Rozpravy

Středa, 7. května 2008 - Brusel

12. Zhoršení situace v Gruzii (rozprava)

  Předsedající. – (EL) Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o zhoršení situace v Gruzii.

  Janez Lenarčič , úřadující předseda Rady. – (SL) Než začnu hovořit o Gruzii, chtěl bych reagovat na prohlášení, které předseda Evropského parlamentu učinil na začátku dnešního zasedání v souvislosti s Barmou/Myanmarem. Jelikož dnes hovořím poprvé, rád bych jménem předsednictví vyjádřil upřímnou soustrast všem příbuzným obětí cyklonu Nargis v Barmě/Myanmaru. Rád bych vás upozornil na prohlášení, které předsednictví včera zveřejnilo a v němž vyjádřilo ochotu Evropské unie poskytnout této zemi mimořádnou humanitární pomoc.

Vážené poslankyně a poslanci, vrátíme-li se ke Gruzii, vítám rozhodnutí Evropského parlamentu zařadit situaci v Gruzii do pořadu jednání, jelikož vztahy mezi Gruzií a Ruskou federací jsou velmi nestálé. Rada situaci v této zemi velmi bedlivě sleduje. Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy o Gruzii diskutovala nedávno, konkrétně 29. dubna. O této problematice včera diskutoval i Politický a bezpečnostní výbor, v němž také vystoupil místopředseda vlády, pan Baramidze.

Dne 2. května předsednictví zareagovalo jménem Evropské unie zveřejněním prohlášení o stupňování napětí mezi Gruzií a Ruskem. Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, pan Javier Solana, již dříve dvakrát hovořil s prezidentem Saakašvilim a 30. dubna se setkal se zvláštním vyslancem Gruzie, panem Bakradzem. Předsednictví také o nedávných událostech diskutovalo s ruským ministrem zahraničí, panem Lavrovem, na setkání trojky Evropské unie a Ruska, které se konalo v Lucembursku.

Chci zdůraznit, že Evropská unie je velmi znepokojena řadou nedávných událostí, které vystupňovaly napětí mezi Gruzií a Ruskou federací. Jsme především znepokojeni prohlášením Společenství nezávislých států, že v Abcházii hodlá zvýšit počet mírových sil a podél správní hranice vytvořit dalších patnáct kontrolních míst. Rovněž nás znepokojilo sestřelení nepilotovaného gruzínského letadla v gruzínském leteckém prostoru 20. dubna. Kromě toho jsme znepokojeni rozhodnutím Ruské federace navázat oficiální styky s institucemi v Jižní Osetii a Abcházii, které mají fakticky pravomoci a byly zřízeny bez souhlasu gruzínských orgánů.

Evropská unie potvrzuje svůj závazek respektovat suverenitu a územní integritu Gruzie v rámci mezinárodně uznaných hranic, které byly potvrzeny rezolucí č. 1808 Rady bezpečnosti OSN. Evropská unie nadále podporuje mezinárodní snahy o mírové urovnání konfliktů v Abcházii a Jižní Osetii. Podporujeme především činnosti Spojených národů pod záštitou Skupiny přátel Gruzie při úřadu generálního tajemníka OSN a snahy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Evropská unie nabádá všechny strany, aby upustily od jakýchkoli akcí, které by mohla zvýšit napětí, a přijaly opatření ke znovunastolení důvěry. V této souvislosti vítá Evropská unie iniciativu gruzínského prezidenta, která má pomoci konflikt v Abcházii mírově urovnat. Doufáme, že tato iniciativa přispěje ke konstruktivnímu dialogu o této otázce. Zvláštní zástupce Evropské unie a Evropská komise budou nadále pokračovat v úsilí o nastolení důvěry, která přispěje k urovnání konfliktů v Gruzii.

Evropská unie také vítá rozhodnutí Ruské federace uspořádat v některých oblastech vztahy s Gruzií. Tím by byla zrušena vízová omezení pro státní příslušníky Gruzie, obnoveny poštovní spoje a uskutečněna další pozitivní opatření. Co se vnitřní politické situace Gruzie týče, rád bych v tomto důležitém okamžiku vyjádřil přání Evropské unie, aby nadcházející parlamentní volby, které se budou konat 21. května, byly svobodné a spravedlivé. Je důležité, aby gruzínské orgány učinily veškerá opatření, aby zajistily, že veřejnost může průběhu těchto voleb důvěřovat. Proto podporujeme zahájení programu volební pomoci, který je financován nástrojem stability.

Vítáme také nabídku Polska, že uvolní mluvčího polského senátu, aby usnadnil dialog mezi vládou a opozicí. Všechny politické strany v Gruzii, jak vládní, tak opoziční, musejí učinit vše, co je v jejich moci, aby zlepšily předvolební atmosféru a zavedly skutečně demokratickou politickou kulturu.

Na závěr bych rád zopakoval, jaký význam mají pro tvorbu demokracie svobodné a nezávislé sdělovací prostředky. Rovný přístup zástupců vlády i opozice ke sdělovacím prostředkům je jedním ze základních předpokladů svobodných a spravedlivých voleb. Vážení poslanci a poslankyně, to je vše. Těším se na vaše názory na situaci v Gruzii.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, nejprve musím říci, že naprosto sdílím názory předsednictví EU, pokud jde o závažnost nejnovějšího vývoje v Gruzii.

Zítřejší mise politických ředitelů EU bude skutečně velice užitečnou příležitostí k tomu, abychom potvrdili, že Gruzii v tomto velmi obtížném okamžiku bezvýhradně podporujeme.

Napětí při neurovnaných sporech v Abcházii a Jižní Osetii se bohužel rychle stupňuje. Nedávná rozhodnutí Ruské federace o posílení vazeb se separatistickými faktickými orgány v Abcházii a Jižní Osetii znamenají narušení územní celistvosti Gruzie, tato opatření také zvýšila pravděpodobnost, že budou dva separatistické regiony v budoucnosti uznány, a tím pádem budou oslabeny snahy nalézt mírové řešení. Komise proto Ruskou federaci vyzývá, aby tato rozhodnutí stáhla, nebo je alespoň neprováděla, jak to ve svém prohlášení jednoznačně vyjádřila Evropská unie.

Měli bychom se nyní soustředit na to, jak tuto šachovou partii, ve které každý tah vyvolává protitah, zastavit. Jakákoli navrhovaná akce by měla být hodnocena podle schopnosti zklidnit situaci.

To říkám v neposlední řadě proto, že by další zhoršování současné krize mohlo ohrozit stabilitu nejen v Gruzii, ale na celém jižním Kavkazu.

Vítáme novou mírovou iniciativu pro Abcházii, se kterou přišel pan prezident Saakašvili. Domnívám se, že je důležité, aby byla tato iniciativa rozvíjena způsobem, který by byl základem konstruktivního dialogu se všemi zúčastněnými stranami. To znamená především se samotnými Abchazany, kteří snad budou připraveni, aby se zapojili do diplomatického procesu, což jim, doufám, bude umožněno.

Chceme-li nalézt udržitelné, mírové řešení těchto sporů, zůstává Rusko důležitým hráčem.

Komise již vzala v potaz žádost Gruzie, aby Evropská unie přijala opatření, která by Rusko přiměla zrevidovat svoji současnou politiku. Jsem přesvědčena, že se těmito opatřeními budeme zabývat, musíme se však vyvarovat symbolických akcí, které by k řešení krize nepřispěly, a naopak by napětí ještě zvýšily.

Vzhledem k těmto skutečnostem se domnívám, že by celková revize mírových mechanismů, kterou navrhl například generální tajemník OSN v poslední zprávě o Abcházii, mohla přispět k mírovému urovnání těchto sporů, pokud bude mít podporu všech stran. Všichni bychom měli být připraveni podporovat toto úsilí aktivněji.

Nesmíme zapomínat, že během posledních čtyř let odvedla Gruzie obrovský kus práce, aby se stala demokratickou a tržně orientovanou společností.

Právě jsme vydali zprávu o pokroku, ze které vyplývá, že i když Gruzii čeká ještě dlouhý kus cesty, dosáhla v několika oblastech akčního plánu EPS výrazného pokroku. Tyto úspěchy potvrzují odhodlání Gruzie posílit v rámci EPS vazby s Evropskou unií.

Pokud jde o nadcházející legislativní volby, zmobilizovali jsme balíček volební pomoci v hodnotě 2 milionů eur (který již byl kotován), abychom zaručili spravedlivější podmínky a transparentnější průběh voleb. Rovněž poskytujeme značnou pomoc na podporu programů rehabilitace, které bez ohledu na etnické rozdíly pomáhají obyvatelstvu v oblastech zasažených konfliktem.

Komise bude tudíž i nadále podporovat Gruzii v politickém, sociálním a hospodářském vývoji, protože je přesvědčena, že je tato země dostatečně silná, aby překonala výzvy, jimž čelí.

  Jacek Saryusz-Wolski , jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, Parlament by měl být hluboce znepokojen nedávným vystupňováním již tak napjaté situace v Gruzii. Měl by dát najevo pevné odhodlání a podpořit svrchovanost a územní celistvost Gruzie.

Nedávné rozhodnutí ruské vlády navázat oficiální styky a posílit ruskou vojenskou přítomnost v Abcházii přesahuje a porušuje platné smlouvy a územní celistvost Gruzie. Kromě tohoto to přispívá ke zvýšení napětí v konfliktních oblastech a oslabuje mezinárodní mírové úsilí.

Co lze učinit, aby se v celé oblasti obnovily mír a stabilita? Předložím vám několik možných doporučení k usnesení. Zaprvé, měli bychom Rusko a Gruzii vyzvat, aby se mírnily, snažily se nalézt mírové řešení sporu a umožnily EU, aby se ujala role zprostředkovatele. Zadruhé, měli bychom ruskou vládu vyzvat, aby zrušila své rozhodnutí navázat oficiální styky s Abcházií a Jižní Osetií a aby z Abcházie stáhla své vojenské síly. Zatřetí, měli bychom vyzvat Radu bezpečnosti OSN, aby zesílila mandát a zdroje hlídek UNAMIG, aby mohly vzniknout skutečně nezávislé mezinárodní mírové jednotky. Měli bychom doporučit, aby se Evropská rada a Komise ujaly aktivnější úlohy a zapojily se do řešení konfliktu, např. prostřednictvím mise v rámci EBOP. Měli bychom usilovat o to, aby Evropská unie co nejdříve vyslala misi na posouzení konfliktu. Měli bychom také vyzvat mezinárodní společenství, aby se připojilo k úsilí EU o stabilizaci situace a vyřešení konfliktu v této oblasti.

Tento konflikt je výzvou pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Poskytne EU příležitost k tomu, aby jednala podle svých ambicí a v souladu s ustanoveními o společné zahraniční a bezpečnostní politice, která jsou obsažena v Lisabonské smlouvě, a aby v konfliktních situacích nebyla pouze tím, kdo platí, ale i hráčem.

  Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, paní komisařko, minulý týden jsem měl spolu s delegací příležitost navštívit nejen Tbilisi, ale také Abcházii a obsazenou část okresu Gali. Obzvláště mnou pohnuly dvě věci: zaprvé osudy lidí, kteří byli nuceni uprchnout, ale jen někteří z nich se mohli vrátit, aby obdělávali svá pole, a kteří samozřejmě jen s obtížemi prodávají své produkty přes hranici, jež náhle proťala jejich zemi.

Rovněž mě znepokojil fakt, že zástupce faktické vlády, s nímž jsme hovořil, byl evidentně poněkud neschopný. Pane komisaři, obávám se, že, jak jste se zmínil, Rusko poskytne lidem v Abcházii velmi málo příležitostí a možností, aby se zapojili do mírového plánu.

Naše sympatie tudíž přirozeně patří Gruzii, malé zemi, která čelí tlaku velkého souseda. Jsem nicméně přesvědčen, že zdrženlivost musejí prokázat obě strany, a to především dnes, a proto podporuji prohlášení Rady a Komise.

Další důvod, proč tato prohlášení podporuji, spočívá v tom, že považuji včerejší projev místopředsedy gruzínské vlády v našem výboru a způsob, jakým jej přednesl, za poněkud neuspokojivý, neboť z něj zaznívalo chřestění zbraní, jemuž by se v této kritické etapě měli všichni snažit vyhnout.

Volby jsou za dveřmi a některé věci, včetně řízení voleb, jsou přirozeně zneužívány. Právě do této pasti Rusko padá, a dokonce nepřímo a nevědomky podporuje ty síly v Gruzii, které by konflikt uvítaly a využily jej k vlastním politickým cílům. Znovu opakuji: Gruzie a její snahy o nezávislost a integritu plně podporujeme – o tom nelze diskutovat. Doufáme také, že nadcházející volby proběhnou svobodně a spravedlivě.

Gruzii přibližují k Evropské unii především dvě věci, které jsou podle mého názoru důležité. První z nich je uvolnění vízových omezení. Je nepřípustné, aby Rusové a nepřímo i občané Abcházie a Gruzie, kteří mají ruské pasy, využívali vízových svobod, které sami Gruzínci nemají. To je nespravedlivé a je třeba to napravit. Zadruhé, v Gruzii je třeba vytvořit skutečnou vícestrannou mírovou misi. Nesmíme dopustit, aby v této oblasti působila mírová skupina, která je na jedné straně tvořena Ruskem, tedy jednou stranou konfliktu, a na druhé straně důležitou skupinou, která oblast v podstatě obsadila a nyní v ní zajišťuje mírové jednotky.

Jsem přesvědčen, že záměr Gruzie zabránit tomuto vývoji je oprávněný, a je nanejvýš důležité, jak již paní komisařka výboru sdělila, abychom si udrželi schopnost vyjednávat. Přirozeně nemůžeme souhlasit se všemi podrobnostmi a formulacemi, s nimiž Gruzie přijde, vždyť jsme Evropská unie, ale tyto dva gruzínské požadavky si zasluhují obzvláštní podporu. Doufám, že Komise bude aktivně a samozřejmě i úspěšně podporovat zájmy Gruzie v této oblasti.

  Georgs Andrejevs, jménem skupiny ALDE. – (LV) Paní předsedající, pane ministře, paní komisařko, dámy a pánové, když jsem před týdnem jako poslanec Evropského parlamentu navštívil Tbilisi, měl jsem možnost se na vlastní oči přesvědčit, jaká situace v Gruzii panuje. Jménem své politické skupiny, tedy skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, bych chtěl mezinárodní společenství upozornit na destabilizační úlohu vojenských sil Ruské federace v konfliktní oblasti. Rada a Evropská komise by měly zvážit a podpořit výzvu Gruzie, aby mezinárodní společenství a mezinárodní organizace zvážily možnost nahrazení ruských „mírových“ sil jinou formou, a měly by také přezkoumat, zda by nebylo možné vyslat do abcházské oblasti Gruzie mírovou misi pod dozorem EU. K vyřešení konfliktu je třeba silná mezinárodní podpora a spolupráce s Gruzií, chtěl bych však také vyzvat gruzínskou vládu, aby učinila, co je v jejích silách, aby zlepšila domácí politickou atmosféru v samotné Gruzínské republice. Letošní prezidentské volby, které se konaly 5. ledna, znamenaly rozhodnutí uniknout z bezvýchodné situace, během vlastních voleb však byla zaznamenána řada přestupků a nejasností a s politováním musím uznat, že opatření příslušných gruzínských orgánů nebyla dostatečná, aby voliče a kandidáty přesvědčila, že tyto orgány mají politickou vůli k tomu, aby vyšetřily všechny volební přestupky, k nimž během těchto voleb došlo. Jsem přesvědčen, že během parlamentních voleb, které proběhnou v květnu, přijmou příslušné gruzínské orgány všechny nezbytné kroky, aby zvýšily důvěru veřejnosti v průběh voleb. V této souvislosti vítám program volební pomoci financovaný Komisí, na němž se podílejí čtyři nevládní organizace, OSN a Rada Evropy. Všechny politické skupiny, vláda a opozice musejí učinit vše, co je v jejich moci, aby zlepšily současné vysoce polarizované klima v Gruzii a nastolily skutečně demokratickou politickou kulturu. Obě strany – koalice i opozice – a samozřejmě i občanská společnost musejí pochopit, že vnitrní nestabilita zvyšuje riziko a pravděpodobnost dalších destruktivních vlivů ze sousedních států, zejména z Ruské federace. Děkuji vám za pozornost.

  Marie Anne Isler Béguin, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, pane Lenarčiči, hovořím jménem delegace; jsem předsedkyní delegace Evropského parlamentu do tří kavkazských zemí.

Zcela oprávněně tvrdíte, že je situace znepokojivá a vážná, a podle mého názoru nemůžeme stát se založenýma rukama a sledovat, jak dochází ke stále silnějším provokacím. Osobně bych řekla, že se jednalo téměř o zabrání jedné země druhou. Když Rusko v březnu zrušilo režim sankcí nařízený Společenstvím nezávislých států, otevřelo si možnost poslat Abcházii vojenskou pomoc. Dne 16. dubna Rusko legalizovalo dvoustranné vztahy a oficiální dokumenty Abcházie a Jižní Osetie. To samozřejmě znamená nepřímé uznání těchto dvou separatistických regionů. Následně Rusko 24. dubna samozřejmě jednostranně zvýšilo počet jednotek a vyslalo ozbrojené vybavení. Nevíme o kolik. Ani zástupci OSN, kteří jsou v zemi přítomni, nevědí, o kolik Rusko počet mírových sil zvýšilo. Jak se zmínili moji kolegové, minulý týden jsme navštívili Gali a nenašli jsme žádný důvod, proč by měl být počet vojáků zvýšen ze 2 000 na 3 000. Všechny poslance, kteří to možná ještě nevědí, chci informovat, že tato dohoda byla uzavřena v roce 1994, kdy se Rusko do věci vložilo jako zprostředkovatel a navrhlo, že vyšle mírové jednotky na území Abcházie, tedy mezi oblast Abcházie a oblast, kde žije gruzínské obyvatelstvo. Společenství nezávislých států dnes dbá na vlastní rozmanitost, přesto jsou v oblasti přítomny pouze jednotky Ruska. Jelikož jsme nyní sami v pozici zprostředkovatele, můžeme si položit otázku: Jakých výsledků toto zprostředkování dosáhlo?

Rovněž se chci zeptat, v čem spočívá naše odpovědnost. Samozřejmě jsem vyslechla všechny vaše návrhy, ale podle mého názoru musíme nyní zastavit stupňování násilí. Také jsem slyšela poslední dvě prohlášení Rady. Evropská unie podporuje pouze obnovení důvěry. Pane Lenarčiči, v této oblasti dnes nelze najít ani špetku důvěry. Neexistuje už ani žádný dialog. Abcházie přerušila dialog s Gruzií v roce 2006. Pokud jde o komunikaci ze strany Evropské unie, Komise provádí určitá opatření. Tvrdí, že se Evropská unie do konfliktu zapojí pouze tehdy, požádají-li o to obě strany. Na to mohu odpovědět: K tomu nikdy nedojde. Rusko nás nikdy nepožádá, abychom mu pomohli problém vyřešit, protože Rusko vždy tvrdilo, že se tohoto konfliktu neúčastní. Z tohoto důvodu nyní vyvstává otázka odpovědnosti Evropské unie.

Ačkoli jste rovněž oznámili, že je OSN ochotna poskytnout podporu, dobře víme, že se OSN dostala do mrtvého bodu a že selhala, protože když byla vyzvána, aby vydala rezoluci, Rusko neodpovědělo. Rusko tedy celý tento proces zdržuje. Jsem přesvědčena, že máme dostatek důvodů i možností, aby naše pomoc byla mnohem konkrétnější. Již nejde jen o urovnání konfliktu; jsme zjevně ve fázi, kdy musíme hrozícímu konfliktu zabránit. Proto musíme jednat, a z toho důvodu v kontextu rezoluce, pro kterou jsme minulý týden ve Tbilisi hlasovali, například zvažujeme, že Rusku navrhneme, aby se podílelo na zachování míru tím, že do této oblasti pošle civilní mírový sbor. Myslím, že bychom neměli zapomínat na Balkánský poloostrov. Domnívám se, že nám dějiny neodpustí, že jsme dvakrát nebyli schopni jednat. Válka na Balkáně by měla být válka poslední a podle mého názoru je na nás, abychom konflikt na jižním Kavkazu uhasili hned v zárodku.

  Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane ministře, paní komisařko, na poslední chvíli jsme prolomili poněkud kompromitující mlčení o otázce Gruzie.

V konfliktu, který probíhá v Abcházii a Osetii, nejde o práva ruské menšiny. I přes etnické čistky, jimiž v této oblasti po roce 1993 prošlo tři sta tisíc Gruzínců, nabízí demokratická Gruzie Abcházii již několik let autonomní svobody. I přesto učinilo Rusko v poslední době kroky k uznání loutkové administrativy v Abcházii tím, že posílilo obchodní vazby a rozšířilo působnost ruského rodinného, občanského a obchodního práva i na tuto oblast.

Dnes si musíme položit jednu velmi důležitou otázku: Nepovzbudili jsme Rusko k tomu, aby tato opatření přijalo, tím, že jsme byli proti členství Gruzie v NATO? Tuto otázku by si měli klást především v Berlíně. V tomto konfliktu jde o geopolitiku. V sázce je důvěryhodnost Evropské unie a mír v této oblasti. Pokud se nám nepodaří zabránit Rusku, aby pokračovalo v akcích, které mají zlomit jednoho z našich klíčových partnerů na Kavkazu, v budoucnosti si nás nikdo příliš vážit nebude.

Měli bychom se připojit ke Spojeným státům a spolu s nimi uspořádat o této problematice setkání Rady bezpečnosti a OBSE. Kromě pevné diplomatické podpory ve věci celistvosti Gruzie bychom měli požadovat, aby byly ruské ozbrojené síly nahrazeny silami, které budou jednat pod mandátem OSN nebo OBSE. Stálo by za to vyslat do Tbilisi parlamentní misi. Pokud při ní neuspějeme, mohou Rusko a jeho neoimperiální politika přivést celou oblast na pokraj války.

  Miloslav Ransdorf , jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Gruzie měla od roku 1991 tři prezidenty: disidenta Gamsachurdiu, aparátčíka Ševarnadzeho a nyní amerického chráněnce Saakašviliho.

Těžko říci, kdo z nich byl horší. Když tu byl pan Saakašvili, tak nám sdělil jedinou myšlenku a sice, že máme kupovat gruzínská vína, protože jsou to vína svobody. Nevím, zda-li třeba Čvančchara, oblíbené Stalinovo víno, je víno svobody, ale v každém případě situace v Gruzii je špatná. Čtvrtina národa emigrovala, 1 300 000 Gruzínců pracuje na území Ruské federace a sama tato skutečnost ukazuje, že je nutné spolehnout se na to, aby tyto dvě země mezi sebou problémy vyřešily, protože nastupuje nový prezident v Kremlu, pan Medveděv. Myslím si, že je mu třeba nechat čas, aby realizoval to, co slíbil, tzn. podat vstřícnou ruku Gruzii, a pomohl řešit situaci, která už teď je velice špatná.

  Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE). – (NL) Chtěla bych předsednictví i paní komisařce poděkovat za odpovědi. Panují obrovské obavy z vyostření napětí v tomto regionu. Souhlasím se vznesenými připomínkami i s výzvami ke zdrženlivosti.

Otázka však zní: K čemu to bude, když už závěry Rady z listopadu 2007 vyzývaly ke zdrženlivosti, přesto se však napětí stupňuje. Co teď, paní předsedající? Místopředseda gruzínské vlády, pan Baramidze, opakovaně žádal o pomoc, – a to velice nevybíravým jazykem, jazykem, který jen málo zklidní napětí, a to i na straně Gruzie. Co tedy máme dělat?

Na prvním místě je mise. Na zprostředkování se musí podílet nejen Gruzie, ale i Rusko. Druhým bodem je mírová mise OSN. Je nepřípustné, aby Rusko samo určovalo, že do této oblasti budou vyslány ruské jednotky.

Paní předsedající, třetí bod se týká snížení tlaku. Právě jsem na počítači v kanceláři sledovala slavnostní přísahu prezidenta Medvěděva. Poslouchala jsem, jak nový prezident, pan Medvěděv, energicky vyhlašuje svůj záměr chránit ruskou suverenitu a nezávislost. Jeho gruzínský protějšek učinil totéž. Chtěla bych všechny, kdo by dnes panu prezidentu Medvěděvovi rádi poblahopřáli, požádat, aby jej zároveň vyzvali k tomu, aby zaručil suverenitu a nezávislost gruzínského území.

Paní předsedající, zásadní význam má konstruktivní spolupráce; konstruktivní spolupráce obou stran. Nový ruský prezident pro nás představuje novou příležitost, abychom se jej o tom rozhodněji pokusili přesvědčit. Velmi vám děkuji.

  Jan Marinus Wiersma (PSE). – (NL) Rád bych se připojil k předchozím řečníkům, včetně paní komisařky a pana úřadujícího předsedy Rady, a vyjádřil spolu s nimi obavy ze situace, která v této oblasti – zejména na Kavkazu – nastala v souvislosti s Gruzií a potížemi v Jižní Osetii a Abcházii. Zatímco jsme až donedávna hovořili o nevyřešených konfliktech, dnes je situace taková, že hrozí, že se z těchto konfliktů stanou konflikty latentní; a všichni se samozřejmě musíme snažit, aby se z nich nestaly konflikty otevřené. Evropská unie, OSN a každý, kdo je schopen hrát určitou roli, nese odpovědnost za zmírnění situace.

Musíme samozřejmě odmítnout kroky, které Rusko učinilo. Jsou to – nebo se tak alespoň zdají – kroky k formalizaci a k případnému uznání nezávislosti. V tomto ohledu mají samozřejmě velký význam geostrategické zájmy. Dokážu si představit, že je Moskva frustrována z nedávné vrcholné schůzky NATO, na níž se jeho členové dohodli, že Gruzii v dlouhodobém výhledu umožní do NATO vstoupit, a přirozeně v ní také panuje nezbytná rozmrzelost nad reakcí většiny zemí EU na vyhlášení nezávislosti Kosova. Domníváme se, že takovéto záležitosti je třeba od situace v Kosovu důsledně oddělit. V minulosti byly o této problematice uzavřeny dohody v rámci OBSE a jsme přesvědčeni, že se především OSN musí snažit, aby celou problematiku, konzultace a dialog znovu dostala do správných kolejí.

Dnes jsme skutečně svědky určité eskalace na obou stranách, eskalace slovní války a jakési šachové partie, jak prohlásila paní komisařka, obávám se však, že tato partie zůstane bez vítězů – což nikomu nic dobrého nepřinese.

Na jedné straně je reakce Ruska, které zvyšuje počet „mírových“ jednotek. Na druhé straně dělá Gruzie potíže při jednáních v rámci WTO o členství Ruska. Jsem přesvědčen, že zřejmý nacionalistický podtón obou stran musí být z diskuse odstraněn.

Jak již mnozí poznamenali, měly by všechny strany prokázat zdrženlivost, a dlouhodobě je třeba usilovat o strukturální řešení. Jsem přesvědčen, že Evropská unie může mít v tomto směru důležitou úlohu, a to i v přímém dialogu s Ruskem během nadcházející vrcholné schůzky EU a Ruska. Ta může být příležitostí k tomu, abychom se nového prezidenta zeptali, jaké má jeho země s těmito zmrazenými konflikty plány, a to nejen na Kavkazu, ale také v Podněstří; snad nám nový pan prezident nastíní své záměry, pokud jde o dohody, které byly v rámci OBSE uzavřeny myslím v roce 1999 v souvislosti se situací v těchto odtržených zemích, republikách, státech atd.

Na závěr jen podotýkám, že souhlasím se všemi, kdo kritizovali ruský výklad rozhodnutí OSN – tyto „mírové“ jednotky samozřejmě mírové nejsou; je třeba je považovat spíše za jednotky, které slouží ruským strategickým vojenským zájmům, a zcela jistě ne cílům OSN. V tomto směru je třeba uzavřít nové dohody a v nich může Evropská unie hrát určitou roli.

Kromě toho musí být samozřejmě zachována územní celistvost Gruzie, stejně jako respekt této země vůči menšinám a jejich potížím – o tom se zmínil pan Swoboda –, jelikož hrozí, že se obyčejní lidé dostanou mezi mlýnská kola Moskvy a Tbilisi. Je samozřejmě důležité, abychom se snažili vyřešit problém uprchlíků. Evropská unie by mohla nejlépe přispět tím, že bude investovat do opatření na vybudování důvěry, která oběma stranám pomohou obnovit dialog.

  Árpád Duka-Zólyomi (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, paní předsedající. Podle včerejšího prohlášení gruzínského ministra pro reintegraci je Gruzie velmi blízko válce. Situace mezi Gruzií a Ruskem je stále napjatější. Výnos pana Putina, v němž vyzývá státní agentury, aby zvýšily spolupráci s Abcházií a Jižní Osetií, sestřelení nepilotovaného gruzínského letadla a rozmístění dalších ruských vojenských jednotek v Abcházii jsou dostatečnými důvody k vážným obavám, která vyjádřila vláda pana Saakašviliho.

Bez ohledu na územní celistvost Gruzie chce Rusko postupně dostat dvě odtržené gruzínské oblasti pod svoji kontrolu. Ruské motivy jsou typické pro ruskou politiku dominance. 80 % obyvatel Abcházie má dnes ruské občanství a Rusko tvrdí, že tudíž nese odpovědnost za jejich ochranu. Stejně typické je včerejší prohlášení generála Alexeje Maslova, vrchního velitele ruských pozemních sil: „Rostoucí počet jednotek v Abcházii je v zájmu zabránění ozbrojeného konfliktu a posílení stability v zakavkazské oblasti.“

Rusko jednoduše nemůže unést, že se Gruzie rozhodla pro autonomii, nezávislost a evropsko-atlantickou integraci. Gruzie je nedílnou součástí evropské politiky sousedství. Neseme odpovědnost za to, abychom co nejvíce podporovali gruzínské reformy, a za rozvoj demokracie a právního státu.

To je také cílem důsledných snah Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Gruzie. Před týdnem jsme se sešli v Tbilisi a přijali jsme řadu rozhodujících doporučení. Navštívili jsme také konfliktní oblast v Abcházii, ve které v současnosti panují netolerovatelné podmínky. Jsem přesvědčen, že musíme Gruzii podporovat více energicky a jednoznačně a vyvinout silnější tlak na Rusko. Mírové síly by měly být transformovány na síly mezinárodní a neutrální. Tbilisi se k situaci staví s rozvahou a tamní vláda by problémy ráda vyřešila mírovou cestou. V Gruzii byly připraveny parlamentní volby a zanedlouho proběhnou. Tyto volby budou důležitou zkouškou mladé a křehké gruzínské demokracie a musíme této zemi poskytnout veškerou pomoc, abychom zaručili, že volby proběhnou úspěšně. Děkuji vám za pozornost.

  Józef Pinior (PSE). – (PL) Paní předsedající, paní komisařko, Evropský parlament se při řadě příležitostí zapojil do otázky budování demokracie v Gruzii. Dosud jsme s obdivem přihlíželi, jak se lidé v Gruzii snaží budovat liberální demokracii, silnou občanskou společnost a svobodné volby. Evropský parlament i dnes stojí pevně na straně gruzínské demokracie a na straně územní celistvosti gruzínského státu.

Včera jsme vyslechli projev místopředsedy gruzínské vlády, pana Giorgiho Baramidzeho. Otázky, k nimž se pan Baramidze vyjadřoval z pohledu Gruzie, odhalují závažnost situace, které dnes na Kavkazu čelíme. Samozřejmě vyzýváme všechny strany, Gruzii i Rusko, aby zachovaly rozvahu. Musí být nicméně jasné, že v Evropě v žádném případě nesouhlasíme s neoimperialistickou politikou Ruska vůči kavkazským zemím nebo vůči Gruzii. Rusko nese za zaručení míru a bezpečnosti v této oblasti obzvláštní odpovědnost.

Zároveň je třeba zdůraznit, že pro mezinárodní situaci i pro samotnou Gruzii je nanejvýš důležitá gruzínská demokracie. Proto vyzýváme gruzínské orgány a občany, aby dále posilovali gruzínskou demokracii, občanskou společnost a právní stát.

Prohlášení paní komisařky o účasti EU na podpoře nadcházejících gruzínských voleb je krokem Evropské unie, který by měl být pro evropskou politiku na Kavkazu typický: měli bychom bránit Gruzii, obdivovat budování demokracie a vyjádřit jasný nesouhlas s rozpadem územní celistvosti této země. Vyzýváme Rusko a Gruzii, aby podpořily stabilitu, mír a bezpečnost v této oblasti.

  Charles Tannock (PPE-DE). – Paní předsedající, Rusko má nového prezidenta, ale Vladimír Putin se ujal funkce předsedy vlády, a to mu umožní, aby si udržel moc a mohl na svého chráněnce, Dimitrije Medvěděva, dohlížet. Výsledkem bude, že se ruská zahraniční politika vůbec nezmění.

Záplava petrodolarů činí z Ruska znovuožívající velmoc, tato velmoc však bohužel vidí vše jen z hlediska vyrovnaných zisků a ztrát. Putinova zahraniční politika – kterou chce obnovit cosi, co by vypadalo přibližně jako bývalý Sovětský svaz – se soustředí na to, co Rusko shovívavě označuje za „blízkou cizinu“ – republiky bývalého Sovětského v Pobaltí, ve východní Evropě a na jižním Kavkazu, kde se Rusko rozhodlo udržet si sféru vlivu. Tyto země jsou trestány za to, že se upínají k Západu, k NATO a k EU, spíše než k Moskvě.

Během funkčního období prozápadního reformního prezidenta Saakašviliho Gruzie značně trpí nadměrnou přísností Ruska. Kromě toho, že využívá obchodní a energetické dodávky jako diplomatické zbraně, Putin důsledně usiluje o oslabení územní celistvosti Gruzie prostřednictvím tiché podpory odtržený samozvaných republik Abcházie a Jižní Osetie. Příchod dalších ruských vojáků do Abcházie – údajně v zájmu zachování míru, ale nepochybně připravených k boji – a nedávné sestřelení gruzínského nepilotovaného letadla provokativně zvýšily napětí v oblasti.

Ale vzhledem k tomu, jak Západ spěchá, aby bez jakékoli rezoluce OSN či mezinárodní dohody uznal nezávislost Kosova, má bohužel jednání Ruska určitou logiku. Uznání Kosova odkrylo zdroj mnoha nepředvídaných problémů a Rusku dodalo pádné morální argumenty. Neměli bychom být překvapení, že to Rusko považuje za precedens. Bylo by opravdu tragické, kdybychom svým přístupem ke Kosovu způsobili Gruzii nenapravitelné škody a vyvolali v zemi, jejíž územní celistvost by měla být rozhodně chráněna, ozbrojený konflikt.

  Alessandro Battilocchio (PSE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, minulý týden jsem se spolu s kolegy z meziparlamentní delegace, vedené paní Isler Béguinovou, zúčastnil setkání v Tbilisi a s připomínkami paní Isler Béguinové naprosto souhlasím: situace se skutečně zhoršuje a stupňující napětí by mohlo vyústit v otevřený ozbrojený konflikt. Během oficiálního setkání pan prezident Saakašvili potvrdil, že by to tentokrát mohla být otázka hodin spíše než dní.

Bezvýchodná situace v Abcházii a Jižní Osetii se řeší a Moskva oficiálně potvrdila, že chce s oběma oblastmi navázat právní vztahy. Tím bude znovu otevřena diskuse o územní celistvosti Gruzie, která byla uznána rezolucemi OSN.

Doufáme, že se Evropa nakonec sjednotí a ujme se v hledání mírových řešení výraznější úlohy dříve, než bude pozdě. Pokud se vztahy zpřetrhají, bude až příliš snadné předpovědět sérii řetězových reakcí v celé oblasti a události, jejichž důsledky by jednoho dne dosáhly i k nám. Proto doufáme, že Rada i Komise dají v této souvislosti najevo opravdové odhodlání.

Buďto budeme situaci řešit a zdvojnásobíme snahy o zprostředkování, nebo bohužel poneseme obrovskou odpovědnost za to, že jsme nebyli schopni ani ochotni vynaložit dostatečné úsilí.

  Corien Wortmann-Kool (PPE-DE). – (NL) Gruzie je náš přítel. Skutečné přátelství znamená umět nabídnout podporu a pomoc, a tomu musí Evropa v době, kdy jde o územní celistvost Gruzie, dostát. Skutečné přátelství ale také umožňuje vyjádřit kritiku v případech, kdy je kritika na místě.

Paní předsedající, gruzínská vláda stojí před obtížným úkolem. Na základě evropských hodnot musí budovat demokracii v zemi, která má zcela odlišnou historii. Musí také budovat ekonomiku a paní komisařka správně prohlásila, že v EPS bylo dosaženo výrazného pokroku, i když je stále třeba mnoho věcí provést. V době, kdy jde o územní celistvost země a kdy Rusko tuto celistvost ohrožuje, je to pro gruzínskou vládu úkol nadmíru obtížný.

Evropa musí k této problematice zaujmout jednoznačný postoj a musí podpořit strany, které jsou do tohoto konfliktu zapojeny. Návrhy prezidenta Saakašviliho si zaslouží spravedlivou šanci. Je lepším řešením než chrastění zbraní. Mise, které se má předsednictví Rady zúčastnit, je mise dobrá a pryč jsou dny, kdy jsme si mohli dovolit jen sedět a čekat, až se věci samy urovnají. Rada a Komise musejí dát najevo ochotu jednat.

Fakt, že se mají 21. května konat parlamentní volby, zvyšuje napětí. Účastním se pozorovatelské mise a volby budeme sledovat pozorně. Tyto parlamentní volby budou zkouškou Saakašviliho vlády. Proto je třeba zaručit, aby to byly volby spravedlivé a demokratické. To bude pro Evropu základem k tomu, aby spojila síly a zaručila, že mohou občané celé Gruzie – jinými slovy i Abcházie a Jižní Osetie – žít ve svobodě a demokracii. Proto si Gruzie zaslouží naši podporu. Velmi vám děkuji.

  Robert Evans (PSE). – Paní předsedající, paní komisařka Ferrero-Waldnerová začala své připomínky prohlášením o tom, jak je situace vážná, a tento názor vyjádřil i pan Lenarčič jménem Rady. Všichni řečníci zdůraznili kritičnost současné situace.

Z návštěv v Gruzii vím, že se tato země skutečně snaží posílit vazby s Evropskou unií. Vážení kolegové, domnívám se, že bychom měli Gruzii podpořit, neboť čelí krizi a tomu, co pan kolega před chvílí označil za ruský imperialismus.

Rusko nikdy územní celistvost Gruzie v souvislosti s Abcházii a Jižní Osetií neuznalo. Z toho, co jsme v posledních týdnech slyšeli, víme, že byli ruští a abchazští separatisté zjevně zapojeni do incidentů s výzvědnými letadly, které zvyšují napětí, a všichni musíme uznat, že jedna věc byla příčinou další. Neznám všechna diplomatická opatření, která jsou prováděna, ale obávám se, že se Evropská unie dostatečně nesnaží, aby stupňování násilí zastavila. Paní Isler Béguinová před chvílí prohlásila, že nám dějiny neodpustí, pokud nic neučiníme. Nečiňme nic a v celé oblast se rozhoří válka – válka bez vítězů.

Moje dnešní poselství – nejen pro tento Parlament, ale i pro pana Lenarčiče v Radě a samozřejmě i pro paní komisařku Ferrero-Waldnerovou – zní, učiňte, co je ve vašich silách a na nejvyšší úrovni, abyste zaručili, že všichni, a to zejména Rusové, chápou, jak je vývoj v této oblasti nebezpečný a že musíme stupňování násilí zastavit dříve, než budeme čelit další balkánské krizi.

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Paní přesedající, musíme věci říkat jasně: Zastavte válku! Ruki proch ot Gruzii – Ruce pryč od Gruzie! Žádný další mandát OSN pro toho, kdo konflikt podporuje! Jedině tak nám bude Kreml naslouchat. Pokud to EU říci nedokáže, ponese spoluodpovědnost. Můžeme to říci zde a požadovat, aby si ruští výsadkáři vrátili do Ruska.

Před krveprolitím ve Vilniusu v lednu 1991, když byli již výsadkáři na místě, nikdo takové varování nevydal.

Rusko se nyní snaží vystupňovat napětí kolem Gruzie a proti Gruzii, a toto napětí stále více militarizovat, a důvody jsou pravděpodobně politické, ale nikoli pouze politické. Jaké poučení z toho plyne?

Postavit prezidenta Medvěděva před hotovou věc, dojde-li k bojům mezi ruskými a gruzínskými ozbrojenými silami, což mohou ruské tajné služby snadno zorganizovat, nebo mu naopak umožnit, aby předstíral umírněnost, aby ovlivnil nadcházející volby v Gruzii, aby se EU potrestáním Gruzie pomstil za Kosovo, aby zastavil hospodářský růst Gruzie a boj proti korupci, který se rozpoutal po významném přechodu z ruského na západní způsob státní správy.

Neposlušná Gruzie bohužel čelí přímé hrozbě války. V takovém případě bychom s odvoláním se na možnou vazbu mezi bukurešťským vetem mapy NATO pro Gruzii a rychle rostoucí agresivitou Ruska mohli požádat Německo, aby se ujalo úlohy zprostředkovatele v konfliktu mezi Ruskem a Gruzií a pokusilo se zabránit nejhoršímu. Již není čas zabývat se místními, etnickými či nevyřešenými malichernostmi. Tato věc je věcí Evropy.

(Potlesk)

  Urszula Gacek (PPE-DE). – Paní předsedající, v dnešní rozpravě byla vznesena řada otázek – víza, dohody o volném obchodu a nadcházející volby. Všechny tyto věci stojí za diskusi. Klíčovou otázkou, na kterou se musíme soustředit, je však vratká bezpečnostní situace. V době, kdy se Gruzie obává dalších ruských provokací, či dokonce agrese, musíme této zemi poskytnout podporu.

Neměli bychom dnešní poselství nechat rozmělnit. Zaprvé, nebudeme tolerovat ruské provokace. Zadruhé, územní celistvost Gruzie nesmí být jakkoli oslabena a zatřetí, mírové jednotky v potenciálních odtržených oblastech musejí být neutrální a musejí mít důvěru všech stran. Ruské jednotky tato kritéria zjevně nesplňují.

To jsou otázky, na které musíme odpovědět a musíme na ně odpovědět teď.

(Potlesk)

  Katrin Saks (PSE). – (ET) Na včerejším setkání s místopředsedou gruzínské vlády byl opakovaně vyjádřen názor, že příčinou vystupňování napětí v Gruzii byl postoj ke Kosovu.

Je pravda, že Rusko využívá situaci, ale stejně tak je pravda, že ruské imperiální zájmy by si našly i jiné zdůvodnění, kdyby bylo třeba.

Dnes nejde o to, co Gruzie učinila, a co nikoli. Jde o to, že je pod záminkou udržení míru rozněcována válka a že jsme k této válce nebezpečně blízko.

Nyní je důležité, abychom situaci v Abcházii naprosto jasně posoudili a nabídli Gruzii jednoznačnou podporu.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Paní předsedající, ve jménu boje proti terorismu Rusko zavraždilo přes půl milionu obyvatel Čečenska. V současnosti Rusko rozšiřuje svůj vliv na porušování lidských práv v Bělorusku, a tento vliv je zcela jednoznačný. Vývoj v Gruzii je jen další hrozbou. Tyto záležitosti jednoduše nemůžeme považovat za vnitřní věci Ruska; nesmíme dopustit, aby ruská vojenská akce byla znovu příčinou závislosti a válčení v zemích, které byly Rusku donedávna podřízené. Rusko nedokáže respektovat svobodu jiných národů. Byla bych radši, kdyby tomu tak nebylo, ale bylo to tak po celá staletí, a to je bohužel to nejhorší.

Evropská unie nemůže k takovýmto věcem přistupovat, jako by šlo pouze o choulostivou diplomacii. Tuto problematiku musíme brát velice vážně.

  Janusz Onyszkiewicz (ALDE). – (PL) Již poměrně dlouho se Rusko snaží podněcovat rostoucí strach v souvislosti s Gruzií. Jedním z důkazů je sestřelení nepilotovaného letadla ruskou stíhačkou, jelikož není pochyb o tom, že stíhačka nepatřila abcházským vzdušným silám. Každý si může prohlédnout videozáznam, na němž je jasně vidět, jak přibližující se MiG-29 vystřelí raketu a jak tato raketa nepilotované letadlo zasáhne. Zdá se, že abcházské bezpečnostní síly sestřelily další dvě letadla.

Vyvstává jedna otázka: Jak je možné, že i přes dohodu, která byla uzavřena v Moskvě v roce 1994, mají abcházské ozbrojené síly k dispozici takovéto vybavení? Tato sněmovna musí podpořit výzvu gruzínské vlády, aby vysoký představitel OSN v Gruzii zahájil šetření této záležitosti a aby šel až k jejímu jádru.

Nesmíme dopustit, aby Rusové rozněcovali strach.

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Paní předsedající, podle mého názoru je již dnes jasné, že pojem „nevyřešené konflikty“ je zavádějící. Ve skutečnosti bylo často zmraženo spíše naše porozumění jádru těchto konfliktů. Dnes jsme svědky postimperialistické politiky sousedství v akci: politiky, od které se ruská vláda zavázala upustit již před 12 lety, kdy se Rusko stalo členem Rady Evropy.

Dnes musíme dát jasně najevo, že ruský výklad vlastní mírové úlohy v rámci OSN je zcela nepřijatelný. Stejně tak musíme dát bez váhání najevo, že se jednotnost a integrita vztahují na Gruzii stejně jako na Rusko.

Je na čase jednat. Už si nemůžeme dovolit plýtvat slovy.

(Potlesk)

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Posloucháme-li dnešní projevy, je zřejmé, že všichni, ať zastupujeme Radu, Komisi, nebo Evropský parlament, sdílíme názor, že pokud nezačneme okamžitě a s dostatečnou naléhavostí jednat a nevyčleníme-li na toto jednání dostatek zdrojů, ocitne se Gruzie na pokraji krize, na pokraji války.

Mám málo času, proto se soustředím na jediný bod, konkrétně na ruské mírové síly, které dodnes strávily na území Gruzie v Abcházii a Jižní Osetii 14 let. Proč? Během této doby došlo k mnoha a mnoha provokacím včetně bezpilotních výzvědných letů, jednostrannému příměří a nárůstu tzv. mírových sil. Nestabilita vzrostla.

V Abcházii, v níž tvoří obyvatelstvo z 80 % Abchazané, Rusko vydalo ruské pasy 90 % občanů v oblasti. Proč se vůbec bavíme o bezvízovém režimu? Dělají vše, aby situaci ještě hlouběji destabilizovali.

Nakonec mám tedy jediný návrh: mírové síly, ruské mírové síly musejí být nahrazeny silami skutečně mírovými a efektivními.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, Evropská unie musí především napravit chybu v otázce víz, zadruhé by měla bez agresivity, ale jednoznačně uvést fakta o tom, co má Rusko v Gruzii v úmyslu, a zatřetí by měla Gruzii pomoci vyřešit její vnitřní problémy.

Hovoříme-li o Gruzii, rád bych vyzval Rusko: nový ruský prezident by se mohl funkce ujmout neotřele a ve vysokém stylu, jak se sluší na důležitého hráče. Místo aby Rusko myslelo imperialisticky, mohlo by začít spolupracovat. To národní hrdost nijak nepoškodí. Zadruhé, velké, hrdé a bohaté Rusko si může dovolit respektovat územní celistvost Gruzie, stejně jako my respektujeme poněkud zvláštní ruské území v oblasti Kaliningradu.

  Janez Lenarčič , úřadující předseda Rady. – (SL) Pozorně jsou poslouchal vaše příspěvky k této rozpravě a velice vám za ně děkuji. Nejprve bych chtěl reagovat na prohlášení pana Wiersmy, který zastává názor, že Evropská unie může významně přispět ke zklidnění současné situace. S tím souhlasím já i slovinské předsednictví a jsem přesvědčen, že Rada vyvine v tomto směru značné úsilí. Jak? Především v rámci Organizace Spojených národů. Shodneme se s posouzením paní Isler Béguinové, že v rámci Spojených národů došlo pouze k mírnému pokroku, s nímž dozajista nemůžeme být spokojeni, rámec Organizace Spojených národů však zůstává jedním ze základních rámců pro diskusi o této problematice.

V úvodním projevu jsem se již zmínil o rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1808, která potvrzuje suverenitu a územní integritu Gruzie v rámci mezinárodně uznaných hranic. Rezoluce Rady bezpečnosti byla přijata nedávno – 15. dubna – a v tomto kritickém okamžiku bych rád zejména v souvislosti s prohlášením pana Evanse vyzdvihl a zdůraznil fakt, že bez souhlasu Ruské federace by tato rezoluce přijata nebyla.

Pro řešení tohoto problému zůstává proto Organizace spojených národů důležitým rámcem. Další důležitý rámec představuje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a i v ní bude Evropská unie vyvíjet, a doufáme, že i zvyšovat, úsilí o zklidnění situace. Zklidnění situace a snížení napětí je v tomto okamžiku pro Evropskou unii naprostou prioritou. Prioritou číslo jedna.

Zároveň se budeme snažit zvýšit naše snahy o nalezení trvalého a mírového řešení tohoto problému. Nejen na vícestranných fórech, o nichž jsem hovořil, ale také v rámci dvoustranných smluv s Ruskou federací i s Gruzií. Předsednictví je v tomto ohledu aktivní. Již jsem se zmínil o tom, že tato problematika byla tématem nedávných rozhovorů mezi ministry trojky Evropské unie a Ruské federace. Právě dnes se pan ministr Rupel, předseda Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, setkal místopředsedou gruzínské vlády, panem Baramidzem, a o této problematice diskutovali. Vrcholná schůzka Evropské unie a Ruské federace, která se uskuteční příští měsíc, nám poskytne řadu příležitostí, abychom v budoucnosti o tomto tématu diskutovali.

Měl bych zdůraznit, že Evropská unie je aktivní. Problematika Gruzie se často objevuje na pořadu jednání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy. Máme také zvláštního představitele Evropské unie pro Gruzii a Kavkaz. Je možné, že v krátké době, během několika dní, tuto zemi navštíví politický ředitel atd. Rád bych vyzdvihl, že Evropská unie bude nadále neochvějně podporovat snahy Gruzie nalézt mírové řešení neurovnaných konfliktů jak v Abcházii, tak v Jižní Osetii. Také podotýkám, že toto téma bude neustále přítomné v našem dialogu s Ruskou federací, v němž budeme vždy klást důraz na nutnost mírového urovnání sporu a vybízet a podporovat Ruskou federaci, aby k nabídce mírového řešení, kterou nedávno předložil pan prezident Saakašvili, zaujala konstruktivní přístup.

Zvláštní představitel Evropské unie bude zcela jistě nadále vyvíjet úsilí a stejně tak své snahy zesílí i Evropská komise, zejména pokud jde o provádění balíčku opatření na budování důvěry – gruzínskou podporu tohoto balíčku velmi oceňujeme. Stručně řečeno, mohu vás jménem předsednictví ujistit, že budeme usilovat o pokračování a zvýšení úsilí, jehož cílem je zklidnit situaci a nalézt mírové a trvalé řešení tohoto problému.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROTHE
Místopředsedkyně

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, tato rozprava má v tomto důležitém a obtížném okamžiku velký význam. Než odpovím na některé vaše myšlenky, dotazy a názory, musím říci, že i já velice vítám zprávu Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Gruzie, která převážně souhlasí s analýzou Komise a sdílí východisko s naší zprávou o pokroku.

Je zcela jasné, že Gruzii musíme podpořit, ale jak zmínili někteří z vás, dobří přátelé si také musejí nechat poradit, a podle mého názoru jim musíme říci především toto: Dialog je jedinou cestou vpřed. Je-li Gruzie provokována, je důležité, aby se nenechala polapit do pasti agresivní reakce.

Jak mnozí z vás poznamenali, je více než kdy dříve důležité, aby Gruzie posílila demokracii a uspořádala svobodné a spravedlivé volby, o čemž se budeme moci přesvědčit 21. května. Je ale také jasné, že Evropská unie nemůže v tomto velmi obtížném okamžiku nečinně přihlížet.

Zcela jistě budeme i nadále nabádat Rusko, aby odvolalo své nedávné rozhodnutí a, jak již řekl předseda Rady, právě se konalo setkání trojky ve Stálé radě pro partnerství EU-Rusko – osobně jsem se jej zúčastnila –kde se o této otázce poměrně otevřeně diskutovalo. V červnu bude samozřejmě následovat vrcholné setkání a využijeme každou příležitost, abychom tento bod zdůraznili.

Budeme také nadále podporovat snahy Gruzie stát se silnější. Opakuji, že budeme také podporovat jakoukoli iniciativu, která podpoří dialog mezi všemi stranami.

Jak jsem již řekla, souhlasím s návrhy revize mírových mechanismů, pokud se na tom shodnou všichni partneři: i to je samozřejmě problém. Pokud jde o zjednodušení vízového styku, začali jsme o něm v Radě jednat. Stále více členských států nyní považuje zjednodušení vízového styku a znovupřijetí za naléhavé. Dosud se nejsme schopni jednomyslně shodnout, což je zcela nezbytné, snad se ale ubíráme správným směrem.

Pokud jde o uprchlíky, poskytli jsme značnou humanitární pomoc vnitřně vysídleným osobám, které musely z Abcházie a Jižní Osetie odejít. Letos navíc prostřednictvím programu, na nějž jsme vyčlenili 2 miliony EUR, podporujeme provádění nového gruzínského zákona o reintegraci vnitřně vysídlených osob, aby mohli tito lidé opustit své nuzné dočasné úkryty.

Samozřejmě budeme i nadále aktivní, protože této problematice musíme věnovat neustálou pozornost.

Závěrem podotýkám, že učiníme vše, co je prakticky možné, abychom v Gruzii znovu nastolili stabilitu, budeme také neochvějně podporovat suverenitu a územní celistvost Gruzie.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat 5. června.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Během několika posledních dnů a týdnů provedly ruské orgány vůči Gruzii několik provokativních kroků, čímž vyvolaly konflikt a hrozbu války. Před několika dny Rusko bez souhlasu Gruzie zvětšilo svůj vojenský kontingent v Abcházii z 2 000 na 3 000 vojáků a jmenovalo vysokého ruského důstojníka do funkce velitele tzv. abcházských sil. To je jasným znamením ruských příprav na vojenskou agresi proti Gruzii.

Vyzývám k podpoře suverenity a územní celistvosti Gruzie a žádám ruské orgány, aby ukončily stupňování tohoto konfliktu a uznaly provedené vojenské kroky. Konfrontační rétorika a provokace Kremlu znemožňují mírové vyřešení této situace a hrozí, že způsobí destabilizaci celé oblasti.

Údajné „mírové“ ruské ozbrojené síly by měly být okamžitě nahrazeny nezávislými mírovými silami pod velením EU nebo OSN.

EU by se také měla snažit tento konflikt „odzbrojit“ a zbrzdit neoimperialistické snahy Ruska vůči bývalým republikám na jižním Kavkazu.

EU by měla prokázat, že Gruzii plně podporuje, a to systematickou spoluprácí a okamžitým zjednodušením vízového režimu pro Gruzii.