Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 18. června 2008 - Štrasburk

7. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

– Schválení nových pravomocí místopředsedy Evropské komise Jacquesa Barrota (B6-0306/2008)

  Urszula Gacek (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, v dnešním hlasování jsem podpořila kandidaturu komisaře Barrota. Tento komisař zaujal jasný postoj v jednáních se Spojenými státy o otázce bezvízové turistiky občanů všech zemí Evropské unie. Komisařův návrh na řešení problémů uprchlíků v duchu solidarity a především na poskytování pomoci zemím jako Polsko, které zodpovídá za zabezpečení vnějších hranic schengenského prostoru, mne navíc přesvědčil, že komisař Barrot má plné pochopení pro problémy spadající pod pravomoc Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost.

– Zpráva: Manfred Weber (A6-0339/2008)

  Jean-Luc Bennahmias, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, nejprve bych se chtěl omluvit za svou nepřítomnost během rozhodujícího hlasování. Jelikož měl vlak z Paříže do Štrasburku hodinu a čtvrt trvající zpoždění, já a několik mých kolegů jsme nemohli o této směrnici a o usnesení hlasovat. Stejně jako má politická skupina, bych byl rozhodně hlasoval proti usnesení i směrnici.

Rád bych zde nyní vyjádřil své obrovské znechucení. Důstojnost tohoto Parlamentu a celé Evropské unie se neslučuje s internačními zařízeními, do nichž umísťujeme desítky, stovky nebo dokonce tisíce našich spoluobčanů, kteří jsou přistěhovalci nebo pocházejí z přistěhovaleckého prostředí. Tohle vše zavání sebeobranou ze strany Evropské unie, což já i má skupina považujeme za nepřijatelné.

Samozřejmě, že je dnes třeba činit opatření pro kontrolu přílivu přistěhovalců, avšak obranné kroky, o nichž se právě hlasuje, nejsou správnou odpovědí na ekonomické přistěhovalectví či na přistěhovalectví způsobené klimatickými změnami, které zanedlouho nastanou. Kdyby Evropská unie, Evropský parlament, Komise a Rada poskytovaly rozvojovou pomoc, jež je tak nezbytná, pak by možná měly právo takto reagovat, ale tak daleko ještě nejsme. Ve skutečnosti jsme na 0,38% rozpočtu místo 0,42% poté, co jsme počítali s 0,7%.

Dovolte mi říci se vší vážností toto: Stydím se za náš Parlament a stydím se za Evropskou unii, kterou se snažíme budovat, a která by měla být unií otevřenou a vlídnou a schopnou přivítat ve svých řadách všechny občany světa.

  Sylvia-Yvonne Kaufmann, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, kompromis dojednaný zpravodajem Evropského parlamentu panem Weberem a ministry vnitra o směrnici o vracení přistěhovalců je špatným kompromisem, který zpochybňuje důvěryhodnost Evropské unie v oblasti lidských práv. Moje skupina proto tuto směrnici rozhodně odmítá.

Jako spolutvůrce právních předpisů má Parlament právní a morální povinnost docílit pravidel, které jsou přijatelné a především slučitelné s lidskou důstojností. Měl tuto povinnost vykonávat důsledně a za taková pravidla prosazovat. Místo toho parlamentní většina Radě umožnila zavést její vlastní pravidla, a to zkrátka proto, aby mohla směrnice projít v první čtení. Přestože by směrnice mohla zlepšit právní postavení v některých jednotlivých členských státech, patrně proto, že státní právo nestanoví horní hranici doby zadržení, rozhodující je celkový kontext.

Směrnice legitimizuje až 18měsíční zadržení lidí, jejichž jediným ‘zločinem’ je, že v Evropě hledali lepší život pro sebe a své rodiny. Stávající praxe při vyhoštění v členských státech podle našeho názoru neospravedlňuje ani neomlouvá to, že se se strádajícími zachází jako s nynějšími či potenciálními zločinci. Místo toho, aby i na evropské úrovni dávaly své požehnání stávající praxi, která porušuje lidská práva ‘nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí’, měly by členské státy hledat trvalé řešení problému přistěhovalectví.

Pro naši skupinu to znamená především konečně ustavit legitimní společnou přistěhovaleckou politiku, která chrání lidská práva přistěhovalců a dává perspektivu lidem ve velké nouzi, kteří do Evropy přicházejí a často při tom riskují vlastní život.

Evropský parlament v tomto případě promeškal příležitost jednat podle svých povinností a rozhodně se postavit proti Radě.

  Kinga Gál (PPE-DE). - (HU) Také já bych ráda vysvětlila své hlasování o Weberově zprávě. Jako členka tohoto Parlamentu se domnívám, že je důležité schválit tuto zprávu, která představuje první krok ke společné přistěhovalecké.politice Evropské unie. Jako právnička specializovaná na lidská práva a práva menšin se zároveň domnívám, že mé hlasování pro zprávu je oprávněné.Weberova zpráva je výsledkem obtížného jednání o kompromisu, v jehož průběhu se Parlamentu podařilo zajistit, že byla do textu začleněna celá řada stanovisek podporujících humanitární pomoc a lidská práva. V oblastech, v nichž neexistuje žádná regulace, to představuje pokrok. V oblastech,  v nichž již panuje značná regulace, to nemůže vyšší standardy zrušit. Jako tomu bývá u všech kompromisů, jsou i v tomto textu určité nedostatky. Chápu proto výhrady vyjádřené náboženskými organizacemi i světskými osobami a souhlasím s nimi, že nemůžeme dovolit, aby byl vznešený jazyk právních předpisů využíván k obcházení norem v oblasti humanitární pomoci či lidských práv. Nemůžeme dopustit, aby byl tento text zdrojem nových tragedií či rozdělování rodin, v životech přistěhovalců, kteří k nám přicházejí hledat humánnější život, bylo již dost utrpení. Děkuji.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro Weberovu zprávu, ale musím vám říci, že to bylo s určitými výhradami. Lidé patřící k umírněné a krajní levici ostře vystoupili proti této směrnici. Vylíčili to tak, jako by lidská práva ilegálních přistěhovalců byla směrnicí flagrantně popřena, zatímco ve skutečnosti je tomu naopak. Evropská směrnice bude například v první řadě prosazovat legalizaci pobytu ilegálních přistěhovalců jako přijatelnou politickou alternativu. Členské státy budou rovněž povinny poskytovat bezplatnou právní pomoc ilegálním přistěhovalcům, kteří o ni požádají.

Je nepřijatelné umožnit lidem, aby získat práva na základě jejich ilegálního.postavení. Mnohé prvky směrnice mimoto jsou zcela nezávazné. Z tohoto důvodu směrnice některým členským státům umožňuje zadržovat ilegální přistěhovalce delší dobu za účelem jejich vyhoštění. Dalším pozitivním ustanovením je pětiletý zákaz opětovného vstupu po vyhoštění, jehož  cílem je zabránit ilegálním přistěhovalcům, aby přicházeli do ostatních států Evropy. Problém přistěhovalectví vyžaduje mnohem více radikálnějších opatření, než jsou ta podpořená v této zprávě, ale je to krok správným směrem.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Pane předsedající, dovolte nám se na chvíli podívat na čísla. Asi za 100 let vroste světová populace přibližně sedminásobně, z 1miliardy na 7 miliard lidí. Tato populační exploze nemůže pokračovat bez následků pro prosperující evropský kontinent, který se také musí potýkat s obrovských demografickým deficitem. Problémy spojené s přistěhovalectvím, které dnes máme, jsou samozřejmě velmi vážné, ale jsou ještě stále zvládnutelné v porovnání s tím, co nás postihne v příštích desetiletích. Když se na to díváme z tohoto hlediska, opatření stanovená v této očekávané směrnici o vracení přistěhovalců jsou ve skutečnosti neúčinná a rozhodně nedostačující. Bude třeba udělat daleko víc než jen tato polovičatá opatření, která představují dva kroky dopředu a jeden dozadu, abychom zastavili tento příliv ilegálních přistěhovalců. Nicméně, jelikož malý náznak politiky vracení ilegálních přistěhovalců je lepší než nic, hlasoval jsem pro Weberovu zprávu, ačkoli bez nadšení.

  Romano Maria La Russa (UEN). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasováním pro Weberovu zprávu jsme dnes možná učinili rozhodující krok k vytvoření širokého rámce opatření proti ilegálnímu přistěhovalectví: opatření, která budou odpovídat bezpečnostním požadavkům značného počtu evropských občanů, z nichž jsou mnozí obětmi trestné činnosti spáchané státními příslušníky třetích zemí.

S potěšením zjišťuji a pozoruji, že Evropský parlament, garant univerzálních práv a svobod, konečně vystoupil ve prospěch společné politiky snažící se vyhovět požadavkům členských států v boji proti ilegálnímu přistěhovalectví. Dali jsme jasně najevo, že cílem není jen odhalit ty, kteří zde pobývají nelegálně, ale také zavést jasné, transparentní a rychlé řízení o navrácení ilegálních přistěhovalců. Není to proto jen záležitost kontroly tohoto jevu, jak by řekli někteří, například prostřednictvím zákazu opětovného vstupu …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE). - (ES) Hlasoval jsem pro několik pozměňovacích návrhů, pro čtyři, abych byl přesný, jejichž záměrem bylo tuto směrnici vylepšit. Přesto jsem hlasoval i pro konečnou podobu směrnice, třebaže tyto pozměňovací návrhy nebyly schváleny.

Pevně věřím, že tato směrnice v mnoha zemích Evropské unie podstatně zlepšuje práva nelegálně pobývajících přistěhovalců. To je něco, co nelze popřít: stačí jen porovnat zákony, které v současné době v celé Unii existují.

Evidentně to není směrnice, kterou by někteří z nás bývali vytvořili, kdyby byli měli tu možnost, kdyby bylo každému z nás umožněno ji samostatně připravit. Nicméně při postupu spolurozhodování musí existovat rovnováha mezi legitimitou Evropského parlamentu a legitimitou všech národních parlamentů a vlád.

Jsou to národní parlamenty, které nyní nesou velikou odpovědnost při provádění této směrnice, stejně jako musejí Evropská komise a Soudní dvůr její provádění sledovat. Od nynějška jsou omezení práv v členských státech předmětem evropského práva; národní rozhodnutí již v této oblasti neexistují.

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, s potěšením zjišťuji, že jsem stále mnoha kolegy obdivován a chtěl bych jim samozřejmě poděkovat za to, že počkali, aby vyslechli důvody, proč jsem hlasoval pro Weberovu zprávu.

Pane předsedající, domnívám se, že čelíme něčemu, co se podobá vpádu barbarů do říše římské před více než 2000 lety. Tehdy byla říše římská napadena ozbrojeným vojskem a Římané se chopili zbraní, aby se bránili, za tragických okolností však, jak všichni víme, podlehli.

Nyní, když je Evropa cílem obyvatel všech ostatních zemí světa, kteří k tomu mají dobrý důvod, jelikož jsou hladoví, stejně jako byli barbaři a chtěli se přiživit u fontán Říma, má Evropa právo se bránit a zajistit, že ti, kteří chtějí vpadnout na naše území, musejí být dopraveni zpět na hranice.

  Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Pane předsedající, v Evropě žije 10 milionů ilegálních přistěhovalců. Boeing pojme 300 cestujících. Potřebovali bychom tedy naplnit více než 30 000 Boeingů, abychom vyhověli ustanovením směrnice o vracení ilegálních přistěhovalců. To znamená, že by za tři roky muselo z každého z 27 evropských hlavních měst vzlétnout více než 1000 Boeingů.

Z hlediska čísel by to byl zjevně šílený a neuskutečnitelný návrh. Přesto je tu ještě něco šílenějšího. Jelikož přistěhovalectví ve skutečnosti není ničím jiným než sociálním důsledkem ekonomické globalizace, při níž světový kapitalismus nutí pracující spolu soutěžit, to, co děláme je, že vytváříme směrnici, abychom se vypořádali s důsledkem problému. Nevím, jestli se jedná o pokrytectví nebo o něčí představu vtipu, ale v každém případě je to krátkozraké Kočovníci planety zůstávají v pohybu, protože chtějí jíst a pít, postarat se o sebe a vzdělávat se. Jídlo a jeho nedostatek, voda a její distribuce, pandemie a způsob, kterým se šíří, jsou nyní součástí toho, co mají národy světa společné. Čím dříve budeme společně jednat, pustíme se do našich společných problémů a politicky je vyřešíme, tím dříve budeme moci...

(Předsedající řečníka přerušil)

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, vystěhovalci vedou dezinformační kampaň proti této směrnici o vracení ilegálních přistěhovalců, kterou nazývají ‘směrnicí hanby’. Nejedná se o nic jiného než o dobře naplánované politické divadlo mezi levicí a pravicí. Levice protestuje, aby získala další práva pro přistěhovalce a když je dostane, předstírá, že celý postup je přísný a tvrdý.

Dokument v pozměněné podobě ve skutečnosti chrání práva přistěhovalců, které je možno vrátit zpět, a jejich pokračující pobyt v Evropě mnohem více než zajišťuje jejich vrácení do vlasti. Držení lidí v internačních střediscích je velmi okrajové opatření používané až jako poslední řešení a 18měsíční doba zadržení je absolutní horní hranice určená pouze pro výjimečné případy. Ty státy, které mají nižší zákonné hranice, si je ponechají. Lhůta pro dobrovolné vrácení chrání zúčastněné před tím, aby jim byl zakázán vstup na území Evropské unie, a členské státy jsou vyzývány, aby to i pod tou nejmenší záminkou legalizovaly. Jinak řečeno, Francie, která má nejmírnější právní předpisy v celé Evropě, nebude nucena je změnit, natož zaujmout tvrdší linii. Pan Sarkozy možná chce, aby si lidé mysleli opak, a přetvařování levice mu v tom napomáhá. Jedině díky některým pozitivním stránkám tohoto dokumentu...

(Předsedající řečníka přerušil)

  Daniel Hannan (NI). - Pane předsedající, dnešní ráno mělo úžasnou symboliku. Řečníci jeden po druhém vstávali a říkali, že budou respektovat irský lid. Bezprostředně poté jsme v hlasování prosadili tuhle zprávu, který je prvním krokem k vytvoření společné azylové a přistěhovalecké politiky, jež by bývala tvořila značnou část Lisabonské smlouvy.

Kdybychom respektování hlasování irského lidu mysleli vážně, místo pokračování v tomto tajném provádění ustanovení tohoto textu bychom začali měnit ty části, jež byly přijaty v očekávání kladného výsledku hlasování, včetně těch týkajících se Evropského útvaru pro vnější činnost a Listiny základních práv.

Paní Wallströmová dnes ráno řekla, že je důležité zjistit, proč lidé řekli ne. Proti čemu hlasovali?, zeptala se. Dovolte mi, abych jí s tím pomohl: Tvrdím, že hlasovali proti Lisabonské smlouvě. Prozradil to hlasovací lístek, v němž byli tázáni, jestli chtějí schválit Lisabonskou smlouvu.

Pan Cohn-Bendit řekl, že by bylo naprosto nesprávné, aby milion lidí rozhodl o osudu půl miliardy Evropanů. S tím rád souhlasím. Dejte i těm pěti stům milionům jejich referenda. Pactio Olisipiensis censenda est!

(Potlesk)

– Zpráva: Eluned Morgan (A6-0191/2008)

  Richard Seeber (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, odmítl jsem tuto zprávu, neboť se ve třech důležitých bodech neplní cíl. Za prvé, nebylo možné zajistit přijetí pozměňovacích návrhů 170 a 171, které byly zvláště důležité z hlediska regionálních sítí a bývaly by vedly k výjimkám obhajitelným na základě velikosti.

Za druhé, třetí cesta rovněž nebyla přijata. V energetickém sektoru je při plánování důležitá schopnost předvídat, avšak Komise se svým právním a úplným oddělením vlastnictví distribučních sítí a produkce naneštěstí zvítězila. Podle mého názoru je nepravděpodobné, že nás to povede správným směrem.

Za třetí, nepodařilo se nám zavést odpovědnost jaderného průmyslu v případě nehody. Ze všech těchto důvodů Rakouská lidová strana (ÖVP) zprávu odmítla a nemohla pro balíček hlasovat.

  Tomáš Zatloukal (PPE-DE). - (CS) Hlasoval jsem pro zprávu kolegyně Morgan, protože souhlasím s nutností zajistit bezpečnost dodávek plynu a elektřiny, udržitelností trhu s nízkouhlíkovou elektřinou a globální konkurenceschopností. Jak k tomuto cíli dojít, bylo i předmětem včerejší debaty zde na plenárce. Není jednoznačně prokázáno, že naprosté oddělení vlastnictví distribuční sítě a produkce znamená automatické zvýšení investic a lepší výkonnost sítí. V této otázce vidím ještě prostor pro hledání výhodného řešení jak pro spotřebitele, tak i další subjekty, které by chtěly na tento trh vstoupit. Vznik celoevropského trhu s elektřinou není možný bez intenzivnější regionální spolupráce v oblasti mezistátních přenosů a koordinace investičních a provozních aktivit. Podporuji proto posílení koordinačních mechanismů pro regionální spolupráci.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, společný trh znamená větší konkurenci a následně i vyšší standardy. Účastníci na trhu jsou proto nuceni patřičně investovat a zvyšovat kapacitu svých distribučních sítí. Výsledkem jsou bezpečnější dodávky a méně problémů s dodávkou energie. Vytvoření vnitřního trhu s energií je velmi důležité, neboť vidíme, že poptávka po energii neustále roste. Vnitřní trh s energií představuje významný krok správným směrem, ale přesto nestačí zajistit energetickou bezpečnost Evropy. Potřebujeme vytvořit společnou energetickou politiku v duchu solidarity. Měly by být navrženy vhodné mechanismy umožňující členským státům vzájemně si pomáhat v případě energetické krize. Ještě důležitější však je, aby Evropa ve vnější energetické politice konečně začala hovořil jedním hlasem. Energetické bezpečnosti lze dosáhnout jedině prostřednictvím soudržné, účinné a především společné politiky.

  Syed Kamall (PPE-DE). - Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu poslankyně Morganové. Byl jsem toho názoru, že obsahuje některé velmi důležité prvky. V Evropě zjevně potřebujeme mnohem konkurenceschopnější energetický průmysl, abychom zajistili, že po celé Evropě budou mít všichni prospěch z lepší konkurence, nižších cen a kvalitních služeb za výhodnější cenu.

Uvítal jsem především pasáž o decentralizované produkci, a zejména část, v níž se píše: ‘Musíme zajistit, aby se moc vrátila do rukou lidí, podporou místní produkce a mikrovýroby.’ Ti z nás, kteří v rámci programu lokalismu podporují přímou demokracii, by řekli: ‘Proč končit u energie?’ Proč nepřenést více pravomocí v celé řadě oblastí, nejen zpět na národní vlády, ale také na místní komunity – na lidi, kteří mají nejblíže k otázce, jež se právě projednává. Sedím tu se svými kolegy, Danielem Hannanem a Chrisem Heatonem-Harrisem, kteří jsou rovněž členy oné skvělé organizace zvané Hnutí za přímou demokracii. Pokud opravdu věříte v moc lidí, měli bychom na ně zpět přenést pravomoci a zeptat se jich, co chtějí. Když se jich skutečně zeptáte na Lisabonskou smlouvu, jako jsme to udělali my v Irsku, řeknou ‘ne’.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Pane předsedající, já jsem také podpořil zprávu poslankyně Morganové, neboť jsem přesvědčen, že bychom v tomto konkrétním sektoru měli vlastnictví distribučních sítí a produkci úplně oddělit, a zkušenosti členských států naznačují, že úplné oddělení vlastnictví distribuční sítě a produkce vede ke zvýšení investic a výkonnosti sítí.

Nicméně chci hovořit také o místní produkci, protože věřím, že to je dobrý krok vpřed, za předpokladu že mají místní projekty podporu místních lidí a přinášejí prospěch místní oblasti.

V regionu, jenž zastupuji, ve volebním obvodu Daventry máme řadu návrhů na větrné farmy, které nejsou vítány. Některé již byly zamítnuty, jiné jsou právě předkládány, ale žádný z nich místní oblasti neprospěje. Všechny vycházejí z určitého druhu nového ‘dotovaného zemědělství’ vytvořeného nařízením britské vlády, které stanoví, že je třeba se vydat touto konkrétní cestou obnovitelných zdrojů a nikudy jinudy. To je velice krátkozraký pohled na to, co bychom měli dělat.

Pokud se tedy při výrobě naší energie chystáme sestoupit na  místní úroveň, určitě bychom měli místním lidem věřit, že se ujmou řešení, která potřebují.

– Zpráva: Alejo Vidal-Quadras (A6-0228/2008)

  Richard Seeber, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu. Domnívám se, že je rozumné mít v sektoru energetiky evropský vnitřní trh, a proto potřebujeme síť provozovatelů přenosového systému. Nicméně musíme zajistit, abychom při realizaci vytvořili skutečně rovné podmínky a zároveň dali prostor regionálním výjimkám. Musí být možné poskytovat křížové dotace mezi různými odvětvími energetiky, abychom zajistili dodávky energie do nejvzdálenějších regionů a údolí Evropy i na její ostrovy. Můžeme předpokládat, že dodávání energie do těchto míst je pro společnosti mnohem nákladnější a tudíž méně finančně výhodné, a proto zde potřebujeme dosáhnout patřičné rovnováhy.

Mám jednu stručnou poznámku ke svým britským kolegům: pokud vím, konalo se ve Velké Británii dosud pouze jediné referendum, a to o vstupu do Společenství. Možná byste měli změnit svou ústavu tak, aby umožňovala zavedení tohoto nástroje přímé demokracie. To je něco, co bych velmi uvítal..

  Syed Kamall (PPE-DE). - Pane předsedající, omlouvám se, že se ujímám slova poněkud opožděně. Tleskal jsem předchozímu řečníkovi, který ve svém projevu učinil velmi důležitý závěr.

Mé poznámky se týkají i Chichesterovy zprávy, a proto je raději shrnu do jednoho projevu než abych žádal o slovo dvakrát. Tato zpráva může v něčem upozornit na jeden z možných omylů v myšlení eurokratů a lidí, kteří v této Sněmovně poměrně často zasedají, a to, že, ať už se jedná o jakýkoli problém, musí být řešen na evropské úrovni. Radu evropských energetických regulačních orgánů, v níž spolu spolupracují národní regulační orgány, samozřejmě podporuji. Nezapomínejme však, že místní situaci mohou dosti často nejlépe porozumět právě národní regulační orgány.

Nedovolme, aby se z této instituce stal evropský superregulační orgán. Ujistěme se, že regulační orgán rozumí místním drobným rozdílům a je místním lidem skutečně odpovědný. Kdybychom my byli místním lidem odpovědní, pak by měli příležitost hlasovat proti ústavě.

– Zpráva: József Szájer (A6-0086/2008)

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Pane předsedající, již přemýšlím o své tiskové zprávě a myslím, že začnu proslovem ‘k  přeplněné Sněmovně’, ačkoliv bych možná měl spíše říci ‘k přeplněným tlumočnickým kabinám’. Oceňuji, že tu s námi tlumočníci zůstali a místo oběda poslouchají tyhle věci.

Jsem anglický fotbalový rozhodčí a proto se bojím každého polského politika v této Sněmovně, který chce takového člověka zabít. Přesto jsem, poté, co jsem včera večer sledoval fotbal, zvláště zápas Francie-Itálie, uvažoval, že by hráči francouzského týmu možná měli udělat to, co dělají politici jejich země, tedy zcela ignorovat výsledek a tak jako tak nastoupit do čtvrtfinále, neboť přesně tohle tu nyní děláme s Lisabonskou smlouvou.

Důvod, a možná se, pane předsedající, divíte, jak se hodlám ke zprávě dostat, stejně jako se tomu někdy divím i já, proč Lisabonskou smlouvu nepotřebujeme, je objasněn v této zprávě. Fungování EU se bez této smlouvy nezastaví. Dnes jsme tu s úspěchem hlasovali o podstatných změnách institucionálního uspořádání a žádnou další smlouvu jsme k tomu nepotřebovali.

Písemná vysvětlení hlasování

– Schválení nových pravomocí místopředsedy Evropské komise Jacquesa Barrota (B6-0306/2008)

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. − (RO) Velice oceňuji neústupnost a jistotu, s níž pan Barrot ve svém pondělním vystoupení podporoval práva související s evropským občanstvím a především se svobodou pohybu.

Práva a svobody evropských občanů jsou nejdůležitějšími výsledky evropské integrace a neměly by být za žádných okolností ohroženy, a to bez ohledu na důvody, na které by bylo možné se odvolávat.

Občané Rumunska, země, kterou v tomto fóru zastupuji, pečlivě a se zájmem sledují diskuse týkající se svobody pohybu, které zaznívají v některých členských státech.

Rumunští občané v zahraničí, z nichž většinu představují řádní a pilní pracovníci, přinášejí nesporný užitek ekonomikám zemí, v nichž pracují.

Očekávají, a jsem přesvědčen, že nejsou jediní, že bude Evropská komise hrát aktivní a jasnou úlohu při obhajobě úplné svobody pohybu.

Z celého srdce doufám, že pan Barrot zůstane po celé své funkční období věrný tomuto závazku hájit práva evropských občanů.

– Zpráva: Ewa Klamt (A6-0139/2008)

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Jsme postaveni před humanitární drama, v němž rodiny nejenže trpí tím, že se jejich příbuzní pohřešují, ale navíc musejí celá desetiletí žít s úzkostí, že nevědí nic o jejich osudu.

Z tohoto důvodu považuji za nezbytné, aby spolu všechny zúčastněné strany nadále konstruktivně spolupracovaly a vyšetřování osudů všech pohřešovaných osob na Kypru tak mohlo být rychle uzavřeno.

Úloha Výboru pro pohřešované osoby na Kypru (CMP) je také zásadní a to pro identifikaci jakýchkoli nalezených tělesných pozůstatků.

Jelikož finanční příspěvek EU na projekt CMP pokrývá pouze období do konce roku 2008, podporuji, aby byla CMP poskytnuta další finanční pomoc a výbor tak mohl pokračovat ve své činnosti i v roce 2009. Tento příspěvek by mu měl rovněž umožnit zvýšit jeho výkonnost, především v terénu, najmout více vědců a zakoupit víc potřebného vybavení.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Nemáme nic proti tomu, aby kyperský výbor získal další pomoc a finanční příspěvky na svou pokračující činnost, domníváme se však, že by peníze měly být přiděleny Červenému kříži, který má v této oblasti zkušenosti a kvalifikaci. Proto jsme se rozhodli hlasovat proti návrhu.

  Ewa Klamt (PPE-DE), písemně. − (DE) Jako zpravodajka vítám, že Evropský parlament drtivou většinou schválil usnesení o pohřešovaných osobách na Kypru. Všichni příbuzní pohřešovaných osob mají právo dozvědět se o jejich osudu prostřednictvím exhumace a identifikace pozůstatků. Nalézt pozůstatky svých příbuzných, kteří jsou desítky let nezvěstní, a uspořádat jim důstojný pohřeb je pro řecké a turecké Kypřany jediný způsob, jak uzavřít tuto bolestivou kapitolu v jejich životech, neboť jim to konečně dává určité povědomí o osudu jejich milovaných. Jsem přesvědčená, že to může být důležitý příspěvek k pozitivním krokům směřujícím ke znovusjednocení Kypru.

Poskytováním financí již EU aktivně podporuje činnost Výboru pro pohřešované osoby (CMP) na místech exhumace, v antropologických laboratořích a v postižených rodinách. V této souvislosti je důležité, aby Výbor pro pohřešované osoby prováděl veškerá nezbytná vyšetřování a analýzy, dokud jsou ještě k dispozici očití svědci, kteří mohou poskytnout informace o tomto humanitárním problému pohřešovaných osob.

Proto považuji za nezbytné poskytnout ze souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2009 další 2 miliony eur a naléhavě žádám Radu i Evropskou komisi, aby se na této dodatečné finanční podpoře dohodly.

– Zpráva: Manfred Weber (A6-0339/2007)

  Gerard Batten (IND/DEM), písemně. − Hlasoval jsme proti této zprávě, neboť národním státům znesnadňuje vracení ilegálních přistěhovalců. A jakmile získají tito ilegální přistěhovalci v členských státech EU trvalý pobyt, snáze se dostanou do Británie a tím dále zhorší problém ilegálního přistěhovalectví ve Spojeném království. O přistěhovalecké a azylové politice by měly každopádně rozhodovat demokratické národní státy a ne Evropská unie.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Děkuji, pane předsedající, hlasoval jsem proti Weberově zprávě poté, co byly pozměňovací návrhy skupiny PSE zamítnuty.

V této velmi citlivé oblasti jsou právní předpisy nepochybně potřeba, zvláště vzhledem k tomu, že členské státy často sahají ke svévolným výkladům. Současný návrh nicméně obsahuje neodůvodněné chyby. Na příklad předpokládané zacházení s nezletilými osobami bez doprovodu je nepřijatelné stejně jako to, že se do návrhu nepodařilo zahrnout záruky pro osoby v obtížném postavení, jako jsou oběti obchodování s lidmi, těhotné ženy, starší osoby a invalidé.

Další absurditou je ustanovení, podle něhož může být doba zadržení prodloužena, pokud chybí ‘administrativní’ spolupráce ze strany země původu. Situace súdánských uprchlíků bude na příklad záviset na výkonnosti obecních matričních úřadů. Abychom zaručili bezpečnost našich občanů, potřebujeme jednoznačná pravidla, nikoli obtěžování, jež je urážkou lidské důstojnosti. Evropa dnes napsala nepěknou stránku své historie.

  Michael Cashman (PSE), písemně. − Evropská parlamentní labouristická strana (EPLP) se zdržela hlasování o tomto legislativním návrhu kvůli tomu, že Spojené království není povinno se touto směrnicí řídit, neboť se, v souladu s principy opt-out a opt in, může samo rozhodnout, zda se v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí připojí či nepřipojí k opatřením týkajícím se přistěhovalectví a azylu. Přesto bylo velmi důležité pečlivě zvážit naši odpovědnost, jelikož by to mohlo mít přímý dopad na země, pro něž je tato směrnice právně závazná.

Weberova zpráva požadovala řadu pozměňovacích návrhů, jež by bývaly vylepšily zpravodajův návrh. Bylo důležité, aby zpráva zahrnovala konkrétní pozměňovací návrhy doporučené skupinou PSE. Jelikož tyto pozměňovací návrhy nebyly přijaty, zdrželi jsme se hlasování o této zprávě. Jednalo se o tyto návrhy:

Pozměňovací návrh 98 zajišťující ochranu nezletilých osob bez doprovodu;

Pozměňovací návrh 103 týkající se doby a podmínek zadržení;

Pozměňovací návrh 95 definující nebezpečí útěku;

EPLP má pocit, že tato zpráva nezvýšila schopnost států EU se účinně a přesto humánně vypořádat s vrácením nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a místo toho již tak složitý a velmi citlivý problém ještě ztížila.

  Maria da Assunção Esteves (PPE-DE), písemně. − (PT) Směrnice o ilegálním přistěhovalectví představuje neřešitelné dilema. Absence pravidel na jedné straně umožňuje mnohé případy nelidského jednání s přistěhovalci. Na druhé straně panuje o této směrnici, jež je postavena na mnoha neurčitých konceptů a zmínkách o možnosti uvážení členskými státy, jen malá shoda Jinak řečeno, tato směrnice je nedostačující. Kompromisní dohoda nedosahuje ambice evropské Evropy. Parlament má nyní nesplnitelný úkol zvolit si mezi chaosem vedoucím k barbarství a chabými či neúplnými pravidly, aniž by vyvolal jakýkoli rozruch, což by skutečný parlament udělat měl. Kvůli nepříznivým okolnostem nelze od Rady nic víc očekávat a Komise váhá s ustavením evropského fondu solidarity se zeměmi původu ilegálních přistěhovalců a členskými státy v jižní Evropě, kteří tím přímo trpí. Je ironické, že hlasovat čestně dnes znamená hlasovat se zavřenýma očima.

  Nigel Farage (IND/DEM), písemně. − Hlasovali jsme pro zamítnutí této zprávy, protože nechceme žádnou společnou evropskou přistěhovaleckou politiku. Domníváme se, že by o tom, kdo bude vypovězen z jejich území a za jakých okolností, měly rozhodovat jednotlivé členské státy.

Ačkoli téměř nikdy nehlasujeme pro jakékoli právní předpisy, rádi bychom zdůraznili, že jsme hlasovali pro pozměňovací návrh 75, jenž zamítl návrh Komise na ustavení společné vystěhovalecké politiky, avšak nikoli z důvodů udaných skupinou, jež tento pozměňovací návrh předložila. Pro zamítnutí jsme měli své vlastní důvody.

Učinili jsme tak bez ohledu na to, že tato směrnice ve Spojeném království neplatí. Naše rozhodnutí při hlasování bylo věcí principu.

  Patrick Gaubert (PPE-DE), písemně. – (FR) Jsem potěšen, že Weberova zpráva o směrnici o vracení ilegálních přistěhovalců byla velkou většinou schválena.

Toto hlasování je jasným dokladem toho, že Evropský parlament neustoupil populistické a agitační kampani, jež byla proti tomuto návrhu směrnice vedena, a místo toho se raději vydal cestou zodpovědnosti a pragmatismu.

Parlament ukázal svou vyzrálost a smysl pro etiku, když schválil dokument, který nepochybně zvýší úroveň ochrany poskytované státním příslušníkům třetích zemí žijícím v těch členských státech, v nichž je tato ochrana na nejnižší úrovni, nebo dokonce zcela chybí.

Toto hlasování je dvojnásob významné, neboť neruší ty současné národní předpisy, které již dostatečné záruky poskytují, jako je tomu na příklad ve Francii, a zároveň zlidšťují ty systémy členských států, které jsou nejvíce omezující a poskytují nejmenší ochranu.

Tento text, jenž se netýká žadatelů o azyl, je pouze prvním krokem k vytvoření a základní harmonizaci pravidel týkajících se přistěhovalectví. Neměl by proto být posuzován samostatně, nýbrž jako součást globální politiky EU podporující legální přistěhovalectví, které Evropa potřebuje.

  Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti směrnici o vracení ilegálních přistěhovalců. Byl jsem připraven podpořit směrnici, která by, ačkoli by zdaleka nebyla dokonalá, dala užitečné pokyny těm evropským členským státům, které samy žádné zákony týkající se přistěhovalectví nemají, nebo těm, jejichž právní předpisy jsou příliš přísné.

Jelikož většina pravicových poslanců a liberálů oněch 10 socialistických pozměňovacích návrhů, včetně těch týkajících se větší ochrany nezletilých, zamítla, spolu s většinou své politické skupiny jsem nakonec hlasoval proti směrnici. Jsem stále přesvědčen, že i když nemůže vyřešit všechny potíže světa, měla by Evropa zůstat otevřena přistěhovalectví, které je pozitivně zaměřeno a sledováno.

Proti ilegálnímu přistěhovalectví doprovázenému lidskými tragediemi a neštěstím a také trestnou činností, jež je spojena s ilegálními sítěmi tohoto druhu, je třeba bojovat. Státní příslušníci třetích zemí, kteří přišli nelegálně, by měli vráceni do své vlasti, avšak musí se to učinit takovým způsobem, jenž je hoden zákonně ustaveného státu.

Byl jsem připraven podpořit směrnici, jež by, třebaže by zdaleka nebyla dokonalá, dala užitečné pokyny těm devíti evropským členským státům, které nemají žádné vlastní přistěhovalecké zákony, nebo těm, jejichž právní předpisy jsou příliš přísné.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Strana Červnová kandidátka zastává k této zprávě i ke kompromisu podporovanému některými politickými stranami velmi kritické stanovisko. Uprchlická politika země je čistě státní záležitost a musí být určována v souvislosti s právní kulturou dané země. EU činí prostřednictvím této zprávy významný krok k zavedení evropské přistěhovalecké politiky, která těžce dopadne na ilegální přistěhovalce. Na obzoru je svévolné a systematické zadržování osob, kteří nespáchali žádný zločin, nýbrž pouze překročili mezinárodní hranice. Zpráva navrhuje, že by lidem mělo být, bez ohledu na jejich situaci, po dobu pěti let zcela zakázáno vstoupit na evropské území, což ve svém důsledku znamená pevnost Evropu.

EU má být unií hodnot, jež považuje lidská práva a lidské hodnoty za posvátné, ale tento návrh tomu naprosto odporuje. Organizace jako Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) a úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, jejichž úkolem je prosazovat lidská práva bezbranných lidí a určovat přijatelná pravidla a zásady humánního jednání, již existují.

Červnová kandidátka tuto správu zamítá a doufá, že ostatní poslanci učiní totéž.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Návrh na zamítnutí této ostudné směrnice, který jsme předložili, byl bohužel kvůli spojenectví pravice a sociálních demokratů většinou této Sněmovny sám zamítnut.

Prostřednictvím našeho hlasování jsme se pokusili zabránit uskutečnění dohody uzavřené v Radě, neboť je jejím záměrem vytvořit přistěhovaleckou politiku Společenství, která je omezující, selektivní a kriminalizující a jež nerespektuje lidská práva přistěhovalců.

Četné nepřijatelné stránky této směrnice zahrnují: možnost zadržovat přistěhovalce po dobu až 18 měsíců; zadržování rodin, dokonce i těch s nezletilými osobami; vyhoštění nezletilých, aniž by museli být předáni členovi své rodiny či soudně jmenovanému poručníkovi a zákaz vstupu do zemí EU po dobu až pěti let pro přistěhovalce, jenž byl vyhoštěn.

Pokud chtějí instituce EU přijmout opatření na ochranu přistěhovalců, měly by navrhnout, aby členské státy ratifikovaly Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin.

Důstojnost lidí nemůže být zpochybňována. Jejich práva musejí být chráněna a uznávána, bez ohledu na stav jejich dokumentace. Nesmíme zavádět politiky, které porušují lidská práva a kriminalizují muže a ženy, kteří pouze usilují o práci a, v mnoha případech, o základní právo na život.

  Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE), písemně – (FR) O lidských právech nelze smlouvat.

Zbavení svobody, které stanoví tento dokument, je vážným činem, i když je to jen na omezenou dobu. Proč místo internačních středisek nemluvíme o vítání těch, kteří dorazí na území Evropy, a o přijímacích zařízeních? Desítky let víme o tom, že mají pašeráci zájem na obchodování s lidmi a že se na dodávání těchto ilegálních pracovníků, kteří jsou špatně placeni a bydlí v nevyhovujících podmínkách,.podílejí spolupachatelé.

Domnívám se, že naléhavě potřebujeme právní opatření, jež zabrání aktivitám těchto pašeráků a obchodníků s lidmi. Co se týká dobrovolných politik vracení přistěhovalců, jejich podpora pomocí politiky cílené spolupráce by vyslala lepší signál než uvěznění těch, kteří se ničím neprovinili. Nevlastníme svět, nemáme právo se považovat za pány kontinentu a dokonce i zákonně ustavené státy jako naše nejsou oprávněny porušovat právo osoby na její integritu.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem proti Weberově zprávě a odsuzuji požadavky navrhované směrnice o vracení přistěhovalců. Směrnice umožní členským státům zadržovat přistěhovalce až na 18 měsíců, a to i z důvodů, které jsou mimo jejich kontrolu. Tohle není výrazem civilizované přistěhovalecké politiky a zaostává to za standardy, které bychom měli od EU očekávat.

  Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE), písemně. − (ES) Hlasoval jsem proti této zprávě: jedná se o velmi ožehavé téma, jelikož se týká stále více lidí, a fakt, že je považováno spíše za logistický než za lidský problém, je nesnesitelný. Mnohá z ustanovení jsou prostě nepřijatelná: zavedení zákazu opětovného vstupu na evropské území až na pět let, možnost zadržovat rodiny a nezletilé osoby bez doprovodu, možnost poslat lidí zpět přes tranzitní zóny, nízká úroveň ochrany poskytované lidem, jimž hrozí oddělení, skutečnost, že umožňuje zadržovat žadatele o azyl, a nedostatek významných záruk souvisejících s rozhodnutím o vrácení a o uvalení vazby.

Navíc je přistěhovalectví úzce spojeno s rozvojovou politikou. EU musí učinit patřičná opatření a poskytnout pomoc nezbytnou k zajištění opravdového rozvoje ve třetích zemích. Legálně ani nelegálně pobývající přistěhovalci si své postavení nevybrali: nemohou zůstat ve své vlasti, neboť v mnoha případech nejsou uspokojeny jejich základní potřeby. V 21. století je to skutečnost, za kterou bychom se měli stydět.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. − Navrácení ilegálních přistěhovalců do země původe je velmi kontroverzní téma. Už jen širší výklad Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Protokolu z roku 1967 a úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989 takovou aktivitu ve většině případů znemožňuje. Pokud krom výše uvedeného vezmu-li v potaz kritické připomínky výborů (např. Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, LIBE), musím konstatovat, že směrnice, která umožní internování po dobu 18 měsíců i podmínky, zjištěné v internačních střediscích při návštěvě poslanců, tento dojem jen zesilují. Pokud se někdo dopustí trestného činu, má být potrestán, včetně těch, kteří ilegálně a ve špatných podmínkách tyto státní příslušníky třetích zemí zaměstnávají. Tuto směrnici skupina GUE/NGL rozhodně nemůže podpořit.

  Romano Maria La Russa (UEN), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes jsme hlasováním pro Weberovu zprávu možná učinili zásadní krok k vytvoření širokého rámce opatření proti ilegálnímu přistěhovalectví: opatření, která odpoví na bezpečnostní požadavky značného množství evropských občanů, z nichž jsou mnozí obětmi trestné činnosti spáchané státními příslušníky třetích zemí.

S potěšením konstatuji, že Evropský parlament, garant univerzálních práv a svobod, konečně vystoupil ve prospěch společné politiky, aby vyhověl potřebám členských států v boji proti ilegálnímu přistěhovalectví. Dali jsme jednoznačně najevo, že cílem není jen odhalit ty, kteří zde pobývají nelegálně, ale rovněž zavést jasné, transparentní a rychlé řízení o navrácení přistěhovalců.

Není to jen záležitost kontroly tohoto jevu, na příklad pomocí zákazu opětovného vstupu, ale také poskytování pomoci nezletilým. Tato opatření jsou zaměřena na úzkostlivé respektování lidských práv v přijímacích centrech. Proti ilegálnímu přistěhovalectví je nutné bojovat zejména uzavíráním dohod se zeměmi původu, jež nemohou nečinně stát a sledovat vývoj této tragedie, která již má nejen národní, ale i celoevropský rozměr, a vysláním jasného signálu těm, kteří se chystají do Evropy nelegálně vstoupit. Náš kontinent není pro nikoho územím určeným k dobývání a je třeba respektovat nejen práva, ale i určité povinnosti.

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Z řad umírněné a krajní levice zaznělo mnoho hlasů stigmatizujících Weberovu zprávu, parlamentní výklad směrnice o vracení ilegálních přistěhovalců, jež úplně nepřináší to, co je v oblasti přistěhovalecké politiky potřeba.

Stěží si troufáme konstatovat zřejmé, tj. že ilegální překročení hranice bez víza či povolení k pobytu je nezákonným činem a mělo by být podle toho posuzováno.

Záměrnou ztrátou svých dokumentů či odmítáním prozradit, odkud pocházejí, aby nebyli vráceni do země svého původu, jsou ilegální přistěhovalci, a jenom oni, zodpovědní za dobu svého zadržení, o níž se někteří mylně domnívají, že je příliš dlouhá.

Mluvení o lidských právech jenom zakrývá skutečnost této situace: Evropa je zaplavena ilegálním přistěhovalectvím, které v podstatě nelze kontrolovat, a k tomu dochází vedle legálního přistěhovalectví, jenž je státními i evropskými orgány podporováno.

Weberova zpráva, třebaže je pro svůj záměr nedostačující, je krokem správným směrem. Doufám, že je to pouze první etapa. Uvědomují si konečně národní vlády a Evropský parlament rozsah tohoto problému? Je na to již nejvyšší čas ...

  Roselyne Lefrançois (PSE), písemně. – (FR) Dokument, jenž byl dnes schválen, znamená úplné přehodnocení toho, čeho bylo dosaženo ve výboru LIBE, který připravil cestu pro podstatné vylepšení původního návrhu Komise.

Tento takzvaný kompromis ve skutečnosti nepřinese žádné změny, jež by mohly zvýšit míru ochrany poskytované osobám žijícím v těch členských státech, které mají nejméně přijatelné přistěhovalecké politiky. Prvním důvodem je omezený rozsah tohoto dokumentu, jenž se netýká žadatelů o azyl ani osob, které byly zadrženy při kontrolách na hranicích, přestože obě skupiny představují podstatnou část všech ilegálních přistěhovalců. Dalším závažnějším důvodem je, že dává členským státům příliš volnosti v klíčových otázkách jako jsou práva nezletilých a délka doby zadržení. Ta byla nyní prodloužena na 18 měsíců, oproti šesti měsícům navrhovaným v Evropském parlamentu socialistickou skupinou.

Stydím se za to, že většina této Sněmovny podpořila myšlenku na tak dlouhou dobu zavřít lidi, jejichž jediným proviněním je, že sem přišli hledat lepší životní podmínky, a kteří jsou často velmi zranitelní.

S klidným svědomím jsem hlasovala proti tomuto dokumentu. Pokud jsou skutečně potřeba nějaká základní společná pravidla, pak by měly být vypracovány jako součást zodpovědného a lidského přístupu k ilegálnímu přistěhovalectví a v žádném případě by neměly být zaváděny za cenu obětování základních práv a hodnot, které jsou nám drahé.

  Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Tolik medializovaná směrnice o vracení ilegálních přistěhovalců, navržená Komisí v Bruselu a zcela neoprávněně stigmatizovaná umírněnou a krajní levicí jako ‘směrnice hanby’ porušující lidská práva, byla právě k jejich značné nelibosti Evropským parlamentem schválena.

Tato směrnice, jež má zajistit návrat ilegálních přistěhovalců, však není vůbec represivní. Nekriminalizuje přistěhovalce, kteří do Evropy přišli nelegálně. Naopak jim dává možnost volby mezi legalizací svého pobytu a dobrovolným návratem a k tomu všemu jim poskytuje privilegia a záruky chránící základní lidská práva.

A co říká směrnice o právu lidí se bránit a nepodlehnout celosvětovému přistěhovalectví? Nic.

Pevnost Evropa, ostře odsuzovaná všemi médii ve Francii i jinde, neexistuje. Je to iluze vytvořená proto, aby pod pláštíkem zdánlivé represe uvolnila cestu právním předpisům, které jsou přistěhovalectví a přistěhovalcům příznivě nakloněny.

Tohle není dobrá směrnice. Je to všechno přetvářka. Přesto má jeden klad, a to, že představuje první krok k politice, jež tolik nenahrává přistěhovalectví. Neměla by zakrýt skutečnost, že jsou připravována další opatření, jako evropský systém modrých karet zaručující zaměstnavatelům dostatek legálních přistěhovalců, ani, že deklarovaným cílem těchto opatření je pouze podpořit přistěhovalectví do Evropy.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. − (DE) Hlasovala jsem pro Weberovu zprávu, neboť se domnívám, že Evropská unie může bojovat proti ilegálnímu přistěhovalectví a předcházet mu jedině pomocí společných pravidel, které jsou sice přísné ale spravedlivé. Tato směrnice o vracení ilegálních přistěhovalců je úspěšným začátkem společné evropské přistěhovalecké politiky.

Evropa se může otevřít legálnímu přistěhovalectví jedině, pokud bude ilegální přistěhovalectví jasně definováno a na základě společných pravidel účinně řešeno.

Směrnice podle mého názoru patřičně přihlíží k humanitárním zájmům o postup při vyhoštění, především zavedením maximální šestiměsíční doby zadržení. Vzhledem k tomu, že devět členských států včetně Lucemburska předtím žádnou horní hranici doby zadržení nemělo, je to významný krok vpřed.

Osoby, jichž se postup při vyhoštění týká, budou mít nyní také právo na opravný prostředek před soudem či tribunálem, aby se mohli proti postupu odvolat, a to včetně Evropského soudního dvora jako poslední instance. Zajišťuje rovněž bezplatnou právní pomoc lidem, kteří nemají potřebné finanční prostředky. To bude znamenat konec svévolné politiky vyhošťování prováděné některými členskými státy a posílení právního státu.

Chtěla bych také objasnit, že 18měsíční maximální dobu zadržení, kterou je možné uložit prodloužením šestiměsíční doby o dalších 12 měsíců, lze použít jedině v extrémních a výjimečných případech. Počítá se s ní pouze v případě, pokud daná osoba představuje hrozbu pro veřejnou bezpečnost, nebo, aby se zabránilo hrozícímu nebezpečí útěku.

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. − (RO) Návrh směrnice, o němž jsme včera jednali a dnes hlasovali, se poprvé a přímo blíží k evropské přistěhovalecké politice stanovením norem a postupů při vyhoštění přistěhovalců nelegálně pobývajících na území členských států. Vedle právní harmonizace postavení přistěhovalců bylo pro tuto směrnici další skutečnou výzvou nalézt kompromis, jenž by byl v souladu s lidskými právy a svobodným pohybem osob a zároveň bral v úvahu potřebu individuální a především kolektivní bezpečnosti.

Většina členských států přistěhovalectví zažila a kroky podniknuté jejich vládami se lišily podle počtu přistěhovalců. Z tohoto důvodu se domnívám, že zpráva pana Webera tyto rozdíly mezi přistěhovaleckými politikami členských států usměrňuje tím, že bere v úvahu principy každého právního systému a zavádí společné normy a postupy při provádění těchto politik. Proto mohu říci, že jsem hlasovala pro tuto zprávu právě kvůli tomuto jednotnému přístupu k přistěhovalectví.

Opatření jako dobrovolný návrat do země původu , dočasné zadržení a zvláštní pozornost věnovaná ochraně nezletilých osob bez doprovodu stejně jako přístup ke zdravotní péči a ke vzdělání nejsou porušením Evropské úmluvy o lidských právech, nýbrž naopak důkazem, že Evropská unie učinila další krok k vytvoření společné politiky v oblasti ilegálního přistěhovalectví.

Ráda bych rovněž pogratulovala Radě a panu Weberovi k dojednanému kompromisu.

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. – (NL) Války, diktatury, diskriminace, přírodní katastrofy a chudoba nutí lidi z Afriky a Asie utíkat do Evropy. Pro mnoho uprchlíků to není věc volby lepších životních podmínek, nýbrž čistě věc přežití. Summit v Tampere se v roce 1999 pokusil snížit příliv uprchlíků do řady členských států EU. Nedovolával se vzájemné solidarity k tomu, aby byli uprchlíci na území států EU rovnoměrněji rozmístěni, nýbrž pouze podstatně zpřísnil vstup do Evropy přes její vnější hranice. V posledních letech dochází stále častěji k tragickým situacím. Mnoho lidí se utopí v moři a pokud se přece jen dostanou na pevninu, jsou na určitou dobu zavřeni, donuceni k ilegalitě nebo jsou nuceně posláni zpět do země, v níž nemohou přežít.

Weberova zpráva a pokus dosáhnout dohody s Radou při prvním čtení situaci ještě zhoršily. Z mnoha stran se proti tomu oprávněně ozývá odpor. Pokud bude i přes tento odpor přijata, bude možné, aby byli lidé bez soudního procesu šest měsíců zadržováni, bude snazší vyhošťovat děti a ti, kteří byli vyhoštěni, budou mít na 5 let zakázáno do EU cestovat bez ohledu na to, zda se za tuto dobu situace v zemi jejich trvalého pobytu.zhoršila.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Většinu z odhadovaných 42 milionů uprchlíků v roce 2007 tvořili ekonomičtí přistěhovalci, kteří spadli do pasti nastražené podvodníky a riskovali své životy, aby dosáhli Eldoráda. To vede nejen k nesčetným lidským tragediím, ale také to zatěžuje sociální systémy cílových zemí a zavaluje soudy beznadějnými žádostmi o azyl, což ještě ztrpčuje život těm, kteří by skutečně mohli mít na azyl nárok.

V minulosti některé členské státy lákaly další miliony ilegálních přistěhovalců pomocí hromadných legalizací pobytu či minimální dobou zadržení, po němž následovalo automatické udělení povolení k setrvání v zemi. Ačkoli jsou opatření navrhovaná ve směrnici o vracení ilegálních přistěhovalců až příliš nedůsledná, jsou alespoň krokem správným směrem, zvlášť když je navrhovaná minimální doba zadržení přísnější než jaká je v současné době stanovena některými členskými státy, což je důvod, proč jsem pro zprávu hlasoval.

  Cristiana Muscardini (UEN), písemně. − (IT) Ráda bych poblahopřála svým kolegům ve výboru LIBE ke kompromisu dojednanému s Radou. Je to poprvé, co se Unie dokázala vybavit společnými pravidly pro vracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Je chvályhodné, že cílem směrnice je stanovením společných transparentních řízení o navrácení přistěhovalců zajistit lidské zacházení s těmi, jichž se to týká, a zlepšit spolupráci jak se státními orgány zemí původu tak mezi členskými státy, mimo jiné i zavedením zákazu opětovného vstupu platného v celé Unii po dobu nejvýše pěti let.

Dobrovolný návrat, doba předběžné vazby, spolu s alternativami používanými v některých případech, organizace vazebních zařízení, zákaz hromadného vracení, zvláštní zacházení s nezletilými a zranitelnými osobami po přijetí rozhodnutí o vrácení a zachovávání jednoty rodin, tohle vše jsou pozitivní rysy návrhu směrnice stejně jako bezplatná právní pomoc, pokud je vyžádána, při odvolávání se proti nařízení o vystěhování.

Hlasuji pro toto opatření s vědomím, že s ilegálním přistěhovalectvím bude možné účinněji bojovat prostřednictvím společných a transparentních pravidel. Tato pravidla zvýší bezpečnost našich občanů a tím opět potvrzují, že když jde o společné problémy, jako například o ty související s přistěhovalectvím, musí Evropa mluvit jedním hlasem a potvrdit, že koncepty přijetí a zákonného jednání jsou od sebe neoddělitelné.

  Robert Navarro (PSE), písemně. – (FR) Většina Evropského parlamentu dnes schválila návrh směrnice o vracení ilegálních přistěhovalců. Tento návrh směrnice, jehož cílem je zavedení minimálních společných standardů pro zacházení s ilegálními přistěhovalci, měl být původně odpovědí na tragické situace, k nimž často dochází ve zhruba 224 internačních táborech rozptýlených po celé Evropě. Je to rozumná iniciativa, jelikož víme, že některé země nemají vůbec žádná pravidla ani hranice pro zadržování ilegálních přistěhovalců. Během hlasování ve výboru učinili socialističtí členové významný pokrok stanovením nezbytných záruk lidských práv, které v původním návrhu chyběly. Tyto byly nyní Radou a zpravodajem skupiny PPE odstraněny, neboť se zdá, že dávají přednost represivnějšímu balíčku opatření v naději, že to odradí ty, kteří jsou již ve stavu zoufalství. Výsledkem je směrnice, jež schvaluje postup kriminalizování přistěhovalců, jejich nepřetržité dlouhotrvající shromažďování v hrozných podmínkách a oddělování nezletilých osob od jejich rodin, zatímco takzvané záruky práv na právní pomoc a na odvolání budou ve skutečnosti ponechána členským státům k uvážení. To je prostě zcela nepřijatelné a odporuje to hodnotám, které chce Evropa ztělesňovat. Proto jsem se rozhodl hlasovat proti tomuto textu.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Konzervativní většina v Evropském parlamentu opět ignorovala hlas občanů i zdravý rozum. Schválení ‘směrnice hanby’ ve snaze vytvořit pevnost Evropu zbavuje přistěhovalce jejich základních lidských práv a odsuzuje je k životu v ilegalitě. Skandální a nelidská smírčí dohoda Rady je v rozporu se stávajícím mezinárodním právním systémem. Přísliby větší ochrany přistěhovalců v Evropě jsou v naprostém rozporu s chmurnými obrazy z ‘přijímajících’ středisek.

Evropa se nemůže skrýt za tento nepřijatelný právní předpis a zavřít přistěhovalcům dveře.

Vláda Nové demokracie (ND) a poslanci této strany v Evropském parlamentu, kteří aktivně podpořili dnešní rozhodnutí, jsou za to velkou měrou odpovědní. To, co pan Karamanlis řekl před televizními kamerami, když před několika dny na ostrově Samos navštívil přijímací středisko pro přistěhovalce, je v rozporu s kroky Nové demokracie.

  Tobias Pflüger (GUE/NGL), písemně. − (DE) Důvody, proč jsem hlasoval proti směrnici o vracení ilegálních přistěhovalců, jsou následující:

Směrnice dojednaná ministry vnitra států EU pro takzvané ‘nelegálně pobývající státní příslušníky třetích zemí’ zavádí nejen případnou 18měsíční dobu zadržení před vyhoštěním, ale stanoví také pětiletý zákaz opětovného vstupu pro uprchlíky, kteří již byli vyhoštěni. Následkem této směrnice hrozí přibližně 8 milionům občanů třetích zemí, kteří nemají platné povolení k pobytu, zadržení a vyhoštění do jejich ‘domovských zemí’.

Směrnice kromě toho umožňuje zadržení a vystěhování nezletilých osob bez doprovodu, což jednoznačně porušuje Úmluvu OSN o právech dítěte. Existují plány vyhostit přistěhovalce do tranzitních zemí, které nejsou jejich domovskými zeměmi. Mnoho procesních záruk a zákonných práv přistěhovalců na odvolání se proti vyhoštění z konečné verze textu zmizelo, což by mohlo ohrozit i práva těch přistěhovalců, kteří mohou požádat o azyl.

Směrnice zkrátka vytváří základ pro stigmatizaci a kriminalizaci přistěhovalců, kteří, aniž by spáchali jakýkoli zločin, budou zbaveni své svobody a budou drženi v internačních zařízeních v podmínkách nehodných lidské důstojnosti. Směrnice narušuje evropské a mezinárodní normy lidských práv dalším zhoršením životních podmínek přistěhovalců. Toto nové opatření odpovídá logice azylové a přistěhovalecké politiky členských států EU uplatňované od roku 1990, jež se vyznačuje neustálým rušením práv přistěhovalců. Nyní je zapotřebí postavit se proti provádění této směrnice.

  Lydie Polfer (ALDE), písemně. – (FR) Cílem návrhu směrnice o vracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetí zemí je dát Evropské unii společnou přistěhovaleckou politiku stanovením kritérií maximální doby předběžné vazby, upřednostňováním dobrovolného řízení o navrácení a ustavením zákazu opětovného vstupu na území Evropské unie pro ty, kteří byli vyhoštěni.

Navrhovaný text je kompromisem a stejně jako všechny kompromisy i tento lze vylepšit. Šestiměsíční maximální doba zadržení, kterou lze prodloužit na 12 měsíců, je na příklad mnohem delší než maximální doba vazby stanovená v mé zemi, tj. v Lucembursku, kde jsou to 3 měsíce.

Dokument na druhé straně stanoví jisté záruky pro rodiny a malé děti a upřesňuje podmínky týkající se zákazu vracení uprchlíků do země původu.

Jelikož tato záležitost spadá pod postup spolurozhodování, má v ní Parlament stejné postavení jako Rada ministrů a zamítnutí by vedlo ke zpožděním, jež by tento velice citlivý problém zhoršila.

Z tohoto důvodu jsem, navzdory určitým výhradám, hlasoval pro návrh směrnice.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Území se společnými vnějšími a žádnými vnitřními hranicemi musí harmonizovat určitá pravidla pro vstup, pohyb, trvalý pobyt a odchod státních příslušníků třetích zemí. Prosperující ekonomika a sociální stát s vysokou úrovní ochrany, v porovnání se sousedními zeměmi, musí stanovit pravidla a podmínky pro vstup státních příslušníků třetích zemí.

Regulace a jistá soudržnost v pravidlech různých oblastí se společnou hranicí jsou proto nezbytné. Při tom je nutné mít na paměti, že přistěhovalectví je výhodou a přínosem pro cílové země a potenciální výhodou i pro země původu za předpokladu, že je regulované a legální. Také je nutné pamatovat, že když projevíme lidskost a přivítáme lidi, kteří jsou v nesnázích, je to znamení civilizovanosti, kterou nemůžeme ignorovat.

Podporuji podstatu této zprávy, neboť nás nenutí omezit naše záruky, ale ve skutečnosti je zavádí tam, kde dosud chybějí, i když v nedostatečné míře.

Konečně, domnívám se, že byla v rozpravě o tomto tématu opomenuta jedna skutečnost. Cíl přistěhovalců, přinejmenším těch vnitroevropských, se mění. Vezmeme-li v úvahu, že přistěhovalecké proudy jsou jedním z nejvíce vypovídajících ekonomických ukazatelů, zaslouží si tato skutečnost více pozornosti.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Není to tak, že bych nepovažoval tento text v některých bodech za nedostačující, zejména v těch týkajících se zadržování nezletilých osob a zdraví, ale konečně zde po třech letech jednání s Radou máme tento kompromis, jenž byl dosažen některými členskými státy a který nyní zavádí pravidla pro země, které nikdy žádná neměly, a, což je rozhodující, nezakazuje ostatním zemím ponechat si vlastní právní předpisy, nebo jít ještě dál a zavést dokonce ještě pružnější zákony.

Neschvaluji tento hon na čarodějnice, jenž dnes opět někteří vedou proti těm, kteří se pokoušejí přistěhovalectví do Evropy omezit. Ne, Evropa není pevností. Každý rok sem legálně přicházejí téměř dva miliony přistěhovalců. Ne, směrnice nezavádí 18měsíční zadržení: obecným pravidlem je maximálně šest měsíců, ačkoli je třeba připomenout  určité přísné výjimky v těch devíti zemích, které mají neomezenou dobu zadržení. V Belgii je na příklad průměrná doba zadržení 22 dní.

Hlasovat dnes proti návrhu je snadný únik před problémem, jenž sice vyvolá pozornost, ale v tomto případě jsem přesvědčen, že to nijak neposlouží těm, jichž se to týká, především samotným přistěhovalcům, jimž musíme pomoci a některým z nich i domluvit.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasuji pro zprávu pana Webera. Evropa konečně začíná zodpovědným a účinným způsobem řešit problém ilegálního přistěhovalectví. Směrnice o vracení ilegálních přistěhovalců je prvním krokem směřujícím k potřebné politice boje proti tomuto jevu. Ilegální přistěhovalci musejí být donuceni odejít z Evropy se vší náležitou úctou k minimálním standardům zajištujícím, že se těm, jichž se to týká, dostane lidského zacházení. Jak jsme vždy tvrdili, ilegální přistěhovalectví je velmi vážný problém a odpovědnost za jeho řešení by měla být přenechána jednotlivým členským zemím. Tento problém je však často celoevropský, a proto nelze přenést veškerou odpovědnost a náklady na některé země, a především Itálii.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Nepřiměřeně dlouhá doba zadržení je jedním z nejdůležitějších důvodů pro mé hlasování. Možnost zavřít dospělé a dokonce i děti na celých 18 měsíců jde už přehnaná, zejména proto, že mají být zadrženi rovněž v případě, pokud země jejich původu nespolupracuje a neposkytne patřičné dokumenty. Ne vlastní vinou se často nemohou vrátit. Skutečnost, že lidé nelegálně pobývající na území EU mohou být posláni zpět do země, přes níž cestovali, také není žádným řešením. Zákaz opětovného vstupu na dobu až pěti let se neslučuje s myšlenkou, že by se lidem mělo v Evropě dostat ochrany, pokud ji potřebují. Toto opatření rovněž povede k nezákonnému obchodování s lidmi a k překupnictví. Unie naléhavě potřebuje dohody o tom, kdo smí na její území vstoupit, avšak nyní zaměřuje většinu svého úsilí na vyhošťování. V důsledku toho je návrh jednostranný a značně nevyvážený. Takovéto dohody mají smysl jedině, pokud lidem bez platných dokumentů nabízejí právní ochranu. Tento kompromis ji však bohužel v dostatečné míře nenabízí. Evropské přistěhovalecké politice bych nijak nepomohl, kdybych pro něj hlasoval.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Vypuštění pozměňovacího návrhu 98 týkajícího se zacházení s nezletilými osobami bez doprovodu, tj. s dětmi, a pozměňovacího návrhu 103 o podmínkách, trvání a legitimitě zadržování přistěhovalců je velmi skličující pro ty z nás, kteří věří v lidskou důstojnost.

  Daniel Strož (GUE/NGL), písemně. − Domnívám se, že návrh směrnice o společných normách a řízení v členských státech o navrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí je návrhem špatným. Je totiž snahou „řešit“ administrativními a represivními postupy závažný problém, který vyžaduje v prvé řadě řešení politické směřující k odstraňování příčin nelegální migrace. Návrh zprávy předložené Manfredem Weberem plénu Evropského parlamentu obsahuje jen více či méně kosmetické úpravy, které podstatu věci neřeší.

Zavedení represivních opatření vůči tzv. nelegálním přistěhovalcům, jakým je tzv. předběžná vazba, a jejich zadržování v hrozných podmínkách, jaké panují v některých internačních střediscích (podle zjištění výboru LIBE), je v rozporu s mezinárodněprávními úmluvami na ochranu lidských práv.

Nadto se objevuje jeden zásadní problém ve vysvětlujícím prohlášení a tedy v celkové koncepci. Jakkoli je zde jako alternativa uváděna možnost udělení legálního povolení k pobytu tzv. nelegálním přistěhovalcům, tak návrh Komise i zpráva, jež by měla být přijata Evropským parlamentem, jsou postaveny na jediném závěru: nelegální přistěhovalci musí opustit Evropu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji pro zprávu nehlasovat.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Unie stojí na společných hodnotách a na ochraně lidských práv. Hlasovala jsem pro pozměňovací návrhy Evropských socialistů, neboť po členských státech požadovaly, aby vážně nemocným osobám poskytly zvláštní povolení k pobytu či jiné oprávnění, jež by jim zajistilo právo na trvalý pobyt.

Důvodem je, aby mohly využívat přístup k patřičné zdravotní péči, kromě případů, v nichž lze dokázat, že dané osoby mají přístup k náležité léčbě a zdravotní péči v zemi svého původu. Považuji rovněž za nezbytné, aby byl daný státní příslušník třetí země okamžitě propuštěn, pokud je vazba nezákonná. Nezletilé osoby ve vazbě by měly mít možnost se účastnit zábavných aktivit, včetně her a rekreačních aktivit přiměřených jejich věku, a také mít přístup ke vzdělání.

Dětem bez doprovodu by mělo být poskytnuto ubytování v institucích s personálem a vybavením, které odpovídají potřebám lidí jejich věkové kategorie. Nejlepší zájem dítěte představuje základní princip při vzetí nezletilých do vazby, zatímco čekají na vyhoštění. Mrzí mne, že tyto pozměňovací návrhy nebyly schváleny. Domnívám se, že bez těchto pozměňovacích návrhů neodpovídá Weberova zpráva evropským hodnotám a z tohoto důvodu jsem hlasovala proti této zprávě.

  Jeffrey Titford (IND/DEM), písemně. − Hlasovali jsme pro zamítnutí této zprávy, protože nechceme žádnou společnou evropskou přistěhovaleckou politiku. Domníváme se, že by o tom, kdo bude vypovězen z jejich území a za jakých okolností, měly rozhodovat jednotlivé členské státy.

Ačkoli téměř nikdy nehlasujeme pro jakékoli právní předpisy, rádi bychom zdůraznili, že jsme hlasovali pro pozměňovací návrh 75, jenž zamítl návrh Komise na ustavení společné vystěhovalecké politiky, avšak nikoli z důvodů udaných skupinou, jež tento pozměňovací návrh předložila. Pro zamítnutí jsme měli své vlastní důvody.

Učinili jsme tak bez ohledu na to, že tato směrnice ve Spojeném království neplatí. Naše rozhodnutí při hlasování bylo věcí principu.

– Zpráva: Eluned Morgan (A6-0191/2008)

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Aby završila převahu zájmů velkého kapitálu na trzích EU s elektřinou a zemním plynem, připravuje nyní Komise ve třetím legislativním balíčku soubor pěti návrhů. Jejich cílem je učinit z blaha společnosti tržní komoditu a podporovat kapitalistickou restrukturalizaci energetického sektoru prostřednictvím hromadné privatizace produkce a distribuce elektrické energie.

Návrh zavádí nelítostnou konkurenci, především na velkoobchodním trhu s energií. Vede k úplnému oddělení sítí (přenosových systémů nebo systémů řídících přenos) od dodávky a produkce. V zásadě tak nebude existovat žádná diskriminace mezi veřejným a soukromým sektorem s tím výsledkem, že veřejné korporace ztratí své komparativní výhody a jejich konkurenti vstupující na trh budou chráněni.

V době rychle rostoucích celosvětových cen ropy se pracovníci ocitají ve finanční tísni, EU upřednostňuje zájmy kapitálu a chrání a zvyšuje své zisky.

Obětmi této politiky jsou pracovníci v energetickém sektoru a pracující vrstvy obecně. Budou čelit rostoucím cenám a zhoršujícím se službám, k čemuž dochází všude tam, kde je trh s energií zprivatizován.

Masová mobilizace pracujících a hlasitá ‘ne’ v referendech ukazují rostoucí pobouření veřejnosti nad touto politikou a otevírají cestu k jejímu zrušení.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Je zajímavé pozorovat, jak se v tomto třetím balíčku zaměřeném na liberalizaci trhu s elektrickou energií používají stále stejné argumenty navzdory faktu, že máme stále menší kontrolu nad činností ekonomických a finančních skupin, jež na trhu působí, které zavádějí svá vlastní pravidla, zvyšují ceny, propouštějí pracovníky, zvyšují nejistotu zaměstnanců a stále více selhávají při plnění svých povinností veřejné služby.

Ačkoli je pravda, že bez efektivního trhu s elektřinou a zemním plynem bude mít Evropská unie, jež má jen malé zásoby uhlí, stále větší potíže zajistit bezpečnost dodávek, udržitelnost trhu s energií a svou celosvětovou konkurenceschopnost, je také pravda, že tento trh bude moci fungovat jen tehdy, pokud tu bude silný veřejný sektor.

Navrhuje se však naprostý opak. Volá se po větší liberalizaci a zničení toho, co z tohoto veřejného sektoru v některých zemích zbývá. Poté se, v marném pokusu to utajit, předkládá návrh charty na ochranu spotřebitelů. Uvidíme, jakým způsobem se bude uplatňovat. Hlavním problémem je v každém případě liberalizace tohoto odvětví, a proto jsme nemohli jinak, než nakonec hlasovat proti této zprávě.

  Neena Gill (PSE), písemně. − Pane předsedající, o zprávě poslankyně Morganové jsem hovořila během rozpravy, neměla jsem však příležitost hovořit o pozměňovacím návrhu 159. Tento pozměňovací návrh zakazuje členským státům povolit výstavbu nových elektráren, které do ovzduší vypouštějí víc než 350 gramů oxidu uhličitého na každou vyrobenou kilowatthodinu energie. Ráda bych objasnila stanovisko EPLP, jejíž členové obdrželi množství dopisů týkajících se tohoto pozměňovacího návrhu.

Ačkoli si uvědomujeme, že změna klimatu je skutečná a aktuální a že jsme povinni se s ní vypořádat, hlasovali jsme proti pozměňovacímu návrhu 159, neboť by znemožnil rozvoj všech nových elektráren spalujících zemní plyn, ropu i uhlí. To by v Evropě ohrozilo bezpečnost dodávek i zásobování energií.

  Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti zprávě poslankyně Morganové a energetickému balíčku, neboť se domnívám, že se ubíráme nesprávnou cestou. Navrhovaná agentura bude jen dalším byrokratickým orgánem. Síť národních regulačních orgánů s rozšířenými pravomocemi by byla účinnějším způsobem, jak zajistit, aby měli malí producenti přístup k energetickým sítím. Oddělení vlastnictví distribuční sítě a produkce se stalo tak trochu zázračným všelékem, ačkoli zkušenosti těch zemí, které ho aplikovaly v praxi, pro liberální opatření tohoto druhu určitě nehovoří. Trh s energií je trhem celosvětovým. O Gazprom a země těžící ropu nebudou soupeřit podniky využívající bioplyn, ale velké evropské společnosti.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) Když Evropský parlament odhlasoval povinné oddělení vlastnictví energetických koncernů v Evropské unii, učinil tím rozhodující krok k vytvoření společného trhu s elektrickou energií. Rozdělení těchto koncernů na společnosti zodpovědné za výrobu energie a na společnosti zodpovědné za její přenos je jediný způsob, jak vytvořit otevřený a konkurenční trh, na němž nedochází k žádnému střetu zájmů.

Největší prospěch z navrhovaných změn by měl mít spotřebitel. Schválený návrh práva spotřebitelů významně posiluje. Mimo jiné dává spotřebitelům právo odstoupit od smlouvy s dodavatelem elektrické energie bez dodatečných poplatků. Spotřebitelé mají rovněž právo změnit svého dodavatele energie ve velmi krátké době.

Měli bychom si uvědomit, že je trh s elektřinou v současné době ovládán monopoly, které zneužívají svého postavení na nekonkurenčních trzích. Jsem přesvědčená, že cenové limity ochrání uživatele energie před jejich zneužíváním energetickými koncerny, aniž by přitom odradily nové subjekty od vstupu na trh.

Navrhovaná řešení pochopitelně nevyřeší všechny problémy týkající se energie, kterým nyní čelíme, jako je na příklad vzestup cen ropy. Tato řešení nicméně představují správné kroky vedoucí k vytvoření konkurenceschopnějšího trhu. Rada bude v této rozpravě pokračovat. Je však bohužel nepravděpodobné, že budou přijaty všechny návrhy Evropského parlamentu. Jak zpravodajka správně zdůraznila, chce mnoho členských států chránit své národní zájmy.

  Jacky Hénin (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento třetí energetický balíček se nadále dogmaticky vydává cestou úplného oddělení produkce energie a distribučních sítí.

Jeho cílem je podřídit celý energetický sektor výhradně zákonům volného trhu a soutěžení každého s každým.

Jelikož stejné příčiny vedou ke stejným následkům, přivede to Evropskou unii k dokonce ještě větší katastrofě, než kterou v roce 2000 zažila Kalifornie.

Tato politika škodí spotřebitelům, zaměstnancům v energetickém průmyslu, malým a středním podnikům i společnostem, pracovním příležitostem, bezpečnosti a životnímu prostředí. Trh a soukromý sektor nejsou schopny uspokojit energetické potřeby Evropanů ani reagovat na výzvy globálního oteplování a éry konce fosilních paliv. Jejich hlavním cílem je vyplácet co nejvíce svým akcionářům, ne jednat v zájmu národa.

V Evropě potřebujeme skutečný vnitřní trh s energií a toho lze dosáhnout jedině na základě spolupráce. Energetický sektor je třeba regulovat koordinovanými veřejnými zásahy členských států, nikoli aktivitami finančních trhů. EU musí podniknout patřičné kroky a zajistit, aby byla energie uznána za celosvětový veřejný zdroj a nebyla považována jen za další komoditu, kterou lze kupovat a prodávat.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Byl jsem zklamán, že pozměňovací návrh mé vlastní skupiny týkající se odpovědnosti za nehody v jaderném průmyslu nebyl schválen. Konečná verze zprávy poslankyně Morganové má nicméně spoustu kladů, a vítám především doplnění odkazů na navrhovanou chartu práv spotřebitelů energie. Po pečlivé úvaze jsem proto hlasoval pro tuto zprávu.

  Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. − (ET) Jednoznačně tyto pozměňovací návrhy podporuji, jelikož v Evropské unii posilují volnou soutěž, pomáhají udržet ceny na přijatelné úrovni a zároveň spotřebitelům umožňují využívat svého práva kdykoli změnit svého dodavatele elektrické energie. Navíc to podporuje přeshraniční sdílení elektrické energie a tím také chrání státy i spotřebitele před náhlým nedostatkem elektrické energie. Žádám podniknout v této oblasti rychlé kroky k odstranění zbytečné byrokracie a zátěže, aby mohly evropské společnosti vyrábějící elektrickou energii svobodně působit po celé Unii, aby se posílila volná soutěž a aby mohli spotřebitelé činit uvážená rozhodnutí.

  Roselyne Lefrançois (PSE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti této zprávě, jež o sobě sice prohlašuje, že stanoví společná pravidla vnitřního trhu s elektrickou energií, avšak ve skutečnosti navrhuje zničit dědictví tradičních a fungujících sítí, které Evropa má.

Oddělení produkce elektrické energie a její distribuce podle mého názoru nepřinese žádné další záruky týkající se výkonnosti, bezpečnosti nebo dostupnosti energetické sítě, zejména v současné situaci, kdy stále roste celosvětová poptávka po elektřině a v souvislosti s energetickými zdroji panuje velká nejistota.

Tento posledně jmenovaný faktor vyžaduje ještě větší strukturální investice k zabezpečení našich dodávek a na podporu výzkumu a inovací, což je vyhlídka, jež se jeví jako téměř neslučitelná s filozofií silné konkurence a brzké ziskovosti, jež stojí za rozhodnutím přiblížit se úplné deregulaci tohoto odvětví.

‘Třetí cesta’, prosazovaná francouzskými socialisty, která bohužel nebyla schválena, se jeví jako mnohem rozumnější řešení, jelikož nám umožňuje zachovat zděděnou integritu velkých evropských energetických skupin a zároveň vložit organizaci distribuce elektrické energie do rukou nezávislých regulačních orgánů.

Vítám nicméně pokrok, jenž tato zpráva představuje, co se týká ochrany spotřebitele, především zavedení pravidel pro boj proti energetické chudobě a k zajištění transparentnosti a přístupu k informacím pro koncového uživatele.

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. – (NL) Zásobování energií není obchod nýbrž síťová služba. Tato služba musí být poskytována všem zúčastněným subjektům bez přerušení a s nejmenším možným dopadem na životní prostředí. Tento požadavek je neslučitelný s riziky podstupovanými v mezinárodním obchodu konkurujícími si společnostmi. Elektřina bude i v budoucnu vzácným a ohroženým produktem, stejně jako nyní, když fosilní paliva docházejí a globální oteplování pokračuje.

Proto je dobře, že v mnoha členských státech EU je to stát nebo místní úřady, které postavily elektrárny a rozvodné sítě elektřiny. Privatizace těchto síťových služeb je nežádoucí a riskantní. Jejich prodej vytváří nové vlastníky a monopol v přenosovém systému. Tento systém je neziskovým zdrojem mezi výrobou a prodejem, ale jeho vlastnictví může být zneužito k zavedení vysokých poplatků pro spotřebitele a jakékoli konkurenty. Stanovení cen elektřiny pomocí burzy vede ke spotřebitelským cenám, které jsou mnohem vyšší než výrobní náklady.

Členské státy EU se správně zaměřují na to, jak by se mělo proti těmto rizikům bojovat. Situace se v jednotlivým státech velmi liší. Je nejlepší, že jsou tyto otázky posuzovány právě na této úrovni. Jsem proto poskytnout členským státům co největší svobodu, tedy pro třetí cestu zmíněnou v Glanteho pozměňovacím návrhu, avšak jsem proti této evropské směrnici jako takové.

  Lydia Schenardi (NI), písemně. – (FR) Skutečným cílem tohoto třetího energetického balíčku očividně není zajištění dodávek, kvalita poskytovaných služeb, cenová dostupnost ani možnost, aby si spotřebitelé svobodně vybrali svého dodavatele, ale spíše neustálá demontáž toho, co zbylo ze starých veřejných energetických monopolů.

Odhodlání projevené Komisí a mnoha členy této Sněmovny zavést ‘dědické oddělení’, jinak řečeno přimět ‘tradiční’ provozovatele jako je EDF, aby se vzdaly vlastnictví svých sítí, je zcela nepřijatelné. Aktivity, z nichž jsou tyto společnosti obviňovány, tj. bránění konkurentům v přístupu k síti a záměrné omezování investic na projekty infrastruktury, nebyly ve skutečnosti nikdy prokázány. Není ani jasné, jak může svěření kontroly sítě jedinému provozovateli, jenž není dodavatelem elektrické energie, zaručit patřičnou a přiměřenou výši investic, nezneužívání rozhodujícího postavení či lepší řízení přetížení.

Proto budeme podporovat, ačkoliv jsme vždy hájili výsadní postavení členských států v otázkách energetiky, která je strategickou oblastí příliš velkého významu na to, aby byla přenechána eurokratům, jakožto menší ze dvou zel řešení v podobě ‘efektivního oddělení’ navrhované mezi jinými Francií a Německem. Budeme rovněž hlasovat proti těm textům, jejichž stanoviska zásadně odmítáme.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. − (PT) Nemohl jsem jinak, než hlasovat pro tuto zprávu. Hlasovat pro liberalizaci trhu s elektřinou znamená hlasovat pro spravedlivější, konkurenceschopnější a transparentnější trh.

Není to však jen správné stanovisko této zprávy, podle něhož má být ve  středu zájmu spotřebitel, které se mi líbí. Kvůli rostoucím cenám energie a nedostatku konkurence na národních trzích hrozí zvýšení počtu občanů, kteří nemají přístup k energii. Souhlasím proto se sociálními obavami, jež byly vyjádřeny v první definici konceptu ‘palivové chudoby’ zdůrazňující význam národních plánů členských států, které se týkají všech občanů.

Za současné situace na národních trzích s energií v EU je nepřijatelné, aby jedna společnost vlastnila elektrickou síť a byla zároveň zodpovědná za přenos elektřiny, čímž by měla de facto monopolní postavení, neboť by pak mohla znemožnit přístup na trh novým provozovatelům, kteří jsou  mnohdy konkurenceschopnější.

Tento dokument proto odvážně upozorňuje na potřebu zvýšit míru transparentnosti a konkurence v energetickém sektoru a zároveň účinně chránit spotřebitele před důsledky uzavřeného a nepružného trhu.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. − (PT) Nemohl jsem jinak, než hlasovat pro tuto zprávu. Hlasovat pro liberalizaci trhu s elektřinou znamená hlasovat pro spravedlivější, konkurenceschopnější a transparentnější trh.

Není to však jen správné stanovisko této zprávy, podle něhož má být ve  středu zájmu spotřebitel, které se mi líbí. Kvůli rostoucím cenám energie a nedostatku konkurence na národních trzích hrozí zvýšení počtu občanů, kteří nemají přístup k energii. Souhlasím proto se sociálními obavami, jež byly vyjádřeny v první definici konceptu ‘palivové chudoby’ zdůrazňující význam národních plánů členských států, které se týkají všech občanů.

Za současné situace na národních trzích s energií v EU je nepřijatelné, aby jedna společnost vlastnila elektrickou síť a byla zároveň zodpovědná za přenos elektřiny, čímž by měla de facto monopolní postavení, neboť by pak mohla znemožnit přístup na trh novým provozovatelům, kteří jsou  mnohdy konkurenceschopnější.

Tento dokument proto odvážně upozorňuje na potřebu zvýšit míru transparentnosti a konkurence v energetickém sektoru a zároveň účinně chránit spotřebitele před důsledky uzavřeného a nepružného trhu.

– Zpráva: Alejo Vidal-Quadras (A6-0228/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto je další část třetího balíčku opatření k liberalizaci trhů s energií v Evropské unii vycházející z doporučení schválených v červnu 2007 Evropským parlamentem. Zpravodaj souhlasí se: zavedením větších a nezávislejších pravomocí pro regulační orgány, většími nároky na transparentnost na trhu, vylepšeným rámcem pro spolupráci na evropské úrovni mezi národními regulačními orgány a rovněž mezi provozovateli přenosových systémů, větším důrazem na další rozvoj propojovací kapacity mezi členskými státy a s návrhem na oddělení vlastnictví jako s nejúčinnějšími, avšak nikoli jedinými, prostředky, jak podpořit investice a zabránit diskriminaci nových subjektů na trhu.

Jinak řečeno, Evropská unie si vynutila privatizaci odvětví, jež je rozhodující pro ekonomický rozvoj, a nyní se pokouší jednat, aby se vypořádala s vážnými problémy způsobenými ekonomickými skupinami, které toto odvětví ovládly. Proto sám zpravodaj vznáší některé otázky týkající se dobrovolného uplatňování norem a pravidel a tvrdí, že by mělo být povinné.

Nikdo nicméně nepřipouští, že skutečným řešením by bývalo bylo udržet v energetické oblasti silný veřejný sektor, a proto jsme hlasovali proti této zprávě.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Nebylo to jen kvůli tlaku ze strany Komise, proč E.ON a RWE rozprodaly své přenosové systémy; kvůli oddělení vlastnictví distribuční sítě a produkce, k němuž došlo, se rozhodující význam přístupu k síti, tj. zabránit vstupu nových konkurentů, do značné míry vytratil. Celá Evropa nutně potřebuje investice do starých elektráren a do infrastruktury systému, přičemž některá je stará několik desítek let. Jak ukázaly zkušenosti s radikální privatizací železnic ve Spojeném království, investoři mají velmi malý zájem o modernizaci infrastruktury. Je docela pravděpodobné, že navrhovaná nová ustanovení o přístupu k síti budou mít tentýž následek. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti zprávě pana Vidala-Quadrase.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Zpravodaj připravil velmi dobrou a důkladnou zprávu.

Domnívám se, že návrh Evropského parlamentu ve své současné podobě umožní pokračování integrace trhu Evropské unie s energií. Věřím, že se podaří dosáhnout dohody o všech přeshraničních otázkách.

– Zpráva: Giles Chichester (A6-0226/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tohle je ještě další část tohoto energetického balíčku. Týká se ustavení Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, jež je v souladu s globální strategií definovanou Evropskou komisí a Radou s cílem liberalizovat a regulovat energetický sektor, kterou nazvaly ‘Energetickým balíčkem’.

Tato strategie je vždy stejná. Nejprve se zprivatizuje veřejný sektor. Poté nastanou problémy a objeví se regulační orgány, nová byrokracie a větší kontrola rozhodujících pravomocí nad tím, co se v každém členském státě děje.

Podle zpravodaje ze skupiny PPE-DE musíme jít dál než návrhy Komise a poskytnout této agentuře větší nezávislost a více rozhodovacích pravomocí. Zavedení standardů, norem, tržních pravidel a dokonce i rozhodnutí učiněných vyššími orgány, sloužící zájmům ekonomických skupin, je stále se opakujícím argumentem. Tato agentura bude nadnárodní institucí s pravomocemi ve strategické oblasti, tj. v energetice, jež má dopad na všechna odvětví společnosti.

Následky zasahování do politické strategie a ekonomiky jednotlivých členských států by mohly být vážné. V této souvislosti tuto zprávu odmítáme.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Trhy s energií stále více nabývají celoevropského charakteru a navrhovaná Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů bude hrát významnou roli při vývoji trhů. Agentura by měla mít dostatečné pravomoci k tomu, aby dosáhla svých úkolů. Podpořil jsem tuto zprávu, která tyto pravomoci zajišťuje a zároveň zaručuje nezávislost národních regulačních orgánů.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Zpravodaj připravil velmi dobrou a důkladnou zprávu.

Domnívám se, že návrh Evropského parlamentu ve své současné podobě umožní pokračování integrace trhu Evropské unie s energií. Umožní také posílení pravomocí agentury týkajících se všech přeshraničních otázek. To by mělo vést k efektivní spolupráci mezi členskými státy.

– Zpráva: Francesco Ferrari (A6-0081/2008)

  Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Počet nehod s účastí chodců v Polsku v loňském roce vzrostl o 5,7 % a počet nehod s účastí cyklistů stoupl o celých 16,8 %. Podporuji zprávu pana Ferrariho a věřím, že je nutné zvýšit bezpečnostní požadavky. Měli bychom mít nicméně také na paměti, že náklady s tím spojené nesmí nést především majitelé motorových vozidel.

Zastupuji Malopolské vojvodství, na něž připadá nejmenší počet nehod v celé zemi, konkrétně 7 nehod na 100 obyvatel. Je tu však mnoho míst častých nehod v důsledku nadměrné hustoty dopravy a nevyhovující dopravní infrastruktury.

  Francesco Ferrari (ALDE), písemně. − Považuji tuto zprávu za další pozitivní krok vpřed v ochraně chodců v EU před četnými zraněními a smrtelnými úrazy způsobenými dopravními nehodami motorových vozidel. Každý rok při nich umírá 40 000 občanů.

Zdokonalení designu vozidel a vylepšené systémy pro vozidla včetně ‘deformační zóny’ na přední straně automobilu jsou pozitivními kroky, které je třeba podporovat. Odstranění ochranných rámů z vozidel, pro které nejsou nutné nebo určené, na příklad z vozidel nepoužívaných v zemědělství, je dalším příkladem toho, jak může být EU důsledná v souvislosti s vylepšeními k ochraně chodců.

V tomto hlasování tyto věci podpořím a považuji za zásadní pro chodce v celé EU, aby se učinilo více pro zvýšení jejich bezpečnosti.

  Neena Gill (PSE), písemně. − Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť podporuji vývoj pasivních a aktivních bezpečnostních systémů, které by snížily následky dopravních nehod s účastí chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu. Ačkoli může nehody způsobit celá řada faktorů včetně rychlosti či lidského selhání, měl by být samotný automobil upraven tak, aby následky při nehodě byly co nejmenší. Podporuji ve zprávě obsaženou povinnost stanovit minimální požadavky na konstrukci a fungování automobilů a na systémy čelní ochrany.

Jsem však přesvědčena, že tato zpráva opomíjí obrovskou příležitost spolupracovat s rozvojovými a nově vznikajícími zeměmi. Vždyť k většině úmrtí při dopravních nehodách, přibližně k 70%, dochází v rozvojových zemích. Chodci tvoří 65% usmrcených a 35% usmrcených chodců představují děti. Jenom samotná Indie se na celkovém počtu obětí dopravních nehod na celém světě podílí celými 10%.

EU se musí s rozvojovými zeměmi podělit o své odborné znalosti v oblasti shromažďování a analýzy údajů o dopravních nehodách a vývoje aktivních i pasivních bezpečnostních systémů. Existuje dobrý důvod pro předávání technologií EU rozvojovým zemím, jež by mohlo snížit počet dopravních nehod a jejich dopady na účastníky silničního provozu.

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Ráda bych zdůraznila význam této zprávy a pogratulovala zpravodaji k tomuto výsledku. Je faktem, že každý rok zemře v Evropské unii 8 000 účastníků silničního provozu. Obětmi jsou zejména chodci a cyklisté. Dalších 300 000 lidí je zraněno. Tato situace vede k osobním tragediím a významným sociálním i ekonomickým následkům. Opatření Unie zaměřená na zajištění větší ochrany chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu před zraněními utrpěnými při střetech s motorovými vozidly by proto měla být obzvlášť vítaná.

Od října 2005 musejí některé automobily na základě nyní platných ustanovení projít řadou zkoušek vlastností vycházejících z doporučení Společného výzkumného centra Unie mimoto navrhuje zavést po roce 2010 pro motorová vozidla podstatně přísnější zkušební požadavky. Zpráva, kterou máme před sebou, zajišťuje spojení aktivních a pasivních bezpečnostních opatření a počítá s budoucím zavedením protisrážkových systémů. Doposud není na trhu žádný účinný systém zajišťující chodcům ochranu v případě srážky, což je důvod, proč Komise oprávněně podporuje automobilový průmysl v tom, aby takový systém vyvinul. Souhlasím rovněž se zpravodajem, že by měly být neustále sledovány technické možnosti zajištění vyšších pasivních bezpečnostních standardů stejně jako možnosti týkající se zvýšených bezpečnostních požadavků.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − V celé Evropě jsou každý rok při dopravních nehodách usmrceny nebo zraněny tisíce chodců a cyklistů. Evropské právní předpisy hrají významnou úlohu při snižování množství smrtelných úrazů a zranění, je však důležité, aby byly standardy co nejnovější. Návrhy v této oblasti je třeba uvítat, a proto jsem hlasoval pro Ferrariho zprávu.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Statistiky dopravních nehod jsou v EU alarmující. Odhaduje se, že každý rok přijde o život nejméně 8 000 nechráněných účastníků silničního provozu, chodců a cyklistů, a 300 000 jich je zraněno. Až k 80% dopravních nehod dochází ve městech a vesnicích, kde je maximální povolená rychlost mezi 40 a 60 km/h. To naznačuje, že příčinou dopravních nehod může být nejen překročení povolené rychlosti ale také kvalita dopravní infrastruktury a především bezpečnost automobilů.

Výzvy k využívání veřejné dopravy, chůze a kola jako alternativ k používání automobilů musejí být vyváženy opatřeními zaměřenými na snížení počtu utrpěných zranění. V současnosti nejsou na trhu žádné systémy předcházející srážkám, které jsou opravdu schopné včas rozpoznat chodce nebo jiné nechráněné účastníky silničního provozu.

Vítám a hlasovala jsem pro zprávu pana zpravodaje Francesca Ferrariho o návrhu nařízení o ochraně chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu. Přáním evropského automobilového průmyslu musí být prodávat automobily, které nejsou jen technicky vyspělé a ekologicky čisté, ale také neobyčejně bezpečné.

Aby byla za všech okolností zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti, neměla by povinná instalace aktivních podpůrných brzdových systémů pro všechna nová vozidla, platná od roku 2009 a stanovená v návrhu Komise, nahradit pasivní bezpečnostní systémy vysoké úrovně, nýbrž by je měla doplnit.

Věřím, že toto nařízení pomůže zvýšit bezpečnost všech účastníků silničního provozu.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Bezpečnost silničního provozu je prioritou evropské dopravní politiky, skutečnou starostí pro politické představitele a pro všechny občany základem v boji proti tragediím, k nimž bohužel na evropských silnicích až příliš často dochází. Cílem Ferrariho zprávy je zpřísnit požadavky Společenství v oblasti bezpečnosti a tím zvýšit bezpečnost chodců. Musíme proto bez váhání požadovat maximální opatrnost a nejlepší dostupné nástroje, abychom zaručili bezpečnost na našich silnicích. Především je nezbytné, aby právní předpisy byly i nadále co nejpřísnější a schválená opatření byla řádně sledována a vyhodnocována, aby se zajistilo, že budou ve správný čas učiněna nezbytná vylepšení, aby se zabránilo dalším tragediím. Vítáme v této zprávě pokus určit způsoby, jak dohnat ztracený čas a zajistit, aby byly navrhované systémy prevence těmi nejvhodnějšími a nejpatřičnějšími pro oběti střetů s motorovými vozidly.

Konečně, jelikož se ďábel někdy skrývá v detailu, je naším úkolem zajistit, a to i v techničtějších oblastech, aby právní předpisy, které vytváříme, vždy poskytovaly nejlepší prostředky ochrany našich občanů.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasuji pro zprávu pana Ferrariho. Souhlasím s cílem tohoto návrhu zpřísnit požadavky Společenství zaměřené na zvýšení bezpečnosti chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu v případě zranění způsobených střetem s motorovým vozidlem.

Věřím, že je z časového i technického hlediska možné rychle pokročit v  navrhování a uplatňování vhodných prostředků úpravy vozidel. Tleskám zejména zavedení povinnosti vybavit vozidla podpůrným brzdovým systémem (ABS), jenž pomůže snížit počet střetů vozidel s chodci.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Vítám tuto zprávu, jelikož zpřísňuje stávající právní předpisy a ještě se opět pokouší zvýšit bezpečnost silničního provozu, především bezpečnost cyklistů a chodců. Každým rokem je v EU na silnicích usmrceno 8 000 lidí, chodců a cyklistů, a 300 000 jich je zraněno.

Velkému množství těchto úmrtí lze zabránit buď lepším výcvikem řidičů nebo vylepšením designu motorových vozidel. Zavedení podpůrných brzdových systémů, zavedení náročnějších zkoušek vlastností a kratší prováděcí období, všechna tato opatření by měla pomoci zmírnit krveprolití, k němuž každý rok dochází na našich silnicích.

Zvláště rád vidím, že zabijáci, které známe jako ochranné rámy, budou nyní muset projít stejnými zkouškami vlastností prováděnými na vozidlech, na nichž mají být umístěny, ačkoli pro mne kampaň za úplný zákaz ochranných rámů stále pokračuje.

Blahopřeji zpravodaji k jeho zprávě a těším se na brzkou dohodu s Radou o této otázce.

  David Sumberg (PPE-DE), písemně. − Rád bych vysvětlil své hlasování o zprávě Francesca Ferrariho o ochraně chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu.

Ačkoli podporuji úctyhodné záměry této zprávy, neboť všichni chceme snížit šokující ztráty na životech i počet zranění utrpěných na našich silnicích, jsem toho názoru, že zpráva požaduje příliš rychlou implementaci a nemyslím si, že je toho možné dosáhnout.

Jsou navrhovány některé dosti radikální požadavky a pokud budou tyto návrhy uskutečněny příliš rychle, bude to znamenat příliš velkou zátěž pro průmysl.

V době recese musíme mít všichni na paměti, že si naši voliči potřebují udržet své zaměstnání, a příliš uspěchané právní předpisy mohou často tento cíl zmařit.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu (2007/0201).

V současnosti nejsou na trhu žádné protisrážkové systémy schopné účinně rozpoznat chodce a ostatní nechráněné účastníky silničního provozu, které by zároveň splňovaly všechny nezbytné podmínky. Sdílím zpravodajův názor, že by prioritou mělo být zavedení opatření ke snížení počtu zranění a především počtu smrtelných úrazů mezi chodci a ostatními nechráněnými účastníky silničního provozu. Je třeba zdůraznit, že předložené pozměňovací návrhy mají za cíl zpřísnit ustanovení nařízení, kdekoli to bude možné. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je důležité nejen sledovat vývoj technologie, abychom zajistili aktivní bezpečnost, ale také zvážit možnost zavést přísnější ustanovení v oblasti pasivní bezpečnosti týkající se konstrukce vozidel.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. − (PL) Chodci a cyklisté jsou častými účastníky dopravních nehod. Chránit jejich životy znamená pro automobilový průmysl velkou výzvu.

Elektronický systém ochrany chodců (EPP) je skvělým řešením. Zmírňuje následky střetu s motorovým vozidlem. Přední část vozidla díky tomuto systému náraz ztlumí a tím sníží rozsah zranění, která oběť utrpí.

Další úspěšnou metodou zajištění bezpečnosti chodců je aktivní kapota vozidla, jež byla použita u modelu Citroën C6. Ve chvíli, kdy je chodec zasažen, se kryt motoru automaticky zvedne. Díky senzoru citlivému na náraz a detonačnímu mechanismu se kapota za 0,40 sekundy zvedne o 65 milimetrů. Samostatný mechanismus i přes sílu nárazu udržuje kapotu ve zvednuté poloze a tím pohltí vzniklou energii. V případě mírného nárazu zajišťuje ochranu rovněž část se zabudovaným pohlcovačem nárazu.

Všechna vozidla by měla v zájmu zvýšení bezpečnosti na silnicích Evropské unie projít co největším počtem potřebných zkoušek.

– Zpráva: József Szájer (A6-0088/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva se zabývá některými pozitivními změnami obvyklého postupu mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Článek 5a změněného rozhodnutí 1999/468/ES zavedl nový regulativní postup s kontrolou pro opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků základního aktu přijatého podle článku 251 Smlouvy, a to i zrušením některých těchto prvků nebo doplněním aktu přidáním nových jiných než podstatných prvků.

Po prověření stávajících právních předpisů a probíhajících postupů předložila Evropská komise tento návrh, podle něhož se mělo 59 právních předpisů přizpůsobit novému regulativnímu postupu s kontrolou.

Ve svém rozhodnutí z 12. prosince 2007 jmenovala Konference předsedů Výbor pro právní záležitosti hlavním výborem, jenž se má zabývat touto změnou komitologie, a specializovaným výborům přidělila poradní funkci. Konference předsedů výborů se 15. ledna 2008 dohodla na způsobech spolupráce mezi Výborem pro právní záležitosti a ostatními zúčastněnými výbory. Tato zpráva proto obsahuje omezený počet pozměňovacích návrhů navržených ostatními výbory v jejich stanoviscích obdržených formou dopisů.

– Zpráva: Gerardo Galeote (A6-0213/2008)

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Galeoteho Queceda o návrhu nařízení Rady o zavedení a zajištění správy autonomních celních kvót Společenství pro dovoz určitých produktů rybolovu na Kanárské ostrovy.

Zpráva obhajuje zvýšení společných celních tarifů pro dovoz určitých produktů rybolovu na Kanárské ostrovy v letech 2007-2013. Je třeba upozornit, že platnost návrhem změněných ustanovení skončila 31. prosince 2006. Návrh týkající se zavedení bezcelních kvót a ustanovení o jejich uplatňování je v souladu s článkem 299(2) Smlouvy o Evropské unii, který stanoví zvláštní opatření pro pomoc nejvzdálenějším oblastem.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť si myslím, že výjimečná zeměpisná poloha Kanárských ostrovů v souvislosti se zdroji dodávek určitých produktů rybolovu, které jsou pro domácí spotřebu nepostradatelné, vede v tomto odvětví k dodatečným nákladům. Jednou z cest, jak se vypořádat s přírodními nesnázemi tohoto druhu, které jsou důsledkem zeměpisné polohy, je dočasně pozastavit cla na dovoz dotyčných produktů ze třetích zemí.

– Zpráva: Anneli Jäätteenmäki (A6-0076/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Jäätteenmäkiové o statutu evropského veřejného ochránce práv.

Jako člen Petičního výboru Evropského parlamentu jsem sám svědkem toho, že neustále stoupá počet občanů obracejících se na instituce Společenství se záměrem odvolat se proti tomu, že se členské státy neřídí předpisy EU.

Petice předložené Parlamentu a posuzované odpovědným výborem velmi často nemohou být shledány přípustnými. Zde bych se rád věnoval jedné zásadní věci: úřad evropského veřejného ochránce práv musí tvrději a lépe pracovat na své komunikaci s občany. Obyčejní lidé velmi často o existenci veřejného ochránce práv, jenž je možným prostředkem k vytvoření funkčnějšího a účinnějšího spojení s institucemi EU, ani nevědí. Statut, o němž dnes hlasujeme, stanoví nové mechanismy ke zvýšení efektivity práce veřejného ochránce práv. Bude na nás, na poslancích Evropského parlamentu, abychom výsledky této práce sledovali.

  Lydie Polfer (ALDE), písemně. – (FR) Podporuji zprávu paní Jäätteenmäkiové, sepsanou z vlastní iniciativy, o přístupu evropského veřejného ochránce práv k informacím a o potřebě srozumitelnějších nařízení, neboť se snaží stanovit v této oblasti přesnější pravidla.

Podle tohoto dokumentu musejí různé orgány a instituce Evropské unie veřejnému ochránci práv poskytnout všechny požadované informace, zatímco až dosud mohly pod záminkou utajení dokument odmítnout vydat.

Stejně tak je třeba odstranit povinnost úředníků poskytnout svědectví ‘podle pokynů svých nadřízených’ a dotyčný úředník má být povinen říci celou pravdu.

Návrhy paní Jäätteenmäkiové mají za cíl posílení důvěry veřejnosti v aktivity evropského veřejného ochránce práv a jako takové stojí za uplatnění.