Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 19. května 2008 - Štrasburk

26. Nejvzdálenější regiony (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0158/2008), kterou předkládá Margie Sudreová jménem Výboru pro regionální rozvoj, o strategii pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti (2008/2010(INI)).

  Margie Sudre, zpravodajka. − (FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, hodnocení Komise týkající se posíleného partnerství pro nejvzdálenější regiony je přinejmenším jednostranné a nepodařilo se mu postihnout všechny obtíže, které v terénu zažíváme. Snižování deficitu přístupnosti, zlepšování konkurenceschopnosti a regionální integrace jsou i přesto odpovídající cíle odrážející priority těchto regionů.

Obvyklá představa o Azorech, Kanárských ostrovech, Guadeloupe, Guyaně, Madeiře, Martiniku a Réunionu jako regionech subvencovaných z prostředků Společenství nebo členských států bez ohledu na pozitivní dopady tohoto financování zastiňuje skutečnou přidanou hodnotu, kterou tyto regiony Unii přinášejí z ekologického, kulturního a geostrategického hlediska.

Strukturální fondy samozřejmě přispívají k rozvoji nejvzdálenějších regionů. Doufám však, že Komise své současné i budoucí politiky neustále přizpůsobuje a bude přizpůsobovat více na míru situaci těchto regionů, aby byly řešeny překážky, kterým neustále čelí. Příliš systematická metodologie pro kvantifikaci nadměrných nákladů by byla nepřiměřená a nebrala by v úvahu zvláštnosti jednotlivých nejvzdálenějších regionů. Neustále rostoucí význam přikládaný hodnocení politik a nástrojů Společenství nesmí mít za následek vytváření nadbytečných statistických nástrojů.

Lituji nezájmu, jejž nejprve – byť jen zpočátku – projevovalo Generální ředitelství pro obchod při projednávání dohod o hospodářském partnerství. Musím naléhavě vyzvat Komisi, aby nadále hledala kompromisy respektující zájmy nejvzdálenějších regionů, na něž se vztahují konečné dohody, které budou uzavřeny se zeměmi AKT, a rovněž musím požadovat, aby v zájmu širšího sousedství byl dodán skutečný obsah „akčnímu plánu pro širší sousedství“.

Co se týče dopravy, vyjadřuje moje zpráva znepokojení nad zahrnutím civilního letectví do evropského systému obchodování s emisemi CO2. Je důležité, aby nebylo ohroženo úsilí o překonání deficitu přístupnosti nejvzdálenějších regionů.

Působení ze strany Společenství musí vyvolat efekt katalyzátoru iniciativnosti s cílem rozvinout střediska špičkové úrovně, založená na odvětvích jako odpadové hospodářství, obnovitelná energie, energetická soběstačnost a biologická rozmanitost, která plně zhodnocují výhody a zkušenosti nejvzdálenějších regionů.

Vítám veřejnou konzultaci o budoucnosti strategie EU pro nejvzdálenější regiony, ale myslím si, že vybraná témata, jakkoli neopominutelná (změna klimatu, demografický vývoj, řízení migračních toků, zemědělství a námořní politika), nezahrnují všechny hlavní problémy trápící naše regiony. Například lituji, že na pořad jednání těchto diskusí nebyl zařazen dosah čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, který je základním kamenem politiky pomoci nejvzdálenějším regionům EU, neboť diskuse by tak získaly potřebný právní, institucionální a politický tón.

Význam veřejných služeb pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost nejvzdálenějších regionů, otázka státní podpory, zachování diferencovaných daňových režimů, přetrvávající nezaměstnanost a nerovnosti, prostředky na překonání úzkého charakteru místních trhů, zapojení do evropského výzkumného rámce, skutečná účast nejvzdálenějších regionů na evropských politikách inovace a boje proti digitální propasti a mechanismy na financování projektů spolupráce se sousedními zeměmi, to vše jsou podle mého názoru otázky, které musíme aktuálně řešit.

Závěrem bych ráda znovu vyzdvihla cíle mojí zprávy, a sice zajistit podmínky pro hospodářský rozvoj nejvzdálenějších regionů, a tím zaručit jejich obyvatelům skutečnou prosperitu, posílit jejich konkurenceschopnost a přesvědčit tyto vzdálené regiony, že v Evropě budoucnosti je místo i pro ně.

Předem Vám děkuji za Vaši podporu v zítřejším hlasování.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, úvodem bych ráda zdůraznila, že tuto zprávu velmi oceňujeme. Jedná se o velmi profesionální zprávu a chci Margie Sudreové poděkovat, a to nejen za tuto zprávu, ale i za její přítomnost a intenzivní účast na konferenci nejvzdálenějších regionů, kterou jsme pořádali v Bruselu minulý týden.

Ráda bych také projevila vděk Výboru pro regionální rozvoj a rovněž Výboru pro rybolov, zejména autorovi jeho stanoviska panu Guerreirovi, za příspěvek k reflektování budoucí strategie pro nejvzdálenější regiony, a dále panu Fernandesovi, panu Marquesovi a panu Casacovi. Ráda bych projevila vděk za jejich příspěvek k veřejné konzultaci, kterou jsme zahájili loni v září. Etapa konzultace právě skončila a minulý týden byla završena konferencí.

Z konference vzešlo velmi důrazné poselství o tom, jakou výzvu představuje dvojí integrace nejvzdálenějších regionů, a o tom, že nejvzdálenější regiony představují zkušební laboratoř pro pilotní projekty, zejména v oblastech jako obnovitelné energie. Na konferenci rovněž zaznělo velmi jasně, že nejvzdálenější regiony disponují bohatstvím jedinečných příležitostí a že představují životní sílu a silnou stránku Unie jako celku.

Ke zprávě samotné bych ráda zdůraznila, že se plně ztotožňuji s významem, který Parlament přikládá potřebě strategii konkrétně přizpůsobit vlastnostem a aktivům nejvzdálenějších regionů. V Komisi jsme připraveni rozšířit strategii o nové výzvy. Výzvy označené Komisí – změny klimatu, demografický vývoj, řízení migračních toků, zemědělství a námořní politika – samozřejmě nejsou výzvy jediné a my jsme otevřeni novým myšlenkám.

Mohu též souhlasit s paní Sudreovou v jejím volání po zlepšení koordinace mezi Regionálním fondem a Evropským rozvojovým fondem. Věřím také, že je důležité jak dále zapojovat nejvzdálenější regiony do Evropského výzkumného prostoru, tak i podporovat jejich spolupráci se sousedními regiony. V tomto ohledu věřím, že reformovaná politika soudržnosti jednoznačně přispěla k posílení postavení nejvzdálenějších regionů ve vztahu k cíli spolupráce.

Na základě reformy řady politik Společenství byla ošetřena a posílena „dimenze nejvzdálenějších regionů“, mohu-li ji tak nazývat: Nejen v politice soudržnosti, ale také v politice zemědělské a rozvoje venkova, v regionálních rámcích státní podpory, v evropských programech POSEI nebo v námořní politice EU.

Jsem silně přesvědčena, že tento vývoj politik dobře reaguje na potřeby nejvzdálenějších regionů. Sdělením ze září 2007 jsme vyzdvihli potřebu využít všech příležitostí, které skýtají reformy evropských politik v období let 2007–2013, a ze zkušenosti z řady svých cest do nejvzdálenějších regionů vím, že v tomto směru vznikla řada iniciativ, ačkoli věřím, že tyto iniciativy by měly být dále posilovány a rozvíjeny.

Co se týče postupu projednávání dohod o hospodářském partnerství a jednání o soustavě obchodování emisemi Komisí, ráda bych řekla, že nejvzdálenější regiony tvoří nedílnou součást diskusí od samého počátku a že Komise systematicky informuje zástupce nejvzdálenějších regionů a zapojuje je do diskusí.

Proto bych Vás ráda ujistila, že Komise bude v současných a budoucích vyjednáváních tohoto druhu i nadále brát zvláštní zájmy nejvzdálenějších regionů v úvahu.

  Pedro Guerreiro, navrhovatel stanoviska Výboru pro rybolov. − (PT) Stanovisko Výboru pro rybolov, jediného výboru, který se rozhodl stanovisko předložit, předkládá v zájmu nejvzdálenějších regionů celou řadu návrhů. Jedná se zejména o: označení oblastí představujících výlučné hospodářské oblasti nejvzdálenějších regionů jako „oblastí s výlučným přístupem“; zajištění podpory Společenství na obnovu a modernizaci rybářského loďstva; vytvoření programu Společenství na podporu drobného pobřežního rybolovu; poskytnutí podpory Společenství na vědecký výzkum v oblasti rybolovu a na ochranu a obnovu rybolovných zdrojů; zavedení socioekonomických opatření, která by rybářům kompenzovala dopad opatření na zachování rybolovných zdrojů; a zachování a zvýšení podpor Společenství, jako je program POSEI pro rybolov.

Jelikož věříme, že tyto důležité návrhy Výboru pro rybolov by se měly v usnesení schvalovaném zítra na plénu odrazit, znovu předkládáme soubor osmi pozměňovacích návrhů, pro něž žádáme Vaši podporu.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN BIELAN
Místopředseda

  Oldřich Vlasák , jménem skupiny PPE-DE. – (CS) Vážený pane předsedo, paní komisařko, dámy a pánové, specifická situace nejvzdálenějších regionů si zcela jistě zaslouží zvýšenou pozornost Evropské unie. Je nesporné, že dosavadní evropská politika týkající se nejvzdálenějších regionů měla několik příznivých dopadů, nicméně je skutečností, že stále existují strukturální obtíže, kterým se je třeba v budoucnu věnovat. Je však potřeba si uvědomit, že některé problémy nejvzdálenějších regionů vyřešit nelze, neboť se jedná o problémy sui generis vyplývající z toho, že se jedná o značně odlehlá území ostrovní povahy, kromě francouzské Guyany, jež mají svá geografická a strukturální specifika, která nezměníme.

Chtěl bych proto na tomto místě varovat před přílišným sociálním inženýrstvím realizovaným z centra. V případě diskutované problematiky nejvzdálenějších regionů je třeba se více než jindy zamýšlet nad možnostmi uplatnění principu subsidiarity. Je nesporné, že nejvzdálenější regiony potřebují jiné podmínky z hlediska veřejné pomoci a regulace vnitřního trhu. To by měla zohledňovat i evropská legislativa, která musí umožnit zachovat specifičnost těchto regionů a mírnit omezující okolnosti. Je však otázkou do jaké míry jsou v tomto případě efektivní komplikované evropské finanční programy. Státní a regionální pomoc se znalostí místních poměrů je podle mého názoru mnohem efektivnější cestou podpory nejvzdálenějších regionů. Evropská strukturální politika by se podle mého názoru měla spíše řídit myšlenkou, že finanční prostředky by měly směřovat primárně do nejchudších regionů, kde jsou nejvíce potřeba, bez ohledu na to, zda se jedná o ostrov, horu, nebo nezalidněnou oblast.

  Emanuel Jardim Fernandes, jménem skupiny PSE. – (PT) Vážený pane předsedající, úvodem bych rád poblahopřál paní komisařce a Komisi k této iniciativě, která zajisté nabízí novou příležitost jak reagovat na problémy nejvzdálenějších regionů a jejich obyvatel.

Zahájení veřejné konzultace vedlo k posílení účasti. Věřím, že k mnohému již bylo přispěno, včetně setkání, o kterém se zmínila paní komisařka a které bylo velmi produktivní. Rád bych se ovšem zaměřil na návrh stanoviska, který je návrhem vyváženým, umožňujícím dosažení konsensu. Hlediska zastávaná tímto stanoviskem se do jisté míry doplňují s hledisky, která vyzdvihuje Komise, pokud jde o změny klimatu apod.

Nejprve bych se rád dotkl otázky Lisabonské strategie, která je podle mého názoru v této nové etapě základním pilířem naší nové odezvy na problémy nejvzdálenějších regionů, na potřebu uzpůsobit této situaci veškeré politiky a programy a rovněž na otázku zajištění financování.

Závěrem bych také rád řekl, že ačkoliv je stanovisko Výboru pro rybolov určitě zaměřeno na podstatné aspekty, některé podrobnosti v něm mohly být zdůrazněny. Problémem bylo, že při úsilí o strategii pro nejvzdálenější regiony zahrnující všechny možné oblasti rozvoje bylo nutné sladit celé odvětví.

  Jean Marie Beaupuy, jménem skupiny ALDE. – (FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, v době, kdy se naše planeta stala malou vesnicí – tak snadné je přemísťovat se z jednoho konce světa na druhý – musíme pochopit, jakou příležitost nejvzdálenější regiony pro Evropskou unii představují. Jak vyzdvihla naše zpravodajka paní Sudre na různých místech své zprávy, v nejvzdálenějších regionech máme uložena obrovská aktiva: v zemědělství, rybolovu, výzkumu, technologiích a cestovním ruchu. Při celkové rozloze 25 milionů km2 máme největší plochu moří na světě. Jak zpráva uvádí, musíme proto na těchto aktivech stavět, aby naše nejvzdálenější regiony mohly sehrát úspěšnou úlohu v naší společné budoucnosti.

Můj druhý bod se týká konkrétní situace v městských oblastech – hovořím zde jako předsedkyně pracovní skupiny napříč frakcemi (Intergroup) pro města a řadu svých kolegů ze skupiny zde dnes vidím – protože do městských oblastí se soustřeďuje problém nezaměstnanosti, a sice nezaměstnanosti trojnásobně vyšší než v kontinentální Evropě. Do městských oblastí se rovněž soustřeďuje migrace a také jsou nejvíce zasaženy demografickými změnami.

Paní komisařko, leží před Vámi výjimečná příležitost zavést ucelený přístup, zahrnující nejen nejrůznější evropské fondy, ale také různé politiky a různé vládní, regionální a místní projekty. Pokud tento ucelený přístup nebude zaveden, naše úsilí v nejvzdálenějších regionech nebude účinné, ani nebudeme optimálně využívat aktiva, která ukrývají.

Paní komisařko, předem Vám děkuji za to, že naše evropské předpisy použijete k tomu, abychom uceleným přístupem přispěli k úspěšnosti všech opatření, která uplatňujeme.

  Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, jménem skupiny UEN bych rád poděkoval paní Sudreové za to, že se chopila této problematiky. Solidarita v Evropě vyžaduje, abychom brali v úvahu zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů. Je naší povinností, je skutečně naší morální povinností, abychom se hospodářskou a sociální soudržností těchto regionů zabývali. Územní soudržnost, o které hovoří Lisabonská smlouva, i když není míněna doslova, v zeměpisném slova smyslu, musí mít rozměr zahrnující i nejvzdálenější regiony Unie.

Měli bychom vyzdvihnout potřebu užšího partnerství, které se promítne do lepšího přístupu, větší konkurenceschopnosti a prohloubení regionální integrace. Nesmíme zapomínat, že příjemci veškerých těchto opatření jsou obyvatelé zámořských území, pro které je důležitá problematika námořní a letecké dopravy, nezaměstnanosti, cestovního ruchu, rybolovu, patřičné úrovně vzdělanosti a zdravotní péče a všeobecného přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Neměli bychom zapomínat ani na to, že tyto regiony jsou bohužel náchylné k přírodním katastrofám. Nejvzdálenější regiony mají své výhody, ale mají také své problémy. Zpráva paní Sudreové nám je značně přibližuje.

  Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Zprávu hodnotíme pozitivně, přestože obsahuje některé body, se kterými nesouhlasíme.

Podporujeme přijetí návrhů, které jsme pro nejvzdálenější regiony předložili ve Výboru pro regionální rozvoj a jejichž příkladem je tvrzení, že zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů vyžaduje strategii založenou na politikách a opatřeních, jež nejsou závislé na přechodných kritériích ani na situačním rozvoji bohatství a jež přinášejí odpověď na trvalý tlak, kterému jsou tyto regiony vystaveny.

Výbor zdůrazňuje význam veřejných služeb pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost nejvzdálenějších regionů, zejména v oblasti letecké a námořní dopravy, pošty, energetické oblasti a oblasti komunikací, a nesmíme zapomínat ani na přístup k širokopásmovému internetu a naléhavé volání po opatřeních pro boj s přetrvávající nezaměstnaností, chudobou a nerovnostmi v rozdělení příjmů v těchto regionech, které dosahují v tomto ohledu nejvyšších měr v Evropské unii.

Domníváme se ovšem, že některé aspekty zprávy je možné a žádoucí vyjasnit a posílit. Například opatření podpory Společenství pro nejvzdálenější regiony musí být trvalá a přiměřeně financovaná, protože překážky, s nimiž se tyto regiony potýkají, jsou rovněž trvalé povahy. Navíc aby opatření pro tyto regiony a vyjasnění jejich postavení byla ucelenější a účinnější, musíme nejen vzít v úvahu jejich zvláštní nejvzdálenější povahu u celé škály nejrůznějších politik Společenství, ale také zřídit patřičně financovaný program Společenství poskytující těmto regionům podporu a zahrnující všechna stávající opatření.

Z těchto důvodů předkládáme naše pozměňovací návrhy.

  Rolf Berend (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, tato dobrá zpráva, vypracovaná z vlastního popudu paní Sudreovou, sleduje dva základní cíle, a sice vyhodnotit závěry a doporučení uvedené ve sdělení Komise a poskytnout základ – a věřím, že poskytuje skvělý základ – pro diskusi o vyhlídkách pro nejvzdálenější regiony. I když zpravodajka zastává názor, že sdělení Komise maluje příliš růžový obraz nebo přinejmenším obraz neobjektivní, měli bychom být hrdí, že evropská podpora umožnila v našich nejvzdálenějších regionech dosáhnout takových pokroků.

Na jednu stranu tím v žádném případě není naznačováno omezení pomoci těmto regionům, jejíž poskytování je samozřejmě právní povinností vyplývající ze Smlouvy o ES. Na druhou stranu víme, že pěstování zvláštních aktiv nejvzdálenějších regionů je jediný vhodný způsob jak zajistit, aby tyto regiony vytvářely svůj vlastní udržitelný rozvoj.

Jak paní zpravodajka správně shrnula, jedná se nejen o uchování, zachování a ochránění, ale spíše o upoutání, zvýšení přitažlivosti a pokračování v úzké spolupráci. Zpráva správně požaduje, aby se diskuse o budoucnosti strategie pro nejvzdálenější regiony neomezovala jen na výzvy, jako je změna klimatu, demografický vývoj, řízení migračních toků, zemědělství a námořní politika, ale aby v ní byla zohledněna potřeba přijmout stanoviska i k jiným politikám Společenství. Nová generace evropských programů musí také označovat začátek potřebného procesu diverzifikace hospodářství nejvzdálenějších regionů, a nesmí se omezovat na pouhé zachování současného stavu vývoje, kterého bylo z velké části dosaženo s podporou EU.

Ve světle těchto úvah bychom měli zprávu bezvýhradně podpořit.

  Iratxe García Pérez (PSE). − (ES) Vážený pane předsedající, připojuji se k díkům paní Sudreové za její práci na této zprávě a za vytvoření většinového konsensu o politice pro nejvzdálenější regiony ve Výboru pro regionální rozvoj.

Tato politika musí stát na třech základních pilířích: zvyšování přístupnosti, zlepšování konkurenceschopnosti a regionální integrace.

Příspěvek strukturálních fondů k rozvoji těchto regionů je a bude i nadále velmi významným faktorem udržení dosažené úrovně soudržnosti a dalšího snižování nerovností. Je proto nezbytné, aby Komise projevila větší pružnost. Komise by měla usnadnit využití finančních prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj pro nejvzdálenější regiony tím, že uplatní dostatečně širokou definici jeho působnosti, tak aby tyto regiony získaly přístup k celému fondu.

Další zásadní výzvou je zvyšování přístupnosti, a proto je důležité zacházet s nejvzdálenějšími regiony ve vztahu k dopravě odlišně.

Čtvrtá zpráva Fondu soudržnosti se s těmito novými výzvami vyrovnává a my jistě věříme, že Komise má na vědomí, že tyto výzvy jsou důležité i v nejvzdálenějších regionech.

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Vážený pane předsedající, paní komisařko, důležitou problematiku, které se nedostává dostatečné pozornosti Komise, představuje podpora těch ostrovních regionů EU, které nepatří mezi ty uvedené ve Smlouvě, ale přesto s nimi mají mnoho společného.

S ostrovními členskými státy Unie musí být zacházeno stejně jako s nejvzdálenějšími regiony. Je to zapotřebí s ohledem na zásadu rovného zacházení, neboť ostrovní členské státy a ostrovní regiony členských států se do určité míry potýkají se stejně závažnými územními a geografickými znevýhodněními jako nejvzdálenější regiony. Malým ostrovním členským státům a ostrovním regionům členských států se proto musí dostávat stejného zacházení jako nejvzdálenějším regionům a musí být předmětem stejné preferenční strategie jako tyto regiony. Například musí získat zvláštní balíček státní podpory, aby se mohly stát mostem spojujícím EU s regiony jako východní Středomoří.

  Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, paní komisařko, ačkoliv se zpráva paní Sudreové může zdát většině evropských zemí irelevantní, neboť jen velmi málo z nich má nějaké nejvzdálenější regiony jako například Azory nebo Madeiru, její přístup mě přesto zaujal. Zjistil jsem, že by zpráva mohla inspirovat podobnou politiku pro země s ostrovními regiony, především se souostrovími a horskými oblastmi, jako je moje země, Řecko. Geokulturní povaha těchto regionů představuje jedinečný zdroj i znevýhodnění zároveň.

Proto paní Sudreové blahopřeji k její práci, neboť mi dala podnět k předložení některých vlastních návrhů v souvislosti s těmito regiony. Navrhuji tedy, aby byla přijata opatření na využití geokulturních vlastností ostrovních a horských regionů. Musí existovat rozvojová strategie směřující k udržení a posílení zásady územní soudržnosti. Měla by být vyvinuta soustava statistických ukazatelů k lepšímu hodnocení rozdílů mezi ostrovním a pevninským územím. Evropské a národní politiky podpory by se rovněž měly uplatňovat pružněji ve vztahu k produktivním činnostem na ostrovech. Je třeba se zabývat těmito otázkami: rovný přístup na vnitřní trh a zřízení soustavy praktické pomoci ostrovům; dopad změn klimatu na ostrovy, zejména zhoršování stávajících problémů, jako je sucho; usnadnění dopravních spojení mezi ostrovními a horskými regiony a pevninou. V neposlední řadě je třeba zvláštní prioritou učinit plnění energetických potřeb ostrovů vývojem a prováděním projektů na výrobu energie založených na nových technologiích a obnovitelných zdrojích energie. Měly by být zřízena vysokorychlostní připojení k internetu a měla by být posílena životaschopnost ostrovního a horského cestovního ruchu.

Ze všech těchto důvodů paní Sudreové ještě jednou blahopřeji. Upřímně podporuji zprávu a věřím, že někdy v budoucnu Komise vypracuje podobnou zprávu i o regionech, o nichž jsem hovořil.

  Manuel Medina Ortega (PSE). − (ES) Vážený pane předsedající, získal jsem dojem, že v některých řečech, jež dnes zazněly, nebylo zohledněno, že skutečnost v nejvzdálenějších regionech je odlišná. Nedá se říci, že by šlo o chudé regiony. Hovoříme zde o malých a velmi odlehlých ostrovních územích, která se nacházejí tisíce kilometrů od území Evropské unie a která jsou celkem osídlena 4,5 miliony osob.

Evropská unie by mohla tato území ponechat svému osudu, jejich obyvatelstvo odsoudit k bídě a přinutit je k vystěhování do zemí Evropské unie, což by pro nás znamenalo přijmout dalších 4,5 milionu přistěhovalců.

Evropská komise naštěstí rozumí situaci těchto území a vytvořila pro ně před dlouhou dobou zvláštní režim. Komise s námi nyní konzultuje. Jako odpověď na tuto konzultaci připravila paní Sudre hodnotnou zprávu, ve které zdůrazňuje například význam zachování útvaru pro nejvzdálenější regiony a předkládá velmi konkrétní návrhy na zachování veřejných služeb, podporu inovací a překonání digitální propasti. Věřím, že Parlament by měl zprávu paní Sudreové schválit, a to z důvodů, které uvedla.

  Catherine Neris (PSE) . – (FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, zpráva, o které bude Parlament zítra hlasovat, nám správně připomíná, že specifika nejvzdálenějších regionů jsou také našimi silnými stránkami. Vedle znevýhodnění, která jim stojí v cestě, mají také neoddiskutovatelné přednosti a my naléhavě potřebujeme na těchto přednostech stavět, aby se nejvzdálenější regiony do budoucna rozvíjely podstatným a udržitelným způsobem. Přinést našim ostrovům čerstvý impulz znamená také růst: Znamená to postavit vysoce kvalitní zemědělskou produkci, která přispívá k rozmanitosti zemědělských výstupů na úrovni EU, na udržitelný základ. Znamená to podporovat rychlý rozvoj těchto území jako velmi důležitých turistických destinací, čerpajících z bohatství krajiny a kulturního dědictví. Rovněž to znamená využít zeměpisné polohy nejvzdálenějších regionů, zejména těch v Karibiku a Indickém oceánu, a povzbuzovat užší spolupráci se sousedními třetími zeměmi a rozvíjet naše ostrovy – právě proto, že jsou to ostrovy – jako střediska špičkové úrovně vědeckého výzkumu, zejména v oboru námořních studií, klimatologie a výzkumu životního prostředí.

Těchto cílů však můžeme dosahovat jen ve zvláštním předpisovém rámci stávajícího čl. 299 odst. 2 Smlouvy a podrobné provádění evropské veřejné politiky, zejména v odvětví energie a dopravy, ale také ve vztahu k politikám mezinárodního obchodu, kde pro nejvzdálenější regiony je zásadní, aby jejich zájmy byly brány v úvahu při projednávání dohod o hospodářském partnerství, musí být vedeno duchem tohoto odstavce Smlouvy. Nejvzdálenější regiony jsou upřímně a nepochybně proaktivní, ale důsledkem toho je potřeba spravedlivého zacházení – a ta vyžaduje diferenciaci.

Nepochybujme, že Komise při přípravě svého postupu vezme všechny tyto aspekty v úvahu.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). - (NL) Nejvzdálenější regiony se nacházejí ve zvláštní pozici. Řadu z nich tvoří malé ostrovy a já myslím, že paní Sudreové se podařilo vytvořit dobrou rovnováhu tím, že označila jejich zvláštní povahu a ušila jim na míru příslušné nástroje.

Jako poslanec z Nizozemského království bych Vás rád zpravil o vývoji u nás doma. Máme tři z těchto malých ostrovů, Sawa, St. Maarten a Bonaire, které budou přecházet na druhý status, a tím se rovněž stanou nejvzdálenějšími regiony. Nemyslím si však, že se tak stane tak rychle, aby o tom jejich obyvatelé mohli hlasovat před volbami v roce 2009. Podle nové Lisabonské smlouvy je můžeme přijmout rychleji. Nepotřebujeme k tomu měnit Smlouvu. Možná by nám paní Hübnerová mohla říci, zda je Komise zcela připravena na to, až tyto tři ostrovy s celkovým obyvatelstvem o počtu 19 000 osob přijmeme jako celek.

  Sérgio Marques (PPE-DE). - (PT) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, vedle blahopřání kolegyni Sudreové ke skvělé práci bych rád uvedl tři body ohledně budoucí strategie Evropské unie pro nejvzdálenější regiony.

Za prvé, rád bych poblahopřál Evropské komisi k posílení účasti na debatě o výsledcích evropské politiky pro nejvzdálenější regiony a o strategii, která by měla být uplatňována v budoucnu. Rovněž tleskám veřejné konzultaci na internetu a velké konferenci na toto téma, která pod záštitou Evropské komise proběhla minulý týden.

Za druhé bych rád řekl, že evropská strategie pro nejvzdálenější regiony bude v budoucnu stejně důležitá jako dosud. Je riskantní se domnívat, že hospodářský a sociální pokrok mezitím dosažený nejvzdálenějšími regiony činí opatření Evropské unie méně důležitá. Musíme si však vždy uvědomovat, že velmi specifické postavení nejvzdálenějších regionů je trvalé povahy a bude i nadále vyžadovat diferencovanou odezvu Evropy, uzpůsobenou tomuto specifickému postavení.

Třetím a posledním bodem je, že pro všechno, co má být vykonáno, je velmi důležité provést Lisabonskou strategii i v nejvzdálenějších regionech, přičemž její provádění v takových regionech je kvůli jejich zvláštním vlastnostem problematičtější.

Proto bych paní Hübnerové doporučil, aby Evropská komise podpořila provedení studie za účelem označení těžkostí, kterým nejvzdálenější regiony při provádění Lisabonské strategie čelí, a konkrétních způsobů jejich překonávání.

  Madeleine Jouye de Grandmaison (GUE/NGL) . – (FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, s potěšením chválím kvalitu zprávy paní Sudreové.

Nelze si nevšimnout, že deset let od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost vede politika EU podle čl. 299 odst. 2 ke skutečnému pokroku. Dnes je však načase posunout se do nové etapy, založené na změně přístupu ve vztazích mezi EU a nejvzdálenějšími regiony. To bude vyžadovat, aby EU brala více v úvahu výhody, kterými nevzdálenější disponují, a sice způsoby zformulovanými na semináři minulý týden. Podle mého názoru by se strategie stejnou měrou jako na kompenzaci ztrát měla zaměřit na rozvoj – na ty podoby rozvoje, které budou nepochybně vedeny snahou realizovat náš potenciál. To platí stejně s ohledem na vědecký výzkum, námořní zdroje, biologickou rozmanitost, evropskou sociální politiku, změny klimatu i bezprecedentní příspěvek nejvzdálenějších regionů ke kulturní rozmanitosti. V této souvislosti jsem předložila několik pozměňovacích návrhů a doufám, že ty dosáhnou svého cíle.

Uvést nový přístup do života znamená dát nejvzdálenějším regionům prostředky k tomu, aby se pro Evropu staly skutečnými partnery, a právě v tomto bodě potřebujeme svěží perspektivu. Potřebujeme vizi vzájemného partnerství, ze kterého bude mít prospěch každý z nás.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, velmi stručně odpovím na otázku pana van Nistelrooij, ano, pracujeme na tom poslední rok a půl s nizozemskou vládou. Naštěstí byly zavedeny změny umožněné Smlouvou, a tak doufáme, že jedno dne budeme mít tři nová území.

Co se týče poznámek, které zde zazněly, ráda bych nejprve řekla, že v souladu s prosincovou žádostí Evropské rady vypracuje Komise letos na podzim sdělení, které, jak doufám, rozhodným a pragmatickým způsobem posune strategii pro nejvzdálenější regiony vpřed. Toto je náš přístup k řešení obou nových výzev, ale především k lepšímu uchopení všech příležitostí.

Paní Sudreová, Vaše zpráva podle mého názoru pomáhá postavit most mezi současnými a budoucími strategiemi pro nejvzdálenější regiony a to je velmi důležitá úloha této zprávy. Rovněž pevně věřím, že jít po správné cestě vpřed znamená v první řadě stavět na aktivech nejvzdálenějších regionů. To zdůraznilo několik poslanců a poslankyň.

V této souvislosti bych rovněž ráda zmínila naši budoucí zelenou knihu o územní soudržnosti, která se stane zásadním prvkem francouzského předsednictví. Nejvzdálenější regiony budou v tomto procesu přípravy územního rozměru politiky soudržnosti sehrávat významnou úlohu, protože nejvzdálenější regiony skutečně zosobňují naše úsilí překonat územní rozdělení uvnitř Evropy. Proto bych uvítala jejich intenzivní zapojení do veřejné konzultace týkající se zelené knihy o územní soudržnosti.

Závěrem bych Vás ráda jednoduše znovu ujistila, že Komise bude pokračovat v podpoře koordinovaného a uceleného přístupu a bude usilovat o tvorbu synergií mezi různými politikami Společenství, které se nejvzdálenějších regionů týkají.

  Margie Sudre, zpravodajka. − (FR) Vážný pane předsedající, samozřejmě bych ráda poděkovala všem řečníkům, kteří se zapojili do rozpravy, a rovněž bych ráda zopakovala své díky Komisi za její iniciativu ohledně budoucí strategie pro nejvzdálenější regiony z minulého týdne.

Chtěla bych odpovědět na některé argumenty, které vznesli kolegyně poslankyně a kolegové poslanci, kterým jsem velmi vděčná za vřelé přijetí zprávy. Jako odpověď panu Guerreirovi bych ráda uvedla, že podpora, kterou požaduje pro obnovu a výzkum rybolovných zdrojů a navýšení finanční pomoci, je již plně řešena v rámci Evropského rybářského fondu. Je již součástí politik, ke kterým se Evropská unie, konkrétně Komise a Výbor pro rybolov, zavázaly, zatímco tato zpráva se zabývá politikou regionálního rozvoje. Proto moje zpráva i přes vědomí obrovského významu rybolovu pro náš rozvoj nevěnuje této oblasti tak rozsáhlý prostor, jaký by si pan Guerreiro byl býval přál. Ráda bych mu připomněla, že zde hovoříme o regionálním rozvoji.

Pan Medina Ortega již odpověděl našim řeckým kolegům, kteří volali po uplatnění stejné politiky na všechny ostrovy, a vysvětlil jim rozdíl způsobený vzdálenostmi mnoha tisíc kilometrů od kontinentální Evropy. Bez ohledu na pokrok, jakého dosáhneme, se pořád budeme nalézat tisíce kilometrů daleko. A i když rozumím problémům, se kterými se potýkají všichni ostrované, rozhodně nemůžeme uplatňovat stejné výjimky a stejná pravidla u ostrovů, které jsou vzdáleny jen několik hodin lodí nebo několik minut letadlem. Rozhodně nejde o to situaci ostrovů ignorovat, ale ráda bych zopakovala, že existuje obrovský rozdíl mezi Vašimi ostrovy s jejich blízkostí ke kontinentu a našimi, které jsou tak moc vzdálené.

Pane Guerreiro, při Vašem druhém vystoupení jste požadoval, aby náš přístup nebyl založen na přechodných kritériích. Na naší situaci samozřejmě není nic přechodného, jedná se o situaci zcela trvalou, ale my zde nežádáme o trvalou záruku pomoci na stejné úrovni donekonečna, protože doufáme, že se nám podaří dohnat průměr zbytku Společenství.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 20. května 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Toomas Savi (ALDE) , písemně. – Tato zpráva podává dobrý přehled o problémech Azor, Kanárských ostrovů, Guadeloupe, Francouzské Guyany, Martiniku, Réunionu, Svatého Martina a Svatého Bartoloměje jakožto zeměpisně odlehlých regionů Evropské unie, ale také vrhá světlo na nerovné zacházení s různými zámořskými územími členských států.

Členské státy dosud vykonávají suverenitu nad několika regiony, které nepožívají stejného postavení jako nejvzdálenější regiony. Například občané Britských Panenských ostrovů nebo Grónska jsou občany Evropské unie, ale v těchto regionech se nekonají volby do Evropského parlamentu, zatímco občané Aruby jsou občany Evropské unie, kteří právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu náhodou mají. Ještě více matoucí je ale skutečnost, že žádné z těchto území vlastně není součástí Evropské unie.

Pevně věřím, že vztah Evropské unie se zámořskými územími členských států a občany všech těchto území by se měl sjednotit s ohledem na rovné zacházení s občany Evropské unie.