Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2051(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0134/2008

Předložené texty :

A6-0134/2008

Rozpravy :

PV 19/05/2008 - 22
CRE 19/05/2008 - 22

Hlasování :

PV 20/05/2008 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0209

Doslovný záznam ze zasedání
Pondělí, 19. května 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

22. Obchod se surovinami a komoditami (rozprava)
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0134/2008) o obchodu se surovinami a komoditami (2008/2051(INI)), kterou předkládá pan Holm jménem Výboru pro mezinárodní obchod.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens Holm, zpravodaj. (SV) Dámy a pánové, nejprve bych rád velmi poděkoval stínovým zpravodajům za jejich úzkou spolupráci.

Všichni jsme měli možnost zhlédnout scény způsobené nedávným nedostatkem potravin. Ceny v zemědělství, nejen ceny potravin, během velmi krátkého období prudce stouply. To zasadilo těžký úder mnoha rozvojovým zemím, které jsou velmi závislé na dovozu potravin a již předtím naplňovaly své potřeby jen s krajními obtížemi. Doufejme, že tato zpráva o mezinárodním obchodu se surovinami umožní některé tyto problémy zmírnit. Koneckonců jsme se k boji proti hladu a chudobě zavázali podpisem tzv. cílů tisíciletí. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun nedávno varoval, že zvýšení cen potravin ohrožuje nejdůležitější prvek cílů tisíciletí, snížení světové chudoby na polovinu. Je proto nejvyšší čas přijmout naléhavá opatření.

Nedávná potravinová krize zejména ukázala, že potraviny nejsou surovina jako každá jiná. Pokud nejsme schopni naplňovat ani tak elementární potřebu jako nakrmit obyvatelstvo, pak rozvojová rétorika nestojí za zlámanou grešli. Při snaze učinit z potravin komoditu mezinárodního obchodu jako každou jinou bychom proto měli být opatrní. Rozvojové země světa jsou dokonce nuceny deregulovat svoji potravinovou politiku a přecházet z produkce pro domácí potřebu na produkci vývozní. Taková je politika MMF, Světové banky, USA a také EU, neboť všechny tyto subjekty kladou požadavky tohoto druhu. Rušením ochranných cel a dotací se řada rozvojových zemí stala krajně zranitelná vůči těžkým výkyvům cen potravin a surovin. Například Haiti bylo dříve soběstačné u rýže. V roce 1995 je však Mezinárodní měnový fond donutil snížit cla na rýži. Zemi zaplavila státem dotovaná rýže z USA a místní produkce se zhroutila. Dnes jsou tři čtvrtiny rýže spotřebovávané na Haiti dováženy z USA.

Doufám, že tato zpráva nám dá do rukou nástroje na řešení problémů a výzev, před které nás nejistý obchod surovinami staví. Ve zprávě se zaměřujeme na témata jako podpora rozvojových zemí při diverzifikaci jejich hospodářství, aby unikly z postavení, kdy vyvážejí jednu nebo dvě suroviny, a zavedly pokročilejší strukturu produkce s větším podílem produktů na vysokém stupni zpracování. Dále zdůrazňujeme význam pružnosti v rozvojové politice. Musíme těmto zemím dát prostor k rozvinutí možností a nástrojů hospodářské politiky, například k podpoře rozvoje domácího zemědělství. Také požadujeme, aby Evropská komise přezkoumala finanční soustavu FLEX, jejímž cílem je stabilizace cen surovin. Dále se zabýváme prvkem rovnosti v obchodu se surovinami, tedy spíše jeho absencí. Je nanejvýš důležité, abychom při vyjednávání o mezinárodních obchodních dohodách vždy brali v úvahu otázky rovnosti žen a mužů.

Zpráva se rovněž zaměřuje na poctivý obchod (fair trade). Poctivý obchod může být využit jako nástroj na podporu malých producentů v rozvojových zemích a na vystupňování tlaku na zvyšování sociálních a ekologických standardů v těchto zemích. Vyzýváme všechny instituce EU, aby ve veřejných nabídkových řízeních a nákupních politikách uplatňovaly zásady poctivého obchodu.

Dále se zabýváme rostoucí spotřebou živočišných produktů, tj. rostoucí poptávkou po masu a mléčných výrobcích, která tlačí na růst poptávky po obilovinách k nakrmení zvířat místo lidí.

Zpráva se zabývá ještě celou řadou dalších témat. Na závěr musím říci, že tato práce odhalila skutečnou tvář EU. Zatímco jsme se snažili řešit potřeby a okolnosti rozvojových zemí, působili zástupci evropského průmyslu s pomocí svých představitelů v Evropském parlamentu na to, aby se pozornost přesunula ke krátkodobým obchodním zájmům podniků na zajištění stabilního přístupu k levným surovinám.

Vyzývám všechny poslance, aby schválili pozměňovací návrhy navržené skupinami levice, socialistů a zelených. Obzvlášť důležité jsou pozměňovací návrhy 20 a 21. S jejich pomocí můžeme zprávu vyvážit, aby získala silnější rozvojový rozměr.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Vážený pane předsedající, děkuji Parlamentu za příležitost k diskusi na téma surovin, které leží v agendě Evropské unii vysoko, zejména s ohledem na naši politiku konkurenceschopnosti. Nejprve bych rád poděkoval panu zpravodaji a stínovým zpravodajům za zprávu, jež zahrnuje řadu oblastí jako změna klimatu, boj s chudobou a rozvoj.

Rozvoj je v této souvislosti skutečně klíčovým pojmem. Proto se krátce zmíním o rozvojové problematice a pak se budu zabývat našimi zájmy a opatřeními ohledně šíření opatření omezujících přístup k surovinám.

Komise má boj s chudobou, rozvoj a bezpečnost potravin vysoko ve své agendě. Dobře víte, že Evropská unie je největším světovým dárcem rozvojového financování. Rovněž konkrétně v oblasti surovin realizuje Komise několik programů se zaměřením na rozvoj: například prostřednictvím soustavy FLEX Komise podporuje státní rozpočty rozvojových zemí v případech poklesu fiskálních příjmů souvisejících s vývozem.

Komise rovněž prosazuje průhlednou správu daňových výnosů pocházejících z čerpání surovin a přírodních zdrojů, a to prostřednictvím několika iniciativ, včetně EITI, kimberleyského procesu a programu FLEGT. Dále bych se rád zmínil o našem programu Vše kromě zbraní, který zajišťuje bezcelní přístup k dovozům všech produktů z nejméně rozvinutých zemí (kromě zbraní), čímž jim umožňuje diverzifikovat vývoz.

Nyní se obrátím k našemu klíčovému zájmu z hlediska obchodu. Pro obchod musí být dva. Potřebujeme dovážet a potřebujeme vyvážet. Je proto nanejvýš důležité zajistit, aby přístup k surovinám v třetích zemích nebyl zatížen neoprávněnými pokřiveními trhu jako kvótami, vývozními cly a zákazy vývozu.

Tak tomu dnes bohužel není. Naopak roste chuť třetích zemí uvalovat vývozní omezení. Konkrétně se naše obavy týkají některých klíčových rozvíjejících se ekonomik s agresivními cíli hospodářské politiky. Rád bych zdůraznil, že se nezaměřujeme na chudší rozvojové země, ale spíše na velké rozvíjející se ekonomiky.

Opatření přijímaná těmito zeměmi vedou k pokřivení hospodářské soutěže ve světovém měřítku, což poškozuje evropský průmysl. Rozsah tohoto problému bohužel roste. V tuto chvíli jsou opatření ovlivňující důležité vývozy do Evropské unie zavedena nejméně 20 zeměmi. Napočítali jsme přes 450 omezení týkajících se různých surovin. Zasažena je přímo či nepřímo většina evropských průmyslových odvětví, ne-li všechna.

Co bychom s tím měli dělat? Dosavadní práce ukazuje, že i když odstranění vývozních omezení již nyní zaujímá důležité místo v naší agendě, neexistuje žádné rychlé řešení, ať již v podobě dvojstranných dohod o volném obchodě, nebo v rámci Světové obchodní organizace, ale určitě se budeme více snažit.

Za prvé, bude důležité vyvinout celkovou strategii přístupu k surovinám. V této souvislosti Komise pracuje na sdělení s důležitým obchodním prvkem. Jakákoliv taková strategie by měla úplně a v logicky provázaném celku zahrnout všechny oblasti politik, včetně klíčových otázek jako bezpečnost potravin, rozvoj a životní prostředí.

Veškeré prostředky budou muset být využity na maximum. Udržitelná a vnitřně ucelená politika přístupu k surovinám by proto spojovala: za prvé, vyjednávání vedoucí k mezinárodním závazkům v rámci WTO a v bilaterálních vztazích; za druhé, prosazování pravidel WTO a stávajících dohod; a za třetí, měkká opatření jako dialog a budování spojenectví. I když žádný z těchto prvků není nový, jejich síla závisí na jejich vzájemném spojení a uceleném použití. O tom budeme hovořit na letošní konferenci se zúčastněnými stranami.

S ohledem na význam přístupu k surovinám Komise vítá jednání na toto téma v Parlamentu. Zejména Komise vítá pozměňovací návrhy k první verzi zprávy. Zpráva nyní jasněji zdůrazňuje význam této problematiky. Konstruktivně navrhuje způsoby řešení, například vynucování dohod a vyjednávání s partnerskými zeměmi. Jsme plně připraveni spolupracovat s Parlamentem na přípravě a provádění naší další strategie.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Caspary , jménem skupiny PPE-DE. (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři Potočniku, těší mě, že jste si dnes udělal čas. Můžeme pouze konstatovat, že komisař Mandelson se namísto debaty s námi zde v Parlamentu o otázkách klíčových pro evropskou průmyslovou politiku opět rozhodl odcestovat na nějakou důležitou konferenci v zámoří. Jaké bylo moje potěšení, když jsem shledal, že Váš projev k tématu je mnohem lepší, jasnější a vizionářštější než cokoli, co by kdy mohlo vyjít z úst našeho komisaře pro obchod.

Jsem velmi potěšen výsledkem našich vyjednávání ve výboru, neboť se obávám, že zpravodaj ve svém původním návrhu pro veškerou dobře míněnou péči o rozvojové země zcela ztratil ze zřetele zájmy evropského průmyslu. Ve Výboru pro mezinárodní obchod jsme do zprávy vložili novou první část, která se zabývá zájmy naší průmyslové politiky. Povaha těchto zájmů je tak nyní křišťálově zcela zřejmá. Musíme se silně zaměřit na zajištění dodávek surovin pro evropský průmysl. Jak správně poznamenal pan komisař, v tomto ohledu se potýkáme s velkými problémy.

V rámci WTO naléhavě potřebujeme lepší pravidla, která by v co největší míře zakázala opatření narušující obchod jako vývozní cla. Potřebujeme volný přístup k surovinám na světovém trhu. Nemůžeme tolerovat, aby země jako Čína zneužívaly suroviny jako svůj politický nástroj.

Maximum pro zajištění skutečně otevřeného přístupu k surovinovým trhům musíme udělat nejen v mnohostranných jednáních, ale také v jednáních dvojstranných. Nemůžeme tolerovat skutečnost, že Komise odsouhlasila přistoupení Ukrajiny k WTO a akceptovala přitom určitý stupeň tolerance k uvalování vývozních cel, neboť to dává špatný příklad. Rovněž nelze tolerovat naše akceptování dvojích cen v souvislosti s přistoupením Saúdské Arábie k WTO, které způsobilo značné potíže našemu evropskému petrochemickému průmyslu. Rovněž si nedělám velké naděje, když vidím, co se v současnosti děje v souvislosti s přistoupením Ruska k WTO, a byl bych rád, aby se Komise velmi snažila předejít uplatňování dalších opatření pokřivujících obchod.

Na závěr chci projevit upřímné díky za tuto zprávu všem kolegům a kolegyním ve výboru. Doufám, že v zítřejším plenárním hlasování ji příliš nepozměníme.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ MORGANTINI
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 
 

  Francisco Assis, jménem skupiny PSE. – (PT) Rád bych na úvod poblahopřál panu zpravodaji. V současné době vznikající problémy v přístupu k surovinám jsou z velké části výsledkem strukturálních změn na příslušných trzích, které souvisejí se změnami mezinárodního hospodářství.

Surovinové trhy se dříve vyvíjely cyklicky a střídala se na nich období krajního nedostatku s obdobími vzácnosti, při občasném vzniku období rovnováhy. Dnes se zdá, že čelíme nové situaci strukturálního nedostatku, který je ve značné míře způsobem náhlým růstem poptávky v důsledku rapidní industrializace a urbanizace v řadě rozvíjejících se zemí.

Je zřejmé, že na odpovídajících fórech, zejména ve Světové obchodní organizaci, musí být soustředěno úsilí o dosažení konsensu s cílem usnadnit přístup k surovinám. Zároveň však nesmíme ztratit ze zřetele jinou podstatnou otázku: V současné době čelíme nové situaci jak na trzích potravin, tak i v energetice. V Evropské unii proto naši hlavní dovozci surovin musí sledovat tuto situaci se zvláštní obezřetností. Na jedné straně musíme brát v úvahu možné dopady po celém světě, neboť by mohl vzniknout nadměrný tlak na spotřebu surovin s velmi nepříznivými důsledky pro životní prostředí a hospodářskou a společenskou organizaci v rozvojových zemích, ale na druhé straně se také musíme dívat na naši vlastní situaci a chápat naše vlastní těžkosti.

To nás, zdá se, staví před dvě zásadní otázky. Jedna se týká potřeby přehodnotit náš vlastní model hospodářského rozvoje, protože ten je neslučitelný se situací nadměrného čerpání surovin. Za druhé, měli bychom klást větší důraz na aplikovaný vědecký výzkum, který by posílil inovace, podpořil recyklaci surovin a poskytl nové odpovědi na nové problémy, které tento strukturální nedostatek přináší.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). - (PL) Příroda rozdělila své bohatství – suroviny v podzemí, potraviny a stromy na povrchu země a ryby ve vodách – na naší planetě nerovnoměrně. Lidské potřeby jsou stejné, ale naplňování těchto potřeb vyžaduje solidaritu při čerpání zdrojů a jejich distribuci prostřednictvím mezinárodního obchodu. Holmova zpráva se na toto téma vyjadřuje velmi obsažně. V návaznosti na pana Casparyho bych rád zdůraznil několik bodů.

Za prvé, racionální čerpání omezených zdrojů. Opakuji: omezených zdrojů.

Za druhé, ochrana surovin před vykrádáním, před neokoloniálním vykořisťováním chudých zemí, zejména v Africe. Obchod materiály, na kterém se podílí Čína a některé další země, je neprůhledný.

Za třetí, účelem obchodu s těmito surovinami by měl být rozvoj chudých zemí. To je náš hlavní cíl. Výnosy musí připadnout obyvatelstvu, a nejen představitelům úřadů nebo velkým mezinárodním společnostem.

Za čtvrté, surovinová politika EU musí zajistit, aby se Unie nestala rukojmím, například Ruska v případě plynu nebo možná v budoucnu Brazílie v případě cukru.

Za páté, všichni partneři sdílejí plnou odpovědnost za čerpání mořských zdrojů. Jak známo, řada druhů ryb je ohrožena vyhynutím stejně jako druhy v pralesích Asie a Amazonie.

Vážená paní předsedající, na závěr chci říci, že vůdčím heslem pro svobodný a poctivý obchod musí být odpovědnost při čerpání omezených přírodních zdrojů, aby přístup k surovinám potřebným pro lidskou existenci měly i budoucí generace. Podobně je třeba pomáhat chudým zemím při rozvoji technologií potřebných k produkci základních potravin. A v tomto ohledu může Evropa dokázat velmi, velmi mnoho.

 
  
MPphoto
 
 

  Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). - (BG) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, při vědomí úlohy obchodu v našem globalizujícím se světě musíme podporovat úsilí o šíření poctivého obchodu a všechny iniciativy přispívající k udržitelnému hospodářskému rozvoji.

Ceny surovin ovlivňují vývoj trhu a v řadě případů zhoršují dopady hospodářského rozvoje, zejména v zemích s malými ložisky surovin. To ovlivňuje celkovou tržní situaci a dostupnost surovin.

Očekávaným vysokým cenám ropy a elektrické energie umíme a měli bychom čelit s pomocí účinných technologií těžby a zpracování surovin. Tato účinnost a zavádění inovací, jakož i udržování silného výzkumu, určují míru úspěšnosti při zlepšování tržní situace a zvyšování naší síly prostřednictvím diverzifikace a energetické bezpečnosti.

S ohledem na zemědělský obchod by se pozornost měla zaměřit na zmírnění tlaku na producenty, který je způsoben nerovnováhou mezi výkupními cenami zemědělských produktů a cenami maloobchodními. To nejen narušuje trh, ale ukazuje také, že trh má určité sociální náklady.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE). - Vážená paní předsedající, je mi potěšením vyjádřit se ke zprávě pana Holma o obchodu se surovinami a komoditami. Minulý měsíc jsem měl tu čest zúčastnit se jménem Parlamentu 12. zasedání konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) v Akře. Z této konference vzešlo volání o pomoc světové chudině.

Eskalace cen potravin čím dál častěji vede k pouličním nepokojům, a máme-li tuto situaci řešit, potřebujeme sáhnout k novým přístupům. Hrozí, že tato nová krize zabije každý den více lidí, než kolik jich zemřelo následkem terorismu během celých šesti let po 11. září. Politici a vlády si možná ještě nevšimli, že chudí lidé světa čím dál častěji nemají co dát jíst svým dětem. Dopady budou obzvlášť naléhavé v Africe, kde se ceny komodit v posledních dvanácti měsících více než zdvojnásobily a v důsledku spekulací, nedostatku a změn ve struktuře produkce rostou i nadále. Základní příčinou je rostoucí poptávka ve východní Asii a propad nabídky v důsledku zanedbání investic do zemědělství. Změny klimatu, které se projevují povodněmi, suchy a rekordními teplotami, tuto situaci jen zhoršují, zejména pro nejchudší lidi světa. Proto doufám, že toto usnesení přijmeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE-DE).(EL) Vážená paní předsedající, přístup k surovinám je skutečně životně důležitý pro hospodářství a konkurenceschopnost Evropy. To ještě zvýrazňuje skutečnost, že EU do značné míry závisí na dovozu surovin ze třetích zemí.

Naší prioritou musí být odstranění překážek přístupu EU k surovinovým trhům, které kladou třetí země. To platí jak pro současná vyjednávání v rámci WTO, tak i pro aktuální projednávání dvojstranných dohod o volném obchodu.

Na závěr bych rád, paní předsedkyně, dámy a pánové, vyjádřil přesvědčení, že nezbytnou podmínkou životaschopného a průhledného řízení surovin a přírodních zdrojů jsou mechanismy na pomoc rozvojovým zemím a přenos know-how do těchto zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Arnaoutakis (PSE).(EL) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, je zřejmé, že konkurenceschopnost našich evropských podniků do značné míry závisí na dodávkách surovin. Proto dnes potřebujeme ucelenou strategii na zajištění přístupu ke světovým trhům. Taková strategie pomůže zabezpečit mezinárodní spolupráci, legitimní hospodářskou soutěž, poctivý obchod a dodržování omezení, která souvisejí s vážně míněnými rozvojovými pobídkami v méně rozvinutých zemích. Rovněž napomůže investicím do výzkumu a vývoje ekologických technologií a do recyklace.

Naším cílem musí být jak udržitelný rozvoj EU, tak i solidarita s nejchudšími zeměmi světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley (UEN). - Vážená paní předsedající, rád bych poděkoval zpravodaji za práci, kterou na této zprávě odvedl. Vidím zde tři klíčové aspekty.

Za prvé, vidím zde celosvětovou soutěž o suroviny a komodity. Chceme-li být v přístupu k těmto komoditám úspěšní, musíme si na evropské úrovni uvědomit, že potřebujeme zaujmout lepší pozici pro uzavírání dvojstranných dohod a dvojstranných ujednání.

S ohledem na dlouhodobý vývoj je samozřejmě velmi důležitá otázka rozhovorů o světovém obchodě, ale další manévrovací prostor si můžeme vytvořit prostřednictvím hospodářských partnerství s rozvojovým světem. Rád bych také upozornil, že vzdání se určitých práv v rámci rozhovorů o světovém obchodu kvůli krátkodobému přístupu k surovinám a komoditám by mohlo poškodit značnou část našeho evropského hospodářství, a zejména naše zemědělství.

Na závěr bych stejně jako kolega přede mnou rád zdůraznil, že nejdůležitějším ohledem ze všech je poctivost. Aby rozvojové země dosahovaly úspěchů, musíme do nich teď investovat, a to nejen letos a napřesrok kvůli vysoké ceně ropy a zemního plynu, ale i za dvacet let. Abychom předešli problémům ve vzdálenější budoucnosti, měli bychom tyto investice propojit s investicemi do vzdělání a zdravotní péče pro obyvatelstvo těchto zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Vážená paní předsedající, rád bych ctěným poslankyním a poslancům poděkoval za jejich připomínky. K výzvám, před nimiž stojíme, se vyjádřili docela jasně. Je rovněž docela jasné, že na jedné straně musíme zajistit vyvážený rozvoj naší práce, tedy se zvláštním důrazem na chudší země a upevnění poctivosti, o které mluvil pan Crowley, a na druhé straně musíme zajistit poctivá pravidla obchodu v zájmu přístupu našeho hospodářství k surovinám. Je faktem, že Evropská unie představuje čistého dovozce surovin a že jím také zůstane.

V přístupu na naše dodavatelské trhy nyní čelíme silnější soutěži a rostoucím cenám kvůli zostřené konkurenci ze strany řady rozvíjejících se ekonomik. Tyto rozvíjející se země zároveň kladou překážky přístupu k jejich vlastním surovinám, čímž narušují hospodářskou soutěž. Nezbytnou součástí rovnice naší strategie světové konkurenceschopnosti je proto spravedlivý přístup k surovinám za transparentních podmínek.

Pro příští léta je záměrem Komise využít veškerých dostupných nástrojů na zajištění udržitelných dodávek surovin našim průmyslovým odvětvím. K tomu bude Komise sledovat komplexní a vyváženou strategii. Jak Parlament správně zdůrazňuje, tato strategie musí zohledňovat nejen zájmy našich průmyslových odvětví a naší konkurenceschopnosti, ale i zájmy chudších zemí.

Pokud jde o rozvojový úhel pohledu, musíme a chceme rozlišovat mezi oprávněnými kroky chudších rozvojových zemí, jako jsou vývozní cla představující nezbytný zdroj příjmů pro jejich rozpočty, na jedné straně a opatřeními, která přijímají rozvíjející se ekonomiky v rámci své hospodářské politiky a která narušují hospodářskou soutěž na světových trzích, na straně druhé.

Oceňuji připomínku pana Assise o závazcích v oblasti výzkumu a vývoje, které v této souvislosti rovněž musí být zvýšeny. Chtěl bych poděkovat Parlamentu za to, že nás v této politice podporuje. O dalším provádění naší strategie Vás budeme průběžně informovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens Holm, zpravodaj. (SV) Vážený pane komisaři Potočniku, těšíme se na sdělení Komise a na konferenci. Líbí se mi, že hodláte řešit otázky bezpečnosti potravin, rozvoje a životního prostředí.

Francisco Assisi, zcela s Vámi souhlasím v tom, že musíme přehodnotit náš model hospodářského rozvoje.

Zbigniewe Zaleski, souhlasím, že obchod se nesmí rovnat neokoloniálnímu vykrádání surovin v rozvojových zemích. Proto vyzývám Zbigniewa Zaleského a všechny ostatní, aby určitě podpořili pozměňovací návrhy 20 a 21. Prosím Vás, abyste si je pozorně prostudovali.

Podívejte se také na pozměňovací návrh 26, který se zabývá biopalivy. Voláme v něm po zavedení standardů ochrany životního prostředí a sociální ochrany u biopaliv. Obrovský problém je, že se čím dál více obilovin spotřebovává při výrobě masa, jinými slovy krmíme jimi hospodářská zvířata, ale zároveň je čím dál více obilovin spotřebováváno při výrobě paliva pro naše automobily.

Toto je výzva pro Komisi: požadujeme opatření k omezení používání vozidel k soukromým cestám a spotřeby masa, abychom měli více obilovin pro nakrmení lidí!

Ve zprávě požadujeme naléhavá opatření k řešení změn klimatu. Svého dílu odpovědnosti se musí zhostit také obchod. Musíme odstranit veškeré zbytné emise a omezit dopravu. Předmětem značné části obchodu jsou výrobky, které by mohly být stejně snadno vyráběny lokálně. Musíme podporovat obchod se „zeleným zbožím“ a chytré technologie na ochranu životního prostředí. Pokud tak neučiníme a obchod se nezhostí svého dílu odpovědnosti, brzy nebudou zbývat žádné suroviny, se kterými bychom mohli obchodovat, ani žádné potraviny, které bychom mohli jíst. Je nesmírně důležité, abychom vzali naši zodpovědnost za změny klimatu vážně!

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 20. května 2008.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí