Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 18. června 2008 - Štrasburk

11. Opatření proti zvyšování ceny ropy (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o prohlášeních Rady a Komise o opatřeních ke kontrole zvyšování cen ropy.

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Rada si je vědoma dopadu zvyšujících se cen ropy na evropské občany a jejich negativního dopadu na celou evropskou ekonomiku. Z toho důvodu řešila Rada tuto záležitost na svých nedávných schůzích. V kontextu vysokých cen potravin prodebatují tuto otázku rovněž vedoucí představitelé států a vlád během svého setkání, které začíná zítra. Analýzy důvodů vysokých cen ropy naznačují komplexní strukturální posun v dodávkách ropy a poptávce po ní, jež se týkají celosvětové ekonomiky. Z krátkodobého hlediska neudrží produkce ropy krok s trvale vysokou poptávkou rozvojových ekonomik. Vzhledem k tomu, že důvody vysokých cen ropy prezentovala Evropská komise ve své zprávě z minulého týdne, nebudu zabíhat do podrobností.

Evropská unie zažívá dopady těchto změn cen ropy ve formě vyšší inflace, vyšších plateb domácností, problémů v odvětvích zemědělství a rybolovu, v oblasti dopravy a v různých průmyslových odvětvích. Na základě hypotézy, že důvody nárůstu cen ropy jsou strukturální povahy a že tento trend bude pokračovat i v budoucnu, potřebuje Evropská unie nalézt dlouhodobé řešení. Současně s povzbudivou konkurenceschopností na trzích s energií a transparentnějšími trhy s ropou je třeba, aby byla opatření zaměřena především na další podporu energetické účinnosti a diverzifikaci dodávek energie.

Ohledně energetické účinnosti mi dovolte připomenout, že zasedání Evropské rady v březnu 2007 požadovalo zvýšení energetické účinnosti až k dosažení cíle 20% úspor do roku 2020. K dosažení tohoto cíle přispívá směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických službách. Ale všeho nemůžeme dosáhnout prostřednictvím právních předpisů. Domácnosti a podniky by mohly výrazně přispět racionálnějším chováním, k čemuž by mohly Rada a Parlament přispívat trvalým zvyšováním povědomí.

Další zásadní opatření odkazuje na úsilí o diverzifikaci dodávek energie. V této souvislosti mohu připomenout, že loňské jarní zasedání Evropské rady přijalo akční plán nazvaný Energetická politika pro Evropu. Ten stanoví závazný cíl 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě do roku 2020. Současné politiky budou muset být aktualizovány.

Když rada ECOFIN probírala zvyšování cen ropy na svém nedávném zasedání, připomněla mimo jiné dohodu z Manchesteru přijatou v září 2005. Podle této dohody by se mělo zabránit fiskálním a jiným politickým zásahům, neboť brání nezbytným úpravám ze strany hospodářských subjektů. Opatření, která lze podle této dohody považovat za krok ke zmírnění dopadu vysokých cen ropy na chudší vrstvy obyvatelstva, by měla být i nadále krátkodobá a cílená a měla by předcházet deformativním účinkům. Rostoucí ceny paliv rovněž minulý týden probírali ministři financí G8 z nejrozvinutějších zemí. Mimo jiné zdůraznili, že zvýšené ceny ropy a potravin jsou globálním problémem, a že o řešení by proto mělo být usilováno na mezinárodní úrovni.

Také bych rád uvedl, že na zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, které se konalo tento týden v pondělí, jsme schválili osmnáctiměsíční program pro tři nadcházející předsednictví. Jejich práce v Radě bude zahrnovat mnoho úkolů zaměřených na účinné řešení otázky vysokých cen potravin a ropy.

Na závěr mi dovolte říci, že abychom vyřešili výše uvedené problémy, potřebujeme koordinované politiky jak v rámci EU, tak na mezinárodní úrovni. Je třeba, abychom byli opatrní, nikoliv abychom v rámci těchto politik vytvářeli nerovnováhu a problémy. Při dalším řešení těchto ožehavých témat očekáváme konstruktivní spolupráci Evropského parlamentu, zejména při rozpravách o nezbytných legislativních návrzích.

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Paní předsedající, můj všední den začíná rutinní kontrolou cen ropy a v poslední době se zprávy ubíraly víceméně jedním směrem: ceny ropy rostou a rostou. Za poslední tři roky se ceny ropy v USD více něž ztrojnásobily. EU, která má 37% podíl spotřeby energie vyrobené z ropy, snadno pochopí aktuálnímu a možnému dopadu vysokých cen ropy na naši ekonomiku a občany.

Naše vlastní výroba se trvale snižuje – což je stále podstatné – ale tento pokles začal již v devadesátých letech. Pokračující nárůst dovozu soustavně drží naši závislost na ropě na vysoké úrovni a částka, jíž platíme za nákup zdrojů energie, se celou dobu zvyšuje.

To přímo dopadá na naše občany a podniky. Vyšší ceny ropy vytváří inflaci, a tento dopad se dá již pozorovat. Příspěvek energetiky k nárůstu indexu cen v prvním čtvrtletí roku 2007 činila v eurozóně 0,8 %. To znamená přímé, hmatatelné dopady na domácnosti a hospodářských odvětví, nikoliv pouze na ty, která nemohou přenést cenu energie na konečného spotřebitele.

Nárůst cen motorových a topných paliv pro domácnosti daleko přesáhl mezi dubnem 2007 a dubnem 2008 celkový nárůst spotřebitelských cen. Například ceny paliv v dopravě vzrostly v průměru o 12,7 %, v protikladu k inflačnímu průměru, jenž činil 3,6 %. Naši nejzranitelnější občané jsou opět mezi nejpostiženějšími.

V září 2005 jsem k Vám hovořil na téma rostoucích cen ropy a předložil jsem plán v pěti bodech. Od té doby jsme vypracovali celou řadu nových návrhu, abychom začali reagovat na výzvu vysokých a zvyšujících se cen ropy: o energetické účinnosti, o automobilech, o kvalitě paliv, o obnovitelné energii. Jako výsledek těchto politik můžeme v následujících letech očekávat postupné snižování spotřeby ropy v EU. V posledních třech letech je naše spotřeba zhruba více či méně stabilní a začínáme přecházet na čistší a účinnější dopravu, která využívá obnovitelné zdroje energie.

Zatímco je toho třeba udělat více, a určitě bychom neměli podcenit problémy vyplývající z vysokých cen energie pro naše občany, zejména nejzranitelnější domácnosti a mnoho podniků, výše uvedené poskytuje dobrý základ, na němž se může rozvíjet nejlepší možná politická reakce na tuto výzvu. Skutečnost, že se ceny ropy zvyšují, neznamená selhání našich politik. Jsem přesvědčen, že bez našich ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky by byla situace mnohem horší. Ale z posledního vývoje zřetelně vyplývá, že je třeba, abychom naše úsilí vystupňovali.

Nyní mi dovolte posoudit dlouhodobé faktory ovlivňující trh s ropou. Zjednodušeně řečeno opouštíme období levné ropy a levné energie obecně. Celosvětová poptávka po energii roste a Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že by se do roku 2030 mohla zvýšit o více než 50 %. Zejména rozvíjející se ekonomiky spotřebovávají stále více energie.

Na druhé straně není zdaleka jasné, uspokojí-li produkce ropy dostatečně celosvětovou poptávku. Odborníci tvrdí, že z geologického hlediska jsou pod povrchem zásoby na dalších 40–50 let. Jak zveřejnila Mezinárodní energetická agentura, není zdaleka jisté, zda-li země produkující ropu mají schopnost a vůli zvýšit produkci, aby vyhověly zdánlivě nevyhnutelnému a dlouhodobě pokračujícímu zvyšování celosvětové poptávky po ropě.

Éra levné energie skončila, v době, kdy máme kvůli změně klimatu v každém případě absolutní povinnost vůči budoucím generacím posunout se směrem k čistým, bezuhlíkovým zdrojům tepla, elektřiny a dopravy. To je výzva, jíž čelíme. Vyžaduje jasnou reakci. Avšak než přejdu k dlouhodobým a střednědobým opatřením, rád bych zmínil některá opatření krátkodobá, která zmírní dopady na spotřebitele.

Dopady na nejzranitelnější skupiny musí být zmírněny v kratším termínu a tam, kde to bude nezbytné, prostřednictvím sociálních opatření. Podpora nejchudším domácnostem může být odůvodněná a potřebná, ale musí být cílená. Současně bychom měli být velmi obezřetní ohledně změn v režimu zdanění. Zkušenosti dokládají, že taková opatření, jakkoli jsou v mnoha způsobech politicky přitažlivá, ve skutečnosti pouze ztěžují dlouhodobý přechod k řešení vysokých cen energie a úspor emisí CO2. Lepší je zacílit pomoc tam, kde je opravdu nejpotřebnější.

Pokud se týká dalšího rozvoje dlouhodobého přístupu EU k vyrovnání se s výzvou, mnoho lidí považuje naše energetické politiky za „nejlepší na světě“. Komise vždy trvala na tom, že její nedávný soubor opatření týkající se klimatu a energie skloubil cíle udržitelnosti, zabezpečení dodávek a konkurenceschopnosti, tedy skutečnosti, která se stále zřetelněji ukazuje.

Dovolte mi podrobněji připomenout nejdůležitější prvky těchto politik, které již platí, nebo je tato sněmovna zkoumá: návrh směrnice zaručující 20% podíl energie z obnovitelných zdrojů v naší konečné spotřebě do roku 2020, nové předpisy pro rozšíření a posílení systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), které zajistí, že do roku 2020 splníme cíl snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, a které z ETS učiní hnací sílu změny, návrh na snížení emisí CO2 z vozidel a směrnice o jakosti pohonných hmot, jež stanoví povinnost producentů ropy postupně snižovat obsah CO2 a spotřebu energie v produktech, které prodávají, a – což je nejdůležitější – akční plán energetické účinnosti, jenž se týká všech odvětví na všech úrovních od Mezinárodního partnerství pro spolupráci v oblasti energetické účinnosti po Pakt primátorů na místní úrovni, a konkrétní opatření, jako jsou označování spotřebního zboží nebo požadavků na energetickou účinnost budov.

Prakticky všechna opatření uvedená v akčním plánu energetické účinnosti jsou efektivní z hlediska nákladů ve výši 60 USD na barel ropy.

To je začátek, ale musíme toho udělat více. Proto bude Komise pokračovat v práci na mezinárodní úrovni, zejména v konstruktivním dialogu mezi zeměmi, jež jsou hlavními producenty a spotřebiteli ropy, jako je setkání v saúdskoarabské Džiddě svolané na tento týden, nebo dialog mezi EU a kartelem OPEC příští týden. Bude kontrolovat fungování trhů s ropou a petrolejem v Evropské unii a letos navrhne další možná politická opatření ve druhém strategickém přezkumu energetiky. Pomůže rozvojovým zemím, které dováží ropu, zmírnit krátkodobé dopady vysokých cen paliv a potravin a provést strukturální zlepšení ve výkonu jejich energetické účinnosti a používání alternativních paliv. Bude vedoucí silou při zvyšování energetické účinnosti.

To bude stále mou nejvyšší prioritou. Znamená to lepší právní předpisy v rámci EU. Znamená to rovněž podporu účinnějšího mezinárodního partnerství v oblasti energetické účinnosti, které bylo z iniciativy Evropské unie schváleno minulý týden na zasedání ministrů energetiky zemí G8 v Japonsku.

Stávající právní předpisy o energetické účinnosti a zlepšení, která předložím v nadcházejících měsících a jež se týkají budov, označování a minimálních výrobních standardů, jsou opravdu důležité, ale je nutné je považovat pouze za jedno z potřebných opatření. Skutečnou výzvou je účinné uplatňování politik v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní, regionální a místní úrovni ze strany Evropské unie. Komise sehraje větší úlohu při pomoci členským státům tuto výzvu zvládnout.

Zmíním biopaliva, protože se jedná o často diskutované téma. V návrhu směrnice o obnovitelných zdrojích energie převádíme závazek Evropské rady zajistit, že 10 % pohonných hmot v EU budou do roku 2020 tvořit obnovitelná paliva. Je třeba poznamenat, že 10 % mohou zajistit biopaliva nebo elektřina z obnovitelných zdrojů či zvýšená energetická účinnost dopravního parku.

Jsem přesvědčen, že EU může a musí vyrábět biopaliva, která použije udržitelným a odpovědným způsobem a neovlivní globální úroveň výroby potravin. Toho může být dosaženo udržitelným způsobem prostřednictvím využití půdy dříve vyňaté z produkce, udržitelným zvýšením výnosů z půdy, investováním do druhé generace biopaliv a spolupráce s rozvojovými zeměmi na zajištění, že biopaliva doplní produkci potravin, nikoliv že ji nahradí. V rámci takového přístupu musí být vývoj alternativních čistých pohonných hmot součástí reakce EU na výzvy cen ropy a změn klimatu.

Je třeba, aby EU nadále pokračovala ve svém mezinárodním úsilí a ve svém dialogu se svými hlavními partnery. Setkání G8 minulý týden a setkání v Džiddě týkající se cen ropy, které proběhlo tento víkend, ukázaly, že tato otázka je nejdůležitější součástí politické agendy. Měli bychom využít důvěryhodnosti, kterou budujeme, a vést mezinárodní činnost směřující k využití potenciálu energetické účinnosti a výrobě čisté energie na celém světě a umožnit fungování globálních trhů se zbožím, které budou účinné a důvěryhodné.

Avšak tato činnost začíná doma a obnovená podpora obnovitelné energie a energetické účinnosti nejsou přínosem pouze pro klima, ale i pro naši ekonomiku.

Pro nás všechny existuje pouze jedna energetická budoucnost. Tato budoucnost se bude pravděpodobně točit kolem různých vzorců výroby, spotřeby a chování. Stejně jako v oblasti klimatu jsou nyní potřebná opatření a Komise se jich plně účastní.

  Jean-Pierre Audy , jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři Piebalgsi, dámy a pánové, použijme trochu představivosti. Všechny myšlenky usilující o omezení maximální sazby DPH, včetně těch, které navrhuje francouzský prezident Sarkozy, jsou velmi cenné a měly by být prozkoumány a já sám bych rád jednu předložil.

Ropa je fosilním palivem s omezenou životností a vysoké ceny ropy jsou nezvratitelným dlouhodobým trendem. Avšak to, co způsobuje všechny problémy, kromě nárůstu cen, je náhlý a dramatický způsob, kterým výrazná fluktuace celosvětových cen za barel surové ropy ovlivňuje naše ekonomiky. Proto se podivuji nad tím, že by Evropská unie, aniž by zvážila realitu ohledně aktuálního nárůstu cen, nebyla schopna zajistit cenovou stabilitu v rámci ročního cyklu, aby oddělení pro veřejné rozpočty – a zejména tato oddělení v členských státech odpovědná za daňové systémy a oddělení vytvořená na úrovni místních vlád – společně se společnostmi a podniky, jež jsou stranami smluvních vztahů souvisejících s cenami ropy a, mnohem obecněji, normálními občany, kteří musí plánovat vlastní rodinné rozpočty, byli všichni lépe připraveni na velké změny, jež se odehrají v odvětví energetiky, aniž by trpěli každodenním tlakem, který vyplývá z náhlé fluktuace cen ropy, již způsobuje celosvětový směnný kurz, spekulace a euro/dolarová parita.

Pane komisaři, proti této perspektivě navrhuji prozkoumání možnosti vytvoření nástroje Společenství, jehož cílem bude zajištění cen surové ropy za barel, a to v rámci obecně přijímaného jednoletého rozpočtového cyklu. Takový nástroj by mohl využívat finančních technik možností nákupu a prodeje na světovém trhu a prokázat svou účinnost v boji proti spekulacím.

Pane komisaři Piebalgsi, v roce 2005, kdy byla cena 50 USD za barel, jsem vás v této záležitosti žádal o stanovisko, a Vy jste mi odpověděl, že je tato myšlenka zajímavá, přičemž se domníváte, že Komise nemá pravomoc kontrolovat ceny surové ropy, zejména je-li trh s ropou globální. Avšak v tomto bodu nemohu ustoupit, protože takový nástroj Společenství, který by mohl dlouhodobě fungovat s vyrovnanými přínosy a výdaji a nevyžaduje prakticky žádné financování, by si alespoň zasluhoval prozkoumání, nikoliv – a to opakuji – aby popíral zákony volného trhu, jimž podléháme, ale jako prostředek kontroly náhlých výkyvů, jimž jsme vystaveni, a pro snížení dopadu, který mají zvyšující se ceny ropy v cenovém řetězci v dotčených odvětvích. Situace v odvětví rybolovu, o níž právě diskutujeme, je v tomto ohledu velmi příznačná.

  Hannes Swoboda , jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, k oběma řečníkům Rady I Komise si z osobního hlediska velmi vážím. Ale domnívám se, že návrhy, které jsme slyšeli dnes a v posledních dnech, jsou nedostatečné a přišly příliš pozdě. Například dokumenty Komise vůbec nezmiňují slovo „spekulace“. Nikoliv proto, že se jedná o hlavní důvod nárůstu cen, ale proto, že se dokument zveřejněný v dnešní době o spekulaci vůbec nezmiňuje: dokonce i G8 je v tomto ohledu pokrokovější než Komise!

Pokud se týká podstatných zisků, o kterých se přirozeně také nehovoří, jsem na Komisaře několikrát naléhal a, protože zřejmě neexistuje způsob zavedení kontrolních mechanismů, žádal jsem ho, aby alespoň prostřednictvím dobrovolných dohod zajistil, že část těchto zisků bude investována do opatření v oblasti úspor energie, vývoje alternativních energií a výzkumu. O tom se například nyní diskutuje ve Francii. Ale pan komisař to dnes ani jednou nezmínil a nenastal žádný pokrok.

V otázce úspor energie a ochrany spotřebitelů výše uvedené v zásadě podporujeme, ale návrhy Komise byly nedostatečné. Je na této sněmovně a dnešním rozhodnutí, v kontextu Morganovy zprávy, podstatně v této oblasti rozšířit práva spotřebitelů, zejména pokud se týká úspor energie s inteligentními měřiči atd. K sociálním opatřením, které navrhuje komisař: Vše, co mohu říci, je, že po nějakou dobu jsou sociální opatření potřebná.

Dnes diskutujeme o Irsku. Dovolte mi být upřímným: To, co občany velmi znervózňuje, je, že nemají z Bruselu žádnou zpětnou vazbu ohledně svých konkrétních a skutečných zájmů. Ať jsou dotčení občané rybáři, pracují v malých a středních podnicích, nebo jsou sociálně znevýhodněnými spotřebiteli, potřebují dostat z Bruselu nějaký druh poselství, který jim pomůže vyrovnat se s jejich obtížnou situací. Proto očekáváme od Komise a Rady nějaké jasné signály, a to zejména v následujících několika dnech.

  Marco Cappato, jménem skupiny ALDE. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, nejsme přesvědčen o tom, že bychom se měli ubírat cestou, kterou navrhl pan Audy. Nejsem přesvědčen, že je naším úkolem vytvářet opatření pro kontrolu cen. Komisař stanovil přístup, kterému by se měla Evropská unie věnovat, zejména pokud se týká našeho modelu rozvoje zahrnujícího obnovitelné energie a především naléhavou potřebu revizi stanovených cílů – 20% v energetice, 10% v dopravě – aby byly ambicióznější a byly řešeny v kratším časovém rámci.

Naneštěstí například politik v oblasti plynu, o nichž jsme dnes hlasovali, jasně vyplývá, že to jsou vnitrostátní vlády, které brání skutečné evropské politice hospodářské soutěže a kombinaci zdrojů energie. To je ten problém. Samozřejmě je třeba řešit otázku spekulací. Ve skutečnosti se zde, stejně jako kdekoliv jinde, odmítají vnitrostátní vlády vzdát skutečné regulační pravomoci nad finančními trhy ve prospěch Evropské unie, ale v této fázi nemůžeme žádat Evropu, aby nalezla zkratky pro třídění škod způsobených vnitrostátními politikami. Obnovitelná energie a dlouhodobé strategické plánování: to je to, co požadujeme, a rychleji, než bylo původně zamýšleno.

  Claude Turmes , jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, rád bych navrhl tři opatření:

Zaprvé, zdanit spekulace. Je to neuvěřitelné. Nás zatěžují náklady, zatímco zisky společností Total, Eon, Exxon a spekulantů nikdy nebyly vyšší. Osobně bych se rád přesvědčil, jak pan Juncker, předsedu Euroskupiny rady Ecofin proměňuje slova v činy. Velmi jednoduše můžeme tyto zisky zdanit na vnitrostátní úrovni, poté je koordinovat v celoevropském měřítku, a to jsou příjmy, které mohou čítat miliony euro, na něž se zaměří moje druhá poznámka.

Zadruhé, všechny země použijí tyto výnosy k vytváření fondů, které poskytnou kompenzace subjektům v tísni, jako jsou rybáři, řidiči nákladních automobilů a velký počet domácností, jež mají v současné době potíže s placením svých účtů, nikoliv tím, že budou přímo dotovat energii, ale tím, že pomohou zúčastněným s nalezením finančních prostředků pro platbu těchto účtů, a ještě více tím, že to propojí s energetickou účinností. V naší společnosti je málo těch, kteří nemají peníze, aby si koupili energeticky účinnější ledničky. Zde musíme intervenovat.

Zatřetí, jakožto tvůrci politik musíme být upřímní vůči občanům, které zastupujeme. Současná špatná situace není menší politickou obtíží týkající se ropy. Jedná se o strukturální krizi. Máme ekonomický model, který byl vypracován pro miliardu příslušníků střední třídy ve Spojených státech, Japonsku a Evropě. Tento ekonomický model se v současnosti rozšiřuje na miliony příslušníků střední třídy v Číně, Indii, Nigérii, Jižní Africe, Mexiku a Brazílii. Základním problémem tohoto modelu je, že nezahrnuje zdroje a znečištění životního prostředí. Proto Vám říkám, pane komisaři, že musíme být ambicióznější, pokud se týká energetické účinnosti, a otázka, kterou Vám chci položit, zní: Neměla by Rada požádat Komisi, aby v září navrhla celý soubor opatření zaměřený na hlavní evropskou iniciativu pro investice do energetické účinnosti?

  Gintaras Didžiokas, jménem skupiny UEN. – (LT) Politika EU týkající se zdanění energetických produktů byla zavedena v roce 1993. Cena za barel ropy činila tehdy 16 USD. Dnes, kdy cena ropy dosáhla 140 USD, vyvstává otázka, je-li stávající politika EU týkající se zdanění energetických produktů oprávněná. Občané a podniky v EU platí za palivo mnohem víc než v ostatních částech světa.

Je tomu tak, protože kromě DPH platí ještě spotřební daň, u které nyní EU požaduje další zvýšení; čelíme opravdu paradoxní situaci – čím dražší budou paliva, tím více peněz si vlády vezmou od svých občanů. Vlna stávek, která se přehnala Evropou jasně ukazuje rostoucí nespokojenost jejích obyvatel se současným stavem, kdy nejsou na úrovni EU přijímána žádná opatření. To je velmi jasný signál. Můžeme ho nezaznamenat nebo ho ignorovat?

Nedomnívají se Komise a Rada, že je nejvyšší čas přezkoumat politiku EU týkající se zdanění energetických produktů, zejména s ohledem na spotřební daň, DPH a dovozní cla? Jak může Komise ospravedlnit jasný vzkaz, který vysílá občanům, že by se měli naučit žít s neustále narůstajícími cenami paliv? Zabývala se Komise možností, že by neustále rostoucí ceny paliv mohly narušit důvěru občanů v EU, neboť je tato důvěra v rozporu se snahami vlád členských zemí o přijetí drastických opatření? Fakta podporující omluvy za selhání nebo neochotu cokoliv učinit, pokud se týká zdanění, jsou pod vší kritiku.

Názor, že se se snížením daní situace nezlepší, nebo zůstane stejná, není platným argumentem. Na celém světě si produkty z ropy a petroleje nekupují pouze evropské země. Neexistuje nic takového jako ropa určená pro Evropu a určená mimo Evropu. Máme globální ceny ropy; je snadné, aby Evropa více zdaňovala produkty ropného průmyslu, což více ponesou její občané. Dovozní cla omezují hospodářskou soutěž.

Možná, že změny v daňové politice nevyřeší všechny problémy, ale umožní nám rychleji reagovat na vývoj na trhu a ulehčí nám přežití zlých časů. To není dost důležité? Není pochyb, že potřebujeme dlouhodobá opatření; vítám zavedení těchto opatření, jediné, co potřebujeme, je rozhodná akce. Občané EU nepotřebují uhlazená slova. Potřebují správná rozhodnout, jež umožní rychlou odpověď na všechny problém,y které mohou nastat. Daňová politika, zejména politika v oblasti DPH, není darem od Boha; je třeba ji změnit, pokud již neodpovídá současné situaci.

  Dimitrios Papadimoulis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Odpusťte mi, paní předsedající, ale stanoviska Rady a Komise jsou zklamáním. Není v nich nic než slova a nikde ani náznak konkrétních opatření. Nebuďte pak překvapeni „ne“ vyjádřeným v referendech v Irsku, Francii a Nizozemsku. Nebuďte překvapeni, že v zemích, jako je Belgie, kde jsou demonstrace vzácné, jsou rozzlobeny tisíce lidí.

Ani úřadující předseda Rady, ani komisař nezmínili nepřiměřené zisky. Co uděláme s nepřiměřenými zisky? Proč neuložíte daně? Proč se nenavrhne evropsky koordinované vnitrostátní zdanění, kde bude část výnosů určena na podporu obnovitelných zdrojů energie, čisté energie a programů úspor energie?

Kromě toho, dámy a pánové z Komise a Rady, růst cen ropy prospívá státním financím, protože odpovídajícím způsobem rostou v členských státech vybrané daně. Inflace a vysoké ceny tedy nejvíce postihují nejchudší vrstvu obyvatel. Inflace u chudých je o 40–50 % vyšší, než je obecný inflační index. Část zvýšeného daňového výnosu členských států, by proto měla být věnována na přímou pomoc nejzranitelnější společenské vrstvě. Musíme jednat, nikoliv se dále procvičovat v rétorice.

Očekávám, že nám ve své závěrečné řeči vysvětlíte, proč jste tak rychle odmítli návrhy, které předložily pravicové vlády, například návrh pana Sarkozyho, a nikoliv návrhy vlád levicových. Domníváte se, že pan Sarkozy je příliš velký komunista? Pokud nic jiného nevzejde z této krize spekulací s cenami potravin a ropy, tak to, že zaslepený neoliberalismus měl svůj den. Očekáváme, že to také pochopíte.

  Pervenche Berès (PSE). – (FR) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, zahajujeme dnešní rozpravu na základě sdělení, které je vlastně poznámkou Komise k výjimečné situaci, jež byla přeměněna ve sdělení z důvodu neklidné situace ve veřejném mínění způsobené realitou, s níž se Evropané každodenně setkávají.

Skupina G8 vznesla otázku ohledně spekulací na trzích s ropou. Velmi dobře poznáme opravdovou situaci, které v současnosti čelíme, pouze tehdy, chceme-li se skutečně dostat k její podstatě, a Claude Turmes na to upozornil. Ropná krize, o které hovoříme a která způsobuje našim občanů starosti, je jedním z prvků, jedním ze znamení druhého stadia globalizace, do nějž nyní vstupujeme, stadia, kdy globální nerovnováha, jíž čelíme a proti které jsme bezmocní, narušila systém; první známkou byla finanční krize ve Spojených státech, která se pozoruhodnou rychlostí rozšířila na naše trhy a narušila spekulativní bublinu, čímž zpustošila trhy s nemovitostmi, a pak se přesunula na trhy se zbožím a zasáhla zejména ceny ropy a potravin. Existující rovnováha mezi nabídkou a poptávkou na tomto specifickém trhu dokončila zbytek.

Vzhledem k této situaci Evropská unie celkem správně předvídala události loni, když navrhla strategii, kterou bych mohla popsat jako strategii čtyřikrát 20 pro rok 2020: o 20 % nižší spotřeba energie, o 20 % vyšší energetická účinnost a o 20 % více obnovitelných zdrojů.

Ale jako vždy objevíme nedostatky hned pod povrchem. Při vytváření jednotného trhu zapomínáme, že má-li být tento vnitřní trh přijatelný, musí obsahovat i sociální rozměr. V touze vytvořit jednotný evropská trh se zbožím a službami zapomínáme, že bychom například měli zohlednit sociální situaci v členských státech, a chceme-li poskytnout Evropě řádnou dlouhodobou strategii v oblasti energetiky, zapomínáme, že to bude mít za následek přechodné náklady, abych použila jazyk ekonomů, a kdybychom se zeptali, jaká kategorie spotřebitelů bude nejvíce zasažena, můžeme odpovědět, že to budou ty nejchudší skupiny z naší společnosti, ti, kteří jsou nejvíce zasaženi nárůstem cen paliv.

Dnes se často zmiňují některé kategorie, ta povolání, která jsou nejvíce zasažena v podmínkách každodenního pracovního života, například rybáři a silniční dopravci, ale kromě nich jsou to rovněž nízkopříjmové domácnosti, kdo trpí jako první, neboť je dotčen jejich každodenní rozpočet, protože náklady těchto rodin na bydlení jsou bezprostředně postiženy nárůstem poplatků za paliva, a pokud se na to díváme proporcionálně, ovlivňuje je to více než peněženky spekulantů, kteří ze zvýšených cen ropy hrabou zisk.

  Jelko Kacin (ALDE). - (SL) Rychlý nárůst palivových nákladů brzdí dopravu v Evropě i na celém světě. Silniční dopravci zuřivě protestují, rybáři požadují kompenzace a doprava stále zdražuje. Náklady doslova brzdí dopravu zboží. Nejhorší věcí kromě těchto cen je skutečnost, že náklady na produkci ropy jsou vlastně minimální. Náklady na výrobu jsou doslova zanedbatelné.

Osobní doprava je základním prvkem volného pohybu osob a podmínkou volného pohybu zboží. Náklady na palivo představují dramatickou hrozbu především pro leteckou dopravu, která je z hlediska nákladů nejzranitelnější. To se týká především nízkonákladových dopravců, kteří umožňují novým skupinám obyvatel objevovat Evropu a svět. Krize nízkonákladových dopravců, jež by nás mohla zasáhnout letošní podzim, nedopadne pouze na cestovní ruch, zasáhne letecký průmysl, finanční průmysl a následně i celou ekonomiku.

Za těchto okolností musí Evropská unie ukázat, že výzvy chápe a že na ně na operativní úrovni odpoví. Za těchto okolností, prostřednictvím vhodně koordinovaných opatření, můžeme zlepšit postavení evropských institucí a utišit situaci na trzích. Doba finanční a hospodářské krize je příležitostí, aby se Evropská unie ukázala jako užitečný, nezbytný a účinný rámec našich ekonomik, a zejména že evropské instituce jsou správným a účinným nástrojem našich ekonomik.

  Charles Tannock (PPE-DE). – Paní předsedající, vysoké ceny ropy a plynu přetrvají a velmi pochybuji, že někdy znovu uvidíme ceny o hodně nižší než 80 USD za barel. Západ byl zastižen na vrcholu a podcenil nárůst čínské a indické spotřeby, nedostatečné investice do technologií průzkumu a těžby, neschopnost – případně neochotu – Saúdské Arábie otevřít kohoutky, jakožto producenta, který má výkyvy, a geopolitická rizika zemí, jako jsou Venezuela, Nigérie nebo Irák.

Jaká je podle mě odpověď? Musíme samozřejmě spotřebovávat méně, investovat do obnovitelných zdrojů a nových technologií, jako jsou vozidla s vodíkovými palivovými články, a prozkoumat, zda-li jsou biopaliva, s ohledem na jejich celkový dopad, dobrá, nebo špatná z hlediska celosvětových emisí a potravinové inflace v rozvojových zemích.

Ti v této sněmovně, zejména levice, kteří si myslí, že se vše dá přičíst na vrub spekulantům, se mýlí, neboť jako spekulant nemůžete fyzicky hromadit ropu ve velkých množstvích a zajistit její distribuci. K tomu mají prostředky pouze Spojené státy americké.

Na závěr vítám rozhodnutí Itálie vybudovat jaderný reaktor, což budou, jak doufám, následovat další členské státy EU.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). - (HU) Musíme se smířit s tím, že ceny ropy zůstanou z dlouhodobého hlediska vysoké. Evropská unie a členské státy se musí připravit na všechny možnosti. Jak řekl komisař Piebalgs, musíme investovat mnohem více do rozvoje ekologických technologií s nízkou spotřebou, obnovitelných energií a výstavby elektráren na bioplyn, což se tvrdí i ve zprávě, kterou jsem vypracoval jako zpravodaj. Je rovněž zapotřebí úsilí zaměřené na úspory energie, a to včetně například zateplení domácností. Nemáme žádná kouzelná řešení a nemůžeme zadržovat energii na našich hranicích, současně však musíme rovněž hledat krátkodobá řešení. Rád bych požádal Evropskou komisi, aby povolila členským státům, včetně Maďarska, dočasné snížení spotřební daně na naftu, protože Spojené státy mají v tomto ohledu velkou konkurenční výhodu. Děkuji vám za pozornost.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Problém může být skutečně vyřešen nepochybně pouze pomocí dlouhodobých opatření. Avšak bude to možná trvat velmi dlouho, než se jejich výsledky projeví. Pokud se týká krátkodobých opatření, jediným návrhem byla pomoc chudým domácnostem. Ale zkrachují-li obchod, dopravní systém, rybolov, malé a střední podniky a zemědělství, budou krátkodobá opatření nezbytná pro velmi mnoho lidí.

Spotřební daň byla u paliv a minerálních olejů zavedena v roce 1992. V roce 2004 se daň uplatnila na celý energetický systém. Znamená to, že zdanění nemá vůbec žádný vliv? Zdanění má obrovský dopad a podle mého názoru je velmi důležité umožnit snížení spotřební daně, dokud nezačnou být uplatňována dlouhodobá opatření.

Ještě jedna věc – nebyl zmíněn vodík, jakožto nový (nebo obnovitelný) zdroj. Čína a Kanada jsou známé tím, že ho používají pro pohon automobilů, a Japonsko vodík používá pro vytápění budov.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL). – (PT) Vzhledem k raketovému nárůstu cen paliv a s ohledem na jejich ničivý dopad na lidi a podniky, dopravu, rybolov, zemědělství a průmysl, se nemůže zapomínat na to, že velké rafinérské společnosti zažívají masivní nárůst svých zisků, především jako výsledek spekulativních cenových praktik, jež se zakládají na spekulativním zhodnocování levně využívaných ropných zásob.

Kvůli těmto skutečnostem jsou třeba opatření pro boj proti těmto skandálním spekulacím, zejména návrh, který jsme předložili pro zavedení daně ve všech členských státech, jež se bude vztahovat výlučně na spekulativní zisk ze zásob ropy a převede ho na státní výnosy. Tyto výnosy pak musí být v členských státech přidělovány nejvíce zasaženým hospodářským odvětvím.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Paní předsedající, Evropa a celý svět se nyní nacházejí v situaci, kdy ceny ropy nejen určují hospodářský růst, ale rovněž prohlubují krizi, jež začíná být pociťována na trhu s potravinami a v odvětví rybolovu. Problémy v odvětví dopravy se projeví pravděpodobně velmi brzy.

Jaká opatření jsou žádoucí? Z dlouhodobého hlediska je třeba vypracovat stabilní a široce chápanou energetickou politiku. O tomto tématu se v Unii a v této sněmovně hodně diskutovalo. Z krátkodobého hlediska by měla být pomoc určena konkrétním odvětvím. Jako příklad bych zmínil cílenou pomoc pro zemědělce, rybáře a silniční dopravce. Tato pomoc by měla být k dispozici již v druhé polovině letošního roku. Musím zdůraznit, že hovořím o cílené konkrétní pomoci v konkrétním ročním období. Měla by rovněž být přijata opatření pro omezení spekulací a monopolistických praktik.

Konečně bychom měli uznat nezbytnost přezkumu daňové politiky jak na úrovni Unie, tak na úrovni jednotlivých členských států.

  José Ribeiro e Castro (PPE-DE). – (PT) Rád bych poblahopřál panu komisaři k jeho prohlášením, v nichž zdůraznil význam jaderné energie a její absolutní transparentnost.

Čísla neklamou: ceny ropy a plynu nadále porostou, tlak vytvářený celosvětovou spotřebou energie se bude zvyšovat, naše vlastní energetické potřeby se budou vyvíjet a současně se nemůžeme zříci našich úkolů, zejména naléhavé potřeby boje proti emisím CO2.

Jaderná energie proto musí být na pořadu jednání a nemůžeme se tomu vyhnout. Nemůžeme se vzdát jakéhokoliv významného zdroje z kombinace energií, zejména je-li čistý a bezpečný. Samozřejmě potřebujeme obnovitelné zdroje, ale to nestačí. Ano, potřebujeme energetickou účinnost, ale to nestačí. Ano, potřebujeme dobrá biopaliva, ale to nestačí.

Proto si musíme vybrat: Buď je jaderná energie špatná a musí být zakázána, nebo není-li zakázána, protože je bezpečná a protože technologie a věda pokročily, všichni musí mít z její výroby přínos.

Co musíme mít, je vize pro budoucnost, nebo skončíme tak, že půjdeme od špatného k horšímu a od horšího k totální katastrofě.

  Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE). - (RO) Dopady nárůstu cen ropy a zemního plynu jsou znát již ve všech hospodářských činnostech a rovněž v sociálních programech a svého maxima dosáhnou příští zimu. Evropská komise z dobrého důvodu diskutuje o strukturálních řešeních zaměřených na úspory a diverzifikaci energie. Nicméně potřebujeme zásadní změny evropské ekonomiky, vlastně diskutujeme o nové technologické struktuře evropské struktury, jíž musí být dosaženo ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Proto se domnívám, že je třeba, aby Evropská komise přezkoumala a přehodnotila finanční výhled na období 2007–2013, a zvýšila tak úsilí ohledně nových technologií a investic v oblasti energetiky.

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) V mém zahajovacím projevu jsem zmínil zjištění příslušných orgánů, že důvody vyšších cen ropy jsou strukturální povahy. To je důležité zjištění.

V této rozpravě byl několikrát zmíněn vliv spekulací. Nechci ho popírat ani minimalizovat, ale rád bych zdůraznil, že spekulace sama o sobě nevede k vyšším cenám energie, pokud pro to neexistují strukturální důvody. A ty existují. To si žádá dlouhodobá opatření.

Časy levné energie, alespoň té z fosilních zdrojů, pravděpodobně na nějakou dobu skončily, pravděpodobně nadlouho. To si žádá dlouhodobá opatření ze strany Evropské unie, která jsem zmínil a která budou prováděna ve dvou směrech. Zaprvé je to zvýšená energetická účinnost, a tím mimo jiné snižování naší spotřeby. Tím se sníží závislost Evropy a evropské ekonomiky na dovážené energii a fosilních zdrojích. Zadruhé, diverzifikace, a zejména posun směrem k obnovitelným zdrojům energie. Zde souhlasím s panem Papadimoulisem, že je třeba více investovat do obnovitelných zdrojů energie, ale vyšší investice jsou právě pobízeny vyššími cenami fosilních paliv. Pokud tyto ceny klesnou, pokud je nějakým trikem snížíme, snížíme také motivaci financovat obnovitelné zdroje a investovat do nich.

Nehledě na široký konsensus o potřebě dlouhodobých opatření nemůžeme samozřejmě zapomínat na krátkodobé problémy, jimž čelíme. Byly zmíněny a já bych je zde rád ještě jednou připomněl. Vysoké ceny energie jsou problémem zejména pro chudší skupiny obyvatel naší Unie, zejména jsou problémem pro rybáře – a debata o tomto tématu je dalším bodem pořadu jednání – a jsou zejména problémem pro nákladní dopravce. Zde má samozřejmě smysl zkoumat, zvažovat a přijímat vhodná opatření.

Kromě těchto opatření bychom neměli zapomínat na revizi zdanění v Evropské unii. Mohu říci, že zde Rada vyjádří očekávání, že v současné obdrží od Evropské komise návrhy týkající se tohoto tématu, tedy zdanění energetických produktů.

Dovolte mi uzavřít následující myšlenkou. Domnívám se, že se tato rozprava odehrává opravdu v nejvhodnější dobu – den před zasedáním Evropské rady, jedním z jehož hlavních témat budou vysoké ceny ropy.

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Paní předsedající, byla to fascinující rozprava a velmi lituji, že čas utekl tak rychle.

Jak vyžaduje náplň mojí práce, navštívil jsem místa, kde se ropa těží: Kaspické moře, Barentsovo moře, Saúdskou Arábii. Podle mého názoru je jednou z chyb to, že se domníváme, že je těžba snadná. Stojí miliardy a velmi zatěžuje životní prostředí. Kromě nákladů vznikají místní škody na životním prostředím a lidé nemají z mnoha projektů radost. Takže je zřejmé, že hovoříme-li o problematice ropy, neměli bychom hledat viníky, ale usilovat o vhodné odpovědi v rámci Evropské unie. Věříme-li, že by stejný přístup pomohl všem, měli bychom se tím řídit.

Neexistují kouzelná opatření. Energetická účinnost je opatřením číslo jedna. Bez ní budou na světě mnohem vyšší ceny. To je zcela zřejmé.

(Poznámky ze zasedací místnosti)

Dobrá, děláme toho docela dost. Obnovitelná energie a také alternativní zdroje energie, jako je jaderná energie, jsou pro zmírnění tohoto problému rovněž důležité. Je třeba investovat do nových technologií a pro průmyslová odvětví je důležité zabývat se strukturálními opatřeními, nikoliv jen subvencemi: subvence berou z jedné kapsy a dávají do druhé. Například v souvislosti s dnešní rozpravou o rybolovu bych se rád zeptal, proč rybáři nepřenáší rostoucí ceny paliva do ceny ryb, protože to je zásadní otázka: Co se děje, co tomu brání? To znamená, že bychom se měli zabývat strukturálními opatřeními.

Jsem přesvědčen, že z globálního hlediska je zcela zřejmé, o co máme usilovat, tedy snažit se o odstranění politiky kartelu OPEC, která omezuje dodávky na trh, v mnoha případech neumožňuje západním společnostem, aby dodaly technologie a znalosti těžby ropy, což by zvýšilo dodávky. Rozvojovým zemím bychom měli ukázat cestu k energetické účinnosti a můj návrh mezinárodního partnerství přijala skupina G8. Ale protože všichni očekávali, že se ceny ropy vrátí k 9 USD za barel, svět zaostal, a nyní víme, že bychom se měli řídit touto politikou.

Ohledně ochrany spotřebitele jsem přesvědčen, že Komise byla v této otázce vždy soudržná. Znám mnoho případů porušení Smlouvy, kdy země nejenže neinformovaly Komisi, a to je jejich povinnost, o závazcích veřejné služby, ve smyslu, že právní dokumenty přijaté po návrhu Komise obsahují všechny nezbytné prvky a měly by být uplatňovány.

Jsem přesvědčen, že reakce Komise a Rady budou promyšlené a správné. Každá část na trhu má svou úlohu. Vím, že nikdo rád neobhajuje spekulanty, ale jaká je úloha budoucího trhu? Naznačuje, jak by se mohly vyvíjet ceny, a umožňuje investice. Takže bych mohl říci: „Všechny více zdaníme“ – můžeme každému zvýšit daně o 100 %, ale to bude mít za následek, že ztratíme investiční pobídky. Umožněte nám místo toho vytvořit investiční pobídky, nechte nás, abychom umožnili tvorbu pozitivních způsobů investování. To potřebujeme.

(Poznámky ze zasedací místnosti)

Ať již se jedná o společnosti ze Saúdské Arábie, Saudi Aramco, které bychom měli zdanit, nebo Gazprom, zdanit je nemůžeme, protože mají vnitrostátní právní předpisy týkající se daní. Pokud se týká evropských společností, v současné době nemáme žádnou společnost s neočekávaným ziskem z ropy a plynu.

(Poznámky ze zasedací místnosti)

Potřebují také investovat do dalších projektů, a pokud takové společnosti znáte, měli byste je jmenovat. Pokud znáte tyto společnosti, které mají tak nádherný život…

(Poznámky ze zasedací místnosti)

E.ON nepodniká v ropě. Eni podniká s ropu, ale investuje miliardy do projektů, jako je například South Stream, do projektů v Kašaganu – investují miliardy – a v Libyi. Každá společnost hraje na trhu svou úlohu.

Paní předsedající, je to úžasná rozprava. Těší mě, že budeme mít možnost vrátit se k této rozpravě, protože neexistují jednoduché odpovědi. Ale jsem přesvědčen, že náš návrh je promyšlený a že je správný.

  Předsedající. Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Ivo Belet (PPE-DE), písemně. – (NL) Vysokou cenou ropy trpíme všichni, ale nejzranitelnější skupiny obyvatelstva jsou zasaženy určitě citelně. Evropský summit musí zítra vyslat silný signál, že jsou opatření pro nejslabší členy společnosti skutečně oprávněná a nezbytná.

Snížení DPH nebo spotřební daně není bezprostředně zřejmým řešením, které je pochopitelné, protože může podnítit producenty ropy k tomu, aby účtovaly ještě vyšší ceny.

Ale možná bychom to mohli udělat jinak. Možná bychom se mohli přiklonit k posunu v daních, aby byly konkrétně letenky o něco málo dražší (například od podzimu), prostřednictvím poplatku, a tyto zisky by se použily ke snížení účtů za topení u lidí s nízkými a středními příjmy.

Všechny dodatečné výnosy by mohly být použity k poskytování grantů na zateplování domů. S ohledem na všechny okolnosti se jedná o nejlevnější a nejúčinnější řešení.

Investice do obnovitelné energie a úspor energie je to, co musíme udělat, určitě ze střednědobého hlediska. Ale prozatím musíme najít řešení pro ty, kteří s tím bojují. Evropa k nim nemůže být hluchá.

  James Nicholson (PPE-DE), písemně. – Nedávné exponenciální zvýšení cen ropy a následné ochromení cen paliv výrazně dopadá na podniky a průmyslová odvětví v celé EU. Samozřejmě má tento stav závažné důsledky pro průměrného spotřebitele. Občané cítí nouzi související s nárůstem cen potravin a paliv a sníženou kupní silou.

Souhlasím s Komisí, že se musíme zaměřit na snížení naší spotřeby a závislosti na ropě a cíleně usilovat o podporu energetické účinnosti a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Ale to je dlouhodobé řešení. Nyní musí být podniknuty praktické a hmatatelné kroky pro odlehčení tlaku na skupiny, jako jsou zemědělci, rybáři a členové společnosti, kteří jsou těmito nárůsty cen zranitelní nejvíce. I když krátkodobá opatření, jako jsou snížení daní, leží mimo rámec pravomocí EU, musí být vidět, že se Unie ujala vůdčí úlohy a podněcovat vlády k uplatňování řešení. Současná situace je neudržitelná a o její řešení je třeba usilovat.