Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Středa, 18. června 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0161/2008).

Následující otázky jsou určeny Radě.

 
  
  

Otázka č. 1, kterou pokládá Robert Evans (H-0342/08)

Předmět: Cestující s omezenou pohyblivostí

Jaká opatření a monitorování podniká Rada, aby zajistila, že budou všemi členskými státy řádné dodržována ustanovení stanovená v mé zprávě o právech osob se sníženou pohyblivostí v letecké dopravě(1), která vstoupila v platnost v létě loňského roku?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Pravidla pro ochranu a poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech osob se zdravotním postižením a osob se sníženou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Toto nařízení bylo přijato v roce 2006, některé jeho části již začaly být uplatňovány v červenci 2007 a ostatní budou uplatňovány od července letošního roku.

Měl bych zdůraznit, že za dohled nad správným prováděním tohoto nařízení je zodpovědná Evropská komise, která může přijímat příslušná opatření. Taková opatření mohou zahrnovat i opatření právní povahy, aby se zajistilo, že právní předpisy Společenství v této oblasti budou správně uplatňovány. Z tohoto důvodu Rada prostě není kompetentní k tomu, aby tuto otázku zodpověděla.

Přesto bych zdůraznil, že Evropská unie si uvědomuje důležitost problematiky ochrany a poskytování pomoci zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Jak lze vidět v praxi, je nařízení, o kterém jsem se zmínil, již uplatňováno a představuje důležitý nástroj pro zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, když cestují.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Evans (PSE). - Děkuji předsednictví, ale s tímto celým právním předpisem jsem očividně obeznámen, protože jsem byl zpravodajem, který jej v této sněmovně prosazoval.

Ve skutečnosti spadá do zodpovědnosti vnitrostátních agentur. Neznám situaci ve všech jednotlivých zemích, ale ve Spojeném království je to úřad pro civilní letectví. Takže jsou to tyto vnitrostátní agentury a odpovědnost nesou vlády jednotlivých členských států, proto jsem tuto otázku položil Radě.

V týdnu, kdy se Evropa zjevně snaží ze všech sil přesvědčit celou půlmiliardu svých občanů o skutečné hodnotě Evropské unie, má tato iniciativa smysl. Je to velmi důležitý předpis na podporu zdravotně postižených osob a cestujících s omezenou schopností pohybu, takže žádám ministra, aby se vrátil do Rady a řekl všem svým 26 kolegům z Rady pro dopravu a členům, aby tento předpis posílili.

 
  
MPphoto
 
 

  Emanuel Jardim Fernandes (PSE).(PT) V návaznosti na otázku svého kolegy Roberta Evanse bych se chtěl zeptat Rady, zda je připravena posílit práva cestujících s omezenou schopností pohybu v sektoru námořní dopravy. Ptám se proto, že Komise dříve tuto možnost obhajovala, například ve sdělení o právech cestujících z roku 2005, a Parlament o to usiluje, zejména v rámci pravomocí a diskusí týkajících se balíčku Erika III.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE). - (DE) Mám otázku pro ministra. Slyšel jsem, že skutečně existují nesrovnalosti, pokud jde o chování leteckých přepravců k cestujícím s omezenou pohyblivostí, a že takzvaní „nízkonákladoví” přepravci mají co zlepšovat v porovnání s jinými přepravci. Rád bych věděl, zda má Rada k dispozici nějaká konkrétní fakta k této problematice, nebo zda jde jen o čistě individuální vidění situace.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Pokud jde o doplňující otázku pana Fernandese: nemohu samozřejmě vyloučit možnost, že se něco podobného zavede pro osoby se zdravotním postižením a osoby se s omezenou schopností pohybu a orientace v námořní dopravě. Tuto záležitost musí Komise samozřejmě nejprve prostudovat a poté by měla přijít s nějakým návrhem. Tato myšlenka však jistě stojí za zvážení. To je moje odpověď bez přípravy.

Pan Leichtfried se zmínil o nízkonákladových přepravcích. Měl bych zdůraznit, že nařízení, o kterém jsem se zmínil a které souvisí s usnadněním cestování osob zdravotně postižených a osob s omezenou schopností pohybu a orientace leteckou dopravou se týká všech přepravců bez rozdílu. Porušení budeme samozřejmě měřit stejnou mírou bez ohledu na to, zda se jich dopustí nízkonákladoví nebo jiní přepravci.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 2, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0346/08)

Předmět: Společná přistěhovalecká politika a nelegální práce

Jak předsednictví hodnotí pokrok dosažený během jeho šestiměsíčního funkčního období v oblasti společné přistěhovalecké politiky, vzhledem k tvrdým zákrokům proti nelegální práci?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Pokud jde o přistěhovaleckou politiku a nelegální práci během tohoto funkčního období, tj. za slovinského předsednictví, pokračovalo předsednictví v jednáních v Radě a s Evropským parlamentem o návrhu směrnice umožňující sankce proti zaměstnavatelům občanů třetích zemí, kteří se zdržují v Evropské unii bez povolení.

Tato směrnice zakazuje zaměstnávání občanů třetích zemí, kteří se zdržují v Unii bez povolení, a to je samozřejmě jedna z metod boje proti nelegálnímu přistěhovalectví. Za tímto účelem směrnice stanoví minimální společné sankce a opatření, jež členské státy musí uplatňovat proti zaměstnavatelům zaměstnávajícím občany třetích zemí, které se zdržují na území členských států bez povolení.

V současné době příslušné orgány Rady pokračují ve studiu tohoto návrhu a byly navázány úzké kontakty s Evropským parlamentem zaměřené na to, aby obě instituce dosáhly společného postoje. Práce ještě není u konce, ale mohu říci, že předsednictví je s dosavadním průběhem spokojeno.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE).(EL) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, děkuji vám za odpověď. Víme však, že občané třetích zemí, kteří vstupující na evropské území bez podpůrných nebo právních dokumentů, po propuštění z vazby skutečně pracují u různých zaměstnavatelů. Mohou si tak vydělat na jízdenku a cestovat do evropských zemí, kde jim bude přiznáno právo pobytu. Jak přistupujeme k nelegálnímu zaměstnání, když je částečně oprávněné a zabezpečené?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Až bude výše uvedená směrnice přijata, bude také nepochybně možné v těchto případech zasáhnout a doufám, že to bude co nejdřív. V každém případě obsahuje opatření zaměřená proti zaměstnávání osob, které se zdržují na území členských států Evropské unie bez povolení, a to bude samozřejmě v rozporu s touto směrnici, jestliže a až bude přijata. Opakuji, Rada očekává, že to bude co nejdřív, a jsme také toho názoru, že za těchto šest měsíců bylo dosaženo značného pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 3, kterou pokládá Marian Harkin (H-0350/08)

Předmět: Bezpečnost pacientů

Vzhledem k tomu, že EU se po mnoho desetiletí aktivně zasazuje za zajištění mobility pracovníků, souhlasí Rada s tím, že bezpečnost pacientů je důležitá otázka, která není dostatečně pokryta směrnicemi EU? A zejména, souhlasí Rada s tím, že pro zajištění bezpečnosti pacientů v rámci EU musí být zaveden systém výměny informací mezi členskými státy a jejich regulačními orgány pro odborníky v oblasti zdravotní péče?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Velmi děkuji paní Harkinové za tuto otázku. To je důležitá otázka, což potvrzuje osmnáctiměsíční program předsednictví, který jsme připravili společně s Německem a Portugalskem. V programu jsme zdůraznili, že bezpečnost pacientů je důležitou oblastí.

Pracovní skupina pro bezpečnost pacientů v rámci skupiny na vysoké úrovni pro zdravotnické služby a lékařskou péči vypracovala zprávu o zvyšování bezpečnosti pacientů v Evropské unii. V rámci těchto doporučení bylo poukázáno na vzdělávání a výcvik zdravotnického personálu jako jednu z hlavních oblastí.

Doporučení rovněž poukazují na to, že je nutné podporovat multidisciplinární vzdělávání týkající se bezpečnosti pacientů na všech úrovních vzdělávání zdravotnického personálu. Pracovní skupina také doporučila, aby jedním ze způsobů dosažení bezpečnosti pacientů bylo využití jednotné zastřešující sítě známé jako EUNetPass, která bude podporovat členské státy a umožní spolupráci v oblasti bezpečnosti pacientů na úrovni Evropské unie.

Komise financovala dva projekty na evropské úrovni, které by měly přispět k lepšímu pochopení situace a formulování pokynů pro budoucí práci v oblasti bezpečnosti pacientů. Jsou to projekty MARQuIS (Metody hodnocení odezvy na strategie zvyšování kvality – Methods of Assessing Response to Quality Improvement Strategies) a SIMPATIE (Zvyšování bezpečnosti pacientů v Evropě – Safety Improvement for Patients in Europe).

Bezpečnost pacientů byla také na pořadu jednání červnové Rady ministrů. Tento měsíc, 10. června, přijala Rada rozhodnutí v oblasti antimikrobiální odolnosti. V těchto rozhodnutích podporuje rozvoj strategií zaměřených na zodpovědné používání antimikrobiálních činidel. Rozšíření bakterií odolných vůči antimikrobiálním lékům je nejčastějí důsledkem nevhodného použití napříč celého systému zdravotní péče.

Velmi důležité jsou i činnosti spojené s prevencí dalšího výskytu odolných patogenů. Tyto činnosti zahrnují vytvoření účinného systému kontroly v členských státech a také zdravotnický personál musí být o tom lépe informován.

Na posledním setkání ministrů zdravotnictví, na výše uvedeném červnovém zasedání, Komise informovala o souboru opatření v oblasti bezpečnosti pacientů. Jedná se o „balíček pro bezpečnost pacientů” a Komise v této souvislosti informovala, že do konce roku 2008 hodlá předložit zvláštní zprávu o bezpečnosti pacientů a návrh doporučení týkajících se bezpečnosti pacientů a prevence a kontroly infekce. Jakmile budou tyto dokumenty k dispozici, předsednická země bude o tom samozřejmě Radu informovat.

Závěrem bych se chtěl ještě zmínit o směrnici Evropského parlamentu a Rady o uznávání odborné kvalifikace. Tato směrnice s velkou přesností reguluje oblast odborné kvalifikace odborníků v oblasti zdravotní péče, aby chránila občany Evropské unie, a vymezuje sféru spolupráce členských států v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). - Děkuji úřadujícímu předsedovi za odpověď. Ráda slyším o pokroku dosaženém během posledních šesti měsíců, zejména v případě pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů.

Mou hlavní starostí bylo to, že máme mobilitu zdravotnického personálu, ale nemáme na úrovni EU vytvořenou žádnou zavedenou strukturu umožňující oficiální spolupráci mezi regulačními orgány pro odborníky v oblasti zdravotní péče a pro zdravotnictví.

Snad se mnou ministr bude souhlasit, že musíme zavést na úrovni EU zavedenou strukturu, která umožní oficiální spolupráci těchto regulačních orgánů? Bez takové vzájemné provázanosti a bez takové struktury totiž nemohou jednotlivé regulační orgány zaručit bezpečnost pacientů; proto bych chtěla slyšet jeho názor.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Ještě dodatek k tomu: v Evropské unii máme také mobilitu pacientů, lidí, kteří jedou na dovolenou a absolvují operace – s některými strašlivými důsledky.

Jak se to bude řešit, aby si především lidé byli těchto problémů vědomi, a potom toho, že jsou chráněni tím, že mají řádně odborníky v oblasti zdravotní péče s odpovídající kvalifikací, kteří jsou v celém systému sledováni?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Pokud jde o organizaci na úrovni EU, již jsem se zmínil o síti EUNetPass, která je jedním z doporučení výše uvedené pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů, a konkrétně o tom, že tato síť EUNetPass by byla jedním z několika možných způsobů, ale jedním ze způsobů zajištění bezpečnosti pacientů.

Co tedy tato síť obsahuje? Je to síť pro výměnu informací, nabízí rozličnou podporu k doporučením týkajícím se bezpečnosti pacientů a je to především platforma pro spolupráci a vytváření sítí mezi členskými státy a mezinárodními organizacemi v oblasti bezpečnosti pacientů. Tato síť rozvíjí pozitivní kulturu bezpečnosti, zavádí vzdělávání a výcvik zdravotnického personálu a zavádí systémy ohlašování a výuku na příkladech. Je to však jeden ze způsobů, a jsou samozřejmě možné i další, včetně způsobu, o kterém jste hovořila.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 4, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0352/08)

Předmět: Subsidiarita a členství v EU

V řadě členských států, ale především v kandidátských zemích politické strany a informační média opakovaně tvrdí, že zavedení „manželství osob stejného pohlaví“ nebo registrovaných partnerství či liberalizace právních předpisů týkajících se potratů a eutanazie je na základě právních předpisů EU nebo acquis communautaire povinné.

Může Rada jasně prohlásit, zda a do jaké míry jsou tato tvrzení pravdivá, anebo zda všechny tyto otázky jsou ryze vnitrostátními záležitostmi a vztahuje se na ně zásada subsidiarity?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda rady. – (SL) Chtěl bych připomenout – a věřím, že panu Posseltovi to jistě bude známo –, že Komise nemá takové pravomoci, aby mohla od členských států požadovat, že musí zavést do svého vnitrostátního právního systemu „manželství osob stejného pohlaví“ nebo registrovaná partnerství. Společenství může pouze přijmout ustanovení, jimiž se řídí spolupráce mezi justičními orgány členských států, například, ustanovení týkající se soudních rozhodnutí, která jsou uznávána nebo uplatňována jedním státem, ale byla přijata ve druhém.

Společenství může take přijmout ustanovení týkající se řešení střetu právních předpisů v situacích, kdy se projevují přeshraniční prvky. Stávající ustanovení Společenství – a sice, Bruselské nařízení IIa – se nevztahuje na ustanovení týkající se partnerství osob stejného pohlaví. Jak víme, mají členské státy, pokud jde o práva a povinnosti vyplývající z partnerství osob stejného pohlaví, velmi rozdílná právní řešení. Některé mají partnerství tohoto typu, a některé nemají tuto otázku vůbec právně regulovanou.

Jelikož zavedení manželství osob stejného pohlaví a registrovaného partnerství není právními předpisy Společenství vyžadováno, bylo by pro členské státy obtížné dosáhnout konsensu o změně stávajících ustanovení tak, aby zahrnovala partnerství osob stejného pohlaví. Chtěl bych také připomenout, že Společenství nemá pravomoci k tomu, aby mohlo regulovat záležitosti týkající se potratů a eutanazie.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernd Posselt (PPE-DE). (DE) Děkuji Radě za toto důležité vysvětlení, neboť tato problematika také sehrála důležitou úlohu v Irsku. Chtěl bych jen ještě položit stručnou, jasnou, doplňující otázku týkající se Chorvatska. Platí také pro kandidátské země, že nemusí měnit své právní předpisy týkající se této problematiky, ale zachovávají si svrchovanost, protože se nejedná o sféru pravomocí EU ani vůči kandidátským zemím?

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). - Děkuji Radě za odpověď a souhlasím s tím, že všechny tyto záležitosti – manželství osob stejného pohlaví, registrovaná partnerství atd. – by měly být ponechányvýhradně v působnosti členských států. Jednou z otázek, které se objevily během lisabonské diskuse v Irsku, však byla otázka Charty základních práv. Chci se jen ministra zeptat, zda má nějaký názor, pokud jde o Chartu základních práv, která byla přílohou k Lisabonské smlouvě. V Irsku se tehdy tvrdilo, že by tato Charta mohla usnadnit zavedení manželství osob stejného pohlaví, potratů, eutanazie atd. Chci se jen zeptat ministra, zda má na to nějaký názor.

 
  
MPphoto
 
 

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Moje otázka je velice podobná otázce Marian Harkinové. Jeden z poslanců této sněmovny rozšiřoval leták, v němž bylo uvedeno, že kdyby byla Lisabonská smlouva v Irsku přijata, byla by zavedena eutanazie a potraty – na tomto letáku, když dovolíte, byl vyobrazen syrinx! Stejný poslanec se dnes odvážil v této sněmovně povstat a hovořit o pravdě a cti.

Chci, aby ministr této sněmovně jasně řekl, že v případě, pokud bude přijata Lisabonská smlouva, je jasné, že v žádném členském státě nebudou zavedeny potraty a eutanazie.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda rady. – (SL) Děkuji vám za tyto doplňující otázky. Nejprve pokud jde o otázku pana Posselta, zda toto vše znamená, že kandidátské země – ať už Chorvatsko nebo kterákoli jiná země – nemusí měnit své právní předpisy v oblasti manželství osob stejného pohlaví, potratů nebo eutanazie, odpověď zní ANO. Nemusí. Nemusí, protože to není záležitost, která spadá do pravomoci Společenství. Proto se v těchto případech právní předpisy kandidátských zemí nezkoumají, neboť to není v pravomoci Společenství, ke kterému dotyčná kandidátská země chce přistoupit.

Pokud jde o Chartu základních práv, je moje odpověď na doplňující otázky paní Harkinové a pana Mitchela následující:

Lisabonská smlouva obsahuje článek, kterým se stanoví právní závaznost Charty základních práv, která je odděleným dokumentem. Mohu však veřejně, tady a teď prohlásit, že v souvislosti s prováděním Lisabonské smlouvy nebudou vůči žádnému členskému státu vzneseny žádné požadavky pokud jde o takové záležitosti jako potraty, eutanazie a manželství osob stejného pohlaví. Tyto záležitosti nespadají do pravomoci Společenství a provádění Lisabonské smlouvy to nezmění. Tyto záležitosti, otázky a oblasti zůstanou v pravomoci jednotlivých členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 5, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0358/08)

Předmět: Světová potravinová krize

Překotný růst cen základních potravin jako je pšenice, rýže, kukuřice atd. vyvolává krizi v zásobování a sociální nepokoje v mnoha rozvojových zemích a také v Evropě dochází k prudkému růstu cen potravin.

Jaké jsou podle názoru Komise příčiny tohoto prudkého růstu mezinárodních cen základních potravin? Jaká opatření přijme na podporu výroby základních potravin nebo případně ke snížení výroby jiných komodit (např. biopaliv)?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Rada si je plně vědoma důležitosti otázky růstu cen zemědělských produktů a potravin na světových trzích. Předsednictví věří, že vyřešení tohoto problému vyžaduje integrovaný přístup, přístup, který obsáhne všechny příslušné sektory, aby byla zajištěna účinná a dlouhodobá politická odpověď ze strany Evropské unie. Pokud jde o rozličné aspekty této otázky, nedávno se v příslušných orgánech Rady uskutečnila řada diskusí s cílem napomoci takovým integrovaným řešením.

Například 19. května uspořádala Rada zevrubnou diskusi o faktorech ovlivňující schopnost zemědělského sektoru zajistit odpovídající dodávky potravin. Bylo v ní poukázáno na to, že je nezbytné studovat dlouhodobé tendence v nabídce a poptávce. Diskuse, jejímž cílem bylo přispět ke společné a udržitelně orientované politické odpovědi Evropské unie, se dotkla všech hlavních aspektů, které jsou důležité pro zemědělský sektor a pro společnou zemědělskou politiku.

Rada již přijala rozhodnutí o řadě opatření ke zmírnění tlaku na ceny potravin na trzích Evropské unie. Očekává se, že tato opatření budou mít pozitivní vliv na mezinárodní trhy. Rada také přijala některá bezodkladná opatření, jako je zrušení požadavku na povinné vynětí půdy z produkce na rok 2008, zvýšení kvóty mléčných výrobků a dočasné zrušení dovozních cel na obilí.

V souvislosti s kontrolou stavu společné zemědělské politiky zváží Rada i další opatření. Jde například o taková opatření, jako je trvalé upuštění od požadavku na povinné vynětí půdy z produkce, postupné rušení systému kvót pro mléko, zrušení nynějších prémií za pěstování energetických rostlin a jejich nahrazení podporou výroby biopaliv druhé generace – jinými slovy, biopaliv, které se vyrábějí z vedlejších produktů a nekonkurují výrobě potravin.

Koncem května se Rada zaměřila na rozvojové dimenze této otázky a došla k názoru, že takové podmínky, současné podmínky, silně zatěžují rozvojové země a zejména sociálně nejslabší vrstvy v těchto zemích.

Na svém zasedání 3. června Komise také zkoumala finanční důsledky a možná řešení v oblasti vysokých cen potravin. Upozornila na krátkodobá opatření, která již přijala zejména v zemědělství, a zdůraznila význam posilování tržní orientace zemědělství, zajištění udržitelné výroby biopaliv a zvýšení růstu střednědobé a dlouhodobé produktivity zemědělství v Evropě i v rozvojových zemích.

Na zasedání, které začne zítra, se Evropská rada bude zabývat také politickými důsledky vysokých cen potravin. Zkrátka, mám-li učinit závěr, otázka položená panem Papadimoulisem byla v posledních měsících a týdnech pravidelně na pořadu jednání Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL).(EL) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, přečetl jste zde diplomaticky formulovaný text zaobalený do obvyklých všeobecných frází a škrobené mluvy diplomatů. Ptám se vás: přijmete na zítřejším summitu EU kromě hezkých slov také nějaká konkrétní opatření, pokud jde o pravidla a předpisy ke zmírnění spekulací s palivy a potravinami, a jaká opatření to budou? Podpoříte nižší společenské příjmové skupiny? Přezkoumáte stávající politiku omezování zemědělství? A konečně, myslíte si, že irské NE při hlasování před několika dny nemá nic společného s vysokými cenami a každodenním životem?

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Toto je globální otázka a to, co děláme v rámci kontroly stavu zemědělství v Evropě je důležité, ale není toho moc. Jaký dialog vedeme s USA, kde 25 % jejich kukuřice nespotřebovává skot, ale automobily? To je jistě otázka obrovského významu, která musí být položena.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Chtěl bych panu Papadimoulisovi vysvětlit, že Evropská rada nepřijímá konkrétní opatření. Evropská rada vydává pokyny pro postup. Konkrétní opatření jsou přijímána na úrovni Rady, a zde je Rada aktivní a funkční. Zmínil jsem se o řadě opatření, která Rada již přijala, a pojmenoval jsem je. Hovořil jsem také konkrétně o řadě opatření, u nichž se očekává, že se jimi Rada bude zabývat, ale dosud tak neučinila. Takže nemohu přijmout obvinění, že to jsou jen slova, protože jsem hovořil o již přijatých konkrétních opatřeních a opatřeních, kterými se budeme zabývat na úrovni Rady, především v Radě pro zemědělství a v Radě pro hospodářské a finanční záležitosti.

Otázka Spojených států amerických a jejich způsob získávání biopaliv. To je samozřejmě tématem dialogu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Je to také jedna z otázek, kterými se pravidelně zabýváme, otázka biopaliv. Názory se samozřejmě různí a pokrývají široké názorové spektrum. Přitom je nezbytné vzít v úvahu, že alternativou k biopalivům jsou fosilní paliva. Takže z tohoto pohledu se nyní musíme rozhodnout, které z obou je více problematické a které méně.

Evropská unie si je vědoma potenciálního vlivu výroby biopaliv na ceny potravin. Proto Rada nedávno přijala opatření na podporu využití a výroby biopaliv druhé generace, jinými slovy, biopaliv, jejichž výroba nekonkuruje výrobě potravin.

Zároveň se dál pracuje na stanovení udržitelných kritérií pro výrobu biopaliv, a až budou přijata, budou se vztahovat na výrobu biopaliv v Evropě i na dovážená biopaliva.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 6, kterou pokládá Jim Higgins (H-0359/08)

Předmět: Zvyšování bezpečnosti silničního provozu

Současné předsednictví si jako jeden ze svých hlavních cílů stanovilo zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Nyní, kdy se současné předsednictví chýlí ke konci, mohla by Rada vymezit oblasti, ve kterých byl dosažen největší pokrok, a oblasti, ve kterých byl dosažen nejmenší pokrok, a proč?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Pokud jde o právní předpisy v oblasti bezpečnosti silničního provozu, pokračovalo slovinské předsednictví v přípravě navrhované směrnice Parlamentu a Rady o zlepšování bezpečnosti silniční infrastruktury. Uskutečnilo také řadu technických schůzek se zpravodajem Evropského parlamentu ve snaze dosáhnout dohody s Evropským parlamentem při prvním čtení, které se bude konat příští měsíc.

Z aktivit slovinského předsednictví zaměřených na větší bezpečnost silničního provozu bych se chtěl také zmínit o práci vykonané v souvislosti s navrhovaným nařízením o ochraně chodců a dalších zranitelných uživatelů silnic. Tento návrh přinese vylepšení předních částí automobilů, které musí výrobci upravit tak, aby při případné srážce vozidla s chodcem byla zranění chodce co nejmenší.

Slovinské předsednictví zahájilo čtení tohoto návrhu v pracovních orgánech Rady a uskutečnilo úspěšné schůzky se zpravodajem Evropského parlamentu. V rámci úsilí o větší bezpečnost silničního provozu lze poukázat na pokrok související s přijetím balíčku o silniční dopravě. Chtěl bych poukázat na to, že dne 13. června 2008 dosáhla Rada pro dopravu politického konsensu o tomto balíčku.

V souvislosti s tímto balíčkem chci zvláště připomenout navrhované nařízení o společných pravidlech pro služby přepravce. Domníváme se, že je velmi důležité, aby byly v tomto návrhu specifikovány nejzávažnější přestupky proti bezpečnosti silničního provozu. V případě, že se přepravce takového přestupku dopustí, může to vest k odnětí povolení k provozování této podnikatelské činnosti. Touto směrnicí budou zavedeny zvláštní vnitrostátní rejstříky, které by měly usnadnit a zefektivnit kontrolu přepravců, což by nepochybně mělo pozitivní vliv na bezpečnost silničního provozu.

Chtěl bych se dále zmínit o navrhovaném nařízení o pravidlech přístupu na trh, což je také součástí tohoto balíčku. Tímto nařízením bude zavedeno omezení počtu jízd prázdných vozidel k přepravě zboží, zkvalitnění profesního výcviku řidičů, zracionálnění trhu, zvýšení kvality služeb, což bude mít také nepřímý vliv na zvýšení bezpečnosti silničního provozu.

Tento měsíc také předsednictví zahájilo čtení navrhované směrnice o usnadnění přeshraničního výkonu rozsudků v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Tento návrh předložila Komise letos v dubnu.

Vzhledem k tomu, kolik času je k dispozici, a vzhledem k množství návrhů Komise v oblasti bezpečnosti silničního provozu – množství návrhů, s nimiž se Rada nyní seznamuje – jsme toho názoru, že v oblasti bezpečnosti silničního provozu byl dosažen značný pokrok. Úplné zhodnocení výsledků samozřejmě bude možné až po skončení našeho předsednictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Higgins (PPE-DE).(GA) Pane předsedající, oceňuji důraz kladený slovinským předsednictvím na bezpečnost silničního provozu. V důsledku toho si orgány členských států lépe uvědomují, že je nezbytné přijmout různá opatření v oblasti praktické politiky, jež přispějí ke snížení nehodovosti na silnicích, počtu smrtelných nehod a také počtu zranění na našich silnicích.

Vítám například Ferrariho zprávu, která byla dnes přijata v Parlamentu a která poskytuje větší ochranu chodců a cyklistů. Chtěl bych se Rady zeptat, můžeme udělat ještě něco – a přijmout další opatření – pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu?

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Pane úřadující předsedo, chtěl bych na tuto otázku navázat. Tento týden máme na pořadu jednání hned několik zpráv souvisejících s bezpečností silničního provozu: o Ferrariho zprávě už byla řeč, a zítra máme zprávu paní Gurmaiové a dnes večer zprávu pana Markova. Je z pohledu předsednictví výsledek naší práce uspokojivý, nebo by předsednictví uvítalo, aby se udělalo více?

 
  
MPphoto
 
 

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Pane předsedající, chtěl bych se ministra zeptat, zda je spokojen s tím, že máme sice dostačující a technicky vyspělé testy na řízení pod vlivem alkoholu, ale neexistují stejně vyspělé testy na řízení pod vlivem drog. Může zajistit, aby byla této konkrétní záležitosti opět věnována pozornost, protože se, jak se zdá, vyskytuje stále častěji?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) K otázce pana Higginse: Co víc můžeme udělat? Rada a Parlament především mohou urychlit procesy, které již probíhají, a přijmout rozhodnutí, která jsou již připravena, samozřejmě ještě za tohoto funkčního období Evropského parlamentu. Jako první bude na pořadu, doufejme v červenci, již zmíněná směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Jsou zde ovšem ještě další opatření, které jsem jmenoval a na kterých se již pracuje, a přál bych si, aby dobrá spolupráce mezi Evropským parlamentem a Radou vedla k jejich urychlenému přijetí.

Otázka pana Racka, domnívám se, vyžaduje spíše politickou odpověď. Nebudeme spokojeni, dokud budou na silnicích Evropské unie stále ještě umírat lidé. A protože k tomu dochází, budeme muset hledat nová opatření, další opatření pro snížení počtu smrtelných nehod a zranění, přičemž ideální počet je nula.

Drogy jsou samozřejmě podobným problémem jako alkohol. Domnívám se, že je třeba k nim přistupovat stejně jako k alkoholu. Je to otázka způsobilosti k řízení vozidla, a myslím si, že členské státy by neměly dělat rozdíly mezi jedním či druhým druhem drog, a tou v zásadě alkohol je, jen díky tomu, že jeden druh je legální.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 7 je nepřípustná.

Otázka č. 8, kterou pokládá Jörg Leichtfried (H-0365/08)

Předmět: Nový systém vybírání poplatků na pozemních komunikacích ve Slovinsku

Slovinsko zavedlo s platností od 1. července 2008 nový systém vybírání poplatků na pozemních komunikacích. Podle tohoto systému si uživatelé pozemních komunikací, kteří chtějí vykonat jen jednu cestu po Slovinsku osobním vozidlem, za kterou dříve museli zaplatit přibližně 7 eur, musí nyní zakoupit buď šestiměsíční silniční známku za 35 eur (pětkrát více než dosud), nebo dvanáctiměsíční známku za 55 eur. To se jeví jako diskriminační a je to v příkrém rozporu s evropskými zásadami.

Ví Rada o tomto vývoji? Jakým opatřením na to hodlá Rada reagovat a, především, jak taková situace mohla vůbec vzniknout?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Musím znovu prohlásit, že jsem zde jako představitel Rady a otázkou, kterou položil pan Leichtfried, se Rada nezabývá. Jak jsem však již řekl, myslím, že to bylo na předchozím zasedání Evropského parlamentu, když jsem dostal podobnou otázku: vzhledem k tomu, že jsem se zmíněnou zemí celkem dobře obeznámen, mohu odpovědět, ale nechtěl bych riskovat, že budu obviněn z překračování svých pravomocí, které zde před vámi v tuto chvíli zastávám.

Takže se o to pokusme, a dovolte mi určité další vysvětlení. Nový systém mýtného na pozemních komunikacích ve Slovinsku, který vstoupí v platnost od 1. července, a sice prodej silničních známek, se týká pouze vozidel o maximální přípustné hmotnosti do tří tisíc pěti set kilogramů. Jinými slovy, jedná se o kategorii vozidel, u kterých platné právní předpisy Společenství v oblasti silničních poplatků nestanoví žádná společná pravidla, jako je tomu v případě vozidel o maximální přípustné hmotnosti nad tři tisíce pět set kilogramů. Takže tento systém silničních poplatků zaváděný Slovinskem nespadá do sféry působnosti právních předpisů Společností, o nichž jsem se zmínil.

Jeden možná ještě důležitější moment: vybírání mýtného na pozemních komunikacích formou silničních známek, které Slovinsko zavádí, je dočasné. Bude uplatňováno pouze po dobu přechodného období, než bude zavedeno elektronické nebo satelitní mýtné, jehož zavedení se předpokládá v roce 2009, nejprve pro vozidla pro přepravu nákladu a poté i pro vozidla pro přepravu osob.

Prosím, pane Leichtfriede, abyste chápal mou odpověď jako určité gesto, jako přání poskytnout vám vysvětlení. Moje odpověď však nic nemění na skutečnosti, že jsem zde v jiné funkci, a nikoli jako představitel Slovinska.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE). - (DE) Očividně si každý vykládáme právo po svém. Podle mého názoru tento systém diskriminuje občany EU žijící mimo Slovinsko. Chtěl bych se zeptat ministra, zda existuje nějaká možnost, aby Evropská komise zahájila se Slovinskem řízení o porušování právních předpisů. První kroky, myslím, již byly učiněny. Má otázka na vás tedy zní: doporučil byste jako úřadující předseda Rady Slovinsku, aby zavedlo, dejme tomu, desetidenní silniční známku, aby byl obnoven mír a aby se vyhnulo případnému řízení o porušování právních předpisů?

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Pane ministře, posledně jste k tomuto tématu uvedl, že se jedná o přechodná opatření. Normálně by byla uplatňována jeden, dva nebo tři měsíce. To, co se děje tady, však přetrvává po dobu několika let a je to jasná diskriminace osob, které nejsou Slovinci, tedy jiných občanů EU. Komisař Tajani včera večer výslovně potvrdil, že již existuje dopis generálního ředitelství dopravy, který má tuto diskriminační otázku vyjasnit.

Nemyslíte si, že přišel čas urychleně přijmout nějaká opatření, aby v tomto létě byl turistům umožněn průjezd Slovinskem za rozumné ceny? Je to země, kam jezdíme rádi.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Až dosud nebylo zjištěno, že by v tomto případě šlo o diskriminaci. Pokud by se tak stalo, vznikne nová situace a já o tom nechci spekulovat. V současnosti se však nezdá, že by obvinění z diskriminace byla oprávněná, neboť systém silničních známek platí stejně pro občany Slovinska a pro všechny ostatní. Chtěl bych však opravdu toto téma uzavřít a zdůraznit, že jsem zde jako představitel Rady, a Rada se tím nezabývá. Berte to prosím jako gesto dobré vůle, že jsem se přesto do této diskuse zapojil a snažím se vám v dobré víře poskytnout vysvětlení.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

 
  
  

Chci ještě něco říci, než toto zasedání přeruším. Ministr Janez Lenarčič před nás předstoupil jako úřadující předseda Rady naposledy. Bude samozřejmě přítomen na mimořádném dílčím zasedání v Bruselu, ale bude doprovázet předsedu vlády své země a nebude proto vystupovat jako úřadující předseda Rady. Chci ministru Janezi Lenarčičovi a slovinskému předsednictví poděkovat za jejich spolupráci s Evropským parlamentem, zejména v době vyhrazené pro otázky Radě, které jsem předsedal.

Vím také, že ministr Janez Lenarčič nastoupí v červenci do vysoké funkce v mezinárodní organizaci pro lidská práva, která má sídlo ve Varšavě. Chci mu vyslovit své uznání a blahopřání a popřát mu mnoho úspěchů. Vzhledem k tomu, že zmíněná organizace je spojena s OBSE, věřím, že i v této funkci bude moci v některých záležitostech dál spolupracovat s Evropským parlamentem, zejména pokud jde o monitorování voleb. Přeji tedy panu Lenarčičovi do budoucna mnoho úspěchů a ještě jednou mu děkuji za to, že přišel mezi nás, za ochotu, se kterou nám odpovídal, a za jeho kvalitní odpovědi.

Tím končí doba vyhrazená pro otázky.

(Zasedání bylo přerušeno v 19:00 a obnoveno v 21:00.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO
Místopředseda

 
  

(1)http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+REPORT+A6-2005-0317+0+DOC+PDF+V0//CS&language=CS.

Právní upozornění - Ochrana soukromí