... jakákoli forma diskriminace země nebo jednotlivce na základě rasy, náboženství, politiky, pohlaví nebo z jiného důvodu je neslučitelná s členstvím v olympijském hnutí“. To jsou základní zásady olympijské charty, ke kterým se Čína zavázala. I když si přeji, aby byly olympijské hry velmi úspěšné, a mám pocit, že bychom se neměli snažit bojkotovat olympiádu, neměli bychom mít obavy z toho, že je potřeba připomenout čínským úřadům, že musí vyvinout větší úsilí k zachování lidskéj důstojnosti prostřednictvím svobodného a spravedlivého systému soudnictví, svobodných médií, lepšího zacházení s Tibeťany a ostatními národnostními menšinami, lepší péče o zvířata a podobne. Musíme též uznat obrovské výzvy v oblasti demografie, životního prostředí a též z hlediska modernizace, kterým musí Čína čelit. Souhlasí však představitelé Rady se mnou v tom, že v rámci tohoto procesu musí být Čína schopná přijmout legitimní kritiku, když nesplní závazky, ke kterým se zavázala, jako například v případě základních zásad olympijské charty?

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Evans (PSE). – Pan ministr řekl, že od čínských úřadů zatím nedostal uspokojivé odpovědi. Má pan ministr v úmyslu v následujících týdnech a měsících jít energicky za tím, na co se už ptal a na co nedostal odpovědi? Pan ministr zjistí, že v přípravné fázi před olympiádou Čína slíbila, že provede mnohá zlepšení v oblasti lidských práv, tyto sliby a záruky však dosud, jak víme, nesplnila.

Nnyí, před olympiádou, je ten pravý čas jednat Po skončení olympijských her už bude pozdě. Bude se během jednání, které se uskuteční 15. května, skutečně diskutovat o pozitivních krocích, které lze přijmout, aby se v Číně uplatňovala svoboda vyjadřování, aby se dodržovala práva novinářů, právo svobodně organizovat demonstrace a podobně?

Bude pan ministr vyvíjet na Čínu nátlak i v oblasti trestu smrti? Protože podle dostupných statistik dochází v Číne v současnosti k vyššímu počtu poprav než v celém zbytku světa dohromady. Není možné,aby se v Číně konaly olympijské hry, aniž bychom čínským úřadům co nejenergičtěji zdůraznili tento postoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Pokud jde o otázku, kterou mi položila paní Doyleová, jak jsem již zmínil ve své první odpovědi, olympijská charta je záležitostí Mezinárodního olympijského výboru. Tento orgán je oprávněný jednat v případě, že podle jeho názoru došlo k porušení olympijské charty.

Pokud jde o otázku, kterou mi položil pan Evans, Evropská unie sleduje situaci v oblasti lidských práv. Už jsem řekl, že rozhovory o problematice lidských práv mezi Evropskou unií a Čínou se uskuteční 15. května. Během rozhovorů se bude diskutovat o otázkách týkajících se svobody vyjadřování, kontroly internetu, o problematice nařízení týkajících se působení zahraničních novinářů, o právu na pokojné shromažďování a o úloze občanské společnosti. Nejde o úplný ani výlučný seznam, je možné diskutovat i o jiných aspektech. Co se týká trestu smrti, stanovisko Evropské unie je jasné a Evropská unie jej neustále obhajuje a prosazuje na všech vícestranných a dvoustranných fórech.

 
  
MPphoto
 
 

  Vincas Justas Paleckis (PSE).(LT) Vážený pane ministře, zmínil jste se, že budou snahy ovlivnit čínskou vládu. Jak pravdivé. Měli jsme možnost vidět, co se dělo, když protestující narušovali běh s olympijskou pochodní. Vzhledem k tomu existuje možnost, že během olympijských her nám čínská televize nebude zprostředkovávat jen záběry ze soutěžení sportovců, ale i záběry z různých policajních zásahů proti protestům jak čínských občanů, tak i turistů na ulicích a náměstích. V této souvislosti by mě zajímal váš názor, zda si myslíte, že je účinnější vyvíjet na Čínu nátlak, nebo zvolit cestu diplomatických jednání.

 
  
MPphoto
 
 

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Existují hypotézy, že pokud chcete, aby vám v Číně transplantovali orgán, mohou vám říci, že budou mít daný orgán k dispozici velmi brzy. Vyvolává to podezření, že ve skutečnosti zabíjají lidi, když si vzpomínané orgány takříkajíc objednávají. Lidé, kteří mají být popravení, jsou popravení, aby splnili tyto požadavky.

Včera jsem v rozhovoru s jiným panem komisařem tvrdil, že v případě Číny diplomacie ve stylu „hlásné trouby“ nefunguje. Můžeme tedy očekávat, že při jednáních s Čínou bude Rada využívat jiných forem diplomacie, když zmíněný styl nefunguje? Poukážete především na otázky, které byly zdokumentované a které Rada a Komise vznesly už v minulosti?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Pokud jde o otázku, kterou položil pan Paleckis, myslím, že odpověď je velmi jednoduchá. Nikdy nesmíme zanevřít na diplomaciu jako na způsob diskuse, přesvědčování a dosahování výsledků. Proto je odpověď jednoduchá. Jak jsem již řekl, Rada vede velmi vyspělý dialog mezi Evropskou unií a Čínou. Jde o dialog, který se vyvíjí, příští měsíc otevřeme další kapitolu. Chceme pokračovat v tomto dialogu, jehož důležitou součástí je a také bude otázka lidských práv.

Nemohu se vyjádřit k otázce pana Mitchella, protože Rada o tomto jevu nejednala, a proto stanovisko Rady k této problematice neexistuje. Vážený pane Mitchelli, pravděpodobně se mnou budete souhlasit, že se nemohu vyjadřovat k informacím a údajům, které zveřejňují média nebo které pocházejí z jiných zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane úřadující předsedo, správně jste řekl, že dialog může přispět k vyřešení sporů. Moje otázka zní: Dokážete si představit vytvoření nových fór s Čínou, ať už v oblasti vzdělávání nebo výzkumu? Pozornost je nutné upřít především na vzájemné porozumění a učení se jeden od druhého. Na mezinárodní úrovni ostatně nejde jen o sport, hudbu a obchod, jsou tu i osobní mezilidské vztahy, proto je potřeba vytvořit fóra i v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Chtěl bych navázat na otázku, kterou položil můj kolega, pan Evans. Pokud Čína nebude uspokojivě řešit otázky, na které upozornil můj kolega, jaká opatření by podle názoru pana úřadujícího předsedy měly přijmout Rada a členské státy Evropské unie?

Pokud má pan předseda pocit, že momentálně nemůže odpovědět na tuto otázku, může nám říct, jaká opatření by Radě navrhl on? Nebo budeme jen nečinně sedět, pokorně přijmeme všechno, co nám Čína poví, a jednoduše se jen zúčastníme olympijských her? Jaká opatření bychom měli přijmout?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) V určitém smyslu otázky pana Rübiga a pana Kamalla spolu souvisí. Otázka se týká opatření, která můžeme přijmout v případě, že nedostaneme uspokojivou odezvu. Jednou z možností je, samozřejmě, zopakovat žádost. Ptal jste se na nové platformy pro dialog s Čínou – ano, samozřejmě, pokud to bude třeba a pokud se Rada a čínská delegace dohodnou na takovém rozšíření dialogu. Já si však myslím, že je nevyhnutelné, aby dialog pokračoval, což zároveň považuji za společnou odpověď pro oba pány poslance. Rada je odhodlaná pokračovat v dialogu a zybývat se problematikou lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 7, kterou pokládá Koenraad Dillen (H-0233/08)

Věc: Tibet

Evropská unia před nějakou dobou energicky zareagovala na násilné potlačení protestů v Myanmaru. Na zemi byly uvaleny hospodářské sankce a byl jmenován zvláštní velvyslanec Evropské unie pro Myanmar.

Pokud jde o Čínu, vyjadřuje se Rada mnohem zdrženlivěji. Mluvčí vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci, pana Javiera Solany, zašla ještě dál, když prohlásila: „Vztahy mezi Evropskou unií a Čínou jsou úplně jiné než mezi Evropskou unií a Myanmarem.“

Zastává Rada názor, že je rozdíl mezi Myanmarem a Čínou, pokud jde o výrazné nedodržování lidských práv a o násilná opatření, která přijímají úřady těchto zemí? Může mě Rada informovat o zlepšeních, ke kterým došlo díky politickému dialogu, v oblasti lidských práv a také, pokud jde o postavení tibetského jazyka a tibetské kultury? Jaký je názor Rady na návrh organizace Amnesty International, že do Tibetu by měli být vyslaní mezinárodní pozorovatelé, aby bylo možné uskutečnit mezinárodní vyšetřování?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Stejně jako Evropský parlament i Rada je znepokojená nedávnými událostmi v Tibetu, které byly spojené s porušováním lidských práv.

Dne 19. března, jen několik dní poté, co se odehrály vzpomínané události, vydala Rada stanovisko jménem Evropské unie, v kterém vyzvala ke zdrženlivosti. V tomto stanovisku Rada vyzvala čínskou vládu, aby reagovala na touhu Tibeťanů týkající se dodržování lidských práv. Rada též vyzvala čínskou vládu a dalajlámu, aby zahájili konkrétní a konstruktivní dialog, který by vedl k nalezení trvalého řešení, které by bylo přijatelné pro všechny a které by v plné míře respektovalo tibetskou kulturu, náboženství a identitu. Slovinské předsednictví poslalo jménem Evropské unie podobné stanovisko během zasedání Rady pro lidská práva, které se uskutečnilo 25. března v Ženevě.

Víme o iniciativách, které vyzývají Organizaci spojených národů, aby vyšetřila reakci Číny na události v Tibetu. Rada vyzvala čínskou vládu, aby zrušila omezení vstupu do regionu, což by umožnilo provést nezávislé vyhodnocení situace. Rozhovory o lidských právech mezi Evropskou unií a Čínou, o kterých jsme už dnes několikrát hovořili a které se budou konat v hlavním městě Slovinska v Lublani 15. května, budou další příležitostí k vedení diskusí o situaci v Tibetu a o dalších naléhavých otázkách, například o postavení zastanců lidských práv. Trojka Evropské unie bude trvat na tom, aby čínské úřady umožnily vstup zahraničních novinářů do Tibetu v souladu s novými pravidly, která byla přijatá v rámci přípravného období na olympijské hry.

Evropská unie a Čína budou v Lublani mluvit o cenzuře internetu, a také budou pokračovat v diskusi, která začala během posledního kola dialogu, které se uskutečnilo v říjnu minulého roku.

Je důležité posuzovat dialog o lidských právech v kontexte širšího dialogu mezi Evropskou unií a Čínou o lidských právech, reformách a politickém a sociálním pokroku. Příčiny, které způsobily nepokoje v Tibetu, jsou pravidelně předmětem diskusí v rámci dialogu o lidských právech s Čínou. Zmíněnými příčinami jsou svoboda náboženského vyznání, práva menšin a kulturní práva. Během posledního kola rozhovorů, které se uskutečnily v říjnu minulého roku, vedla trojka Evropské unie s čínskými úřady velmi otevřenou diskusi o omezování náboženské svobody.

K nedávným pozitivním změnám v oblasti lidských práv v Číně lze zařadit skutečnost, že tento rok začaly platit nové pracovně-právní předpisy, a též skutečnost, že pravomoc přehodnotit tresty smrti je zpět v rukou nejvyššího lidového soudu. Následně došlo k poklesu počtu poprav.

Závěrem mi dovolte zdůraznit, že Evropská unie sleduje situaci v Myanmaru stejně pozorně jako situaci v Tibetu. Co se týká Tibetu, Evropská unie aktivně podporuje úsilí Organizace spojených národů urychlit přechod k demokracii a podpořit proces usmíření a rozvoje této země. Evropská unie se zúčastňuje konzultací se svými partnery z Asie.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď, která byla poměrně podrobná, bohužel nevyjádřil se k podstatě problému. Všichni v tomto Parlamentu se shodují v tom, že by nám mělo záležet na situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru a v Číně. Dovolím si pochybovat o tom, zda směřujeme k pozitivním změnám. Dovolte mi poukázat na to, že jen před několika týdny zveřejnil francouzský list Libération na první straně fotografie náčiní, které se používá k týrání tibetských vězňů v Číně, proto pochybuji, zda se podařilo dosáhnout nějakých pozitivních změn.

Zformuluji však svou otázku konkrétněji. Proč má Evropská unie dvojí metr, když například ve vztahu k Myanmaru přijímá EU velmi rozhodná opatření včetně hospodářských sankcí, zatímco na druhé straně, pokud jde o Čínu, se nic podobného neděje? Může jít o to, že pokud jsou ve hře velké hospodářské zájmy, jsme už v otázce lidských práv o něco méně zásadoví?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Vážený pane Dillene, nemohu s vámi souhlasit, že používáme dvojí metr. Myslím si, že Evropská unie nepoužívá dvojí metr. Pokus by Evropská unie používala dvojí metr, slovinské předsednictví by se na zasedání Rady OSN pro lidská práva, které se konalo v Ženevě 25. března, nevyjadřovalo jménem Evropské unie o problematice, kterou jste zmínil.

Pokud jde o lidská práva, Evropská unie se snaží o to, aby v případě všech třech zemí používala stejný metr. Problém spočívá v tom, jaké prostředky by se měly použít. V každém jednotlivém případě se vzpomínané prostředky liší. Při rozhodování o tom, jaké prostředky nebo opatření je třeba zavést, je nezbytné uvažovat o tom, jaká je pravděpodobnost, že dosáhneme požadovaných výsledků.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 8, kterou pokládá Colm Burke (H-0167/08)

Věc: Lidská práva v Čadu

Žádám Radu, aby se podrobně vyjádřila, jakým způsobem zvyšuje diplomatický nátlak k dosažení přiměří v Čadu s cílem ochránit civilisty v obléhaných oblastech a zvýšit diplomatické úsilí vedoucí k zabezpečení míru.

Dva opoziční politici, o kterých čadská vláda prohlašuje, že je nezadržuje, byli ve skutečnosti 3. února v Čadu zadrženi státní bezpečností. Jak zabezpečuje Rada svobodu politické opozice po pokusu o převrat, který se uskutečnil na začátku února a po následných zatčeních, která byla součástí zátahu na politické odpůrce v hlavním městě Čadu N'Djameně?

Dne 14. února vyhlásil prezident Déby výjimečný stav, čímž získala jeho vláda výjimečné pravomoci k cenzuře médií, k prohledávání osob a majetku a k přísné kontrole pohybu v Čadu. Jakým způsobem chce Rada zabezpečit, aby vláda prezidenta Débyho prostřednictvím těchto čerstvě nabytých rozsáhlejších pravomocí neporušovala lidská práva čadských občanů?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Rada pozorně sleduje situaci v oblasti lidských práv v Čadu, především od doby, kdy čadské úřady vyhlásily výjimečný stav. Jak víme, výjimečný stav byl 16. března odvolán. Rada vyzvala prezidenta Débyho, aby dodržoval základní práva a svobody, byl zdrženlivý a okamžitě propustil zadržované osoby. V současnosti je nezvěstný už jen jeden člověk.

Dne 13. srpna minulého roku bylo dosaženo dohody s téměř všemi stranami politické opozice. Rada neustále vyzývá signatáře této politické dohody, aby pokračovali v jejím uplatňování bez ohledu na přerušení, které bylo způsobeno násilnými konflikty s povstaleckými skupinami. Uplatňování dohody se týká i ustanovení, která se vztahují k podpoře demokratické svobody a svobody projevu. Rada se snaží získat mezinárodní podporu tohoto procesu, hlavně při získávání důvěry stran politické opozice a občanské společnosti.

Nátlak ze strany Evropské unie vedl k vytvoření vyšetřovací komise, v které spolupracují Evropská unie a Mezinárodní organizace frankofonie a kde zastávají úlohu mezinárodních pozorovatelů. Jednou z úloh této komise je vyšetřit porušování lidských práv během bojů a zjistit okolnosti, za kterých došlo ke zmizení některých lídrů opozice. Komise by měla dokončit tuto práci v průběhu tří měsíců.

 
  
MPphoto
 
 

  Colm Burke (PPE-DE). – Od 24. do 30. března jsem byl v Čadu a setkal jsem se s ministrem zahraničních věcí a s předsedou národního shromáždění. Odpovědi, které jsem dostal na otázky týkající se vyšetřovací komise a pana Saleha, který je stále nezvěstný, mě neuspokojily.

Proto se chci zeptat: Jsou mezinárodní zástupci a zástupci Evropské unie přítomní vyšetřování jako pozorovatelé? Zúčastňují se skutečně vyšetřování? Rozumím tomu tak, že jsou tam pouze v pozici pozorovatelů. S takovou pozicí nejsem spokojený. Myslím si, že pokud nebudou mezinárodní zástupci zapojení přímo do vyšetřování, pokud budou pouze v pozici pozorovatelů, je vyloučené, že bychom dostali pravdivou přesnou zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Máte pravdu, pane Burke. Zástupci Evropské unie a Mezinárodní organizace frankofonie se tohoto vyšetřování zúčastňují jako mezinárodní pozorovatelé. Podle mého názoru je tato úloha dostačující k tomu, aby bylo možné vyhodnotit zprávu, již má komise předložit v průběhu tří měsíců.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pokud jde o toto téma, nejsou už žádné další otázky. Nesledující otázka bude poslední.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 9, kterou pokládá Liam Aylward (H-0180/08)

Věc: Mírová mise v Čadu

Žádám Radu, aby podrobně popsala současné působení mírové mise EU v Čadu.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Po útocích na hlavní město N'Djamena, které provedli čadští povstalci ze Súdánu v lednu, se velící důstojník generál Nash 31. ledna rozhodl dočasně přerušit nasazení mise.

Toto rozhodnutí bylo podpořené dvěma důvody. Prvním důvodem bylo umožnit vykonání vyhodnocení nové politické a bezpečnostní situace. Druhým důvodem bylo vykonat nerušenou evakuaci Evropanů a civilistů z ostatních zemí. Nasazení mise bylo obnovené po dvanácti dnech. Táto dvanáctidenní přestávka neměla vliv na všeobecný program operace. Počáteční provozní kapacity bylo dosaženo 15. března. Podle plánu by plné kapacity měla být dosaženo do konca června.

Bez ohledu na vzpomínané krátké dočasné přerušení, Rada jednoznačně prohlásila, že je odhodlaná pokračovat v uplatňování mandátu v souladu s příslušnou rezolucí Bezpečnostní rady OSN, především pokud jde o humanitární mandát.

S boji, které nastaly začátkem února, se počítalo jako s jednou z možných variant vývoje situace už od úplného začátku, když byla tato operace ve fázi plánování. Tyto předpoklady se, bohužel, vyplnily, a proto bylo ještě potřebnější nasadit misi EUFOR a misi OSN v Čadu a v Středoafrické republice.

Rada zastává názor, že je v zájmu mezinárodního společenství a v zájmu Evropské unie zlepšit stabilitu a bezpečnost v tomto regionu. Přítomnost takových vícerozměrných struktur přispěje k stabilizaci humanitární a politické situace a zabrání rozšíření krize do sousedních zemí a regionů.

Pokud jde o incident na súdánské hranici, kdy jeden voják mise EUFOR přišel o život, velitel operace vyjádřil politování nad neúmyslným překročením hranice a nad nešťastným jednáním, které vedlo k tomuto úmrtí. Velitel potvrdil, že mise EUFOR bude vykonávat svůj mandát v souladu s rezolucí Bezpečnostní rady OSN, tj. nestranně a s neustálým ohledem na dodržování súdánských hranic.

Chci dodat, že vyšetřování tohoto incidentu ještě stále probíhá. Rozmístění jednotek postupuje podle plánu. V současnosti je v rámci mise EUFOR v Čadu a v Středoafrické republice 1 800 vojáků. Až se mise stane plně funkční, bude v ní působit 3 700 vojáků ze 14 členských států. V současnosti probíhají jednání s třetími zeměmi o jejich možném zapojení do tohoto procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (UEN). – Vážená paní předsedající, dovolte, abych se pana ministra zeptal, zda je spokojený s úrovní logistické podpory, která má umožnit plné nasazení mírové mise v průběhu následujících týdnů a měsíců.

Kromě toho bych se rád pana ministra zeptal, zda souhlasí s konstatováním, že mírová mise EU v Čadu vysílá velmi silný signál súdánské vládě, poněvadž mnozí z 300 tisíc uprchlíků, kteří uvízli v táborech ve východním Čadu, se tam uchýlili ve snaze utéct před genocidou, která probíhá v súdánském regionu Dárfúr.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič. − (SL) Odpověď na první část otázky pana Aylwarda je určitě ano. Odpověď na její druhou část je ano, za předpokladu, že bude dodržen mandát pro tuto operaci, který se nevztahuje na Dárfúr.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Hodina otázek skončila.

(Jednání bylo přerušeno v 19:10 a pokračovalo ve 21 00)

 
  
  

PŘEDSEDA: PANÍ ROURE
místopředsedkyně

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí