Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 16. června 2008 - Štrasburk

19. Revize rámcové směrnice o odpadech (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem jednání je doporučení společného stanoviska Rady (A6-0162/2008), které se týká přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech a zrušení některých směrnic (11406/4/2007 – C6-0056/2008 – 2005/0281(COD)), od Caroliny Jacksonové ke druhému čtení jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

  Caroline Jackson, zpravodajka. − Paní předsedající, vzhledem k Vašemu rozhodnutí, že není čas na procesní námitky, budu pokračovat ve svém příspěvku o rámcové směrnici o odpadech. Za těchto okolností je to trochu obtížné, avšak já vytrvám.

Vzhledem k tomu, že v britském tisku byly nedávno zveřejněny některé komentáře k tomuto bodu, dovolte mi, abych začala tím, že znovu upozorním na své prohlášení o zájmech, které jsem nechala vložit do záznamu a které uvádí mé členství v poradním výboru pro životní prostředí ve společnosti Shanks plc. Tato společnost provozuje ve Spojeném království a na kontinentě širokou škálu odpadových technologií a prvořadým cílem jejího poradního výboru pro životní prostředí je provádět nezávislé audity činnosti jejích podniků.

K mým kolegům v této radě patří předseda Vědeckého poradního výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika a člen zelené aliance.

Stejně jako mnozí členové oceňuji, že mi bylo umožněno dostat se do bezprostředního kontaktu s otázkami a problémy, se kterými se tento průmysl potýká, i s pracovníky v této oblasti.

Vrátím-li se ke směrnici, k tomuto druhému čtení jsme dospěli po dlouhé a strastiplné cestě a blahopřeji těm z mých kolegů, kteří mě na ní doprovodili až do samého konce. Tato otázka je velice důležitá. Bylo nutné vyjasnit různé rozsudky Soudního dvora o statusu odpadu určeného ke zpracování v elektrárnách vyrábějících energii z odpadu. Byly potřebné nové definice. Dvě stávající směrnice o nebezpečných odpadech a o odpadních olejích byly zrušeny a jejich ustanovení byla přesunuta do rámcové směrnice o odpadech. Výbor však s těmito původními návrhy nebyl spokojen a začal přepracovávat směrnici z technické na propagační. K tomu svým kolegům blahopřeji.

Musím říci, že nálada v Radě byla velmi ponurá, možná se v ní zrcadlilo naše hospodářské období. Proti tomu, co jsme chtěli udělat, bylo mnoho odpůrců a Rada velmi tvrdě vyjednávala, avšak dosáhli jsme tohoto:

Zaprvé jsme do jejího znění vložili cíle v oblasti recyklace. To je velmi významný úspěch, neboť tyto cíle v původním návrhu nebyly, a je to poprvé, co se cíle v oblasti recyklace odpadu domácností objevily v právním předpisu EU. Stalo se tak zcela zásluhou Parlamentu.

Nový článek 8a vyžaduje, aby členské státy přijaly nezbytná opatření určená k dosažení celkové míry recyklace ve výši 50 % do roku 2020 pro papír, kov, plasty a sklo z domácností a pro podobný odpad. Existují členské státy, jako je Německo, pro které je tento cíl konzervativní, avšak pro mnohé státy je velmi náročný, a na tyto státy je rovněž potřeba brát ohled.

Tentýž článek rovněž vyžaduje, aby bylo do roku 2020 recyklováno 70 % stavebního a demoličního odpadu. Zelení a jejich příznivci rozhlašují, že tyto cíle nejsou vynutitelné. Možná tomu i věří, avšak tím – podivným způsobem – odmítají své vlastní úspěchy. Komise vydala prohlášení na jejich podporu a pan Dimas to potvrdí. Prohlášení docela jasně říká, že pokud nebudou cíle splněny v roce 2020, bude to pro Komisi vážná známka toho, že členské státy nepřijaly nezbytná opatření určená pro dosažení cílů. Na základě toho může Komise, podporovaná závěry obsaženými v tříletých národních zprávách o pokroku, žalovat členské státy u soudu pro nedodržení požadavků směrnice.

Možná je pro Zelené důležité nebýt spokojeni, neboť Zelení jsou věční bojovníci, avšak měli by do jisté míry zohlednit, co Komise uvedla v tomto prohlášení.

Dále jsme do článku 8a vložili nové návrhy o předcházení vzniku odpadů. Tyto návrhy budou znamenat, že Komise musí do roku 2011 podat zprávu o vývoji tvorby odpadu v EU a možnostech předcházení vzniku odpadů a do roku 2014 musí vypracovat návrhy na předcházení vzniku odpadů a oddělit cíle pro rok 2020. Ukázalo se jako nemožné přimět Radu a Komisi, aby souhlasily s množstevními cíli pro předcházení vzniku odpadů v této směrnici, částečně z důvodu chybějících údajů, které jsou nezbytné pro tyto cíle, avšak Parlament svými pozměňovacími návrhy vytvořil hybnou sílu pro budoucí politiku, jež může obsahovat cíle v oblasti předcházení vzniku odpadů.

Nový článek proto představuje významný úspěch. Je něčím, na čem budou moci naši nástupci stavět. Nemůžeme v této směrnici udělat vše, ale musíme věci předat našim nástupcům v dalším desetiletí.

Zatřetí jsme poprvé pevně zakotvili známou hierarchii odpadu do práva EU. Hovořili jsme o ní roky, ale pokud se podíváte na právo EU, není v něm obsažena. Brzy tomu však tak bude a my můžeme oslavovat malé vítězství, neboť jsme přiměli Radu, aby souhlasila, že se bude hierarchie uplatňovat „jako prvořadý příkaz“ při předcházení vzniku odpadů a v právních předpisech o nakládání s odpady.

Začtvrté jsme zajistili dohodu o větším důrazu na nakládání s nebezpečnými odpady, jak si několik kolegů přálo.

Zapáté jsme rovněž zajistili, že bude nadále upřednostňována regenerace odpadních olejů – ačkoli neexistovala podpora pro politiku, o které vím, že pro ni byli někteří kolegové, jež by regeneraci učinila povinnou ve všech členských státech. Zajistili jsme podporu Rady pro pozměňovací návrh paní Hennicot-Schoepgesové a kolegů, jehož cílem je usnadnit malým a středním podnikům používání seznamu odpadů, a rovněž se nám dostalo podpory pro nový článek o bioodpadu.

Závěrem směrnice upřesňuje kritéria energetické účinnosti spalování, přičemž využití energie se klasifikuje jako proces náhrady, a nikoli jako likvidace. Jedná se o nejlepší možnou dohodu. Kdo se domnívá, že bychom mohli dospět k lepšímu řešení v dohodovacím řízení, klamal by sám sebe. Použijeme-li slavný výrok Jacka Nicholsona, „je to nejlepší možné řešení“.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi nejprve poděkovat a poblahopřát zpravodajce, paní Jacksonové, k jejímu znamenitému příspěvku k revizi rámcové směrnice o odpadech a stínovým zpravodajům a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k jejich pozitivnímu a konstruktivnímu příspěvku.

S touto směrnicí Společenství podniká první zásadní krok směrem k vytvoření recyklační společnosti. Směrnice zavádí moderní přístup k nakládání s odpady, neboť s nimi zachází jako s využitelnou surovinou, a poskytuje jasnější definice, zjednodušenou regulaci a nové, ambiciózní cíle.

Díky začlenění ustanovení směrnic o nebezpečném odpadu a odpadních olejích tato směrnice přispívá k širšímu úsilí v oblasti zlepšování právních předpisů a zjednodušování acquis communautaire. Dalším krokem bude pochopitelně úspěšné provádění.

Značné úsilí a vytrvalost Parlamentu byly odměněny. Nebylo snadné přesvědčit členské státy, aby tyto nové cíle v oblasti recyklace přijaly a aby souhlasily s cíli, které se týkají předcházení vzniku odpadů. Nicméně toho bylo plně dosaženo.

Byly vyjádřeny určité pochybnosti, pokud jde o to, zda budou tyto cíle členskými státy provedeny. Rád bych zdůraznil, že při současné formulaci kvantitativních cílů má Komise možnost a politickou vůli žalovat členské státy u Soudního dvora Evropských společenství, pokud nepřijmou opatření, která jsou zásadní pro dosažení cílů v oblasti recyklace.

Parlament do znění směrnice začlenil mnoho dalších významných bodů. Mezi ně patří hierarchie pěti kategorií odpadu, nová ustanovení o odděleném sběru bioodpadu a nebezpečného odpadu a mnoho užitečných vyjasnění. Tyto body obohacují původní návrh Komise a vylepšují znění směrnice tak, aby se stala ambiciózním legislativním nástrojem pro budoucí generace. Skutečnost, že bylo možné dosáhnout dohody v druhém čtení, je samozřejmě zvláště uspokojující. Rád bych znovu zdůraznil konstruktivní úlohu Evropského parlamentu v tomto procesu.

Tato směrnice vytváří nový rámec pro nakládání s odpady a zajišťuje solidní financování pro další iniciativy politiky Společenství. Evropská komise je ochotna podpořit kompromisní balíček, aby bylo dosaženo dohody v druhém čtení.

  John Bowis, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, Caroline Jacksonová se odvolala na citát, tuším že od Jacka Nicholsona. Vím o její zdatnosti a domnívám se, že by to mohl být citát od Jacka Nicklause, avšak není pochyb o tom, že by oba použili citát podobného charakteru: „To je nejlepší možné řešení“. Je to velká poklona naší zpravodajce a já ji za naši skupinu zdravím.

Je nezbytné, abychom ji podpořili a začali jednat. Situace není tak dobrá, jak jsme si mohli představovat zpočátku. Dosáhli jsme však obrovského pokroku. Pane komisaři, je na Vás, abyste zajistil, že bude směrnice provedena, a abyste předložil následná ustanovení o prevenci se svým cílem pro rok 2014. Vím, že uvedete proces do pohybu, což je rovněž důležité.

Je to důležité, neboť za mého působení v tomto Parlamentu byla předložena velká spousta návrhů v oblasti odpadů: Zabývali jsme se automobily, elektrickým a elektronickým vybavením, bateriemi, obaly atd. Odpad však pokračuje v růstu, roste rychleji než naše hospodářství. Nejrychleji narůstá v některých oblastech, jako je oblast komunálního odpadu, a proto musíme podniknout příslušné kroky.

Moje země představuje jeden z nejsmutnějších příkladů, pokud jde o odpad. Vzdáváme hold Nizozemsku, které je největším příkladem. Všichni však máme co dohánět. Všichni potřebujeme více recyklovat, abychom splnili podmínky hierarchie: Musíme splnit cíle v oblasti recyklace a prevence atd. Domnívám se, že toto je opatření, které nás alespoň vyšle na lepší cestu, než jsme ukázali v minulosti s naším hospodářstvím a našimi politikami bohatými na odpad.

  Guido Sacconi, jménem skupiny PSE. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že paní Jacksonová a komisař Dimas podali úplné vysvětlení hlavních prvků tohoto kompromisu, který také podporuji, mám snadnější úkol. Dovolte mi proto vyjádřit některé navýsost politické úvahy.

Jsem vyjednavač a vždy zvažuji, zda je či není odůvodněný kompromis, kterého bylo dosaženo. Proto čtu texty znovu se svěží myslí po noci strávené vyjednáváním. Jen bůh ví, proč jednání musí vždy končit v noci. Má snad dohoda dosažená v dopoledních hodinách nižší hodnotu? I v této době se vyskytují náměty k zamyšlení. Zcela upřímně – a říkám to našim kolegům ze skupiny Zelených a GUE, jakož i Karl-Heinzovi Florenzovi, který jak vidím znovu předložil pozměňovací návrh Výboru pro životní prostředí, jenž nese můj podpis a jenž tudíž nemohu nepodpořit – zcela upřímně, pokud se podívám jak na kompromis, tak na texty Výboru pro životní prostředí, dosáhli jsme – a hlavní zásluha je na Vaší straně, paní Jacksonová – skutečně ohromujícího výsledku.

Jsme si vědomi toho, že v návrhu Komise a následně ve společném postoji nebyla žádná zmínka o recyklaci? Žádná kromě bodu odůvodnění, který zmínil recyklační společnost, aniž by zacházel do dalších podrobností. Nebylo tam nic! Nyní máme přesné cíle; máme stanoven přezkum v roce 2014, kdy by mohly být začleněny další materiály, které v současnosti začleněny nejsou; s jistotou víme – neboť to komisař Dimas právě potvrdil – že lze učinit právní kroky proti státům, které neprovedou opatření plánovaná pro dosažení těchto cílů.

To se mi jeví jako velmi důležitá skutečnost. Je také velmi důležité, aby byl konečně zahájen politický a právní postup s cílem přimět státy k vytvoření skutečných plánů pro předcházení vzniku odpadů a aby byla do evropského práva konečně začleněna právně závazná hierarchie zpracování odpadu, která je šetrná k životnímu prostředí a která nebude z odpadu dále dělat pouze problém, ale zdroj.

Proto se upřímně a s vědomím plné odpovědnosti domnívám, že odmítnutí tohoto kompromisu a směřování k riskantnímu dohodovacímu řízení by nebylo v zájmu evropských občanů, ale učinilo by z dosažení těchto cílů, které jsou zde stanoveny jasně a zcela nesporně, určitý druh ruské rulety.

  Mojca Drčar Murko, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, s tímto textem doufáme v obrat trendu produkce většího množství odpadu, než recyklujeme. Je to výsledek několika let diskusí a zohlednění reality dvou hlavních skupin členských států, pokud jde o systémy nakládání s odpady: recyklačními státy a skládkujícími státy.

Na dosažený kompromis je nutné pohlížet v tomto světle. Poprvé byla prevenci a recyklaci dána ve směrnici ústřední úloha. Kromě toho text zahrnuje dynamiku nezbytnou pro přizpůsobení vyšších cílů, jakož i cílů pro nové odpadové toky. Jedná se o pečlivě vyvážený kompromis: dosažitelný a realistický. Pozměňovací návrhy: Nedomníváme se, že by ve svém celku ohrožovaly obecnou shodu.

S ohledem na vedlejší produkty – článek v hlavní části směrnice a článek o odpadu, který přestává být odpadem – se většina kritiků obává falešného využití. Vzhledem k tomu, že v této otázce neexistuje mezinárodní shoda, je nebezpečí reálné. Je proto nutné vyjasnit, že Komise použije pokyny z února 2007, aby tomuto bylo zabráněno.

Velmi bych ocenila, pokud by nás dnes pan Dimas ujistil, že látka či předmět budou odeslány jako vedlejší produkt mimo Společenství pouze tehdy, pokud budou ve Společenství splněny podmínky čl. 4 odst. 1.

Stejné závěry platí v případě odpadů, které přestávají být odpady. Když určitý odpad přestává být odpadem, mohou být látka či předmět z toho vzešlé odeslány mimo Společenství, pouze pokud jsou ve Společenství splněny podmínky článku 5. Pro mnoho poslanců Evropského parlamentu by bylo snazší hlasovat pro kompromis.

Na závěr bych ráda mnohokrát poděkovala zpravodajce a stínovým zpravodajům za přínosnou spolupráci ve prospěch evropských občanů.

  Jill Evans, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, ráda bych také poděkovala paní Jacksonové. Mohli jsme skončit bez dosažení dohody o dani, avšak myslím si, že není pochyb o tom, že po celou dobu rozpravy fungovala výborná spolupráce. Dnes nejsme spokojeni – přála bych si, aby tomu tak bylo – a chtěla bych uvést několik důvodů, proč nejsme s kompromisem spokojeni.

Podpořili jsme 30 kompromisních pozměňovacích návrhů a předložili další, abychom se pokusili posílit kompromis v oblastech nebezpečného odpadu, odpadu, který přestává být odpadem, vedlejších produktů a odděleného sběru bioodpadu. Avšak od samého počátku byly pro nás hlavní otázky přijetí závazných cílů v oblasti snižování produkce a recyklace odpadů a nesouhlas se změnou klasifikace spalování jako využití energie. Konečný kompromis nemá právně závazný cíl pro snížení produkce odpadů. Studie o předcházení vzniku odpadů není alternativou ke stabilizačním opatřením; trvalý růst produkce odpadů je neudržitelný a bez tohoto opatření bude i nadále pokračovat.

Ačkoli byly cíle v oblasti recyklace a opakovaného použití stanoveny na 50 % a 70 % a členské státy jsou právně zavázány provést opatření k dosažení těchto cílů, nejsou cíle samotné závazné. Oceňuji vysvětlení, které nám podal pan Dimas, avšak proč došlo k takové diskusi o tomto znění? Důvodem bylo zabránit závaznosti těchto cílů.

Zpracovatelský a průmyslový odpad, které mají obrovský potenciál pro opětovné využívání a recyklaci, byly společně vypuštěny. Spalování nelze považovat za nakládání s odpady na stejné úrovni, jako jsou recyklace a opakované použití; přiláká to pouze další investice do spaloven a přímo ohrozí hierarchii odpadu. Bude-li přijat slabý kompromis, promeškáme příležitost pro zajištění skutečné akce EU a vůdčí úlohy v oblasti odpadové politiky ve chvíli, kdy to tak zoufale potřebujeme.

  Bairbre de Brún, jménem skupiny GUE/NGL. – (GA) Paní předsedající, ráda bych poděkovala paní Jacksonové za její práci. Dobře se nám spolupracovalo na některých zlepšeních původního návrhu Komise, ačkoli se neshodneme na všem.

Mnoho občanů v celé Unii se bude obávat, že návrh opětovně uzná spalovny za formu využití, pokud splní určitá kritéria účinnosti. Naše stanovisko zůstává odmítavé vůči opětovnému uznání spalování a předložili jsme pozměňovací návrhy, aby toto bylo vypuštěno.

Pokud jde o recyklaci, stanoví posledně navrhovaná dohoda cíle, jejichž vymáhání může být velmi obtížné, vzhledem k vágnosti znění, které stanoví, že „členské státy přijmou opatření nezbytná pro splnění cílů v oblasti recyklace“.

Dobrá legislativa vyžaduje, abychom byli přesnější v našem vyjádření cílů a abychom nenechávali výklad Soudnímu dvoru Evropských společenství. Proto chceme bránit a zachovat znění v podobě přijaté výborem.

Návrhy na předcházení vzniku odpadů byly oslabeny do té míry, že nebudou schopny dostatečně přispět nebo jednoznačně pomoci členským státům při stabilizaci a snižování jejich produkce odpadu. Slabinou týkající se odkazu na cíle v oblasti prevence je, že iniciativa a ukazatele harmonizované prevence dosud nejsou v právních předpisech zahrnuty.

Proto se můžeme podepsat pod určitou část práce, kterou jsme společně vykonali. Vzhledem k jejím dalším částem se však domníváme, že musíme předložit pozměňovací návrhy. Ještě jednou bych chtěla poděkovat paní Jacksonové za otevřený a vstřícný způsob komunikace se stínovými zpravodaji.

(Potlesk)

  Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Paní předsedající, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vypracoval velmi dobrou zprávu jakožto doporučení pro druhé čtení. Mám na mysli zejména výsadní místo přiznané hierarchii odpadu, odstranění kategorie vedlejších produktů, pečlivému zacházení s koncepcí odpadů, které přestávají být odpady, pravidlům ochrany, pokud jde o nebezpečný odpad, a cílům prevence, opakovaného používání a recyklace.

Jediným negativním aspektem zprávy Výboru pro životní prostředí je pozměňovací návrh na podporu spalování odpadu, ve kterém se na toto spalování pohlíží jako na účinné využití, pokud bude využito dostatečné množství energie.

Ve výsledku jednání dosaženém po dvou měsících nezůstalo z doporučení Výboru pro životní prostředí mnoho, a to nikoli kvůli zpravodajce, ale kvůli nekompromisnímu postoji Rady.

Článek o vedlejších produktech nebyl změněn a členské státy mohou rozhodnout ze svého vlastního podnětu, kdy odpad přestává být odpadem, s veškerým narušením hospodářské soutěže, které to znamená. Kromě toho nebyly stanoveny žádné cíle v oblasti prevence a cíle v oblasti opakovaného použití a recyklace jsou značně oslabeny. Z těchto důvodů jsem nepodpořila kompromisní balíček. Nicméně stále doufám, že na zítřejším hlasování schválíme lepší části zprávy Výboru pro životní prostředí. Odkazuji zejména na pozměňovací návrhy skupiny GUE/NGL a Zelených. Životní prostředí si zaslouží, abychom prošli dalším mediačním řízením za tímto účelem, ve kterém skutečně přimějeme Radu, aby provedla nezbytná zlepšení. Pokud budeme jako Parlament přesvědčiví, mělo by být pod vedením paní Jacksonové možné udělat víc, než je tomu v současnosti. Rád bych poděkoval paní Jacksonové a dalším stínovým zpravodajům za jejich výbornou spolupráci a doufám, že se zítra dočkáme úspěšného výsledku hlasování.

  Luca Romagnoli (NI). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vítám a podporuji všechny pozměňovací návrhy, jejichž smyslem je zavést cíle, které jsou nezbytné pro prevenci ve snaze zlepšit recyklaci. Přirozeně také podporuji důraz na jasně definovanou a jasně strukturovanou hierarchii odpadu. Je také nezbytné, aby bylo možné čerpat z platných a srovnatelných statistických údajů, má-li být dosaženo dalšího pokroku, pokud jde o předcházení vzniku průmyslového odpadu i o jeho recyklaci.

Dámy a pánové, domnívám se, že my v Parlamentu musíme neochvějně podporovat uplatňování zásady hierarchie jakožto obecného pravidla, a ne jakožto hlavní zásady, jak to upřednostňuje Rada. Směrnice musí podrobně vysvětlit kritéria, která se použijí pro veškeré odchylky, jež podle mého názoru musí být v případě nutnosti řádně a jednoznačně vymezeny tak, aby nebylo pochyb o tom, co je považováno za využití a co za odstranění odpadu.

Souhlasím se zpravodajkou, že energie z elektráren vyrábějících energii z odpadu může hrát významnou úlohu při nakládání se zbytkovým odpadem a že nyní v tomto ohledu čelíme důležité volbě s ohledem na závislost Evropské unie na nejistých dovozech energie z tolika jiných částí světa. Na závěr bych podotkla, že rovněž vítám pozměňovací návrhy týkající se regenerace odpadních olejů, jež byly původně vyňaty.

  Karl-Heinz Florenz (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, rád bych paní Caroline Jacksonové sdělil, že nejsem spokojen s kompromisem, ale že to není způsobeno žádným nedostatkem v jejích vyjednávacích dovednostech. Při této příležitosti musím říci panu Stavrosi Dimasovi, že má nespokojenost se pro změnu týká Komise.

V případě letadel, průmyslu a motorových vozidel je Komise velmi přísná, bojuje o každý ušetřený gram emisí CO2 a to je správné. Pokud jde o politiku nakládání s odpady, není však situace ohledně CO2 vůbec srovnatelná. Důkazem je potenciál snížení emisí CO2 o 100 milionů tun. To je jedinečná příležitost, která však byla v tomto dokumentu promrhána.

Druhým důvodem mého zklamání je, že jsme se stali určitým druhem betonárky. Spojujeme dohromady to, co je v Evropě rozdílné, místo abychom směřovali k harmonizaci. Ačkoli stanovíme cíle, nejsou závazné. V příštích 20 letech nedosáhneme v Evropě žádných skutečných harmonizovaných cílů. To mi na této zprávě vadí. Dvacet let je téměř polovina generace. Měli jsme být mnohem inovativnější, což jsme také mohli.

Domnívám se, pane komisaři, že existuje pouze jeden velký problém, konkrétně článek 14. Byl bych potěšen, pokud byste mohl o tomto ustanovení sdělit více. Ve federálním státě by se mohlo stát velmi složitou záležitostí. Jedná se o otázku nakládání se směsným a nesměsným odpadem a způsobu jejího řešení v souladu se zásadou soběstačnosti. Naléhavě Vás žádám o opětovné vyjádření k této věci ve Vašem závěrečném vysvětlení.

V současnosti samozřejmě někdo tvrdí, že bychom měli zajistit velkou většinu, avšak nebudou-li tyto otázky vyřešeny, budou mít některé z velkých zemí nepochybně se svou volbou potíže. Uvažte prosím, že nemáme pouze zítřejší čtení; máme také čtení třetí a 64 pozměňovacích návrhů na stole je poměrně hodně pro dohodovací řízení.

Pokud tedy, pane komisaři, vysvětlíte jednu nebo dvě věci z těchto nevyřešených otázek, dovedu si představit, že bychom mohli dosáhnout úspěšného výsledku.

  Gyula Hegyi (PSE). – Paní předsedající, v Evropě v současné době recyklujeme pouze 27 % svého odpadu a téměř polovina tohoto odpadu končí na skládkách. Z toho vyplývá, že musíme zásadně změnit své nakládání s odpady. Jako nejdůležitější bod bychom měli podpořit předcházení vzniku odpadu, posílit opakované využití a recyklaci a minimalizovat množství skládkového odpadu. Vítám proto skutečnost, že hierarchie odpadu zůstala po určité diskusi v novém znění kompromisu.

Pokud jde o prevenci – hlavní cíl právního předpisu – postrádám v posledním znění cíle v oblasti stabilizace odpadu, avšak tyto cíle jsme schválili již v prvním čtení. Ve starých členských státech se vyprodukuje téměř dvojnásobek domovního odpadu na osobu – 570 kg za rok – ve srovnání s novými členskými státy – 300 až 350 kg za rok. Bohaté státy by tedy měly začít se snižováním produkce odpadu jako první.

Množství vyprodukovaného odpadu se v evropském měřítku zvyšuje. Proto programy prevence v té podobě, v jaké jsou navrženy v kompromisu, nestačí: Musíme stanovit závazné cíle k zastavení rostoucí produkce odpadu Proto zvažuji podporu pozměňovacího návrhu 48, který opětovně zavádí cíl v oblasti stabilizace odpadu. Vítám závazné cíle v oblasti opakovaného využití a recyklace odpadu, avšak obávám se, že nové znění, které stanoví, že členské státy „přijmou nezbytná opatření“, není pro splnění cílů dostatečné. Potřebujeme konkrétní, vynutitelné a závazné cíle, a to jak pro odpad z domácností, tak pro průmyslový odpad. Proto navrhuji podpořit pozměňovací návrh 82, aby bylo zajištěno vymáhání cílů v oblasti recyklace.

Po přednesení těchto vyjádření vítám zprávu a práci paní Jacksonové, mého přítele Guida Sacconiho a dalších.

  Chris Davies (ALDE). – Paní předsedající, zpravodajka tvrdí, že tato dohoda je nejlepší možná, a já oceňuji, čeho tato zpravodajka dosáhla. Ve tři hodiny ráno je potřeba učinit pokrok v průběhu dohodovací schůze, kterého nebylo možné dosáhnout v jinou dobu během procesu vyjednávání.

Všichni uznáváme, že velikost hromady odpadu je nutné snížit. Jeden britský supermarket nedávno oznámil, že má do roku 2012 v úmyslu snížit používání obalů o 25 % a používání nákupních tašek o 33 %. Chce zajistit přeměnu potravinového odpadu na energii procesem anaerobního trávení. Má v úmyslu omezit množství materiálů používaných pro balení pouze na čtyři, jejichž recyklace či kompostování je snadné a chce na veškeré obaly vytisknout jednoduché symboly, aby zákazníci mohli co nejsnadněji recyklovat nebo kompostovat svůj odpad.

To všechno je nyní věcí politické vůle. Snížení množství odpadu je věcí politické vůle a tato vůle může být posílena právem Evropské unie.

Domnívám se, že můžeme přimět Radu alespoň k tomu, že posune datum pro zveřejnění návrhů na snížení množství odpadu z roku 2014 o několik let dříve. Parlament si vedl dobře. Možná si mohl vést lépe.

  Hiltrud Breyer (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, tento návrh je zklamáním. Rovná se téměř nenaplnění potřeby většího úsilí o řešení problému změny klimatu a uchování zdrojů. Víme, že Evropská agentura pro životní prostředí předpověděla 50% zvýšení množství odpadu do roku 2020. V tomto ohledu představuje skutečnost, že nebyly předepsány závazné úrovně pro stabilizaci nebo závazné cíle v oblasti recyklace neúspěch a ústupek nátlaku členských států. Nástroj, který byl potřebný, byl bezesporu rozmělněn v reakci na tento nátlak.

Je rovněž zklamáním, že se ze spalování odpadu stále více stává „ultima ratio“ na úkor snižování odpadů. Tyto kvóty pro recyklaci a stabilizace množství odpadu by sloužily právě k odstranění této nerovnováhy. Doufám, že schválením pozměňovacích návrhů stále můžeme dosáhnout určitých zlepšení tohoto návrhu a skutečně udělat vše potřebné, zejména formulovat druh ambiciózní politiky v oblasti nakládání s odpady, kterou potřebujeme v Evropské unii.

  Roberto Musacchio (GUE/NGL). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, lituji ale musím zkritizovat některé z dosažených kompromisů, neboť v některých případech mohou ohrozit to, co Parlament velmi správně odsouhlasil v prvním čtení.

Lituji rovněž, že tyto změny k horšímu byly uloženy Radou a jsou chybné a nebezpečné. Říkám to z pozice člověka, který žije v Itálii. V tomto případě Itálie bohužel představuje špatný příklad nakládání s odpady, neboť nedodržuje literu a ducha evropského práva, podle kterého byla na určitou dobu sjednocena účinná hierarchie, sahající od snižování až po recyklaci.

Tato hierarchie musí být posílena množstevními a jistými cíli – pokud jde o snížení a recyklaci – rovněž pokud jde o průmyslový odpad, a nikoli oslabena, jak se to do jisté míry stalo tím, že byl vynechán rozsah politik likvidace, což ohrožuje její filozofii. Itálie například v minulých letech vynaložila miliardy eur na pobídky pro spalování odpadu s výsledky, které jsou všem zřejmé a na které nelze v žádném případě pohlížet jako na pozitivní.

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, v Evropě bojuje každý členský stát s rychle rostoucími cenami energie. Proto je myslím pohlížení na odpad jako na potenciálně významné palivo jednak smysluplné a jednak nezbytné. Jedná se jistě o oboustranně výhodnou situaci – dojde k vyřešení problému obrovských skladišť odpadu a k vytvoření alternativního zdroje dodávek energie, zejména pokud čelíme energetické krizi a zvyšování závislosti na nejistých zahraničních dodávkách ropy.

Nerozumím proto něčí zdrženlivosti vůči zjevné výhodě podpory energie z odpadu. Obávám se, že někteří kolegové si cenní svá dogmata v oblasti recyklace a boje proti spalování, že by obětovali příležitost získávat teplo a elektřinu z odpadu. Musím říci, že v tomto ohledu se domnívám, že se hluboce mýlí.

V souvislosti s tím bych mohl říci, že jsem silným zastáncem maximalizace definice „využití“ v rámci směrnice, která by měla nesporně jasně stanovit, že energie z odpadu je využitím odpadu, nikoli jeho likvidací. Měli bychom to uplatnit zejména na naše zemědělské odvětví, kde existuje v tomto ohledu mnoho příležitostí.

  Françoise Grossetête (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, nejprve bych chtěla vřele poděkovat naší zpravodajce, paní Caroline Jacksonové, za pozoruhodnou práci, kterou odvedla a jež odráží úroveň její odbornosti v citlivé otázce nakládání s odpady. Blahopřeji jí rovněž k tomu, že v průběhu celého vyjednávání tak pozorně naslouchala, díky čemuž jsme dosáhli tohoto obtížného kompromisu s Radou a Komisí.

Máme novou směrnici, která usiluje o vyjasnění řady otázek. Vítáme nakládání s odpady, hierarchii odpadu a ambiciózní cíle v oblasti recyklace stanovené pro členské státy, totiž snížení množství odpadu z domácností o 50 % do roku 2020. Nakládání s odpady musí být založeno na prevenci, opakovaném použití, recyklaci, využití a konečně na likvidaci a tato hierarchie musí být hlavní zásadou. Je rovněž důležité, aby spalovny podléhaly kritériím energetické účinnosti stanoveným v textu, samozřejmě za předpokladu, že je spalování využíváno, pouze pokud není proveditelná žádná jiná metoda.

Z těchto důvodů považuji za velmi pozitivní, že text také stanoví velmi přísné kontroly nebezpečného odpadu a přísnější opatření, pokud jde o sledovatelnost.

Jedná se samozřejmě o kompromis a byli bychom si přáli jít mnohem dál v určitých bodech, jako je například začlenění environmentálních kritérií do definice využití a stanovení přísnějších podmínek odchylky od statusu odpadu; dále je zde problém vedlejších produktů, jejichž definice představuje určité problémy. Musíme nicméně tento kompromis absolutně podpořit, neboť víme, že bylo obtížné jej dosáhnout a že pokud chceme přistoupit k dohodovacímu řízení, riskovali bychom porážku a velké zpoždění. Musíme si uvědomit, že vzhledem k tomu, že naše evropská politika v oblasti odpadu byla do této chvíle selháním, je zdaleka výhodnější přijmout řešení, které se zdá být rozumné, a Evropská komise musí být velmi ostražitá při zajišťování řádného provádění této směrnice. Uvidíme, zda budeme moci za několik málo let postoupit dále.

  Anne Ferreira (PSE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejsem spokojena ani s formou, ani s obsahem tohoto kompromisu.

Pokud jde o formu, domnívám se, že nemůžeme dělat naši práci pořádně, když po dvouleté práci na návrhu textu vidíme, že se konečná rozhodnutí – která jsou více než jen úpravami – přijímají v tichosti a dalece překračují to, co bylo přijato Výborem pro životní prostředí a na stolech poslanců končí pouze několik hodin před hlasováním.

Pokud jde o obsah, je tento kompromis opisem, který neposkytuje jasnou definici využití, nesnaží se již o stabilizaci množství odpadu, nadále již nestanoví ambiciózní cíle v oblasti recyklace a bohužel odráží neschopnost Komise a Rady promítnout vysoce ambiciózní prohlášení učiněná na evropské a mezinárodní úrovni do skutečných opatření.

Ne, nejsem spokojena, a vlastně jsem znepokojena naší politickou neschopností přijmout skutečná opatření v oblasti životního prostředí nebo opatření pro zlepšení našeho zdraví, což je také důvodem, proč jsem hlasovala proti tomuto textu.

  Anne Laperrouze (ALDE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve chci ocenit práci vykonanou naší zpravodajkou, paní Caroline Jacksonovou, a Mojkou Drčar Murkovou, zpravodajkou za naší skupinu ALDE.

S otázkou nebezpečného odpadu vyvstávají zásadní problémy vysledovatelnosti, nerozmělňování nebo homogenního uchovávání informací o pohybu odpadu po dlouhou dobu, tj. pět let pro všechny části řetězce; veškeré tyto otázky však byly řešeny spíše okrajově. To je více než politováníhodné, s ohledem na zdraví a životní prostředí.

Nanejvýš zklamaná jsem v otázce vedlejších produktů. Nejsem proti koncepci vedlejších produktů: Naopak, uznávám jejich význam; mám však dojem, že definice uvedená ve společném postoji Rady neposkytuje dostatečné záruky a že nakonec může v důsledku potenciálních zneužití zničit celou koncepci.

Další otázky, jako je status odpadu, který přestává být odpadem, a využití odpadu byly podle mého soudu obětovány ve jménu dosažení dohody ve druhém čtení.

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, paní Jacksonová, předložíme pozměňovací návrh za různé strany, který získal většinovou podporu v této sněmovně v prvním čtení. Zabývá se tímto problémem: Ve velkém počtu zemí EU jsou nezpracované nesterilizované zbytky potravin opakovaně zkrmovány nebo ukládány na divokých skládkách. Takové chování trvale představuje riziko nemocí, jako je slintavka a kulhavka. Je proto nezbytné zajistit, aby byl potravinový odpad sterilizován a bezpečně zlikvidován schválenými podniky, které využívají vhodné metody. Členské státy by měly být oprávněny povolit jeho používání v krmivu pro prasata, pouze pokud byl sterilizován po dobu 20 minut při teplotě 133°C a tlaku 3 bary a pokud jsou zcela splněny veškeré další požadavky nařízení č. 1774/2002. Pevně věřím, že pokud Parlament tento pozměňovací návrh přijme, začlení Rada toto pravidlo do kompromisu.

  Umberto Guidoni (GUE/NGL). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, kompromis, kterého bylo dosaženo, je krokem zpět v porovnání se zněním schváleným Výborem pro životní prostředí.

Původní znění stanovilo, že by měla být produkce odpadu od roku 2012 snížena na úroveň roku 2009, přičemž by měla být zavedena skutečná politika prevence s časově rozvrženými opatřeními. Tento cíl byl v kompromisu zrušen a vše v něm zůstalo vyjádřeno vágně. Výbor pro životní prostředí stanovil minimální cíle pro recyklaci domovního a průmyslového odpadu, jež mají být splněny do určených – byť vzdálených – lhůt. Tyto cíle byly také rozmělněny, neboť byly omezeny pouze na některé druhy materiálu a průmyslový odpad z nich byl vyloučen.

Dalším negativním aspektem je povýšení spaloven dosahujících určité účinnosti ze zařízení na likvidaci odpadu na zařízení na využití odpadu. Zdá se, že tato směrnice vyhověla přání silné lobby. Výsledek irského referenda ukázal, že jste buď na straně občanů a jejich starostí, nebo riskujete zamítnutí evropské myšlenky a paralýzu procesu integrace.

Parlament se musí věnovat tisícům e-mailů od evropských občanů vyzývajících k větším závazkům a závazným cílům; pokud tak činit nebude, riskuje ztrátu další velké příležitosti zvýšit důvěryhodnost evropských institucí.

  Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) Velice děkuji, paní předsedající. Vítám kompromisní balíček, avšak zároveň bych rád zdůraznil, že se jedná spíše o křehký kompromis. Je proto životně důležité, aby se každý členský stát choval odpovědně a nehledal mezery, které možná v právních předpisech zůstaly. V současné době tvoří v Maďarsku tříděný odpad 2 % celkového množství odpadu. Podle mého názoru k tomu lze pouze vyjádřit naději, že dopad směrnice nakonec pomůže posunout situaci směrem k vyšším hodnotám. Ve východní polovině Evropy se investice do nakládání s odpady v posledních letech zvýšily, ve velké míře díky financování z nástroje předvstupních strukturálních politik (ISPA) a z Fondu soudržnosti. Výstavba skládek byla hlavní činností, ale ve velkém počtu obcí byly zahájeny programy na třídění odpadu, včetně opatření zaměřených na tříděný sběr organického odpadu v některých případech. Na druhou stranu vůbec nedošlo k pokroku, pokud jde o skutečná opatření a investice, jejichž cílem je snížení odpadu, a zvláštní průmysl na výrobu recyklovatelných materiálů se musí teprve rozvinout. Povaha hlavních směrů stanovených Evropskou unií bude proto klíčová, a to nejen pro Maďarsko. Podle statistiky by každé společenství mohlo v zásadě dosáhnout 50% snížení vyprodukovaného odpadu, jakmile zavede recyklaci suchého odpadu a tříděný sběr organického odpadu dům od domu. Při stanovování nových povinností však musíme rovněž zvážit jejich vymahatelnost a spojené náklady. Mohou být například dodatečné investice realizovány ve stejných oblastech jako projekty ISPA? Mohou být původní smlouvy změněny? Pokud ne, pak je pouze malý rozdíl v tom, zda existuje poptávka po rozšíření třídění odpadu nebo zda jsou zavedeny právní předpisy na snížení množství odpadu, který končí na skládkách; na základě dvacetiletých smluv musí být sebraný odpad odvezen na vybudovanou skládku. Kromě schválení této směrnice proto nesmíme oddalovat vypracování potenciálních způsobů změny stávajících smluv. Blahopřeji zpravodajce k její výtečné práci. Velice vám děkuji.

  Horst Schnellhardt (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, domnívám se, že můžeme poblahopřát paní zpravodajce. Určitě se jí s Radou podařilo dosáhnout přijatelného výsledku. Zejména bych rád zdůraznil začlenění hierarchie odpadu.

Existují však překážky, které jsou opravdu nepochopitelné a které byly do tohoto dokumentu vloženy Radou. První z těchto překážek se týká vedlejších produktů živočišného původu. Ve výboru jsme rozhodli o vypuštění vedlejších produktů živočišného původu z této rámcové směrnice o odpadech. Rada nyní udělala to, že zavedla určitý druh byrokratické překážky, která zemědělce žene na barikády. Stanovila, že se kejda přeměněná na bioplyn náhle stane odpadem. Víte, co to znamená? Znamená to, že zemědělci budou potřebovat licenci pro nakládání s odpadem a budou muset určit přesné množství a druh odpadu, který má být zpracován, a místo zpracování.

Nařízení o vedlejších produktech živočišného původu výslovně stanoví, že se na kejdu vztahují výjimky. Nyní by proto bylo pro zemědělce jednodušší rozvézt kejdu na pole, než ji zpracovávat na bioplyn. Jinými slovy, vytváříme byrokratické překážky postupu, který se vlastně snažíme podpořit.

Druhý bod se týká odpadního oleje. Směrnice o odpadních olejích – která, jak víte, má být nyní zrušena – stanoví, že odpadní oleje musí být zpracovávány a regenerovány. Podle této směrnice jsou zpracovávána velká množství. Samozřejmě již bylo stanoveno, že odpadní oleje je nutno zpracovávat v případech, že jejich regenerace není hospodářsky schůdná nebo technicky proveditelná. Nyní bylo stanoveno, že rozhodnutí náleží členským státům. Jsme tedy Evropská unie, nebo jsem se vrátili ke shromáždění členských států? Skutečností je, že docela zjevně opět rozbíjíme trh. Považuji to za velmi znepokojivé. Rád bych přešel k otázce vyšší soběstačnosti. Místní orgány nyní stanovují, kdo může co likvidovat a kdy. Není potřeba říkat, že byl vyvinut velký nátlak ze strany místních orgánů s volnou spalovací kapacitou. To je však chybná cesta. To není alternativa a toto rozšíření způsobuje, že tržní hospodářství směřuje k úplnému zastavení v oblasti nakládání s odpady.

  Frieda Brepoels (PPE-DE). – (NL) Paní předsedající, myslím, že je jasné, že je tento kompromis pro evropské právo životního prostředí důležitým krokem kupředu. Nicméně nejsem s kompromisem zcela spokojena. Proč? Můj vlastní region, Flandry, stejně jako například Nizozemsko, má nejlepší politiku v oblasti odpadu a je vynikající v třídění a recyklaci, a tudíž považujeme navrhované cíle, pokud jde o recyklaci a prevenci, za zcela nepřiměřené. Skutečně nás nijak nemotivují ke zlepšení v budoucnosti.

Nejsme rovněž zcela spokojeni s možností, aby spalovny odpadu z domácností byly podle schématu energetické účinnosti považovány za účinné využití, což by podle našeho názoru mohlo v praxi vést k velkému nedorozumění. Jsem si nicméně jista, že celkový výsledek je nutné považovat za velmi pozitivní, a proto chci upřímně poděkovat paní Jacksonové za její obrovský přínos. Měli bychom kompromis podpořit.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Paní předsedající, rámcová směrnice o odpadech ve své stávající podobě bohužel ohrožuje rozšiřování využívání bioplynu. Zcela souhlasím s naším kolegou, panem poslancem Schnellhardtem ze skupiny PPE-DE, že stávající směrnice je nedostatečná s ohledem na produkci bioplynu a také s ohledem na využití kejdy nebo komunálního odpadu. Směrnice o odpadech ve své stávající podobě bohužel ohrozí rozšiřování využívání bioplynu. To zpochybňuje zprávu paní Jacksonové. V rámci směrnice o odpadech je definování živočišných výkalů využívaných pro výrobu bioplynu jako odpadu dvojznačná. Pokud by tato směrnice měla živočišné výkaly zahrnout, znemožnilo by to výrobu bioplynu z nich i přes to, že by to mělo velké výhody z hlediska hospodaření s energií, životního prostředí a ochrany klimatu. Musíme si co nejdříve vyjasnit tyto zmatky a obnovit jednotnost právních předpisů, a proto musíme přijmout postoj Komise k směrnici, pokud jde o bioplyn.

  Adam Gierek (PSE). – (PL) Paní předsedající, blahopřeji paní zpravodajce k realistickému posouzení rostoucího problému s odpadem. Základním předpokladem v navrhovaných nařízeních je prevence vzniku odpadu a recyklace materiálů. Využití energie je jednodušší, avšak nemělo by nahrazovat recyklaci materiálu, která je obtížnější.

Z tohoto důvodu je nezbytné vytvořit podmínky pro umožnění recyklace materiálu a pro přesnější právní rozlišení popisující například, kdy kovový šrot není odpadem, ale stává se surovinou. Potřebujeme lepší a levnější technologie pro recyklaci materiálu. Produkty by měly být vyráběny tak, aby usnadňovaly recyklaci. Je potřeba třídit odpad a toto třídění je nutné přizpůsobit trhu takovým způsobem, aby z něj mohly mít prospěch domácnosti i potenciální uživatelé.

Bez těchto řešení budeme čelit riziku opakování situace z Neapole, kde bohužel může nakonec dojít k tomu, že se spalování odpadu stane jedinou možností.

  Stavros Dimas, člen Komise. − Paní předsedající, rád bych všem řečníkům v této rozpravě poděkoval za jejich pozitivní příspěvky.

Členské státy budou nyní na základě dohodnutého textu muset přijmout řadu opatření s cílem zlepšit své nakládání s odpady. Směrnice stanoví jasné definice a zásady nakládání s odpadem, jež věřím vyřeší stávající výkladové problémy, sníží počet soudních případů a vytvoří zdravý právní základ pro fungování odvětví nakládání s odpady.

Řada klíčových prvků byla začleněna do celkového kompromisního balíčku, který je nyní navrhován. Nejdůležitější z nich jsou tyto.

Zaprvé je cíl této směrnice v oblasti životního prostředí nyní jasný a ambiciózní. Úroveň ochrany životního prostředí nebyla pouze zachována, ale v několika případech, jako je tomu u nebezpečného odpadu, byla také zvýšena.

Spoluzákonodárci se dohodli na řadě základních definic, včetně definice odpadu, prevence, recyklace a využití. Tyto definice jsou jasné a srozumitelné. Tato směrnice navíc úspěšně začleňuje ustanovení dvou dalších směrnic tak, aby byla právní úprava přístupnější a aby byly zároveň zachovány vysoké standardy ochrany v oblasti ochrany životního prostředí.

Bylo vyjasněno rozlišení na využití a likvidaci, s možností, aby Komise toto rozlišení dále vymezila, bude-li to potřeba.

Byla stanovena jasná pětistupňová „hierarchie odpadu“, která podporuje předcházení vzniku odpadu a povoluje likvidaci zbytkového odpadu pouze jakožto poslední možnost. Zároveň tato hierarchie poskytuje nezbytný rozsah flexibility odůvodněný zdravými úvahami o životním cyklu.

Chtěl bych připomenout význam, který Parlament během jednání přikládá posilování vyšších úrovní „hierarchie odpadu“ tím, že zavádí cíle v oblasti recyklace. Nebudou-li tyto cíle splněny do roku 2020, může Komise žalovat členské státy u soudu pro neplnění požadavků směrnice. Kromě toho stávající formulace zavádí pravidelnější a důkladnější postup sledování opatření přijatých členskými státy s cílem splnit požadované cíle před uplynutím lhůty v roce 2020, namísto jednoduché kontroly stávajících úrovní souladu v roce 2020, kdy již budou zavedeny systémy nakládání s odpadem. Takovýto časný vymáhací postup může pomoci zabránit nepříjemným překvapením v roce 2020.

V neposlední řadě směrnice zavádí zcela nový rozměr předcházení vzniku odpadu, který bude Komise s radostí sledovat bezprostředně po jejím schválení a provedení. Členské státy nyní budou muset vytvořit své vnitrostátní plány nakládání s odpady a sítě, které musí odrážet zásady a nové povinnosti stanovené v revidované směrnici.

Článek 14 rámcové směrnice o odpadech nepředepisuje, zda by se veřejné nebo soukromé orgány měly účastnit zřizování a provozu těchto sítí, ani nemá žádný dopad na vlastnictví – veřejné nebo soukromé – provozů a infrastruktury nakládání s odpadem. Rozdělení odpovědnosti mezi veřejný a soukromý sektor je vnitřní záležitostí, o které mohou rozhodnout pouze členské státy. Je-li již zavedena přiměřená síť provozů likvidace a využití – ať již soukromá, veřejná nebo smíšená – nejsou potřebná žádná další opatření pro její vybudování.

Pokud jde o otázky týkající se nedostatečného cíle v oblasti recyklace zpracovatelského a průmyslového odpadu, budou se útvary, za které odpovídám, zabývat možností stanovení takového cíle jakožto nejvyšší priority v rámci hodnocení v roce 2014, které je plánováno v článku 8a (bod 4).

Pokud jde o krmení zvířat vedlejšími produkty živočišného původu, jako je odpad ze stravování, je tato otázka regulována v nařízení o vedlejších produktech živočišného původu, jenž je v současné době zkoumáno. Tato otázka by měla být řešena ve zmíněném nařízení, neboť rámcová směrnice o odpadech není to pravé místo pro regulaci využívání odpadu ze stravování.

Pokud jde o otázku, zda musí být požadavky na vedlejší produkty a kritéria pro odpady, které přestávají být odpady, splněny v Evropské unii ještě před odesláním do třetích zemí, Komise potvrzuje, že tomu tak je.

Pokud jde o otázku, zda by měly být výkaly vyloučeny z působnosti rámcové směrnice o odpadech, nejsou výkaly považovány za odpad, jsou-li používány jako hnojivo. Jsou však považovány za odpad tehdy, pokud jsou určeny pro další zpracovatelské operace nebo likvidaci, například pro spalování, výrobu bioplynu nebo kompostování a skládkování. Vynětí výkalů z působnosti právních předpisů o odpadech by vytvořilo závažnou mezeru v ochraně životního prostředí, neboť by neexistovaly žádné právní prostředky pro kontrolu parametrů, jako jsou emise v ovzduší a vodě, požadavky na skládkování, hluk, zápach atd.

Konečně Evropská unie by měla podporovat výrobu bioplynu a kompostování odpadu. Zařízení na výrobu plynu a kompostování však nejsou neutrální z hlediska životního prostředí. Vypouštějí rovněž emise do ovzduší a vody a mohou být zdrojem zátěže, například pokud jde o zápach či hluk. Vynětí výkalů určených k výrobě bioplynu nebo pro zařízení na kompostování z působnosti rámcové směrnice o odpadech by vedlo k vynětí těchto zařízení z působnosti směrnice IPPC.

Na závěr bych ještě jednou rád poblahopřál a poděkoval paní Jacksonové za její vynikající práci. Komise je velmi potěšena výsledkem jednání a může plně podpořit navrhované pozměňovací kompromisní návrhy.

  Caroline Jackson, zpravodajka. − Paní předsedající, jen bych chtěla ve stručnosti poděkovat kolegům, kteří se zúčastnili rozpravy. Chtěla bych reagovat pouze na jednoho kolegu, a sice na pana Daviese – dále jen „Chris Newsnight Davies“, kvůli programu, na kterém se rád objevuje –, který řekl, že jsem v Radě příliš rychle ustoupila. Doufám, že mě mí kolegové podpoří, když řeknu, že jsem příliš snadno neustoupila a že jsem nikdy v ničem příliš snadno neustoupila. Jak potvrdí paní Laperrouzeová v otázce vody, vyjednává se s Radou stále obtížněji. Recese klepe na dveře a Rada si uvědomuje, že tato právní úprava bude stát peníze, a váhá s přijetím pozměňovacích návrhů Parlamentu.

Zítra dopoledne máme na výběr. Můžeme souhlasit s balíčkem pozměňovacích návrhů, který je před námi, a pevně doufám, že k tomu také dojde. Můžeme odhlasovat některé zásadní pozměňovací návrhy, například o vedlejších produktech, které budou znamenat, že balíček padne, a všichni budeme směřovat k dohodovacímu řízení. Nebude to zábavné? Nebo můžeme snad souhlasit s některými méně významnými pozměňovacími návrhy, nebo s pozměňovacími návrhy charakterizovanými jejich navrhovateli jako méně významné, jako je pozměňovací návrh 88, k němuž očekávám stanovisko Komise možná ještě dnes večer.

Myslím, že je však skutečně velmi nejisté, zda Rada přijme vůbec nějaké pozměňovací návrhy, byť méně významné, takže jsem pro balíček takový, jaký je, beze změn. Ostatně, balíček přece něco musí znamenat, proč by o něj jinak Rada tolik bojovala? Nejedná se o bezvýznamný balíček, jak se Zelení snaží dokázat, tento balíček není bezzubý.

Závěrem bych chtěla poděkovat stínovým zpravodajům – Caroline Jacksonová a Stíny, to zní jako skupina ze šedesátých let – za jejich spolupráci, aniž bych je nutně chtěla znovu a znovu a znovu potkávat při dohodovacím řízení. Myslím, že bychom se měli pokusit tuto problematiku zítra dopoledne opustit.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, v úterý dne 17. června.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) S novou rámcovou směrnicí o odpadech Parlament nyní získal souhlas se zřízením vysokých a závazných kvót pro recyklaci. Skutečně to bylo naléhavě zapotřebí, a s jistotou hledím do budoucna, kdy budou třídění a recyklace v celé Evropě prováděny ve stále větším rozsahu. Domnívám se, že 50 % recyklovaného odpadu z domácností a 70 % recyklovaného stavebního a demoličního odpadu do roku 2020 jsou velmi dobré cíle, které vedou k fungujícímu systému nakládání s odpady v celé Evropě, jenž je šetrný k životnímu prostředí a klimatu. Právě proto, že Rakušané nám již jdou příkladem v třídění a recyklaci odpadu, jsem potěšen, že všechny ostatní členské státy se budou nyní těchto provozů účastnit, čímž nás dovedou o krok blíž k účinné ochraně životního prostředí. Neměli bychom zapomínat, že odpadní produkty jsou rovněž surovinami a že účinnější využívání těchto materiálů může rovněž pomoci v boji proti změně klimatu.

Nyní nezbývá než počkat na konkrétní návrh Komise k otázce zajištění, aby hospodářský růst neznamenal rostoucí množství odpadu.