Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 16. června 2008 - Štrasburk

1. Pokračování zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

(Zasedání bylo zahájeno v 17:00)

  Předsedající. − Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu přerušené ve čtvrtek 5. června 2008 za obnovené.

2. Prohlášení předsednictví

  Předsedající. − Dámy a pánové, chtěl bych učinit dvě prohlášení. Druhé z nich je činěno jménem Konference předsedů na její vlastní žádost.

Výsledek referenda konaného dne 12. června 2008 v Irsku staví Evropskou unii před jednu z nejobtížnějších výzev v její historii. Reformní Lisabonská smlouva , která se zrodila z ústavní smlouvy a jež byla navržena veřejně zasedajícím konventem složeným z členů vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu, pomáhá učinit Evropskou unii demokratičtější, účinnější a průhlednější. Posiluje Evropský parlament, ukládá vnitrostátním parlamentům větší odpovědnost za utváření politiky EU, umožňuje občanům Evropské unie předkládat podněty evropským orgánům a zaručuje úlohu místní samosprávy.

Lisabonská smlouva je reakcí na veřejnou kritiku nedostatků Evropské unie. Tato smlouva posouvá Evropskou unii blíže k jejím občanům. Nelze pochybovat o tom, že uplatňování reformní smlouvy je naprosto nezbytné, má-li Evropská unie chránit své hodnoty a zájmy v 21. století. Bez reforem, které umožňuje Lisabonská smlouva, je přistoupení dalších zemí k Evropské unii těžko představitelné.

Vyzýváme účastníky summitu EU konaného v Bruselu nadcházející čtvrtek a pátek, aby přijali veškeré vhodné kroky k provedení reformní smlouvy. Ratifikační proces musí pokračovat bez omezení. Naléhavě žádáme irskou vládu, aby navrhla způsoby možné spolupráce ve snaze nalézt východisko z tohoto obtížného období politického života v Evropě.

Evropský parlament bude celou svou váhou a angažovaností usilovat o naplnění těchto výzev. Očekáváme, že se Evropská komise a vlády všech členských států Evropské unie zachovají obdobně. Očekáváme od nich rovněž, že plně zapojí Evropský parlament do svého úsilí. Naším cílem i nadále zůstává, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost včas pro volby do Evropského parlamentu v červnu 2009. S Vaším souhlasem budu tyto zásady rozhodně bránit před Evropskou radou v Bruselu ve dnech 19. a 20. června.

(potlesk)

Ve středu ráno proběhne rozprava s Radou a Komisí. Záměrem je nediskutovat o této otázce nyní. Rozprava o přípravě zasedání Evropské rady proběhne ve středu ráno, což je logicky doba pro diskusi o této otázce, neboť budou přítomni představitelé Rady a Komise.

Musíme vést vysoce strukturovanou rozpravu a já jsem Vám představil pevné postoje k této otázce. Dalším důvodem, proč jsem tak učinil, je, že mě bývalá předsedkyně Evropského parlamentu, paní Simone Veilová, které bude ve středu ve Španělsku uděleno významné ocenění, osobně požádala, abych přednesl slavnostní řeč. Nemohl jsem její žádosti nevyhovět a chtěl jsem se ujistit, že znáte mé osobní názory na události v Irsku a na výzvy, před kterými stojíme.

Konference předsedů mě požádala, aby učinil prohlášení o Středním východu. Čtrnáctičlenná delegace z naší pracovní skupiny o Středním východu, vedená Veronique De Keyserovou a Annemie Neyts-Uyttebroeckovou, navštívila ve dnech 30. května až 2. června 2008 Izrael a Palestinu. Během této návštěvy delegace hodnotila praktické provádění cílů, které byly veřejně vyhlášeny před šesti měsíci ve společném prohlášení všech účastníků konference v Annapolisu jakožto součást úsilí o uskutečnění myšlenky dvou států do konce tohoto roku. K hlavním bodům patřilo posilování bezpečnostních sil samotnými Palestinci, otázka rozvoje osad, zejména kolem Jeruzaléma, hospodářský rozvoj, omezení svobody pohybu na západním břehu Jordánu a konečně, humanitární situace v pásmu Gazy, které je odříznuté a které podléhá mezinárodním sankcím.

Zpráva, kterou delegace jednomyslně přijala – a jednalo se o reprezentativní delegaci všech stran –, byla představena minulý týden za přítomnosti Komise a Rady a následně byla předána Konferenci předsedů; podává depresivní obrázek o situaci. Ačkoli bylo dosaženo určitého povzbudivého pokroku, týká se jeho rozsah pouze některých odvětví a jeho účinky jsou omezené. Obecný sled událostí nedává důvody k optimismu. Za stávající situace jsou ambiciózní cíle z Annapolisu těžko dosažitelné.

Delegace byla – což Konference předsedů ocenila –zajedno v názoru, že blokáda pásma Gazy musí být zrušena, že musí být obnoven kontrolovaný pohyb osob a zboží a že je nutné omezit násilí.

Na západním břehu Jordánu musí být rovněž sledován nový směr, který posílí důvěryhodnost Palestinské samosprávy a který bude systematicky vytvářet podmínky pro udržitelný hospodářský růst. Je nutné odmítnout politiku Izraele spočívající v trvalém rozdělení a územní separaci. Stejně jako administrativa Spojených států, která vyjádřila svůj postoj včera prostřednictvím ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové, vyzýváme k ukončení rozšiřování osad, zejména ve východním Jeruzalému.

Domníváme se, že nikdo nemá právo obcházet závazky dohodnuté v Annapolisu. Izraelci i Palestinci se zavázali k jednání v dobré víře a v duchu usmíření. Musí pokračovat v přísném sledování této cesty. Obě strany musí ukázat odvahu a odhodlání zapojit se do politické obnovy. Úkolem Evropanů je doprovázet a podporovat naše partnery v tomto procesu. Evropský parlament bude své závazky plnit se vší rozhodností.

Vztahy Evropské unie s Izraelem a Palestinskou samosprávou musí být rozvíjeny tak, aby podporovaly celkový mírový proces. Barcelonský proces – Středomořská unie – by mohl být dalším faktorem v úsilí o podporu míru. Evropský parlament očekává, že bude řádně konzultován v rámci evropského hledání míru na Středním východě.

Zatímco zde zasedáme, rybáři z pásma Gazy vyplouvají na moře. Z důvodu blokády nabralo znečištění životního prostředí alarmujícího rozsahu. Ohrožuje živobytí rybářských posádek, a ty proti tomu protestují. Demonstrují za právo na rybolov, na vlastní obživu a na život ve svobodě a míru. Naše delegace přislíbila rybářům podporu. Jménem nás všech proto mohu projevit těmto rybářům solidaritu Evropského parlamentu.

Děkuji Vám, dámy a pánové, za vyslechnutí mého prohlášení a tohoto druhého prohlášení, o jehož přednesení mě Konference předsedů požádala.

3. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

4. Členství v politických skupinách: viz zápis

5. Poslanecké imunity: viz zápis

6. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis

7. Podepisování aktů přijatých postupem spolurozhodování: viz zápis

8. Předložení dokumentů: viz zápis

9. Prohlášení o finančních zájmech: viz zápis

10. Otázky k ústnímu zodpovězení a písemná prohlášení (předložení): viz zápis

11. Převody prostředků: viz zápis

12. Petice: viz zápis

13. Následný postup na základě postojů a usnesení Parlamentu: viz zápis

14. Postoupeno výboru: viz zápis

15. Změna interinstitucionálního kódu: viz zápis

16. Rozhodnutí o naléhavém postupu: viz zápis

17. Plán práce

  Předsedající. − Byl rozdán konečný návrh pořadu jednání tohoto dílčího zasedání. Byly navrženy tyto změny:

pondělí/čtvrtek:

žádné změny

středa:

Skupina IND/DEM navrhla nazvat rozpravu o přípravě zasedání Evropské rady takto: Příprava zasedání Evropské rady po irském referendu.⁽¹⁾

  Gerard Batten, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedo, rád bych navrhl rozšíření názvu Příprava na zasedání Evropské rady na: Příprava na zasedání Evropské rady po irském referendu.

(Parlament návrh přijal.)

  Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, právě jsme změnili název rozpravy, a vzhledem k dopadům rozhodnutí v Irsku – na tyto dopady existují rozdílné názory – by bylo rozumné poskytnout sněmovně určitý čas pro diskusi o tomto problému. Z tohoto důvodu navrhujeme přesunout druhý bod dopoledního pořadu jednání na odpoledne. Vím, že bychom si z časových důvodů měli pospíšit, avšak vzhledem k naléhavosti a důležitosti tohoto zasedání Rady je přeložení na odpoledne účelné. Neměli bychom námitky proti posunutí toho či onoho bodu na pozdější zasedání, avšak pro tuto chvíli navrhujeme věnovat celé dopoledne předmětu přejmenované rozpravy, abychom měli dostatek času pro diskusi o dotčené problematice.

  Richard Corbett (PSE). – Pane předsedo, byl jsem zpravodajem k Lisabonské smlouvě, a proto bych rád podpořil tento návrh. Musíme vést širokou rozpravu, abychom ukázali, že nasloucháme jak názorům vyjádřeným irskými občany, tak názorům vyjádřeným ve všech ostatních členských státech, z nichž si většina, pokud ne všechny, přeje postupovat s touto smlouvou dále.

  Carmen Fraga Estévez, jménem skupiny PPE-DE. − (ES) Pane předsedo, Lisabonská smlouva a události v Irsku jsou velmi důležité, avšak neměly by se negativně dotýkat diskusí o otázkách, jako je rybolov.

Musím říct, že mnoho poslanců se o rybolov příliš nezajímá. Pokud však někdy odvětví rybolovu procházelo skutečnou krizí, je to ta, kterou toto odvětví zažívá právě nyní.

Dne 23. června Rada Evropské unie složená z ministrů pro rybolov přijme sérii rozhodnutí o krizi v odvětví rybolovu, která je konjunkturální a strukturální. Myslím, že by se v odvětví rybolovu Evropské unie nesetkalo s pochopením, kdyby tento Parlament nevěnoval čas posouzení této otázky a nepřijal k ní stanovisko.

Žádám proto politické skupiny, aby projevily jistou citlivost a aby trvale přispívaly k řádné rozpravě o krizi v odvětví rybolovu.

(Parlament návrh přijal.)

  Francis Wurtz , jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedo, rád bych položil dvě otázky.

První otázka je totožná s otázkou položenou panem Swobodou, který požádal o více času pro rozpravu v Evropské radě a pro problematiku referenda.

Druhou otázkou je, zda bychom měli oddělit rozpravu o cenách ropy od rozpravy o rybolovu, nebo zda bychom o obou otázkách měli vést jedinou rozpravu.

Jedná se o dvě samostatné otázky. Navrhuji, že byste se nejprve měli zabývat otázkou času na vystoupení v rozpravě v Evropské radě, a teprve potom se věnovat otázce rybolovu.

(Parlament přijal první návrh a zamítnul návrh druhý.)

(Pořad jednání byl tedy stanoven.)

(1) Další pozměňovací návrhy k plánu práce: viz zápis.

18. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám

  Předsedající. − Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, vyslechl jsem co nejpozorněji Vaši zprávu o irském „ne“. Plně podporuji Vaše prohlášení o potřebě pokračovat v procesu ratifikace.

Je vskutku zarážející, že irské „ne“ přichází v době, kdy je EU stále demokratičtější, transparentnější a účinnější. Avšak, pane předsedo, je nezbytné, abychom dešifrovali zprávu spočívající ve faktorech podporujících volbu „ne“. Irští občané učinili své rozhodnutí a vykonali své demokratické právo; toto „ne“ nás však také vyzývá k tomu, abychom se zabývali určitou konstruktivní sebekritikou. Navrhuji zaměřit tuto sebekritiku na dva body: Pane předsedo, jsme zahlcováni nadměrnou regulací Komise; my jakožto Evropský parlament se nemůžeme zabývat veškerými právně technickými podrobnostmi a nadměrnou regulací.

Pane předsedo, vím o Vaší oddanosti evropským záležitostem a vyzývám Evropský parlament, aby se jakožto politický orgán, corps politique, stal útočištěm pro vyhlášené směry evropského sjednocování.

  Předsedající. − Pane Papastamkosi, děkuji za Vaše slova podpory, avšak musím Vás rovněž požádat o dodržování časového limitu jedné minuty, který je stanoven pro vysvětlení hlasování. Kromě toho jsem byl informován, že jste si přál hovořit na jiné téma.

  Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Pane předsedo, i když nebyl čas pro mou řeč na posledním zasedání a od té doby uplynul již měsíc, cítím povinnost zmínit, že 12. květen byl světovým dnem fibromyalgie a syndromu chronické únavy, což jsou dvě nemoci, které postihují zejména ženy.

V obou případech se jedná o nemoci determinované podle pohlaví, jejichž diagnostika je obtížná a pro jejichž výzkum a léčbu jsou k dispozici jen malé zdroje. Způsobují obvykle problémy v práci, neboť lidé nerozumějí tomu, jakým způsobem tyto nemoci omezují schopnost nemocných a jak je činí nezpůsobilými k práci.

Měli bychom vzít tuto situaci vážně a naléhavě se pokusit najít příčiny těchto nemocí, poskytovat intenzivnější léčbu a porovnat výsledky, stejně jako zvýšit povědomí společnosti a poskytovat více informací o jejich dopadu v sociální a právní oblasti a v oblasti zaměstnanosti.

Nemocní nesmí mít pocit, že nejsou nijak chráněni. Dlužíme to našim občanům.

  Metin Kazak (ALDE). – (BG) Nadcházející francouzské předsednictví Evropské unie přichází v kritickém období pro evropský proces integrace na starém kontinentě. Témata, jako je strategie udržitelného rozvoje, Evropský imigrační pakt, evropská obrana a reforma společné zemědělské politiky jsou pro Evropu klíčová. Avšak hlavní otázkou nyní je, jak pokračovat v reformě Unie a v prohlubování integračního procesu po irském „ne“.

Irské odmítnutí Lisabonské smlouvy znovu podrobilo zkoušce vůli Evropanů společně se vypořádat s výzvami globalizace. Jakožto zakladatel Evropské unie má Francie a její prezident Nicolas Sarkozy úkol opětovně spojit úsilí všech 27 členských států a přijít s právním řešením a s akčním plánem pro nalezení cesty z lisabonské krize, neboť pokud tuto krizi nepřekonáme, podstupujeme riziko nárůstu separatistických a nacionalistických vášní a zastavení procesu dalšího rozšiřování Evropské unie. Tento přelomový okamžik vyžaduje, abychom si uvědomili tyto hrozby a abychom splnili naše závazky a očekávání většiny evropských občanů, pro které se Óda na radost již stala druhou národní hymnou.

  Hanna Foltyn-Kubicka (UEN). – (PL) Pane předsedo, dnes bych ráda hovořila o incidentu, ke kterému došlo nedávno ve Varšavě. Osoba úzce spojená s čínským velvyslanectvím v Polsku zaútočila na ženu roznášející opoziční časopis The Epoch Times. Podobné incidenty jsou již po určitou dobu pozorovány v New Yorku, kde skupiny organizované čínským konzulátem napadali stoupence hnutí Falun Gong i osoby poklidně demonstrující za Tibet.

Pokud se podobné praktiky začnou objevovat v dalších zemích, budeme muset čelit jasnému porušení Vídeňské úmluvy o diplomatických vztazích, která byla přijata v roce 1961. Čína navíc navzdory skutečnosti, že čínský režim dělá maximum, aby ukázal svou pozitivní stránku během olympijských her, pokračuje v persekuci jakýchkoli skupin, které zastupují nekomunistické ideologie. Jde dokonce ještě dál, neboť zdvojnásobuje své úsilí a „vyváží“ tuto činnost na území demokratických západních národů.

Z tohoto důvodu vyzývám orgány EU a členské státy, aby pečlivě sledovaly situaci a reagovaly s rozhodností, pokud by se okolnosti, které jsem popsala, měly opakovat.

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedo, dnes zasedá Rada ve složení pro obecné záležitosti. Neznám ještě její výsledek, avšak mezi tématy, o kterých se diskutuje, je návrh na posílení vztahů EU s Izraelem.

Kromě toho rybáři z pásma Gazy dnes demonstrují proti nelidským opatřením, která jim ukládá izraelská vláda. Izrael jim nejen zakazuje rybařit na jejich otevřeném moři, ale také je připravuje o přiměřené palivo, takže jsou nuceni rybařit v mělkých vodách, do kterých se nekontrolovaně vypouští surové odpadní vody. Existuje bezprostřední a alarmující nebezpečí, že tato situace povede k epidemiím.

Předkládám Vám, pane předsedo, žádost těchto rybářů, aby za takových podmínek EU dále nepokračovala a neposilovala vztahy s Izraelem.

Dalším důvodem, proč by k tomuto posilování nemělo docházet nyní, zejména pro nás poslance Evropského parlamentu, je skutečnost, že Izrael nedávno opět ukázal, že nerespektuje dokonce ani naše lidská práva. Jeho síly se pokusily násilím potlačit pokojné demonstrace proti stavbě rasistické oddělující zdi; tyto síly způsobily demonstrantům zranění, včetně naší kolegyně, paní poslankyně Morgantiniové.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) V této sněmovně, v Komisi i v Bulharsku se hodně hovoří o boji proti korupci na vrcholných místech ve státní správě. „Korupce“ přece není slovo, které existuje samo o sobě. Jsou za ní skuteční lidé. Chci Vám ukázat tvář korupce úředníků na vrcholných pozicích v Bulharsku.

Včera největší bulharský deník zveřejnil fotografie čelního představitele turecké etnické strany, MRL, Ahmeda Dogana, kterému byl před třemi lety udělen mandát bulharskou vládou. Tyto šokující obrázky ukazují, že Dogan žije v obrovském harému, které je registrováno jako čtyřhvězdičkový hotel, a tam si užívá luxusu. Tentýž pan Dogan je autorem vět, že jeho strana je obklopena okruhem společností a že kupování hlasů je evropskou praxí. Dogan řekl deníku Trud, že jeho hlavním povoláním je podnikání, což není u člena bulharského parlamentu legální.

Pane předsedo, dámy a pánové v této sněmovně, komisaři, pan Dogan je jedním z čelních představitelů korupčního chování v Bulharsku. Cesta ke zničení tohoto monstra začíná vyšetřováním okruhu společností Ahmeda Dogana a jeho podnikání.

Pane předsedo, předkládám Vám tento deník, abyste si o tom mohl přečíst sám.

  Gerard Batten (IND/DEM). – Pane předsedo, chtěl bych poblahopřát 862 415 irským občanům, kteří hlasovali pro „ne“ Lisabonské smlouvě v referendu konaném minulý čtvrtek. Hlasovali pro svobodu, demokracii a zdravý rozum. Pokud by bylo umožněno hlasovat v referendu britským občanům, hlasovali by bezpochyby pro „ne“ dokonce v ještě větší míře než irští občané. Pokud by tuto možnost měly další evropské národy, hlasovaly by rovněž pro „ne“, jak ukázali Francouzi a Nizozemci v roce 2005.

S udivující arogancí a ignorancí demokracie zamýšlí evropské politické špičky za každou cenu pokračovat v ratifikaci Smlouvy. Smlouva je mrtvá, ale EU ji odmítá pohřbít. Pokračující milostná aféra se Smlouvou je aktem politické nekrofilie. Avšak tělo začíná zapáchat a čím déle zůstane nepohřbeno, tím horší zápach bude. Musíme Smlouvu pohřbít. Znečišťuje politickou atmosféru.

  Předsedající. − Pane Battene, Vaše přirovnání je naprosto nevhodné, mohu-li si dovolit přidat svůj vlastní komentář. Nacházíte se v Parlamentu, který je velmi živý. Pokud by tento Parlament nehovořil, Vy, jakožto živá bytost, byste se na něj nemohl obrátit.

(Potlesk)

  Pál Schmitt (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám, pane předsedo. Budu hovořit maďarsky. Na Slovensku byl parlamentem přijat nový školský zákon a jediné, co je potřeba, aby vstoupil v platnost, je podpis prezidenta republiky. Nový zákon znamená, že od nynějška budou muset názvy míst a historické postavy v historických knihách určených pro studenty, jejichž mateřským jazykem je maďarština, odpovídat pravidlům slovenského pravopisu, čímž budou ignorovány naše staleté historické a jazykové tradice. Tento nový zákon vážně porušuje práva maďarské komunity na Slovensku na používání vlastního jazyka. Slovensko v roce 2001 podepsalo a ratifikovalo Evropskou chartu regionálních nebo menšinových jazyků. V tomto Evropském roce mezikulturního dialogu je politováníhodné a nepřijatelné, aby Slovensko jednalo v rozporu s evropskou praxí. Namísto rozšiřování práv menšin se chová opačně a tato práva omezuje. V důsledku Trianonské smlouvy se několik tisíc maďarsky hovořících osad ocitlo za hranicemi státu a my máme právo nazývat tato místa maďarskými jmény. Jazyková rozmanitost je součástí evropského kulturního dědictví a jedinečným pokladem, jehož ochrana je povinností náš všech. Děkuji Vám za příležitost vyjádřit se.

  Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Pane předsedo, dne 8. června v brzkých ranních hodinách zaútočila teroristická skupina ETA na kanceláře denníku El Correo v době, kdy 50 členů personálu sestavovalo a připravovalo nedělní vydání. Naštěstí nebyl nikdo zraněn, ale vznikla značná hmotná škoda.

Byl bych vděčný, pokud byste vyjádřili svou solidaritu. Rád bych se však také vyjádřil k naléhavé potřebě, kterou jsem v této sněmovně zaznamenal, totiž vymýtit teroristické násilí páchané skupinou ETA vůči médiím a zaručit plné využívání svobody projevu. To je dobrý důvod k tomu, aby Evropané podporovali Lisabonskou smlouvu, která umožní vytvoření společných politik v oblastech spravedlnosti, bezpečnosti a boje proti terorismu, jež tak nebudou záviset výlučně na dvoustranné a mezivládní spolupráci. Naše solidarita by proto také měla být vyjádřena na podporu ratifikace Lisabonské smlouvy.

  Předsedající. − Paní Ayalo Senderová, vzhledem k tomu, že jste se obrátila na mě osobně, dovolte mi říci, že jsme společenství založené na solidaritě a že se tato solidarita uplatní v každém případě, včetně toho stávajícího. Vítám, že oceňujete tento prvek.

  Viktória Mohácsi (ALDE). – (HU) Dámy a pánové, na minulém plenárním zasedání se vedoucí naší skupiny, Graham Watson, obrátil na tento Parlament v jednominutovém příspěvku kvůli protiromskému násilí páchanému v Itálii. Lituji, že Vás také dnes musím informovat o podobných incidentech, tentokrát z mé vlastní země, Maďarska. Před několika týdny hodili v obci Pátka, 70 kilometrů od Budapešti, tři příslušníci Maďarské gardy deset Molotovových koktejlů na tři domy, ve kterých žijí romští občané. Dne 16. dubna hodili neidentifikované osoby v obci Fadd v maďarském okrese Tolna tři Molotovovy koktejly na dva domy. Před týdnem byl můj vlastní kolega napaden v Nyíregyháze pokřikem extremistů: „Špinavej cikáne, jdi pryč z naší země!“ Většina obyvatel obce Pátka si stojí za tvrzením, že jsou gardisté nevinní, ačkoli jeden z podezřelých přiznal, že byl do akce zapojen. Nehledě na to se v pátek konala demonstrace asi 150 uniformovaných osob, které hlásaly nacistické zásady, a později se několik neidentifikovaných osob v kapucích opětovně pokusilo o útok v přítomnosti 100 příslušníků pořádkové policie. Byl jsem u toho také. Policie současně kryje totožnost osoby zraněné při incidentu v obci Pátka. V Itálii žijí naši spoluobčané z EU ve vězeních určených pro uprchlíky, jedná se samozřejmě také o Romy. Pane komisaři Barrote, doufám, že až bude vytvořen Váš nový kabinet, budeme my Romové také moci požívat bezpečnosti poskytované demokracií Evropské unie, a že definice občanství EU se na mě a na mé děti bude uplatňovat stejně jako na mé neromské spoluobčany. Velice vám děkuji.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedo, řešení, která by měla být přijata, by měla i v situacích, kdy je otázka zcela jasná, zohledňovat souvislosti a vztahy mezi různými cíli, význam dotčené otázky a náklady na dosažení těchto cílů. V každé otázce, zejména takové, která ovlivňuje životy miliard lidí, tak jak je tomu v případě změny klimatu, je důležité jednat při pokusu o vyřešení problému umírněně, se zdravým rozumem a určitou mírou spravedlnosti.

Nevidím nic spravedlivého v návrhu na snížení emisí oxidu uhličitého. Existují dvě řešení, která jsou v tomto ohledu obzvláště nepřijatelná: zacházet s vysoce rozvinutými zeměmi, které jsou dodnes odpovědné za velkou část emisí oxidu uhličitého a za velkou část znečištění, avšak které mají lepší technické možnosti, stejně jako s méně rozvinutými zeměmi, zejména s těmi, jejichž hospodářství je založené na uhlí, a dále zacházet s výrobci silných vozidel, pro něž je snížení emisí oxidu uhličitého o 20 % snadnější, stejně jako s výrobci vozidel se slabými motory a nízkými emisemi, u nichž si snížení vyžádá vyšší náklady. Vypadá to, jako by otázka změny klimatu byla pouhou záležitostí obchodu, která v této věci není důležitá.

  James Nicholson (PPE-DE). – Pane předsedo, včelám hrozí vyhubení do deseti let. Nemoci a viry již zničily třetinu včelstev v Americe a nyní ohrožují včelstva naše. Americká situace nabízí nebezpečný obrázek toho, s čím se můžeme potýkat v Evropě, pokud nezačneme jednat nyní. Nejméně 70 plodin, které významně přispívají k celkovému hospodářství, závisí přímo na opylování včelami.

USA jsou nuceny včely dovážet, aby vyrovnaly ztráty. Za současného stavu věcí vyvstávají závažné otázky o schopnosti EU vyrábět dostatek potravin pro uspokojení poptávky a dopady podobného rozsahu by zde byly katastrofální.

Včelaři v celé Evropě již vědí o hrozbě způsobené parazitem varroa mite, který včelstva zdecimoval. Musí se potýkat s syndromem zhroucení včelstev, kdy jsou úly systematicky opouštěny a včely zcela zmizí z povrchu země.

Musíme v této oblasti poskytnout finanční prostředky a provést řádný vědecký výzkum. Vláda Spojeného království v současnosti poskytuje pouze 250 000 GBP na výzkum v oblasti včel. To je pro tak důležitou problematiku kapkou v moři. Včely jsou nedílnou součástí potravinového řetězce: Neexistence včel bude mít škodlivý dopad na včelaře, úrodu, ovoce a ořechy.

  Gérard Onesta (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, z pořadu jednání vidím, že se budeme zabývat kodifikovaným zněním směrnice o statických zkouškách ochranných konstrukcí chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů. Mám dojem, že si historie vzhledem k dublinskému hlasování žádá, abychom se zabývali jinými, naléhavějšími otázkami. Nemůžeme zadat záležitost, jakou je Lisabonská smlouva, pouze Evropské radě. Jakožto poslanci Evropského parlamentu bychom měli být legitimně zapojeni, zejména pokud známe nezbytné prvky pro nalezení řešení.

Klíčové otázky se nejprve musí týkat určitých zásadních aspektů, a nezabírat několik stovek stran. Potřebujeme potvrzení v evropském referendu s možností neúčasti těch zemí, které se nepřejí sledovat tento směr, a konečně, jak uvedl předseda, potřebujeme velmi napjatý harmonogram – 2009 – jinak bude znemožněna předvolební kampaň. Ať mi nikdo netvrdí, že je tento scénář nemožný, není o nic víc nepravděpodobný než scénář, na které právě pracují zastupitelské úřady. Já jsem v každém případě připravena.

  Richard Corbett (PSE). – Pane předsedo, Komise v současné době posuzuje stížnosti některých soukromých podnikatelů ve Španělsku, Francii a Itálii vůči družstvům a družstevním hnutím, pokud jde o status a daňové zacházení.

Naléhavě žádám Komisi, aby při posuzování těchto stížností náležitě zohlednila zvláštní potřeby a charakteristiky družstevních hnutí. Nejsou stejné jako u ziskových podílových organizací. Družstvo je vlastněno jeho členy a zisk se rozděluje rovným dílem, nevyplácí se jednoduše akcionářům.

Evropská unie uznala zvláštní povahu družstevního hnutí v roce 2003 tím, že přijala nařízení o statutu evropské družstevní společnosti. Naléhavě žádám Komisi, aby toto náležitě zohlednila, a zavděčila se tak 55 milionům obyvatel Evropy, které družstva zaměstnávají, a 163 milionům obyvatel, kteří jsou jejich členy.

  Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedo, minulý týden Čína požádala o ukončení protestů v Tibetu jakožto podmínku pro další rozhovory s představiteli dalajlamy. Podle čínského ministra zahraničí musí Tibeťané zanechat pokusů o překažení olympijských her.

Od protestujících Tibeťanů se však jistě nedá očekávat, že pokorně přijmou násilné potlačení svých březnových demonstrací. Čínská vláda má možnost situaci v Tibetu radikálně změnit. Vzhledem k čestnému dialogu bez předchozích podmínek se tibetský lid zúčastní konstruktivního procesu změny. Prvořadou prioritou je vyslat jasný signál, a to v neposlední řadě tím, že se umožní zahraničním pozorovatelům vstup do země, aby sami posoudili situaci.

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Horáčku! Rád bych také poukázal na naše usnesení ze dne 10. dubna, ve kterém vyzýváme všechny politiky EU, aby se neúčastnili zahajovacího ceremoniálu konaného dne 8. srpna, pokud nebudou práva Tibeťanů zaručena. Toto prohlášení ze dne 10. dubna ještě jednou každému doporučuji.

  László Tőkés (Verts/ALE). – (HU) Pane předsedo, když papež Benedikt XVI hovořil s maďarským biskupem o tíživém dědictví dlouhé éry vlády komunismu, bylo to velmi výstižné. Jeho komentář je obzvláště aktuální dnes, v den 50. výročí popravy Imre Nagyho, umučeného předsedy vlády, a 60. výročí zahájení brutálního náboženského pronásledování a uvěznění kardinála Józsefa Mindszenthyho. Duch tohoto bolestivého období, ve kterém bylo násilí spojeno s militantním protináboženským smýšlením, připomněla Magda Kósánéová Kovácsová, postkomunistická členka této sněmovny, ve svém nejnovějším příspěvku tady v plénu, ve kterém se snažila bránit evropské hodnoty před papežem Benediktem, nebo spíše před katolickou církví. Před několika lety bývalá předsedkyně strany paní Kósánéová Kovácsová pronesla urážlivé tvrzení, že Vatikán, tehdy pod vedením papeže Jana Pavla, usiluje o získání vlivu v celé Evropě a o kontrolu nad ní. Jako biskup reformované církve vím, že křesťanské církve samy pomohly utvářet skutečné evropské hodnoty v této Evropské unii, která má kořeny v křesťansko-demokratickém hnutí, a odmítám jakýkoli projev protináboženské ideologie a netolerance. Pozvěme papeže Benedikta do Evropského parlamentu.

  József Szájer (PPE-DE). – (HU) Pane předsedo, dámy a pánové, dnes je tomu padesát let, kdy byl dne 16. června 1958 v Maďarsku odsouzen a popraven Imre Nagy, předseda vlády v době revoluce a boje za svobodu v roce 1956, a to v souhrnném demonstračním procesu, společně s ministrem obrany Pálem Maléterem a kolegy Miklósem Gémesem a Józsefem Szilágyim; Géza Losonczi byl zabit během pobytu ve vězení. Jejich těla, svázaná drátem a zabalená do papíru, byla pohřbena obličejem dolů. Jejich proces byl jednou z neostudnějších událostí a největších nespravedlností dvacátého století. Imre Nagy byl horlivým komunistou, nicméně se rozhodl, že se jeho země raději vrátí ke svobodné Evropě, než aby zůstala v sovětském táboře. To z něj udělalo národního hrdinu, mučedníka revoluce a politika evropského formátu. Jeho morální postoj z něj udělal symbol svobody a evropského Maďarska. K opětovnému pohřbení, které si Imre Nagy zasloužil, došlo až 16. června 1989, avšak v té době komunistický režim skončil a Maďarsko se mohlo znovu připojit k rodině svobodných evropských národů. Poselství těchto události je jasné: Zbavením se komunismu Maďarsko usilovalo o svobodu a národní nezávislost. To je to, zač ti, kteří zemřeli před padesáti lety, položili své životy; jejich oběť nepřišla nazmar.

  Martin Schulz (PSE). – (DE) Pane předsedo, velmi pozorně jsem vyslechl pana poslance, který hovořil před panem Szájerem a který zcela nepřiměřeně zaútočil na mou kolegyni Magdu Kósánéovou Kovácsovou.

Paní Kovácsová je mou zástupkyní ve výkonném orgánu skupiny sociálních demokratů. Není zde přítomna, a proto se nemůže bránit proti takovému útoku. Vím, že paní Kovácsová je přesvědčenou demokratkou a oddanou bojovnicí za evropskou jednotu. Jistě si nezaslouží, aby jakýkoli poslanec zneužíval výsad této sněmovny s cílem řešit nějaké domácí nebo jiné účty, které mohou mezi nimi existovat v Maďarsku. Domnívám se, že předmětné poznámky jsou zcela nevhodné a že jsou zlým pošpiněním charakteru Magdy Kovácsové, které zcela zásadně odmítám.

  Brigitte Fouré (PPE-DE). – (FR) Pane předsedo, nejprve bych chtěla uvítat iniciativu Komise na poskytnutí mimořádné pomoci pro rybáře. Třebaže tato pomoc jistě nepostačuje k vyřešení problémů v odvětví, jeví se alespoň jako nezbytná v tomto okamžiku. Stávající situace je vskutku kritická: V rozpětí jednoho roku stoupla cena motorové nafty z 35 na 73 centů za litr. Účet za nárůst ceny ropy je tudíž velmi vysoký a v mém volebním obvodě, Baie de Somme, mají profesionální rybáři velké obavy a jsou velmi rozhořčeni. Kromě otázky cen ropy chtějí rybáři především prodávat své ryby za spravedlivou cenu a potýkají se s neodůvodněnými maržemi, které si účtují zprostředkovatelé. Toto je víc než krize; jedná se o strukturální problém odvětví rybolovu, jenž musíme řešit na evropské úrovni. Jak jsme viděli, protestní hnutí nabylo evropského rozměru. To je logické vzhledem ke skutečnosti, že rybářská politika je jednou z nejstarších evropských politik. Musíme pomoci odvětví rybolovu k modernizaci, aby se mohlo samo zbavit tlaků ceny motorové nafty a zároveň dodržovat náš závazek na ochranu životního prostředí a řízení rybářských zdrojů. S přihlédnutím k výše uvedenému doufám, že plenární rozprava plánovaná na středu, bude zakončena usnesením, ze kterého bude mít prospěch evropský rybolovný průmysl, jenž je nyní ohrožen.

  István Szent-Iványi (ALDE). – Pane předsedo, Čche-e Sun Juan byl před dvěma dny propuštěn z vězení Qeenstown v Singapuru. V posledních několika letech byl odsouzen a uvězněn několikrát. Čehe-e Sun Juan není zločinec. Jeho „zločin“ je velmi prostý: Je vůdcem demokratické opozice. Vytrvale bojuje za svobodu a demokracii ve své zemi.

Od jeho posledního propuštění ho začala státem kontrolovaná média diskreditovat nepodloženými osobními útoky a očerňováním, aby tak zničila jeho důvěryhodnost. Cítíme výraznou solidaritu s panem Čche-e Sun Juanem a jeho kolegy, kteří bojují za demokracii a lidská práva v Singapuru.

Vyzýváme singapurské orgány, aby zastavily pronásledování demokratické opozice a porušování lidských práv a aby začaly respektovat základní právo na svobodu projevu. Velmi doufáme, že Singapur bude souhlasit s naším silným přáním respektovat základní práva.

  Eoin Ryan (UEN). – Pane předsedo, minulý týden učinili irští občané demokratické rozhodnutí o Lisabonské smlouvě, jenž musí být plně respektováno. Ačkoli mnozí z nás, kteří hlasovali nebo vedli kampaň pro „ano“, jsou výsledkem zklamáni, myslím, že je důležité, abychom o tomto výsledku přemýšleli.

V odpovědi na poznámky pana Battena bych chtěl zdůraznit, že Irsko není protievropské. Irsko zůstává zcela oddané evropské myšlence. Jsme si vědomi skutečnosti, že Irsko je jedním z 27 členských států, avšak toto není pouze irský problém. Je to problém pro všechny členské státy. Evropa čelila v minulosti mnoha výzvám a vypořádala se s nimi prostřednictvím zralého a moudrého vedení. Rád bych požádal, aby se totéž projevilo zde v této otázce, a také pokud jde o výzvy, kterým čelíme. Nacházíme se v nezmapovaných vodách a myslím, že je velmi důležité, abychom se vyhnuli ukvapeným rozhodnutím. Potřebujeme určitou reflexi a zralost, abychom se ujistili, že můžeme zcela vyřešit stávající situaci a pokusit se o návrat Evropy zpět na cestu tak, aby to bylo plně zodpovědné vůči evropským občanům.

  Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, kanceláře Evropského parlamentu v členských státech jsou prostředkem komunikace mezi Parlamentem a občany. Jedním z hlavních účelů těchto kanceláří je prostřednictvím různých aktivit informovat veřejné mínění o dění v Evropském parlamentu. Jedna z takových aktivit zahrnuje zvaní novinářů do Štrasburku, aby sledovali jednání v plénu.

Dne 24. ledna 2008 jsem, pane předsedo, položil Evropskému parlamentu otázku týkající se rozhodnutí snížit rozpočet pro zvaní tisku. Uplynulo přibližně pět měsíců, a přitom jsem stále ještě neobdržel odpověď. Něco podobného se stává i v jiných výborech, takže legitimní otázky předložené poslanci Evropského parlamentu zůstávají nezodpovězeny. Rád bych věděl, zda tato politika může mít nějaký pozitivní vliv na fungování parlamentních orgánů a příslušných útvarů v době, kdy EU potřebuje plně fungující postupy, které jsou stanoveny v jejích právních předpisech.

  Hélène Flautre (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, chtěla bych upozornit poslance Evropského parlamentu na vyhoštění Samiho Essida z Itálie do Tuniska dne 3. června, a to při absolutním porušení závazků Itálie podle Evropské úmluvy o lidských právech, konkrétně podle jejího článku 3. Proč? Pan Essid je totiž obviněn z terorismu a Evropský soud pro lidská práva bez jakýchkoli pochybností rozhodl, že jakákoli osoba obviněná z terorismu byla zcela jistě v Tunisku mučena.

Proto Evropský soud požádal Itálii, aby pozastavila opatření o vyhoštění. Itálie pana Essida nicméně dne 3. června vyhostila, čímž zcela porušila své závazky. Žádám jednak o to, aby byly Itálii připomenuty její závazky jakožto strany Evropské úmluvy o lidských právech a jakožto členského státu Evropské unie, a jednak o ujištění, že pan Essid, který byl deportován do Tuniska, v něm nebude podroben nelidskému a nedůstojnému zacházení.

(Potlesk)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROTHE
Místopředsedkyně

  Bairbre de Brún (GUE/NGL). – (GA) Paní předsedající, irské hlasování proti Lisabonské smlouvě minulý čtvrtek nebylo hlasováním proti Evropě. Místo Irska je uvnitř Evropské unie, ze které díky svému členství čerpá sociální i hospodářské výhody, a to jak na severu, tak na jihu.

Občané byli znepokojeni jednak oslabováním irského hlasu, stejně jako hlasu dalších malých zemí, v Evropské unii, dále otázkami v oblasti neutrality a vojenských záležitostí a otázkami práv pracujících a veřejných služeb. Tyto obavy nebyly zmíněny pouze na okraj, nýbrž byly rovněž vyřčeny v průzkumech veřejného mínění v průběhu kampaně. Jejich automatické právo na referendum o budoucích zásadních změnách je rovněž důležité.

Některé z těchto otázek již byly vzneseny ve Francii a Nizozemsku. Musíme se těmito obavami zabývat.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Paní předsedající, nyní hovořím jako poslanec zastupující zemi, jejíž parlament, podporovaný všemi politickými stranami, byl druhým, který ratifikoval Smlouvu o Ústavě pro Evropu, a prvním, který ratifikoval Lisabonskou smlouvu. V tomto postavení bych Vám rád připomněl, že největším nebezpečím v dnešní Evropě je národní egoismus nebo nacionalismus. Musíme se zamyslet nad tím, zda bychom měli odměňovat ty, kdo žádají stále víc, nebo zda bychom měli namísto toho tento druh chování postihovat? Ochrana národních zájmů je základní povinností vlády každé země a jejích představitelů v Evropském parlamentu, avšak Evropská unie nemůže fungovat bez dosahování střízlivých kompromisů mezi různými národními zájmy a bez solidarity mezi jejími národy a občany. Proto důrazně naléhám na naše polské přátele, aby poskytly svou podporu, jak to udělalo dvacet šest ostatních členských států, založení Evropského institutu pro inovace a technologie v Budapešti. V případě agentury Frontex ve Varšavě se rovněž zdálo, že Maďarsko v určité chvíli nesouhlasí, avšak nepoužilo své veto. Bylo by proto nespravedlivé, pokud by naši polští přátelé neučinili na oplátku podobné gesto. Maďar a Polák jsou dobří přátelé; jak praví přísloví, „Maďar a Polák, dva dobří přátelé; společně bojují a víno pijí“.

  Předsedající. − Tím je tento bod uzavřen.

19. Revize rámcové směrnice o odpadech (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem jednání je doporučení společného stanoviska Rady (A6-0162/2008), které se týká přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech a zrušení některých směrnic (11406/4/2007 – C6-0056/2008 – 2005/0281(COD)), od Caroliny Jacksonové ke druhému čtení jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

  Caroline Jackson, zpravodajka. − Paní předsedající, vzhledem k Vašemu rozhodnutí, že není čas na procesní námitky, budu pokračovat ve svém příspěvku o rámcové směrnici o odpadech. Za těchto okolností je to trochu obtížné, avšak já vytrvám.

Vzhledem k tomu, že v britském tisku byly nedávno zveřejněny některé komentáře k tomuto bodu, dovolte mi, abych začala tím, že znovu upozorním na své prohlášení o zájmech, které jsem nechala vložit do záznamu a které uvádí mé členství v poradním výboru pro životní prostředí ve společnosti Shanks plc. Tato společnost provozuje ve Spojeném království a na kontinentě širokou škálu odpadových technologií a prvořadým cílem jejího poradního výboru pro životní prostředí je provádět nezávislé audity činnosti jejích podniků.

K mým kolegům v této radě patří předseda Vědeckého poradního výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika a člen zelené aliance.

Stejně jako mnozí členové oceňuji, že mi bylo umožněno dostat se do bezprostředního kontaktu s otázkami a problémy, se kterými se tento průmysl potýká, i s pracovníky v této oblasti.

Vrátím-li se ke směrnici, k tomuto druhému čtení jsme dospěli po dlouhé a strastiplné cestě a blahopřeji těm z mých kolegů, kteří mě na ní doprovodili až do samého konce. Tato otázka je velice důležitá. Bylo nutné vyjasnit různé rozsudky Soudního dvora o statusu odpadu určeného ke zpracování v elektrárnách vyrábějících energii z odpadu. Byly potřebné nové definice. Dvě stávající směrnice o nebezpečných odpadech a o odpadních olejích byly zrušeny a jejich ustanovení byla přesunuta do rámcové směrnice o odpadech. Výbor však s těmito původními návrhy nebyl spokojen a začal přepracovávat směrnici z technické na propagační. K tomu svým kolegům blahopřeji.

Musím říci, že nálada v Radě byla velmi ponurá, možná se v ní zrcadlilo naše hospodářské období. Proti tomu, co jsme chtěli udělat, bylo mnoho odpůrců a Rada velmi tvrdě vyjednávala, avšak dosáhli jsme tohoto:

Zaprvé jsme do jejího znění vložili cíle v oblasti recyklace. To je velmi významný úspěch, neboť tyto cíle v původním návrhu nebyly, a je to poprvé, co se cíle v oblasti recyklace odpadu domácností objevily v právním předpisu EU. Stalo se tak zcela zásluhou Parlamentu.

Nový článek 8a vyžaduje, aby členské státy přijaly nezbytná opatření určená k dosažení celkové míry recyklace ve výši 50 % do roku 2020 pro papír, kov, plasty a sklo z domácností a pro podobný odpad. Existují členské státy, jako je Německo, pro které je tento cíl konzervativní, avšak pro mnohé státy je velmi náročný, a na tyto státy je rovněž potřeba brát ohled.

Tentýž článek rovněž vyžaduje, aby bylo do roku 2020 recyklováno 70 % stavebního a demoličního odpadu. Zelení a jejich příznivci rozhlašují, že tyto cíle nejsou vynutitelné. Možná tomu i věří, avšak tím – podivným způsobem – odmítají své vlastní úspěchy. Komise vydala prohlášení na jejich podporu a pan Dimas to potvrdí. Prohlášení docela jasně říká, že pokud nebudou cíle splněny v roce 2020, bude to pro Komisi vážná známka toho, že členské státy nepřijaly nezbytná opatření určená pro dosažení cílů. Na základě toho může Komise, podporovaná závěry obsaženými v tříletých národních zprávách o pokroku, žalovat členské státy u soudu pro nedodržení požadavků směrnice.

Možná je pro Zelené důležité nebýt spokojeni, neboť Zelení jsou věční bojovníci, avšak měli by do jisté míry zohlednit, co Komise uvedla v tomto prohlášení.

Dále jsme do článku 8a vložili nové návrhy o předcházení vzniku odpadů. Tyto návrhy budou znamenat, že Komise musí do roku 2011 podat zprávu o vývoji tvorby odpadu v EU a možnostech předcházení vzniku odpadů a do roku 2014 musí vypracovat návrhy na předcházení vzniku odpadů a oddělit cíle pro rok 2020. Ukázalo se jako nemožné přimět Radu a Komisi, aby souhlasily s množstevními cíli pro předcházení vzniku odpadů v této směrnici, částečně z důvodu chybějících údajů, které jsou nezbytné pro tyto cíle, avšak Parlament svými pozměňovacími návrhy vytvořil hybnou sílu pro budoucí politiku, jež může obsahovat cíle v oblasti předcházení vzniku odpadů.

Nový článek proto představuje významný úspěch. Je něčím, na čem budou moci naši nástupci stavět. Nemůžeme v této směrnici udělat vše, ale musíme věci předat našim nástupcům v dalším desetiletí.

Zatřetí jsme poprvé pevně zakotvili známou hierarchii odpadu do práva EU. Hovořili jsme o ní roky, ale pokud se podíváte na právo EU, není v něm obsažena. Brzy tomu však tak bude a my můžeme oslavovat malé vítězství, neboť jsme přiměli Radu, aby souhlasila, že se bude hierarchie uplatňovat „jako prvořadý příkaz“ při předcházení vzniku odpadů a v právních předpisech o nakládání s odpady.

Začtvrté jsme zajistili dohodu o větším důrazu na nakládání s nebezpečnými odpady, jak si několik kolegů přálo.

Zapáté jsme rovněž zajistili, že bude nadále upřednostňována regenerace odpadních olejů – ačkoli neexistovala podpora pro politiku, o které vím, že pro ni byli někteří kolegové, jež by regeneraci učinila povinnou ve všech členských státech. Zajistili jsme podporu Rady pro pozměňovací návrh paní Hennicot-Schoepgesové a kolegů, jehož cílem je usnadnit malým a středním podnikům používání seznamu odpadů, a rovněž se nám dostalo podpory pro nový článek o bioodpadu.

Závěrem směrnice upřesňuje kritéria energetické účinnosti spalování, přičemž využití energie se klasifikuje jako proces náhrady, a nikoli jako likvidace. Jedná se o nejlepší možnou dohodu. Kdo se domnívá, že bychom mohli dospět k lepšímu řešení v dohodovacím řízení, klamal by sám sebe. Použijeme-li slavný výrok Jacka Nicholsona, „je to nejlepší možné řešení“.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi nejprve poděkovat a poblahopřát zpravodajce, paní Jacksonové, k jejímu znamenitému příspěvku k revizi rámcové směrnice o odpadech a stínovým zpravodajům a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k jejich pozitivnímu a konstruktivnímu příspěvku.

S touto směrnicí Společenství podniká první zásadní krok směrem k vytvoření recyklační společnosti. Směrnice zavádí moderní přístup k nakládání s odpady, neboť s nimi zachází jako s využitelnou surovinou, a poskytuje jasnější definice, zjednodušenou regulaci a nové, ambiciózní cíle.

Díky začlenění ustanovení směrnic o nebezpečném odpadu a odpadních olejích tato směrnice přispívá k širšímu úsilí v oblasti zlepšování právních předpisů a zjednodušování acquis communautaire. Dalším krokem bude pochopitelně úspěšné provádění.

Značné úsilí a vytrvalost Parlamentu byly odměněny. Nebylo snadné přesvědčit členské státy, aby tyto nové cíle v oblasti recyklace přijaly a aby souhlasily s cíli, které se týkají předcházení vzniku odpadů. Nicméně toho bylo plně dosaženo.

Byly vyjádřeny určité pochybnosti, pokud jde o to, zda budou tyto cíle členskými státy provedeny. Rád bych zdůraznil, že při současné formulaci kvantitativních cílů má Komise možnost a politickou vůli žalovat členské státy u Soudního dvora Evropských společenství, pokud nepřijmou opatření, která jsou zásadní pro dosažení cílů v oblasti recyklace.

Parlament do znění směrnice začlenil mnoho dalších významných bodů. Mezi ně patří hierarchie pěti kategorií odpadu, nová ustanovení o odděleném sběru bioodpadu a nebezpečného odpadu a mnoho užitečných vyjasnění. Tyto body obohacují původní návrh Komise a vylepšují znění směrnice tak, aby se stala ambiciózním legislativním nástrojem pro budoucí generace. Skutečnost, že bylo možné dosáhnout dohody v druhém čtení, je samozřejmě zvláště uspokojující. Rád bych znovu zdůraznil konstruktivní úlohu Evropského parlamentu v tomto procesu.

Tato směrnice vytváří nový rámec pro nakládání s odpady a zajišťuje solidní financování pro další iniciativy politiky Společenství. Evropská komise je ochotna podpořit kompromisní balíček, aby bylo dosaženo dohody v druhém čtení.

  John Bowis, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, Caroline Jacksonová se odvolala na citát, tuším že od Jacka Nicholsona. Vím o její zdatnosti a domnívám se, že by to mohl být citát od Jacka Nicklause, avšak není pochyb o tom, že by oba použili citát podobného charakteru: „To je nejlepší možné řešení“. Je to velká poklona naší zpravodajce a já ji za naši skupinu zdravím.

Je nezbytné, abychom ji podpořili a začali jednat. Situace není tak dobrá, jak jsme si mohli představovat zpočátku. Dosáhli jsme však obrovského pokroku. Pane komisaři, je na Vás, abyste zajistil, že bude směrnice provedena, a abyste předložil následná ustanovení o prevenci se svým cílem pro rok 2014. Vím, že uvedete proces do pohybu, což je rovněž důležité.

Je to důležité, neboť za mého působení v tomto Parlamentu byla předložena velká spousta návrhů v oblasti odpadů: Zabývali jsme se automobily, elektrickým a elektronickým vybavením, bateriemi, obaly atd. Odpad však pokračuje v růstu, roste rychleji než naše hospodářství. Nejrychleji narůstá v některých oblastech, jako je oblast komunálního odpadu, a proto musíme podniknout příslušné kroky.

Moje země představuje jeden z nejsmutnějších příkladů, pokud jde o odpad. Vzdáváme hold Nizozemsku, které je největším příkladem. Všichni však máme co dohánět. Všichni potřebujeme více recyklovat, abychom splnili podmínky hierarchie: Musíme splnit cíle v oblasti recyklace a prevence atd. Domnívám se, že toto je opatření, které nás alespoň vyšle na lepší cestu, než jsme ukázali v minulosti s naším hospodářstvím a našimi politikami bohatými na odpad.

  Guido Sacconi, jménem skupiny PSE. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že paní Jacksonová a komisař Dimas podali úplné vysvětlení hlavních prvků tohoto kompromisu, který také podporuji, mám snadnější úkol. Dovolte mi proto vyjádřit některé navýsost politické úvahy.

Jsem vyjednavač a vždy zvažuji, zda je či není odůvodněný kompromis, kterého bylo dosaženo. Proto čtu texty znovu se svěží myslí po noci strávené vyjednáváním. Jen bůh ví, proč jednání musí vždy končit v noci. Má snad dohoda dosažená v dopoledních hodinách nižší hodnotu? I v této době se vyskytují náměty k zamyšlení. Zcela upřímně – a říkám to našim kolegům ze skupiny Zelených a GUE, jakož i Karl-Heinzovi Florenzovi, který jak vidím znovu předložil pozměňovací návrh Výboru pro životní prostředí, jenž nese můj podpis a jenž tudíž nemohu nepodpořit – zcela upřímně, pokud se podívám jak na kompromis, tak na texty Výboru pro životní prostředí, dosáhli jsme – a hlavní zásluha je na Vaší straně, paní Jacksonová – skutečně ohromujícího výsledku.

Jsme si vědomi toho, že v návrhu Komise a následně ve společném postoji nebyla žádná zmínka o recyklaci? Žádná kromě bodu odůvodnění, který zmínil recyklační společnost, aniž by zacházel do dalších podrobností. Nebylo tam nic! Nyní máme přesné cíle; máme stanoven přezkum v roce 2014, kdy by mohly být začleněny další materiály, které v současnosti začleněny nejsou; s jistotou víme – neboť to komisař Dimas právě potvrdil – že lze učinit právní kroky proti státům, které neprovedou opatření plánovaná pro dosažení těchto cílů.

To se mi jeví jako velmi důležitá skutečnost. Je také velmi důležité, aby byl konečně zahájen politický a právní postup s cílem přimět státy k vytvoření skutečných plánů pro předcházení vzniku odpadů a aby byla do evropského práva konečně začleněna právně závazná hierarchie zpracování odpadu, která je šetrná k životnímu prostředí a která nebude z odpadu dále dělat pouze problém, ale zdroj.

Proto se upřímně a s vědomím plné odpovědnosti domnívám, že odmítnutí tohoto kompromisu a směřování k riskantnímu dohodovacímu řízení by nebylo v zájmu evropských občanů, ale učinilo by z dosažení těchto cílů, které jsou zde stanoveny jasně a zcela nesporně, určitý druh ruské rulety.

  Mojca Drčar Murko, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, s tímto textem doufáme v obrat trendu produkce většího množství odpadu, než recyklujeme. Je to výsledek několika let diskusí a zohlednění reality dvou hlavních skupin členských států, pokud jde o systémy nakládání s odpady: recyklačními státy a skládkujícími státy.

Na dosažený kompromis je nutné pohlížet v tomto světle. Poprvé byla prevenci a recyklaci dána ve směrnici ústřední úloha. Kromě toho text zahrnuje dynamiku nezbytnou pro přizpůsobení vyšších cílů, jakož i cílů pro nové odpadové toky. Jedná se o pečlivě vyvážený kompromis: dosažitelný a realistický. Pozměňovací návrhy: Nedomníváme se, že by ve svém celku ohrožovaly obecnou shodu.

S ohledem na vedlejší produkty – článek v hlavní části směrnice a článek o odpadu, který přestává být odpadem – se většina kritiků obává falešného využití. Vzhledem k tomu, že v této otázce neexistuje mezinárodní shoda, je nebezpečí reálné. Je proto nutné vyjasnit, že Komise použije pokyny z února 2007, aby tomuto bylo zabráněno.

Velmi bych ocenila, pokud by nás dnes pan Dimas ujistil, že látka či předmět budou odeslány jako vedlejší produkt mimo Společenství pouze tehdy, pokud budou ve Společenství splněny podmínky čl. 4 odst. 1.

Stejné závěry platí v případě odpadů, které přestávají být odpady. Když určitý odpad přestává být odpadem, mohou být látka či předmět z toho vzešlé odeslány mimo Společenství, pouze pokud jsou ve Společenství splněny podmínky článku 5. Pro mnoho poslanců Evropského parlamentu by bylo snazší hlasovat pro kompromis.

Na závěr bych ráda mnohokrát poděkovala zpravodajce a stínovým zpravodajům za přínosnou spolupráci ve prospěch evropských občanů.

  Jill Evans, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, ráda bych také poděkovala paní Jacksonové. Mohli jsme skončit bez dosažení dohody o dani, avšak myslím si, že není pochyb o tom, že po celou dobu rozpravy fungovala výborná spolupráce. Dnes nejsme spokojeni – přála bych si, aby tomu tak bylo – a chtěla bych uvést několik důvodů, proč nejsme s kompromisem spokojeni.

Podpořili jsme 30 kompromisních pozměňovacích návrhů a předložili další, abychom se pokusili posílit kompromis v oblastech nebezpečného odpadu, odpadu, který přestává být odpadem, vedlejších produktů a odděleného sběru bioodpadu. Avšak od samého počátku byly pro nás hlavní otázky přijetí závazných cílů v oblasti snižování produkce a recyklace odpadů a nesouhlas se změnou klasifikace spalování jako využití energie. Konečný kompromis nemá právně závazný cíl pro snížení produkce odpadů. Studie o předcházení vzniku odpadů není alternativou ke stabilizačním opatřením; trvalý růst produkce odpadů je neudržitelný a bez tohoto opatření bude i nadále pokračovat.

Ačkoli byly cíle v oblasti recyklace a opakovaného použití stanoveny na 50 % a 70 % a členské státy jsou právně zavázány provést opatření k dosažení těchto cílů, nejsou cíle samotné závazné. Oceňuji vysvětlení, které nám podal pan Dimas, avšak proč došlo k takové diskusi o tomto znění? Důvodem bylo zabránit závaznosti těchto cílů.

Zpracovatelský a průmyslový odpad, které mají obrovský potenciál pro opětovné využívání a recyklaci, byly společně vypuštěny. Spalování nelze považovat za nakládání s odpady na stejné úrovni, jako jsou recyklace a opakované použití; přiláká to pouze další investice do spaloven a přímo ohrozí hierarchii odpadu. Bude-li přijat slabý kompromis, promeškáme příležitost pro zajištění skutečné akce EU a vůdčí úlohy v oblasti odpadové politiky ve chvíli, kdy to tak zoufale potřebujeme.

  Bairbre de Brún, jménem skupiny GUE/NGL. – (GA) Paní předsedající, ráda bych poděkovala paní Jacksonové za její práci. Dobře se nám spolupracovalo na některých zlepšeních původního návrhu Komise, ačkoli se neshodneme na všem.

Mnoho občanů v celé Unii se bude obávat, že návrh opětovně uzná spalovny za formu využití, pokud splní určitá kritéria účinnosti. Naše stanovisko zůstává odmítavé vůči opětovnému uznání spalování a předložili jsme pozměňovací návrhy, aby toto bylo vypuštěno.

Pokud jde o recyklaci, stanoví posledně navrhovaná dohoda cíle, jejichž vymáhání může být velmi obtížné, vzhledem k vágnosti znění, které stanoví, že „členské státy přijmou opatření nezbytná pro splnění cílů v oblasti recyklace“.

Dobrá legislativa vyžaduje, abychom byli přesnější v našem vyjádření cílů a abychom nenechávali výklad Soudnímu dvoru Evropských společenství. Proto chceme bránit a zachovat znění v podobě přijaté výborem.

Návrhy na předcházení vzniku odpadů byly oslabeny do té míry, že nebudou schopny dostatečně přispět nebo jednoznačně pomoci členským státům při stabilizaci a snižování jejich produkce odpadu. Slabinou týkající se odkazu na cíle v oblasti prevence je, že iniciativa a ukazatele harmonizované prevence dosud nejsou v právních předpisech zahrnuty.

Proto se můžeme podepsat pod určitou část práce, kterou jsme společně vykonali. Vzhledem k jejím dalším částem se však domníváme, že musíme předložit pozměňovací návrhy. Ještě jednou bych chtěla poděkovat paní Jacksonové za otevřený a vstřícný způsob komunikace se stínovými zpravodaji.

(Potlesk)

  Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Paní předsedající, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vypracoval velmi dobrou zprávu jakožto doporučení pro druhé čtení. Mám na mysli zejména výsadní místo přiznané hierarchii odpadu, odstranění kategorie vedlejších produktů, pečlivému zacházení s koncepcí odpadů, které přestávají být odpady, pravidlům ochrany, pokud jde o nebezpečný odpad, a cílům prevence, opakovaného používání a recyklace.

Jediným negativním aspektem zprávy Výboru pro životní prostředí je pozměňovací návrh na podporu spalování odpadu, ve kterém se na toto spalování pohlíží jako na účinné využití, pokud bude využito dostatečné množství energie.

Ve výsledku jednání dosaženém po dvou měsících nezůstalo z doporučení Výboru pro životní prostředí mnoho, a to nikoli kvůli zpravodajce, ale kvůli nekompromisnímu postoji Rady.

Článek o vedlejších produktech nebyl změněn a členské státy mohou rozhodnout ze svého vlastního podnětu, kdy odpad přestává být odpadem, s veškerým narušením hospodářské soutěže, které to znamená. Kromě toho nebyly stanoveny žádné cíle v oblasti prevence a cíle v oblasti opakovaného použití a recyklace jsou značně oslabeny. Z těchto důvodů jsem nepodpořila kompromisní balíček. Nicméně stále doufám, že na zítřejším hlasování schválíme lepší části zprávy Výboru pro životní prostředí. Odkazuji zejména na pozměňovací návrhy skupiny GUE/NGL a Zelených. Životní prostředí si zaslouží, abychom prošli dalším mediačním řízením za tímto účelem, ve kterém skutečně přimějeme Radu, aby provedla nezbytná zlepšení. Pokud budeme jako Parlament přesvědčiví, mělo by být pod vedením paní Jacksonové možné udělat víc, než je tomu v současnosti. Rád bych poděkoval paní Jacksonové a dalším stínovým zpravodajům za jejich výbornou spolupráci a doufám, že se zítra dočkáme úspěšného výsledku hlasování.

  Luca Romagnoli (NI). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vítám a podporuji všechny pozměňovací návrhy, jejichž smyslem je zavést cíle, které jsou nezbytné pro prevenci ve snaze zlepšit recyklaci. Přirozeně také podporuji důraz na jasně definovanou a jasně strukturovanou hierarchii odpadu. Je také nezbytné, aby bylo možné čerpat z platných a srovnatelných statistických údajů, má-li být dosaženo dalšího pokroku, pokud jde o předcházení vzniku průmyslového odpadu i o jeho recyklaci.

Dámy a pánové, domnívám se, že my v Parlamentu musíme neochvějně podporovat uplatňování zásady hierarchie jakožto obecného pravidla, a ne jakožto hlavní zásady, jak to upřednostňuje Rada. Směrnice musí podrobně vysvětlit kritéria, která se použijí pro veškeré odchylky, jež podle mého názoru musí být v případě nutnosti řádně a jednoznačně vymezeny tak, aby nebylo pochyb o tom, co je považováno za využití a co za odstranění odpadu.

Souhlasím se zpravodajkou, že energie z elektráren vyrábějících energii z odpadu může hrát významnou úlohu při nakládání se zbytkovým odpadem a že nyní v tomto ohledu čelíme důležité volbě s ohledem na závislost Evropské unie na nejistých dovozech energie z tolika jiných částí světa. Na závěr bych podotkla, že rovněž vítám pozměňovací návrhy týkající se regenerace odpadních olejů, jež byly původně vyňaty.

  Karl-Heinz Florenz (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, rád bych paní Caroline Jacksonové sdělil, že nejsem spokojen s kompromisem, ale že to není způsobeno žádným nedostatkem v jejích vyjednávacích dovednostech. Při této příležitosti musím říci panu Stavrosi Dimasovi, že má nespokojenost se pro změnu týká Komise.

V případě letadel, průmyslu a motorových vozidel je Komise velmi přísná, bojuje o každý ušetřený gram emisí CO2 a to je správné. Pokud jde o politiku nakládání s odpady, není však situace ohledně CO2 vůbec srovnatelná. Důkazem je potenciál snížení emisí CO2 o 100 milionů tun. To je jedinečná příležitost, která však byla v tomto dokumentu promrhána.

Druhým důvodem mého zklamání je, že jsme se stali určitým druhem betonárky. Spojujeme dohromady to, co je v Evropě rozdílné, místo abychom směřovali k harmonizaci. Ačkoli stanovíme cíle, nejsou závazné. V příštích 20 letech nedosáhneme v Evropě žádných skutečných harmonizovaných cílů. To mi na této zprávě vadí. Dvacet let je téměř polovina generace. Měli jsme být mnohem inovativnější, což jsme také mohli.

Domnívám se, pane komisaři, že existuje pouze jeden velký problém, konkrétně článek 14. Byl bych potěšen, pokud byste mohl o tomto ustanovení sdělit více. Ve federálním státě by se mohlo stát velmi složitou záležitostí. Jedná se o otázku nakládání se směsným a nesměsným odpadem a způsobu jejího řešení v souladu se zásadou soběstačnosti. Naléhavě Vás žádám o opětovné vyjádření k této věci ve Vašem závěrečném vysvětlení.

V současnosti samozřejmě někdo tvrdí, že bychom měli zajistit velkou většinu, avšak nebudou-li tyto otázky vyřešeny, budou mít některé z velkých zemí nepochybně se svou volbou potíže. Uvažte prosím, že nemáme pouze zítřejší čtení; máme také čtení třetí a 64 pozměňovacích návrhů na stole je poměrně hodně pro dohodovací řízení.

Pokud tedy, pane komisaři, vysvětlíte jednu nebo dvě věci z těchto nevyřešených otázek, dovedu si představit, že bychom mohli dosáhnout úspěšného výsledku.

  Gyula Hegyi (PSE). – Paní předsedající, v Evropě v současné době recyklujeme pouze 27 % svého odpadu a téměř polovina tohoto odpadu končí na skládkách. Z toho vyplývá, že musíme zásadně změnit své nakládání s odpady. Jako nejdůležitější bod bychom měli podpořit předcházení vzniku odpadu, posílit opakované využití a recyklaci a minimalizovat množství skládkového odpadu. Vítám proto skutečnost, že hierarchie odpadu zůstala po určité diskusi v novém znění kompromisu.

Pokud jde o prevenci – hlavní cíl právního předpisu – postrádám v posledním znění cíle v oblasti stabilizace odpadu, avšak tyto cíle jsme schválili již v prvním čtení. Ve starých členských státech se vyprodukuje téměř dvojnásobek domovního odpadu na osobu – 570 kg za rok – ve srovnání s novými členskými státy – 300 až 350 kg za rok. Bohaté státy by tedy měly začít se snižováním produkce odpadu jako první.

Množství vyprodukovaného odpadu se v evropském měřítku zvyšuje. Proto programy prevence v té podobě, v jaké jsou navrženy v kompromisu, nestačí: Musíme stanovit závazné cíle k zastavení rostoucí produkce odpadu Proto zvažuji podporu pozměňovacího návrhu 48, který opětovně zavádí cíl v oblasti stabilizace odpadu. Vítám závazné cíle v oblasti opakovaného využití a recyklace odpadu, avšak obávám se, že nové znění, které stanoví, že členské státy „přijmou nezbytná opatření“, není pro splnění cílů dostatečné. Potřebujeme konkrétní, vynutitelné a závazné cíle, a to jak pro odpad z domácností, tak pro průmyslový odpad. Proto navrhuji podpořit pozměňovací návrh 82, aby bylo zajištěno vymáhání cílů v oblasti recyklace.

Po přednesení těchto vyjádření vítám zprávu a práci paní Jacksonové, mého přítele Guida Sacconiho a dalších.

  Chris Davies (ALDE). – Paní předsedající, zpravodajka tvrdí, že tato dohoda je nejlepší možná, a já oceňuji, čeho tato zpravodajka dosáhla. Ve tři hodiny ráno je potřeba učinit pokrok v průběhu dohodovací schůze, kterého nebylo možné dosáhnout v jinou dobu během procesu vyjednávání.

Všichni uznáváme, že velikost hromady odpadu je nutné snížit. Jeden britský supermarket nedávno oznámil, že má do roku 2012 v úmyslu snížit používání obalů o 25 % a používání nákupních tašek o 33 %. Chce zajistit přeměnu potravinového odpadu na energii procesem anaerobního trávení. Má v úmyslu omezit množství materiálů používaných pro balení pouze na čtyři, jejichž recyklace či kompostování je snadné a chce na veškeré obaly vytisknout jednoduché symboly, aby zákazníci mohli co nejsnadněji recyklovat nebo kompostovat svůj odpad.

To všechno je nyní věcí politické vůle. Snížení množství odpadu je věcí politické vůle a tato vůle může být posílena právem Evropské unie.

Domnívám se, že můžeme přimět Radu alespoň k tomu, že posune datum pro zveřejnění návrhů na snížení množství odpadu z roku 2014 o několik let dříve. Parlament si vedl dobře. Možná si mohl vést lépe.

  Hiltrud Breyer (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, tento návrh je zklamáním. Rovná se téměř nenaplnění potřeby většího úsilí o řešení problému změny klimatu a uchování zdrojů. Víme, že Evropská agentura pro životní prostředí předpověděla 50% zvýšení množství odpadu do roku 2020. V tomto ohledu představuje skutečnost, že nebyly předepsány závazné úrovně pro stabilizaci nebo závazné cíle v oblasti recyklace neúspěch a ústupek nátlaku členských států. Nástroj, který byl potřebný, byl bezesporu rozmělněn v reakci na tento nátlak.

Je rovněž zklamáním, že se ze spalování odpadu stále více stává „ultima ratio“ na úkor snižování odpadů. Tyto kvóty pro recyklaci a stabilizace množství odpadu by sloužily právě k odstranění této nerovnováhy. Doufám, že schválením pozměňovacích návrhů stále můžeme dosáhnout určitých zlepšení tohoto návrhu a skutečně udělat vše potřebné, zejména formulovat druh ambiciózní politiky v oblasti nakládání s odpady, kterou potřebujeme v Evropské unii.

  Roberto Musacchio (GUE/NGL). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, lituji ale musím zkritizovat některé z dosažených kompromisů, neboť v některých případech mohou ohrozit to, co Parlament velmi správně odsouhlasil v prvním čtení.

Lituji rovněž, že tyto změny k horšímu byly uloženy Radou a jsou chybné a nebezpečné. Říkám to z pozice člověka, který žije v Itálii. V tomto případě Itálie bohužel představuje špatný příklad nakládání s odpady, neboť nedodržuje literu a ducha evropského práva, podle kterého byla na určitou dobu sjednocena účinná hierarchie, sahající od snižování až po recyklaci.

Tato hierarchie musí být posílena množstevními a jistými cíli – pokud jde o snížení a recyklaci – rovněž pokud jde o průmyslový odpad, a nikoli oslabena, jak se to do jisté míry stalo tím, že byl vynechán rozsah politik likvidace, což ohrožuje její filozofii. Itálie například v minulých letech vynaložila miliardy eur na pobídky pro spalování odpadu s výsledky, které jsou všem zřejmé a na které nelze v žádném případě pohlížet jako na pozitivní.

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, v Evropě bojuje každý členský stát s rychle rostoucími cenami energie. Proto je myslím pohlížení na odpad jako na potenciálně významné palivo jednak smysluplné a jednak nezbytné. Jedná se jistě o oboustranně výhodnou situaci – dojde k vyřešení problému obrovských skladišť odpadu a k vytvoření alternativního zdroje dodávek energie, zejména pokud čelíme energetické krizi a zvyšování závislosti na nejistých zahraničních dodávkách ropy.

Nerozumím proto něčí zdrženlivosti vůči zjevné výhodě podpory energie z odpadu. Obávám se, že někteří kolegové si cenní svá dogmata v oblasti recyklace a boje proti spalování, že by obětovali příležitost získávat teplo a elektřinu z odpadu. Musím říci, že v tomto ohledu se domnívám, že se hluboce mýlí.

V souvislosti s tím bych mohl říci, že jsem silným zastáncem maximalizace definice „využití“ v rámci směrnice, která by měla nesporně jasně stanovit, že energie z odpadu je využitím odpadu, nikoli jeho likvidací. Měli bychom to uplatnit zejména na naše zemědělské odvětví, kde existuje v tomto ohledu mnoho příležitostí.

  Françoise Grossetête (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, nejprve bych chtěla vřele poděkovat naší zpravodajce, paní Caroline Jacksonové, za pozoruhodnou práci, kterou odvedla a jež odráží úroveň její odbornosti v citlivé otázce nakládání s odpady. Blahopřeji jí rovněž k tomu, že v průběhu celého vyjednávání tak pozorně naslouchala, díky čemuž jsme dosáhli tohoto obtížného kompromisu s Radou a Komisí.

Máme novou směrnici, která usiluje o vyjasnění řady otázek. Vítáme nakládání s odpady, hierarchii odpadu a ambiciózní cíle v oblasti recyklace stanovené pro členské státy, totiž snížení množství odpadu z domácností o 50 % do roku 2020. Nakládání s odpady musí být založeno na prevenci, opakovaném použití, recyklaci, využití a konečně na likvidaci a tato hierarchie musí být hlavní zásadou. Je rovněž důležité, aby spalovny podléhaly kritériím energetické účinnosti stanoveným v textu, samozřejmě za předpokladu, že je spalování využíváno, pouze pokud není proveditelná žádná jiná metoda.

Z těchto důvodů považuji za velmi pozitivní, že text také stanoví velmi přísné kontroly nebezpečného odpadu a přísnější opatření, pokud jde o sledovatelnost.

Jedná se samozřejmě o kompromis a byli bychom si přáli jít mnohem dál v určitých bodech, jako je například začlenění environmentálních kritérií do definice využití a stanovení přísnějších podmínek odchylky od statusu odpadu; dále je zde problém vedlejších produktů, jejichž definice představuje určité problémy. Musíme nicméně tento kompromis absolutně podpořit, neboť víme, že bylo obtížné jej dosáhnout a že pokud chceme přistoupit k dohodovacímu řízení, riskovali bychom porážku a velké zpoždění. Musíme si uvědomit, že vzhledem k tomu, že naše evropská politika v oblasti odpadu byla do této chvíle selháním, je zdaleka výhodnější přijmout řešení, které se zdá být rozumné, a Evropská komise musí být velmi ostražitá při zajišťování řádného provádění této směrnice. Uvidíme, zda budeme moci za několik málo let postoupit dále.

  Anne Ferreira (PSE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejsem spokojena ani s formou, ani s obsahem tohoto kompromisu.

Pokud jde o formu, domnívám se, že nemůžeme dělat naši práci pořádně, když po dvouleté práci na návrhu textu vidíme, že se konečná rozhodnutí – která jsou více než jen úpravami – přijímají v tichosti a dalece překračují to, co bylo přijato Výborem pro životní prostředí a na stolech poslanců končí pouze několik hodin před hlasováním.

Pokud jde o obsah, je tento kompromis opisem, který neposkytuje jasnou definici využití, nesnaží se již o stabilizaci množství odpadu, nadále již nestanoví ambiciózní cíle v oblasti recyklace a bohužel odráží neschopnost Komise a Rady promítnout vysoce ambiciózní prohlášení učiněná na evropské a mezinárodní úrovni do skutečných opatření.

Ne, nejsem spokojena, a vlastně jsem znepokojena naší politickou neschopností přijmout skutečná opatření v oblasti životního prostředí nebo opatření pro zlepšení našeho zdraví, což je také důvodem, proč jsem hlasovala proti tomuto textu.

  Anne Laperrouze (ALDE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve chci ocenit práci vykonanou naší zpravodajkou, paní Caroline Jacksonovou, a Mojkou Drčar Murkovou, zpravodajkou za naší skupinu ALDE.

S otázkou nebezpečného odpadu vyvstávají zásadní problémy vysledovatelnosti, nerozmělňování nebo homogenního uchovávání informací o pohybu odpadu po dlouhou dobu, tj. pět let pro všechny části řetězce; veškeré tyto otázky však byly řešeny spíše okrajově. To je více než politováníhodné, s ohledem na zdraví a životní prostředí.

Nanejvýš zklamaná jsem v otázce vedlejších produktů. Nejsem proti koncepci vedlejších produktů: Naopak, uznávám jejich význam; mám však dojem, že definice uvedená ve společném postoji Rady neposkytuje dostatečné záruky a že nakonec může v důsledku potenciálních zneužití zničit celou koncepci.

Další otázky, jako je status odpadu, který přestává být odpadem, a využití odpadu byly podle mého soudu obětovány ve jménu dosažení dohody ve druhém čtení.

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, paní Jacksonová, předložíme pozměňovací návrh za různé strany, který získal většinovou podporu v této sněmovně v prvním čtení. Zabývá se tímto problémem: Ve velkém počtu zemí EU jsou nezpracované nesterilizované zbytky potravin opakovaně zkrmovány nebo ukládány na divokých skládkách. Takové chování trvale představuje riziko nemocí, jako je slintavka a kulhavka. Je proto nezbytné zajistit, aby byl potravinový odpad sterilizován a bezpečně zlikvidován schválenými podniky, které využívají vhodné metody. Členské státy by měly být oprávněny povolit jeho používání v krmivu pro prasata, pouze pokud byl sterilizován po dobu 20 minut při teplotě 133°C a tlaku 3 bary a pokud jsou zcela splněny veškeré další požadavky nařízení č. 1774/2002. Pevně věřím, že pokud Parlament tento pozměňovací návrh přijme, začlení Rada toto pravidlo do kompromisu.

  Umberto Guidoni (GUE/NGL). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, kompromis, kterého bylo dosaženo, je krokem zpět v porovnání se zněním schváleným Výborem pro životní prostředí.

Původní znění stanovilo, že by měla být produkce odpadu od roku 2012 snížena na úroveň roku 2009, přičemž by měla být zavedena skutečná politika prevence s časově rozvrženými opatřeními. Tento cíl byl v kompromisu zrušen a vše v něm zůstalo vyjádřeno vágně. Výbor pro životní prostředí stanovil minimální cíle pro recyklaci domovního a průmyslového odpadu, jež mají být splněny do určených – byť vzdálených – lhůt. Tyto cíle byly také rozmělněny, neboť byly omezeny pouze na některé druhy materiálu a průmyslový odpad z nich byl vyloučen.

Dalším negativním aspektem je povýšení spaloven dosahujících určité účinnosti ze zařízení na likvidaci odpadu na zařízení na využití odpadu. Zdá se, že tato směrnice vyhověla přání silné lobby. Výsledek irského referenda ukázal, že jste buď na straně občanů a jejich starostí, nebo riskujete zamítnutí evropské myšlenky a paralýzu procesu integrace.

Parlament se musí věnovat tisícům e-mailů od evropských občanů vyzývajících k větším závazkům a závazným cílům; pokud tak činit nebude, riskuje ztrátu další velké příležitosti zvýšit důvěryhodnost evropských institucí.

  Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) Velice děkuji, paní předsedající. Vítám kompromisní balíček, avšak zároveň bych rád zdůraznil, že se jedná spíše o křehký kompromis. Je proto životně důležité, aby se každý členský stát choval odpovědně a nehledal mezery, které možná v právních předpisech zůstaly. V současné době tvoří v Maďarsku tříděný odpad 2 % celkového množství odpadu. Podle mého názoru k tomu lze pouze vyjádřit naději, že dopad směrnice nakonec pomůže posunout situaci směrem k vyšším hodnotám. Ve východní polovině Evropy se investice do nakládání s odpady v posledních letech zvýšily, ve velké míře díky financování z nástroje předvstupních strukturálních politik (ISPA) a z Fondu soudržnosti. Výstavba skládek byla hlavní činností, ale ve velkém počtu obcí byly zahájeny programy na třídění odpadu, včetně opatření zaměřených na tříděný sběr organického odpadu v některých případech. Na druhou stranu vůbec nedošlo k pokroku, pokud jde o skutečná opatření a investice, jejichž cílem je snížení odpadu, a zvláštní průmysl na výrobu recyklovatelných materiálů se musí teprve rozvinout. Povaha hlavních směrů stanovených Evropskou unií bude proto klíčová, a to nejen pro Maďarsko. Podle statistiky by každé společenství mohlo v zásadě dosáhnout 50% snížení vyprodukovaného odpadu, jakmile zavede recyklaci suchého odpadu a tříděný sběr organického odpadu dům od domu. Při stanovování nových povinností však musíme rovněž zvážit jejich vymahatelnost a spojené náklady. Mohou být například dodatečné investice realizovány ve stejných oblastech jako projekty ISPA? Mohou být původní smlouvy změněny? Pokud ne, pak je pouze malý rozdíl v tom, zda existuje poptávka po rozšíření třídění odpadu nebo zda jsou zavedeny právní předpisy na snížení množství odpadu, který končí na skládkách; na základě dvacetiletých smluv musí být sebraný odpad odvezen na vybudovanou skládku. Kromě schválení této směrnice proto nesmíme oddalovat vypracování potenciálních způsobů změny stávajících smluv. Blahopřeji zpravodajce k její výtečné práci. Velice vám děkuji.

  Horst Schnellhardt (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, domnívám se, že můžeme poblahopřát paní zpravodajce. Určitě se jí s Radou podařilo dosáhnout přijatelného výsledku. Zejména bych rád zdůraznil začlenění hierarchie odpadu.

Existují však překážky, které jsou opravdu nepochopitelné a které byly do tohoto dokumentu vloženy Radou. První z těchto překážek se týká vedlejších produktů živočišného původu. Ve výboru jsme rozhodli o vypuštění vedlejších produktů živočišného původu z této rámcové směrnice o odpadech. Rada nyní udělala to, že zavedla určitý druh byrokratické překážky, která zemědělce žene na barikády. Stanovila, že se kejda přeměněná na bioplyn náhle stane odpadem. Víte, co to znamená? Znamená to, že zemědělci budou potřebovat licenci pro nakládání s odpadem a budou muset určit přesné množství a druh odpadu, který má být zpracován, a místo zpracování.

Nařízení o vedlejších produktech živočišného původu výslovně stanoví, že se na kejdu vztahují výjimky. Nyní by proto bylo pro zemědělce jednodušší rozvézt kejdu na pole, než ji zpracovávat na bioplyn. Jinými slovy, vytváříme byrokratické překážky postupu, který se vlastně snažíme podpořit.

Druhý bod se týká odpadního oleje. Směrnice o odpadních olejích – která, jak víte, má být nyní zrušena – stanoví, že odpadní oleje musí být zpracovávány a regenerovány. Podle této směrnice jsou zpracovávána velká množství. Samozřejmě již bylo stanoveno, že odpadní oleje je nutno zpracovávat v případech, že jejich regenerace není hospodářsky schůdná nebo technicky proveditelná. Nyní bylo stanoveno, že rozhodnutí náleží členským státům. Jsme tedy Evropská unie, nebo jsem se vrátili ke shromáždění členských států? Skutečností je, že docela zjevně opět rozbíjíme trh. Považuji to za velmi znepokojivé. Rád bych přešel k otázce vyšší soběstačnosti. Místní orgány nyní stanovují, kdo může co likvidovat a kdy. Není potřeba říkat, že byl vyvinut velký nátlak ze strany místních orgánů s volnou spalovací kapacitou. To je však chybná cesta. To není alternativa a toto rozšíření způsobuje, že tržní hospodářství směřuje k úplnému zastavení v oblasti nakládání s odpady.

  Frieda Brepoels (PPE-DE). – (NL) Paní předsedající, myslím, že je jasné, že je tento kompromis pro evropské právo životního prostředí důležitým krokem kupředu. Nicméně nejsem s kompromisem zcela spokojena. Proč? Můj vlastní region, Flandry, stejně jako například Nizozemsko, má nejlepší politiku v oblasti odpadu a je vynikající v třídění a recyklaci, a tudíž považujeme navrhované cíle, pokud jde o recyklaci a prevenci, za zcela nepřiměřené. Skutečně nás nijak nemotivují ke zlepšení v budoucnosti.

Nejsme rovněž zcela spokojeni s možností, aby spalovny odpadu z domácností byly podle schématu energetické účinnosti považovány za účinné využití, což by podle našeho názoru mohlo v praxi vést k velkému nedorozumění. Jsem si nicméně jista, že celkový výsledek je nutné považovat za velmi pozitivní, a proto chci upřímně poděkovat paní Jacksonové za její obrovský přínos. Měli bychom kompromis podpořit.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Paní předsedající, rámcová směrnice o odpadech ve své stávající podobě bohužel ohrožuje rozšiřování využívání bioplynu. Zcela souhlasím s naším kolegou, panem poslancem Schnellhardtem ze skupiny PPE-DE, že stávající směrnice je nedostatečná s ohledem na produkci bioplynu a také s ohledem na využití kejdy nebo komunálního odpadu. Směrnice o odpadech ve své stávající podobě bohužel ohrozí rozšiřování využívání bioplynu. To zpochybňuje zprávu paní Jacksonové. V rámci směrnice o odpadech je definování živočišných výkalů využívaných pro výrobu bioplynu jako odpadu dvojznačná. Pokud by tato směrnice měla živočišné výkaly zahrnout, znemožnilo by to výrobu bioplynu z nich i přes to, že by to mělo velké výhody z hlediska hospodaření s energií, životního prostředí a ochrany klimatu. Musíme si co nejdříve vyjasnit tyto zmatky a obnovit jednotnost právních předpisů, a proto musíme přijmout postoj Komise k směrnici, pokud jde o bioplyn.

  Adam Gierek (PSE). – (PL) Paní předsedající, blahopřeji paní zpravodajce k realistickému posouzení rostoucího problému s odpadem. Základním předpokladem v navrhovaných nařízeních je prevence vzniku odpadu a recyklace materiálů. Využití energie je jednodušší, avšak nemělo by nahrazovat recyklaci materiálu, která je obtížnější.

Z tohoto důvodu je nezbytné vytvořit podmínky pro umožnění recyklace materiálu a pro přesnější právní rozlišení popisující například, kdy kovový šrot není odpadem, ale stává se surovinou. Potřebujeme lepší a levnější technologie pro recyklaci materiálu. Produkty by měly být vyráběny tak, aby usnadňovaly recyklaci. Je potřeba třídit odpad a toto třídění je nutné přizpůsobit trhu takovým způsobem, aby z něj mohly mít prospěch domácnosti i potenciální uživatelé.

Bez těchto řešení budeme čelit riziku opakování situace z Neapole, kde bohužel může nakonec dojít k tomu, že se spalování odpadu stane jedinou možností.

  Stavros Dimas, člen Komise. − Paní předsedající, rád bych všem řečníkům v této rozpravě poděkoval za jejich pozitivní příspěvky.

Členské státy budou nyní na základě dohodnutého textu muset přijmout řadu opatření s cílem zlepšit své nakládání s odpady. Směrnice stanoví jasné definice a zásady nakládání s odpadem, jež věřím vyřeší stávající výkladové problémy, sníží počet soudních případů a vytvoří zdravý právní základ pro fungování odvětví nakládání s odpady.

Řada klíčových prvků byla začleněna do celkového kompromisního balíčku, který je nyní navrhován. Nejdůležitější z nich jsou tyto.

Zaprvé je cíl této směrnice v oblasti životního prostředí nyní jasný a ambiciózní. Úroveň ochrany životního prostředí nebyla pouze zachována, ale v několika případech, jako je tomu u nebezpečného odpadu, byla také zvýšena.

Spoluzákonodárci se dohodli na řadě základních definic, včetně definice odpadu, prevence, recyklace a využití. Tyto definice jsou jasné a srozumitelné. Tato směrnice navíc úspěšně začleňuje ustanovení dvou dalších směrnic tak, aby byla právní úprava přístupnější a aby byly zároveň zachovány vysoké standardy ochrany v oblasti ochrany životního prostředí.

Bylo vyjasněno rozlišení na využití a likvidaci, s možností, aby Komise toto rozlišení dále vymezila, bude-li to potřeba.

Byla stanovena jasná pětistupňová „hierarchie odpadu“, která podporuje předcházení vzniku odpadu a povoluje likvidaci zbytkového odpadu pouze jakožto poslední možnost. Zároveň tato hierarchie poskytuje nezbytný rozsah flexibility odůvodněný zdravými úvahami o životním cyklu.

Chtěl bych připomenout význam, který Parlament během jednání přikládá posilování vyšších úrovní „hierarchie odpadu“ tím, že zavádí cíle v oblasti recyklace. Nebudou-li tyto cíle splněny do roku 2020, může Komise žalovat členské státy u soudu pro neplnění požadavků směrnice. Kromě toho stávající formulace zavádí pravidelnější a důkladnější postup sledování opatření přijatých členskými státy s cílem splnit požadované cíle před uplynutím lhůty v roce 2020, namísto jednoduché kontroly stávajících úrovní souladu v roce 2020, kdy již budou zavedeny systémy nakládání s odpadem. Takovýto časný vymáhací postup může pomoci zabránit nepříjemným překvapením v roce 2020.

V neposlední řadě směrnice zavádí zcela nový rozměr předcházení vzniku odpadu, který bude Komise s radostí sledovat bezprostředně po jejím schválení a provedení. Členské státy nyní budou muset vytvořit své vnitrostátní plány nakládání s odpady a sítě, které musí odrážet zásady a nové povinnosti stanovené v revidované směrnici.

Článek 14 rámcové směrnice o odpadech nepředepisuje, zda by se veřejné nebo soukromé orgány měly účastnit zřizování a provozu těchto sítí, ani nemá žádný dopad na vlastnictví – veřejné nebo soukromé – provozů a infrastruktury nakládání s odpadem. Rozdělení odpovědnosti mezi veřejný a soukromý sektor je vnitřní záležitostí, o které mohou rozhodnout pouze členské státy. Je-li již zavedena přiměřená síť provozů likvidace a využití – ať již soukromá, veřejná nebo smíšená – nejsou potřebná žádná další opatření pro její vybudování.

Pokud jde o otázky týkající se nedostatečného cíle v oblasti recyklace zpracovatelského a průmyslového odpadu, budou se útvary, za které odpovídám, zabývat možností stanovení takového cíle jakožto nejvyšší priority v rámci hodnocení v roce 2014, které je plánováno v článku 8a (bod 4).

Pokud jde o krmení zvířat vedlejšími produkty živočišného původu, jako je odpad ze stravování, je tato otázka regulována v nařízení o vedlejších produktech živočišného původu, jenž je v současné době zkoumáno. Tato otázka by měla být řešena ve zmíněném nařízení, neboť rámcová směrnice o odpadech není to pravé místo pro regulaci využívání odpadu ze stravování.

Pokud jde o otázku, zda musí být požadavky na vedlejší produkty a kritéria pro odpady, které přestávají být odpady, splněny v Evropské unii ještě před odesláním do třetích zemí, Komise potvrzuje, že tomu tak je.

Pokud jde o otázku, zda by měly být výkaly vyloučeny z působnosti rámcové směrnice o odpadech, nejsou výkaly považovány za odpad, jsou-li používány jako hnojivo. Jsou však považovány za odpad tehdy, pokud jsou určeny pro další zpracovatelské operace nebo likvidaci, například pro spalování, výrobu bioplynu nebo kompostování a skládkování. Vynětí výkalů z působnosti právních předpisů o odpadech by vytvořilo závažnou mezeru v ochraně životního prostředí, neboť by neexistovaly žádné právní prostředky pro kontrolu parametrů, jako jsou emise v ovzduší a vodě, požadavky na skládkování, hluk, zápach atd.

Konečně Evropská unie by měla podporovat výrobu bioplynu a kompostování odpadu. Zařízení na výrobu plynu a kompostování však nejsou neutrální z hlediska životního prostředí. Vypouštějí rovněž emise do ovzduší a vody a mohou být zdrojem zátěže, například pokud jde o zápach či hluk. Vynětí výkalů určených k výrobě bioplynu nebo pro zařízení na kompostování z působnosti rámcové směrnice o odpadech by vedlo k vynětí těchto zařízení z působnosti směrnice IPPC.

Na závěr bych ještě jednou rád poblahopřál a poděkoval paní Jacksonové za její vynikající práci. Komise je velmi potěšena výsledkem jednání a může plně podpořit navrhované pozměňovací kompromisní návrhy.

  Caroline Jackson, zpravodajka. − Paní předsedající, jen bych chtěla ve stručnosti poděkovat kolegům, kteří se zúčastnili rozpravy. Chtěla bych reagovat pouze na jednoho kolegu, a sice na pana Daviese – dále jen „Chris Newsnight Davies“, kvůli programu, na kterém se rád objevuje –, který řekl, že jsem v Radě příliš rychle ustoupila. Doufám, že mě mí kolegové podpoří, když řeknu, že jsem příliš snadno neustoupila a že jsem nikdy v ničem příliš snadno neustoupila. Jak potvrdí paní Laperrouzeová v otázce vody, vyjednává se s Radou stále obtížněji. Recese klepe na dveře a Rada si uvědomuje, že tato právní úprava bude stát peníze, a váhá s přijetím pozměňovacích návrhů Parlamentu.

Zítra dopoledne máme na výběr. Můžeme souhlasit s balíčkem pozměňovacích návrhů, který je před námi, a pevně doufám, že k tomu také dojde. Můžeme odhlasovat některé zásadní pozměňovací návrhy, například o vedlejších produktech, které budou znamenat, že balíček padne, a všichni budeme směřovat k dohodovacímu řízení. Nebude to zábavné? Nebo můžeme snad souhlasit s některými méně významnými pozměňovacími návrhy, nebo s pozměňovacími návrhy charakterizovanými jejich navrhovateli jako méně významné, jako je pozměňovací návrh 88, k němuž očekávám stanovisko Komise možná ještě dnes večer.

Myslím, že je však skutečně velmi nejisté, zda Rada přijme vůbec nějaké pozměňovací návrhy, byť méně významné, takže jsem pro balíček takový, jaký je, beze změn. Ostatně, balíček přece něco musí znamenat, proč by o něj jinak Rada tolik bojovala? Nejedná se o bezvýznamný balíček, jak se Zelení snaží dokázat, tento balíček není bezzubý.

Závěrem bych chtěla poděkovat stínovým zpravodajům – Caroline Jacksonová a Stíny, to zní jako skupina ze šedesátých let – za jejich spolupráci, aniž bych je nutně chtěla znovu a znovu a znovu potkávat při dohodovacím řízení. Myslím, že bychom se měli pokusit tuto problematiku zítra dopoledne opustit.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, v úterý dne 17. června.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) S novou rámcovou směrnicí o odpadech Parlament nyní získal souhlas se zřízením vysokých a závazných kvót pro recyklaci. Skutečně to bylo naléhavě zapotřebí, a s jistotou hledím do budoucna, kdy budou třídění a recyklace v celé Evropě prováděny ve stále větším rozsahu. Domnívám se, že 50 % recyklovaného odpadu z domácností a 70 % recyklovaného stavebního a demoličního odpadu do roku 2020 jsou velmi dobré cíle, které vedou k fungujícímu systému nakládání s odpady v celé Evropě, jenž je šetrný k životnímu prostředí a klimatu. Právě proto, že Rakušané nám již jdou příkladem v třídění a recyklaci odpadu, jsem potěšen, že všechny ostatní členské státy se budou nyní těchto provozů účastnit, čímž nás dovedou o krok blíž k účinné ochraně životního prostředí. Neměli bychom zapomínat, že odpadní produkty jsou rovněž surovinami a že účinnější využívání těchto materiálů může rovněž pomoci v boji proti změně klimatu.

Nyní nezbývá než počkat na konkrétní návrh Komise k otázce zajištění, aby hospodářský růst neznamenal rostoucí množství odpadu.

20. Normy environmentální kvality v oblasti vodní politiky (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o doporučení pro druhé čtení (A6-0192/2008) od Anne Laperrouzeové, jménem Výboru pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost potravin, týkajícího se společného postoje přijatého Radou k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky a o změně směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS, 86/280/EHS a 2000/60/ES (11486/3/2007 – C6-0055/2008 – 2006/0129(COD)).

  Anne Laperrouze zpravodajka. − (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zpráva, kterou dnes představujeme ve druhém čtení, je výsledek týmové práce, díky které jsme dosáhli dohody se slovinským předsednictvím a Evropskou komisí. Bylo pro mě skutečným potěšením pracovat na hledání kompromisu s mými spoluzpravodaji z politických skupin. Bylo štěstí, že jsem měla kompetentní a zkušené kolegy, kteří pozorně naslouchali a kteří byli přítomni vyjednávacím schůzím. Ráda bych jim věnovala vřelé díky a rovněž chci poděkovat sekretariátu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, poradcům politických skupin a mému asistentovi, Sylvainovi Maréchalovi.

Používám pojem týmová práce, protože jsme spolu se zástupci slovinského předsednictví, kteří vzali v úvahu doporučení Parlamentu, a se zástupci Evropské komise, která zodpověděla naše otázky, což nám usnadnilo porozumění tohoto návrhu směrnice, odvedli skvělou práci. Myslím, že můžeme všichni uznat plody naší spolupráce na kompromisních pozměňovacích návrzích, které budou zítra předloženy k hlasování. Děkuji tedy všem za pomoc v mé práci jakožto zpravodaje k této technické věci.

Nyní se dostávám k podstatě. Rámcová směrnice o vodě stanoví strategii pro boj proti chemickému znečištění vody. Cílem tohoto návrhu dceřinné směrnice je prostřednictvím stanovení norem environmentální kvality zaručit vysokou úroveň ochrany proti riziku, které některé látky představují pro vodní prostředí.

Dovolte mi zdůraznit hlavní výhody tohoto kompromisního znění. Zavedli jsme dvě hlavní zásady: zásadu „znečišťovatel platí“ a zásadu přednosti nápravy u zdroje. Nejvýznamnější aspekty jsou praktické. Například, přechodové oblasti s překračujícími hodnotami – přejmenované na mísící zóny – již nejsou pouze zónami, které byly vytvořeny, ale slouží také jako nástroj pro zdůraznění problému, a v důsledku toho je věcí členských států, aby navrhly nápravná opatření.

Hlavním cílem této směrnice byla harmonizace norem na úrovni Společenství. Samozřejmě by proto náleželo Komisi vymezit obecné směry pro harmonizaci seznamů, emisí, skládek a mísících zón. Podařilo se nám to. Rovněž se nám povedlo zajistit, aby byla více zohledněna situace útvarů přeshraničních povrchových vod mezi členskými státy, ale také se třetími zeměmi.

Pokud jde o další látky, doufal Parlament, že jich přidá odpovídající počet. Komise vybrala předběžně 13 látek, které považuje za zdroj obav. Kompromis jasně stanoví, že Komise bude mít 24 měsíců na to, aby na základě vědeckých údajů rozhodla o konečné klasifikaci a aby navrhla relevantní mezní hodnoty. To představuje dost zásadní pokrok, neboť těmito látkami jsou v podstatě PCB, volný kyanid, EDTA, dioxiny a bisphenoly.

Pokud jde o ožehavou otázku sedimentů a bioty, vzhledem k neexistenci vědeckého konsenzu stanoví kompromis, že je členské státy musí sledovat s cílem posoudit dlouhodobé trendy látek, které se v nich hromadí.

Nakonec zajistili poslanci Evropského parlamentu, překvapeni, že návrh neobsahoval žádná nová opatření pro monitorování emisí, kompromis, v jehož článku 7 se stanoví, že Komise na základě zpráv z členských států posoudí účinnost stávajících právních předpisů a pokrok ve snižování rozsahu mísících zón a následně vypracuje pozměňovací návrhy nebo navrhne relevantní právní předpisy.

Vzhledem k tomuto pokroku bych požádala poslance, aby tento kompromisní balíček podpořili.

PŘEDSEDAJÍCÍ: ADAM BIELAN
místopředseda

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes vedeme diskusi o jedné z nejzásadnějších změn politiky v oblasti životního prostředí: o ochraně našich vodních zdrojů ve prospěch náš i budoucích generací.

Rád bych na úvod poblahopřál zpravodajce, paní Laperrouzeové, a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ke skvělé práci, kterou odvedly, a ke spolupráci na této směrnici.

Jak si vzpomenete, byla v rámcové směrnici o vodě, jež je hlavním legislativním nástrojem politiky EU v oblasti ochrany vody, provedena úprava, která vyžaduje další právní předpisy, pokud jde o dvě otázky: normy kvality EU pro podzemní vody a normy kvality EU pro prioritní látky v povrchových vodách.

Směrnice o podzemních vodách byla schválena na konci roku 2006 v dohodovacím řízení. Dnes má Evropský parlament ve druhém čtení rozhodnout o navrhované směrnici o normách environmentální kvality pro prioritní látky v povrchových vodách. Tato směrnice stanoví harmonizované normy kvality pro 33 látek uvedených v seznamu, takže základní koncepce dobré kvality vody je vyjádřena pevnými číselnými hodnotami založenými na nejlepších dostupných vědeckých údajích a znalostech. Směrnice tak přispěje k dosažení vysoké úrovně ochrany vodního prostředí a lidského zdraví. To je navíc cíl rámcové směrnice o vodě.

Komise má pečlivě dohlížet na prosazování této směrnice a rámcové směrnice o vodě. Jejím cílem je také sledování a hodnocení dostupných informací o přítomnosti a dopadu látek nezahrnutých na seznam priorit nebo seznam prioritních nebezpečných látek. Komise má v úmyslu v případě potřeby předložit návrhy na přijetí dalších nezbytných opatření.

Zásahy Parlamentu v průběhu procesu jednání týkající se různých důležitých otázek přispěly k zajištění ambiciózní úrovně cílů, které původně navrhla Komise. Týká se to zejména klíčových bodů, mezi něž patří: budoucí revize seznamu prioritních látek, nyní jednoznačně spojeného s normami environmentální kvality, která bude navržena do dvou let od vstupu této směrnice v platnost; seznam látek, které by mohly být začleněny a které budou posouzeny při revizi stávajícího seznamu; a kritéria pro seznam emisí, skládek a úniků a pro mísící zóny.

Dovolte mi rovněž stručně zmínit otázku kontroly emisí škodlivin. Jak víte, zavádí rámcová směrnice o vodě přístup propojující kontroly emisí a normy environmentální kvality. Kontroly emisí jsou do značné míry pokryty stávajícími právními předpisy Společenství. Kromě kontrol emisí na základě směrnic o čištění městských odpadních vod, znečištění dusičnany ze zemědělských zdrojů a integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice, které byly již v platnosti v době schválení rámcové směrnice o vodě v roce 2000) bylo mezitím Komisí schváleno nebo navrženo více než 30 legislativních nástrojů Společenství. Dovolte mi zmínit některé z nich jako příklad. Nařízení REACH, nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách, směrnice o důlních odpadech a omezení používání látek na základě směrnice o pesticidech a směrnice o omezení oběhu a používání některých nebezpečných látek.

Domníváme se proto, že členské státy mají k dispozici dostatečné legislativní nástroje pro dosažení cílů rámcové směrnice o vodě.

Komise navíc posoudí potřebu dalších kontrolních opatření na úrovni Společenství, a pokud to bude nutné, předloží návrhy při revizi seznamu prioritních látek. Komise také posoudí potřebu klasifikace prioritních látek jako prioritních nebezpečných látek, přičemž zohlední nové dostupné informace, a nejnovější vývoj v rámci působnosti nařízení REACH.

Dovolte mi ještě jednou vyjádřit spokojenost s prací, která byla společnými silami, zejména paní zpravodajkou, dokončena. Znovu potvrzuji plnou podporu Komise pro kompromisní balíček opatření, který byl schválen k tomuto velmi důležitému nástroji ve druhém čtení.

  Robert Sturdy, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, chtěl bych poblahopřát paní Laperrouzeové. Byla vynikající zpravodajkou a spolupráce s ní mi byla potěšením. Jsem velmi potěšen, že Komise vyjádřila této zprávě podporu.

Navrhovaná směrnice – a nebudu se vyjadřovat ke všem otázkám, kterými se zabývala paní Laperrouzeová, avšak musím přidat některé ze svých vlastních vyjádření – dceřinná směrnice k rámcové směrnici o vodě – zajišťuje poslední část právní úpravy o kvalitní vodě pro různé členské státy. Společně s paní zpravodajkou, Radou a Komisí jsme vedli mnoho diskusí a já si myslím, že jsme se nakonec dohodli na kompromisním balíčku, se kterým všichni souhlasíme. Naléhám na všechny – jak to již učinila paní zpravodajka –, aby hlasovali pro jeho přijetí. Domnívám se, že se jedná o vyvážený balíček: Životní prostředí bude chráněno, kvalita vody našich občanů se zlepší a zatížení hospodářství bude přijatelné – a myslím, že to je také důležité. Během vyjednávání jsme vedli mnoho diskusí s nevládními organizacemi a průmyslem a přišli jsme s vynikajícím návrhem.

Návrh omezuje koncentraci chemických látek, nebezpečných skupin, včetně těžkých kovů, některých pesticidů a jiných nebezpečných chemických látek v povrchové vodě. Je založen zejména na zásadě preventivních opatření. Členské státy mohou navrhnout – jak uvedla paní zpravodajka – mísící zóny, ve kterých mohou koncentrace chemických látek za určitých podmínek překročit relevantní normy environmentální kvality, avšak budou muset být sledovány s velkou pečlivostí. Existují zóny, které mohou být navrženy jako mísící zóny v útvarech přeshraničních vod – vynikající část právní úpravy. Je v ní uvedeno, že členské státy shromažďují informace, včetně map. Myslím, že bychom mohli mít problémy s obstaráváním těchto map, nicméně si s tím poradíme. Tato část úpravy stanoví vytvoření plánu správy povodí řek a upravuje hloubení a lodní dopravu – i toto vede ke skládkování a emisím. Nyní může dojít ke ztrátám prioritních látek, pokud se tato úprava dotkne rámcové směrnice o vodě.

Dámy a pánové, mám pro Vás poslední poznámku. Voda je životně důležitá – tato směrnice je nesmírně významná. Je životně důležitá dokonce i na Marsu.

  Marie-Noëlle Lienemann, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dovolte mi poděkovat paní Laperrouzeové a všem stínovým zpravodajům, jakož i slovinskému předsednictví, za práci, kterou vykonali.

Toto je poslední dceřinná směrnice spadající pod rámcovou směrnici o vodě, a bylo pro nás velmi důležité dosáhnout kompromisu, který by představoval skutečný pokrok, pokud jde o naše ambice v boji proti znečištění, a zejména proti chemickému znečištění vody. Z každodenních zpráv je jasné, jak moc přítomnost PCB poškozuje naše vodní zdroje ve Společenství.

Paní Laperrouzeová uvedla všechny body, u kterých jsme dosáhli pokroku. Samozřejmě, jako je tomu vždy u kompromisu, byli bychom raději dosáhli více, ale domnívám se, že jsme zajistili dobrý základ. Zůstaneme jednoduše pozorní, neboť mnohé bude nyní záviset na Komisi, a doufáme, že pokud Komise přijme opatření na podporu závěrů vědeckých expertů, ukáže se jako velmi ambiciózní při klasifikaci budoucích prioritních látek a prioritních nebezpečných látek, pověstných 13 látek, které budou klasifikovány ve velmi blízké budoucnosti. Budeme se rovněž snažit zajistit, aby stávající vědecká nejistota, pokud jde o sedimenty a biotu, nevytvářela určitý druh slabšího zájmu, který by z dlouhodobého hlediska vyloučil Evropskou unii z úsilí o porozumění a zvyšování kvality této bioty a sedimentů.

Nakonec je potřeba zlepšit mísící zóny a znalosti o znečišťujících látkách a zdrojích znečištění, společně s monitorováním emisí. Zajistíme, aby Parlament zůstal ostražitý, a já děkuji panu komisaři za zdůraznění, že Komise chtěla spolu s ustanoveními v kompromisu, o kterém budeme hlasovat, poskytnout informace o provádění rámcové směrnice o vodě a, pokud to bude nutné a pokud dojde k jakémukoli zpoždění nebo pochybnostem v členských státech, předložit doplňková opatření pro zajištění toho, že skutečně dosáhneme environmentálně přijatelné vody v roce 2015, v souladu s naším hlasováním v roce 2000.

  Chris Davies, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, vzhledem k tomu, že je paní zpravodajka členkou mé skupiny a blízkou kolegyní, bude mít sněmovna pochopení pro mou obranu její dohody. Možná jsme mohli udělat víc, možná mohla být do balíčku zahrnuta ta či ona další chemická látka, avšak vědecké názory se liší; politická vůle není vždy silná. Slovy předchozí zpravodajky je to možné přiměřeně popsat jako nejlepší možné řešení.

Myslím, že vodní politika je jedním z úspěchů evropské politiky v oblasti životního prostředí. Myslím, že bychom měli ocenit několikaletou práci Komise a samozřejmě práci paní Lienemannové na rámcové směrnici o vodě zhruba před sedmi lety. I když nejsou zahrnuty přeshraniční otázky, vedlo kolektivní odhodlání řešit problém znečištění v letech minulých i v současnosti k investicím do zajištění zlepšení kvality vody v míře, která zdaleka překročila to, čeho by bylo dosaženo, kdyby členským státům bylo umožněno jednat samostatně. Právní předpisy, které jsme zavedli, jsou v této věci jednoznačné. Znečištění je rozpoznatelné a měřitelné. Požadavky na jeho předcházení jsou vynutitelné a tato právní úprava nás posouvá o krok vpřed tím, že zavádí další zákazy řady chemických látek, pesticidů a znečišťujících látek představujících riziko pro vodu a samozřejmě pro život lidí.

Vidíme však také zprávy z Evropské agentury pro životní prostředí, že existuje mnoho členských států, které stále právní předpisy neprosazují tak účinně a přiměřeně, jak by měly. Vzkažme tedy Komisi na této vlně dohody napříč sněmovnou o povaze této právní úpravy a o pozitivním směru, kterým Evropa jde, pokud jde o kvalitu vody: „Máte pravomoc vyšetřovat, jednat a vymáhat – využijte ji prosím“.

  Margrete Auken, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Pane předsedající, chtěl bych nejprve poděkovat paní Laperrouzeové za její přátelskou a ochotnou spolupráci. Přesto všechno se ukázalo jako možné udržet stopu pozitivního výsledku prvního čtení, avšak to, co tu máme dnes, je ukázka ubohosti. Většina toho, čeho bylo dosaženo, byla v důsledku lobbingu agrochemického průmyslu a méně účinných veřejných regulačních orgánů ztraceno. To, o čem dnes diskutujeme, jsou pouze smutné pozůstatky.

Naším celkovým cílem je postupné zlepšení kvality vody v evropských řekách a jezerech. Hojné používání pesticidů v zemědělství a toxické průmyslové skládky musí být omezeny a musí být vynucovány přísné požadavky, pokud jde o množství prioritních látek nebo prioritních nebezpečných látek, jejichž výskyt ve vodě je povolen. Slabinou stávající zprávy je, že neexistuje skutečná politická vůle prozkoumat jakékoli další látky. Již je jasné, že stávající systém, podle kterého mají být posuzovány látky na seznamu a další látky na něj mají být zahrnuty, funguje přinejlepším příliš pomalu. Pokud by zásada opatrnosti měla dobře fungovat, muselo by být posouzeno mnoho dalších látek, avšak my si tuto možnost necháváme proklouznout mezi prsty.

Kromě toho není jasné, jaká musí látka být, aby byla prohlášena za tak nebezpečnou, že je nutné ji zcela zakázat. Dospěli jsme k řadě látek, které jsou s největší pravděpodobností extrémně nebezpečné, avšak Komise se brání jejich konečnému zákazu. To je nepřijatelné: Je-li látka nebezpečná, tak je prostě nebezpečná. Musíme sledovat, zda se Komise pouští do posuzování těchto látek, nebo zda pouze odkládá přijetí postoje z důvodu, že nemá dostatek informací. Pokud je tomu tak, měla by si tyto údaje obstarat.

Existují určitá zlepšení. Země musí nyní například mapovat zdroje znečištění a zahrnout rovněž koncentrace v sedimentu a biotě. Komise navíc nesmí čekat s přezkumem situace až do roku 2025, jak si přála. Musí tento přezkum provést v roce 2018.

Ano, měli bychom hlasovat pro tuto zprávu. Jsme vděčni za malé úlevy v důsledku poklesu podpory, jakého jsme byli svědky v prvním čtení.

  Wiesław Stefan Kuc , jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, existují tisíce zdrojů kontaminace povrchových a podzemních vod, kterými jsou nejen zemědělství a potravinářské odvětví, doly a chemičky, ale také obytné domy.

Kdekoli, kde neexistuje čistička odpadních vod, vypouštíme do našich vzácných vodních zdrojů stále větší množství jedů. Skládky jsou zdrojem mnoha jedovatých látek, a biologické čištění odpadních vod nemůže vyčistit odpad, který z nich pochází, neboť se zničí bakterie samotné. V usazeninách na dně jezer a v umělých zdrojích se rovněž hromadí jedovaté látky. Problémem je, jak je vyčistit. Pokud vtékají do jezer nebo oceánů, otráví celou Zemi; a to se také postupně děje. Čištění zdrojů od těchto usazenin bude velmi nákladné a neexistují žádné k tomu dostupné technologie.

Rád bych také ještě jednou zmínil tisíce tun zastaralých pesticidů, které systematicky kontaminují naše vody a již dosáhly hloubky 1000 metrů. Z tohoto důvodu se naše skupina domnívá, že by směrnice měla i přes způsobené náklady věnovat pozornost ochraně vod.

  Jens Holm, jménem skupiny GUE/NGL. – (SV) Záměrem této směrnice bylo stanovit normy environmentální kvality pro řadu nebezpečných chemických látek, a chránit tak vodní toky před chemickými a jinými škodlivými látkami. Lobbisté bohužel obratně ovlivňovali jak Evropskou komisi, tak Radu ministrů. Nyní, když tato problematika dospěla do druhého čtení, byly dobré záměry zásadně oslabeny. Jedním takovým příkladem je, že pouze 11 z 29 chemických látek, nad nimiž chtěl mít Parlament monitorovací pravomoc, je nyní klasifikováno jako nebezpečné látky. Nebude existovat žádný konkrétní požadavek, aby členské státy splňovaly cíle v oblasti snižování. Tento kompromis je nicméně lepší než to, co původně Komise navrhovala. Proto ho ve skupině GUE/NGL podporujeme, avšak ujišťuji Vás, že budeme tuto otázku pečlivě sledovat a že budeme usilovat o zajištění lepší ochrany vodních toků v budoucnosti. Doufáme, že až přijde čas na přezkum, dojde k určitému dalšímu zpřísnění. Mám otázku na pana komisaře Dimase, který je zde tento večer přítomen: Co byste řekl, kdyby jednotlivé členské státy chtěly jít dál a přijmout širší opatření, než jaká jsou obsažena v této směrnici? Pokud by jednotlivé členské státy chtěly klasifikovat více látek, než kolik jich je uvedeno podle tohoto kompromisu, nechal byste je jít dál a přijmout přísnější právní úpravu?

  Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval zpravodajce, paní Laperrouzeové, za všechnu její práci při vyjednávání s Radou.

Myslím, že to, co tu máme, je velmi dobrý kompromisní balíček pro normy kvality vody. Zejména jsem potěšen, že byla zachována koncepce mísících zón. K této věci mám otázku pro pana komisaře Dimase.

Z hlediska proveditelnosti je důležitou koncepcí, pokud samozřejmě významně nepoškodí životní prostředí. Rámcová směrnice o vodě vyzývá k omezení úsilí o čištění pitné vody. Normy pro pitnou vodu jsou přísnější než normy pro kvalitu vody. V povrchové vodě existují různá sběrná místa pro pitnou vodu a v praxi se může stát, že tato sběrná místa budou poměrně blízko od zdroje znečištění, takže by se sběrné místo mohlo nacházet v mísící zóně, což by znamenalo zvýšené úsilí podniků zajišťujících čištění vody. Může mě pan komisař Dimas ujistit, že udělá vše, aby zabránil tomu, že mísící zóny budou působit problémy pro sběrná místa pitné vody?

  Richard Seeber (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, i já bych chtěl poděkovat paní zpravodajce a Komisi za velmi konstruktivní práci, která byla na tomto návrhu odvedena.

Chtěl by připomenout sněmovně, že toto je kompromisní balíček. To, co zde bylo vyjednáno, je velmi dobrým kompromisem a jedná se jistě o další část do skládanky vynikající kvality vody v Evropě. Chtěla bych zdůraznit, že Evropa je světadíl či politická jednotka, která si životního prostředí velmi váží a ukládá velmi vysoké standardy. Možná by našeho cíle šlo dosáhnout rychleji, ale pokud srovnáme Evropu s jinými částmi světa, můžeme konstatovat, že jsme dosáhli velmi vysokého standardu, a tento standard musí být udržen a dále zlepšován.

V této souvislosti bych také rád připomněl Komisi, že musíme být zdatní v prodeji těchto úspěchů, kterých bylo nesporně dosaženo v oblasti evropské politiky životního prostředí, a zejména v oblasti vodní politiky. Zejména irské referendum však ukazuje, že se nám nepodařilo tento úspěšný příběh předat dál. Evropa je vysoce úspěšná v oblasti životního prostředí, avšak velmi malá část jejích obyvatel si je vědoma její vedoucí úlohy. Je dobře možné, že lobbisté do určité míry kompromis oslabili, ale existují i jiná lobby, která pomohla zajistit, že kompromis skutečně ukládá povinnost usilovného snažení ze strany průmyslových podniků, zemědělců a jiných znečišťovatelů.

V této souvislosti mi dovolte připomenout Vám, že voda je jistě jedním z přírodních sil, kterému musíme v budoucnu věnovat více politické pozornosti. Musím požádat pana komisaře, aby dohlédl na budoucí vývoj vodní politiky, neboť zejména změna klimatu způsobí, že budeme čelit novým problémům, a význam vody pro hospodářství a pro život člověka se výrazně zvýší.

Celkem vzato se jedná o vyvážený kompromis a já žádám všechny kolegy poslance, aby ho podpořili. Nebylo možné dosáhnout více.

  Dorette Corbey (PSE). – (NL) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat zpravodajce, paní Laperrouzeové, za práci, která vedla k uspokojivé dohodě v druhém čtení. Čistá povrchová voda je samozřejmě velmi důležitá. Existují pravidelné zprávy o nadměrném obsahu rtuti a jiných škodlivých látek v rybách. To je nezdravé pro člověka a životní prostředí a musíme s tím rozhodně něco dělat. Výsledek, který tu máme, je dobrou rovnováhou mezi ochranou životního prostředí na jedné straně, a nákladovou účinností pro podniky, vodárny a vlády. Evropskému parlamentu se podařilo prosadit řadu zlepšení. Mísící zóny, které se nacházejí blízko skládek, kde je povolena vyšší míra znečištění, musí být jasně vyznačeny a členské státy musí uvádět, jak mohou být mísící zóny v budoucnosti omezeny.

Parlament má rovněž politiku pro budoucnost: Látky, které by mohly být škodlivé, musí být zapsány na zvláštní seznam za účelem dalšího vyšetřování. Velice s tím souhlasím.

Podporuji rovněž otázku, kterou pan Blokland položil panu komisaři Dimasovi, pokud jde o skládky a sběrná místa pitné vody v mísících zónách.

Rád bych také upozornil na řadu opatření u zdroje, zejména v blízkosti nemocnic, a na přebytky léků. To je další bod, kterému je nutno se v budoucnu věnovat.

  Hiltrud Breyer (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, jak víme, je voda nejcennějším ze všech zdrojů, a nesmíme o naši vodu přijít tím, že neschválíme ambiciózní vodní politiku. Je velice politováníhodné, že impuls, který dal Evropský parlament v ochraně našich vodních zdrojů v prvním čtení, byl rozmělněn zdvojením seznamu nebezpečných látek, které podléhají kontrole, a povinností uloženou členským státům EU k omezení jejich emisí znečišťujících látek. Výsledkem je proto promarněná příležitost udělat víc pro ochranu naší vody. V souvislosti s ochranou vody je důležité zajistit jednotnost napříč různými oblastmi právních předpisů. Potřebujeme zákaz karcinogenních a mutagenních pesticidů a pesticidů toxických pro reprodukci (CMR) a látek narušujících činnost žláz s vnitřní sekrecí. Proto považuji za politováníhodné, že Komise stále hraje roli překladiště na úkor životního prostředí a veřejného zdraví. V roce 2006 Komise sdělila, že ve svém návrhu nástroje environmentální kvality nemá v úmyslu dělat žádné návrhy na snížení množství a toxicity prioritních nebezpečných látek. Ty mají být učiněny v nařízení REACH a v rámci právní předpisů o pesticidech. Co se však ve skutečnosti stalo? Parlamentní zpráva – náš návrh z této sněmovny – stanovila nutnost souladu s rámcovou směrnicí o vodě a s právními předpisy o znečišťujících látkách. Byla to práce Parlamentu, nikoli Komise, které slíbila tak učinit.

Naším požadavkem tedy je, aby nebyly povoleny žádné pesticidy, které se objevují na seznamu prioritních nebezpečných látek. Nejjednodušším řešením je v první řadě zajistit, aby se tyto nebezpečné látky nemohly dostat do naší vody.

  Cristina Gutiérrez-Cortines (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, ráda bych poblahopřála paní Laperrouzeové, která společně s dalšími kolegy v mé skupině a s celým Parlamentem odvedla velmi tvrdou práci, k dosažení dohody a vytvoření shody.

Jsem touto směrnicí, která se zabývá několika důležitými otázkami, velmi potěšena. Paní Lienemannová zaprvé pravila, že udržitelný rozvoj je proces a že čištění vody, zlepšování kvality vody a vodní politiky představují součást procesu, který jsme začali před mnoha lety. Kromě toho se jedná o proces, který musí být realistický, neboť je nutné ho uvést do praxe.

Je mnohem jednodušší vytvářen právní předpisy, než je provádět. Je mnohem levnější vytvářen právní předpisy, než je provádět. Zakázat něco nestojí nic. Provádění však znamená, že podniky, zemědělci a místní rady musí zavést do praxe politiky, které nejsou vždy snadné.

Myslím, že toto je významný krok kupředu, ale musíme být realističtí, neboť, jak jsme viděli například včera v referendu, není někdy jednoduché být Evropanem. Stojí to peníze a úsilí a o to se právě teď snažíme, zejména pokud zvážíme, že se jedná o politiku, která se uplatňuje v celé Evropě.

Celá vodní politika musí být provedena napříč Evropou, a proto se musíme vypořádat s mimořádně složitými situacemi a s mnoha faktory, včetně velmi důležitých geofyzikálních faktorů.

Chtěla bych zmínit další dva aspekty této směrnice, které myslím představují pokrok. Zaprvé, tato směrnice vyžaduje mnohem více transparentnosti ze strany vlád. Oblasti vody byla vždy spíše neprůhledná. Na Evropském vodním fóru je jedním z našich cílů transparentnost při poskytování informací veřejnosti a nyní vážně řešíme náš závazek vůči veřejnosti týkající se transparentnosti informací.

Stejné platí, pokud jde o ukazatele, včetně mlžů, a chci zdůraznit význam rozboru vody pro zdraví.

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Rád bych poblahopřál paní zpravodajce a vyjádřil svou plnou podporu myšlence, že potřebujeme přísnější regulaci, pokud jde o kvalitu povrchové vody, a účinnější hodnocení právních předpisů Společenství.

Malé země EU, které se nacházejí u vnějších hranic, se potýkají s velmi citlivou otázkou, kterou je kontaminace vody ze sousedních zemí EU. EU si nepřeje a ani nemá v úmyslu vymezit se „železnou oponou“ v oblasti ekologie a dalších otázek. Proto je rovněž důležité snížit kontaminaci jak v rámci zemí EU, tak v jejím sousedství. Pozměňovací návrh 26 zdůrazňuje povinnost Komise předložit rok po vstupu této směrnice v platnost podrobnou zprávu o situaci týkající se znečištění pocházejícího z třetích zemí. Komise by měla udělat více pro podporu dalšího provádění závazků v oblasti životního prostředí v průběhu jednání se sousedními zeměmi. Tato otázka má největší význam pro země, které sdílejí povodí řek se sousedními zeměmi EU.

  Christa Klaß (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, „Voda je život“ nebo „Voda má hodnotu diamantů“: To byly titulky a motivace, když jsme v roce 2000 vytvořili rámcovou směrnici o vodě. Směrnice o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky je nyní posledním hlavním dceřinným nástrojem rámcové směrnice o vodě. Jejím cílem je stanovit normy environmentální kvality pro prioritní látky a prioritní nebezpečné látky, aby bylo zajištěno, že naše voda, zdroj života, se těší vysoké úrovni ochrany, takové, která je nezbytná a možná na základě nejnovějších vědeckých poznatků.

Podle mého názoru to však také znamená, že ochrana vody je trvalým úkolem. Naše politická pozornost musí být trvale zaměřena na vědecké studie a poznatky s cílem vstřebat nové objevy a zaručit ochranu vody vždy a za všech okolností v souladu s nejnovějším stavem vědy a techniky. Nesmí se nikdy znovu stát, aby – jak se to stalo nyní – Komise nesplnila svůj mandát a umožnila, aby čas plynul v nečinnosti. Seznam prioritních nebezpečných látek je nutné trvale přezkoumávat a neprodleně kontrolovat. To, že Komise nejednala, nás v Parlamentu přimělo k urychlenému navržení druhého seznamu – seznamu obsahujícího látky, které vyžadují kontroly na základě nejnovějších poznatků. Tento seznam nesmí látky předběžně klasifikovat nebo posuzovat. Měl by také poskytnout příležitost ke zbavení látek podezření. Látky samozřejmě nesmějí být na tomto seznamu uváděny z pouhého rozmaru. Skupina PPE-DE vyzvala k rychlejšímu a přednostnímu nakládání s látkami, o nichž již jsou k dispozici údaje, které naznačují vysokou míru rizika. Podle našeho názoru bude stačit šest měsíců.

Pane komisaři, velmi doufám, že v současné době předepsané období 24 měsíců nebude plně využito, neboť musí být vždy umožněno neprodleně jednat o zjištěních v oblasti bezpečnosti. Kompromis vypracovaný paní Laperrouzeovou musíme podpořit en bloc.

  Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám, pane předsedající. O většinu evropských řek se dělí několik zemí, které využívají říčních zdrojů a sdílejí související odpovědnost. Kvalita vody, která se každému členskému státu dostává, závisí na zemi, jež se nachází blíže k prameni. Dunaj například protéká sedmi zeměmi, Dráva šesti a Rýn a Tisa pěti. To představuje velkou výzvu a vybízí ke spolupráci ve velkém rozsahu. Schválení této právní úpravy snad pomůže zbavit se pěny, která se během posledních sedmi let vyskytuje na řece Rábě. Koupání v jediné výlučně maďarské řece lze doporučit pouze při použití jednoho z koupacích obleků, které jsou vyobrazeny na obrázcích rozdaných členům této sněmovny a které lze rovněž vidět na letácích a plakátech. Řeka Rába působí samozřejmě pouze jako lakmusový papírek, který ukazuje, že se stávající právní úpravou je něco špatně, neboť pokud všichni dodržují veškeré zákonné limity a stále se na řece tvoří hustá pěna, pak musí být v tomto ohledu něco špatně s právními předpisy. Proto tyto předpisy musíme změnit a ze stejného důvodu Vás žádám, abyste zítra odevzdali hlas ve prospěch kompromisního balíčku.

  Gyula Hegyi (PSE). – (HU) Mí kolegové poslanci již uvedli, že pitná voda je pravděpodobně nejcennějším zdrojem 21. století, a s tím nelze nesouhlasit. Je také pravda, že v Evropě je situace v zásadě dobrá, a to jak pokud jde o množství, tak pokud jde o kvalitu pitné vody. Chtěl bych Vás upozornit na problém, který dosud nebyl nastolen, totiž na skutečnost, že se v důsledku změny klimatu mění srážky, a s tím se mění i distribuce pitné vody z těchto srážek získávané. To znamená, že v celé Evropě zažíváme dlouhá, horká léta a přívalové deště. Kromě environmentálních aspektů, o kterých jsme diskutovali, proto také potřebujeme systém nakládání s vodními zdroji, který by na rozdíl od stávajícího systému v zásadě zachytával tuto vodu a umožnil její uchovávání pro využití v suchých letech. Je rovněž životně důležité, aby se z této problematiky stala politika Evropské unie, neboť by nám to umožnilo zachovat množství pitné vody v Evropě; její kvalita by mezitím byla zajištěna právními předpisy. Děkuji.

  Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, ke znečištění vody dochází v řekách, jezerech a půdě, ale může k němu rovněž dojít při přepravě. Toto nebezpečí bylo zhoršeno nedávno se suchem, které panuje v jižní Evropě, kde dochází k přestavbě velkého množství ropných tankerů pro přepravu pitné vody. To je oblast, kde možná chybí odborné znalosti. Rád bych požádal pana komisaře, aby zajistil, že taková přeprava bude zcela bezpečná a prosta jakéhokoli znečištění aromatickými uhlovodíky, které, jak víme, mohou způsobit vážné poškození lidem i zvířatům.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Pane předsedající, kromě bodů, které jsem zmínil ve svém úvodním prohlášení, přispívá navrhovaná směrnice také k procesu zjednodušení právní úpravy EU týkající se vody.

Vzpomenete si, že rámcová směrnice o vodě již zahrnuje ustanovení o zrušení sedmi předchozích legislativních aktů ze sedmdesátých a osmdesátých let. Stávající směrnice zruší dalších pět směrnic a zároveň zjednoduší předkládání zpráv o vodě v rámci WISE, nově založeného informačního systému o vodě pro Evropu. Tímto způsobem získáme lepší znalostní základnu pro rozhodování na politické a technické úrovni.

Vzpomenete si také, že Parlament přiznal zvláštní význam cíli vyloučit nebo postupně stáhnout některé látky zahrnuté do rámcové směrnice o vodě. Plánovaný seznam, který bude obsahovat mapy, bude nezbytným zdrojem informací pro každého. Bude sloužit jako nástroj hodnocení pro šetření Komise, zde je plněn environmentální cíl postupného snižování nebo vylučování.

Rámcová směrnice o vodě a její „sesterská směrnice“ vytvoří pevný, předvídatelný a dlouhodobý základ pro rozhodování na každé úrovni, počínaje povodím řek a místní úrovní a konče úrovní evropskou. To je důležité zejména pro navrhování plánů správy povodí řek a pro programy opatření, která mají být navržena do prosince 2009. Minulý rok Komise předložila svou první zprávu o provádění rámcové směrnice o vodě. Zpráva obsahovala hodnocení úspěchů a nedostatků. Nyní je věcí členských států, aby včas splnily své závazky.

Rád bych využil této příležitosti a připomenul Vám, že je v rámci regionálního rozvoje a politiky soudržnosti a politiky rozvoje venkova dostupná finanční pomoc. Je právem a také povinností členských států, aby si zvolily své priority a projekty.

Článek 7 rámcové směrnice o vodě již stanovil povinnosti týkající se pitné vody, a tento kompromis nemění příslušné postupy a ustanovení.

Rád bych zdůraznil, že členské státy mají povinnost předkládat zprávy o svém souladu s článkem 15 rámcové směrnice o vodě a o opatřeních, která přijímají s cílem snížit rozšíření mísících zón, stejně jako o mezinárodní koordinaci při vymezování mísících zón. Pokud si navíc členský stát přeje uložit přísnější environmentální normy, nebude mít Komise námitky.

Komise je na závěr ráda, že může vyjádřit plnou podporu kompromisnímu balíčku, aby bylo dosaženo dohody o této směrnici v druhém čtení. Na tomto místě bych rád ještě jednou poděkoval paní zpravodajce za vynikající práci, kterou vykonala.

Pokud jde o problém přednesený panem Matsakisem, který se týká přepravy vody na Kypr, vím, že tento problém existuje a na tuto otázku odpovím později.

  Anne Laperrouze zpravodajka. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji Vám za příspěvky k této rozpravě. Možná se ptáte, jaké jsou naše konečné cíle s touto směrnicí. Jsou jimi samozřejmě zlepšení kvality útvarů povrchové vody. Nechceme již v našich vodách dále nacházet olovo, kadmium, nikl, rtuť, rozpouštědla nebo jiné vysoce toxické a karcinogenní látky, jako jsou PCB. Paní Lienemannová odkázala na reportáž ve zprávách před dvěma týdny, která ukázala, že se v rybách hromadily PCB a tyto ryby pak jedli lidé. Nemůžeme již nadále takovou situaci připouštět, a věřím, že evropští občané mohou také očekávat, že Evropa vyšle silný signál, že chrání naše životní prostředí a zdraví. Domnívám se, že budeme schopni předat tuto evropskou zprávu dále, pokud budeme respektovat tuto rámcovou směrnici o vodě, společně s jejími dceřinnými směrnicemi.

Někteří poslanci tvrdí, že seznam neobsahuje dostatečný počet látek, od kterých Parlament ustoupil s ohledem na první čtení. V prvním čtení jsme navrhli celkem 33 + 28 látek, tj. 61 analyzovaných látek. V druhém čtení máme celkem 33 + 13 látek, tj. 46 látek, avšak musíme zdůraznit, že se jedná o zvláště nebezpečné látky, které by se v dnešní době již v řekách neměly objevovat. Dalším zajímavým prvkem této směrnice je, že nám umožňuje kontrolovat soulad s evropskými právními předpisy – mám zde na mysli uplatňování nařízení REACH a IPPC. Máme nyní nástroj, jak to ověřit.

Pan komisař slyšel mé kolegy, kteří řekli, že pokud Rada a Parlament toto znění schválí, je míč na jeho straně hřiště. Má vykonat spoustu práce, musí provést mnoho analýz a sestavit seznamy. Přeji mu mnoho úspěchu. V každém případě budeme tyto právní předpisy nadále sledovat.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 17. června 2008.

21. Posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Pane předsedající, minulý rok EU díky evropskému mechanismu civilní obrany v masovém měřítku mobilizovala na pomoc členským státům postiženým katastrofickými lesními požáry.

Objevili jsme některé body, které vyžadují bezprostřední pozornost, ve snaze předejít podobným katastrofám v budoucnosti.

Nejprve se musíme vypořádat s nedostatkem dostupných technických zdrojů pro pomoc při katastrofách. Tato potřeba byla zaznamenána během operací v roce 2007.

Zadruhé musí existovat integrovaný přístup k nakládání s lesními požáry a k prevenci, připravenosti a reakci.

Zatřetí by měla být posílena operační schopnost Monitorovacího a informačního střediska Komise.

Komise již přijala některá praktická operační opatření, z nichž ty hlavní jsou:

– vytvoření sítě odborníků na lesní požáry a jejich odborná příprava;

– nácvik interoperability pro vnitrostátní hasičské týmy;

– rozsáhlá cvičení organizovaná na Sardinii v dubnu, s účastí jednotek z pěti členských států;

– vytvoření tří jednotek civilní ochrany pro boj s požáry ze vzduchu.

Již byly zajištěny finanční prostředky pro přepravu vybavení určeného pro pomoc. Kromě toho spolupracujeme v rámci pilotního programu pro lesní požáry pro rok 2008 s členskými státy na vytvoření strategických rezerv, které budou v pohotovosti pro případy nouze v Evropě.

Mezi lety 2007 a 2013 bude navíc k dispozici přibližně 5,8 mld. EUR v rámci programů politiky soudržnosti na prevenci rizik a reakci na různé druhy katastrof, včetně lesních požárů.

Dalších 1,6 mld. EUR bude dostupných z fondů pro rozvoj venkova na obnovu lesních zdrojů a na zavedení preventivních opatření.

Konečně, je pro nejvíce zničující přírodní katastrofy zachována možnost podpory z Evropského fondu solidarity.

Komise ve svém sdělení předneseném v březnu zdůraznila potřebu integrovaného přístupu k řízení katastrof, který musí zahrnovat prevenci, připravenost, reakci a obnovu. Komise přezkoumala všechny druhy přírodních a člověkem způsobených katastrof uvnitř i mimo EU a také veškeré zdroje Společenství, které jsou k dispozici v reakci na katastrofy.

Sdělení se kromě civilní ochrany zabývalo třemi dalšími oblastmi akce Společenství:

– posílením evropské humanitární pomoci;

– zlepšením koordinace zásahové schopnosti v reakci na katastrofu;

– posilováním interinstitucionální spolupráce, tj. spolupráce mezi evropskými agenturami nebo institucemi.

Rozvíjíme také akční plán. Ten bude připraven v létě a zmapuje řadu konkrétních iniciativ mimo těch, které jsou uvedeny ve sdělení, jako je:

– analýza nedostatků, pokud jde o schopnosti v oblasti materiální a technické podpory, a to jak pro humanitární akce, tak pro akce civilní ochrany. To nám umožní určit, jaké konkrétní nástroje jsou dostupné, jaké jsou ty nejnutnější a jaké ty nákladové nejúčinnější;

– podpora iniciativ s cílem omezit nebezpečí katastrof v třetích zemích;

– užší spolupráce s OSN, Mezinárodní bankou a různými nevládními organizacemi, s cílem posílit schopnost reakce na katastrofy v celosvětovém měřítku;

– lepší využívání vědy, technologií a inovací;

– posílení úlohy našich agentur při reakcích na katastrofy po celém světě;

– účinnější hodnocení škod způsobených při katastrofě.

Pokud jde o prevenci katastrof, neexistuje v současné době integrovaný evropský přístup. Komise pro řešení této otázky připravuje sdělení o posouzení přidané hodnoty vytvoření mechanismu Společenství pro prevenci katastrof. Komise předloží možná řešení s cílem:

– zlepšit naše poznatky, pokud jde o katastrofy a jejich dopad;

– zlepšit vzájemné propojení souvisejících politik, tj. vzájemné propojení mezi plánováním využití půdy a prevencí katastrof;

– zlepšit využívání zdrojů Společenství.

Kromě této iniciativy, která se zaměří na EU, navrhuje Komise strategii pro snížení nebezpečí katastrof v rozvojových zemích.

Nakonec Komise přijala sérii opatření pro posílení schopnosti EU zasahovat v reakci na katastrofy, ke kterým může v Evropě dojít. Zejména je posilováno Monitorovací a informační středisko Komise. V současné době zatím nemáme podrobné analýzy mezer a nedostatků schopnosti reagovat v případě velkých katastrof, jsme na cestě k analýze katastrofických scénářů a testování inovativních předpisů. Uvolní to zdroje civilní ochrany a operační schopnosti v evropském měřítku. Komise má rovněž v úmyslu předložit do poloviny roku 2009 návrhy na vytvoření evropské sítě pro přípravu v oblasti reakce na krize.

Na závěr bych chtěl poděkovat Parlamentu za trvalou a stálou podporu posilování schopnosti Společenství reagovat na katastrofy. Tato podpora je potvrzena v návrhu usnesení, které má být předloženo k hlasování na plenárním zasedání.

  Antonios Trakatellis, jménem skupiny PPE-DE. – (EL) Pane předsedající, v posledních letech bylo mnoho členských států EU postiženo přírodními katastrofami, jako jsou požáry, záplavy a zemětřesení. Došlo ke ztrátám na lidských životech a majetku, byly zničeny zemědělské podniky a domy a životní prostředí utrpělo ničivé škody, jejichž náprava bude trvat mnoho let.

Jednou z klíčových zásad, na kterých byla EU založena, je zásada solidarity. To znamená, že je v případě přírodní katastrofy mimořádně důležité, aby byla EU schopna poskytovat postiženým oblastem nejen koordinovanou technickou pomoc, ale také, prostřednictvím Evropského fondu solidarity, finanční zdroje. Se zájmem jsem vyslechl analýzu pana komisaře týkající se všech těchto prvků prevence a koordinovaných zásahů a očekáváme odpovídající akci na straně Evropské komise.

Dovolte mi obrátit Vaši pozornost k otázce týkající se Evropského fondu solidarity. Považuji za neospravedlnitelné rozhodnutí Rady neschválit nařízení o Evropském fondu solidarity, toto rozhodnutí by proto mělo být revidováno.

Restrukturalizace evropského rozpočtu k tomu významně přispěje. Zaprvé bude EU v lepším postavení, pokud jde o účinné a pružné řízení přírodních katastrof. Zadruhé pocítí občané, kteří se v důsledku katastrofy ocitnou bez domova a v nejistotě, bezprostředně evropskou solidaritu. Pochopí, jak je důležité být občanem nejen státu, ale také EU.

To jsou politiky a akce, které od nás evropští občané očekávají, a já doufám, že nařízení o Evropském fondu solidarity bude neprodleně přijato.

  Edite Estrela, jménem skupiny PSE. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jedná se o určitý druh každoročního rituálu, buď před létem nebo po něm: Lesní požáry jsou součástí politické agendy. Jedná se však o stále závažnější otázku, neboť přírodní katastrofy souvisí se změnou klimatu. A vzhledem k tomu, že mimořádné povětrnostní události se postupně zhoršují, vědci varují, že se přírodní katastrofy stávají stále častějšími a intenzivnějšími, což znamená období opakovaného a výraznějšího sucha, větších a ničivějších záplav, častějších období extrémního horka a prudší a rozsáhlejší lesní požáry, se kterými se bojuje obtížněji.

V roce 2006 Evropský parlament schválil tři zprávy k této otázce, přičemž v jedné z nich navrhovatel z Výboru pro životní prostředí doporučil, aby Komise předložila směrnici o požárech. Moje otázka pro Komisi proto zní: Nedomnívá se Komise, že vzhledem k okolnostem a s přihlédnutím k tomu, že je v této otázce potřebný integrovaný přístup – jinými slovy, politika boje proti změně klimatu nemůže být oddělena od politiky civilní ochrany –, je směrnice o požárech odůvodněná?

Rozprava probíhá ve zvláště kritickém období: energetická krize, potravinová krize atd. To všechno je také spojeno. Například biomasa by měla být využívána pro čištění lesů, čímž se zabrání požárům, a zároveň se využije k výrobě energie. Další výhodou tohoto postupu je, že obiloviny nebudou používány pro výrobu biopaliv.

  Marios Matsakis, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, body odůvodnění A a D a odstavec 4 tohoto usnesení jednoznačně zdůrazňují hodnotu prevence. To je velmi moudré, neboť prevence je vždy lepší – mnohem lepší – než náprava. V tomto ohledu bych rád hovořil o zvláštním druhu zabranitelné hromadné katastrofy: řícení budov. Vedly mě k tomu události, ke kterým došlo nedávno na Kypru. Minulou středu se zřítila železná střecha městského divadla v Nikósii s kapacitou 1 100 míst k sezení, a to náhle a bez varování. Síla padajících železných trámů a dalších úlomků rozbila sedadla pod nimi. Divadlo bylo naštěstí v tu dobu prázdné; jinak by byly zabity či zraněny stovky civilistů. O několik málo dní dříve bylo toto divadlo plné dětí, které přišly na různá školní představení. O dva týdny dříve tam vystupoval balet moskevského Velkého divadla před plným hledištěm a o několik měsíců dříve se ve stejném divadle zúčastnil předseda Barroso – spolu s mnoha představiteli EU, poslanci Evropského parlamentu, prezidentem Kypru, ministry, poslanci národního parlamentu a mnoha dalšími – ceremoniálu u příležitosti vstupu Kypru do eurozóny. Je zázrak, že nedošlo k hromadné katastrofě obrovských rozměrů.

Připomínám, že hlavní rekonstrukční práce, které stály přibližně 6 milionů EUR, byly v budově provedeny pouze před třemi lety, avšak zdá se, že nikdo z odpovědných, uznávaných a velmi dobře placených architektů, inženýrů, vládních představitelů atd. nedokázal rozpoznat, že je 50 let stará železná střecha zcela nebezpečná. Existuje podezření, že by mohly být z konstrukčního hlediska nebezpečné i další budovy na Kypru, ale kvůli zjevné nedbalosti nebo ignoranci či korupci dotčených orgánů či soukromých podniků nejsou prováděna nápravná opatření. Podobná situace se vlastně může týkat i dalších členských států EU. Na Kypru mimochodem veřejné budovy většinou vůbec nepodléhají antiseismickým právním předpisům, ačkoli tomu tak je u soukromých staveb. Vyzývám Komisi, aby se ujistila, že na základě tohoto usnesení bude provedena kontrola bezpečnosti budov v EU.

PŘEDSEDAJÍCÍ: MAREK SIWIEC
místopředseda

  Dimitrios Papadimoulis , jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, všichni vidíme, že jsou přírodní katastrofy na vzestupu, neboť jsou způsobeny jak změnami klimatu, tak změnami ve využití půdy.

Usnesení, které jsem vypracoval – a doufám, že ho ve čtvrtek na plenárním zasedání téměř jednomyslně schválíme, jak jsme to udělali ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin – vyzývá Komisi, aby zastavila přešlapování na místě, vyhýbavá vyjádření a odklady.

Ptám se Vás, pane komisaři: Máte v úmyslu přijmout v Komisi kroky pro zajištění schválení Barnierova návrhu na vytvoření evropské jednotky civilní ochrany, jak Evropský parlament opakovaně požadoval ve svém usnesení?

Máte v úmyslu přijmout kroky pro větší pružnost a menší byrokratičnost fondu solidarity?

Máte v úmyslu přijmout kroky k vyplnění závažných mezer v právní úpravě a politikách používaných k tomu, aby umožnily Evropě větší a účinnější podporu opatření přijímaných členskými státy tam, kde přírodní katastrofy ničí majetek a berou životy?

Ve Výboru pro životní prostředí jsme schválili řadu otázek směřujících ke Komisi a dnes jste nám řekl, že za rok, v polovině roku 2009, předložíte návrhy. Otázkou je, kdy Komise rozhodne o seriózním posouzení těchto otázek a odpoví na návrhy Evropského parlamentu.

S jakými návrhy souhlasíte a kdy je provedete? Se kterými souhlasíte a proč? Pokud Vás Rada brzdí a odmítá dát Vám finance, které potřebujete, nebo pokud Vám, pane Dimasi, někteří lidé v Komisi brání, měl byste nám to říct, abychom Vám mohli pomoci. Nechceme pouze hezká slova; chceme akci, abychom letošní léto netruchlili nad oběťmi velkých ekologických katastrof.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Dříve dnes večer jsem tomuto Parlamentu předložil obraz korupce bulharských špiček, kterým je Ahmed Dogan a strana Hnutí za práva a svobody, v jejímž je čele. Nyní bych chtěl poskytnout některé konkrétní informace týkající se lesních požárů.

V Bulharsku je veřejným tajemstvím, že to, co pan Dogan sám nazývá „okruhem společností“ okolo jeho strany, kácí již osm let bulharské lesy. Nejsnazším způsobem, jak zakrýt tuto trestnou činnost, je zakládání požárů, a každé léto jsou tak zapáleny a spáleny tisíce hektarů bulharského lesa. Pokud toto býval čistě bulharský problém, dnes se z něj stává také problém na evropské úrovni, protože Bulharsko má nárok na poměrně značné dotace v oblasti reakce na katastrofy, ke kterým v těchto lesích dochází. Avšak kudy jdou tyto dotace? Tyto dotace plynou Ministerstvu pro mimořádné záležitosti, v jehož čele je poslankyně za stranu pana Dogana, paní Emel Etemová. Je to stejné ministerstvo, na kterém zmizely desítky milionů eur z Evropského fondu solidarity, vyčleněné na povodně v Bulharsku. Vyzývám Vás, pane komisaři, a všechny poslankyně a poslance, abyste navštívili Bulharsko a viděli ten druh solidarity, který má Emel Etemová pro své vlastní voliče, který má HPS pro své vlastní voliče, muslimské Bulhary, kteří žijí přechodných přístřeších, karavanech, které jsou nevhodné pro bydlení, zatímco finanční prostředky z Evropského fondu solidarity byly utopeny někde hluboko na ministerstvu řízeném HPS.

To je důvod, proč nastoluji tuto otázku. Jedná se o závažný zločin proti bulharské přírodě a proti Evropské unii, totiž o virtuální krádež jejích finančních prostředků. Ať Bulharsko v budoucnu postihne jakákoli katastrofa, nikdy se nevyrovná té, která se nazývá Hnutí za práva a svobody.

  Gerardo Galeote (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, vítám iniciativu Výboru pro životní prostředí, kterou můžeme přiřadit na seznam mnoha dalších iniciativ Výboru pro regionální rozvoj v tomto legislativním období, ačkoli tyto iniciativy nejsou vždy správně pochopeny. Pravdou je, že některé události, včetně některých rozhodnutí soudu, ukazují, že naše obavy byly plně odůvodněné.

Říká se nicméně, že Rada je velmi necitlivá. Je rovněž paradoxní, že otázky týkající se životního prostředí, regionální politiky a zemědělství jsou odpovědností ministrů financí.

Vnitrostátní vlády by měly zvážit úporné odmítání reformy zastaralého fondu solidarity, nehledě na úsilí Parlamentu a Komise a jasnou veřejnou poptávku po takové reformě. Doufám, že nás letošní léto nepostihnou ničivé požáry, sucha a záplavy jako v jiných letech. Doufám, že Rada není nucena znovu vydávat prázdná komuniké o solidaritě, místo aby nabídla koordinovaný mechanismus civilní ochrany a finanční prostředky na pomoc lidem, a že nám nezbude než si stěžovat na ignoranci a nezájem občanů o práci našich orgánů.

Někteří členové Výboru pro regionální rozvoj předložili pozměňovací návrhy s cílem upozornit Radu na potřebu reforem a iniciativ. Uvidíme, jestli Rada, která se dnes vyznačuje svou nepřítomností, je schopna nějak reagovat.

  Iratxe García Pérez (PSE). – (ES) Pane předsedající, ráda bych začala uvítáním iniciativy Parlamentu zvýšit schopnost Evropské unie reagovat na katastrofy, vzhledem k tomu, že katastrofy jsou bohužel stále obvyklejší, což se jistě stane zásadní výzvou pro naši politickou iniciativu a schopnost rychle reagovat.

Musíme přijmout široký přístup, který rozpracuje problematiku prevence, řízení a nápravy katastrof, čili je důležité, abychom požádali Komisi, aby naléhavě předložila návrhy, jako předcházet katastrofám v Evropské unii.

Podobně musíme vzít v úvahu potřebu rozpoznat specifickou povahu přírodních katastrof způsobených suchem a požáry ve středomořské oblasti a přiměřeně přizpůsobit náš mechanismus týkající se prevence, vyšetřování, řízení rizika, civilní ochrany a solidarity.

Víme, že zdroje, jež mají členské státy k dispozici pro boj s lesními požáry, zejména ze vzduchu, jsou někdy omezené, a žádáme tudíž Komisi, aby předložila opatření na financování týmů Společenství s cílem zvýšit objem vnitrostátních zdrojů a doplnit je.

Toto usnesení musí rovněž rozhodně požadovat, aby Rada přijala rozhodnutí o navrhovaném nařízení o fondu solidarity s cílem usnadnit rychlejší a účinnější reakci na katastrofy, se kterými si členské státy samy neporadí. Nesmíme zapomínat ani na oběti těchto katastrof, které potřebují okamžitou pomoc a podporu.

Nesmíme zůstat neteční vůči této situaci, která, rok po roce, léto po létě, postihuje mnoho částí Evropské unie. Musím být schopni se těmto nešťastným událostem rozhodně postavit a pomoci postiženým lidem. Budoucnost je nejistá a my v Evropské unii se musíme zapojit.

  Françoise Grossetête (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, je jistě politováníhodné, že se v předvečer prázdnin znovu setkáváme, abychom diskutovali o tomto stejném problému, který vytváří dojem, že nevidíme žádný pokrok ve srovnání s minulým rokem. V době, kdy většina našich spoluobčanů pochybuje o účinnosti Evropy, je naléhavě nutné jim ukázat, že pokud přírodní katastrofy, ať už se jedná o požáry, záplavy nebo epidemie, ohrozí život a majetek lidí, může Evropa reagovat, a že v zásadě, jsou-li v nouzi, potřebují Evropu, a že Evropa je zde pro ně.

Kde jsme dnes? Ještě jednou, hovoříme o potřebě solidarity a, samozřejmě, o potřebě závazného rámce. Musíme jednoznačně přesvědčit členské státy o nutnosti existence skutečné, akceschopné jednotky civilní ochrany, vybavené finančními rezervami, mechanismem pomoci a dalšími evropskými zdroji. Musíme samozřejmě posílit humanitární pomoc tím, že vyplníme stávající mezery, pokud jde o zajišťování této pomoci, a posílíme celkovou kapacitu. Musíme vytvořit vzdělávací síť. Jak řekl pan komisař, je nezbytné vycvičit odborníky na pomoc v nouzi pro případ katastrof, a navázat přitom na zkušenosti získané členskými státy, pokud jde o výcvik v oblasti civilní ochrany. Kromě toho však musíme přijmout preventivní opatření, pro která potřebujeme skutečné politiky týkající se půdy, země a lesů. Musíme přijmout preventivní opatření, a teprve pak se můžeme připravit na katastrofy přijímáním nápravných opatření a vytvářením systémů včasného varování, které jsou absolutně nezbytné.

Jaká je situace s návrhem Barnierovy zprávy? Chtěl bych vidět praktické výsledky tohoto návrhu.

  Stavros Lambrinidis (PSE). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, minulé září vyjadřovalo mnoho politiků zármutek nad oběťmi požárů, avšak nemnoho z nich hovořilo o odpovědnosti, kterou měli pociťovat, neboť bylo umožněno, aby k těmto požárům došlo, a my jsme museli snášet tyto katastrofické dopady. Politici by nyní měli cítit odpovědnost. Z tohoto důvodu vyzvala skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu před začátkem léta a vypuknutím požárů ve svých ústních otázkách, abychom zde konali rozpravu s Komisí o tom, co bylo vykonáno pro zabránění požárům.

Pane komisaři, Vy jste řekl, že v období 2009–2013 bude k dispozici 5,8 mld. EUR pro prevenci požárů. Kolik finančních prostředků jste vyčlenil na prevenci v letošním roce? Kolik vlád tyto finanční prostředky využilo a které to byly?

Minulý rok, kdy došlo k nejhorším požárům, přiznala řecká vláda ve své zprávě Komisi, že neexistovala dostatečná koordinace mezi dotčenými agenturami a že chyběly plány prevence. Přesvědčil jste se mezitím o tom, co bylo v Řecku vykonáno pro zmírnění těchto problémů, nebo pouze přidělujete finanční prostředky vládá, které jimi pravděpodobně plýtvají?

  Rolf Berend (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jakožto signatář některých pozměňovacích návrhů jménem skupiny PPE-DE a jakožto člen a místopředseda Výboru pro regionální rozvoj bych rád jakožto zpravodaj Evropského parlamentu využil příležitost a představil své názory na fond solidarity a jeho revizi.

Od té doby, co zpráva o návrhu nástroje Komise ohledně fondu solidarity byla v Parlamentu schválena v květnu 2006 převážnou většinou, leží tento návrh v Radě, kde většina členských států nový fond v jeho pozměněné podobě odmítá. Žádné z úřadujících předsednictví nezahrnulo nový fond solidarity do svého pracovního programu. Naopak, revidovaná verze je v Radě blokována ministry financí. V důsledku toho nový fond, navržený za účelem pokrytí období 2007 až 2013, dosud není v platnosti. Bohužel máme až do dalšího oznámení pouze starý fond, který ve své stávající podobě existuje od září 2002 a který byl v tehdejší době velice spěšně sestaven. Během tvrdých vyjednávání zde v Parlamentu v roce 2006 se nám podařilo vypracovat kompromis navržený tak, aby se z fondu solidarity stal rychlejší, účinnější a především jasněji vymezený nástroj mimořádné pomoci. Nyní chce Rada tuto revidovanou verzi jednou pro vždy pohřbít.

Nechápu, jak se my, jakožto společenství založené na solidaritě, můžeme kvůli citlivosti některých členských států takovým způsobem odvrátit od tohoto mimořádného nástroje, jehož název je oslavou koncepce solidarity. Zlepšili jsme tento nástroj. Rozšířili jsme ho. Nemohu pochopit, proč ti, kdo již měli z fondu prospěch, jej odmítají schválit. Z tohoto důvodu naléhavě vyzývám Radu, aby znovu zvážila své rozhodnutí a konečně přijala revidovanou verzi. Jsme společenstvím založeným na solidaritě, pane předsedo, a nikdo neví, kdy a kde se objeví příští katastrofa. Pak to bude Vaše odpovědnost…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Margaritis Schinas (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, není potřeba říkat, že jakákoli zásadní akce řízení přírodních katastrof vedená EU musí být účinná, pokud jde o prevenci, reakci a regeneraci. Čeho jsme však svědky, nepochybně kvůli předpojatým myšlenkám nebo nějakému ustrnutí, je reakce proti tomu, aby se EU zapojila do prevence. Reakce v rámci Komise je velmi zřetelná, stejně jako v některých lavicích zde, neboť někteří lidé se domnívají, že EU v této oblasti nepřísluší žádná úloha.

Mám zásadní námitky proti tomuto postoji. Bez prevence nedosáhneme ničeho. Praxe EU v oblasti solidarity není pouze o tom, že se pan předseda Barroso přiletí podívat vrtulníkem, když je po všem, a přiveze šek z fondu solidarity Praxe solidarity znamená komplexní rámec pro reakci. Pan Barnier načrtl rámec podobný, avšak ten někde zabředl do labyrintových hloubek byrokracie. My jsme svou diagnózu stanovili a nyní vypisujeme recept.

  Gyula Hegyi (PSE). – (HU) V rámci předchozího bodu pořadu jednání byla zmíněna skutečnost, že většina přírodních katastrof v Evropě souvisí s vodou: sucho, záplavy, lesní požáry. Jednou z příčin problému jsou tradiční metody boje proti záplavám; abych byl konkrétnější, spočívá ve skutečnosti, že pokud dojde k záplavě, je naší hlavní prioritou odstranit vodu co nejrychleji, avšak o několik měsíců později, když máme sucho nebo dojde k lesnímu požáru, docházíme k překvapivému zjištění, že by bývalo bylo velmi užitečné mít vhodné mít skladovací prostory pro zachycování dešťové vody, která spadla při záplavách či extrémních srážkách. Tyto skladovací prostory by proto byly velmi důležité, a v určité míře by mohly vyřešit problémy zde zmíněné – jinými slovy pomoci jim předcházet –, pokud by se nám podařilo přizpůsobit těžiště vodního hospodářství jako celku zásadě, že každá kapka pitné vody je vzácným zdrojem, který musí být šetřen pro obtížnější, sušší období. Bylo by obzvláště zajímavé, zejména v nových členských státech, povýšit toto řešení na úroveň politiky Společenství, abychom je v rámci této politiky mohli rozvinout za použití finančních prostředků Společenství, čímž bychom zmírnili škody, které vznikají v důsledku záplav, sucha a lesních požárů.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Já bych chtěla vystoupit jako poslankyně ze země, která dokud nebude naplno působit globalizace resp. oteplování, tak nebude mít velké problémy s požáry, ale vnímám, jak je důležitá solidarita mezi evropskými národy. A protože jsem poslouchala již několikrát podobnou rozpravu, jsem naprosto přesvědčena o tom jako bývalý manažer, že je nejvyšší čas, abychom měli společnou strategii, která by řešila prevenci, která by řešila systémový způsob, jak pomoci v okamžiku, kdy to ta země potřebuje. Není to otázka peněz, ale je to otázka kapacit a v podstatě řízeného managementu, řízené pomoci, která není jenom závislá na finančních prostředcích. Takže se velice přimlouvám za to, aby Rada, aby všechna předsednictví, ale samozřejmě i Komise, udělaly všechno proto, abychom nestáli vždy s holýma rukama tady v tomto shromáždění a nehlasovali o tom, jestli pomůžeme dnes anebo až za týden a jestli to je malá nebo velká katastrofa.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, jsem jedním z těch, kdo byli vyzváni v rámci systému „catch-the-eye“. Chtěl jsem říci, že pokud jde o přírodní katastrofy, můžeme udělat dvě věci. Zaprvé jim můžeme v maximální možné míře předejít, například při záplavách, a pak, když nastanou, musíme se postarat o lidi, kteří jsou těmito katastrofami postiženi. Jednou z těchto činností je psychologické poradenství. Můžeme se věnovat lidem, kteří v důsledku záplavy ztratili vše, co měli, svůj dům, cokoli; žijí sice dále, ale strádají a zažívají obrovský pocit ztráty. Ze zkušenosti vím, že je práce psychologa v tomto období velmi důležitá, takže se domnívám, že by tyto skupiny pomoci při katastrofách měly zahrnovat a poskytovat finanční prostředky, aby psychologové mohli být okamžitě povoláni za účelem pomoci těmto lidem.

  Stavros Dimas , člen Komise. − (EL) Pane předsedající, děkuji všem řečníkům za jejich velmi pozitivní příspěvky.

Komise je zavázána k významné podpoře posilování schopnosti Společenství reagovat na katastrofy. Ve sdělení vydaném v březnu a prostřednictvím opatření, která se v současné době připravují, Komise přijímá integrovaný přístup.

Zaprvé zkoumáme veškeré aspekty katastrof: prevenci, přípravu, připravenost, okamžitou reakci a dlouhodobou obnovu.

Zadruhé zkoumáme všechny druhy katastrof, jak přírodní, tak člověkem způsobené, a to uvnitř i vně EU.

Zatřetí máme v úmyslu integrovat veškeré zdroje Společenství zlepšováním koordinace mezi agenturami EU.

Pokud jde o zmíněné otázky, tak zaprvé Parlament a Evropská komise souhlasí s reformou fondu solidarity. Rada bohužel tuto reformu odmítá. Komise však nemá v úmyslu svůj návrh stáhnout a velmi doufá, že Radu získá na svou stranu.

Pokud jde o směrnici o lesních požárech, pracují mé útvary na sdělení o prevenci katastrof a jednou z možností, které je nutné posoudit, je vytvoření specifických právních předpisů o lesních požárech.

Komise byla hlavní hnací silou při přijímání evropských kodexů o bezpečných budovách. Jedná se o evropské normy pro stabilitu budov při zemětřesení; nyní jsou začleněny do vnitrostátních právních předpisů a jsou příslušným způsobem prosazovány.

Jsem velmi horlivým zastáncem návrhů pana Barniera. Dovolte mi Vám však připomenout, že je nezbytné jednomyslné schválení Radou. Všichni víme, že v současné době neexistuje jednomyslná shod mezi členskými státy. Z tohoto důvodu si příprava našich návrhů vyžaduje více času, než bychom si přáli. Dovolte mi Vám jen připomenout, že podle Lisabonské smlouvy by stačila v Radě kvalifikovaná většina.

Již jsme financovali programy Červeného kříže pro zajišťování psychologické podpory a další programy se připravují na technické úrovni.

Komise si konečně všímá velkého zájmu a zvýšené úlohy Evropského parlamentu v oblasti řízení katastrof. Těším se na vynikající spolupráci s Parlamentem a Radou při vymezování limitů subsidiarity s cílem podporovat a dále rozvíjet evropský rozměr řízení krizí.

  Předsedající. − Obdržel jsem jeden návrh usnesení⁽¹⁾ předložený v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 19. června 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Lesní požáry v Řecku, Itálii a Španělsku během léta 2007 a záplavy v Rumunsku a Velké Británii vedly ke zvýšenému volání po zlepšení účinnosti schopnosti EU reagovat na katastrofy. Frekvence katastrof spojená se změnou klimatu se zvyšuje a vyžaduje mnohostranně a koordinované reakce s cílem mobilizovat veškeré dostupné zdroje, při zohlednění aspektů, jako je rychlost, účinnost a finanční ztráta.

Opatření navržená Komisí, která přispějí k větší reakci EU na katastrofy, zahrnují posílení Monitorovacího a informačního střediska (MIC), zlepšení schopnosti evropské reakce v oblasti civilní ochrany a lepší koordinaci mezi OSN a Červeným křížem, pokud jde o poskytování humanitární pomoci. Jejich cílem je také vytvořit evropskou síť pro přípravu v oblasti reakce na krize a systémy včasného varování a podpořit používání evropského čísla tísňového volání „112“, které není ve všech členských státech příliš dobře známé. V Rumunsku ví pouze 30 % občanů, že lze toto číslo vytočit v případě nouze z jakékoli země EU a vnitrostátní orgány musí pokračovat ve svém úsilí o podporu tohoto čísla s cílem zajistit rychlou reakci na problémy spojené se změnou klimatu a na jiné problémy.

(1) Viz zápis.

22. 1. července 2008, čtyřicet let celní unie

  Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise k oslavám 40. výročí založení celní unie dne 1. července 2008.

  László Kovács, člen Komise. − Pane předsedající, kdykoli se bavíme o mezinárodním obchodu nebo evropské integraci, musíme myslet na clo, které je na vnějších hranicích EU odpovědné za správné řízení veškerých opatření určených k čelení dvojí výzvě, se kterou se cla v dnešní době potýkají: zjednodušení obchodování a zároveň ochrana evropských občanů a životního prostředí.

Během posledních 40 let odvedla evropská celní správa to nejlepší pro účinnou spolupráci jako jediná administrativa. Často byla předvojem evropské integrace. Je vskutku pozoruhodné, že politika, jež ne příliš často plní přední stránky, dokázala nicméně sehrát průkopnickou úlohu při otevírání nových cest jak pro hospodářský vývoj, tak pro integraci Společenství.

V dnešní době zůstává úloha cla důležitá, obtížná a, bohužel, veřejností ne tak vysoko oceňovaná, jak by měla být. Správné fungování cla však představuje základ pro úspěch našeho jednotného trhu a volného pohybu zboží, osob, kapitálu a služeb. Celní opatření se dotýkají samotného jádra práce fungování Společenství a mají dopad na každodenní život našich občanů, aniž by si to lidé často uvědomovali.

Aby byla zvýšena informovanost občanů o klíčové úloze cla, zahájil jsem u příležitosti 40. výročí celní unie celoevropskou komunikační kampaň. Celní orgány členských států tuto myšlenku podpořily.

Minulý týden jsem navštívil tři hlavní místa vstupu pro zboží na vnějších hranicích EU – přístav v Rotterdamu, letiště ve Frankfurtu a přechod Röszke na maďarsko-srbské hranici – s cílem upozornit na každodenní práci a vysokou motivaci našich celních úředníků. Toto je předmětem balíčku zpráv, který je nyní dostupný pro sdělovací prostředky, aby v nadcházejících měsících informovaly veřejnost.

Vraťme se zpět k hlavním otázkám; cla musí v dnešní době splňovat pět strategických cílů:

Prvním je ochrana finančních zájmů Společenství a jeho členů. V roce 2007 dosáhla celková částka cel převedených do rozpočtu EU 16,6 mld. EUR, což představuje 16 % tohoto rozpočtu.

Druhým cílem je usnadnění legálního obchodování a podpora konkurenceschopnosti evropských podniků: Modernizace Celního kodexu Společenství a zavedení systému eCustoms jsou dva nástroje pro dosažení tohoto cíle. Nejnovějším konkrétním úspěchem bylo zavedení koncepce Oprávněného hospodářského subjektu od 1. ledna 2008.

Třetím cílem je ochrana bezpečnosti našich občanů před teroristy, drogami a padělaným zbožím a napodobeninami, které mohou dokonce ohrozit jejich životy a zdraví, kontrolou dodavatelských řetězců používaných pro mezinárodní pohyb zboží.

Čtvrtým cílem je zachování, rozvoj a posílení spolupráce mezi celními orgány členských států navzájem, mezi celními orgány a jinými státními orgány pro vymáhání práva a dále mezi celními orgány a podnikatelskými kruhy.

Pátým cílem je spolupráce mezi Evropskou unií a třetími zeměmi – spolupráce s dalšími cílovými zeměmi pro padělané zboží a teroristické cíle, jako jsou Spojené státy.

Náš přístup je založen na výměně informací, spolupráci na analýze a řízení rizik, vzájemném uznávání bezpečnostních norem a zjištění bezpečnostních kontrol a Partnerství celních orgánů a obchodních společností; ale také na spolupráci se zeměmi původu padělaného zboží a napodobenin, jako je Čína, odkud pochází 60 % padělaného zboží. V roce 2005 jsme uzavřeli dohodu o spolupráci a ustavili Smíšený výbor pro celní spolupráci, který se každoročně schází. Minulý rok jsme spustili pilotní projekt o inteligentních a bezpečných obchodních cestách mezi evropskými a čínskými přístavy a nedávno jsme začali rozvíjet akční program, který má být podepsán v prosinci na summitu EU-Čína. Musíme založit podobnou spolupráci s dalšími zeměmi, jako je Indie, Turecko, Spojené arabské emiráty a další.

Od roku 1993 může zásilka po odbavení vnitrostátními celními orgány volně obíhat mezi všemi ostatními členskými státy. To znamená, že celní orgány mají jedinou příležitost zboží zkontrolovat a zastavit jakoukoli nedovolenou přepravu. Výsledkem je, že celní unie je tak silná, jako její nejslabší článek. Mám tím na mysli, že by pro obchodníky bylo velmi jednoduché najít místo, kde jsou kontroly méně důkladné nebo slabší a odklonit nedovolené zásilky do těchto míst. Klade to důraz na odpovědnost celních orgánů členských států s vnějšími hranicemi.

Vzhledem ke stále rostoucímu mezinárodnímu obchodu a této odpovědnosti za boj proti padělání zůstává aktivita celních orgánů vysoká. Uvedu některá čísla, abych dokreslil pracovní vytížení v roce 2007: Bylo zpracováno 183 mil. celních prohlášení, což je přibližně 5,5 celního prohlášení za vteřinu; bylo odbaveno 1 545 mil. tun nákladu přepravovaného po moři a 3 mil. tun nákladu přepravovaného letecky; v 43 případech bylo nalezeno a zabaveno padělané zboží, což znamená 79 mil. padělaného zboží a napodobenin a trend je rostoucí.

Budeme schopni se s touto dvojí výzvou, které čelí celní orgány, vypořádat pouze tehdy, pokud přehodnotíme naše pracovní metody. To například znamená, že přejdeme ze stávajícího transakčního přístupu k formalitám a kontrolám na systémový přístup zaměřený na vnitřní kontrolní systémy a dodavatelský řetězec hospodářských subjektů.

Samozřejmě to neznamená upuštění do kontrol jednotlivých zásilek, ale založení těchto kontrol na analýze rizika. Takovýto nový přístup zahrnuje nové pracovní a kontrolní metody a společnou strategii řízení rizika pro všechny celní orgány EU. Nabídne rovněž platformu pro práci s členskými státy na budoucím zavedení co nejvhodnější operační struktury pro účinné fungování celní unie.

Nové pracovní metody rovněž předpokládají, že budou všechny vnitrostátní celní orgány dobře vybaveny a že budou mít dovednosti, pravomoci a zdroje, které mohou udržet a zvýšit jejich účinnost.

Aby byly splněny tyto cíle, navrhla Komise ve svém sdělení o strategii dalšího vývoje celní unie vytvoření strategického plánu. Toto dlouhodobé plánování by mělo umožnit vnitrostátním orgánům předvídat své potřeby týkající se zdrojů, odborné přípravy a vybavení, tak aby byl umožněn synchronizovaný a harmonizovaný vývoj ve všech 27 členských státech. Tento stálý komunikační kanál nám rovněž pomůže zajistit současné provádění nových opatření.

V předvečer 40. výročí celní unie Vás žádám o politickou podporu pro iniciativu Komise o strategii dalšího vývoje celní unie. Jsem potěšen, že další z usnesení, o kterém se má ve čtvrtek hlasovat, zohledňuje většinu představ Komise o hlavních osách vývoje celní unie, které se týkají užší spolupráce, bezpečnosti, podpory účinnosti a efektivity a výběru cla ve prospěch vnitřního trhu.

Na závěr tohoto prohlášení bych rád poděkoval Evropskému parlamentu za veškerou podporu, kterou po celé roky poskytoval celní problematice.

  Malcolm Harbour, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, jménem mé skupiny bych nejprve rád poblahopřál panu komisaři k jeho vedoucí funkci v oblasti celní problematiky v rámci Komise. Rovněž bych rád řekl, že máme tento večer velmi významnou příležitost nejen v den 40. výročí uznat, jak řekl pan komisař, zásadní pokrok Komise a vskutku všech celních orgánů členských států, ale také pohlédnout do budoucnosti. Chtěl bych pouze pana komisaře ujistit, že z naší strany sněmovny plně podpoříme strategii, o které hovoří. Z usnesení uvidíte, že jsme také vyzvali zejména členské státy, aby deklarovaly svou podporu této strategii a uvolnily nezbytné zdroje pro tento důležitý projekt.

Jak řekl pan komisař ve svém příspěvku, celní orgány jsou orgány, které jsou neznámými hrdiny vnitřního trhu, avšak zcela jistě na ně nezapomíná Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Jak pan komisař ví, velmi jsme se o toto téma zajímali, ale nejen to: Stejně jako to on dělal v průběhu minulého týdne, navštěvovali jsme na našich misích po Evropské unii a nyní i dále v cizině, zejména v Číně, celní orgány, abychom získali povědomí o jejich prioritách a problémech, se kterými se potýkají, takže jsme v této problematice významně zainteresováni.

Chci dnes pouze učinit několik poznámek o tom, co musíme udělat. Zdá se mi, že jedním z úkolů, do které se musíme pustit společně, je přimět podniky k mnohem větší spolupráci při řešení otázky padělaných výrobků a napodobenin. Celní orgány potřebují informace k tomu, aby mohly zastavit zásilku. Potřebují zprávy. Myslím, že si podniky nejsou dostatečně vědomy významu těchto věcí, významu podávání těchto informací.

Zadruhé, vzhledem k růstu míry obchodu, zejména ze zemí, jako je Čína, musíme skutečně požádat členské státy, aby se vážně zabývaly otázkou, zda mají zdroje pro zvládnutí velmi vysokého přílivu zboží a pro kontrolu a řešení problému padělků a výrobků, které se pokouší obcházet celní systém. Mnohokrát Vám, pane komisaři, děkuji za vše, co v této oblasti děláte.

  Evelyne Gebhardt, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, vzhledem k tomu, že jsme si vědomi toho, že široká veřejnost je stále skeptičtější vůči Evropské unii, je zvláště důležité, abychom slavili symbolické dny, a toto 40 výročí celní unie samozřejmě takovým dnem je. Jak jste sám, pane komisaři, naznačil, stojí toto výročí za povšimnutí, neboť hlavní kroky směrem k integraci byly učiněny před čtyřiceti lety, kdy byly položeny základy jednotného trhu a volnému pohybu osob, zboží a služeb. Domnívám se, že je důležité, abychom stále lidem opakovali a jasně jim ukazovali, jaký mají prospěch z Evropské unie a čeho jsme dosáhli, aby to bylo možné.

Z tohoto důvodu budu dále hovořit o této události s nadšením, neboť to byla opravdu dobrá věc. Práce, o které jste se zmínil ve vztahu Číně a dalším zemím mimi Evropskou unii, je také důležitá pro naše hospodářství a pro spotřebitele v Evropské unii, neboť přirozeně chceme bezpečné produkty a služby, které můžeme rozvíjet. To je velmi důležité. V posledních směrnicích jsme se zabývali celní unií a také otázkou moderních technologií, neboť jsme zavedli elektronický celní systém. Myslím si, že toto ukazuje cestu vpřed. Pokud se nám podaří zdůraznit tyto pozitivní aspekty politik Evropské unie a rozšířit mezi lidmi jasné povědomí o výhodách, jež čerpají z Evropské unie, začneme s obnovou veřejné důvěry v Unii. Na tomto bychom měli společně pracovat. Rád bych Vám, pane komisaři, vyjádřil své díky za práci, kterou v této souvislosti v Evropské komisi odvádíte.

  Janelly Fourtou, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v době, kdy Evropa čelí problémům s rostoucími obavami a klesajícím nadšením, se chystáme oslavit nepochybný úspěch, 40. výročí celní unie.

V letech 1968 až 2008 sloužilo clo jako příklad vynalézavosti a přizpůsobivosti. Možná si vzpomenete na zrušení hraničních kontrol mezi členskými státy v roce 1993. Celním orgánů se podařilo přesunout své síly a učinit tak moderním způsobem. Tyto orgány musí hrát komplexní úlohu, neboť mají reagovat na globální výzvy. Zatímco zajišťují bezpečnost Evropské unie a jejích občanů a bezpečnost logistického řetězce, musí zároveň zachovat správnou rovnováhu mezi kontrolami a usnadnit legální obchodování s cílem zlepšit konkurenceschopnost Evropy.

Aby celní orgány ve svém úkolu uspěly, podařilo se jim radikálně změnit díky novému celnímu kodexu, který je jednak jednodušší a jednak rozsáhlejší v důsledku nových technologií, jež jim zajistí administrativu bez papírování, a také v důsledku vzájemné spolupráce. Tato spolupráce, která podpírá celní unii, se musí uplatnit jak na mezinárodní organizace, jako je WTO a WCO, tak na nové druhy správy a průmyslu.

Výsledky této spolupráce jsou zvláště patrné, pokud jde o zabavené padělky. Mezinárodní spolupráce má však bohužel své limity a v současnosti můžeme jen litovat jednostranného rozhodnutí Kongresu USA o 100% kontrole nákladu kontejnerů v přístavech EU.

Celní orgány potřebují naši podporu, aby se mohly zapojit do realistických diskusí. Musíme pozorně naslouchat jejich iniciativám, které byly oznámeny ve strategii pro budoucnost celní unie, a být připraveni na podporu jakýchkoli opatření, díky kterým se stanou ještě účinnějšími, zejména v boji proti padělání a organizovanému zločinu.

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Andreas Schwab (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jak již zmínila paní Gebhardtová, oslava 40. výročí celní unie přiměje občany, aby si uvědomili, že Evropská unie dostála části závazku, který na sebe před čtyřiceti lety vzala. V letech následujících – a má politická skupina podpořila, pane komisaři, všechny legislativní návrhy, které jste v posledních měsících předložil Evropskému parlamentu – chránila celní unie finanční zájmy Evropského společenství a jeho členských států daleko účinněji, než mohly učinit samy členské státy. Usnadnilo to přeshraniční investování v rámci Unie způsobem, jakým by se to členským státům nemohlo podařit, kdyby to bylo ponecháno na nich samotných. Modernizací celního kodexu a zavedením elektronického celního systému, o kterém jste se zmínil, jsme velmi přispěli k zajištění toho, aby tato investiční činnost byla v budoucnosti dále zjednodušena. Musím však dodat, že bylo ponecháno na podnicích, aby nesli náklady přechodu, a to je neuspokojivý stav věcí. Domnívám se, že celní systém bude v nadcházejících letech čelit obrovským výzvám. Proto se, pane komisaři, domnívám, že je důležité, aby se Vaše strategie těmto výzvám účinně a efektivně postavila a aby na ně reagovala.

V mém volebním obvodě, jak víte, existuje problém s celním odbavováním na švýcarské hranici. Doufám, že v budoucnosti budeme moci pokračovat v řešení velkého množství malých otázek týkajících se drobností, se kterými se naše podniky každý den setkávají, a to tak konstruktivně, jak jsme to dokázali v minulosti.

V následujících několika letech – a to je výzva, na kterou musí Vaše strategie reagovat – se bude muset celní systém daleko výrazněji zaměřit na bezpečnostní zájmy Evropské unie, než tomu bylo v minulosti. Zahrnuje to samozřejmě ochranu proti padělaným výrobkům a napodobeninám, ale existuje stále větší potřeba vytvoření dokonce ještě užších vazeb mezi úkoly celních orgánů a aspekty boje proti globálnímu terorismu. Ve světě globálního obchodu bude, jak zdůraznila paní Fortouová, stále více potřeba uvažovat v rámci WTO a na jiných úrovních o způsobech, jak by celní orgány mohly hrát účinnou úlohu při ochraně vnějších hranic.

Mým posledním bodem je, že celoplošné kontroly se z našeho pohledu nejeví ve světle koncepce jednotného transatlantického trhu jako praktické. Přeji Vám mnoho dalších úspěchů.

  Arlene McCarthy (PSE). – Pane předsedající, jakožto předsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, který je odpovědný za celní politiku, určitě vítám možnost promluvit v této rozpravě ke 40. výročí celní unie. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, jak již bylo řečeno, přikládá velký význam práci našich celních orgánů, neboť se jedná o pragmatickou a praktickou stránku práce Evropské unie. Celní unie bezpochyby pomohla zvýšit konkurenceschopnost podniků EU zjednodušením a zrušením zbytečných pravidel pro podniky a legální obchodníky. Ročně je zpracováno 175 mil. celních prohlášení, průměrně zabere jedno celní prohlášení pouze dvě minuty.

Je však potřeba udělat ještě více. Malé a střední podniky potřebují větší pomoc při minimalizaci problémů, kterým čelí při obchodování v Evropě. Clo bez papírování, centralizované odbavení a systém jednotného kontaktního místa podpoří naše malé a střední podniky a usnadní jim práci, ale je však nutné, v tomto členské státy důsledně pokračovaly, máme-li z toho mít užitek.

Toto je také příležitost ke zvýšení a posílení našich závazků v boji proti přílivu a záplavě padělaného zboží a napodobenin. Padělané zboží a léky nejen ohrožují podniky EU, ale jsou také vážnou a trvalou hrozbou pro zdraví a bezpečnost našich spotřebitelů, což je problematika, kterou se Výbor pro ochranu spotřebitele důkladně zabývá.

Prostřednictvím spolupráce s třetími zeměmi a zejména s Čínou tedy chceme zlepšit zachycování nebezpečného a nelegálního zboží; avšak nakonec potřebujeme, aby naše celní unie fungovala lépe. Členské státy jsou dnes večer vyzývány, aby braly vážněji svou odpovědnost za provedení a vymáhání a podpořily je přiměřenými zdroji.

Pane komisaři, může se na nás ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele i nadále spolehnout, že s Vámi budeme spolupracovat na zlepšení celní unie jakožto pilíře vnitřního trhu a samozřejmě jakožto ústředního prvku fungování a úspěchu hospodářství EU. Musíme zajistit užší spolupráci 27 členských států: Aby navazovaly kontakty, sdílely informace a zlepšovaly a usnadňovaly fungování Evropy pro legální podnikání; a abychom omezili vážný a rostoucí problém padělání a napodobování zboží, které přichází na náš trh.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, celní unie je životně důležitou součástí vnitřního trhu Evropské unie, která nemůže fungovat řádně, pokud nebudou na jejích vnějších hranicích uplatňovány společné zásady. Vedle zjevné funkce vybírání celních poplatků hraje celní unie obrovskou úlohu při ochraně zdraví a bezpečnosti našich občanů.

V průběhu posledních měsíců jsme v Parlamentu věnovali značné množství času diskusi o otázkách, jako je bezpečnost výrobků, zvláště s ohledem na bezpečnost hraček, a otázkám padělání. Je pro nás důležité, abychom přijímali zboží, které splňuje řadu kritérií, zejména pokud jde o to, aby nebylo nebezpečné pro náš život či zdraví. Ráda bych Vám připomněla, že navzdory obecně přijímaným názorům neovlivňuje padělané zboží pouze exkluzivní a drahé výrobky, ale také náhradní díly automobilů a výroby každodenní potřeby, jako jsou potraviny a léky.

Mnoho takových produktů je na evropský vnitřní trh dováženo z třetích zemích. Statistika podává obrázek o významu této otázky. V roce 2007 zabavily celní orgány přibližně 128 mil. kusů padělaného zboží. To je o 70 % více ve srovnání s rokem 2005. Pokud jde o léky, činil nárůst 380 %. Toto zvýšení může mít samozřejmě různé příčiny. Může být způsobeno vyšším množstvím padělaného zboží, které do EU přichází, ale může to být také výsledek lepšího odhalování celními orgány.

Měli bychom však mít na paměti, že normy jako takové nestačí, pokud neexistuje účinné sledování na našich hranicích, a zejména, pokud není sledování prováděno na každém místě našich vnějších hranic stejným způsobem. Aby byl boj proti přílivu padělaného zboží do EU účinný, musí být zlepšena spolupráce mezi celními orgány a kontrolními orgány v členských státech EU, jakož i spolupráce s celními orgány v třetích zemích. Tato zlepšená spolupráce musí držet krok s technologickými změnami. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby celní orgány v Evropské unii měly řádné vybavení, které jim umožní účinně plnit jejich úkoly.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Před čtyřiceti lety byla celní unie klíčem k evropské prosperitě, protože umožnila jednotný vnitřní trh. Dnes čelíme novým problémům díky globalizovanému obchodu. Víme, že jen půl procenta z obrovského objemu zboží ze zámoří lze vůbec zkontrolovat v evropských přístavech a každý třetí kontejner obsahuje padělky. A další hrozbou je zboží, které nesplňuje naše technické a bezpečnostní normy.

Chci zdůraznit, že musíme lépe chránit evropské spotřebitele před tímto zbožím. A zefektivnění koordinace bude záležet na důsledné implementaci nové moderní legislativy, která je naším nebo byla naším dobrým dárkem k výročí celní unie. Také jsme do naší legislativy zakotvili právo likvidovat nebezpečné zboží stejně jako padělky. Celníci budou mít tedy plno práce. To je dobrý dárek pro ně, ale je tady samozřejmě mnoho dalších cest: větší spolupráce s podniky, efektivnější koordinace mezi členskými státy díky elektronickému celnictví a také nově spolupráce se třetími zeměmi. A chci jenom upozornit, že se nám také podařilo snad trochu zlepšit podmínky pro malé a střední podnikatele.

  Andrzej Jan Szejna (PSE). - (PL) Pane předsedající, celní unie vytvořená dne 1. července 1968 byla prvním krokem směrem k posílení hospodářské integrace v tehdy šesti členských státech. Můžeme uznat, že to byl historický úspěch evropské integrace. Při oslavě 40. výročí existence celní unie je cenné připomenout, že se jedná o vynikající příklad, že je možné účinně spolupracovat ve Společenství 27 členských států, neboť neexistuje jediný celní orgán pro Evropskou unii, ale 20 vnitrostátních celních orgánů s různou oblastí odpovědnosti a různými druhy organizace, které spolupracují na základě společné evropské politiky a v právním rámci, který stanoví příslušné právní předpisy a postupy. Celní orgány v 27 členských státech musí fungovat jako jediný orgán.

Před čtyřiceti lety bylo cílem celní unie zrušení cel na vnitřních hranicích mezi členskými státy a uskutečnění myšlenky společného trhu. V dnešní době spolupracují celní orgány na ochraně vnějších hranic Evropské unie a přijímají kroky k boji proti pašování, zabavují nebezpečné padělané zboží a plní další povinnosti, které rovněž, a zde bych rád poblahopřál panu komisaři, byly rovněž zohledněny ve strategii Evropské komise pro rozvoj celní unie, která byla představena v dubnu 2008.

  Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, celní unie je úžasná věc, ale byla by ještě úžasnější, kdyby k ní přistoupily všechny státy, kterých se týká. Mám samozřejmě namysli Turecko, které i přes velký tlak z strany EU nadále nepostupuje v provádění ani ratifikaci Ankarského protokolu, pokud jde o Kypr, čímž vlastně uvaluje embargo na veškerou lodní a leteckou přepravu s Kyprem.

Ptám se Vás, proč EU nechává Turecko, aby se vysmívalo našim pravidlům a právním předpisům? Proč Turecku prochází takto nepřijatelné chování? Proč Komise nepřinutí Turecko buď plně provést celní unii, nebo ho zcela nevyloučí? Jak dlouho musíme trpět toto nerespektování a výsměch ze strany kandidátské země, která se chce považovat za evropskou?

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve chci ocenit práci Vás a Vaší administrativy, pokud jde o tuto otázku, která je zásluhou Evropské unie. Děkuji rovněž svým kolegům a své politické skupině za podporu pozměňovacího návrhu, který jsem předložil a jenž se týká nutnosti věnovat pozornost malým a středním podnikům, které se potýkají s problémy při uplatňování dovozní a vývozních postupů jakožto jedné z hlavních netarifních překážek obchodu.

Domnívám se však, že potřebujeme jít dále než spolupráce navrhovaná v usnesení. V době, kdy Lisabonská smlouva nabízí ochranu občanů jakožto jeden z cílů Unie a ´kdy má WTO velké potíže, musíme jít dále, neboť, jak řekl pan komisař, celní statistika je alarmující a padělání nadále ohrožuje naše zdraví a bezpečnost a naše hospodářství. Je na čase jít dále zvažovat sjednocování celních orgánů v míře, která dalece překračuje stávající spolupráci, jejíž meze jsou dnes jasné.

  László Kovács, člen Komise. − Pane předsedající, nejprve mi dovolte vyjádřit dík za velmi zajímavou rozpravu, která zde právě probíhá. Vyslechl jsem pozorně přednesená vyjádření, neboť jsou velmi užitečné pro mě i pro Komisi – a celní orgány – tím, že zohledňují politické priority vyjádřené Evropským parlamentem.

Velký dojem na mě udělalo výslovné vyjádření ocenění a podpory práce celní unie; mohu Vás ujistit, že to bude pokračovat. Jaké jsou záruky? Záruky jsou takové, že máme nástroje, strategii a právní základ, modernizovaný Celní kodex Společenství, s pravidly a postupy, které zaručují zjednodušení legálního obchodování a také ochranu vnitřního trhu, bezpečnosti a života a zdraví našich občanů.

Máme ID technologii v rámci systému eCustoms a máme velmi širokou síť spolupráce: spolupráce mezi celními orgány členských států navzájem, spolupráce s jinými orgány pro vymáhání práva, spolupráce s podniky – a pokud jde o příspěvek pana Harboura, rád bych řekl, že jsem měl minulý týden ve Frankfurtu možnost obdržet informace o projektu MediFake, jenž se týká padělání léků, a pokud můžeme nějak rozlišit mezi různými druhy padělaných výrobků, jsou farmaceutické výrobky jistě těmi nejnebezpečnějšími.

S radostí Vám mohu oznámit, že před několika dny byla v Maďarsku, zemi, kterou znám nejlépe, uzavřena dohoda mezi celními orgány a maďarským sdružením výrobců léčiv uzavřena dohoda o způsobu, jak předcházet proniknutí padělaných farmaceutických výrobků na trh.

Spolupracujeme také s mezinárodními organizacemi, s třetími zeměmi, jako je Čína, a musím říci, že jsem si během více než tříleté práce s tímto portfoliem a konání pravidelných setkání s čínskými orgány určitě všiml jistého zlepšení čínského postoje. Jsou konkrétnější, hovoří věcněji, více spolupracují a jsou konstruktivnější.

Důvodem pravděpodobně je, že je to pro ně stále více otázka politické prestiže. Čína, která hraje čím dál tím důležitější úlohu, a to nejen ve světovém obchodu, ale také ve světové politice, si nemůže dovolit být označována za hlavní zdroj, za hlavní zemi původu těchto padělaných výrobků, které ohrožují bezpečnost, zdraví, a dokonce život občanů jiných zemí.

Dalším důvodem je, o čemž svědčí mnohé důkazy, že se Čína stále více stává cílovou zemí, a nikoli pouze zemí původu.

Nejméně dva řečníci zmínili iniciativu 100% kontroly Kongresu USA: Chtěl bych Vám říci, že se skutečně snažíme vyvinout tlak na administrativu USA, a nepřímo dokonce na legislativu USA, neboť jsme si zcela jisti – a stále to opakujeme –, že by tato iniciativa vedla k narušení mezinárodního obchodu v námořní dopravě, vytvořila by falešný pocit bezpečí a pouze by odvedla pozornost a zdroje od skutečných problémů. Doufáme, že budeme nakonec úspěšní.

Jsem si jist, že s Vaší podporou, podporou Parlamentu, podporou výborů, jako je Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele a Výbor pro mezinárodní obchod, které velmi aktivně podporují celní unii, bude zajištěna úspěšná činnosti celní unie na následujících čtyřicet let.

Velice vám děkuji za Vaše příspěvky a podporu.

  Předsedající. − Obdržel jsem jeden návrh usnesení⁽¹⁾ předložený v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 19. června 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Sirpa Pietikäinen (PPE-DE) , písemně. – Je mnoho důvodů, proč bychom si měli připomenout 40. výročí celní unie. Dalekosáhlé zrušení cel mezi členskými státy Evropské unie je nepochybně jedním z nejvýznamnějších úspěchů Unie. Bylo velkým přínosem jak pro podniky, tak pro evropské spotřebitele.

Orgány celní kontroly na vnějších hranicích Unie mají v rukou velkou odpovědnost. Padělané výrobky, nelegální obchod s drogami a další škodlivé látky a pašovaní ohrožených druhů nebo produktů jsou výzvami, s nimiž se jednotný trh se stále menšími hraničními kontrolami potýká. Evropa má jeden z největších světových trhů s padělanými výrobky. Existence těchto výrobků a objemy obchodování s nimi vážně porušuje práva duševního vlastnictví. Měla by být stanovena a provedena rozhodnější opatření k nápravě této situace.

Reakce na tyto výzvy je především otázkou harmonizovanější a odhodlanější spolupráce mezi celními orgány různých členských států. Celkově byl však rozvoj jednotného evropského trhu nepopiratelným úspěchem a zaslouží si oslavu jakožto jeden z klíčových faktorů, které přispívají k bohatství celé EU.

(1) Viz zápis.

23. Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0173/2008) připravená paní Marie Panayotopoulosovou-Cassiotouovou jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) (KOM(2007)0797 – C6-0469/2007 –- 2007/0278(COD)).

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych poděkovat zpravodajce paní Panayotopoulosové a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a rovněž navrhovatelce Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví paní Geringerové za to, že vykonaly mnoho velmi kvalitní práce.

Evropský rok 2010 bude hrát významnou roli v rozvoji sociální Evropy. Zvolený přístup, tedy jeden rok kombinující centralizované a decentralizované činnosti, je přístupem, který by měl nejlépe podporovat politickou soudržnost mezi subjekty a různými úrovněmi správy a umožnit určitou pružnost k tomu, aby byla vzata v úvahu specifická situace jednotlivých členských států.

Evropský rok 2010 umožní Evropské unii a členským státům obnovit jejich politický závazek a zdůrazní, že chudoba a vyloučení mají dopad na sociální a hospodářský rozvoj Unie a na důstojnost našich občanů. Jeho cílem bude ukázat, že boj proti chudobě je možný a může být úspěšný.

Evropský rok také umožní debatu o evropských hodnotách a respektování těchto hodnot coby zásad pro rozvoj veřejné politiky a to jak na úrovni Unie, tak i na úrovni členských států. Přispěje k tomu, aby se na osoby, které jsou chudobou a vyloučením dotčeny, začalo nahlížet jinak, než tomu je doposud.

Komise vždy trvala na tom, aby byl v textu tento návrh, tento přístup zachován. Domnívám se, že většina pozměňovacích návrhů, které předložil Parlament, jde tímto směrem.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou, zpravodajka. − (EL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, podle Společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění 2008 žije stále 16 % obyvatel EU pod hranicí chudoby a 19 % dětí je ohroženo nouzí a sociálním vyloučením, a to i přes veškeré závazky členských států z roku 2000 k zásadnímu omezení chudoby do roku 2010.

Chudoba nemá dopad pouze na ženy, děti a některé sociální skupiny, které jsou vždy zvlášť zranitelné. Chudoba není zdaleka vymýcena, naopak je dokonce posilována mezinárodním vývojem v odvětví energetiky a výroby potravin a vnitřními nerovnostmi v méně prosperujících oblastech Unie samotné. Na těchto místech se vyskytují chronické strukturální nevýhody, jako jsou odlehlé, ostrovní, deindustrializované a jiné oblasti.

Chudoba a sociální vyloučení jsou hrozbou rozvoje, konkurenceschopnosti a sociálního modelu. Porušují rovněž lidská práva v Evropě, která si přeje stát se vzorem k respektování lidské důstojnosti a k podpoře rovných příležitostí pro všechny.

Návrh Komise o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení v roce 2010, s podstatně vyšším rozpočtem, než který byl vyčleněn na předchozí evropské roky, je významným krokem při podpoře solidarity, sociální spravedlnosti a větší hospodářské a sociální soudržnosti.

Naším cílem je, aby rok 2010 byl milníkem v uznávání vícerozměrné povahy chudoby a sociálního vyloučení. Toto uznání zahrnuje nejen materiální chudobu, ale také přístup ke zdravotnickým službám, bydlení, sociální ochraně, vzdělání, odborné přípravě, zaměstnání a kvalitnímu životu. Musíme akceptovat, že ti, kdo žijí v chudobě, mají právo na důstojný život a účast na sociálním a hospodářském životě. Musíme potvrdit společnou odpovědnost evropských agentur členských států, sociálních partnerů a všech občanů za zvyšování sociální soudržnosti. Rok 2010 položí základy pro účinné struktury kolektivní odpovědnosti a pro spravedlivé přerozdělování bohatství.

Skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů se chopila vedení, pokud jde o návrhy, a přijala pozměňovací návrhy s cílem umožnit spolupráci všech politických skupin v Evropském parlamentu. Posílili jsme tak návrh Komise rozšířením definice zranitelných kategorií a vložením otázek, jako je uspokojování potřeb rodin se specifickými problémy, rodin s jedním rodičem a velkých rodin, řešení specifických problémů lidí se zdravotním postižením a bezdomovců a podpora aktivního začlenění a přístupu ke kultuře a rekreaci.

To ovšem nijak nezlehčuje prvořadý cíl, kterým je zlepšení finanční situace jednotlivců a rodin tím, že se jim umožní přístup k důstojnému a trvalému zaměstnání. Dobré zaměstnání poskytuje uspokojení z účasti a soběstačnost nezbytnou pro uspokojování potřeb zranitelnějších členů společnosti, jako jsou děti a starší lidé.

Jako poslanci Evropského parlamentu jsme pozorně sledovali správné prosazování právních předpisů Společenství o rovných příležitostech. Dbali jsme na formování a uplatňování integrovaných a koordinovaných politik na regionální a místní úrovni. Tyto politiky jsou vytvářeny veřejnými a soukromými orgány s účastí dotčených osob s cílem zachovat zásady dobré správy věcí veřejných, subsidiarity a proporcionality.

Faktory, které přispívají k úspěchu Roku boje proti chudobě, bude posilování otevřené metody spolupráce, koordinace opatření mezi stávajícími evropskými programy a výsledky předchozích evropských roků, aktivní účast občanské společnosti a správné vyhodnocování návrhů a výsledků Evropskou komisí.

Otázka účasti nevládních organizací a úrovně financování jejich činností byla předmětem dohodovacího řízení mezi Parlamentem, Komisí a Radou. Jsme rádi, že Rada přijala návrh, aby bylo k rozhodnutí připojeno dodatečného prohlášení Komise o podpoře a účasti malých a středních podniků a o možnosti plného financování jejich činností vnitrostátními agenturami.

Ráda bych poděkovala odpovědným úředníkům a kolegům poslancům za jejich příspěvek k přípravě tohoto rozhodnutí.

PŘEDSEDAJÍCÍ: ALEJO VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, autorka návrhu stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. − (PL) Pane předsedající, zvýšení kvality života občanů členských států EU je jádrem evropské integrace. Přesto statistika ukazuje, že 78 milionů lidí v EU žije pod hranicí chudoby a většina z nich jsou děti, ženy a starší osoby. To kromě hospodářských opatření znamená, že Evropská unie musí rovněž vyvinout iniciativy v sociální oblasti, což Evropský parlament při mnoha příležitostech připomněl. Ve svém usnesení ze dne 15. listopadu 2007 Parlament zdůraznil, že posílení sociální soudržnosti a vymýcení chudoby a sociálního vyloučení se musí pro Evropskou unii stát politickými prioritami. Iniciativa Komise stanovit rok 2010 jako Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení dokonale zapadá do tohoto kontextu a mohla by být významným příspěvkem k nasměrování politické pozornosti a k podpoře rozsáhlých aktivit pro další posílení sociální ochrany a sociální integrace.

Rozpočet, který byl pro tuto iniciativu vyčleněn – 17 mil. EUR – je rekordní částkou, ale klíčovým prvkem pro úspěch této iniciativy je provedení projektů na vnitrostátní úrovni. Z tohoto důvodu musíme vyzvat členské státy k účasti na této iniciativě a k vyčlenění vhodných lidských a finančních zdrojů pro tento účel.

24. Změna pořadu jednání: viz zápis

25. Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (pokračování rozpravy)

  Předsedající. − Pokračujeme v rozpravě ke zprávě o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a přejdeme k řečníkům jménem jednotlivých skupin.

  Thomas Mann, jménem skupiny PPE-DE – (DE) Pane předsedající, zdá se, že s veškerým tímto zaměřením na růst vývozu, hospodářství a globalizace se zapomnělo na jednu skupinu. Mám na mysli lidi žijící v chudobě, jichž je v EU 78 milionů, včetně 19 milionů dětí. Je věcí zvyku naučit se žít s tímto stavem? Určitě ne!

Mladí lidé, kteří nezvládají školu a jsou vyloučeni, jsou součástí této skupiny, stejně jako starší lidé, kteří, byť po desetiletí pracovali, mají malé důchody, které pokryjí pouze nezbytnosti. Cítí se marginalizováni a je skutečností, že jsou často ponecháni, aby si poradili sami. Výsledkem je, že každodenní život představuje těžké psychické napětí v podobě bydlení bez jistého nájmu, majetkové problémy, riziko zadluženosti, alkohol a drogy – život bez důstojnosti a sebedůvěry. Výroční zpráva o chudobě v našich členských státech by měla spustit výstražný signál.

Minulý rok jsem z galerie pro návštěvníky vyslechl rozpravu Německého spolkového sněmu. Předmětem této rozpravy byly nižší vrstvy společnosti. Vyvolal jsem vášnivou veřejnou diskusi. A to oběti chudoby potřebují: Potřebují, aby si jich lidé všimli, aby je brali vážně a aby jim ukázali, jak se vymanit z pasti chudoby. Marie Panayotopoulosová-Cassiotouová navrhla velmi dobrou zprávu – mohu to prohlásit jménem skupiny PPE-DE a také, Marie, ve velmi osobní rovině –, která nám dává zelenou pro stanovení roku 2010 jakožto Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Pokud Evropský rok nepřinese pouze analýzy situace, ale umožní ohroženým cílovým skupinám aktivní začlenění a získání fóra, prostřednictvím nějž mohou být vyslyšeny jejich hlasy, pokud budou instituce představovat hmatatelné úspěchy, místo aby pouze oznamovaly dobré úmysly, pokud odborníci v oblasti vzdělávání navrhnout motivující výukové metody, jež povedou k tomu, že více žáků úspěšně dokončí školní docházku, a pokud bude zjištěn přínos z blahobytu, který prokazatelně a udržitelně sníží riziko chudoby, pak si mnoho lidí, kteří se dnes stále cítí marginalizováni, konečně uvědomí svá práva jakožto členové společnosti.

  Richard Falbr, jménem skupiny PSE. – (CS) V prvé řadě můj dík patří kolegyni Panayotopoulosové za dobrou zprávu a příjemnou spolupráci. Dovolte mi dvě poznámky.

Řada našich dokumentů operuje s výrazem „důstojná práce“ a „důstojné zaměstnání“. Skutečností však je, že stále více zaměstnání lze považovat za tzv. mack jobs, to znamená nekvalifikovanou, špatně placenou práci. Počet lidí, kteří pracují a žijí v bídě, se nesnižuje, což svědčí o tom, že stále více a více zaměstnavatelů zaměstnává lidi mimo oblast pracovního práva. Další ranou, která jistě povede ke zvýšení počtu chudých, je nedávno schválený návrh směrnice o pracovní době, která zavádí možnost pracovat tak jako v některých čínských průmyslových zónách.

Má druhá poznámka se týká nutnosti vzít konečně v úvahu, že se vůbec nebere zřetel na tendenci k privatizaci veřejných a sociálních služeb v některých státech Unie. Privatizace veřejných a sociálních služeb vede rovněž ke zvyšování počtu lidí žijících v chudobě. Konstatuji, že mé pozměňovací návrhy, které na to upozorňují, jsou pravidelně odmítány. Byl bych velmi rád, kdyby místo lejster a vyhlašování určitých let jsme skutečně začali něco dělat.

  Sepp Kusstatscher, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, dovolte mi zdůraznit, že velmi schvaluji myšlenku, že by politické úsilí v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení mělo být v celé Evropě v roce 2010 předmětem zvláště ostré pozornosti.

Dovolte mi nicméně přednést několik kritických připomínek. Způsob, jakým byly smeteny se stolu návrhy na zlepšení, převážně pod tlakem ze strany Rady, z důvodu dosažení dohody v prvním čtení, mě velmi rozhořčil. Vyzýval jsem k vyčlenění většího množství finančních prostředků na tuto důležitou iniciativu v rozpočtu na rok 2010, neboť boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je jednoznačným cílem lisabonské agendy, přičemž tento cíl, bohužel, vůbec nebyl naplněn.

Chtěl jsem rovněž zajistit, aby byly rozsáhlé finanční prostředky poskytované Evropskou komisí předmětem přísnější kontroly, zejména v souvislosti s evropským rokem v roce 2010, s cílem zjistit, zda slouží jako nástroj spravedlivějšího rozdělování, nebo zda ve skutečnosti pomáhají bohatým bohatnout a málokdy se dostanou k lidem pod hranicí chudoby.

Jsem dalším z těch, kteří by byli uvítali diskusi v rámci institucí EU o zavedení bezpodmínečné základní mzdy, zejména o otázce, zda by to byla vhodná zbraň pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Velmi lituji, byly tyto návrhy ihned smeteny. Podporuji iniciativu pro Evropský rok, avšak považuji ji za příliš nezavazující a příliš postrádající dopady v oblasti sociální politiky.

  Jan Tadeusz Masiel, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, oznámení, že se rok 2010 má stát Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, je velmi dobrou iniciativou Rady. Měli bychom připomenout našim občanům že vymýcení chudoby je jedním z hlavních cílů Evropské unie. Zvýší to nepochybně důvěru lidí v naše evropské instituce, a mám zde na mysli zejména nové členské státy.

V mé zemi, Polsku, je přistoupení k EU v roce 2004 stále bohužel v mysli mnoha lidí spojováno s nárůstem chudoby, zejména u lidí žijících na venkově a v malých městech. To se projevilo v nízké účasti ve volbách do Evropského parlamentu a ve výsledcích těchto voleb. Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení bude příležitostí k přezkumu situace v tomto ohledu a k mobilizaci členských států, aby podnikly konkrétní kroky v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Z povrchního pozorování společnosti by se zdálo, že kvalita života mnoha jednotlivců a rodin ve starých i nových členských státech EU v poslední době prodělala zásadní změny, avšak bohužel, tyto změny jsou k horšímu. Například najít bydlení se stalo ještě obtížnější. Potřebujeme nové a platné statistické údaje v tomto ohledu.

Ve světě, který se stává stále globalizovanějším a jehož kontrola je stále obtížnější, by se odpovědnost státu vůči občanovi měla zvýšit. Stát by se měl ujistit, že se občané cítí bezpečně, a to alespoň v té nejzákladnější míře. Myslím, že hlavním přínosem tohoto Evropského roku bude informování každého o existenci problému, zvýšení informovanosti a solidarity, včetně finanční solidarity, s chudými a vyloučenými osobami.

  Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, levice v Evropském parlamentu schvaluje zprávu, kterou předložil náš vážený kolega, a podporuje tudíž cíl Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Tato zpráva velmi jasně vysvětluje dopady chudoby a sociálního vyloučení, nejen jakožto sociálního problému, ale také, ještě více, jakožto osobního problému těch, kdo se ocitly chyceni v pasti chudoby. Již několikrát bylo zmíněno 78 milionů lidí, včetně 19 milionů dětí, které žijí v Evropské unii pod hranicí chudoby.

Pokud však má být vynaloženo seriózní úsilí boj proti chudobě a její vyloučení jakožto sociálního problému, jsou však nezbytné konkrétní závazné politické strategie. Na pořadu jednání jsou politické cíle a záruky práv jednotlivce na život prostý chudoby a sociálního vyloučení. To jsou však přesně věci, které Evropská unie vůbec neposkytuje. Hlavní politické strategie Evropské unie nemají nic společného s bojem proti chudobě. Hospodářský růst a růst zaměstnanosti chudobu nesnižují. Dokonce i nejbohatší členské státy Unie zaznamenávají rostoucí počet lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby nebo pod prahem ohrožení. Konkrétně v Německu v posledních letech poklesla úroveň nízkých příjmů, avšak zvýšil se počet lidí, které je pobírají.

Jinými slovy, zaměstnanost v EU nevede automaticky k prevenci chudoby a bohužel musím říct, že Evropská komise ani členské státy nevypracovaly, byť jsou si vědomy této skutečnosti, žádné konkrétní balíčky opatření zahrnující cíle, jako je zavedení minimální mzdy nad prahem ohrožení nebo řešení problému základního sociálního zabezpečení, o kterém se zmínil pan Kusstatscher.

  Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, vyjadřuji pochvalu paní Panayotopoulosové-Cassioutouové. Mám dojem, že je potřeba otázku dětské chudoby naléhavě řešit.

Vzhledem ke statistice s ohledem na počet dětí ohrožených chudobou – 19 milionů v Evropě – musí být kladen větší důraz na zachování klíčového významu rodiny a z toho vycházející obranu rodinného života. Instituce rodiny si zaslouží bezpodmínečný respekt a ochranu. Je to přirozené uspořádání pro děti. V rozvinutých zemích zjišťujeme, že je chudoba stále více rodinným problémem než regionálním. Ekonomický status dítěte je úzce spojeno s ekonomickým statusem jeho rodičů. Nezaměstnanost rodičů je příčinou dětské chudoby.

V Irsku, ačkoli rodiny často mají slušný příjem, mohou poplatky za hypotéku, zdravotnictví a automobil většinu tohoto příjmu pohltit a ponechat pouze malou část pro výchovu dětí. Další otázky, jako je rodičovská závislost, ponechávají nedostatečné finanční prostředky pro bezpečné dětství. Rozdělení a rozvod rodičů také naruší rodinné finance na úkor dětí. Je nezbytné, aby byly rodiny účinně podporovány, jak ekonomicky, tak sociálně, v zájmu zmírnění ostudného aktuálního zjištění o dětské chudobě v Evropě.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, připomínám, že zpráva, o které dnes diskutujeme, odkazuje výslovně spíše na vymýcení chudoby než pouze na boj s ní, jak jsme ve skutečnosti navrhli. Jsem proto potěšen, že má připomínka přinesla své ovoce, a rád bych za to poděkoval zpravodajce, paní Panayotopoulosové-Cassiotouové.

Evropská unie se zvykla velmi rychle reagovat a s velkou mírou solidarity pomáhat například obětem přírodních katastrof po celém světě, avšak stále se velmi zdráhá pomáhat obětem hospodářských a sociálních katastrof uvnitř EU samotné.

Říkám to, protože dokážu jen těžko pochopit, proč zpráva, která se zabývá otázkou chudoby, nezmiňuje nijak rostoucí ceny potravin. To mě šokuje, neboť všichni víme, že čím je rodina chudší, tím vyšší podíl ze svého rozpočtu vynaloží na potraviny. Proto si myslím, že by bylo například užitečné učinit nějakou zmínku ve stávajícím sdělení Komise o zvyšování cen potravinářských produktů.

Také se domnívám, že bychom prozatím neměli omezovat vymýcení chudoby pouze na území EU. Tato bitva nezná hranice – hovoříme o hodnotách, které jsou zásadní pro lidskou důstojnost.

Evropa se v celé své historii vždy spíše vymezovala svou rozpínavostí po celém světě než svou vlastní identitou. Ve 21. století bude ze všech úkolů, které by EU mohla vykonat pro dobro lidstva, možná nejvznešenější ze vymýcení chudoby. Proto doufám, že tato problematika bude v roce 2010 silně prosazována.

  Jan Andersson (PSE). - (SV) Velice děkuji, pane předsedající a pane komisaři. Dovolte mi začít poděkováním paní Panayotopoulosové-Cassiotouové za vynikající kus práce. Dovolte mi také říci, že si myslím, že je vynikající i iniciativa učinit z roku 2010 Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Přesně jak řekl Vladimír Špidla, takový rok by mohl zvýšit povědomí a znalosti o stávajících strukturách, avšak to nestačí. Musí být následován akcí, jak již některé členské státy dříve zdůraznily. Obecně je situace v EU docela dobrá, avšak zároveň chudoba neklesá. Spíše roste a, jak již podotkli jiný, velkou část z postižených tvoří ženy a děti. Přístupem je otevřená metoda koordinace, avšak opatření je potřeba přijmout ve velkém počtu oblastí, ne pouze několika. Zaměstnanost je samozřejmě důležitá, ale stejně tak důležité jsou systémy vzdělávání a sociálního zabezpečení a regionální politika, která věnuje pozornost opomíjeným oblastem. Je zapotřebí akce cílená na zvláštní skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením a osoby z jiných částí světa, které trpí větší chudobou než části jiné. Doufám, že tento rok by mohl vedle zvýšení znalostí a informovanosti být rovněž odrazovým můstkem pro konkrétní opatření ke snížení chudoby v EU.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedající, Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení bude důležitým bodem sociální agendy v letech 2005–2010. Výbor pro sociální záležitosti schválil soubor obecných ukazatelů pro postup v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění, což zajistí kompatibilitu údajů.

Přestože si je Evropská unie vědoma problému chudoby, stejně jako důležitosti opatření ke zvýšení sociální soudržnosti, nerovnosti v příjmech nadále doprovázejí hospodářský růst v zemích EU. Výsledkem je, že chudí lidé mají z tohoto růstu malý prospěch. To znamená, že tak dochází ke snižováním úrovně sociální soudržnosti. Tuto situaci doprovází řada faktorů, které mají také negativní dopady: Téměř pětina dětí v Evropské unii je ohrožena chudobou. V době demografického poklesu bychom měli věnovat zvláštní péči dětem, zejména v rodinách s velkým počtem dětí, které zažívají největší problémy. Jsou to však zejména tyto rodiny, které jsou diskriminovány vysokou DPH na dětské výrobky.

Ráda bych poblahopřála zejména paní zpravodajce za upozornění na otázku boje proti chudobě.

  Edit Bauer (PPE-DE). – (SK) Pane předsedající, pane komisaři, vítám zprávu paní Panayotopoulosové-Cassiotouové, stejně jako odhodlání Komise pokračovat v boji proti chudobě.

Velký rozsah chudoby je pravděpodobně jedním z nejvýraznějších rozporů prosperující Evropy. Není náhodou, že všichni ostatní poslanci zmínili vysoká čísla – miliony lidí, kteří jsou v životě ohroženi chudobou – , avšak nejvíce do očí bijící je velký počet dětí, kteří se narodily a žijí jako ohroženi chudobou. Není potom překvapivé, když tyto děti opustí školu brzy – procento dětí, které školu brzy opustí, je překvapivě vysoké. Další do očí bijící statistikou je velký počet dětí, jenž jde do stovek a tisíců, které jsou bez domova nebo žijí v institucích.

Problém je, že chudoba i sociální vyloučení jsou zděděné. V důsledku toho je pro sociálně vyloučené osoby možnost získat vzdělání a účastnit se celoživotního vzdělávání nedosažitelným cílem.

Doufejme, že Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení poskytne dostatečné podněty pro zpřísnění zásady solidarity ve vnitrostátních politikách. Zvážíme-li budoucí změny ve struktuře obyvatelstva, bude provádění této zásady ve skutečnosti dokonce ještě obtížnější. Analýzy některých veřejných výdajů a systémů pojištění ukazují, že tyto systémy v některých členských státech nesou finanční nebo dokonce sociální rizika, která mohou vést k tomu, že se chudoba stane dokonce ještě rozšířenější.

Stávající rychlé zvyšování cen ropy a potravin bude nepochybně zátěží pro osoby v nejnižší příjmové kategorii. To znamená, že existuje více než dost důvodů ujistit se, že Evropský rok boje proti chudobě nejen upozorní na chudobu, ale že také pomůže vytvořit zvláštní odpovědné vnitrostátní orgány, které by mohly usnadnit koordinaci různých politik využívaných pro boj s chudobou a sociálním vyloučením.

  Alejandro Cercas (PSE). – (ES) Pane předsedající, chtěl jsem rovněž poblahopřát Komisi a samozřejmě paní zpravodajce, která poskytla příležitost pro tuto rozpravu a pro přijetí prvních opatření k tomu, aby se rok 2010 stal významným rokem v boji proti chudobě.

V Lisabonu již bylo diskutováno o tom, že toto je jeden z cílů Evropské unie, a mnohokrát jsme řekli a na mnoha zasedáních Rady bylo řečeno, že musí do roku 2010 dojít k výraznému snížení chudoby, avšak bohužel není mnoho náznaků, že by se tak dělo. Musíme proto vyvinout další úsilí a využít tuto příležitost k opakovanému zdůraznění, že z vyšší míry vytváření bohatství nemají všichni z nás stejný prospěch.

Některé skupiny obyvatelstva jsou zvláště zranitelné a potřebují ochranu před chudobou, neboť pro lidi, kteří se jednou ocitli v chudobě, je velmi těžké se z ní dostat.

Proto potřebujeme horizontální politiku, která zajistí důstojná pracovní místa a vzdělávací příležitosti, a to nejen jako součást tohoto programu, ale také jako součást všech evropských programů, s cílem, aby solidarita zůstala jádrem Unie a nebyla jen řešena v rámci hospodářských politik.

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Pane předsedající, bylo by možné říci, že údaje, které jsme shromáždily, skutečně minimalizují škálu tohoto problému. Je tomu tak proto, že hovoří o chudobě v Evropské unii v době před přistoupením Bulharska a Rumunska. Po přistoupení těchto dvou relativně velmi chudých zemí se míra chudoby v EU výrazně zvýšila. Neměly bychom tuto skutečnost skrývat. Kromě toho nežije pod hranicí chudoby v členských státech EU každá sedmá osoba, ale ve skutečnosti tento podíl výrazně překračuje 16 % a činí více než 20 %.

V tomto ohledu bych rád bezodkladně vyzval, aby financování všech projektů, o kterých jsme vedli diskusi, Evropskou unií překračovalo 50 %. To je důležité zejména z pohledu nejchudších zemí. Omezení částky na 50 % je ve skutečnosti rozhodnutím, které omezuje skutečný boj proti chudobě.

(Potlesk)

  Joel Hasse Ferreira (PSE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři Špidlo, dámy a pánové, jeví se jako naprosto nezbytné uznat nezadatelná práva sociálně nejslabších skupin a praktické uznání těchto práv bude zahrnovat silný závazek veřejných a soukromých sociálních činitelů.

Různé rozměry sociální soudržnosti musí být chráněny závazkem EU a členských států k vymýcení chudoby a k boji proti sociálnímu vyloučení tím, že budou podporovat konkrétní opatření na nejrůznějších úrovních.

Úplné a realistické monitorování chudoby a sociálního vyloučení je, pane komisaři, rovněž nezbytné, což znamená, že jsou zapotřebí spolehlivé a porovnatelné ukazatele, které ukáží vývoj různých sociálních, hospodářských a kulturních rozměrů těchto jevů.

Dámy a pánové, chudé ženy a rodiny s jedním rodičem jsou obzvláště náchylné k chudobě a vyloučení a musí jim proto být věnována zvláštní pozornost a odpovídající podpora.

Na závěr bych, pane předsedající, po té, co poděkuji paní zpravodajce, rád řekl, že rok 2010 bude muset být obzvlášť efektivní pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, což je bitva, která musí být rovněž mnohem víc zviditelněna.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). - (PL) Pane předsedající, chtěl bych v této rozpravě upozornit na tři otázky. Zaprvé, podle nejnovější zprávy Evropské komise bylo v roce 2004 v EU 100 milionů občanů, což je 20 % veškerého obyvatelstva, kteří žili s méně než 60 % průměrného příjmu EU, což znamená méně než s 15 eury na den. V nových členských státech, jako je Polsko, Litva, Lotyšsko a Slovensko, to platí téměř o 80 % obyvatelstva.

Zadruhé, řešení, která často navrhují liberální ekonomové, že výrazné rozdíly v příjmech jsou důležité pro hospodářský růst, by nemělo být v hospodářské a sociální praxi zemí EU přijímáno. V roce 2006 byly zeměmi s nejnižšími rozdíly v příjmech Dánsko, Švédsko, Finsko, Slovinsko a Česká republika, a tyto země se po mnoho let těší stabilnímu ročnímu růstu HDP, což je zcela rozdílná situace než v zemích, v nichž jsou rozdíly v příjmech nejvyšší, jako je Lotyšsko, Litva, Portugalsko, Řecko a, bohužel má vlastní země, Polsko.

Zatřetí bych rád vyjádřil naději, že rok 2010, jakožto Evropský roky boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, přiměje rozhodovací orgány k tomu, aby si uvědomily, že chudoba a sociální vyloučení má zničující dopad na hospodářský růst a sociální rozvoj.

(Potlesk)

  Gabriela Creţu (PSE). – (RO) Vážený pane komisaři, vážení kolegové, jsme si dobře vědomi toho, na co nás Komise upozorňuje: Je obrovské množství Evropanů, kteří žijí v chudobě, včetně extrémní chudoby. Ti, kteří o tom vědí, by měli přijmout vinu za skutečnost, že bohatá společnost, jako je ta naše, která je založena na zásadách spravedlnosti a solidarity, funguje způsobem, že by země chudých Evropanů měla v tomto Parlamentu víc křesel než Německo. Chudoba není abstrakce; je to způsob života postihující zejména ženy a děti. Ženy, včetně těch zaměstnaných, se potýkají se zvýšeným rizikem způsobeným strukturálními rozdíly v příjmech, koncentrací ve špatně placených odvětvích se slabými odbory a ve stínové ekonomice a převažujícím zastoupením v rodinách s jedním rodičem. Chudoba se dědí. Ekonomická chudoba rodičů vede ke kulturní chudobě dětí kvůli omezenému přístupu ke vzdělání, k politické chudobě kvůli nízké účasti na rozhodování nebo vyloučení z něj a k sociální chudobě kvůli nízké účasti na občanských aktivitách a izolaci. Ekonomická chudoba rodičů vede k větším nerovnostem, než k těm, jež vyplývají z různé kupní síly. Minimální souladu mezi prohlášeními a činy nás nutí udělat více, než informovat občany. Politická rozhodnutí jsou nezbytná s cílem zjednat nápravu této situace. V Unii nemůžeme hovořit o nedostatku zdrojů, ale někdy o jejich chybném přerozdělování a o pravidlech, které podporují vyloučení. Jedná se o společnou odpovědnost, včetně společností, které by ve svém vlastním zájmu měly udělat více, aby jejich jediným výrazem sociální odpovědnosti nebylo financování nadace na ochranu opuštěných psů v sousedství.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Pane předsedající, vyhlášení roku 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení nevyřeší problémy, se kterými se potýká 80 milionů obyvatel Evropské unie, kteří žijí pod hranicí chudoby. Jmenování výborů, zvyšování byrokracie, schůze a zasedání je pravděpodobně nenasytí.

Ve snaze bojovat proti chudobě musíte přistoupit na otázku jiného způsobu vytváření a rozdělování bohatství. Musíte jednoznačně prohlásit, že globalizace podporuje nadměrné vytváření bohatství pro některé a rychlé zbídačování pro jiné. Bohužel je čím dál tím více těch druhých. Problém chudoby v EU bude nadále narůstat, existuje pro to několik důvodů, včetně nespravedlivého rozdělování bohatství, problémů s rozdělováním potravin a jejich rostoucími cenami, demografické situace v Evropě a ve světě, pokračující nerovnosti, zaostalosti některých oblastí vzhledem k historickým důvodům a nevytvoření vlastního modelu pomoci potřebným.

Konečně, jelikož nemůžeme vyřešit problém chudoby celkově, poskytněme alespoň dětem a mladým lidem bezplatné vzdělání a svačiny zdarma, jak bylo požadováno.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, chci zdůraznit jeden konkrétní aspekt a budu hovořit Polsky:

(PL) Pane předsedající, snažíme se s malým úspěchem pomoci chudým zemím v Africe a Latinské Americe, ale nelze ospravedlnit selhání v pomoci chudým lidem v Evropské unii. Existují oblasti, ve kterých jsou lidé velmi chudí, zejména děti. Chtěl bych zdůraznit otázku, která bude mít vážné dopady v budoucnosti, zejména jev evropských sirotků. Jedná se o děti migrantů, kteří cestují z jedné země do druhé v rámci EU a jež často ponechávají děti svému osudu. Domnívám se, že psychologické dopady tohoto problému nás v budoucnosti přijdou draho. Z tohoto důvodu bychom měli udělat vše, co bude v našich silách, abychom tomuto problému zamezili nyní.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Vážený pane předsedající, vymýcení chudoby a sociálního vyloučení je jedním z hlavních cílů Evropské unie. Proto by rok 2010 měl být rozhodující pro provádění evropské strategie v této oblasti. Ze 78 milionů občanů, kteří žijí pod hranicí chudoby, je 19 milionů dětí. Bohužel stále neexistují evropské programy a fondy určené ke zlepšení situace dětí. Je pravda, že Evropská unie poskytuje finanční prostředky na ovoce a mléčné výrobky ve školách nebo na vzdělávání žáků, avšak já si myslím, že potřebujeme jednotnou strategii a skutečné programy určené pro děti pocházející z chudých rodin. Zároveň bychom se měli zaměřit také na další kategorie znevýhodněných lidí, zejména na mladé lidi, pro které musíme vytvořit politiky a přidělit jim významné množství finančních prostředků ze strukturálních fondů. Kromě toho je důležité zdůraznit skutečnost, že v současnosti nemůžeme vytvořit podmínky pro udržitelný sociální rozvoj, pokud nemáme nezbytné finanční zdroje. Domnívám se, že přidělená částka 17 mil. EUR není dostačující pro potřeby sociálního začlenění a boje proti chudobě, které Evropa v současnosti má. V neposlední řadě by boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení měl být spojen se stávajícími programy. Jak Evropský sociální fond, tak evropské rozvojové programy by měly být využívány pro financování priorit Evropského roku boje proti chudobě.

  Anna Záborská (PPE-DE) . – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, blahopřeji Vám k tomuto vynikajícímu návrhu. Děkuji rovněž paní Panayotopoulosové-Cassiotouové za její velmi dobrou zprávu. Jsem si jista, že toto usnesení jednomyslně schválíme.

Jsem však zvědavá. Máme zde další evropský rok, tentokrát rok boje proti extrémní chudobě. Nyní je to 20 let od doby, kdy mezinárodní společenství dne 17. října oslavilo Mezinárodní den za odstranění chudoby. Ohlédnu-li se zpět na okamžik oslav 17. října před Parlamentem v Bruselu, vidím se tam se svým kolegou, Iñigem Méndezem de Vigem, který vede delegaci tohoto Parlamentu na Fourth World.

Chtěla bych Vás z tohoto místa požádat, abyste si toto datum poznamenali do svého diáře. Doufám, že dne 17. října ukáží evropské instituce svou výraznou solidaritu s heslem pro toto datum: „Kdekoli jsou muži a ženy odsouzeni k životu v extrémní chudobě, jsou porušována lidská práva. Naší svatou povinností je zajistit, aby byla tato práva dodržována.

  Vladimír Maňka (PSE). – (SK) Celkem 78 milionů lidí v Evropské unii je ohroženo chudobou. Rostoucí ceny komodit, energie a potravin dále násobí riziko pro nejzranitelnější skupiny.

Kvalitní zaměstnání výrazně snižuje riziko chudoby. Často jsou však chudobou ohroženi dokonce i lidé, kteří jsou zaměstnáni.

Pozměněná Lisabonská strategie podporuje rovné příležitosti pro všechny jakožto vektor sociální a mezigenerační solidarity a vytvoření společnosti bez chudoby. V důsledku toho vítám iniciativu zviditelnění problému chudoby a úsilí o vytvoření jednotné koordinované politiky.

Kampaň boje proti chudobě by měla zvýšit informovanost veřejnosti a vést k dlouhodobému úsilí o boj proti jevu, jakým je chudoba. V tomto smyslu se máme hodně co učit od skandinávských zemí. Tyto země prokázaly, že jedním z nejúčinnějších prostředků ke snížení chudoby je aktivní politika trhu práce spojená s vytvořením důstojných pracovních podmínek a se silnou sociální ochranou.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Vítám návrh Komise stanovit rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Chudoba je problémem evropským i celosvětovým.

Chtěla bych zdůraznit některé naléhavé aspekty chudoby a sociálního vyloučení, na které bychom měli zaměřit mnohem více pozornosti než doposud.

Zaprvé bychom prostřednictvím vymýcení dětské chudoby mohli uniknout začarovanému kruhu generací odsouzených k životu v chudobě a sociálním vyloučení.

Zadruhé, přibližně 10 % pracovníků zažívá chudobu z důvodu nízkých mezd, zaměstnání na částečný úvazek a nízké kvalifikace. Je zásadní podporovat kvalitní zaměstnání založené na vzdělávání zaměstnanců.

Zatřetí, je zásadní podporovat solidaritu ve společnosti, aby si všichni členové společnosti byli vědomi problému chudoby a sociálního vyloučení.

Chtěla bych podpořit všechny instituce EU a členské státy, aby členům společnosti poskytovaly podrobnější informace o boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení s cílem zvýšit smysl pro společnou odpovědnost a pomoci rozptýlit předsudky o finanční zátěži pro společnost.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, chudoba je velmi složitý problém a může mít různé podoby. Liší se v závislosti na konkrétní zemi. V Evropě nehovoříme o lidech umírajících hladem, největšími problémy jsou zejména nízké příjmy, špatné podmínky pro bydlení, špatné zdraví, častý alkoholismus, pocity odcizení nebo chybějící vyhlídky.

Chudoba je nebezpečný jev, zejména mezi dětmi, neboť je v mnoha případech dědičná. Děti vychovávané v chudobě mají mnohem složitější cestu vývoje a bez vnější pomoci jsou odsouzeny k neúspěchu a ke sdílení osudu se svými rodiči.

Z tohoto důvodu je důležité přijmout veškeré možné kroky k přerušení kruhu chudoby předávané z jedné generace na druhou. Posílení sociální integrace, snížení chudoby a boj proti sociálnímu vyloučení jsou některé z výzev, kterým EU čelí, zejména pokud zohledníme demografické změny, kterými mám na mysli stárnutí obyvatelstva a příliv migrantů.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Je nedostatečné stanovit Evropský rok boje proti chudobě, když je přibližně 20 % obyvatelstva Evropské unie ohroženo chudobou. To, co se děje – zhoršené sociálními nerovnostmi, rostoucím počtem špatně placených pracovníků s nejistým zaměstnáním, čímž dochází ke zvýšení počtu lidí žijících v chudobě, a rostoucí ceny paliv a potravin – vyžaduje další politiky, které zajistí sociální začlenění dětí, žen a rodin.

Je potřeba přijmout opatření, která zatraktivní práci, zvýší zaměstnanost s právy a zaručí kvalitní veřejné služby, důstojné bydlení a veřejné a všeobecné sociální zabezpečení.

Musí být proto naléhavě schválena Evropská strategie solidarity a sociálního pokroku, která nahradí neoliberální politiky Lisabonské strategie a Paktu stability, abychom v roce 2010 neměli víc chudoby než v současnosti.

  Juan Andrés Naranjo Escobar (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval naší paní zpravodajce a panu komisaři za tuto iniciativu.

Sociální vyloučení a chudoba jsou dvě strany téže mince a jsou to rysy společnosti s velmi potřebnými lidmi, společnosti, jež není sociálně soudržná. V konečném důsledku je pokrok, dámy a pánové, otázkou etiky.

Rok 2010 bude rokem boje proti chudobě. Již víme, že vymýcení sociálního vyloučení a chudoby bude dlouhým a složitým úkolem, ale pokud maximálně zhodnotíme každé euro investované do tohoto programu, pokud budeme schopni dostat se ke skupinám lidí, které nejvíce potřebují pomoc, pokud budeme schopni probudit svědomí veřejného mínění, vytvoříme nové evropské občanství. Toto je velký problém.

Minulý týden občané Irska odmítly Lisabonskou smlouvu. Demagogická propaganda čerpající ze široké škály názorů vyvolala v irské společnosti zmatek, nepodložený strach z globalizace a určitou míru neporozumění konstrukce našeho společného domova.

Rok 2010 musí být rokem boje proti chudobě, ale také rokem evropského občanství.

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Dámy a pánové, děkuji za debatu, která byla mimořádně hluboká, která se zabývala a dotkla chudoby z řady hledisek. Myslím si, že je zřejmé už jenom z předložení návrhu, že Komise neponechává otázku chudoby bez pozornosti a že jejím cílem je postupně vytvořit politické prostředí, které umožní účinněji proti chudobě bojovat. Chtěl bych také konstatovat, že Komise nahlíží na problematiku chudoby velmi komplexně, a pokud v řadě svých materiálů, z nichž za nejkonkrétnější z poslední doby považuji naši komunikaci o aktivní inkluzi, která se vlastně dotýká chudoby jako takové, Komise jakkoliv zdůrazňuje význam dobré práce, protože cílem Lisabonské strategie je více práce a její vyšší kvalita, Komise si je přesto vědoma, že pouze prostřednictvím pracovního trhu nelze otázku chudoby zasáhnout v celém rozsahu. Můžu zmínit jenom naprosto zřetelně dětskou chudobu, která nepochybně také velmi významně souvisí s kvalitou školského systému. Stejně tak mohu zmínit otázku chudoby v důchodu, která jistě není řešitelná přímo trhem práce.

Dovolte mi, abych se zmínil ještě o některých okolnostech, které považuji za důležité. Komise navrhuje financování v rozsahu 17 milionů eur a v debatě zazněla myšlenka, že by měl být zesílen podíl financování na národních projektech zejména v některých státech. S tímto názorem Komise nesouhlasí z jednoduchého důvodu, protože našim cílem je dát k dispozici co největší počet, největší množství prostředků tak, aby naše akce byla co nejúčinnější. Rok boje proti chudobě je klasickým příkladem běžného demokratického politického postupu. K tomu, abychom dosáhli průlomu, abychom změnili politickou atmosféru, potřebujeme rozsáhlou a konkrétní diskusi na dané téma, a to je cílem tohoto roku.

Dovolte mi nyní, abych se dotkl ještě jednotlivých pozměňovacích návrhů. Chci konstatovat, že souhlasím s pozměňovacími návrhy týkajícími se přepracování názvů cílů uvedených v článku 2 a seznamu priorit pro činnosti roku a rovněž jsem příznivě nakloněn pozměňovacím návrhům, které mají za cíl lépe zohlednit otázku rovného postavení žen a mužů. Dále protože byla předložena celá řada pozměňovacích návrhů, dovolte mi, abych zvolil tento postup, abych předložil Parlamentu jejich přesný seznam, aniž bych citoval doslova.

Dovolte mi jenom, abych se zmínil o dvou, to jsou články 37 a 52, ke kterým chci přednést samostatné prohlášení. Nyní mi tedy dovolte, abych přečetl text prohlášení, který se týká těchto dvou článků.

Komise přikládá velký význam tomu, aby byla na všech úrovních usnadněna a podporována široká účast na činnostech spojených s Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení jako praktický prostředek zajištění jeho pozitivního a trvalého dopadu.

V souladu s rozhodnutím o evropském roku vypracuje Komise společné pokyny ke strategickému rámcovému dokumentu, v němž budou stanoveny klíčové priority pro provádění činností v rámci daného evropského roku včetně minimálních standardů z hlediska účasti ve vnitrostátních orgánech a na akcích.

Strategický rámcový dokument je určen vnitrostátním prováděcím orgánům odpovědným za vypracování vnitrostátního programu pro daný evropský rok a za výběr jednotlivých akcí, které budou navrženy pro financování ze zdrojů Společenství, a rovněž ostatním dotčeným subjektům.

V této souvislosti Komise zdůrazní, jaký význam má zjednodušení přístupu ze strany všech nevládních organizací včetně malých a středních podniků. V zájmu zajištění co možná nejširšího přístupu mohou vnitrostátní prováděcí orgány rozhodnout, že nebudou žádat o spolufinancování a že budou namísto toho některé akce financovat v plné výši.

To je tedy text prohlášení. Dovolte mi, vážené dámy a pánové, abych se dotkl ještě jednoho vystoupení, a to je vystoupení pana poslance Falbra, který otevřel otázku směrnice o pracovní době a otevřel ji způsobem, který se velmi odlišuje od reality. Čili chci konstatovat naprosto zřetelně, že pokud máme velmi výrazně a velmi jednoduše zformulovat výsledek kompromisu, který učinila Rada, tak tento výsledek zní: „Zůstává 48 hodinový pracovní týden a možnost uplatnění výjimky (opt-out) se snížila z rozsahu 78 hodin za pracovní týden na 60 resp. 65 hodin.“ To je tedy jedna z podstatných částí kompromisu, a protože byl zmíněn ve zdejší současné debatě, myslím si, že bylo dobré na to reagovat.

Dámy a pánové, na závěr mi dovolte, abych znovu poděkoval za diskusi, která otevřela otázku chudoby z nejrůznějších aspektů a která byla po mém soudu velmi hluboká. Bohužel si myslím, že v daném okamžiku není racionální reagovat na každý z uvedených příspěvků, nehledě k tomu, že naprostá většina je zahrnuta do zprávy paní poslankyně, které bych chtěl ještě jednou za tuto zprávu poděkovat.

člen Komise. − (FR)

Postoj Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu

Zpráva Marie Panayotopoulosové-Cassiotouové (A6-0173/2008)

Komise může plně přijmout pozměňovací návrhy 6, 7, 12, 13, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 27, 28, 29, 31, 33, 34, 35, 36, 38, 39, 41, 42, 46, 47, 48, 49, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62 a 63.

Komise může věcně, zčásti a pod podmínkou přeformulování přijmout následující pozměňovací návrhy: 1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 18, 24, 25, 26, 30, 32, 37, 43, 44, 45, 50, 51, 52, 64 a 66.

Konečně, Komise odmítá pozměňovací návrhy 40 a 65. Konkrétně, pokud jde o pozměňovací návrhy 37 a 52, týkající se účasti malých a středních organizací a možnosti spolufinancování některých projektů až do výše jejich celkových nákladů, navrhuje Komise – jako kompromisní řešení – prohlášení, které Vám přečtu, v tom smyslu, že začlení ducha těchto dvou pozměňovacích návrhů do dokumentu o rámcové strategii, který Komise navrhne s cílem vymezit prvořadé činností evropského roku.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou, zpravodajka. − (EL) Pane předsedající, děkuji panu komisaři za jeho stanovisko. Doufám, že obecné pokyny v dokumentu o rámcové strategii skutečně povedou vnitrostátní výbory při plánování účinných opatření. Jak zdůraznil sám pan komisař, klíčovým cílem musí být sociální začlenění všech lidí žijících v chudobě, a to jak nyní, tak v budoucnosti.

Osobně se domnívám, že chudobu nelze vymýtit jednou pro vždy, neboť se může vrátit po přírodní katastrofě. Hovořili jsme o katastrofách v Řecku a dalších zemích v důsledku záplav nebo požárů: Chudoba se může znovu objevit nebo vrátit vlivem mezinárodní situace. Musíme být proto vždy připraveni. Z tohoto důvodu klademe zvláštní důraz na prevenci; to vysvětluje náš Den za odstranění chudoby, stanovený na 17. říjen, jak zdůraznila paní Záborská. Začlenili jsme toto datum do naší zprávy.

Toto nejsou opatření s malou nebo žádnou závazností; chceme, aby uspokojila každou vnitrostátní potřebu, a domníváme se, že řešení chudoby znamená boj s prvním velkým nepřítelem pro mír a prosperitu každého společenství. Pan komisař je v každém případě historik a ví, že byzantský císař, jehož říše trvala v Evropě 1000 let, podporoval boj proti chudobě v každém projevu, který přednesl. Považoval chudobu za největšího nepřítele státu po různých nepřátelích, se kterými bojoval na svých hranicích.

My musíme bojovat chudobou uvnitř i vně EU. Musíme splnit všechny pověstné cíle tisíciletí, takže můžeme řešit i problém ekonomických migrantů a ilegálních přistěhovalců, kteří přicházejí, neboť porovnávají svou vlastní situaci s naší.

Jsem si jista, že s dobrým plánováním dosáhneme dobrých výsledků a děkuji Vám všem za vynikající slova.

(Potlesk)

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Adam Bielan (UEN) , písemně. – (PL) Pane předsedající, rád bych poděkoval paní Panayotopoulosové-Cassiotouové za vynikající zprávu, a zejména za upozornění na otázku prevence chudoby. Souhlasím s vyhlášením roku 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V diskusi o výše uvedené zprávě bych rád upozornil na význam nalezení cesty z chudoby prostřednictvím konkrétních opatření, a nejen slovy. V Evropě žije 78 milionů lidí v chudobě a 19 milionů z nich jsou děti. Musíme mít na paměti význam rodiny, která by měla být chráněna a které by měla být poskytována sociální a ekonomická podpora ve snaze vymýtit obrovskou chudobu mezi dětmi v Evropě.

Na tomto místě by bylo užitečné zmínit příčinu chudoby. Chudoba je způsobena výrazným růstem cen potravin a energie, který nejvíce postihuje rodiny s velkým počtem dětí a starší osoby. Podle Evropské komise žije přibližně 14 % Poláků, Řeků a Portugalců se stálým zaměstnáním v chudobě.

  Corina Creţu (PSE), písemně. – (RO) Děkuji paní zpravodajce za atmosféru spolupráce při vytváření návrhu této zprávy. Každý šestý člověk v Evropě žije pod hranicí chudoby, přičemž toto číslo nezahrnuje statistiku z Rumunska a Bulharska.

Ačkoli se ve většině členských států rozdíl mezi ženami a muži v oblasti chudoby stále zmenšuje a průměrně činí 2 %, pokud jde o chudobu a přetrvávající chudobu, rád bych Vás upozornil na skutečnost v nových členských státech. V Rumunsku a Bulharsku je počet žen, u nichž hrozí, že se stanou obětí chudoby, více než o 10 % vyšší než v případě mužů. Ženy jsou také mnohem více vystaveny sociálnímu vyloučení.

Neměly bychom opomíjet skutečnost, že ideály solidarity, sociální spravedlnosti a vymýcení chudoby jsou výzvami, které se netýkají pouze zemí v Evropské unii, ale také jejího zapojení na světové hospodářské a politické scéně.

Proto bych uvítal začlenění problematiky rozdílů mezi muži a ženami do obecnějšího článku konečného textu. Považuji rovněž za důležitou souvislost Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení s rozvojovými cíli tisíciletí, a zejména s Mezinárodním dnem za odstranění chudoby.

  Zita Gurmai (PSE), písemně. – (HU) Chudoba je složitý, relativní a různorodý problém: Vyvolává hospodářské, sociální a kulturní otázky. Musíme nicméně přijmout opatření pro boj proti chudobě, neboť v roce 2006 žilo pod hranicí chudoby 16 % (78 milionů) celkového obyvatelstva dvaceti pěti členských států Evropské unie. Když byla v březnu 2000 zahájena Lisabonská strategie, vyzvala Rada Evropské unie členské státy a Komisi, aby do roku 2010 „učinily zásadní krok pro odstranění chudoby“. Je významným krokem, že nyní známe rozsah chudoby, neboť pro řešení problému je důležité přesně určit jeho povahu. Vítám, že jsme stanovili rok 2010 jako Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jsem si jist, že tento rok pomůže podpořit výměnu osvědčených postupů a zahájit nové iniciativy v každé oblasti, zejména ve spojení s prevencí chudoby, sledováním, finančním mechanismem a bojem proti dětské chudobě.

Mělo by být zvláště připomenuto, že na základě empirického důkazu jsou ženy mnohem zranitelnější vůči hrozbě chudoby než muži, a to platí zejména v případě žen, které jsou znevýhodněny ve více ohledech. Je klíčové, aby se zásada rovného zacházení uplatnila také v boji proti chudobě, a tudíž také v Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Skutečná rovnost mezi muži a ženami je základní podmínkou pro snížení rizika chudoby, neboť riziko, že se ženy stanou oběťmi chudoby, je menší, pokud mají vhodnou a přiměřeně ohodnocenou práci, kterou mohou zkombinovat se svými rodinnými závazky.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) Ústava mezinárodní organizace práce stanoví: „Chudoba kdekoli představuje nebezpečí pro prosperitu všude“. Z tohoto důvodu zdůrazňuji význam pozměňovacího návrhu, který by se týkal prevence a boje proti chudobě pokračováním vícerozměrných politik na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a který by zajistil aktivní účast občanů ve společnosti a na trhu práce.

Reformy v oblasti sociální ochrany a politiky aktivního začlenění rozhodným způsobem přispěly ke zrychlení hospodářského růstu a vytvoření více pracovních míst v Evropě. V první čtvrtině roku 2008 zaznamenalo Rumunsko jeden z největších hospodářských růstů v EU, rostlo o 8,2 % (zatímco evropský průměr činil podle Eurostatu 2.5 %), nicméně lidé s nízkou úrovní vzdělání, bez kvalifikace, zejména ve venkovských oblastech, děti, mladí lidé, lidé zdravotně postižení a Romové jsou riziku chudoby vystaveni ve značné míře.

Blahopřeji paní zpravodajce k její činnosti a považuji za nezbytné, aby politiky navržené členskými státy směřovaly k přínosnému smíru mezi hospodářskou konkurenceschopností a sociálním blahobytem občanů.

26. Dopad politiky soudržnosti na zranitelná společenství a skupiny (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava ke zprávě Gábora Harangozó (A6-0212/2008) jménem Výboru pro regionální rozvoj, o dopadu politiky soudržnosti na zranitelná společenství a skupiny (2007/2191(INI)).

  Gábor Harangozó, zpravodaj. − (HU) Velice děkuji, pane předsedající. Paní komisařko Hübnerová, dámy a pánové, existují regiony a lidé žijící v těchto regionech, kteří nejsou schopni využít příležitosti, o jejichž zajištění ze zdrojů Společenství usilujeme ve snaze umožnit těmto lidem co nejrychleji dohnat evropský průměr a skončit s chudobou, ve které žijí.

Inicioval jsem tuto zprávu s cílem prozkoumat důvody, proč jsme nebyli schopni dosáhnout rozvoje v těchto regionech, a doporučit změnu a ukončení této situace. Jak uvádí čtvrtá zpráva Evropské komise o pokroku v oblasti soudržnosti, funguje politika soudržnosti v některých zemích na vnitrostátní úrovni velmi dobře. Výraznější rozvoj a pozitivní pokrok směrem k soudržnosti se prakticky začal uplatňovat v zemích, které již přistoupily k EU a čerpají finanční prostředky z fondů soudržnosti. Podíváme-li se na trochu nižší územní úroveň, všimneme si však, že se nerovnosti mezi regiony nesnižují ve stejném rozsahu. Rád bych uvedl Maďarsko jako příklad: V Maďarsku dosáhl HDP na obyvatele v centrálním regionu 110 % průměru Evropské unie; ve čtyřech ze sedmi regionů Maďarska však dosahuje HDP na obyvatele méně než 45 % průměru EU. V těchto případech se nerovnost alespoň dále nezvyšuje. Na mnoha místech se však, jak rovněž uvádí čtvrtá zpráva o soudržnosti, územní nerovnosti v rámci regionů nadále zvyšují.

Co by mohlo být důvodem toho, proč některé regiony jsou schopny využít dostupné příležitosti ve svůj prospěch, zatímco jiné nikoli? Podíváme-li se o něco blíže, zjistíme, že příčinou jsou některé velmi vážné strukturální důvody na úrovni území. Na územích, ve kterých dochází pouze k malému rozvoji, jednoznačně chybí lidská kapacita pro vytváření vhodných projektů, chybí základní infrastruktura pro investice na těchto územích a také vhodné vzdělávání a řádná zdravotní péče. Je několik mikroregionů, například v Maďarsku, ve kterých je délka života mužského obyvatelstva o více než 15 let nižší, než kolik činí celostátní průměr.

Co bychom s tím měli udělat? Vzhledem k tomu, že problém, který řešíme, je velmi komplexní a je jasně soustředěn v některých mikroúzemích a mikroregionech, domnívám se, že musíme posoudit, zda je správné přezkoumávat politiku soudržnosti pouze na meziregionální úrovni, tj. na úrovni regionů. Nebylo by lepší místo toho prozkoumat, zda nepotřebujeme přesněji cílená opatření na úrovni mikroregionů, kde jsou problémy nejvážnější? Od nynějška musí být hlavním výchozím bodem prozkoumání povahy statistiky, kterou využíváme jako základ pro naše rozhodování. Byl jsem si tohoto problému vědom při přípravě této zprávy, avšak nemohu Vám poskytnout žádný konkrétní základ pro statistické srovnání, neboť je v celé EU nedostatek srovnatelných statistických údajů na úrovni regionů. Od nynějška musíme zkoumat, zda je vhodné, ačkoli se jedná v první řadě o venkovské oblasti, omezovat soudržnost venkova na zemědělskou politiku. Nebylo by mnohem vhodnější řešit problémy venkovských oblastí v souvislosti s politikou soudržnosti a s využitím nástrojů politiky soudržnosti, což by umožnilo, aby opatření v oblasti zemědělské politiky hrála čistě doplňkovou úlohu?

V tomto bodě bych rád poděkoval stínovým zpravodajům za jejich výjimečně konstruktivní práci při pomáhání vzniku této zprávy. Zároveň by také rád zdůraznil, že po těch několika týdnech vyjednávání a po té, co jsem přijal zprávu skupiny PPE-DE obsahující velmi zásadní pozměňující návrh o klíčovém bodu zprávy, hlasovala skupina PPE-DE proti svému vlastnímu návrhu. Z toho pro mě vyvstává otázka: Co chceme? Chceme jednoduše prohlásit, že problém existuje, a nedělat nic víc, nebo jsme připraveni čelit problému a učinit doporučení týkající se způsobu změny naší politiky a zaměřit se více zblízka na stanovení oblastí, ve kterých můžeme skutečně něco vykonat pro řešení tohoto problému? Velice vám děkuji vám za pozornost.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu Harangozó za jeho zprávu a také za jeho snahu o dosažení konsenzuálního stanoviska v jeho výboru, pokud jde o složitou otázku zranitelných společenství a skupin. Aby se zabránilo tomu, že bude hospodářský růst doprovázen sociální polarizací v naší společnosti, zaměřuje se politika soudržnosti na sociální vyloučení, zejména na začlenění zranitelných společenství a skupin, a zůstane cílem politiky soudržnosti i v budoucnosti.

Je také pravda, že problémy vymezené ve zprávě jsou na hranici mezi územní soudržností na jedné straně a výzvami sociální soudržnosti na straně druhé a problémy sociální polarizace a sociální segregace se při koncentraci na stejných územích stávají problémy územní soudržnosti.

Jsme vystaveni sociálnímu vyloučení v nejchudších zemích Evropské unie, ale i nejbohatší města Evropské unie znají sociální napětí. Zpráva vyzývá Komisi, aby předložila komplexní definici územní soudržnosti v rámci nadcházející zelené knihy územní soudržnosti a mohu potvrdit, že tato zelená kniha, který má být zveřejněna na konci září tohoto roku, přispěje k pokroku směrem k obecnému porozumění koncepce územní soudržnosti v celé Unii.

Tato zpráva rovněž uznává, že pojem zranitelných skupin a společenství jako takový jistě není jednoduchý a neměl by se omezovat pouze na romská společenství. Obecně se však uznává, že situace romských společenství vyžaduje v Evropě zvláštní pozornost. Pro řešení různorodých problémů vyloučení Romů potřebujeme integrovaný přístup a Parlament o něm v lednu do hloubky diskutoval při přijímání usnesení o Evropské strategii pro Romy. V balíčku o obnovené sociální agendě Komise na začátku července předloží svůj pracovní dokument o nástrojích Společenství a politikách pro začlenění Romů.

Sdílím názor uvedený ve zprávě o potřebě většího využití součinnosti a doplňkovosti v evropských politikách a rovněž mezi různými dostupnými finančními nástroji. Komise tomuto věnovala mnoho pozornosti při vyjednávání operačních programů politiky soudržnosti s vnitrostátními a regionálními orgány.

Pokud jde o otázku zpřístupnění srovnatelných údajů z regionů pro všechny regiony v Evropské unii, se zvláštním ohledem na sociální ukazatele, sdílím, byť jsou tyto ukazatele zásadní, stanovisko zpravodaje: Je komplexnější. Jak členské státy vědí, Eurostat nevytváří údaje, ale spravuje údaje poskytované vnitrostátními statistickými systémy.

Právě jsme dokončili druhou verzi městského auditu, která se vztahuje na období do roku 2004, a jasně vidíme, jak omezená je dostupnost územních údajů pod standardní regionální úrovní NUTS 2. Generální ředitelství pro regionální politiku pracovalo s cílem řešit tuto výzvu v souvislosti s přípravami zelené knihy územní soudržnosti na zlepšení kvality výzkumu o regionální politice, včetně jejích statistických základů. Výsledkem je, že výdaje let 2000–2006 spadly nyní na úroveň NUTS 3, na 20 kategorií výdajů na této úrovni, a jsou dostupné pro regiony v rámci cíle I, pro města v rámci cíle II, a dále z programu Interreg a Fondu soudržnosti.

Audit venkova je stále výzvou, která stojí před námi. Bohužel dnes musím připustit, že dosud neexistují spolehlivé údaje o tom, kde jsou koncentrovány zvláštní vyloučené skupiny, a proto není možné křížově ověřit naší nově dostupnou informaci o tom, na co a kde se vynakládají finanční prostředky politiky soudržnosti, včetně umístění těchto skupin. Domnívám se, že pokrok v této oblasti se dnes zdá být spíše ve specifickém výzkumu s využitím kvalitativní analýzy.

Ještě jednou děkuji Parlamentu za to, že nás upozornil na všechny tyto důležité otázky, a těším se na dnešní rozpravu.

  Ilda Figueiredo, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. − (PT) Jakožto navrhovatelka stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova znovu připomínám potřebu podporovat venkovské oblasti, včetně horských oblastí, ve kterých hrají ústřední roli ženy. Jejich práce musí být oceněna a musí jim být rovněž zajištěn důstojný příjem.

Musí být poskytovány dobře placené výrobní činnosti a kvalitní veřejné služby, aby se v těchto oblastech udrželi mladí lidé a aby se tak zabránilo úbytku obyvatelstva na venkově. Rodinným zemědělským podnikům a malým a středním zemědělcům je třeba věnovat zvláštní pozornost v reformě společné zemědělské politiky, která právě probíhá, ve snaze dosáhnout větší spravedlnosti, bojovat proti vylidňování venkova a podporovat zemědělské produkty.

Zdůrazňuji také potřebu podporovat veškeré znevýhodněné oblasti, trvale strukturálně znevýhodněné oblasti, nejvzdálenější regiony a oblasti, ve kterých probíhá restrukturalizace průmyslu, přemisťování a uzavírání podniků s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost a sociální začlenění zranitelných společenství a skupin.

  Maria Petre, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Vážená pane předsedající, paní komisařko, vážení kolegové, nejprve bych ráda poděkovala panu zpravodajovi za práci a úsilí o sblížení různých postojů. Všichni se shodneme na tom, že zranitelné skupiny a společenství se potýkají s mnoha rozvojovými problémy a vyžadují zvláštní pozornost v rámci politiky soudržnosti, jakož i další dostupné nástroje finanční pomoci.

V průběhu všech pracovních fází jsem podporovala potřebu rozdělení struktury zprávy do dvou odlišných částí: Jedné, která se týká zranitelných společenství, z pohledu členství v národnostní skupině, a druhé, která se týká zranitelných společenství trpících určitými zeměpisnými znevýhodněními. Náš požadavek se bohužel ve stávající podobě zprávy neodrazil. Naše skupina má tři pozměňovací návrhy, na jejichž schválení závisí naše hlasy, konkrétně se jedná o odstranění bodu odůvodnění Ee, jehož obsah je totožný s bodem odůvodnění I, neboť vymezuje pojem zranitelné oblasti či zóny jejím uvedením na seznamu, jakož i odstranění odstavce 17. Doufáme, že zpravodaj projeví v tomto ohledu souhlas.

Nakonec bych chtěla zdůraznit další dvě myšlenky: Problémy zranitelných společenství z jakéhokoli pohledu, buď etnického a/nebo zeměpisného, by mohly být řešeny mnohem účinněji, kdyby existovala spolupráce v tomto ohledu mezi místními, regionálními, vnitrostátními a evropskými orgány. Zároveň je úloha vzdělávacího systému a veřejné, sociální a dopravní infrastruktury nezbytná pro začlenění zranitelných skupina a společenství.

Skončím s upřesněním, že naše konečné stanovisko je podmíněné, jak jsem již zmínila, přijetím tří pozměňovacích návrhů, a zejména odstraněním článku 17, který schválila Komise. Budou-li tyto pozměňovací návrhy přijaty, zprávu zřejmě podpoříme.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny PSE. – (PL) Pane předsedající, ráda bych nejprve poděkovala panu zpravodajovi za jeho práci na zprávě, která nám dnes byla předložena. Souhlasila bych s tím, že je potřebný přístup založený na mikroregionech a zaměřený na nerovnosti v rámci regionů v nejcitlivějších oblastech.

V některých případech hrají nerovnosti v rámci regionů dokonce větší roli než nerovnosti mezi regiony. Měli bychom mít na paměti, že cílem a předpokladem evropské regionální politiky je snižování rozdílů v rozvoji mezi jednotlivými oblastmi v rámci Evropské unie a jev územního vyloučení dosud nebyl vzat v politických nástrojích v úvahu. V nových členských státech se sociální segregace nedostatky, pokud jde o poskytování rovných příležitostí, objevuje nejčastěji ve venkovských oblastech, zatímco hospodářské a sociální iniciativy v regionech se zaměřují na dynamická centra, zejména na městská centra.

Zdroje pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení se liší v závislosti na zemi, my však ve snaze vytvořit územně a sociálně soudržnou EU musíme provést dodatečná opatření s cílem uvolnit potenciál skrytý v hospodářsky zaostalých oblastech.

  Ramona Nicole Mănescu, jménem skupiny ALDE. – (RO) Vážený pane předsedající, nejprve bych ráda poblahopřála panu zpravodaji k jeho práci.

Politika soudržnosti je zásadní pro společenství v málo rozvinutých regionech a subregionech. Socioekonomické aspekty, jako je chudoba, chybějící infrastruktura, administrativní kapacity, deindustrializace, nízká úroveň vzdělání a odborné přípravy, vysoká míra nezaměstnanosti, špatné životní podmínky a omezený přístup k službám obecného zájmu činí z těchto společenství zranitelné skupiny, které představují dokonce větší hrozbu pro soudržnost území Evropské unie. Vztah vzájemné závislosti tak vede mezi potřebou snížit socioekonomické nerovnosti mezi regiony a potřebou sociálního začlenění zranitelných skupin, což je vztah, který by měl přirozeně vést ke konstruktivnímu procesu zahrnutí územního přístupu na vnitrostátní i evropské úrovni.

Vážený pane předsedající, domnívám se, že neexistence statistiky o rozmístění těchto skupin a o stupni jejich sociálního vyloučení, jakož i neschopnost dodat funkční údaje o ukazatelích míry nerovnosti v rámci regionů, znovu ukazují potřebu užší spolupráce členských států a Komise ve snaze získat skutečnou představu o situaci zranitelných regionů a skupin a vytvořit konkrétní programy a strategie pro územní rozvoj a pro překonání sociálního vyloučení.

Rovněž se domnívám, že by členské státy měly učinit první krok zjištěním těchto zranitelných skupin a stanovením své priority ve strategických vnitrostátních plánech, a po té vytvořením mechanismu pro hodnocení a sledování. Neměli bychom zapomínat, že migrace je většinou důsledkem chudoby a že jev migrace sám o sobě vede k nestabilitě a konfliktům. Z tohoto důvodu se, vážený pane předsedající, domníváme, že by zranitelné skupiny měly mít ve všech členských státech zajištěnu sociální podporu, rovné příležitosti, a navíc zvláštní programy umožňující rozvoj regionů, ze kterých pocházejí.

  Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, rád bych poděkoval panu Harangozó za práci na této složité otázce, ačkoli se tato zpráva nevěnuje všem otázkám týkajícím se situací, osob nebo prostředí, které jsou vyloučeny nebo ohroženy.

Přestože je značná část rozpočtu Evropské unie vyčleňována její politice soudržnosti, stále přetrvávají závažné nerovnosti. Pokud například zvážíme HDP na obyvatele: V nejbohatších regionech je téměř desetkrát vyšší než v nejchudších regionech. Musíme mít na paměti, že značné rozdíly existují také v rámci regionů. Chudé oblasti lze najít také ve velkých městských aglomeracích. Kromě toho se jedná rovněž o významnou otázku v mnoha venkovských oblastech. Tato chudoba může přecházet z generace na generaci.

Chraňme proto děti a rodiny před tímto jevem. Co zde nejvíce potřebujeme, je vytvořit rovné příležitosti, zejména s ohledem na vzdělání, zdravotní péči a bydlení. To bude důkazem sociální a územní soudržnosti, jež dosud nebyly řádně vymezeny. Šance skupin žijících v prostorové, kulturní a komunikační izolaci jsou výrazně slabší. Jedná se o otázky zahrnující technickou i sociální infrastrukturu, stejně jako pracovní místa a vytváření klimatu vnitřní činnosti v těchto společnostech.

Pomozme našim spoluobčanům, kteří jsou předmětem toho či onoho druhu diskriminace, aby mohli získat zpět víru ve vymanění se z nízkého postavení ve společnosti. Kromě toho musíme prolomit stereotypy, které tyto skupiny podceňují. Týká se to mnoha lidí, kteří jsou zdravotně postižení nebo bez domova, stejně jako romských společností, o kterých se zde již diskutovalo. Tento druh segregace odporuje naší společné solidaritě a je projevem nerespektování lidské důstojnosti. Připomeňme si, že se v těchto druzích prostředí setkáváme často s rodinami s mnoha dětmi a s rodinami přistěhovalců.

Mimoto potřebujeme společnou politiku pro vytvoření rovnosti na různých úrovních: na úrovni regionální a vnitrostátní a na úrovni EU. Potřebujeme také dobrovolníky a nevládní organizace.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, děkuji panu Harangozó za pozornost, kterou věnoval zranitelným skupinám. Politika soudržnosti již dlouho významně přispívá ke zlepšení podmínek zranitelných skupin. Vezměme například Irsko, které bylo kdysi zemí s velmi zranitelnými skupinami: velmi vysokou nezaměstnaností mladých lidí, sešlými městy, málo rozvinutým venkovem a prakticky žádnými příležitostmi. Také v případě mnoha dalších zemí musí být sociální vyloučení nahrazeno zaměstnaností, vzděláním a účastí. To je směr, kterým jdeme, a je obrovsky úspěšný.

Moje druhá poznámka: Všiml jsem si, že zpráva zejména hovoří o tom, že víme příliš málo, že máme příliš málo informací. Souhlasím, že by mohlo dojít ke zlepšení, zejména ze strany členských států, regionů a měst samotných. Pan Harangozó přemýšlí o tom, proč je životní délka v Maďarsku o 15 % nižší než průměrná životní délka v EU. Také to nevím, ale navštívil jsem nemocnice. Stravovací návyky jsou mimořádně špatné a Evropské společenství s tím nemůže nic dělat. Myslím, že jedním z nejdůležitějších základů naší politiky je převzetí odpovědnosti v regionech samotnými občany.

Konečně, co je základním důvodem pro to, aby byla skupina EPP proti NUTS 4? Jsme proti, protože jsme v roce 2004 zvolili posílení této politiky do roku 2013, více podstaty a větší zaměření. Dokonce jsme se rozhodli zahrnout celou vnější hranici v její původní podobě do politiky v oblastech, jež spadají do programu Interreg na vnějších hranicích. To by mohlo znamenat, že budeme štěpit a rozmělňovat naše úsilí a to by neměl být směr, kterým v budoucnu v této oblasti půjdeme. To by byla chyba. Proto Vás ještě jednou žádám, abyste zrušili dotčený článek. Jinak přijímám výzvu, se kterou již přišel pan zpravodaj, k intenzivní rozpravě o vzájemné územní soudržnosti v následujících šesti měsících.

  Iratxe García Pérez (PSE). – (ES) Pane přesedající, ráda bych začala poděkováním panu zpravodaji za to, že se ujal iniciativy a navrhl zprávu, jež uvádí, že jedním ze základních cílů Evropské unie je snížení sociálních, ekonomických a regionálních nerovností.

Politika soudržnosti účinně přispěla k omezení těchto nerovností, avšak ještě mnoho bude muset být vykonáno, jak se o tom diskutuje ve čtvrté zprávě o soudržnosti.

Existují zranitelné skupiny lidí ohrožených sociálním vyloučením a absolutní chudobou ve všech regionech, včetně těch nejvíce prosperujících. Při řešení nedostatků v oblasti rovných příležitostí je zapotřebí integrovaný přístup. Členské státy a regionální správa potřebují strategie pro oživení zranitelných oblastí, rozvoj jejich infrastruktury a podporu skutečných příležitostí rozvoje v souladu s jejich konkrétním hospodářským potenciálem, při současném zachování služeb obecného zájmu prostřednictvím místní správy posílené decentralizací veřejného sektoru.

  Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, cílená, na konkrétní otázky zaměřená zpráva pana Harangozó představuje mimořádně významný posun Evropského parlamentu směrem k oslovení zranitelných společenství a skupin, a k jejich hladké integraci prostřednictvím evropské politiky soudržnosti. Jakožto iniciativa má tato zpráva mou plnou podporu a uznávám úsilí zpravodaje, avšak dovoluji si nesouhlasit se způsobem, jak byla vypracována. Některé aspekty zprávy stále nemají žádnou náplň, a to i přes svědomitý přístup mého váženého kolegy.

Některé z těchto aspektů se týkají zranitelných společenství a skupin, které představují široké spektrum společnosti a mikrospolečenství, a to nejen Romů. Evropský parlament již upozornil na tuto kategorii ve zvláštní zprávě, jejíž působnost měla být širší, aby zahrnula sociální i zeměpisné aspekty. Skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů trvala na užitečnosti tohoto širšího přístupu, ale nebyla jí věnována pozornost. Tato zpráva zůstává jednostrannou a často volí krátkozraký přístup k této problematice.

Mám na mysli zejména horské a ostrovní oblasti, neboť nikdo nemůže pochybovat o zranitelnosti jejich společenství. Nikde ve zprávě o nich není zmínka. Nesouhlasím s neustálým vyhýbáním se definicím nebo konkrétním odkazům na věci a situace. Dovolte mi také zdůraznit, že zranitelná společenství a skupiny existují nejen na meziregionální úrovni, ale také na úrovni v rámci regionů. Potřebují hmotnou a technickou podporu, technologické a vědecké know-how, vzdělání, odbornou přípravu a administrativní základnu. Měla by být zdůrazněna decentralizace veřejného sektoru a rozšíření dopravních sítí. I zde by měla hrát významnou roli dobrovolnická činnosti v těchto skupinách a měla by přispívat k jejich aktivizaci a demarginalizaci.

I přes nepochybné úsilí zpravodaje nemohu říci, že je celková struktura zprávy uspokojivá. Vyniká svou dvojznačností a nedostatkem jasné organizace ve svých oddílech. Chceme-li přispět k vyřešení problémů, kterým čelí zranitelné skupiny, musí být připravovaný text jasný a výslovný a musí na problematiku pohlížet globálně.

  Evgeni Kirilov (PSE). – Pane předsedající, rád bych poblahopřál mému kolegovi, panu Harangozó, ke zprávě, jež je jeho vlastní iniciativou.

Zvláštní pozornost zranitelným skupinám na základě politiky soudržnosti EU znamená, že jsme nezapomněli, že hlavní prioritou této politiky je přispět k blahobytu našich občanů.

Regionální rozměr této problematiky je jasný. Nicméně, aby bylo možné zjistit specifické potřeby a umístění zranitelných skupin, je nezbytné provést analýzu síly rozvoje malých územních jednotek. Ačkoli bychom mohli konstatovat, že zranitelnost je problémem na nižších úrovních – například v nejchudších regionech – má vztah k celému území a dotýká se všech sociálních kategorií, které na něm žijí. Proto musí být politika, strategie a opatření k řešení problémů zranitelných skupin komplexní a založené na společném přístupu jménem našich institucí na evropské, vnitrostátní a místní úrovni.

  Bernadette Bourzai (PSE). – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve bych chtěl poblahopřát panu Gáborovi Harangozó k vynikající práci, kterou odvedl, a k jeho myšlenkám k tomuto složitému a citlivému tématu. Chtěl jsem hrát aktivní úlohu ve stanovisku, které k této zprávě navrhl Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, neboť většina zranitelných lidí je často soustředěna v nejméně rozvinutých venkovských oblastech a v trvale přírodně znevýhodněných oblastech, což znamená, že politika v oblasti zemědělství a rozvoje venkova zde musí hrát hlavní úlohu.

Politika soudržnosti musí podle mého názoru usilovat o zachování těch zemědělských a nezemědělských činností ve venkovských oblastech, jež jsou zdrojem příjmu, a to s cílem udržet obyvatelstvo, které má často sklony k vylidňování venkova, a rovněž s cílem přilákat nově příchozí. Je důležité podporovat rodinné zemědělské podniky, které vytvářejí pracovní místa, a rovný přístup k veřejným službám, stejně jako poskytování veřejných služeb s cílem uspokojit potřeby znevýhodněných rodin, společenství a skupin. Musíme stručně řečeno učinit venkovské prostředí přitažlivé a vhodné pro život. Tohoto cíle můžeme dosáhnout zajištěním propojení různých politik vedených v těchto oblastech a zaměřených na tyto zranitelné skupiny, a tudíž také využitím doplňkové povahy různých dostupných finančních nástrojů.

  Miloš Koterec (PSE). – (SK) Chtěl bych poděkovat panu Harangozó za vynikající zprávu, která se týká otázek, jež se dosud netěšily velké pozornosti, avšak jsou skrytým zdrojem mnohem větších problémů. Chtěl bych se dotknout dvou konkrétních oblastí, na které se vztahuje tato zpráva: oživení zranitelných společenství, jež tvoří zejména lidé ve venkovských a okrajových oblastech, a rozvoj málo rozvinutých mikroregionů, které jsou nepravidelně rozmístěné podle národnostních zvláštností jednotlivých zemí a stávající statistika je téměř nezachycuje.

Obě z výše uvedených oblastí jsou zanedbávané, vzhledem k skutečnosti, že nejsou jednoznačně identifikované. Musíme jasně vymezit vysoce zranitelná společenství (hospodářsky i sociálně), která existují v Evropské unii, musíme provést analýzu druhů a umístění málo rozvinutých mikroregionů v EU a musíme najít řešení pro tyto problémy. Oba je těžké rozlišit na pozadí celkových úspěchů politik soudržnosti. Nechceme, aby byly politiky soudržnosti přirovnávány k ementálu, který působí z vnějšku velmi kompaktně.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Zmiňovaná zpráva správně zdůrazňuje vztah mezi řešením sociálních otázek a regionálním rozvojem a potřebu, aby Evropa ukázala solidaritu a provedla politiku soudržnosti v této oblasti.

Osobně se velmi intenzivně věnuji problematice podpory málo rozvinutých regionů, zejména na Slovensku. Zachování silného a atraktivního evropského venkova je zásadní jak z hospodářských, tak z kulturních a ekologických důvodů. Podporuji výzvu adresovanou Komisi, aby v připravované zelené knize o územní soudržnosti navýšila prostředky pro řešení regionálních problémů. Přitom bude potřeba zajistit aktivní účast těchto regionů a úzce spolupracovat s nevládními organizacemi.

V této souvislosti by také rád řekl, že si zvláštní ocenění zaslouží sociální aktivity církve a náboženských společností. Z vlastní zkušenosti vím, že jejich služba znevýhodněným sociálním skupinám a regionům je velmi účinná a často nezbytná. Proto musíme vnímat jejich službu jako nedílnou součást evropského úsilí o pomoc zranitelným skupinám a podporovat je přiměřeně na evropské úrovni.

  Stavros Arnaoutakis (PSE). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, také bych rád zdůraznil, že touto zprávou vyjadřujeme přesvědčení, že 20 let po svém formulování musí politika soudržnosti pokračovat v solidaritě Unie nejen s nejvíce znevýhodněnými regiony a zeměmi, ale také s nejvíce znevýhodněnými společenstvími a skupinami našich občanů.

Musíme posílit politiku soudržnosti nejen finančními zdroji, ale také vhodným mechanismem a postupy, které umožní vysledovat a řešit komplexní a různorodé sociální a ekonomické nerovnosti na místní úrovni.

Výzvy, jimž čelí naše regiony dnes, nám neumožňují ponechat problémy chudoby a sociálního a územního vyloučení nevyřešeny. Je potřeba koordinované akce na všech úrovních, jakou je integrovaný přístup, při kterém se spojují zdroje a politiky na řešení problémů.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, hospodářský růst je v současnosti soustředěn kolem hlavních měst a rozlehlých městských oblastí. Jiné oblasti, včetně venkovských oblastí, se rozvíjejí mnohem pomaleji, a to znamená, že jsou mnohem náchylnější k problémům. Cílem politiky soudržnosti by mělo být pomoci těmto oblastem a podporovat územní soudržnost.

To je totiž zásadní pro zlepšení infrastruktury, zvýšení přitažlivosti těchto oblastí pro investory, zachování veřejných služeb a zlepšení bydlení a kvality života. Velmi důležité pro rozvoj venkovských oblastí je vytvoření komunikační infrastruktury, což znamená zejména silnice a také čistírny odpadních vod, neboť ty vytvářejí podmínky nezbytné pro příliv investic a vznik nových pracovních míst, což umožňuje lidem zůstat v těchto oblastech a žít důstojně.

Doposud se společná zemědělská politika zaměřovala hlavně na kvalitu potravin, bezpečnost potravin a konkurenceschopnost, a méně se zapojovala do rozvoje venkova mimo oblast zemědělství. Velice důležitá je lepší koordinace mezi politikou soudržnosti, rozvojem venkova a politikou zaměstnanosti.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedající, bod N zprávy správně zdůrazňuje, že chudoba a vyloučení mají silný územní charakter. Vezmeme-li v úvahu zásadu solidarity, která je v Evropské unii obecně respektována, společně s obsahem bodu N, ráda bych, aby přidělování zdrojů z evropských fondů podporovalo integraci hospodářsky znevýhodněných oblastí.

Letos byla bohužel tato zásada v mé vlastní zemi porušena. Finanční prostředky přidělované na zlepšení infrastruktury i další podpůrné finanční prostředky jsou směřovány zejména k bohatším oblastem, které jsou již rozvinuté. Je to často důsledek lepší přípravy osob, které o tyto finanční prostředky žádají. Doufám, že dokument, který posuzujeme, pomůže tyto nesrovnalosti v celé Evropské unii odstranit.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, myslím, že toto byla dobrá diskuse a ráda bych poděkovala všem, kdo přispěli k rozpravě, která ukázala, že přístup integrované politiky je nejlepším způsobem účinného řešení problému různých zranitelných společenství a skupin. Propojení mezi politikou soudržnosti a rozvojem venkova se zde jeví jako zvlášť důležité.

Sdílím rovněž úvahu poslanců, že v případech, kde existuje územní koncentrace problémů souvisejících s zranitelnými skupinami, je územní přístup k politice odůvodněný. Sociální soudržnost by neměla být oddělena od územní soudržnosti.

Oceňuji rovněž důraz poslanců na nerovnosti v rámci regionů. Jak zdůraznilo mnoho poslanců, bylo by v této souvislosti velmi užitečné vytvoření kvalitní, spolehlivé statisticky v rámci regionů. Jak jsem řekla v úvodní poznámce, má Komise v úmyslu více investovat do rozvoje takové databáze. Nyní vytváříme audit venkova, a to stejným způsobem, jako tomu bylo v minulosti s městským auditem. Dobrá spolupráce s členskými státy na této otázce bude zásadní a velmi počítám s podporou Parlamentu v této souvislosti.

  Gábor Harangozó, zpravodaj. − (HU) Velice děkuji, pane předsedající. Paní komisařko, dámy a pánové, nejprve bych chtěl poděkovat paní komisařce Hübnerové, a to nejen za její reakci na tuto zprávu a na rozpravu, ale také za její vytrvalou práci na zlepšení a zefektivnění této politiky. Velmi si cením jejího úsilí a děkuji jí také za upřímnost týkající se mé zprávy.

Chtěla bych reagovat na řadu otázek, které byly vzneseny. Nejprve si myslím, že pokud dotčený problém bereme vážně, měli bychom se zachovat stejně, jako jsme to učinili, když jsme vzali vážně potřebu lisabonského procesu a význam zajištění provedení tohoto procesu v rámci politiky soudržnosti, což vedlo k zavedení systému vyčleňování finančních prostředků politiky soudržnosti s cílem podporovat lisabonský proces. Stejným způsobem můžeme přijmout opatření pro boj proti územní koncentraci chudoby, pokud budeme chtít. Pokud se tak rozhodneme.

Rád bych také sdělil skupině PPE-DE, zejména panu van Nistelrooijovi, že pokud bychom zrušili bod 17, stanovila by zpráva, že souhlasíme s tím, že existují mikroregiony, které nejsou schopné využít příležitostí, jež jim poskytujeme. Souhlasíme s tím, že se jedná o mikroregiony, ale proč bychom chtěli ve zprávě zrušit bod, ve kterém naléháme na Komisi, aby posoudila, zda by proto nebylo účinnější poskytnout těmto mikroregionům pomoc v zájmu soudržnosti na úrovni mikroregionů? Stále nerozumím tomu, proč bychom to měli udělat.

Rád bych řekl paní Petreové, že tuto zprávu považuji za zprávu o regionální politice. Zpráva o regionální politice není místem pro diskusi o etnických skupinách, a nerozumím tomu, proč by bychom vůbec měli o těchto skupinách diskutovat. Pokud jde o Rumunsko, tak jaké skupiny by paní Petreová chtěla zahrnou do zprávy, kdybychom se měli na danou problematiku podívat z etnického hlediska? Romy, kteří žijí v některých oblastech ve velmi chudých poměrech? Csangos, kteří žijí rovněž ve velmi špatných poměrech v jedné konkrétní oblasti? Nebo Rumuny z horských oblastí? Nemůžeme rozhodovat na tomto základě; potřebujeme komplexní ukazatele, komplexní přístup a integrované provádění. Děkuji vám za pozornost.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – (GA) Vítám tuto zprávu pana Harangozó o dopadu politiky soudržnosti na integraci zranitelných společenství a skupin. Stále silnější hlasy volají po zohlednění problematických výhledů, jež mají kraje či oblasti, jejichž obyvatelstvo se nachází na okraji rozhodování a hlavního proudu hospodářského rozvoje.

Z vlastního volebního obvodu vím, že se s problémy potýkají nejen znevýhodněných městských oblastí, ale také okrajových oblastí v pohraničních krajích Irska. Tyto venkovské oblasti se často potýkají s problémy při zajišťování investic do obchodu a infrastruktury. Ukončení „vylidňování venkova“ zmíněné v této zprávě by mělo být pro politiky prioritou.

Úlohu lidí hospodařících v malých a středních zemědělských podnicích při podpoře venkovských společenství podal pan Harangazó správně. Venkovská společenství by neměla být v politice soudržnosti degradována a je nutné zavést větší propojení mezi rozvojem venkova a regionálním rozvojem v boji proti sociálnímu vyloučení.

Odlehlost od komunikačních a dopravních sítí je praktickým problémem, který je nutné řešit.

  Bogdan Golik (PSE) , písemně. – (PL) Politika soudržnosti, na kterou se vynakládá přibližně 33 % rozpočtu EU, má zásadní význam pro všechny státy EU. Polsko se s potěšením zúčastní jakýchkoli opatření souvisejících s plnou hospodářskou integrací společnosti v Evropě a s minimalizací nerovností na mikroregionální úrovni. Domnívám se, že opatření přijatá v rámci politiky soudržnosti jsou zásadní pro podporu udržitelného rozvoje a odstranění nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení, které v Evropě představují závažný sociální a hospodářský problém. Spolupráce mezi všemi evropskými zeměmi a výměna zkušeností mají v tomto ohledu zvláštní význam.

Problémy, které zpomalují udržitelný rozvoj EU, včetně nízkých příjmů, špatné infrastruktury a nízké sociální mobility, se týkají v zásadě venkovských oblastí. Tuto situaci zhoršuje rostoucí vylidňování venkova a větší sociální vyloučení těchto oblastí. Kromě toho jsou mezi problémy, jimž čelí evropská politika soudržnosti na počátku 21. století, otázky, jež mají vnější povahu, jako jsou například zvětšující se rozdíly v rozvoji Evropské unie a USA. V letech 1995-2005 byl růst produktivity v Evropě mnohem nižší než ve Spojených státech či Japonsku. To má značný vliv na snižování konkurenceschopnosti evropského trhu.

Rád bych poděkoval panu Harangozó, že nás upozornil na tento problém.

  Lívia Járóka (PPE-DE), písemně. – (HU) Evropská unie musí v zájmu podpory zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti v co největší míře využívat potenciál podniků a pracovníků. Vzhledem k tomu, že většina z téměř 10 milionů Romů žijících v Evropě je postižena strukturální a/nebo absolutní nezaměstnaností nebo se podílí na šedé či černé ekonomice, mohla by mít integrace romských občanů rozhodující vliv na výsledek lisabonské agendy a politiky soudržnosti. Zpráva připomíná, že politika soudržnosti pomohla nejchudším regionům zacelit mezeru v jejich hospodářském a sociálním rozvoji. Je však potřeba učinit mnohem více, a to jak pokud jde o množství, tak pokud jde o kvalitu. Evropská komise a členské státy musí usilovat o zajištění koordinace a doplňkovosti dostupných finančních zdrojů; finanční nástroje Evropské unie a zejména Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj musí být mezitím využívány pro podporu velkého množství individuálních programů, od mikroúvěrů pro podniky po investice do rozvoje infrastruktury. Aby se zajistil úspěch těchto programů a plnění cílů pomocí těchto finančních prostředků, je klíčové určit a vymýtit překážky obecné i konkrétní povahy. Málo rozvinuté regiony, které bojují se složitými problémy, nejsou schopny shromáždit finanční prostředky nutné pro spolufinancování podpory Společenství, na niž mají právní nárok. V případě romských občanů se mezitím násobí znevýhodnění, jemuž čelí v důsledku nízké úrovně vzdělání a generací nezaměstnaných.

  Cătălin-Ioan Nechifor (PSE), písemně. - Evropský parlament nastolil diskusi k návrhu usnesení o vlivu politiky soudržnosti na integraci zranitelných společenství a skupin, přičemž trvá na zachování některých činností, jež jsou zdrojem příjmu, ve venkovských oblastech, se zvláštní pozorností věnovanou rodinným podnikům, avšak také malým a středním zemědělským podnikům.

Společná zemědělská politika se musí stát spravedlivější s cílem umožnit v souvislosti s potravinovou krizí, jíž čelíme, usazování obyvatelstva ve venkovských, převážně zemědělsky profilovaných oblastech.

Věřím, že schválení tohoto usnesení dodá Rumunsku zásadní podporu v boji proti chudobě ve venkovských oblastech, ve kterých žije 10 milionů obyvatel a ve kterých jev sociálního a územního vyloučení ohrožuje samotnou existenci rumunského státu, jakož i potravinovou bezpečnost.

Svým zaměřením na malá, subsisteční hospodářství, na rodiny zemědělců, které vlastní malé pozemky, bude mít rumunské zemědělství reálnou naději, a zvýší tak podíl tohoto odvětví na HDP.

Využívám této příležitosti, abych požádal rumunskou vládu o přijetí veškerých nezbytných kroků pro schválení tohoto usnesení, aby se v oblasti zemědělství, ve které evropská integrace dosud nic nepřinesla, zachránilo to, co ještě může být zachráněno.

27. Soudržnost politik pro rozvoj a dopady využívání některých biologických přírodních zdrojů Evropskou unií na rozvoj západní Afriky (rozprava)

  Předsedající. − Dalším a posledním bodem je rozprava o zprávě (A6–0137/2008) pana Frithjofa Schmidta jménem Výboru pro rozvoj o soudržnosti politik pro rozvoj a dopadech využívání některých biologických přírodních zdrojů Evropskou unií na rozvoj západní Afriky

  Frithjof Schmidt, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dovolte mi začít vysvětlením názvu mé zprávy. Hovoříme-li o „biologických přírodních zdrojích“, máme na mysli dřevo a ryby. Dřevo a ryby jsou klíčovým zdrojem pro sociální a hospodářský rozvoj oblasti západní Afriky. Z toho vyplývá, že hovoříme také o odlesňování.

Všichni víme, jak je tento vývoj alarmující. Z lesů, které v západní Africe existovaly před padesáti lety, stojí dnes pouze 13 %. To znamená, že 87 % půdy, která bývala zalesněná, je již bez lesa. Všichni víme, jaké dopady to má na klimatické trendy a proces dezertifikace.

Máme také alarmující statistiku, pokud jde o nadměrný rybolov v oblasti Atlantského oceánu a o velkých problémech, které přináší. Všichni samozřejmě známe obrázky přeplněných kánoí přistávajících u břehů Kanárských ostrovů s nákladem migrantů ze západní Afriky. Souvislost mezi trendy, které jsem popsal, a zvýšenou migrací do Evropské unie ze západní Afriky je zřejmá a nesporná a je rovněž předmětem politické diskuse v naší společnosti.

Evropská unie je hlavním trhem se dřevem a rybami. My sami říkáme, že kupujeme 80 % těchto produktů. Z tohoto důvodu je rozumné a opravdu nezbytné přezkoumat soulad naší rozvojové politiky, naší politiky v oblasti rybolovu a naší politiky v oblasti obchodu se dřevem s cílem určit rozsah, v jakém na sebe vzájemně prospěšně působí, nebo zda si jejich cíle mohou také v určitých ohledem vzájemně překážet.

V případě obou produktů je potřeba předcházet nelegálnímu drancování a vytvořit udržitelné řízení zdrojů. V případě obou produktů je potřeba zajistit, aby zájmy místního hospodářství a místních spotřebitelů převážily nad mezinárodním obchodem. Nedosáhneme-li těchto cílů, bude veškerý udržitelný rozvoj podkopán, a úspěch jakékoli rozvojové spolupráce bude ohrožen. Proto je tak důležité provést tento přezkum souladu s cílem zajistit, aby ostatní politiky, které sledujeme, nenarušily a nepodkopaly naši rozvojovou politiku.

Známe nástroje, se kterými můžeme situaci zlepšit. Potřebujeme lepší sledování zásoby ryb a lesů a lepší dohled nad dřevařským průmyslem a odvětvím rybolovu. Potřebujeme také vytvořit vhodnou infrastrukturu pro výzkum v oblasti vývoje zásob a pro kontrolu a dohled nad hospodářskou činností. Víme to již dlouho a je to také politický směr, který již nějaký čas sledujeme.

V této souvislosti musíme naše úsilí zaměřit hlavně na boj proti nelegální těžbě dřeva, nelegálnímu rybolovu a obchodu s nelegálními produkty. Musíme to udělat lokálně v západní Africe. Proto musíme podporovat naše partnerské země v západní Africe, což zahrnuje pomoc těmto zemím v získání přístupu na trh EU. Musíme vytvořit vlastní monitorovací systémy. Jedním z klíčových úkolů v oblasti rozvojové politiky je přesměrování našeho úsilí na udržitelný konzervativní přístup k těžbě dřeva, správě lesů a rybolovu.

Dovolte mi zmínit ještě jeden bod a dotknout se rozporu v této zprávě. Uvedli jsme v ní, že musíme zlepšit podmínky pro společné podniky v Evropské unii afrických partnerských státech a že musíme poskytnout ochranu investicím. Považuji to za správné a vhodné, jedná se o nezbytná opatření, avšak musíme zajistit, aby nezpůsobila nadbytečné kapacity, což by ohrozilo sledování dalších opatření, jako jsou opatření určená pro boj proti nadměrnému rybolovu.

Je naprosto nezbytné, abychom vyřešili tento střet cílů. Z toho důvodu jsme do stanoviska Výboru pro rybolov vložili toto prohlášení jakožto dodatečný bod. Obávám se, aby procedurální spor o to, kdo, k čemu, kde a kdy je oprávněn vytvářet dodatky, nezastřel podstatu takového dodatku. Podle mého názoru je nanejvýš důležité podpořit zásadu, že by neměly být vytvořeny žádné nadbytečné kapacity. Jak víte, byl předložen návrh na odstranění tohoto bodu ze zprávy, avšak nesmíme dopustit, aby se tak stalo.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, ráda bych nejprve poblahopřála panu zpravodaji Schmidtovi k této zprávě. Soudržnost rozvojové politiky je důležitou otázkou a dovolte mi ujistit Vás, že omezení nepříznivých dopadů a plné využití synergií mezi evropskými politikami a rozvojem jsou nedílnou součástí našeho úsilí o splnění rozvojových cílů tisíciletí.

Jiné politiky kromě soudržnosti rozvojové politiky mohou opravdu výrazně přispět k rozvoji, což má přirozeně přímý dopad na účinnost naší pomoci.

Jak správně uvádíte ve své zprávě, je kácení deštných pralesů otázkou, kterou se musíme zabývat my všichni, a domnívám se, že by zde měl být učiněn rozdíl mezi dvěma aspekty: odlesňováním a změnou klimatu na jedné straně a bojem proti nelegálnímu kácení lesů na straně druhé.

Na Bali mezinárodní společenství jasně stanovilo ničení lesů jako jednu z hlavních příčin změny klimatu. V souladu s duchem konference OSN o změně klimatu má Komise v úmyslu přispět v roce 2008 částkou 5 mil. EUR do fondu „Forest Carbon Partnership Facility”, který spravuje Světová banka. Dalších 60 mil. EUR bude do roku 2010 vyčleněno na financování globální aliance proti změně klimatu, kterou jsme spustili minulý rok pro podporu snahy nejchudších zemí přizpůsobit se změně klimatu.

Konečně, některé země, včetně Ghany, Kamerunu, Mali, Sierry Leone a Pobřeží slonoviny rovněž začlenily opatření pro řízení přírodních zdrojů a dobrou zprávu věcí veřejných v tomto odvětví do svých vnitrostátních programů pro 10. Evropský rozvojový fond.

Západní Afrika je také významným partnerem Unie v oblasti boje proti nelegálnímu kácení lesů, konkrétně se jedná o země jako Kamerun, Ghana, Libérie a Pobřeží slonoviny, které vyvážejí značné množství dřeva do Evropy.

Dvě z těchto zemí, Kamerun a Ghana, v této chvíli dokončují práci na dobrovolné dohodě s Unií o partnerství FLEGT a Libérie by měla podobná jednání zahájit ve velmi krátké době.

Pokud jde o politiku v oblasti rybolovu, pak, jak jste správně zdůraznili, přinesly nové dohody o partnerství v oblasti rybolovu větší soulad obecné politiky v oblasti rybolovu a rozvojové politiky; tyto nové dohody již nejsou omezeny na nabízení příležitostí pro rybolov lodím Společenství, ale také umožňují zahájit dialog s dalšími partnery ve snaze pomoci jim zavést skutečnou udržitelnou a odpovědnou politiku v oblasti rybolovu v jejich vodách.

Tyto smlouvy vytvářejí, kromě finanční náhrady poskytované na základě dohod o rybolovu, které často významně přispívají k příjmu našich partnerských zemí a tím i k jejich makroekonomické stabilitě, nezbytný politický a právní základ. To umožňuje Společenství zjednodušit v těchto zemích rozvoj politik v oblasti rybolovu na základě dialogu a ve světle priorit, jež si naši partneři stanovili ve svých politikách v oblasti rybolovu.

V čem však s Vámi nemohu souhlasit, je tvrzení ve zprávě, jenž činí souvislost mezi přistěhovalectvím a dohodami v oblasti rybolovu. Dokonce i dotčené země – například Senegal, jménem svého státního ministra, pana Djiba Ka – veřejně odmítly nařčení, že přítomnost lodí Společenství má značný dopad na zdroje a na snižování ziskovosti neprůmyslových rybářů, kteří jsou často nejvíce postiženi nelegálním přistěhovalectvím.

Samozřejmě spolupracujeme s rybáři, nevládními organizacemi a soukromými partnery v Evropě a v těchto zemích, abychom se pokusili omezit a abychom také omezili co nejvíce veškeré negativní dopady a nekalou hospodářskou soutěž mezi našimi rybáři a nejzranitelnějšími rybáři v těchto zemích.

V současnosti neexistují evropské lodě, které by soutěžily s neprůmyslovými loděmi těchto zemí v západní Africe, ačkoli toto nelze říci o jiných cizích průmyslových lodích.

  Carmen Fraga Estévez, navrhovatelka stanoviska Výboru pro rybolov. – (ES) Nejprve vyjádřím politování nad nepřijatelným chováním Výboru pro rozvoj, který se domnívá, že se na něj nevztahuje jednací řád Evropského parlamentu. Tento výbor obešel postup užší spolupráce stanovený v článku 47 a opravil prohlášení Výboru pro rybolov k otázkám, jež patří výlučně do pravomoci tohoto posléze uvedeného výboru. Výbor pro rozvoj se rovněž od počátku této zprávy choval nedůvěryhodným způsobem, neboť se pokusil přivlastnit si pravomoc Výboru pro rybolov v otázce dohod o partnerství v oblasti rybolovu. Zatímco Výbor pro rybolov vydal stanovisko, které vědomě usiluje o plné respektování citlivých otázek, jež, jak víme, tato problematika vyvolává ve Výboru pro rozvoj, zasáhl tento posléze uvedený výbor, jak měl v úmyslu od počátku, do čistě obecných záležitostí politiky v oblasti rybolovu.

Pane předsedající, někteří předsedové výborů mají sklony se domnívat, že se nemohou dopustit chyby a že se jednací řád na ně nevztahuje, ačkoli by měli být jeho nejviditelnějšími obhájci. Výsledkem je neplodná konfrontace mezi výbory, která poškozuje důvěryhodnost celé instituce.

Doufám, že tento případ pomůže k utlumení těchto pokusů o zneužití pravomoci a že všichni, kdo mají zájem dozvědět se o úloze dohod o partnerství v oblasti rybolovu pro rozvoj vesnic a vnitrostátního rybolovu v západní Africe, si budou moci učinit analýzu založenou na srozumitelné a necenzurované zprávě.

Předložením tohoto pozměňovacího návrhu jménem skupiny PPE-DE chce pan zpravodaj ukázat naši ochotu pokračovat v práci na něm, ačkoli jsme oznámili, že pokud ostatní politické skupiny tento pozměňovací návrh nepodpoří, požádáme o její vrácení věcně příslušnému výboru.

  Filip Kaczmarek , jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Pane předsedající, rád bych poděkoval panu Schmidtovi za velmi úplnou a podrobnou zprávu. Má-li být naše rozvojová politika skutečně soudržná, pak potřebujeme takovéto podrobné zprávy o otázkách, které se týkají různých aspektů rozvojové práce. Spolupráce s ostatními výbory samozřejmě vyžaduje regulaci, avšak pokud máme hovořit o politice soudržnosti, potom je potřebné vyjasnění, pokud jde o otázku, jak by jednotlivé parlamentní výbory měly spolupracovat.

Analýza využívání přírodních zdrojů v západní Africe Evropskou unií poskytuje skutečné, a nikoli polovičaté posouzení úlohy Evropské unie v tomto africkém regionu. Měli bychom si být vědomi toho, že využívání přírodních zdrojů má velmi konkrétní a někdy velmi bolestivé a složité sociální dopady. V této souvislosti se vyvolává velké obavy skutečnost, že zdroje ryb v západní Africe jsou nadměrně čerpány, což by mohlo představovat nebezpečí pro místní rozvoj, neboť tyto zdroje zajišťují potravinovou bezpečnost v této oblasti.

Je pravda, že africké národy se často nezabývají otázkou udržitelného využívání přírodních zdrojů, a pokud ano, pak v nedostatečné míře. Z tohoto důvodu bychom měli na naše aktivity v této oblasti pohlížet jak z úhlu ekonomického, tak z úhlu etického. Rozumím, že mnoho politiků vidí evropské rybáře raději na západním pobřeží Afriky než v ulicích Bruselu. Musíme však být dát pozor, abychom se nechovali pokrytecky, protože nemůžeme mluvit o soudržné rozvojové politice bez udržitelného hospodářství v oblasti rybolovu v západní Africe.

Podobně bychom se neměli pokoušet vyvážet naše sociální problémy, a to i kdybychom je mohli vyvážet, mohly by se nám totiž vrátit zpět v podobě problémů s migrací. Mám také dojem, že vůči sobě používáme určitý druh vydírání, když tvrdíme, že pokud stáhneme své lodě ze západní Afriky, jiné lodě by zaujmou naše místo a tyto lodě budou mít ještě horší normy než ty, jež se používají v současnosti. To je nebezpečný způsob myšlení a já se nedomnívám, že bychom měli používat takové argumenty.

  Thijs Berman, jménem skupiny PSE. – (NL) Pane předsedající, pokud vylovíme moře u pobřeží Mauretánie, způsobí to příliv nejchudších lidí do Evropy, neboť nebudou mít doma žádnou budoucnost. Tento problém budou muset řešit naše nejchudší oblasti, nikoli nejbohatší. Evropa pak ztratí podporu svých voličů, zejména těch s velmi nízkými příjmy. I z tohoto důvodu je politika soudržnosti absolutní nutností. To, že Irsko odmítlo Lisabonskou smlouvu, je v mnoha ohledem smutné, ale také zcela pochopitelné.

Lisabonská smlouva je skutečným krokem vpřed pro rozvojovou politiku. Jedná se o první krok směrem k náležitému vytvoření soudržnosti. Unie by neměla chudým zemím jednou rukou brát to, co jim druhou rukou dává. Politika Unie v oblasti zemědělství, rybolovu nebo obchodu by neměla být v rozporu s rozvojovou politikou. Rozvojová politika se jistě týká několika oblastí politiky, avšak není to otázka rivality mezi výbory tohoto Parlamentu. To je nepodstatná maličkost.

Niceská smlouva pouze požadovala, aby se Unie projevovala ve světě jakožto jednotná síla. Ukázalo se to jako nedostatečné. Zemědělská politika beze studu umožnila, aby byly naše přebytky, například cukru a obilí, podpořeny na světových trzích vývozními dotacemi. Ty jsou naštěstí nyní více či méně minulostí.

Přispěvatelé chudým zemím však mohou najít právní základ umožňující zachovat solidaritu s nejchudšími lidmi ve světě pouze v Lisabonské smlouvě. Irsko nicméně hlasovalo proti ní. Smlouvu odmítly zejména lidé s nejnižšími příjmy, neboť nejchudší lidé v Evropě se s Evropskou unií dostatečně neztotožňují. Pociťují příliš mnoho nejistoty a příliš mnoho rizika a musí se vyrovnávat s důsledky této nejednotné a antisociální politiky.

Jak pan zpravodaj Schmidt naprosto jasně konstatoval, je tudíž úkolem ukázat solidaritu se všemi občany v Evropě a v rozvojových zemích, při současném respektování životního prostředí. To není malý úkol. Dochází k pokusům stavět tyto druhy solidarity proti sobě. Oni si však neodporují. Solidarita s rozvojovými zeměmi je nezbytná pro skutečnou solidaritu s lidmi s nízkými příjmy v Evropě a ve zbytku světa.

  Hélène Goudin, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Když země EU využívají nerostné bohatství chudších zemí, zanechávají za sebou velkou stopu. Zásoby ryb ve vodách západní Afriky jsou téměř vyčerpány, nelegální obchod se dřevem ničí životní prostředí a využívání dalších přírodních zdrojů má prokazatelně dalekosáhlé dopady na chudé a politicky nestabilní oblasti. Naše činnost má dopady na místní obyvatelstvo.

Zpráva usiluje o větší soulad mezi zeměmi EU a požaduje, aby měl Evropský parlament větší slovo. Avšak v tomto Parlamentu je zastoupeno mnoho specifických zájmů, což znamená, že evropská politika pomoci nemůže uspět. Organizace spojených národů a další organizace by měly být v čele mezinárodního úsilí. Pokud chceme opravdu změnit svět, jak říkáme, musíme přijmout jiná opatření. EU by měla přezkoumat a reformovat svou vlastní politiku.

EU musí přestat dotovat neúspěšné evropské zemědělství, ukončit skrytý protekcionismus charakterizovaný její obchodní politikou a zrušit své nemorální dohody o rybolovu.

  Bogdan Golik (PSE). – (PL) Pane předsedající, podle usnesení schválených Evropskou unií zaměřuje většina členských států své aktivity v oblasti pomoci na subsaharskou Afriku, jež zahrnuje rovněž státy západní Afriky. Tento region velice potřebuje rozvoj. Také Polsko podporuje stanovisko Evropské unie, pokud jde o rozvojovou politiku, a podporuje uskutečnění rozvojových cílů tisíciletí v tomto regionu. V Polsku roste podpora veřejného mínění pomoci rozvojových zemí. Loni činila 77 %. Zároveň jsme si vědomy potřeby zvýšit úsilí jednotlivých členských států o splnění závazků a o zvýšení soudržnosti a účinnosti evropské rozvojové politiky. V současné době je velmi důležitou otázkou, vzhledem ke stávajícím rozporům, je příprava společného postoje Evropské unie a Parlamentu pro konferenci v Akkře a Dohá.

Afrika má jakožto region s nejvyšším počtem rozvojových zemí malé zkušenosti s ochranou vlastních biologických zdrojů. Na druhou stranu je velmi důležité, aby Evropa měla přístup k africkým nerostným zdrojům, a to je politika, kterou sleduje společně s Čínou a Ruskou federací. Pro evropské partnery je zásadní zlepšit jejich obchodní atraktivitu a učinit rozvojovou pomoc méně závislou na demokratických reformách v Africe. Zejména přístup na potravinové trhy EU je pro africké národy důležitý. Měli bychom jim tento přístup poskytnout, před Brazílií, USA nebo Austrálií. Je potřebná větší doplňkovost, soudržnost a koordinace programů podpory EU a jednotlivých členských států. Pokud jde o využívání přírodních zdrojů v západní Africe, je nezbytné mít účinný systém hodnocení rozsahu tohoto využívání, jakož i jeho lepší kontrolu.

Rád bych poděkoval panu Schmidtovi, že nás upozornil na všechny tyto problémy.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, podle zprávy jsou dřevo a ryby dva nejvýznamnější zdroje západní Afriky. Jelikož je EU hlavním místem určení těchto produktů, je na nás, abychom hráli důležitou úlohu při podpoře jejich udržitelného rozvoje. EU nyní uvažuje, že Maroku přizná výsadní postavení, což umožní větší obchodní příležitosti, hlubší politický dialog a spolupráci na otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti.

V zásadě se této dohodě nebráníme, pokud Maroko bude souhlasit s ukončením porušování lidských práv na nelegálně okupovaných územích Západní Sahary, pokud bude souhlasit s svobodným a spravedlivým referendem pro obyvatele Západní Sahary a pokud bude dohoda o partnerství v oblasti rybolovu přezkoumána a obyvatelům Západní Sahary z kmene Saharawi umožněno žít jako rovnocenní spoluobčané svých marockých protějšků.

Existuje mnoho důvodů, proč Maroko nesplňuje podmínky pro přiznání výsadního postavení. Přizná-li v první řadě EU Maroku tento status, posílí to zcela jistě marockou nelegální okupaci a ztíží to politický proces směrem ke svobodnému a spravedlivému referendu. Přiznání výsadního statusu Maroku by navíc bylo v rozporu s úkolem Organizace spojených národů zorganizovat v Západní Sahaře referendum o sebeurčení.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, diskuse v tuto velmi pozdní hodinu jistě naznačila důležitost, kterou všichni této otázce přikládáme, takže ještě jednou děkuji Parlamentu za tuto zprávu.

Jak bylo správně zdůrazněno, dřevo a ryby jsou dvěma klíčovými produkty pro hospodářský a sociální rozvoj západní Afriky. Dovolte mi ještě jednou zdůraznit, že zajištění, aby využívání těchto přírodních zdrojů bylo v souladu s rozvojovými cíli, musí zůstat pro Evropskou unii a země západní Afriky prioritou.

Jak jsem vysvětlila ve své původní prezentaci – a to bych nyní chtěla znovu připomenout – je Komise tomuto cíli oddána a usnesení, které zítra Parlament přijme, bude významným příspěvkem k naší práci.

  Frithjof Schmidt, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, první, co bych rád učinil, je poděkování paní Fraze Estévezové – byť by to mohlo působit překvapivě vzhledem jejímu příspěvku –, neboť jsme osobně na zprávě velmi konstruktivně spolupracovali a také jsme vyřešili mnoho problémů. Měli bychom to odlišit od institucionálního sporu, který existuje mezi Výborem pro rybolov a Výborem pro rozvoj v otázce výkladu jednacího řádu. Tento spor souvisí se skutečností, že nám byl v důsledku studie ICEI přidělen nový úkol provádění kontroly soudržnosti. Rada rozhodla, že je nutné přezkoumat soulad opatření dvanácti oblastí politiky s rozvojovou politikou. Tyto oblasti politiky vždy náleží do pravomoci dalších výborů. To vede přirozeně k institucionálním sporům. To je problém, přesto bych Vám však rád poděkoval za naši dobrou osobní spolupráci na podstatě zprávy.

Paní komisařko, domnívám se, že Komise zvolila od roku 2002 správný směr, pokud jde o postup ohledně FLEGT a novou dohodu o partnerství v oblasti rybolovu. Je třeba vykonat ještě mnoho práce. Tento zdravý přístup musí být dále rozvíjen. Můžete se při tom zcela jistě spolehnout na podporu tohoto Parlamentu.

Dovolte mi závěrem zmínit souvislost mezi migrací a nadměrným rybolovem. Nemusím připomínat, že nadměrný rybolov není jedinou příčinou migrace, ale že důvodů pro ni je mnoho. Existují však jasné ukazatele, že nadměrný rybolov hraje svou roli. A Evropská unie je spolu s jinými aktéry do tohoto nadměrného rybolovu zapojena. Mezinárodní organizace pro migraci poskytla velmi hmatatelný důkaz této souvislosti, pokud jde o Senegal. Do této míry by bylo od prezidenta Senegalu velmi neuvážené přivírat oči nad realitou v jeho zemi a u jejího pobřeží. Měli bychom tyto otázky kritičtěji přezkoumat a společně tyto problémy řešit a vyřešit.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

28. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis

29. Ukončení zasedání

(Zasedání bylo ukončeno ve 23:05)