Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 20. května 2008 - Štrasburk

9. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

– Zpráva: Sergio Berlato (A6-0164/2008)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedo, otázku výroby a spotřeby tabáku provází mnoho rozporů. Musíme si uvědomit, že pěstování tabáku v Evropské unii nemá ve skutečnosti vliv na úroveň spotřeby tabákových výrobků našimi občany. Pokud bychom v Evropě omezili nebo zakázali výrobu tabáku, nevedlo by to ke snížení počtu vykouřených cigaret. Lidé by kouřili tabák dovážený z jiných zemí. Plně podporuji vytvoření informačního programu pro veřejnost, zaměřeného na zvyšování informovanosti o rizicích, která kouření působí. Tento program by měli financovat výrobci cigaret a producenti tabáku.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Podporuji informační kampaně o škodlivosti tabáku a podporuji návrh Evropského parlamentu na víceletý plán s osmdesáti miliony eur, které na kampaně budou strhávány z podpor pro evropské pěstitele tabáku a nezatíží rozpočet Unie. Produkce surového tabáku je v Unii marginální, sotva asi 4 % světové produkce, avšak jsme hlavním světovým dovozcem surového tabáku a k pokrytí většiny své potřeby využíváme dodávek ze třetích zemí, kde v porovnání s evropským tabákem podléhá místní tabák méně přísným kontrolám. Musím se však ohradit vůči dotování produkce tabáku v Evropě. Jde jak o princip, tak o to, že veřejné prostředky určené na tuto oblast by se daly využít lépe a jinde.

  Katerina Batzeli (PSE). – (EL) Vážený pane předsedo, naše skupina Panhelénskeho socialistického hnutí (PASOK) v Evropském parlamentu hlasovala pro zprávu pana Berlata. Jsme přesvědčeni o tom, že veřejnost by měla být i nadále informována o problematice tabáku a tabákových výrobků.

Podobná politika fondů financovaných z vlastních zdrojů a určených ke zvyšování informovanosti veřejnosti o otázkách zdraví by se měla vztahovat i na další výrobky, například na maso a tuky.

Nevidíme kromě toho žádný důvod, proč by v regionech, v nichž došlo k drastickému snížení produkce tabáku, například v Řecku, nemohly dotace pokračovat ve své současné podobě až do roku 2013.

- Zpráva: Bairbre de Brún (A6-0133/2008)

  James Nicholson (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v prvé řadě se vám musím omluvit za to, že jsem se jako stínový zpravodaj nemohl včera večer zúčastnit rozpravy, protože mé letadlo mělo zpoždění. Omlouvám se tedy.

Vážený pane předsedo, o mírovém procesu v Severním Irsku toho bylo již napsáno hodně, tento dokument je další nelegislativní zprávou. Otázka zní, zda byl tento proces vůbec k něčemu dobrý. Určitě ano. Díky němu se mnoho malých skupin v Severním Irsku, hlavně mnoho ženských skupin, dokázalo postavit na vlastní nohy a začalo se starat o své oblasti.

Byl tento proces spravedlivý z hlediska rozdělování? Odpověď zní: Ne, nebyl. První program, PEACE I, spravedlivý rozhodně nebyl. Program PEACE II byl již lepší, a proto se těším, že PEACE III bude ještě lepší. Unionistická společenství jsou omezována, není jim přidělován spravedlivý podíl. Je třeba věnovat větší pozornost tomu, aby stávající přeshraniční subjekty dodržovaly rovnováhu v regionu. Pokud tuto rovnováhu nedodržují, pak nemá smysl, aby vůbec existovaly. Jedním z očividných příkladů je organizace ICBAN. Tomuto přeshraničnímu subjektu by již podle mého názoru neměla být poskytnuta žádná finanční podpora, dokud svůj postoj nezmění.

Vážený pane předsedo, dovolte mi vzdát hold mnoha lidem, kteří již od počátku programu PEACE dobrovolně věnovali svůj čas a pracovali pro zlepšení situace nás všech. Věřím, že Severní Irsko se bude rozvíjet a prosperovat. Lidé žijící v této oblasti si to v plné míře zaslouží. Varuji před silami zla, které v tomto regionu stále působí.

– Zpráva: Anne Van Lancker (A6-0172/2008)

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, pro tuto zprávu jsem hlasoval zejména ze dvou důvodů: zaprvé proto, že tato zpráva poměrně důrazně požaduje, aby členské státy konečně zavedly Lisabonskou strategii, a tedy i opatření týkající se politiky zaměstnanosti, a zadruhé proto, že požaduje, aby v členských státech konečně vznikla kvalitní a cenově dostupná zařízení pro péči o děti. To představuje velmi důležitý předpoklad pro možnost sladění rodinného života s prací. Je to zejména v zájmu svobodných matek, protože se tím vytvářejí pracovní příležitosti a podněcuje se boj proti chudobě. Jde tedy o pozitivní strategie, které jsou potřebné, aby bylo možné zavést příslušná opatření politiky zaměstnanosti do praxe.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedo, zaměstnanost je ukazatelem našeho rozvoje. Přesto si však musíme všímat i určitých nedostatků v oblasti sociální a územní soudržnosti. V Evropské unii, která je považována za oblast blahobytu, je dosud téměř 80 milionů občanů, tedy 16 % z celkového počtu obyvatel, postiženo nebo ohroženo chudobou. Kvalita mnohých pracovních míst je nízká, chybí podpora mladých lidí při hledání zaměstnání i podpora pro zkušené zaměstnance, zaměřená na prodloužení jejich pracovního života. Pokud jde o hledání zaměstnání, neexistuje ani pomoc pro zdravotně postižené osoby. Musíme mít na paměti to, že právě regiony, které z hlediska rozvoje nejvíce zaostávají, musí čelit největším problémům. Mezi tyto problémy patří například vysoká nezaměstnanost, nízká míra zaměstnanosti starších lidí a zdravotně postižených osob, vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (déle než jeden rok), skutečnost, že postavení žen na trhu práce je méně výhodné než postavení mužů a podobně.

V Polsku existuje takováto situace v regionech tzv. východní zdi. Je na místě ocenit postoj České republiky, která se rozhodla, že snížení překážek volného pohybu pracovníků bude jednou z priorit jejího nadcházejícího předsednictví.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Zpráva paní Van Lanckerové vypadá jako nějaký katalog dobrých předsevzetí a přání. O zlepšení přístupu na trh práce a lepších platech pro ženy, přistěhovalce a zdravotně postižené osoby se vždy mluví jedním dechem, ale ve skutečnosti se jedná o tři velmi rozdílné skupiny. Skutečnost, že se průměrný věk odchodu do důchodu zvýší v Evropské unii do roku 2010 o pět let, dokonalá zařízení pro péči o děti, téměř žádní nezaměstnaní absolventi škol, zaměstnání pro lidi, kteří jsou již čtyři roky nezaměstnaní atd.

To vše zní dobře a příjemně, ale dnes nejsou Vánoce. Toto je Parlament, a ne vánoční průvod. Paní Van Lanckerová by se podle toho měla chovat. Oba žijeme v zemi, v níž bohužel 10 milionů lidí z obou částí naší vlasti důrazně žádá, aby byl v každé části země přijat zásadně rozdílný postoj k otázce zaměstnanosti. Jednotnost na evropské úrovni již není potřebná, naopak, je potřeba, aby měly členské státy a regiony možnost rychle a účinně přijmout zvláštní opatření, která jsou nevyhnutelná na místní úrovni. Děkuji vám.

– Zpráva: Janusz Lewandowski (A6-0181/2008)

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Předmětná zpráva je první, která se zaměřuje na odhad příjmů a výdajů Parlamentu. Ve skutečnosti je tato zpráva dokladem samolibosti tohoto orgánu, přestože by tomu v této úvodní zprávě mělo být přesně naopak.

Každý ví, že v rámci tohoto orgánu dochází k plýtvání penězi. Skutečnost, že Evropský parlament pracuje na dvou místech, stojí obrovské množství peněz a přitom nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Každoročně v tomto orgánu dochází k ohromnému nárůstu provozních nákladů, který se tentokrát skrývá pod maskou zvýšení nákladů v důsledku Lisabonské smlouvy, ta však, pokud se nemýlím, nebyla ještě ani přijata.

Potom je zde samozřejmě nový status poslanců Evropského parlamentu, výmysl eurofanatiků, jehož účelem je ještě důsledněji rozbít spojení mezi poslanci Parlamentu a lidmi, které zastupují. Všechna tato opatření budou rovněž vyžadovat vydání obrovského množství peněz, je to tak? Všechny uvedené důvody i mnohé další mne vedou k tomu, abych z přesvědčení hlasoval proti této zprávě.

– Zpráva: Margie Sudre (A6-0158/2008)

  Madeleine Jouye de Grandmaison , jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Vážený pane předsedo, co se týče zprávy paní Sudreové, s podporou mé skupiny jsem v rámci kompromisního řešení předložila několik pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy byly částečně přijaty, za což bych ráda výboru poděkovala.

Pozměňovací návrhy se týkaly uznání přidané hodnoty nejvzdálenějších regionů v oblasti vesmíru, obnovitelné energie, energetické soběstačnosti a biologické rozmanitosti, významu veřejných služeb z hlediska rozvoje nejvzdálenějších regionů, uznání skutečnosti, že nejvzdálenější regiony jsou nedostatečně začleněny do evropského výzkumného prostoru, uznání přínosu programu NET-BIOME a schopnosti nejvzdálenějších regionů přispět významnou měrou ke stanoveným mezinárodním prioritám.

Na druhou stranu jsem zklamána, že do této zprávy nebyla plně začleněna kapitola o sociálních a kulturních otázkách, která by byla zaměřena na komplexní rozvoj, a že zpráva neobsahuje ustanovení o podpoře a uznání regionálních jazyků nejvzdálenějších regionů, financování výzkumu otroctví a kolonialismu ani ochranu práv původních obyvatel Guayany.

Jsem rovněž zklamána, že zpráva neobsahuje žádný významný závazek týkající se posílení výzkumných možností tak, aby odpovídaly potenciálu nejvzdálenějších regionů v této oblasti.

Je mi líto, že nebyl podpořen můj návrh týkající se regulace poštovného a telekomunikačních poplatků mezi vnitrostátními územími a nejvzdálenějšími regiony.

V rámci svého posouzení bych ráda vyjádřila politování také nad tím, že byl zamítnut můj návrh na vykonání studie vlivu na životní prostředí a na sociální oblast související s možným zavedením společné organizace trhu s cukrem a banány.

Hlasovala jsem však pro tuto zprávu, která nepochybně poskytne nejvzdálenějším regionům cenné informace a výsledky.

- Zpráva: Lasse Lehtinen (A6-0155/2008)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Dovolte mi navázat na naši včerejší politicky vyhrocenou debatu. Nepodpořila jsem návrh socialistů ohledně kolektivních stížností, protože považuji za odpovědné počkat na výsledky dopadových studií, zejména pokud jde o úspěšnost kolektivních žalob ve srovnání s jejich nákladovostí zejména právě na spotřebitele. A proto se chci dnes ohradit proti nekorektním výstupům paní kolegyně Gebhardtové v naší včerejší debatě, která vytváří před voliči dojem, že zájmy spotřebitelů chrání jen socialisté proti lidovcům chránícím zájmy průmyslu. Je to účelová politická rétorika, demagogie, která nemá nic společného s realitou, a já se proti ní ohrazuji.

– Zpráva: Elizabeth Lynne (A6-0159/2008)

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Velmi důrazně jsem hlasoval proti zprávě paní Lynneové, protože zachází podle mého názoru mnohem dále než obrovské množství jiných zpráv schválených tímto Parlamentem, přičemž již tyto zprávy byly samy o sobě značně problematické.

Parlament znovu otevírá dveře dokořán evropské antidiskriminační politice, která zahrnuje všechny otázky a vztahuje se na téměř všechny oblasti společnosti. Již jsem to v rámci tohoto orgánu v minulosti uvedl a zopakuji to i dnes: boj proti diskriminaci, je-li potřebný, spadá do výhradní pravomoci členských států. Evropa na sebe nesmí v tomto ohledu převzít úlohu policejního důstojníka ani úlohu ideologické policie.

Každý, kdo si zprávu paní Lynneové podrobněji prostuduje, dospěje určitě k závěru, že se skutečného boje proti diskriminaci dotýká pouze minimálně a že se mnohem více zaměřuje na ještě výraznější oslabení svobody projevu, přičemž se snaží dosáhnout zejména toho, aby se politická korektnost stala právní otázkou. S tím nelze souhlasit a proto jsem důrazně hlasoval proti této zprávě.

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, všichni se shodneme v tom, že v boji proti diskriminaci je potřeba přijmout všechna dostupná opatření. Proto jsme také naše přesvědčení vyjádřili ve čtyřech směrnicích. Pátá směrnice se připravuje a i pro ni je zabezpečena podpora.

Hlasoval jsem však proti této zprávě, protože si vybrala chybnou strategii. Neobhajuje totiž uplatňování již existujících právních předpisů, ale místo toho požaduje vypracování nové směrnice, s níž je spojeno vytvoření nových úřadů, zvýšení byrokracie a zavedení nových testovacích postupů. To znamená, že tato zpráva se zaměřuje na překážky, nikoliv na řešení. V konečném důsledku nevede tento postup k odstranění diskriminace.

Celá naše delegace prosazuje jiný přístup. Chtěli bychom, aby ti, kdo mají odpovědnost, požádali členské státy, aby konečně uplatnily všechny existující právní předpisy ve svém vnitrostátním právu. Nesouhlasíme s tím, abychom udělali nejprve druhý krok a až poté první, jak se navrhuje ve zprávě.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Vážený pane předsedo, dodržování lidských práv je základním úkolem Evropského společenství. Bohužel si s tím Evropská unie nedokáže příliš dobře poradit. Na to, abychom dokázali situaci v této oblasti změnit, nestačí jen vést dvouhodinovou rozpravu. Ani opatření přijatá Evropskou komisí a ostatními odpovědnými agenturami nám nedávají velikou naději na to, že se podaří tento stav zlepšit. Evropa a zbytek světa musí dosud zápasit s rasovou, sexuální, kulturní a národnostní diskriminací. Každoročně vzrůstá počet obětí obchodování s lidmi, včetně dětí, a důvody jsou různé: peníze, potěšení, transplantace orgánů. Zvyšuje se i počet násilných činů, oběti stále častěji mlčí, protože nevěří, že jim stát dokáže pomoci.

Mám dojem, že v Evropském parlamentu pracujeme hlavně pro blaho podniků, korporací a regionů a zapomínáme přitom na obyčejné lidi, pro něž je nejdůležitější jejich životní úroveň a také rovnost práv. Naše opatření nepřinášejí kýžené výsledky, slouží pouze k uspokojení našeho svědomí, k tomu, abychom měli pocit, že něco děláme. Je nejvyšší čas, abychom zavedli radikální změny.

Proto hlasuji proti této zprávě.

- Zpráva: Willi Piecyk (A6-0163/2008)

  Erik Meijer, jménem skupiny GUE/NGL. – Vážený pane předsedo, v rámci Skupiny GUE/NGL do značné míry tolerujeme menšinová stanoviska. Někdy se objeví případy, když tyto menšinové názorové skupiny chtějí ukázat plenárnímu shromáždění tohoto Parlamentu, že jejich názor je odlišný od většinového názoru naší politické skupiny.

Bylo tomu tak i nedávno, když jsme hlasovali o mé zprávě zaměřené na vztahy mezi Makedonií a Evropskou unií. Řečnický čas vymezený pro naši skupinu jsme poskytli panu poslanci z Řecka, který prohlásil, že Evropská unie nesmí přijmout nové členy, a že pokud by se přece jen chtěla rozšířit o další země, bylo by lepší celou Unii zrušit. Tato jeho poznámka mohla vyvolat mylný dojem, že má skupina nepodporuje mé návrhy na urychlení jednání s touto kandidátskou zemí. Toto stanovisko však zastávali pouze poslanci za Komunistickou stranu Řecka, a nikoliv naše skupina jako celek, která podpořila mé návrhy, stejně jako převážná většina tohoto Parlamentu.

V poslední rozpravě dnešního dopoledne jsme byli znovu svědky podobné situace. Ke zprávě pana Piecyka o integrované námořní politice vystoupili z naší skupiny dva poslanci, z Řecka pan poslanec Pafilis a z Portugalska pan poslanec Guerreiro. Pro strany, které zde zastupují, bylo velmi důležité, aby dostaly možnost vyjádřit se k této otázce. V rámci vnitrostátních diskusí využívají obě uvedené strany rády zprávu pana Piecyka jako symbol, jímž poukazují na všechny nedostatky existující v oblasti pracovních podmínek námořníků a přístavních dělníků, a také jako symbol všeho, co lze spojit se záměry NATO ohledně využití moře k vojenským účelům.

Většina naší skupiny, včetně zastoupení z Německa a Nizozemska, zastává názor, že zpráva pana Piecyka nemá s těmito otázkami nic společného. Dvakrát jsme podpořili zamítnutí směrnice o přístavech, ale obecně nejsme proti námořní politice. Podporujeme návrhy pana Piecyka, které se zaměřují na užitečné prvky, například na životní prostředí, ochranu pobřežních regionů, vzdělání a na kvalitu práce.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedo, pro tuto zprávu jsem hlasoval z několika důvodů. Zaprvé, jednou z hlavních výzev, s nimiž se Evropa musí vypořádat, je změna klimatu. Tato problematika přímo souvisí s mořskými oblastmi, hlavně s pobřežními regiony, které jsou stále více ohroženy stoupající vodní hladinou. Zadruhé, rozsáhlé využívání mořských zdrojů, zejména prostřednictvím nadměrného rybolovu, představuje spolu se změnou klimatu závažné ohrožení mořského prostředí. Vztahy mezi oceány a podnebím se zabývá značná část klimatické politiky Evropské unie. Zatřetí, téměř 80 % znečištění mořského prostředí pochází ze souše. Dalšími významnými hrozbami pro životní prostředí jsou například vraky lodí na mořském dně a zbytky vojenské munice a chemických zbraní. Začtvrté, intenzivní rybolov narušil rovnováhu ekosystému a narušuje i biologickou rozmanitost. Zapáté, oceány a moře hrají významnou úlohu v rámci evropské strategie pro energetickou bezpečnost. Na jedné straně jsou zdrojem ropy a zemního plynu a také zdrojem obnovitelné energie. Na druhé straně představují způsob a trasu dopravy energie, čímž zvyšují energetickou bezpečnost. Proto je potřeba vytvořit trvale udržitelnou politiku rozvoje moří a oceánů.

Písemná vysvětlení hlasování

– Zpráva: Jan Andersson (A6-0012/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve zjednodušeném postupu pro zprávu svého švédského kolegy, pana poslance Jana Anderssona, která potvrzuje návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se ruší rozhodnutí Rady 85/368/EHS o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropského společenství. Toto rozhodnutí vyzývalo členské státy a Komisi ke spolupráci při přípravě popisů požadavků na pracovní činnosti pro konkrétní povolání na úrovni Společenství a k následnému uvedení kvalifikací získaných odborným vzděláváním, uznávaných v členských státech, do souladu s těmito dohodnutými popisy požadavků na pracovní činnosti.

Vzhledem k náročnosti uplatňování tohoto rozhodnutí v praxi představovalo zrušení tohoto rozhodnutí choulostivou záležitost. Evropský rámec kvalifikací (EQF) by se měl zaměřit na omezení uvedená v rozhodnutí, které má být zrušeno, a to tak, že zlepší transparentnost kvalifikací získaných odborným vzděláváním a že zavede decentralizovaný přístup ke spolupráci. Tento přístup by měl odrážet stále složitější povahu kvalifikací získaných odborným vzděláváním v Evropě. Přesto tento nešťastný problém svědčí o tom, že je potřeba objasnit a zjednodušit právní předpisy Společenství tak, aby jim mohli občané rozumět a aby je mohli používat v běžném životě.

  Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Nárůst zaměstnanosti v Evropské unii je přímo závislý na odborném vzdělávání a na vzájemném uznávání kvalifikací získaných odborným vzděláváním. Podpořil jsem zprávu pana Anderssona, neboť se domnívám, že členské státy Evropské unie by měly vytvořit společný model ověřování kvalifikací získaných odborným vzděláváním, bez ohledu na to, v které zemi byly tyto kvalifikace získány. Takový přístup povzbudí zaměstnance k tomu, aby dále zlepšovali své dovednosti, studenty povzbudí ke studiu, k získávání nových zkušeností a ke zlepšování znalostí cizích jazyků v různých koutech Evropy.

Jako zástupce Malopolského vojvodství, třetího největšího regionu v Polsku z hlediska počtu studentů, bych rád poukázal také na to, že je obzvlášť důležité, aby byly mladým lidem uznávány vysokoškolské diplomy. Pro mladé lidi, kteří se snaží získat zkušenosti v cizině, jsou mimořádně důležité všechny možnosti akademických výměnných pobytů a možnost vzájemného porovnávání získaných kvalifikací.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) Jednou ze čtyř zásad, na nichž je založen společný trh Evropské unie, je zásada volného pohybu osob. Volný pohyb osob dává občanům Evropské unie možnost nalézt zaměstnání v jiném členském státě.

Vzhledem k rozdílným vzdělávacím systémům a odlišným nařízením týkajícím se kvalifikací získaných odborným vzděláváním je často obtížné získat takové pracovní místo, na jaké máme kvalifikaci. Proto je velmi důležité, aby bylo možno srovnávat kvalifikace, získané odborným vzděláváním, mezi jednotlivými členskými státy. Podle názoru Evropské komise i podle názoru pana zpravodaje se v rozhodnutí 85/368/EHS, kterým se tato problematika řídí, nepodařilo přiměřeně zajistit srovnatelnost kvalifikací získaných odborným vzděláváním ve prospěch pracovníků hledajících zaměstnání v jiném členském státě.

Uvedená skutečnost je důvodem, proč je potřeba nahradit uvedené rozhodnutí novým, účinnějším nástrojem, evropským rámcem kvalifikací získaných odborným vzděláváním, který zvyšuje transparentnost, podporuje přenos kvalifikací a ulehčuje přístup k výsledkům studia.

Těší mne, že si tento krok získal rozsáhlou podporu mnohých subjektů: sociálních partnerů, průmyslových a odvětvových organizací, vzdělávacích institucí a nevládních organizací. Tato rozsáhlá podpora zaručuje, že i změny zaváděné do praxe budou ve velké míře přijímány pozitivně.

Proto z uvedených důvodů podporuji zrušení uvedeného rozhodnutí. Myslím si, že evropský rámec kvalifikací získaných odborným vzděláváním, jakožto nástroj umožňující srovnávání těchto kvalifikací, poskytne lidem příležitost snadněji se pohybovat v rámci jednotlivých členských států. Umožní také to, aby byly naplněny cíle, jichž se nepodařilo dosáhnout prostřednictvím rozhodnutí 85/368/EHS, čímž se zajistí zvýšení mobility pracovníků na evropském trhu práce.

  Katalin Lévai (PSE), písemně. − (HU) Hlasovala jsem pro zprávu pana Anderssona, protože jsem přesvědčena o tom, že je důležité zrušit všechny možné překážky, které stojí v cestě harmonizaci kvalifikací získaných odborným vzděláváním. Je důležité, aby bylo zrušeno rozhodnutí Rady 85/368/EHS vzhledem k tomu, že výsledkem jeho uplatňování nebylo dosažení srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním.

Proto se uvedené rozhodnutí nahrazuje novějšími a účinnějšími nástroji na celoevropské úrovni, například evropským rámcem kvalifikací získaných odborným vzděláváním. Evropský rámec kvalifikací získaných odborným vzděláváním jakožto nástroj podpory celoživotního vzdělávání zahrnuje kvalifikace všech úrovní, od kvalifikací získaných během povinného vzdělávání nebo během vzdělávání dospělých až po kvalifikace získané v rámci vyššího vzdělávání a v rámci profesionálního a odborného vzdělávání a odborné přípravy. Proto je důležité, aby členské státy přisuzovaly vzdělávání co největší váhu, protože vzdělání je základem zaměstnanosti. Vzdělávání a získávání všeobecného vzdělání a kulturních poznatků hraje zásadní úlohu při rozvoji tolerantní evropské společnosti. Nastupující generace se musí naučit nejen využívat energii a chránit životní prostředí, ale i přijímat rozmanitost a vážit si jí.

Vzdělání je klíčem i k mnoha dalším věcem. Menšinám, například Romům, umožňuje zachovat si kulturu a zajistit začlenění do společnosti. V menšinových komunitách je v současnosti stále více dobře vzdělaných mladých lidí, kteří jsou schopni bránit své zájmy před místními úřady a samosprávami.

K tomu, aby se tato situace stala běžnou normou, je potřeba zdokonalit výuku cizích jazyků, ve školách věnovat více pozornosti menšinovým kulturám a i samotné menšiny musí být ve vzdělávacím procesu aktivnější.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V praxi se nám ne vždy dařilo řešit všechny obtíže související se vzájemným uznáváním kvalifikací získaných odborným vzděláváním, což by nám pomohlo na jedné straně zachovat potřebnou kvalitu práce, aniž by na straně druhé vznikaly zbytečné překážky. V této souvislosti je pobuřující, že směrnice o službách poskytla zahraničním poskytovatelům služeb určitou volnost vzhledem k tomu, že neexistují možnosti vykonávání účinné kontroly ani jasné možnosti ukládání pokut. Naproti tomu domácí poskytovatelé služeb musí důsledně dodržovat všechny právní předpisy a normy.

Za několik let budou naše domácí podniky žádat revizi nařízení týkajících se zahraničních podniků, aby je nezničila nemilosrdná konkurence. Pokud jde o mzdy, pracovní podmínky a sociální zabezpečení, stále dochází k podporování konkurence, která uplatňuje levnější nabídku. Evropská unie by neměla podporovat ani úsilí spojené s tzv. modrou kartou. Máme dostatek kvalifikovaných pracovníků, problém je v tom, že jim musíme být ochotni nabídnout i důstojnou mzdu.

– Zpráva: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A6-0152/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu naší polské kolegyně, paní poslankyně Geringer de Oedenbergové, kterou byl v prvním čtení v rámci spolurozhodovacího postupu schválen návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o kodifikaci směrnice Rady 93/7/EHS ze dne 15. března 1993 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, která byla změněna směrnicemi 96/100/ES (Úř. věst. L 60, 1.3.1997) a 2001/38/ES (Úř. věst. L 187, 10.7.2001).

Jsem zklamán tím, že proces kodifikace trvá tak dlouho. Připomínám, že již 1. dubna 1987 se Komise rozhodla vydat pokyn všem svým oddělením, aby pokračovala v kodifikaci všech právních předpisů nejpozději po jejich desáté úpravě, přičemž poukázala na to, že tato podmínka je druhořadá a že by se oddělení Komise měla snažit kodifikovat texty, za něž odpovídají, v ještě kratší lhůtě. Úřadující předseda Evropské rady tyto požadavky potvrdil (v prosinci 1992 v Edinburghu).

Dne 20. prosince 1994 dospěly Evropský parlament, Rada a Komise k dohodě, že v tomto případě lze použít zrychleného postupu.

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. − (RO) Hlasoval jsem pro zprávu paní Geringer de Oedenbergové, protože souhlasím s tím, že kulturní statky, které byly neoprávněně vyvezeny z území členského státu, by měly být navráceny zpět zákonnému majiteli.

Tato zpráva podporuje myšlenku týkající se přijetí evropské směrnice, kterou se stanoví spolupráce mezi členskými státy zaměřená na navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území daného členského státu. Směrnice ustanoví zřízení ústředního orgánu v každém členském státě, který se bude zabývat výhradně touto problematikou a který bude spolupracovat s příslušnými orgány v ostatních členských státech a s Interpolem.

Tato směrnice by zároveň mohla zjednodušit správní postup, který v Evropské unii nyní existuje. Osobně se těším na uplatnění tohoto návrhu zákona v praxi.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Schvaluji kodifikaci právních předpisů týkajících se kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu. Stávající právní předpisy byly mnohokrát upravovány. Je důležité, abychom měli k dispozici jasný právní rámec, který umožní členským státům zajistit navracení zcizených kulturních statků.

Kromě toho se domnívám, že pokud existuje nesporná místní podpora, měly by být kulturní statky navráceny do místních komunit v rámci členských států. V tomto kontextu plně podporuji například navrácení šachových figurek nalezených na ostrově Lewis na území skotských Západních ostrovů a stejně tak i navrácení pokladu z ostrova sv. Niniana na Shetlandy.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, hlasuji pro zprávu paní Geringer de Oedenbergové o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu.

Považuji za velice důležité, aby mohly členské státy společně pracovat na řešení sporů mezi vnitrostátními vládami. Je velmi potřebné uznat význam ochrany kulturního bohatství na evropské úrovni. Kulturní bohatství a umělecká díla jsou dědictvím občanů členských států, kteří mají plné právo tyto předměty navštěvovat a obdivovat.

Ve skutečnosti se setkáváme se skandálními případy krádeží uměleckých děl, které jsou příčinou sporů trvajících již několik desetiletí. Zásah Společenství s cílem vyřešit tuto situaci považuji za nevyhnutelný.

  Toomas Savi (ALDE), písemně. − I když jsem hlasoval pro tuto zprávu, musím poukázat na skutečnost, že v článku 13 návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu je uvedeno, že tato směrnice bude uplatňována od 1. ledna 1993.

Dovolte mi, abych vám připomněl, že po nezákonném připojení Estonské republiky k Sovětskému svazu v roce 1940 bylo několik uměleckých děl přemístěno z Estonska do různých měst Sovětského svazu. Tato umělecká díla nebyla dodnes vrácena. Jedním z vyvezených děl byl i prezidentský řetěz. Doufám, že Komise na to nezapomněla a že brzy vypracuje návrh směrnice, který se bude vztahovat na předměty, které byly neoprávněně vyvezeny z území členských států před rokem 1993.

– Zpráva: Pia Elda Locatelli (A6-0145/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem v rámci poradního postupu pro zprávu své italské kolegyně, paní poslankyně Locatelliové, o návrhu nařízení Rady o založení společného podniku na palivové články a vodík. Snahu dostat Evropu do postavení světového lídra z hlediska využívání technologií palivových článků a vodíku lze označit za vynikající politiku.

Palivové články jsou velice tiché, vysoce účinné měniče energie, které výrazně snižují vznik emisí skleníkových plynů. Jsou velmi flexibilní, neboť mohou spotřebovávat vodík i jiná paliva, například zemní plyn, etanol nebo metanol.

Bylo nutné zřídit nástroj na úrovni Společenství s touto společnou technologickou iniciativou (STI), s cílem vytvořit partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. Společné technologické iniciativy, které jsou výsledkem zejména práce evropských technologických platforem, odrážejí pevný závazek Evropské unie koordinovat výzkum s cílem posílit Evropský výzkumný prostor a dosáhnout evropských cílů v oblasti konkurenceschopnosti. Podporuji myšlenku poskytovat vyšší podporu malým a středním podnikům.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Souhlasím s paní zpravodajkou v tom, že bychom měli uplatnit zvláštní program Spolupráce, který označuje palivové články a vodík za jednu ze šesti oblastí, v nichž by mohly mít společné technologické iniciativy mimořádný význam.

Tento návrh na založení společného podniku Palivové články a vodík je výsledkem práce Evropské technologické platformy pro vodík a palivové články. Jeho cílem je přispět k vykonávání akčního plánu pro environmentální technologie.

Palivové články jsou velmi tiché, vysoce účinné měniče energie, které jsou schopny zabezpečit značné celkové snížení obsahu skleníkových plynů a škodlivých látek, neboť mohou fungovat na vodík i jiná paliva, například zemní plyn, etanol a metanol. Zavedením vodíku jako flexibilního nosiče energie lze posílit energetickou bezpečnost a stabilizovat ceny energií, neboť vodík je možno vyrábět z různých primárních zdrojů energie. Díky tomu lze zvýšit rozmanitost způsobů dopravy, která je dnes do značné míry závislá na ropě.

Přestože byl pro účel výzkumu v oblasti palivových článků a vodíku vyčleněn velký objem finančních prostředků z veřejných zdrojů, je nepravděpodobné, že se tyto technologie podaří uvést na trh tak brzy, jak bychom chtěli.

  Teresa Riera Madurell (PSE), písemně. − (ES) Hlasování ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku mi zabránilo zúčastnit se této rozpravy. Proto bych ráda vysvětlila, proč jsem hlasovala pro předmětnou zprávu.

Tuto společnou technologickou iniciativu Parlament uvítal z těchto důvodů:

Zaprvé, uvedená iniciativa má hodně společného s prioritami Evropské unie, s energetikou a s bojem proti změně klimatu.

Zadruhé, při tvorbě tohoto nařízení velmi pomohly zkušenosti získané během zpracovávání čtyř předchozích společných technologických iniciativ. Komise již věděla, které oblasti nás v souvislosti s novými nástroji znepokojují: financování, pravidla pro účast, transparentnost, otevřenost, podmínky pokračování atd.

Zatřetí, paní zpravodajka odvedla velmi dobrou práci. Návrh Komise dále vylepšují předložené pozměňovací návrhy týkající se těchto oblastí: snaha dostat Evropskou unii do popředí v oblasti technologie palivových článků a vodíkové technologie, zajištění prioritní podpory dlouhodobého výzkumu, podpora přizpůsobení pravidel pro používání a šíření pravidlům pro účast v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, posílení vědeckého výboru s úkolem určovat priority v oblasti vědy, požadavek, aby bylo z nařízení vypuštěno ustanovení, které požadovalo, aby byl koordinátor konsorcia členem průmyslového seskupení.

Společné technologické iniciativy budou dobrými nástroji ke zlepšení našich možností v oblasti výzkumu a vývoje, pokud budou ovšem uskutečněny v souladu s cíli, k nimž byly vytvořeny. Je naší povinností zajistit, aby tomu tak bylo.

– Zpráva: Sergio Berlato (A6-0164/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Vítám zprávu pana Berlata o možnosti prodloužení finacování Tabákového fondu Společenství až do roku 2012.

Evropská unie má pocit, že je potřeba toto důležité odvětví chránit, neboť úplné zrušení dotací by způsobilo obrovské škody ve výrobě a to by pak mělo nepříznivý dopad na zaměstnanost v příslušných regionech.

V některých oblastech představuje vývoz tabáku až 35 % ze zemědělského vývozu. Případný pokles výroby by měl závažné negativní dopady na hospodářskou a sociální oblast, a to zejména v období, kdy se místní hospodářství již ocitlo v obtížné situaci.

Je důležité zdůraznit, že finanční prostředky vyčleněné pro Tabákový fond Společenství budou využity k finančnímu pokrytí všech iniciativ a vzdělávacích a osvětových kampaní zaměřených na zvýšení povědomí o škodlivosti kouření.

Proto doufám, že mí kolegové podpoří návrh na rozšíření fondu pro účely kampaní zaměřených proti kouření, čímž ochrání i zájmy spotřebitelů.

  Bernadette Bourzai (PSE), písemně. – (FR) Tabákový fond Společenství, financovaný prostřednictvím přesunu určitého objemu podpory pro odvětví tabáku na období let 2006 a 2007, podporuje iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí veřejnosti o neblahých následcích kouření.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova navrhl prodloužit financování až do konce finančního výhledu, přičemž došlo ke zvýšení procentuálního podílu na 6 %. Spotřeba tabáku v Evropě se nezměnila a postupný pokles evropské výroby byl nahrazen dovozem tabáku.

Při hodnocení stavu společné zemědělské politiky je potřeba řešit souběžnou otázku zachování společné organizace trhu s tabákem, která souvisí s odkladem reformy z roku 2004. Ta měla být uplatňována od roku 2010, neboť odstranění vazeb vyvolává téměř úplný zánik výroby, přičemž není k dispozici žádná trvale udržitelná alternativa, ani z hlediska hospodářství, ani z hlediska zaměstnanosti. To má pak velmi závažný dopad na příslušné venkovské oblasti, na oblast veřejného zdraví to však žádný dopad nemá.

Nemyslím si, že boj proti kouření a prodloužení přechodného období, které umožní evropským výrobcům nalézt alternativy, jimiž by mohli nahradit pěstování tabáku, se navzájem vylučují.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Finanční prostředky z Tabákového fondu Společenství jsou určeny výhradně k podpoře iniciativ zaměřených na zvyšování povědomí o škodlivosti tabákových výrobků. Návrh předložený Evropskou komisí předpokládá, že bude částka odpovídající 5 % z poskytnuté podpory pro odvětví tabáku převedena na kalendářní roky 2008 a 2009. Pokud jde o Parlament, ten navrhl převod částky odpovídající 6 % z poskytnuté podpory pro odvětví tabáku na období 2009–2012, a to za předpokladu, že výrobci budou i nadále dostávat podporu.

Jak víme, Evropská komise bohužel přistoupila k oddělení podpory pro výrobu, což zásadně přispělo ke snížení výroby tabáku v Portugalsku, přestože se tabák stále dováží z producentských zemí. Komise nadále spojuje tento fond se systémem podpory producentů tabáku, přičemž argumentuje tím, že jde o jediný dostupný zdroj financování. V souladu s tímto odůvodněním a za předpokladu, že informační kampaně budou i nadále hodnotné, se pozměňující návrhy zdají oprávněné.

Zdá se také, že je vhodné podpořit nedávnou formální žádost téměř všech členských států pěstujících tabák, které Komisi požádaly, aby ke zvážení v rámci probíhajících jednání o hodnocení stavu společné zemědělské politiky předložila návrh nařízení, kterým by se prodloužilo fungování současného systému podpory pro výrobu tabáku až do roku 2013.

  Neena Gill (PSE), písemně. − Hlasovala jsem proti této zprávě, neboť patřím do skupiny lidí, kteří již od počátku bojovali proti dotování výroby tabáku. Jsem tedy přesvědčena o tom, že odklad postupného odbourávání dotací určených pro výrobce tabáku z roku 2009 na rok 2012 by měl zničující následky.

Podporuji návrh Evropské komise, v němž se uvádí, že není důvodu k tomu, aby byly dotace pro výrobce tabáku i nadále propojeny s výrobou tabáku. Jsem přesvědčena o tom, že zpráva Parlamentu, která se snaží znovu zahájit diskusi o postupném odbourávání dotací do roku 2009, je naprosto nepřijatelná.

Nevidím žádný logický důvod k tomu, abychom nadále podporovali výrobu tabáku, zejména s ohledem na negativní důsledky kouření na lidské zdraví a na náklady na zdravotní péči.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě pana Berlata o Tabákovém fondu Společenství. Evropská unie se ve spolupráci s některými členskými státy snaží snížit užívání tabáku prostřednictvím různých opatření, například zákazem reklamy na tabákové výrobky. Proto je od Evropské unie vysloveně pokrytecké, že chce pokračovat v poskytování finančních zdrojů evropským producentům tabáku.

  Kartika Tamara Liotard, Erik Meijer, Esko Seppänen, Søren Bo Søndergaard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Usnesení Evropského parlamentu o Tabákovém fondu Společenství navrhuje prodloužit poskytování zemědělských dotací na výrobu tabáku. Hlasujeme proti této zprávě, čímž bychom rádi vyjádřili svůj nesouhlas s celým systémem poskytování dotací na výrobu tabáku. To, že Evropská unie finančně podporuje pěstování tabáku, je nesmyslné, a využívání části těchto peněz k podpoře kampaní proti kouření je pokrytecké. Veškeré zemědělské dotace na výrobu tabáku by měly být okamžitě zrušeny. Kampaně proti kouření jsou užitečné, ale lze je snadno financovat z jiných zdrojů.

  David Martin (PSE), písemně. − Zpráva Sergia Berlata o Tabákovém fondu Společenství se snaží znovu zahájit diskusi o prodloužení poskytování dotací na výrobu tabáku až do roku 2012. Ani z hlediska veřejného zdraví, ani z hospodářského hlediska neexistuje důvod k tomu, abychom zemědělcům poskytovali dotace na tabák, a proto není prostě potřeba poskytování těchto dotací prodlužovat.

Vzhledem k postoji Evropské unie k tabáku považuji návrhy obsažené ve zprávě nejen za pokrytecké, ale dokonce za nemorální. Proto jsem pro tuto zprávu nemohl hlasovat.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Spolu s poslanci za Skupinu konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice jsem hlasoval pro zprávu pana Berlata. Zpráva zaručuje producentům tabáku dotace Společenství na další období a poskytuje jim ochranu proti diskriminaci v porovnání s producenty ostatních zemědělských plodin, na něž budou dotace poskytovány i nadále. Obzvlášť důležité je využít všech možností, které nám poskytují stávající zdroje. Musíme se snažit o to, aby se producenti tabáku nepřestali této činnosti věnovat. Musíme rovněž zastavit odchod obyvatel z venkovských oblastí během přechodného období týkajícího se této plodiny.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. − (PL) Přestože bylo hlasování o zprávě pana Berlata pozitivní, neřeší problém kouření a výroby tabáku.

Mohli bychom říci, že jsme odložili rozhodnutí v této významné oblasti o několik let. Tento problém se následně vrátí a bude problémem tak dlouho, dokud budou lidé kouřit tabák. Tuto otázku bude nutno vyřešit, nikoliv však na úkor zemědělců, kteří se zavázali k výrobě tabáku a vynaložili potřebné investiční náklady.

Pěstování tabáku je zdrojem živobytí desítek tisíc rodin, které často nemají jinou možnost výdělku. Tak je tomu například v Polsku, v regionech s málo úrodnou půdou.

Proto je nutno, abychom dnes přijali strategická rozhodnutí, a to po zralé úvaze, nikoliv pod tlakem lobbyistických skupin, které zastupují zprostředkovatele a obchodníky působící v mezinárodním systému.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chci poblahopřát panu Berlatovi a vyjádřit podporu jeho zprávě.

Zpráva je mimořádným způsobem vyvážena. Představuje vzácný a velmi pozitivní příklad propojení zemědělské a zdravotní politiky Evropské unie. S ohledem na to, že zpráva navrhuje zvýšit procentuální míru, která je odečítána z dotací poskytovaných producentům tabáku, a uvolnit dodatečné finanční prostředky ve výši více než 81 milionů EUR na kampaně proti kouření, daří se jí vyhovět v určitých citlivých oblastech oběma táborům.

Na druhé straně tato zpráva rozšiřuje částečně vázanou pomoc pro výrobce, čímž ovšem nevznikají žádné dodatečné náklady pro rozpočet Evropské unie, a producenti tabáku nejsou v porovnání s ostatními zemědělskými odvětvími diskriminováni. Zpráva tedy potvrzuje postoj, který Parlament zaujal v březnu 2004 ve Štrasburku.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Zajisté víte o tom, že tento Parlament již po mnoho let velmi hlasitě hovoří o svém úsilí poukázat na nebezpečí spojená s kouřením tabáku.

Přesto po celou tuto dobu vynakládá Evropská unie miliony eur na poskytování dotací zemědělcům, kteří právě tuto plodinu pěstují.

Pokračovat v této politice by bylo vrcholně pokrytecké.

Zpráva vypracovaná Výborem pro zemědělství se snaží opětovně zahájit diskusi o prodloužení poskytování dotací na tabák až do roku 2012. Tato zpráva byla údajně vypracována jako odpověď na návrh Komise. Návrh Komise se však týká prodloužení financování z Tabákového fondu Společenství, jehož úkolem, jak víme, je upozorňovat na nebezpečí spojená s kouřením tabáku.

Výbor pro zemědělství se tedy pokusil o trik, na který by mohl být pyšný i ten nejslavnější kouzelník. Naštěstí jsme však tento trik odhalili a já doufám, že jsme rozpoznali, o co v této zprávě skutečně jde: jde o pokus prodloužit poskytování dotací producentům tabáku. Tuto snahu musí Parlament odmítnout, a to z morálních, hospodářských i zdravotních důvodů.

Stanovisko Komise je jasné. Není důvodu k tomu, aby byly dotace na tabák propojeny s jeho výrobou. Je nejvyšší čas, aby Parlament zaujal tentýž postoj a aby stanovisko Výboru pro zemědělství odmítl. Proto budu hlasovat proti.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Každoročně zemře v důsledku závislosti na tabáku více než půl milionu občanů Evropské unie. Do Tabákového fondu Společenství by neměl jít ani haléř z peněz daňových poplatníků EU. Tabákový fond Společenství by měl zaniknout.

Zpráva: Bairbre de Brún (A6-0133/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu z vlastní iniciativy naší britské kolegyně, paní poslankyně de Brúnové, o hodnocení programu PEACE (zvláštní podpůrný program Evropské unie pro mír a usmíření v Severním Irsku a v pohraničních okresech Irska), která zdůrazňuje, že nevyhnutelnou součástí budování míru je posílení pravomocí na místní úrovni a že účast občanské společnosti v tomto procesu výraznou měrou zlepšuje tvorbu politiky a její uplatňování.

Podporuji myšlenku, že spolupráce mezi účastníky programů financovaných v rámci PEACE a v rámci Mezinárodního fondu pro Irsko (IFI) by neměla být po ukončení programů zastavena.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu paní de Brúnové o hodnocení programu PEACE, v níž se zdůrazňuje zejména posílení pravomocí na místní úrovni v rámci procesu budování míru. Programy PEACE výrazně přispěly k mírovému procesu v Irsku. Je potřeba přivítat úsilí vedoucí k tomu, že se budeme v budoucnosti opírat o již realizované programy.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Těší mne, že mohu podpořit program PEACE. Doufám, že bude i nadále pomáhat komunitám na základní úrovni.

– Zpráva: Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (A6-0130/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu našeho německého kolegy, pana poslance Graefe zu Baringdorfa, která navrhuje upravit návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady týkajícího se statistiky v oblasti masa a chovu hospodářských zvířat, avšak způsobem, který by měl umožnit dosažení dohody v prvním čtení v rámci spolurozhodovacího postupu. Statistiky chovu hospodářských zvířat (dvakrát ročně pro prasata a hovězí dobytek a jednou ročně pro ovce a kozy), měsíční statistiky zabitých zvířat (váha hlavy a jatečního těla prasat, hovězího dobytka, ovcí, koz a drůbeže) a prognózy produkce masa (maso z prasat, hovězího dobytka, ovcí a koz) jsou pro řízení trhů Evropské unie naprosto nezbytné, bylo ale potřeba naléhavě se zabývat platnými právními předpisy, které se staly příliš složitými. Myslím si, že by bylo vhodné přiřadit drůbeží maso ke statistikám produkce masa z prasat, hovězího dobytka, ovcí a koz.

  Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně. − (RO) Zjednodušování postupů je hlavním cílem evropských orgánů, které si uvědomují, že přílišná regulace představuje zátěž jednak pro jejich fungování a jednak pro účinnost a konkurenceschopnost hospodářských subjektů. Pro zemědělce a zemědělské výrobce v Rumunsku představuje snížení byrokratické zátěže nevyhnutelnou podmínku toho, aby mohli v plné míře využívat výhod plynoucích z členství v Evropské unii.

Statistické zprávy by měly zohledňovat jednak Eurostat, ale ohled by na ně měly brát zejména vnitrostátní orgány a obchodní společnosti. Pokud jde o maso, statistické údaje nám umožňují přijímat v příhodné době opatření s cílem regulovat trh prostřednictvím vytvořených zásahových mechanismů.

Statistické zprávy by měly být jednotné, správné a dostupné v příhodné době, aby bylo možno zabránit velkým výkyvům na trhu Společenství, které by měly dopad na výrobce, spotřebitele nebo na obě tyto skupiny.

Přesně takové je poslání této zprávy, což vítám! Vnitrostátní orgány by měly zároveň důsledně (a v případě potřeby i důrazně) uplatňovat opatření, jimiž bude zaručeno, že respondenti budou přijímat vyplňování těchto statistik s plnou vážností.

Této otázce by měly věnovat stejnou pozornost osoby, které se zaměřují na sběr a zpracování statistických údajů, i hospodářské subjekty, které tyto údaje poskytují. Výsledkem této zprávy bude nejen důslednost, ale i jednotnost údajů, čehož dosáhneme uplatňováním společných norem v celé Evropské unii.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu pana Graefe zu Baringdorfa o návrhu nařízení týkajícího se statistiky v oblasti masa a chovu hospodářských zvířat. Cílem tohoto nařízení je zjednodušit existující právní předpisy v této oblasti. Hlasoval jsem pro doporučení, která tato zpráva přináší.

Zpráva: Anne Van Lancker (A6-0172/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu naší belgické kolegyně, paní poslankyně Van Lanckerové, vypracovanou v rámci poradního postupu a týkající se návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států.

Skláním se před vynikající prací, kterou zejména v oblasti flexikurity odvedla má kolegyně a přítelkyně, paní Morinová, zpravodajka za naši politickou skupinu. Sice nyní trochu odbočím od tématu, protože základním cílem tohoto rozhodnutí Rady je jen poskytnout členským státům doporučení na základě článku 128 Smlouvy o založení Evropského společenství, ale přesto chci říci, že jsem zklamán tím, že se Komise nesnaží dostat do popředí sociální partnery a že nepotvrdila, že nastal čas k vytvoření evropských právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, s podporou ze strany těchto sociálních partnerů, na základě postupu ustaveného v článku 139 Smlouvy o ES, přestože tato povinnost Komise vyplývá z článku 138 této Smlouvy.

Pokud nevytvoříme s pomocí sociálních partnerů evropské právní předpisy v oblasti pracovního práva, nemůžeme realizovat ambiciózní politiku zaměstnanosti.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, Lisabonská strategie představuje zejména po své revizi nejdůležitější strategický závazek Evropské unie, který je konečně provázen i konkrétními výsledky z hlediska hospodářského růstu a zaměstnanosti.

V této souvislosti vyjádřila paní Van Lanckerová názor, že sice uznává, že strategie příznivě přispěla k tvorbě nových pracovných míst, ale že je nutno zlepšit jejich kvalitu a bezpečnost. Je skutečně potřebné uvést, že i přes stálý pokles počtu nezaměstnaných se zvyšuje počet zaměstnanců s pracovními smlouvami na dobu určitou, s čímž jsou spojeny jasné dopady a závěry. Statistické údaje poukazují na to, že je potřeba monitorovat jednotlivé členské státy, abychom mohli zaručit, že budou řešit otázky zaměstnanosti na základě stále rovnovážnějšího přístupu opírajícího se o flexikuritu. To znamená nejen tvorbu nových pracovních míst, ale obecně i lepší podmínky pro zaměstnance.

Jak ale zdůrazňuje paní zpravodajka, Lisabonská agenda musí více zohledňovat společné sociální cíle. Heslem naší strategie by mělo být sociální začlenění, nikoliv pouze růst a zaměstnanost.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Současná situace poukazuje na skutečnost, že deset let po přijetí prvních hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států existuje stále méně pracovních míst, na nichž jsou dodržována všechna práva zaměstnanců. To již samo o sobě svědčí o tom, že cílem strategie není podporovat tvorbu pracovních míst, na nichž se dodržují všechna práva zaměstnanců. Na druhé straně, neustálé změny těchto hlavních směrů spolu se skutečností, že se v hospodářských hlavních směrech Evropské unie stále více prosazuje neoliberalismus, to vše přispělo k nárůstu pracovní nejistoty.

Přestože paní zpravodajka zahrnula do své zprávy několik zmírňujících vět pojednávajících o chudobě a sociálním začlenění, ve zprávě není ve skutečnosti uvedeno, že je potřeba odvrátit se od současných makroekonomických hlavních směrů a také od takových hlavních směrů v oblasti zaměstnanosti, které jsou plně v duchu neoliberalismu a v nichž bez omezení panuje konkurence a flexibilita. Takové návrhy nejsou ničím jiným než „kouřovou clonou“, protože nejsou s to řešit prvotní příčinu problémů.

Některé další návrhy mají dokonce sklon podporovat flexikuritu nebo spíše deregulaci trhu práce, neboť obhajují flexibilní a bezpečné smluvní podmínky sjednané na základě moderních předpisů v oblasti pracovního práva, kolektivních smluv a organizace práce. Přitom poukazují na to, že členské státy by měly uplatňovat své vlastní akční plány, založené na společných zásadách flexikurity, které přijala Rada.

Proto jsme hlasovali proti této zprávě.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu paní Van Lanckerové, která se zaměřuje na politiky zaměstnanosti členských států. Ve zprávě se právem zdůrazňuje, že je potřeba, aby členské státy uplatňovaly tyto hlavní směry takovým způsobem, který se snaží bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Zpráva rovněž vyzývá členské státy, aby při uplatňování politiky zaměstnanosti zohledňovaly vnitrostátní tradice. Myslím si, že zohlednění různých evropských tradic by mělo být ústředním prvkem všech politik Evropské unie.

  Stanisław Jałowiecki (PPE-DE), písemně. − (PL) Při hlasování o zprávě paní Van Lanckerové, týkající se hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států, jsem se zdržel hlasování. Zpráva si bohužel v některých ohledech protiřečí. Na jedné straně obsahuje mnoho výrazů jako je „znalostní společnost“, „konkurenceschopnost“ a „technologické výzvy“, avšak na druhé straně se ve zprávě uvádí, že je nutno zajistit „jistotu v zaměstnání“, „stabilní zaměstnání“ a podobně. První skupina výrazů poukazuje na plánované záměry, druhá skupina však popisuje současnou situaci beze změn. Pokroku nelze dosáhnout bez narušení struktury zaměstnanosti. Nikdy v dějinách se to nepodařilo.

Místo abychom hovořili o jistotě v zaměstnání, čímž je myšleno zachování současného pracovního místa a druhu práce, měli bychom hovořit o něčem jiném, konkrétně o zajištění přístupu k práci, který existuje právě teď, v tomto okamžiku. O to bychom měli všichni společně usilovat.

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Situace v oblasti zaměstnanosti není v Evropské unii nejlepší. Průměrná míra nezaměstnanosti, která dosahuje 7,3 % (údaj z roku 2007, který nezohledňuje vládní programy zaměstnanosti), je vyšší než míra nezaměstnanosti v ostatních předních hospodářských blocích. V Severní Americe je míra nezaměstnanosti nižší než 5 %.

Předložené směrnice situaci nejen nezlepší, ale naopak ji výrazně zhorší. Lisabonská strategie, kterou paní zpravodajka vnímá příznivě, otevírá naše hospodářství nespravedlivé hospodářské soutěži, zejména ze strany komunistické Číny, která uplatňuje skutečný sociální dumping. Kromě toho je vzhledem ke skutečnosti, že zpráva požaduje snížení „rozdílů v zaměstnanosti mezi státními příslušníky třetích zemí a občany EU“, jasné, že tvoří součást politiky podporující přistěhovalectví, která je v našich zemích uplatňována již několik desetiletí. Jejím výsledkem je to, že se do Evropy přistěhovalo více než 1,5 milionu mimoevropských přistěhovalců a tak se naše země postupně mění v země třetího světa.

Základním opatřením, které je třeba přijmout za účelem zvýšení zaměstnanosti v Evropě, musí být obnovení zásady přednosti určitých národností, která představuje spravedlivou formu pozitivní diskriminace. Ta snižuje zátěž spojenou s přistěhovalectvím a tím současně dochází ke snižování daňového zatížení našich podniků a zaměstnanců. Dalším základním opatřením musí být uplatňování zásady přednosti Společenství s cílem chránit evropský trh.

  David Martin (PSE), písemně. − Obdivuji úsilí paní zpravodajky o posílení sociálního rozměru Lisabonské strategie. Myslím si, že zavedení rovnovážného přístupu k „flexikuritě“ a zavedení ustanovení o aktivním začlenění posílí politiku zaměstnanosti v celé Evropě. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. − (PL) Zpráva o politikách zaměstnanosti členských států obsahuje mnoho protikladů.

Paní zpravodajka ve zprávě uvádí, že obnovená Lisabonská strategie přináší výsledky, které se v průběhu posledních let projevují kromě jiného i růstem HDP a poklesem nezaměstnanosti v Evropské unii. Zároveň tvrdí, že hlavní směry politik zaměstnanosti nevyžadují úplnou revizi, ale pouze pozměňovací návrhy k určitým konkrétním bodům.

Paní zpravodajka uvádí také, že v posledních letech se až 6 milionů mladých lidí ve věku od 18 do 24 let rozhodlo předčasně opustit školy a ukončit své vzdělávání, a že nezaměstnaní mladí lidé představují až 40 % z celkového počtu nezaměstnaných v Evropské unii, přičemž toto procento je u přistěhovalců dokonce dvojnásobně vyšší. Kromě toho žije až 78 milionů lidí v chudobě, což je dvakrát více, než je počet obyvatel Polska.

Paní zpravodajka se dále domnívá, že růstu počtu pracovních míst bylo dosaženo na úkor jejich kvality a že vyšší procento osob zaměstnaných na částečný pracovní úvazek a na dobu určitou je často výsledkem smluvních podmínek uzavřených pod nátlakem.

Realita hovoří sama za sebe, avšak my jí nejsme schopni naslouchat. Realita je taková, že nedochází k integraci společnosti, ale naopak k jejímu rozdělování. Chudoba není na ústupu, právě naopak, každý rok se stále více rozšiřuje. Diskriminace žen, starších osob a přistěhovalců na trhu práce se nezmírňuje a stereotypy v myšlení a v jednání se ani nadále nedaří odstranit.

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. − (SV) Přestože je obsah této zprávy spíše pozitivní, je pokrytecké hovořit o sociální odpovědnosti, místním hospodářství a rovnosti a zároveň se snažit zajistit, aby pravidla veřejných zakázek neumožňovala tyto záležitosti zohledňovat. Tuto skutečnost nemohu podpořit. Zpráva nabízí falešný obraz reality a z toho důvodu jsem se rozhodl zdržet se hlasování.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Podporuji tuto zprávu i názor paní Van Lanckerové, že společným sociálním cílům členských států by měla být v lisabonské agendě věnována vyšší pozornost. Podporují také přeměnu současné Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost do podoby strategie, která by byla založena na růstu, zaměstnanosti a integraci. Domnívám se, že podpora sociálních standardů na úrovni Evropské unie je nesmírně důležitá. Existuje zde potřeba vytváření kvalitních pracovních míst a zároveň potřeba posílení hodnot evropského sociálního modelu.

Podle mého názoru je jedním z klíčových úkolů v rámci strategie trvale udržitelného růstu EU vytvoření integrující se společnosti, v níž bude kladen velký důraz na záměry a operační úsilí, zaměřující se na snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, významné posílení úlohy žen, starších osob a přistěhovalců na trhu práce a podporu zaměstnávání mladých lidí.

− Zpráva: Janusz Lewandowski (A6-0181/2008)

  Richard James Ashworth (PPE-DE), písemně. − Tato zpráva stanoví některé významné směry rozpočtového postupu pro rok 2009. Obecně vzato naprosto souhlasíme s rozhodnutím pana zpravodaje i nadále dodržovat dobrovolně zavedený 20% strop parlamentních výdajů.

Rok 2009 vnese do pracovních postupů Parlamentu mnohé změny. Z toho důvodu se domníváme, že chceme-li zachovat uvedenou výdajovou disciplínu, bude potřeba všechny navrhované výdaje velmi pozorně přezkoumat, aby bylo zajištěno, že přinesou daňovým poplatníkům za jejich peníze určitou protihodnotu. V této souvislosti bychom chtěli tomuto Parlamentu připomenout, že nejvyšších jednorázově ušetřených prostředků lze dosáhnout zrušením druhého sídla jednání Parlamentu. Rovněž plně podporujeme návrhy pana zpravodaje, týkající se vyčlenění potřebných prostředků k odstranění azbestu z parlamentní budovy ve Štrasburku.

Britští konzervativci očekávají, že pan zpravodaj ve vhodné době předloží další návrhy v tomto smyslu. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že se při konečném hlasování o této zprávě zdržíme hlasování.

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. Hlasoval jsem pro zprávu svého polského kolegy, pana Lewandowského, o provizorním stavu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2009. V tomto rozpočtu se musí zohlednit některé důležité výzvy, například vstup Lisabonské smlouvy v platnost v případě, že ji ratifikují všechny členské státy, dále skutečnost, že rok 2009 je rokem voleb do Evropského parlamentu, i to, že v letošním roce vstupují v platnost nová pravidla upravující postavení poslanců EP.

Přestože samozřejmě souhlasím s názorem, že musíme pozorně sledovat stav rozpočtových výdajů, domnívám se, že musíme být neústupní v otázce výdajů souvisejících s vícejazyčností (překlady a tlumočení), která je zásadní podmínkou úspěchu Evropské unie. Měli bychom rovněž vybudovat vhodné prostory, v nichž by mohli poslanci Evropského parlamentu přijímat návštěvy, neboť tyto návštěvy mívají značný význam a pomáhají našim občanům lépe poznat Evropskou unii.

A konečně bychom podle mého názoru měli zvýšit počet zaměstnanců, kteří pracují pro poslance a pro výbory Evropského parlamentu, s cílem zajistit jejich nezávislost a vysokou úroveň práce, například při jednáních s jinými evropskými orgány, lobbyistickými skupinami nebo vnitrostátními parlamenty.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), písemně. − (PL) Rok 2009 bude pro Evropský parlament rokem mnoha změn, které budou záviset především na vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, na volbách do Evropského parlamentu, na nových pravidlech upravujících postavení poslanců EP a na změně délky volebního období. Celková úroveň rozpočtu na rok 2009 se bude muset s těmito výzvami vypořádat a zároveň splnit požadavek tradičního dobrovolného stropu správních výdajů, který si Evropský parlament stanovil na úrovni 20 %.

Za pozornost stojí využívání pilotní metody v letošním pracovním postupu, zaměřené na vytvoření užší spolupráce mezi předsednictvím a Výborem pro rozpočet, a to ve všech bodech, které významným způsobem ovlivňují rozpočet. Cílem tohoto nového přístupu je zajistit co nejracionálnější využití dostupných prostředků a odhalit potenciální úspory.

Musím vyjádřit své uspokojení nad přiměřenými odhady výdajů na nové členské státy, obzvlášť vzhledem ke skutečnosti, že výši těchto výdajů bude ještě možno v pozdější etapě upravit. Potěšující je rovněž to, že do odhadů rozpočtu na rok 2009 bylo započteno i 65 nově navržených položek, jejichž cílem je posílit legislativní činnost Parlamentu a rozšířit služby poskytované jeho poslancům, přičemž je navrhováno, aby bylo 15 % z těchto rozpočtových prostředků uloženo ve formě rezervy. Pozitivní je také oznámení, že priority související s překladatelskými službami a analytickými službami knihovny, které byly stanoveny v rozpočtu na rok 2008, budou prodlouženy i na příští rok. Úspěšné ukončení letošního rozpočtového postupu bude vyžadovat také uspořádání diskusí a přijetí konkrétních a bezodkladných rozhodnutí týkajících se politiky Parlamentu ohledně nemovitého majetku.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Předložením návrhu Komise na rozpočet Společenství na rok 2009 začal rozpočtový postup.

V předchozích rozpočtových postupech tvořil rozpočet Evropského parlamentu přibližně 20 % z celkových rozpočtových prostředků uvedených v kapitole 5 (správní výdaje) víceletého finančního rámce. Pan zpravodaj navrhuje, aby byla stejná úroveň zachována i v rozpočtu na rok 2009.

Toto rozhodnutí by však nemělo vyvolat zablokování nebo znemožnění přístupu k finančním prostředkům nezbytným k přiměřenému pokrytí potřeb vyplývajících z výše uvedeného zvýšení počtu zaměstnanců a ze zlepšení tlumočnických a překladatelských služeb, které je vedeno snahou respektovat zásadu rovnosti a právo používat všechny úřední jazyky jak v Evropském parlamentu, tak i při činnostech, které tento Parlament podporuje.

Kromě toho jde o opakující se problém: často se sice hovoří o potřebě zlepšení kvality takových služeb, jako je překládání a tlumočení, ale přitom nedochází k vyčlenění finančních prostředků určených ke zkvalitnění těchto služeb. Právě naopak, velmi často dochází k uplatňování pravidel, která byla vytvořena s cílem zabránit používání různých jazyků. Stačí se podívat na kritéria, která přijala Společná parlamentní shromáždění AKT-EU.

Na druhou stranu se zpráva ani slovem nezmiňuje o zaručení práv zaměstnanců, které je nezbytné s ohledem na to, že se v posledních letech zvýšilo množství práce, kterou Evropský parlament zadává subdodavatelům (outsourcing).

  Cătălin-Ioan Nechifor (PSE), písemně. − (RO) Evropský parlament by si měl uvědomit význam zásady solidarity, podle níž by měly být z rozpočtu Evropské unie (i finančně) podporovány zaostalé nebo méně rozvinuté regiony. Bohužel přibližně rok po vstupu Rumunska do Evropské unie se regiony této země i nadále nacházejí v čele žebříčku regionů EU s nejnižší hodnotou hrubého domácího produktu na obyvatele. Šest z osmi rumunských regionů patří mezi 15 nejméně rozvinutých regionů v Evropské unii, přičemž Severovýchodní rozvojový region, z něhož pocházím, je i nadále nejchudším regionem ze všech regionů evropské sedmadvacítky.

Současné tempo hospodářského růstu Rumunska nepostačuje k tomu, aby se nám podařilo během krátké doby překlenout propast a rozdíly, které mezi námi existují a které lze vidět na každém kroku. Nesmírně nízká úroveň využívání strukturálních fondů je nepochybně jedním z důvodů, které nás posouvají do čela seznamu nejchudších zemí Evropské unie. Z tohoto důvodu také zpolitizování ústředního správního aktu učinilo z Rumunska čistého přispěvatele do rozpočtu Evropské unie, do nějž v minulém roce přispělo částkou 1,1 miliardy EUR.

Jedinou útěchou, která nám ještě zůstala, je 16 milionů EUR, které budou naší zemi vráceny, neboť rok 2007 byl prvním rokem, v němž byl zaznamenán rozpočtový přebytek.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Političtí zástupci kapitalismu v Evropském parlamentu přispívají s velkým nadšením k hlavním směrům politik zaměstnanosti, které Evropská unie připravuje ve spolupráci s vládami levicového a pravicového středu. Ve svém úsilí dosáhnout cíle Lisabonské strategie, jímž je neomezený růst zisku plutokratů, v nich podporují to nejbarbarštější využívání pracující třídy.

V centru politiky Evropské unie a jejích jednotlivých vlád je notoricky známá flexikurita, pod níž je třeba si představit naprostý rozklad pracovních vztahů. Evropská unie používá nezaměstnanost jako prostředek k zastrašování pracujících. Rozhodla se skoncovat s kolektivními smlouvami a stabilním zaměstnáním na plný úvazek. Namísto toho zavádí individualizované zaměstnanecké smlouvy a zaměstnání na převážně částečný pracovní úvazek, která poskytují jen minimální pracovní, mzdová, sociální, pojistná nebo důchodová práva. Evropská unie má v úmyslu zasadit rozhodující úder státním systémům sociální ochrany, sociálního pojištění a důchodového zabezpečení ve všech členských státech. Ve středověkých podmínkách zaměstnávání, které Evropská unie připravuje, je „vzorový“ zaměstnanec definován v hlavních směrech politiky zaměstnanosti EU jako „práceschopná“ osoba pracující v podmínkách libovolné formy zaměstnání na částečný úvazek. Tato osoba nemá žádná práva a její odborná příprava, případně rekvalifikace, je zaměřena na jednoúčelové dovednosti, které odpovídají kapitalistickým potřebám dané doby. Tato osoba je při hledání zaměstnání až do dosažení pokročilého věku nebo dokonce až do smrti neustále v pohybu a vytváří nesmírná bohatství, která se stávají kořistí plutokratů.

− Zpráva: Jens Holm (A6-0134/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu z vlastní iniciativy svého švédského krajana, pana poslance Holma, o obchodu se surovinami a komoditami. Souhlasí s myšlenkou, že je potřeba zajistit dodávky surovin do Evropské unie a přístup k surovinám na světových trzích, a zároveň poznamenávám, že Evropská unie nemá v současnosti soudržnou strategii, která by jejímu hospodářství umožnila čelit konkurenčním výzvám, které vznikly z důvodu rostoucí hospodářské soutěže v oblasti přístupu k surovinám.

Jsem zklamán tím, že se ve zprávě nehovoří o otázkách souvisejících s měnovými manipulacemi ve světě, které spolu se snižováním výměnných kurzů narušují spravedlivou hospodářskou soutěž. Mezi surovinami by si zvláštní pozornost zasloužila ropa, přičemž bych rád znovu připomenul svůj návrh na vytvoření evropského nástroje pro každoroční regulaci cen ropy, který určitě stojí alespoň za prozkoumání. Cílem tohoto nástroje by nebyl boj proti tržním cenám, které musíme všichni přijímat, ale regulace jejich náhlého uplatňování na vnitřním trhu a zmírňování dopadu růstu cen ropy na nákladově-cenový řetězec v dotčených odvětvích (rybolov, doprava atd.).

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva pana Holma poměrně jasně pojmenovává problémy, jimž čelí současný svět v důsledku nebývalého růstu cen surovin. Pro evropské země, které nemají své vlastní přírodní zdroje, znamená tato skutečnost konkurenční problémy, které s sebou přinášejí ohrožení pracovních míst a bezpečnosti dodávek, vyšší míru závislosti atd. V případě chudších zemí představuje tento vývoj ohrožení jejich rozvoje a vyvolává nepokoje v důsledku nedostatku potravin a podobně.

Přestože jsou ve zprávě uvedeny některé příčiny, především bezohledné chování některých rychle se rozvíjejících hospodářství, například Číny, a liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky, jiné příčiny – například spekulace, evropská Malthusova zemědělská politika přicházející z Bruselu, samotná zásada globálního volného obchodu atd. – jsou uvedeny pouze okrajově, případně velmi povrchně.

Pokud jde o řešení, je zřejmé, že Parlament v zásadě důvěřuje regulačním schopnostem svobodného a konkurenčního trhu. Tento trh však v současnosti ukazuje své meze, a to velmi krutým způsobem. Energie, potraviny a suroviny nejsou pouze běžnými produkty. Závisí na nich lidské přežití. Nastal čas, aby Evropa a Brusel, místo toho, že se za každou cenu pokouší vytvořit globalistickou utopii, ať již lidskou nebo sociální, začaly ve svých mezinárodních obchodních vztazích bránit především své vlastní zájmy a zájmy svých členských států.

  Vasco Graça Moura (PPE-DE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá aspekty překračujícími hranice tradičního obchodu se surovinami a komoditami. V nové mezinárodní situaci lze za suroviny pokládat různé výrobní faktory a složky včetně energie. Růst cen těchto produktů představuje závažnou výzvu pro evropský průmysl, který je musí dovážet z oblastí mimo Evropskou unii. Trhy reagují na stoupající poptávku tak, že stále více výrobců musí čelit přírodním a environmentálním podmínkám a reagovat na finanční spekulace. Skutečnost, že tato mezinárodní situace umožnila cenám vystoupit na takové úrovně, které jsou schopny vymazat hospodářský růst v Evropě, je znepokojující. Pokud již bude tento trend jednou pevně zaveden, závody o získání zdrojů způsobí vzrůst napětí a vznik nedostatků, které budou velmi pravděpodobně představovat výzvu pro mnohé generace manažerů a nepochybně ovlivní budoucí řízení moderního světa.

Prostřednictvím této zprávy vyzývá Evropský parlament Komisi, aby v rámci WTO otevřela otázku přístupu k trhům se surovinami. Cílem těchto kroků je dosažení reciprocity, přičemž jedním z vhodných způsobů, jak toho docílit, jsou také činnosti v rámci WTO. S ohledem na to, že je potřeba podpořit integraci, rozvoj a trvalou udržitelnost, by se jednání o těchto produktech neměla nikdy odehrávat na nižší než regionální úrovni. Chceme-li zabránit významnějším spekulacím a konfliktům, musíme zabezpečit, aby naši obchodní partneři, kteří tyto zdroje vlastní, dostali za své komodity spravedlivou cenu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Máme odlišnou vizi pro oblast obchodu se surovinami, než je vize uvedená ve zprávě.

Nesouhlasíme s kritikou, podle níž politiky a opatření ze strany třetích zemí „vytvářejí překážky svobodnému a spravedlivému přístupu k surovinám (...), které omezují přístup k surovinám a komoditám pro průmyslová odvětví EU (!)“. Každá země má nezpochybnitelné právo rozhodovat o tom, jakým způsobem bude využívat svých surovin, případně jakým způsobem bude s těmito surovinami obchodovat. Záleží na lidech v každé zemi, jak rozhodnou o způsobu využití svých zdrojů a vytvořeného bohatství.

Ve zprávě není uvedeno, že skutečný problém je skryt v neoliberálním modelu Evropské unie. Tento model, který je prosycen neokoloniálními ambicemi, se snaží o návrat mnohých zemí k úloze výrobců surovin pro Evropskou unii. Využívá přitom technologií, nadvlády a kontroly nad tržními mechanismy, včetně finančních spekulací, k prosazování hospodářské závislosti a využívání ze strany nadnárodních společností.

To, co potřebujeme, je skutečná změna současného hospodářského a sociálního modelu, která by ukončila vztah mezi vládcem a ovládaným, obhajovala národní svrchovanost, rozvíjela hospodářský potenciál každé země spolu s komplementaritou a solidaritou v jejích vnějších vztazích a podporovala výrobu zaměřenou na uspokojení potřeb lidí a zachování naší planety.

  Jens Holm (GUE/NGL), písemně. − V této zprávě, která se zabývá obchodem se surovinami a komoditami, je uvedeno mnoho významných otázek týkajících se rozvoje. Zdůrazňuje se v ní problematický výskyt spekulací zaměřených na umělé zvyšování cen a prohlubování nestability na trzích, které je nutno regulovat.

Zpráva vyzývá i ke zvýšení podpory diverzifikace v rozvojových zemích a zdůrazňuje, že je velmi důležité poskytnout těmto zemím politický prostor, který by v neposlední řadě umožnil rozvoj jejich zemědělského sektoru. Zároveň se v ní kritizuje růst spotřeby masa a vyzývá se k řešení tohoto problému. Nacházejí se v ní však i body, které jsou z našeho pohledu nesmírně problematické. Především se to týká opakovaného důrazu, který je kladen na mezinárodní konkurenceschopnost a na výzvy k zajištění levného přístupu k surovinám pro evropský průmysl.

Tento záměr nemůžeme podpořit a můžeme v této souvislosti pouze konstatovat, že se v něm opět projevila neoliberální tvář Evropské unie. Obecně však, v porovnání s předchozími stanovisky Parlamentu k obchodní politice, představuje tato zpráva krok správným směrem.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu pana Jense Holma o obchodu se surovinami a komoditami. Svobodný a spravedlivý přístup k surovinám má pro hospodářství Evropské unie velký význam. Zároveň je však nutno zohlednit také případné dopady cenové nestability na trh se surovinami a komoditami pro rozvojové země. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – Některé zprávy, přestože jsou samy o sobě pozitivní, v nás dokážou vyvolat obavy týkající se jejich dopadů. To se týká zčásti i případu rostoucích cen surovin.

Pozitivní zprávou je to, že na základě různých ukazatelů dosahuje stále větší část světové populace takové úrovně spotřeby, která pro ni byla v minulosti nedostupná. Problém však spočívá v některých dopadech, a to zejména v bezprostředních dopadech, které by mohl mít uvedený vzrůst spotřeby a tím i poptávky. Ekonomické zákony se uplatňují i na narušených trzích. Z toho důvodu je výsledkem rostoucí poptávky buď růst nabídky, nebo, tak jako v tomto případě, růst ceny. A právě to se také stalo.

Evropská unie by měla podporovat obecné otevření trhů, aby mohlo ještě více výrobců využívat výhod, které s sebou nese růst poptávky. Měla by podporovat i vzrůst obchodu. Zároveň však máme povinnost poskytovat přímou podporu těm, kdo byli těmito novými okolnostmi bezprostředně zasaženi – těm, kdo nedokážou čelit růstu cen zboží základní spotřeby. Narušení trhu jen zřídka přináší pozitivní účinky, a to především z dlouhodobého hlediska. Nic nám však nebrání v tom, abychom poskytovali finanční pomoc těm, kdo mají méně než my. Právě naopak.

  CSBart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) V obchodě se surovinami a komoditami se zjevně dějí negativní věci. Ceny surovin jsou v současnosti předmětem mnoha spekulací. Velmi drahé jsou například nerostné suroviny. Země bohaté na nerostné suroviny zůstávají však i navzdory svým přírodním zdrojů chudé, některé dokonce dále chudnou.

I v rozvojových zemích vládne nejistota v souvislosti s dodávkami potravin, a to i přesto, že samy vyrábějí velká množství potravin. Problém je v tom, že dochází k vývozu velkého množství těchto potravin za nepřiměřeně nízké ceny. Kromě toho nás změna klimatu nutí řídit tento energii pohlcující trh jiným způsobem: je potřeba zabránit těžbě surovin a dát přednost místní výrobě a spotřebě potravin před globálním obchodováním se zemědělskými výrobky. Ve stručnosti, způsob, jakým je v současnosti regulován obchod se surovinami a komoditami, má velmi negativní následky a vyžaduje mnohostranný přístup.

Zpráva o obchodu se surovinami a komoditami obsahovala původně také oprávněnou kritiku ultraliberální obchodní politiky, kterou Evropská unie prosazovala v závěru roku 2006. Mezitím se však tato politika zmírnila až na takovou úroveň, že ji nadále nemohu podporovat. Neobsahuje již například téměř žádné významné návrhy v oblasti politik. Ještě horší je však skutečnost, že zpráva označuje svobodný přístup k surovinám a komoditám za právo Evropské unie a jako ideální nástroj prosazuje dvoustrannou obchodní politiku.

− Zpráva: Margie Sudre (A6-0158/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu z vlastní iniciativy mé francouzské kolegyně a přítelkyně, paní Sudreové, kterou vypracovala jako reakci na oznámení Komise o strategii pro nejvzdálenější regiony. Podporuji myšlenku, že stále silnější trend k matematickému zdůvodňování přijatých opatření by se neměl stát záminkou ke zpochybnění části politiky Evropské unie na pomoc nejvzdálenějším regionům, zároveň by však neměl ani odrazovat subjekty stanovením požadavků, jejichž dodržení bude příliš náročné.

Zásahy ze strany Společenství by měly být katalyzátorem pro podnikatelského ducha, který změní nejvzdálenější regiony ve špičkové oblasti plně ovládané odvětvími, která plně využijí svých výhod a svého know-how, například v oblasti nakládání s odpady, energie z obnovitelných zdrojů, biologické rozmanitosti, mobility studentů, výzkumu v oblasti změn klimatu nebo krizového řízení. Podporuji konečně i to, že přistěhovalecká politika by měla v budoucnu věnovat zvláštní pozornost postavení nejvzdálenějších regionů s ohledem na to, že všechny tyto regiony tvoří vnější hranice Evropské unie. Blahopřeji paní Sudreové k vynikající zprávě, která neústupně a s velkou dávkou odbornosti, rozhodnosti a empatie nahlas prosazuje zájmy nejvzdálenějších regionů.

  Emanuel Jardim Fernandes (PSE), písemně. – (PT) Návrh usnesení, který je v této zprávě uveden, obsahuje doporučení pro hodnocení a budoucí perspektivu strategie pro nejvzdálenější regiony. Doporučení se skládají zejména z těchto bodů:

– návrh, aby byly k měření stupně dosažené soudržnosti používány i jiné ukazatele než pouze HDP;

– celková lepší koordinace politiky soudržnosti s dalšími politikami Společenství s cílem dosáhnout větší úrovně synergie a lepšího přizpůsobení současných a budoucích evropských politik skutečné situaci v nejvzdálenějších regionech;

– uplatňování takových politik a opatření ve prospěch nejvzdálenějších regionů, které nemají sezónní povahu, přizpůsobují se rozdílným potřebám těchto regionů a dokážou nabídnout řešení přetrvávajících problémů, jimž jsou tyto regiony vystaveny;

– podpora zemědělství v nejvzdálenějších regionech ze strany Společenství a podpůrná opatření pro jejich odvětví rybolovu;

– odlišný přístup k odvětví dopravy, zejména pokud jde o zahrnutí civilního letectví do systému obchodování s povolenkami na emise;

– nutnost zahájení diskuse o příštím vývoji strategie pro nejvzdálenější regiony s ohledem na potřebu začlenit do ní uplatňování Lisabonské strategie;

– zvláštní pozornost je věnována postavení nejvzdálenějších regionů z pohledu budoucí společné přistěhovalecké politiky;

– umístění nejvzdálenějších regionů do čela priorit námořní politiky Evropské unie;

– zajištění budoucího financování strategie pro nejvzdálenější regiony ze zdrojů Společenství a kompenzace rozdílů vyplývajících z jejich nejvzdálenější polohy.

Tato zpráva si zaslouží mou podporu i podporu mé politické skupiny. Prosazoval jsem přijetí této zprávy a hlasoval jsem pro ni.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je nám líto, že většina Parlamentu zamítla naše pozměňovací návrhy, jimiž jsme se pokoušeli zařadit do návrhu usnesení o budoucnosti politiky Evropské unie pro nejvzdálenější regiony (přijatého na dnešním plenárním zasedání) velmi cenné a významné návrhy v zájmu těchto regionů. Tyto pozměňovací návrhy schválil i Výbor pro rybolov.

Někteří z vás argumentují tím, že se jedná o usnesení o regionální politice a nikoliv o odvětví rybolovu. To je však omyl. Návrh usnesení představuje příspěvek Evropského parlamentu k budoucnosti politik Společenství pro nejvzdálenější regiony, přitom právě zde, v Parlamentu, bychom měli vysvětlit schválené návrhy, především ty, které byly přijaty ve Výboru pro rybolov EP. Právě tak tomu bylo i v případě usnesení Evropského parlamentu o námořní politice. Z toho důvodu jsme se snažili tyto návrhy znovu předložit a zároveň jednat v souladu s názorem, který prosazuje Portugalsko.

Na druhé straně litujeme, že byl zamítnut náš návrh, v němž bylo jasně vysvětleno, že podpůrné prostředky Společenství pro nejvzdálenější regiony by měly mít trvalou povahu. Paní zpravodajka uvádí, že naším cílem je zajistit, aby těchto opatření postupně nebylo vůbec zapotřebí. Jde však v zásadě o (pseudo) argument, který se pokouší zakrýt skutečnost, že problémy, jimž čelí nejvzdálenější regiony, mají trvalou povahu a je o nich nutno jednat v každém rozpočtu nebo rámci Společenství.

  Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Francie je politikou Evropské unie pro nejvzdálenější regiony velmi znepokojena.

Je velmi důležité, aby politikové v Bruselu zohledňovali zvláštní vlastnosti těchto regionů v mnohem větším rozsahu a kvalitě, než je tomu nyní:

– prostřednictvím obchodní politiky, s ohledem na to, že výroba v nejvzdálenějších regionech musí konkurovat výrobě v sousedních zemích, které mohou využívat rozsáhlých zvýhodněných podmínek, které jim poskytuje Evropská unie;

– prostřednictvím přistěhovalecké politiky, s ohledem na to, že jsou tyto regiony obzvlášť citlivé vůči přistěhovalectví a že v nich příliv nelegálních přistěhovalců vytváří hospodářské a sociální problémy, jejichž dopad vysoce překračuje místní možnosti řešení;

– prostřednictvím poskytování státní podpory a zejména ponecháním daňových výjimek, které mohou tyto regiony využívat a které jsou evropským právem zpravidla zpochybňovány.

Obzvlášť mne znepokojuje právní nejistota, která existuje v souvislosti s ostrovem Saint-Barthélemy. Tento malý francouzský ostrov má od roku 2007 status územního orgánu. Při změně svého statusu si chtěl ponechat daňovou výjimku, která je klíčová pro jeho hospodářské přežití. Evropská unie však tuto oblast zjevně považuje za součást nejvzdálenějších regionů, jinými slovy za území Evropské unie, na němž je uplatňováno právo Společenství. Bylo by nepřijatelné, aby tato nejistota ohrozila touhu po nezávislosti, kterou jednoznačně vyjádřilo až 95 % obyvatel tohoto ostrova.

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. − (RO) Hlavním problémem sedmi nejvzdálenějších regionů je, že i když v nich žije 1 % obyvatelstva Evropské unie jako celku, musí čelit choulostivé hospodářské a sociální situaci, kterou dále zhoršuje jejich izolovaná poloha daleko od světadílu, složité povrchové, reliéfní a klimatické podmínky, stejně jako hospodářská závislost na omezeném množství výrobků.

Pokud si opatření, která uvádí Komise a která ve své zprávě podporuje i paní zpravodajka, stanovíme za své priority (jde například o zlepšení konkurenceschopnosti, zmírnění problémů souvisejících s obtížnou přístupností nejvzdálenějších regionů a jejich začleněním do regionálního geografického prostředí), můžeme tím přispět ke zlepšení sociálně-ekonomické situace těchto regionů, sjednotit jejich úroveň rozvoje s rozvojem dalších regionů Evropské unie a těžit z jejich zdrojů, které jsou vhodným doplňkem k požadavkům Společenství.

To je také jedním z důvodů, z nichž jsem hlasovala pro tuto zprávu, přičemž bych chtěla ještě zmínit nutnost věnování zvýšené pozornosti přístavům, s ohledem na to, že šest ze sedmi nejvzdálenějších regionů představují ostrovy. Modernizace infrastruktury v těchto přístavech může přispět k podpoře a rozvoji odvětví cestovního ruchu, sektoru výroby a místních trhů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Podpora nejvzdálenějších regionů Evropské unie je v souladu s představou solidarity EU, jejímž cílem je zmírnit nevýhody vyplývající ze složité přístupnosti těchto regionů. V prvé řadě musíme zajistit, aby tyto regiony neztratily svou zemědělskou soběstačnost, což se týká i Evropské unie jakožto celku.

V této souvislosti musí být naší společnou snahou zachovat existenci malých rodinných zemědělských podniků (například rakouských zemědělců v horských oblastech, ale i každého dalšího jednotlivého tradičního zemědělského subjektu, ať již malého či středně velkého rozsahu, ekologického zaměření atd.), aby mohly i nadále vykonávat svou ekologicky prospěšnou práci, jejíž zásluhou neztratíme svou potravinovou nezávislost a nebudeme vydáni napospas obrovským zemědělským podnikům ani nebudeme muset být závislí na velkých zemědělských koncernech. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro zprávu paní Sudreové.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Nejvzdálenější regiony mají určité zvláštní vlastnosti, které jsou zohledněny v opatřeních na podporu evropského růstu a rozvoje. Pro další rozvoj těchto regionů a pro získání větších výhod z této hraniční polohy ve vztahu k dalším světovým hospodářským blokům je však stále nutno udělat hodně práce.

Meziodvětvová a doplňková opatření na podporu nejvzdálenějších regionů pomohla zlepšit hospodářskou a sociální situaci v těchto regionech. Je však důležité, abychom i nadále pokračovali v práci zaměřené na zlepšení přístupnosti, posílení konkurenceschopnosti a zlepšení regionální integrace. V každém případě v těchto regionech stále existují problémy, které nejsou zohledněny, například ochrana tradičního zemědělství, zvýšená podpora rozvoje klíčových odvětví nebo zachování odlišných daňových systémů. Z tohoto důvodu by strategie, která zabezpečí trvale udržitelný růst nejvzdálenějších regionů z hlediska jejich atraktivity a spolupráce, měla být zaměřena na co nejlepší využití konkrétních výhod jednotlivých nejvzdálenějších regionů.

Stanovení nových priorit, jakými jsou změna klimatu, demografické změny, řízení přistěhovalectví, zemědělství a námořní politika, je dobrým opatřením, které je nutno doplnit potřebnou diverzifikací jednotlivých hospodářství nejvzdálenějších regionů, jejich zvláštními vlastnostmi, maximálním využíváním platných pravidel a používáním nejvhodnějších nástrojů k vyřešení zvláštních problémů, kterým nejvzdálenější regiony čelí.

− Zpráva: Lasse Lehtinen A6-0155/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Zdržel jsem se hlasování o zprávě z vlastní iniciativy mého finského kolegy a poslance, pana Lehtinena, která byla reakcí na oznámení Komise o strategii spotřebitelské politiky Společenství na období 2007–2013.

Samozřejmě souhlasím s tím, že 493 milionů evropských spotřebitelů by mělo být ústředním tématem tří hlavních výzev, jimž musí Evropská unie čelit – růstu, zaměstnanosti a potřebě vytvoření užších vazeb s občany. Souhlasím i s tím, že tito spotřebitelé představují hybnou sílu našeho hospodářství, s ohledem na skutečnost, že jejich spotřeba tvoří 58 % HDP Evropské unie.

V každém případě jsem však i nadále přesvědčen o tom, že i když jsme dosáhli vnitřního trhu prostřednictvím hospodářské soutěže, jinými slovy tím, že jsme věnovali zvláštní pozornost spotřebitelům, domnívám se, že bychom měli ve své reakci na současné globální výzvy postavit do středu našeho zájmu výrobce. Kromě toho mám vzhledem k neexistenci seriózní právní studie značné výhrady vůči unáhlenému způsobu, jakým se zpráva vyrovnává s problémem kolektivních kroků ze strany spotřebitelů proti výrobcům, a žádám Komisi, aby předložila komplexní řešení na evropské úrovni, které by umožnilo všem spotřebitelům přístup ke kolektivním mechanismům pro zajištění opravných prostředků k urovnávání přeshraničních sporů.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) S cílem poskytnout spotřebitelům lepší ochranu pan Lehtinen ve své zprávě navrhuje, aby byly zlepšeny stávající právní předpisy v příslušných oblastech, aby došlo k jejich zjednodušení a k vyrovnání všech regionálních rozdílů. Evropská unie má povinnost vytvořit skutečnou nadnárodní hospodářskou politiku zaměřenou na ochranu práv spotřebitelů a záruky pro zdraví spotřebitelů.

Cílem uvedeného návrhu, který podporuji, je zavést harmonický právní rámec, který by zaručil pevný a integrovaný systém v oblasti bezpečnosti výrobků a vytvořil skutečnou spotřebitelskou důvěru ke zboží na evropském trhu, čímž by nastartoval rozsáhlý vzrůst spotřeby.

Pokud však chce Evropská unie dospět k účinné politice ochrany spotřebitelů, musí investovat velké množství energie do zlepšení dohledu nad trhem, v případě potřeby i prostřednictvím intenzivnější mezinárodní spolupráce, a do vzdělávacích a informačních kampaní určených pro spotřebitele. Dokud nebudou spotřebitelé přesvědčeni o tom, že výrobky na evropském trhu jsou naprosto bezpečné, nebude tento trh moci využít svého plného potenciálu.

To by umožnilo, aby se z Evropy stal skutečný konkurenceschopný trh, který by byl schopen chránit a uspokojovat potřeby svých spotřebitelů a podporovat je v tom, aby byli odvážnější – aby se změnili ve skutečné subjekty trhu.

  Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Podpořil jsem zprávu pana Lehtinena, neboť transparentnost předpisů na ochranu evropských spotřebitelů přináší prospěch samotným spotřebitelům, ale i vzájemně si konkurujícím výrobcům. Hospodářské změny v nových členských státech s sebou přinesly také zavedení nových zásad jednání pro subjekty trhu. V současnosti je rozsah zboží a služeb, které jsou spotřebitelům nabízeny, stále bohatší. V každém případě se však domnívám, že postavení spotřebitelů vůči velkým koncernům, obzvlášť v nových členských státech, v nichž si ještě všichni dobře pamatujeme na začátky svobodného trhu, je i nadále poměrně slabé. Tato oblast vyžaduje větší transparentnost a zdokonalení příslušného právního rámce s cílem zaručit vhodnou ochranu práv spotřebitelů.

Velmi rád jsem podpořil i tu část zprávy, v níž se pan zpravodaj vyslovoval pro podporu malých a středních podniků v Evropské unii. V mém regionu, v Malopolsku, tvoří tyto podniky až 95 % z veškerých podniků, přičemž většina z nich existuje pouze krátkou dobu (30 % z nich působí na trhu méně než 5 let).

  Colm Burke a Malcolm Harbour (PPE-DE), písemně. − Skupina EPP-ED důrazně podporuje komplexní akční program pro zvýšení informovanosti a posílení práv spotřebitelů na jednotném evropském trhu. Přejeme si, aby měli naši spotřebitelé maximální užitek z výběru, rozmanitosti a inovací nabízených na prosperujícím trhu, který tvoří téměř 500 milionů spotřebitelů – největším maloobchodním trhu na světě.

Přejeme si také, aby mohli spotřebitelé rychle a účinně uplatňovat své nároky na odškodnění v případě, že narazí na problémy. Podporujeme jednoduchý a účinný přístup ke spravedlnosti, především prostřednictvím využití mimosoudních prostředků, které by byly podporovány soudními nápravnými prostředky jakožto prostředky posledního stupně.

Dnes jsme se rozhodli zdržet se hlasování, neboť skupina PSE tuto velmi pozitivní zprávu zcela znehodnotila tím, že do ní vložila výzvu k naprosto neověřenému a pravděpodobně velmi nákladnému právnímu usnesení ohledně prosazování kolektivních práv na evropské úrovni. Komise již v současnosti provádí široké konzultace týkající se celé otázky prosazování práv spotřebitelů. Je ještě příliš brzy na to, abychom vyvozovali nějaké závěry o potřebných změnách. Mnohého lze dosáhnout i zlepšením stávajících nápravných prostředků a posílením spolupráce mezi členskými státy.

Skupina PSE poškozuje práva spotřebitelů tím, že se snaží odvrátit pozornost od potřeby rozhodnějších kroků na všech úrovních, zaměřených na lepší prosazování práv spotřebitelů, a zároveň ... (Vysvětlení hlasování bylo zkráceno v souladu s článkem 163).

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Skutečná politika na ochranu spotřebitelů musí dodržovat určité zásady.

Zaprvé, musí existovat spravedlivá politika pro rozdělování a přerozdělování zisku, založená na důstojných mzdách a přiměřených výnosech pro výrobce, především malé a drobné zemědělce, výrobce a obchodníky, s cílem povzbudit trhy nacházející se v blízkosti oblastí produkce potravin, a podpořit bezpečnost potravin a soběstačnost.

Zadruhé, musí existovat účinná politika boje proti spekulacím v obchodu a financích; musí být zajištěna informovanost spotřebitelů a záruka transparentnosti.

Zpráva však těmto otázkám věnuje jen malou pozornost. Právě naopak, obhajuje stanoviska, která zajímá více prosazování zájmů hospodářských a finančních skupin a liberalizace služeb než práva spotřebitelů. Přestože zpráva v některých svých částech obsahuje pozitivní návrhy, tyto návrhy jsou součástí plně neoliberálního rámce, v němž jsou spotřebitelé nejslabším článkem řetězce celého procesu.

Ve zprávě je například zdůrazněno, že k podpoře hospodářské soutěže je obzvlášť potřebná rozsáhlejší liberalizace trhu se službami, která by spotřebitelům zabezpečila nižší ceny služeb. Všichni však velmi dobře víme, že toto tvrzení si protiřečí a slouží výhradně zájmům podniků. Vzhledem k těmto důvodům jsme nemohli zprávu podpořit.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) Spotřebitelé se nacházejí ve středu zájmu společného trhu, a proto by měli na tomto trhu požívat největších výhod. Podle mého názoru by však měla být zachována rovnováha mezi právními předpisy zaměřenými na důslednou ochranu spotřebitelů a podmínkami fungování podnikání.

Nikdo nepodceňuje práva spotřebitelů na prosazování jejich nároků. Myslím si však, že bychom měli spotřebitelům v prvé řadě poskytnout možnost, aby svá práva uplatnili rychle a účinně. Domnívám se, že při posuzování stížností spotřebitelů je nutno klást zvláštní důraz na mimosoudní prostředky. Ráda bych upozornila na to, že podle údajů Business Europe se až 90 % všech stížností týkajících se práv spotřebitelů podaří vyřešit mimosoudní cestou. Zanedbatelné není ani hledisko nákladů, s ohledem na skutečnost, že náklady na mimosoudní řízení jsou podstatně nižší než náklady na řízení, v nichž jsou angažovány soudy.

Domnívám se, že Parlamentem schválený pozměňovací návrh, který vyzývá k vytvoření evropského systému kolektivní nápravy, nezaručuje spotřebitelům účinnější ochranu. Touto otázkou by se měla zabývat Evropská komise a s přijetím rozhodnutí bychom měli počkat, než budou zveřejněny výsledky. Je možné, že tato oblast je již dostatečně regulována právními předpisy členských států. Kromě toho se obávám, že tento systém vytvoří podmínky pro postupy, které v konečném důsledku nepřinesou prospěch spotřebitelům, ale spíše právníkům, kteří budou těžit z růstu poplatků za vedení soudních řízení.

  Anna Hedh (PSE), písemně. − (SV) Myslím si, že je správné, že Evropská unie přebírá za své spotřebitele odpovědnost, a proto jsem hlasovala pro tuto zprávu. Na druhé straně však nesouhlasím s myšlenkou harmonizace ochrany spotřebitelů v celé EU a s výzvou k přijetí eura, která byla adresována některým zemím.

  Jens Holm, Søren Bo Søndergaard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Zpráva navrhuje, aby byl na úrovni Evropské unie zřízen úřad veřejného ochránce práv pro spotřebitele. Vůči tomuto návrhu jsme z několika důvodů skeptičtí: tato funkce bude zřejmě vyžadovat značné výdaje, které mohou ohrozit financování spotřebitelských organizací.

Vytvoření dalšího úřadu na evropské úrovni s sebou kromě toho nese riziko, že bude příliš vzdálen občanům. I přes tyto výhrady však zprávu podporujeme, protože se jejím prostřednictvím posiluje přístup spotřebitelů ke kolektivní nápravě, která je základní podmínkou důvěry spotřebitelů při uskutečňování bezpečných přeshraničních nákupů.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě pana Lehtinena o strategii spotřebitelské politiky. Přestože bylo ve zprávě uvedeno mnoho návrhů, s nimiž jsem mohl souhlasit, zásadně odmítám výzvu k větší liberalizaci služeb. Je pravda, že některé služby by mohly mít užitek z liberalizovaného hospodářského prostředí, a že volný pohyb služeb tvoří jednu ze čtyř základních svobod Evropské unie.

Domnívám se však, že veřejné služby by měly být poskytovány s cílem přinést prospěch společenstvím a jednotlivcům, nikoliv s cílem dosáhnout soukromého zisku. Služby v takových oblastech, jako je zdravotnictví, školství a klíčové dopravní spoje, by měly i nadále zůstat ve veřejném vlastnictví, měly by být veřejnou odpovědností a odpovědností jednotlivých členských států.

  David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pana Lasseho Lehtinena o strategii spotřebitelské politiky Evropské unie na období 2007–2013 znovu připomíná nutnost posílení pravomoci spotřebitelů v EU a rozšíření jejich blahobytu a ochrany v rámci celé Evropské unie. Mé hlasování odráží potřebu zlepšení ochrany spotřebitelů v celé Evropské unii.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Strategie spotřebitelské politiky EU na období 2007–2013 představuje vhodný směr rozvoje spotřebitelské ochrany, je však nutno upozornit na to, že pro tyto účely obsahuje příliš málo opatření. Musíme vypracovat plán dalších konkrétních a soudržných kroků, které povedou k tomu, že se ochrana spotřebitelů stane součástí všech předpisů Evropské unie. Musíme zajistit, aby se z ochrany spotřebitelů nestala samostatná oblast evropské politiky, ale aby byla součástí každé evropské politiky, která vytváří evropský vnitřní trh.

Tento velmi významný evropský projekt vytvoření jednotného trhu se nám nepodaří úspěšně dokončit bez správných ochranných mechanismů. Musíme pamatovat i na to, že ochrana spotřebitelů v EU má také vnější rozměr – jedním z příkladů, který by nám to měl připomenout, je nedávný problém s dovozem čínských hraček. Našim cílem by mělo být dosažení naprosté důvěry spotřebitelů ke všem výrobkům nabízeným k prodeji v rámci vnitřního trhu.

V rámci tohoto vnitřního trhu by měl kromě toho fungovat také evropský systém pro uplatňování kolektivních nároků. Při vytváření tohoto systému musíme vycházet z amerického systému pro hromadné žaloby a rozpoznat všechny jeho nedostatky.

  Marianne Thyssen (PPE-DE), písemně. − (NL) Vážený pane předsedo, zprávu pana Lehtinena v podstatě podporuji. V podobě, v jaké ji schválil Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, obsahuje všechny klíčové otázky, jimiž se musíme zabývat v odpovědi na oznámení Komise: uplatňování horizontálního přístupu, pozornost věnovaná smluvnímu právu, uznání úlohy spotřebitelských organizací, potřeba rovnováhy, zvláštní postavení malých a středních podniků, význam soft law a kvalitnější znalostní základny, stejně jako nutnost věnovat zvýšenou pozornost odvětví služeb. Za důležitou považujeme i část pojednávající o přístupu k nápravným prostředkům. Jde o rozměr, který souvisí s udržováním práva a pořádku. Smutné však je, že na plenárním zasedání byl přijat pozměňovací návrh k článku 40, jímž se podporuje hromadná žaloba, dříve než byla zveřejněna analýza založená na prozkoumání této problematiky, k jejímuž vypracování tato zpráva vyzývá. Hromadné žaloby zasahují do procesního práva velmi rušivě. Z tohoto důvodu je nepřijatelné, abychom k této otázce přistupovali ze zcela opačného konce. Také z tohoto důvodu jsem se zdržela hlasování.

− Zpráva: Elizabeth Lynne (A6-0159/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Zdržel jsem se hlasování o zprávě z vlastní iniciativy své britské kolegyně, paní poslankyně Lynneové, pojednávající o pokroku v oblasti rovných příležitostí a nediskriminace v Evropské unii od doby provedení směrnic z roku 2000.

Souhlasím se základními zásadami uvedenými ve zprávě, především v souvislosti s nediskriminací v oblastech, jako jsou vzdělávání, celoživotní vzdělávání, zaměstnanost, sociální ochrana, bytová politika a zdravotní péče, prezentace skupin představujících oběti diskriminace ve sdělovacích prostředcích a v reklamě, fyzický přístup zdravotně postižených osob k informacím, telekomunikace, elektronická komunikace, různé metody dopravy a veřejné prostory, sociální výhody a přístup k těmto výhodám, stejně jako zpřístupnění zboží a služeb veřejnosti atd.

Naproti tomu však nejsem přesvědčen o tom, že potřebujeme novou směrnici na základě článku 13 Smlouvy o založení Evropského společenství. Politická diskuse musí pokračovat. Musí i nadále pokračovat...

  Philip Bushill-Matthews (PPE-DE), písemně. − Konzervativní poslanci Evropského parlamentu odmítají diskriminaci ve všech jejích formách. S cílem potvrdit jednoznačně toto naše stanovisko jsme k této zprávě předložili své vlastní pozměňovací návrhy. Avšak, přestože některé stránky přetrvávající diskriminace mohou dosud představovat problém, návrhy, které tvrdí, že tento problém lze vyřešit přijetím většího množství právních předpisů EU, jsou naprosto mylné.

Spojené království má již celý soubor právních předpisů pro oblast diskriminace, které, jak se ukazuje, lze v praxi jen obtížně uplatnit. Než se znovu vydáme cestou vytváření dalších směrnic na úrovni EU, potřebujeme zajistit lepší uplatňování stávajících předpisů a lepší pochopení problémů při jejich uplatňování.

Tato zpráva – usnesení z vlastní iniciativy, které vyzývá k přijetí další „komplexní a obsáhlé“ směrnice EU proti diskriminaci – představuje v nejlepším případě politickou pózu a v nejhorším případě nepokrytou výzvu Komisi, aby v této velmi citlivé oblasti produkovala stále více a více univerzálních právních předpisů na úrovni Evropské unie.

Velmi výstižně to řekl jeden z členů obchodní komory Spojeného království: „Většinu diskriminace nelze vyřešit dodatečnými právními předpisy. Uděláme lépe, věnujeme-li svůj čas organizaci akcí zaměřených na propojení kultur a náboženství, s cílem dosáhnout u lidí změny pohledu“. S tímto názorem naprosto souhlasíme.

  Brian Crowley (UEN), písemně. − Tato zpráva se pokouší překročit pravomoci, které Evropská unie získala od členských států v oblasti zákazu diskriminace. Ve smlouvách jsou jasně vymezeny oblasti, v nichž má Evropská unie pravomoc navrhovat právní předpisy, a také oblasti, které spadají do pravomoci členských států.

Tato zpráva, která je zprávou z vlastní iniciativy (což znamená, že ze strany Komise neexistuje žádný návrh právních předpisů), překračuje hranice toho, co umožňují současné smlouvy, a dokonce i hranice, které budou platné v případě ratifikace Lisabonské smlouvy. O veškerých antidiskriminačních opatřeních, které spadají do pravomoci Evropské unie, mají ve skutečnosti rozhodovat vlády našich členských států, přičemž každá vláda má právo veta. Tato rozhodnutí NESPADAJÍ do pravomoci Evropského parlamentu.

Na základě pravomoci, která vyplývá z platných smluv, se musí všechny členské státy dohodnout na právních předpisech v oblasti zákazu diskriminace. Irsko má pro tuto oblast skutečně velice obsáhlý soubor vnitrostátních právních předpisů, například zákon o rovném postavení, a dosahuje v této oblasti vynikajících výsledků.

Pochvalu si zaslouží zlepšení práv zdravotně postižených osob, zejména v oblasti omezeného přístupu ke zboží a službám. Tato zpráva však překračuje meze pravomocí Evropské unie a jako takovou ji zastoupení strany Fianna Fáil zamítlo.

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Lynneové, týkající se pokroku v oblasti rovných příležitostí a nediskriminace v EU, neboť je nutno vyzvat Evropskou komisi, aby přísně kontrolovala provádění směrnic 2000/43/ES a 2000/78/ES o rovném zacházení s osobami a uplatňování vnitrostátních právních předpisů založených na těchto směrnicích.

Chtěla bych zdůraznit, že ženy jsou zvlášť zranitelné vůči projevům diskriminace v zaměstnání, především pokud jde o rozhodování související s mateřstvím.

Právo na ochranu proti jakékoliv formě diskriminace je základní a hlavní zásadou Evropské unie. Přesto nám však chybí účinné právní nástroje a jejich uplatňování. Existuje tedy nebezpečí, že se význam slova diskriminace zcela vytratí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva obsahuje několik pozitivních aspektů, konkrétně výzvu, aby Komise a členské státy odstranily veškerou diskriminaci založenou na pracovních smlouvách, a to zajištěním rovného zacházení se všemi zaměstnanci, ochranou zdraví a bezpečnosti při práci, ustanoveními o pracovní době a době odpočinku, zajištěním svobody sdružování a zastupování, ochranou proti neoprávněnému propouštění ze zaměstnání, kolektivním vyjednáváním a kolektivními kroky.

Ve zprávě se zároveň zdůrazňuje význam dostupnosti odborné přípravy, stejně jako dostupnost trvalé ochrany získaných práv formou pokrytí období vzdělávání a odborné přípravy, zlepšení možností poskytování péče, zachování základních sociálních práv, jako jsou důchodová práva, práva na odbornou přípravu a právo na pobírání dávek v nezaměstnanosti během změn v pracovním životě člověka, v období mezi pracovními smlouvami a v období přechodu od závislé činnosti k samostatně výdělečné činnosti.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem se skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů pokoušela tuto zprávu změnit v některých aspektech, zejména pokud jde o obsah požadavku týkajícího se antidiskriminační směrnice. Tyto pozměňovací návrhy však byly neúspěšné, protože neprošly hlasováním.

Naše strana odmítá návrhy skupiny PPE-DE a podporuje paní zpravodajku, přestože s některými body zprávy nesouhlasíme.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva paní Lynneové o boji proti diskriminaci v členských státech, zejména v oblasti zaměstnanosti, je zcela v souladu s texty, které Parlament v této záležitosti přijal. Za obecnými tvrzeními a několika zmínkami o ženách nebo o zdravotně postižených osobách však není vůbec obtížné rozpoznat cílovou skupinu, na niž se tato zpráva skutečně a až fanaticky zaměřuje: skupinu přistěhovalců.

S cílem vyhnout se této otázce zpráva záměrně míchá dohromady všechny oblasti: diskriminaci žen, mladých lidí, starších osob, osob s určitým etnickým původem atd., ale i určitých státních příslušníků. Pokud existuje nějaký druh diskriminace, který lze dokonale zdůvodnit z morálního, právního a politického hlediska, pak je to upřednostňování místního a evropského obyvatelstva v takových oblastech, jako je zaměstnání a sociální výhody. Vaše návrhy na „pozitivní kroky“ v této oblasti, které se neodvažujete pojmenovat pravými slovy, představují skutečnou diskriminaci v opačném směru. Prvními oběťmi této diskriminace se stanou, a již v současnosti stávají, samotní evropští občané ve svých vlastních zemích. Podle vás je však tato forma diskriminace naprosto v pořádku.

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) Jako členka Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podporuji zprávu paní Lynneové v plném rozsahu. Nepochybuji o tom, že jak platné mezinárodní právní předpisy, tak i naše vlastní rozhodnutí na úrovni Evropské unie představují z formálního hlediska žádoucí a správná řešení. Mrzí mne tedy, že vstup těchto právních předpisů v platnost neustále naráží na mnoho překážek, dokonce i u nás v Evropě, která je považována za demokratičtější a méně diskriminační.

Překvapuje mne, že musíme vyzývat členské státy Evropské unie, aby v plné míře dodržovaly ustanovení směrnice 2000/78/ES a aby neustále a systematicky monitorovaly pokrok dosažený v oblasti odstraňování všech forem diskriminace z politického, sociálního a hospodářského života.

Tato otázka je obzvlášť důležitá pro občany mé vlasti, Polska, kteří žijí a pracují v různých zemích Evropské unie a přitom využívají výhod společného trhu a volného pohybu osob. Je mi velmi líto, že musím prohlásit, že existuje stále více důkazů toho, že jsou mí spoluobčané diskriminováni na základě své státní příslušnosti. Podobné znepokojivé informace stále častěji dostáváme z Německa, Velké Británie a Irska. Bylo by paradoxem, kdyby se Evropský parlament vehementně a účinně zapojoval do boje proti projevům diskriminace ve světě, aniž by byl schopen zabezpečit dodržování lidských práv doma, t.j. v členských státech Evropské unie. Všichni občané Evropské unie si rozhodně zaslouží rovné zacházení bez diskriminace! pohybu, žijú a pracujú v mnohých krajinách!

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) V prvé řadě bych chtěla zdůraznit, že vedení diskuse a podnikání kroků v oblasti boje proti diskriminaci a na podporu rovných příležitostí je velmi důležité.

Jak ale uvedla i sama paní zpravodajka, některé členské státy dosud v plném rozsahu neuplatňují směrnici, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (2000/43/ES) ani směrnici, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2000/78/ES). Vzhledem k problémům při uplatňování ustanovení těchto směrnic je nutno zaměřit se zejména na správné provedení a účinnější používání těchto směrnic.

Tuto situaci nezlepšíme tím, že pokryjeme větší množství osob přijetím dalších právních předpisů. Největší význam má v této souvislosti organizování vzdělávacích a informačních kampaní a opatření, především na úrovni členských států, zaměřených na dosažení vyšší informovanosti, která by byla tou správnou odpovědí na uvedené problémy. Problémy související s diskriminací a rovnými příležitostmi nejsou ve všech členských státech stejné.

Proto nesouhlasím s vytvářením stále většího počtu legislativních aktů, neboť jejich prostřednictvím nelze odstranit problémy, které v oblasti rovných příležitostí a diskriminace existují.

Zároveň zastávám názor, že diskriminace zdravotně postižených osob, jejichž specifická situace vyžaduje bezodkladné předložení komplexního návrhu s vykonáváním na úrovni členských států, vyžaduje samostatné posouzení. Doufám, že Evropská komise začne tuto iniciativu uskutečňovat již velmi brzy.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu paní Elizabeth Lynneové s názvem Pokrok dosažený v oblasti rovných příležitostí a nediskriminace v EU. Domnívám se, že bychom neměli v Evropské unii podporovat hierarchii diskriminace.

Mí kolegové z konzervativní strany na to mají zjevně odlišný názor, proto je vyzývám, aby nám poskytli vysvětlení svého stanoviska, které já osobně považuji za naprosto neobhajitelné. Ve směrnici potřebujeme horizontální článek 13. Hlasoval jsem pro zprávu paní Lynneové.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Členové zastoupení strany Fine Gael ve skupině PPE-DE, Mairead McGuinness, Avril Doyle, Gay Mitchell a Colm Burke se zdrželi hlasování při konečném hlasování o zprávě paní Lynneové, nazvané „Pokrok dosažený v oblasti rovných příležitostí a nediskriminace v EU“.

Zpráva kritizuje členské státy za „nedostatky v provádění a uplatňování“ směrnice 2000/78/ES a vyzývá k důslednějšímu monitorování uvedeného provádění a uplatňování v členských stáech i k posílení právních předpisů EU v této oblasti.

Podporujeme výzvu k plnému provedení a uplatňování směrnice Evropské unie, zároveň však poukazujeme na to, že řízení o porušení předpisů, která jsou vedena proti některým členským státům, nebyla dosud ukončena.

Důrazně podporujeme opatření k odstranění diskriminace, včetně dodatečných opatření, avšak nemůžeme v tomto stadiu podpořit výzvu k přijetí dalších směrnic EU v této oblasti. Je velmi důležité, aby byly v plném rozsahu uplatňovány stávající směrnice Evropské unie, a než vůbec začneme uvažovat o nových opatřeních na úrovni EU, Komise by měla dohlédnout na uplatňování stávajících směrnic na úrovni členských států.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Považuji ji za důležitou pro dosažení pokroku, především však pro budoucí opatření, která budou potřebná pro zajištění rovných příležitostí a pro boj proti diskriminaci. Ustanovení této zprávy představují jednu z nejpokrokovějších částí právních předpisů, která značně zlepšuje kvalitu života velké části evropských občanů.

Na základě údajů zveřejněných Komisí se až 51 % evropských občanů domnívá, že jejich země nevyvíjejí dostatečné úsilí k boji proti diskriminaci a k podpoře rovných příležitostí.

Až 77 % občanů si myslí, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny v řídících funkcích a 72 % z nich se domnívá, že obyvatelé ve věku nad 50 let jsou nedostatečně zastoupeni na pracovištích.

Úspěch této zprávy zaručují dvě věci: skutečnost, že obyvatelé významným způsobem podporují přijímání opatření k boji proti diskriminaci, která by zaručila rovné příležitosti pro všechny, a dále pevný politický závazek z naší strany, strany evropských sociálních demokratů, týkající se vybudování společnosti, z níž není nikdo vyloučen a v níž mají všichni občané stejné příležitosti. Blahopřeji paní Lynneové k této zprávě.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Aktivní a energická obrana nediskriminace by neměla být zaměňována s relativizací, v níž si je všechno rovno, všechno je rovnocenné a všechna rozhodnutí či podmínky mají v právním řádu rovnou hodnotu. Například podporu politik na ochranu větších rodin nelze v žádném případě pokládat za porušení zásady zákazu diskriminace. Právě tak, jako nelze považovat za formu diskriminace skutečnost, že se odmítne vytvoření právních rámců pro všechny možné vztahy mezi lidmi. To, co já osobně podporuji a o čem se domnívám, že je mou povinností podporovat, je především obhajoba širokého pojetí svobody jednotlivce, nikoliv kolektivistického státního vnímání svobody, v níž se za nediskriminaci považují pouze ty skutečnosti, které jsou podporovány státem. Společnost může mít a také má své preference, které si najdou své vyjádření ve veřejných politikách. Nesmí však vyžadovat, případně omezovat, chování, které není v rozporu se svobodou třetích stran.

  Lydia Schenardi (NI), písemně. – (FR) V současnosti existuje v Evropské unii minimálně pět směrnic, které upravují oblast rovných příležitostí a nediskriminace. Zároveň probíhá až dvacet osm řízení ve věci podání žaloby za porušení předpisů proti členským státům, které tyto směrnice neprovedly. Tato situace je skutečně politováníhodná.

Přesto se táži: měli bychom systematicky prosazovat rovnost pohlaví pomocí síly a represe?

Nemyslím si to. Právě naopak. Přestaňme stigmatizovat tuto diskusi o diskriminaci tím, že budeme označovat menšinové skupiny a obyvatelstvo, především přistěhovalce. za „dobré“, a vyvolávat pocit viny u Evropanů, jako kdyby neustále uplatňovali diskriminaci.

Potřebujeme skoncovat s těmito levicovými prohlášeními, které diskriminovaným lidem v žádném ohledu nepomáhají, právě naopak, tito lidé jsou podobnými prohlášeními stigmatizováni.

Začněme klást větší důraz na osobní odpovědnost každého jednotlivce za odstranění všech forem diskriminace a také na to, aby zejména přistěhovalci cítili potřebu přizpůsobit se našim pravidlům, právním předpisům a hodnotám.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. − (PL) Přímá i nepřímá diskriminace na základě pohlaví, věku nebo zdravotního postižení je v Evropě dosud přítomna.

Internetový portál Pracuj.pl uskutečnil dotazníkový průzkum mezi zaměstnanci, lidmi hledajícími práci, zaměstnavateli, studenty a absolventy. Podle výsledků tohoto průzkumu jsou na trhu práce nejvíce diskriminovány osoby starší 50 let a zdravotně postižené osoby.

Nejčastějšími projevy diskriminace na trhu práce byly předsudky a stereotypy ze strany zaměstnavatelů při výběru uchazečů o zaměstnání – téměř 62 % respondentů považovalo právě tento typ diskriminace za hlavní problém. Dalšími v pořadí byly: nerovná dostupnost nabídek práce, případně nedostatek vhodných nabídek práce (56 %), neochota uzavřít pracovní smlouvu na dobu neurčitou (44 %) a podprůměrná výška mzdy v určitých průmyslových odvětvích (43 %).

Podle mého názoru má politika v oblasti nediskriminace, která je jednou ze základních zásad Evropské unie, ve výše uvedených oblastech velmi konkrétní úkoly.

− Zpráva: Willi Piecyk (A6-0163/2008)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat pro tuto zprávu z vlastní iniciativy, neboť obsahuje několik hodnotných argumentů souvisejících s vytvořením systému pro trvale udržitelné ekologické a úsporné řízení mořských prostředí Evropské unie.

Zároveň jsme se rozhodli podpořit i myšlenku Evropského námořního dne. Přestože existuje důvod ke skepsi v souvislosti s rozsáhlými kampaněmi, které Evropská unie zahájila, v tomto případě jsme se rozhodli tuto myšlenku podpořit. Situace v mořích vyžaduje totiž z pohledu ochrany životního prostředí bezodkladné přijetí nezbytných opatření.

Myslíme si však, že zpráva obsahuje i části, které lze vykládat jako příliš přátelsky nakloněné vůči obchodnímu rybářství. Rybářské flotily v Evropské unii se v současnosti vyznačují nadměrnými kapacitami, které je nutno snížit vzhledem ke klesajícím zásobám ryb. Pokud budeme chtít zaručit obchodním rybářům pracovní místa v odvětví rybolovu, bude to krok nesprávným směrem. Jedním z mnoha opatření, které lze využít k pomoci pracujícím osobám a regionům závislým na rybolovu, jsou například projekty aktivní odborné přípravy.

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu z vlastní iniciativy mého německého kolegy, pana poslance Piecyka, o integrované námořní politice Evropské unie, která byla vypracována jako odpověď na oznámení Komise, týkající se téhož tématu. Evropské námořní oblasti (dva oceány – Atlantický a Severní ledový – a čtyři moře – Baltské, Severní, Středozemní a Černé) a pobřeží (70 000 km) jsou nesmírně důležité pro blahobyt a prosperitu Evropy. Plní funkci obchodních tras, podílejí se na regulaci podnebí, představují zdroj obživy, energie a surovin a jsou také oblíbeným místem Evropanů pro účely bydlení a trávení volného času.

Rád bych ještě dodal, že jsou také zásobárnou vody, která bude v budoucnosti vzácnou komoditou. Vzhledem k probíhající globalizaci a rychlé změně klimatu existuje naléhavá potřeba podniknout určité kroky směrem k vytvoření integrované námořní politiky Evropské unie, která bude založena na myšlence, že všechny otázky, které se týkají evropských oceánů a moří, jsou navzájem propojeny. Velmi zajímavými oblastmi, které by bylo žádoucí v budoucnosti dále rozvíjet, jsou námořní dohled, který je nesmírně významný pro zajištění ochrany a bezpečnosti při využívání námořních prostor, a rozvoj námořních prostor, který je klíčovým nástrojem pro přijímání ekologicky udržitelných rozhodnutí a úplným a dostupným zdrojem údajů a informací.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Evropa musí, mimo jiné i s ohledem na svou strategickou polohu, dát svou námořní politikou mezinárodní příklad využívání hospodářského potenciálu ukrytého v oceánech a mořích, jako neocenitelného obnovitelného zdroje energie. Dalším krokem směřujícím k plně udržitelnému využívání mořských zdrojů by bylo i zřizování špičkových regionálních center a podpora vysokoškolských výzkumných středisek, které v pobřežních oblastech již existují. To vše by doplnil akční plán založený na inovacích, výzkumu a environmentální ochraně oceánů a moří.

Ve zprávě se rovněž uvádí, že akční plán musí na základě využití spravedlivého systému obchodování s povolenkami na emise, na základě posílení výzkumu v oblasti oceánů a moří, zaměřeného na získání obnovitelného zdroje energie, a na základě zavedení stejného systému zdaňování pro elektrickou energii a námořní paliva významně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Tím bychom podpořili to, aby kotvící lodě využívaly k dodávkám elektrické energie zdrojů umístěných na pevnině.

A konečně, návrh na zvýšení součinnosti evropských agentur odpovědných za námořní dohled by zabránil a předešel útokům na evropské lodě a zároveň podpořil boj proti nezákonným činnostem, například pašování zboží a obchodování s drogami a lidmi, čímž by rozhodující měrou přispěl ke zvýšení bezpečnosti mezinárodních vod.

  Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Při příležitosti diskuse o zprávě pana Piecyka o integrované námořní politice Evropské unie bych rád upozornil na uplatňování rámcové směrnice o vodě, která obsahuje návrhy opatření, zaměřené na identifikaci a likvidaci chemických zbraní, které zůstaly v Baltském a Severním moři po skončení druhé světové války. Mám tím na mysli plány týkající se ropovodu Nord Stream, jehož výstavbu mohou narušit nálezy zbraní z dob druhé světové války, nacházející se na dně Baltského moře. Na základě předběžných odhadů se může jednat až o přibližně 40 000 až 60 000 tun chemických zbraní, z nichž 12 000 až 13 000 tun představují jedovaté bojové látky. O poloze většiny těchto zbraní nemáme dokonce ani žádné podrobné informace, což znamená obrovskou hrozbu potenciální katastrofy. Kromě toho, v případě, že bude výstavba ropovodu schválena, je možné, že budou během stavebních prací použity chemikálie, které poškozují životní prostředí. To může vést k ekologické katastrofě s velmi vážnými následky. Znamená to bezprostřední ohrožení zdraví a životů lidí žijících na pobřeží Baltského moře. Ve zprávě je uváděno, že „budou evropské oceány a moře nejčistší na světě“. Proto vyzývám Evropskou unii, aby přijala konkrétní opatření v rámci integrované námořní politiky a aby vydala zákaz budování projektů, které ohrožují bezpečnost evropských občanů.

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Poul Nyrup Rasmussen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (PSE), písemně. − (DA) Lodní doprava musí být zahrnuta do systému obchodování s povolenkami na emise CO2.

Socialistická delegace pracuje na tom, aby byla lodní doprava zahrnuta do systému obchodování s povolenkami na emise CO2. Přestože je lodní doprava v porovnání s většinou ostatních způsobů přepravy zboží mimořádně ekologická, tento druh dopravy se velmi významnou měrou podílí na emisích CO2. Objem emisí CO2 z lodní dopravy například výrazně převyšuje objem emisí CO2 z letecké dopravy, která má být brzy rovněž zahrnuta do systému obchodování s povolenkami na emise.

Proto dnes delegace hlasovala pro bod zprávy o integrované námořní politice Evropské unie, v němž se jasně uvádí, že musíme zahrnout lodní dopravu do systému obchodování s povolenkami na emise CO2.

Vzhledem k tomu jsme se rozhodli vypustit pozměňovací návrh Skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance, který se zabýval stejnou otázkou. Z pozměňovacího návrhu Skupiny Zelených není jasné, zda má na mysli konkrétní model systému obchodování s povolenkami na emise. Pokud tomu tak je, nedostali jsme žádné vysvětlení ohledně toho, co by měl tento model konkrétně obsahovat. Z tohoto důvodu si v současnosti nepřejeme přijetí konkrétního modelu, který by v nejhorším případě mohl značně zkomplikovat a oddálit přijetí dohody o zahrnutí lodní dopravy do systému obchodování s povolenkami na emise CO2.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Zcela souhlasíme s některými názory uvedenými v této zprávě, které se týkají například naléhavé potřeby bojovat proti emisím síry a oxidu dusíku z lodí, nebo s těmi, které tvrdí, že společná politika rybolovu je příliš byrokratická a centralizovaná.

Většina předkládaných návrhů je však negativní. Nedovedeme si například příliš dobře představit, jakým přínosem by mohlo být prohlášení „Evropského námořního dne“ v Evropské unii. Pochybnosti máme také v souvislosti s financováním námořního výzkumu ze zdrojů Evropské unie a v souvislosti s plánem týkajícím se vyhledání a zmapování potopených lodí a podmořských archeologických nalezišť. Nelíbí se nám ani myšlenka, že by měly orgány EU řešit otázku námořního územního plánování.

Tato zpráva je jen dalším příkladem toho, jak se Evropský parlament snaží získat vliv ve stále větším počtu politických oblastí. Velmi podezřelá je i skutečnost, že ve zprávě chybí zmínka o dodržování zásady subsidiarity, o níž se sice velmi často hovoří, ale v praxi se jen málokdy skutečně uplatňuje. To je z našeho pohledu nepřípustné. Proto jsme při konečném hlasování hlasovali proti této zprávě.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Myslíme si, že námořní politika založená na spolupráci mezi členskými státy, která přináší přidanou hodnotu a podporuje politiky a opatření zaměřené na moře a představující předmět zájmu jednotlivých členských států, by mohla přinést pozitivní výsledky.

Evropský parlament však v oblasti integrované námořní politiky znovu zdůrazňuje některé záměry – i když je pravdou, že méně důrazně než v předchozí zprávě – s nimiž prostě nemůžeme souhlasit.

Kromě toho, že se tato zpráva nese v duchu federalistické a geostrategické vize pro využívání výhradních hospodářských oblastí každého členského státu, obhajuje se v ní i rychlé začlenění námořní dopravy do jednotného trhu v rámci Společenství, tedy její liberalizace. Zdůrazňují se v ní rovněž iniciativy zaměřené na zřízení evropské pobřežní stráže, což je oblast, která patří do výhradních pravomocí každého členského státu. Zpráva obhajuje začlenění lodní dopravy do systému obchodování s povolenkami na emise – což znamená další vyjednávání – a paradoxně (nebo možná ani ne) se zasazuje za náležité zohlednění zařazení námořní politiky do rozpočtu Evropské unie (?) po roce 2013, tedy opět se staví na stranu centralizovaných politických a hospodářských orgánů EU a zároveň nenabízí v tomto směru žádnou protihodnotu (ani pro případ, že by byl tento návrh někdy v budoucnosti přijatelný).

Návrh usnesení Evropského parlamentu obsahuje samozřejmě i některé návrhy, s nimiž souhlasíme – některé z nich jsme dokonce sami předložili – jejich přínos však nepřeváží negativní obsah návrhu usnesení.

Hlasovali jsme tedy proti této zprávě.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Piecyka o námořní politice Evropské unie. Vítám zvláště tu část zprávy, která přiznává, že společná politika rybolovu byla obrovskou katastrofou a že se Evropská unie musí při vytváření integrované námořní politiky poučit ze svých vlastních chyb.

Moje vlast, Skotsko, se nachází v samotném středu námořních činností a mohla by tedy těžit z celoevropské politiky, která v sobě zahrnuje i rozmanité oblasti, jako například životní prostředí, doprava, cestovní ruch a zaměstnanost. Je však potřeba, aby byl brán ohled na různorodou povahu evropských námořních oblastí a aby nebyla přijímána rozhodnutí na univerzálním základě, který byl uplatňován v rámci neúspěšné evropské politiky rybolovu.

  Roselyne Lefrançois (PSE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto textu, neboť považuji za nesmírně důležité, aby měla Evropská unie co nejdříve k dispozici integrovanou námořní politiku.

Ve skutečnosti by Evropská unie získala velice mnoho, pokud by přijala soudržnou strategii pro vykonávání různých odvětvových politik, například určitých sociálních, průmyslových nebo environmentálních politik, které mají vliv na námořní oblast. Užitek by přinesla rovněž podpora vytvoření skutečného „systému vzájemné podpory“.

Vítám rovněž záměr týkající se posílení boje proti změně klimatu a znečišťování ovzduší prostřednictvím zřízení skutečných inovačních středisek, které budou zároveň zdrojem konkurenceschopnosti a sociálního blahobytu pobřežních regionů Unie.

A konečně podporuji i návrh zprávy týkající se bezpečnostní stránky námořní politiky, především pak myšlenku vypracování společných pravidel v této oblasti a stejných metod pro dohled v rámci námořního prostoru Společenství. Umožnilo by nám to bojovat proti námořnímu pirátství – jevu, jehož návrat jsme mohli zaznamenat v minulých letech – a chránit přírodní dědictví a archeologii těchto oblastí s cílem zabránit pohromám, které by mohly mít zničující účinek na rozvoj pobřeží Evropské unie.

  David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pana Williho Piecyka s názvem Integrovaná námořní politika Evropské unie odpovídá na výzvy, jimž nyní čelí evropský námořní průmysl. Doporučení obsažená v této zprávě účinně přispějí k celoevropskému rozhodovacímu procesu v této oblasti.

Otázky jako globalizace a změna klimatu a jejich účinky na naše oceány lze účinně řešit pouze prostřednictvím vytvoření integrované námořní politiky. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vyjádřit svou podporu zprávě pana Piecyka o integrované námořní politice Evropské unie.

Souhlasím s tvrzením, že integrovaná námořní politika je potřebná nejen proto, že naše oceány a moře představují jeden z nejdůležitějších hospodářských a obchodních zdrojů Evropské unie a proto je potřeba je chránit, ale i proto, že účinná a trvale udržitelná opatření, která by ve vzájemném souladu přijaly členské státy, by přispěla ke zlepšení řízení a rozvoje našich moří a oceánů. Podle mého názoru je jedním z klíčových bodů to, že námořní doprava by měla být regulována a zkvalitňována v souladu s cíli v oblasti boje proti změně klimatu, a že bychom měli věnovat pozornost mořským zdrojům jako možnému zdroji čisté a alternativní energie.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Naše moře jsou naším společným zdrojem. Potřebujeme koordinovaný přístup proti vyprazdňování a znečišťování našich moří. Tohoto přístupu lze dosáhnout jedině cestou spolupráce mezi členskými zeměmi EU, které mají na námořní politice zájem. Doufám, že v příštím roce se bude moci Evropského námořního dne zúčastnit více občanů EU. Tento den, 20. květen, připadá v příštím roce na období konání evropských voleb, a proto jej možná všichni kandidáti využijí k tomu, aby upozornili na otázky námořní politiky.