Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 22. května 2008 - Štrasburk

14.1. Súdán a Mezinárodní trestní tribunál (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Súdánu a Mezinárodním trestním tribunálu.⁽¹⁾.

  Jean Lambert, autorka. - Vážená paní předsedající, znovu se vracíme k tématu Súdánu a k výzvám k přijetí odpovědnosti tamější vlády za utrpení lidí v zemi a samozřejmě za důsledky pro sousedící státy.

Usnesení z dnešního odpoledne se zabývá Mezinárodním trestním tribunálem a skutečností, že téměř před rokem byli tímto tribunálem vydány příkazy na zatčení Ahmada Harúna, toho času ministra vnitra, který je v současnosti súdánským ministrem pro humanitární záležitosti - což mnoho z nás pokladá za šokující – a druhý příkaz k zatčení byl vydaný na jedného z bývalých vůdů milicí Džandžauí, Alího Muhammada Ali Abdar Rahmána.

Zažili jsme nulovou spolupráci ze strany súdánské vlády při vydání těchto lidi Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, ačkoliv si tato vláda jasně uvědomuje, že členství v OSN s sebou přináší i povinnosti. Zažíváme pokračujíci stav beztrestnosti, kde, zdá se, nikdo není volaný k odpovědnosti ani za nejtěžší zločiny.

Myslíme si, že všechny vlády by měly v této otázce zaujmout pevné stanovisko, a v usnesení se říká, že máme Radu ve složení pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy v červnu vyzvat k přijetí cílených represivních opatření EU vůči jasně určené skupině súdánskych představitelů, kteří nesou odpovědnost za tuto nespolupráci, vo formě finančních postihů – zdá se, že když neúčinkuje nářek lidí, možná bude účinkovat zastavení finančních toků.

Moje skupina doporučuje Paramentu toto usnesení. Očekáváme rázný krok a doufejme, že tito lidé, a ostatní, budou vydáni spravedlnosti.

  Erik Meijer, autor. - (NL) Vážená paní předsedající, před rokem jsme stejně měli naléhavou rozpravu o Súdánu. Od té doby se situace jen zhoršila, a ne naopak. Dohoda mezi islamským severem a neislámským jihem, dosažená po dlouhé občanské válce, je pod tlakem. Spolupráce v přechodné vládě a při příprave referenda o nezávislosti jihu v roce 2011 je pod tlakem, protože hranice těchto území nebyly vymezeny. Kontrola nad centrálním územím bohatým na ropu je v současnosti příčinou dalšího násilí.

Stejně tak se mírová dohoda nevztahuje na západní Dárfúr, protože arabští nomádi a vojáci zahnali většinu černošského obyvatelstva do sousedního Čadu. Toto není konflikt mezi stoupenci islámu a křesťany, ale mezi nomády a usazenými zemědělskými obyvateli z důvodu kontroly nad vyprahnutou zemí, která rodí velmi málo. Vzhledem k růstu populace a přeměně půdy na poušť ztrácejí lidé svoje tradiční zdroje živobytí a obracejí se jeden proti druhému. Vláda je též zodpovědná za vyhnání původně nearabského obyvatelstva. V současnosti probíhají boje od Dárfúru až do hlavního města Chartúmu.

Dokonce i když bylo území státu Súdán známé jako Anglo-egyptský Súdán, bylo diskutabilní, zda-li by se toto obrovské území s různorodým obyvatelstvem mělo stát nezávislým státem. Sjednocený stát by byl především státem arabského obyvatelstva na severu, východě a ve středu území. pro černošské islámské obyvatelstvo na západě, černošské křesťany a animisty na jihu by bylo obtížné získat stejnou pozici. Regiony, které byly v té době mnohem méně rozvinuté, byly daleko od moře a dostalo se jim velmi málo mezinárodní pozornosti. V podstatě si jejich nikdo nevšímal a nyní vidíme důsledky koloniální krátkozrakosti.

Stát je zodpovědný za mnoho zločinů, ale zároveň je ve velké míře i nástrojem jedné z bojujících stran. Z tohoto důvodu je složité, aby stát spolupracoval s represivními opatřeními. Snažíme se udržet naději na zlepšení tohoto stavu, ale současná situace nám dává jen málo prostoru k optimismu.

  Filip Kaczmarek, autor. - (PL) Je skutečně šokující, že súdánská vláda jmenovala Harúna (bývalého ministra vnitra zodpovědného za Dárfúr během let 2003–2004) ministrem pro humanitární záležitosti. Fakt, že měl odpovědnost za životy a bezpečnost obyvatel Dárfúru, a zároveň byl tím samým člověkem, který je předtím pronásledoval, a že rozhodnutí týkající se největší humanitární operace vedené mezinárodní mírovou misí UNAMID jsou v jeho rukou, je jen špatným vtipem. Nezapomeňme, že cílem této mise je chránit civilisty před zločiny, tj. jednáním, ve kterém byl zainteresovaný i Harún.

Mezinárodní společenství, Evropská unie, Afřická unie, OSN, Arabská liga, všechny tyto organizace vyvíjejí co největší tlak na súdánskou vládu, aby se tyto lidé nakonec zodpovídali Mezinárodnímu trestnímu tribunálu.

  Leopold Józef Rutowicz, autor. - (PL) Vážená paní předsedající, Súdán je obrovskou zemí pokrývající území 2,5 milionu kilometrů čtverčních, s obyvatelstvem okolo 42 milionů lidí, která byla zničena dvěma občánskými válkami, jež si vyžádaly miliony obětí a způsobily postižení, úpadek a zničení majetku dalších milionů obyvatel. Jedním problémem, který byl základem bratovražedných konfliktů, byly etnické rozdíly – 52 % obyvatel jsou Afřičané, 39 % arabové – a náboženské rozdíly – 70 % jsou ortodoxní islámisté, 30 % jsou animisté.

Během těchto válek zažilo obyvatelstvo všechna možná zverstvá z rukou těch se zbraněmi a mocí, včetně vražd, mučení, znásilnění, loupeží a násilných deportací, zločinů, které jsou trestně stíhané a trestané Mezinárodním trestným tribunálem. Naneštěstí Mezinárodní trestný tribunál (ICC) nemá prostředky k tomu, aby postavil pachatele před soud. Usnesení představuje evropský názor na současnou situaci a já ho podporuji. Ačkoliv si myslím, že za takových okolností by bylo vhodné zvážit použití radikálnějšího přístupu, například využití speciálních jednotek OSN, které by předvedly obviněné k ICC, a následně uvěznili ty, kteří byli uznaní vinnými a uvěznili jejich bez možnosti návratu na nějakém vzdáleném ostrově s nějakým působivým jménem, jako například Ostrov zločinců. Myslím si, že to by pomohlo.

  Marios Matsakis, autor. - Vážená paní předsedající, OSN odhaduje, že konflikt v Súdánu měl za následek okolo 300 000 mrtvých a zanechal přibližně 2,5 milionu utečenců.

V poslední době existuje množství zpráv o nespočetných barbarských činech, které se  této oblasti odehrály. Utrpení nevinného civilního obyvatelstva bylo mimořádné. Tí, kteří byli údajně zodpovědní za podněcovaní a vykonávaní válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti mají čelit spravedlnosti a, pokud budou uznáni vinnými, musí být přiměřeně potrestáni.

Toto není bezpodmínečně jen otázka přirozeného práva, ale též otázka toho, aby takovým osobám bylo zabráněno v opakovaní jejich zločinů a aby sloužily jako příklad ostatním možným zločincům pro zabránění podobným zločinům.

Mezinárodní trestní tribunál byl založen proto, aby byli potrestáni ti, kdo páchají válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Súdán podepsal Římský statut, který byl vypracován Mezinárodním trestním tribunálem, ale jestě ho neratifikoval.

To ale není ospravedlnění toho, že tomuto tribunálu nebyla nabídnuta úplná spolupráce v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1593. Mezinárodní trestní tribunál vydal dva zatýkací rozkazy na bývalého súdánského ministra vnitra Ahmada Harúna a na vůdce militantní skupiny Alího Mohammeda Ali Abdar Rahmána. Zatýkací rozkazy vycházejí z 51 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Před více než rokem súdánské orgány odmítly vydat tyto osoby, a tím brání jednání mezinárodního tribunálu.

To je absolutně a bezvýhradně nepřijatelné. Takové jednání činí ze súdánské vlády spolupachatele těchto zločinců. Žádame Súdán, aby znovu zvážil, a zvažoval rychle, vážnost situace, do které se dostal ochraňováním těchto masových vrahů před rukou mezinárodního práva. Doufáme, že dostanou rozum a zachovají se podle žádosti mezinárodního tribunálu.

  Tadeusz Zwiefka, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Je dost skandální, když země, která je členem OSN, nedokáže respektovat výzvy Rady bezpečnosti této organizace, aby země poskytla podporu Mezinárodnímu trestnímu tribunálu. Čo může mezinárodní společenství dělat, když ministr zahraničí v Súdánu odmítne poskytnout takovou pomoc, a též prohlašuje, že tribunál nemá právo soudit žádného súdánskeho občana a že súdánská vláda nedovolí žádnému súdánskemu občanovi být souzený mimo jeho vlastních soudy?

Jsme v dosti složité situaci, protože Súdán je do určité míry nezávislý na pomoci ať již už Evropské unie, Spojených států, nebo ostatních představitelů západních demokracií, protože založil svůj rozvoj na podpoře od Číny. Čína je země, která se, naneštěstí, nezajímá o lidská práva, dokonce ani na vlastním území. Jediná možná odpověd z naší strany je požádaní o zmrazení aktiv súdánských vůdců.

  Lidie Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny PSE. – (PL) Od roku 2003 si konflikt v Súdánu vyžádal 300 000 obětí. Dva a půl milionu lidi opustilo svoje domovy, aby unikly před násilím. I přes částečnou stabilizaci v zemi tu existují neustálé konflikty mezi vládními silami a rebely, což ztěžuje využití mírových sborů OSN a poskytnutí humanitární pomoci. Žádné trvalé usnesení o súdánském konfliktu nebude možné bez zapojení OSN a bez toho, aby OSN nezvýší počet vojaků v této oblasti. Nábor dětí do armády a násilné činy páchané na civilním obyvatelstvu, zejména na ženách, jsou jasným porušením mezinárodních morálních norem a lidských práv.

Obzvlášť znepokojujíci je neúspěch vlády při spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem, stejně jako udržování válečných zločinců u moci, kteří – zní to jak špatný vtip – mají kromě jiného na starosti distribuci humanitární pomoci a kontakt s mírovými jednotkami. Súdán by měl být vyzván k okamžitému zahájení spolupráce s ICC, aby se svět vyrovnal s válečnými zločinci, protože to je nezbytná podmínka vytvoření demokracie a právního státu. Všechny pokusy o narušení mírové dohody a vojenská pomoc ze strany třetích zemí, na obou stranách konfliktu, by měly být odsouzeny.

  Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážená paní předsedající, od roku 2003 byl Súdán bojištěm z důvodu náboženských a etnických rozdílů. Konflikt v Dárfúru měl za následek exodus více než dva a půl milionu lidi. Civilní oběti tohoto konfliktu byly zavraždeny, zbity a znásilněny. Šíří se zde hlad a nedostatek základní hygieny. Děti, osiřelé a ztracené, nemají žádnou možnost vzdělávání nebo slušné budoucnosti. Dokonce se zavádí jestě více omezení vůči humanitárním misím. Súdánský konflikt má za následek selhání civilizace v Dárfúru a Čadu.

Súdánská vláda odmítla spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem a vysmívá se tribunálu, který vydal příkazy k zatčení válečných zločinců, a není schopen, nebo jen nechce, dát tuto situaci do pořádku. V důsledku útoku na Omdurmán ve dnech 10. a 11. května ztratilo životy dalších 200 lidí.

Vyzývame orgány v Súdánu, aby okamžite začaly spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem. Očekávame, že Rada Evropy učiní rozhodné kroky k zablokovaní přístupu k bankám v EU těm, kteří financovali konflikt v Dárfúru, a k zmrazení jejich aktiv.

  Jana Hybášková (PPE-DE). - (CS) Jako někdo, kdo v roce 2004 byl součástí fact-finding mission Evropského parlamentu v Dárfúru a v Čadu, jsem spoluzodpovědným politickým cestovatelem. Zažila jsem situaci, kdy dvanáctiletá znásilněná maminka vám na otázku, jak se jmenuje její dítě, odpoví: „Nevím, to dítě nemá jméno.“. A proto žádáme ratifikaci Římského statutu Súdánem, okamžitou spolupráci podle rezoluce 1593, okamžité vydání Alího Kušajby a Ahmada Hárúna. Ale především žádáme, aby Evropané ve svých jednáních s Ligou arabských států, a zejména ve svých jednáních s Čínou, požadovali důsledný postup Číny a Ligy arabských států vůči Súdánu. To jsou ti partneři, kteří nám mohou pomoci. Prosíme Radu a Komisi, aby nás o svých jednáních informovala.

  Marianne Mikko (PSE). - (ET) Vážení kolegové, Súdán je země, která uplatňuje svoje právo na odlišnost. Země, kde se násilí, teror a znásilnění vyskytují ve velké míře každý den nepotrestány. Země založená na jiných hodnotách, než jsou lidská práva. Situace je kritická: během pěti let rokov od začátku konfliktu v Dárfúru přišlo o život více než 200 000 lidí. Osoby, které spáchaly zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, žijí na svobodě, někteří z nich zastávají v Súdánu vysoké pozice.

Soudní systém v Súdánu není schopen a ochoten vyrovnat se se situací v Dárfúru. Je potřebná reforma, systém musí být založen na mezinárodně uznávaných normách v oblasti lidských práv. Beztrestnost musí skončit. Zoufale potřebná je spolupráce ze strany súdánské vlády s Mezinárodním trestním tribunálem. Musí ratifikovat Římský statut Mezinárodního trestního tribunálu a zločince postavit před soud. Situace se musí změnit, musí se změnit hned.

  Marcin Libicki (UEN). - (PL) Dnes, jak mnohokrát při takových příležitostech, když jednáme o zabíjení a porušovaní lidských práv ve světě, hovoříme o tom, kdo je za to zodpovědný. Ačkoliv se mi zdá, že si situace vyžaduje hlubší analýzu, protože za těmito konflikty, stojí vždy obchod se zbraněmi a ropa. Tento obchod se zbraněmi a ropou není organizovaný výhradně lidmi z této oblasti, kterých považujeme často za horší, ale je organizovaný lidmi ze skupiny národů, které by měly mít rozvinutejší smysl odpovědnosti za ostatní. Pokud by to nebylo v zájmu těchto lidí, potom je velmi pravděpodobné, že zločiny, které obyčejně rozebíráme během čtvrtečních odpolední, tak jako dnes hovoříme o Súdánu, by neexistovaly.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). - Vážená paní předsedající, opakovaně během čtvrtečních odpolední rozebíráme problematiku Súdánu, protože zvěrstva vůči lidským právům pokračují: vraždy, znásilnění, únosy, únosy dětí a konfiskace majetku. Slabá bezpečnost představuje problém pro muže, ženy, i děti v Súdánu, ale též pro lidi pracující v oblasti humanitární pomoci.

Tato lhostejnost jurisdikce ICC vedla k tomu, že se zločinci volně pohybují, je to zjevné zejména na lidech přitahujících publicitu, jako je bývalý ministr vnitra a bývalý vůdce milícií Džandžauí. Musíme vyzvat Súdán, všemi způsoby, které máme, aby podepsal Římský statut.

Znova naléhavě vyzývám EU a zbytek mezinárodního společenství, aby uplatňovaly morální a společenskou odpovědnost učinením rozhodných kroků – které zahnujú konfrontaci Číny s úlohou, kterou hraje v Súdánu, a obchod se zbraněmi, jenž udržuje tuto situaci – na ochranu lidí v Súdánu a utečenců v sousedním Čadu a k ukončení tohoto konfliktu.

  Louis Michel, člen Komise. – (FR) Vážená paní předsedající, v roce 2004 vyzvala Evropská unie Organizaci spojených národů k vytvoření Vyšetrovacího výboru pro zločiny spáchané v Dárfúru. Na základě doporučení tohoto výboru, Evropská unie požádala Radu bezpečnosti OSN o zjištění a předložení zprávy o situaci v Dárfúru Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, což Rada bezpečnosti splnila přijetím rezoluce 1593 v roce 2005.

Během posledních několika měsíců Evropská unie opakovaně vyzývala súdánskou vládu k bezpodmínečné spolupráci s ICC.

V den výročí předložení zprávy o Dárfúru Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, tj. 31. března 2008, předsednictví EU přijalo deklaraci jménem Evropské unie vyjadřující rozhorčení za selhání súdánské vlády, pokud se týká spolupráce s ICC. Evropská unie stejně tak vyjádřila své odhodlaní podpořit přijetí nových příslušných opatření vůči těm lidem, kteří nesou odpovědnost za nespolupráci Súdánu s ICC, pokud súdánská vláda selže v dodržování rezolucí OSN.

Dne 6. května 2008 jsem se zúčastnil setkání dárců a súdánské vlády – Súdánského konsorcia – které se konalo v Oslu. Na tomto setkání jsem připomněl súdánským partnerům, v rozhovotu na konferenci, že naše rozvojová pomoc je určená na podporu rozvoje v Súdánu a je podmíněná demokratickou přeměnou země, jak bylo uvedeno v komplexní mírové dohodě. Zdůrazňuji, že zásady představující základ komplexní mírové dohody se musí stejně týkat i Dárfúru, též že tu byla naléhavá potřeba obnovení bezpečnosti, rozmístění misí OSN a ulehčení humanitárního přístupu. Nedávné propuknutí násilí v Abyeji, oblasti plné problémů, které představují jednu z hlavních úloh při realizci Komplexné mírové dohody v Súdánu, zdůrazňuje důležitost úplnÉ realizacE komplexnÍ mírové dohody. Právě jsem vydal komuniké pro tisk s výzvou oběma stranám k jednání v souladu se všemi ustanoveními komplexní mírové dohody, včetně vyhlášení okamžitého přímeří a stažení ostatních ozbrojených frakcí z města Abyei.

Súdánská vláda musí vedět, že mezinárodní společenství jako celok zůstane věrné vizi uvedené v komplexní mírové dohodě – nenásilného, stabilního a demokratického Súdánu, který dodržuje právní řád a lidská práva. Tento vzkaz nesměřuje výhradně súdánské vládě – musí si ho vyslechnout rovněž další ozbrojené povstalecké skupiny, jejichž politické důvody, ať jsou jakékoliv, neospravedlňují páchaní zločinů. Tribunál vydal množství zatýkacích rozkazů, včetně zatýkacího rozkazu na Aliho Kušajbu, velitele milicí Džandžauí.

Zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se bude konat 5. června za přítomnosti prokurátorky ICC, Luisy Morenové-Ocampové, může být pro mezinárodní společenství významnou příležitostí, aby ukázalo jednotu a aby vyslalo silný signál na podporu práce tribunálu. Zasedání Rady ve složení pro zahraniční vztahy, naplánované na konec června, velmi pravdepodobně tuto otázku přednese.

  Pøedsedající. – Rozprava je ukonèena.

Hlasování se uskuteční na konci rozpravy.

Písemná prohlášení (článek 142 jednacího řádu)

  Glyn Ford (PSE), písemně. – Chci se připojit k odsouzení neustáleho selhávání Súdánu při spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem a ochrany Ahmada Harúna a Aliho Kušajbu před ICC.

Do dnešného dne si konflikt v Súdánu vyžádal 300 000 obětí a z dva a pol milionu lidí udělal utečence z vlastního státu. Pokračuje v poskytování pomoci prostřednictvím Ministerstva pro humanitární záležitosti Ahmada Harúna. Žádam Komisi a členské státy, aby zastavily dotčené dodávky prostřednictvím tohoto ministerstva, aby tlačila vládu Súdánu na jeho odvolání z úřadu a aby ho ihned zatkli a odevzdali ICC.

Radi bychom napomenuli Čínu za její jednání v Dárfúru, ale v tomto případě je EU právě tak slabá, jako všichni ostatní.

(1) Viz zápis.