Předsedající. − Dalším bodom zasedání je zpráva (A6-0163/2008) pana Piecyka jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o integrované námořní politice pro Evropskou unii (2008/2009(INI)).
Willi Piecyk, zpravodaj. − (DE) Vážená paní předsedající, jsem velice rád, že již po druhé předsedáte rozpravě o námořní politice. Rozpravě, která se zabývala tímto tématem, jste předsedala i v loňském roce.
Vážený pane komisaři, začněme dobrými zprávami. Dnes večer se bude v chrámu svatého Jakuba v Lübecku konat první akce organizovaná v rámci Evropského dne moří. V tomto chrámu se nachází mezinárodní památník osobní námořní dopravy. V minulém roce jej slavnostně odhalil pan komisař Barrot. Dnes večer tam budou kapitáni diskutovat o svých životních a pracovních podmínkách. Pastoři spoléhají na to, že předsedové Parlamentu, Rady a Komise skutečně prohlásí dnes odpoledne 20. květen Evropským dnem moří. Máme tedy důvod k radosti, tato skutečnost by měla Evropu přimět také k tomu, aby svým mořím věnovala vyšší pozornost.
Ti, kdo se domnívají, že den moří je součástí námořní politiky, se však velice mýlí, protože takový den by neměl mít jen symbolický význam. Měl by být součástí politického rámce. Politiku je potřeba zavést v oblasti sociálních věcí, námořní bezpečnosti i v oblasti ochrany klimatu. Podívejme se například na životní a pracovní podmínky na palubách lodí. Skutečnost, že mnoho nařízení v oblasti sociální ochrany a ochrany v zaměstnání se na námořníky nevztahuje, je skutečně špatným anachronismem. Tuto situaci je nutno změnit a i Komise vidí, že změna je nevyhnutelná. Proto v této oblasti očekáváme iniciativy z její strany.
Mezinárodní organizace práce přijala v roce 2006 Úmluvu o práci na moři. Zatím ji však ratifikovaly jen tři země: Bahamy, Libérie a Marshallovy ostrovy. Kde jsou Evropané? Pokud chce Rada zlepšit navigační a námořní bezpečnost, musí prostě udělat jen jednu věc, a sice přijmout konečně soubor opatření pro bezpečnost námořní dopravy Erika III. Vyčkávací taktika, kterou Rada uplatňuje v otázce námořní bezpečnosti, je prostě příliš silná káva. Mezitím uběhlo 12 měsíců od prvního čtení v Parlamentu, ale nemáme dosud žádné jednotné stanovisko. Havárie tankerů Erika a Prestige by měly být dostatečnou výstrahou a napomenutím, abychom začali konečně jednat.
Soubor opatření o ochraně klimatu, který předložil pan předseda Komise Barroso, obsahuje ustanovení, podle nichž by snad bylo možno i zahrnout námořní dopravu do systému obchodování s povolenkami na emise. Takový postoj je příliš nezávazný, to jednoduše nestačí. Podle mého názoru je potřeba, aby námořní politika dosáhla v oblasti ochrany klimatu alespoň čtyř cílů. Je nutno docílit toho, aby byla námořní doprava zařazena do systému obchodování s povolenkami na emise, ne však někdy v budoucnu, ale teď hned. Je třeba radikálně snížit emise škodlivých látek – CO2, SO2 a NOX; a využívat energii z obnovitelných zdrojů, například větrnou a sluneční energii. V přístavech musíme zakázat výrobu vlastní energie pomocí lodních motorů na úkor osob a přírody. Naopak, energii je nutno získávat ze souše, lodě je tedy třeba „zapojit do elektrické zásuvky“.
V Severním a Baltském moři se nachází velké množství staré munice pocházející z válečných konfliktů, a ta představuje obrovské nebezpečí. Proto je nutné vypracovat akční plán zaměřený na odhalování a odstraňování tohoto starého nebezpečného odpadu. V nedávných měsících jsme byli svědky toho, že u afrického pobřeží došlo k přepadení Evropanů a evropských lodí piráty. Proto je potřebné vytvořit jasné mezinárodní právní předpisy a podpůrný systém pro moře, která se nacházejí za hranicemi teritoriálních vod. Nestačí chránit jen pobřeží před mořem, musíme chránit také moře před pobřežím. Největší nebezpečí pro moře dosud představuje souš, až 80 % všech emisí škodlivých látek způsobuje zemědělství a průmysl. Chceme-li dosáhnout nápravy, je potřeba, aby byly i v této oblasti skutečně uplatňovány a prosazovány evropské právní předpisy.
Když dnešního odpoledne prohlásíme na základě hlasování 20. květen Evropským dnem moří, doufám, že si 20. května příštího roku budeme moci říci, že se nám toho za ten rok podařilo mnoho dosáhnout.
Vidíte, bylo to přesné přistání.
(potlesk)
Joe Borg, člen Komise. − Vážená paní předsedající, myslím si, že je přiměřené, že se tato rozprava koná během oslavy prvního Evropského námořního dne. Byl to ostatně nápad poslankyně tohoto Parlamentu, paní Kratsaové-Tsagaropoulouové, která jako první navrhla tuto myšlenku panu předsedovi Barrosovi v souvislosti s přípravou zelené knihy Směrem k budoucí námořní politice Unie. Podařilo se to i díky Parlamentu, hlavně díky panu předsedovi Pötteringovi, který bude dnes večer hostitelem slavnostního podepsání společného třístranného prohlášení o ustanovení Evropského dne moří. Tato oslava poukazuje na to, jak daleko jsme pokročili nejen při tvorbě integrované námořní politiky, ale i při vytváření nové vize pro evropské oceány a moře. Tato oslava poukazuje i na to, jakým způsobem se jednotlivé evropské orgány podílely na fázích tohoto procesu. Při vytváření nové integrované námořní politiky hrál Parlament ve skutečnosti klíčovou úlohu, jednak tím, že se podílel na organizování mnoha odborných konferencí, na nichž probíhaly plodné rozhovory a zasvěcené diskuse, a jednak i tím, že vypracoval zprávy, které nás při naší práci usměrňují a které nám poskytují zvláštní směry při uplatňování námořní politiky.
Dovolte mi, abych srdečně poděkoval panu zpravodaji Willimu Piecykovi a vyjádřil mu svůj obdiv za to, že dokázal sladit horlivé zájmy různých výborů a že vypracoval tuto zajímavou zprávu. Chci poděkovat i zpravodajům jednotlivých výborů a mnoha dalším váženým poslancům Parlamentu, kteří se během posledních dvou let zasloužili o to, že Parlament do velké míry přispěl k tvorbě této nově vznikající evropské politiky. Omlouvám se, že je nemohu všechny vyjmenovat, i když bych to udělal velmi rád.
Nyní mi již dovolte, abych se zaměřil na samotnou zprávu. Přestože tato zpráva neobsahuje žádné nové návrhy, zabývá se určitými požadavky, které Parlament vyslovil v červenci 2007 a které nám pomohly určit, kterým směrem se máme vydat. Tyto požadavky nám poslouží jako inspirace i nyní, kdy dále uplatňujeme námořní politiku.
Pokud jde o některé otázky týkající se jednotlivých odvětví, Komise vítá skutečnost, že Parlament klade i nadále důraz na environmentální rozměr námořní politiky, zejména na výzvy související se změnou klimatu. Komise vítá skutečnost, že v roce 2008 bude přijata strategie pro přizpůsobení se změně klimatu, která bude tyto obavy řešit.
Komisi těší také to, že Evropský parlament uznává význam námořní dopravy z hlediska evropského hospodářství. Vítáme i to, že Parlament podporuje oblast společné námořní dopravy, rozvoj mořských dálnic a dopravu na krátké vzdálenosti, tj. všechny projekty, které se Komise snaží prosadit.
Pokud jde o výzkum, Komise vítá skutečnost, že Parlament podporuje vypracování komplexní strategie v oblasti námořního výzkumu, která bude tvořit základ námořní politiky a která by měla být připravena k přijetí v polovině roku 2008.
Komise vítá příznivý postoj zprávy k potřebě zajištění udržitelnosti v oblasti rybolovu. Od přijetí modré knihy jsme v tomto směru přijali několik opatření, mezi něž patří například přijetí oznámení o přístupu orientovaném na ekosystémy z dubna 2008 a také dva návrhy týkající se praxe výmětů, které budou hotovy do konce letošního roku.
Kromě zvláštní zmínky týkající se otázky životního prostředí, námořní dopravy, výzkumu a inovací, sociálních aspektů, rybolovu a energetiky vítá Komise také skutečnost, že byla věnována zvláštní pozornost regionálnímu hledisku námořní politiky, a to prostřednictvím mimořádného námořního rozměru, jímž Evropská unie disponuje a do nějž patří ostrovy, nesmírně rozsáhlé pobřeží i nejvzdálenější regiony Unie. Komise se zcela ztotožňuje s názorem, že námořní politika by měla zohledňovat různé zvláštní vlastnosti členských států a mořských regionů včetně pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů.
Vážené dámy, vážení pánové, v rámci vykonávání námořní politiky se dosud nacházíme v úvodní fázi tohoto procesu. Pokud nás však Parlament bude i nadále podporovat, budeme se snažit přijímat v rámci vykonávání této politiky rozsáhlejší opatření. Závěrem mi dovolte, abych znovu blahopřál Evropskému parlamentu a příslušným zpravodajům k výborně vykonané práci. Jsme rádi, že budeme v příštích měsících pokračovat v dialogu, jehož cílem je zavést v Evropské unii integrovanou námořní politiku. Spoléháme se na vaši podporu při úsilí zapojit do oslav Evropského dne moří 2009 zejména evropské námořní regiony.
Sérgio Marques, navrhovatel stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. – (PT) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, blahopřejeme Evropské komisi k jejímu sdělení o integrované námořní politice Evropské unie a k návrhu akčního plánu, jímž se stanoví první kroky k uplatňování této politiky.
Mezi zelenou knihou a současnou modrou knihou bylo učiněno několik kroků zpět, zejména pokud jde o plánování námořního využití, ochrany pobřeží, evropské vlajky a evropského zástupce v Mezinárodní námořní organizaci, ale pokroku jsme bezpochyby dosáhli, zejména v sociálním měřítku, v oblasti investic, inovací, námořních seskupení a v oblasti námořní dopravy. Celkový výsledek je však příznivý.
Nyní musíme uvést do praxe účinnou integrovanou námořní politiku, která zajistí koordinaci jednotlivých odvětvových politik a díky níž bude možno dosáhnout očekávaného synergického účinku a vytvořit skutečnou přidanou hodnotu. Zároveň je potřeba dodržovat zásadu subsidiarity. Pouze tímto způsobem se tato politika může stát významným nástrojem, jímž bude možno čelit výzvám udržitelného rozvoje, konkurenceschopnosti a hospodářské a sociální soudržnosti v Evropě.
Výbor pro regionální rozvoj především doufá, že integrovaná námořní politika bude mít velmi příznivý vliv na rozvoj a ochranu pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů Evropské unie.
Pedro Guerreiro, navrhovatel stanoviska Výboru pro rybolov – (PT) Budu velmi stručný, chtěl bych však poukázat na to, jaký význam je nutno přikládat návrhům Výboru pro rybolov, začleněným do této zprávy. Tyto návrhy zdůrazňují skutečnost, že hlavním cílem integrované námořní politiky Evropské unie v oblasti rybolovu by mělo být úsilí o podporu modernizace tohoto průmyslového odvětví a jeho trvale udržitelného rozvoje, úsilí o zajištění jeho sociálně-ekonomické životaschopnosti a udržitelnosti zdrojů a o zajištění potravinové soběstačnosti, bezpečnosti potravin a dostatečné nabídky ryb pro potřeby veřejnosti, úsilí o udržení pracovních míst a o zlepšení pracovních podmínek rybářů. Návrhy poukazují také na to, že vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst pro námořníky, zejména v odvětví rybolovu, závisí na tom, zda budeme schopni zaručit lidem pracujícím v tomto průmyslovém odvětví spravedlivý a přiměřený příjem. Musíme vytvořit rovněž mechanismus k odškodnění rybářů poškozených v důsledku plánů obnovy zásob. V jednotlivých členských státech je potřeba zvýšit podporu vědeckého výzkumu v oblasti rybolovu, zejména prostřednictvím sedmého rámcového programu. Musíme zavést rovněž podporu Společenství, pokud jde o přiměřené prostředky pomoci a záchrany pro posádky.
Georg Jarzembowski, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, má skupina by chtěla v prvé řadě poděkovat zpravodaji, panu Piecykovi. Již více než rok je iniciátorem diskusí a nastínil rovněž hlavní výzvy, s nimiž se musíme vypořádat. Vážený pane Piecyku, srdečně vám děkujeme.
I my tuto zprávu jednomyslně podporujeme. Je nám však líto, vážený pane komisaři, že akční plán obsahuje příliš malé množství praktických opatření. Pan Piecyk již poukázal na to, že celý soubor problémů v oblasti životního prostředí zůstává nevyřešen. Ve zprávě chybějí praktická opatření a není jasné, jakým způsobem přispívají zúčastněné strany, například vlastníci lodí, k boji proti změně klimatu, a jak mohou čelit celosvětové konkurenci. Týká se to různých opatření od snížení emisí oxidů síry a dusíku na moři až po opatření vztahující se na přístavy, například využívání energie ze souše.
Mám-li být zcela upřímný, jsem trochu zklamán. Říká-li Komise, že návrhy týkající se této problematiky předloží na podzim, znamená to, že je nebudeme moci vykonat v tomto funkčním období Evropského parlamentu. Jak se říká v Hamburku, možná se vám podaří přidat o trochu více másla k rybě a začnete se touto otázkou zabývat intenzivněji.
Druhý bod, k němuž bych se rád vyjádřil, se týká otázky námořního monitorování. Jsem přesvědčen, že prostě nestačí jen zlepšit koordinaci vnitrostátních pobřežních hlídek. Je nutno nejen posílit agenturu Frontex, která se zabývá nelegálním přistěhovalectvím, ale rovněž je potřeba vytvořit evropskou pobřežní stráž. Jednou z otázek, na něž se již několik let soustředíme, je snaha dosáhnout toho, aby byly všechny činnosti centralizovány v členských státech, ať již jde o činnosti týkající se rybolovu, celní nebo policejní práce, a aby se pro jejich vykonávání zavedla výkonná evropská pobřežní stráž. Vážený pane komisaři, zajímalo by mne, zda Komise předloží návrh týkající se pobřežní stráže v tomto funkčním období Evropského parlamentu či nikoliv.
Závěrem ještě jeden, poslední bod, který je nový a týká se pozměňovacích návrhů ohledně pirátů. Musíme zabezpečit lepší ochranu našich rybářských a obchodních lodních flotil v mezinárodních vodách, proto je nutno přijmout opatření na evropské i celosvětové úrovni. Volnost na moři by neměla znamenat volnost pro piráty.
Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE. – (RO) Blahopřeji našemu kolegovi panu Piecykovi, jehož si velice vážím. Jsem ráda, že o této zprávě diskutujeme právě dnes, kdy bude podepsáno třístranné prohlášení o ustanovení Evropského dne moří, který se bude každoročně slavit dne 20. května.
Integrovaná námořní politika Evropské unie by měla zajistit vytvoření synergie mezi jednotlivými hospodářsky obzvlášť významnými odvětvími, mezi něž patří například průmysl stavby lodí, námořní a říční doprava, přístavní činnost, rybolov, energetika, cestovní ruch, ochrana životního prostředí a ochrana mořského dědictví. Od 1. ledna 2007 sousedí Evropská unie s Černým mořem. Unie by měla podporovat svou společnou námořní politiku i v tomto regionu. Pokud jde o projekty TEN-T, existují koordinátoři pro vnitrozemskou vodní dopravu a pro dopravu v námořních koridorech. Rozšíření sítě TEN-T se vztahuje na námořní koridory. Výzva k předkládání projektů, kterou zveřejnila Komise v oblasti evropských námořních koridorů, se však bohužel na černomořský region nevztahuje. Žádám Komisi, aby vypracovala studie a projekty pro černomořský region, který se musí stát strategickým regionem sítě TEN. Dále Komisi žádám, aby připravila návrh plánu konkrétních opatření zaměřených na ochranu oblastí delt a ústí řek, přičemž mluvím především o deltě řeky Dunaj.
Paweł Bartłomiej Piskorski, jménem skupiny ALDE. – (PL) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, i já bych rád panu Piecykovi blahopřál k jeho vynikající zprávě. Je důležité, že tato rozprava se koná právě v tuto symbolickou chvíli, dovolte mi však, abych zdůraznil zejména praktické stránky této zprávy. Skutečně je velikým anachronismem, že oproti ostatním evropským politikám, které jsou v rámci našeho Společenství uplatňovány, byla námořní problematika vždy odkládána stranou, i to, že není upravena žádnou politikou na úrovni celého Společenství.
Dovolte mi zdůraznit, že nejde o individuální oblast. Jak je uvedeno ve zprávě, jde o oblast s velmi rozsáhlými rozměry. Jedním z těchto rozměrů je rozměr hospodářský – mnoho lidí si prací na moři vydělává na živobytí. Dalším, velmi silným rozměrem je rozměr sociální. Právě tento rozměr musíme brát v úvahu, hovoříme-li o restrukturalizaci tohoto průmyslového odvětví a o tom, co bude s lidmi, kteří si prací na moři vydělávají na živobytí. Naše diskuse má také velmi významný environmentální rozměr, který je v této zprávě obzvlášť zdůrazněn, za což bych panu zpravodaji také rád poděkoval. Dalším velmi významným rozměrem je rozměr regionální; nesmíme zapomínat na to, že regiony, které žijí z moře a s mořem sousedí, představují značnou část našeho Společenství.
Rád bych poukázal také na skutečnost, která se objevila v této diskusi, a sice na to, že naši práci a diskusi považujeme za závazný podklad i za výzvu určenou Komisi. Naznačujeme určité odpovědi, klademe otázky a předkládáme své pochybnosti, přičemž naše očekávání vůči Komisi jsou skutečně obrovská. Doufáme, že odpovědi budou předloženy co nejdříve a že budou obsahovat konkrétní řešení.
Dovolte mi, abych rovněž zdůraznil, že tato otázka představuje pro velké množství zemí prioritu, jíž připisují stejný význam jako ostatním evropským politikám, například zemědělské politice.
Margrete Auken, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Vážená paní předsedající, snaha odvrátit průmysl stavby lodí od zastaralého názoru, že moře smyje všechny stopy, byla dosud neúspěšná. Ne, moře má stejně dobrou paměť jako půda a vzduch, rostliny, zvířata a lidské tělo. Průmysl stavby lodí i nadále značně přispívá ke znečišťování moří. Představte si, co by se stalo, kdyby se nám podařilo přesvědčit země se silným námořním průmyslem, aby využívaly Mezinárodní námořní organizaci jako aktivního aktéra boje za záchranu celosvětového životního prostředí. V současnosti ji totiž využívají k zabrzdění správných iniciativ, tak jak je tomu i v tomto případě. Zpráva pana Piecyka znamenitě navazuje na minulé úspěchy, jichž jsme v Parlamentu dosáhli, přesto doufám, že se nám podaří ji ještě více posílit tím, že získáme podporu pro náš pozměňovací návrh týkající se zahrnutí lodní dopravy do systému obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého. Letecký průmysl je již do tohoto průmyslu zahrnut. Jedinou logickou a obhajitelnou možností je to, aby přispívala i lodní doprava. Proto vás, vážené dámy, vážení pánové, vyzývám, abyste podpořili pozměňovací návrh č. 1, jímž bychom rádi do zprávy zapracovali ustanovení o systému obchodování s povolenkami na emise v námořním průmyslu.
Seán Ó Neachtain, jménem skupiny UEN. – Vážená paní předsedající, v prvé řadě bych chtěl blahopřát panu Willimu Piecykovi k jeho zprávě. Pocházím z ostrova, proto velmi dobře vím, že námořní výzkum a pokrok jsou velice důležité.
Myslím si, že tato zpráva nám bude při dosahování těchto cílů velmi prospěšná. Se společnou námořní politikou nejsme v Irsku příliš spokojeni, avšak ve hře je toho více. Před nějakou dobou jsme spolu s představiteli Výboru pro rybolov navštívili můj kraj a měli jsme možnost spatřit vynikající práci, kterou odvádí Námořní institut v obci Oranmore v okresu Galway. Společně s dalšími instituty, podobnými jako uvedený Námořní institut, budeme moci podpořit nezbytný výzkum v celé Evropě, aby mohla modrá revoluce, o níž tolik hovoříme, přinést ovoce a pomoci nám v našem plánu.
Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Chci pouze stručně poukázat na to, že každá iniciativa týkající se námořní politiky musí respektovat svrchovanost členských států, pokud jde o jejich teritoriální vody a výhradní hospodářské oblasti.
Rád bych zdůraznil, že článek č. 5 ústavy Portugalské republiky stanoví, že stát nesmí převést na jiné subjekty žádnou část portugalského území ani svrchovaná práva, jimiž na těchto územích disponuje, což se vztahuje i na příslušné mořské dno. Kromě toho je nevyhnutelné zlepšit pracovní podmínky námořníků, zaručit udržení pracovních míst, zabezpečit dodržování zásady rovné odměny za stejnou práci, zkrátit pracovní dobu a zajistit, že nebude uplatňován požadavek široké kvalifikace. Je potřeba odmítnout jakýkoli další pokus o liberalizaci přístavních služeb na úrovni Evropské unie, zejména pokud jde o lodní dopravu v rámci Společenství. „Dobrá finanční základna“ námořní politiky by neměla být budována na úkor Evropského rybářského fondu ani na úkor společné rybářské politiky, ale měla by být založena na zásadě, že nové priority budou vyžadovat nové finanční zdroje.
Fernand Le Rachinel (NI). – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, je potřeba poblahopřát panu Piecykovi k jeho vynikající zprávě o integrované námořní politice a také mému kolegovi panu Jarzembowskému k jeho trefným připomínkám.
Vážená paní předsedající, největší předností této zprávy je, že jsou v ní zapracovány různé aspekty této politiky – environmentální, hospodářské, sociální i bezpečnostní. Hovořím zejména o problémech souvisejících s nelegálním přistěhovalectvím, terorismem a pašováním, které se vyskytují podél celého evropského pobřeží, jehož délka je 320 tisíc kilometrů. Pobřežní členské státy musí zintenzivnit kontrolu a dohled nad svými mořemi. Je naprosto nevyhnutelné, aby začaly co nejdříve spolupracovat se zeměmi, z nichž tato nelegální činnost pochází.
Je pravda, že vědecké objevy, výrazný technologický pokrok, globalizace, změna klimatu a znečištění mořského prostředí mění do značné míry vztah Evropy k oceánům a mořím, což přináší různé problémy i výzvy.
Jsem však zklamán tím, že navrhovaný text se nezabývá podrobněji politikou přístavů a politikou rybolovu. Jak víme, jde o dvě mimořádně citlivé oblasti. Francouzští profesionální rybáři blokují přístavy v Atlantickém oceánu, v kanálu La Manche a ve Středozemním moři, čímž samozřejmě reagují na náhlý vzrůst cen ropy a na politiku kvót, kterou zavedl Brusel.
Toto odvětví se nachází ve strukturální i hospodářské krizi. Vedoucí představitelé rybářských obchodních společností již nejsou ochotni investovat do nových lodí, proto jsou rybářské flotily stále zastaralejší. Průměrný věk francouzské rybářské lodi je 25 let. Stále méně osob se rozhoduje pro práci v rybolovu, protože toto povolání s sebou nese mnohá omezení.
Vážená paní předsedající, integrovaná námořní politika musí tato odvětvová omezení a tyto problémy zohledňovat. Je potřeba rychle zvrátit popsaný trend, který vede k pomalému a bolestivému zániku odvětví rybolovu.
Luís Queiró (PPE-DE). – (PT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pane Piecyku, každý člověk, který nyní prochází kolem budovy Berlaymont, může vidět obrovský panel s nápisem „Oceán příležitostí“, který se vztahuje na Evropský den moří (který slavíme právě dnes) a na evropskou námořní politiku.
Evropská komise má naprostou pravdu, když tvrdí (a i já jsem o tom přesvědčen), že prostředky, které jsme odhodláni do moře investovat, by nám mohly poskytnout vynikající příležitost, jak tento obrovský zdroj zodpovědně využívat způsobem, který by byl výhodný také z hlediska konkurenceschopnosti.
Svět je však zaplaven nevyužitými příležitostmi a dobrými nápady, které ztroskotaly. Osud evropské námořní politiky však musí být jiný. Jak již správně zdůraznil pan Jarzembowski, nemůže, nebo, lépe řečeno, nesmí nám chybět ochota ani schopnost tuto politiku prosadit.
Nesmíme vynakládat energii plynoucí z naší víry v potenciál této iniciativy na polovičatá opatření a na bezvýznamné řečnění o myšlenkach, které znějí štědře, ale ve skutečnosti jsou mnohem méně ambiciózní, než bychom si přáli.
Naše cesta k úspěchu povede skrz rozhodné investování do modrých technologií a skrz poskytování podpory sítí námořních seskupení s cílem vypracovat osvědčené postupy a rozvíjet nejpokrokovější technologie. Bude potřeba také maximálně využít moře v boji proti změně klimatu a použít jej jakožto obnovitelný zdroj energie. Kromě toho bude potřeba podporovat námořní dopravu a pobřežní cestovní ruch, uznat význam mořských regionů, zejména těch nejvzdálenějších, z hlediska bezpečnosti i z hlediska ochrany proti nelegálnímu přistěhovalectví, nelegálnímu obchodování, pašování a také z hlediska ochrany proti teroristickým hrozbám. Samozřejmě bude nutno rovněž mít k dispozici strategickou a integrovanou vizi a dokázat zajistit pro tyto politiky udržitelné financování.
Proto žádám přímo Komisi a kolegy poslance, aby dali jasně najevo, že prokázaná ambice musí být přinejmenším ambicí zaměřenou na vybudování dalšího evropského středu zájmu na základě integrované námořní politiky.
Tato voda, vážený pane komisaři, pod tímto mostem již nikdy znovu nepoteče. Jsem jen zvědav, zda se Evropská komise a tento Parlament dokáží vypořádat se svou vlastní výzvou.
Robert Navarro (PSE). – (FR) Vážená paní předsedající, jedním z cílů prvního Evropského námořního dne, který dnes slavíme, je zlepšit image námořnického povolání obnovením jeho budoucích vyhlídek. Kromě toho, že je v těchto povoláních potřeba zlepšit pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání a nově vymezit kariérní plány, je také nutno splnit několik strukturálních podmínek.
Zoufalí rybáři dnes v celé Francii blokují přístavy, neboť již nevěří ve svou budoucnost. Kromě omezení vztahujících se na rybolov, zaměřených na ochranu zásob ryb (tuto zásadu nezpochybňuji, ale myslím si, že není spravedlivá), se objevuje další omezení v podobě rostoucích cen paliv, a tak rybářům hrozí bankrot.
V Francii již tato situace představuje problém a je velmi pravděpodobné, že v blízké budoucnosti se rozšíří i do dalších částí Evropy. Evropská unie může a musí v této oblasti zakročit, je potřeba podpořit restrukturalizaci a podnítit zavádění lodí, které jsou z hlediska spotřeby paliva čistší a účinnější. Je naléhavě nutné pomoci obchodním společnostem, které se v důsledku této hospodářské krize ocitly v problémech, aby se udržely nad vodou. Tento poslední bod zdůrazňuji, protože nesmíme připustit, aby si občané v myslích spojovali tento první Evropský námořní den se zánikem celého tohoto odvětví.
Anne E. Jensen (ALDE). – (DA) Vážená paní předsedající, zpráva pana Piecyka zdůrazňuje, že pokud jde o námořní politiku, musíme přistoupit k přijímání konkrétnějších opatření. S tím rozhodně souhlasím. V žádné oblasti není aktivní námořní politika tak potřebná jako v regionu Baltského moře. Je to nejvíce znečištěná mořská oblast v Evropské unii, kde rozsáhlé znečištění pochází ze souše i z lodí. Kromě toho se v této oblasti nachází i odhozená munice pocházející z minulých válečných konfliktů. V Baltském regionu je nutno zabezpečit čistší životní prostředí. Byli bychom také rádi, kdyby v této oblasti došlo k silnému hospodářskému rozvoji a kdyby se pobřežní lodní doprava dostala více do popředí, což by mělo za následek odlehčení silniční dopravy. Proto musíme nalézt řešení, které by nám pomohlo omezit emise z lodí, přičemž je nutno, aby toto řešení zároveň nezpomalovalo rozvoj pobřežní lodní dopravy. Jsem přesvědčena, že pokroku lze dosáhnout prostřednictvím metodického uplatňování svobody výběru prostředků k dosahování politických cílů v oblasti emisí současně s finančními nástroji. Doufám, že Komise posílí ve své strategii pro oblast Baltského moře práci zaměřenou na zlepšení životního prostředí a že se poučí z pilotních projektů, které Parlament zařadil do svého letošního rozpočtu.
Ian Hudghton (Verts/ALE). – Vážená paní předsedající, v tomto Parlamentu zastupuji Skotsko, které v námořní oblasti zaujímá přední místo v Evropě. Délka pobřeží v Evropské unii představuje 68 tisíc kilometrů, z čehož na skotské pobřeží připadá přibližně 11 tisíc kilometrů. Z hlediska námořních zájmů má tedy Skotsko v Evropě ústřední postavení. Díky námořní strategii a politice můžeme mnoho získat, ale můžeme k ní i mnohým přispět.
Máme vody bohaté na nerostné suroviny, energii a biologické zdroje. Máme rovněž ideální polohu jako námořní křižovatka, jak evropská, tak i světová. Země se silným postavením v námořní oblasti mají vlastní priority z hlediska strategie a politiky pro zdroj, jímž je jejich moře. Každá politika Evropské unie by měla pomáhat těmto zemím dosáhnout cílů, jež si stanovily, EU může například financovat výzkum, přispívat k vytváření nových tras pro přepravu zboží a cestujících, podporovat energetická propojení, zlepšovat bezpečnost na lodích a zvyšovat energetickou účinnost.
Dovolte mi, abych citoval z článku 34 zprávy pana Piecyka, v níž se uvádí: „bylo by potřebné vypracovat integrovanou námořní politiku EU, aby došlo k odstranění nedostatků ve společné politice v oblasti rybolovu, jakým je například nadměrná centralizace“. Jinými slovy, je potřeba zajistit vytvoření přidané hodnoty, nikoliv převzít celou oblast a použít to jako výmluvu pro rozšíření pravomocí.
Athanasios Pafilis (GUE/NGL). – (EL) Vážená paní předsedající, cílem sdělení Komise o integrované námořní politice pro Evropskou unii je zabezpečit ziskovost vlastníkům lodí a monopolním skupinám působícím v tomto odvětví.
Co lze říci o návrhu, který se týká integrované námořní politiky?
Zaprvé, podporují se nové výsady a změny v rámci Společenství a v mezinárodním legislativním obchodním rámci. Kromě jiného tak nevhodným způsobem vznikají sociální problémy týkající se pracujících v průmyslu stavby lodí a občanů obývajících ostrovní regiony.
Zadruhé, námořní politika se spojuje s otázkami dopravy a s příbuznými odvětvími.
Zatřetí, do oblasti odborného výcviku a pracovně-právních vztahů se zavádějí dalekosáhlé změny s cílem nahradit současné pracovníky levnější pracovní silou. Pracovní zatížení se zvyšuje a zvyšuje se i ohrožení lidských životů a životního prostředí.
Začtvrté, dochází k odprodejům přístavů monopolním podnikatelským skupinám.
Zapáté, represivní mechanismy jsou pod záminkou boje proti terorismu posilovány.
Zašesté, zvýhodněné vlajky jsou symbolem konkurenceschopnosti a protipracovní námořní politiky Evropské unie. Není náhoda, že 68 % z celkové flotily v řeckém vlastnictví a 85 % německých lodí se plaví pod cizí vlajkou, i když mají ve skutečnosti sídlo v zemích Evropské unie.
Ashley Mote (NI). – Vážená paní předsedající, v mém volebním obvodu, v jihovýchodní Anglii, se nachází více než polovina pobřeží Anglického kanálu, jak se tento pás vody po dlouhá století jmenoval.
V nejnovějších mapách regionu Arc Manche je však název Lamanšského průlivu změněn na Velké severní moře a název Bristolského průlivu na Keltské moře. Kdo nese odpovědnost za to, že se v těchto mapách najednou změnily námořní míle v kilometry?
Možná si myslíte, že jde jen o maličkosti, ale v regionu, z něhož pocházím, to za maličkosti rozhodně nepovažujeme. Komise vůbec nepochopila, jaký dosah bude mít takovýto bezdůvodný a absurdní nesmysl na náš ostrovní národ. Takovéto kroky vedou k tomu, že se rychle blíží den, kdy Spojené království vystoupí z Evropské unie a vezme si s sebou i svůj členský poplatek ve výši 1,5 milionu GBP za hodinu.
Struan Stevenson (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, máme již Evropský námořní den, máme integrovanou námořní politiku a máme Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE). Dosáhli jsme skutečně pozoruhodného pokroku; myslím si, že bychom měli jménem tohoto Parlamentu poděkovat panu komisaři, ale i panu Willimu Piecykovi, za jejich usilovnou práci a za jejich úsilí, jímž k dosažení tohoto cíle přispěli.
Námořní zájmy Evropy mají dopad na životy a zaměstnání milionů našich občanů. 90 % z našeho zahraničního obchodu a 40 % z našeho vnitřního obchodu prochází našimi evropskými přístavy. Je pravděpodobné, že v důsledku globalizace bude tento objem ještě narůstat. Sečteme-li údaje týkající se všech našich pobřežních a nejvzdálenějších regionů, zjistíme, že délka našeho pobřeží je 320 tisíc kilometrů a že v uvedených regionech žije třetina z celkového počtu obyvatel Evropské unie. Průmyslová odvětví a služby související s námořní oblastí a ostatní činnosti vykonávané v těchto regionech představují 40 % našeho hrubého domácího produktu. Na naše mořské zdroje však nespoléháme pouze v oblasti obchodu, naše moře jsou i zdrojem potravy, energie, nerostných surovin, a jsou i místem odpočinku.
Další významnou funkcí moře je jeho regulační působení na podnebí. Měli jsme již možnost vidět, jaký vliv má změna klimatu na zásoby ryb. V době, kdy se poptávka po zdravých mořských bílkovinách zvyšuje, zásoby ryb se zmenšují. V současnosti je více než 50 % ryb, které spotřebujeme, dováženo ze zemí mimo Evropskou unii. Kritici se stále snaží svalit vinu za nadměrné využívání našich mořských zdrojů na rybáře, avšak na tomto procesu se podílelo i globální oteplování, znečištění životního prostředí a mnoho dalších faktorů.
Pokud chceme v plné míře využít potenciál námořních zájmů Evropy a pokud chceme naplnit představu čistých, zdravých, bezpečných a produktivních moří a oceánů s vysokou biologickou rozmanitostí, musíme uplatňovat plán řízení, který se bude zaměřovat na trvalou udržitelnost ve všech oblastech. Toho lze docílit tak, že přeneseme více odpovědnosti za řízení na naše regionální poradní rady.
Emanuel Jardim Fernandes (PSE). – (PT) V prvé řadě bych rád poblahopřál panu komisaři a Komisi k předloženému návrhu a k přijaté metodice. Dovolte mi blahopřát také panu Piecykovi k vynikající práci a otevřenosti při přípravě této skvělé zprávy.
Pocházím ze starého námořnického národa, jsem Portugalec z Madeiry, která je ostrovním regionem a jedním z nejvzdálenějších regionů, a proto tuto zprávu zásadně podporuji, protože v účinném uplatňování námořní politiky zaručuje kromě jiných základních aspektů i přiměřené uznání nejvzdálenějších regionů vzhledem k jejich poloze a k jejich rozsáhlým zkušenostem, a to včetně oblastí inovací, výzkumu, životního prostředí atd.
Zadruhé, v zájmu zlepšení řízení a trvale udržitelného využívání mořských zdrojů a v zájmu boje proti změně klimatu je nutno rozšířit pobřežní oblasti, podporovat takovou účinnou přístavní politiku a takové druhy námořní dopravy, které jsou šetrné k životnímu prostředí, dále je potřeba podporovat mořský výzkum, posilovat sociální práva v souladu s dohodnutými mezinárodními požadavky, zabezpečovat celoživotní vzdělávání a podporovat cestovní ruch, který v rámci této námořní politiky představuje jednu z hlavních činností.
Bogusław Liberadzki (PSE). – (PL) Vážená paní předsedající, chci projevit uznání práci pana Piecyka. Vážený pane Piecyku, zvykli jsme si, že od vás můžeme očekávat velmi kvalitní zprávy, a ani tato zpráva není výjimkou. Srdečně vám děkuji!
Mým volebním obvodem je Štětín, který leží v Západopomořanském vojvodství. V tomto městě se nachází přístav, loděnice, námořní správa, jsou zde i vlastníci lodí a rybáři. V prvé řadě vítám prohlášení, jímž se ustanovuje Evropský námořní den. Zadruhé, zásluhou této zprávy budou zaměstnanci loděnic v Štětíně a v Gdyni, stejně jako pracovníci na Maltě a v dalších členských zemích, vkládat velké naděje do nové námořní politiky. Průmysl stavby lodí je globálním průmyslem, proto je nutné, aby měly naše loděnice podmínky srovnatelné s podmínkami v zemích, v nichž působí naši konkurenti.
Proto je v této oblasti potřebné, a nyní se obracím na vás, vážený pane komisaři, zavést uvážlivou politiku a zabývat se evropskými loděnicemi.
Rosa Miguélez Ramos (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jakožto evropská občanka z Galicie, mořského regionu par excellence, jsem velmi hrdá na vynikající práci, kterou odvedl zpravodaj, můj přítel pan Willi Piecyk. Spolu s ostatními politickými skupinami jsem mu vděčna za to, že podpořil můj pozměňovací návrh týkající se nárůstu námořního pirátství, který se bohužel stal znovu tématem zpráv, neboť došlo nedávno ke dvěma únosům.
Považuji za správné vyjádřit naše obavy v usnesení, neboť jde o závažný mezinárodní bezpečnostní problém, který je potřeba řešit.
Za posledních deset let došlo při tomto druhu útoku k únosu 3 200 námořníků, 500 námořníků bylo zraněno a 160 usmrceno.
To, co požadujeme, je velice jednoduché. Chceme vytvořit mechanismus, který umožní bojovým lodím z kterékoliv země Společenství poskytnout v mezinárodních vodách pomoc lodím ze Společenství bez ohledu na to, zda jde o rybářské nebo obchodní lodě. Dále požadujeme, aby Evropa podpořila v OSN iniciativu zaměřenou na rozšíření námořních právních předpisů.
Jamila Madeira (PSE). – (PT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, na základě zelené knihy z roku 2006 byla do akčního plánu, o němž se uvažuje ve vynikající zprávě pana Piecyka, přidána mnohá opatření, která mají být přijata v kontextu evropské integrované námořní politiky.
Musíme tedy pracovat na celkové vizi, nejen pokud jde o moře jako taková, ale i pokud jde o budování pevných vztahů s pobřežními oblastmi a o všechny další otázky, které s tím souvisí, například zaměstnanost, otázky životního prostředí, regionální rozvoj, hospodářský rozvoj, investování do mořského výzkumu a špičkových pracovišť. Jde tedy o celou řadu odvětvových politik, které nám v budoucnosti umožní, budeme-li je řešit společně, dosáhnout větší soudržnosti a úspěchu v politikách, které zavádíme do praxe. Proto bude rovněž možno docílit vyšší sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti, což je naprosto klíčové.
Z téhož důvodu je ve zprávě zdůrazněno, že je potřeba, aby výzkum a inovace hrály rozhodující úlohu při zvyšování potenciálu regionálního rozvoje s cílem podpořit všechny činnosti, jichž se tato problematika týká a na které má prostřednictvím námořní politiky přímý či nepřímý vliv.
Alternativy námořní dopravy a výzva spojená s využitím energie mořských vln představují některé z příslibů, na nichž se již pracuje. Rozhodně s nimi budou spojena velká očekávání. Pokud jde o příští hospodářská řešení, ta jsou samozřejmě udržitelná a zaslouží si podporu.
Paulo Casaca (PSE). – (PT) Vážená paní předsedající, i já bych se rád přidal ke svým kolegům, kteří již právem blahopřáli našemu zpravodaji, panu Piecykovi, a kteří chválili práci, kterou Evropská komise v této oblasti již vykonala.
Od doby, kdy současná Komise vyslovila příslib, který lze označit za jeden z jejích vůbec nejdůležitějších politických příslibů, uplynuly čtyři roky. Musím zdůraznit, že zanedlouho budou přijata velmi významná opatření, a k tomu musíme Komisi blahopřát.
Chci však poukázat na otázku přístupu k námořní politice, orientovaného na ekosystémy. Takový přístup je podle mého názoru nevyhnutelný a protože jsem si všiml, že nejnovější oznámení Komise bylo v otázce plného uplatnění tohoto přístupu poměrně zdrženlivé vzhledem k problémům, které by to mohlo způsobit jednotlivým evropským moříma, rád bych zdůraznil, že nejvzdálenější regiony je nutno vnímat z hlediska jejich vlastních zvláštních charakteristických vlastností. V souvislosti s plně integrovaným přístupem zde tedy neexistují žádné problémy, proto vyzývám Komisi, aby se tímto úkolem zabývala co nejdříve.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Námořní doprava, přístavy a loděnice představují odvětví, která jsou v současnosti značně v pozadí, přestože jejich potenciál růstu je pozoruhodný. Pro zabezpečení rozvoje konkurenceschopné a bezpečné námořní dopravy, přístavů a příbuzných odvětví je potřeba vypracovat přiměřenou koncepci, nezbytnou k zajištění vysoké úrovně námořní bezpečnosti.
Námořní dálková doprava je energeticky mnohem účinnější než silniční dálková doprava. Dejme tedy loděnicím příležitost k rozvoji, včetně loděnic v Gdyni, Gdaňsku a ve Štětíně. Pamatujme na to, že 90 % zahraničního obchodu Evropské unie a téměř 40 % vnitřního obchodu v rámci EU prochází přístavy.
Evropa byla spojena s mořem již od počátku své existence. Muselo tomu tak být, neboť délka našeho pobřeží představuje 70 tisíc kilometrů, což je trojnásobek délky pobřeží Afriky. Dlouhá léta se moře staralo o živobytí našich předků a bylo pro ně zdrojem značného příjmu. Stejně je tomu i v současnosti. Jedině integrovaný a koordinovaný přístup a přiměřená opatření nám umožní využít potenciálu, který v sobě moře ukrývají.
Ioan Mircea Paşcu (PSE). – Vážená paní předsedající, ve svém vystoupení bych rád poukázal na dva aspekty, jež považuji za velice důležité. Prvním z nich je řeka Dunaj, která propojuje oba konce světadílu a spojuje Severní moře s Černým mořem. Potenciál této řeky není ani zdaleka využit, což je způsobeno částečně tím, že situace v bývalé Jugoslávii, která se nachází uprostřed tohoto toku, blokovala každou iniciativu v této oblasti. Vzhledem k tomu, že konečné řešení je již velice blízko, by však bylo obtížné zdůvodnit, proč ještě neexistuje komplexní iniciativa zaměřená na přebudování Dunaje na hlavní plavební cestu našeho světadílu, což by přineslo další hospodářský rozvoj pobřežních oblastí podél celého toku této řeky.
Druhý aspekt je hlavně politický. O námořní přístup do Evropské unie se dělíme se zeměmi, které nejsou členskými státy EU. Proto je potřebné zabezpečit, aby byly nástroje sousedské politiky Evropské unie nastaveny tak, aby dále šířily záměry ambiciózního cíle integrované komplexní námořní strategie.
Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). – (BG) Námořní prostor je rozhodně oblastí, v níž jsou nejvíce uplatňovány skutečné integrované politiky. Moře poskytují prostředí pro mnohosměrnou komunikaci mezi zeměmi, lidmi, činnostmi a politikami. V Bulharsku říkáváme, že moře spojuje všechny vzdálené věci. Chci zdůraznit, že na Černé moře, které tvoří východní hranici Evropské unie, a na černomořský region by se mělo vztahovat rovné zacházení v rámci všech ostatních námořních politik.
Současný vývoj přináší pobřežním zemím mnoho závažných výzev, a nejen jim. Na jedné straně je potřeba chránit životní prostředí, vodu, pobřežní oblasti, biologickou rozmanitost i pracovní příležitosti a na druhé straně je výzvou využití mořských zdrojů v zájmu rozvoje společnosti a lidí. Tuto politiku tvoří mnoho mimořádně důležitých prvků. Dovolte mi upozornit vás na skutečnost, že je potřeba vykonávat přísný dohled nad námořní dopravou a nad všemi energetickými projekty, které jsou spojeny s plavbou po mořích. Kromě toho je rovněž nutno zajistit udržitelnost a obnovitelné mořské zdroje.
Catherine Stihler (PSE). – Vážená paní předsedající, těší mne, že dnes vidíme, jak důležitý je společný přístup k námořní politice. Pokud chceme ochránit společný zdroj, naše moře a oceány, musíme se nevyhnutelně zaměřit na vazby mezi lodní dopravou, změnou klimatu a bojem proti znečišťování životního prostředí.
Doufám však, že v příštím roce dokážeme z Evropského námořního dne, který je ustanoven na 20. května, vytěžit více. Myslím si, že vzhledem k tomu, že v roce 2009 se budou konat volby do Evropského parlamentu, každý kandidát by mohl tohoto termínu využít ke zdůraznění významu našich moří a oceánů a pobřežních společenství.
Joe Borg, člen Komise. − Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, zanícená diskuse a široká škála zajímavých otázek, na něž jste upozornili, jasně poukazují na závazek tohoto Parlamentu posunout program integrované námořní politiky Evropské unie kupředu.
Mohu vás ujistit, že Komise tento závazek v plné míře respektuje. Mnozí řečníci poukázali na skutečnost, že jsme ve svých návrzích nezašli dostatečně daleko a že jsme nejen mohli, ale i měli být ambicióznější. Tyto vaše připomínky považuji za známku toho, že jste skutečně přesvědčeni, že bude tato politika úspěšná a že přinese výraznou pozitivní změnu milionům občanů Evropské unie i subjektům, jejichž působení je spjato s oceány.
Dovolte mi, abych znovu zopakoval, že se nyní nacházíme teprve na začátku celého procesu a že se v této fázi zaměřujeme především na zajištění toho, abychom měli z krátkodobého hlediska k dispozici potřebné nástroje a abychom mohli rozvíjet a řídit tento proces správným směrem. To tedy tvoří podstatu akčního plánu, který přijala Komise v říjnu loňského roku.
Pokud jde o otázku financování, souhlasím s panem Queiróem, že financování je klíčové a že bude mít dopad na úspěšnost této politiky. Dosud se nám podařilo získat finanční zdroje z úspor, které byly vytvořeny v jiných politických oblastech, například v oblasti rybolovu. Využití těchto zdrojů nebude na úkor programů v oblasti rybolovu, ale na úkor úspor a nevyužitých finančních prostředků. Otázka budoucího financování integrované námořní politiky bude v rámci jednání a z hlediska budoucích finančních výhledů klíčová.
Nyní mi dovolte, abych upozornil na několik zvláštních bodů, na něž jste v rámci svých vystoupení poukázali a na které bych rád okamžitě reagoval. Chci vás však ujistit, že se budeme s plnou vážností zabývat všemi otázkami, o nichž jste v rámci této rozpravy hovořili.
Pokud jde o emise z lodí, rád bych připomněl velmi významnou dohodu o SOx a o NOx, jíž se právě podařilo dosáhnout v rámci Mezinárodní námořní organizace. Bylo by dobré, kdybychom se nyní více zaměřili na CO2. V prvé řadě bychom tak měli učinit v rámci Mezinárodní námořní organizace, ale pokud se to nezdaří, budeme muset jednat samostatně.
Pokud jde o otázku, kterou předložil pan Jarzembowski a která se týká evropské pobřežní stráže, pana Jarzembowského jsem vyslechl obzvlášť pozorně, ale chci zdůraznit, že se jedná o velice choulostivou problematiku. Předpokládám však, že bude vyvinut koordinovaný mechanismus vnitrostátních pobřežních stráží nebo systémů dohledu.
Pokud jde o nárůst cen paliv, dovolte mi, abych znovu zopakoval, že k němu rozhodně nedochází v důsledku opatření přijatých Bruselem, jde o mezinárodní problém, novou skutečnost, s níž se musíme vypořádat. Děláme vše, co je v našich silách, abychom našli přiměřená řešení, jimiž bychom dokázali podpořit odvětvovou strukturu a která by nám pomohla situaci vyřešit. V této oblasti se nám právě podařilo dosáhnout dohody s Francií a jsem si jist tím, že podrobnosti této dohody budou v nejbližších dnech zveřejněny.
Pokud jde o pirátství, Komise je samozřejmě velmi znepokojena tím, že k těmto událostem dochází stále častěji. Myslíme si, že je potřebné i možné, aby se členské státy Evropské unie navzájem podporovaly a pomáhaly si s cílem čelit této hrozbě. V souvislosti s tím očekáváme, že Rada a samotné členské státy předloží návrhy dalších směrů v této oblasti.
Souhlasím i s těmi řečníky, kteří vyzývali k tomu, abychom se zaměřili více na regiony. V tomto směru budeme dále pracovat. Náš projekt zaměřený na dohled nad západním Středozemím je založen právě na takovémto regionálním přístupu. Doufáme, že tento projekt bude moci sloužit jako příklad, který bude možno rozšířit i do dalších regionů. Ve skutečnosti se budeme zabývat i námořní politikou pro Baltské a Černé moře, na něž dnes ráno upozornilo několik řečníků, právě tak, jako jsme se začali zabývat Středozemním mořem.
Nemám dost času na to, abych popsal opatření, která jsme v oblasti rybolovu již přijali nebo která plánujeme v nejbližší době přijmout, například IEU, strukturální metody rybolovu, přístup orientovaný na ekosystémy, praxe výmětů, strategie pro přístavy, námořní doprava, námořní a mořský výzkum, mořské prostředí, energetika, řízení, dohled či sociální vyloučení námořníků. Všemi těmito tématy se zabýváme. Mohu vás však ujistit, že závazek Komise prosadit tuto novou politiku zejména ve spolupráci s Parlamentem a s členskými státy a zúčastněnými stranami je zaručen.
Willi Piecyk, zpravodaj. − (DE) Vážená paní předsedající, takový je tedy náš problém. Doufám, že alespoň pan komisař mi bude rozumět.
V prvé řadě bych rád poděkoval všem, kdo vystoupili v rámci rozpravy. Jsem přesvědčen, že integrovaná námořní politika v podobě, v jaké ji předložila Komise, od loděnic přes lodě, přístavy a výzkum v oblasti rybolovu až po cestovní ruch, může Evropanům přinést obrovskou příležitost, rozhodnou-li se jí využít. Vážený pane komisaři, měl jste možnost slyšet, že Komise má plnou podporu Parlamentu, aby postupovala o něco rázněji a energičtěji. Vím, že máte potíže s Radou, ale to by vám nemělo bránit v tom, abyste své myšlenky důsledně zaváděl do praxe a podporoval je.
Oslovil jste Mezinárodní námořní organizaci. Je samozřejmě správné, že se Mezinárodní námořní organizace usnesla na určitém řešení v oblasti ochrany klimatu a snížení emisí, ale velmi dobře víte, jak náročný je proces podepisování usnesení této organizace v členských státech.
Pan Jarzembowski hovořil o pobřežní stráži. Pokud se nám podaří v prvé řadě přesvědčit naši vládu, že je potřebné zřídit pobřežní stráž, doufám, že se nám to podaří uskutečnit. Mimochodem, Komise musí v tomto směru vykonat ještě jeden úkol, konkrétně je nutno vypracovat o této problematice přiměřenou studii.
Závěrem mi dovolte říci, že o moři toho víme příliš málo. Proto je potřebné, aby Evropané investovali do této oblasti mnoho finančních prostředků a aby se plně věnovali výzkumu, což jim umožní získat o moři více vědomostí. Pokud tyto vědomosti zavedeme do praxe ve spojení s Evropským námořním dnem, podaří se nám dosáhnout dobrého výsledku. Jak uvedla paní Stihlerová, doufáme, že se nám v příštím roce podaří zaznamenat určitý pokrok.
(potlesk)
Předsedající. − Rozprava je ukončena.
Nyní přistoupíme k hlasování.
Písemná prohlášení (článek 142)
John Attard-Montalto (PSE), písemně. – (MT) Zcela souhlasím s vyjádřením, že evropské oceány a moře by měly být „nejčistší na světě, s ... nejvýnosnějším hospodářstvím, nejlepším výzkumem a nejlepšími technologiemi, nejmodernější a nejčistší lodní dopravou ... a nejinovativnějšími nápady“. Musíme si však přiznat, že pokud těchto cílů chceme dosáhnout, je potřeba, aby Komise předložila akční plán integrované námořní politiky v mnohem ambicióznější podobě.
Na druhou stranu je jasné, že tento akční plán obsahuje „příliš málo praktických opatření“ a že si musíme přiznat, že evropská námořní politika není připravena na důsledky změny klimatu, zejména pokud jde o zvýšení hladiny moře a zvýšené riziko zaplavení přístavů a pobřežních regionů.
Členské státy musí udělat vše pro to, aby evropská námořní politika výrazně přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů. Kromě toho je potřebné poukázat na skutečnost, že znečištění moří pocházející ze souše tvoří značný podíl na celkovém znečištění moří. Z toho vyplývá, že v této oblasti je potřeba požádat Komisi, aby předložila akční plán na snížení znečištění moří ze souše. Pokud jde o členské státy, vyzýváme je, aby rychle jednaly a provedly právní předpisy v této oblasti do svého vnitrostátního práva.
Rumiana Jeleva (PPE-DE), písemně. – V Evropě musíme udělat maximum pro to, abychom zavedli účinnou námořní politiku, která bude věnovat dostatečnou pozornost námořním otázkám a bude je chránit.
Zpráva se zaměřuje na oblasti, v nichž se podařilo dosáhnout úspěchu, ale poukazuje i na nedostatky.
Domnívám se, že klíčovými oblastmi, na které se musíme zaměřit, chceme-li dosáhnout pokroku, jsou koordinovanější spolupráce a posílení regionálních orgánů a pobřežních společenství. Tyto místní subjekty je nutno začlenit do každé nové strategie, protože právě ony jsou odpovědny za samotnou realizaci všech těchto strategií.
Je potřeba zvýšit spolupráci mezi různými pobřežními subjekty s cílem zlepšit environmentální ochranu místních ekosystémů.
Kromě toho je potřeba vypracovat jasné hlavní směry pro námořní dopravu na evropských a přilehlých mořích s cílem zabránit poškození životního prostředí v důsledku lodních nehod, jakou byla například srážka ropných tankerů v Černém moři, k níž došlo před několika měsíci. To znamená, že bude potřeba intenzivněji spolupracovat se třetími zeměmi působícími v oblasti námořní dopravy. Evropská unie by měla být připravena pomoci těmto zemím v případě potřeby při dodržování uvedených přísnějších hlavních směrů, které budou, jak doufám, brzy vypracovány. Z takového přístupu bychom měli prospěch všichni.
Janusz Lewandowski (PPE-DE) , písemně. – (PL) Ne všechny členské státy Evropské unie mají přístup k moři, ale je obecně uznáváno, že využívání moří je důležité. Odhaduje se, že námořní průmysl, námořní služby a činnosti probíhající v pobřežních oblastech představují přibližně 40 % z celkového hrubého domácího produktu evropské sedmadvacítky. Proto očekáváme, že budou zavedena další praktická opatření vycházející ze zelené knihy Evropské komise, jimiž bude naplňována námořní politika Evropské unie.
Zaznamenávame snahu o zlepšení využívání potenciálu pobřežní lodní dopravy, čímž by došlo k odlehčení dopravních tras na pevnině; má vlast však bohužel k tomuto procesu přispívá jen zanedbatelně. Zdá se však, že hospodářské problémy se dostávají do pozadí a do popředí se dostávají priority zaměřené na životní prostředí a podnebí.
Tento trend je příznačný pro všechny politiky Evropské unie. Problém však spočívá v jejich sladění. Stále intenzivnější spor týkající se chráněných oblastí v Baltském moři je jen jedním z příkladů, které dokládají napětí mezi hospodářskými zájmy rybolovného průmyslu a aspekty ochrany přírodních zdrojů. Z hlediska Polska, tj. z hlediska země, která je „na vzestupu“, je nutno nalézt rovnováhu mezi hospodářstvím a životním prostředím.
Spojení mezi touto zprávou a prvním Evropským námořním dnem je potěšující. Ještě důležitější však je vybavit společnou námořní politiku finančními a legislativními nástroji, abychom zaručili, že v konečném důsledku nezůstane jen u formálních oslav.