Předsedající. − Dalším bodem je rozprava ke zprávě Gábora Harangozó (A6-0212/2008) jménem Výboru pro regionální rozvoj, o dopadu politiky soudržnosti na zranitelná společenství a skupiny (2007/2191(INI)).
Gábor Harangozó, zpravodaj. − (HU) Velice děkuji, pane předsedající. Paní komisařko Hübnerová, dámy a pánové, existují regiony a lidé žijící v těchto regionech, kteří nejsou schopni využít příležitosti, o jejichž zajištění ze zdrojů Společenství usilujeme ve snaze umožnit těmto lidem co nejrychleji dohnat evropský průměr a skončit s chudobou, ve které žijí.
Inicioval jsem tuto zprávu s cílem prozkoumat důvody, proč jsme nebyli schopni dosáhnout rozvoje v těchto regionech, a doporučit změnu a ukončení této situace. Jak uvádí čtvrtá zpráva Evropské komise o pokroku v oblasti soudržnosti, funguje politika soudržnosti v některých zemích na vnitrostátní úrovni velmi dobře. Výraznější rozvoj a pozitivní pokrok směrem k soudržnosti se prakticky začal uplatňovat v zemích, které již přistoupily k EU a čerpají finanční prostředky z fondů soudržnosti. Podíváme-li se na trochu nižší územní úroveň, všimneme si však, že se nerovnosti mezi regiony nesnižují ve stejném rozsahu. Rád bych uvedl Maďarsko jako příklad: V Maďarsku dosáhl HDP na obyvatele v centrálním regionu 110 % průměru Evropské unie; ve čtyřech ze sedmi regionů Maďarska však dosahuje HDP na obyvatele méně než 45 % průměru EU. V těchto případech se nerovnost alespoň dále nezvyšuje. Na mnoha místech se však, jak rovněž uvádí čtvrtá zpráva o soudržnosti, územní nerovnosti v rámci regionů nadále zvyšují.
Co by mohlo být důvodem toho, proč některé regiony jsou schopny využít dostupné příležitosti ve svůj prospěch, zatímco jiné nikoli? Podíváme-li se o něco blíže, zjistíme, že příčinou jsou některé velmi vážné strukturální důvody na úrovni území. Na územích, ve kterých dochází pouze k malému rozvoji, jednoznačně chybí lidská kapacita pro vytváření vhodných projektů, chybí základní infrastruktura pro investice na těchto územích a také vhodné vzdělávání a řádná zdravotní péče. Je několik mikroregionů, například v Maďarsku, ve kterých je délka života mužského obyvatelstva o více než 15 let nižší, než kolik činí celostátní průměr.
Co bychom s tím měli udělat? Vzhledem k tomu, že problém, který řešíme, je velmi komplexní a je jasně soustředěn v některých mikroúzemích a mikroregionech, domnívám se, že musíme posoudit, zda je správné přezkoumávat politiku soudržnosti pouze na meziregionální úrovni, tj. na úrovni regionů. Nebylo by lepší místo toho prozkoumat, zda nepotřebujeme přesněji cílená opatření na úrovni mikroregionů, kde jsou problémy nejvážnější? Od nynějška musí být hlavním výchozím bodem prozkoumání povahy statistiky, kterou využíváme jako základ pro naše rozhodování. Byl jsem si tohoto problému vědom při přípravě této zprávy, avšak nemohu Vám poskytnout žádný konkrétní základ pro statistické srovnání, neboť je v celé EU nedostatek srovnatelných statistických údajů na úrovni regionů. Od nynějška musíme zkoumat, zda je vhodné, ačkoli se jedná v první řadě o venkovské oblasti, omezovat soudržnost venkova na zemědělskou politiku. Nebylo by mnohem vhodnější řešit problémy venkovských oblastí v souvislosti s politikou soudržnosti a s využitím nástrojů politiky soudržnosti, což by umožnilo, aby opatření v oblasti zemědělské politiky hrála čistě doplňkovou úlohu?
V tomto bodě bych rád poděkoval stínovým zpravodajům za jejich výjimečně konstruktivní práci při pomáhání vzniku této zprávy. Zároveň by také rád zdůraznil, že po těch několika týdnech vyjednávání a po té, co jsem přijal zprávu skupiny PPE-DE obsahující velmi zásadní pozměňující návrh o klíčovém bodu zprávy, hlasovala skupina PPE-DE proti svému vlastnímu návrhu. Z toho pro mě vyvstává otázka: Co chceme? Chceme jednoduše prohlásit, že problém existuje, a nedělat nic víc, nebo jsme připraveni čelit problému a učinit doporučení týkající se způsobu změny naší politiky a zaměřit se více zblízka na stanovení oblastí, ve kterých můžeme skutečně něco vykonat pro řešení tohoto problému? Velice vám děkuji vám za pozornost.
Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu Harangozó za jeho zprávu a také za jeho snahu o dosažení konsenzuálního stanoviska v jeho výboru, pokud jde o složitou otázku zranitelných společenství a skupin. Aby se zabránilo tomu, že bude hospodářský růst doprovázen sociální polarizací v naší společnosti, zaměřuje se politika soudržnosti na sociální vyloučení, zejména na začlenění zranitelných společenství a skupin, a zůstane cílem politiky soudržnosti i v budoucnosti.
Je také pravda, že problémy vymezené ve zprávě jsou na hranici mezi územní soudržností na jedné straně a výzvami sociální soudržnosti na straně druhé a problémy sociální polarizace a sociální segregace se při koncentraci na stejných územích stávají problémy územní soudržnosti.
Jsme vystaveni sociálnímu vyloučení v nejchudších zemích Evropské unie, ale i nejbohatší města Evropské unie znají sociální napětí. Zpráva vyzývá Komisi, aby předložila komplexní definici územní soudržnosti v rámci nadcházející zelené knihy územní soudržnosti a mohu potvrdit, že tato zelená kniha, který má být zveřejněna na konci září tohoto roku, přispěje k pokroku směrem k obecnému porozumění koncepce územní soudržnosti v celé Unii.
Tato zpráva rovněž uznává, že pojem zranitelných skupin a společenství jako takový jistě není jednoduchý a neměl by se omezovat pouze na romská společenství. Obecně se však uznává, že situace romských společenství vyžaduje v Evropě zvláštní pozornost. Pro řešení různorodých problémů vyloučení Romů potřebujeme integrovaný přístup a Parlament o něm v lednu do hloubky diskutoval při přijímání usnesení o Evropské strategii pro Romy. V balíčku o obnovené sociální agendě Komise na začátku července předloží svůj pracovní dokument o nástrojích Společenství a politikách pro začlenění Romů.
Sdílím názor uvedený ve zprávě o potřebě většího využití součinnosti a doplňkovosti v evropských politikách a rovněž mezi různými dostupnými finančními nástroji. Komise tomuto věnovala mnoho pozornosti při vyjednávání operačních programů politiky soudržnosti s vnitrostátními a regionálními orgány.
Pokud jde o otázku zpřístupnění srovnatelných údajů z regionů pro všechny regiony v Evropské unii, se zvláštním ohledem na sociální ukazatele, sdílím, byť jsou tyto ukazatele zásadní, stanovisko zpravodaje: Je komplexnější. Jak členské státy vědí, Eurostat nevytváří údaje, ale spravuje údaje poskytované vnitrostátními statistickými systémy.
Právě jsme dokončili druhou verzi městského auditu, která se vztahuje na období do roku 2004, a jasně vidíme, jak omezená je dostupnost územních údajů pod standardní regionální úrovní NUTS 2. Generální ředitelství pro regionální politiku pracovalo s cílem řešit tuto výzvu v souvislosti s přípravami zelené knihy územní soudržnosti na zlepšení kvality výzkumu o regionální politice, včetně jejích statistických základů. Výsledkem je, že výdaje let 2000–2006 spadly nyní na úroveň NUTS 3, na 20 kategorií výdajů na této úrovni, a jsou dostupné pro regiony v rámci cíle I, pro města v rámci cíle II, a dále z programu Interreg a Fondu soudržnosti.
Audit venkova je stále výzvou, která stojí před námi. Bohužel dnes musím připustit, že dosud neexistují spolehlivé údaje o tom, kde jsou koncentrovány zvláštní vyloučené skupiny, a proto není možné křížově ověřit naší nově dostupnou informaci o tom, na co a kde se vynakládají finanční prostředky politiky soudržnosti, včetně umístění těchto skupin. Domnívám se, že pokrok v této oblasti se dnes zdá být spíše ve specifickém výzkumu s využitím kvalitativní analýzy.
Ještě jednou děkuji Parlamentu za to, že nás upozornil na všechny tyto důležité otázky, a těším se na dnešní rozpravu.
Ilda Figueiredo, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. − (PT) Jakožto navrhovatelka stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova znovu připomínám potřebu podporovat venkovské oblasti, včetně horských oblastí, ve kterých hrají ústřední roli ženy. Jejich práce musí být oceněna a musí jim být rovněž zajištěn důstojný příjem.
Musí být poskytovány dobře placené výrobní činnosti a kvalitní veřejné služby, aby se v těchto oblastech udrželi mladí lidé a aby se tak zabránilo úbytku obyvatelstva na venkově. Rodinným zemědělským podnikům a malým a středním zemědělcům je třeba věnovat zvláštní pozornost v reformě společné zemědělské politiky, která právě probíhá, ve snaze dosáhnout větší spravedlnosti, bojovat proti vylidňování venkova a podporovat zemědělské produkty.
Zdůrazňuji také potřebu podporovat veškeré znevýhodněné oblasti, trvale strukturálně znevýhodněné oblasti, nejvzdálenější regiony a oblasti, ve kterých probíhá restrukturalizace průmyslu, přemisťování a uzavírání podniků s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost a sociální začlenění zranitelných společenství a skupin.
Maria Petre, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Vážená pane předsedající, paní komisařko, vážení kolegové, nejprve bych ráda poděkovala panu zpravodajovi za práci a úsilí o sblížení různých postojů. Všichni se shodneme na tom, že zranitelné skupiny a společenství se potýkají s mnoha rozvojovými problémy a vyžadují zvláštní pozornost v rámci politiky soudržnosti, jakož i další dostupné nástroje finanční pomoci.
V průběhu všech pracovních fází jsem podporovala potřebu rozdělení struktury zprávy do dvou odlišných částí: Jedné, která se týká zranitelných společenství, z pohledu členství v národnostní skupině, a druhé, která se týká zranitelných společenství trpících určitými zeměpisnými znevýhodněními. Náš požadavek se bohužel ve stávající podobě zprávy neodrazil. Naše skupina má tři pozměňovací návrhy, na jejichž schválení závisí naše hlasy, konkrétně se jedná o odstranění bodu odůvodnění Ee, jehož obsah je totožný s bodem odůvodnění I, neboť vymezuje pojem zranitelné oblasti či zóny jejím uvedením na seznamu, jakož i odstranění odstavce 17. Doufáme, že zpravodaj projeví v tomto ohledu souhlas.
Nakonec bych chtěla zdůraznit další dvě myšlenky: Problémy zranitelných společenství z jakéhokoli pohledu, buď etnického a/nebo zeměpisného, by mohly být řešeny mnohem účinněji, kdyby existovala spolupráce v tomto ohledu mezi místními, regionálními, vnitrostátními a evropskými orgány. Zároveň je úloha vzdělávacího systému a veřejné, sociální a dopravní infrastruktury nezbytná pro začlenění zranitelných skupina a společenství.
Skončím s upřesněním, že naše konečné stanovisko je podmíněné, jak jsem již zmínila, přijetím tří pozměňovacích návrhů, a zejména odstraněním článku 17, který schválila Komise. Budou-li tyto pozměňovací návrhy přijaty, zprávu zřejmě podpoříme.
Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny PSE. – (PL) Pane předsedající, ráda bych nejprve poděkovala panu zpravodajovi za jeho práci na zprávě, která nám dnes byla předložena. Souhlasila bych s tím, že je potřebný přístup založený na mikroregionech a zaměřený na nerovnosti v rámci regionů v nejcitlivějších oblastech.
V některých případech hrají nerovnosti v rámci regionů dokonce větší roli než nerovnosti mezi regiony. Měli bychom mít na paměti, že cílem a předpokladem evropské regionální politiky je snižování rozdílů v rozvoji mezi jednotlivými oblastmi v rámci Evropské unie a jev územního vyloučení dosud nebyl vzat v politických nástrojích v úvahu. V nových členských státech se sociální segregace nedostatky, pokud jde o poskytování rovných příležitostí, objevuje nejčastěji ve venkovských oblastech, zatímco hospodářské a sociální iniciativy v regionech se zaměřují na dynamická centra, zejména na městská centra.
Zdroje pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení se liší v závislosti na zemi, my však ve snaze vytvořit územně a sociálně soudržnou EU musíme provést dodatečná opatření s cílem uvolnit potenciál skrytý v hospodářsky zaostalých oblastech.
Ramona Nicole Mănescu, jménem skupiny ALDE. – (RO) Vážený pane předsedající, nejprve bych ráda poblahopřála panu zpravodaji k jeho práci.
Politika soudržnosti je zásadní pro společenství v málo rozvinutých regionech a subregionech. Socioekonomické aspekty, jako je chudoba, chybějící infrastruktura, administrativní kapacity, deindustrializace, nízká úroveň vzdělání a odborné přípravy, vysoká míra nezaměstnanosti, špatné životní podmínky a omezený přístup k službám obecného zájmu činí z těchto společenství zranitelné skupiny, které představují dokonce větší hrozbu pro soudržnost území Evropské unie. Vztah vzájemné závislosti tak vede mezi potřebou snížit socioekonomické nerovnosti mezi regiony a potřebou sociálního začlenění zranitelných skupin, což je vztah, který by měl přirozeně vést ke konstruktivnímu procesu zahrnutí územního přístupu na vnitrostátní i evropské úrovni.
Vážený pane předsedající, domnívám se, že neexistence statistiky o rozmístění těchto skupin a o stupni jejich sociálního vyloučení, jakož i neschopnost dodat funkční údaje o ukazatelích míry nerovnosti v rámci regionů, znovu ukazují potřebu užší spolupráce členských států a Komise ve snaze získat skutečnou představu o situaci zranitelných regionů a skupin a vytvořit konkrétní programy a strategie pro územní rozvoj a pro překonání sociálního vyloučení.
Rovněž se domnívám, že by členské státy měly učinit první krok zjištěním těchto zranitelných skupin a stanovením své priority ve strategických vnitrostátních plánech, a po té vytvořením mechanismu pro hodnocení a sledování. Neměli bychom zapomínat, že migrace je většinou důsledkem chudoby a že jev migrace sám o sobě vede k nestabilitě a konfliktům. Z tohoto důvodu se, vážený pane předsedající, domníváme, že by zranitelné skupiny měly mít ve všech členských státech zajištěnu sociální podporu, rovné příležitosti, a navíc zvláštní programy umožňující rozvoj regionů, ze kterých pocházejí.
Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, rád bych poděkoval panu Harangozó za práci na této složité otázce, ačkoli se tato zpráva nevěnuje všem otázkám týkajícím se situací, osob nebo prostředí, které jsou vyloučeny nebo ohroženy.
Přestože je značná část rozpočtu Evropské unie vyčleňována její politice soudržnosti, stále přetrvávají závažné nerovnosti. Pokud například zvážíme HDP na obyvatele: V nejbohatších regionech je téměř desetkrát vyšší než v nejchudších regionech. Musíme mít na paměti, že značné rozdíly existují také v rámci regionů. Chudé oblasti lze najít také ve velkých městských aglomeracích. Kromě toho se jedná rovněž o významnou otázku v mnoha venkovských oblastech. Tato chudoba může přecházet z generace na generaci.
Chraňme proto děti a rodiny před tímto jevem. Co zde nejvíce potřebujeme, je vytvořit rovné příležitosti, zejména s ohledem na vzdělání, zdravotní péči a bydlení. To bude důkazem sociální a územní soudržnosti, jež dosud nebyly řádně vymezeny. Šance skupin žijících v prostorové, kulturní a komunikační izolaci jsou výrazně slabší. Jedná se o otázky zahrnující technickou i sociální infrastrukturu, stejně jako pracovní místa a vytváření klimatu vnitřní činnosti v těchto společnostech.
Pomozme našim spoluobčanům, kteří jsou předmětem toho či onoho druhu diskriminace, aby mohli získat zpět víru ve vymanění se z nízkého postavení ve společnosti. Kromě toho musíme prolomit stereotypy, které tyto skupiny podceňují. Týká se to mnoha lidí, kteří jsou zdravotně postižení nebo bez domova, stejně jako romských společností, o kterých se zde již diskutovalo. Tento druh segregace odporuje naší společné solidaritě a je projevem nerespektování lidské důstojnosti. Připomeňme si, že se v těchto druzích prostředí setkáváme často s rodinami s mnoha dětmi a s rodinami přistěhovalců.
Mimoto potřebujeme společnou politiku pro vytvoření rovnosti na různých úrovních: na úrovni regionální a vnitrostátní a na úrovni EU. Potřebujeme také dobrovolníky a nevládní organizace.
Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, děkuji panu Harangozó za pozornost, kterou věnoval zranitelným skupinám. Politika soudržnosti již dlouho významně přispívá ke zlepšení podmínek zranitelných skupin. Vezměme například Irsko, které bylo kdysi zemí s velmi zranitelnými skupinami: velmi vysokou nezaměstnaností mladých lidí, sešlými městy, málo rozvinutým venkovem a prakticky žádnými příležitostmi. Také v případě mnoha dalších zemí musí být sociální vyloučení nahrazeno zaměstnaností, vzděláním a účastí. To je směr, kterým jdeme, a je obrovsky úspěšný.
Moje druhá poznámka: Všiml jsem si, že zpráva zejména hovoří o tom, že víme příliš málo, že máme příliš málo informací. Souhlasím, že by mohlo dojít ke zlepšení, zejména ze strany členských států, regionů a měst samotných. Pan Harangozó přemýšlí o tom, proč je životní délka v Maďarsku o 15 % nižší než průměrná životní délka v EU. Také to nevím, ale navštívil jsem nemocnice. Stravovací návyky jsou mimořádně špatné a Evropské společenství s tím nemůže nic dělat. Myslím, že jedním z nejdůležitějších základů naší politiky je převzetí odpovědnosti v regionech samotnými občany.
Konečně, co je základním důvodem pro to, aby byla skupina EPP proti NUTS 4? Jsme proti, protože jsme v roce 2004 zvolili posílení této politiky do roku 2013, více podstaty a větší zaměření. Dokonce jsme se rozhodli zahrnout celou vnější hranici v její původní podobě do politiky v oblastech, jež spadají do programu Interreg na vnějších hranicích. To by mohlo znamenat, že budeme štěpit a rozmělňovat naše úsilí a to by neměl být směr, kterým v budoucnu v této oblasti půjdeme. To by byla chyba. Proto Vás ještě jednou žádám, abyste zrušili dotčený článek. Jinak přijímám výzvu, se kterou již přišel pan zpravodaj, k intenzivní rozpravě o vzájemné územní soudržnosti v následujících šesti měsících.
Iratxe García Pérez (PSE). – (ES) Pane přesedající, ráda bych začala poděkováním panu zpravodaji za to, že se ujal iniciativy a navrhl zprávu, jež uvádí, že jedním ze základních cílů Evropské unie je snížení sociálních, ekonomických a regionálních nerovností.
Politika soudržnosti účinně přispěla k omezení těchto nerovností, avšak ještě mnoho bude muset být vykonáno, jak se o tom diskutuje ve čtvrté zprávě o soudržnosti.
Existují zranitelné skupiny lidí ohrožených sociálním vyloučením a absolutní chudobou ve všech regionech, včetně těch nejvíce prosperujících. Při řešení nedostatků v oblasti rovných příležitostí je zapotřebí integrovaný přístup. Členské státy a regionální správa potřebují strategie pro oživení zranitelných oblastí, rozvoj jejich infrastruktury a podporu skutečných příležitostí rozvoje v souladu s jejich konkrétním hospodářským potenciálem, při současném zachování služeb obecného zájmu prostřednictvím místní správy posílené decentralizací veřejného sektoru.
Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, cílená, na konkrétní otázky zaměřená zpráva pana Harangozó představuje mimořádně významný posun Evropského parlamentu směrem k oslovení zranitelných společenství a skupin, a k jejich hladké integraci prostřednictvím evropské politiky soudržnosti. Jakožto iniciativa má tato zpráva mou plnou podporu a uznávám úsilí zpravodaje, avšak dovoluji si nesouhlasit se způsobem, jak byla vypracována. Některé aspekty zprávy stále nemají žádnou náplň, a to i přes svědomitý přístup mého váženého kolegy.
Některé z těchto aspektů se týkají zranitelných společenství a skupin, které představují široké spektrum společnosti a mikrospolečenství, a to nejen Romů. Evropský parlament již upozornil na tuto kategorii ve zvláštní zprávě, jejíž působnost měla být širší, aby zahrnula sociální i zeměpisné aspekty. Skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů trvala na užitečnosti tohoto širšího přístupu, ale nebyla jí věnována pozornost. Tato zpráva zůstává jednostrannou a často volí krátkozraký přístup k této problematice.
Mám na mysli zejména horské a ostrovní oblasti, neboť nikdo nemůže pochybovat o zranitelnosti jejich společenství. Nikde ve zprávě o nich není zmínka. Nesouhlasím s neustálým vyhýbáním se definicím nebo konkrétním odkazům na věci a situace. Dovolte mi také zdůraznit, že zranitelná společenství a skupiny existují nejen na meziregionální úrovni, ale také na úrovni v rámci regionů. Potřebují hmotnou a technickou podporu, technologické a vědecké know-how, vzdělání, odbornou přípravu a administrativní základnu. Měla by být zdůrazněna decentralizace veřejného sektoru a rozšíření dopravních sítí. I zde by měla hrát významnou roli dobrovolnická činnosti v těchto skupinách a měla by přispívat k jejich aktivizaci a demarginalizaci.
I přes nepochybné úsilí zpravodaje nemohu říci, že je celková struktura zprávy uspokojivá. Vyniká svou dvojznačností a nedostatkem jasné organizace ve svých oddílech. Chceme-li přispět k vyřešení problémů, kterým čelí zranitelné skupiny, musí být připravovaný text jasný a výslovný a musí na problematiku pohlížet globálně.
Evgeni Kirilov (PSE). – Pane předsedající, rád bych poblahopřál mému kolegovi, panu Harangozó, ke zprávě, jež je jeho vlastní iniciativou.
Zvláštní pozornost zranitelným skupinám na základě politiky soudržnosti EU znamená, že jsme nezapomněli, že hlavní prioritou této politiky je přispět k blahobytu našich občanů.
Regionální rozměr této problematiky je jasný. Nicméně, aby bylo možné zjistit specifické potřeby a umístění zranitelných skupin, je nezbytné provést analýzu síly rozvoje malých územních jednotek. Ačkoli bychom mohli konstatovat, že zranitelnost je problémem na nižších úrovních – například v nejchudších regionech – má vztah k celému území a dotýká se všech sociálních kategorií, které na něm žijí. Proto musí být politika, strategie a opatření k řešení problémů zranitelných skupin komplexní a založené na společném přístupu jménem našich institucí na evropské, vnitrostátní a místní úrovni.
Bernadette Bourzai (PSE). – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve bych chtěl poblahopřát panu Gáborovi Harangozó k vynikající práci, kterou odvedl, a k jeho myšlenkám k tomuto složitému a citlivému tématu. Chtěl jsem hrát aktivní úlohu ve stanovisku, které k této zprávě navrhl Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, neboť většina zranitelných lidí je často soustředěna v nejméně rozvinutých venkovských oblastech a v trvale přírodně znevýhodněných oblastech, což znamená, že politika v oblasti zemědělství a rozvoje venkova zde musí hrát hlavní úlohu.
Politika soudržnosti musí podle mého názoru usilovat o zachování těch zemědělských a nezemědělských činností ve venkovských oblastech, jež jsou zdrojem příjmu, a to s cílem udržet obyvatelstvo, které má často sklony k vylidňování venkova, a rovněž s cílem přilákat nově příchozí. Je důležité podporovat rodinné zemědělské podniky, které vytvářejí pracovní místa, a rovný přístup k veřejným službám, stejně jako poskytování veřejných služeb s cílem uspokojit potřeby znevýhodněných rodin, společenství a skupin. Musíme stručně řečeno učinit venkovské prostředí přitažlivé a vhodné pro život. Tohoto cíle můžeme dosáhnout zajištěním propojení různých politik vedených v těchto oblastech a zaměřených na tyto zranitelné skupiny, a tudíž také využitím doplňkové povahy různých dostupných finančních nástrojů.
Miloš Koterec (PSE). – (SK) Chtěl bych poděkovat panu Harangozó za vynikající zprávu, která se týká otázek, jež se dosud netěšily velké pozornosti, avšak jsou skrytým zdrojem mnohem větších problémů. Chtěl bych se dotknout dvou konkrétních oblastí, na které se vztahuje tato zpráva: oživení zranitelných společenství, jež tvoří zejména lidé ve venkovských a okrajových oblastech, a rozvoj málo rozvinutých mikroregionů, které jsou nepravidelně rozmístěné podle národnostních zvláštností jednotlivých zemí a stávající statistika je téměř nezachycuje.
Obě z výše uvedených oblastí jsou zanedbávané, vzhledem k skutečnosti, že nejsou jednoznačně identifikované. Musíme jasně vymezit vysoce zranitelná společenství (hospodářsky i sociálně), která existují v Evropské unii, musíme provést analýzu druhů a umístění málo rozvinutých mikroregionů v EU a musíme najít řešení pro tyto problémy. Oba je těžké rozlišit na pozadí celkových úspěchů politik soudržnosti. Nechceme, aby byly politiky soudržnosti přirovnávány k ementálu, který působí z vnějšku velmi kompaktně.
Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Zmiňovaná zpráva správně zdůrazňuje vztah mezi řešením sociálních otázek a regionálním rozvojem a potřebu, aby Evropa ukázala solidaritu a provedla politiku soudržnosti v této oblasti.
Osobně se velmi intenzivně věnuji problematice podpory málo rozvinutých regionů, zejména na Slovensku. Zachování silného a atraktivního evropského venkova je zásadní jak z hospodářských, tak z kulturních a ekologických důvodů. Podporuji výzvu adresovanou Komisi, aby v připravované zelené knize o územní soudržnosti navýšila prostředky pro řešení regionálních problémů. Přitom bude potřeba zajistit aktivní účast těchto regionů a úzce spolupracovat s nevládními organizacemi.
V této souvislosti by také rád řekl, že si zvláštní ocenění zaslouží sociální aktivity církve a náboženských společností. Z vlastní zkušenosti vím, že jejich služba znevýhodněným sociálním skupinám a regionům je velmi účinná a často nezbytná. Proto musíme vnímat jejich službu jako nedílnou součást evropského úsilí o pomoc zranitelným skupinám a podporovat je přiměřeně na evropské úrovni.
Stavros Arnaoutakis (PSE). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, také bych rád zdůraznil, že touto zprávou vyjadřujeme přesvědčení, že 20 let po svém formulování musí politika soudržnosti pokračovat v solidaritě Unie nejen s nejvíce znevýhodněnými regiony a zeměmi, ale také s nejvíce znevýhodněnými společenstvími a skupinami našich občanů.
Musíme posílit politiku soudržnosti nejen finančními zdroji, ale také vhodným mechanismem a postupy, které umožní vysledovat a řešit komplexní a různorodé sociální a ekonomické nerovnosti na místní úrovni.
Výzvy, jimž čelí naše regiony dnes, nám neumožňují ponechat problémy chudoby a sociálního a územního vyloučení nevyřešeny. Je potřeba koordinované akce na všech úrovních, jakou je integrovaný přístup, při kterém se spojují zdroje a politiky na řešení problémů.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, hospodářský růst je v současnosti soustředěn kolem hlavních měst a rozlehlých městských oblastí. Jiné oblasti, včetně venkovských oblastí, se rozvíjejí mnohem pomaleji, a to znamená, že jsou mnohem náchylnější k problémům. Cílem politiky soudržnosti by mělo být pomoci těmto oblastem a podporovat územní soudržnost.
To je totiž zásadní pro zlepšení infrastruktury, zvýšení přitažlivosti těchto oblastí pro investory, zachování veřejných služeb a zlepšení bydlení a kvality života. Velmi důležité pro rozvoj venkovských oblastí je vytvoření komunikační infrastruktury, což znamená zejména silnice a také čistírny odpadních vod, neboť ty vytvářejí podmínky nezbytné pro příliv investic a vznik nových pracovních míst, což umožňuje lidem zůstat v těchto oblastech a žít důstojně.
Doposud se společná zemědělská politika zaměřovala hlavně na kvalitu potravin, bezpečnost potravin a konkurenceschopnost, a méně se zapojovala do rozvoje venkova mimo oblast zemědělství. Velice důležitá je lepší koordinace mezi politikou soudržnosti, rozvojem venkova a politikou zaměstnanosti.
Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedající, bod N zprávy správně zdůrazňuje, že chudoba a vyloučení mají silný územní charakter. Vezmeme-li v úvahu zásadu solidarity, která je v Evropské unii obecně respektována, společně s obsahem bodu N, ráda bych, aby přidělování zdrojů z evropských fondů podporovalo integraci hospodářsky znevýhodněných oblastí.
Letos byla bohužel tato zásada v mé vlastní zemi porušena. Finanční prostředky přidělované na zlepšení infrastruktury i další podpůrné finanční prostředky jsou směřovány zejména k bohatším oblastem, které jsou již rozvinuté. Je to často důsledek lepší přípravy osob, které o tyto finanční prostředky žádají. Doufám, že dokument, který posuzujeme, pomůže tyto nesrovnalosti v celé Evropské unii odstranit.
Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, myslím, že toto byla dobrá diskuse a ráda bych poděkovala všem, kdo přispěli k rozpravě, která ukázala, že přístup integrované politiky je nejlepším způsobem účinného řešení problému různých zranitelných společenství a skupin. Propojení mezi politikou soudržnosti a rozvojem venkova se zde jeví jako zvlášť důležité.
Sdílím rovněž úvahu poslanců, že v případech, kde existuje územní koncentrace problémů souvisejících s zranitelnými skupinami, je územní přístup k politice odůvodněný. Sociální soudržnost by neměla být oddělena od územní soudržnosti.
Oceňuji rovněž důraz poslanců na nerovnosti v rámci regionů. Jak zdůraznilo mnoho poslanců, bylo by v této souvislosti velmi užitečné vytvoření kvalitní, spolehlivé statisticky v rámci regionů. Jak jsem řekla v úvodní poznámce, má Komise v úmyslu více investovat do rozvoje takové databáze. Nyní vytváříme audit venkova, a to stejným způsobem, jako tomu bylo v minulosti s městským auditem. Dobrá spolupráce s členskými státy na této otázce bude zásadní a velmi počítám s podporou Parlamentu v této souvislosti.
Gábor Harangozó, zpravodaj. − (HU) Velice děkuji, pane předsedající. Paní komisařko, dámy a pánové, nejprve bych chtěl poděkovat paní komisařce Hübnerové, a to nejen za její reakci na tuto zprávu a na rozpravu, ale také za její vytrvalou práci na zlepšení a zefektivnění této politiky. Velmi si cením jejího úsilí a děkuji jí také za upřímnost týkající se mé zprávy.
Chtěla bych reagovat na řadu otázek, které byly vzneseny. Nejprve si myslím, že pokud dotčený problém bereme vážně, měli bychom se zachovat stejně, jako jsme to učinili, když jsme vzali vážně potřebu lisabonského procesu a význam zajištění provedení tohoto procesu v rámci politiky soudržnosti, což vedlo k zavedení systému vyčleňování finančních prostředků politiky soudržnosti s cílem podporovat lisabonský proces. Stejným způsobem můžeme přijmout opatření pro boj proti územní koncentraci chudoby, pokud budeme chtít. Pokud se tak rozhodneme.
Rád bych také sdělil skupině PPE-DE, zejména panu van Nistelrooijovi, že pokud bychom zrušili bod 17, stanovila by zpráva, že souhlasíme s tím, že existují mikroregiony, které nejsou schopné využít příležitostí, jež jim poskytujeme. Souhlasíme s tím, že se jedná o mikroregiony, ale proč bychom chtěli ve zprávě zrušit bod, ve kterém naléháme na Komisi, aby posoudila, zda by proto nebylo účinnější poskytnout těmto mikroregionům pomoc v zájmu soudržnosti na úrovni mikroregionů? Stále nerozumím tomu, proč bychom to měli udělat.
Rád bych řekl paní Petreové, že tuto zprávu považuji za zprávu o regionální politice. Zpráva o regionální politice není místem pro diskusi o etnických skupinách, a nerozumím tomu, proč by bychom vůbec měli o těchto skupinách diskutovat. Pokud jde o Rumunsko, tak jaké skupiny by paní Petreová chtěla zahrnou do zprávy, kdybychom se měli na danou problematiku podívat z etnického hlediska? Romy, kteří žijí v některých oblastech ve velmi chudých poměrech? Csangos, kteří žijí rovněž ve velmi špatných poměrech v jedné konkrétní oblasti? Nebo Rumuny z horských oblastí? Nemůžeme rozhodovat na tomto základě; potřebujeme komplexní ukazatele, komplexní přístup a integrované provádění. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající. − Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.
Písemná prohlášení (článek 142)
Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – (GA) Vítám tuto zprávu pana Harangozó o dopadu politiky soudržnosti na integraci zranitelných společenství a skupin. Stále silnější hlasy volají po zohlednění problematických výhledů, jež mají kraje či oblasti, jejichž obyvatelstvo se nachází na okraji rozhodování a hlavního proudu hospodářského rozvoje.
Z vlastního volebního obvodu vím, že se s problémy potýkají nejen znevýhodněných městských oblastí, ale také okrajových oblastí v pohraničních krajích Irska. Tyto venkovské oblasti se často potýkají s problémy při zajišťování investic do obchodu a infrastruktury. Ukončení „vylidňování venkova“ zmíněné v této zprávě by mělo být pro politiky prioritou.
Úlohu lidí hospodařících v malých a středních zemědělských podnicích při podpoře venkovských společenství podal pan Harangazó správně. Venkovská společenství by neměla být v politice soudržnosti degradována a je nutné zavést větší propojení mezi rozvojem venkova a regionálním rozvojem v boji proti sociálnímu vyloučení.
Odlehlost od komunikačních a dopravních sítí je praktickým problémem, který je nutné řešit.
Bogdan Golik (PSE) , písemně. – (PL) Politika soudržnosti, na kterou se vynakládá přibližně 33 % rozpočtu EU, má zásadní význam pro všechny státy EU. Polsko se s potěšením zúčastní jakýchkoli opatření souvisejících s plnou hospodářskou integrací společnosti v Evropě a s minimalizací nerovností na mikroregionální úrovni. Domnívám se, že opatření přijatá v rámci politiky soudržnosti jsou zásadní pro podporu udržitelného rozvoje a odstranění nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení, které v Evropě představují závažný sociální a hospodářský problém. Spolupráce mezi všemi evropskými zeměmi a výměna zkušeností mají v tomto ohledu zvláštní význam.
Problémy, které zpomalují udržitelný rozvoj EU, včetně nízkých příjmů, špatné infrastruktury a nízké sociální mobility, se týkají v zásadě venkovských oblastí. Tuto situaci zhoršuje rostoucí vylidňování venkova a větší sociální vyloučení těchto oblastí. Kromě toho jsou mezi problémy, jimž čelí evropská politika soudržnosti na počátku 21. století, otázky, jež mají vnější povahu, jako jsou například zvětšující se rozdíly v rozvoji Evropské unie a USA. V letech 1995-2005 byl růst produktivity v Evropě mnohem nižší než ve Spojených státech či Japonsku. To má značný vliv na snižování konkurenceschopnosti evropského trhu.
Rád bych poděkoval panu Harangozó, že nás upozornil na tento problém.
Lívia Járóka (PPE-DE), písemně. – (HU) Evropská unie musí v zájmu podpory zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti v co největší míře využívat potenciál podniků a pracovníků. Vzhledem k tomu, že většina z téměř 10 milionů Romů žijících v Evropě je postižena strukturální a/nebo absolutní nezaměstnaností nebo se podílí na šedé či černé ekonomice, mohla by mít integrace romských občanů rozhodující vliv na výsledek lisabonské agendy a politiky soudržnosti. Zpráva připomíná, že politika soudržnosti pomohla nejchudším regionům zacelit mezeru v jejich hospodářském a sociálním rozvoji. Je však potřeba učinit mnohem více, a to jak pokud jde o množství, tak pokud jde o kvalitu. Evropská komise a členské státy musí usilovat o zajištění koordinace a doplňkovosti dostupných finančních zdrojů; finanční nástroje Evropské unie a zejména Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj musí být mezitím využívány pro podporu velkého množství individuálních programů, od mikroúvěrů pro podniky po investice do rozvoje infrastruktury. Aby se zajistil úspěch těchto programů a plnění cílů pomocí těchto finančních prostředků, je klíčové určit a vymýtit překážky obecné i konkrétní povahy. Málo rozvinuté regiony, které bojují se složitými problémy, nejsou schopny shromáždit finanční prostředky nutné pro spolufinancování podpory Společenství, na niž mají právní nárok. V případě romských občanů se mezitím násobí znevýhodnění, jemuž čelí v důsledku nízké úrovně vzdělání a generací nezaměstnaných.
Cătălin-Ioan Nechifor (PSE), písemně. - Evropský parlament nastolil diskusi k návrhu usnesení o vlivu politiky soudržnosti na integraci zranitelných společenství a skupin, přičemž trvá na zachování některých činností, jež jsou zdrojem příjmu, ve venkovských oblastech, se zvláštní pozorností věnovanou rodinným podnikům, avšak také malým a středním zemědělským podnikům.
Společná zemědělská politika se musí stát spravedlivější s cílem umožnit v souvislosti s potravinovou krizí, jíž čelíme, usazování obyvatelstva ve venkovských, převážně zemědělsky profilovaných oblastech.
Věřím, že schválení tohoto usnesení dodá Rumunsku zásadní podporu v boji proti chudobě ve venkovských oblastech, ve kterých žije 10 milionů obyvatel a ve kterých jev sociálního a územního vyloučení ohrožuje samotnou existenci rumunského státu, jakož i potravinovou bezpečnost.
Svým zaměřením na malá, subsisteční hospodářství, na rodiny zemědělců, které vlastní malé pozemky, bude mít rumunské zemědělství reálnou naději, a zvýší tak podíl tohoto odvětví na HDP.
Využívám této příležitosti, abych požádal rumunskou vládu o přijetí veškerých nezbytných kroků pro schválení tohoto usnesení, aby se v oblasti zemědělství, ve které evropská integrace dosud nic nepřinesla, zachránilo to, co ještě může být zachráněno.