Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 20. května 2008 - Štrasburk

20. Ženy a věda (rozprava)

  Předsedající. Dalším bodem je zpráva (A6-0165/2008) paní Thomsenové jménem Výboru pro práva žen a  rovnost pohlaví, o ženách a vědě (2007/2206(INI)).

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážený pane předsedající, dovolte mi nejdříve vyjádřit díky Evropskému parlamentu, zejména zpravodajce paní Thomsenové, za podporu politice Komise v oblasti žen a vědy. Poděkovat chci rovněž zpravodaji z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, panu Doverovi, za jeho konstruktivní přístup.

Souhlasíme s důvodovou zprávou paní Thomsenové, že odstranění diskriminace z  hlediska pohlaví ve vědě předznamenává nové, výjimečné období evropského výzkumu, akademický růst a podpoření inovací. Komise si dobře uvědomuje, že mezi výzkumnými pracovnicemi a pracovníky existuje vážná nerovnováha. Poslední dostupné statistiky ukazují, že zatímco ženy představují více než 50 % absolventů všech univerzitních oborů, mezi profesory mají ženy jen 15% zastoupení. V oblasti vědy, techniky a technologie tato čísla představují 34 % absolventek a 9 % profesorek. Komise souhlasí, že to je vážně mrhání talenty a zdroji a je to v protikladu se zásadou rovnosti.

Evropská Komise se problému nedostatku žen ve výzkumu věnuje od roku 1999. V pátém rámcovém programu poskytla Komise finanční podporu na studie a projekty v oblasti ženy a věda. Komise od roku 2003 zveřejňuje též statistiku zastoupení žen v evropském výzkumu She Figures. Další vydání bude uveřejněno v roce 2009.

A nyní více k věci, paní Thomsenová ve své zprávě podporuje cíl, aby v různých výborech v rámci rámcového programu bylo minimálně 40 % žen a 40 % muž. Tento nezávazný cíl je stanoven od roku 2000 a přinesl velmi dobré výsledky. Například, účast žen ve výborech, které hodnotí výzkumnou práci, vzrostl z 10 % ve čtvrtém rámcovém programu na 34 % v šestém rámcovém programu. Ukazuje to, že když se na problém přiměřeně upozorní, pokroku se dá dosáhnout i v případě nezávazných cílů. Existence závazných cílů se z dlouhodobého hlediska může skutečně projevit jako kontraproduktivní, protože signalizuje diskriminaci mužů a většina mužů a žen s takovými cíli nesouhlasí.

Zpráva zdůrazňuje negativní vliv přerušení zaměstnání na vědeckou kariéru žen. V kontextu evropské výzkumné oblasti rozumí Evropská komise těmto obavám a podporuje přijetí politických opatření na usnadnění větší koordinace mezi profesionálním a rodinným životem. Vytváření sítě mezi vědeckými pracovnicemi může také podstatně přispět k přilákání většího počtu žen do vědy a  klíčových pracovních míst. Proto jsme vytvořili Evropskou platformu vědeckých pracovnic, která slouží jako katalyzátor a vytváří vzory ve vědeckém výzkumu.

Jedním z hlavních cílů je zvýšení počtu žen v klíčových výzkumných místech. To přímo souvisí s cílem, na kterém se dohodly členské státy v roce 2005. Ženy by měly obsadit 25 % vyšších vedoucích míst ve veřejných výzkumných organizacích. Před nedávnem byla zveřejněna zpráva o této otázce pod názvem Mapování labyrintu: jak zabezpečit vyšší zastoupení žen na vedoucích místech v oblasti výzkumu. Zpráva dospěla k závěru, že transparentní a spravedlivé hodnocení samotné nepostačuje ke zvýšení zastoupení žen v rozhodovacích mechanismech. Musíme změnit všeobecně zaběhnutý pohled. Odborníci předkládají návrhy, jak by bylo možné rozšířit a více otevřít současnou vědeckou mentalitu a kulturu, výzvou dneška je však to realizovat. Tyto projekty pokračují v sedmém rámcovém programu a nyní jsou spojeny s realizací evropského výzkumného prostoru. Na konferenci, která se má konat v květnu 2009 pod záštitou českého předsednictví EU, se posoudí úspěch dosažený za posledních 10 let a rovněž se určí oblasti, které vyžadují další úsilí. Neocenitelný tu bude příspěvek Evropského parlamentu.

Komise přijala v březnu 2006 Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006 – 2010. Tento plán tvoří rámec činnosti Komise a je výrazem našeho závazku podporovat ve všech našich politikách rovnost pohlaví na vnitřní i vnější úrovni. Naše priority jsou: sladění pracovního a osobního života, podporování stejné účasti žen a mužů v politických a hospodářských rozhodovacích orgánech, jakož i ve vědě a technologii, a odstraňování genderových stereotypů v oblastech vzdělávání, školení a genderové kultury a také na trhu práce.

  Britta Thomsen, zpravodajka. − (DA) Vážený pane předsedající, děkuji za možnost vyjádřit se. Jsem ráda, že dnes se můžeme zabývat otázkou žen a výzkumu, protože se domnívám, že to je ústřední otázka pro Evropu se zřetelem ke splnění Lisabonské strategie. Evropa musí vytvořit více pracovních míst, musíme vytvořit lepší pracovní místa a musíme být silnější ve výzkumu a inovaci. Ženy jsou důležitou součástí řešení každé z těchto tří úloh. Musíme mít více zaměstnaných žen a musíme mít vyšší zastoupení žen na manažerských pozicích a v rozhodovacích orgánech. Pokud máme v Evropě v následujících letech vytvořit až 700 000 míst ve výzkumu, musíme také lépe využívat základnu ženských talentů.

Na všeobecné úrovni jsem měla při vypracování této zprávy dva cíle. Zaprvé, chtěla jsem vymezit současný stav. Jaký je podíl žen ve výzkumu a proč je situace taková špatná? Zadruhé, chtěla jsem se podívat směrem kupředu a přijít s řešeními a návrhy, jak můžeme tuto situaci zlepšit. V současnosti situace není uspokojivá. Ženy tvoří v průměru jen 35 % výzkumných pracovníků pracujících ve veřejném sektoru a 18 % výzkumných pracovníků pracujících v soukromém sektoru. Navíc přesto, že ženy tvoří více než 50 % studentů v EU a dosahují 43 % doktorských titulů, zastávají jen 15 % významných akademických míst. V souvislosti se zastoupením žen v rozhodovacích a manažerských pozicích proto vidíme výraznou deformaci.

Naše vlastní, nedávno vytvořené instituce, například Evropská rada pro výzkum, také nesplňují kritéria rovnosti pohlaví. Z 22 členů této rady pro výzkum je jen 5 žen. Zdůraznila jsem také skutečnost, že ve většině evropských zemí je stále výrazně nedostatečné zastoupení žen ve vědeckých výborech, což je dalším příkladem nedostatečného zastoupení žen v rozhodovacích orgánech.

Chtěla bych říci trochu více o druhé, snad zajímavější části zprávy, a to o progresivních řešeních a návrzích. Pozorně jsem poslouchala příspěvky přednesené při konzultačním procesu, který se konal ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a jedním z bodů, který vyšel jasně najevo bylo, že je to především záležitost vypracování politik pro tuto oblast. Jestliže se tato oblast bude ignorovat na vnitrostátní i institucionální úrovni, nestane se nic. Proto jsem do své zprávy zahrnula požadavek, aby členské státy a Komise stanovily cíl minimálně 40 % žen ve všech přijímacích a hodnotících panelech. Domnívám se, že je to absolutně nevyhnutelné. Pokud máme tuto situaci změnit, musíme zabezpečit, aby bylo více žen v rozhodovacích orgánech a aby se úsilí o vytvoření nové kultury mohlo vyvíjet shora dolů. Vyzvala jsem též otevřenějším postupům při přijímání zaměstnanců. Zkušenost ukazuje, že uzavřené postupy přijímání zaměstnanců velmi upřednostňují muže, kteří si navzájem dokazují, že mají nejlepší kvalifikaci.

Ve zprávě jsem též vysvětlila, že pokud máme mít naději na relativně rychlou nápravu této situace, nesmíme se vyhýbat pozitivním opatřením. Nakonec naše vlastní čísla naznačují, že v současnosti v této oblasti nejsou žádná přirozená pozitivní zlepšení. Proto jsem doporučila, aby se vyčlenily zvláštní finanční prostředky na podporu výzkumných pracovnic a abychom se soustředili na důležitost sítí a vzorů jako jednoduchých iniciativ, které přinesly v členských státech pozitivní výsledky. Dobré výsledky přinesly také velmi jednoduché iniciativy, jako věta, že ženy by se zejména měly ucházet o zaměstnání.

Proto má práce na této zprávě ukazuje, že existuje velké množství překážek. Samozřejmě je důležité, aby existovaly dobré příležitosti ke sladění života výzkumného pracovníka a rodinného života, které by umožňovaly vzít si mateřskou dovolenou, i když budete právě na doktorandském studiu, ale to je také záležitost kultury. Kulturní bariéry se samozřejmě mnohem obtížněji vyjadřují pomocí vzorce, ale podobně jako při mnohem hmatatelnějších bariérách je to ve skutečnosti záležitost zaměření pozornosti na některé deformace. Již nebudu dále pokračovat, ale těším se na vaše vyjádření ke zprávě.

  Den Dover, navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − Vážený pane předsedající, je pro mne velkým potěšením uvítat každé slovo, které tento večer řekl pan komisař, a též pochválit zpravodajku, paní Thomsenovou, která odvedla na tomto velmi důležitém tématu skvělou práci. Je pro mne potěšením napravo od středu Parlamentu tleskat člence socialistické skupiny na druhé straně a z jiné země a přát jí vše nejlepší, protože vyvážila celý přístup, poukázala na nejdůležitější faktory související se skutečností, že dámy dospívají dříve než muži.

Jsou inteligentnější, tvrději pracují, mohou si podat žádost a i když dosahují vyšší vzdělání, na začátku výzkumné kariéry někdy propadnou. Je to často způsobené tlaky doma, v jejich osobních životech. Paní Thomsenová má pravdu, když se ve své zprávě a tento večer soustřeďuje a zaměřuje na tyto problémy.

Zpráva obsahuje konstruktivní nápady. Jediná věc, které bych se bránil, je stanovení konkrétních cílů, pokud jde o percentuální podíl žen, které by měly dosáhnout danou vědeckou hodnost nebo pozici. Je to příliš normativní. Na druhé straně však má tato zpráva mou absolutní podporu. Měl jsem tu čest vypracovat stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Děkuji za aktivní spolupráci stínovým zpravodajům za hlavní zprávu a za mé stanovisko. Je to příklad právního předpisu a zprávy v Evropském parlamentu, který nás ukazuje v nejlepším světle, ve spolupráci a v zaměření se na potřeby výzkumu a průmyslu.

Na závěr chci říci, že minulý čtvrtek večer jsem jel s jedním ze svých kolegů z Holandska, panem Lambertem van Nistelrooijem, na oxfordskou univerzitu. Všichni vědci a výzkumníci tam byly ženy. Velmi to vítám.

  Předsedající. Velice vám děkuji, pane Dovere. Děkuji vám zejména vzhledem k tomu, že kromě pana komisaře Dimase jste jediný muž, který se dnes večer zapojil do rozpravy. Mám jen řečníky ženského rodu.

  Edit Bauer, jménem skupiny PPE-DE. – (SK) Děkuji pěkně, pane předsedající, pane komisaři, kolegyně a kolegové. Dovolte, abych jménem stínové zpravodajky za lidovou stranu, paní Sartoriové, a svým jménem pogratulovala paní Thomsenové. Chtěla bych říci, že situace žen ve vědě je srovnatelná se situací žen v politice, i když ve vědě jsou poněkud více zastoupeny. Je tomu tak přesto, že zhruba 60 % absolventů univerzit jsou ženy. Vědecká kariéra vyžaduje vyšší nasazení přesahující osmihodinovou pracovní dobu. Soutěživost je stejně silná, ženy se často prosazují jen vyššími výkony než muži. Na tuto skutečnost mne upozornila starší kolegyně, když jsem před mnoha lety začala svou vědeckou kariéru.

Je oprávněná otázka, proč je zastoupení žen ve vědě tak nízké, proč nastává po čase odliv mladých vědeckých pracovnic, a tedy v konečném důsledku proč ztrácíme vědecké talenty? Pro ženy ve vědě má stav podmínek vytvořených pro slaďování pracovního a rodinného života skutečně zásadní význam. Naplnění barcelonských cílů v této souvislosti je zvlášť významné. Pokud ženy mají být úspěšné ve vědě, musí mít k dispozici služby, na které se mohou spolehnout, které jsou dostupné, kvalitní a přiměřené charakteru a požadavkům vědecké práce a dostatečně pružné.

Je však třeba zvažovat i otázku podpory vědy a vývoje všeobecně. Pokud totiž finanční ohodnocení patří k nízkým až nejnižším, není možné očekávat, že to bude přitažlivá profese pro mladé ženy nebo i pro mladé muže zakládající rodiny. Je třeba říci, že v zemích, zejména v nových členských zemích, kde podpora vědy a výzkumu nedosahuje ani 1 % HDP, je to skutečně velký problém. Skončím tím, že situaci ovšem není možné řešit na základě kvót, ale spíše změnou podmínek.

  Zita Gurmai, jménem skupiny PSE. – (HU) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v posledních letech se dramaticky zvýšil počet žen dosahujících vyšší vzdělání. Neprojevilo se to však ve zlepšení poměru žen a mužů ve vědeckých povoláních. Za posledních dvacet let se také zvýšil počet žen v oblasti inženýringu, ne však o tolik, jako v jiných povoláních nebo vědních oborech.

V důsledku problémů velká část vědeckých pracovnic opouští kariéru ve vědě, a to je nepřijatelné a iracionální. Ženy obtížněji postupují ve svém povolání. Je to vidět zejména s ohledem na mzdy. Ženy jsou méně zastoupeny ve vědeckých institucích. Výzkumné pracovnice jsou nuceny vybrat si mezi kariérou a rodinou. Dočasná přerušení vědecké činnosti žen z rodinných důvodů komplikují kariérní postup žen. Musíme se podívat na metody zaměřené na vytváření rovnováhy pracovního a soukromého života a uplatnit osvědčené postupy.

Uplatňování zásad rovnosti pohlaví v oblasti výzkumu a vývoje od nás požaduje i Lisabonská strategie. Musíme přijmout účinnější opatření ve všech oblastech vědy a prosadit transparentnější postupy přijímání zaměstnanců a požadavky na povýšení. Musíme se snažit zabezpečit rovnost pohlaví v univerzitním a neuniverzitním výzkumu a v řídících orgánech těchto institucí.

Zpráva je vynikající a doporučuji její přijetí. Také blahopřeji své kolegyni, paní Brittě Thomsenové, která jako výzkumná pracovnice přezkoumala toto téma velmi důkladně. Děkuji vám za to.

  Siiri Oviir, jménem skupiny ALDE. – (ET) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, život v dnešním světě je prostřednictvím nových nebo vylepšených výrobků a služeb a technologického rozvoje stále více spjatý s vědou a technologií. Evropské vědkyně nepochybně k tomuto procesu přispívají.

Již se tu konstatovalo, že na univerzitách studuje více žen než mužů, a platí to také pro magisterské a doktorandské studium. Ve vědeckých a vzdělávacích institucích však na vyšších pozicích pracuje sedmkrát méně žen než mužů: průměr je 15 %. Proč? Po celá léta představovali oblast vědy převážně muži. Odůvodňovalo se to argumentem, že pravé poznání se dosahuje pomocí přesných a objektivních metod a logických diskusí, které jsou pro ženy méně přirozené než pro muže.

Skutečnost, že vědeckou instituci ještě i dnes tvoří převážně muži, je sama o sobě spíše výsledkem přímé asimilace mužskosti do vědeckého myšlení než výše uvedeného odůvodnění. Akademická věda ukázala, že představa, že objektivnost je možno ztotožňovat s mužskostí je mýtus. Dnešní realitou však je, že tento mýtus nepochybně ovlivňuje rozdělení zaměstnanosti a rozhodovací proces spojený s financováním vědeckého výzkumu.

Znevažující postoj posilují také média, v nichž se ženy představují povrchním, jednostranným způsobem. V médiích se ženy často představují ve starém postavení, hlavně jako členky ženských spolků, nikoli jako odbornice ve svých oblastech. Zároveň jsme učinili málo pro změnu situace a zvýšení příležitostí pro lepší zaměstnání žen. Abychom tento pohled rozšířený ve společnosti změnili, musíme začít doporučovat vědu oběma pohlavím od prvních vývojových stupňů jako zajímavou a atraktivní oblast. Z dětských knížek musí zmizet obrázky znázorňující ženy v zástěrách a  muže v kosmických lodích.

Podporuji pozitivní opatření navrhovaná ve zprávě na povzbuzení a podporu vědeckých pracovnic ve formě pracovního poradenství zaměřeného na vědecké pracovnice nebo zvláštní programy na podporu zájmu dívek a žen o vědeckou kariéru. Nemohu však podpořit mechanické kvóty založené na pohlaví, protože nás zavazují k určité lhůtě a výsledkem může být kvantita místo kvality. Děkuji zpravodajce za výstižnou práci a omlouvám se.

  Hiltrud Breyer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, rovnost pohlaví je hodnotou a cílem Evropské unie. Avšak přesto, že se o tom mnoho napsalo, k diskriminaci dochází denně.

Bohužel, vnímání rovnosti existuje i ve vědě. Víme, že střední školu s maturitou absolvuje více dívek než chlapců a vysokoškolskou kvalifikaci má více mladých žen než mladých mužů. Ženy mají proto velmi dobré vzdělání, ale po ukončení univerzity narážejí na neviditelný strop. Čísla jsou k zamyšlení: ženy tvoří jen 15 % všech profesorů. Jen 15 % nejvyšších míst je obsazeno ženami, i když většinu absolventů univerzity a polovinu všech, kdo ukončili doktorát, tvoří ženy.

Ve vědě se též vyskytuje diskriminace v odměňování: ve výborech, které rozhodují o výzkumných projektech, je méně než 20 % žen. Téměř bychom mohli vycházet z předpokladu, že čím více peněz se na nějaký výzkumný projekt vynaloží, tím je menší pravděpodobnost, že do něj bude zapojena žena.

Pokud chceme udělat více, než prostě podporovat rovnost jen slovy, pak potřebujeme kvóty, ale tyto kvóty musí být ambiciózní, aby skutečně něčeho dosáhly. Rovnost pohlaví se musí uplatňovat ve všech oblastech vědy a tato rovnost se musí uplatňovat na minimálně 40 % nedostatečně zastoupeného pohlaví, tj. ženy, nikoli jen na 25 %. Proto, aby se udála změna, si musíme stanovit přesně tento ambiciózní cíl.

Na závěr mi dovolte připomenout další téma, které je mi velmi blízké: víme, že v roce 2010 bude v Evropské unii chybět 700 000 výzkumných pracovníků. Proto musíme vynaložit veškeré úsilí a zabránit tomu, aby se z Evropské unie stala vědecká pustina. Dokonce se velmi brzy přehlížejí i velmi nadané dívky. Podpora velmi talentovaných mladých žen je záležitost, která je mi velmi blízká a chtěla bych požádat zpravodajku, aby na to kladla větší důraz.

  Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, v mé vlasti, v Polsku je průměrná úroveň vzdělání žen vyšší než průměrná úroveň vzdělání mužů. Povoláním fyzička, zaměstnaná na univerzitě ve Varšavě, jsem nezakusila žádnou diskriminaci na základě pohlaví. Cítila bych se ponížená, pokud by moje pracovní postavení nebylo dané mými vědomostmi a rozumovými schopnostmi, ale nějakým sekundárním znakem, jako je pohlaví.

Marie Skłodowska-Curie dosáhla svou prací a touhou po objevování výsledků, za které jí byla dvakrát udělena Nobelova cena. Rektorem mé univerzity je též žena, profesorka fyziky, která je v Polsku považována za jedničku.

I když realita, která určuje situaci žen ve světě vědy není všude stejná. Problémy jsou očividné, pokud se dozvíte, že v Evropské unii ženy tvoří jen 35 % vědeckých pracovníků zaměstnaných ve státním sektoru a vyšším vzdělávání a jen 18 % v soukromém sektoru. Někdy je to v důsledku rodinných povinností, které se upřednostňují před voláním vědy, ne však vždy.

Podle mého názoru jsou důležitá zjištění uvedena v této zprávě v odstavcích 2 a 3. Skutečně, v první etapě vzdělávání se dá nejjednodušeji ukázat, že věda sice může být náročná, ale je vždy zajímavá, a proto stojí za to vynaložit úsilí na objevení toho, co považujeme za zajímavé a čeho nemůžeme dosáhnout jiným způsobem, než vědeckým studiem. Stojí za to povzbuzovat každého, kdo má v úmyslu věnovat se vědecké práci. Tyto schopnosti má mnoho žen a bylo by hanbou tento potenciál nevyužít. Příklady uvedené v odstavci 3 naznačují, že toto úsilí přináší výsledky.

Podle Lisabonské strategie, ale nezávisle na ní, je nesmírně důležité investovat do lidí a do jejich vzdělání. Zvyšuje to možnosti jednotlivce na trhu práce. Platí to i pro velmi specifický trh práce, kterým je oblast vědy. Proto je důležité při všech stážích, výměnách mezi vzdělávacími institucemi a při dalších takových příležitostech ke zlepšení pracovního místa, aby přístupová kritéria nebyla diskriminační.

  Eva-Britt Svensson, jménem skupiny GUE/NGL. – (SV) Děkuji zpravodajce, paní Thomsenové, za to, že poukázala na problém nerovnosti ve vědě a výzkumu. Ve společnosti se šíří nerovnost. Povědomí o nerovnosti v mnoha oborech se zvýšilo i prostřednictvím závazku a formování názorů ženskými organizacemi a mnozí si uvědomili negativní důsledky této nerovnosti pro společnost jako celek. Ale právě ve vědeckém společenství to bylo dlouho skryté. Proto je tato zpráva zvláště důležitá.

Zatímco EU zdůrazňuje úlohu výzkumu v hospodářském rozvoji, výzkum zůstává v mnoha případech nadále vyhrazen jen jednomu pohlaví. Ve veřejném sektoru jsou výzkumné pracovnice zastoupeny na úrovni 35 %, v soukromém sektoru je to jen 18 %. Vědecká rada Evropské rady pro výzkum má 22 členů, z nichž je pět žen.

Tato zpráva soustřeďuje pozornost na tento problém, ale podle mého názoru to nestačí. Úroveň ambicí musíme ještě zvýšit.

Mám připomínku k diskusi o rovnosti: musíme nadále bránit požadavek rovnosti slovy, že je potřebný pro hospodářský růst a rozvoj. Kdy budeme moci říci, že rovnost je samotným cílem, který se nemusí bránit z hospodářského hlediska? Stejné práva jsou lidská práva!

  Urszula Krupa , jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Vážený pane předsedající, zdá se, že v jednotlivých členských státech EU sehrávají ženy ve vědě různou úlohu. Ve velmi těžkých časech komunismu měly ženy v Polsku přístup k vědě a politickým právům podstatně dříve, než v mnoha zemích staré EU. Býval problém, a je stále i dnes, spíše ve slabé hospodářské situaci a v nepřehledných kritériích pro přidělování zdrojů vědeckému  výzkumu, obyčejně bez ohledu na pohlaví.

Přes tyto překážky je mnoho žen, které jako manželky a matky plní důležité společenské funkce, pracují jako ministryně, ředitelky, děkanky a profesorky na vyšších vzdělávacích institucích nebo jako lékařky a bez pocitu, že by byly diskriminované muži. V rozporu s tím, co říkají hluční feministé, v mé vlasti jsou ženy všeobecně respektovány, nemají komplexy, ale vědomí vlastní hodnoty a síly, s vědomím, že ve spolupráci s muži sehrávají důležitou úlohu ve všech oblastech života, přičemž však přikládají nejvyšší hodnotu ochraně života, ochraně manželství a rodiny a dalších nejvyšších hodnot.

Percentuální podíl studentek neustále roste a v roce 1990 byl již 51 %. Podle zpráv v zemích EU ve střední a východní Evropě tvoří ženy 38 % vědeckých pracovníků, i když velký počet žen pracuje v oblastech, v nichž jsou výdaje na vědecký výzkum nízké. Proto se jeví jako oprávněné navrhnout, aby se zpřístupnilo více finančních prostředků provázených podporou žen, aby se věnovaly vědecké práci, společně s dalším posilováním postavení žen, zejména prostřednictvím právních předpisů umožňujících sladění rodinného a pracovního života, včetně finančního a společenského uznání domácích prací, s cílem nabídnout skutečně svobodný výběr, ale bez parit nebo jakékoli změny definic výjimečnosti.

Percentuální diferenciace ve vedoucích pozicích může být spojena s příliš velkým břemenem velké duševní a fyzické námahy, proto by se mělo zastoupení žen zavádět do praxe prostřednictvím uznávání a využívání znalostí a individuálních dispozic, společně se zlepšováním právních a hospodářských podmínek a pomocné infrastruktury, ulehčující sladění rodinného života se zaměstnáním.

  Zita Pleštinská (PPE-DE) . – Abychom mohli splnit cíle Lisabonské strategie, prioritou Evropské unie musí být vytvoření široké základny vědců schopných realizovat kvalitní výzkum na špičkové mezinárodní úrovni. Účast žen ve vědě neodpovídá potřebám výzkumu i přesto, že ženy dosahují vyššího vzdělání a ve větším počtu než muži. Z tohoto důvodu je potřeba soustředit se na výchovu a podporu špičkových vědeckých pracovnic, motivovat talentované ženy k vědecké kariéře vytvořením dobrých možností pro kvalitní vědeckou práci, zabezpečení adekvátního kariérního a finančního ohodnocení. V současnosti stále existují překážky, které brání ženám angažovat se ve vědních oborech. Svou úlohu sehrává i psychologické hledisko a někdy nedostatečná solidarita samotných žen vůči ženám.

Faktem je, že pro výzkumné pracovnice je složitější sladit pracovní a rodinný život. Přerušení vědecké činnosti z rodinných důvodů má negativní vliv na možnosti jejich kariérního růstu. Vědecká práce je práce nepřetržitá, proto by bylo výhodné umožnit ženám pracovat i doma, pokud není jejich přítomnost na pracovišti nevyhnutelná. Problémy v oblasti mobility se týkají především žen, ony se zpravidla starají o děti, starší lidi nebo jiné závislé příslušníky rodiny. Ženy by přivítaly, kdyby se při vědeckých ústavech vytvořila zařízení pro malé děti.

Myslím si, že kvóty nevyřeší problém absence žen ve vědě, pokud ženy nebudou samy chtít změnit tento stav. Musí mít podmínky, více si důvěřovat a být navzájem solidární. Věřím, že výzvy v rámci sedmého rámcového programu a v programech vědeckého výzkumu budou podporovat projekty, které povzbudí ženy k vědecké kariéře. Důležité je, aby se výběr projektů uskutečňoval transparentně, proto by ve výběrových a hodnotících komisích  měly mít ženy paritní zastoupení.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Přesto, že ženy tvoří více než 50 % studentů v EU a dosahují 43 % doktorských titulů v EU, zastávají jen 15 % významných akademických míst a mezi výzkumnými pracovníky tvoří menšinu. Ve vládním sektoru a v sektoru vyššího vzdělávání tvoří ženy v průměru 35 % výzkumných pracovníků a v soukromém sektoru jen 18 %.

Analýzy ukázaly, že současné systémy přijímání do zaměstnání nejsou neutrální z hlediska rovnosti pohlaví. Existence „neviditelných stropů“ v případě žen pokoušejících se postoupit na vyšší vedoucí pozice je dobře zdokumentovaná a ovlivňuje všechny oblasti hospodářství, zejména ty, které souvisí s vědou a technologií. Komise a členské státy by měly co nejdříve zavést transparentní postupy přijímání zaměstnanců, aby zabezpečily vyvážené zastoupení z hlediska rovnosti pohlaví v orgánech na přijímání zaměstnanců.

Protože výzkum představuje pro hospodářský rozvoj Evropské unie životně důležitý sektor a v rámci Evropy je třeba zaměstnat dalších 700 000 výzkumných pracovníků s cílem plnit závazky Lisabonské strategie pro rozvoj a zaměstnanost, je velmi důležité plánovat vědu jako oblast otevřenou oběma pohlavím a zabezpečit náležité zastoupení žen ve vědecké oblasti. Pro dosažení tohoto cíle je důležité zabezpečit vhodné pracovní podmínky, které budou vyhovovat vědeckým pracovnicím společně s infrastrukturou umožňující bezproblémové propojení pracovního a rodinného života.

Nakonec chci poblahopřát zpravodajce, paní Thomsenové ke skvěle vypracovanému dokumentu.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
místopředseda

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Bohužel, přes právní předpisy, které přijala EU, a přes všechna prohlášení a naše diskuse zůstává rozměr uplatňování hlediska pohlaví i v oblasti vědeckého výzkumu neuspokojivý.

Přestože na univerzitách v EU je velký počet studentek, ženy tvoří jen 18 % výzkumných pracovníků pracujících v soukromém sektoru a jen 15 % výzkumných pracovníků na významných akademických pozicích. Ve státním sektoru a sektoru vyššího vzdělávání jsou ženy zastoupeny jen na úrovni 35 %. Ženy pracující ve vědeckém výzkumu jsou kromě toho mnohem méně placeny než jejich mužští kolegové a jejich práce obvykle sestává spíše z vyučovaní než z výzkumu, což jim zřídka umožňuje dosahovat uznání.

Naléhám na Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí na podporu žen, jejichž cílem je vědecká kariéra. Při úvahách, jak je podpořit, nemůžeme přehlížet rodinný rozměr, pružnou pracovní dobu, zlepšení instituce péče o děti a přizpůsobivost rodiny.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, vítám tuto důležitou diskusi o ženách v oblasti vědy a technologie, protože já sama jsem přišla z vědeckého prostředí. V zásadě souhlasím se zprávou paní Thomsenové, která se snaží stanovit překážky zodpovědné za nedostatečnou účast žen ve vědě a souhlasím, že ve většině evropských vzdělávacích systémů nadále přetrvávají genderové stereotypy.

Zpráva upozorňuje na další faktory, které přispívají k nedostatečné účasti žen v této oblasti a bohužel i v mnoha dalších pracovních oblastech. Mezi tyto faktory patří negativní vliv přerušení vědecké činnosti z rodinných důvodů a omezení mobility z důvodu zodpovědnosti vůči rodině. Schvaluji její výzvu Komisi a zejména členským státům, aby přijaly pozitivní opatření ve více oblastech: vzdělávání, péče o děti, sociální zabezpečení, mateřská dovolená a zpřístupnění přiměřeného financovaní s cílem zlepšit vyhlídky žen, které se snaží pokračovat ve vědecké činnosti nebo se k ní vrátit po vychování dětí.

Kvalifikované ženy potřebujeme na všech úrovních společnosti, a skutečně potřebujeme ženy s vědeckým vzděláním i v politice, ale myslím si, že toho nikdy nedosáhneme stanovením kvót na zastoupení žen a mužů. Místo toho bychom se měli zaměřit na transparentnější přijímání zaměstnanců, programy školení, posilování vytváření sítě mezi vědeckými pracovnicemi, dávání výzkumných pracovnic za vzor a samozřejmě zpřístupnění přiměřeného financovaní na podporu žen v oblasti vědy při zachování spravedlnosti a rovnosti. Jsem přesvědčena, že většina vědeckých pracovnic by s tím souhlasila.

V roce 2003 byl v mé vlasti, v Irsku, založen Vědecký, technický a technologický výbor (SET), který má vydávat doporučení ke strategiím zaměřeným na zvýšení počtu žen a dívek, které si na druhém stupni vybírají vědecké předměty a vyšší matematiku, a na zvýšení počtu žen, které si na třetím stupni vybírají kurzy vědy, techniky a technologie. Tomuto výboru předsedá profesorka Jane Gromsonová z Trinity College Dublin, uznávaná akademická pracovnice.

Máme také organizaci známou jako WITS, Ženy v technologii a vědě, jejíž činnost byla slavnostně zahájena v roce 1999. Máme irskou vědeckou nadaci, která rozběhla čtyři programy na řešení nedostatečné účasti žen v irské vědě a technice.

Tyto programy se zaměřují na povzbuzení a rozvoj trvale udržitelných mechanismů a postupů, které zabezpečí, aby výzkumné pracovnice měly stejnou příležitost soutěžit na základě své vědecké kvalifikace, znalostí a schopností.

  Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). - (BG) Vážený pane předsedající, pane komisaři, zpráva Ženy a věda je velmi dobře zaměřena a zabývá se účastí žen na vědeckém výzkumu, který je jedním z nejdůležitějších rozvojových procesů. Její význam je dán skutečností, že načrtává strukturu vědeckého rozvoje a poskytuje řešení klíčového aspektu, tvorby lidských zdrojů ve vědě. Ženy sehrávají významnou úlohu na univerzitách, výzkumných ústavech a v soukromém sektoru. Nedostatečná úroveň zapojení žen do řízení a rozhodování ve vědě, nízký percentuální podíl žen s titulem doktor přírodních věd, profesorek nebo členek akademií souvisí s veřejnými stereotypy a problémy žen na jejich cestě za vědeckou kariérou.

Musíme uplatnit pružnou pracovní dobu, rozvinout poskytování služeb, které podporují ženy a poskytují možnosti výběru a seberealizace. Významnější úloha žen ve vědě by se neměla považovat jen za další politiku rovnosti pohlaví. Je to poslání, které lépe využívá velký potenciál žen, aniž by upadalo do dalšího extrému. Ženy by se kvůli oddanosti vědě neměli vzdát svého přirozeného cíle, vytvoření rodiny a mateřství. Pro mladé vědecké pracovnice by měla platit zásada dvojnásobné priority: rodina i kariéra.

  Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE). – (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, myslím si, že náš cíl je stejný, chceme dosáhnout parity, nejsme však jednotní v tom, jak jí dosáhnout.

Pane komisaři, vaše statistiky jsou dobře zpracované, dokazují, že cesta je dlouhá a namáhavá a že zavedením kvót na jmenování do výborů jste učinili správnou věc, protože bez aktivní politiky nenajdeme ženy, protože na jejich nalezení musíme mít nejdříve vůli je najít.

Čím výše tady vyjdeme po žebříčku, tím větší je zdrženlivost ve věci jmenování žen, a co je úplně špatné a nelogické, že ve vzdělávacím sektoru jsou ženy převážně ve většině, ale v akademických prostředích chybí.

Proč je tomu tak? Myslím si, že je potřeba udělat analýzu. Musíme vyzvat členské státy, a možná by pan komisař mohl vyvíjet určitý tlak na členské státy, aby určily hodnotící kritéria a vyjasnily tak situaci na univerzitách.

Kritéria výběrových řízení profesorů často nejsou stejná. Ženy vždy dostávají otázku: „Jak si zařídíte péči o děti?“ Mužů se na to nikdy neptají, a proto v této diskusi všichni hovoříme o zodpovědnostech souvisejících s péčí o děti. Bylo by to tak i v případě, že bychom hovořili o mužích? Proč problém neobrátíme, a navíc to žádný problém není. Mít rodinu je velké potěšení, je to poklad i pro muže, proč bychom nemohli své názory změnit?

Myslím, že je potřebné revidovat jmenování profesorů společně s postupem a kladenými otázkami a Komise by měla přijmout cílené opatření, abychom pokročili v oblastech nových technologií. Co se týče kritérií hodnocení výjimečnosti, myslím si, že nemůžeme činit žádné úlevy.

  Gabriela Creţu (PSE). - (RO) Vážení kolegové, představím velmi stručně tři problémy. V bývalých socialistických zemích vypadá situace ještě dramatičtěji, protože předcházející politika rovnosti pohlaví vedla k rozvoji významného segmentu žen, které byly aktivní v oblasti vědy. Na druhé straně změna způsobila drastické snížení finančních prostředků přidělovaných na výzkum a pokles počtu výzkumníků. Dnes bývalé výzkumné pracovnice prodávají pojištění, jsou státními zaměstnankyněmi nebo opustily své země původu s mnoha negativními následky: mrhání lidskými zdroji, velká nespokojenost a překážky rozvoje.

Druhým problémem je, že dnes sehrávají činnosti hromadné komunikace, vztahy s veřejností a reklamní společnosti významnou úlohu včetně hospodářské úlohy v hrubém domácím produktu. Ti všichni využívají výzkum v humanitních a společenských vědách, v nichž pracuje mnoho žen. Přesto jim tradiční hierarchie věd neposkytuje dostatečné společenské uznání a funguje jako nepřímá diskriminace výzkumných pracovnic v těchto oblastech.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, pane komisaři, zpráva paní Thomsenové se dotkla citlivého aspektu mojí vlastní zkušenosti. Doktorát na Sorbonně jsem dostala tehdy, když jsem již byla matkou tří dětí a můj manžel měl čtyři. Musela jsem se izolovat od světa dalšího výzkumu. Snaha o dosažení vynikajících výsledků v oblasti vzdělávání se vám dostane do krve a když jste nuceni ji opustit, cítíte se velmi nešťastní. Nyní musím říci, že mnohem později, když jsem měla více dětí, mi německá univerzita, která nabízí program specielně pro matky, poskytla příležitost pokračovat ve výzkumu, v němž nezávazně pokračuji dosud. Možnosti proto existují, a proto by se pro plné využití lidských zdrojů mělo do plánování výzkumných programů a míst ve výzkumu začlenit rodinné hledisko. Domnívám se, že závazné cíle potom již nebudou potřebné a změní se vnímání příspěvku žen k výzkumu.

Proto je plánování nevyhnutelné, aby ženy mohly být akceptovány v souladu s konkrétní etapou jejich profesionálního života. Kvůli několika rokům, v nichž žena nemá jinou možnost, než být vyloučená, přichází o radosti akademického světa po celý zbytek svého života a společnost ztrácí to, co žena může nabídnout. Výzkumným pracovnicím by se měla proto poskytnout možnost účastnit se programů. V pozdější etapě by účast žen na výzkumných programech měla být kritériem pro hodnocení kvality univerzit.

Chtěla bych vám též připomenout zprávu, kterou jsme předložili minulý rok, v níž jsme prohlásili, že od univerzitních studií a dále by mělo být možné sladit profesionální a rodinný život .

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, blahopřeji své kolegyni k velmi dobré zprávě. Pokud má být dosaženo zásad Lisabonské strategie, je důležité větší zapojení do vědeckého výzkumu. Zpravodajka zdůrazňuje, že pokud se mají realizovat zásady této strategie, Evropa potřebuje dalších 700 000 výzkumných pracovníků. Jsem přesvědčena, že zapojení a potenciál samotných žen bude znamenat, že budou tvořit vysoký percentuální podíl v této skupině.

Jsem však znepokojena návrhem na zabezpečení genderové rovnováhy v hodnotících výborech a v komisích na přijímání zaměstnanců. Jako politička bych nebyla ráda, kdyby se moje činnosti hodnotily výlučně přes prizma mé příslušnosti k určitému pohlaví. Byla bych raději, kdyby se moje práce posuzovala podle její kvality a výsledků.

Zajímavý je návrh na zvýšení zájmu mladých lidí o pokračování vzdělávání ve specifických a technických oblastech. Tento návrh by mohla doprovázet činnost na podporu vědy jako oblasti, která je zajímavá pro práci a profesionální rozvoj žen i mužů. Mám pocit, že návrhy umožňující sladit pracovní kariéru s rodinným životem stojí za úvahu. Mělo by se na ně hledět ze širšího hlediska, v souvislosti s podporou účasti žen na trhu práce.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Evropa dnes potřebuje, tak jak právě kolegyně řekla, více než 700 000 výzkumných pracovníků, a to si myslím, že je alarmující. Ženy by mohly tuto mezeru zaplnit. Současné statistiky ukázaly, že ženy dosahují vyššího vzdělání než muži, přesto tvoří jen třetinu výzkumných pracovníků ve veřejném sektoru a jen 18 % v soukromém sektoru. Jsem přesvědčen, že v první řadě je nevyhnutelné odbourávat genderové stereotypy, které ovlivňují nejen volbu studie mladých žen, ale i proces rozdělovaní práce, financovaní výzkumu a přijímání žen do zaměstnání.

Souhlasím, že je nutné zabezpečit uplatnění žen v evropských a národních programech, nikoli však prostřednictvím kvót. Zároveň podporuji myšlenku vyvinout nové formy flexibilního pracovní doby, které ženám umožní pokračovat ve výzkumné práci, i když se stanou matkami. To může výrazně napomoci k vyššímu zastoupení žen ve vedoucích vědeckých pozicích.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). - (RO) Tato zpráva má významný finanční vliv na finanční prostředky Společenství, které by se mohly použít na boj proti nerovnosti pohlaví v oblasti vědy i na vnitrostátní rozpočty členských států.

Především bychom měli připomenout, že nestačí mluvit jen o finančních prostředcích, které jsou dostupné prostřednictvím sedmého rámcového programu v oblasti rozvoje a výzkumu. Výzkumnou a rozvojovou činnost by mohly podporovat velké sumy v Evropském fondu pro regionální rozvoj nebo Evropském sociálním fondu. A proto bychom neměli znevýhodňovat účast žen podmínkami stanovenými ve výzvách k návrhům, kterými byly tyto programy zavedeny. Navíc je potřebné, aby některé rozpočtové řádky financovaly vyšší účast žen ve výzkumných programech nebo granty s financováním Společenství.

Kromě toho, po vytvoření Evropského technologického institutu bychom měli v akademickém složení nové instituce zabezpečit stejné zastoupení mladých studentek na doktorandské úrovni.

  Marios Matsakis (ALDE). - Vážený pane předsedající, jako jeden z velmi mála mužů, kteří se zúčastnili této důležité rozpravy, a sám jako vědec cítím potřebu říci toto:

Jako praktický lékař jsem za svou dlouholetou zkušenost zjistil, že ženy jsou právě tak dobrými vědeckými pracovnicemi, ne-li lepšími, než muži. Podle mého názoru byla jediným problémem žen při dosahování nejvyššího postavení velmi těžká volba, když se musely rozhodnout, zda mají být na plný úvazek matkami a na částečný úvazek vědeckými pracovnicemi, nebo naopak. Ženy se vždy rozhodly být matkami na plný úvazek.

Proto cítím, že tato zpráva je velmi důležitá. Blahopřeji zpravodajce, potřebujeme však praktické způsoby na pomoc matkám při dosahování nejvyššího postavení, nejen teoretické plány.

  Stavros Dimas, člen Komise. − Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat všem řečníkům v dnešní noční rozpravě za jejich velmi pozitivní příspěvky. Politika Komise týkající se rovnosti pohlaví má dva hlavní aspekty, účast žen ve výzkumu a genderový rozměr výzkumu. V prvním se pokoušíme řešit přítomnost žen na všech úrovních kariérního žebříčku a genderové rozdíly v různých nejdůležitějších oblastech. V druhém aspektu se zaměřujeme na podobu výzkumu a zohlednění genderové rozmanitosti ve výzkumu. Komise je, jako vždy, vázána podporou rovnosti pohlaví ve výzkumu.

V souvislosti s kvótami se domníváme, že cíle, jako je 40% úroveň zastoupení pro ženy i muže v různých expertních skupinách a hodnotících panelech v sedmém rámcovém programu, jsou objektivní a vyvážené a přinášejí dobré výsledky. Budeme nadále usilovat o dosažení těchto cílů a doufáme, že tímto způsobem zvýšíme počet žen s povoláními v oblasti vědy. Naše snahy již přinášejí výsledky a chci vám poděkovat za podporu v našem úsilí na zlepšení situace v souvislosti s lepším začleněním žen do vědy a výzkumu.

Děkuji za připomínky a dobrou spolupráci.

  Britta Thomsen, zpravodajka. – (DA) Vážený pane předsedající, děkuji za možnost vyjádřit se. Pane komisaři, dámy a pánové, děkuji vám za připomínky. Teší mne, když slyším, že sdílíte moje obavy a vize o budoucnosti evropského výzkumu. Pokud jde o vyšší uvedené kvóty, domnívám se, že došlo k malému nedorozumění. Nehovořím o kvótách pro výzkumné pracovníky, je však naprosto jasné, že jednou z nejvýznamnějších překážek zaměstnávání a využívání základny ženských talentů je složení komisí pro přijímání zaměstnanců. Je to proto, protože nejsou genderově neutrální, a proto se domnívám, že s tím musíme něco udělat. Tento problém nemůžeme nadále ignorovat a doufat, že zítra se vyjasní a že se to vše stane samo od sebe. Nyní musíme požadovat politická opatření. Komise je v této záležitosti samozřejmě progresivním hráčem, protože před několika lety se na Generálním ředitelství pro výzkum vytvořila jednotka pro ženy a výzkum. Zaostávají členské státy. V souvislosti se zabezpečením změny v rámci univerzitních a výzkumných institucí bude důležitý jejich závazek.

Chtěla bych znovu poděkovat za spolupráci Radě, Komisi a kolegům poslancům. Zvláště musím poděkovat zejména za spolupráci výzkumným pracovníkům a Evropské platformě vědeckých pracovnic, která mě velmi potěšila.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Mihaela Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Jako učitelka matematiky jsem se zabývala jevem neustále se snižujícího přístupu mladých žen k vědě.

Pokud vezmeme v úvahu statistku, která ukazuje, že stále méně mladých žen si vybírá vědecké fakulty, na kterých se intenzivně vyučuje matematika, fyzika, biologie nebo chemie, návrh zprávy Evropského parlamentu o ženách a vědě považuji za aktuální.

Zkušenosti, které mám v oblasti vzdělávání, mne nutí říci, že neustále klesající zapojení žen do vědy je záležitostí mentality, v žádném případě schopností.

Z tohoto důvodu považuji pro Evropskou unii za důležité zahájit více programů, které podporují rovné příležitosti a změnu mentality týkající se přístupu mladých žen k vědě. Organizování programů na výměnu zkušeností a soutěže na Evropské úrovni již od raného věku mohou dodávat mladým lidem sebedůvěru a odvahu a motivovat je, aby šli na technické školy.

Potřebujeme co nejvíce evropských programů přispívajících k rovným příležitostem rozvíjením tvořivosti, logického myšlení, intuice a výměny nápadů na Evropské úrovni.