Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 18. června 2008 - Štrasburk

13. Příprava schůzky na nejvyšší úrovni EU/Rusko (26.–27. června 2008) (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem jednání jsou stanoviska Rady a Komise k přípravě schůzky na nejvyšší úrovni EU/Rusko (26.–27. června 2008).

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Je mi velkým potěšením prezentovat zde přípravy 21. schůzky na nejvyšší úrovni EU/Rusko, která se bude konat koncem tohoto měsíce, a to 26. a 27. června v západosibiřském městě Chanty-Mansijsk.

Předsednictvo se domnívá, že nadcházející schůzka na nejvyšší úrovni je pro obě strany ideální příležitostí k otevření nové kapitoly vzájemných vztahů. Měli bychom být připraveni zejména využít potenciál pozitivního směřování, které by vztahům mezi EU a Ruskem mohlo přinést nedávné zvolení Dmitrije Medveděva ruským prezidentem.

Hlavním cílem schůzky na nejvyšší úrovni je samozřejmě zahájit jednání o nové rámcové dohodě s Ruskem. Jsme velmi potěšeni, že Rada dne 26. května přijala mandát EU k vyjednávání o nové dohodě. Předsednictvo společně s Komisí vynakládá v posledních měsících velké úsilí na nejvyšší úrovni ve snaze překonat přetrvávající překážky na straně EU.

Jednáním o nové dohodě se EU bude snažit prohloubit spolupráci s Ruskem v oblastech společných zájmů a současně účinněji řešit témata, v nichž se naše názory mohou rozcházet. Schůzka na nejvyšší úrovni nám jako obvykle poskytne příležitost prověřit postup zavádění čtyř společných prostorů. Dovolte mi stručně vyzdvihnout jejich hlavní rysy.

Co se týče prvního společného prostoru, kterým je hospodářský prostor, bude na schůzce na nejvyšší úrovni prosazován mechanismus včasného varování v oblasti energetiky, protože chceme plně využít všech možností, které tento mechanismus nabízí. Znovu zdůrazníme prvořadou důležitost existence předvídatelných a stabilních pravidel pro zahraniční investice v Rusku. EU dále plánuje zopakovat, že oficiální jednání o závažné a všeobecné dohodě o volném obchodu mohou začít, jakmile Rusko dokončí proces přistoupení k WTO.

Co se týče dlouhodobého problému poplatků za přelety Sibiře, bude EU nadále vyvíjet tlak na podepsání stávající dohody.

V druhém společném prostoru, kterým je prostor svobody, bezpečnosti a práva, má EU v úmyslu vyjádřit obavu o situaci týkající se lidských práv, demokracie a právního státu v Rusku, zejména v souvislosti s nedávnými volbami. Měl bych dodat, že tuto obavu sdílí předsednictvo i Evropský parlament. Schůzka na nejvyšší úrovni bude také příležitostí k zhodnocení postupu provádění dohod o zjednodušení udělování víz a o zpětném přebírání osob.

V rámci třetího společného prostoru, kterým je prostor pro spolupráci v oblasti vnější bezpečnosti, bude EU klást důraz na to, že je potřeba učinit konkrétnější kroky k další spolupráci týkající se společného sousedství. Pokusíme se především zdůraznit, že Rusko se musí snažit najít řešení konfliktu v oblasti Podněstří a v Gruzii. Zároveň bychom měli přivítat účast Ruska na operaci EUFOR v Čadu a souhlasit s další spoluprací v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Co se týče čtvrtého společného prostoru, tedy společného prostoru výzkumu, vzdělání a kultury, měli bychom na schůzce na nejvyšší úrovni přivítat, že se v květnu ve Slovinsku poprvé sešla Stálá rada partnerství pro oblast výzkumu. Schůzka na nejvyšší úrovni bude nakonec také příležitostí pro řešení mezinárodních záležitostí, jako jsou zmrazené konflikty, Střední východ, Írán, Afghánistán, a další.

Dámy a pánové, dovolte mi na závěr říci následující: schůzka na nejvyšší úrovni bude klást zvláštní důraz na snahu obou stran zajistit stabilní a demokratický rozvoj zemí v oblasti společného sousedství. Pro řešení problémů společných zájmů a obav, a zejména zmrazených konfliktů, je zásadní konkrétní spolupráce mezi EU a Ruskem v rámci společného sousedství.

Tím končím svůj příspěvek a se zájmem si vyslechnu vaši rozpravu.

(Potlesk)

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, myslím si, že s novým úřadujícím prezidentem Ruska, jak právě bylo řečeno, a také díky tomu, že je konečně ustanoven náš mandát jednat s Ruskem o nové dohodě, máme příležitost znovu definovat toto zásadní partnerství s naším největším sousedem na základě mnoha společných zájmů. Jednou z nejdůležitějších výzev evropské zahraniční politiky je narovnání vztahu EU a Ruska – to víme všichni.

Hlavním bodem schůzky EU a Ruska na nejvyšší úrovni za účasti prezidenta Medveděva ve městě Chanty-Mansijsk na konci června bude zahájení jednání. Hned poté, co vyjednavači zahájí první pracovní zasedání.

Nová dohoda mezi EU a Ruskem nám dává šanci aktualizovat právní rámec podepírající náš vztah tak, aby odrážel podstatné změny v Rusku i Evropské unii, protože od doby sjednání stávající dohody o partnerství a spolupráci v 90. letech minulého století jsme se hodně změnili. Domnívám se, že nám to také pomůže uvolnit potenciál našeho vztahu, protože tento potenciál je obrovský, a energičtěji prosazovat zájmy našich členských států.

Charakteristickými znaky by měla být politická spolupráce orientovaná na výsledky, hluboká hospodářská integrace, vyrovnané šance pro naše vztahy v oblasti energetiky zachovávající alespoň principy Smlouvy o energetické chartě, ještě těsnější vztahy v oblasti svobody, bezpečnosti a práva a také postupné vzájemné otevírání našich vzdělávacích a vědeckých systémů.

Měli bychom zároveň pokračovat v další spolupráci s Ruskem v rámci čtyř společných prostorů, o kterých se zmínil úřadující předseda Rady, a v jejich podrobném vysvětlování. Zahrnují celou škálu opatření, která dávají tomuto strategickému partnerství konkrétní tvář.

Nová dohoda by měla také poskytnout právní rámec umožňující stavět na těchto společných prostorech i v budoucnu.

Schůzka na nejvyšší úrovni bude také příležitostí vyslechnout si z první ruky, kde vidí prezident Medveděv priority Ruska ve vztahu k Evropské unii. Myslím si, že se musíme spoléhat na to, co řekl například v důležitém rozhovoru pro list Financial Times. Uvedl v něm, že chce, aby v Rusku lépe fungoval právní stát a aby bylo dosaženo také větší modernizace ruského hospodářství. Budeme jej samozřejmě posuzovat podle jeho činů.

I když zpočátku bude Rusko určitě ve svých politikách důrazně pokračovat, nový prezident vyzdvihl svou oddanost právnímu státu a modernizaci ruského hospodářství a podle mého názoru bychom jej měli podporovat v tom, aby všechna svá slova doplnil jasnými kroky, které by měly být učiněny brzy.

Přestože prosazujeme společné zájmy s Ruskem, musíme jasně a pevně trvat na svém názoru na demokracii a lidská práva. Nadále budeme Rusku připomínat povinnosti, k nimž se Rusko i EU zavázaly, například zejména vůči Radě Evropy a také OBSE.

Často jsme blízkými partnery Ruska při řešení mezinárodních problémů, například jako členové Kvartetu pro Blízký východ – s největší pravděpodobností budeme opět příští týden v Berlíně. Avšak musí být také zřetelně vidět, jak již uvedl náš kolega, že Rusko usiluje o pozitivní přístup ke svým sousedům, protože je pravda, že máme obavy, že by nedávné kroky Ruska v Gruzii mohly narušit stabilitu v oblasti. Proto jsem měla během své návštěvy Moskvy před 10 dny velmi dlouhý rozhovor s ministrem zahraničí Lavrovem, v němž jsme tuto důležitou otázku projednávali.

Postupně bychom měli s Ruskem zavést průběžný nekonfrontační dialog na vysoké úrovni, který by pokrýval všechny aspekty řešení konfliktů, včetně aspektů udržení míru a mírových mechanismů, protože Rusko bude zcela jistě nadále zásadním činitelem v úsilí o nastolení míru ve zmrazených konfliktech.

Na druhé straně je přirozené, že Tbilisi má vážné obavy o zachování územní celistvosti, a v rozhovorech o zmrazených konfliktech během schůzky na nejvyšší úrovni určitě zdůrazníme, že je třeba respektovat gruzínskou a ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost. Podle mého názoru ale musíme být zároveň pragmatičtí, realističtí a musíme mít ze strany Gruzie inkluzivní přístup.

Při svých pravidelných stycích s Gruzií i Ruskem vždy naléhavě žádám o pragmatický přístup a ukončení stanovování vzájemně výhradních podmínek: ty nebudou fungovat.

Na závěr bych ráda uvedla, že schůzka na nejvyšší úrovni EU/Rusko je šancí navázat konstruktivní vztah s novou vládou, obhájit naše hodnoty a podpořit společné zájmy. Těším se na vaše názory a na diskusi ve sněmovně.

(Potlesk)

  Charles Tannock, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, vztahy mezi EU a Ruskem patří k největším výzvám EU a názory zástupců Parlamentu se velmi různí, například vzít do ruky velký klacek a pustit se do boje s medvědem nebo mluvit laskavě a používat metodu cukru a biče při jednání s Ruskem vedeným novým prezidentem Medveděvem, jehož jméno v ruštině docela trefně znamená „medvěd“.

Nicméně vůči němu a jeho vstřícným komentářům o zlepšení právního státu, lidských práv a boji proti korupci musíme zachovávat presumpci neviny, přičemž EU se musí více zapojit do strategického partnerství a nové dohody o partnerství a spolupráci se zemí, která je stále ještě největší na světě a která díky své triliondolarové ekonomice řízené nerostným bohatstvím projevuje obnovené sebevědomí.

K prioritám schůzky na nejvyšší úrovni musí patřit energetická bezpečnost ze strany Ruska jakožto spolehlivého obchodního partnera pro dodávky ropy a plynu, ale také – vzhledem k brzkému přistoupení Ruska k WTO – právní jistota pro západní společnosti, které se zabývají zpracováním přírodních zdrojů, při jejich přímých zahraničních investicích v Rusku.

Rusko se musí opírat o dodržování svrchovanosti a územní celistvosti svých blízkých sousedů a v rámci OSN musí pomoci řešit problémy na Blízkém východě i šíření jaderných zbraní v Íránu a Severní Koreji.

Rusko hraje klíčovou roli v západobalkánských zemích, včetně řešení otázky Kosova, a nemělo by se obávat rozšíření NATO o Ukrajinu a Gruzii, a mohlo by dokonce pomoci zlepšit represivní politické klima v sousedním Bělorusku.

Na schůzce na nejvyšší úrovni ve městě Chanty-Mansijsk bude mnoho témat k diskusi. Doufejme, že dvojice Putin – Medveděv přijede v upřímném duchu smíření s Evropskou unií a nebude doufat, že hlasování „proti“ v Irsku znamená pro 27 členských států konec společné linie EU vůči Rusku.

  Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, rád bych reagoval na slova úřadujícího předsedy a pana komisaře. Doufáme také, že s novým prezidentem Ruska a konečně i s mandátem pro vyjednávání o novém smluvním ujednání s Ruskem vstoupíme do pozitivnějšího období spolupráce s Rusy.

Během posledních 10 let jsme viděli obrovský růst vzájemné závislosti mezi Evropskou unií a Ruskem. Z toho důvodu si myslím, že je dobré jednat s nimi s jasným pověřením konkrétněji definovat práci, již chceme vykonat v oblasti čtyř společných prostorů, které jsme vyvíjeli během několika posledních let. Chceme samozřejmě využít také nových možností s cílem být nadále – a možná intenzivněji – partnery na mezinárodní scéně.

Musíme také pracovat na vytváření bezpečného a transparentního rámce energetických vztahů, samozřejmě včetně obchodu, ale také na zlepšování investičního klimatu v Rusku, kde by bylo velkou pomocí přijetí a vstup Ruska do WTO.

Myslím si také, že musíme společnou prací usilovat o to, abychom mohli sami řešit problémy v našich společných sousedních oblastech. Již jsme hovořili o Podněstří a Kavkaze, ale musíme se také zamyslet nad tím, jak najít v blízké budoucnosti nějaký kompromis v otázce Kosova.

Musíme také vytvořit nezbytné a účinné mechanismy pro řešení porušování lidských práv a také – řečeno pozitivněji – pomoci podpořit právní stát v Rusku.

Rád bych na závěr připomněl dvě věci. Chtěl bych zdůraznit, jak jsme již učinili dosud mnohokrát, že aby tato jednání byla z naší strany úspěšná, musíme mluvit jednohlasně. Chtěl bych také říci – a řekl jsem to již dříve, že musíme zachovávat také poněkud pragmatický přístup. Naše výhody jsou omezené: Rusko není kandidátskou zemí, nechce vstoupit do Evropské unie, jde vlastním směrem. Chce spolupracovat, se nikoli integrovat. Myslím si, že bychom to měli mít při našich jednáních a rozhovorech v nadcházejících letech na paměti.

  Janusz Onyszkiewicz, jménem skupiny ALDE. – (PL) Nadcházející schůzka na nejvyšší úrovni EU/Rusko bude první příležitostí, kdy se přední činitelé členských států EU setkají s novými představiteli vedení Ruska jmenovanými po nedávných volbách. Schůzka na nejvyšší úrovni bude proto skvělou příležitostí, jak získat lepší informace o směřování ruské politiky a o možných způsobech jejího uskutečňování.

Určité informace o podobě této politiky lze získat z projevu prezidenta Medveděva v Berlíně. Obsahoval mnoho nadějných zmínek o boji s korupcí a vládnutí podle principů právního státu. Problém je v tom, že Medveděvův předchůdce – prezident Putin – říkal na začátku svého funkčního období skoro totéž. Všichni ale víme, jak se věci vyvinuly a jaká je současná situace. Zmíněný projev také obsahoval pohled na svět, který byl odlišný od toho, co bychom chtěli slyšet. V představě o světě prezentované panem Medveděvem je role Evropská unie, přesněji řečeno členských států Unie, omezena na hospodářské partnery Ruska. To předpokládá zapojení do politické činnosti ve významně rozsáhlejší oblasti sahající od Vancouveru po Vladivostok.

Za zmínku stojí ještě jedna věc. Je sice trochu specifičtější, ale je naléhavá a týká se vztahu mezi Ruskem a Gruzií. Na základě dohody dosažené v roce 1994 jsou v Abcházii na základě mandátu uděleného Společenstvím nezávislých států, tedy sdružením postsovětských zemí, umístěny ruské vojenské oddíly. Abcházie je součástí Gruzie. Vše nasvědčuje tomu, že tato vojska neplní roli mírových jednotek, ale že jsou ve skutečnosti jednou stranou konfliktu mezi abchazskými separatisty a gruzínskou vládou, jak dokazuje sestřelení bezpilotního gruzínského letounu ruským. Na základě nedávného jednostranného rozhodnutí ruských úřadů byly tyto jednotky výrazně posíleny.

Velmi by pomohlo, kdyby se Evropská unie stala jako důvěryhodný a spolehlivý partner účastníkem při řešení tohoto konfliktu.

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, jsem trochu popuzena tím, že ve vyslechnutých projevech na téma vyjednávání a nadcházejících rozhovorů byla velmi nepatrně zmíněna skutečnost, že Evropa nemá jednotný a jednomyslný postoj k mnoha otázkám, o kterých se bude při – podle mého názoru – důležitých rozhovorech s prezidentem Medveděvem jednat. To se týká zejména celé oblasti energetické politiky. Podle mého názoru jde o závažný problém: velmi často mluvíme o naší závislosti na dovozu ropy a plynu z Ruska, ale nenavrhli jsme pro tuto oblast společnou strategii. Místo toho velké členské státy – jednotlivé členské státy – prosazují vlastní strategii v této oblasti, a nebyla vytvořena žádná skutečně jednotná evropská strategie zajištění dodávek v souvislosti s dohodami s Ruskem.

Totéž se týká rovněž další velmi citlivé oblasti. Vítám skutečnost, že kromě záležitosti Gruzie byly zmíněny i další konflikty, takže když budeme hovořit o Gruzii, počítáme v to také Abcházii a Osetii. Další věcí, která byla podle mého názoru v úvodních stanoviscích Rady a Komise opomenuta, je nějaký komentář, jaký postoj s ohledem na zmrazené konflikty bychom měli vůči Rusku zaujmout nyní, po rozhodnutí týkajícím se Kosova. Jako Parlament k tomu potřebujeme více informací, a jako člen delegace, které nedávno navštívila Moskvu, mne také velmi zajímá osud nevládních organizací v Rusku, které jsou velmi sužovány strašným právním předpisem, a myslím si, že bychom tuto záležitost měli zařadit na pořad jednání.

  Adam Bielan, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, již nějaký čas sledujeme znepokojující sklon ruské společnosti Gazprom získávat na svou stranu bývalé vedoucí představitele zemí Evropské unie. Nejlepším příkladem této tendence je případ pana Schrödera, bývalého kancléře Německa. Pan Schröder nejprve podepsal s Ruskem dohodu o výstavbě plynovodu Nord Stream, a pak přijal pozici v řídicím výboru společnosti. Podobné nepřístojnosti se dějí v jižní Evropě v souvislosti s dalším podnikem Gazpromu, konkrétně plynovodem South Stream. Rád bych zdůraznil, že žádná energetická společnost západní Evropy nemá tak úzké vazby se svým domovským státem, jako má Gazprom s Kremlem. V případě plánů Gazpromu máme před sebou chladný politický kalkul. Běžně tržní principy zde prostě neplatí.

Je nejvyšší čas, aby si to Unie uvědomila a aby podnikla kroky zabraňující situaci, kdy státem podporovaná firma může využívat plynovody k tomu, aby vyvíjela politický nátlak. Kontrola Ruska nad energetikou nevyhnutelně povede k dalšímu zvyšování nákladů na energie v Evropě. Rusko bude také moci vytěžit ještě větší politické výhody výměnou za dodávky plynu a ropy.

Je docela jasné, že Evropská unie si musí s Ruskem vybudovat dobré vztahy. To však bude možné jedině tehdy, bude-li demonstrovat jednotnost, jednotnost, která nám nyní chybí. Upřímně doufám, že Evropská unie bude mít na nadcházejícím summitu s Ruskem příležitost projevit svou solidárnost tváří v tvář ruské hegemonii v odvětví energetiky.

  Vladimír Remek, za skupinu GUE/NGL. – (CS) Vážení přítomní, vítám, že se nakonec podařilo překonat překážky, kterými některé členské státy blokovaly zahájení rozhovorů s Ruskem o nové dohodě o partnerství a spolupráci. To, že po 18 měsících v předvečer summitu dostala konečně Komise mandát k jednání, může přinést oběma stranám prospěch. Ale nedělejme si iluze. Když budeme jednat o tak složitých problémech jako třeba energetická spolupráce, klimatické změny nebo bezpečnostní otázky takovým způsobem, že po sobě budeme halasně vystřelovat ze zákopových pozic nejrůznější často nesplnitelné podmínky, prakticky ultimáta, nedostaneme se nikam. Pořád ale jsou mezi námi někteří, kteří to nechápou. Pak ale logicky jako v šachové hře může nastat „pat“. Jenomže my vzájemně potřebujeme novou rovinu vztahů na úrovni 21. století a je tu pro ni šance. Řekl bych, že občanům Evropské unie prospějeme nejvíce tím, že ji využijeme.

  Bernard Wojciechowski, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, Churchill kdysi řekl, že „Rusko je rébus zahalený do mystérií a ponořený do záhad“. Evropská unie se shodla na tom, co od Ruska chce. Otázka je, jak rychle toho chce dosáhnout?

Německo je vlivem energetických politik slepé vůči požadavkům Polska a Litvy. Nord Stream, Depal – zdá se, že všechny plynovody z Ruska vedou přes hlavy středoevropských zemí. To není přelud, jak řekl Gorbačov, hlavní muž perestrojky. Deník The Economist připouští, že plynovod Baltic pipe byl naplánován tajně. Zdá se tedy, že požadavky Litvy na přísnější podmínky týkající se energetiky jsou oprávněné. Mnoho eurokratů nad tím soptilo, čímž posílili názor na neurotismus postkomunistických zemí.

Německý ministr hospodářství na druhé straně hrozí, že jeho země nedovolí, aby Komise EU diktovala v zákulisí v Bruselu rozhodnutí. Myslím, že tím určitě neměl na mysli lidská práva.

Iniciativa Východní partnerství (Eastern Partnership), se kterou přišlo Polsko a Švédsko, je možná velkolepá. Odvaha je dobrá věc, ale rozum je lepší.

Partnerství mezi EU a Ruskem není snadné. Nebude úspěšné bez Polska, které je přirozeným sousedem Ruska, s nímž sdílí půdu, vodu i vzduch. Všechny strany to musí brát samozřejmě v úvahu zejména dnes, kdy byla zbořena Lisabonská smlouva a kdy padající cihly mohou poškodit vše, co stojí smlouvě v cestě. Dobrá usnesení jsou zbytečnými pokusy, jestliže zasahují do záležitostí suverénních států.

Churchill podotknul: „Klíč k Rusku možná existuje. Je jím národní zájem Ruska.“ Zdá se, že názor „v Rusku je možné vše kromě reformy“, již neplatí. Ať již bude přístup EU jakýkoli, EU musí spolupracovat s Ruskem a naopak.

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jak uvedl můj předřečník pan Wojciechowski, vztahy s Ruskem jsou nesmírně choulostivé a plné nejasností. Chápu názor kolegů poslanců zejména ze střední a východní Evropy a z Pobaltských států, kteří si hodně vytrpěli pod ruskou nadvládou ze strany sovětské vlády a krutého a represivního systému, který teď naštěstí mizí. Domnívám se, že se musíme chopit této příležitosti a navázat přátelštější vztahy se skvělými obyvateli Ruska, kteří jsou bezpochyby Evropany a v některých směrech i strážci bran Evropy. Rusko je konfrontováno se stejnými problémy jako my: čelí klesající porodnosti a zároveň by se klidně mohlo ukázat, že rozsáhlé volné plochy na Sibiři jsou atraktivní nabídkou pro půldruhou miliardu Číňanů, kteří věří, že jim byla tato část jejich území odňata.

Myslím si, že naše nedorozumění s Ruskem, která možná existují a přetrvávají a která, jak všichni doufají, budou vyjasněna 17. listopadu na summitu EU a Ruska, jsou částečně také naší odpovědností. Připojili jsme náš vagón k americkému politickému vlaku a vrátili se – mluvím teď za Francii – k Severoatlantické alianci, která byla reakcí na Varšavskou smlouvu. Jelikož Varšavská smlouva zanikla, myslím si, že Rusko docela oprávněně pojalo podezření ohledně našich úmyslů, a byl bych rád, kdyby se tato nedorozumění na obou stranách vyjasnila.

  Elmar Brok (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, pane komisaři, pane úřadující předsedo, vzhledem k tomu, že mnoho poslanců, kteří jsou proti Lisabonské smlouvě, volají po jednotné politice vůči Rusku, rád bych osvěžil vaši paměť: po zveřejnění výsledku hlasování v Irsku se v Moskvě otevíraly lahve šampaňského, protože výsledek byl považován za další důkaz slabosti Evropy, která Rusku dovolila vrátit se k jeho „obvyklým vztahům“ s jednotlivými zeměmi.

Jsem potěšen, že nyní lze jednat o dohodě o partnerství a spolupráci, v níž se zabýváme zásadními otázkami, jako je energetická bezpečnost. Právě díky Lisabonské smlouvě získáme pravomoc vypořádat se s těmito otázkami i s otázkou lidských práv.

Jsem si jistý, že stejně jako kancléřka Merkelová bude i slovinské předsednictví zastupovat zájmy Evropy a že sama kancléřka Merkelová bude v Soči prosazovat lidská práva a politické zájmy. Jsem si jistý, že tyto kroky budou úspěšné, a musíme připomenout panu Medveděvovi jeho vlastní slova, tedy že státy musí být posuzovány podle úrovně rozvoje demokracie a právních norem. Jeho připomínky bychom měli brát vážně.

Měli bychom však také vyjasnit, že máme s Ruskem společné zájmy, a to nejen v oblasti energetiky, kde je potřeba dosáhnout jistoty dodávek. Rusko je koneckonců členem Rady bezpečnosti. Jak zastavíme šíření zbraní hromadného ničení, jak vyřešíme problémy v oblastech jako je Írán a Blízký východ, nezískáme-li na naši stranu Rusko? Musíme v tom udělat jasno. Rusko by však současně nemělo mít prostřednictvím Gazpromu přílišnou moc. Rusové se musí řídit stejnými pravidly hospodářské soutěže jako kdokoli jiný.

Dovolte mi poslední poznámku: snažíme-li se naše společné zájmy s Ruskem prosazovat prostřednictvím strategického partnerství, musíme jasně zaznít, že již neexistuje prostor pro politiku „blízkého zahraničí“ a sfér vlivu. V souladu s Helsinskou smlouvou musí mít každá země v Evropě nezávislých států právo zvolit, zda vstoupí do spojenectví či nikoli, podle toho, co považuje za vhodné. Žádná země nemá právo vetovat nezávislá rozhodnutí jiné evropské země. To je také potřeba říci velmi jasně.

  Hannes Swoboda (PSE). - (DE) Pane předsedající, v této sněmovně je velmi mnoho kolegů poslanců, kteří pocházejí ze zemí, jež mají špatnou zkušenost se Sovětským svazem. Pan komisař a já pocházíme ze země, jejíž zkušenosti se zaniklým Sovětským svazem jsou dobré i špatné. Dnešní Rusko v některých ohledech starý Svaz sovětských socialistických republik připomíná. Je to nicméně nové Rusko a má nový potenciál.

Naším úkolem je teď udělat vše pro to, abychom dosáhli, že Rusko bude novým Ruskem, které nám již nebude připomínat Sovětský svaz, jenž existoval v minulosti. K tomu je třeba dvou věcí: jasný a jednoznačný postoj a ochota zahájit s tímto novým Ruskem dialog. Například na problém týkající se Kosova máme jiný názor než Rusko, ale musíme přesto s Ruskem mluvit, abychom mohli problémy řešit. Dalším příkladem je sousedská politika: sousedním zemím nabízíme něco jiného než Rusko, které k „blízkým sousedům“ často zaujímá stále imperialistický postoj.

Chceme-li těmto zemím, jako je například Gruzie, pomoci, musíme jim poskytnout jednoznačnou podporu, ale musíme také hovořit s Ruskem o způsobech dosažení mírového řešení těchto konfliktů týkajících se například Abcházie nebo Jižní Osetie.

Co se týče energetických otázek, musíme zajistit, že najdeme vlastní zdroje. Potřebujeme například ropovod Nabucco, abychom měli vůči Rusku silnější vyjednávací pozici. Nicméně o energetických a dalších otázkách musíme s Ruskem jednat. Spolu se svou skupinou proto nevylučuji možnost, že je potřeba obou aspektů – jasného a jednoznačného postoje i nezávislé politiky, abychom na základě této silné pozice byli schopni vstoupit do jednání a rozhovorů s Ruskem. Doufám, že tohoto cíle můžeme dosáhnout.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS
Místopředseda

  Henrik Lax (ALDE). - (SV) Energetická otázka bude na summitu důležitá. EU potřebuje od Ruska zemní plyn a Rusko potřebuje od Evropy příjmy z vývozu. Tento summit může mít zásadní význam při rozhodování, zda se plynovod Nord Stream z Ruska do Německa přes Baltské moře stane skutečností.

Tento projekt může vážně poškodit zranitelný ekosystém Baltského moře, ale nejvíce tento projekt ohrožuje nedostatek důvěry mezi Ruskem a zeměmi kolem Baltského moře. Má-li se tento plynovod stát skutečností, jsou nutná jasná opatření k posílení důvěry ze dvou stran, z Ruska a z Německa. Rusko musí mimo jiné ratifikovat úmluvu z Espoo, která stanoví rozdělení odpovědností při nadnárodních projektech, které by mohly ovlivnit životní prostředí v sousedních zemích, a Rusko musí definitivně skoncovat s řečmi o účasti ruského vojenského námořnictva a armády na výstavbě plynovodu. K té nikdy nedostane svolení, alespoň pokud jde o teritoriální vody Finska. Německo zase musí nejprve uznat, že se tento projekt dotýká všech členských států EU kolem Baltského moře a že je to společná záležitost EU. Německo musí také projevit solidaritu s Polskem a třemi pobaltskými státy a musí je přesvědčit, že v důsledku tohoto projektu nebudou, pokud jde o energetické dodávky, diskriminovány. Německo musí respektovat usnesení, o kterém nyní jednáme a kde se uvádí, že při velkých energetických projektech musí EU postupovat vůči Rusku jednotně. Plynovod nesmí ohrozit vnitřní trh EU. Pravidla obchodování s energií na vnitřním trhu musí stanovit EU, a ne ruský Gazprom.

  Ģirts Valdis Kristovskis (UEN). – (LV) Dámy a pánové, vystoupení komisařky Ferrero-Waldnerové nás vede k předpokladu, že parlamentní usnesení je skvělým příkladem politické korektnosti; možná dokonce něčím jako zdvořilostí vůči novému ruskému prezidentovi panu Medveděvovi. Měli bychom však mít stále na paměti skutečnost, že pan Putin – prezident a pan Putin – předseda vlády je ve skutečnosti jedna a tatáž osoba, která vůči členským státům EU uplatňuje politiku „rozděl a panuj”. Za těchto okolností je velmi důležité, aby dohoda o partnerství byla úspěšná. Evropská unie by neměla projevit sebemenší slabost. Při jednáních musí ukázat, že její silou je jednota členských států a její solidarita. Musí zmírnit nedůslednost, kterou Rusko až dosud projevovalo, a podpořit integrovaný trh a volný přístup k infrastruktuře a investicím v Rusku. Musí požadovat, aby bylo Rusko ochotné splnit požadavky Světové obchodní organizace. Je nutné, abychom posílili jednotný postoj Evropské unie ve strategických otázkách vůči státům s nedemokratickým režimem. Evropská unie musí potvrdit, že zůstává oporou demokracie a společných hodnot.

  Sylwester Chruszcz (NI). - (PL) Pane předsedající, setkání představitelů Evropské unie a Ruska na Sibiři by mělo být setkáním mezi přáteli, kteří usilují o skutečné porozumění. Chceme-li zlepšit naše vztahy, musíme brát partnera vážně. Slyšel jsem v této sněmovně, že Evropská unie bude chtít poučovat Rusko o pravidlech demokracie. Ale vždyť demokratický deficit je v Bruselu. Vždyť ve stejné sněmovně byly zpochybňovány výsledky irského referenda.

Slyšel jsem ve sněmovně, že poslanci jsou znepokojeni situací v Gruzii. Což to není vrchol pokrytectví? V jednom dni se porušuje územní celistvost Srbska uznáním Kosova, a druhý den se lidu Abcházie odpírá možnost nezávislosti s tím, že na jejich zemi se prý vztahují jiná pravidla. Dámy a pánové, musíte chápat, že to byl Stalin, kdo se zmocnil Abcházie a začlenil ji do Gruzie. Nemůžeme se dnes vydávat do světa, kterému nerozumíme. Domnívám se, že máme-li jednat s Rusy, musíme pochopit jejich dějiny, ale i jejich mentalitu. Rusko je dnes dobře řízené. Lidem v Rusku se žije čím dál lépe a Rusko se stává demokratickou zemí. Mentorský tón, který používají úředníci Unie, není ničím ospravedlněný. V Moskvě to vyvolává jen pohrdavý úsměšek.

  Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, nedorozuměním se vyhneme jen tím, že spolu budeme hovořit. Čekají nás intenzivní diskuse, protože zahajujeme dialog s Ruskou federací a začneme jednat o dohodě o partnerství a spolupráci. Je dobře, že mají být nyní zahájena jednání. Za posledních 10 let se toho v Rusku i v Evropské unii neuvěřitelně mnoho změnilo, ale jsme na sobě také závislejší než kdykoli předtím. Proto obě strany nezbytně potřebují dobré, závazné dohody o energetice, ale i o boji proti změně klimatu. Pane předsedající, pokud jde o tyto dohody, nesmíme také zapomínat na řadu zásadních věcí. I když o tom někteří poslanci mohou pochybovat, musíme dnes víc než kdy předtím prosazovat hodnoty Společenství, jako je posilování právního státu, boj proti korupci a zdůrazňování významu nezávislé společenské diskuse v samotném Rusku.

Pane předsedající, jednání nebudou snadná. Nová dohoda, pokud se mně týká, nemusí být všeobjímající, ale musí obsahovat řadu zcela zásadních prvků, které budou pro závazné obě strany.

Pane předsedající, nemůžeme čekat, až bude dohoda na stole, protože nyní potřebujeme uslyšet z Kremlu pozitivní vyjádření k řadě dalších otázek; velmi mne znepokojuje vývoj v určitých konkrétních otázkách: Čečensko, případ TNK versus BP a Abcházie. Chtěla bych od předsedajícího uslyšet, co přesně má na mysli pod společnou akcí.

  Kristian Vigenin (PSE). - (BG) Pane předsedající, paní komisařko, kolegové, úvodem bych chtěl říci, že svět je dnes zcela jiný a vytváření proti sobě stojících bloků je věcí minulosti. Také Rusko se velmi změnilo. Rusko v červnu 2008 je zcela odlišné, dejme tomu, od Ruska z června 2000. Evropská unie stojí před výzvou: vybudovat a rozvíjet vztahy nového typu, které není v minulosti s čím srovnat. Musíme tyto vztahy rozvíjet s jasným chápáním toho, že existuje mnohem víc věcí, které nás spojují, než těch, které nás rozdělují. Existují mnohé problémy, které můžeme vyřešit jedině ve spolupráci s Ruskem. To se týká i globálních otázek, jako je změna klimatu, boj proti hladu a pandemiím, terorismus. Jsou zde i další otázky regionální povahy, které však pro Evropskou unii mají obrovský význam:

energetická bezpečnost, obchodní a hospodářské vztahy, vztahy se společnými sousedy.

Existují také i otázky, které nás rozdělují: lidská práva, svoboda projevu, naše chápání demokracie a demokratických systemů. Musíme však být dostatečně pragmatičtí a rozvíjet náš dialog nikoli v konfrontačním duchu, ale se zaměřením na společné cíle.

Je pravda, že v posledních letech narůstala nedůvěra, ale nyní máme příležitost zahájit dialog s novým pánem Kremlu. Chtěl bych zde poukázat na úlohu Ruska na západním Balkáně. Domnívám se, že potřebujeme velmi aktivní dialog s cílem zapojit Rusko do hledání řešení problémů tohoto regionu a přesvědčit ho, aby podpořilo úsilí Evropské unie o zajištění dlouhodobé stability, a to i prostřednictvím mise EULEX v Kosovu. Chtěl bych, aby se nadcházející summit zabýval také úlohou Ruska v černomořském regionu a aby na něm zaznělo, že je na nás, zda bude uplatňována politika „rozděl a panuj“, nebo ne.

  István Szent-Iványi (ALDE). - (HU) Pane předsedající, paní komisařko, president Medveděv ve svém nástupním projevu prohlásil, že je stoupencem demokracie a že za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů považuje návrat k právnímu státu. Pokud to nejsou jen prázdná slova a opravdu se mu podaří toho dosáhnout, pak existuje reálná možnost, že vztahy s Ruskem by se mohly podstatně zlepšit. Jsme umírnění v očekáváních, ale jsme otevření a optimističtí. Máme zásadní zájem na tom, abychom měli v Rusku stabilního a spolehlivého partnera, který pomůže řešit konflikty, jež se dostaly do slepé uličky, a pomůže zabránit šíření jaderných zbraní. Považujeme Rusko za partnera, ale i oni se musí rozhodnout, zda nás budou považovat za partnery, anebo za soupeře stojící proti sobě a snažící se jeden nad druhým zvítězit. Záměr uzavřít novou dohodu o partnerství mezi EU a Ruskem vítáme; tato dohoda by měla být rozšířena o otázky energetiky a měla by také obsahovat základní zásady energetické charty Evropa musí na jednáních zaujmout rozhodný a energický postoj, pokud chce dosáhnout konkrétních výsledků.

Považuji za pozitivní znamení, že se summit bude konat v hlavním městě Chanty-Mansijska. Ve stejné době se tam má konat i Světový kongres ugrofinských národů. Doufám, že ze strany Ruska se nejedná jen o jednorázové gesto vůči ugrofinským národům, ale že opravdu chtějí zlepšit dosavadní situaci a zaručit ugrofinským národům jejich práva. V souvislosti s tím bych chtěl požádat komisařku Ferrero-Waldnerovou a Komisi, aby urychlily přípravy k přijetí „předběžného opatření“ na pomoc ugrofinským národům, protože se nám zdá, že v této oblasti existují obrovské nedostatky. Děkuji vám.

  Inese Vaidere (UEN). – (LV) Dámy a pánové, ruské ministerstvo zahraničních věcí vypracovalo komplexní strategii zaměřenou na to, jak využít občanů ruského původu v Evropské unii a zejména v pobaltských státech k posilování politického a hospodářského vlivu Ruska. Prezident Medveděv právě v těchto dnech podepsal dekret o zrušení vstupních víz pro obyvatele Lotyšska a Estonska bez státního občanství, kteří jsou tak v zásadě uznáni za občany Ruska. Osoby bez státního občanství, které se k jeho získání musí jen trochu naučit místnímu jazyku, tak obdrží mnohem větší výsady než občané a budou méně motivovány k získání občanství. Tento krok – stejně jako výzva, aby osoby bez státního občanství dostaly právo hlasovat ve volbách do místních zastupitelstev – je závažnou překážkou jejich integrace. Ruská „řízená demokracie” vyhlašuje stale větší omezení svobody tisku, projevu a shromažďování. Skuteční demokraté v Rusku nás při různých příležitostech, výzvami adresovanými Podvýboru pro lidská práva i během návštěvy v Moskvě, žádají o podporu. Zamýšlený pragmatismus tohoto usnesení nám však umožňuje zapomenout na své zásady, dokonce i přesto, že prakticky veškerý hospodářský růst v Rusku je založen na našich platbách za energetické zdroje.

  Jana Bobošíková (NI). - (CS) Dámy a pánové, Evropská unie, čímž myslím Rada, by měla jasně definovat, jak si představuje své vztahy s Ruskem. Zda budou např. o dodávkách plynu, Kosovu, svobodě slova a lidských právech vyjednávat jednotlivé členské státy odděleně, nebo zda je možné najít alespoň elementární shodu na některých společných zájmech. Domnívám se, že je ve prospěch občanů, aby Unie postupovala vůči Rusku jednotně, což se bohužel neděje. Měli bychom tlačit na vytvoření stabilnějšího podnikatelského a politického klimatu v Rusku, které by zahrnovalo méně dovozních bariér a vytvořilo větší prostor pro investory z Unie. Členství Ruska ve Světové obchodní organizaci by tomu určitě napomohlo. A samozřejmě v rámci takového partnerství důrazně a vzájemně vyžadovat dodržování základních lidských práv a svobod. Je nutné, aby se Unie jako silné uskupení a Rusko jako velmoc přestaly chovat jako dvě města, která spojuje jen úzká silnice a plynovod. Měly by lépe integrovat své ekonomiky a uzavřít partnerství z rozumu, nikoliv sňatek z lásky.

  Tunne Kelam (PPE-DE). - Pane předsedající, slova prezidenta Medveděva o významu lidských práv a právního státu vítáme, ale EU by mělo dát zcela jasně najevo, že důvěryhodnost jeho prohlášení se dá měřit jedině tím, že bude především plně respektovat výroky Evropského soudu pro lidská práva a přispěje k reformě této instituce.

Jestliže chceme lepší vztahy, nejdůležitějším východiskem je jednota členských států EU. Zvlášť zdůrazňujeme, že je třeba dát přednost dlouhodobé výhodnosti společného postupu před případnými krátkodobými výhodami bilaterálních dohod o jednotlivých otázkách.

Tyto priority jsou zvlášť relevantní v oblasti hospodářství a energetiky, kde je dlouhodobá spolupráce možná jen na základě transparentnosti, reciprocity a rovného přístupu na trhy, k infrastruktuře a investicím.

  Reino Paasilinna (PSE). - (FI) Pane předsedající, paní komisařko, mám před sebou studii z letošního roku věnovanou ruským podnikatelům. Překvapivě myslí podobně jako my. Jaké by chtěli mít Rusko v roce 2020? 50 - 70 % z nich chce, aby Rusové byli svobodní, za druhé, aby byli vzdělaní, za třetí, aby byli integrovaní, za čtvrté, aby dodržovali zákony, a za páté, aby byli zdraví. Na tom není vůbec nic špatného. Pouze 30 % těchto podnikatelů by chtělo být bohatými. Nedá se tedy již hovořit o jakýchsi oligarchiích, jaké si všichni pamatujeme.

Rusko se chce modernizovat, a tento cíl sdílejí vedoucí představitelé této země i její lid. Starosti dotázaných podnikatelů jsou nám dobře známy: 70 % z nich, stejně jako u nás, velmi znepokuje stárnutí obyvatelstva. Pokud jde o korupci ve vysokých funkcích, je u nás procento nižší, ale tam je velmi častá. Víc než 50% se domnívá, že důležitá je nezávislost soudů a lidská práva. Znepokojení vyvolává také nízká vzdělanost. Můžeme jít příkladem a nabídnout pomoc tam, kde je slabá infrastruktura a tuhá byrokracie. Proto se domnívám, že teď, když jsme na Rusku energeticky nezávislí, je dobrá příležitost, abychom nabídli své zkušenosti a podpořili modernizaci této země, což je i jejich cílem.

  Christopher Beazley (PPE-DE). - Pane předsedající, komisařka Ferrero-Waldnerová hovořila o tom, že je důležité dát vztahům mezi EU a Ruskem správný směr.

Zdá se mi, že zvlášť důležitou oblastí je otázka občanské společnosti. Vidí komisařka možnost zahájení nějakých konkrétních programů nebo projektů, o kterých by se mohlo začít uvažovat v oblasti výměn mezi vysokými školami, kulturní a umělecké výměny, a pokud ano, jakých?

Myslím si, že je namístě zopakovat, že jsme v tomto ohledu zklamáni. Pobočky Britské rady v Petrohradu a Jekatěrinburgu byly, v rozporu s běžnou diplomatickou praxí, uzavřeny.

Je třeba se také zmínit o vztazích v oblasti energetiky. Jako dobrý zákazník jsme v silné pozici. Gazpromu se zcela zjevně nepodařilo přesvědčit tento |Parlament, ani ve Výboru pro zahraniční věci, ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, ani v Petičním výboru. Měli by to znovu zvážit. Potřebujeme dobré vztahy, kde nebudeme naivní, nebudeme stavět na zbožných přáních a kde naši ruští partneři a kolegové nebudou podezíraví a nebudou se cítit ohroženi nebo nebudou považovat za nutné předvádět agresivitu.

  Adrian Severin (PSE). - Pane předsedající, příští summit Evropské unie a Ruska bude setkáním mezi Ruskou federací která je – byť jen dočasně – na vzestupu, a EU, která je oslabena nejen irským odmítnutím Lisabonské smlouvy, ale i tím, že neexistuje jasná vize, jak z této krize ven.

Jednou z otázek, které Evropskou unii rozdělují, je Rusko samotné. Skutečně, rozdělilo nás ideology a pragmatiky; na konfrontační geostratégy a ústupkáře; na staré studenoválečníky a nové utilitární oportunisty.

Na druhé straně je velkým problémem to, že Rusko nemá žádnou politiku vůči Evropské unii, ale dává přednost jednání s každým členem Unie odděleně. Nebudeme schopni tento stav změnit, dokud nenastolíme skutečnou společnou evropskou politiku vůči Rusku. Musíme Rusku říci, že k tomu, aby mohlo mít s námi dobré hospodářské vztahy a mohlo těžit ze vzájemné otevřenosti trhů, je zapotřebí institucionální a politická interoperabilita, která zaručí oddělení hospodářských politik od geopolitických strategií.

Proto je nutný společný prostor spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, který se bude vyznačovat transparentností, zodpovědností a otevřeností.

  Francisco José Millán Mon (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem by měly být konstruktivní, ale měly by být i náročné. Rusko je, stejně jako my, členem Rady Evropy a musí tedy respektovat její zásady a hodnoty.

Nelze než uvítat, že prezident Medveděv nedávno zdůraznil význam lidských práv a právního státu.

Evropská unie a Rusko mají potenciál pro vybudování pevných vztahů a nyní stojíme před výzvou jednání o nové smlouvě o přátelství a spolupráci, která nám umožní učinit rychlejší pokrok, pokud jde o takzvané „čtyři společné prostory“.

Chci poukázat na význam jednoho z těchto prostorů: hospodářských vztahů. Více než polovina ruského obchodu připadá na Evropskou unii.

Vytvořením integrovaného trhu s transparentními a nediskriminačními pravidly se hospodářské a obchodní vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií posílí a diverzifikují.

Velmi důležitá je také větší právní jistota v Rusku.

Dámy a pánové, Rusko je jedním z klíčových hráčů na mezinárodní scéně. Je stálým členem Rady bezpečnosti a jeho spolupráce má obrovský význam pro dosažení míru a stability v Evropě a ve světě.

Pokud jde o EU, je nutné, aby 27 členských států postupovalo ve vztazích s Ruskem jednotně. Všichni analytikové, naposledy i Mark Leonard ve své zajímavé studii, zdůrazňují, že neexistence společného postoje Evropu poškozuje…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). - (HU) Pane předsedající, blížící se summit nás vyvádí z patové situace, která trvala více než půldruhého roku, a, doufejme, povede k podstatnému pokroku ve vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem. Evropská unie Rusko potřebuje, ale nebuďme na omylu, Rusko potřebuje Evropu přinejmenším stejně tolik, jako hospodářského partnera a jako spotřebitele energie. Jsme jeden na druhém závislí v energetice i v mnoha jiných oblastech. Domnívám se proto, že obavy z rostoucího ruského vlivu jsou přehnané, ačkoli se vzhledem k četným prohlášením ruského vedení mohou zdát oprávněné. V zájmu budoucího rozvoje strategických vztahů mezi EU a Ruskem je velmi důležité, abychom co nejdřív recipročně zavedli bezvízový cestovní režim; to je pro pokrok ve vztazích mezi EU a Ruskem zásadní. Závěrem bych jako předseda Ugrofinského fóra v Evropském parlamentu chtěl zopakovat požadavek, s nímž se můj kolega poslanec pan Szent-Iványi obrátil na hlavy států EU, které se zúčastní tohoto summitu: podpořte prosím ugrofinské národy. Děkuji vám za pozornost.

  Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, také zastávám názor, že plynovod mezi Německem a Ruskem by se měl vybudovat jen v případě, že s tím budou souhlasit ostatní zainteresované členské státy EU. Tyto členské státy by však potom neměly jednat s jinou velmocí, jmenovitě s USA, o raketách nebo o vízech. Evropa bude schopna zaujmout pevný postoj vůči USA a Rusku jedině tehdy, jestliže konečně začne vystupovat jednotně.

Chtěl bych zcela jasně říci jednu věc: je naší povinností říci Rusům, že je v jejich nejhlubším zájmu vybudovat dobré partnerství s Evropou. Znamená to však, že nemohou vystupovat jménem jiných zemí, jež Rusko kdysi v minulosti okupovalo, jako je Ukrajina nebo Gruzie. Tyto země jsou svrchovanými státy a mají právo samy rozhodovat o svém osudu.

Pan Medveděv v Berlíně prohlásil, že si přeje zlepšit vztahy. V takovém případě může začít ve dvou směrech. Prvním je právní stát, což znamená přijmout opatření ve věci vězňů z Jukosu. Druhou, velmi důležitou oblastí je tato: Pane Medveděve, přestaňte prosím blokovat největší mírovou misi v dějinách EU, a sice misi v Kosovu!

  Andrzej Jan Szejna (PSE). - (PL) Pane předsedající, složité vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem vyžadují správně prováděný a soudržný diplomatický postup. Nadcházející summit mezi Evropskou unií a Ruskem vyvolává silné emoce, neboť se na něm má jednat o dohodách s velkým významem pro Evropskou unii i pro Rusko. Unie musí mimo jiné usilovat o zajištění energetické bezpečnosti pro Evropu. V době stále rostoucích cen paliv a energie má energetická bezpečnost pro hospodářství celé Evropské unie i pro vnitřní hospodářství členských států strategický význam.

V předvečer summitu EU-Rusko si musíme uvědomit, jak důležité pro bezpečnost Unie je hovořit na mezinárodní scéně jediným, společným jazykem. V této souvislosti je škoda, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost je nyní nejistý. Obsahuje totiž ustanovení, jež by učinila z Evropské unie silného partnera v mezinárodních vztazích. Jsem rád, že Unie podpořila Polsko v jeho sporu s Ruskem týkajícím se vývozu našich výrobků. Věřím, že také Polsko bude v příštích letech přispívat k rozvoji pozitivních vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií.

  Josef Zieleniec (PPE-DE). - (CS) Summitu EU-Rusko se poprvé zúčastní prezident Medveděv. Jeho nástupu by měla Unie využít k posunutí vzájemných vztahů k pragmatickému, realistickému, strategickému partnerství. Toto partnerství je přitom z dlouhodobého hlediska důležitější pro samotné Rusko. Prezident Medveděv dává prioritu právnímu státu, jak říká, a modernizaci ekonomiky. A zde Evropu potřebuje. Také v mezinárodních a obchodních vztazích potřebuje Rusko stabilnějšího a solidnějšího partnera, než jsou Čína či Írán. Od Evropské unie Rusku nehrozí žádné nebezpečí. Naopak může Rusku pomoci udržet statut klíčového hráče, který by jinak postupně vlivem jednostranně orientované ekonomiky a demokracie ztrácelo. Strategické partnerství však může stát pouze na symetrickém dialogu rovného s rovným. Z ruské strany musí jeho příkladem být ukončení malicherného rozdělování Evropy a přístup k Unii jako k celku. Krátkozraké půtky a provokace vznik reálného partnerství s EU zbytečně oddalují a měly by se vzít v úvahu záležitosti dlouhodobého významu pro jednání o nové smlouvě o partnerství a spolupráci s EU.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). - (SK) Strategické partnerství mezi EU a Ruskem je důležitým faktorem při zajišťování diverzifikace a bezpečnosti dovozu energetických zdrojů do EU. Zároveň je třeba zdůraznit, že tato spolupráce je důležitá nejen pro Evropu, ale i pro Rusko, neboť 60 % vývozu ruské ropy jde do EU.

Podle mého názoru je třeba, aby evropští vedoucí představitelé zdůrazňovali Rusku, že by nemělo používat dodávky energie jako nástroj politického nátlaku vůči členským státům EU nebo státům bývalého Sovětského svazu, především vůči Ukrajině.

V současnosti jednají členské státy o dodávkách ruské ropy a plynu bilaterálně. Při návštěvě Státní dumy Ruské federace v dubnu 2007 jsem se přesvědčila, že také Rusko má eminentní zájem jednat o otázkách energetiky s EU jako celkem.

V závěru bych chtěla, podobně jako můj kolega pan Elmar Brok, vyjádřit obavy nad tím, že po neúspěšném irském referendu o Lisabonské smlouvě může být oslabeno postavení EU jako strategického partnera, neboť právě v Lisabonské smlouvě jsou zakotveny pravomoci EU v oblasti společné energetické politiky.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). - (FI) Pane předsedající, doufejme, že brzy uzavřeme dohodu o spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem. Je důležité, aby EU a Rusko měly přímočaré, funkční a poctivé vztahy. Partnerství musí být zdravé a oboustranně výhodné.

Nehledě na pragmatický přístup, EU by neměla zapomínat a ani nezapomíná na lidské práva a měla by se zaměřit na aktivní dialog s Ruskem o této problematice.

Energetická bezpečnost je důležitá otázka všude v Evropě a když hovoříme o energii, zpravidla také hovoříme o Rusku a o spolupráci mezi EU a Ruskem. EU usiluje o zachování bezpečnosti dodávek a současně snižuje svou závislost na vnější energii. Doufejme, že diskuse na summitu otevřená, upřímná a především plodná.

  Milan Horáček (Verts/ALE). - (DE) Pane předsedající, když hovořil pan Swoboda, vzpomněl jsem si, že jeho jméno v ruštině znamená „svoboda”, a napadlo mě, že my všichni samozřejmě potřebujeme svobodu. Lidská práva a svoboda jsou nejdůležitějšími pilíři EU a z toho musí vycházet i náš dialog s Ruskem.

A právě proto, že nadcházející dialog se uskuteční na Sibiři, přišlo mi na mysl, že na Sibiři leží také Čita – místo, kde jsou vězněni vězňové z Jukosu Michail Chodorkovskij, Platon Lebeděv a ovšem i další. Chtěl bych vás proto požádat, abyste se všemi silami zasadili o jejich propuštění, ale také povzbudili Rusko k tomu, aby svobodu názoru a svobodu tisku učinilo skutečností a aby umožnilo nevládním organizacím nerušeně pracovat, neboť všechny tyto aspekty jsou mimořádně důležité pro naši společnou evropskou budoucnost.

  Hanna Foltyn-Kubicka (UEN). - (PL) Pane předsedající, naše Společenství respektuje právní stát jako jeden ze základů, na kterých budujeme svou identitu. Totéž bychom měli očekávat i od svých politických a hospodářských partnerů. Vyzývám představitele Evropské unie na summitu, aby nastolili otázku plného dodržování rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze strany Ruska.

Tento soud nebyl zřízen proto, aby byl pouhou fasádou, institucí, jejíž rozhodnutí respektují jen ti, kdo se dopouštějí menších a někdy i sporných porušení lidských práv. Byl zřízen proto, aby ti, kdo se dopouštějí mučení, znásilňování a vražd, byli odstrašeni od páchání dalších zločinů tím, neboť vědí, že jim za to budou uloženy přiměřené tresty.

Ruská federace musí proto s tímto soudem velmi úzce spolupracovat a musí respektovat jeho výroky. Je jasné, že k zemi, která nedodržuje dohody, jež uzavřela, se nelze chovat jako ke spolehlivému partnerovi. Postupy Ruska jsou v ostrém protikladu s jeho prohlášeními o tom, že je spolehlivým dodavatelem energetických zdrojů. To je jedno z oblíbených tvrzení ruských diplomatů. Pokud se ukáže, že je stejně věrohodné jako tomu bylo v případě Čečenska, paní Politkovské nebo pana Litviněnka, pak Evropská unie vejde do dějin jako nejnaivnější instituce , jaká kdy existovala.

  Gerard Batten (IND/DEM). - Pane předsedající, hovořím jménem paní Mariny Litviněnkové, jejíž manžel Alexandr Litviněnko byl zavražděn v prosinci 2006 v Londýně. Smrtící zbraní bylo polonium 210, radioaktivní materiál, z něhož 97 % je vyráběno v jaderném zařízení Avangard v Rusku. Tato vražda má všechny příznaky profesionálně provedeného atentátu, jaké provádějí ruské bezpečnostní služby. Hlavní podezřelý v této kauze pan Andrej Lugovoj je poslancem ruského parlamentu a podle ruské ústavy nemůže být vydán k trestnímu stíhání do zahraničí.

Chtěl bych se obrátit osobně na paní Ferrero-Waldnerovou: Paní Litviněnková žádá, aby Rada a Komise nastolily otázku vraždy pana Litviněnka na summitu s panem Medveděvem. Paní Litviněnková chce, aby vražda jejího manžela byla vyřešena a příslušné osoby předány spravedlnosti. Summit je ideální příležitostí, jak tento proces urychlit. Pomozte jí, prosím.

(Potlesk)

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). - Pane předsedající, navazuji na slova předchozího vystupujícího. Ruská vláda by měla učinit vše, co je v její moci, aby prokázala, že nenařídila teroristický atentát na britského občana – což také znamená evropského občana –Alexandra Litviněnka.

Jelikož ruská vláda dosud neprokázala, že tyto rozkazy nevydává, a dokonce odmítá řádně spolupracovat s britskými vyšetřujícími orgány, v důsledku to ukazuje na to, že oficiální zapojení Ruska do této vraždy je politicky prokázané.

Nové Rusko, jak mnozí říkají, se znovu chová jako teroristický stát a na summitu v Chanty-Mansijsku musí EU vyzvat prezidenta Medveděva, aby s takovými praktikami skoncoval.

Matky z Beslanu, které se snaží zjistit, kdo nařídil útok na školu a použití protitankových granátů a těžkých kulometů proti všem uvnitř včetně jejich dětí, nesmí být soudně stíhány. EU musí podpořit alespoň ty, kdo jsou slabší než EU samotná – britskou vládu a matky z Beslanu.

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Vzhledem k pozdní hodině budu velice stručný. Byl to, myslím, pan Severin, který řekl – budu ho citovat v angličtině: „Rusku je jednou z otázek, jež Evropu rozdělují.“ Domnívám se však, že během dnešní parlamentní rozpravy jsem především slyšel dva momenty, o kterých existuje velmi široký konsensus.

Za prvé, že potřebujeme dobré vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací. S tím samozřejmě mohu jen souhlasit. Ruská federace, jak zde několikrát zaznělo, je světovou velmocí, jedním z klíčových hráčů na mezinárodní scéně, jak řekl pan Milián Mon, a je to navíc i náš soused. Je nám zkrátka souzeno existovat společně s Ruskou federací, a tato společná existence bude kvalitní jen tehdy, bude-li založena na přátelství a spolupráci. Toto předsednictví je odhodláno rozvíjet dialog zaměřený na partnerství a spolupráci, dialog, který zahrnuje všechny otázky zajímající obě strany, a to i ty, v nichž se neshodujeme a o kterých jsem hovořil ve svém úvodním vystoupení.

Druhým důležitým momentem, o kterém existuje velmi široký konsensus a o kterém jsem se v této sněmovně zmínil, je důraz, který poslanci kladou na společný postoj Evropské unie. S tím plně a naprosto souhlasím. V této souvislosti bývá zvláště poukazováno a nejčastěji poukazováno na oblast energie. Je skutečností, že žádný jednotlivý členský stát by v separátních jednáních s dodavateli jako Ruská federace nemohl dosáhnout tak výhodné dohody, jakou může dosáhnout Evropa jako celek. Je proto nejvyšší čas, abychom skutečně začali uvádět do života společnou evropskou energetickou politiku.

V souvislosti s tím zde padla také zmínka o plynovodech a ropovodech. Chci říci jen toto: Kdybychom doposud byli schopni vytvořit v Evropské unii reálný, čistě vnitřní energetický trh, bylo by zcela lhostejné, kudy povede nějaký plynovod nebo ropovod.

Na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku: slovinské předsednictví je potěšeno tím, že jeho předsednictví končí summitem mezi EU a Ruskou federací, summitem, který vzhledem k některým novým okolnostem – novému prezidentovi v Rusku a mandátu, který se nám po vleklých jednáních nakonec podařilo získat – mnohé slibuje a doufám, že tato očekávání budou naplněna.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, domnívám se, že klíčem k našim vztahům je vzájemná závislost, o které se zde zmiňují mnozí vystupující. Na jedné straně je v našem zájmu, abychom měli dobré vztahy s Ruskem, strategickým partnerem a sousedem, jak oprávněně řekl náš předseda. Je však také důležité, že Rusko by mělo být partnerem při řešení problémů, a ne partnerem, se kterým jsou problémy, a to je druhá strana mince.

Velmi pozorně jsem poslouchala a poznamenala si všechny vaše připomínky. Ne všechny otázky a připomínky budu schopna dnes odpovědět, ale přesto mi dovolte několik obecných i konkrétnějších poznámek.

Za prvé, Rusko je dnes velmi důležitým energetickým partnerem, a v důsledku toho, že jsme získali mandát k jednání o nové dohodě, máme již společný postoj EU k energii, protože máme společný mandát. Získat tento mandát nebylo snadné, ale nyní ho máme, a to je rámec pro naše jednání. Proto bylo tak důležité ho získat. Jak jsem řekla již dříve, do této nové dohody chceme zakotvit zásady energetické charty. Na tom jsou založeny vztahy EU s Ruskem – není to jednosměrná ulice. Jsme důležitým trhem a zdrojem investic, právě tak jako je Rusko naším velmi důležitým dodavatelem. Takže, znovu, tato vzájemná závislost existuje a musíme mít stejné zásady: reciprocitu, transparentnost a nediskriminaci.

Jedním z cílů energetické politiky Evropské unie je diverzifikovat zásobovací trasy a energetické zdroje, aby se zvýšila konkurence a bezpečnost na energetickém trhu EU. To není žádná protiruská politika. Myslím si, že Rusko zůstane naším klíčovým dodavatelem, ale každý rozumný spotřebitel rozděluje rizika, zejména při rychle rostoucích cenách energie. Vzhledem k naší rostoucí závislosti na dovozech, zejména na dovozu plynu, se množství ruského plynu, který bychom rádi nakoupili, bude pravděpodobně zvyšovat, takže potřebujeme jasnou diverzifikační politiku.

A nyní k obchodu celkově. Je velmi důležité, že se Rusko stane členem WTO. Je to důležité nejen pro Rusko, ale i pro nás. Proto se v Ženevě i bilaterálně budeme za to i nadále aktivně zasazovat. Myslím si, že Rusko potřebuje členství ve WTO pro modernizaci svého hospodářství, a jsem přesvědčena, že za tohoto prezidenta je to možné, právě tak jako to bylo možné za prezidenta Putina, který tuto otázku osobně podporoval.

Několik slov k otázce nevládních organizací a lidských práv: jsme v pravidelném kontaktu s ruskými nevládními organizacemi a zohledňujeme jejich obavy při jednáních s ruskými orgány. Tam, kde to bude nezbytné, jsme připraveni otevřít konkrétní případy, a nadále je finančně podporujeme prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva.

K otázce lidských práv obecně: konzultace o lidských právech s Rusy vedeme. Hovoříme samozřejmě o konkrétních případech, o obhájcích lidských práv a někdy i o soudních případech. Zvláště nás znepokojuje situace na severním Kavkaze. Mohla bych dlouze hovořit o severním Kavkazu, Gruzii, Abcházii, jižní Osetii, také o Náhorním Karabachu a Moldavsku, ale mám pouze pět minut, takže to prosím neberte tak, jako bychom o tom nevěděli. To bude velmi důležité a je to důležité.

Chtěla bych také říci k otázce Britské rady, že EU podpořila vládu Spojeného království ve sporu s Ruskem týkajícím se poboček Britské rady v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Myslím si, že dnes máme s Ruskem dobrý dialog o kulturní spolupráci, což nám, jak doufám, poskytne příležitost ke zdůraznění významu těchto kontaktů. Samozřejmě, zvážíme, zda bude možné učinit víc.

Pokud jde o ugrofinské menšiny: jak víte, připravujeme provedení předběžného opatření ve výši 2,5 milionu eur, které parlament schválil v rámci rozpočtu na letošní rok, a v tomto kontextu si představujeme plnění úmluvy Rady Evropy o právech menšin, jejímž signatářem je i Rusko. Myslím si, že by měla pokrývat i národnostní menšiny v Rusku.

Pokud jde o výměny mezi vysokými školami: Řeknu pouze, že takové výměny s Ruskem podporujeme, například prostřednictvím programů Erasmus Mundus a Tempus. V příštích letech budeme spolupráci v rámci těchto programů posilovat. Rusko dale projevuje velký zájem o členství v sedmém rámcovém programu výzkumu a vývoje, což možná v budoucnu bude velmi důležitým znamením pro program SIGMA. Máme Ústav evropských studií a mohli bychom – Rusko i Evropská unie – s tímto ústavem dále pracovat a možná dokonce zdvojnásobit náš vklad.

Ještě poslední obecnou poznámku, než skončím: myslím, že každý z vás bude se mnou souhlasit, že oficiální zahájení jednání o této nové dohodě je velmi důležitou událostí a je také příležitostí. Je zde obrovský potenciál a plně souhlasím s naším předsednictvím, že to bude velmi důležitá událost.

Víme, že jednání nebudou snadná. Musí být komplexní, a protože jsou komplexní – neboť máme velmi silný mandát –, budou také poněkud složitá a nebudou brzy dokončena. Tento silný mandát však také ukazuje, že jsme jednotni. Existuje jednota v mandátu. Bylo velmi obtížné ho získat, ale nyní, když ho máme, postupujme kupředu, a žádám vás, abyste nás v tom podpořili.

A konečně, jak všichni víme, tyto vztahy musí být strategické. Vytvořme si proto určitý odstup od každodenních třenic a zpráv z médií a podívejme se na Evropu a Rusko a na množství zájmů, které máme společné, v širším historickém kontextu. Musíme najít cestu, jak se vyrovnat s našimi rozdíly, ale přitom ponechat dveře otevřené pro dialog. Příležitost tady je. Musíme se jí chopit a jsem si jistá, že společně z toho dokážeme ukovat pevné partnerství.

  Předsedající. − Obdržel jsem šest návrhů usnesení⁽¹⁾předložených v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE) , písemně. – (RO) Summit EU – Rusko, který se bude konat 26.–27. června v Chanty-Mansijsku na Sibiři, je ve znamení dvojího počátku: jednak je to první kontakt Evropské unie s novým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, a jednak se má jednat o nové dohodě o partnerství, která by vytvořila rámec pro rozvoj vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem.

Jelikož 40 % přírodního plynu dováženého Evropskou unií pochází z Ruska, musí Rusko také usnadnit cestu evropským investicím tím, že přijme transparentní právní předpisy a otevře svůj potrubní systém, což by evropským společnostem umožnilo nakupovat plyn přímo u středoasijských výrobců.

Evropská unie nesmí zůstat lhostejná k osudu těch, kdo žijí v zónách konfliktů; společně s Ruskem a dalšími zúčastněnými stranami musíme najít způsob řešení „zmrazených” konfliktů a také konfliktů v Moldavsku a na Kavkaze.

Doufám, že dohoda o partnerství bude rámcem, ve kterém se budou vyvíjet vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem; neměli bychom však zapomínat na to, že naším cílem není podepsat dohodu o partnerství, ale začlenit do této dohody ustanovení, jež by mohla vést k demokracii, bezpečnosti a k růstu životní úrovně v Evropě od Kavkazu až po Atlantik.

  Katrin Saks (PSE), písemně. – (ET) Pane předsedající, tento týden se v Chanty-Mansijsku bude konat pravidelný summit Evropské unie a Ruska, po jehož skončení se tamtéž uskuteční 5. Světový kongres ugrofinských národů. Mezi ugrofinskými národy jsou původní obyvatelé tohoto regionu, chantyjští a mansijští chovatelé sobů, kteří dali své jméno tomuto místu, rozkládajícímu se uprostřed sibiřských močálů a tundry.

Světového kongresu se zúčastní také pětičlenná delegace z Evropské unie; mezi ugrofinské národy patří Maďaři, Finové a Estonci a jejich původní vlast je na Sibiři. Doufám, že se nám tímto způsobem podaří upoutat pozornost na tyto malé národy, jejichž jazyku hrozí zánik a jejichž tisíciletá kultura je dnes nahrazována firemními akcemi.

Evropská unie by měla zůstat věrná svým hodnotám, měla by je hájit a neměla by se nechat se zaslepit v regionu, odkud pochází většina energetických zdrojů Ruska. Proudy ropy tam způsobují konflikt mezi tradičním způsobem života původních obyvatel a neustále rostoucí potřebou lidstva v ropě.

(1) Viz zápis.