Předsedající. − Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám.
Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, jak víte, v Irsku probíhá diskuse o Lisabonské smlouvě, neboť máme výsadu o této smlouvě jako voliči hlasovat. Rovněž však mezi zemědělsko-podnikatelským odvětvím a naším komisařem pro obchod, Peterem Mandelsonem, probíhá – a dnes zesiluje – válka slov, která se nyní ke značnému politování ještě prohloubila a je už téměř nezvladatelné oddělit obavy o světové obchodní jednání od hlasování o Lisabonské smlouvě.
Osobně mám za to, že z tohoto bodu můžeme ustoupit, ovšem pouze v případě, dozvědí-li se lidé fakta. Ráda bych zde tento večer zdůraznila – a říká se, že tato sněmovna je tepem demokracie a tepem Evropské unie – že my, jakožto volení zástupci, musíme znát fakta, která nám dá Komise. Napsala jsem panu komisaři. Na odpověď čekám šest týdnů. Tolik k tomuto bodu. Lisabonská smlouva je však důležitá a je ostuda, že jsou tyto dva problémy spolu spojovány.
Marianne Mikko (PSE). – (ET) dámy a pánové, svoboda slova je nejvýznamnějším prvkem demokracie. Nemůže podléhat žádným kompromisům.
2. května, pouhý den po Světovém dni svobody tisku, byl soudním příkazem zmrazen bankovní účet moldavských novin Jurnal de Chisnau. Došlo k tomu na základě toho, že tyto noviny informovaly o obvinění státního veřejného žalobce ze znásilnění. Opakuji: informovaly a uvedly přehled, tedy učinily to, co mají sdělovací prostředky dělat.
Jako novinářka s dvacetiletou zkušeností a stávající předsedkyně moldavské delegace tento čin otevřeně odsuzuji. Své obavy rovněž vyjádřilo několik mezinárodních novinářských organizací. Tento soudní příkaz není ničím jiným než novým prostředkem porušování svobody slova v Moldavsku.
Evropská unie musí Moldavsku nadále poskytovat rozsáhlou podporu. Evropa jedenadvacátého století je Evropa svobody slova. Cokoli jiného by znamenalo, že je demokracie v ohrožení. Neměli bychom jen tak čekat, až to bude opravdu špatné. Naopak, ve jménu demokracie bychom měli každého, kdo pošlapává naše nejcennější hodnoty, podrobit tvrdé slovní kritice. Demokracie a svoboda slova jsou nenahraditelné.
Danutë Budreikaitë (ALDE). – (LT) Dosud si pamatuji, když jsem četla průvodce Evropskou unií, že se v něm uvádí, že solidarita členských států je jednou z nejvýznamnějších hodnot Evropy, přičemž skutečnou hnací silou vnitřního trhu EU jsou malé země, tj. země Beneluxu. Jako stejně významné se v něm považují zájmy každé země.
Dnes však zájmy největších zemí spojené s energetikou zastínily veškeré hodnoty EU do takové míry, že zde hrozí, že budou energetickými ostrovy navždy. Přeruší-li Rusko dodávky zemního plynu do Litvy, obviní velké členské státy společně s Ruskem Litvu, že kvůli ní Evropa zcela závisí na zájmech postsovětských zemí spojených s energetikou. Jinými slovy, postsovětské země zavádějí program, který nepředstavuje vztahy mezi Ruskem a EU, čímž se zároveň zabraňuje strategické spolupráci.
Jako by EU nezaznamenala, že rozvodná síť zemního plynu společnosti Gazprom již prakticky pokrývá celou EU, a my velmi brzy zjistíme, kdo ovládá dodávky energie v Evropě.
Chtěla bych přesvědčit Evropskou komisi a členské státy, aby nezahajovaly jednání s Ruskem, dokud nebude dosaženo konsenzu se všemi členskými státy, jak velkými, tak malými. Dvojí standardy EU jsou dlouholetou ostudou.
Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedající, včera Evropská komise zveřejnila zprávu, v níž uvádí, že zvláštní daň označovaná jako „zvláštní daň na maloobchodní slevy na určitá paliva“ není v souladu s právními předpisy Společenství.
Komise má kromě jiného za to, že hlavním účelem této daně je posílit autonomii regionů a dát jim tak prostředky k získání příjmů z daní.
Zítra, 8. května, generální advokát předloží v Lucemburku ohledně tohoto případu své stanovisko, v němž bude stanoveno, zda mají baskické provinciální rady nebo území možnost vydávat zákony.
Vzhledem k tomu, že Komise považuje jakékoli narušení daňových sazeb za státní podporu, dalo by se říci, že je Komise proti jakékoli jiné entitě, která může stanovit vlastní daňovou sazbu, než je stát.
Proto vyzývám Parlament, aby tuto věc zvážil a požádal Komisi, aby změnila svůj politický směr, protože by tak mohla omezit autonomii, již má zaručenu řada území, která nejsou státy.
Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – Pane předsedající, jsem rád, že dochází k přezkumu společné zemědělské politiky a že jsou prováděny první protikrizové kroky v oblasti šetření potravinami.
Navržené závěry a přijatá rozhodnutí jsou však naneštěstí zmatené a nepřiměřené. Je třeba zcela jasně říci, že společná zemědělská politika ve stávající podobě vede ke ztrátám biologické bezpečnosti v Evropské unii a k prohloubení potravinové krize. Důsledkem omezování zemědělské výroby, příkazů, zákazů, kvót a kontingentů je další zmenšování zásob potravin, zejména v nově přistoupivších zemích. Před zahájením integračního procesu EU například Polsko vyrábělo dvakrát tolik potravin co dnes. Nyní by jich vyrábělo mnohem více, kdyby mu to bylo umožněno.
Závěr je velmi jednoduchý: máme-li nedostatek potravin, umožněme těm, kteří mají potenciál je vyrábět, aby je vyráběli, a tím myslím nové členské státy.
Diamanto Manolakou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, v ulicích kolem istanbulského náměstí Taksim a v ústředí konfederace pracujících DISK začalo více než 30 tisíc policistů se zvláštními vojenskými jednotkami, vodními děly a slzným plynem mlátit a masakrovat pracující. V důsledku toho bylo zatčeno a zraněno více než 500 demonstrantů.
Chceme vyjádřit svou solidaritu s pracující třídou a obecně se všemi tureckými pracujícími. Žádáme, aby bylo ukončeno stíhání za politickou a odborovou činnost. Pracující třída má nezcizitelné právo na prvomájovou stávku a demonstrace. V tento den si připomínáme pracující, kteří padli v třídním boji, bránili a budovali svůj úspěch a likvidovali veškeré vykořisťování lidí.
Rádi bychom odsoudili nepřípustný zákaz a brutální potlačování ze strany turecké vlády. Zároveň podporujeme právo odborů a politických stran, aby pořádaly své prvomájové shromáždění na istanbulském historickém náměstí Taksim, kde bylo dne 1. května 1977 zavražděno 34 pracujících.
PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS Místopředseda
Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Pane předsedající, blahopřeju s upřímnou vřelostí a v nejvyšší úctě kancléřce Angele Merkelové k letošnímu udělení ceny Karla Velikého. Přispěla mimořádnou měrou k prosazování Lisabonské smlouvy a k usnadnění integrace nových členských států. Rovněž vítám skutečnost, že byly letos poprvé uděleny ceny Karla Velikého pro mládež. Mám zvláště velkou radost a jsem hrdý na to, že tato první cena Karla Velikého pro mládež byla udělena v Maďarsku, skvělé skupině mladých Maďarů, Nadaci Ference Rákócziho, za její projekt Studenti bez hranic. Maďarské skupině vřele blahopřeji, stejně jako držitelům stříbrné medaile z Velké Británie a oceněným bronzovou medailí z Řecka. Maďarský projekt Studenti bez hranic je jedinečný v tom, že přináší příležitost mladým z maďarských etnických menšinových společenství v zúčastněných zemích, Slovensku, Rumunsku, na Ukrajině a v Srbsku, aby si předávali myšlenky spojené se vzděláváním a kulturními otázkami v Evropě. V souvislosti s touto význačnou evropskou cenou se jedná o milník, neboť v rámci jejího udělení byla oceněna podpora vztahů mezi částmi etnické skupiny, které žijí v zemi původu a v zahraničí.
Předsedající. − Velmi vám děkuji, pane Tabadji. Jistě vás potěší, když vám řeknu, že jsem měl tu čest zasedat v porotě, která cenu Karla Velikého pro mládež udělila. Chci, abyste věděl, že jsme učinili toto správné rozhodnutí.
Marco Pannella (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, věřící by to měli vědět lépe než já, bezvěrec, ale od 13. do 17. května ve Vietnamu slaví významný svátek dle buddhistického kalendáře: Wesak, den narození Buddhy. Zdá se tak, že dnes ve Vietnamu nejvyšší patriarcha Sjednocené buddhistické církve Vietnamu, Thich Huyen Quang, který byl 26 let v domácím vězení ve svém chrámu, a jeho zástupce Thich Quang Do, kandidát, jehož řada z nás nominovala, nebude moci tento obřad svobodně sloužit. Pane předsedající, během uplynulých 26 let jsme jakožto Parlament žádali patnáctkrát o jejich propuštění. Domnívám se, že čas vypršel, ale Evropě bohužel čas nevypršel, vrátil se. Takže se, dámy a pánové, mějte na pozoru.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Skutečná krizová situace, která má dopad na rozsáhlé oblasti severního Portugalska jako důsledek zavření řady malých a středních podniků nebo přemístění nadnárodních společností nebo také kvůli velmi nízkým mzdám, byla příčinou toho, že se více než 100 000 pracujících přesunulo do Španělska a dalších zemí EU, ve většině případech za prací na stavbách. Tito pracující často skončili v nejisté situaci, v mnoha případech jim skončila práce, jiní zjistili, že jejich smlouva není splněna a sliby nebyly dodrženy, mzda nedosahuje zákonného minima nebo je jejich pracovní doba přehnaně dlouhá; firmy, které je najímají, zkrátka obecně nesplnily své povinnosti. Proto zdůrazňujeme, že v zemích, kde k těmto situacím dochází, je naléhavě nutné účinné sledování a že je třeba naléhavě podniknout opatření proti takovým nezákonným praktikám. Odbory například navrhly, aby stavebním firmám, jež nedodržují práva pracujících nebo neplní požadavek poskytovat každý měsíc informace s úplným seznamem pracujících na výplatní listině, včetně těch, které se přemístily nebo neplní své povinnosti, bylo odebráno povolení.
Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Pane předsedající, dne 9. května 2008 oslavíme padesáté výročí založení Evropské unie. Je to pro všechny občany dobrá příležitost dívat se s důvěrou a oddaností do budoucnosti.
Nyní na evropské úrovni jednáme o reformě zemědělské politiky, budoucí společné energetické politice, rozšíření transevropské sítě v odvětví dopravních struktur, telekomunikací a energetiky, změnách klimatu a rozpočtové reformě Unie.
Lisabonská smlouva již byla ratifikována parlamenty 11 členských států jako Rumunsko. V nové smlouvě se zdůrazňuje význam sociální tržní ekonomiky s vysokým stupněm konkurenceschopnosti k udržitelnému rozvoji Evropy. Fungování jednotného trhu rovněž podporuje sladění sociálních systémů v členských státech. V Listině základních lidských práv, která má právní způsobilost, se potvrzují základní práva. Evropští socialisté mají za cíl vybudovat počínaje společnými hodnotami – sociální spravedlnost, rovnost a prosperita pro každého – sociální demokracii, společnost, jež nikoho nevylučuje a jejíž občané mají rovné příležitosti. Podstatou sociálnědemokratického přístupu je budování sociální Evropy.
Marco Cappato, (ALDE) . – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, stejně jako kolega pan Pannella bych rád upozornil poslance na to, co se odehrává ve Vietnamu, a netýká se to jen vůdce Sjednocené buddhistické církve, jemuž je přes 80 let a jenž je více než 20 let v domácím vězení, ale také pronásledování obyvatel žijících ve vysočině středního Vietnamu.
Dostáváme nové informace od Kok Ksora a Montagnardské nadace, například 28. dubna zabila vietnamská policie a bezpečnostní složky Y-Tao Ebana a 15. dubna zabili čtyři vietnamští policisté dvě děti z etnické skupiny Degar. Chci tím požádat o podporu dopisů, které kolují mezi všemi poslanci, jež jsou určené vietnamskému režimu a vyzývá se jimi mezinárodní společenství a Evropské orgány, aby na situaci ve Vietnamu reagovali.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL). – (PT) Vzhledem k ustavičným odsouzeníhodným pokusům Maroka o zablokování jednání probíhajících pod záštitou OSN, jejichž cílem je uplatnění nezcizitelného práva obyvatel Sahrawi na sebeurčení, a jejich zavedení do slepé uličky, rád bych využil této příležitosti a vyzdvihnul potřebu plného dodržování práva obyvatel Sahrawi na sebeurčení, které je jediným realistickým, spravedlivým a trvalým řešením konfliktu, to jest ukončení hanebné kolonizace. Dále musíme trvat na tom, aby bylo dodržováno mezinárodní právo a rezoluce OSN, pranýřovat a odsuzovat marocké brutální potlačování vlastenců Sahrawi na okupovaných územích, kteří vzdorují kolonizaci a bojují za legitimní právo svého národa na sebeurčení, odsuzovat skutečně dramatickou humanitární situaci, v níž se obyvatelé Sahrawi nacházejí, kdy musí žít mimo svou zemi v uprchlických táborech, a musíme požadovat bezodkladnou náležitou mezinárodní humanitární pomoc.
Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, cyklon, který v sobotu zasáhl Barmu, zpustošil tuto zemi a přinesl utrpení jejím obyvatelům.
V aktualizovaných zprávách se hovoří o 22 000 mrtvých, 40 000 pohřešovaných, stovkách tisících raněných a jednom milionu lidí, kteří přišli o domov. Navzdory tomu, jak nelogické a kruté se to zdá být, mezinárodní snahy o pomoc byly narušeny barmským vojenským diktátorským režimem.
Jedním příkladem je skutečnost, že čtyři dny poté, co ke katastrofě došlo, nejsou dosud víza pro zahraniční pomocníky vydávána včas a barmští generálové předvádějí směšně naivní výmluvy, které žádný inteligentní člověk nebere vážně.
Mohl by předseda této sněmovny, kromě své soustrasti, kterou dnes vyjádřil, zaslat velmi ostré varování barmské juntě a nepřímo i jejím poručníkům v Pekingu, aby přestali mařit úsilí mezinárodní pomoci a začali se ke svým vlastním lidem chovat, ne-li demokraticky, alespoň lidsky?
Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedající, lidé v Evropské unii stárnou. Z demografických prognóz máme znepokojivý obraz poklesu produktivní populace do roku 2030 až o 20 milionů.
Takováto situace pro nás není dobrá, a proto musíme podporovat nárůst, včetně přirozeného nárůstu. Potýkáme se s problémem neplodnosti a sterility. Světová zdravotnická organizace uznala neplodnost jako nemoc, kterou lze léčit mimo jiné metodou in vitro. S přibývajícími lety se zvyšuje počet párů, pro něž je oplodnění touto metodou jediná možnost mít potomky. Tato cesta je však drahá a ne všechny země náklady s ní spojené hradí. Pro mnoho párů jsou tyto náklady překážkou, kvůli které tuto léčbu nemohou podstoupit. Je paradoxní, že alkoholismus, rakovina plic a AIDS se v Evropě léčí, zatímco neplodnost se neléčí ve všech zemích.
Proto poukazuji na tuto skutečnost a chtěla bych, aby měli občané EU rovné příležitosti a byla jim zajištěna příležitost léčby in vitro za rovných podmínek a na základě rovného přístupu ke zdravotnickým službám.
Csaba Sógor (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, tento týden v Evropském parlamentu jednáme o záležitostech spojených mimo jiné se sportem. Tato otázka aktuálně nabrala v Rumunsku zvláštního rázu. S blížícím se finále letošního mistrovství ve fotbale byli v několika posledních týdnech vystaveni ohromnému tlaku mužstva a hráči, kteří by mohli ovlivnit konečný výsledek šampionátu. V televizi byly odvysílány hádky, intriky, rvačky, přerušené zápasy, a to všechno protože pro některé lidi bylo nepředstavitelné, že by se mohl stát vítězem někdo jiný než mužstvo hlavního města. V rozhodujícím zápase udrželo vedení mužstvo města Kluž. Doufejme, že hlavním problémem není to, že v mužstvu Kluže je jen několik etnických rumunských hráčů nebo že je vlastní jeden Maďar. Ke střetu policie a fanoušků došlo v témže městě, kde byli v posledních dvou měsících s téměř předvídatelnou pravidelností zmláceni Maďaři za to, že používají svůj mateřský jazyk. To vše se pojí s náladami zaměřenými proti menšinám, jež rozdmýchávají extremističtí politici. Jak ve sportu, tak v politice si musíme zvyknout na to, že jeden či dva vlivní nebo ústřední politici se mohou snažit ovládat rozhodnutí a výsledky, avšak o skutečných výsledcích rozhoduje sladěná spolupráce, oddanost a fair play. Děkuji vám.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, na posledním plenárním zasedání Parlamentu jsme jednali o problému rostoucích cen potravin. Ten se kryl se závažnou diskusí týkající se přezkumu společné zemědělské politiky.
Nyní, když máme čelit celosvětovému problému potravinové krize, musíme si položit otázku, kde jsou příčiny tohoto stavu a kde jsme se dopustili chyb.
Po více než 30 let byl trh EU s potravinami poměrně stabilní a tím se do jisté míry otupila naše bdělost. V tomto období neprobíhalo příslušné sledování existujících procesů a nebyla zanalyzována spojitost mezi nárůstem výroby potravin a celkovým vývojem hospodářství, mezi rostoucím blahobytem některých společností a zvyšující se poptávkou. Tak rychlý hospodářský rozvoj, k jakému došlo v Číně a Indii, ve skutečnosti vyústil s ohledem na počet obyvatel v rostoucí spotřebu s následným výrazným zvýšením požadavků potravin. V nedávné době jsme také zaznamenali nárůst výrobních nákladů, zejména spojených s cenami paliv a energie.