Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 7. července 2008 - Štrasburk

16. Rozpočet na rok 2009: První úvahy o mandátu PNR na rok 2009 pro dohodovací řízení (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0262/2008) Jutty Haugové jménem Rozpočtového výboru o rozpočtu na rok 2009: První úvahy o předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 a o mandátu PNR na rok 2009 pro dohodovací řízení – Oddíl II – Komise (2008/2025).

  Jutta Haug, zpravodajka. − (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, jak by měl vypadat rozpočet Evropské unie na rok 2009 a jak by mohl vypadat? O tom hovoříme od začátku roku a nyní učiníme druhý krok Evropského parlamentu v letošním rozpočtovém procesu, který se trochu liší od předchozích let. To je kvůli skutečnosti, že se chceme začít trochu připravovat na změněný proces po reformní smlouvě.

Po rozhodnutí o rozpočtovém rámci a prioritách pro rok 2009 v dubnu přichází naše usnesení „První úvahy o předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 a o mandátu PNR na rok 2009 pro dohodovací řízení“. Toto usnesení bylo jednomyslně přijato Rozpočtovým výborem a já pevně doufám, že plenární zasedání o něm také rozhodne jednomyslně, zvláště když do něj byly začleněny poznámky a návrhy odborných výborů.

Čím se zde zabýváme? Titul hovoří za vše. Hodnotíme předběžný návrh rozpočtu, který nám poskytla Komise a v němž nacházíme mnoho bodů hodných kritiky. Nedomníváme se, že návrh nevyjadřuje rozpočtovou pravdivost a přesnost, že je dostatečně transparentní. Již víme, že Komise také musela střihnout jeho kabát tak, aby seděl omezenému množství látky střednědobého finančního rámce. Nicméně to jí nedává právo používat kreativní techniky při sestavování rozpočtu k vytvoření dostupných rezerv.

Přesto se takové techniky používají – například nahromadění víceletých programů; skutečnost, že nejsou brány v potaz známé a snadno rozpoznatelné potřeby financování; a nezapočítávání rozpočtu záručního fondu odhadovaného na 200 milionů ročně. Nedomníváme se, že Komise vyjadřuje v cifrách politické priority, které sama vyvinula ve své Roční politické strategii. Tyto priority Parlament silně podporuje, jmenovitě je to boj proti změnám klimatu a podporu konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost, úzce spjatou s podporou udržitelné Evropy, a samozřejmě uskutečňování společné imigrační politiky.

Nejpodstatnější je, že jsme očekávali větší oddanost boji proti změnám klimatu. Komise tvrdí, že vyčlenila téměř 14 miliard eur z rozpočtu pro životní prostředí, ale při bližším ohledání je patrné, že z těchto 13,842 miliardy eur je již 13 miliard přiděleno Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova, Fondu soudržnosti a Evropskému fondu pro regionální rozvoj. Tato částka tudíž musí být doplněna.

Také je třeba, abychom udělali více v oblasti konkurenceschopnosti, hlavně pro malé a střední podniky, ale především pro malé podniky. Prvním krokem byl Akt o malých podnicích. Rozpočet na rok 2009 by měl poskytnout specifický nástroj pro malé a střední podniky dostupný těm malým a středním podnikům, které se musí nejprve soudit o své dluhy. Je naprosto správné mít zákony, které určují, že nesmí být překročen 30denní časový rámec, ale jak je mají malé a střední podniky provádět? Ovšem překlenutí půjček pomocí tohoto nástroje může zabránit bankrotu a ztrátám pracovních míst a to je také náš zájem.

Nechci se nyní zabývat nedostatečným rozpočtem na splnění požadavků na potravinovou pomoc, bezpečnost potravin, Kosovo, Palestinu, Afganistán; vlastně na celý okruh 4. Mí kolegové poslanci to za okamžik udělají.

Jen bych rád řekl Radě, jejíž zástupce zde již bohužel není – nemohu pochopit, proč by měl být přítomen u jednominutových projevů, ale ne když začneme hovořit o rozpočtu – že Parlament je pevně rozhodnut vstoupit s ní do skutečného politického dialogu. Chceme uskutečňovat evropské priority a k tomu potřebujeme řádný rozpočet. Nakonec, náš evropský rozpočet není nic jiného než politika v podobě čísel.

(Potlesk)

  Dalia Grybauskaitė, členka Komise. – (LT) Dnes máme jedinečnou příležitost seznámit se v raném stadiu s hlavními prioritami Evropského parlamentu pro nadcházející rok a zjistit, co působí znepokojení mezi poslanci EP ohledně projektu, který předložila Komise. Ráda bych poděkovala iniciátorce této diskuse – zpravodajce paní Haugové.

Chci vás ujistit, že Evropská komise a já věnujeme velkou pozornost účinnému řízení financí a přísné finanční disciplíně. Dámy a pánové, oceňujeme vaši nepřetržitou pozornost a zájem v těchto záležitostech.

Proto bych vás chtěla upozornit, přestože si plně uvědomuji vaše znepokojení, na skutečnost, že předběžný návrh rozpočtu na rok 2009 připravila Komise v mezích programového období 2007–2013 po důkladném zhodnocení prognóz hospodářského a sociálního vývoje a zřízení dobře financované adekvátní rezervy, která zabezpečuje nepředvídatelné problémy.

Při přípravě rozpočtu na nadcházející rok jsme se snažili zajistit, aby politické priority dostaly konkrétní finanční vyjádření a cíle měly řádný, pevný základ. Proto je třeba očekávat nejvyšší finanční růst u programů, které podporují hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost, stejně jako u těch, které podporují svobodu, bezpečnost a spravedlnost a jsou financovány z odpovídajících rozpočtových kategorií.

S cílem mít pro rok 2009 rozpočet, který by odrážel cíle zahraniční politiky Evropské unie spolu s plnou účastí Unie v mezinárodních aktivitách, předloží Komise, ve velmi blízké budoucnosti, pozměňovací návrh, který poskytne přesné výpočty pro financování Palestiny a Kosova. Ještě než se v Parlamentu rozběhnou předběžné diskuse o návrhu rozpočtu na rok 2009, předloží Komise návrhy týkající se doplňkového financování krátkodobých opatření v rozvojových zemích, které se těžko vyrovnávají s dopady zvýšení cen potravin; jsme připraveni zřídit „potravinový fond“ pro rozvojové země.

Zaregistrovala jsem obavy ohledně finančních nákladů, zejména těch, které nejsou zahrnuty v okruhu 5. Mohu vás uklidnit, že předběžný návrh rozpočtu na rok 2009 poskytuje dostatečně podrobné informace v tomto ohledu a my jsme připraveni poskytnout veškeré informace, které vyžadujete ve svém usnesení.

Závěrem bych ráda poděkovala paní zpravodajce Haugové za její úsilí, díky němuž máme poprvé seznam nových pilotních projektů a přípravných akcí v tak včasné fázi. Tím se podpoří včasné zhodnocení možností jejich financování a usnadní se účinné provedení projektů schválených Parlamentem.

Již příští týden – spíše tento týden – budeme mít trojstranné jednání a příští týden dohodovací jednání, kde se připravíme na první čtení v Radě.

Jsem si jistá, že se letos nezmění atmosféra konstruktivní spolupráce, které se těšíme již několik let, a že koncem letošního roku úspěšně dosáhneme dohody.

  Véronique De Keyser, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zahraniční věci. − (FR) Paní předsedající, obecně vzato nejsem vůbec spokojena s okruhem 4 návrhu rozpočtu.

Zaprvé znovu poukazuji na nedostatek financí přidělených tomuto okruhu. To je v naprostém rozporu se stanovenými ambicemi Evropské unie být globálním partnerem. Nejen že okruh 4 je pouze o 1,8 % vyšší než v rozpočtu na rok 2008, ale toto zvýšení je pod průměrným rozpočtovým zvýšením o 3,1 %. Dá se tedy říci, že podíl určený na zahraniční vztahy a rozvoj byl v předběžném návrhu rozpočtu snížen.

Zadruhé, odmítám přístup, který Komise zvolila a který navrhuje použít nástroj pružnosti a mimořádnou pomoc na výdaje, které jsou již očekávané a plánované. To znamená, že Střední východ, Kosovo, potravinová pomoc a makrofinanční pomoc jsou zjevně podhodnoceny.

Vezměme si příklad Palestiny. Předběžný návrh rozpočtu na tento rok navrhoval 171 milionů eur prostředků na závazky a 100 milionů eur prostředků na platby. Ale v roce 2007 jsme vydali půl miliardy na okupovaná území. Nyní, do července 2008, jsme vydali již 365 milionů eur. Co budeme dělat příští rok? Sáhneme do nástroje pružnosti? Snížíme rezervu, která je už tak malá?

Zatřetí, znepokojuje mě rostoucí potravinová krize a dopady změn klimatu. Pokud je pro EU něco prioritou, pak je to tento problém! V předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 se prostředky přidělené na potravinovou pomoc zvýšily pouze o 6,8 milionu eur, známá 3 %, přestože koncem dubna 2008 žádala Komise o vyplacení 60 milionů eur navíc a právě nás požádala o dalších 40 milionů eur; to je vtip. Oceňuji vznik globální aliance pro změnu klimatu a globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, ale pro tyto iniciativy je třeba navýšit finance v rozpočtu na rok 2009 vedle zajištění závazků, které jsou ve vývoji.

Konečně, jsem si vědoma významu evropské politiky sousedství a naší spolupráce s středomořskými zeměmi pro Radu, ale odmítám, vzhledem k současné podobě okruhu 4, podporovat jakékoli další náklady, které by EU vydala za Středomoří. Podle těchto dlouhodobých závazků, v oblastech, kde jsou potřeby nejcitelnější, je zahraniční a rozvojová politika Evropské unie posuzována. Bez dostatečných zdrojů zajistí přístup „udělej si sám“ zvolený pro okruh 4 velmi špatný obrázek.

  Maria Martens, navrhovatelka stanoviska Výboru pro rozvoj. − (NL) Toto vše je samozřejmě velmi důležité a je dobré vědět, že v případě paní Haugové jsou věci v dobrých rukách. Mohu říci, že spolupráce s ní byla velmi příjemná. Hovořím jako zpravodajka o rozpočtu pro rozvojovou spolupráci a souhlasím s těmi, kdo říkají, že je nutné zvýšit rozpočet pro okruh 4.

Nicméně, ráda bych v tomto ohledu upozornila na dva problémy, které jsou důležité z hlediska rozvojové spolupráce. Prvním je potravinová krize a druhým je hodnocení zaměřené na výsledky.

Jak již bylo řečeno, potravinová krize je hlavním problémem, a proto musíme hledat řešení prostřednictvím rozpočtu, a to jak krátkodobá, tak střednědobá a dlouhodobá. Krátkodobým řešením je potravinová pomoc. Oceňuji iniciativy, které v tomto ohledu vyvíjí Evropská komise. Dlouhodobě máme v zásadě Zvláštní program pro bezpečnost potravin v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci. Ten však bohužel teprve začíná a zatím není zcela funkční. Tento problém je tudíž nejhorší ze střednědobého hlediska.

Jak v samotných dotčených zemích, tak v EU je věnováno příliš málo pozornosti bezpečnosti potravin a výrobě potravin v rozvojových zemích. Máme rozvoj venkova, ale z toho často netěží oblasti, jako je výroba potravin, ale spíše takové jako výstavba silnic.

Chápu návrh Evropské komise použít úspory ze zemědělství k tomuto účelu. To je velmi ošidné, a nejen z hlediska rozpočtu, ale i v jiných směrech. Země, které plní svůj závazek vyhradit 0,7 % HNP na rozvojovou pomoc, řeknou: ať ostatní země dělají totéž, ať také plní své závazky, my pak možná dokážeme i víc. Mají dobrý argument, na který se musí brát zřetel. V každém případě bude třeba vyjasnit, že je skutečně nutné dávat peníze na bezpečnost potravin, na zvyšování výroby a na pomoc chudým zemědělcům v chudých zemích.

Má druhá poznámka se týká hodnocení zaměřeného na výsledky. V Evropě se množí kritika ohledně rozvojové spolupráce, i v zemích, které vždy byly štědré a příznivě nakloněny rozvoji. Paní předsedající, musíme jít za hranice dobrých úmyslů a provádět hodnocení zaměřené na výsledky. Lepší účinky, lepší výsledky. To je způsob, jak přesvědčit lidi.

  Göran Färm, navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (SV) Paní předsedající, nejprve vřele děkuji paní Juttě Haugové. Vzala v potaz mnohé názory Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Například zdůraznila něco, co pokládáme za důležité, konkrétně skutečnost, že existuje určitý rozdíl mezi Roční politickou strategií Komise a tím, co je skutečně navrhováno v rozpočtu, například ohledně klimatu a energetické politiky.

Přesto se v loňském roce diskuse Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku zabývaly především dvěma hlavními oblastmi, programem Galileo a Evropským inovačním a technologickým institutem. Nyní konstatujeme, že realizace v těchto oblastech započala dobře, i když ji samozřejmě budeme nadále sledovat. V letošním roce se tudíž můžeme soustředit na politiku klimatu a energetiky.

Na tyto záležitosti panuje ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku mnoho názorů. Obzvláště nás znepokojuje nedostatečná rezerva, podle okruhu 1A 82 milionů. To zdaleka není dostatečný rozpočet pro tyto důležité priority. Chápeme, že se Rada, kterou nyní čeká rozpočet na rok 2009, snaží zvýšit rezervu, kromě jiného mnohými administrativními omezeními. To je v pořádku – pokud to nezpůsobí potíže v provádění sedmého rámcového programu – ale nezdá se, že to bude stačit.

Jen pro ilustraci, o jakých řádových hodnotách hovoříme: pan Buzek ve zprávě o evropském strategickém plánu pro energetické technologie mluví o 2 miliardách eur ročně od roku 2009 včetně, jen pro zmíněný plán. Nevím, jestli je to reálné, ale dokazuje to, že politika v oblasti energetiky a klimatu vyžaduje značnou sumu nových financí.

V sedmém rámcovém programu a v rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace je vyčleněna značná částka na politiku v oblasti energetiky a klimatu, ale nezapomeňte, že tyto úrovně byly nastaveny v roce 2005, tedy dávno před tím, než jsme mohli tušit, jak bude vypadat politika v oblasti klimatu a energetiky v roce 2008.

Také jsme v procesu zahajování několika společných podniků, kromě jiného na vývoj palivových článků a technologie plynného vodíku. Komise nyní navrhuje 30 milionů jako první příděl pro tento účel. Navrhuje se však, aby se peníze vzaly z programu spolupráce sedmého rámcového programu a jeho energetické sekce. To ve skutečnosti nepředstavuje nové peníze; je to jen přerozdělení.

Chceme vytvořit ucelený obrázek o veškerém financování politiky v oblasti energetiky a klimatu, protože v současné době je to téměř nemožné. Je třeba, aby tato oblast začala dostávat nové zdroje, a to již v roce 2009. Kromě toho jsme přesvědčeni, že oblast energetiky a klimatu představuje nejsilnější argument pro to, aby v příštím roce započal řádný přezkum v polovině období dlouhodobého rozpočtu.

  Eva Lichtenberger, navrhovatelka stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, v podstatě mohu jen souhlasit s tvrzeními paní zpravodajky Haugové. Platí podle mého názoru i pro rozpočet dostupný pro dopravu. Podíl rozpočtu přidělený dopravě rozhodně stoupl – ale to je samozřejmě zejména díky nárůstu v programu Galileo. Důvody pro tyto nárůsty jsou nekonečným příběhem a souvisejí s politikami pro průmysl v Evropě.

Musím však předběžnému návrhu rozpočtu, který máme před sebou, vytknout, že potřebujeme více peněz na práva cestujících, protože tato oblast se týká práv evropských občanů. Nejnaléhavěji ovšem potřebujeme více peněz na výzkum a na nové dopravní strategie, abychom konečně mohli dosáhnout mobility, která neškodí klimatu. Transevropské sítě také vyžadují velmi přísnou kontrolu, protože se v této oblasti investují velké částky.

  Kyösti Virrankoski, navrhovatel stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. − (FI) Paní předsedající, úvodem bych rád poděkoval paní Haugové za její dobrou zprávu.

Přímá podpora a tržní opatření jsou pro zemědělský rozpočet nejdůležitější a mají svůj strop ve finančním rámci. Výdaje zůstávají 2 027 000 000 eur pod stropem 42,8 miliardy eur. To je pětiprocentní nárůst.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova očekává, že by část této rezervy mohla být použita na program pro distribuci ovoce žákům škol, čímž by se propagovaly zdravé jídelní návyky. Obezita je mezi mladými lidmi stále častější problém.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova také očekává opatření pro vytvoření restrukturalizačního fondu pro odvětví mléka. Výbor znepokojují plány, že tato rezerva bude použita na modernizaci zemědělství v rozvojových zemích. Na to by měly být použity finance z okruhu čtyři na zahraniční opatření, a nikoli z okruhu dva.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova je také znepokojen ohledně opatření pro rozvoj venkova. V loňském roce zůstalo nevyčerpáno 2,8 miliardy eur, takže Parlament bude provádění rozvoje venkova pečlivě sledovat.

  László Surján, jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Děkuji vám za udělení slova. Zpráva paní Haugové, které bych rád vyjádřil uznání a díky, výstižně shrnuje, co si Parlament myslí o předběžném návrhu rozpočtu. Když jsem poslouchal proslov paní komisařky, měl jsem pocit, že se s paní zpravodajkou doplňují, což by nás mohlo naplnit určitým nadšením. Mám jen jeden drobný problém: věty paní Haugové se nesou v kritickém duchu, a paní komisařka projevovala záměry útěchy. Tyto záměry mě těší, ale také bych rád viděl čísla ve formě, která se s těmito záměry shodují.

Nyní bych rád zdůraznil dvě myšlenky z tohoto složitého dokumentu. Francouzské předsednictví má stejně jako my zájem na silné Evropě, ale bohužel právě teď ji odešlo budovat. Na to je třeba přiměřený rozpočet. Francie rozumí Evropě a hodně pro ni udělala. Doufáme, že konečně přestane toto zkracování ve stylu úpravy trávníku. Předsednictví si musí uvědomit, že každý cent vložený do nedostatečně financovaných programů je plýtvání penězi.

Lidová strana chce, aby hodnota byla vytvářena z rozpočtových výdajů, aby byla připravena sloužit zájmu větší účinnosti, jinými slovy proti nedostatečně výkonným programům, korupci nebo výdajům vedeným vnitřní politikou.

Přebytek v zemědělském rozpočtu se mění vlivem globálních trhů. Objevilo se mnoho nápadů ohledně toho, jak bychom jej měli utratit. Jsem proti všem náhlým, neopodstatněným rozhodnutím, ať se jedná o rozpočet na rok 2008, nebo na rok 2009. Navíc Unie má v této oblasti závažné dluhy. Dvanáct nových členských států bude muset čekat deset let, než obdrží stejnou podporu jako staré členské státy. Tak bude narušena hospodářská soutěž na jednotném trhu na jedno desetiletí. K této nespravedlivé situaci došlo kvůli nedostatku peněz. Pokud se nyní ukáže, že v zemědělském rozpočtu jsou stále peníze, je morální povinností tuto nevýhodu v hospodářské soutěži napravit.

Nasměrovat zemědělské peníze jinam je myšlenka, kterou také podporují někteří vůdci nových členských států, ale nikdo by se neměl nechat oklamat patologickým nutkáním vyhovět mezi postkomunistickými představiteli; již neočekávají poklepání na rameno z Moskvy, ale z Bruselu.

Kromě jiného také musíme čelit africkým problémům, protože skutečně účinná bude pomoc v rámci zemědělského rozpočtu ve formě semen a hnojiv. Finanční pomoc může stěží vyřešit deficit produktů.

Má skupina podpoří trojstranný pozměňovací návrh o změnách klimatu a se zájmem si počká na zjištění, co je příčinou překvapivého pádu hladiny plateb. Mnohokrát vám děkuji za pozornost.

  Catherine Guy-Quint, jménem skupiny PSE. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, tento týden rozhoduje Parlament o politických prioritách rozpočtu za složitých okolností, a to jak interně, tak externě. Musíme se potýkat s mnoha výzvami, přičemž rámec finančního výhledu je velmi omezený. Proto obzvláště oceňuji odvážnou politickou práci naší zpravodajky paní Haugové. Dokázala předejmout fáze rozpočtového procesu, aby nám umožnila rozhodnout se, kam naše instituce směřuje. Tento nový postup přináší více průhlednosti, a tudíž více demokracie pro občany. Proto je možné pochopit a diskutovat o prioritách parlamentních výborů a politických skupin.

Bohužel, znovu musím odsoudit Radu za nedostatek ambicí a systematický charakter omezení předběžného návrhu rozpočtu Komise. Upozorňujeme, že jejím cílem je šetřit penězi za administrativní výdaje. To není otázka určování politické priority, ale snaha o technické úspory, které často zdvojnásobí rezervu v některých okruzích, jak řekl pan Färm ohledně podokruhu 1a. Podobně nemohu pochopit lineární snižování plateb: o 1 miliardu eur méně než předběžný návrh rozpočtu.

Co se týče okruhu 2, zde je vše jasné. V roce 2008 jsme nechali nevyužitou rezervu více než 3 miliardy eur. Pro rozpočet na rok 2009 Komise navrhuje rezervu více než 2 miliardy eur a Rada jej zvyšuje na 2,4 miliardy eur. Ovšem je zde mnoho potřeb v oblasti rozvoje venkova a také energetiky, imigrace, změn klimatu a mezinárodní solidarity.

V době, kdy je otázka soběstačnosti v zásobování potravinami každý den naléhavější a kdy to vypadá, že pokud nezakročíme, jídlo se v Evropě stane luxusem, se Rada rozhodla snížit výdaje za zemědělství. I kdybyste se nedotkli rozpočtových linií v rámci naší tradiční priority, zapomněli jste zvýšit všechny, kterým slibujete. Nezdá se, že po nedávném neúspěchu v irském referendu a ve francouzském a nizozemském referendu před dvěma lety je komunikace a informování občanů důležitou činností, která si vyžaduje značné investice? Popřením této základní potřeby informovat, komunikovat a naslouchat občanům sklízíme následky tohoto uzavření se do sebe při každé diskusi a výzkumu veřejného mínění.

Konečně, nikdy nepochopím chování Rady ohledně okruhu 4. Závěry jsou jasné a jsou vždy stejné. Tento okruh je výrazně nedostatečně financován, takže bychom neměli dávat sliby, které nikdy nemohou být splněny. Jak můžeme doufat, že vyřešíme problémy spojené s rozvojem mnohostranných vztahů, s problémy hladu ve světě nebo upevňováním demokracie, a přitom nenavrhnout navýšení financí? Dokonce navrhujete krácení pro politiky, které fungují.

V několika příštích měsících můžeme dělat jediné: znovu projít každou položku rozpočtu, ale také prozkoumat všechny možnosti pro dosažení rozpočtového rámce, který Evropské unii poskytne realistický, sjednocující rozpočet na rok 2009.

  Anne E. Jensen, jménem skupiny ALDE. – (DA) Paní předsedající, v úvodu bych ráda poděkovala paní Haugové za spolupráci na této zprávě, kterou má skupina může podpořit. Můžeme podpořit i několik pozměňovacích návrhů skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů a skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance. Rozpočet EU je samozřejmě důležitý politický nástroj, i když je to nízký rozpočet ve vztahu k celkovému hospodářství. Rozpočet na rok 2009 musí přirozeně odrážet politické priority, takže je to skutečně tak? Hlavy států nebo vlád EU přijaly ambiciózní energetickou politiku; odrážejí se tyto ambice v rozpočtu? Ne. Nejsou zde žádné jasné nové priority tohoto druhu. Například hlavy států nebo vlád se rozhodly, že by mělo být navrženo 12 pilotních projektů pro uhelné elektrárny, které pohlcují a ukládají CO2, ale nikdo neví, odkud mají pocházet příslušné finance. Neměly by se tyto pilotní projekty odrážet v rozpočtu EU? Jen se ptám.

Hlavy států nebo vlád chtějí vidět dokončenou ambiciózní společnou politiku pro otázky uprchlíků a přijetí imigračního paktu letos na podzim. Co ambice na hraniční agenturu Frontex, jejímž úkolem je pomáhat obzvláště ohroženým zemím zvládat tok uprchlíků, kteří prchají před chudobou? Podle toho, co jsme slyšeli, na splnění těchto ambiciózních plánů není dostatek peněz.

Zahraniční politika je chronicky nedostatečně financována. To je vidět i v letošním roce, kdy opět není žádný realistický rozpočet na pomoc Palestině a Kosovu. Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu navrhla přesunout úspory ze zemědělského rozpočtu do oblastí, v nichž je rozpočtový rámec příliš těsný. Toto řešení jsme použili na financování družicového navigačního systému Galileo. Komise proti tomu navrhla financování rozvojové pomoci ze zemědělského rozpočtu. Nedomnívám se, že je to dobrý nápad. Je to velký nepořádek.

Má skupina nemůže a priori přijmout, že nyní diskutujeme o přepracování finančního výhledu. Ukázat, jak hodlají sladit politické ambice hlav států nebo vlád se stropy stanovenými v rozpočtovém rámci, musí v první řadě ministři financí členských států.

  Gérard Onesta, jménem skupiny Verts/ALE Group. – (FR) Paní předsedající, paní Haugová právem upozorňuje Komisi na možná vylepšení v tomto návrhu rozpočtu, když hovoří o transparentnosti správních výdajů, zejména v případě agentur, lepšího finančního plánu a lepšího hodnocení lidských zdrojů.

Zaměřím své poznámky na odstavec ze zprávy paní Haugové, který upozorňuje na nedostatečný soulad mezi požadavky na boj proti změnám klimatu a rozpočtem EU. Náš rozpočet je v podstatě 1 % evropského HDP, což je směšné v porovnání s 20 % HDP, které přidělují na federální úrovni Spojené státy.

Komise nám říká, že na boj proti změnám klimatu je třeba 10 % tohoto malého zlomku – tedy 0,1 % HDP – přestože Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, Sternova zpráva, Program OSN pro rozvoj a Světová banka nám říkají, že pokud chceme skutečně bojovat proti jejich následkům, měli bychom použít mezi 0,6 a 1,6 % HDP. Sternova zpráva zmiňuje dokonce 2 % HDP. Komise je tedy mezi 500 a 2 000 % pod doporučeními těchto mezinárodních zpráv.

Zde je další zajímavé číslo: Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu – znovu ona – nám říká, že v zájmu pomoci rozvojovým zemím by bylo potřeba 100 miliard amerických dolarů ročně, aby mohly být financovány všechny projekty. Komise nám říká, že je to zajímavé, že zřídí Globální alianci pro změny klimatu a že jí dá 20 milionů eur na tři roky. Tudíž je zde ohromná mezera mezi potřebami a poskytovanými zdroji. A když říkám mezera, myslím tím takovou zející propast, že by tam mohl být skladován všechen uhlík z atmosféry.

Vím, že Komise má málo prostoru k jednání: výdaje jsou dané, obálky pro každý program jsou neměnné, opatření, která mají být pro každý program financována, jsou určena a navíc Rada nechce ustoupit a ke všemu krátí výdaje. Naštěstí má Komise právo na iniciativu, kdyby ho tak využila! Jak řekla paní Guyová-Quintová, jsme v rámci stropů finančního výhledu. Máme rezervu nejméně 2 miliardy eur. Pokud tyto 2 miliardy  eur nevyužijeme, není to roztomilá chyba rozpočtové techniky, ale neschopnost pomoci evropskému projektu v ohrožení, neschopnost pomoci planetě v nebezpečí.

(Potlesk)

  Wiesław Stefan Kuc, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, paní komisařko, na začátku našeho volebního období jsme se všichni snažili zvýšit financování pro realizaci úkolů EU. Bohužel, Rada při přijímání rozpočtového rámce pro období 2007-2013 necítila potřebu zvýšit hladinu rozpočtu EU. Nyní jsme svědky fatálních důsledků tohoto rozhodnutí. Kromě provádění úkolů plynoucích z Lisabonské strategie jsme v nedávné době zaznamenali nárůst i v dalších společných činnostech. Dovolte, abych zmínil alespoň některé: transevropské dopravní sítě, Evropský technologický institut, boj proti změnám klimatu. Již jsme se setkali s problémy při financování programu Galileo a nyní se začínají objevovat nové problémy, mnohem většího rozsahu. Proč si dávat vznešené cíle, když dopředu víme, že je nebudeme moci financovat? Snižování financí na provádění společné zemědělské politiky a jejich přesouvání pro financování jiných úkolů nás neposune příliš daleko. A co se stane s programy, které již byly zahájeny?

Má kolegyně poslankyně paní Haugová čelila obtížnému úkolu, když měla alespoň částečně splnit naše očekávání. Proto jí upřímně blahopřeji, že tuto těžkou úlohu splnila, a doufám, že nebude navrženo příliš mnoho změn.

  Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. – (FI) Paní předsedající, rozpočet Komise je velmi asketický.

Zpráva paní Haugové oprávněně upozorňuje na omezené rezervy v mnohých okruzích. Nejméně pružnosti je v okruhu čtyři. Je zjevné, že částky vynakládané na Palestinu a Kosovo v roce 2009 se do rozpočtu nevejdou. V zásadě je sporné, jestli může pro tyto známé potřeby, které přesahují rozpočtové příděly pro tento okruh, být použit nástroj pružnosti.

Naše skupina podporuje zastavení změn klimatu a chtěli bychom, aby se tento cíl v rozpočtu objevil jasněji. Zatímco částky na politiku bezpečnosti a obrany, které slouží militarizaci EU, nepatří do obecného rozpočtu, přestože Rada by si to přála, zvláště nyní, během francouzského předsednictví.

Když Irsko demokraticky odmítlo návrh ústavy EU, vznikla nová situace a to má nepředvídatelný vliv na návrh rozpočtu na rok 2009.

(Potlesk)

  Sergej Kozlík (NI). – (SK) Již třetí rok se prohlubuje propast mezi dlouhodobým rozpočtovým výhledem a rozpočtovou skutečností.

Vlády členských států nečerpají rozpočtové zdroje dostatečně dynamicky, a ty se proto následně nabalují do režimu vázaných rozpočtových prostředků. Jejich objem každým rokem narůstá.

Na druhou stranu tendence meziročního nárůstu plateb klesá nejen ve vztahu k hrubému národnímu produktu, ale také z hlediska absolutního meziročního vyjádření. Přijetím tohoto přístupu vytváří Parlament vládám členských států mírnější a méně náročné prostředí. To se v budoucnu odrazí v nižší míře provádění klíčových politik Evropské unie. Tato situace je znepokojivá a paní zpravodajka Jutta Haugová na ni správně z několika hledisek upozorňuje.

Rád bych zvláště upozornil na pokračující relativní i absolutní pokles výdajů na politiku hospodářské soutěže a soudržnosti, která má podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. Takový vývoj nenapomáhá důvěře občanů v politiky Evropské unie. To není dobrá zpráva před volebním rokem 2009.

  Reimer Böge (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, zpráva paní Haugové představuje naše první názory na předběžný návrh rozpočtu ve velmi raném stádiu a my je doprovázíme plenárním mandátem pro dohodovací řízení, k němuž dojde dne 17. července.

Přirozeně, bez reformní smlouvy dosud nejsou zařazeny některé důležité body společné politiky zaměřené na budoucnost, ale i bez smlouvy je zde mnoho důvodů k přepracování předběžného návrhu rozpočtu: závažné a zjevné nedostatky, zejména v zahraniční a bezpečnostní politice, a EU jako globální partner v rámci okruhu 4; je třeba také počítat s očekávanými výsledky summitu G8 a se závěry zasedání Evropské rady 19. – 20. června.

Nejméně ve 13 odstavcích Evropská rada ve skutečnosti představila intenzivní program pro opravu víceletého finančního plánu: další vývoj agentury Frontex; Europol; posílení Eurojustu; opatření pro zvládání přírodních katastrof; pilotní projekty v oblasti biopaliv druhé generace a technologie čistého spalování uhlí; financování zemědělství v rozvojových zemích, pomoc a stabilizace v oblasti bezpečnosti potravin; zvýšení veřejné rozvojové pomoci o 0,7 % HNP do roku 2015; obchodní pomoc pro rozvojové země; přistěhovalecká politika; a nové finanční prostředky pro řešení změn klimatu.

Jsem zvědav, jak se ministři financí, s nimiž máme nyní vyjednávat, vypořádají s touto řadou změn navrhovanou hlavami států nebo vlád a jaká čísla a návrhy poskytnou v zájmu podpory politických závěrů hlav států nebo vlád.

Chci se zaměřit na dva doplňkové prvky – jednoznačně podporuji celkové vyznění toho, co paní zpravodajka vytvořila, také díky intenzivní spolupráci s odbornými výbory. Pokud Komise nyní přemýšlí o vytvoření úspor ze zemědělství na nový program, který by přinesl prospěch zemědělcům v rozvojových zemích, mohou lidé diskutovat o tom, odkud budou tyto úspory pocházet. Nicméně vložit takový projekt pod okruh 2 vytvořením nového právního základu je prostě nepřijatelné! Pokud je záměr financovat jej tímto způsobem, uvážíme-li závazky, které jsme učinili, znamená to změnu finančního výhledu a patří pod okruh 2.

Zadruhé, potřebujeme další diskusi o tom, jestli máme postupovat tak, že prostě dáme tyto finance Organizaci spojených národů nebo Světové bance, aniž bychom měli přístup k vnitřním auditům a bez jistých záruk ohledně korektních politických priorit. Podle zkušeností, které máme, to není tak jednoduché!

Samozřejmě, víme například, že vydáme na Palestinu v roce 2008 třikrát více, než je stanoveno v předběžném návrhu rozpočtu. Vzhledem k novým výzvám, vzhledem k politickým rozhodnutím starý trik s financováním společné zahraniční a bezpečnostní politiky a nových priorit na úkor rozvojových zemí v okruhu 4 je již nepřijatelný a my jej nebudeme tolerovat.

  Costas Botopoulos (PSE). - (EL) Paní předsedající, paní komisařko, rozpočet je politický nástroj, nikoli účetní nástroj, a tato zpráva má podle mého názoru velkou výhodu v tom, že jde nad rámec technických záležitostí a obsahuje i politická tvrzení.

Dvě nejdůležitější tvrzení jsou: zaprvé, že rozpočet EU neodpovídá potřebám a ambicím EU a zadruhé, že tento rozpočet neodráží politické priority EU, jak je naplánovaly její ostatní výbory.

Co můžeme dělat ohledně prvního bodu? Co zpráva říká? Žádáme zvýšení velmi nízké hladiny přidělených částek. Navíc – a to je velmi důležité, již to bylo řečeno, ale já to chci zopakovat – žádáme co nejlepší využití rezerv. Jinými slovy, můžeme-li se vyhnout plýtvání penězi v rámci některých politik, aby tyto peníze byly použity na politiky EU, je velmi důležité, abychom tak učinili.

Co se týče druhého bodu, vidíme, že rozpočet, jak jsem řekl, neodráží politické priority. Zaměřím se na dva příklady. Již se o nich zmínili ostatní poslanci, ale já je zopakuji:

Co jsme během uplynulého politického roku považovali za nejnaléhavější problém EU? Energetickou politiku, změny klimatu, problém zásobování potravinami. Částky, které rozpočet přidělil na boj s celou touto řadou politických problémů, jsou velmi nízké.

Druhý problém, jak již mnozí zmínili, je zahraniční politika. Nyní, když se Evropa otevírá a roztahuje křídla, znovu snižujeme výdaje.

Zatřetí, a na tom trvám: komunikační politika. Vidíte, co se děje, problém, kterému EU čelí z hlediska institucionální krize, jíž prochází. Potřebujeme politické iniciativy a pro ně potřebujeme komunikace a peníze.

  Jan Mulder (ALDE). – (NL) Úvodem bych rovněž rád poděkoval paní Haugové a paní komisařce. Také jsem se ve svých poznámkách zmínil o francouzském předsednictví, ale jeho zástupce bohužel již odešel.

Jedním aspektem tohoto rozpočtu, který je pro členské státy příjemný, je nízké procento prostředků na platby. Domnívám se, že 0,9 % patří k nejnižším, které jsme za poslední roky viděli. Je na nás, abychom zvážili, zda je to reálné. Není nic špatného na udržování nízkého procenta, ale musí to být realistické, a již jsme slyšeli, že můžeme objevit mnoho nových priorit.

Jednou z věcí, které budeme muset řešit – jak již mnozí řekli – je okruh 4. Když se na tento okruh podíváme, jednou z hlavních organizací, kterým jsou přiděleny finance, je Organizace spojených národů. Právě jsem se vrátil z návštěvy Kosova s Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Co jsme tam slyšeli o Organizaci spojených národů, nevyvolalo přílišný optimismus. Domnívám se, že by Komise měla ještě řádně přehodnotit politiku ohledně této organizace.

Dalším aspektem je rozpočtový okruh 5. Domnívám se, že rezerva momentálně činí 121 nebo 123 milionů. Jak vypadá tato rezerva ve světle rychle stoupající inflace? Čtyři až pět procent ročně. Jaké to bude mít následky pro výdaje Komise v oblasti lidských zdrojů, staveb a tak dále a jaké závěry bychom z toho měli vyvodit?

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, rád bych v této rozpravě upozornil na tři problémy. Množství financí na závazky v rozpočtu na rok 2009 je 1,04 % HND na platby, což znamená propad o celých 3,3 % v porovnání s platbami v roce 2008. S tak nízkým rozpočtem bude obtížné uskutečňovat priority navrhované jak Evropskou komisí, tak Parlamentem, zejména když tyto priority s každým uplynulým rokem výrazně přibývají. Zatřetí, finance zmiňované v rámci okruhu 4 s jeho charakteristickým titulem „EU jako globální partner“ si zaslouží zvláštní pozornost, vzhledem k tomu, že jsou jen o 1,8 % vyšší než v roce 2008, přestože již léta je zjevné, že tato oblast je neustále nedostatečně financována. Začtvrté, takový mírný nárůst financí pro okruh 4 je o to více nepochopitelný, když právě tam čerpáme finance na potravinovou pomoc EU rozvojovým zemím a ceny základních zemědělských surovin stouply za posledních 10–15 měsíců o několik desítek procent.

Na závěr bych rád blahopřál paní zpravodajce Haugové za velmi důkladnou zprávu, která znovu ukazuje, jak Komise i Rada bohužel přistupují k sestavování návrhu rozpočtu zejména z účetního úhlu pohledu.

  Margaritis Schinas (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, paní komisařko, jsme v procesu určování jasného mandátu pro vyjednávání o diskusích, které povedeme příští týden s Radou.

Chápu, že mnozí kolegové poslanci, kteří hovořili, prosazovali zvláštní dodatečné aktivity v otázkách týkajících se oblasti jejich vlivu (zahraniční vztahy atd.), ale domnívám se, že obzvláště letos by tento mandát měl být určen spíše na základě toho, co od rozpočtu očekávají občané, než toho, co očekávají mnozí z nás kvůli zvláštním zájmům nebo jiným záležitostem.

Musíme se soustředit na čtyři otázky, které jsou podle mého názoru pro evropské občany dnes těmi nejnaléhavějšími. To jsou: vysoké ceny, změny klimatu, konkurenceschopnost a životní prostředí.

To jsou čtyři milníky, na nichž bychom měli postavit mandát: myslím, že jsme na správné cestě, ale nesmíme tento cíl ztratit ze zřetele.

Rád bych řekl pár slov o myšlence, kterou včera vytáhl z rukávu pan předseda Barroso a, pokud se nepletu, dnes nebo zítra ji přednese na summitu G8, o bezpečnosti potravin. Je to myšlenka, kterou bychom měli prozkoumat, ale ze standardního pohledu tak, jak jsme sestavili rozpočet EU: jinými slovy, měli bychom ji prodiskutovat s Radou jako rozpočtovou zásadu a rozhodnout, zda by měla být předložena jako návrh EU na mezinárodních fórech.

Závěrem bych rád řekl pár slov o imigraci. Pocházím z členského státu, který je vystaven ohromnému tlaku na vnější hranice, které jsou hranicemi EU, zejména na svých přímořských hranicích. Domnívám se, že bychom letos měli vyvinout zvláštní úsilí v otázce agentury Frontex, zejména jejího přímořského rozměru, s operacemi, jako je Operace Poseidon v Egejském moři, která v loňském roce dokázala reagovat na v průměru 700–800 případů nezákonné imigrace.

Potřebujeme tuto snahu, stejně jako potřebujeme, aby se odrazila v rozpočtu – a jsem v kontaktu s ostatními poslanci s cílem toho dosáhnout – abychom zajistili, že zde poprvé bude mechanismus pro solidaritu mezi členskými státy při řízení administrativních nákladů a administrativní zátěže, kterou představuje přijímání imigrantů.

To je něco, co ještě nemáme a co potřebujeme. Znamená to velký tlak pro některé členské státy a já se domnívám, že neseme odpovědnost za zjednání nápravy.

Skončím tím, čím jsem začal. Žádný rozpočet nemůže uspět, pokud neodpovídá očekáváním občanů namísto zvláštních zájmových a lobbistických skupin.

  Vladimír Maňka (PSE). – (SK) Děkuji paní Haugové za vynikající zprávu.

Návrh rozpočtu na rok 2009 na jedné straně umožňuje posílení programů schválených pro finanční období 2007–2013, a na straně druhé nově klade důraz na potřebu vyřešit naléhavé otázky a problémy. V regionální politice je v našem zájmu vylepšit sociální a hospodářskou situaci obyvatel zaostalých regionů. Naším cílem je snížit nerovnosti mezi evropskými regiony. Ve srovnání s rokem 2008 se platby v rámci podokruhu 1b snížily o téměř 14 %. My samozřejmě chceme čelit současným a budoucím výzvám a respektovat přitom zásadu solidarity v rámci celého Společenství. Proto musíme zajistit, aby byly v budoucnu nadále zaručeny zdroje, které potřebujeme na politiku soudržnosti.

Abychom byli schopni přesvědčit občany, že jsou jejich finanční prostředky využívány odpovědně, musíme zajistit účinné provádění operačních programů a velkých projektů. Tudíž klíčovou roli budou mít analýzy a následná opatření navrhovaná členskými státy. Důležité bude zhodnotit výsledky politiky soudržnosti za období 2000–2006.

  Nathalie Griesbeck (ALDE). – (FR) Paní předsedající, nejprve bych ráda vyjádřila ohromný respekt k paní Haugové, která zaujatě představila svou obsáhlou, náročnou a zároveň velmi odvážnou zprávu o rozpočtu, která byla v hlasování Rozpočtového výboru jednomyslně přijata a která si klade za cíl vysvětlit, proč Parlament vyžaduje transparentnost a srozumitelnost při přípravě rozpočtu na rok 2009.

Zpráva samozřejmě určuje hlavní požadavky Parlamentu – politiky související s konkurenceschopností, regionální politikou, výzkumem a vývojem, rozvojem, zemědělstvím a bezpečností potravin, a v menší míře požadavky týkající se zahraniční politiky a evropské politiky sousedství.

Nicméně, v omezeném čase, který mám k dispozici, bych ráda zdůraznila, jak je důležité, nyní více než kdy jindy, abychom se vyvarovali obětování přidělených částek z podokruhu 3b. V současné atmosféře, kdy veřejnost nemá dostatek důvěry v EU a Evropa se snaží vzbudit u svých občanů zájem, je nezbytné, abychom dokázali prostřednictvím politik v oblasti kultury, problematiky mladistvých a zdravotnictví vybudovat opravdové evropské občanství. Připojuji se k paní Haugové v bědování nad skutečností, že právě těmto činnostem, které pomáhají demonstrovat, co Evropa dělá pro své občany, byl rozpočet navýšen nejméně.

Závěrem bych ráda požádala Radu a předsednictví – a také mě mrzí, že zástupce Rady je nepřítomen právě v tomto klíčovém bodě rozpravy – aby se vyvarovaly krácení předběžného návrhu rozpočtu při prvním čtení, jak bylo zvykem v předchozích letech. Z tohoto důvodu je třeba, aby naše instituce úzce spolupracovaly, a je třeba, aby se vše konzultovalo s Evropským parlamentem v jeho roli společného zákonodárce pro Evropu, ale hlavně v roli zástupce občanů při zásadním politickém činu, jakým je přijímání rozpočtu.

  Valdis Dombrovskis (PPE-DE). – (LV) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, hovoříme-li o návrhu rozpočtu na rok 2009, který připravila Evropská komise, nejprve bychom si měli všimnout, že celková částka prostředků na závazky se zvyšuje na 134,4 miliardy eur, což je 3,1 % nárůst. Zároveň částka prostředků na platby pro politiku soudržnosti EU klesá nejrychleji – o 14 %. Samozřejmě snížení politiky soudržnosti EU je spojeno s vleklými programovými problémy, které brání členským státům v započetí plné absorpce fondů EU. Evropská komise by se ale měla více zaměřit na úspěšné zahájení absorpce prostředků a snižování administrativní zátěže namísto mechanického snižování prostředků na platby. Domnívám se, že budeme muset nad touto otázkou znovu zamyslet na dohodovacím řízení. Co se týče okruhu 4 rozpočtu EU, který se vztahuje k tématu EU jako globální partner, je zjevné, že množství prostředků, které navrhuje Evropská komise, je nedostatečné. Je nezbytné přehodnotit návrh okruhu 4 rozpočtu a vzít přitom v úvahu závazky EU v Kosovu, Palestině a jinde a dospět k realistickým číslům. V souvislosti s novými prioritami EU – společná energetická politika EU a boj proti změnám klimatu – současné množství rozpočtových prostředků EU na tyto cíle je zjevně nedostatečné. Samozřejmě zásadní změny ve struktuře rozpočtu EU mohou být prováděny pouze současně s přezkumem finančního výhledu EU v polovině období, ale některé změny mohou být zavedeny dříve, například umožnění členským státům nasměrovat větší část fondů EU k cílům energetické účinnosti a programům pro domácí vytápění. Konečně ohledně ústavních otázek – rozpočtový proces na rok 2009 začal za předpokladu, že příští rok vstoupí v platnost Lisabonská smlouva. Současná situace ohledně Lisabonské smlouvy není příliš jasná a je důležité dohodnout se, jaké procedurální změny zavede v činnosti institucí ohledně rozpočtu EU. Děkuji vám za pozornost.

  Gabriela Creţu (PSE). - (RO) Podpora jednotného trhu je naprosto oprávněná, pokud dosáhneme vysoké míry spokojenosti spotřebitelů pomocí bezpečného zboží a služeb, stejně jako účinných způsobů řešení problémů, které se mohou vyskytnout, to vše pod podmínkou zajištění poctivé hospodářské soutěže.

Návrhy, které předložil výbor IMCO pro rozpočet na rok 2009, se drží tohoto směru. Žádáme finance navíc pro síť SOLVIT, která, navzdory opodstatněným očekáváním, nedosáhla předpokládané účinnosti v řešení právních problémů, s nimiž se potýkají občané na vnitřním trhu.

Také podporujeme další financování projektů týkajících se spotřebitelů, průzkumů trhu, včetně cen, stejně jako opatření tržního dozoru.

Sebrané údaje mohou vysvětlit potenciální narušení a přispět k nalezení příslušných opatření pro nápravu negativních situací. Zjišťujeme, že ve většině oddílů, o nichž diskutujeme, je financování dostatečné, ale trváme na jistém aspektu: současná struktura rozpočtových nákladů je naprosto netransparentní.

Tím je podrývána demokratická kontrola nad cílem veřejných peněz, což je skutečnost, kterou Parlament striktně odmítá.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). - (RO) První zpráva Evropského parlamentu zabývající se předběžným návrhem rozpočtu na rok 2009 by měla velmi jasně určit současné priority Evropské unie.

Proto se domnívám, že zpráva značně zdůraznila rozpočtové nedostatky týkající se boje proti globálnímu oteplování, ale netrvala dostatečně na problému potravinové krize, s níž se potýkají občané EU. Cenová krize a potravinová nestálost, s nimiž se potýkáme poprvé za více než třicet let, musí být součástí našich rozpočtových priorit.

Myslím si, že jediným nástrojem, s jehož pomocí můžeme dostatečně reagovat na situaci, je společná zemědělská politika. Jedině ta může zajisti dostatečnou výrobu potravinářských výrobků v Evropě.

Z tohoto důvodu nesouhlasím s využitím rezerv dostupných pod okruhem 2 evropského rozpočtu pro jiné oblasti, než je zemědělství. Zadruhé, po několik let jsme viděli různá přesměrovávání peněz v prvním pilíři, z přímé platby zemědělcům k projektům rozvoje venkova v pilíři 2.

Připomínám vám, že projekty pro rozvoj venkova nepovedou ke zvýšení výroby v Evropě a k vyřešení současné potravinové krize.

I kdyby tendence aplikovat tyto převody pomocí nástroje změny trvala několik let, v současnosti potřebujeme ta nejlepší opatření pro současné výzvy a tato opatření jsou mezi tradičními nástroji společné zemědělské politiky.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
Místopředsedkyně

  Szabolcs Fazakas (PSE). - (HU) Děkuji vám za předání slova, paní předsedající. Paní komisařko, dámy a pánové, nejprve chci blahopřát paní zpravodajce Haugové za skvělou práci, kterou odvedla, a za komplexní přístup zde před námi, následkem čehož se pokouší vytvořit rozpočet z omezeného dostupného rámce, který nám může pomoci uskutečnit naše priority, a zároveň se snaží reagovat na globální výzvy, kterým čelíme.

Vzhledem k stagflaci, která ohrožuje Evropskou unii, je důležitým a pozitivním krokem, že největší okruh v rozpočtu je nyní sekce zabývající se růstem, zaměstnaností, obnovou a soudržností. Zdroje, které slouží cílům změny klimatu a bezpečným, konkurenceschopným dodávkám energie, mohou také být nalezeny mezi řádky. Bylo by ještě lepší, kdyby pro tyto problémy byly samostatné okruhy, konkrétně snižování emisí CO2, úspory energie a obnovitelná energie, tím by se podpořil rozvoj společné, udržitelné evropské energetické politiky. Děkuji vám.

  Brigitte Douay (PSE). – (FR) Paní předsedající, po irském referendu je zde ještě naléhavější potřeba, aby EU více naslouchala svým občanům a lépe je informovala o tom, co je zajímá, zvláště nyní, necelý rok po evropských volbách, pokud chceme vzbudit zájem voličů o evropské otázky a zajistit, aby v jejích cílech a politikách bylo dosaženo základního konsensu.

Toto je těžká doba pro rozpočet na rok 2009, o němž paní Haugová podala vynikající zprávu s jejím novým přístupem k hlavním otázkám a s rozmanitými konzultacemi. Z její zprávy si vzpomínám na tvrzení o občanech a informacích, které v roce 2009 budou muset vzdorovat různým výzvám a vyžádají si značné prostředky v okruhu, kde je bohužel malá rezerva.

Informace jsou základním demokratickým nástrojem. Ať žijí občané kdekoliv – ve starém, nebo novém členském státě –, musí být informováni o skutečnostech EU a zejména o jejím rozpočtu. Proto musí od důležitých institucí dostávat jasné, náležité a soustředěné zprávy. V tomto ohledu se vyzývání k zavedení jakési značky „Evropské unie“, která by byla identifikovatelná po celé Evropě a týkala by se všech, jeví jako důležitý faktor při zapojování občanů do evropského projektu.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, roční rozpočty jsou jakýmsi kompromisem mezi realizací strategických cílů zaznamenaných ve víceletých finančních rámcích a současnou politickou a hospodářskou situací, a zejména potřebou jednat v zájmu řešení nepředvídatelných situací, které nastávají na trhu.

Toto je situace, které dnes čelíme: nastal strmý nárůst cen energií, včetně paliv, a jsou zde zjevné symptomy globální potravinové krize, přičemž zároveň rostou ceny potravin. Jaké kroky Komise předvídá a jakou rozpočtovou částku můžeme přidělit pro zvládnutí této složité pokračující situace, abychom zabránili zhoršení krize?

Strávili jsme mnoho let vypracováváním strategie a balíčku o klimatu a to je velmi důležité. Je však tento cíl patrný ve finančních prioritách rozpočtu na rok 2009? Volby do Evropského parlamentu se odehrají v roce 2009. Budeme muset předložit vyúčtování o vydáních peněz daňových poplatníků a k jakému účelu toto vydání bylo spolu s cíli a potřebami Evropy a jejích občanů.

  Jutta Haug, zpravodajka. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám z  spoustu milých slov, za vaše ocenění mé práce a samozřejmě za  podporu. Nicméně, víte stejně dobře jako já, že takovou práci můžete dobře zvládnout, jedině když všichni poslanci táhnou za jeden provaz. Jedině tehdy jsme dostatečně silní ve vztahu k Radě, abychom dokázali prosadit věci, které jsou podle nás nezbytné.

Obzvláště se mi líbilo, jak pan Surján popsal paní komisařku a mě, když řekl, že jsme byly jako dvě do sebe zapadající ozubená kola. To pokládám za obzvláště dobrou představu, protože když do sebe kola zapadají, tak něco pohánějí, a přesně to chceme. Chceme něco rozpohybovat; chceme zabránit statickému rozpočtu a zejména chceme rozpohybovat Radu. Jak řekl pan předseda, hlavy států nebo vlád mohou na svých setkáních vydávat úřední zprávy o nejrůznějších krásných věcech, ale nakonec to je Komise a Parlament, kdo to musí všechno rozpohybovat. Samozřejmě Rada je také součástí, jako jedna ruka rozpočtového orgánu, ale nejčastěji mám dojem, že je na nás, abychom Radu táhli s sebou, protože Rada sama nedává podněty.

Ještě jednou jsme analyzovali předběžný návrh rozpočtu, vyměnili si názory na něj a ve velmi rané fázi jsme jasně řekli, co od rozpočtu pro Evropskou unii v příštím roce chceme. To nám dává dobrý základ, na němž se můžeme přepravit k přípravám na první čtení po letní přestávce.

Doufám, že všichni poslanci jej podpoří stejně přesvědčivě jako dnes.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 8. července 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Cătălin-Ioan Nechifor (PSE), písemně. – (RO) Rozpočtový výbor žádá o skutečnou podporu pro chudé regiony a o větší rozpočet jako výraz zásady evropské solidarity. Zpráva paní Jutty Haugové má za cíl podrobně rozebrat rozpočet na rok 2009, zdůrazňuje současné priority na úrovni Evropské unie, včetně boje proti změnám klimatu a solidarity vůči chudším regionům.

Tento nový přístup by měl obsahovat lepší porozumění nesnázím a potřebám, s nimiž se chudší regiony potýkají, aby mohl zajistit větší financování, které, podle příslušných evropských institucí sledujících pokrok v rozvoji, povede ke snížení rozdílů a k zajištění hospodářské a sociální soudržnosti.

Pro Rumunsko by tato rozpočtová změna mohla být dobrou zprávou, pokud jde o financování rozvojových regionů, protože 6 z 8 rozvojových regionů v zemi patří mezi 15 nejchudších regionů v Evropské unii a severovýchodní rozvojový region také letos zůstává posledním v této kategorii. Proto máme znovu důležitou šanci v tom, co by mělo být naším bojem a stálým zájmem – snížit významné rozdíly, které nás dělí od regionů západoevropských zemí, v hospodářství, po sociální, kulturní a civilizační stránce.