Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 17. června 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

12. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Komisi)
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající . Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0161/2008).

Komisi jsou adresovány následující otázky.

 
  
MPphoto
 
 

  Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). - Já bych se chtěl obrátit na Komisi s následující otázkou: do jaké míry jsou závazné...

(Předsedající přerušila řečníka.)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . Lituji, ale znění otázek se musí shodovat s jejich písemnou podobou. Při kladení otázek je stanoveno přesné pořadí, a proto není možné položit spontánní otázku.

První část

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 25, kterou předkládá Lambert van Nistelrooij (H-0379/08)

Věc: Poplatky za ukončení volání v mobilní telefonní síti

Dne 4. dubna belgické soudy (soudní případ č. 2007/AR/3394) zrušily rozhodnutí Belgického institutu pro poštovní a telekomunikační služby (IBPT), kterým se stanovovaly poplatky za ukončení volání v mobilní telefonní síti. Jedním z hlavních argumentů pro toto rozhodnutí byl fakt, že se při stanovovaní poplatků za ukončení volání v mobilní telefonní síti musí zohlednit úspory z rozsahu velkých mobilních operátorů.

Plánuje Komise použít tyto argumenty belgických soudů jako hlavní zásadu při svém nadcházejícím oznámení o poplatcích za ukončení volání v mobilní telefonní síti?

Souhlasí Komise s názorem, že telekomunikačním společnostem, které jsou v současnosti do velké míry zodpovědné za hospodářskou soutěž v odvětví mobilních telekomunikačních služeb (tzv. vyzyvatelé), by měl být v oznámení ponechaný dostatek času na to, aby se přizpůsobili plnění jakýchkoli nových pravidel?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. Otázka, kterou položil ctěný pan poslanec, se týká rozhodnutí Belgického odvolacího soudu ze dne 4. dubna 2008, kterým se ruší regulační rozhodnutí Belgického institutu pro poštovní a telekomunikační služby (IBPT) ze dne 18. prosince 2007 o poplatcích za ukončení volání v mobilní telefonní síti v Belgii. Toto regulační rozhodnutí bylo před vynesením oznámeno Komisi a bylo jí posouzeno podle článku 7 rámcové směrnice. Komise byla obeznámena se zmíněným soudním rozhodnutím a zároveň byla ze strany národního regulačního orgánu (IBPT) informována, že následně po vydání rozsudku o zrušení daného rozhodnutí začal IBPT vést národní konzultace o návrhu rozhodnutí, kterým by se opakovaně zavedly poplatky za ukončení volání v mobilní telefonní síti, které by byly na stejné asymetrické úrovni jako v předcházejícím regulačním rozhodnutí IBPT ze dne 11. srpna 2006.

V rámci mechanismu konzultací Společenství (postup podle článku 7) vyjádřila Komise při řadě příležitostí svůj názor, že poplatky za ukončení volání by měly být sníženy na úroveň efektivních nákladů. Tímto opatřením by se zabezpečily stejné podmínky pro všechny operátory, vytvořily by se tím stimuly, které by tyto operátory nutily k dosažení vyšší účinnosti, a zároveň by se tím dosáhlo větších výhod pro zákazníky včetně nižších cen. Komise uznává potřebu zavedení přechodného období pro operátory k dosažení účinné úrovně nákladů. Po uplynutí dostatečně dlouhého času, během něhož se bude moci operátor přizpůsobit tržním podmínkám a dosáhnout vyšší účinnosti, se však už přetrvávající vysoká úroveň poplatků za ukončení volání v mobilní telefonní síti nebude tolerovat, až na výjimky, ve kterých by existovaly objektivně rozdíly v nákladech, které by byly mimo kontrolu dotyčných operátorů.

Komise si také uvědomuje fakt, že odlišné přístupy k regulaci poplatků za ukončení volání by mohly být překážkou v konsolidaci vnitřního trhu a v přínosu pro zákazníky, které s sebou přináší přeshraniční hospodářská soutěž a poskytování přeshraničních služeb. Z toho důvodu si Komise stanovila jako svou prioritu poskytovat při regulaci trhu mobilních sítí oběma subjektům – mobilním operátorům i národním regulačním orgánům – usměrnění a vyšší úroveň právní jistoty. V tomto směru pracuje Komise na doporučeních pro společný přístup k poplatkům za ukončení volání v mobilní i pevné telefonní síti, jejichž cílem je vytvoření větší přehlednosti a konzistence v této důležité, ale také velmi komplexní oblasti, a zabezpečení co nejrozsáhlejších výhod pro spotřebitele, pokud jde o cenovou přístupnost a účinný rozvoj inovačních služeb. Tato doporučení mohou zároveň sloužit jako usměrnění pro vnitrostátní soudy.

Konsolidaci vnitřního trhu by mohla zpomalit i skutečnost, pokud by rozhodnutí soudů v jednotlivých členských státech způsobila situaci, v níž by vznikly rozdílné interpretace způsobů řešení příbuzných problémů v oblasti hospodářské soutěže. Komise v každém případě pozorně sleduje všechny soudní rozhodnutí a rozsudky, i v oblasti trhů terminace, mezi něž patří například také rozhodnutí odvolacího soudu, na které poukázal ctěný pan poslanec ve své otázce.

 
  
MPphoto
 
 

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE).(NL) Vážená paní předsedající, chtěl bych paní komisařce poděkovat za její odpověď, neboť se jí podařilo tuto situaci velmi dobře analyzovat. Má doplňující otázka zní následovně: ve kterých oblastech vidíte rozdíly mezi členskými státy? Rozsudek vynesený v Belgii napovídá, že mezi velkými operátory a novými společnostmi vstupujícími na trh nejsou ještě stále vytvořeny žádné účinně stejné podmínky. Mohlo by to znamenat, že bude potřeba prodloužit přechodné období? Mohlo by to znamenat, že se v rámci celé Evropy poskytne společnostem více času na přizpůsobení, než se původně plánovalo? V současnosti už totiž můžeme vidět, že skutečnými oběťmi na tomto trhu jsou právě malí operátoři.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. Jak jsem řekla už ve své úvodní odpovědi, Komise od samého začátku uznávala potřebu přechodného období pro operátory s cílem dosáhnout efektivní úrovně nákladů.

Je však zapotřebí, aby se dočasné asymetrie v rozumné lhůtě urovnaly. Pokračující vysoká úroveň poplatků za ukončení volání by se po uplynutí dostatečně dlouhé doby, během níž se bude moci operátor přizpůsobit tržním podmínkám a dosáhnout vyšší účinnosti, už neměla tolerovat, pokud – jako jsem už řekla – nebudou existovat objektivní rozdíly v nákladech, které by byly mimo kontrolu dotyčných operátorů.

Pokud umožníme takovou úroveň cen, která by byla nad účinnou úrovní, případně nad úrovní založenou na nákladech, snížíme tím stimuly pro operátory k zavádění inovací a minimalizaci cen. Kromě toho to může způsobit, že spotřebitelé budou platit vyšší ceny, než by platili v případě symetrických poplatků za ukončení volání založených na nákladech. Proto, jak jsem už řekla, by se měly poplatky za ukončení volání v co nejkratším čase snížit na úroveň účinných nákladů, aniž by se tím narušilo postavení operátorů nebo spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 26, kterou položila Katerina Batzeli (H-0386/08)

Věc: Politika krizového řízení pro boj proti vysokým cenám na trhu

Vysoké ceny na trhu, které jsou způsobeny nárůstem cen ropy, současnou potravinovou krizí, lichvou a neúčinnými kontrolami, mají i nadále negativní vliv na inflaci a příjmy domácností. Tato kritická situace si vyžaduje evropskou odpověď.

Jakým způsobem a pomocí jakých prostředků zamýšlí Komise bojovat proti této krizi, která v současnosti poškozuje rozvoj národních hospodářství, snižuje příjmy domácností a způsobuje, že veřejnost naplno zpochybňuje úlohu eura v souvislosti s cenami ropy?

Jaká opatření podnikne Evropská unie, aby zastavila mezinárodní nárůst lichvy na zboží? Plánuje EU zřídit mechanismus krizového řízení na úrovni Společenství a na národní úrovni? Jakým způsobem a pomocí jakých prostředků bude národním orgánem poskytovaná pomoc při boji proti lichvě, jejíž výskyt je především výsledkem dominantního postavení určitých podniků?

Patří mezi priority Komise i stanovení maximální prodejní ceny některých základních potravin?

Považuje Komise za přijatelné, že některé vlády v současnosti zvyšují nepřímé daně s cílem zvýšit veřejné příjmy? Považuje Komise snížení DPH a nepřímých daní u některých základních potravin a produktů na evropské úrovni za vhodné opatření?

Otázka č. 27, kterou položil Leopold Józef Rutowicz (H-0399/08)

Věc: Nárůst cen v Evropské unii

Poptávka po biopalivech a nárůst poptávky po potravinách je, spolu s dalšími faktory, příčinou významného nárůstu cen těchto komodit, přičemž tato situace zasahuje nejtíživěji právě nízkopříjmové skupiny občanů Evropské unie. Omezení výroby velkého množství produktů zároveň brání hospodářské soutěži, která by mohla zabezpečit nižší úroveň cen. Jaká opatření byla přijata v souvislosti s omezením nárůstu cen potravin na trhu v Evropské unii?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. Vzhledem k tomu, že – jak správně poznamenala paní předsedající – tyto dvě otázky jsou navzájem více nebo méně propojené, chtěla bych využít tuto příležitost a odpovědět na obě otázky společně.

Pokud se podíváme na eurozónu, zjistíme, že inflace v tomto regionu se ve skutečnosti snížila z 8 až 10 % v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století na 3 % v devadesátých letech minulého století, a během prvního desetiletí existence Evropské měnové unie dosáhla v průměru dokonce jen něco více než 2 %.

Od třetího čtvrtletí 2007 však globální šoky v cenách energie a potravin zvýšily inflační tlaky nejen v rámci Evropské unie, ale i všude jinde ve světě.

Díky silnému euru se nám podařilo do určité míry zmírnit účinek rostoucích cen paliv a ropy. Musíme však čelit realitě, která říká, že míra inflace stoupla z úrovně 1,9 % v srpnu minulého roku na úroveň 3,6 % v dubnu 2008.

Komise zveřejnila své stanovisko k aktuálnímu nárůstu cen potravin ve svém oznámení s názvem „Řešení problematiky rostoucích cen potravin: Usměrnění pro opatření EU“. Vysoké ceny ropy vedly kromě jiného i k nárůstu cen na zemědělských trzích v Evropské unii, vzhledem k tomu, že způsobily zdražení zemědělských vstupů a nárůst logistických nákladů.

I když je pravda, že trh biopaliv ovlivňuje poptávku po zemědělských komoditách, všechny analýzy Komise naznačují, že příčiny celosvětového nárůstu cen potravin jsou různorodé. Tento nárůst způsobují strukturální i dočasné faktory, přičemž současná produkce biopaliv v Evropské unii má ve skutečnosti jen velmi malý vliv na současné celosvětové ceny potravin – na základě našich posledních odhadů se na biopaliva využívá přibližně jen 1 % půdy v rámci Evropské unie.

Je však jasné, že nedávným nárůstem zemědělských cen je možné jen částečně zdůvodnit pozorovaný nárůst maloobchodních cen potravin, takže někdy je možné pozorovat rozpor mezi výkupními cenami potravin a jejich cenami v supermarketech nebo obchodech.

Vzhledem k faktu, že současnou krizi tvoří mnoho nejrůznějších aspektů, i Komisí navrhované řešení je stejně komplexní. Jeho záměrem je vyřešit krátkodobé následky této krize, ale zároveň se pokouší odstranit i dlouhodobé hnací síly rostoucích cen potravin. S cílem zmírnit cenové tlaky v zemědělském sektoru jsme v rámci společné zemědělské politiky (SPP) vytvořili další stimuly zaměřené na zlepšení tržní orientace a podporu výroby. Myslím si, že stanovením míry vyjmutí půdy z produkce v roce 2008 na nulu, stejně jako zvýšením kvót na mléko s účinností od 1. dubna 2008 jsme zareagovali skutečně velmi rychle. Kromě toho se Evropská unie rozhodla v tomto hospodářském roce přestat uplatňovat dovozní cla na obilniny. Toto opatření se týká většiny obilnin.

Těmito otázkami se budeme samozřejmě zabývat i během nadcházejících diskusí o přezkoumání stavu společné zemědělské politiky.

Plánuje se také modernizace a aktualizace systému, která nám umožní zvláště reagovat především na potřeby nejvíce postižených občanů Evropské unie. Konkrétní návrh v tomto směru představí Komise později v letošním roce.

Myslím si, že je také důležité, abychom pokračovali v naší podpoře a propagaci investic do zemědělského výzkumu a posilovali trvale udržitelný růst produktivity v zemědělském odvětví nejen v Evropě, ale i všude jinde ve světě.

Pokud jde o tvorbu cen na zemědělském trhu, Komise je rozhodnuta monitorovat činnosti spekulativních investorů na finančních trzích s komoditami a zároveň sledovat i jich vliv na vývoj cen.

Pokud jde o otázku dominantního postavení, jakékoli zneužívání dominantního postavení je předmětem článku 82 smlouvy, případě jeho ekvivalentů ve vnitrostátních právních předpisech. Komise společně s národními úřady pro hospodářskou soutěž velmi pozorně sleduje jakákoli porušení právních předpisů Evropské unie o hospodářské soutěži.

Komise věnuje zvláštní pozornost tomu, aby zabezpečila, že koncentrace činností na úrovni Společenství nebude výrazným způsobem bránit účinné hospodářské soutěži, což by způsobovalo škodu spotřebitelům i různým podnikům. V tomto kontextu Komise také přezkoumá fungování potravinového dodavatelského řetězce a současně provede monitoring maloobchodního odvětví, které bylo vytvořeno v rámci průzkumu jednotného trhu.

Na základě ustanovení smlouvy musí být opatření ze strany členských států a Společenství uskutečňována v souladu se zásadami vnitřního trhu a přeshraniční hospodářské soutěže. V současnosti se neuvažuje o stanovení maximální prodejní ceny pro některé základní potraviny.

Komise si všimla zvyšování nepřímých daní ze strany některých vlád s cílem podpořit veřejné finance. Komise kromě toho sdílí názor vyjádřený ministry financí, že je zapotřebí vyhnout se jakýmkoli deformujícím daňovým a jiným opatřením, která brání potřebným úpravám.

Komise nakonec zastává názor, že krátkodobé cílené opatření zaměřené na zmírnění vlivu vyšších cen energií na chudší skupiny obyvatelstva jsou opodstatněné. Tato opatření by však samozřejmě neměla mít deformující účinek a neměly by také oddalovat nezbytné strukturální úpravy. Už samotná definice všeobecného snížení – myslím si, že se v této otázce všichni shodujeme, zda už v případě daní nebo DPH – znamená, že nejde o cílené opatření zaměřené na chudší skupiny našich občanů.

Opatření Komise se nezaměřují jen na domácí účinky (myslím si, že všichni máme závazek zabezpečit stejné podmínky i ve vztahu k rozvojovým zemím). K dnešnímu dni aktivizovala Komise nouzovou potravinovou pomoc v hodnotě více než 300 milionů EUR a zároveň se aktivně podílí na podpoře koordinovaného postupu na mezinárodní úrovni v souladu se závěry summitu Organizace pro výživu a zemědělství, který se konal jen před dvěma týdny.

Proto si myslím, že Komise reagovala na výzvy, které s sebou tato nově vzniklá situace přináší.

 
  
MPphoto
 
 

  Katerina Batzeli (PSE).(EL) Vážená paní předsedající, chtěla bych v první řadě poděkovat paní komisařce za vyčerpávající odpověď na mou otázku. Dovolte mi však upozornit na dvě oblasti, kterými by se Komise měla zabývat okamžitě, a ne až v střednědobém horizontu.

První z nich je cenová kontrola, především v oblasti potravinových výrobků, jak jste správně poznamenala. V této souvislosti nejde ani tak o stanovení maximální prodejní ceny, jako spíš o zafixování výrobních nákladů a stanovení procenta ze zisku, které by si podniky mohly ponechat, samozřejmě za předpokladu, že by toto omezení nebylo překážkou pro vnitřní trh nebo dovoz.

Mým druhým argumentem je to, že, i když je zvyšování míry vyjmutí půdy z produkce a kvót na mléko vítaným opatřením, zvyšování výrobních nákladů v případě pesticidů se nám podle mého názoru, a vzhledem k rostoucí ceně ropy, nemusí vyplatit.

 
  
MPphoto
 
 

  Leopold Józef Rutowicz (UEN).(PL) Dovolte mi hned na začátku poděkovat paní komisařce za skutečně vyčerpávající odpověď na toto téma.

Zajímá mě několik problémů. Prvním z nich je obchodování s produkčními limity na cukr. Je známo, že obchodováním s produkcí cukru se omezuje potenciál pro využívání určitých produkčních kapacit v různých zemích a že koncerny v této oblasti praktikují určitou politiku. Omezení produkce cukru automaticky znamená odstranění hospodářské soutěže.

Mým druhým bodem je, že se na mnohé zboží základní potřeby, které používají i nejchudší lidé, například banány, uplatňují určitá cla. Tato cla je třeba přehodnotit. Banány přece jedí i děti, jedí je děti z chudých rodin. Z toho důvodu je zapotřebí přehodnotit uvalování cel na zboží základní potřeby, jež není alkoholem. Souhlasím s tím, že trh je zapotřebí monitorovat a kontrolovat, přesně jako je zapotřebí monitorovat i ceny na trhu, přináší však Komisi určitý druh dovozu takový prospěch, který by umožnil snížit ceny některých druhů zboží prostřednictvím dovozu levnějšího zboží na národní trh, které mají (...).

(Předsedající přerušila řečníka.)

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. Vážená paní Batzeliová, myslím si, že je důležité, abychom měli zavedený kontrolní systém, který by dohlížel na to, aby se ceny na trhu nezvyšovaly nekontrolovatelným způsobem. Tato oblast patří do zodpovědností národních úřadů pro hospodářskou soutěž, jejichž úlohou je provádět dohled nad vývojem cen. Mohu vám oznámit, že jsme měli diskusi s komisařkou zodpovědnou za oblast hospodářské soutěže (i interně v rámci Komise) a že si tyto problémy velmi dobře uvědomujeme.

Pokud jde o otázku pana Rutowicze, nevím, zda narážíte na reformu trhu s cukrem, ve které jsme se rozhodli snížit produkci cukru v rámci Evropské unie o 6 milionů tun, a usilovali poskytnout zemědělcům, kteří opustili produkci cukru, velmi slušný balíček. V každém případě však jde o rozhodnutí, které bylo přijato před několika lety.

Pokud jde o cenu dovážených produktů, je pravda, že tato cena závisí od dovozních cel. Přesně tímto tématem se v současnosti zabýváme v rámci kola jednání WTO o rozvoji v Dohá, tj. zda dokážeme dosáhnout dohody v otázce všeobecného snížení cel.

Nakonec, pokud jde o výhody, které přináší konzumace ovoce, v zásadě s vámi souhlasím. Právě z toho důvodu plánujeme na nejbližší schůzi, která se bude konat zde v Štrasburku, představit program ovoce a zeleniny pro děti v školním věku. Jsem přesvědčená, že tento program bude velkým přínosem, neboť pomůže v dětech vypěstovat dobré návyky.

 
  
MPphoto
 
 

  Danutė Budreikaitė (ALDE).(LT) Má otázka se týká spotřební daně. Během diskusí o spotřební dani na alkohol zazněly návrhy na uplatňování nulové daně. Jaký je váš názor na spotřební daň na paliva, vzhledem k tomu, že současná situace nenaznačuje žádné dočasné řešení tohoto druhu? Bylo by možné snížit spotřební daň na paliva, i když jen přechodně, s cílem zabránit nárůstu cen v potravinářském odvětví a v dalších odvětvích?

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Vážená paní komisařko, rostoucí ceny potravin jsou celoevropským jevem, který způsobuje problémy především rodinám s nízkými příjmy a lidem s nízkými mzdami. Tyto vysoké ceny způsobují, že tito lidé se nacházejí doslova na pokraji finančního kolapsu. Do jaké míry plánuje Komise prosazovat evropský program potravinové pomoci určené nejchudšímu obyvatelstvu, aby mohla být poskytovaná rychlá pomoc těm, kteří se z důvodu současné úrovně cen dostali do ohrožení, a dokonce jim hrozí hlad?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. V prvním řadě nepovažuji snížení DPH za možné řešení. V současné době se cena ropy pohybuje přibližně na úrovni 136 až 137 USD za barel. Pokud bychom přistoupili k snížení DPH a cena ropy by vzrostla řekněme na úroveň 160 USD za barel, co bychom udělali potom? Přistoupili bychom k dalšímu snížení?

Při hledání řešení se musíme dívat mnohem více dopředu. Právě proto jsme se rozhodli podporovat investice zaměřené na snížení závislosti na ropě. Tuto podporu můžeme realizovat v rámci zemědělského sektoru, a v současnosti diskutujeme o využití podobného postupu i v odvětví rybolovu, neboť rybolov je ještě více závislý na cenách ropy. Z toho důvodu představují investice do nových technologií mnohem perspektivnější řešení než obyčejné snížení DPH.

Pokud jde o v pořadí druhou otázku, letos představíme návrh zaměřený na řešení situace nejchudšího obyvatelstva v Evropské unii. Už v současnosti máme v této oblasti zavedený systém. Jeho fungování je však založené na nadbytečných zásobách – intervenčních zásobách zemědělských produktů. V současnosti však už nemáme žádné intervenční zásoby. Z toho důvodu potřebujeme právní základ pro nový systém. Doufám, že ctěné paní poslankyně a pánové poslanci ocení návrh, který plánujeme předložit s cílem udržet, nebo dokonce zvýšit hospodářský základ určený pro tento systém. Naprosto souhlasím, že potřebujeme najít uspokojivé řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). - Vážená paní komisařko, ve své odpovědi na otázku č. 27 jste nás informovala, že v Evropské unii se na produkci biopaliv využívá jen 1 % půdy. Zřejmě ještě důležitějším údajem, který by bylo dobré znát, je procentuální hodnota v Severní Americe – vzhledem k velkému množství obilnin, které odtud dovážíme –, která způsobuje, že mnozí z nás se domnívají, že biopaliva ve skutečnosti urychlují růst cen zvířecího krmiva. Mohla byste se k této otázce blíže vyjádřit?

Za druhé, dalším urychlovačem růstu cen je přetrvávající váhavý a nerozhodný postoj ze strany Komise schválit geneticky modifikované produkty, které by byly mnohem levnější. Mohli byste nás poinformovat o pokroku v této oblasti? Jsme o něco bližší k dosažení synchronizovaného schválení v klíčových oblastech včetně zásobování?

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN).(PL) Vážená paní komisařko, chtěla bych se zeptat, zda Komise uvažuje o snížení DPH na dětské oblečení, které by zmírnilo daňové zatížení pro velké rodiny, ne však pro zámožné rodiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. V první řadě považuji za důležité, abychom během diskuse o biopalivech v rámci Evropské unie neukazovali prstem na evropský způsob řešení této otázky. Říkám to proto, že se tím může vytvořit negativní obraz o bioetanolu a bionaftě a potom tu budeme mít situaci, v níž už nebude nikdo ochoten investovat. V takovém případě bychom se ocitli zcela pozadu, závislí na dovozu etanolu a bionafty. Pokud se nám totiž nepodaří zavést tato opatření, potom nebudeme moci dodržet cíle 20 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020. Z toho důvodu potřebujeme najít řešení – a jediným řešením v současnosti jsou biopaliva první generace.

Zároveň však potřebujeme – a myslím si, že v tomto se všichni shodujeme – v co největší možné míře podporovat výzkum a vývoj druhé, a dokonce i třetí generace biopaliv vyráběných z odpadu, kalů, slámy a dalších produktů – například dřevených třísek – z oblasti zemědělského sektoru, které nemají v dnešní době žádné jiné využití. I když jde o budoucnost, musíme být součástí tohoto vývoje, a proto potřebujeme první generaci, která plní funkci odrazového můstku.

Pokud jde o geneticky modifikované produkty, vím, že v tomto Parlamentu existují na tuto otázku rozdílné názory, je však samozřejmé, že potřebujeme dosáhnout takové situace, ve které budeme dovážet krmivo pro naše zvířata za přijatelnou cenu. V opačném případě, tj. pokud se nám nepodaří najít řešení – přičemž toto se týká i geneticky modifikovaných obilnin, především kukuřice – to povede k poklesu evropské produkce masa. Potom budeme nuceni dovážet maso z Brazílie – maso, případně zvířata krmená geneticky modifikovanými plodinami, vůči nimž máme výhrady my i naši spotřebitelé, které by se však k našim spotřebitelům dostaly zadními dvířky. Až v takovém případě bychom se podle mě dopouštěli skutečného podvodu vůči našim spotřebitelům.

Z toho důvodu potřebujeme zavést svůj vlastní schvalovací systém. Myslím si, že v tomto směru dosahujeme pokroku při probírání žádostí, které ještě nebyly schválené, a urychlování postupů v Evropském úřadu pro bezpečnost potravin, aniž by tím byla ovlivněná jejich kvalita.

Paní předsedající, dovolte mi závěr na rovinu říci, že nejsem odbornicí na DPH na dětské oblečení, proto si myslím, že namísto toho, abych poskytla nesprávnou odpověď, by bylo lépe podat tuto otázku písemně.

 
  
  

Druhá část

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 28, kterou předkládá Ioannis Gklavakis (H-0381/08)

Věc: Strategie v odvětví chovu ryb

Na základě předpovědí Organizace OSN pro výživu a zemědělství se do roku 2030 zvýši spotřeba produktů rybolovu o 50 %. Očekává se, že převážná většina nabídky k uspokojení této poptávky bude pocházet ze sektoru chovu ryb, což by znamenalo zvýšení výroby v tomto odvětví o přibližně 40 milionů tun. Vzhledem k neustále se zmenšujícím zásobám ryb a rostoucí celosvětové poptávce po rybách, jedlých korýších získává odvětví chovu ryb čím dál větší důležitost.

Vzhledem k těmto skutečnostem, zahrnuje revize strategie pro chov ryb i usměrnění pro námořní plánování v odvětví chovu ryb? Jaká opatření se v této souvislosti plánují přijmout, aby se dosáhlo větší konkurenceschopnosti produktů Společenství v porovnání s produkty třetích zemí, v nichž se uplatňují méně přísné výrobní normy? Plánuje se přijetí dalších inovačních opatření s cílem podpořit rozvoj v tomto odvětví?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. V první řadě bych se chtěl poděkovat váženému panu poslanci Gklavakisovi, že prostřednictvím své otázky upozornil na důležitost akvakultury, a jsem velmi rád, že mohu poskytnout stanovisko Komise k této otázce.

Jak jste správně poznamenal a jak zdůrazňuje i Organizace OSN pro výživu a zemědělství, globální odvětví akvakultury získává čím dál větší důležitost a sehrává klíčovou úlohu při přemosťování propasti mezi rostoucí poptávkou po plodech moře a nabídkou rybích produktů, obzvlášť v kontextu zmenšujících se zásob volně žijících ryb.

Komise v současnosti pracuje na přípravě oznámení o strategii pro trvale udržitelnou akvakulturu v EU, která by měla být dokončena do konce roku 2008. Cílem této strategie bude vytvořit nejlepší možné prostředí pro trvale udržitelný rozvoj akvakultury, které by zabezpečilo potřebný přísun mořských plodů pro občany Evropské unie, a zároveň by splňovalo přísné normy pro životní prostředí a veřejné zdraví.

Přístup k prostorům pro chov ryb byl identifikovaný jako hlavní překážka rozvoje akvakultury. Při řešení tohoto problému může sehrát důležitou úlohu námořní územní plánování. Připravovaná strategie pro oblast akvakultury bude zahrnovat i tuto otázku.

Problém konkurenceschopnosti s třetími zeměmi by mohl být řešený prostřednictvím systémů pro rozmanitost trhu, jakým je například certifikace. Při vypracovávání strategie bude zohledněná také tato oblast.

Pokud bych se měl vyjádřit v obecnější rovině, konkurenceschopnost a inovace budou tvořit ústřední témata této strategie.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE).(EL) Vážená paní předsedající, dovolte mi, abych panu komisaři poděkoval za jeho odpověď.

Dovolte mi zároveň upozornit na jeden bod. Pane komisaři, jak jste vy sám zdůraznil, spotřebitelé konzumují čím dál více mořských plodů – ryby, jedlé korýše a podobně. V posledních letech jsme mezi spotřebiteli zaznamenali velký nárůst popularity organických produktů. Můžeme také vidět, že mnoho firem působících v tomto odvětví začíná upřednostňovat organický chov ryb, který nabízí nejen zdravější jídlo, ale zároveň je také ohleduplnější vůči životnímu prostředí, což jsou velmi důležité argumenty.

Zvažuje Evropská komise přijetí určitých opatření na propagaci, posílení a podporu organického chovu ryb, a pokud ano, mohl byste nám přiblížit, o jaká opatření půjde, a jak bychom mohli i my přispět k podpoře této velmi důležité oblasti?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. Pokud jde o otázku týkající se zvýšené poptávky, nepochybně zaznamenáváme nárůst, dokonce exponenciální nárůst v spotřebě produktů akvakultury, mořských plodů a chovaných ryb. Tento trend je samozřejmě vítaný, neboť, jak všichni víme, v různých vodách Společenství, ale také celosvětově, dochází v souvislosti se zásobami ryb k překročení kvót na jejich povolené výlovy. Dospěli jsme až k situaci, ve které nebude možné v krátkodobém, a dokonce ani střednědobém horizontu zvýšit výlovy, a z toho důvodu bude zapotřebí nárůst poptávky uspokojovat prostřednictvím zvýšené produkce chovaných ryb.

Tato situace však může sama o sobě vytvořit problémy vzhledem k zvláštnímu přístupu, který jsem naznačil ve své odpovědi, ale také problémy související s nabídkou rybí moučky, vzhledem k faktu, že samotná rybí moučka je převážně založená na průmyslovém výlovu ryb nižší kvality, jejichž zásoby jsou také zasažené velmi intenzivním rybolovem.

Pokud jde o organickou akvakulturu, i my sami podporujeme její rozvoj. Cvičení, které jsme realizovali v rámci veřejného konzultačního procesu, nám naznačilo potřebu dalšího rozvoje organických forem produkce a v současnosti zkoumáme způsoby a prostředky, jimiž bychom zabezpečili, že v našem oznámení – v našem balíčku, který představíme letos později – bude konkrétní zmínka o organické akvakultuře: o tom, jak bychom ji mohli ještě více podporovat, a jaký druh opatření (například schémata udělování environmentální značky) by se měl přijmout, abychom dosáhli zvýšené informovanosti spotřebitelů o výhodách konzumace organických produktů. Doufáme, že těmto způsobem se nám podaří stimulovat další rozvoj tohoto důležitého průmyslového odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE).(DE) Vážená paní předsedající! Pane komisaři, na konci svého projevu jste nepřímo zmínil schémata udělování environmentální značky. Otázka, kterou jsem vám chtěl také nepřímo položit, se týkala toho, zda máme nějaké záruky, že spotřebitelé budou mít přehled nejen o původu ryb, ale i o jejich zpracování a popisu tohoto zpracování, aby měli transparentní informace o tom, odkud tyto ryby pocházejí a kde byly chovány. Nejde mi o to, zda tento proces přináší nějaké biologické výhody, jde mi o otázku původu. Existují pro tuto oblast nějaká ucelená nařízení?

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE).(DE) Vážený pane komisaři, chtěl bych v souvislosti se stejnou otázkou dodat ještě toto: nedávno jsem byl konfrontován několika rakouskými organizacemi na ochranu spotřebitelů, které mě upozornily na zjevný nárůst léčby vodních měkkýšů pomocí antibiotik a dalších nežádoucích léků. Jde především vodních měkkýšů dovážených do Evropské unie, a tedy i do Rakouska. Tato léčba se provádí z ekonomických důvodů, pravděpodobně proto, že je jednodušší je takto chovat. Tyto látky se následně prostřednictvím potravinového řetězce dostávají i k lidem. Přijímá Komise nějaká opatření s cílem omezit nebo zabránit těmto praktikám v budoucnosti?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. Pokud jde o otázku o původu ryb, chtěl bych upozornit na dvě fakta. Za prvé, pokud jde o výlovy volně žijících ryb, které později velmi často končí v zpracovatelském řetězci – jde především o volně žijící ryby vylovené třetími zeměmi, ale také i našimi vlastními rybáři – v současnosti se nacházíme v procesu přijímání nařízení, jehož cílem je omezit tyto nezákonné aktivity. Toto nařízení samo o sobě značně posílí náš režim, neboť se jím zakáže vstup na trh Společenství jakékoli nezákonně ulovené rybě, buď v jejím původním stavu, nebo ve stavu po zpracování. Toto je tedy jeden aspekt.

Pokud jde o akvakulturu, v současnosti zkoumáme způsoby a prostředky, jejichž prostřednictvím zabezpečíme, aby ryby pocházející z akvakultury, které jsou dovážené do Společenství, splňovaly požadované zdravotnické normy a požadavky, aby naši spotřebitelé měli záruku, že produkt, který konzumují, splňuje stejnou úroveň ochrany zdraví, jakou uplatňujeme i vůči našim vlastním produktům. V současnosti se touto otázkou zabývá Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitelů (GR SANCO), a kromě toho tu máme ještě systém certifikace, kterého cílem je osvědčit, že produkty, které vstupují na trh Společenství, splňují požadované zdravotnické normy.

Pokud jde o doplňující otázku, je důležité upozornit, jak jsem tu už zmínil, že zkoumáme možnost udělování environmentální značky produktům akvakultury. Nejprve se diskuse zaměřovala výlučně na ekologické označování vylovených volně žijících ryb, neboť v případě těchto ryb se uplatňují odlišné parametry. V tomto případě je hlavním záměrem udělování environmentální značky zabezpečit trvale udržitelné výlovy. Jinými slovy, pokud se prodávají ryby, u kterých dochází k překročení kvót na jejich povolené výlovy, tyto ryby by neměly mít nárok na udělení jakékoli environmentální značky.

V případě environmentálního označování ryb chovaných v akvakulturách jsou parametry odlišné. V tomto případě by měly být základem pro udělení environmentální značky jiné důvody, například fakt, že tyto ryby jsou chované v podmínkách, které splňují určité environmentální, zdravotnické a hygienické normy. V současnosti tyto parametry zkoumáme, a později se samozřejmě plánujeme do tohoto Parlamentu vrátit a předložit návrhy zaměřené na zavedení – případně podporu zavedení nebo stanovení minimálních požadavků pro provozování – dobrovolných schémat na udělování environmentální značky pro tyto druhy ryb.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 29, kterou předkládá Brian Crowley (H-0416/08)

Věc: Žádost o bezpečnostní tonáž

Dne 13. června 2006 vydal soud prvního stupně rozsudek ve prospěch 20 irských žádostí o bezpečnostní tonáž, kterým se ruší rozhodnutí Komise 2003/245/ES(1)ze dne 4. dubna 2003 o 20 žádostech o bezpečnostní tonáž. Soud rozhodl, že Komise ve svém rozhodnutí použila kritéria, která nejsou uvedena v pravidlech (tj. že věk plavidel, předtím, než budou oprávněny k podání žádostí o bezpečnostní tonáž, musí být minimálně pět let), a že tímto rozhodnutím překročila své pravomoci.

Všechny žádosti o bezpečnostní tonáž byly Komisi doručeny před 31. prosincem 2001, v souladu s požadavky uvedenými v rozhodnutí Rady 97/413/ES(2) (viz článek 4 odst. 2).

Soud rozhodl, že zamítnutím žádostí o bezpečnostní tonáž v případě těchto jednotlivců Komise nesprávně vyložila tento článek. Mohla by nám Komise vysvětlit, proč se vůči tomuto rozsudku neodvolala a proč úspěšní žadatelé takřka dva roky po vynesení daného rozsudku ještě stále čekají na odpověď ze strany Komise, kde by Komise vysvětlila, jakým způsobem se míní podřídit tomuto soudnímu rozhodnutí?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. Chtěl bych panu Crowleymu poděkovat za jeho otázku, neboť mi dává příležitost informovat vás o opatřeních přijatých následně po vynesení rozsudku soudu prvního stupně ze dne 13. června 2006, který se týkal požadavku Irska na zvýšení kapacity rybářských plavidel z důvodu zlepšení a jejich bezpečnosti.

Komise se rozhodla nepodat odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 13. června 2006. Soud ve svém rozsudku uvedl, že rozhodnutí Komise ze dne 4. dubna 2003 neobsahovalo dostatečnou analýzu všech potřebných skutečností. Následně po vynesení tohoto rozsudku se Komise rozhodla přijmout nové rozhodnutí, které by bylo založeno na důkladnější analýze a obsahovalo přehlednější zjištění o každém jednotlivém zmíněném případě.

Je pravda, že dotyční žadatelé ještě stále čekají na nové rozhodnutí Komise. V této souvislosti je však třeba upozornit, že útvary Komise požádaly Irsko o zaslání konkrétních dodatečných technických informací pro všechny žádosti o zvýšení kapacity. Navzdory opakovaným výzvám zaslalo Irsko požadované informace jen k některým žádostem.

Nedostatečné informace poskytnuté irskou stranou způsobily oddálení tohoto nového hodnocení. Komise v současnosti dokončuje nové a důkladné hodnocení každé ze zmíněných žádostí. Komise předpokládá, že bude moci Irsko informovat o výsledcích tohoto hodnocení v červenci letošního roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley (UEN). - Chtěl bych se panu komisaři poděkovat za jeho odpověď. Navzdory tomu však nemám zcela jasno v tom, zda bude toto rozhodnutí o bezpečnostní tonáži založeno na automatickém povolení bezpečnostní tonáže, vzhledem k nesprávnému rozhodnutí, které Komise původně přijala, nebo bude třeba podat novou žádost. Tato nejistota vede k polemikám, zda Komise vůbec v této souvislosti zveřejní nějaké informace.

Možná by nám Komise mohla objasnit, jaká je pravděpodobnost pozitivního výsledku v případě nových žádostí podaných původními žadateli, v jejichž prospěch rozhodl soud ve svém rozsudku.

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. V rozsudku soudu prvního stupně se výslovně neuvádí, že žádost provozovatelů byla oprávněná, uvádí se v něm pouze to, že Komise přijala rozhodnutí, které bylo založeno na nedostatečné analýze všech potřebných skutečností. Na základě tohoto faktu, tj. že námi přijaté rozhodnutí nebylo založeno na dostatečně pevných základech, jsme požádali Irsko, aby nám poskytlo dodatečné informace, pomocí nichž bychom mohli svá rozhodnutí založit na pevnějších základech.

Vzhledem k tomu, že své první rozhodnutí jsme přijali vůči všem provozovatelům společně, požádali jsme o konkrétní informace o jednotlivých provozovatelích. Rozhodnutí, které plánujeme předložit, se bude týkat každého jednotlivého žadatele.

Pochybuji však, že v případech, v nichž nám nebyly poskytnuty žádné dodatečné informace o jednotlivých provozovatelích, se bude toto rozhodnutí velmi lišit od předcházejícího stanoviska Komise. V případech, v nichž nám tyto informace byly doručeny, toto rozhodnutí znovu přehodnocujeme, a pokud zjistíme, že jsou splněny všechny potřebné podmínky, potom bude daná žádostí schválena. Pokud však zjistíme, bez ohledu na tyto dodatečné informace, že nejsou splněny všechny potřebné podmínky, potom bude naše rozhodnutí i nadále záporné.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 30, kterou předkládá Seán Ó Neachtain (H-0420/08)

Věc: Vliv dovozu ze Severní Ameriky na irské lovce jedlých korýšů

Irské lovce jedlých korýšů negativně zasahuje levný dovoz ze Spojených států a Kanady, který je výsledkem slabého dolaru. Ceny jedlých korýšů nadále klesají. Jak plánuje Komise pomoci těmto rybářům, kteří jsou velmi důležití pro irské místní pobřežní hospodářství?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. Jsem si vědom toho, že v poslední době došlo v Irsku, ale i v jiných oblastech Společenství, k poklesu cen na trhu s určitými druhy ryb, jedlých korýšů. Byl jsem informován, že tato situace se týká především ceny humrů, která v Irsku za normálních okolností při prvním prodeji převyšuje sumu 15 EUR za jeden kilogram. V současnosti však tato cena klesla až na úroveň 10 EUR za jeden kilogram.

Konkrétně, pokud jde o humry, na základě obchodních údajů pro období 2006 a 2007 je možné, v porovnání s předcházejícími šesti lety, pozorovat narůstající trend v jejich dovozu. V roce 2006 se celková výše dovozu z Kanady do Společenství zvýšila v porovnání s referenčním obdobím let 2000 až 2005 o 12 % a v roce 2007 o 7 %. Pokud jde o dovoz ze Spojených států, jeho výše se v porovnání se stejným referenčním obdobím zvýšila v roce 2006 o 27 % a v roce 2007 o 26 %.

Navzdory uvedeným údajům je však výše přímého dovozu humrů ze Spojených států a Kanady do Irska jen velmi malá – v roce 2006 byl celkový objem dovozu ze Spojených států jen 2,5 tun a z Kanady 118 tun. To však samozřejmě neznamená, že se tyto mořští raci nemohli do Irska dostat z jiných členských států.

Jejich cena v eurech se však za poslední tři roky nesnížila. Průměrná dovozní cena ze Spojených států v období let 2005 až 2007 byla na úrovni 12,45 EUR za jeden kilogram. V prvním čtvrtletí 2008 tato cena dokonce vzrostla na 13,60 EUR za kilogram.

Pokud jde o dovoz humrů do Společenství z Kanady, během posledních třech let došlo k mírnému nárůstu jejich ceny, přičemž průměrná cena v období let 2005 až 2007 byla 12,12 EUR za jeden kilogram. V prvním čtvrtletí 2008 tato cena z důvodu posilujícího kanadského dolaru dokonce vzrostla na 12,48 EUR za kilogram.

Vzhledem k shora uvedené skutečnosti se nezdá být pravděpodobné, že by byl současný pokles cen humrů výrazně propojený s dovozem ze Severní Ameriky. Příčinou tohoto poklesu může být klidně i nejistota na trhu kvůli protestům v některých členských státech, jež proběhly v posledních týdnech.

Z důvodu poklesu kurzu libry k euru je také možné, že irští výrobci musí na tradičních kontinentálních trzích čelit konkurenci humrů ze Spojeného království.

V rámci společné organizace trhu neexistují žádná ustanovení na kompenzaci výrobců za pokles v ceně humrů. Zpracovatelé humrů by však mohli vytvořit organizace výrobců s cílem posílit své postavení na trhu. Evropský rybářský fond poskytuje finanční podporu k vytvoření takovýchto organizací a na uskutečňování plánů zaměřených na zlepšení kvality produktů. V střednědobém a dlouhodobém horizontu jsou v rámci Evropského rybářského fondu vyčleněny finanční prostředky na kolektivní kroky na podporu produktů rybolovu, mezi něž patří například i humři, které by mohly přispět k dosažení větší poptávky a výhodnějších cen.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Ó Neachtain (UEN).(GA) Vážená paní předsedající, chtěl bych panu komisaři poděkovat za jeho odpověď a zároveň bych mu chtěl položit doplňující otázku.

Pane komisaři, jak určitě víte, v odvětví rybolovu došlo z důvodu obrovského nárůstu cen ropy v posledním období k dramatickým změnám. Chtěl bych se zeptat, zda Komise plánuje předložit návrhy na podporu rybářů v pobřežních oblastech, například lovců humrů, nebo už zmiňovaných rybářů, které negativně zasáhlo snížení cen jedlých korýšů.

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. Problém, který se týká obrovského nárůstu cen ropy a jeho vlivu na rybáře, je z podhledu rybolovů velmi specifický a velmi konkrétní – dokonce bych řekl, že téměř jedinečný. Tato situace je zapříčiněna kombinací různých faktorů, které mají na rybáře velmi negativní vliv.

Na jedné straně mohou náklady na pohonné látky u rybáře představovat až 50–60 % jejich celkových příjmů. Toto se týká především dálkových provozovatelů, vzhledem k velké vzdálenosti, které musí překonat, a také vzhledem k jejich specifickému rybářskému vybavení, jako jsou například vlečné sítě s rozpěrným ráhnem, které spotřebovává velké množství paliva.

Kromě toho je tu také skutečnost, že rybáři, vzhledem k jistému tržnímu omezení, nemohou tyto rostoucí náklady přesunout na další provozovatele, kteří působí v oblasti marketingu rybích produktů. Tato situace v podstatě znamená, že nárůst v nákladech musí ve skutečnosti nést samotný rybář.

K tomu se přidávají ještě různá další opatření, která jsme zavedli s cílem opakovaně vytvořit trvale udržitelný rybolov. V podstatě to znamená, že rybáři se nemohou pokoušet zlepšit svůj výkon dosažením vyšších úlovků, neboť pokud vyloví více ryb, vytvářejí tím další tlak na zásoby ryb, což by bylo z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní. Z toho důvodu musí rybáři čelit obrovským problémům.

Shodou okolností jsem kolegiu právě dnes představil informační oznámení o naší představě dalších kroků v této otázce, jehož cílem je začít v co nejkratší době spolupracovat s rybáři a poskytovat jim pomoc při restrukturalizaci celého sektoru a řešení jejich konkrétních problémů. V tomto informačním oznámení jsme zdůraznili několik konkrétních, námi navrhovaných opatření. Členské státy budou moci společně se svými rybáři rozhodnout, která z těchto opatření nejlépe vyhovují reálným podmínkám, jimž musí čelit jednotliví rybáři. Bude ještě třeba podrobněji přezkoumat, zda a do jaké míry budou tato opatření přístupná i pro lovce humrů.

Byl jsem však kolegiem zplnomocněn podniknout v této věci další kroky. Radu budu informovat o podrobnostech těchto návrhů, tj. o základních bodech těchto návrhů, které plánujeme zavést ve velmi blízké budoucnosti, příští týden v úterý v Lucemburku. Následně se vrátím zpět do kolegia s podrobnými informacemi o změnách, které bude třeba zavést v nařízení o Evropském fondu pro rybolov a o dalších opatřeních, které v této souvislosti zvažujeme, například o možnosti použití zásady de minimis. Potom se opět vrátím k Radě s návrhy, které Komise přijala (doufám, že to bude už někdy v průběhu července), abychom mohli potřebná opatření skutečně zavést už v průběhu několika měsíců – samozřejmě, závisí to také na rychlosti, s jakou k této otázce přistoupí Rada a Parlament.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE).(DE) Vážená paní předsedající, pane komisaři, otázka zemědělství sehrávala v irské kampani proti Lisabonské smlouvě relativně významnou roli. Sehrávaly v této záporné kampani určitou úlohu i problémy související s rybolovem, o nichž tu nyní diskutujeme? Pokud ano, pokusila se Komise podniknout nějaké propagační iniciativy ke zmírnění této situace?

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Borg, člen Komise. Domnívám se, že rybolov sehrál také určitou úlohu v irském hlasování. Myslím si to především proto, že pokud se podíváme na výsledky v jednotlivých irských krajích, zjistíme, že nejhůř dopadlo hlasování v západních pobřežních oblastech, v nichž se nachází většina rybolovů v Irsku.

Uvědomujeme si, že opatření Společenství na obnovení trvale udržitelných rybolovů mají vliv na rybáře a jejich živobytí. Celé této situaci určitě nepomohly ani vysoké ceny paliv.

Tuto situaci jsme se však pokoušeli řešit mnohými způsoby, mezi něž patří například i snaha upozornit na využití Evropského fondu pro rybolov s cílem zvýšit informovanost o této oblasti. Já osobně jsem několikrát navštívil Irsko, abych se zúčastnil diskusí přímo s rybáři. Vytvořili jsme také regionální poradní rady. Obzvlášť v oblastech v okolí Irska máme Regionální poradní radu pro severozápadní vody a Regionální poradní radu pro Severní moře, v nichž se i samotní rybáři zapojují do diskusí vedoucích k rozhodnutím, která musíme v prosinci přijmout.

Navzdory všem těmto opatřením a navzdory všemu úsilí si však myslím, že hlasování irských rybářů v referendu bylo v převážné většině vysloveně negativní.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající − Otázka č. 31, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0347/08)

Věc: Podpora ochrany životního prostředí ze strany podniků

Jakým způsobem Komise podporuje začlenění environmentálního aspektu do politik pro malé a střední podniky, a jak podporuje přizpůsobování se podniků těmto novým požadavkům nových evropských právních předpisů pro oblast životního prostředí?

Jaký bude rámec, ve kterém budou moci malé a střední podniky využívat příležitosti, které poskytuje nová environmentální politika pro rozšíření svých aktivit?

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, malé a střední podniky tvoří 99 % všech evropských podniků. Z toho důvodu je zřejmé, že žádná environmentální politika nemůže být účinná bez jejich účasti.

Malé a střední podniky musí při plnění nařízení environmentálních právních předpisů a využívání výhod environmentálního chování čelit značným problémům. V mnoha případech nedisponují dostatečnými poznatky, specializací, pracovními silami nebo finančními prostředky potřebnými k vypořádání se s environmentálními problémy, riziky a důsledky. Přesně z tohoto důvodu vypracovala Komise program pomoci malým a středním podnikům při plnění environmentálních právních předpisů. S ohledem na komplexní problémy, kterým musí čelit malé a střední podniky, se v tomto programu pomoci malým a středním podnikům, za účelem dosažení harmonizace s platnými předpisy z oblasti životního prostředí, navrhuje použít akční plán, který bude tvořen několika opatřeními.

Za prvé, zlepšení a zjednodušení právních předpisů a jejich prosazení. Cílem je snížit administrativní zatížení a uvolnit finanční prostředky, aby se malé a střední podniky mohly lépe soustředit na plnění nařízení environmentálních právních předpisů.

Za druhé, systémy environmentálního řízení, které by byly cenově dostupnější a vhodnější pro potřeby malých a středních podniků, aby bylo možné příslušné environmentální požadavky hospodárně integrovat do hlavních obchodních činností.

Za třetí, cílená finanční pomoc pro podporu aktivit veřejných orgánů nebo podnikatelských sítí, s cílem dosáhnout trvale udržitelné výroby.

Kromě uvedených opatření akční plán dále obsahuje ještě další opatření. Komise plánuje tato opatření využít nejen k zabezpečení dodržování právních předpisů pro oblast výroby malých a středních podniků, ale i jako pomoci těmto podnikům při využívání finančních výhod, které sebou přináší lepší environmentální chování, například v oblasti energetických úspor nebo vyšší účinnosti zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE).(EL) Vážená paní předsedající, dovolte mi, abych poděkovala panu komisaři za jeho odpověď. Toto programové prohlášení je z hlediska akčního plánu dobrým znamením. Doufejme, že sebou přinese i konkrétní výsledky. Máme však jednu otázku: jaká zodpovědnost je kladena na veřejné orgány v souvislosti s poskytováním ekologických infrastruktur pro malé a střední podniky, a v jakém rozsahu se s touto oblastí počítá v rámci vašeho plánu?

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, existuje mnoho možných postupů a je v kompetenci jednotlivých členských států, aby tyto postupy vykonávaly. Jedním z příkladů možného postupu je vytvoření místní environmentální komise expertů pro malé a střední podniky, jako odpověď na nedostatek know-how na podnikové úrovni. Jedná se o opatření, které by mohlo získat podporu členských států. Dalším z možných opatření je lepší komunikace a účinnější zacílení informací za účelem minimalizace informačních mezer. Kromě toho existují v různých typech námi navrhovaných právních předpisů samostatná ustanovení pro malé a střední podniky. Jedním z příkladů jsou i nové právní předpisy, které navrhujeme zavést v oblasti reformy systému obchodování s emisními kvótami CO2. V těchto právních předpisech existují i samostatná ustanovení pro malé a střední podniky, která jsou v těchto předpisech definována, aby v určitých případech, ve kterých to připouští členský stát, nemusely být zatěžováni začleňováním do systému obchodování s emisními kvótami.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE-DE).(EL) Vážená paní předsedající, pane komisaři, uvedl jste velmi správně, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství. Jak však víme, malé a střední podniky čelí globální hospodářské soutěži. Tyto malé a střední podniky jsou velmi citlivé na konkurenci ze strany malých a středních podniků z jiných částí světa, které využívají environmentální dumping. Souhlasili byste s návrhem zavedení ekologické daně při dovozu ze zemí, které se snaží profitovat z mezinárodní dohody o ochraně životního prostředí?

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, v tomto případě se jedná o otázku, která se netýká jen malých a středních podniků, ale všech podniků, které musí čelit tomuto typu hospodářské soutěže. Nejedná se přitom jen o environmentální otázky, ale také o otázky, o kterých se zde v poslední době velmi diskutovalo, tj. o otázkách přijatých omezení a celkové zátěže, kterou musí evropská průmyslová odvětví nést v souvislosti se sníženými emisemi skleníkových plynů. V poslední době se o této otázce velmi diskutovalo a v souvislosti s ní zazněly různé názory. Názor Komise k této otázce velmi jasně vyjádřil můj kolega, pan komisař Mandelson.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 32, kterou pokládá Georgios Papastamkos (H-0349/08)

Věc: Mezinárodní jednání o životním prostředí

Jaké jsou důvody nedostatečné efektivity mezinárodních jednání o změně klimatu pro období po skončení platnosti Kjótského protokolu a proč je globální environmentální řízení účinné jen částečně?

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, tato otázka mi poskytuje příležitost k tomu, abych vám předložil přesné informace o tom, v jakém stádiu se nachází tato jednání.

Výsledkem práce odborníků Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC), zprávy z listopadu 2007, stejně jako uznání naléhavé potřeby kolektivního postupu při boji proti změně klimatu ze strany čelných světových představitelů, bylo dosažení dohody na Bali v prosinci minulého roku. Evropská unie sehrála klíčovou roli při dosažení dohody o zahájení jednání o rámci pro řešení problému změny klimatu v období po roce 2012.

Smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se dohodly na časovém plánu plnění dohody přijaté na konferenci na Bali. Tento plán určuje předmět jednání, která se budou věnovat čtyřem klíčovým otázkám: omezení změny klimatu, adaptaci na změnu klimatu, zejména s ohledem na skutečnost, že tato změna už ve větší či menší míře nastala a do roku 2050 bude neodvratná, technologiím a finančním prostředkům, které budou nezbytné pro adaptaci a snížení emisí CO2.

Smluvní strany se zároveň dohodly, že tato jednání by měla být ukončená do konce roku 2009, s ohledem na plánovanou konferenci smluvních stran v Kodani. To nám poskytne dostatek času na ratifikaci budoucí dohody pro oblast změny klimatu, která má být uzavřena do konce roku 2012, kdy skončí doba platnosti prvního Kjótského protokolu.

Dohoda dosažená na Bali v plné míře zohledňuje závěry zprávy IPCC. Zároveň z ní plyne, že bude nezbytně nutné celosvětové snížení emisí skleníkových plynů, s cílem zabránit nebezpečnému zvýšení globální teploty. Na základě zprávy tato teplota nesmí do roku 2050 vrůst o více než 2°C.

Přípravy už byly zahájené. V rámci příprav na konferenci smluvních stran v Poznani byla na tento rok naplánovaná čtyři zasedání, ze kterých už dvě proběhla. Letošní konference smluvních stran bude mimořádně důležitá pro celkové zhodnocení situace. Na základě tohoto hodnocení se budou moci příští rok zahájit řádná jednání.

Proces jednání bude nesmírně složitý, nejen s ohledem na komplexnost otázek, o kterých se bude diskutovat, ale i s ohledem na přísný harmonogram z důvodu naléhavosti těchto otázek. Odborníci všech smluvních stran diskutovali až do minulého pátku v Bonnu o všech bodech programu. I když je pokrok, kterého se podařilo dosáhnout, omezený, i přesto přispěje k úspěšnému výsledku konference smluvních stran v Kodani.

Určitě také víte, že probíhají i diskuse v rámci iniciativy G8 a vyspělých států, kterou zahájily Spojené státy. Evropská unie se aktivně podílí na tomto procesu s cílem vyvíjet pozitivní vliv na jednání o Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu. Zároveň vysílá jasný vzkaz, že vyspělé země půjdou i nadále příkladem. Zavazují se k dalšímu snížení emisí, v souladu s vlastní historickou zodpovědností, a k dodržování zásad společných, ačkoliv rozdílných zodpovědností a výkonností.

Dosažení komplexní a ambiciózní dohody o změně klimatu pro období po roce 2012 je bezpochyby jednou z největších výzev pro globální environmentální řízení. Nezačínáme však od nuly. Měl bych připomenout, že před několika dny označil francouzský ministr životního prostředí konferenci v Kodani za největší příležitost k dosažení dohody o budoucnosti naší planety.

Musíme využít mechanismy, které už máme k dispozici, konkrétně Rámcovou úmluvu OSN a příslušný Kjótský protokol. Na základě Kjótského protokolu se vytvořily aktuální prostředky prosazování, například Mechanismus čistého rozvoje, který tvoří dva flexibilní mechanismy, nebo odborné vědecké poznatky v rámci IPCC.

Opakuji, tato jednání budou složitá, ale s pomocí nezbytné politické vůle a společného pocitu naléhavosti se nám v Kodani určitě podaří dosáhnout dohody. Zdravý rozum nám říká, že v Kodani se musíme dohodnout. Činnost, kterou vykonává Evropská unie, podpora ze strany evropského veřejného mínění, celosvětově rostoucí informovanost, podpora ze strany Evropského parlamentu a vyhlídka na dosažení dohody do konce tohoto roku o balíku opatření, které jsme navrhli s cílem posílit vyjednávací pravomoci Evropské unie – všechny tyto skutečnosti nám v Kodani pomohou k dosažení dohody, která nám umožní účinně bojovat se změnou klimatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE-DE).(EL) Vážená paní předsedající, dovolte mi, abych poděkoval panu komisaři Dimasovi za jeho důkladnou a detailní odpověď.

Budou Spojené státy a Čína spolupracovat? Změna klimatu je příkladem situace, ve které se „základní příčiny nacházejí na jednom místě a jejich dopady na místě druhém“. Z tohoto důvodu vyvstává otázka, jakou pozici zaujme Evropská unie v situaci, když některé země, které se na základě mezinárodní regulační dohody pro období po skončení doby platnosti Kjótského protokolu budou vyznačovat vysokým environmentálním dluhem, nebudou ochotné spolupracovat? Primární náklady jsou evidentní. Sekundárními náklady – nyní narážím na odhady pana Verheugena – by byla tendence evropských podniků přesunout svou výrobu do států s uvolněným rámcem pro ochranu životního prostředí. Souhlasíte s tímto hodnocením situace?

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, hned na úvod bych rád uvedl, že nejen pan Verheugen, ale i já osobně mám silný zájem na tom, aby nedocházelo k žádnému úniku CO2. Důvod je velmi prostý. Jestli totiž podniky zahájí přesun své výroby z Evropské unie do zemí, které nemají zavedeny žádná omezení emisí CO2, potom se nám nepodaří dosáhnout enviromentálního cíle, o který se usiluji.

Problém energeticky náročných podniků je především environmentální, proto bychom neměli vytvářet takový druh konkurenčních problémů, které by tyto podniky přinutily přesouvat svou výrobu. Z tohoto důvodu bychom měli zaměřit veškeré naše úsilí k dosažení mezinárodní dohody, protože právě tato dohoda je naším řešením. Klíčovým bodem této mezinárodní dohody by byla otázka týkající se osudu energeticky náročných podniků.

V případě, že by se nepodařilo dosáhnout této dohody – nedokážu si však představit, že by mezinárodní společenství mohlo přijmout takové iracionální rozhodnutí – v navrhovaných právních předpisech máme všechna ustanovení potřebná k reformě systému obchodování s emisními kvótami CO2, které zajistí, že průmyslová odvětví čelící mezinárodní hospodářské soutěži znovu získají svou konkurenceschopnost. V konečném důsledku tedy – bez toho, abychom se museli uchýlit k opatřením, která by byla v rozporu se zásadami WTO nebo zásadou OSN pro změnu klimatu o společném, i když odlišném úsilí – budeme schopni poskytnout potřebné záruky, aby nedocházelo k žádnému úniku CO2, a nenastane tedy ani uvedená migrace podniků.

Ještě jednou však zdůrazňuji, že naším akčním plánem musí být úsilí o dosažení dohody. Věřím, že společně se Spojenými státy spojíme své síly, zejména pod vedením jejich nové administrativy, která převezme moc v příštím roce, neboť oba kandidáti se plně zavázali k zavedení systému obchodování s emisními kvótami CO2, snížení svých emisí o 80 % do roku 2050 a realizaci rozhodných kroků proti skleníkovému efektu ve spolupráci s Evropskou unií. Věřím, že společně, ve spolupráci s dalšími zeměmi, jako je například Čína, se nám podaří přesvědčit ty, kteří budou mít na tuto otázku odlišný názor. Přesně jak jste uvedl, Čína si plně uvědomuje problémy, které skleníkový efekt způsobuje jejímu vlastnímu obyvatelstvu, a z toho důvodu souhlasila, že vyvine samostatné úsilí, které, i když nebude na stejné úrovni, jako úsilí vyspělých států, se projeví ve snížení tempa růstu emisí skleníkových plynů. Určitě se nám všem koncem roku 2009 v Kodani podaří nalézt dohodu.

Já osobně věřím v dosažení této dohody, a také věřím, že všichni společně (Evropský parlament doposud sehrával v této otázce nesmírně důležitou roli) dokážeme s vaší neutichající podporou této dohody dosáhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . Otázka č. 34 byla stažena a otázky č. 33, 35 až 44 budou zodpovězeny písemně.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL) .(EL) Vážená paní předsedající, jestli se nepletu, každému členovi Komise poskytujeme dvacetiminutový prostor na příspěvek. Změřil jsem dobu trvání jednotlivých příspěvků a zjistil jsem, že pan Dimas, společně se svými kolegy, nevyužil ani polovinu přiděleného času. Z toho důvodu žádám, aby byla otázka č. 33 zodpovězena v souladu s postupem, na kterém jsme se dohodli. Předpokládám, že pan komisař nebude mít vůči této žádosti žádných námitek.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . My zde také sledujeme čas, pan komisař začal v 18.32 hod. Obávám se tedy, že uvedených 20 minut již uplynulo, a tento postup je proto férový vůči kolegům, kteří položili otázky panu komisaři Barrotovi. Lituji, ale taková je prostě naše pozice. Vždy se jedná o snahu najít správnou rovnováhu, a přesně podle toho dnes musíme postupovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 45, kterou pokládá Armando França (H-0344/08)

Věc: Frontex

Řízení vnějších hranic Evropské unie a operační spolupráce mezi členskými státy v rámci Frontexu je klíčovým předpokladem pro bezpečnost Evropské unie, který může dokonce zabránit vzniku různých situací.

Tato agentura musí být akceschopná a musí dosahovat konkrétních výsledků.

Jaké jsou plánované pilotní projekty a vzdělávací činnosti v roce 2008?

Pokud se jedná o RABIT, požádal některý z členských států nasazení těchto rychlých pohraničních zásahových týmů? Mají týmy RABIT své vlastní vybavení pro výkon sledování a kontroly hranic?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Vážená paní předsedající, chtěl bych odpovědět na otázku pana França. Pracovní program agentury Frontex v roce 2008 zahrnuje několik pilotních projektů a vzdělávacích činností v oblasti operační spolupráce a výzkumu. Vzhledem k tomu, že tato otázka o kontrole vnějších hranic souvisí s pravomocemi Frontexu, Komise dostala od této agentury podrobnou odpověď, která je přiložená.

Pokud se jedná o odbornou přípravu, Frontex si pro rok 2008 stanovil tři cíle. Za prvé, vykonávat společný program v rámci celé Evropské unie. Za druhé, poskytovat specifickou odbornou přípravu v souladu s operačními požadavky. A za třetí, vytvořit evropskou síť pro výcvik hraniční stráže.

V roce 2008 plánuje Frontex realizovat přibližně 13 pilotních projektů na vnějších hranicích: čtyři projekty pro pozemní hranice, tři pro námořní hranice, tři pro vzdušné hranice a tři pilotní projekty v rámci návratových operací. Tyto projekty nám umožní vyzkoušet pracovní metody používané v průběhu společných operací, a dále ověřit vztahy s třetími zeměmi pro oblast návratových operací a zajištění cestovních dokladů.

Pane Franço, pokud jde o RABIT – pohraniční jednotky rychlé reakce – do dnešního dne ještě zatím žádný stát nepožádal o nasazení rychlého pohraničního zásahového týmu.

Komise ve svém sdělení z 13. února zdůraznila, že nasazení rychlého pohraničního zásahového týmu může být doprovázeno technickou pomocí v souladu s článkem 8 nařízení o agentuře Frontex. Komise následně agentuře doporučila, aby zabezpečila větší vykonatelnost tohoto nařízení zakoupením, případně pronájmem svého vlastního vybavení a využitím vybavení uvedeného v centrálním registru dostupného technického vybavení.

Na závěr bych rád uvedl, že v současnosti máme v agentuře Frontex nástroj, který, jak se zdá, funguje. Podle potřeby se budeme i nadále věnovat zlepšování Frontexu a jeho operací.

 
  
MPphoto
 
 

  Armando França (PSE).(PT) Chtěl bych poděkovat panu komisaři Barrotovi nejen za jeho odpověď, ale i za podrobné informace.

Chtěl byl pana komisaře požádat, aby mi podrobněji vysvětlil dva body. Spolupráce s třetími zeměmi je samozřejmě velmi důležitá a má i z našeho pohledu prvořadý význam. Vím, že rozvojové pilotní projekty s třetími zeměmi se nacházejí na programu jednání Komise. Zaujímalo by nás, pokud jde o Severní Ameriku, jestli pilotní projekty tohoto typu, o kterých hovořil pan komisař, zahrnují i některé země tohoto kontinentu. Kromě toho bych také ocenil, kdyby nám pan komisař blíže vysvětlil, v jakém stádiu vývoje se nachází Evropský systém ostrahy hranic - EUROSUR, o kterém bylo řečeno, že je důležitým a nezbytným doplňkem Frontexu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Vážený pane Franço, k tomu, aby mohla agentura Frontex poskytovat technickou pomoc ve třetí zemi, bude pro tento účel nezbytné přizpůsobit příslušné nařízení. V současnosti pro to neexistuje žádná právní opora. Podle mého názoru je však tento návrh opodstatněný, vzhledem k tomu, že budeme dostávat žádosti od třetích zemí, se kterými spolupracujeme. Zmínil jste některé země ze Středozemí. Podle mého názoru bude Frontex požádaný, aby poskytl všechnu možnou technickou pomoc. Zatím jsme však ještě do tohoto bodu nedospěli.

Pokud se jedná o druhou část vaší otázky, která se týkala hraniční kontroly, jak sám určitě víte, v této oblasti máme Schengenský informační systém (SIS), který se v současnosti nachází ve fázi vývoje. Doufáme, že tento systém bude schopný provozu do podzimu 2009. Kromě toho se budeme i nadále věnovat všem dalším opatřením, která by mohla přispět k lepší hraniční kontrole.

 
  
MPphoto
 
 

  Wiesław Stefan Kuc (UEN).(PL) Vzhledem k tomu, že se Frontex nachází v Polsku, a já jsem Polák, můj postoj k této agentuře je trochu osobní. V současnosti koluje o Frontexu mnoho nespolehlivých názorů, které tvrdí, že tato agentura někdy funguje a někdy zase nefunguje. Zároveň bych rád dodal, že se jedná o agenturu s největším rozpočtem. Mohl byste nám v krátkosti říci, jestli Frontex funguje a naplňuje očekávání, nebo jestli je v souvislosti s jeho způsobem fungování ještě nezbytné vylepšit velké množství věcí?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Domnívám se, že bychom mohli říci, že počáteční fázi činnosti Frontexu můžeme hodnotit jako uspokojivou, ačkoliv připouštím, že pokud se jedná o vybavení potřebné pro operace, které koordinuje, je tato agentura závislá na členských státech.

Je pravda, že často jde o vybavení, které je velmi drahé, a které si tato agentura, vzhledem ke svému omezenému rozpočtu, nemůže dovolit. Nákup jediné helikoptéry by se rovnal celoročnímu operačnímu rozpočtu Frontexu, tj. částce 40 až 50 milionů EUR. Z toho důvodu podepsala agentura Frontex s většinou členských států technické dohody o využití vybavení, které jí bude zpřístupněné.

Komise ve své hodnotící zprávě doporučila, aby si Frontex zakoupil, případně pronajal, své vlastní vybavení, anebo aspoň některé malé časti tohoto vybavení.

To je vše, co se dá k tomuto tématu v současnosti říci. Děkuji vám, že jste všem přítomným připomněl, že sídlo Frontexu je ve Varšavě, a že v něm pracují vysoce motivovaní lidé. Chtěl bych Vám poděkovat za spolupráci s agenturou Frontex. Domnívám se, že současné aktivity Frontexu nám na základě uskutečněných hodnocení umožní identifikovat funkční zlepšení, která bychom mohli v budoucnosti využít.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . Vzhledem k tomu, že autor otázky č. 46 není přítomen, bude tato otázka vynechaná.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 47, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0369/08)

Věc: Opatření k boji proti terorismu a základní právo na soukromí

Existují určité obavy, že některé politiky Evropské unie k boji proti terorismu, zejména politiky související s uchováváním údajů, nejsou dostatečně harmonizované se základním právem občanů Evropské unie na soukromí. Mohla by nám Komise blíže vysvětlit, jakým způsobem plánuje dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi dodržováním základních svobod a opatřeními k boji proti terorismu?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Vážená paní předsedající, je samozřejmé, že každé opatření přijaté Evropskou unií a členskými státy k boji proti terorismu musí respektovat základní práva. Nástroje, nebo politiky pro boj s terorismem, které nezohledňují základní práva, často nahrávají samotným teroristům.

Směrnice o uchovávání údajů vyžaduje od členských států, aby donutily poskytovatele elektronických komunikačních služeb nebo veřejných komunikačních sítí, aby  po dobu minimálně šesti měsíců a maximálně dvou let, uchovávaly údaje o výměně komunikace. Tato směrnice poskytuje důležité záruky pro případné zneužívání údajů. Ve směrnici se uvádí, že uchovávání obsahu komunikace je mimo oblast působnosti této směrnice. Ve směrnici se dále uvádí, že přístup k uchovávaným údajům musí být definovaný v rámci vnitrostátní právní úpravy každého členského státu, a dále, že tato ustanovení musí být v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a musí samozřejmě respektovat zásady proporcionality a nezbytnosti.

To znamená, že údaje uchovávané na základě ustanovení této směrnice nemohou být použity orgány členského státu k zasahování do soukromého života lidí, až na výjimky, kde je to opodstatněné za účelem odhalení a stíhání závažných trestných činů. Ve směrnici se uvádí, že uchovávané údaje mohou být zpřístupněné jen příslušným vnitrostátním orgánům. To znamená, že tyto údaje nemohou být využívány podniky, nebo soukromými osobami. Ještě jednou zdůrazňuji skutečnost, že přístup k uchovávaným údajům je omezený a znamená, že tyto údaje nesmí být použity pro potřeby veřejného sledování.

Kromě toho se na údaje uchovávané podle této směrnice vztahuje i směrnice 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a dále směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací, která se týká zpracovávání osobních údajů a ochrany soukromí v odvětví elektronických komunikací.

Závěrem bych rád uvedl, že směrnice o uchovávání údajů je nesmírně důležitá pro dosažení účinnosti policejní práce a pro monitorování, odhalování a vyšetřování teroristů. Zároveň však zaručuje respektování soukromého života a ochranu osobních údajů. Komise se bude starat o to, aby členské státy vykonávaly a prosazovaly tuto směrnici v souladu se základními právy.

 
  
MPphoto
 
 

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Chtěl bych poděkovat panu komisaři za jeho odpověď. Pan komisař už zřejmě ví, že britský stínový ministr vnitra a bývalý ministr pro evropské záležitosti, pan David Davis, minulý týden rezignoval na funkci poslance Dolní sněmovny. Jako důvod svého odstoupení uvedl zasahování státu do soukromí jednotlivců. Ať již byly důvody jeho odstoupení jakékoliv, sdílím společně s ním jeho obavy. Členské státy, nebo Evropská unie, by nikdy nepředložily před své vnitrostátní parlamenty, případně Evropský parlament, všechny extrémní věci, které mají v úmyslu vykonávat, shrnuté do podoby jediného opatření. Proto se to realizuje postupně. Chci, aby byli všichni teroristé potrestaní.

Vyrůstal jsem v zemi, kterou 30 let pustošili teroristé. I navzdory tomu jsme však měli právní stát, který chránil soukromí svých občanů. Pane komisaři, rád bych od Vás slyšel, jaké aktivní kroky podnikáte, abyste zabezpečil ochranu práv jednotlivců v oblasti jejich soukromí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Vážená paní předsedající, v této souvislosti musím říci, že jen 15 členských států poskytlo Komisi informace o svých nástrojích pro provádění směrnice o uchovávání údajů. Vůči všem dalším členským státům, které Komisi informace o těchto opatřeních neposkytly do konce listopadu 2007, zahájila Komise řízení ve věci porušení právních předpisů.

Pokud jde o odpověď na Vaši otázku, Komise vytvořila expertní skupinu, jejímž úkolem je pomoci Komisi při analýze účinnosti směrnice a dosažení rovnováhy, kterou žádáte. Komise v září 2010 plánuje předložit zprávu o revizi přínosu této směrnice při vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů. V rámci této zprávy přezkoumá Komise všechna zjištění, která jí budou doručená jednotlivými členskými státy, případně pracovní skupinou, vytvořenou na základě této směrnice.

Potřebujeme se ubezpečit, že vše bude probíhat v souladu se směrnicí o uchovávání údajů a směrnicí o ochraně údajů. Domnívám se, že kdyby i došlo k ojedinělému porušení předpisů o ochraně údajů, budeme schopni z tohoto případu okamžitě vyvodit důsledky.

Věřím, že jsme se skutečně pokusili požadavky boje proti terorismu harmonizovat s ochranou základních lidských práv. V každém případě, pane Mitchelli, k ní budu nyní přistupovat velmi důkladně.

 
  
MPphoto
 
 

  Armando França (PSE).(PT) Víme, že v této oblasti hrozí riziko potenciálního konfliktu mezi základními právy, dodržováním základních lidských práv a bezpečností. Zároveň je však v této oblasti, podle mého názoru, velmi nezbytná spolupráce.

Chtěl bych se pana komisaře zeptat, jaká úroveň spolupráce existuje mezi vnitrostátními orgány pro ochranu údajů při provádění směrnice v oblasti uchovávání údajů. V každém členském státu existují pro tuto oblast specializované vnitrostátní orgány, a podle mého názoru je úkolem Komise, aby nastartovala a následně podporovala spolupráci mezi těmito orgány.

Jaké informace nám v této věci může poskytnout pan komisař?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Vážená paní předsedající! Máte pravdu, že musíme zabezpečit dodržování ochrany údajů. Úkol monitorovat všechny skutečnosti, které s touto oblastí souvisí, má společně s námi i Evropský kontrolor ochrany údajů. Pravdou je i to, že musíme spolupracovat. K tomuto účelu máme vytvořenou pracovní skupinu podle článku 29, která integruje orgány jednotlivých členských států a pracuje na dalším zlepšování dodržování ochrany údajů, na kterou mě upozornil pan Mitchell.

Myslím si, že tato spolupráce se úspěšně rozvíjí. Uvedenou pracovní skupinu jsme nazvali „pracovní skupinou článku 29“, protože v článku 29 směrnice 95/46/ES se uvádí, že nezávislé orgány na ochranu údajů z každého členského státu se musí spolu setkávat. Myslím si, že se jedná o kvalitní nástroj, který bychom měli využívat. To je vše, co k této věci mohu sdělit.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 48, kterou pokládá Claude Moraes (H-0380/08)

Věc: Evropský zatykač

Evropský zatykač se v současnosti ve velké míře využívá k zatýkání a vydávání podezřelých živlů v celé Evropské unii a sehrává klíčovou roli v boji proti terorismu a v úsilí, aby byli podezřelé osoby, obviněné ze spáchání závažných trestných činů, postavené před soud. Tento zatykač však, aspoň v jeho počátečních fázích, obklopoval určitý stupeň právní nejistoty. Dřívější zpráva britské Sněmovny lordů upozorňovala, že pokud se nepodaří tuto právní nejistotu vyřešit, nemusí být evropský zatykač v jednotlivých členských státech úplně účinný.

Mohla by nám Komise blíže vysvětlit svůj názor na to, jak se podařilo tyto počáteční problémy odstranit a jak v současnosti funguje evropský zatykač? Které otázky (jestliže takové otázky vůbec ještě existují) Komise v současnosti považuje za problematické a jakým způsobem je plánuje vyřešit?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Chtěl bych panu Moraesovi poděkovat, že upozornil na tuto důležitou otázku. Evropský zatykač přinesl významné výsledky. Nejdůležitější změna se odehrála ve vzájemném uznávání soudních rozhodnutí. Zároveň se zrušil princip oboustranné trestnosti pro 32 závažných trestných činů. Výsledkem toho je mnohem kratší trvání soudních jednání.

V porovnání se zdlouhavým procesem extradice, který většinou trvá více než jeden rok, je průměrná délka vydávacího řízení na základě evropského zatykače jen 43 dní. Ve skutečnosti tento celý proces řídí soudy.

Využívání tohoto nového postupu je mezi členskými státy značně rozšířené. V roce 2006 bylo vydaných 6 752 evropských zatykačů. Na základě evropského zatykače bylo zatčeno 2 042 osob a 1 892 osob bylo reálně vydáno. Více než pětina všech vydaných osob byla státními příslušníky vykonávajícího členského státu.

Pokud si uvědomíme, že v roce 2006 jsme měli prakticky stejný počet zatykačů, jako byl počet postupů vydávání za období posledních 10 let, potom je jasné, že evropský zatykač je úspěšným opatřením. Počáteční ústavní problémy v některých členských státech se podařilo překonat.

V každém případě však musíme přiznat, pane Moraesi, že v souvislosti s vydáváním státních příslušníků můžeme být příležitostně ještě stále svědky používání starých postupů extradice, což je dokladem nedostatku důvěry ze strany některých členských států a též znamením odlišnosti systémů trestního soudnictví. Předpokládáme však, že se tento problém postupně vytratí, a že se podaří dosáhnout optimálního fungování tohoto systému.

Komise předložila v letech 2005 a 2007 zprávy o fungování evropského zatykače založené na analýze provádění rámcového rozhodnutí do právních předpisů členských států. Tyto zprávy odhalily, že v členských státech proběhly jisté úpravy.

V současnosti se pracuje na sérii posudků, ve kterých Komise zastává roli pozorovatele. Příprava těchto posudků bude ukončená začátkem roku 2009. Právě v této době, v návaznosti na výsledky těchto posudků, plánuje Komise představit novou zprávu o rozdílných postupech, nedostatcích a problémech, které byly přezkoumané na úrovni Evropské unie s cílem zlepšit fungování evropského zatykače, i když podle mého názoru evropský zatykač představuje jedno z nejúspěšnějších opatření, pokud jde o zásadu vzájemného uznávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Claude Moraes (PSE). - Pan komisař má zcela pravdu, když říká, že evropský zatykač je typem opatření, které občané Evropské unie očekávají od ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra. Je skutečně rozumné opustit zdlouhavé postupy extradice.

Chtěl bych však pana komisaře požádat, aby projevil osobní zájem a osobně se angažoval v problematice související se způsobem provedení rámcového rozhodnutí některými členskými státy. (Komise tento postup kritizovala už v minulosti.) Chtěl bych pana komisaře požádat, aby se v této věci osobně angažoval, i vzhledem k faktu, že některé členské státy i nadále praktikují staré postupy, v důsledku čehož není evropský zatykač tak účinný, jak by mohl být.

V minulosti jsme mohli být svědky některých velmi důležitých úspěchů. Tyto úspěchy však byly zastíněny nedostatkem kvalitního provedení a kvalitního uplatňování této, v budoucnosti potenciálně velmi důležité, směrnice v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Vážený pane Moraesi, především bych Vám chtěl připomenout, že na základě aktuálně platných smluv nemá Komise žádnou pravomoc zahájit řízení pro porušení předpisů vůči členskému státu v případě, že v průběhu monitorovacích a revizních postupů dojde k odhalení nesprávného použití rámcového rozhodnutí. I přes to vás však mohu ubezpečit, že budu uplatňování evropského zatykače velmi pozorně sledovat. Justiční fórum, ze kterého plánujeme učinit pravidelnou událost, nám poskytne příležitost podpořit soudní úředníky všech členských států v tom, aby pracovali společně. Tuto příležitost zároveň využijeme i k propagaci správného používání evropského zatykače. Chtěl bych Vám poděkovat za tuto otázku a ještě jednou Vás ujistit, že učiníme vše, co bude v našich silách. Ještě bych chtěl dodat, že posilnění Eurojustu nám poskytne možnost, jak lépe využívat evropský zatykač.

 
  
MPphoto
 
 

  Armando França (PSE).(PT) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, sedmnáct let svého života jsem působil jako právník na soudech, a z toho důvodu velmi dobře znám situaci v oblasti evropské justice, kterou ve všeobecnosti charakterizuje pomalost, nesmírná pomalost. Tento problém musíme všichni společně překonat.

Evropský zatykač má velký význam – ve skutečnosti má doslova nejvyšší význam. Proto je nesmírně důležité, aby členské státy tento význam pochopily a začaly ho využívat.

Víme, že Komise nemá žádné pravomoci k uvalení sankcí, může však v tomto směru vyvíjet stimulující a povzbuzující úsilí, a proto zcela souhlasím se slovy svého kolegy. Je tu však ještě jeden aspekt, který je velmi důležitý, a který je pravděpodobně ve vašich rukou, pane komisaři. Tímto aspektem je posilnění spolupráce mezi policií a justičními orgány. Podpora spolupráce mezi policií a justicí v členských státech, ale i mezi Komisí a evropskými institucemi, je velmi důležitá.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Máte úplnou pravdu, evropský zatykač musí být úspěšný, protože symbolizuje skutečné přijetí systému vzájemného uznávání. To znamená, že v tomto bodě se začíná skutečná spolupráce mezi jednotlivými justičními orgány, která probíhá v atmosféře důvěry. Právě proto musí tuto novou justici, kterou si přejete mít mnohem rychlejší a použitelnější, charakterizovat správné používání evropského zatykače, které má významně urychlené a zjednodušené postupy.

To je vše, co k této věci mohu uvést. I nadále budeme pozorně sledovat používání evropského zatykače, který je podle mého názoru jedním z nejlepších nástrojů, které máme v současnosti zavedené v oblasti justiční spolupráce. Tuto spolupráci je však samozřejmě nezbytné i nadále zdokonalovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . Tímto končí doba vyhrazená pro otázky.

(Zasedání bylo přerušeno v 19:20 a pokračovalo ve 21:00)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
místopředseda

 
  

(1)Úř. věst. EU L 90, 8. 4. 2003, s. 48.
(2)Úř. věst. ES L 175, 3. 7. 1997, s. 27.

Právní upozornění - Ochrana soukromí