Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 21. května 2008 - Štrasburk

7. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

− Plán dílčích zasedání Evropského parlamentu na rok 2009

  Toomas Savi (ALDE). - Vážený pane předsedající, mám krátkou poznámku k plánu dílčích zasedání Parlamentu pro příští rok. I když jsme se dohodli, že parlamentní volby budou v období od 4. do 7. června, čímž se zkrátí moje pětileté funkční období o jeden týden, jsem velmi rád, že volby nebudou  období od 11. do 14. června. Protože i v Estonsku bývají volby většinou v neděli, ale kdyby se evropské volby konaly 14. června, tedy v den národního smutku, kterým se připomíná hromadná deportace provedená sovětskými úřady v roce 1941, pak by v celém Estonsku byly vlajky na půl žerdi. Nebyl by to právě nejveselejší den pro volby do Evropského parlamentu.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, toto bylo poslední hlasování o plánu dílčích zasedání v tomto volebním období a pětkrát jsme zamítli pokusy o napadení Štrasburku jako sídla Parlamentu a stanovení jediného sídla Parlamentu prostřednictvím iracionálních pozměňovacích návrhů.

Musím říci, že je potřeba provést komplexní reformu, protože v konečném důsledku jde o peníze a emise CO2. Rád bych upozornil, že pokud bychom se měli soustředit na dvanáct plenárních týdnů v roce a pokud bychom plně využívali všech pět dní v těchto týdnech, nepotřebovali bychom vůbec drahá a nepotřebná malá zasedání v Bruselu a mohli bychom je nahradit týdny ve volebních obvodech. Tak bychom byli blíže svým občanům a měli více času na skutečnou práci. Bylo by to značně lacinější, snížili bychom emise CO2 a toho všeho lze dosáhnout naším vlastním rozhodnutím bez úpravy Smluv. Dokud se nezmění Smlouva o EU, měli bychom co možná nejrozumněji a nejefektivněji využívat platné Smlouvy. Proto jsem přesvědčený, že bychom měli přijmout přístup, který navrhuji.

− Zpráva: Dimitrios Papadimoulis (A6-0102/2008)

  Fiona Hall (ALDE). - Vážený pane předsedající, když se toto nařízení dostalo do prvního čtení v Parlamentu, postavila jsem se proti pokusům o umožnění skladování rtuti, nejen v solných dolech, ale i v podzemních zařízeních přizpůsobených k ukládání odpadu. Bylo jasné, že anhydritové doly byly zahrnuty do rozšířené definice a to bylo velmi znepokojující pro obyvatele Billinghamu v mém volebním obvodě, kteří bojují proti plánům použít bývalé anhydritové doly pod jejich domy k ukládání odpadu. Bohužel, text, o kterém se hlasovalo dnes ve druhém čtení, znovu zavedl možnost skladovat rtuť i na jiných skládkách než v solných dolech, a to v hlubokých podzemních masívech tvrdých hornin. Jelikož se teď mohou podle této definice dostat na seznam povolených skládek i billinghamské anhydritové doly, považovala jsem za potřebné zdržet se hlasování o kompromisním balíčku, protože v druhém čtení není závěrečné hlasování, a to i přesto, že velmi souhlasím se zákazem vývozu rtuti z Evropy.

  Alojz Peterle (PPE-DE). - (SL) Tato zpráva mě potěšila, protože obsahuje všechny prvky potřebné k rychlému vyřešení tohoto problému. Jsem rád, že Parlament, Komise i Rada zaujaly kompromisní postoj, čímž jsme aktivně přispěli k dynamice procesu. Jiné řešení by mohlo způsobit dlouhodobé zdržení konečného řešení.

Děkuji.

− Zpráva: Hartmut Nassauer (A6-0154/2008)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Dnes již není únosné, aby vážné zločiny proti ochraně životního prostředí a veřejného zdraví byly v některých státech, např. v Itálii či na Kypru, považovány dosud jen za přestupek. Proto jsem podpořila směrnici, která ukládá všem zemím do dvou let upravit za to sankce v trestních zákonech, a to i přes výhrady euroskeptiků. Na druhou stranu Česká republika a řada dalších zemí bude muset zavést trestně-právní odpovědnost pro právnické osoby, což je pro postsocialistické země historicky neznámý institut, a budeme se muset rozhodnout, zda zvolíme německý model, kde delikty právnických osob řeší správní soudnictví, či půjdeme cestou pravé trestní odpovědnosti po vzoru Francie, Británie či nově Slovinska a zdali bude trestána právnická osoba jako celek či to bude management. Obávám se, že ty dva roky, které máme na implementaci, nebudou stačit.

  Roger Helmer (NI). - Vážený pane předsedající, já jsem hlasoval proti tomuto opatření. Zdá se, že klimatické panikaření a ekologismus nabývají stále více charakteru náboženství. Jsou založené na víře a nikoli na faktech. Možnost vyrovnat emise oxidu uhličitého připomíná středověké prodávání odpustků. A teď pan Nassauer zavádí něco jako „zákon o eko-rouhačství“.

Mám vážné výhrady proti tomu, aby se takovéto otázky životního prostředí řešily ve všech případech prostřednictvím trestního práva a nikoli občanského. Skutečným problémem však je rozšíření evropského práva. Lidé, které zastupuji, chtějí spolupracovat a obchodovat v Evropě, ale nechtějí mít politickou unii a nechtějí evropský právní systém. Měli bychom odmítnout jakýkoli další návrh na vytvoření evropské odpovědnosti a pravomoci v těchto oblastech.

  Syed Kamall (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, zdá se, že tato zpráva odstraňuje odkazy na konkrétní sankce, avšak obsahuje odkazy na to, jaké druhy činnosti by se měly považovat za kriminální činnost v rámci členských států. Tak si tedy představme situaci, že někdo v mém volebním obvodě, v Londýně, nejlepším městě na světě, hlavním městě nejlepší země na světě, spáchá čin, který se v rámci anglického práva nepovažuje za trestný čin (přičemž anglické právo se vytvářelo na základě tradice zvykového práva a rozumu), ale který se proto, že jsme odložili rozum stranou a rozhodli jsme se uvalit tento zákon EU shora na občany mého volebního obvodu, nyní posuzuje jako trestný čin podle práva Evropské unie.

Kam to povede? Jak budou reagovat moji voliči? Já vám tedy povím, jak budou reagovat. Řeknou: „Co je to za nesmysl? Co má znamenat to, že něco, co rozumné anglické zákony nepovažují za trestný čin, je podle evropského práva trestným činem? Měli bychom z Evropské unie vystoupit!“ Z tohoto důvodu musíme být opatrní, abychom Velkou Británii z Evropské unie nevyhnali.

  Giuseppe Gargani (PPE-DE). – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, žádal jsem předsedu o slovo už ve chvíli po přijetí zprávy pana Nassauera o návrhu směrnice Evropského parlamentu o trestněprávní ochraně.

Zvláště bych chtěl poblahopřát zpravodaji, protože tato zpráva má obrovský význam. Ve výboru proběhla velká debata a nakonec jsme dospěli k velmi inteligentnímu a kvalitnímu kompromisu po zákroku paní Monicy Frassoniové. Opravdu cítím potřebu upozornit na tuto konkrétní oblast práce výboru a zvláště poblahopřát panu zpravodaji Nassauerovi.

  Bogusław Sonik (PPE-DE). – (PL) Pokud jde o zprávu pana Nassauera, musím říci, že jsem hlasoval pro její přijetí. Přestože všechny členské státy přijaly stejná ustanovení, uplatňují je různými způsoby. Tím se podporuje nežádoucí jednání, kdy nezodpovědní podnikatelé přemisťují svou hospodářskou činnost do zemí, kde jsou tresty za delikty proti životnímu prostředí mírnější. To se týká zejména nových členských států Unie. Je třeba zdůraznit, že stále častěji zaznamenáváme páchání trestných činů v rámci zločineckých organizací a že trestné činy proti ochraně životního prostředí nabírají přeshraniční rozměry.

Souhlasím se stanoviskem zpravodaje, že právní rámec definovaný v návrhu směrnice představuje důležitý přínos k účinné ochraně životního prostředí a může zajistit jednotné a zodpovědné uplatnění zákonů o ochraně životního prostředí v rámci Společenství. Přiměřeně vyškolení úředníci jsou nezbytnou podmínkou účinného uplatnění zákonů a skutečného snížení počtu trestných činů proti životnímu prostředí. Proto je návrh jasně specifikovat povinnosti členských států v tomto smyslu zcela na místě.

Mám ještě jednu užitečnou poznámku pro svého britského kolegu, který se možná potýká s nedorozuměním. My nevytváříme nové právní předpisy Společenství, abychom uvalili sankce. Ukázalo se, že to nelze. Ale trváme na tom, aby každý členský stát provedl potřebné právní předpisy v rámci svého vlastního právního systému, aby se v celé Evropě uplatňovaly stejné tresty za podobné trestné činy.

− Zpráva: Fiona Hall (A6-0077/2008)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pro euroskeptiky je dnešní 21. květen dalším hřebíčkem do jejich rakve, protože jsme odhlasovali společné rozhodnutí s Radou, které umožní přenos práv 27 zemí v části telekomunikačního spektra na Evropskou unii, a demonstruje to význam Evropské unie. To, co nemohou úspěšně zvládnout členské státy, svěřují tedy Unii v zájmu evropských občanů. Dnes jde o odstranění legislativních překážek pro další vývoj družicových mobilních služeb pro krizovou komunikaci, pro záchranu životů, zdraví a majetku půl miliardy občanů. Pro lodě a letadla funguje již tento systém, ale díky moderním technologiím by systém mohl nově nabízet další funkce jako obousměrný multimediální přenos, mobilní televizní vysílání či širokopásmové připojení na internet. Toto rozhodnutí by nemělo být ale standardem v oblasti telekomunikací. Výsostná práva k ostatním částem spektra zůstávají i nadále v rukou vnitrostátních regulátorů. Chci věřit, že v euroskepticky naladěných zemích jako je Česká republika či Británie věnují média dostatečnou pozornost tomuto tématu, které je dobrou zprávou pro občany.

  Syed Kamall (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, jsem rád, že mohu podpořit tuto zprávu, protože jde spíše o příklad spolupráce než o příklad nátlaku. Já jsem vlastně kdysi pracoval v této oblasti. Byl jsem poradcem společnosti pro mobilní družicové služby.

Jedním z problémů, se kterými se tyto společnosti potýkaly, byla skutečnost, že nerozuměly trhu. Na konci devadesátých let asi pět provozovatelů spustilo globální satelitní služby. I přes nejlepší odhady absolutně nepochopily trh, protože si myslely, že tento trh je jako mezinárodní obchodní cestující, avšak technologii na tomto trhu předstihl úspěšný vývoj mobilních technologií.

Jsem rád, že dáváme těmto společnostem příležitost, aby se znovu pokusily vytvořit celosvětový trh mobilních satelitních služeb, který bude podle mne velkým přínosem zejména pro lidi v rozvojových zemích bez dosahu pozemních sítí. Proto vítám tuto zprávu a hlasoval jsem pro její přijetí.

− Zpráva: Karl-Heinz Florenz (A6-0136/2008)

  Miroslav Ouzký (PPE-DE). – (CS) Já bych chtěl vysvětlit své hlasování ke zprávě Karla Heinze Florenze. V závěrečném hlasování jsem hlasoval proti této zprávě a chci zdůraznit jako předseda Výboru pro životní prostředí, že to nebylo z toho důvodu, že bych si neuvědomoval závažnost tohoto tématu nebo že bych chtěl jakýmkoliv způsobem odmítnout či zpochybnit práci zpravodaje. Nesouhlasil jsem s několika tvrzeními a formulacemi, které nejenom, že se mi zdály politicky nekorektní, ale v některých případech i nepravdivé. Rozhodnutí Tabling Office o nepřípustnosti návrhu bez odůvodnění považuji také za nepřijatelné, skandální a v některých případech mylné. Děkuji za pochopení.

  Jan Březina (PPE-DE). – (CS) Rovněž já jsem nemohl hlasovat pro zprávu kolegy Florenze, protože cokoliv je označeno a prezentováno jako vědecká fakta, musí být podáno s citem pro vědecká stanoviska obou skupin vědců, souhlasících i nesouhlasících. Formulace ve zprávě jsou prezentovány jako jasný vědecký konsenzus. Tak tomu ale není. Skupina oponentů je rovněž významná. V debatě byl často zvýrazňován princip předběžné opatrnosti. Prosím, užívejme ho i vůči příliš striktně a jednoznačně vyvozovaným závěrům v souvislosti s politikou změny klimatu. Jako geolog vás ujišťuji, že Země se v minulosti mnohokrát oteplila mnohem víc než o ony démonizované 2° C a nic tragického se nestalo. Jako lidstvo ostatně nežijeme v ničem jiném než v kontinuální klimatické změně.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Hlasovala jsem pro návrh dočasné zprávy zpravodaje Karl-Heinze Florenze, ve které hrají důležitou roli vědecké poznatky o klimatických změnách. Zároveň však vyjadřuji politování nad tím, že některé pozměňovací návrhy kolegy Březiny a 40 poslanců, hlavně pozměňovací návrh č. 15, nebyly pro tuto zprávu přípustné, protože by vylepšily text zprávy. Vědci svá tvrzení neustále revidují, proto musíme být otevřeni novým myšlenkám.

Část globálních klimatických změn způsobená lidskou činností spočívá z velké části v odvodnění území. Z tohoto důvodu je zadržování dešťové vody v území a odvádění jen přirozených přebytků vody v území předpokladem pro zabezpečení bezpečnosti životního prostředí, globální stability a v neposlední míře i pro udržitelný růst ekonomiky. Věřím, že nové vodní paradigma bude novou myšlenkou nejbližších desetiletí a stane se programovým prohlášením lidstva na udržení civilizace.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, dnes jsme přijali velmi důležitou zprávu o boji proti změně klimatu. Existují úzké souvislosti mezi změnou klimatu a problémy souvisejícími s energií. Stále častěji zažíváme velká sucha, povodně, vysoušení velkých území a tání ledovců. Každému už dnes musí být jasné, že se naše klima mění. Kvůli rostoucím teplotám se objevují sociální, ekologické i finanční problémy.

Pokud chceme skutečně chránit naši planetu, naši Zemi, pak musíme všichni, všechny země a společnosti na celém světě, zpomalit nebo zastavit další zvyšování množství emisí CO2 a dalších skleníkových plynů. Musíme podporovat ekologicky příznivé investice spolu s čistými energiemi a energeticky úspornými zařízeními. Především však musí být naší prioritou, abychom přesvědčili lidi o potřebě šetřit energií a zlepšili jejich vědomosti a informovanost. Určitě se ukáže, že toto je nejrychlejší cesta k výsledkům.

Musíme najít kompromisní řešení omezování emisí skleníkových plynů v Unii. Nové členské státy by se měly posuzovat jinak než rozvinutější členské země, aby ty první měly možnost dohonit ty druhé a odstranit rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje.

  Kurt Joachim Lauk (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, nejprve se chci vyjádřit ke zprávě pana Florenze, která podle mého názoru shrnula velmi dobrým způsobem současný vědecký konsenzus. Přesto jsem hlasoval proti ní. Otázka klimatu je velmi důležitá a souhlasím s tím, že musíme jednat. Vědecký konsenzus v této otázce je však jen dočasný, jako kterýkoli jiný vědecký konsenzus za posledních sto let, protože všechny trvaly krátce. V každém případě se od nich vzdalujeme.

Zpráva, kterou máme před sebou, nám nenabízí dostatek možností. Ba co víc, konkrétní opatření, která navrhuje, jsou jednostranná. Musíme zajistit, aby se Evropa sama nepřipravila o některou ze svých hospodářských schopností. Evropa nedokáže sama zachránit svět. Je nutné, aby se k úsilí Evropy při řešení tohoto celosvětového problému okamžitě připojily i další země . To je jediný možný způsob uplatnění vědeckého konsenzu. Nemůžeme nést tuto tíhu přece sami.

Vzhledem k tomu pociťuji, že ve zprávě chybí soupis opatření, která jsou potřebná pro zmírnění změny klimatu. Pravděpodobně je nemůžeme zcela zastavit. Vycházeje z těchto poznatků vyjadřuji přesvědčení, že opatření, která trvale změní naše průmyslové struktury, se nemohou přijímat na základě takového, pouze dočasného, vědeckého konsenzu.

  Roger Helmer (NI). - Vážený pane předsedající, hlasoval jsem proti Florenzově zprávě. Klimatické panikaření se kromě jiných mýtů vyznačuje i přesvědčením, že existuje vědecký konsenzus, na kterém se dohodli všichni vědci. Jelikož jsem členem Dočasného výboru pro změnu klimatu, vím, proč se se zprávou pana Florenze stalo to, co se stalo. Při její přípravě byla vyslechnuta pouze jedna strana argumentů, a tak se dospělo k závěru, že v této debatě vládne konsenzus.

Při dnešní rozpravě nám pan Booth připomněl Oregonskou deklaraci, kterou podepsalo 30 000 vědců z oboru a která zpochybňuje celý základ, na němž stojí klimatické panikaření. Tady není konsenzus, protože silná a stále rostoucí část vědecké obce zastává opačný názor. A my mezitím způsobíme obrovskou hospodářskou škodu lidem, které zastupujeme, protože se pustíme do marného pokusu, dopředu odsouzeného k neúspěchu, abychom ovlivnili pomyslný problém, který podle mínění mnohých lidí vůbec neexistuje.

Právě hospodářské škody, které tímto způsobíme, nás ukřižují, a ukřižují především Evropu, protože rozvojové země jako Čína a Indie mají dost zdravého rozumu, aby se nenechaly pomýlit.

− Zpráva: Ria Oomen-Ruijten (A6-0168/2008)

  Dimitar Stoyanov (NI). - (BG) My, zástupci strany Ataka, jsme hlasovali proti takzvané zprávě o pokroku Turecka, protože nevidíme nic, co by se dalo označit za pokrok.

V Turecku vidíme pouze stát, který řídí islamistická strana s islamistickým prezidentem v čele. Stát, který se ani v nejmenším nepřiblížil k uznávání lidských práv, stát, který utlačuje celý národ a vede válku i teď, když tu diskutujeme, proti celému národu, aby ho vyhubil! Tímto národem jsou Kurdové. Je to stát ve velké míře militaristický, v němž vládne tajná vojenská junta a turecká politika mění směr podle toho, jak si to povědí generálové. Je to stát, který neustále okupuje území členského státu EU, ještě i teď, když tu diskutujeme.

S takovýmto státem se nedá jednat, dokud se tyto závažné problémy skutečně neodstraní.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Podle mne je zpráva paní Oomen-Ruijtenové další promrhanou příležitostí, protože jsme mohli konečně vyřešit téma možného přijetí Turecka do Evropské unie. Zpráva je podle mého názoru zaměřená na množství vedlejších záležitostí, ale jádro problému spočívá jednoduše v tom, že Turecko v žádném případě není evropskou zemí, nikdy nemůže být evropskou zemí, a proto nepřichází v úvahu, aby neevropská země vstoupila do Evropské unie. To je vše!

Musím se ještě mimochodem zastavit u toho, že mě překvapil můj socialistický kolega, pan Swoboda, když kromě jiného řekl, že je naprosto nepřijatelné, že se v Turecku zakazují politické strany. Chci připomenout, že v mé zemi byla v roce 2004 jednoduše zakázána a rozpuštěna největší vlámská stana země, Vlaams Blok, která získala 24 % hlasů. Nepamatuji si, že by tehdy socialisté nějak protestovali. Naopak, jejich solidarita je vyhrazená pouze pro islamistické fundamentalisty, což je také vidět.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, řadu let říkám, že smlouva o privilegovaném partnerství mezi Unií a Tureckem by byla bývala přínosnější než příslib vstupu do Evropské unie. Hodnotící zpráva bohužel potvrzuje, že i přesto, že byla zahájena přístupová jednání, kodaňská kritéria stále nejsou plněna. A nejde jen o jednu oblast, ale jde o svobodu vyznání, práva menšin, rovné příležitosti zejména pro ženy, korupci, kurdskou i kyperskou otázku a samozřejmě vliv armády na řízení státu. V souladu se zpravodajkou ovšem vítám snahy vlády o pokrok, který však není vidět. Naopak Turecko zakazuje politickou stranu, má nový paragraf 331 na stíhání spisovatelů a intelektuálů za urážku turectví a také narůstá politicky či nábožensky motivované nepřátelství a násilí. Vražda Hranta Dinka a další vraždy dosud nebyly vyřešeny. Nicméně oceňuji vyváženost a upřímnost dnešní zprávy.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, přijali jsme důležitou zprávu. Měli bychom ocenit a podpořit změny realizované v Turecku v souladu s přístupovými jednáními. Vzhledem ke zvláštní geopolitické pozici je Turecko strategickým partnerem Unie, pokud jde o jednání se zeměmi v oblasti Černého moře, Střední Asie a Blízkého východu. Turecko je též velmi významným partnerem Evropské unie ve smyslu energetické bezpečnosti, protože energetické zdroje z oblasti Kaspického moře a Černého moře se dopravují do Evropy přes území Turecka. Turecko má kromě toho i velký hospodářský potenciál. Má dynamicky se rozvíjející hospodářství, obrovský vnitřní trh a velký podíl obyvatel v aktivním věku na trhu práce. Jsem přesvědčen, že toto vše v budoucnosti přispěje k rozvoji hospodářství Evropy.

Za zmínku stojí ještě jedno hledisko přijetí Turecka. Jako islámská země, která by byla zároveň členskou zemí Unie, by mohla hrát důležitou úlohu při rozvoji vztahů mezi Západem a islámským světem.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Oomen-Ruijtenové, i když obsahuje mnoho kompromisních formulací. Proto jsem hlasoval pro, neboť v úvodu obsahuje rozhodující větu, že otevření jednání je začátkem dlouhodobého procesu s otevřeným koncem. To je jediný důvod, pro který jsem pro zprávu mohl hlasovat. Chci jasně říci, že moje strana, Křesťanská sociální unie, vždy byla a vždy bude proturecky naladěná. Propagovali jsme a vykonali mnoho práce pro celní unii, kterou tento Parlament schválil většinou pouze jediného hlasu. Dalo by se říci, že to tehdy byl můj hlas. My jsme podpořili Turecko v NATO a v mnoha dalších věcech.

Musím ale zároveň říci, že Turecko není evropskou zemí a souhlasím s názorem paní Roithové, že správným řešením je privilegované partnerství, na míru ušitý zvláštní status. Tohoto řešení nakonec dosáhneme. Měli bychom se vrátit z této slepé uličky, která údajně vede k přijetí Turecka. Ke vstupu nedojde, takže by bylo upřímnější a pro obě strany výhodnější, kdybychom se spojili co nejdříve a dohodli se na jiné cestě, cestě k partnerství rovných, bez společných institucí, ale se společnými zájmy a praktickým programem spolupráce, na kterém se dohodneme.

  Albert Deß (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, i když zpráva paní Oomen-Ruijtenové obsahuje na více místech kritiku Turecka, hlasoval jsem proti jejímu přijetí, protože podle mne nemůže být cílem přístupových jednání úplné členství Turecka. Pan Posselt to už zmínil. Myslím si, že bychom toto privilegované partnerství měli Turecku co nejdříve nabídnout. Turecko není součástí Evropy, ani neplní úlohu mostu k islámským zemím.

V súdánském Dárfúru jsou léta pronásledováni křesťané. Turecko mělo mnoho let na to, aby se podílelo na zastavení těchto zločinů proti křesťanům v Súdánu. Nevšiml jsem si však zatím v tomto směru žádného kroku Turecka. Proto jsem hlasoval proti zprávě: Turecko se nehodí za úplného člena Evropské unie.

  Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). - (BG) Vážený pane předsedající, podpořila jsem zprávu o pokroku Turecka, i když existuje několik rizik na cestě této země do Evropské unie.

Pro zprávu jsem hlasovala na základě skutečnosti, že obsahuje zmínky o ochraně lidských práv a práv žen ve dvou důležitých oblastech – v oblasti reprodukčního zdraví a stejných příležitostí, zejména pokud jde o přístup k vzdělání.

Další věc, kterou chci poznamenat, se týká záruk, které se ve zprávě požadují ve vztahu k politice sousedství. Je třeba ještě vyřešit další problémy v souvislosti se sousedními zeměmi a jedním z těchto problémů je i otázka bulharských uprchlíků z Trácie. Tato otázka se týká i základních lidských práv. Její rozměry překračují majetkové a finanční hledisko. Ještě důležitější je její morální aspekt. Aniž bychom se příliš zabývali minulostí, rádi bychom viděli v budoucnosti jasné kroky a dodržování dohody podepsané mezi našimi dvěma zeměmi, proto jsem tuto zprávu podpořila.

Písemná vysvětlení hlasování

− Plán dílčích zasedání Evropského parlamentu – 2009 (hlasování)

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Podpořil jsem všechny pozměňovací návrhy týkající se plánu dílčího zasedání, které zkracují naši dobu strávenou ve Štrasburku a prodlužují dobu strávenou v Bruselu. Současná situace je podivná, toto poletování mezi Bruselem a Štrasburkem, které způsobuje velké náklady z hlediska času a peněz. Měli bychom se scházet na jednom místě.

Nesouhlasím však se stížností pana Stevensona v souvislosti se současnou stávkou v dopravě. Uznáváme a podporujeme právo na stávku. Naše námitky vůči Štrasburku nevycházejí ze žádného napadení práv zaměstnanců ve Francii, ale z utrácení prostředků, k němuž dochází na základě současných institučních předpisů.

Hlasoval jsem proti tomu, abychom udělali výjimku, pokud jde o pondělí, kdy jsou pravoslavné Velikonoce, pokud se nepostaráme o to, abychom odložili setkání ze 14. července. Sekulární oslavy si zaslouží stejné zacházení jako náboženské svátky.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) My vlastně chceme, aby se všechna jednání Evropského parlamentu uskutečňovala v Bruselu a chtěli bychom, aby co nejdříve skončil tento cirkus s cestováním mezi Bruselem a Štrasburkem.

Proto jsme hlasovali pro návrhy, abychom vypustili pondělní schůze a schůze ve čtvrtek odpoledne během jednání v Štrasburku v naději, že nakonec zcela zrušíme zasedání ve Štrasburku.

Evropský parlament by měl mít jedno sídlo a jedno pracovní místo. Je politováníhodné, že existují členské státy, jejichž političtí vůdcové se prohlašují za výrazné zastánce evropské myšlenky, ale zároveň nechtějí ustoupit ani o centimetr, pokud jde o jejich národní zájmy.

  David Martin (PSE), písemně. − Obecně vzato jsem pro návrh plánu dílčích zasedání na rok 2009. Jsem však přesvědčený, že pozměňovací návrhy, které požadují prodloužení doby strávené ve Štrasburku, by nepřispěly k účinnému fungování Parlamentu. Efektivita a logika skutečně vyžaduje, abychom měli jen jedno sídlo Parlamentu, v Bruselu. Mé názory na tuto otázku se projevily v tom, jak jsem hlasoval.

− Zpráva: Dimitrios Papadimoulis (A6-0102/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Považujeme za pozitivní uznání ekologických a sociálních problémů, které vyplývají z uzavření dolů na rtuť ve Společenství. Zároveň považujeme za pozitivní uznání toho, že je zapotřebí dále pokračovat v projektech a v jejich iniciativách a jejich podpoře na základě dostupných finančních nástrojů, aby příslušné oblasti dokázaly nalézt uskutečnitelné řešení pro místní životní prostředí, místní aktivity v otázce ochrany životního prostředí, zaměstnanosti a hospodářství.

Dohodli jsme se také na tom, že uchazeč o povolení musí přijmout potřebná opatření v podobě finanční záruky nebo rovnocenného mechanismu, aby zabezpečil, že závazky vyplývající z povolení (včetně údržbových operací po uzavření) byly splněny a aby se mohly provést operace uzavření.

Schválilo se, že odvětví průmyslu, která získávají rtuť rafinací zemního plynu nebo jako vedlejší produkt těžby a tavení neželezných kovů, musí poskytovat příslušné údaje Komisi i oprávněným úřadům příslušných členských států. Komise bude tyto informace uveřejňovat.

Domníváme se také, že je vhodné poskytovat technickou pomoc rozvojovým zemím a zemím s ekonomikami v přechodu, zejména pomoc, která umožňuje přesun k alternativním technologiím bez využívání rtuti a v konečném důsledku odstranění používání a vypouštění rtuti a jejích směsí.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, jejímž cílem je přesunout zákaz vývozu rtuti na termín 15. března 2011, tři měsíce před datem, které navrhla Rada. Rtuť se může získávat recyklací odpadu (například zářivek nebo baterií), rafinace zemního plynu nebo průmyslovým zpracováním neželezných kovů.

Jsem ráda, že kromě kovové rtuti se zákaz týká i výrobků, které obsahují rtuť, a že nebude možné je prodávat ani distribuovat v Evropské unii; jde o rumělku a směsi rtuti.

Zároveň je nesmírně důležité, aby se tento zákaz, jak se uvádí ve zprávě, nevztahoval na směsi využívané pro výzkum a vývoj, v lécích nebo analytických procesech.

Uskladnění musí být bezpečné v souladu s doporučením zprávy i Rady. Rtuťový odpad dočasně uskladněný na období delší než jeden rok musí být uložen hluboko pod zemí v masivech tvrdých hornin nebo v zařízeních na povrchu takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli ohrožení lidského zdraví a životního prostředí před jeho zpracováním.

  David Martin (PSE), písemně. − Obecně podporuji zprávu Dimitriose Papadimoulise o zákazu vývozu a bezpečném skladování kovové rtuti. Posunutí data zákazu vývozu na rok 2010 nám umožňuje zlepšit soudržnost s celkovou strategií Evropské unie v souvislosti se rtutí. Podporuji také rozšíření druhů rtuti, jichž se týká zákaz. Myslím si, že dříve než tento zákaz nabude platnosti, je zapotřebí provést další výzkum v souvislosti s metodami bezpečného uložení rtuti. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Copak pokrytectví nemá žádné hranice? Evropská komise oprávněně navrhuje zákaz použití rtuti a vytvoření vhodných infrastruktur pro její skladování, vzhledem k její vysoké toxicitě a stupni rizika pro veřejné zdraví. Komise však trvá na podpoře zářivek, aby se šetřila energie, i když ví, že každá zářivka obsahuje nejméně pět miligramů rtuti, což je nebezpečné množství, pokud se podíváme na počet zářivek ve všech domácnostech a na pracovištích.

Zdá se, že na prvním místě je zisk. Investice a zisk monopolů se musí chránit, i když zjevně na úkor veřejného zdraví. Evropská unie zakazuje používání rtuti, ale zároveň společnostem umožňuje prodávat zářivky, které obsahují rtuť, aby mohly zvýšit svůj zisk z prodeje.

Odpovědnost za veřejné zdraví se pak svěřuje do rukou těchto společností. Musí se postarat o sběr odpadu, ale víme, že tento odpad končí na smetištích a v odpadkových koších. Celá společnost, a nejen ti, kdo používají zářivky, je potom vystavena velkému riziku kontaminace. To samozřejmě proto, že se zářivky mohou obecně skladovat na skládkách odpadu. Skutečně proto, aby se zabránilo protestům, které by ovlivnily prodej, se nepodnikly ani nejzákladnější kroky v informování veřejnosti o ohrožení, jemuž je vystavena v případě úniku obsahu těchto zářivek do prostředí.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. – (PL) Rtuť patří v životním prostředí k nejsilnějším jedům. V normálních podmínkách je tento kov tekutý a má vysokou stlačitelnost. Nepodléhá biologickému rozkladu, a tak v prostředí zůstává velmi dlouho. Rtuť se shromažďuje v potravinovém řetězci a následně se může dostat ve velkém množství do lidského těla.

Rozvoj průmyslu má za následek využívání rtuti, protože je to kov se speciálními vlastnostmi, který se dá levně získat. Zdá se, že je velmi těžké omezit používání rtuti ve výrobě energeticky úsporných žárovek. Měly by se však vytvořit účinné systémy sběru takovéhoto odpadu, jakož i bezpečné technologie recyklace, abychom zabránili dalšímu znečisťování životního prostředí.

Jeden z nejvážnějších případů otravy lidí směsí rtuti se stal v Japonsku v období let 1953 až 1960. Velké množství obyvatel v zálivu u města Minamata onemocnělo a hlavním symptomem choroby bylo poškození nervové soustavy s častými smrtelnými následky.

Evropská unie by měla udělat všechno pro to, aby zabezpečila bezpečné skladování rtuti. Vývoz kovové rtuti musíme zakázat.

− Zpráva: Hartmut Nassauer (A6-0154/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, kterou vypracoval můj ctěný německý kolega, pan Hartmut Nassauer, a o níž jsme hlasovali v prvním čtení postupu spolurozhodování, o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí. Podporuji znovuzačlenění tohoto mechanismu do přísné pravomoci Společenství omezením platnosti směrnice pouze na případy porušování právních předpisů Společenství v otázkách ochrany životního prostředí, čímž umožníme členským státům, aby si určovaly tresty, které budou uplatňovat v případě porušení takovýchto zákonů. Toto stanovisko vychází ze stanoviska Soudního dvora Evropských společenství, který vynesl rozhodnutí o tom, že Evropská unie má pravomoc přijímat trestní opatření pouze v případech „oprávněné potřeby“, jinými slovy, v otázkách společné dopravy a politiky ochrany životního prostředí. Třeba zdůraznit, že cílem směrnice je zavázat členské státy, aby si v rámci vlastních právních předpisů určily sankce za vážná porušení práva Společenství v souvislosti s ochranou životního prostředí, aniž by se zavedly povinnosti týkající se uplatňování těchto trestů, které se mohou vyměřit v jednotlivých případech.

  Hanne Dahl (IND/DEM), písemně. − Na základě přeshraničního charakteru trestných činů proti životnímu prostředí jsme přesvědčeni, že vytvořený soubor minimálních norem a sankcí v souvislosti s trestnými činy proti životnímu prostředí na mezinárodní úrovni může být užitečným nástrojem na udržování soudržné, komplexní a účinné strategie ochrany životního prostředí. Nemyslíme si však, že Evropská unie má nebo že by měla mít pravomoc vytvářet trestní opatření v otázkách, které se týkají prvního pilíře. Proto jsem dnes hlasovala proti této zprávě.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Je důležité, že zpravodaj uznal, že podle rozhodnutí Soudního dvora z 23. října 2007 ve věci C-440/05 trestní právo a pravidla trestněprávního jednání nepatří do pravomoci Společenství, a proto není možné určit druh a stupeň trestů, které by se měly uplatňovat. Proto se přijaly určité úpravy návrhu směrnice Evropské komise, který nebyl přijatelný.

Dále je důležité, že Komise a Rada uznaly tyto pozměňovací návrhy, navzdory tomu však trvají na možnosti, aby zákonodárný orgán Společenství mohl od členských států vyžadovat, aby přijaly opatření v souvislosti se sankcemi takovéhoto druhu, aby zabezpečily, že zákony, které vydávají v oblasti ochrany životního prostředí, budou naprosto účinné.

Vzhledem k tomu, že se dostatečně nevysvětlila úloha členských států v celém tomto procesu, rozhodli jsme se zdržet se závěrečného hlasování.

  Neena Gill (PSE), písemně. − Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože umožní trestněprávní sankce za vážné trestné činy proti životnímu prostředí. Členské státy musí zaujmout rázný postoj k ochraně životního prostředí a zabezpečit přísné dodržování této směrnice.

Hlasuji zejména pro to, aby se do směrnice včlenila příloha vysvětlující, které právní předpisy podléhají trestněprávním sankcím. Příloha je důležitá, aby byl z právního hlediska větší přehled, o které oblasti právních předpisů Společenství jde. Měla by uvádět seznam existujících právních norem, na jejichž základě bude mít tato směrnice pravomoc ukládat sankce, a měla by umožnit i zahrnutí budoucích právních předpisů.

Kromě toho příloha zabezpečí, že se směrnice omezí na realizaci práva Společenství a provádění vnitrostátních právních předpisů a nebude mít vliv na čistě vnitrostátní právo.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Proces přijetí společného trestního práva v Evropské unii, a tedy zbavení členských států jejich suverénního výhradního práva na to, aby mohly nezávisle rozhodovat o tom, jaké druhy činů považují za trestné činy, ale i možnosti stanovit rozsah trestů, je už na cestě.

Působivá přesilová hra Soudního dvora Evropských společenství na základě rozhodnutí z 13. září 2005 ve věci známé jako ochrana životního prostředí mu zaručila pravomoc zasahovat do trestního práva členských států v případech porušení právních předpisů o ochraně životního prostředí.

Nyní, v zcela nové fázi, vznikla myšlenka vytvořit harmonizovaný soubor porušení zákona, která se budou trestat na základě trestního práva ve všech členských státech, a harmonizovat tresty v případech porušení zákonů v oblasti životního prostředí.

Soudní dvůr se zmocnil tohoto práva a přesouvá je na Komisi s úplným pohrdáním vůči zemím, národním ústavám, parlamentům a řádnému uplatňování zákonů.

Ti z nás, kteří jsou zastánci suverenity a brání svobody a práva zemí rozhodovat samostatně, odmítají takovéto postupy.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro Nassauerovu zprávu o ochraně životního prostředí prostřednictvím trestního práva. Zatímco trestní právo hmotné je a musí zůstat v pravomoci členských států, je rovněž jasné, že ochrana životního prostředí je cosi, co se dá nejlépe koordinovat na úrovni Evropské unie. Jsem spokojený, že kompromisní balíček umožní Evropské unii zaujmout první místo v ochraně životního prostředí a respektovat integritu národních právních systémů.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Navrhovaná směrnice otevírá cestu zavedení jednotného trestního práva EU pro členské státy. Využívá ochranu životního prostředí a obavy zaměstnanců z ekologických problémů na podporu přijetí společného trestního práva Evropské unie. Dokonce se zříká pravidla jednomyslnosti členských států, které dosud platilo ve věcech trestního práva. Toto otevírá cestu pro právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitelů a Evropské unii dává pravomoc vykonávat a vymáhat tresty vždy, kdy uzná za vhodné. V závěrečné analýze se opakuje zmínka o evropské ústavě. Od nynějška její uplatňování vystupuje pod novým jménem Lisabonská smlouva, a přitom ještě ani nebyla ratifikovaná, ani nenabyla účinnosti. Toto je nebezpečný vývoj na úkor národů Evropy.

Vyzbrojení Evropské unie pravomocí přijímat jednotné trestní právo bez jednomyslné dohody členských států se rovná zrušení jednoho ze základních svrchovaných práv národů – práva rozhodovat o tom, které jednání představuje trestný čin, a určit druh a stupeň trestů. Tím se zavádí přednost práva Společenství před národními právními předpisy, a dokonce i národními ústavami. Cílem je vnutit přímo občanům Evropy vůli právně schváleného evropského kapitálového monopolu. Zároveň se práva jednotlivců a demokratické svobody národů drasticky omezí.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. ? (PL) Všichni jsme povinni starat se o své životní prostředí. Svět však tuto povinnost neplní příliš dobře. Má spíše tendenci neuznávat její význam a odkládat ji na později.

V roce 1998 Evropská rada přijala rozhodnutí ochraňovat životní prostředí prostřednictvím trestního práva. Přijetí nové směrnice znamená, že nyní je jasně vymezený soubor trestných činů, které podléhají trestům ve všech zemích. Myslím si, že je třeba zdůraznit i odpovědnost výrobců, vývozců, dovozců a dopravců výrobků a služeb, které poskytují, aby se zabezpečilo, že nebudou žádné mezery v zákonech nebo možnosti, jak se vyhnout odpovědnosti.

Potřebné jsou však zdroje, například pro zabezpečení základního vybavení, a odborná příprava zaměstnanců, aby se mohly nové zásady řádně realizovat a mohl se snižovat počet trestných činů proti ochraně životního prostředí. Jsem přesvědčený, že by se měly poskytnout prostředky z rozpočtu Evropské unie, aspoň pro nové členské země, protože právě ty budou muset stihnout v krátkém čase udělat nejvíce práce.

Pouze budou-li všechny členské státy solidárně spolupracovat, bude možné dosáhnout stanovených cílů. Bez takovéto solidarity se regionální rozdíly prostě ještě více prohloubí.

  Bogusław Sonik (PPE-DE), písemně. – (PL) Já jsem hlasoval pro zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí (KOM(2007)0051), protože zavedením nových právních ustanovení a zavedením společného seznamu trestných činů proti ochraně životního prostředí pro celé Společenství se zabezpečí účinnější uplatňování právních předpisů Společenství.

I když všechny členské státy přijaly stejná ustanovení, uplatňují je různými způsoby. Podporuje se tím nežádoucí chování, neboť nezodpovědní podnikatelé stěhují svou hospodářskou činnost do zemí, v nichž jsou tresty za delikty proti životnímu prostředí mírnější. Týká se to zejména nových členských států Unie. Je třeba zdůraznit, že stále častěji zaznamenáváme páchání trestných činů v rámci zločineckých organizací a že trestné činy proti ochraně životního prostředí získávají přeshraniční rozměry.

Souhlasím se stanoviskem zpravodaje, že právní rámec stanovený v návrhu směrnice představuje důležitý přínos k účinné ochraně životního prostředí a může zaručit jednotné a zodpovědné dodržování zákonů o ochraně životního prostředí v rámci Společenství. Přiměřeně vyškolení úředníci jsou nezbytnou podmínkou účinné realizace zákonů a skutečného snížení počtu trestných činů proti životnímu prostředí. Proto je návrh jasně specifikovat povinnosti členských států v tomto smyslu zcela na místě. Schválením souboru trestných činů proti životnímu prostředí a trestů za ně se vytvoří velmi užitečný nástroj pro společné uplatňování právních předpisů týkajících se ochrany životního prostředí v celé Evropské unii.

– Zpráva: Gábor Harangozó (A6-0061/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu svého maďarského kolegy Gábora Harangozóa, která v prvním čtení postupu spolurozhodování pozměňuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zjišťování struktury zemědělských farem a zjišťování metod zemědělské výroby. Podporuji myšlenku, aby se umožnily výjimky členským státům, které si přejí uplatnit průzkum struktury farem v roce 2009 a ne v roce 2010 kvůli desetiletému sčítání lidu v roce 2011. Podporuji také všechna další navržená zjednodušení.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Návrh nařízení je oprávněný na základě nového politického přístupu Komise v smyslu zjednodušení právních předpisů a lepší regulace.

Souhlasím s návrhem Komise, jehož cílem je zjednodušit postupy na základě snížení vnitřních kontrol a zároveň udržet potřebný stupeň důkladnosti, který vyžadovaly předcházející právní předpisy při výkonu strukturálních průzkumů rostlinné a živočišné výroby, zemědělské práce a používání zařízení.

Návrh kromě toho s cílem zjednodušení zavádí pouze jeden nový typ kontroly a žádným způsobem nevyžaduje, aby členské státy upravovaly své správní systémy.

  Gábor Harangozó (PSE), písemně. − (PT) Vzhledem k tomu, že zemědělské dotace pocházejí z veřejných financí, je nezbytné, aby se zabezpečilo jejich spravedlivé rozdělení na základě objektivních kritérií. Proto souhlasíme s potřebou provést průzkumy, aby se určily podmínky pro zemědělské podniky. Nemůžeme však dovolit, aby uplatňování těchto zásad způsobilo další byrokratické zatížení farmářů, především malých a středních farmářů, kteří mají omezené zdroje nebo zdroje nemají. Podobně nesmí žádným způsobem zabránit farmářům kvůli technickým a jiným chybám, o nichž ani nevědí, v získání podpory, na niž mají nárok, což se stávalo v Portugalsku během satelitní detekce a identifikace.

Proto pociťujeme jako pozitivní skutečnost, že se ve zprávě uznávají výrazné metodologické a technické těžkosti v mnohých členských státech a trvá se na tom, aby Komise poskytla farmářům potřebnou technickou a poradenskou pomoc v souvislosti se satelitní detekcí zemědělských podniků. V této souvislosti chceme znovu upozornit na potřebu, aby úřady členských států zabezpečily přístup k informacím a použití údajů získaných při satelitní detekci výhradně pro určené účely.

– Zpráva: Sylvia-Adriana Ţicău (A6-0087/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu své rumunské kolegyně Silvie-Adriany Ţicăuové o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání provozovatele siliční dopravy.

Předcházející směrnice 96/26/ES o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží a její čtyři nařízení o přístupu na trh silniční přepravy, s deregulací cen mezinárodní silniční nákladní dopravy, která se prováděla několik let, formovala vnitřní trh nákladní dopravy, ale bohužel s minimální kvalitou nákladní dopravy, i když otevření trhu na základě nařízení umožnilo větší soutěž.

Zkušenosti ukázaly, že tato opatření se uplatňují nesprávně nebo nerovnoměrně, protože jsou nejasná a neúplná a není možné je dále uplatňovat pro změny v odvětví. Společnosti jsou stále předmětem nestejné kontroly a sledování v závislosti na členských státech, v nichž mají velmi odlišné úrovně profesionálního odborného vzdělání a finančních prostředků. Proto vznikla naléhavá potřeba právních předpisů, které budou vyžadovat podmínky v souvislosti s bezúhonností, finanční situací a odbornými kvalifikacemi, stejně jako realizace vzájemného uznávání některých dokumentů, které jsou potřebné k získání povolení provozu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vedle kritiky některých hledisek, která obsahuje tento návrh nařízení, bychom jeho obsah neměli hodnotit, aniž bychom zohlednili jeho úlohu při zvyšovaní liberalizace mezinárodní silniční nákladní a osobní dopravy, kterou podporuje Evropská komise a orgány Evropské unie s pravomocemi spolurozhodování, tedy Evropský parlament a Rada.

V skutečnosti tuto ústřední myšlenku zohledňuje i sama Evropská komise ve svém návrhu: „Směrnice 96/26/ES o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží a provozovatele silniční přepravy osob, čtyři nařízení o přístupu na trh silniční dopravy, spolu s deregulací cen mezinárodní dopravy, která se realizovala před několika lety, formovala vnitřní trh silniční dopravy.“ Jinými slovy, „společné požadavky na povolení povolání“ se stanovily, zatímco „otevření trhu v důsledku nařízení vytvořilo větší soutěž.“

Jak jsme zdůraznili, v souvislosti s návrhem nařízení o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, tento návrh je zaměřený na zvýšení liberalizace mezinárodní silniční dopravy, takže se snaží podpořit větší soutěž mezi provozovateli v odvětví, které je už nyní zaplaveno nespočetnými výdaji na své zaměstnance.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Harmonizace existujících pravidel je velmi důležitá jako prostředek optimalizace silniční dopravy v Evropě. Kromě toho v těchto souvislostech je účelnější nařízení než směrnice.

Pravidla upravující profesi provozovatele silniční dopravy musí splňovat přesně určená kritéria, pokud chceme na svých cestách dosáhnout největšího možného stupně bezpečnosti. Tato pravidla musí zahrnovat požadavky i sankce.

Klíčovým prostředkem je monitorování a kontrola údajů, které se musí provádět s úplným respektováním osobního soukromí. Je velmi důležité, aby národní elektronické registry, které obsahují tyto údaje, byly navzájem spojené, aby se mohly údaje porovnávat a regulace tak mohla plnit svůj účel.

Nesouhlasím s pozměňovacími návrhy 7 a 102, v nichž vidím pokus o oslabení pravidla šesti dní. Znovuzavedení pravidla dvanácti dní, které jsme už i zamítli, by nebylo slučitelné s podstatou této zprávy.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Zpráva paní Ţicăuové je součástí balíčku opatření, které spolu s dvěma dalšími zprávami mají za cíl regulovat činnost v oblasti silniční dopravy.

Tato činnost je velmi důležitá v rámci evropského hospodářského prostoru, protože umožňuje vytvoření otevřeného trhu s hospodářskou soutěží, na který jsme v současnosti tak pyšní.

Podle tohoto nového návrhu musí společnosti zaměstnávat manažera dopravy s odbornou kvalifikací, který bude zodpovědný za řízení činnosti dopravní společnosti. Nadále budou platit podmínky, které už byly stanoveny dříve pro povolení této činnosti, tedy bezúhonnost, finanční postavení a odborná způsobilost.

Toto přepracování má za cíl zpřehlednit existující právní předpisy a zabezpečit, aby byly náročnější, ve smyslu bezpečnosti a účinnosti v tomto druhu hospodářské činnosti.

Proto vítám práci, kterou vykonala zpravodajka s cílem zvýšit zodpovědnost v oblasti bezpečnosti a záruk závazků v tomto odvětví, ale i opatření pro odbornou způsobilost, která vyžaduje vzdělání na vysoké úrovni a vzájemné uznávaní diplomů a licencí.

– Zpráva: Mathieu Grosch (A6-0038/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu, kterou vypracoval můj ctěný kolega Mathieu Grosch, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh silniční přepravy zboží, které je zaměřené na spojení textů regulujících přístup na mezinárodní trh silniční přepravy a kabotáže, které v současnosti upravují předcházející nařízení a směrnice. V rámci vnitřního trhu se mezinárodní doprava mezi členskými státy zcela liberalizovala, i když stále ještě existují určitá omezení v oblasti kabotáže. Vítám tato vysvětlení a zjednodušení a zpřísnění trestů za porušení předpisů, které jsou spáchané v jiných členských státech než těch, kde společnosti sídlí.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto je další krok směrem k dalšímu nástroji zaměřenému na zvýšení liberalismu mezinárodní nákladní dopravy, se záměrem podpořit větší soutěž mezi provozovateli v odvětví, které je skutečně zaplaveno velkými náklady na své zaměstnance.

Jeden se současných cílů je nalézt způsob, jak ulehčit začlenění provádění kabotáže silniční přepravou, jinými slovy – provádění až tří dopravních operací v rámci mezinárodní jízdy, za předpokladu, že se vykonají do sedmi dní – na trhu, který už nyní je tak liberalizovaný, že to bude mít podstatný vliv na finance a přežití národních provozovatelů.

Toto rozhodnutí bude mít škodlivé následky i pro pracovníky v nákladní dopravě. Vidíme to například v návrhu většiny tohoto Parlamentu, aby se odstranil odkaz na termín „pracovní doba“ a ponechaly se pouze termíny „doba jízdy“ a „doba odpočinku“. Jinými slovy, aby se umožnila delší pracovní doba, což nepříznivě ovlivní pracovní podmínky a bezpečnost pracovníků. Pokud bereme v úvahu nedávné rozhodnutí Soudního dvora, tak ani odkaz na směrnici 96/71/ES o střídání pracovníků neochrání pracovní práva mnoha zaměstnanců tohoto odvětví.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh silniční přepravy zboží (přepracované znění) (KOM(2007)0265 – C6-0146/2007 – 2007/0099 (COD)).

Souhlasím se zpravodajem, že přijetí návrhu Komise je nezbytné pro zjednodušení a ujasnění zásad platných pro nákladní dopravu.

Podporuji zprávu pana Grosche, jejímž cílem je poskytnout příležitosti sousedním členským státům, aby ještě více otevřely svůj trh pro operace kabotáže.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro zprávu Mathieua Grosche o přístupu na mezinárodní trh silniční přepravy zboží. Spojením existujících nařízení a směrnice 2006/94/ES se zjednoduší a zlepší přístup na trh nákladní dopravy.

Podporuji návrh zpravodaje, že omezení kabotáže se musí zmírnit a že pravidla upravující kabotáž se musí sladit s pravidly, která platí pro přeshraniční nákladní dopravu v rámci vnitřního trhu. Proto je důležité, abychom jasně vymezili kabotáž, abychom mohli zajistit jednotný přístup.

I když je zapotřebí vyhýbat se jízdám naprázdno kvůli ochraně životního prostředí a účinnosti a i když je rovněž potřeba podporovat kabotáž na cestě domů z jiných zemí, podle omezení stanovených ve zprávě, nesmíme zapomínat na to, že takováto omezení zároveň oslabují postavení železnic.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasuji proti zprávě o přístupu k silniční dopravě. Liberalizuje trh silniční dopravy Společenství a otevírá mezinárodním dopravcům cestu na vnitrostátní trhy dopravy. Mezinárodní a vnitřní silniční doprava zboží a cestujících se tak odevzdává do rukou monopolů. Následky jsou katastrofální pro malé a střední dopravní společnosti a především pro zaměstnance a řidiče, jichž monopolní skupiny budou využívat ještě více.

Návrh Evropského parlamentu se vydal ještě více zpátečnickou cestou než návrh Komise. Odstraňuje dokonce i minimální požadovaná omezení a požaduje úplnou liberalizaci trhu mezinárodní a vnitrostátní dopravy.

Možnost neomezeného nakládání a překládání zboží v členských státech a neomezený čas, který mohou vozidla a zaměstnanci strávit v jiných členských státech po provedení operací výhradně mezinárodní dopravy, má za cíl snížit cenu práce. Způsobí však porušení práv na ochranu mzdy, práce a pojištění zaměstnanců mezinárodní dopravy a podpoří zvýšení koncentrace činností v nadnárodních společnostech, čímž se zdevastuje toto odvětví, pokud se jejich činnost nebude kontrolovat, a sníží se i kvalita nabízených služeb.

Hnutí pracující třídy musí vehementně odmítnut tento návrh a prokázat nepodřízenost a neposlušnost vůči politice EU, která je proti lidem a proti ochraně při práci.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Tento návrh představuje součást balíčku opatření v rámci odvětví silniční dopravy. Tento konkrétní návrh má za cíl zlepšit soudržnost Společenství v oblasti silniční nákladní dopravy, spojením dvou existujících nařízení, čím se zabezpečí větší účinnost dodržování pravidel a umožní se uplatňování koncepce kabotáže. Stanovuje zároveň opatření na zjednodušení a normalizaci vydávání licencí Společenství a řidičských osvědčení, čímž se sníží administrativní výdaje a odstraní průtahy, zejména v případě silničních kontrol.

Členské státy budou rovněž moci posílit své komunikační systémy, což zlepší systém oznamování přestupků spáchaných silničním dopravním podnikem v členském státě, kde má sídlo. Jsem přesvědčený o tom, že tento text je nesmírně důležitý pro rozvoj tohoto odvětví na evropském trhu a dodá mu potřebnou účinnost, regulaci a strukturu, která přispívá k otevřenému, regulovanému a spravedlivému trhu.

– Zpráva: Fiona Hall (A6-0077/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu své britské kolegyně Fiony Hallové, která vykonala vynikající práci a upravila v prvním čtení postupu spolurozhodování návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o výběru a povolování systémů poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS). Jako zpravodaj za svou politickou skupinu PPE-DE jsem bojoval za optimální geografické rozdělení služeb na území EU. Jsem velmi rád, že jsem přispěl k požadavku, aby žádosti musely obsahovat závazek, že navrhovaný družicový pohyblivý systém poskytne službu s pokrytím nejméně 60 % celkové plochy členských států od začátku poskytování služby. Kromě toho navrhovaná služba musí být zabezpečená ve všech členských státech pro nejméně 50 % populace a nejméně na 60 % celkové plochy každého členského státu, nejpozději do doby, kterou určí uchazeč, ale zároveň tento termín musí být nejpozději do sedmi let od uveřejnění textu. Žádosti budou obsahovat i závazek ze strany uchazeče, že umožní zpřístupnění družicového pohyblivého systému pro účely veřejné ochrany a služeb pomoci při přírodních katastrofách.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva obsahuje pozitivní body, které vítáme. Zejména jsou to návrhy významu družicových pohyblivých služeb, které pokryjí oblasti mimo hlavní městská centra členských států a poskytnou nejlepší možné služby s cílem přemostit digitální propast, ale i argument, že hned na počátku se území pokryté navrhovanými družicovými službami musí určit v dostatečné míře tak, aby se investovalo do schopnosti pokrytí těchto systémů.

Nemůžeme si však nevšímat souvislostí, v nichž se tyto návrhy objevují, zejména liberalizace a pokrok vnitřního trhu telekomunikací. Proto jsme museli hlasovat proti této zprávě.

Zároveň nesouhlasíme s tím, že by se členské státy měly vzdát svých národních práv na rozdělení frekvencí, protože družicové pohyblivé služby mají velký družicový dosah a je těžké vyhnout se interferenci přes státní hranice. Ve skutečnosti v únoru 2007 uznala Komise svým rozhodnutím to, že členské státy by si měly ponechat právo udělovat povolení na provoz doplňkových pozemních komponentů na svém území.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Zpráva o výběru a povolení systémů zabezpečujících družicové pohyblivé služby je o způsobu, jímž zabezpečíme společný evropský systém družicových služeb, který je důležitým faktorem posílení neustálé konkurenceschopnosti Evropy v moderním technologickém výzkumu a průmyslu. Zpráva je dobrá a zaměřuje se na zlepšení práce v této oblasti. Je tu však jedna rozhodující otázka, která se týká pokrytí této služby, která způsobuje problémy z hlediska Švédska, protože se dohodlo na kompromisu o 60 % celkové plochy Evropské unie. Znamená to, že části Švédska nebudou pokryty, což je negativní z hlediska technologie rozvoje a výzkumu. Proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování.

  Dominique Vlasto (PPE-DE), písemně. – (FR) Přijetí tohoto rozhodnutí je rozhodujícím krokem k posílení elektronických komunikačních systémů.

Cíl je jednoduchý: zabezpečit pro každého vysokorychlostní přístup na internet a poskytnout mobilní multimediální služby a služby veřejné ochrany v případě přírodních nebo lidských katastrof.

Realizované prostředky odpovídají očekáváním našich spoluobčanů, zejména pokud jde o přístup na internet – služba pro 50 % populace a nejméně 60 % každého členského státu představuje účinný prostředek k přemostění digitální propasti a může se využívat zároveň i ve venkovských oblastech.

Toto rozhodnutí je dokonce ještě větším úspěchem, neboť zabezpečuje mnohem větší harmonizaci řízení vysílacího spektra na celoevropské úrovni, což, jak musím připomenout, je velmi zřídkavým zdrojem.

Je to zároveň výsledek přání všech členských států poskytnout prostředky k vytvoření služeb na evropské úrovni komunikačnímu průmyslu, který byl dosud příliš roztříštěný.

Zkrátka družicové pohyblivé služby (MSS) budou úspěchem v průmyslovém smyslu, ale i posílením kulturní různorodosti a kulturního pluralismu v médiích.

– Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A6-0101/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu z vlastního podnětu, kterou připravil můj německý kolega Klaus-Heiner Lehne o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu, v reakci na oznámení Evropské komise v této věci.

Tak jako mí kolegové poslanci, i já vítám obecný záměr Komise snížit administrativní zátěž podniků v Evropě. Nemůžeme však zátěž snižovat za cenu právní a účetní nejistoty, když na vnitřní trh začínají pronikat malé a střední podniky. Jsem rád, že Parlament neschválil návrh na zvýšení minimálních limitů uvedených v oznámení pro mikrosubjekty, pod nimiž jsou subjekty osvobozené od povinnosti plnění požadavků účetnictví, auditu a zpřístupnění informací v souladu s evropským právem. Rovněž jsem velmi rád, že Parlament hlasoval pro úpravu, kterou jsem navrhl ve výboru a která tehdy nebyla přijata. Navrhuji v ní začít s konzultacemi vzhledem k potřebě a uskutečnitelnosti vytvoření evropského regulačního orgánu pro účetní a auditorské služby.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Klaus-Heinera Lehneho o zjednodušení podnikatelského prostředí pro společnosti, protože jsem přesvědčený o potřebě „nových“ reforem v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu. Právo obchodních společností je nyní silné a podle mě pozitivně ovlivněné evropskými pravidly. Musíme zabránit tomu, aby se vytvořily nepotřebné a nadbytečně byrokratické požadavky, a zároveň se musíme vyhnout kolizi se zatížením, které je už zakotveno ve vnitrostátních pravidlech.

Tyto reformy musíme zaměřit na zjednodušení platných pravidel a snížení byrokratické a administrativní zátěže, zejména v účetnictví. Zjednodušení bude velkým přínosem pro podniky, hlavně malé a střední podniky, které zpravidla nemají právní oddělení a účtárnu. Jsem přesvědčený, že srozumitelná pravidla, která se dají lehce dodržovat, v první řadě posílí dodržování zákonů. Zároveň se pomocí jasných a lehce rozeznatelných pravidel podpoří i vytváření pozitivního a činorodého hospodářského prostředí.

Věřím, že práce příslušného výboru a pana zpravodaje Lehneho přinesla spravedlivý kompromis mezi požadavky na dodržování zásady subsidiarity a na vytvoření harmonizované cesty pro členské státy, které se podílejí na společném úsilí zjednodušit pravidla pro obchodní společnosti na evropské úrovni.

Musíme zabránit vzniku byrokratických překážek, které tlumí dynamiku a podnikavost do té míry, že je dusí.

  Sharon Bowles (ALDE), písemně. − Pozměňovací návrh 11d vyzývá, abychom zrušili odstavec 26. Existují dva způsoby výkladu odstavce 26. Někteří mají obavy, že by to mohla být výzva k zásadě „jeden podíl, jeden hlas“, a proto hlasovali pro zrušení tohoto odstavce. Není to můj výklad. Odstavec se konkrétně zmiňuje o „konkrétních zvláštních překážkách volného pohybu kapitálu“ a odkazuje na konkrétní rozhodnutí týkající se společnosti Volkswagen. Já si to vysvětluji tak, že odstavec vyzývá Komisi, aby napravila zvláštní a extrémně protekcionistická opatření. Proto jsem hlasoval proti této úpravě a pro zachování odstavce jako prohlášení proti protekcionismu.

  Sylwester Chruszcz (NI), písemně. – (PL) Jsem zastáncem zjednodušení postupů výkaznictví a metod komunikace mezi veřejnou správou a podnikateli. V současnosti jsou byrokratické postupy, které musí podnikatelé dodržovat, nepřiměřeně složité. Zpráva navrhuje zlepšit komunikaci a zavést normu XBRL. Je to otevřená norma, takže je lehce přístupná nejmenším společnostem.

Z tohoto důvodu jsem se rozhodl podpořit tuto zprávu.

  Jonathan Evans (PPE-DE), písemně. − Spolu se svými britskými konzervativními kolegy chci jasně říci, že jsme výrazně proti odstavci 23 této zprávy, který podporuje vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) v Evropské unii.

Vícekrát jsme vysvětlili náš politický přístup k této věci, v dalších bodech je tato zpráva vyvážená, protože podporuje zjednodušení podnikatelských pravidel, takže má naši podporu ve smyslu tohoto vysvětlení.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Zpráva je obecně zaměřená na zjednodušení a zmenšení objemu právních předpisů Společenství vzhledem k tomu, že se tím především ulehčí podnikání malých a středních podniků. Pravda, toto zjednodušení může přinést určité pozitivní prvky a my běžně podporujeme zjednodušování opatření, která se týkají právních předpisů Společenství, pokud se jimi v konečném důsledku sníží byrokracie. Nemůžeme však hlasovat ve prospěch zprávy, která na jedné straně vyzývá ke zjednodušení a na druhé straně naléhá, abychom vytvořili nové právní rámce Společenství.

Následné návrhy zprávy jsou podezřelé a negativní a byly příčinou toho, že jsme se zdrželi hlasování: zákony o možné spolupráci mezi daňovými úřady členských států s cílem harmonizovat údaje vyžadované od podniků, revize statutu evropské společnosti s cílem přiblížit ho ostatním právním předpisům Společenství, vytvoření nového právního rámce pro podniky a zavedení nového společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob s vysvětlením, že potom bude statut evropské společnosti účinnější a užitečnější.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), písemně. – (PL) V oznámení Komise o zjednodušení podnikatelského prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu se navrhují opatření zaměřená na snížení administrativní zátěže evropských společností a zabezpečení jejich účinné konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni. Členské státy nejen nevyužívají volitelná opatření ke snížení byrokracie, ale dokonce často odporují koncesím Společenství prostřednictvím přísnějších vnitrostátních předpisů, čímž zbavují místní společnosti příležitostí zjednodušit postupy v souladu s právními předpisy Unie.

Komise by se proto měla zaměřit na pobízení členských států, aby harmonizovaly třídění požadavků v souvislosti s výkaznictvím v oblasti finančních informací. Měla by přitlačit na členské státy, aby zavedly nové technologie s cílem snížit náklady. Kromě toho řešení spočívající ve vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob by zajistilo užitečnější a účinnější statut evropské společnosti. Vítáme také návrh vyjmout takzvané mikropodniky z rozsahu uplatňování směrnic o účetnictví. V praxi by to znamenalo, že by byly osvobozeny od povinnosti vést účetní záznamy, podávat roční finanční zprávu a zveřejňovat výkazy, které vyžadují evropské právní předpisy.

Navrhované změny jsou určitě vhodné. Nicméně je zapotřebí ještě více zjednodušit právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitelů Unie v oblasti práva obchodních společností a zabezpečit jeho účinné uplatňování v členských státech, pokud mají být evropské společnosti schopny úspěšně konkurovat na stále náročnějším světovém trhu.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Podpořil jsem zprávu pana Lehneho o zjednodušení podnikatelského prostředí pro společnosti. Evropská unie sehrává rozhodující úlohu při zabezpečení fungování podniků v konkurenčním prostředí, ale podniky a členské státy jsou často zatížené příliš složitými pravidly. Proto vítáme kroky, které vedou ke zjednodušení podnikatelského prostředí.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, ale domnívám se, že bychom měli zavést komplexnější balíček opatření, abychom mohli zabezpečit zjednodušení evropského podnikatelského prostředí.

Mám na mysli zejména problémy při zakládání podniku. Z údajů Eurostatu vyplývá, že v členských státech EU se délka potřebná pro splnění všech administrativních formalit při zakládání podniku pohybuje od jednoho dne až do několika měsíců. Kromě toho některé členské státy obsadily místa hluboko pod průměrem zemí OECD v žebříčku jednoduchosti podnikání v různých zemích světa. V neposlední řadě různá pravidla v dvaceti sedmi členských státech v souvislosti s právem obchodních společností brání mezinárodnímu pohybu kapitálu a zakládání nových podniků v jiných členských státech, než je stát původu.

Myslím si, že tyto dva prvky jsou nezbytné pro splnění cílů hospodářského růstu Lisabonské strategie, a proto by je měly evropské právní předpisy pro obchodní společnosti více podporovat.

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Pane předsedající, Evropská unie není považována za území, na němž jsou opatření týkající se provozu podniků právě nejjednodušší ve vztahu k jejich uplatňování. Všeobecný dojem je ve skutečnosti takový, že toto území je regulované víc, než je běžné ve světě, což způsobuje těžkosti zejména malým podnikům. Jak se uvádí v oznámení Komise z 10. července 2007, musíme přivítat každý krok ke zjednodušení těchto ustanovení. Nejdůležitější a nejvíce žádoucí účinek zjednodušení je podpora malých společností v rozšiřování provozu na společném evropském trhu. Zatím tento trh není příliš přístupný pro podniky ze střední a východní Evropy.

Pokud máme dosáhnout tohoto cíle, je zapotřebí harmonizovat vnitrostátní ustanovení a mimoto zrušit nepotřebné předpisy, které přesahují dvě možnosti navržené Komisí. Nevyžaduje to však harmonizaci daňových systémů, kterou ve své zprávě doporučuje pan Lehne v odstavci 23, v podobě takzvaného lehkého vzorce na konsolidaci základu daně z příjmu právnických osob. Zpravodaj dává přednost druhé možnosti navržené Komisí, možnosti, která není tak dalekosáhlá. Vzhledem k současné tendenci Evropské unie časté regulace by však určitě vedla ke zvratu tohoto nežádoucího trendu, který v konečném důsledku omezuje možnosti evropských firem konkurovat na světovém trhu.

  Marianne Thyssen (PPE-DE), písemně. − (NL) Oznámení Komise přináší základní otázky, které rozhodnou o podobě evropské politiky v souvislosti s právem obchodních společností a účetnictvím. Lehneho zpráva nabízí na tyto otázky dobré odpovědi, s nimiž mohu souhlasit. Obsahuje však jeden problematický bod, v němž Komise navrhuje zavedení kategorie takzvaných mikrosubjektů. Jde o menší podniky pod konkrétními limity, které by měly být osvobozeny od evropských povinností finančního výkaznictví a účetnictví. V Lehneho zprávě se upřednostňuje tento přístup, a dokonce se doporučuje zvýšit tyto prahové hodnoty. 75 % podniků v Belgii by bylo potom osvobozených od současných požadavků transparentnosti. Na první pohled může zrušení účetního systému pro malé podniky vypadat jako velké zjednodušení byrokracie, ale vzhledem k významu finančních informací pro všechny zainteresované strany (například pro věřitele) by to mohlo naopak vést k ještě větší byrokracii a výdajům. Protože nebudou existovat všeobecně uznávané postupy finančního výkaznictví, od podniků se bude vyžadovat poskytování údajů à la carte, tedy všemi možnými způsoby. Kromě toho přicházejí malé podniky o užitečný nástroj vnitřního monitorování společnosti, který je pro malé a střední podniky jistě důležitý. Proto jsem se zdržela závěrečného hlasování.

– Zpráva: Britta Thomsen (A6-0165/2008)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Vážený pane předsedající, vyšší vzdělání se stalo přístupnějším a větší počet žen dosahuje univerzitní vzdělání. Navzdory tomu jsou ženy stále slabě zastoupeny v nejvyšších akademických postech. I když většina přednášejících jsou ženy (více než 50 %), většinou mají nižší akademické funkce.

Jsem zastáncem myšlenky podpory opatření ve prospěch rodin na základě zavedení pohyblivého pracovního času a lepších služeb spojených s péčí o dítě. Rovněž jsem pro to, abychom zabezpečili přístup k sociálnímu zabezpečení v zahraničí a zavedli podmínky rodičovské dovolené, které umožní ženám i mužům svobodu volby. Přestávky v kariéře, které absolvují vědkyně z rodinných důvodů, by neměly negativně ovlivňovat další možnosti rozvoje jejich kariéry, protože v současnosti mají muži oproti ženám nespravedlivou výhodu v souvislosti s možností pokroků ve vědecké kariéře.

Podpořil jsem zprávu paní Thomsenové, protože jsem přesvědčený, že se v ní správně řeší otázky týkající se genderových stereotypů, které se stále vyskytují v mnoha členských státech Evropské unie.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Britty Thomsenové o ženách a vědě, protože považuji za podstatné, abychom zabezpečili stejný přístup k vědeckým kariérám pro obě pohlaví. Faktory jako stereotypy spojené s přírodními vědami nebo překážky vytvořené z důvodu náročnosti sladění osobního a rodinného života s profesionální kariérou způsobují velké množství nevýhod a těžkostí pro vědkyně a výzkumnice, které jsou kvůli nim často vyloučeny z oblasti vědeckého výzkumu.

Rozdíly mezi muži a ženami v souvislosti se zastoupením na řídících akademických a vědeckých postech, rozdílné platy a nároky osobního života vyžadují opatření k odstranění těchto genderových stereotypů ve vědě, abychom více žen přilákali na cestu vědecké kariéry a odstranili existující nepoměr.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Víme, že v oblasti vyššího vzdělávání je vyšší zastoupení žen než mužů, ale pokud jde o volbu kariéry ve výzkumu, muži stále počtem převyšují ženy. Velký nárůst zastoupení žen ve vyšším vzdělání nevedl ani k přiměřené změně poměru žen k mužům v jistých oblastech studia nebo povolání, ani neodstranil platové rozdíly na základě pohlaví.

Jak zdůraznila zpravodajka, výzkumnice stále tvoří menšinu ve vládě a v odvětví vyššího školství, přičemž oba sektory vykazují celoevropský průměr zastoupení žen 35 %. Ve všech zemích však tato dvě odvětví vykazují větší podíl výzkumnic než podnikatelský sektor s celoevropským průměrem zastoupení žen 18 %, ale objevují se velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Ke státům, které mají nejméně žen v ekonomickém výzkumu, patří Německo (11,8 %), Rakousko (10,4 %) a Nizozemsko (8,7 %), zatímco Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko mají v této oblasti více než 40% zastoupení žen. Rozdělení výzkumníků a výzkumnic podle hlavních vědních odborů ukazuje rozdílné vzorce pro muže a ženy. V přírodních vědách a technických odborech pracuje 54 % výzkumníků ve vyšším školství, zatímco ze všech výzkumnic je to jen 37 %.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Lepší přístup žen k činnosti na vědeckém poli má rozhodující význam, jak uvádí zpravodajka. Způsob, jímž můžeme dosáhnout tohoto výsledku v jednotlivých zemích, je však pro každou zemi jiný, podle jejích kulturních a dalších zvláštních charakteristik. Tento problém se projevuje jinak v každém z dvaceti sedmi států Evropské unie, takže i řešení musí být různá. Situaci žen není možné zevšeobecňovat pro všech 27 členských států. Strana Junilistan je přesvědčena, že cesta k zrovnoprávnění v praxi se musí naplánovat na vnitrostátní úrovni.

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli hlasovat proti této zprávě.

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) Protože jsem profesorkou s mnohaletou pracovní zkušeností na polské univerzitě, uvědomuji si velikost výzev, jimž čelíme, a proto podporuji zprávu paní Thomsenové. Zpráva vychází ze zajímavého přístupu k problému genderové diskriminace v oblasti vědy a určuje sociální, kulturní a finanční překážky způsobující stále trvající nedostatečné zastoupení žen.

Je nás málo ve státním sektoru a v odvětví vyššího vzdělání, pouze 35 %, a pouze 18 % v soukromém sektoru. Jak máme bez zapojení žen do vědecké činnosti vybudovat vědomostní společnost, rozvíjet evropskou vědu a hospodářství a řešit výzvy Lisabonské strategie a plnit očekávání Evropy na prahu jednadvacátého století? Musíme vytvořit podmínky, které umožní ženám dosáhnout širšího zastoupení ve světě vědy, čímž se pro ně otevřou dveře do univerzitních laboratoří. Musíme ženám umožnit, aby realizovaly své ambice na nejvyšší akademické posty. Získání titulu v oblasti vědy závisí na akademických úspěších a šance ženy, aby se stala například vedoucí katedry, je třikrát menší než šance muže. Je to bohužel tak a nemůžeme to vysvětlit pouze na základě větších rodinných povinností žen.

Máme málo žen v rozhodovacích orgánech evropských institucí vyššího školství, a proto je těžké v těchto institucích realizovat politiku genderové rovnosti. Stačí poukázat na hanebný příklad vědecké rady Evropské rady pro výzkum. Z jejích dvaadvaceti členů je pouze pět žen!

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) V celé Evropské unii se postupně zvyšuje účast žen na trhu práce. Ani Polsko není výjimkou, i když účast žen na trhu práce v Polsku zůstává pod průměrem Unie. Chtěla bych zdůraznit, že v Polsku zastávají ženy více odpovědných postů než v západní Evropě.

Jsem přesvědčená, že naší důležitou úlohou je zvýšit odbornou činnost žen. V této souvislosti je důležité zamyslet se nad situací vědkyň, protože se podobá situaci všech žen, které musí čelit nezbytnosti sladit pracovní povinnosti s rodinným životem.

Nemyslím si však, že vnucování stejného zastoupení je způsob, kterým bychom měli zvyšovat účast žen na trhu práce. Rozhodnutí o zaměstnání by se měla přijímat zejména na základě odborné způsobilosti a schopností, které ženy získají přiměřeným vzděláním. Návrh, jehož cílem je zvýšit transparentnost náborových postupů a konkurzů na vedoucí funkce a udělování grantů na vědecký výzkum, se však zdá být přiměřený. Tyto změny by měly doprovázet i reformy trhu práce.

Věda v Evropské unii potřebuje podporu. Měli bychom propagovat vědecká a technická studia jako atraktivní směry pro obě pohlaví, protože věda má velký význam pro hospodářský pokrok. Proto bychom měli podporovat mladé lidi, aby studovali na vysokých školách tohoto druhu.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro zprávu Britty Thomsenové o ženách ve vědě, protože ženy jsou v oblasti vědy stále nedostatečně zastoupeny. Zpráva navrhuje důležité kroky k dosažení rovnováhy mezi muži a ženami v akademické sféře.

Propagace akademické kariéry žen musí v tomto smyslu sehrávat rozhodující úlohu. Velký význam má i odbourání genderových stereotypů. Současný trend připisovat jednotlivým akademickým disciplínám ženské a mužské atributy škodí rovnováze mezi pohlavími.

Pomocí nových programů a náborových postupů lze zabezpečit, aby byly zkušenosti a odborná kvalifikace kandidátů důležitější než jejich pohlaví. Toto musí platit i pro možnosti povýšení a platové třídy. Nezávazný cíl dosáhnout poměr nejméně 40 % žen a 40 % mužů ve výběrových komisích je jedním ze způsobů, jak se dá odstranit nerovnovážný stav mezi pohlavími na akademických postech, ale schopnosti a odborná kvalifikace uchazečů musí být vždy na prvním místě.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o situaci žen ve vědě, kterou považuji za rozhodující pro splnění cílů růstu a rozvoje Lisabonské strategie.

V nových členských státech Evropské unie je poměr výzkumnic přibližně 40 % v porovnání s přibližným zastoupením 11 % v západních zemích, ale bohužel velká část z nich je zaměstnaná v oblastech s nejnižšími investicemi do výzkumu a rozvoje.

Chtěla bych obrátit vaši pozornost na význam článku o integraci rodinného hlediska prostřednictvím možností flexibilní pracovní doby a vytvořením zařízení péče o děti, aby se mohl sladit rodinný život s pracovní kariérou.

Věřím, že rychlá realizace ustanovení této zprávy zabezpečí podstatnou podporu, abychom do roku 2010 dosáhli 25% zastoupení žen ve výzkumu na vedoucích postech. Blahopřeji paní Brittě Thomsenové k její zprávě.

  Teresa Riera Madurell (PSE), písemně. − (ES) Ze zdravotních důvodů jsem se nemohla zúčastnit a zapojit do diskuse, proto chci vysvětlit, proč tuto zprávu podporuji. Tato zpráva je vynikajícím a komplexním dílem, které zahrnuje všechny hlavní problémy týkající se zabezpečení rovnovážného zastoupení žen a mužů ve vědě a technice.

Zároveň je to zpráva dobře načasovaná, protože pokud Evropská unie potřebuje pro splnění svých cílů do roku 2010 700 000 nových výzkumníků, potom je pravý čas, aby Komise a členské státy zavedly konkrétní opatření navržené v této zprávě a napravily tuto anomálii.

Ženy a muži mají stejné schopnosti a způsobilosti. Ve skutečnosti je dnes na univerzitách více žen než mužů a dosahují i lepších výsledků. Toto je objektivně dokázané.

Kromě toho by měly vlády podpořit zejména větší zastoupení žen ve vědě a technice, protože pokud využíváme pouze polovinu mozků, není to inteligentní ani efektivní.

Jsem ráda, že Parlament konečně zahájil důkladné prozkoumání této otázky.

  Lydia Schenardi (NI), písemně. – (FR) Polopravdy, chybná tvrzení a sexistické narážky primárně označující muže – toto je ve zkratce obsah této zprávy.

Rovnosti mužů a žen a lepší integrace žen v rámci odborné kariéry se nemůže dosáhnout autoritářským a represivním způsobem. Takto mohou být výsledky pouze negativní a kontraproduktivní.

Samozřejmě je pravda, že další odkládání řešení otázek integrace, platových rozdílů nebo nedostatečných možností kariéry představují pro ženy mnoho, zejména v oblasti vědy a výzkumu.

Znovu opakuji, že pouze prostřednictvím dialogu, uplatňováním nerestriktivních opatření na podporu děvčat, aby dlouhodobě studovaly vědecké odbory, a aktivní podporou žen během jejich kariéry můžeme v konečném důsledku ženám pomoci postupovat dopředu v společnosti.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Ve zprávě Britty Thomsenové se uvádí, že výzkumnice představují v Evropské unii menšinu. Mají menší finanční jistoty a během své odborné kariéry výrazně více trpí kvůli svým rodinným povinnostem. Situace je vážná principiálně, ale i pokud jde o důsledky v praxi. Moderní ekonomiky a demokracie si nemohou dovolit negativně zacházet s vynikajícími akademiky a akademičkami. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

Musím však zdůraznit, že některé části zprávy se nedostaly do hlasování a nerozumím, na základě čeho byly vypuštěné. V odstavci 7 se požaduje, aby se věk zohlednil jako kritérium kvality spolu s rodinnou situací včetně počtu osob, které výzkumník nebo výzkumnice vyživuje. Myslím si, že toto by bylo těžké uplatnit v praxi, a mohlo by to být dokonce i kontraproduktivní. Vždy existuje riziko zjednodušení genderových úloh, když hovoříme o kvalitách, které se častěji vyskytují u vědkyň, nebo když chceme vytvářet absolutní normy na měření úspěšnosti výzkumníků.

Na druhé straně z celého srdce podporuji výzvu, aby se zavedly nezávazné cíle, které vyžadují nejméně 40 % zastoupení obou pohlaví v různých vědeckých výborech. Dále souhlasím i s kritikou Evropské unie, která se někdy v oblasti rovnosti trochu špatně orientuje. Politika zastoupení se nesmí podcenit, i když zároveň je třeba dát pozor, aby se z ní nestalo náboženství.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. – (PL) Ženy představují velký přínos pro vědecký pokrok. Příkladem toho je polská nositelka Nobelové ceny za fyziku a chemii Marie Curie-Skłodowská. Podle této slavné vědkyně byly pojmenované ulice, nemocnice a univerzita.

Při výběru vědecké kariéry musí ženy čelit větší výzvě než muži. Souvisí to kromě jiného s porodem a výchovou dětí. Proto musíme vědkyně podporovat prostřednictvím vytvoření preferenčních podmínek během mateřské dovolené a prostřednictvím speciálních příspěvků pro ženy, které zároveň vychovávají děti i vědecky pracují.

V protikladu k tomu, co obhajuje návrh usnesení, který dnes máme před sebou, není vhodné, abychom vnucovali procentuální zastoupení žen na akademické půdě nebo ve výborech různého druhu s cílem zabezpečit genderovou rovnost. O kariéře a vědecké práci by nemělo rozhodovat pohlaví, ale zvláštní schopnosti a vědomosti dané osoby.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. − (SK) Děkuji paní Thomsenové za zprávu, která poukazuje na určitý typ diskriminace vůči ženám v oblasti vědy a výzkumu. Přestože ženy reprezentují více než 50 % evropských studentů, jen v 15 % zastávají vyšší posty ve vědě a výzkumu.

Univerzitní studium je zřídka sledované ve výsledku, který odpovídá významné časové i finanční investici. Ženy často obětují během dlouholetých studií soukromý i rodinný život nebo je musí se studiem sladit. Společnost by měla mít zájem spolupracovat a podporovat občany, kteří disponují vysokým intelektuálním potenciálem, a promítnout ho do kulturního, duchovního, historického i vědeckého vlastnictví národa. Speciálně mateřství má vliv na kariérní postup žen a paradoxně je trestá v možnosti obsadit významné posty, realizovat se, být spravedlivě odměněné a nenabízí jim adekvátní kompenzaci za sociální investici, jakou je porodit a vychovat děti, které jsou zodpovědné za zítřek.

Řešení vidím v úpravách v oblasti studia pro mladé ženy, vzdělávání a práce na dálku a celoživotního vzdělávání až po povzbuzování otců k podpoře matek, které se chtějí stát vědkyněmi. Také stát nese odpovědnost za podporu žen angažujících se ve vědecké práci, za jejich podporu během studia, při sladění rodinného a pracovního života, v oblasti spravedlivého odměňování, pomocí přímých sociálních dávek a v co nejpřirozenějších formách pomoci v péči o děti.

– Zpráva: Johannes Blokland (A6-0156/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Demontáž lodí má i nadále významný sociální a ekologický dosah, a to vzhledem ke způsobu, jímž se uskutečňuje a který může škodit životnímu prostředí, stejně jako z důvodu rostoucího množství stavěných lodí za poslední léta. To vysvětluje přetrvávající význam inovací a rozvoje loďařského průmyslu v členských státech s cílem zdokonalovat lodě a dosáhnout, aby byly méně škodlivé pro životní prostředí.

IMO (Mezinárodní námořní organizace) spolupracuje od roku 2005 s Mezinárodní organizací práce (ILO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), aby vypracovala závazné mezinárodní předpisy o neškodné demontáži lodí. V současnosti probíhají jednání o návrhu úmluvy, která by se měla přijmout do roku 2009, ale v platnost by měla vstoupit o několik let později.

Podle současného návrhu by se úmluva nevztahovala na válečné lodě nebo jiné lodě, které jsou ve vlastnictví státu. Dosud se nedosáhlo žádné dohody o normách mimo rámec IMO, základních normách pro činnosti v oblasti recyklace lodí, povinnosti předkládat zprávy (včetně mezistátního oznámení) ani o donucovacích nástrojích.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Vítám zprávu pana Bloklanda o Zelené knize o zlepšení postupů demontáže lodí. Demontáž lodí je nebezpečný obchod, který má vysokou cenu z hlediska lidského života i životního prostředí. Je nepřijatelné pro EU, aby zavírala oči před vývozem lodí do rozvojových zemí, kde se mají demontovat. Tyto lodě jsou ve skutečnosti nebezpečným odpadem a je velmi důležité, aby EU zabránila takovémuto vývozu. Vítám podporu tohoto Parlamentu pro změny a doplnění, které přinesla má skupina a které zdůrazňují naléhavost podniknutí kroků v této oblasti.

  David Martin (PSE), písemně. − Ve zprávě pana Johannese Bloklanda o Zelené knize o zlepšení postupů demontáže lodí jde o dosažení toho, aby demontáž lodí byla trvale udržitelná z hlediska životního prostředí a ze sociálního hlediska. Cílem zprávy je řešit problémy, se kterými se setkáváme v tomto odvětví, zejména závažnou problematiku zdraví a bezpečnosti lidí pracujících v loděnicích v Bangladéši a Indii. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro doporučení zprávy.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Evropský zájem o životní prostředí a pracovní podmínky ve třetích zemích si ve skutečnosti zaslouží naši dohodu. Vývoz podmínek úzce souvisejících s bídou, ať už jde o životní prostředí, práci nebo jiné hledisko, nemůže nikdy tvořit součást našeho pohledu na celosvětový obchod a výměnu. Je však nesmírně důležité, abychom nehájili takový pozitivní a moderní postoji k některým hodnotám tak, že se zaměříme pouze na jednu stranu, což zatemňuje větší obraz.

Přijetí tvrdých opatření k zastavení činností, která jsou ve skutečnosti sociálním nebo environmentálním dumpingem, ale která též vedou ke zničení hospodářského odvětví v třetích zemích, a proto způsobují ještě větší bídu pro mimořádně citlivou část obyvatelstva, není v souladu s tím, co obhajujeme. Účinnějším a vhodným řešením jsou postupné reformy a zavedení norem vypracovaných na míru, které podporují rozvoj. Bídu a lidskou degradaci nezastavíme tak, že jako alternativu nabídneme opět bídu a lidskou degradaci.

– Zpráva: Karl-Heinz Florenz (A6-0136/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro předběžnou zprávu svého německého kolegy, pana Karl-Heinze Florenze, o vědeckých údajích o změně klimatu, kterou přezkoumal dočasný parlamentní výbor.

Vědecký konsenzus o původu a příčinách změny klimatu je osvědčený a uznávaný na celém světě. Vědecký důkaz ze všech kontinentů a většiny oceánů poukazuje na to, že mnoho přírodních systémů už bylo postiženo regionálními klimatickými změnami způsobenými historickými emisemi CO2 z průmyslových zemí. Rovněž bylo vědecky dokázáno, že základní příčiny globálního oteplování jsou převážně způsobeny člověkem.

Vítám skutečnost, že zpráva zdůrazňuje potřebu další analýzy a výzkumu týkajících se důsledků změny klimatu, jako jsou vlivy na hospodářskou konkurenceschopnost, energetické náklady a sociální rozvoj v Evropě, úloha využívání půdy, lesů a odlesňování, úloha mořského životního prostředí a výpočet externích nákladů změny klimatu v průmyslu, stejně jako v odvětví dopravy včetně vlivů znečištění způsobených leteckou dopravou.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Poslední mezivládní konference o změně klimatu a různé konference v rámci Rámcové smlouvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) poukázaly na to, že skleníkové plyny vyrobené člověkem jsou příčinou změny klimatu a že zvýšení světové teploty se musí zastavit na 2 °C nad úrovní před industrializací.

Proto souhlasím s Dočasným výborem pro změnu klimatu a zpravodajem, pokud jde o potřebu naléhavějších, důležitých studií o vlivu změny klimatu, sledování jevů, jako jsou dezertifikace, tání ledových pokrývek, změny v mořském životním prostředí, katastrofální atmosférické události a tak dále. Nejnovější zpráva Evropské agentury pro životní prostředí poukazuje na potřebu vyvinout více úsilí ke splnění cílů z Kjóta, stejně jako jiných cílů souvisejících se snížením, které byly stanoveny na Radě EU v březnu 2007.

Ve smyslu balíčku opatření pro oblast energetiky a klimatu ve zprávě na téma Omezení globální změny klimatu na 2 stupně Celsia jsem přesvědčený, že je možné uskutečnit další opatření s cílem zlepšit energetickou účinnost, která by přinesla značné úspory emisí skleníkových plynů. Zahrnovalo by to systém značení uvádějící stopu skleníkových plynů. Domnívám se, že jednotlivci, evropští občané a lidé třetích zemí by měli být přímo zapojeni do podpory informovanosti a aktivní účasti v boji proti změně klimatu prostřednictvím malých kroků, které vedou k úspoře energie.

  Daniel Caspary (PPE-DE), písemně. − (DE) Změna klimatu je vážným problémem a představuje pro lidstvo obrovskou výzvu. Není však celkem jasná skutečnost, do jaké míry je výsledkem lidské činnosti. Nejnovější vědecké objevy určitě nelze považovat za pevný a trvalý důkaz a ještě stále procházejí změnami; nejsou trvalé a konečné. Kromě toho zpráva se odvolává na údajná fakta, která jsou ve skutečnosti falešnými představami.

Domněnky a falešné výroky však nemohou sloužit jako základ pro rozvoj jakýchkoli racionálních, účinných, cenově přístupných a sociálně přijatelných opatření. Proto jsem hlasoval proti zprávě.

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Dnes jsme hlasovali pro předběžnou zprávu o vědeckých údajích o změně klimatu. Dosažení co nejlepších výsledků při splnění politických výzev změny klimatu si vyžaduje silnou podporu a odhodlání. V této souvislosti chceme zdůraznit, jak je důležité zabezpečit, aby byl výzkum bezplatný, a že kritika a ověřování jsou nezbytným předpokladem pokroku a rozvoje všech druhů výzkumu. Omezování této možnosti je nejen ohrožením samotného výzkumu, ale také omezováním práva týkajícího se vyjádření názorů každého jednotlivce.

Chudoba je největší znečišťovatel a úsilí zmírnit změnu klimatu není v rozporu s růstem a modernizací. Nezbytnou podmínkou pokroku chudých zemí na cestě k blahobytu, a tím i rozvoje zdrojů a možností investování do modernější a neškodné technologie je, aby mohly tyto země volně obchodovat se zbožím. V této souvislosti jakákoli cla na oxid uhličitý nebo na podobné dovozy představují nevhodné řešení, které je v rozporu se samotným účelem.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro předběžnou zprávu Dočasného výboru pro změnu klimatu o vědeckých údajích o změně klimatu (závěry a doporučení pro rozhodovací proces), protože jsem přesvědčena, že jasný vědecký konsenzus o lidském původu změny klimatu si naléhavě vyžaduje zvýšenou činnost ze strany politických sil s důrazem zejména na snížení emisí skleníkových plynů a na budoucí mezinárodní dohodu o změně klimatu.

Nárůst a šíření vědeckých poznatků souvisejících s jevem změny klimatu umožní lidem, aby si byli stále více vědomi potřeby změnit svůj životní styl, a umožní, aby rozhodovací procesy byly spolehlivější, informovanější a účinnější. Podpora výzkumu v oblasti hospodářských a sociálních vlivů změny klimatu musí být prioritou.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto je další zpráva, která, přestože na začátku uvádí některá správná prohlášení o současné situaci, dosahuje malého nebo žádného pokroku vzhledem k potřebnému řešení. Není jasná v souvislosti s doporučenými opatřeními a omezuje se na seznam některých vágních návrhů a omluv. Zdá se, že je více zaměřená na uvedení do chodu nových společností, které se snaží vytvořit ještě větší zisky z nových aktivit v oblastech životního prostředí a energetiky na úkor změny klimatu.

Proto chci poznamenat, že by bylo dobré prokázat stejnou snahu a vytrvalost a rovněž zájem vzhledem k jiným globálním problémům, kterým se nevěnuje pozornost nebo které jsou omezené pouze na seznam dlouhotrvajících zájmů: odstranění léčitelných chorob, ochrana půdy a domovů, vyčerpání vyčerpatelných zdrojů, zejména uhlovodíků a tak dále.

Na závěr, zpravodaj si myslí, že je stanovený vědecký základ změny klimatu, a doporučuje, aby dočasný výbor Evropského parlamentu pokračoval ve své práci a na konci mandátu předložil Parlamentu zprávu obsahující doporučení související s činnostmi nebo iniciativami, které je zapotřebí uskutečnit v rámci budoucí integrované politiky EU pro změnu klimatu. Budeme očekávat tuto budoucí zprávu.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) O vědeckých údajích uvedených v této zprávě podrobně diskutovali světoví odborníci během setkání Dočasného výboru pro změnu klimatu, a proto je nelze zpochybnit bez uvážení.

Podobně jako zprávu pana Florenze, vítám i čtvrtou zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jako nejkomplexnější studii o změně klimatu. Souhlasím, že je bezpodmínečně nutné zabránit zvýšení globální teploty o více než 2 ºC a vyhnout se tak nejkatastrofičtějšímu scénáři tím, že budeme poukazovat na to, aby se podporovaly odvážné cíle EU týkající se snížení emisí skleníkových plynů.

Poněvadž jde o nejdůvěryhodnější souhrn informací, který je v současnosti dostupný a který zabraňuje šíření vracejících se myšlenek některých izolovaných extrémistů, kteří i nadále zkoumají, zda lidská činnost je skutečně hlavní příčinou globálního oteplování, zpráva pana Florenze vysílá jasný signál, že Evropský parlament bude zastávat své nekompromisní a odvážné stanovisko v boji proti změně klimatu. Proto má mou podporu.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) V roce 1960, když byl schválený přínos plánování, francouzský parlament hlasoval pro míru růstu v oblasti ekonomiky na každý rok a rozhodl na tomto základě, a od té doby se ukázalo, že několik po sobě následujících let byl aktuální nárůst přesně takový, jak se hlasovalo. Stejný dojem mám i ze znění zprávy pana Florenze: dojem, že Parlament se snaží hlasovat o světové teplotě.

Dovolte mi, abych to objasnil: nekritizuji potřebu člověka chránit své životní prostředí, chránit nekonečnou rozmanitost přírody nebo, z hospodářského hlediska, nalézt prostředky pro lepší využívání přírodních zdrojů s cílem jejich zachování. Je to rituální oběť pro nové náboženství klimatu a jeho nové autority, těch jednostranně smýšlejících vědců, kteří proklínají všechny, jejichž práce odporuje jejich nedotknutelným závěrům.

Jde o systematickou stigmatizaci člověka, podle všeho hříšnou bytost, zejména západního a evropského světa. Je to institucionalizované pokání. Jde o průmyslovou a hospodářskou sebevraždu samotné Evropy na oltáři takzvaného globálního oteplování, bez žádného přínosu pro celosvětové životní prostředí, ale s ještě horšími lidskými a sociálními důsledky pro obyvatelstvo Evropy. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti této zprávě.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − (FR) Hlasoval jsem pro zprávu pana Florenze o změně klimatu a myslím si, že je správné, že Parlament se vážně zabývá touto otázkou. Úsilí v boji proti změně klimatu vyžaduje činnost na všech úrovních, a orgány EU, stejně jako národy Evropy, musí spolupracovat, aby se posouvaly směrem k hospodářství s nízkými emisemi oxidů uhlíku.

Hlasování o zprávě přichází v týž den, kdy se uskutečňuje v Aberdeenu významná konference o energetice. Skotská vláda oznámila svůj úmysl, aby se Skotsko stalo hlavním městem Evropy v oblasti zelené energie. Tato vláda plně podporuje cíle EU v oblasti získávání energie z obnovitelných zdrojů a zavázala se, že Skotsko bude vyrábět nenukleární energii a že 50 % poptávky po energii bude do roku 2020 vyrábět z obnovitelných zdrojů. Doufám, že ostatní národy v Evropě budou brát Skotsko jako dobrý příklad v boji proti změně klimatu.

  David Martin (PSE), písemně. − Vědecké objevy dokazují lidský původ současného trendu globálního oteplování a zpráva pana Florenze potvrzuje tuto skutečnost. Je nezbytné vyvinout činnost na úrovni EU v boji proti změně klimatu a omezit zvýšení teploty na nejvíce 2 °C nad úroveň před industrializací. Na rozdíl od některých členů z Konzervativní strany v plné míře přijímám tyto údaje a hlasoval jsem pro zprávu pana Florenze s názvem Vědecké údaje o změně klimatu: závěry a doporučení pro rozhodovací proces.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Naše úsilí lze odhodit do moře, když v Evropě investujeme do nejnovějších technologií neškodících životnímu prostředí a do obnovitelných zdrojů energie bez ohledu na náklady, a země jako Čína každý týden uvádí do provozu novou uhelnou elektrárnu.

Nacházíme se ve směšné situaci, když při zasažení katastrofou pomáháme národům, které urychlují změnu klimatu prudkou industrializací a nadměrným využíváním zdrojů a které nejsou připraveny jednat zdrženlivě, jak to očekává Západ, a zejména Evropa. Očekává se, že budeme chránit životní prostředí, často v neprospěch našeho průmyslu a dovozu, a potom dokonce poskytovat znečišťovatelům humanitární pomoc v případě katastrofy.

Pokud nebudeme všichni spokojení s globální situací, v níž jakákoli naděje na zlepšení bude vždy pouze iluzí, musíme důrazně zvýšit tlak na těch šest zemí, které jsou zodpovědné za takřka 50 % globálních emisí skleníkových plynů.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Předběžná zpráva Dočasného výboru pro změnu klimatu neobsahuje žádné nové nápady, myšlenky nebo doporučení, které by byly užitečné pro lid Evropy v souvislosti s ochranou životního prostředí. Zvěčňuje dobře známou protilidovou politiku EU, kterou poskytuje „zelené“ výmluvy v souvislosti s nahromaděním kapitálu. Omezuje se na opakování rozhodnutí Mezivládního panelu pro změnu klimatu.

Zpráva usuzuje, že strop globálního oteplování 2 ˚C je „strategickým cílem“ EU, a zároveň připouští, že „takováto úroveň oteplování by měla zásadní vliv na naši společnost a životní styl jednotlivců“. Nezmiňuje se o odpovědnosti, kterou převzali kapitalisté při nadměrném využívání přírodních zdrojů. Namísto toho, aby žádala aspoň opatření, která by umožnila nést monopolům odpovědnost, uznává v plné míře vícenárodní propagandu, kterou obviňujeme za zhoršení klimatických podmínek, a zdůrazňuje, že „je nezbytné změnit i životní styl jednotlivců“.

Dohody uzavřené v Kjótu, na Bali atd. se ukázaly jako neúčinné: jejich hlavním cílem není ochrana životního prostředí, ale ochrana kapitálu a jeho přínosu. Zpeněžují životní prostředí a rozvíjejí nové výnosné hospodářské odvětví: tzv. zelené hospodářství. Řešení environmentálních problémů nepředloží mnohonárodní společnosti a monopoly zodpovědné za dnešní situaci, ale lidé, kteří trpí důsledky.

  Zdisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. – (PL) Historie nás učí, že nové vědecké objevy mohou dokázat, že teorie, o nichž se v minulosti myslelo, že jsou pravdivé, nebyly fakticky podložené. Domnívám se, že věda týkající se změny klimatu, která potvrzuje globální oteplování, ještě není dostatečně odůvodněná. Určitě se neosvědčila do té míry, abychom ji vzali v úvahu s jasným vědomím a abychom navrhli zákon, jehož výsledkem by bylo zakořenění zvláštního chování v členských státech Evropské unie.

Můžeme pozorovat nárůst průměrné teploty globální atmosféry. Dosud se však nenašla žádná odpověď na otázku, do jaké míry je tato skutečnost způsobená lidskou činností.

Vědecký svět není jednotný, pokud jde o toto téma. Někteří vědci se domnívají, že hlavní klimatické změny jsou přírodním cyklickým úkazem, který ovlivňuje svět miliony let. Tvrdí, že tito vědci, kteří upozorňují na vliv lidských bytostí v souvislosti se změnou klimatu, tak činí s cílem získat finance na výzkum a šíří obavy mezi obyvatelstvem.

Ostatní vědci uvádějí, že schopnost lidských bytostí předpovědět dlouhodobé klimatické změny je velmi omezená. Tvrdí, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vedou spíše politici než vědci. Navíc tvrzení, že většina vědců podporuje stanovisko, že změna klimatu je způsobená činností lidských bytostí, je nejisté.

Výše uvedené protiargumenty jsou lehce dostupné. Rovněž jsou nevyvratitelné a vzbuzují pochybnosti a nastolují otázku: může se jakýkoli druh jednotného politického přístupu budovat na nejistých vědeckých argumentech, které předložily lobbistické skupiny?

  Lydie Polfer (ALDE), písemně. – (FR) Jsem pro zprávu pana Florenze, kterou předložil jménem Dočasného výboru pro změnu klimatu, protože se v ní analyzuje dosah a vliv změny klimatu v takovém rozsahu, v jakém jsou doložené vědeckými důkazy.

Tvrzení, že náklady na změnu klimatu odpovídají 5 % a 20 % HDP do roku 2050, pokud se neuskuteční některé mimořádně odvážná opatření, by se nás mělo týkat.

I když všechny členské státy udělaly dosud výrazný pokrok, musíme být navzdory tomu mnohem ambicióznější v úsilí snížit emise.

Musíme být také opatrní v souvislosti s podporou biopaliv a jejich potenciálními škodlivými účinky na zásoby potravin ve světě, stejně jako na odlesňování.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Vědecké diskuse nemohou zahrnovat diskuse o domněnkách, a pochybnosti o správnosti většiny názorů nelze chápat jako negativismus nebo jako politickou volbu. Navíc nedávné události, jako diskuse o nechtěných a neočekávaných důsledcích snah zvýšit výrobu biopaliv, jasně ukazují, jaké máme nepřetržité pochybnosti o jediné vědecké jistotě, kterou musíme přijmout bez váhání.

Na druhé straně v diskusích o možnostech výběru, které nám dávají vědecká fakta, máme možnost politické volby. I když se nepovažuji za vědecky kompetentní osobu, abych vyjadřoval názor na první otázku, domnívám se, že mám povinnost tak učinit. Tvrdil jsem a rád bych zdůraznil, že v důsledku pozitivních vlivů globalizace čelíme předpokládanému nárůstu spotřeby (zejména energie) způsobenému obrovským množstvím obyvatelstva a musíme nalézt vědecké odpovědi a technologická řešení. Některé změny chování, na straně jednotlivců stejně jako skupin, jsou jednoznačně vítané. Základní řešení, které potřebujeme, však najdeme pouze ve vědě.

  Thomas Ulmer (PPE-DE), písemně. − (DE) V konečném hlasování jsem hlasoval proti této zprávě, protože boj proti změně klimatu beru vážně a nesouhlasím s dogmatickými a apokalyptickými vyjádřeními, která šíří obavy mezi lidmi v Evropě. Zpráva předkládá vědecké důkazy s 60–70% pravděpodobností jako dokázaná fakta.

Kdybych byl jedním ze čtyř jezdců apokalypsy v Janově knize Zjevení, radši bych seděl na bílém než na plavém koni. Změna klimatu je citlivou problematikou, kterou nemůžeme omezit na nějaká hesla.

– Zpráva: Ria Oomen-Ruijten (A6-0168/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Zdržel jsem se hlasování o zprávě z vlastního podnětu mé holandské kolegyně, paní Rii Oomen-Ruijtenové, o zprávě o pokroku Turecka za rok 2007 na cestě k přistoupení, i když podobně jako Výbor pro zahraniční věci vítám závazek pana premiéra Erdoğana, aby se rok 2008 stal rokem reforem a nastartoval Turecko na cestě za moderní a prosperující demokracií založenou na sekulárním státu a pluralitní společnosti.

Rádi bychom však připomněli úkol Turecka, aby zabezpečilo dobré sousedské vztahy s Řeckem a Bulharskem, a potřebu zabezpečit komplexní řešení kyperské otázky založené na zásadách EU.

Navíc Turecko neodpovídá na výzvu týkající se ukončení hospodářské blokády Arménie a nastolení procesu smíření, který by umožnil svobodné a otevřené diskuse o minulých událostech. Tato jednání jsou důležitá pro EU a Turecko od okamžiku, kdy Turecko přijalo acquis Společenství. Jednání by však neměla za žádných okolností předem odsuzovat konečné politické rozhodnutí o přistoupení Turecka k EU.

  Colm Burke, Jim Higgins, Mairead McGuinness a Gay Mitchell (PPE-DE), písemně. − Delegace Fine Gael skupiny PPE-DE hlasovala pro celkovou zprávu paní Oomen-Ruijtenové o pokroku Turecka v roce 2007. Podporujeme reformy, které Turecko uskutečňuje na cestě za demokracií, dobrou zprávou a právním státem. Tyto kroky jsou pozitivní pro Turecko stejně jako pro EU a podporujeme reformní snahy Turecka.

My, níže podepsaní, jsme však hlasovali proti pozměňovacímu návrhu 14 vztahujícímu se ve zprávě k odstavci 16, který zahrnuje výrazy „sexuální a reprodukční práva“. Hlasovali jsme proti této části pozměňovacího návrhu z důvodů, které jsou uvedené v našem společném prohlášení Parlamentu na plenárním zasedání dne 13. března 2008.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu paní Oomen-Ruijtenové o pokroku Turecka na cestě k členství v EU v roce 2007. Věřím, že se Turecko dokáže připojit k Unii. V současnosti existují problémy v otázkách odborových svazů a lidských práv a práv menšin, jako jsou Kurdové a křesťané. Pokrok se však uskutečňuje, i když pomalu, a je třeba ho uznat.

Podpořil jsem pozměňovací návrhy vztahující se k arménské genocidě. Vím, že k tomu došlo už dávno, ale národ se musí smířit se svou historií a Turecku se zatím nepodařilo vyrovnat se s touto krvavou skvrnou, kterou uchovává v paměti. Neměla by to být poslední překážka v cestě k členství v EU, ale, upřímně řečeno, nemůžeme tuto skutečnost zamést pod turecký koberec.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Připomínky paní Oomen-Ruijtenové ve zprávě o pokroku Turecka na cestě k přistoupení poukazují, i kdyby se žádaly další důkazy, že Turecko vzhledem ke své civilizaci, smýšlení, tradici – samozřejmě, to všechno s největší úctou – není evropskou zemí. Kromě toho příčiny nekonečných problémů, na které se naráží během přístupových jednání, není zapotřebí hledat někde jinde.

Francouzské předsednictví, které začalo 1. července, může znamenat příležitost vyzdvihnout tuto důležitou nejednoznačnost: předpoklad náklonnosti Turecka k Evropě, jak je uvedené v smlouvě z roku 1963. Na rozdíl od svých volebních slibů pan Sarkozy nyní říká, že si přeje pokračovat v jednáních a začít nová jednání v oblastech, které „nesouvisí přímo s přistoupením“, podle demagogické a pokrytecké formulace, která nevyřeší žádné problémy jakéhokoli druhu. Kdo může být přesvědčený, že diskuse se týkají pouze „kvazipřistoupení“?

Obávám se, že jediným záměrem francouzské ústavy zachovat povinnou konzultaci lidu při jakémkoli novém přistoupení k Evropě je ponechat na samotných občanech zodpovědnost za 45 let politické a diplomatické zbabělosti, která není přisouzená samotnému Turecku, ale pouze jeho vládě.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) I navzdory některým nesrovnalostem zůstává faktem, že Turecko je strategicky důležité pro dosažení snah EU, zejména v souvislosti se současnou prohlubující se krizí kapitalistického systému.

Zatímco přetrvávají pochybnosti o konečném postavení rovnoprávného člena EU nebo budoucí Středomořské unie, je jisté, že EU se snaží nalézt řešení, která by nejlépe plnila zájmy důležitých hospodářských a finančních skupin v hlavních zemích, zejména v Německu.

Turecko nabízí obrovský trh, který probouzí různé chuti a touhy. Je to rozlehlá země s velkým množstvím levné pracovní síly a s početnými odběrateli, kteří však nemají povolení připomínat si první máj, jak bylo možné nedávno pozorovat při krutém potlačení členů odborových svazů a demonstrantů tureckými bezpečnostními silami. Je to rozsáhlé území, které zaujímá důležitou geostrategickou pozici mezi Evropou, Asií a Blízkým východem, které sehrává důležitou úlohu při konfliktech týkajících se vlastnictví a přístupu k energetickým zdrojům Střední Asie (jako je projekt Nabucco) a které sehrává klíčovou roli v partnerství USA–NATO–EU.

Turecko je také zemí, jejíž orgány vojensky a nelegálně okupují část území členského státu EU, konkrétně Kypru.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. − (CS) V návrhu usnesení Evropského parlamentu je citována řada dokumentů. Chybí zde však základní konstatování. Tato země je kandidátskou zemí od roku 1963. Po celou dobu jsou diskutovány podmínky zahájení jednání. Tzv. kodaňská kritéria z roku 1993 v úvodních formulacích návrhu usnesení nenajdete.

Pokud se začteme do zprávy o pokroku Turecka v roce 2007 předložené EK, zjistíme, že přes konstatovaný pokrok není dosud aplikace přijatých zákonů v oblasti národnostních menšin na odpovídající úrovni. Pokud si uvědomíme, že cca 10 % práceschopného obyvatelstva Turecka pracuje v zemích EU, vidíme, že vztahy jsou již řadu let velmi rozsáhlé. Věc, která nás překvapí, je dosud velmi diskutabilní aplikace pravidel v ekonomické oblasti. Tato pravidla jsou sice formálně zahrnuta v turecké legislativě, při řešení konkrétních případů se však setkáváme s velmi „neevropským“ přístupem.

Lze konstatovat, že pokrok Turecka je významný, ale v řadě kapitol se rozdíl mezi Tureckem a většinou zemí EU (včetně balkánských států) dosud významně nezmenšil. Specifický vliv armády na politický systém země a silné postavení islámu sunnitského směru jsou pouze nejviditelnější znaky turecké společnosti, které ji od států EU odlišují. Zpráva poměrně věrně zobrazuje současný stav společnosti, v článku 12 však usnesení není vyvážené. Přesto GUE/NGL nebude hlasovat proti.

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Zpráva paní Oomen-Ruijtenové zobrazuje autismus vůdců Evropy v Bruselu, když odmítají skutečnost, že Turecko je asijská země.

Zaslepenost je vede k odmítnutí předvídatelných důsledků jeho přistoupení. S obyvatelstvem přesahujícím počet 100 milionů do roku 2020 bude mít Turecko největší počet obyvatel, a proto bude hlavním státem v evropských orgánech. To znamená, že náš Parlament podstupuje riziko, že mu nebude dominovat skupina PPE-DE nebo socialistická skupina, ale islamisté AKP. Turecko bude také zemí, která bude dostávat největší pomoc: turecké oblasti budou pohlcovat velkou většinu strukturálních fondů a deset milionů farmářů zničí společnou zemědělskou politiku.

Odmítnutí přijmout skutečnost také vede naše vlády k tomu, že ignorují přání lidu Evropy. Po tom, co se zavedla Smlouva o Ústavě pro Evropu ve Francii, kterou země v roce 2005 odmítla, pan Sarkozy je připravený odstranit článek 88.5 ústavy, čímž se bude o přistoupení nových členů EU rozhodovat v referendu.

Pokud se Bruselu podařilo prosadit přistoupení Turecka, měli bychom dát podnět, aby naše národy opustily takovouto organizaci, která by byla evropská, jen co se týká názvu, a měli bychom vybudovat novou Evropu, evropskou Evropu: Evropu národů.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. − (DE) Hlasovala jsem pro zprávu o pokroku Turecka na cestě k členství EU v roce 2007.

Při čtení německých novin Die Welt však musím vyjádřit své znepokojení, poněvadž Turecko, jež je zobrazováno jako umírněná islámská země, vydalo zákon, který zakazuje nákup a podávání vína ve sklenicích na veřejnosti.

Víno je evropský kulturní přínos, legálně se vyrábí ve většině členských států EU a je možné je konzumovat ve všech členských státech.

Takovýto zákon je neslučitelný s plným členstvím v EU. Všechny legálně vyrobené produkty – které zahrnují i víno – jsou zboží, jejichž volný pohyb v rámci vnitřního trhu musí být zabezpečený. Takovýto zákaz také porušuje antidiskriminační pravidla EU. Země, která omezuje volný pohyb jakéhokoli legálně vyrobeného zboží z jiných členských států, nemůže být plným členem EU.

Předseda vlády pan Erdoğan se zavázal, že rok 2008 bude rokem reforem, které učiní z Turecka moderní demokracii založenou na sekulárním státě a pluralitní společnosti.

Vzhledem k tureckému zákazu prodeje a konzumace vína ve sklenicích musím položit otázku, zda tento příslib neznamená jen „slova, obyčejná a neúčinná slova“.

  David Martin (PSE), písemně. − Zpráva paní Rii Oomen-Ruijtenové o pokroku Turecka za rok 2007 je komplexní a podněcující analýzou o pokroku země na cestě k přistoupení. Vypadá to tak, že Turecko udělalo pokrok v oblastech, jako jsou svoboda projevu a reforma soudnictví. Rovněž jsou vítány návrhy vlády uskutečnit reformu článku 301, který je překážkou naprosté demokratické svobody v zemi. Samozřejmě je zapotřebí dalšího úsilí v oblastech, které se týkají práv menšin v zemi, a zájem o současný případ, kterým se zabývá Ústavní soud. Podporuji doporučení zprávy a hlasoval jsem pro zprávu.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. − (SK) Vítám zprávu kolegyně Oomen-Ruijtenové k pokroku Turecka za rok 2007, která vyzývá tureckou vládu ke splnění všech reformních slibů a modernizaci země. Zároveň bych chtěl zdůraznit svůj dlouhodobý názor, který je i názorem velké většiny Evropanů, že EU by neměla Turecku nabízet perspektivu plného členství. Turecko se nachází jak geograficky, tak i kulturně a duchovně mimo prostor evropské identity. Navíc rozpočet není a nebude schopný snést zátěž, kterou by způsobilo plné členství Turecka. Podporuji však vizi vybudování úzké spolupráce, tzv. strategického partnerství mezi EU a Tureckem. V tomto smyslu vnímám i význam předložení zprávy.

Oceňuji, že Turecko dosáhlo v roce 2007 určitého pokroku ve více oblastech. Nadále však přetrvává velmi žalostná situace v oblasti dodržování lidských práv. V kontextu této zprávy bychom měli důrazněji naléhat na zlepšení postavení národnostních menšin (zejména kurdské) a na nastolení naprosté svobody slova a náboženské svobody. V této souvislosti chci vyjádřit svou podporu výzvě k úplnému zrušení článku 301 tureckého trestního zákona a k okamžitému povolení znovuotevření pravoslavného semináře v Halki. Je třeba také požadovat, aby Turecko očistilo svou historickou paměť a přiznalo skutečnost arménské genocidy, stejně jako protiprávnost svého vojenského zásahu na Kypru.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Turecko znovu ukazuje, že není připraveno na členství v EU, protože potlačuje své menšiny, uskutečňuje letecké útoky na sousední země a nejnověji nesouhlasilo se jmenováním vedoucí rakouské archeologické skupiny na výkopové práce v Efezu, podle všeho z důvodu protitureckých poznámek, které vyjádřil člen její rodiny. Drobné změny trestního zákona, které zakazují ponižování a hanobení Turecka a Turků, odvádějí pozornost Bruselu od používání násilných prostředků proti demonstrantům a od vojenského útoku proti severnímu Iráku.

Vzhledem k nedostatečné připravenosti Turecka na členství v EU je jedinou možností přerušení přístupových jednání; alternativou by mohlo být vedení rozhovorů o privilegovaném partnerství.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Každá zpráva o Turecku je vyjádřením imperialistické konkurenční koncepce EU v souvislosti s touto zemí. Tato konkrétní zpráva si zvolila, že podpoří tureckou vládu tím, že se pokusí přehnaným způsobem zdůraznit pokrok, který Turecko udělalo v různých oblastech, což je však v rozporu se skutečností. Jako obvykle zpráva opěvuje demokratická práva, a to i navzdory dobře známé autokratické a represivní politice turecké vlády, jak nedávno potvrdilo kruté potlačení demonstrací při příležitosti prvního máje. Zpráva toleruje tureckou politiku namířenou proti Kurdům.

V zprávě se nepřímo podporují turecké útoky na území Iráku. Zatímco se odsuzuje „násilí“, kterého se dopustilo PKK a „jiné teroristické skupiny“, turecké armádě se pouze doporučuje, aby se nezúčastňovala jakýchkoli „nepřiměřených vojenských operací“.

Ve zprávě se úmyslně přehlíží přetrvávající turecká okupace Kypru. Zpráva se vyhýbá tomu, aby kategoricky a bezvýhradně požádala o stažení tureckých vojenských sil.

Ve zprávě se vítá aktivní účast Turecka v imperialistických misích a zásazích EU a NATO. Vzhledem k postavení Turecka v imperialistickém systému a jeho konkurenceschopnosti v širším prostoru se EU snaží využít proces přistoupení ve svůj prospěch s cílem získat kontrolu energetických a geostrategických zdrojů v stejném prostoru.

Z tohoto důvodu hlasuji proti zprávě.

  Lydie Polfer (ALDE), písemně. – (FR) Zpráva paní Oomen-Ruijtenové je mimořádně vyvážená: vítají se legislativní iniciativy, které uskutečnily turecké orgány v procesu pokračování reforem, ale stejně tak se na Turecko naléhá, aby urychlilo tempo reforem, jejichž cílem je zaručit respektování zásad právního státu.

Podobně musí být nastolena i kurdská otázka včetně jejích kulturních a hospodářských aspektů.

Rovněž se musí v novém návrhu ústavy zakotvit i otázka rovných příležitostí pro ženy.

Turecká vláda je také vyzývána, aby respektovala pluralismus a náboženskou různorodost v sekulárním demokratickém státě.

Jednání mohou pokračovat, pouze pokud se budou držet zásad a hodnot Evropské unie.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Pokrok uskutečněný v nedávných letech v různých oblastech společnosti, hospodářství a politiky, nám dává dobrý důvod k tomu, abychom si všimli, jak touha připojit se k Evropské unii může úspěšně vést k důležitým reformám v zemích, kde ta možnost existuje. Protože to platí i pro Turecko a protože jednání vždy zůstala otevřená, už není zapotřebí zdůrazňovat, jak důležité je naplno využít tuto příležitost, s cílem podpořit nejkomplexnější a nejdůležitější reformy v Turecku, a to bez ohledu na výsledek jednání.

Vedle uznání, které se nachází v této zprávě – a rovněž vedle prohlášení vydaných vysokými úředníky EU, zejména předsedou Komise –, nemůžeme nebýt znepokojeni soudním řízením proti straně AKP. I když upřednostňujeme skutečnost, že se neuskutečnil žádný vojenský zásah, stále litujeme této snahy získat prostřednictvím soudů to, co odmítly volební urny. Na druhé straně, přetrvávající pochybnosti o skutečných úmyslech strany AKP jsou také znepokojující. Ochrana náboženské svobody, tak jako ji chápeme v Evropské unii, si zaslouží naši dohodu. Rozsáhlé zavedení jednoho náboženství do celé společnosti by bylo nepřijatelné.

  Toomas Savi (ALDE), písemně. − V souvislosti s podpořením zprávy bych rád připomněl, že první projev, který jsem přednesl v tomto Parlamentu 13. prosince 2004, se týkal pokroku Turecka na cestě k přistoupení a trval na tom, že dříve než vůbec budeme zvažovat členství Turecka, by Turecko mělo nejprve uznat legitimní vládu řeckých Kypřanů, přiznat arménskou genocidu z roku 1915 a zlepšit situaci největšího národa na světě bez státní příslušnosti, Kurdů.

Během čtyř let se nevyřešil ani jeden z těchto problémů. Ve vztahu Turecka ke Kypru nenastal žádný výrazný pokrok, žádný náznak ochoty přiznat zločiny minulosti. Namísto toho turecká armáda uskutečňuje bez povolení tureckého parlamentu genocidu proti Kurdům. Evropská unie musí zaujmout tvrdší stanovisko k Turecku a zastavit jednání, pokud se nevyřeší výše uvedené problémy.

  Jacques Toubon (PPE-DE), písemně. – (FR) Francouzská delegace UMP hlasováním proti zprávě Výboru pro zahraniční věci o situaci v Turecku chtěla naznačit, že Komise, vlády členských států a Evropský parlament konají nesprávně, když i nadále živí iluzi o přistoupení Turecka.

UMP není proti zprávě paní Rii Oomen-Ruijtenové, která je vynikající prací, ale proti odmítnutí vzít v úvahu realitu Turecka a jeho politiku, která je v rozporu s projektem evropské integrace.

  Dominique Vlasto (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti této zprávě a navrhovanému usnesení s cílem vyjádřit ještě jednou svůj nesouhlas s principem přistoupení Turecka k EU. Evropská komise, vlády členských států a Evropský parlament jednají nesprávně, když i nadále živí tuto iluzi, kterou klamou turecké, stejně jako evropské obyvatele. Odmítám se přistoupit k politickému postoji, který nezohledňuje realitu Turecka a jeho politiku, jež je v rozporu s projektem evropské integrace.

Pokud Evropa představuje prostor společných hodnot, nemůžeme zavírat oči před znepokojujícími sklony tureckých orgánů týkajícími se zásad právního státu, svobody projevu a myšlení nebo respektování práv menšin. Příliš ohleduplná příprava tureckých orgánů v souvislosti s jejich povinnostmi je strategická chyba, která je oddaluje od uskutečňování pokroku, nikoli od přistoupení k EU, ale od toho, aby mohl turecký lid využívat svá základní práva a sociální a hospodářský rozvoj v Turecku.

Privilegované partnerství pomůže Turecku splnit tyto cíle s ohledem na integritu obou stran.