Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : O-0031/2008

Předložené texty :

O-0031/2008 (B6-0151/2008)

Rozpravy :

PV 23/04/2008 - 15
CRE 23/04/2008 - 15

Hlasování :

Přijaté texty :


Rozpravy
Středa, 23. dubna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

15. Režim nulové tolerance vůči nepovoleným GMO a jeho hospodářské důsledky (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem jednání je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položil Neil Parish jménem Výboru pro mezinárodní obchod Komisi a která se týká režimu nulové tolerance vůči nepovoleným geneticky modifikovaným organismům a jeho hospodářským důsledkům (O-0031/2008 – B6-0151/2008).

 
  
MPphoto
 
 

  Struan Stevenson, v zastoupení autora. Vážená paní předsedající, v první řadě mi dovolte upřímně poděkovat mému kolegovi, panu Parishovi, předsedovi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, za to, že mi dal možnost přijít sem v takovou pozdní večerní hodinu a položit tuto otázku. On, bohužel, už před mnoha měsíci souhlasil s tím, že pojede s paní komisařkou Fischerovou Boelovou do Dánska, a tak dnes odpoledne musel odjet do Kodaně. Pan Parish se omlouvá za svoji nepřítomnost a s co největší úctou si dovoluje přivítat paní Vassiliouovou v Komisi.

Jde o ověření toho, zda se naše předpoklady shodují se skutečností. Pokud jde o zpracování vepřového a drůbežího masa, tato odvětví průmyslu jsou v Evropské unii velmi konkurenceschopná a úspěšná, třebaže nedostávají vůbec žádnou podporu. Nevztahují se na ně žádné platby pro zemědělce, nevztahují se na ně žádné dotace, na trhu musí jednoduše fungovat samostatně.

Co se týče drůbeže a vepřů, největší výrobní náklady představuje krmivo. Vepři a slepice nespásají pole, a proto základ jejich krmiva tvoří obilniny. Co se týče nepodporovaných odvětví průmyslu, je potřeba zabezpečit, aby měli přístup ke konkurenceschopnému krmivu z celého světa.

V Evropě nám vydání licence na naprosto bezpečný geneticky modifikovaný výrobek trvá v průměru více než dva roky. Když byl Evropskou unií schválen Herculex, jedno z mála geneticky modifikovaných osiv, trvalo to 33 měsíců. Ve Spojených státech je průměrný čas vydání schválení poloviční, jen 15 měsíců.

Takový přístup je neomluvitelný. Jestliže ceny potravin i náklady masného a drůbežářského průmyslu rostou, nemůžeme si dovolit ztrácet čas při vydávání licencí na krmivo. Musíme tento proces urychlit.

Ve Spojených státech jsou mnohé tyto geneticky modifikované výrobky vedlejšími produkty průmyslu výroby biolihu. Jsou o mnoho levnější než krmivo, které je dostupné pro výrobce drůbežího a vepřového masa tady, v Evropě. Upíráme si tedy přístup na levnější světový trh s krmivem, v důsledku čehož je téměř nemožné, aby naši výrobci dokázali být konkurenceschopní. Proto nám hrozí obrovské riziko, že mnozí lidé ztratí zaměstnání a že budeme nuceni tato odvětví průmyslu vyvézt za hranice Evropské unie.

Puritáni, kteří říkají, že pro drůbež nebo vepře nesmíme používat žádné krmivo, na jehož výrobu bylo použito geneticky modifikované osivo, nic nezískají, když si prosadí svůj názor a dosáhnou toho, že nebudeme tento druh krmiva používat. V konečném důsledku se na náš úkor prosadí naši konkurenti působící mimo EU, a budeme tedy nuceni dovážet drůbeží a vepřové maso ze zvířat, která se živila přesně tím samým geneticky modifikovaným krmivem, ke kterému jsme našim výrobcům zamezili přístup. Taková politika je bláznivá.

Rovněž je potřeba zavést jasné označování výrobků, aby se spotřebitelé mohli na základě informací rozhodnout. Když maso, které jedí, pochází ze zvířat, která byla krmena geneticky modifikovaným krmivem, musí o tom vědět. Vzhledem k rostoucím cenám potravin je maso pocházející ze zvířat, která byla krmena geneticky modifikovaným krmivem, většinou levnější. Takový postup dává spotřebitelům možnost vybrat si levnější maso, pokud se tak rozhodnou.

Další významnou otázkou související s krmivem je nulová tolerance vztahující se na dovoz krmiva bez geneticky modifikovaných organismů do Evropské unie. Puritáni se nyní mohou bít do prsou a říkat, že se snažíme zaručit, aby v krmivu bez geneticky modifikovaných organismů, které se dováží do Evropské unie, nebyla ani nejmenší stopa po geneticky modifikovaných výrobcích. Jaký je však efekt nulové tolerance, když se na loď v Brazílii naloží náklad sóje bez geneticky modifikovaných organismů, který se má vyvézt do Evropské unie? Je možné, že skrz nakládací zařízení v brazilském přístavu se do nákladu dostane i velmi malý pozůstatek geneticky modifikované sóje. Když loď zakotví v EU a najde se třeba jen maličká stopa geneticky modifikované sóje, i když je tato sója v EU licencovaná, celou zásilku je možné poslat zpět.

Proto výsledkem režimu nulové tolerance bude významné snížení množství krmiva bez geneticky modifikovaných organismů, které se dováží do Evropské unie. Pro chovatele drůbeže a vepřů, kteří chtějí používat krmivo bez geneticky modifikovaných organismů, je tedy velmi složité zabezpečit si potřebné množství takového krmiva v době, kdy ho potřebují. Znovu se ukazuje, že pro tyto chovatele je o mnoho těžší spravedlivě soutěžit na otevřených světových trzích.

Jestliže skutečně chceme, aby se náš masný a drůbeží průmysl přesunul za hranice Evropské unie, pokud chceme, aby naši občané jedli brazilskou drůbež a vepřové či dokonce kuřecí dovezené z Thajska, přičemž víme, že všechna tato zvířata krmí geneticky modifikovaným krmivem, potom ten nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je pokračovat v současné politice nulové tolerance pro krmivo bez geneticky modifikovaných organismů a ve velmi pomalém vydávání licencí na geneticky modifikované krmivo v rámci Evropské unie.

Vážená paní komisařko, velmi nás těší, že vaše jmenování do funkce komisařky pro zdraví a ochranu spotřebitelů se setkalo s tak jednoznačnou podporou. Přejeme vám mnoho úspěchů, avšak doufáme, že se postavíte do čela v boji proti šíření mýtů o frankensteinovských potravinách a že zavedete potřebnou politiku, která umožní našim zemědělcům soutěžit na mezinárodní scéně, přičemž budou mít stejné podmínky jako jejich konkurenti.

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. − Vážená paní předsedající, Komise si uvědomuje nebezpečí, že dovoz krmiv může být složitější a dražší vzhledem k časovému nesouladu schvalování geneticky modifikovaných organismů v exportních zemích a v Evropské unii. Znám studii GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, která se zabývá otázkou nedostatku krmiv. Musím zdůraznit, že důsledky politiky nulové tolerance nepovolených GMO na dovoz krmiv je potřeba se zabývat jen v případě, že jde o tzv. časově nesourodé schválení geneticky modifikovaných organismů. Jedním z klíčových faktorů je rozdíl v délce trvání postupu schvalování geneticky modifikovaných organismů v třetích zemích a v Evropské unii, ve spojení s nedostatečnými mechanismy oddělování v exportních zemích a s marketingovými strategiemi, které v daných zemích uplatňují odvětví průmyslu zabývající se výrobou osiv. Zvýšené používání geneticky modifikovaných organismů našimi hlavními obchodními partnery v komoditách má též významné důsledky.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem Komise zaměřuje svoje úsilí na řešení těchto klíčových faktorů. Začala jednání s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, jejichž cílem je urychlit schvalovací postup a zvýšit jeho účinnost, aniž by došlo ke snížení kvality vědeckého posouzení ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. V této souvislosti bych vám chtěla připomenout, jak důležitá je spolupráce členských států ve stálém výboru a v Radě.

V neposlední řadě bych chtěla poznamenat, že Komise nedávno přijala schválení kukuřice GA 21, vzhledem ke zvýhodněné přítomnosti této geneticky modifikované plodiny se ulehčí její dovoz z Argentiny. Komise v současnosti také pracuje na odeslání návrhu na schválení geneticky modifikované sóje Radě, poté co se ve stálém výboru nepodařilo dosáhnout kvalifikované většiny. Přijetí návrhu na schválení geneticky modifikované sóje také umožní dovoz více krmiv, čímž přispěje k dočasnému řešení problému s nedostatkem krmiva, na který poukázal ctěný pan poslanec.

Cílem legislativního rámce Evropské unie, který se týká geneticky modifikovaných potravin a krmiv, je v první řadě zajistit bezpečnost výrobků uvedených na trh. Z tohoto důvodu podléhají geneticky modifikované potraviny a krmiva schválení před uvedením na trh. Přístup nulové tolerance vůči nepovoleným geneticky modifikovaným organismům, který v současnosti uplatňuje Evropská unie, byl ustanoven v právních předpisech EU, přičemž byl schválen Evropským parlamentem a Radou jako ten nejlepší způsob ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a také ochrany životního prostředí. Přístup EU je v této oblasti podobný jako přístup většiny třetích zemí včetně hlavních výrobců geneticky modifikovaných výrobků.

Na mezinárodní úrovni Komise v úzké spolupráci s členskými státy i nadále podporuje záměr, aby Codex v této oblasti vypracoval směrnice. Komise však přiznává, že může nastat případ, který popisujete při objasňování důvodů pro položení vaší otázky. Komise též uznává, že je stále jednodušší odhalit tyto případy, protože měřicí technika se neustále zlepšuje. Komise prozkoumá, zda je možné a vhodné vytvořit individuální řešení pro tento specifický problém, přičemž je, samozřejmě, potřebné v plné míře dodržovat existující právní předpisy.

Co se týče stížnosti Světové obchodní organizace vůči Evropskému společenství z roku 2003, odpovídající panelová zpráva z roku 2006 nezpochybňuje právní předpisy EU, ale spíš způsob, jakým byly v minulosti vykonávány. Komisi se dosud daří udržet tento spor v kontextu pravidelného dialogu o biotechnologických otázkách se stěžovateli. Stěžovatelům jsme jasně ukázali, že co se týče systému schvalování biotechnologických výrobků, v současnosti neexistuje žádné moratorium ani nepřeměření opoždění.

Od zřízení odborné komise Světové obchodní organizace bylo schváleno šestnáct výrobků, přičemž v roce 2007 bylo schváleno jen sedm výrobků. Nemůžeme vyloučit, že stěžovatelé, zejména Spojené státy, při přijímání rozhodnutí o tom, zda budou pokračovat v dalším řešení sporu, vezmou v úvahu důsledky otázky zvýhodněné přítomnosti. Evropské společenství by však z hlediska obhajoby svého stanoviska bylo v dobrém postavení. Současný dialog poukazuje na to, že tato možnost není pravděpodobná.

 
  
MPphoto
 
 

  Esther De Lange, jménem skupiny PPE-DE. (NL) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, včera jsme v tomto Parlamentu hovořili o nárůstu cen potravin a o jeho důsledcích v rámci Evropské unie a na rozvojové země. Dnes večer zase diskutujeme o geneticky modifikovaném krmivu pro zvířata. Tyto dvě rozpravy by bylo možné sloučit. Koneckonců, toto poměrně technické téma týkající se krmiv pro zvířata samozřejmě patří do širšího rámce diskuse o bezpečnosti potravin a o rostoucích cenách potravin. Nakolik citlivé je skutečně zničit nebo odmítnout celé náklady krmiv pro zvířata, protože neúmyslně obsahují stopy, velmi malá množství, geneticky modifikovaných výrobků? Mně to nepřipadá zvlášť citlivé ani z hlediska zmiňované bezpečnosti potravin, ani z hlediska rostoucích cen.

Protože ceny krmiv pro zvířata v poslední době rozhodně výrazně stouply, budou růst i nadále, když nezměníme svůj postoj. V důsledku toho mnohým výrobcům stoupají náklady a myslím si, že neuškodí, když znovu poukáži na skutečnost, že rostoucí ceny, o který neustále mluvíme, nemusí nezbytně znamenat, že zemědělci vydělávají více. Už tu zaznělo, že například v odvětví chovu vepřů ceny krmiva vzrostly, ale ziskové rozpětí je ve skutečnosti menší.

Jak se můžeme dostat z této patové situace? Určitě ne tak, že náhle začneme k postupu schvalování přistupovat nedbale. Ne, tak to určitě nepůjde. Podle mého názoru však problém spočívá ve dvou oblastech, kde je potřeba najít řešení. Zaprvé, jak už řekl pan Stevenson, v Evropské unii trvá o mnoho déle, než dojde ke schválení geneticky modifikovaných organismů, u nás to trvá dva a půl roku, ve Spojených státech to netrvá téměř ani rok. Vzala jsem na vědomí informace, které nám Komise poskytla, o zvýšení účinnosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, ale, samozřejmě, není to celý problém. Problém spočívá v tom, že výbory Rady si navzájem přesouvají tuto problematiku a potom nejsou schopny dosáhnout kvalifikované většiny, ať už pro schválení anebo proti němu, až nakonec, po dlouhém boje, se rozhodnutí přesune na Komisi. Tedy i to je součástí problému a tento postup je potřeba urychlit. Samozřejmě, nejde o argument ve prospěch automatického schvalování výrobků, ale myslím si, že lidé mají právo rychleji vědět, zda bude, anebo nebude daný produkt schválen pro uvedení na evropský trh.

Zadruhé, musíme najít řešení pro neúmyslnou přítomnost stop geneticky modifikovaných organismů v krmivech pro zvířata, například formou prahové hodnoty, samozřejmě jen co se týče geneticky modifikovaných organismů, které už byly schváleny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Také je potřeba vzít v úvahu, že v našich obchodech je pravidelně dostupné vepřové maso ze zvířat, která byla krmena v zemích mimo Evropské unie. Tomu tedy říkám nespravedlivá hospodářská soutěž! Myslím si, že je škoda, že se Komise nevyjádřila k prahovým hodnotám, mluví jen o existujících právních předpisech. Buďme však upřímní, když používáme prahové hodnoty, pokud jde o označování výrobků, myslím si, že je to možné i v případě geneticky modifikovaných organismů.

Ve zkratce, výrobci a spotřebitelé se nesmí stát oběťmi nerozhodnosti výborů Rady. Nastal čas, aby se jednalo rychle a jasně.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernadette Bourzai, jménem PSE. – (FR) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, jak naznačuje už název, tato otázka se zabývá hospodářskými důsledky postupu schvalování geneticky modifikovaných organismů.

Proto bych se chtěla paní komisařky zeptat, zda Komise žádala o vypracování studií, které by se zaměřovaly na odhalení příčin nárůstu cen krmiv pro zvířata. Chtěla bych též vědět, jaký podíl krmiva, které bylo v posledních letech dovezeno do Evropské unie, obsahoval stopy geneticky modifikovaných organismů, které nejsou v Evropě povoleny, a chtěla bych též vědět, odkud toto krmivo pocházelo. Tyto informace jsou užitečné, pokud chceme posoudit rozsah výskytu těchto případů.

Na rozdíl od paní De Langeové, která vystoupila přede mnou, odmítám názor že existuje příčinný vztah mezi zásadou nulové tolerance týkající se geneticky modifikovaných organismů a výrazným zvýšením cen krmiv. Tyto dvě věci bychom neměli spojovat, protože velmi dobře víme, že tento nárůst cen je způsoben kombinací různých faktorů, k nimž se nebudu podrobněji vyjadřovat, ale v prvním řadě jde o spekulace na burze cenných papírů, které se týkají budoucích zemědělských trhů. Kromě toho se tento nárůst cen týká všech zemí, i těch, které mají velmi flexibilní právní předpisy vztahující se ke geneticky modifikovaným organismům.

Přesto však je pravda, že evropští chovatelé dobytka musí čelit velkým těžkostem. Hlavní příčinou tohoto stavu je skutečnost, že Evropská unie je ve velké míře závislá na dovozu krmiv. Moje hlavní otázka tedy zní takto: proč jsme závislí až v tak velké míře a jakým způsobem budeme na tuto situaci reagovat? Chci se Komise zeptat, zda vykonala analýzu hospodářských důsledků dohody z Blair House, v jejímž důsledku se Evropská unie vzdala vlastní výroby krmiv pro zvířata.

Podle mého názoru existují dvě možnosti, jak dosáhnout snížení této závislosti. První možností je udělat všechno, co je v našich silách, abychom zachránili, skutečně zachránili, poslední evropské krmné a bílkovinové plodiny, a bychom podpořili restrukturalizaci, přičemž je potřeba, abychom nedopustili například úplné oddělení plateb po dobu kontroly stavu společné zemědělské politiky, hlavně vzhledem k tomu, že tyto plodiny mají nepochybně příznivý vliv na životní prostředí z hlediska rotace plodin, což má následně příznivý vliv na půdu.

Na druhé straně se Komise musí snažit diverzifikovat náš zdroj dodávek krmiv. V prosinci 2007 jsem se zúčastnila konference, kterou uspořádala organizace GM-Free Network, na níž se ukázalo, že zásoby krmiv bez geneticky modifikovaných organismů existují a že je potřebné navázat kontakty mezi výrobci a dovozci.

Doufám, že si všichni uvědomujeme, že spotřebitelé mají právo...

(Předsedající přerušila řečníka)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Mulder, jménem skupiny ALDE. (NL) Vážená paní předsedající, v první řadě bych chtěl poděkovat Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a tomuto plenárnímu zasedání za to, že podpořily moji iniciativu, abychom o tomto tématu diskutovali dnes večer.

Je pozoruhodné, že na celém světě je pěstování geneticky modifikovaných plodin na vzestupu, jen my v Evropě se toho velmi bojíme. Otázka zní, proč je to tak. Paní komisařka poměrně rozhodně řekla, že takové jsou naše právní předpisy, a tak je musíme dodržovat. Pokud však v důsledku změny okolností bude potřebné vykonat změnu a doplnění právních předpisů, Komise to bude muset udělat. Myslím si, že ten čas právě nastal. Ještě nedávno jsem v tom ani já neměl jasno, ale ne všechny geneticky modifikované plodiny jsou stejné. Je velký rozdíl mezi transgenezí a cisgenenzí. Jedna je specifická pro konkrétní přírodní druh, ta druhá ne. Na obě se však vztahují stejné právní předpisy a Komise se musí pustit do vykonání změny a doplnění právních předpisů z tohoto hlediska.

Podle mého názoru podstata problému spočívá v nulové toleranci. Ve světě je jen velmi málo situací, v nichž je možné požadovat úplnou nulovou toleranci. Vždy musí existovat možnost, která poskytuje určitý prostor pro odchylky. Když je povolená rychlost 50 kilometrů za hodinu, ve většině zemí existuje toleranční hodnota okolo tří kilometrů za hodinu, a pokud jste v této toleranční hodnotě, nedostanete pokutu, přestože jste překročili povolenou rychlost. Proč není možné použít stejný přístup i pro dovážené zboží? Proč by nemělo být možné stanovit toleranční hodnotu například na úrovni 0,8 % nebo 0,9 %? Může mi Komise poskytnout jasnou odpověď na tuto otázku?

Vítám i skutečnost, že probíhají jednání s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin o zkrácení postupů, aniž by došlo k ohrožení kvality. Vyjádřil se už Evropský úřad pro bezpečnost potravin, zda je něco takového vůbec možné? Jednání sama o sobě nestačí protože času je málo.

Je tu však i další problém. Možná mi Komise bude umět poradit, jak mám jako politik vysvětlit veřejnosti, že můžeme spotřebovávat širokou škálu výrobků, které nesmíme vyrábět. Bez omezení můžeme z celého světa dovážet jakékoli výrobky ze zvířat, které krmí výrobky, jež jsou u nás zakázané. Jaký to má smysl? Jak se to dá vysvětlit? Možná by mi paní komisařka uměla doporučit myšlenku, která by se dala využít v nastávající volební kampani.

Na závěr bych se chtěl zeptat, jaké důsledky vyplývají z postoje Komise, pokud jde o Světovou obchodní organizace. Můžeme to jednoduše udělat?

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Wojciechowski , jménem skupiny UEN. (PL) Vážená paní předsedající, jsou tři oblasti, ve kterých by geneticky modifikované organismy mohly být nebezpečné.

První z těchto oblastí je veřejné zdraví. Stále více skutečností ukazuje, že geneticky modifikované organismy by mohly být škodlivé pro lidské zdraví, ale na tyto skutečnosti se nebere ohled. Každou chvíli se mohou objevit nezvratné důkazy potvrzující škodlivé následky geneticky modifikovaných organismů. Byly doby, kdy neexistovaly důkazy o škodlivosti azbestu, a když se objevily, škody byly obrovské. Na odstranění azbestu bylo třeba investovat miliardy. Problém týkající se geneticky modifikovaných organismů spočívá v tom, že jak se jejich používání rozšíří, už nebude možné se jich zbavit.

Druhou ze zmiňovaných oblastí je životní prostředí. Mnozí vědci jsou přesvědčeni o tom, že geneticky modifikované organismy mohou mít zničující následky na životní prostředí. I proto byla hluboko v ledu norských Špicberků vytvořena zásoba tradičního osiva pro případ, že častější používání geneticky modifikovaných organismů zničí tradiční osivo.

Třetí hrozba se týká zemědělství. V důsledku zvyšování používání geneticky modifikovaných organismů se zemědělci stávají finančně závislí na velkých biotechnologických koncernech. Zemědělci budou nuceni pěstovat geneticky modifikované plodiny za podmínek, které jim určí silné koncerny vlastnící patenty na geneticky modifikované osivo.

V Evropě v současnosti nevládne hlad. Potraviny jsou stále dražší, ale zemědělská politika Unie se i nadále zaměřuje na stanovování administrativních omezení pro zemědělskou výrobu. Není potřeba, aby Evropa vyhledávala vysoce intenzivní technologie potravinové výroby. Namísto toho by si Evropa měla zvolit výrobu zdravých potravin, přičemž se budou využívat tradiční metody.

Samozřejmě, existuje tu i problém týkající se konkurence. V této oblasti v plné míře souhlasím s panem Stevensonem a ostatními řečníky. Naši zemědělci by neměli být jediní, kdo musí snášet důsledky zákazu pěstování geneticky modifikovaných plodin a používání geneticky modifikovaných krmiv. K tomuto zákazu je potřeba připojit zákaz dovozu rostlinných i živočišných výrobků obsahujících geneticky modifikované organismy. Je potřeba uplatnit jednoduchou zásadu, že výrobci vyvážející svoje výrobky na evropský trh, budou podléhat stejným požadavkům, jakým podléhají výrobci působící přímo v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Caroline Lucas, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážená paní předsedající, hned v úvodu bych chtěla zpochybnit předpoklad, ze kterého otázka vychází. Je úplně nesprávné a falešné snažit se spojit nárůst cen živočišných krmiv v Evropě a odpovídající krizi v celém dobytkářském průmyslu všeobecně s právními předpisy Evropské unie v oblasti geneticky modifikovaných organismů a konkrétně s politikou nulové tolerance EU.

Samozřejmě, je pravda, že chovatelé dobytka zažívají těžké časy. Ale myslím si, že to nemá nic společného s evropskými politikami v oblasti geneticky modifikovaných organismů. Jsem přesvědčena o tom, že tato situace je způsobena kombinací různých faktorů, mezi které patří zejména nepříznivé počasí, v jehož důsledku byly nižší výnosy zemědělských plodin, deregulace trhů, zvýšená poptávka některých zemí, například Číny, rychlý a nekontrolovaný nárůst výroby biopaliv a stále častější spekulace na finančním trhu.

Myslím si, že průmyslové odvětví využívající geneticky modifikované organismy připisuje příliš velký význam zprávě GŘ pro zemědělství, která se zabývá možnými důsledky, které může mít zavedení režimu Evropské unie v oblasti geneticky modifikovaných organismů na dostupnost a cenu živočišných krmiv. Nejhorší scénář vývoje situace, který popisuje tato zpráva, vychází z předpokladu, že Brazílie rychle komerčně využije geneticky modifikovaný druh sóje, který není v Evropské unii povolen. Ve zprávě se však nepředkládá žádný důkaz o tom, že by Brazílie vůbec uvažovala o nové geneticky modifikované sóji.

Podle zprávy nebude mít politika EU žádný vliv na povolení vydaná ve Spojených státech amerických a Brazílie a Argentina budou ve skutečnosti o mnoho opatrnější při vydávání povolení na nové geneticky modifikované plodiny, které by v opačném případě mohly poškodit jejich vývoz do Evropské unie. Například Argentina zavedla certifikační systém vztahující se na kukuřici vyváženou do Evropské unie právě proto, aby zabránila vývozu nepovolených druhů.

Kromě toho neexistují ani důkazy o tom, že by došlo k výraznému narušení konkurenčního prostředí, které mělo být způsobené dovozem masa ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy, které v Evropské unii nejsou povoleny.

Takže upřímně řečeno, všechny tyto otázky jsou tendenční a založené na nesprávných informacích. Chtěla bych však položit vlastní otázky týkající se navrhovaného zavedení prahové hodnoty, která by se vztahovala na geneticky modifikované organismy, které v Evropské unii nejsou povoleny. Zaprvé, jak si může být Komise jistá, že geneticky modifikované organismy, které v Evropské unii nejsou povoleny, jsou bezpečné?

Zadruhé, v případě, že dojde ke škodám, jaká instituce nebo která společnost je bude muset zaplatit? Evropská unie, která takovou kontaminaci povolila? Společnost, která vyvinula geneticky modifikovaný organismus, ale zatím nemá platné povolení pro jeho uvedení na trh? Anebo společnost, která zodpovídá za dovoz?

Nakonec, měla by se tato prahová hodnota vztahovat i na geneticky vypěstované rostliny, které produkují látky, mezi něž patří například farmaceutika? Bylo vykonáno posouzení týkající se kontaminace potravin aktivními farmaceutickými látkami?

Těším se, že na konci této rozpravy budu mít možnost uslyšet úplné odpovědi na tyto klíčové otázky.

 
  
MPphoto
 
 

  Kartika Tamara Liotard, jménem skupiny GUE/NGL. (NL) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, vy i já toho víme skutečně velmi málo o tom, jak nebezpečné mohou být geneticky modifikované organismy pro naše zdraví. Chceme proto skutečně povolit používání takových geneticky modifikovaných organismů (já jim říkám „amarouny“) prostě jen proto, že je tímto způsobem možné uspokojit hospodářskou potřebu? Podle mého názoru odpověď zní ne. Z mého pohledu jsou prioritami veřejné zdraví, životní prostředí a biologická rozmanitost. Brusel už od členských států vyžaduje, aby povolily určité geneticky modifikované organismy, třebaže to nejsou ochotny udělat. Takový postoj je v rozporu s Kartagenským protokolem, podle něhož jsou země oprávněny odmítnout nové geneticky modifikované výrobky, pokud mají pochybnosti o jejich bezpečnosti. Nechme členské státy, ať se samy rozhodnou o tom, které nebezpečné výrobky povolí.

Nejsem jediná, kdo má námitky. Mnoho občanů má z geneticky modifikovaných organismů obavy. Mohli jsme to vidět v Polsku, Rumunsku, Rakousku a na Kypru. Odpor vůči pokusným polím společnosti Monsanto roste například i ve městech Raalte a Gemert-Bakel v Holandsku. Skutečně hrozí, že modifikovaná semena odvane vítr z polí společnosti Monsanto k blízkým tradičním nebo ekologickým farmám. Místní zemědělci samozřejmě nechtějí, aby na jejich polích rostly takové rostliny. Znepokojuje mě též plán společnosti Monsanto převzít kontrolu nad holandskou společností De Ruiter, která se zabývá výrobou osiv, přičemž patří mezi deset největších společností v tomto oboru na světě. Je očividné, že společnost Monsanto se snaží proniknout dále do Evropy. Ať už proto, že očekává, že pravidla budou flexibilnější, anebo proto, že chce být v takovém postavení, aby mohla vyvinout nátlak na politiky, aby velmi rychle uvolnila pravidla. Musím se proti tomu rozhodně postavit. Veřejné zdraví, životní prostředí a biodiverzita jsou pro nás důležitější než obchodní zisky.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Vážená paní předsedající, naši konkurenti se musí na účet EU skutečně dobře bavit. S pokryteckou horlivostí jsme zakázali geneticky modifikované organismy v živočišných krmivech, dokonce až na nesmyslnou úroveň nulové tolerance vůči všem stopám po nepovolených geneticky modifikovaných organismech, ale zároveň je možné do všech 27 členských států volně dovážet maso pocházející ze zvířat chovaných v zemích za hranicemi Evropské unie, kde jsou tato zvířata krmena stejnými geneticky modifikovanými organismy, které u nás odmítáme povolit.

Podle mě je to nesmysl. EU dělá z komára velblouda, na čí úkor? Na úkor našich vlastních výrobců, kteří musí platit závratně vysoké ceny za krmivo bez geneticky modifikovaných organismů. Zdá se však, že v rámci Evropské unie platí, že když si můžeme označit políčko s názvem politická korektnost jako „vyplněné“, měli bychom být šťastni bez ohledu na nesmysly, které jsme vytvořili.

 
  
MPphoto
 
 

  Rosa Miguélez Ramos (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, ačkoli evropská živočišná výroba vytváří více než 40 % přidané hodnoty naší celkové zemědělské výroby, je též pravda, že nám chybějí dostatečné suroviny na výrobu živočišných krmiv. V mé vlasti, ve Španělsku, kde je chov hovězího dobytka závislejší na krmivu více než v jiných členských státech, je situace znepokojivá. Co se týče výroby vepřového masa a drůbeže, v celé Evropě je situace podobná, a to velmi špatná.

Jak tu už bylo řečeno, právní předpisy Společenství dovolují prodej krmiva s obsahem geneticky modifikovaných organismů za předpokladu, že jsou tyto organismy v Evropské unii povoleny. Právní předpisy Společenství však nepočítají s určitými minimálními hodnotami, pokud jde o nepovolené geneticky modifikované organismy, což způsobuje problémy v obchodu s vývozci z třetích zemí a také samotnému evropskému sektoru živočišné výroby, který, jak jsem už říkala, se musí vyrovnat s nedostatkem krmiva.

Není to poprvé, kdy souhlasím s panem Mulderem, a jak jsem poslouchala jeho vystoupení, myslím si, že se shodneme i v této otázce. Možným řešením je umožnit neúmyslnou kontaminaci geneticky modifikovanými organismy po určitou prahovou hodnotu za předpokladu, že je příznivě hodnocena Evropský úřadem pro bezpečnost potravin a povolena třetí zemí v souladu se zásadami Codexu, přičemž funguje i jasná politika označování.

Dalším možným řešením je vyrábět více na evropském území, avšak zdá se, že Komise nemá v úmyslu vydat se tímto směrem vzhledem k jejím návrhům týkajícím se kontroly. Jako modelový případ je třeba vnímat požadavek, aby živočišné krmivo obsahovalo sušenou složku. Třebaže Komise přiznává nebezpečí spojené s ukončením výroby, i nadále trvá na uplatňování oddělení plateb.

Proto mi dovolte zdůraznit, že nedostatek krmiva pro zvířata představuje vážný problém, kterému musíme čelit. Za řešení této situace je zodpovědná Evropská komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Kyösti Virrankoski (ALDE). – (FI) Vážená paní předsedající, druhy geneticky modifikovaných plodin se vytvářejí změnou jejich genotypu pomocí přesné vědecké technologie. Tato technologie je založena na pokroku v genetice, který probíhá už více než půl století. Umožňuje vyšlechtit druhy způsobem, který vyžaduje méně úsilí, používá se méně pesticidů a výnosy plodin jsou větší. Proto se pěstování těchto plodin rychle rozšířilo.

Evropská unie se do tohoto procesu nemohla zapojit, protože dodržuje systém přísného byrokratického monitorování. Když pokusy a výzkum, který vykoná Evropský úřad pro bezpečnost potravin, prokáží, že daný druh není nebezpečný a je ku prospěchu spotřebitele, i v tom případě musí ještě projít zdlouhavým procesem, než dojde k jeho povolení. Komise nejprve předloží návrh stálému výboru, který ho musí schválit nebo odmítnout kvalifikovanou většinou. Když výbor nedospěje k rozhodnutí, dalším krokem je Rada, a když ani ona nedospěje k rozhodnutí, návrh se vrací Komisi, která v konečném důsledku rozhodne. Každý tento stupeň rozhodování však trvá určitý čas.

Mnoho geneticky modifikovaného krmiva pro zvířata se do Evropské unie dováží. Země, které se pokoušejí zakázat pěstování geneticky modifikovaných druhů, ho s radostí používají. Jestliže Evropská unie ještě neměla čas povolit všechny v současnosti používané druhy, krmivo může obsahovat malé stopy těchto druhů. V takovém případě se celá dodávka vrátí zpět do země původu. V důsledku toho vznikají pro průmysl dodatečné náklady, což má dosah na konkurenceschopnost celé potravinářské výroby v Evropě. Proto je potřebné, abychom v této oblasti jednali rozumně. Stopy druhů, které jsou v jiných zemích už povoleny, by v konečném důsledku neměly mít takové nepřiměřené následky, zejména vzhledem ke skutečnosti, že evropské zemědělství musí i tak čelit světové konkurenci.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Latinské přísloví říká, že přirozené je dobré. Samozřejmě tím nechci říct, že geneticky modifikované organismy, které jsou uměle vytvořeny, jsou špatné, ale ještě neexistují přesvědčivé vědecké údaje, které by nade všechnu pochybnost dokazovaly, že geneticky modifikované organismy jsou dobré. Naopak, kdybychom si jako příklad vybrali Spojené státy americké, v této zemi je nevyšší míra tolerance ke geneticky modifikovaným organismům spojena s nejvyšší mírou výskytu obezity. Genetika a biotechnologie ještě stále nejsou exaktními vědami. Jsou velmi slibné, ale zároveň jejich využíváním podstupujeme obrovské riziko, že velmi mnoho ztratíme, ztratit můžeme dokonce víc, než si můžeme dovolit.

Současná politika EU, která vyzývá k opatrnosti, pokud jde o geneticky modifikované organismy, je v současnosti, vzhledem k dostupným vědeckým výsledkům, dobrou politikou. Jsem však přesvědčen, že bychom neměli zapomínat ani na evropské výrobce. Současná situace je svým způsobem dost nepřirozená. Komise by měla najít správnou rovnováhu tak, aby evropští výrobci nebyli diskriminováni, ale zároveň aby si evropští spotřebitelé mohli vybrat, zda chtějí spotřebovávat geneticky modifikované organismy, nebo plodiny bez geneticky modifikovaných organismů. Těší mě, že jsem mladý člověk žijící v Evropské unii. Byl bych velmi rád, kdybych se mohl takto informovaně rozhodovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, jak může Komise vzhledem k vysoké závislosti EU na dovozu krmiv bohatých na bílkoviny (například sójové moučky, krmiv s obsahem kukuřičného lepku) zdůvodnit současnou situaci, když jsou zakázána dokonce i krmiva s jen nepatrnými stopami nepovolených geneticky modifikovaných organismů, a pokud takovou stopu najdeme, celou dodávku zničíme přímo v přístavu, zatímco maso zvířat, která byla takovými nepovolenými geneticky modifikovanými organismy krmena, je možné bez omezení dovážet do EU, takové maso může bez omezení vstupovat do potravinového řetězce a mohou ho konzumovat naši spotřebitelé, což způsobuje výrazné narušení hospodářské soutěže v neprospěch evropských zemědělců?

Je potřebné uplatnit prahovou hodnotu (jako je to v případě náhodné přítomnosti stop povolených geneticky modifikovaných organismů při označování produktů jako produktů neobsahujících geneticky modifikované organismy) v případě náhodné přítomnosti stop nepovolených geneticky modifikovaných organismů, které už dostaly pozitivní hodnocení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin nebo prošly hodnocením bezpečnostních rizik krmiv a potravin v souladu se směrnicemi Codexu týkajícími se geneticky modifikovaných rostlin. Plánuje Komise předložit v tomto směru konkrétní návrhy, a pokud ano, kdy?

Našemu zdlouhavému procesu vydávání povolení chybí vědecká důslednost s poctivost. Takový postup bude vést k vážným světovým obchodním sporům. Je zahanbující, že příčinou tohoto stavu je skutečnost, že jednotlivé instituce se chtějí v této oblasti zbavit zodpovědnosti a přenést ji na jinou instituci. Žádný jiný obchodní blok se nebrání změnám takovým způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Nastal čas, abychom začali vážně a hodnotně diskutovat o genetické technologii v Evropě, protože dosud jsme poslouchali jen náboženské polemiky, které často jen stupňovaly hysterii. Vědu nemůžeme ani nesmíme zastavit. Vzhledem k populační explozi a prudkému nárůstu cen potravin nemůžeme zahazovat příležitosti, které nám nabízejí biotechnologie a genetické inženýrství. Bez nich nemůže proběhnout ekologická revoluce.

Moje zpráva o bioplynu, které byla schválena v březnu, poukazuje na skutečnost, že Evropský parlament vyjádřil svůj souhlas s udělováním licencí geneticky modifikovaným rostlinám pěstovaným na výrobu bioenergie. I přesto, že mezi parlamentními stranami v Maďarsku existuje shoda v tom, že je potřebné zachovat zemědělství bez geneticky modifikovaných organismů, je nutné si přiznat, že jde jen o iluzi. Osmdesát procent sóje, která je dovážena jako živočišné krmivo, je v současnosti geneticky modifikovaných.

Je samozřejmé, že genetická modifikace není hra, riziko je velké. Je velmi důležité, aby se na úrovni Evropské unie vytvořila důvěryhodná vědecká odborná dozorčí agentura, nezávislá na velkých obchodních společnostech, jejíž úlohou bude kontrolovat geneticky modifikované výrobky, zabezpečovat ochranu před nebezpečími a uklidňovat neodůvodněné obavy. Na jedné straně se nadnárodní společnosti zabývající se geneticky modifikovanými organismy zdráhají zveřejnit podrobnou dokumentaci o svých výrobcích a nepodílejí se na vědeckých zkouškách, třebaže z hlediska ochrany spotřebitelů to bude nezbytné. Na druhé straně oponenti genetické modifikace zveřejňují mnoho zmatečných informací a nevědeckých zastrašujících příběhů o této problematice. Proto je tato diskuse velmi důležitá. Děkuji za vaši pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Casaca (PSE).(PT) Chtěl bych vyjádřit mimořádné znepokojení ze současné situace, které pociťuje zemědělské odvětví v mé oblasti, na Azorských ostrovech. Jsem přesvědčen, že po dobu této rozpravy se dokázalo, že není možné odůvodnit existenci politiky, která zakazuje používání geneticky modifikovaných organismů v živočišných krmivech, a zároveň povoluje spotřebu masa, které bylo vyrobeno s využitím geneticky modifikovaných organismů.

Jsem též přesvědčen o tom, že se jasně ukázalo, že politika nulové tolerance je přehnaná. Na závěr mi dovolte říci, že každý, kdo se vyzná v průmyslovém odvětví, které se zabývá výrobou krmiv pro zvířata, nemůže pochybovat o tom, že oba zmiňované faktory jednoznačně ovlivňuje cena potravin. Tento vliv je velmi zřetelný, zejména pokud jde o krmiva s obsahem kukuřičného lepku a odpad při použití kukuřice na výrobu alkoholu. Evropskou komisi jsem už vyzval, aby vzala na zřetel situaci zemědělců v celé Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v diskusi o zemědělství v současnosti musíme čelit výzvě, kterou představuje kontrola stavu společné zemědělské politiky. Zajímalo by mě, zda je v tomto kontextu podstatná diskuse o geneticky modifikovaných organismech a v jakém rozsahu se o nich diskutuje.

Všichni dobře víme, že v současnosti probíhá na celém světě zanícená diskuse o bezpečnosti potravin a energetické bezpečnosti. Musíme se podívat na to, jaké důsledky z této diskuse vyplývají pro nás.

Já osobně vždy podporuji nulovou toleranci, pokud jde o označování výrobků. Spotřebiteli by mělo být jasné, co kupuje. Z tohoto hlediska bychom měli zabezpečit, aby o této otázce mohly rozhodovat i legislativní orgány na regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis (ALDE). – Vážená paní předsedající, i přes pozdní noční hodinu, když poslouchám vyjádření poslanců v této rozpravě, myslím si, že je potřebné říci jen tři věci.

Zaprvé je pravda, že neexistují vědecké důkazy o tom, že geneticky modifikované organismy ohrožují lidské zdraví nebo zdraví zvířat. Jak ovšem poznamenal i přecházející řečník, který už není v tomto jednacím sálu, ani o azbestu se nepředpokládalo, že je nebezpečný, a dnes víme, že způsobuje mezoteliom, nádor na plicích. Samozřejmě, ani o kouření se ještě před několika roky nepředpokládalo, že je škodlivé, avšak teď už víme, že způsobuje rakovinu plic, plicní onemocnění a zúžení věnčité tepny. Je tedy lepší být opatrný, než později litovat.

Zadruhé pan Allister a pan Casaca poukázali na rozdíl mezi geneticky modifikovanými organismy v krmivu a zvířaty, která byla krmena geneticky modifikovanými organismy. Je mezi tím veliký rozdíl. Ten spočívá v tom, že v krmivu se nacházejí geneticky modifikované organismy v úplně jiném stavu, než v jakém jsou geneticky modifikované organismy, které byly použity v krmivu pro zvířata, prošly trávicí soustavou zvířat, došlo k látkové přeměně, a potom jsou jen pravděpodobně přítomny (ačkoli ani to ne) v masu tohoto zvířete, přičemž mají úplně jinou formu, než jakou měly tyto geneticky modifikované organismy v krmivu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE). – (FR) Vážená paní předsedající, je jasné, že toto téma geneticky modifikovaných organismů je demokraticky naléhavé, hospodářsky potřebné a právně nezbytné. Blahopřeji našemu výboru k tomu, jak se vypořádal s touto problematikou.

Z hlediska naší rozpravy je jasné, že Evropská unie je ve velké míře závislá na dovozu krmiv bohatých na bílkoviny. Tím se dostávám zpět k vědeckým diskusím. Vzhledem k dovozu zvířat krmených krmivem, které není v souladu s evropskými pravidly, se musíme zamyslet nad tím, zda je Evropská unie schopna chránit své občany.

Ochranný režim není protekcionismus, je to prostě otázka a já bych se chtěl Komise zeptat, zda si myslí, že kvalita našeho celního systému, která se podle mého názoru výrazně zhoršila, by umožnila reagovat na všechny obavy, na které poukázali účastníci této vynikající rozpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Mulder (ALDE). – Vážená paní předsedající, když bude paní komisařka odpovídat na předložené otázky, mohla by říci několik slov o možnosti zvýšit úroveň tolerance z nuly na vyšší procento, například 0,7 %, anebo 0,9 %? Po vyslechnutí této rozpravy si myslím, že v tom spočívá podstata celé problematiky. V současné situaci je nulová tolerance příliš přísná.

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou, členka Komise. − Vážená paní předsedající, velmi pozorně jsem si vyslechla různé připomínky ctěných poslanců.

Komise uznává, že časově nesourodé schvalování geneticky modifikovaných organismů může představovat problém z hlediska dostupnosti a nákladů na dovoz krmiv. Třebaže jsou rostoucí náklady v tomto odvětví výsledkem různých, složitých a někdy o mnoho širších faktorů, při vypracování studie, kterou předložilo GŘ pro zemědělce, byly zohledněny všechny tyto faktory.

Komise zaměřuje svoje úsilí na řešení některých klíčových faktorů způsobujících tento problém jednak na vnitřní úrovni, prostřednictvím povolování nových geneticky modifikovaných organismů, přičemž je v plné míře dodržen legislativní rámec Evropské unie, jednak na mezinárodní úrovni, prostřednictvím jednání s našimi hlavními obchodními partnery.

Několik řečníků předložilo otázku, zda by byla Komise ochotna zavést vyšší než nulovou míru tolerance. Musím vám připomenout, že pokud bychom to chtěli udělat, potřebovali bychom spolurozhodnutí jednak od Parlamentu a jednak od Rady. Potřebovali bychom též podporu členských států. Velmi dobře víte, jaké bylo stanovisko členských států v různých stálých výborech, kde se nám jen zřídka podařilo dosáhnout kvalifikované většiny (jestli se nemýlím, ještě nikdy se to nepodařilo).

Dovolte mi říci, že zavedením omezení na dovoz živočišných produktů, které pocházejí ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy, bychom pravděpodobně porušili naše mezinárodní závazky.

Nakonec bych se chtěla stručně vyjádřit o opožděních v procesu povolování, o kterých se zmínili někteří řečníci. Mezi Komisí a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin v současnosti probíhá diskuse, jejíž cílem je zvýšit účinnost schvalovacího postupu, aniž by došlo ke snížení kvality vědeckého posuzování.

Jedna z věcí, k nimž jsme dospěli, je skutečnost, že je třeba lépe informovat žadatele o požadavcích, které je třeba splnit ke získání povolení, abychom už od začátku dosáhli zlepšení kvality předkládané dokumentace.

Kromě toho a v důsledku této diskuse přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin závazek v průběhu šesti týdnů od předložení žádosti vykonat předběžnou kontrolu oprávněnosti, čímž se výrazně zkrátí délka trvání schvalovacího postupu.

Je rovněž důležité vzít na vědomí, že schvalovací proces by byl možné výrazně zkrátit, kdyby měla Komise větší podporu členských států v rámci postupu projednávání ve výborech, který vede k vydání povolení na geneticky modifikované organismy.

Na závěr bych chtěla reagovat na vyjádření, že při řízení rizik bereme v úvahu jen hospodářské zájmy. Podle mého názoru je pro nás prvořadým rozhodujícím faktorem ochrana zdraví lidí a zvířat a také ochrana životního prostředí.

V této souvislosti bych chtěla prohlásit, že Komise je i nadále připravena diskutovat o možných návrzích v této oblasti, ale jen za předpokladu, že každé navrhované řešení bude splňovat základní cíl, kterým je zajistit bezpečnost výrobků uváděných na trh Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Děkuji vám, paní komisařko.

Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. (EL) Politika Evropské unie v oblasti geneticky modifikovaných organismů upřednostňuje zájmy velkých nadnárodních společností na úkor spotřebitelů. Zemědělci jsou stále závislejší na monopolizaci a nadnárodní společnosti začínají ovládat odvětví zemědělství.

Geneticky modifikované organismy škodí veřejnému zdraví. Je vědecky dokázáno, že některé druhy geneticky modifikovaných organismů se podílejí na vzniku alergií a oslabují imunitní systém.

Nevratné následky, které mají geneticky modifikované organismy na životní prostředí, ještě znásobují nebezpečí, jež GMO představují. Omezuje se biodiverzita a rozhodně není možné zaručit, že nedochází ke kontaminaci.

Tato politika je škodlivá i z hospodářského hlediska. Mezinárodní hospodářské organizace otevřeně prohlašují, že geneticky modifikované organismy přispívají k rostoucím cenám potravin a hladu ve světě.

Návrh uplatnit nulovou toleranci je nesprávný a neúčinný, je výsledkem kompromisu se zájmy nadnárodních společností. Tento návrh umožňuje pěstovat určité geneticky modifikované organismy a spotřebovávat výrobky pocházející z geneticky modifikovaného krmiva, například maso ze zemí, které nejsou členy Evropské unie.

Jasným cílem této politiky je omezit důrazné protesty pracujících, kteří požadují, aby v členských státech Evropské unie byly bezpečné potraviny bez geneticky modifikovaných organismů za dostupné ceny.

Jsme přesvědčeni o tom, že by v členských státech Evropské unie mělo dojít k úplnému zákazu geneticky modifikovaných plodin a také k zákazu dovozu výrobků, které obsahují stopy geneticky modifikovaných organismů. Zároveň je však třeba přijmout opatření na ochranu spotřebitelů a výrobců na úrovni Společenství.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí