Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 7. května 2008 - Brusel

19. Řízení populací ryb v hlubokých vodách (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Rosy Migueléz Ramosové, za Výbor pro rybolov o řízení populací ryb v hlubokých vodách (2007/2110(INI)) (A6-0103/2008).

  Struan Stevenson (PPE-DE). – Pane předsedající, faktická poznámka, než začneme, chtěl bych říci několik slov o opoždění diskusí spojených s otázkami zemědělství a rybolovu. Je tomu tak vždy. Vždy jsme svoláni do sněmovny na poslední večerní diskuse, v Bruselu i Štrasburku.

Myslím, že je to velmi nespravedlivé. Jakmile bude zavedena Lisabonská smlouva, budeme mít jak ve výboru pro zemědělství, tak ve Výboru pro rybolov spolurozhodovací pravomoci. To znamená, že budeme mít stejný status jako všechny ostatní parlamentní výbory, a přesto vždy dostává odpolední zasedání výbor pro zahraniční věci a my musíme vždy hovořit pozdě večer, kdy naši kolegové pro zahraniční věci mohou jít na brzkou večeři a být brzy v posteli.

Nepovažuji to za přiměřené a žádám vás, pane předsedající, abyste naši stížnost za všechny členy výborů pro rybolov a zemědělství předal Konferenci předsedů – předsednictví tohoto Parlamentu – s tím, že proti tomu protestujeme a přejeme si do budoucna fair play. Někdy jsme ochotni hovořit v pozdních diskusích, ale jindy bychom rádi dostali přednost a hovořili brzy odpoledne. Doufám, že si to vezmete k srdci.

  Předsedající. – Dámy a pánové, vaši připomínku samozřejmě předám předsedovi Parlamentu, ale rovněž vás vyzývám, abyste ji předali předsedajícím vašich skupin, protože vám jistě neuniklo, že o pořadu dne a pořadí, v jakém budou projednávány zprávy, rozhoduje Konference předsedů. Já to tedy své straně oznámím; vy tuto informaci předejte té své.

  Rosa Miguélez Ramos, zpravodajka. − (ES) Skutečnost je taková, že to, co pan Stevenson zrovna řekl, je všeobecný pocit, který tu všichni sdílíme, protože jsme všichni zjistili, že v těchto pozdních hodinách jednáme již mnoho let.

Myslím si, že i komisaři by se proti tomu měli ohradit. Naléhám na pana Borga a paní Fischer Boelovou, aby rovněž protestovali a tyto diskuse byly zařazeny na rozumnější dobu, nejen pro naše pohodlí, ale také proto, že je pro veřejnost a dotyčná odvětví mnohem jednodušší, aby o sobě něco zjistily.

Tento večer zde ale hovoříme o hlubokomořských druzích a v tomto okamžiku bych vám ráda připomněla, že evropské lodě tyto zásoby začaly lovit v devadesátých letech dvacátého století, kdy byly druhy žijící u dna na ústupu a kdy se vytrácely především tresky, a že cílem sdělení Komise, s nímž je moje zpráva spojena, je zhodnotit účinnost regulací ze dvou hledisek: přiměřenost a uplatňování.

Skutečnost je taková, jak uvádím ve své zprávě, že původní přidělení kvót členským státům bylo provedeno a dokonce rozšířeno dříve, než jsme měli dostatek biologických údajů, důsledkem čehož bylo následné rozdělování založené na ne zcela spolehlivých údajích; proto některé členské státy přidělené kvóty nevyužily, zatímco jiným státům tyto kvóty docházely v několika prvních měsících daného roku.

Skutečnost je také taková, že nedostatek znalostí zeměpisné struktury těchto druhů a nedostatek spolehlivých vědeckých údajů znamenaly, že celkové přípustné odlovy a kvóty byly stanoveny pro nesmírně široké oblasti řízení a že byly také příliš restriktivní, a dokonce přesahovaly podmínky uložené pro druhy podléhající plánům obnovy.

Skutečnost je dále taková, jak musíme uznat, že z hlediska klasifikace je ještě hodně co zlepšovat, neboť za druhy hlubokých vod jsou považovány veškeré ryby žijící v hloubce přesahující 400 metrů, čímž se slučuje široká škála druhů, jež nemají žádné společné biologické, zónové či morfologické rysy.

Chtěla bych říci Komisi, že se samozřejmě zdá být nezbytné rozlišovat jasněji druhy, které potřebují ochranu – a takových je celá řada – a jiné druhy, které představují alternativu druhů žijících při dně a pro něž by měly být stanoveny dlouhodobé cíle týkající se loďstva.

Komise ve skutečnosti již měla povinnost stáhnout druhy ze seznamu a uznat, že jsou loveny v rybolovných oblastech s mělkou vodou pouze jako vedlejší úlovky a že například na základě návrhu Spojeného království byl ze seznamu hlubokomořských druhů odebrán pyskoun a že kvóta pro pilonoše se nezapočítává, loví-li se pomocí pelagických vlečných sítí.

Komise by dle mého názoru měla naléhavě odstranit veškeré rozdíly v nakládání s různými druhy, jež nejsou plně oprávněné, a chtěla bych rovněž poukázat na to, že v těchto rybolovných oblastech došlo k pokroku a že loďstvo Společenství již uplatňuje mnoho opatření, která však neuplatňují jiné mimoevropské lodě lovící ve stejných oblastech.

Naše loďstvo omezilo intenzitu rybolovu, a to prostřednictvím snížení celkových přípustných odlovů a omezení kapacity, ale i vytvoření chráněných oblastí.

S těmito druhy se pojí i další otázky, jako je vhodnost celkových přípustných odlovů a systému kvót pro řízení těchto populací, což je velice obtížné realizovat, protože se jedná o smíšené rybolovné oblasti.

Další otázkou se ukazuje být potřeba řešit problém výmětů a zlepšit tak řízení v této oblasti. Dalším problémem, který je třeba korigovat, je řízení intenzity rybolovu, protože Komise udělala tu chybu, že zahrnula všechna plavidla s povolením lovit v oblastech v hlubokých vodách do definice plavidel, jež vyžadují zvláštní povolení, čímž došlo k velkému zmatení.

Na závěr, pane předsedající, dámy a pánové, bych si vás všechny, ale i Komisi poslechla a diskusi uzavřu.

  Joe Borg, člen Komise. − Pane předsedající, nejprve je třeba, v reakci na to, co zde uvedl pan Stevenson a paní Miguélez Ramosová ohledně časového rozvržení, abych zdůraznil, že Komise – uctivě a odevzdaně – přijímá lhůty diskusí, které určuje Parlament.

Dovolte mi, abych poděkoval paní zpravodajce Miguélez Ramosové a všem členům Výboru pro rybolov za velmi podrobnou zprávu.

Jak víte, EU je důležitou stranou zainteresovanou na rybolovných oblastech hlubokých vod. Zásadními členskými státy EU, které se rybolovu účastní, jsou Estonsko, Francie, Irsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko a Španělsko. Jejich vykládky představují největší množství celkových hlášených úlovků.

Celkově vzato hospodářský a sociální význam loďstva Společenství lovícího na volném moři se zařízeními pro lov při dně je v porovnání s celkovým odvětvím rybolovu EU poměrně malý. V některých zemích a regionech – zvláště ve Španělsku a Portugalsku – nicméně přispívá významnou měrou k úlovkům, zaměstnanosti a přidané hodnotě na místní úrovni.

Hlubokomořský rybolov byl zahájen na konci 70. let 20. století a od 90. let se rychle rozvíjel v důsledku tří faktorů. Prvním z nich byl v 70. letech výrazný úbytek rybolovných příležitostí v mělčích vodách kvůli vyčerpání zásob a rozšíření vnitrostátních soudních pravomocí na základě Úmluvy OSN o mořském právu. Druhým byla vysoká hodnota některých hlubokomořských druhů a třetím pokrok v rybolovných technologiích, díky němuž se mohlo lovit ve větších hloubkách.

V našem nařízení o rybolovu v hlubokých vodách se snažíme zavést zvláštní požadavky na přístup a související podmínky rybolovu populací ryb v hlubokých vodách. Ve skutečnosti bylo dosaženo určitého pokroku v porovnání s předchozím stadiem rozvoje oblasti rybolovu, kdy neexistovaly žádné předpisy.

Naše nejnovější návrhy na stanovení celkových přípustných odlovů a omezení intenzity se stále více zakládají na vědeckých informacích, které jsou stále více dostupné. Můžeme si být jisti tím, že stav těchto populací se v posledních letech zhoršil. Ve vědeckých doporučeních se požadují další údaje co do kvantity, ale i kvality. Mimo jiné tyto otázky jsou zohledněny v našem novém návrhu na sběr údajů, který je v současné době projednáván v Radě. Kromě toho budou mezi povinnosti členských států patřit nové průzkumy spojené s informacemi o rybolovu v hlubokých vodách a v našem prováděcím návrhu na sběr údajů se bude požadovat další odběr biologických vzorků.

Je však jasné, že je třeba přezkoumat předpisy obsažené v našem nařízení o rybolovu v hlubokých vodách. V našem sdělení se analyzují jeho nedostatky a poukazuje se v něm na problémy, které je třeba řešit.

Doufáme, že s vaší cennou pomocí zahájíme provedení přezkumu tohoto nařízení a že v rámci něj budou stanoveny zvláštní požadavky na přístup a související podmínky týkající se rybolovu populací ryb v hlubokých vodách. V roce 2009 by měla proběhnout podrobná konzultace se všemi zainteresovanými stranami s cílem zvážit přísnější předpisy, jež se budou uplatňovat na tuto oblast rybolovu.

Z vaší zprávy je patrné, že sdílíme tytéž obavy a cíle, a doufáme, že se můžeme zapojit do těsné spolupráce, abychom mohli podniknout naléhavá opatření k ochraně těchto populací.

  Marios Matsakis, navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – Pane předsedající, velmi blahopřeji paní zpravodajce k její vynikající práci. Řádné řízení populací ryb v hlubokých vodách je zásadní k prosazování udržitelného využívání moří a zajištění toho, že budou zachovány mořské ekosystémy.

Výbor ENVI měl tyto zásady na paměti a vypracoval stanovisko, které plně podporuje. Toto stanovisko tvoří několik návrhů, jež mají doplnit zprávu paní Ramosové a podpořit její účinnost a použitelnost. Kromě jiného se v něm zdůrazňuje potřeba snížit celkové přípustné odlovy, v souladu s příslušnými vědeckými doporučeními, a více dodržovat doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří. Kromě toho v něm byla vyjádřena obava spojená s neúčinností a špatným uplatňováním stávajících nařízení, zejména co se týče otázky sledování a kontroly postupů v členských státech. Zdůrazňují se v něm rovněž výhody vytvoření sítě chráněných mořských oblastí v rámci systému Natura 2000.

V tomto stanovisku se také odkazuje na potřebu vytvoření společných pokynů, rozvinutí výměny osvědčených postupů, zlepšení využívání dostupných technologií a zapojení nezávislých výzkumných center a nevládních organizací, aby se lépe uplatňovala opatření k omezení nezákonného rybolovu a prodeje nezákonných odlovů na evropských trzích. Je v něm také zmíněna nutnost prosazování metod lovu šetrnějších k životnímu prostředí, jež neškodí životnímu prostředí a ekologické biologické rozmanitosti. Tato zpráva, v podobě doplněné o přijatá doporučení ze stanoviska, má plnou podporu mé skupiny. Nemůžeme však podpořit tři předložené pozměňovací návrhy, protože se domníváme, že jdou proti potřebě náležitě a účinně chránit naše mořské ekosystémy.

  Struan Stevenson, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, nejprve bych rád blahopřál paní Miguélez Ramosové k vynikající práci, kterou věnovala sepsání této zprávy.

Věda spojená s populacemi ryb v hlubokých vodách dosud není plně rozvinutá. Víme však, že tyto druhy žijí ve velkých hloubkách – hovoří se o hloubkách od 400 do více než 2 000 metrů, dokonce i větších. Víme, že dospívají pomalu, někdy dosahují věku pro reprodukci až po dosažení 25 let a mají velmi malou reprodukční schopnost. Je nám známo, že v těchto ohromných hloubkách žijí miliony různých druhů, z nichž je jedlých jen velmi málo druhů. Kvůli tomu rybáři v oblastech hlubokých vod pravidelně vyhazují přibližně 55 % veškerých ulovených ryb. Jak víme, rybolov běžně prováděný v citlivých ekosystémech hlubokých vod může být strašlivě ničivý – mohou být zničeny chladnomilné korály, podmořské hory a hydrotermální vývěry. Trawlery pro lov při dně fungují takovým způsobem, který by vyžadoval v jakémkoli jiném odvětví působícím v oblastech s hlubokými vodami podrobnější posouzení dopadu na životní prostředí.

Proto musíme provádět přísné kontroly typu zařízení používaných v těchto rybolovných oblastech s hlubokými vodami. Je třeba zamezit ničivým zařízením. Je třeba, abychom zajistili, že je taková rybolovná činnost povolena pouze v oblastech, kde si můžeme být jisti, že nedojde ke škodám. Je třeba zamezit situacím, kdy se sítě mohou uvolnit a dále lovit bez kontroly desítky let. Tímto uznávám povahu drobného rybolovu při portugalském pobřeží a v okolí Azor, kde rybolov probíhá udržitelným způsobem. Souhlasím, že bychom takový rybolov neměli podrobovat nadbytečným kontrolám.

Tím se zabýváme v situaci se špatně fungujícími právními předpisy, špatným sledováním, špatným stavem vědy, špatnou zpětnou vazbou členských států a nedostatkem celkových důvěryhodných informací. Nezbývá mi než doufat, že tato zpráva připraví půdu pro větší zlepšení.

  Paulo Casaca, jménem skupiny PSE. – (PT) Rovněž bych rád blahopřál paní zpravodajce a všem, mimo jiné panu Stevensonovi, kteří pomohli k jejímu zlepšení. Především bych chtěl všechny požádat, abychom se vyhnuli opakování dramatických událostí na mořském dně, kterých jsme byli svědky v posledních desítkách let v souvislosti s lovem tresky a dalších pelagických druhů. Je nezbytné dodržovat zásadu obezřetnosti a zásadu řízení ekosystémů. Je nezbytné zachovat udržitelné rybolovné oblasti.

Tato zpráva obsahuje v odstavci 8 návrh, jehož úmysl se mi zdá celkově dobrý, avšak obsahuje návrh zakázat rybolovnou činnost nad podmořskými horami, což by bylo nepraktické na Azorách, kde se téměř veškerý rybolov v hlubokých vodách uskutečňuje nad podmořskými horami. Proto tento odstavec nemůžeme v této podobě podpořit a přirozeně budeme hlasovat proti návrhu socialistické strany k jeho změně. Zásadně se však domnívám, že musíme mít všichni na paměti, že co se týče mořského dna – životního prostředí, jež je mnohem křehčí než hladina – nemůžeme opakovat chyby, ke kterým došlo v minulosti.

Jak již bylo zmíněno, druhy žijící při mořském dně dospívají mnohem mnohem pomaleji, škody se dají mnohem obtížněji napravit, a proto už dále nemůžeme dělat totéž co dříve. Proto naléhám na Evropskou komisi, aby tomuto problému věnovala co největší pozornost.

  Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Gratulujeme paní zpravodajce k její práci a celkově podporujeme obsah této zprávy, s výjimkou několika bodů. Vzhledem k tomu, že cílem je zajistit udržitelné využívání zdrojů, vítáme, že je ve zprávě zahrnuta potřeba investovat do vědeckého výzkumu rybolovných oblastí, věnovat tomuto výzkumu více lidských a finančních zdrojů, potřeba přijmout náležitá hospodářsko-sociální opatření k náhradě nákladů rybářů spojených s omezením činnosti v souvislosti s plány obnovy zdrojů a potřeba zapojit rybáře do definování opatření k ochraně mořského prostředí a řízení zdrojů. Na závěr, jak jsem zdůraznil, poukazujeme na potřebu nalézt různá náležitá řešení pro různé druhy a brát přitom v potaz selektivní rybářská zařízení používaná v jednotlivých regionech.

  Carmen Fraga Estévez (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, já se také domnívám, že existuje dostatek důvodů pro podporu pozměňovacích návrhů předložených k této zprávě a že je tato zpráva velmi cenná.

S ohledem na zákaz týkající se rybolovu v hloubkách přesahujících 1 000 metrů, jejž jsme zde projednávali, se Výbor pro rybolov již jasně vyjádřil v jiné zprávě, která byla mnohem příměji spojená se zranitelnými mořskými ekosystémy než tato a v souvislosti s níž byl vztah hloubky a citlivých ekosystémů valnou většinou odmítnut.

Zranitelná stanoviště musí být chráněna všude, kde se vyskytují, bez ohledu na to, jestli je to v 1 000, 600 nebo 200 metrech, a nikoli na základě toho, zda leží na jedné či druhé straně od umělé čáry, která byla nakreslena v nějaké bruselské kanceláři.

Taková je i doktrína organizace FAO, jež ve své přípravné práci k pokynům na ochranu zranitelných ekosystémů upustila od používání hloubky jakožto kritéria, přesně z toho důvodu, že je považuje za svévolné, vědecky nepodložené a nadmíru nereálné, protože, jak jsem uvedla, se tím nechrání korály či podmořské hory nacházející se v menších hloubkách, a tudíž by se tím smetly z mapy oblasti rybolovu, jež fungují nějakou dobu bez problémů, jako například oblast lovu tkaničnicovitých na Azorách nebo platýse černého v oblasti řízené Severozápadní atlantickou rybářskou organizací. To jsou jenom dva příklady.

Podporou pozměňovacích návrhů bychom však vnesli do legislativních procesů větší soudržnost, neboť jsme nyní v procesu přípravy budoucích právních předpisů týkajících se výmětů, jež se budou uplatňovat v případě všech lodí Společenství.

Proto si nemyslím, že by byl vhodný čas na ohrožování některých loďstev nařízeními o výmětech, která by nakonec mohla vést k nesouladu s obecnými předpisy, což by bylo proti praxi lepší tvorby právních předpisů ve prospěch veřejnosti.

  Zdzisław Kazimierz Chmielewski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, s ohledem na zvláštní povahu populací a mořský ekosystém představuje rybolov v hlubokých vodách jedinečné mikroklima, mikrosvět, jenž naprosto odhaluje známé přínosy rybářské politiky, ale i její trvale očividné nedostatky.

Zajímavá zpráva paní Miguélez Ramosové a diskuse, jíž rozpoutala, se zdá být typickou praxí, dalším ospravedlněním k zachování pokory tváří tvář záhadám hlubin – pokory, která, rád bych dodal, vyžaduje nezbytné náhrady alespoň v podobě výzkumu nejhlubších evropských pánví, jejichž rozsah se pravidelně zvětšuje. Zatímco posloucháme dynamické parlamentní diskuse, je obtížné odolat dojmu, že řada výzkumných center nadále využívá schematických otřepaných metodologických zásad. Zdá se, že se zde rozeznávají tři hloubkové zóny: do 400 metrů, od 400 do 1 000 metrů a hloubky přesahující 1 000 metrů. Dokonce se zde objevili obhájci zavedení formálních přísných kritérií rybolovu. Například jakýsi bájný význam je přikládán hloubkám přesahujícím 1 000 metrů, aniž by zde pro to byly předloženy zcela přesvědčivé důvody.

Podporuji další hledání účinnějších metod měření stavu populací přizpůsobených ekosystému dané pánve. Výsledky takto podrobného výzkumu – a nikoli pouze odhadované údaje – by se měly stát základem omezení rybolovu v hlubokých vodách; a nikoli pouze tohoto typu rybolovu. Právě v důsledku zdokonalených výzkumných metod mohou vzniknout záruky systému výměny informací a kontroly tohoto důležitého a choulostivého segmentu rybolovu, který bude přesnější než ty, jež se do nynějška používaly.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedající, děkuji vám a blahopřeji paní Miguélez Ramosové k velmi dobré zprávě.

Stojí za připomenutí, že 70 % povrchu Země zaujímají oceány. Více než 97 % vody na naší planetě je obsaženo v oceánech. Oceány představují 99 % prostoru Země k životu a ryby zajišťují nejvyšší podíl světových bílkovin konzumovaných lidmi; jsou na nich jako na hlavním zdroji potravy závislé 3,5 miliardy lidí. Nic se nestane, když si připomeneme, jak důležité tyto diskuse o rybolovných oblastech jsou.

Proto musí být udržitelné řízení našich světových populací ryb prioritou a musíme neustále přezkoumávat, jak toto řízení provádíme. Souhlasím s Komisí, že je třeba k řízení zásob ryb v hlubokých vodách zaujmout přístup založený na ekosystémech. Tím by se dle mého názoru mělo usnadnit uplatňování různých přístupů a nástrojů, přičemž by se odstranily ničivé rybolovné postupy, a potřebu zakládat chráněných mořských oblastí v souladu s mezinárodním právem.

Řízení hlubokých vod musí být rovněž založeno na té nejlepší vědě se vzájemným hodnocením odborníků, jež bude zahrnovat účinné programy vedlejších úlovků a sběru údajů. Dále musí být prioritou účinný výzkum spojený s mapováním mořského dna a přírodních zdrojů v oceánech, zejména v souvislosti s vlivy změn klimatu.

Mám velké obavy v souvislosti se stávajícím nedostatkem přiměřených údajů k provedení vědeckého hodnocení stavu našich populací ryb v hlubokých vodách. Je zcela nezbytné, abychom v rybolovných oblastech hlubokých vod zavedli zákaz výmětů, protože by díky tomu mohli vědci přesněji studovat složitou rozmanitost vykládaných druhů.

Nestačí jednoduše snížit výměty, protože rybolov v hlubokých vodách s vlečným zařízením pro lov při dně má poměrně velký vliv na druhy, které jsou vedlejšími úlovky a výměty. Skutečně se domnívám, že diskuse ohledně definice toho, co je „hluboké“, je neplodná a plně souhlasím s organizací FAO, která ji zavrhuje jakožto hrubé opatření a hrubé kritérium, jež je velmi svévolné, co se týče udržitelnosti druhů a populací ryb.

  Joe Borg, člen Komise. − Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat všem váženým poslancům za jejich připomínky a návrhy, které samozřejmě vezmeme v příštím roce při provádění přezkumu našich právních předpisů v potaz.

Dovolte mi, abych se nyní věnoval několika konkrétním připomínkám. Zaprvé, je velice obtížné vytvořit a nabídnout definici ryb z hlubokých vod. Nicméně jsem poznámky v tomto ohledu vzal v potaz. Je třeba, abychom se také učili ze zkušeností a využívali údaje o těchto hlubokomořských druzích, které jsme teprve v poměrně nedávné době začali sbírat. Mezitím je třeba, abychom zaujali, vzhledem ke špatné kvalitě informací o těchto druzích, obezřetný přístup. Tato situace se jistě napraví také díky nařízení o sběru údajů.

Souhlasím s tím, že tyto druhy jsou mnohem zranitelnější, a proto musíme být v řízení této rybolovné oblasti nesmírně opatrní a obezřetní.

Co se týče výmětů: jak jsem měl příležitost v této sněmovně uvést dříve, jedná se o problém, který bereme vážně, a postupně se snažíme obsáhnout z hlediska požadovaného snížení výmětů všechny rybolovné oblasti.

Co se týče daných dvou pozměňovacích návrhů, Komise má v úmyslu odsouhlasit pozměňovací návrh 2, jehož cílem je spíše snížení objemu výmětů než zavedení úplného celoplošného zákazu od samého začátku.

Co se týče prvního pozměňovacího návrhu, Komise je toho názoru, že původní znění přináší rybolovným činnostem a citlivým stanovištím více ochrany a stanoví se v něm zejména, že v hloubkách přesahujících 1 000 metrů se nesmí uskutečňovat žádný rybolov.

Tato mez však bude do dvou let přezkoumána, a bude-li to třeba, také pozměněna.

  Rosa Miguélez Ramos, zpravodajka. − (ES) Pane předsedající, ráda bych poukázala na naléhavou potřebu více informací lepší kvality o těchto druzích, zejména v souvislosti s těmi, jež jsou uvedeny v příloze II, a více lidských a finančních zdrojů pro výzkum. Chtěla bych vám připomenout, že jsme ve Výboru pro rybolov ohledně tohoto problému uspořádali slyšení a odborníci, kteří se jej účastnili, zdůraznili potřebu, aby Mezinárodní rada pro průzkum moří v souvislosti s každým druhem označila populace, které lze využívat udržitelným způsobem, a rovněž požadovali přísnější vědecký přístup, co se týče plánů odběru vzorků, a výstižnější údaje.

Pokud jde o uzavřené oblasti, v souvislosti s nimiž nejsou dostupné žádné spolehlivé údaje, odborníci doporučili, aby tyto oblasti byly znovu vymezeny a zmenšeny, protože uzavírání zón, jejichž využívání je realizovatelné, by v praxi vedlo k rozšířenějšímu nezákonnému rybolovu s větší beztrestností, a to vzhledem k nedostatku rybolovných zájmů stran, čímž by se také zhoršil nedostatek údajů, pomocí nichž by se určil stav populací.

Chtěla bych připomenout panu Stevensonovi, že znění pozměňovacích návrhů 2 a 3 přesně odpovídá tomu, co náš výbor přijal na základě zprávy pana Schlytera o politice ke snížení nechtěných vedlejších úlovků a k eliminaci výmětů v evropských rybolovných oblastech, aniž by k tomu bylo přidáno jediné slovo nebo jen čárka.

Slovo „zákaz“ mě děsí. „Zákaz“ může být matoucí a také demotivující; a samozřejmě, mohl by našim rybářům, již nyní dělají svou práci, jak nejlépe dovedou, přinést mnoho škod. Nejlepší je zákaz odstranit a poté postupně zavádět, jak Komise navrhla; pokud se nemýlím, přesně těmito slovy to řečeno. Proto bych vás chtěla požádat, abyste prosím pozměňovací návrhy v zítřejším hlasování podpořili. Děkuji vám.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra v 11:00.

Písemná prohlášení (Článek 142)

  Marianne Mikko (PSE), písemně. – (ET) Dvacáté století nám přineslo průlom na poli vědeckého a technického pokroku, znalosti lidí o přírodě se rozšířily na dříve nedosažitelnou úroveň. V roce 1969 se Američan Neil Armstrong stal prvním člověkem na Měsíci; v roce 1977 byly vypuštěny sondy Voyager, které opustily sluneční soustavu, díky čemuž budou moci astronomové diskutovat nejen o vnějších úsecích naší galaxie, ale i o periferii celého viditelného vesmíru.

V porovnání s dobýváním vesmíru se věnuje nedostatečná pozornost hlubinám oceánů, které měří jen několik kilometrů.

Právní předpisy upravující obchod se zásobami hlubokomořských ryb musí být důkladně přezkoumány. Souhlasím se zpravodajkou, co se týče naléhavé potřeby věnovat více zdrojů, jak lidských, tak finančních, vědeckému zkoumání.

Je nezbytné definovat, co znamená oblast rybolovu hlubokých vod. V současné době hovoříme o hloubkách a rybolovných zařízeních. Členské státy Evropské unie se však musí společně dohodnout na podstatě těchto definicí a významu dohod.

Chtěla bych upozornit na bod 8 zprávy, jímž se zakazuje rybolov s vlečným zařízením pro lov při dně v hloubkách přesahujících 1 000 m. Proč musíme stanovit omezení spojené s konkrétní hloubkou? Komercionalizace populací a zachování biologické rovnováhy by měly být založeny na regionálních rysech a mezinárodních dohodách. Je-li zákaz rybolovu v dané hloubce v dané oblasti ospravedlnitelný, mělo by se omezení uplatňovat na všechna rybolovná zařízení, která se dostávají do styku s mořským dnem, nikoli pouze vlečná zařízení pro lov při dně.

K řízení populací ryb a možnosti rychlé reakce potřebujeme pružný systém. Ráda bych poděkovala paní zpravodajce za to, že upozornila na neúčinnost platných právních předpisů.

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Setrvalé a rychlé vyčerpávání populací ryb z hlubokých vod a nedostatečná opatření k ochraně biologické rozmanitosti hlubokých vod vyžadují naléhavá opatření k zajištění toho, aby se zachovaly a udržitelně využívaly druhy ryb. V doporučeních z let 2002 a 2004 sice Mezinárodní rada pro průzkum moří upozorňovala na skutečnost, že většina druhů nedosahuje hodnot biologické bezpečnosti, Evropská unie však nesnížila intenzitu rybolovu dostatečně, aby zajistila udržitelný rybolov.

Ve sdělení Komise týkající se přezkumu populací ryb v hlubokých vodách se potvrzuje, že stávající úroveň využívání populací hlubokých vod musí být snížena a že platná opatření jsou k tomu, aby byla účinná, uplatňována nedostatečně. Z tohoto důvodu, než přijmeme nová opatření k řízení, měli bychom určit důvody, proč stávající opatření nejsou uplatňována a proč členské státy neplní své závazky nebo je plní pozdě.

EU by navíc měla vyvinout velké úsilí k plnému a účinnému uplatňování rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů 61/105 o oblastech rybolovu v hlubokých vodách na volném moři a ochraně citlivých mořských ekosystémů.