Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 21. května 2008 - Štrasburk

16. Přezkum průmyslové politiky v polovině období - příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0167/2008), kterou předložila paní Jordan Cizeljová jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o přezkumu průmyslové politiky v polovině období – příspěvku ke strategii EU pro růst a zaměstnanost (2007/2257(INI)).

  Romana Jordan Cizelj, zpravodajka. − (SL) Novinky týkající se formulace lisabonské strategie našly mezi evropskými občany velkou odezvu.

Brzy jsme si uvědomili, že stanovené cíle byly z časového hlediska příliš ambiciózní, ale samotná myšlenka byla zveřejněna a předložena Evropě a světu. V roce 2005 jsme ji mírně upravili, když byla připravena nová lisabonská strategie, která byla stále ambiciózní, ale mnohem realističtější. V té době Komise také připravila integrovaný přístup v oblasti průmyslové politiky.

V současnosti hodnotíme, jakého pokroku se dosáhlo a jakým způsobem je zapotřebí pokračovat dále. Přestože průmyslová politika patří do pravomocí členských států, evropská opatření, podpora rozvoje a hospodářského růstu mají v této oblasti významný vliv. Průmysl stimuluje vytváření společnosti založené na vědomostech, což stimuluje výzkum, vývoj a inovace, a zároveň je i spotřebitelem výsledků těchto činností.

Když se rozhodujeme o iniciativách na evropské úrovni, musíme zohledňovat jen prioritní oblasti společných činností. A tedy, co má skutečně význam? Která témata pokládá Evropský parlament za prioritní?

Chtěla bych říci, že vítáme zprávu Komise o činnosti, která byla vykonána, a zdůrazňujeme prioritní oblasti našich budoucích aktivit.

V první řadě jsou prioritními oblastmi nepochybně změna klimatu a trvale udržitelný růst. Závazky týkající se významného omezení objemu emisí skleníkových plynů se nevztahují jen na energetiku a dopravu. Mají velký vliv i na průmysl, bez čehož není rozvoj tzv. nízkouhlíkové společnosti možný. Trvale udržitelný průmyslový rozvoj proto vyžaduje koordinaci, soudržnost a soulad.

Musíme se sami sebe ptát, jakou podporu vyžaduje průmysl pro účely vývoje ekologičtějších technologií. Jak ho můžeme podpořit k využívání účinnějších technologií? Jaké jsou správné mechanismy na to, abychom se vyhnuli poškození konkurenceschopnosti nebo výběru pro spotřebitele? Jak se zachováme za hranicemi Unie?

Naším cílem je zamezovat globálnímu oteplování, a proto není přesouvání technologie produkující velký objem emisí do třetích zemí přijatelné. Změna klimatu je pro evropské hospodářství příležitostí, ne hrozbou.

Další prioritní oblastí musí být zabezpečení přírodních surovin a péče o zodpovědné nakládaní s přírodními zdroji. Neharmonizovaná činnost členských států může vést k rivalitě a v dlouhodobějším horizontu může oslabit vnitrostátní hospodářství. Z tohoto důvodu očekávám, že Evropa bude jednat harmonizovaně, přičemž využije silnou mezinárodní složku.

Před námi je ještě velmi mnoho práce, abychom vytvořili přijatelnější prostředí pro malé a střední podniky. Evropa se jim skutečně otevře, jen pokud nebudou konfrontovány s novými, rozdílnými a komplikovanými postupy a překážkami v každém členském státě.

Proto očekávám více jednotnosti, harmonizace a snižování administrativního zatížení na evropské, stejně jako na vnitrostátní úrovni. Očekávám opatření, která poskytnou ještě větší stimul pro osobní iniciativu. Zároveň očekávám změny v evropském hodnotovém systému vedoucí k podpoře evropské společnosti při přebírání většího rizika.

Evropská společnost oceňuje přijímání a vytváření nových poznatků, výzkumu a inovace. Právní rámec se tomu musí přizpůsobovat. Musíme zformulovat přiměřené postupy na ochranu práv duševního vlastnictví. Musí být evropské a je třeba je přijmout v rozumně rychlém čase. Nezbytné finanční prostředky by neměly být překážkou činnosti, přičemž mám na mysli takzvaný patent Společenství.

Vážené dámy a pánové, pane komisaři, uvedla jsem jen několik priorit, které jsou předložené v naší zprávě. Nyní se budu těšit na další diskusi, která, jak jsem si jistá, bude produktivní, a vyzývám vás, abyste prezentovali svá stanoviska, která podobně jako vaše pozměňovací návrhy ve výrazné míře přispějí k hodnotě této zprávy.

Děkuji.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, před třemi lety jsme modernizovali průmyslovou politiku EU a vytvořili jsme z ní základní kámen naší celkové hospodářské strategie.

Dnes můžeme říci, že to bylo správné rozhodnutí. Evropský průmysl je schopnější, pokud jde o ochranu jeho podílu na trhu. Vynikající výkony evropského průmyslu v oblasti vývozu přispívají k makroekonomické stabilitě, dokonce i v kritických obdobích.

Na základě hodnocení v polovině období jsme vám předložili časový plán a pracovní plán na nejbližší léta. Chtěl bych vás požádat, abyste tento plán podpořili. Chtěl bych poděkovat paní Jordan Cizeljové za vypracování této zprávy a pochopíte, proč mě skutečně potěšila a chtěl bych vyjádřit potěšení i nad tím, že tato zpráva je nám tak velmi nakloněná a poskytuje nám takovou výraznou podporu. Podobně jako já, i zpravodajka vidí hlavní funkce průmyslové politiky ve vytváření správných podmínek pro podniky, čímž se Evropská unie stává trvale udržitelnou atraktivní lokalitou pro průmyslové odvětví a čímž se posiluje naše průmyslová základna, díky čemu bychom měli i my v budoucnosti disponovat dostatečně kvalitními a bezpečnými pracovními místy ve výrobě. Průmyslová politika 21. století se už vůbec nepodobá tomu, co se kdysi nazývalo průmyslovou politikou. Dovolte mi jasně zopakovat, že naše průmyslová politika vychází z premisy, že naše podniky musí čelit konkurenci a my je nemůžeme ochraňovat před touto konkurencí a samozřejmě to ani dělat nechceme.

Naší úlohou není chránit průmyslové odvětví. Naší úlohou je poskytnout mu podmínky, v nichž může naplno rozvinout svůj potenciál. Těší mě, že se ve zprávě Parlamentu schvalují nejenom cíle naší průmyslové politiky, ale i metoda, kterou se jich snažíme dosáhnout. Tato metoda je založená na kombinaci iniciativ více odvětví s iniciativami jednoho odvětví.

Určitě existuje potřeba jednat v mnoha oblastech, které mají velký vliv na evropský průmysl jako celek. Dovolte mi uvést jen tři příklady, konkrétně snižování administrativního zatížení evropských podniků, posílení jejich inovační kapacity a podpora podnikatelské kultury. Na druhé straně tu existují záležitosti, které se týkají jen jednotlivých odvětví.

Dovolte mi připomenout, že jsme zavedli systém, v jehož rámci se zabezpečuje bezpečná výroba a uvádění chemických látek na trh v Unii. Jen nedávno jsme zavedli komplexní balíček opatření zaměřených na posílení evropského obranného průmyslu a existuje tu i ambiciózní program, který byl přijat právě tento týden, zaměřený na zjednodušení právních ustanovení upravujících odvětví automobilového průmyslu.

A do tohoto seznamu příkladů bych mohl přidávat další. Všechny tyto záležitosti byly dosaženy v úzkém partnerství nejen s průmyslem, ale i se všemi skupinami zainteresovaných stran. Připisuji velký význam skutečnosti, že jsme toho dosáhli spolu s Parlamentem, s odborovými svazy a s organizacemi pro životní prostředí a se spotřebitelskými organizacemi v otevřených, transparentních a ověřitelných procesech.

Nesouhlasím s myšlenkou vytváření průmyslové politiky za zavřenými dveřmi nebo v uzavřených místnostech. Evropský průmysl je důležitým hnacím motorem inovace v Evropě a absolutně klíčovým faktorem při zabezpečování našeho postavení v rámci světového obchodu, a proto si jeho výsledky zasluhují uznání a chválu. Zasluhují si opatření zaměřená na posílení schopnosti evropského průmyslu udržet si svou výkonnost v budoucnosti v nejvyšší míře a zasluhují si úsilí z naší strany vynaložené na řešení výzev, kterým budeme v blízké budoucnosti čelit. Tyto výzvy samozřejmě vyplývají z nashromáždění energie hospodářské globalizace – neměli bychom mít o ní žádné iluze. To, co jsme měli možnost dosud vidět, je jen začátek.

Podobně je tomu i v případě technologické změny a rychlosti, v jaké k ní dochází, se všemi důsledky na produktivitu, struktury a pracovní místa a samozřejmě i v případě stále důležitější otázky způsobů, jimiž naše cíle v oblasti klimatu a životního prostředí mají vliv na naši průmyslovou politiku. V této oblasti jsou potřebné úpravy a budeme se jim v blízké budoucnosti věnovat.

Z tohoto důvodu je nejbližší největší iniciativou, která bude předložena do konce tohoto měsíce, iniciativa pro trvale udržitelný průmyslový rozvoj, pro trvale udržitelnou průmyslovou politiku a pro trvale udržitelnou průmyslovou výrobu. Politickým cílem je uplatňovat integrovaný přístup, který zahrnuje politiku životního prostředí, zaměstnanosti a průmyslovou politiku. Chceme silné hospodářství, bezpečná pracovní místa, nižší míru energetické závislosti a čisté životní prostředí. Cesta k dosažení těchto cílů spočívá ve výrobcích a postupech, které jsou inovativní a určené na pokrytí budoucích potřeb, v nižší míře znečištění životního prostředí v Evropě a ve větší podpoře jiných regionů v jejich zásadním úsilí vyrovnat se se změnou klimatu za pomoci moderní technologie vyrobené v Evropě. Touto cestou jsme se rozhodli jít v rámci naší průmyslové politiky.

Kromě toho jsme také začali s novými iniciativami týkajícími se průmyslových seskupení a zkušebních trhů. Představil bych vám akční plán na normalizaci a přezkoumal bych způsoby, jimiž může průmysl dosáhnout kvalitnější a konkurenceschopnější služby. Byly zahájeny dvě nové iniciativy pro jednotlivá odvětví. První se zaměřuje na problémy typické pro potravinový průmysl, který má dnes velký význam samozřejmě vzhledem k rostoucím cenám potravin, přičemž druhá iniciativa se týká výzev, jimž čelí další z evropských klíčových průmyslových odvětví, konkrétní odvětví elektrotechniky.

V konečném důsledku se domnívám, že můžeme říci, že naše průmyslová politika je na dobré cestě směřující k vytvoření správných podmínek pro prosperitu evropských podniků. Dovolte mi zopakovat, že naším cílem není zasahovat nebo upřednostňovat určité hospodářské subjekty, ani se nesnažíme zprostit členské státy jejich odpovědnosti. Naším cílem je partnerství, optimální koordinace a společné dosažení společných cílů.

Jsme v procesu užšího propojování průmyslové politiky Evropské unie s politikami členských států a těší mě, že Parlament také poskytl svou podporu tomuto úsilí.

  Jerzy Buzek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Vážený pane předsedající, chci poblahopřát paní Jordan Cizeljové k vynikající a velmi komplexní zprávě. Zpráva se věnuje všem oblastem, kterým by se měla věnovat. Také bych chtěl poděkovat panu Verheugenovi, místopředsedovi Evropské komise, za prohlášení, které nám právě přednesl a které v jeho celistvosti podporuji. Chtěl bych začít připomenutím tomuto Parlamentu, že jednou někdo řekl, že nejlepší průmyslovou politikou je žádná průmyslová politika. Naštěstí jsme se dostali dále a věci se jeví jinak. Mělo by se připomenout, že lisabonská strategie se vztahuje hlavně na průmyslovou činnost. Týká se výroby, výrobků a konkurenceschopných výrobků a týká se všech podniků, od malých a středních podniků po velké koncerny. Domnívám se, že existuje pět důležitých bodů, které se vztahují na náš průmysl, od nejmenších po největší podniky. Tyto body tu už dnes byly zmíněny, ale já bych je chtěl zdůraznit.

Prvním je inovace. V tomto případě se zjevně volá po výzkumu a vývoji, ale ten představuje samostatnou záležitost, k jejímuž řešení Evropská unie přistupuje ve svém sedmém rámcovém programu, stejně jako v národních programech. Existuje tu však několik velmi důležitých požadavků, konkrétně požadavek na vytvoření makroekonomických podmínek potřebných na zabezpečení toho, aby inovace spolu s novými technologiemi byla na trhu úspěšnější než například státní pomoc.

Druhou záležitostí je vytvoření vhodných podmínek pro bankové operace a podporování bank, aby poskytovaly úvěry s vysokou mírou rizika, protože inovace v sebe riziko zahrnuje.

Za třetí musíme bojovat proti monopolům na našem trhu. V současnosti se právě na toto téma diskutuje v souvislosti s volným trhem s energiemi. Všichni si uvědomujeme, že jde o složitou otázku. Navzdory tomu musíme současně chránit náš trh před dumpingem přicházejícím ze zemí mimo Evropské unie.

Za čtvrté musíme zjednodušit právní předpisy a uskutečňovat zásadu lepší právní úpravy. Měli bychom podpořit všechny činnosti, které v této souvislosti přijme Evropská komise a pan komisař Verheugen.

Za páté musíme vytvořit základnu pro skutečnou solidaritu, pokud jde o energie a suroviny. Bez ní totiž neexistuje průmyslový rozvoj. Kromě toho je zapotřebí na úrovni Unie zavést dalekosáhlou normalizaci a koordinaci politik, které by byly propojeny s politikami členských států.

Každý členský stát uplatňuje určitý způsob koordinace své regionální politiky na vnitrostátní úrovni. Podobně by měla být politika každého členského státu koordinována shora. Mou závěrečnou poznámkou je, že bychom měli uplatňovat ustanovení týkající se ochrany životního prostředí a ochrany klimatu. Naším záměrem je i nadále zastávat vedoucí místo v této oblasti, ale v zájmu našeho průmyslu musíme postupovat opatrně.

  Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE. – (RO) Chtěla bych poblahopřát paní Cizeljové a poděkovat jí za otevřenost, kterou prokázala během přípravy této zprávy. Předložila jsem čtyři pozměňovací návrhy, které můžeme nalézt v odstavcích 18 a 27 této zprávy.

Chtěla bych začít upozorněním na potřebu sladění průmyslového rozvoje se zkvalitňováním systémů sociální ochrany. Všichni zaměstnanci pracující v průmyslu by měli mít zabezpečené důstojné pracovní podmínky. V odstavci 18 zprávy paní Cizeljové se Evropský parlament domnívá, že průmyslový rozvoj je úzce propojený s dostupností efektivní dopravní infrastruktury na evropské úrovni. Rozvinutá dopravní infrastruktura umožní rozvoj průmyslových zón včetně těch, které se nacházejí mimo města. Členské státy mohou využívat fondy regionálního rozvoje na vytvoření průmyslových a technologických parků ve venkovských oblastech, které jsou v blízkosti městských aglomerací.

Prostřednictvím dalšího pozměňovacího návrhu, který jsem předložila, jsem požádala Komisi a členské státy, aby podporovaly a urychlily realizaci projektů, které Evropská rada prohlásila za projekty evropského zájmu pro energetickou bezpečnost a diverzifikaci zdrojů energií Evropské unie. V odstavci 27 zprávy Evropský parlament upozorňuje na potřebu dalších investic do vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu. Průmyslový rozvoj a konkurenceschopnost evropských výrobků závisí na kvalitě lidských zdrojů a úrovni jejich odborné přípravy, stejně jako na inovacích obsažených v nových výrobcích.

Bohužel na úrovni Evropské unie, a to navzdory programům Společenství pro výzkum a finanční prostředky vyčleněné na tyto programy, se do aplikovaného výzkumu investuje jen velmi málo a platí to zejména pro malé a střední podniky. Ty čelí těžkostem při poskytování spolufinancování, které je požadované pro účely jejich účasti na rámcovém programu pro výzkum. V této souvislosti se domnívám, že bankový systém by mohl připravit finanční nástroje, které by ulehčily účast malých a středních podniků na rámcových programech pro výzkum.

  Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dovolte mi začít vyjádřením poděkování Romaně Jordan Cizeljové, která se ve své zprávě skutečně věnuje všem aspektům moderní průmyslové politiky a zdůrazňuje zvláštní význam vytvoření správných základních podmínek. Jsem jí za to velmi vděčný. Na této zprávě se nám dobře spolupracovalo.

Ve své důvodové zprávě jste, paní Jordan Cizeljová, prohlásila, že obecně vzato je průmysl v EU zdravý a dynamický. Ano, dokonce jsme svědky renesance takzvaného starého hospodářství (old economy). Já osobně pocházím z velmi industrializovaného státu. Nikdo by si nikdy nebyl pomyslel, že například ocelářství začne znova náhle prosperovat. Představujeme energickou globální sílu. Situace v našem průmyslu je silná a naše vlajková loď, euro, nám skutečně pomohla přeplavat přes úžiny. Navzdory tomu a navzdory pevné průmyslové základně a obnovení investiční činnosti v Evropě si uvědomujeme, že vítr se obrací. Rychlost technologických změn je závratná. Otázkou je, jakým způsobem bychom k tomu všemu měli přistupovat. Je skutečně pravý čas na to, abychom prováděli střednědobé hodnocení naší průmyslové politiky?

Bez surovin a levné pracovní síly, jimiž nedisponujeme, se dostaneme pod konkurenční tlak, který nemusíme unést za předpokladu, že nebudeme kreativní. Z tohoto důvodu bych chtěl poblahopřát Komisi v první řadě k tomu, že rok 2009 vyhlásila za Evropský rok kreativity a inovace. Co to však znamená? Inovace, jak velmi dobře víme, musí být mnohem efektivnější, aby dokázala přeměnit vědomosti na bohatství. Zřídili jsme Evropský inovační a technologický institut, nebo abych byl přesnější, brzy ho zřídíme, a ten představuje dobrý základ. Kreativní lidé ve světě však nejen opouštějí Evropu, v současnosti odcházejí už i ze Spojených států. Měli byste si přečíst knihu Richarda Floridy, v níž se zamýšlí nad touto situací. Co se děje s třídou kreativních lidí ve světě? Kreativní lidé se usadí na místech, která splňují tři kritéria, jež Florida nazývá třemi T – technologií, talentem a tolerancí. Otázkou je, zda se tato tři T nacházejí v dostatečném množství tu, v Evropě. Domnívám se, že jsme prostřednictvím sedmého rámcového programu a Evropského inovačního a technologického institutu položili dobré základy, ale stále to nestačí. Musíme toho udělat ještě mnohem více. Na zmíněná tři T je zapotřebí vyčlenit více finančních prostředků. Seskupení jsou dobrou iniciativou. Je však důležité, aby byly vybrány správné specializace. Iniciativa zaměřená na seskupení musí být soudržná, stejně jako celá průmyslová politika EU, a musí být přiměřená a vyvážená.

V případě automobilového průmyslu samozřejmě můžeme konstatovat jistý nedostatek soudržnosti, uvědomujeme si, že v jistých oblastech přitahujeme závity až příliš. Souvisí to s naší politikou ve vztahu ke změně klimatu, z níž se ve stále větší míře stává fanatická morální křížová výprava, která Evropu nutí vytvářet pravidla v oblasti životního stylu, která občas zacházejí příliš daleko. Jak jinak by bylo možné, že emise CO2 z výfuků se penalizují čtyřiadvacetkrát přísněji než emise z komínů? Musíme zabezpečit, pane komisaři Verheugene, aby politika EU byla soudržná. Nemůžeme představovat vedoucí trh a vlastnit 80% podíl světového trhu s luxusními vozidly, a navzdory tomu si tahat koberec zpod vlastních nohou přesně ve stejném segmentu trhu. Musíme si dávat pozor na to, abychom jednali soudržně.

  Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, hodnota práce zpravodajky si zasluhuje uznání v plné míře. V daném přezkumu je prezentován povzbudivý obraz stavu mnoha průmyslových odvětví v Unii. Musíme však zohlednit výzvy, kterým naše Společenství čelí. Tyto výzvy souvisejí zejména s tempem technologické změny, zejména pokud jde o nové materiály, s potřebou úspory energie a vody, s ochranou životního prostředí, stejně jako s demografickou situací, která ovlivňuje pracovní trh. Musíme zlepšit náš přístup k realizaci inovativních řešení ve všech oblastech včetně technické a organizační, právní a finanční sféry. Současné právní, administrativní a byrokratické překážky poškozují konkurenceschopnost našich průmyslových výrobků. V této souvislosti je zapotřebí nastolit otázku přechodu od myšlenky k výrobě, podobně jako téma patentů a evropských objevů. Musí se vynaložit všechno úsilí na navrhování řešení, která budou přijatelná pro malé a střední podniky, stejně jako pro velké podniky. Evropské výrobky musí být úspěšné díky svému designu, provedení, vynikající kvalitě, kreativitě a nejlepším službám.

  Jacky Hénin, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jediným cílem této zprávy a dnešních diskusí je prostě zakrýt nápadnou realitu převládající v Evropské unii. Průmysl prochází kritickým obdobím a škody, které tato krize působí, jsou vážné. Poskytnuté údaje jsou v každém případě neskutečné: 80 %, 73 %. Také bychom je mohli nahradit miliardami eur, abychom se mohli každému pochlubit. Nikoho však neoklamou. Neslouží ničemu jinému než skrytí skutečného stavu.

Jednou z největších obav průmyslu jako takového je, že jediná skutečnost, která má váhu, je zisková marže. Ohrožený druh kapitánů průmyslu dnes nahradily monotónně hovořící automaty. Nezáleží na tom, jaké rozhodnutí se přijímají a jaké následky mají pro ženy a muže v Evropě, zisk musí být co nejvyšší a musí přijít hned.

Velmi dobře si uvědomuji, že někteří lidé mi řeknou, že dosud nikdy průmysl tolik neinvestoval, nevyráběl, nevyměňoval a nevydělával. Je to pravda, ale jaký význam má obrovská finanční odměna, která směřuje k hrstce lidí, když většina trpí a hledí na to, jak se její malé sny rozplývají?

Nemůžeme nevidět, že v této zprávě vůbec nefiguruje téma zaměstnanosti, podobně jako koncepce územního plánování, potřeb obyvatelstva, zdaňování a sociálních záležitostí. Skutečností je, že komerční úspěch hlavních průmyslových skupin v Evropě dnes přispívá v historicky nejnižší míře k rozvoji EU. Velké evropské skupiny mění působiště a stěhují se do zemí, které uplatňují dumping, pokud jde o mzdy, sociální zabezpečení, zdravotnictví, daně a životní prostředí, zatímco EU odmítá přijmout průmyslovou politiku.

Takováto politika dusí i malé a střední podniky a povzbuzuje je k tomu, aby dělaly přesně totéž. Je to důkaz, že to není…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Předsedající. − Vážený pane Henine, časový limit jsme nestanovili my, ale vaše skupina. Bohužel svou minutu a třicet vteřin jste vyčerpal. A tedy, pokud chcete protestovat, pošlete námitku své skupině.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Evropa správným způsobem staví hodně na udržení a posílení konkurenceschopnosti a my víme, jakým způsobem si máme udržet náš podíl na trhu v zásadních odvětvích, jak však právě řekl pan komisař, jsme jen v první vlně globalizace. Skutečně musíme být velmi ostražití a připravení.

A potom je tu otázka nové kombinace výzkumu, vývoje a výroby a prodeje inovativních výrobků způsobem, který je v konečném důsledku ziskový. Ve zprávě paní Jordan Cizeljové se skutečně zdůrazňují správní záležitosti. Musíme odstranit byrokracii a ve skutečnosti musíme více diskutovat o větší účinnosti zákonů a právních předpisů. V akčním programu se na to poskytuje prvotní stimul, ale chtěl bych o to upřímně požádat. Pro průmyslové odvětví je ještě stále náročné zorientovat se v typických evropských nástrojích. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace a sedmý rámcový program jsou ústředními nástroji řízenými z nejvyšší úrovně, o nichž Brusel rozhodl. Strukturální fondy jsou na základě své povahy decentralizované. Všechny mají vlastní vstupní dveře, vlastní kritéria, dokážete je pojmenovat.

Chtěl bych říci, že by mělo existovat lepší propojení, větší koordinace, větší výběr priorit a jejich definic, dokonce i v rámci Evropské komise. Potom bych viděl výsledky v regionech. Viděl bych, jak se v úspěšných odvětvích podniky seskupují. Minulý měsíc jsme v mém regionu zřídili úřad, místo jednotného kontaktu, pro různé nástroje a takovýto postup věci vyjasňuje.

Na závěr bych chtěl říci, že fragmentace a byrokracie jsou nepotřebné. Potřebujeme vědět, co chceme, a to také zvyšuje viditelnost pro podniky a veřejnost, což je skutečně potřebné. Je třeba říci, že Evropa si dobře vybrala a správně realizovala svůj výběr. V této souvislosti toho chceme ještě mnoho.

  Bogusław Liberadzki (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, pane komisaři, velmi mě potěšilo prohlášení, které tu právě přednesl pan komisař. Chtěl bych poukázat na tři body, které v něm uvedl. V první řadě jste, pane komisaři, zdůraznil, že musíme individualizovat náš přístup k určitým odvětvím dopravy. V druhé řadě jste prohlásil, že určité regiony vyžadují větší pomoc. A potom jste hovořil o záležitosti související s inovací.

Některé součásti našeho průmyslu působí na světové úrovni a jiné na úrovni místní. Chtěl bych zmínit loďařský průmysl. Obvykle se toto průmyslové odvětví spojuje s pobřežními oblastmi. Jde však o jedno z odvětví, které na světové úrovni bojuje s těžkostmi. Tato krize se dotkla nejen Polska, ale například i Malty spolu s jinými členskými státy Evropské unie.

Pane komisaři, smlouvy jsou uzavřené na několik let. Před třemi lety nikdo nepředpokládal, že hodnota dolaru vůči euru klesne. Také nikdo nepředpokládal, že hodnota dolaru a eura klesne například ve vztahu k polskému zlotému. Vedlo to k velmi vážným hospodářským problémům. Žádám vás, pane komisaři, abyste se věnoval ochraně evropského loďařského průmyslu prostřednictvím politiky Evropské unie, aby bylo možné zabezpečit ochranu přesně v rámci této globální situace, v souvislosti s konkurencí čínských a indonéských loděnic. Jsem si jistý, že toto je pro vás srdeční záležitostí, pane komisaři, neboť jste držitelem čestného doktorátu Univerzity ve Štětíně.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Realizace průmyslové politiky EU, která patří do pravomocí členských států, čelí množství překážek, které jí brání v dosahovaní lepších výsledků a vyšší míry konkurenceschopnosti. Zdůrazním jen některé z nich, právní úpravu a trvale udržitelný rozvoj.

Průmysl v Evropě trpí nadměrnou regulací a byrokracií. Malé a střední podniky podstupují tohoto utrpení nejvíce vzhledem k nezvládnutelnému administrativní zatížení.

Malé a střední podniky představují víc než 90 % všech podniků. Jsou známé svou inovací, dynamikou a flexibilitou a významnou úlohou, kterou sehrávají při snášení konkurenčního tlaku, stejně jako při tvorbě nových pracovních míst. Proto vyzývám Evropskou komisi a členské státy, aby zavedly hlavní změny a zjednodušily regulační prostředí pro malé a střední podniky.

Trvale udržitelný rozvoj je horizontálním rozměrem všech politik EU. V EU se musíme snažit o dosažení přechodu k průmyslu, který je založen na produkci nízkého objemu CO2 a na účinném využívání zdrojů, které umožní snížení znečistění životního prostředí, vývozu znečištění do třetích zemí a vlivu na změnu klimatu. Trvale udržitelný rozvoj by měl vycházet z nových technologií, a proto by se mělo zkvalitnit financování vědeckého výzkumu, neboť v této oblasti zaostáváme za Spojenými státy a Japonskem. Navzdory tomu by však měla být snížena cena patentů, s cílem rozšířit inovaci.

Přestože průmyslová politika patří do vnitrostátních pravomocí, už dříve jsem naléhavě žádala Komisi, aby na sebe vzala výraznější úlohu, zejména při vypracovávání studií a prognóz spolu s přípravou doporučení pro vlády týkajících se oblastí, ve kterých je zapotřebí dosáhnout konkurenceschopnosti, což je velmi důležité vzhledem k přesouvání výroby do třetích zemí. Proto vítám nové iniciativy Komise pro jednotlivé odvětví v oblasti elektrotechniky a potravinového průmyslu, jejichž problémy jsou v současnosti nejakutnější.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, rád bych upozornil na dvě otázky, které byly nastoleny v rámci této diskuse. V první řadě v důsledku finanční krize a následné hospodářské krize ve Spojených státech budou míry hospodářského růstu a zaměstnanosti v rámci Evropské unie v roce 2008, stejně jako v roce 2009, nižší, než se předpokládalo v prognózách. Tato skutečnost může způsobit vážné problémy, zejména ve vztahu k fungování malých a středních podniků.

V druhé řadě Evropská komise stanovuje ambiciózní cíle v oblasti omezování objemu emisí oxidu uhličitého v rámci evropského průmyslu v době, když se o jiných zemích ve světě dá říci jen tolik, že jsou ve vztahu k emisím velmi opatrné. V důsledku tohoto přístupu porostou náklady na výrobu v Evropě, současně se zpomalením hospodářského růstu. Další negativní důsledek pro činnosti evropské výroby se týká rozdělení objemu emisí oxidu uhličitého mezi jednotlivé členské státy bez ohledu na to, do jaké míry některé z nich zaostávají, pokud jde o rozvoj. Vliv na nové členské státy je hrozivý, zejména v případě zvláště citlivých ekonomik založených na uhlí, jakým je například ekonomika mé země. Zdá se, že ve zprávě, o níž tu dnes diskutujeme, se tyto dvě otázky vůbec nezohledňují, zejména pokud jde o jejich vlivy na hospodářský rozvoj a zaměstnanost v Evropě.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Ústředním tématem této diskuse je priorita, kterou je zapotřebí stanovit na ochranu a podporu existujících průmyslových odvětví v různých členských státech, přičemž se zohledňuje jejich zvláštní povaha, ať už je to textilní, oděvní a obuvnický průmysl nebo automobilový, lodní nebo chemický průmysl nebo jakékoli jiné tradiční odvětví nebo odvětví nové, které zahrnuje využívání nových materiálů a inovativních technologií.

V rámci této priority se nepožadují jen opatření ke stimulaci inovace a účinné podpoře mikropodniků a malých a středních podniků, ale i strategie pro mezinárodní obchod, v níž se zohledňuje současná situace a průmyslové odvětví existující v našich zemích, ochrana zaměstnanosti s právy, podpora rozvoje v našich regionech a sociální začlenění.

Nestačí prohlásit, že chceme průmysl, který hledí dopředu. Naléhavě potřebujeme přezkoumat současnou situaci a udělit průmyslovým odvětvím a jejich sociálnímu vlivu ústřední místo v rozhodnutích, která se musí přijímat v rámci makroekonomické, finanční a obchodní politiky na úrovni Společenství, stejně jako na vnitrostátní úrovni.

  Andrzej Jan Szejna (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, v rámci nového cyklu Lisabonské strategie by se měl klást důraz na průmyslovou politiku, protože prosperující průmysl je velmi důležitý, pokud jde o využití hospodářského potenciálu Evropské unie v plné míře. Je pravda, že průmyslová politika patří ve velké míře do pravomocí členských států. Navzdory tomu je potřebná lepší koordinace mezi činností na vnitrostátní a evropské úrovni, s cílem zabezpečit účinnost politických strategií.

V novém akčním plánu trvale udržitelé průmyslové politiky by se měly zohlednit aspekty jako lepší právní úprava zaměřená na snížení administrativního zatížení, které je obzvlášť omezující pro malé a střední podniky. Jsou to však právě malé a střední podniky, které sehrávají jednu z nejdůležitějších úloh při vytváření hospodářského růstu a posilovaní konkurenceschopnosti v Evropě, prostřednictvím jejich potenciálu pro inovace, dynamiky a flexibility.

Environmentální cíle, jakými je snižování objemu emisí skleníkových plynů a zvyšování energetické účinnosti, by se také měly vzít v úvahu. V konečném důsledku výhody vyplývající z realizace inovačních řešení by mohly transformovat evropský průmysl na světového vůdce v oblasti ekologických a společensky přijatelných technologií, výrobků a služeb.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane komisaři, za evropskou aktualizovanou průmyslovou politiku, nový přístup, snížení počtu nařízení, zvýšení míry konkurenceschopnosti a inovace vděčíme vám, pane komisaři Verheugene. Chci, aby toto bylo zcela jasné.

Všichni se shodneme na tom, že nepřiměřené množství nařízení, která ovlivňují podniky, je zapotřebí omezit. Zahrnuje to snižování administrativní zátěže, zejména pro malé a střední podniky. Naše očekávání od průmyslu jsou vysoká vzhledem k požadavkům na kvalitu, environmentální normy, snižování objemu emisí skleníkových plynů, úsporu energií a zabezpečení vhodných pracovních podmínek. Všechno toto zvyšuje náklady. Zároveň chceme, aby byly vyprodukované výrobky na trhu konkurenceschopnými. Jak toho můžeme dosáhnout? Je to vůbec možné?

Chtěl bych dodat, že Unie a jej průmysl potřebují vhodně odborně připravené pracovníky přizpůsobené potřebám hospodářství založeného na vědomostech. Proto je nezbytné podporovat opatření zaměřená na zkvalitnění lidského kapitálu prostřednictvím všech typů odborné přípravy a na financování investic do rozvoje jednotlivců.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). - (RO) Chtěla bych upozornit na nedostatečnost evropských fondů v oblasti podpory ambiciózních cílů Evropské unie souvisících se změnou klimatu. Komise předložila právní iniciativy, které by mohly mít významný vliv na různá průmyslová odvětví, opatření, která nemají příslušné místo v rozpočtu Unie.

Rovněž se domnívám, že ambiciózní průmyslová politika musí jít ruku v ruce s evropskou strategií zaměstnanosti. Volný pohyb osob, boj proti nezákonnému přistěhovalectví a především dodržování práv všech evropských občanů mohou zabezpečit spravedlivé pracovní podmínky. Dodržování práv legálních přistěhovalců v členském státě také zabezpečí ochranu práv všech pracovníků v tomto členském státě a pomůže předejít sociálnímu dumpingu.

  Bogusław Liberadzki (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, troufám si přihlásit se ještě jednou o slovo, neboť jsem si z předcházejícího příspěvku ušetřil několik vteřin. Pane komisaři, hovořil jste negativně o monopolech. Chtěl bych, abychom o praktikách monopolů hovořili jako o něčem, co se dá překonat.

Zaujímalo by mě, pane komisaři, jak byste se vyjádřil k tomu, co známe z ekonomické teorie jako přirozené monopoly. Povolíme, v rámci naší průmyslové politiky, existenci přirozených monopolů v některých oblastech? V konečném důsledku jsme na jedné straně v pozici, že je můžeme kontrolovat a na druhé straně zabezpečovat úspory z hromadné výroby.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v těchto dvou minutách bych se chtěl pokusit naznačit, jakým způsobem očekávám, že se věci vyvinou během období, které máme před sebou. Měli bychom mít i nadále silnou evropskou průmyslovou základnu. Neexistuje tu nebezpečí, že by se průmysl z Evropy vytratil. Taktéž jsem si celkem jistý, že evropský průmysl bude nadále vytvářet růst a pracovní místa, i když možná ne nezbytně v Evropě. A to je problém.

Už nyní jsme svědky toho, že více a více velkých evropských podniků dosahuje růstu a vytváří zisk mimo Evropu a rovněž tak tyto podniky mimo Evropu vytvářejí i pracovní místa. Vede to k problému pracovních míst a jediný způsob opětovného nastolení rovnováhy a skutečného řešení této základní sociální otázky naší doby, kterou je způsob vytváření dostatečného počtu kvalitních pracovních míst, je – jak řekla řada řečníků a já je plně podporuji – zaměřit iniciativy více na podniky prostřednictvím většího důrazu na malé a střední podniky.

Klíč k dlouhodobému úspěchu naší hospodářské strategie nespočívá ve velkých průmyslových podnicích, které jsou velmi dobře schopné se o sebe postarat. Ne, klíč k úspěchu spočívá v množství malých a středních podniků v Evropě, jejichž potenciál ještě zdaleka nebyl využitý, a jsou cílovým bodem naší politiky.

Druhým bodem je skutečnost, že podmínky, ve kterých evropské průmyslové odvětví soutěží, se velmi rychle změní. Je nesprávné představovat si, že se můžeme na konkurenty, jakým je například Čína, nadále dívat jako na dodavatele levných výrobků pro masy a na nás jako na výrobce kvalitnějšího a dražšího zboží. Čína už dnes vyrábí a vyváží vysoce kvalitní a technologicky komplexní zboží. V krátké době budeme čelit výzvám v těch oblastech, ve kterých máme dnes ještě stále silné postavení. Znamená to, že se musíme snažit, abychom byli ještě lepší.

Z tohoto důvodu je všechno, což tu dnes bylo řečeno o výzkumu, vývoji, inovaci, vzdělávání a odborné přípravě, správně. Evropské hospodářství, a zejména evropský průmysl, bude úspěšné, jen pokud výrazně pokročí na cestě k transformaci na hospodářství založené na vědomostech. Rovněž bude úspěšné, pokud si uvědomí, že největší environmentální výzvy naší doby, zejména ty, které se týkají energetiky a změny klimatu, mohou ve skutečnosti vytvořit hospodářské příležitosti a že tyto příležitosti musí využít.

  Romana Jordan Cizelj, zpravodajka. − (SL) Pan komisař hovořil o pozitivním přístupu. A já se domnívám, že dobrá vůle a spolupráce nám umožní uspět v jeho přenášení z evropské úrovně na vnitrostátní úroveň a vytvoří ještě silnější pouto mezi průmyslovou politikou Evropské unie a politikami členských států.

Dámy a pánové, já také nevnímám průmyslovou politiku jako nástroj ochrany podniků. Vnímám ji jako politiku, kterou vytváříme pro dobro evropských občanů, čehož samozřejmě můžeme dosáhnout vytvořením prospěšných rozvojových podmínek pro podniky, pro investice, inovaci a pro vytváření nových pracovních míst.

Dnes to ještě nebylo zmíněno, ale politiky mohou hodně dokázat prostřednictvím vhodného zadávání veřejných zakázek. Souhlasím s iniciativou, s tím, že musíme být opatrní a věnovat zvláštní pozornost rovnováze průmyslového rozvoje v rámci Evropské unie v geografickém měřítku, stejně jako v měřítku rozsahu projektů. Je pravda, že náš pohled na průmyslovou politiku nebo na jakékoli jiné z jejích požadavků nesmí být omezený.

Taktéž jsem přesvědčená, že evropský průmysl je v dobrém stavu, navzdory tomu může samozřejmě potřebovat jakýsi dodatečný stimul a domnívám se, že se shodneme na tom, že v první řadě potřebujeme spíše inovace.

Co omezuje inovaci? Podle mého názoru ji nejvíce omezují nedostatečné lidské zdroje. Právě v této oblasti naší evropské společnosti můžeme něco vykonat pro nové hodnoty, nejen v politice, ale očekávám větší míru zodpovědnosti i ze strany podniků.

Pokud podniky skutečně pochopí, že mají také svůj podíl zodpovědnosti na vytváření potřebných lidských zdrojů, domnívám se, že ve skutečnosti budou schopné dokázat, jaké možnosti se lidem skýtají, pokud se podílejí na činnostech, které jsou více propojené s tvorbou inovací.

Vážený pane komisaři, jsem přesvědčená, že iniciativa v souvislosti se seskupeními bude úspěšná a věřím, že Evropský technologický institut bude také úspěchem.

Děkuji vám za vaše produktivní příspěvky do diskuse a přeji mnoho úspěchů do budoucnosti.

Děkuji.

  Předsedající. – Rozprava byla ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Esko Seppänen (GUE/NGL), písemně. – (FI) Ve zprávě je jeden zvláště problematický odstavec, konkrétně se v něm uvádí: „Vítá návrhy Komise na konsolidaci evropského trhu s obrannými zařízeními a zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti obranného průmyslu EU“. Znamená to, že z Unie, z organizace, která se prezentuje jménem míru, budujeme vojensko-průmyslový komplex podle vzoru USA.

Je zřejmé, že to bude zahrnovat i satelitní navigační systém Galileo, který v jeho celistvosti financuje Unie. Rovněž tak je zřejmé, kromě jiného, že právním základem militarizace celé EU je nová ústava, tedy Lisabonská smlouva. Lidem se neříká, jakým způsobem se řeší vojenské otázky, namísto tohoto se Unie prezentuje jako mírový projekt pro civilisty, kterým už dlouho není. Unie bude mít funkční a kvazisoudní pravomoci na započetí ofenzivních operací velmi daleko za jejími hranicemi, operací, které jsou podle mezinárodního práva nezákonné.

  Iuliu Winkler (PPE-DE), písemně. – Evropská unie je nejdůležitějším světovým subjektem a vedoucím vývozcem technologie v dnešním světě.

Udržení se na této vedoucí pozici představuje série výzev. Mezi nimi by se pozornost měla věnovat potřebě udržet evropské vývozní průmyslové odvětví na globálním trhu prostřednictvím zabezpečení, že nespravedlivá hospodářská soutěž bude zpochybněná, přičemž se odolá pokušení protekcionismu, stejně jako prostřednictvím uznání potřeby podpořit malé a střední podniky v EU pomocí odstranění administrativních překážek a překážek přístupu na trh. Zvláštní pozornost orgánů EU se musí zaměřit na podporu odvětví malých a středních podniků v hospodářstvích nových členských států, aby mohly překonat rozdíl v rozvoji, který je dělí od ostatních malých a středních podniků v EU.

Vzhledem k možnosti, kterou představují trvale udržitelné průmyslové politiky, EU musí vzít v úvahu potenciál, který představují průmyslová odvětví nových členských států.

Rychlé přijetí komplexního zákona o malých podnicích přispěje ve velké míře k rozvoji odvětví s malými a středními podniky ve všech členských státech, čímž přispěje k posílení vedoucí úlohy Evropy v oblasti udržitelné a technologicky orientované průmyslové výroby.