Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/0144(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0176/2008

Rozpravy :

PV 07/07/2008 - 19
CRE 07/07/2008 - 19

Hlasování :

PV 08/07/2008 - 8.18
CRE 08/07/2008 - 8.18
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0332

Doslovný záznam ze zasedání
Pondělí, 7. července 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

19. Jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin – Potravinářské přídatné látky – Látky určené k aromatizaci a některé složky potravin vyznačující se aromatem – Potravinářské enzymy (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je společná rozprava k následujícím doporučením pro druhé čtení jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin:

– (A6-0179/2008) o Jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (16673/2/2007 - C6-0138/2008 - 2006/0143(COD)) (Zpravodajka: paní Westlundová);

– (A6-0180/2008) o potravinářských přídatných látkách (16675/2/2007 - C6-0141/2008 - 2006/0145(COD)) (Zpravodajka: paní Westlundová);

– (A6-0177/2008) o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a směrnice 2000/13/ES (16677/3/2007 - C6-0139/2008 - 2006/0147(COD)) – (Zpravodajka: paní Drčar Murková);

– (A6-0176/2008) o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES a směrnice Rady 2001/112/ES (16676/1/2007 - C6-0140/2008 - 2006/0144(COD)) (Zpravodajka: paní Doyleová).

 
  
MPphoto
 
 

  Åsa Westlund, zpravodajka. − – (SV) Pane předsedající, ráda bych na úvod poděkovala Komisi, paní komisařce Vassiliouové a jejímu vždy nápomocnému týmu, slovinskému předsednictví, Radě ministrů, mým kolegyním zpravodajkám Avril Doyleové a Mojce Drčar Murkové a samozřejmě stínovým zpravodajům všech stran za jejich výbornou spolupráci během let, kdy jsme na těchto věcech pracovali.

Jsem ráda, že se nám v současnosti podařilo dosáhnout kompromisu, který bude znamenat zjednodušení pro průmysl a zároveň posílení ochrany spotřebitele v řadě oblastí. Dříve například nebyli v právních předpisech vůbec zmíněni ti, kteří trpí alergiemi. Pokud zítra kompromis schválíme, uvedeni tam budou; v budoucnosti tak bude jednodušší zohledňovat, jaký vliv mají přídatné látky na osoby, které trpí alergiemi.

Jsem rovněž hrdá na to, že jsme z Parlamentu zajistili tři klíčové změny nových pravidel. První souvisí s tzv. azobarvivy. Nacházejí se například v nealkoholických nápojích a cukrovinkách, přestože bylo vědecky dokázáno, že některá azobarviva mohou způsobovat hyperaktivitu u dětí. Pro mne a pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost Parlamentu bylo proto důležité, aby byly tyto látky zakázány. Nebyli jsme v této věci úspěšní, neboť členské státy jsou rozhodně proti zákazu i zvláštnímu označování. Navzdory tomuto odporu se nám podařilo získat alespoň závazek, že potraviny obsahující azobarviva budou doprovázeny jasným výstražným textem.

Druhá změna souvisí s dopadem přídatných látek na životní prostředí. Příkladem možných přídatných látek, které mohou mít dopad na životní prostředí, je sladidlo sukralóza. Ukázalo se, že sukralóza naším tělem prochází a není zpracovávána ani v našich odpadních systémech. Přijetím kompromisu bude jasně řečeno, že při rozhodování o přídatných látkách musíme přihlížet k životnímu prostředí.

Třetí změna se vztahuje k nanotechnologiím. V kompromisu se uvádí, že pokud je přídatná látka, která již byla schválena, nahrazena nanotechnologií, musí být považována za novou přídatnou látku a podléhat novému postupu schvalování.

Pokud jde o regulaci jednotného schvalovacího postupu, vítám v prvé řadě skutečnost, že k takovému společnému postupu má v současnosti dojít. Zadruhé bylo důležité zajistit, aby byl Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) poskytnut dostatečný čas na posouzení jednotlivých látek.

Zelení předložili pozměňovací návrh zakázat azobarviva, který jde proti kompromisu dosaženému v otázce přídatných látek s Radou. Tím ohrozili všechna uvedená zlepšení, včetně zvláštního výstražného textu týkajícího se azobarviv. Zákaz by mne potěšil, bohužel však není možné dosáhnout jeho přijetí Radou ministrů. Mám proto v úmyslu hlasovat proti zákazu, neboť jinak se vystavujeme nebezpečí, že nedosáhneme zákazu ani výstražného textu, což by skutečně nebylo v zájmu dětí.

Na závěr naléhavě žádám všechny poslance této Sněmovny, aby zítra kompromis podpořili a hlasovali proti všem dalším pozměňovacím návrhům.

 
  
MPphoto
 
 

  Mojca Drčar Murko , zpravodajka. Pane předsedající, látky určené k aromatizaci jsou definovány jako přidání vůně či chuti do potravin a nejčastěji jde o směs velkého počtu aromatických přípravků.

Evropský parlament trval na změnách, které považuje za základ vyvážené a vymahatelné regulace, která zohledňuje vědecký a technologický vývoj. Je známo, že Rada a Parlament zaujímají odlišné stanovisko k otázce bylin a koření. Parlament se domnívá, že dosud nebylo nade vší pochybnost prokázáno, že hotová jídla, v nichž jsou přirozeně přítomny některé nežádoucí látky, mají stejný toxický potenciál, jako kdyby byly testovány izolovaně. Byliny a koření jsou používány odnepaměti, bez vědomí nepříznivých účinků.

Jako zpravodajka jsem neusilovala o úplné vynětí bylin a koření z mezních hodnot stanovených v příloze III. Přiměřené výjimky měly být uděleny pouze v případech, kde vědecké důkazy nejsou dokončeny, a proto situace možná ještě není dostatečně zralá pro harmonizaci na evropské úrovni.

Kompromis z druhého čtení proto tvořily přiměřené záruky pro některé byliny a koření, které tyto látky vyjmuly z oblasti působnosti mezních hodnot stanovených v příloze III. Pomůže to zachovat mezní hodnoty, jak je navrhla Rada: čtyři z jedenácti rafinovaných aktivních složek u třiceti ze čtyřiceti kategorií potravin. To je maximum, jakého bylo možné dosáhnout, a já proto žádám Evropský parlament, aby pro něj hlasoval.

Jako řadový poslanec Evropského parlamentu však stále mám některé připomínky a doufám, že jim Komise bude věnovat pozornost v prováděcí fázi. Kompromis v poznámce pod čarou se nepoužije pro byliny a koření, které se vyskytují společně s látkami určenými k aromatizaci potravin ve složené potravině. Nezamýšleným důsledkem by mohlo být to, že by potravinářský průmysl opustil byliny a koření, protože výtažky a látky určené k aromatizaci potravin je mnohem snazší standardizovat. Výrobci potravin by kvůli rozdílné úrovni aktivních složek v bylinách a koření museli měnit své receptury pro každou várku, a to by bylo velmi nákladné. Odvětví bylin a koření by mohlo z evropského trhu dokonce vymizet.

K tomu nesmí dojít, neboť evropští spotřebitelé nechtějí takové omezení svých práv na výběr, a také z důvodů veřejného zdraví. Spotřebitelé by v takovém případě paradoxně konzumovali větší množství látek určených k aromatizaci potravin, což by, podle tzv. hierarchie rafinace, znamenalo více nežádoucích aktivních složek než bylin a koření. Ocenila bych, kdyby mne komisař mohl ujistit, že případný negativní vývoj bude řádně sledován, a v případě potřeby zastaven.

 
  
MPphoto
 
 

  Pilar Ayuso , zástupkyně zpravodajky. (ES) Pane předsedající, budu mluvit jménem zpravodajky Doyleové. Ráda bych ji omluvila, že zde nemůže být, neboť je v současné době na cestě do Štrasburku. Paní Doyleová vítá dosažený kompromis s Radou v otázce balíčku pro látky zlepšující vlastnosti potravin, který je tak důležitý.

Enzymy jsou do potravin přidávány, aby zastaly širokou škálu technických funkcí při výrobě, zpracování, přípravě, ošetření, balení, přepravě či skladování těchto potravin. Nejčastěji se používají u pečení, při výrobě piva, sýra, alkoholu a dalších nápojů. Ve výrobě potravin hrají stále větší úlohu a lze je využívat jako alternativní chemické látky při zlepšování struktury, vzhledu, výživové hodnoty a chuti potravin. Napomáhají rovněž některým výrobním procesům.

Tento návrh je ve skutečnosti prvním zvláštním právním předpisem Evropské unie zaměřeným na potravinářské enzymy. V současnosti neexistují žádná harmonizovaná pravidla na úrovni Společenství, která by upravovala používání enzymů. Nejenže to vytváří překážky obchodu, ale znamená to také nedostatek právní jistoty a rozdílné normy ochrany spotřebitelů v 27 členských státech. Pouze tři členské státy mají vlastní postupy pro posouzení rizik: Spojené království, Francie a Dánsko.

V rámci nových právních předpisů, o nichž budeme zítra hlasovat, budou v Evropské unii vytvořena harmonizovaná pravidla pro posuzování, schvalování a kontrolu enzymů používaných v potravinách.

Zpravodajka se domnívá, že všechno toto je velice důležité, neboť se tak zvýší kvalita potravin a zlepší výběr pro spotřebitele, a spotřebitelé budou mít více informací o tom, z čeho se skládají potraviny, které konzumují.

Vítá především skutečnost, že Rada souhlasila, že dva schvalovací postupy pro jakoukoli látku vyrobenou z geneticky modifikovaných organismů lze provést zároveň, a tím se zamezí dvojímu schvalování těchto produktů.

Je rovněž velmi potěšena tím, že v souladu s pozměňovacími návrhy, které předložila při prvním čtení, Rada souhlasila s přáním Parlamentu mít jediný právní základ týkající se vnitřního trhu, konkrétně článek 95 Smlouvy o ES. Pro odvětví je rovněž mimořádně užitečné, že Rada poskytla jednoleté přechodné období po vstupu navrhovaného nařízení v platnost, v jehož průběhu bude možné prodávat potraviny, které jsou zákonným způsobem uváděny na trh či označovány, do vypršení minimální doby skladování či data ukončení použitelnosti.

Na závěr by zpravodajka chtěla poblahopřát svým kolegům za jejich podporu a spolupráci, zejména paní Westlundové a paní Drčar Murkové a všem stínovým zpravodajům, stejně jako slovinskému předsednictví za jejich nesnadnou práci. Úspěšně jsme zkoordinovali čtyři návrhy právních předpisů, a zlepšíme tak v této oblasti jednotný trh, což podporuje evropské inovace a konkurenceschopnost a zároveň zajišťuje vysokou míru bezpečnosti potravin a ochranu životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou , členka Komise. Pane předsedající, především bych ráda poděkovala Parlamentu, a zejména třem zpravodajkám – paní Drčar Murkové, paní Doyleové a paní Westlundové – za mimořádné úsilí, které vynaložily, a čas, který věnovaly tomuto významnému legislativnímu balíčku. Zejména oceňuji snahu o udržení návrhů vcelku, jako balíčku, s cílem dosáhnout soudržného přístupu k těmto obdobným případům.

Tento legislativní balíček je významným příspěvkem k programu Komise pro zjednodušení. Stanovuje harmonizaci v příslušných oblastech a podporuje rovněž soudržnost těchto tří oblastí. Jednotný postup schvalování vytvoří systém pro posuzování a schvalování přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci potravin soudržným způsobem.

Má to zásadní význam pro bezpečnost spotřebitelů a konkurenceschopnost potravinářského průmyslu. Provozovatelé by zejména plně využívali výhod centralizovaného, průhledného a časově omezeného postupu.

V souvislosti s návrhem o přídatných potravinách je prostřednictvím regulace těchto látek důležité zajistit bezpečnost potravin a dále to, aby spotřebitelé nebyli klamáni. Tato kritéria jsou spolu s prokázáním technologické nutnosti používat potravinářské přídatné látky významnými předpoklady pro použití potravinářských přídatných látek. Třebaže jsou tyto zásady zakotveny v platných právních předpisech, vítám změny a dodatečná vyjasnění, které byly zavedeny na podporu těchto významných aspektů. Požaduje se také, aby byly právní předpisy modernizovány v souvislosti s vědeckým a technologickým rozvojem.

V této souvislosti mohu zejména podpořit pozměňovací návrhy, které byly předloženy v návaznosti na hodnocení výsledků southamptonské studie Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Tyto návrhy budou požadovat označování případných škodlivých účinků na chování dětí, které souvisejí s některými potravinářskými barvivy. Takové označování zajistí, aby byly spotřebitelům, kteří by se chtěli těmto barvivům vyhnout, poskytnuty adekvátní informace.

Během projednávání tohoto návrhu vyvstaly rovněž jisté obavy týkající se případných alergenních účinků některých potravinářských barviv, které se obecně uvádějí jako „azobarviva“. Pro potenciálně alergenní potraviny platí zvláštní postupy a právní předpisy, a proto mohu zcela jednoznačně říci, že Komise požádá Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby se při přehodnocení těchto potravinářských přídatných látek výslovně zabýval možnými alergenními účinky azobarviv. Pokud to bude v návaznosti na toto přehodnocení nutné, zváží Komise přijetí vhodných opatření k pozměnění přílohy III, části A, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, s cílem poskytovat odpovídající informace spotřebitelům, kteří trpí potravinovými alergiemi.

Pokud jde o enzymy – k výrobě potravin, například chleba, sýra, piva a vína, se využívají tradičně. Enzymy mohou zlepšit strukturu, vzhled a výživové hodnoty potravin, a lze je využít jako alternativní řešení k technologiím založených na chemických látkách. Právní předpisy týkající se potravinářských enzymů nebyly v EU doposud plně harmonizovány, a v návaznosti na to vytvářila nedostatečná harmonizace překážky obchodu a brzdila rozvoj této oblasti.

Úspěšná dohoda o tomto navrhovaném nařízení odstraní současnou mezeru v regulaci vytvořením harmonizovaných právních předpisů týkajících se vědeckého hodnocení, schvalování a používání potravinářských enzymů ve Společenství.

Uvítala bych změny, které posílí zásadu předběžné opatrnosti a podmínku neklamání spotřebitele, jež jsou hlavními zásadami navrženého nařízení. Uvítám rovněž změnu, která jasněji stanoví vzájemné působení právních předpisů týkajících se enzymů a geneticky modifikovaných potravin a právních předpisů týkajících se krmiv.

Pokud jde o látky určené k aromatizaci potravin – návrh skýtá vysokou ochranu spotřebitelům a zároveň umožňuje, aby odvětví nadále vyvíjelo nové látky určené k aromatizaci potravin a nové způsoby jejich použití s cílem reagovat na zvyšující se poptávku spotřebitelů po vyhovujících potravinách. Tento rámec evropskému potravinářskému průmyslu umožní, aby si zachoval a upevnil své vedoucí postavení na globálním trhu.

Látky určené k aromatizaci potravin jsou používány k propůjčení vůně a/nebo chuti potravinám či úpravě těchto potravin, z nichž mají prospěch spotřebitelé. Použití látek určených k aromatizaci potravin by nemělo spotřebitele klamat, pokud jde o povahu či kvalitu jejich potravin. Nové právní předpisy týkající se označování látek určených k aromatizaci potravin budou spotřebitele skutečně lépe informovat a napomůžou zabránit tomu, aby byl spotřebitel klamán.

Při debatách panovala rozdílná stanoviska ohledně potřeby zahrnout koření a byliny do oblasti působnosti tohoto nařízení. Komise vítá dosaženou dohodu, která zlepší ochranu spotřebitelů a zároveň zohledňuje případný dopad na tradiční způsoby použití.

Pozorně jsem naslouchala paní Drčar Murkové a ráda bych ji ujistila a také jí potvrdila, že Komise bude po vstupu tohoto nařízení v platnost pozorně sledovat vývoj, pokud jde o příslušné používání koření a bylin a přírodních výtažků látek určených k aromatizaci potravin, na základě informací členských států. S těmito informacemi a s přihlédnutím k nejnovějšímu vědeckému rozvoji v oblasti toxických látek a expozice spotřebitelů navrhne případně pozměňovací návrhy k příloze III části B.

 
  
MPphoto
 
 

  Pilar Ayuso , jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Pane předsedající, paní komisařko, hovořím teď sama za sebe a ráda bych na úvod poblahopřála paní zpravodajce Mojce Drčar Murkové za její obtížnou práci a dalším stínovým zpravodajům, stejně jako slovinskému předsednictví, a také Komisi za to, že byla připravena jednat za účelem dosažení dohody ve druhém čtení této zprávy. Ráda bych rovněž poděkovala zpravodajce Westlundové a zpravodajce Doyleové za další zprávy v tomto balíčku i stínovým zpravodajům za pomoc a spolupráci při hledání řešení horizontálních problémů zmíněných v těchto návrzích.

Nejkontroverznější otázka, která byla v rámci tohoto návrhu o látkách určených k aromatizaci potravin zmiňována, a to již od počátku rozpravy, se týkala biologicky aktivních látek, které jsou přirozeně přítomné v bylinách a koření, což představuje zásadní problém pro výrobce bylin a koření, kteří shledali, že nejsou schopni dodržovat požadavky návrhu vzhledem ke specifické povaze svých výrobků, která závisí na místu sklizně, ročním období, ve kterém sklizeň probíhá, stravovacích zvyklostech v jednotlivých zemích atd.

Pokud jde o toto hledisko – ráda bych uvedla, že ochrana spotřebitelů je cílem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů od samého počátku. Proto si myslím, že je pozitivní, když bylo dosaženo dohody s Radou a Komisí v tom, že by se maximální mezní hodnoty neměly pro některé látky použít, pokud složená potravina neobsahuje žádné látky určené k aromatizaci potravin a jedinými složkami potravin s aromatickými vlastnostmi, které byly přidány, jsou čerstvé, sušené či mražené byliny a koření.

Na závěr bych chtěla říci, že vítám skutečnost, že se zítra má o těchto návrzích právních předpisů pro balíček pro látky zlepšující bezpečnost potravin hlasovat, jelikož tyto návrhy aktualizují právní předpisy a bude také možné posoudit rizika uvádění látek určených pro aromatizaci potravin na trh, což poskytne výraznou ochranu evropským spotřebitelům.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela , jménem skupiny PSE. – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve bych za skupinu socialistů v Evropském parlamentu ráda blahopřála paní zpravodajce k její práci a poděkovala za její snahu nalézt konsenzus se stínovými zpravodaji a za úsilí věnované dosažení vytoužené dohody mezi stranami.

Cílem návrhu nařízení o látkách určených k aromatizaci potravin je jasně stanovit a aktualizovat právní předpisy týkající se používání látek určených k aromatizaci potravin a složek potravin vyznačujících se aromatem, s přihlédnutím k technickému a vědeckému pokroku v oblasti aromatizace, vývoji právních předpisů týkajících se potravin v Evropské unii a současně požadavkům na ochranu lidského zdraví.

Nařízení stanovuje obecné podmínky pro použití látek určených k aromatizaci potravin a složek potravin vyznačujících se aromatem, obsahuje jasnou definici látek určených k aromatizaci potravin, obecná pravidla jejich použití, pravidla pro označování a maximální mezní hodnoty pro látky, které představují riziko pro lidské zdraví. Kompromis dosažený v tomto druhém čtení je výsledkem spolupráce Komise, Rady a Parlamentu. Konalo se několik setkání, byly projednány nejspornější body a došlo k ústupkům na všech stranách. Tato dohoda nicméně odráží základní znaky jednotlivých pozměňovacích návrhů předložených Parlamentem, které zohledňují dva klíčové cíle: informování spotřebitelů a ochranu jejich zájmů a dále ochranu veřejného zdraví.

Látky určené k aromatizaci potravin a substance látek určených k aromatizaci potravin musí být bezpečné a jejich použití by nemělo spotřebitele klamat. Nové právní předpisy stanovují v této souvislosti maximální mezní hodnotu pro některé složky v látkách určených k aromatizaci potravin a složkách potravin vyznačujících se aromatem, které jsou potenciálně toxické a ohrožují lidské zdraví, s přihlédnutím ke stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Mezní hodnoty se nepoužijí po tři látky: estragol, safrol a methyleugenol, pokud jsou přítomny ve složených potravinách, které neobsahují žádné přidané látky určené k aromatizaci potravin a byly přidány jedině složky potravin vyznačující se aromatem v podobě bylin a/nebo koření. Pokud se však objeví vědecké důkazy o tom, že jejich spotřeba představuje riziko pro zdraví, bude tato výjimka přezkoumána.

Představa o přírodní povaze je pro spotřebitele dosud matoucí, ale tento nový návrh na označování přirozených látek určených k aromatizaci potravin neodpovídá očekáváním spotřebitelů lépe, neboť použití pojmu přirozený se omezuje na látky určené k aromatizaci potravin získané z přírodních substancí, kde alespoň 95 % aromatické složky musí být získáno z uvedeného přirozeného zdroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Mojca Drčar Murko , jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, pokud jde o nařízení týkající se přídatných látek, uvítala moje skupina návrh na modernizaci a harmonizaci evropských právních předpisů a podpořila zpravodajku Westlundovou v jejích snahách o zajištění udržitelné ochrany spotřebitelů a jejich zdraví, zejména ohrožených skupin obyvatelstva.

Je to životní fakt, že výrobci potravin reagují na zvyšující se poptávku neustálým vývojem nových výrobků, přičemž rozmanitosti těchto výrobků je dosahováno především přidáváním přídatných látek. Právní předpisy týkající se potravin by měly být přiměřené a vyvážené a měly by sloužit veřejnému zdraví a zajišťovat rovné podmínky na trhu pro všechny výrobce potravin.

Tato zásada je jednoduchá, zjevně je však odlišně vykládána. Kde můžeme dosáhnout významného přínosu ve smyslu veřejného zdraví, ale zároveň nebránit technologickému rozvoji evropské výroby potravin?

Dohodli jsme se myslím na rozumných změnách – s důrazem na zabezpečení zájmů spotřebitelů, zejména prostřednictvím přesného označování – ale chtěli bychom rovněž přispět k posílení informovanosti spotřebitelů. Jsem si jistý, že informovaní, bedliví spotřebitelé mohou výrazně ovlivnit výrobu zpracovávaných potravin v Evropské unii. Podpořili jsme pozměňovací návrhy zaměřené na posílení návrhu Komise, a to zejména v těchto třech bodech: účasti v postupu schvalování přídatných látek, průhlednosti postupu schvalování a specifických podmínkách pro schvalování, resp. pro vydávání povolení.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter , jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Pane předsedající, naši voliči chtějí dobré, bezpečné potraviny, kterým mohou důvěřovat. Dostane se jim jich s těmito právními předpisy? Parlament dosáhl úspěchu v tom, že byla přijata některá zlepšení. Osobně mám velkou radost z toho, že konkrétně nanotechnologie budou nakonec regulovány a nemusí již proklouzávat na trh bez řádného zhodnocení. Zahrnutí ochrany životního prostředí jako jednoho z kritérií pro schválení přídatných látek představuje zlepšení. Skutečnost, že přítomnost azobarviv musí být uvedena na označení, je také zlepšením. Můžeme se tedy z některých věcí radovat. V otázce látek určených k aromatizaci potravin Parlament navíc uspěl v zajištění toho, že přirozeně aromatizované výrobky nebudou nepřiměřeně znevýhodněny oproti výrobkům z odvětví používajících umělé látky určené k aromatizaci potravin.

Navzdory těmto úspěchům jsem překvapen skutečností, že Rada jde proti přáním svých voličů. Jak se mohou naše vlády aktivně stavět proti znění, které říká, že přídatné látky nesmí klamat spotřebitele, aby si myslel, že potravina obsahuje jiné složky než ve skutečnosti. Jak mohou proti tomuto aktivně vystupovat? Ministři aktivně vystupují proti názoru, že musí existovat zvláštní důvod pro použití barviv v jinak bezbarvých substancích. Rada ministrů aktivně vystupovala proti zákazu azobarviv. Aktivně vystupovala proti požadavku, aby v označení výrobku byla uvedena informace o tom, jaké byly k výrobě dané potraviny použity pesticidy (ve formě prostředků na ochranu rostlin), aby si spotřebitelé byli této věci vědomi.

Domnívám se, že pokud schválíme návrh strany zelených týkající se zákazu azobarviv ve výrobcích pro děti, přimějeme Radu k uvažování o tom, aby hájila svůj postoj ve veřejné rozpravě. Koneckonců je snadné pochopit, že Rada uvázla ve svém postoji k těmto věcem, pokud jedná s námi za zavřenými dveřmi, ale jak se vláda hodlá zasadit o novou přídatnou látku, o které víme, že povede k hyperaktivitě u dětí a u níž máme pádný důvod se domnívat, že vyvolává u dětí alergie? Nevím, proč Komise nemohla jednat přímo o zákazu. Barviva jsou přece jenom zásadní a nenahraditelné přídatné látky. Kromě toho existují barviva, která nejsou azobarvivy. Pokud budeme trvat na použití zásady předběžné opatrnosti, tak jakmile Evropský úřad pro bezpečnost potravin upozornil na to, že se u těchto barviv mohou vyskytnout rizika vyvolání alergií a zvýšené riziko alergie, jediné, co můžeme udělat, je tato barviva zakázat. Potom už se o azobarvivech nemusíme dále bavit.

 
  
MPphoto
 
 

  Kartika Tamara Liotard , jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Chtěl bych nejprve vyjádřit své upřímné díky zpravodajkám a stínovým zpravodajům za jejich spolupráci při této dřině. Konečným výsledkem nemusí být stoprocentně to, co by se líbilo mně, jsem však přesvědčen, že výsledkem je to nejlepší, co mohlo být dosaženo v daných politických podmínkách.

Vidím to tak, že ve všech těchto dokumentech budou upřednostněny dvě věci, jimiž jsou maximální ochrana spotřebitelů a naprostá průhlednost. Co se týče mne, hospodářské zájmy jsou v porovnání s těmito dvěma klíčovými body podružné. Maximální ochranou spotřebitelů se rozumí soustavné používání zásady předběžné opatrnosti. Pokud u něčeho neexistuje stoprocentní jistota, že je to bezpečné, povolení k uvedení na trh by nemělo být vydáno. Klamání spotřebitelů v okamžiku prodeje musí být rovněž za každou cenu zamezeno. Maximální průhlednosti se rozumí to, že se nebudeme poddávat tlaku mezinárodních monopolů, aby zůstalo zachováno v tajnosti složení jejich potravin a postupy použité při výrobě. Spotřebitelé mají právo znát přesně, co je v jejich potravině a za jakých podmínek byla tato potravina vyrobena.

Na základě posouzení daných čtyř zpráv z hlediska těchto dvou zásad konstatuji, že i když nejsou ve všem dokonalé, představují tyto zprávy jednoznačné zlepšení oproti původním návrhům. Vzhledem k tomu, že jsou přínosem pro ochranu spotřebitele a pro průhlednost, budu tyto kompromisy podporovat. Je ostudné, že jsme nebyli schopni přímo regulovat také označování geneticky modifikovaných potravin.

Měl bych dodat ještě jednu věc, kterou skončím. Považuji za nanejvýš důležité, aby u nových návrhů, například k novým potravinám, Komise zavedla sjednocený postup, a to dokonce ještě dříve, než to odsouhlasí Parlament. Toto mi, mírně řečeno, nepřipadá jako něco, co by ukazovalo na nějaké výrazné dodržování evropské demokracie.

 
  
MPphoto
 
 

  Irena Belohorská (NI).(SK) Na úvod svého vystoupení bych ráda zdůraznila práci poslankyně Doyleové a poděkovala jí za její snahu o vyvážený dokument, jehož úkolem je především ochrana zdraví občanů.

Potravinářské enzymy jsou obsažené v řadě výrobků, které denně konzumují všechny vrstvy společnosti, například v pečivu a chlebu. Proto je velmi důležité, aby byla zajištěna kontrola jejich výroby. Mimořádně důležitá je kontrola jejich zdravotní nezávadnosti a harmonizace této kontroly v rámci celé Evropské unie.

Získání si důvěry občanů Evropské unie při vypracování evropských směrnic je velmi důležité zejména v tomto období, kdy Evropou otřásá skandál s tzv. recyklací zkažených sýrů a zdravotně závadných sýrů, které se dostaly do oběhu. Abychom obdobné situaci předešli, musíme se zaměřit nejen na vypracování směrnice, ale zejména na kontrolu jejího provedení v jednotlivých členských státech. Vzhledem k tomu, že víme, že 80 % potravinářských enzymů je vyráběno čtyřmi společnostmi, domnívám se, že by kontrola kvality produkce neměla být problém. Problémem se ale mohou stát způsoby výroby, a proto si myslím, že zpráva poslankyně Doyleové poukazuje právě na tento klíčový problém.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE-DE).(FR) Pane předsedající, v době, kdy některými členskými státy otřásá další potravinový skandál, i když se jedná nade vší pochybnost o zpronevěru v obrovském rozsahu, není se co divit, že spotřebitelé zpochybňují a hledí s nedůvěrou na vše, co by se mohlo zdát „umělým“. Evropa, která nabízí ochranu, také garantuje bezpečnost spotřebitelů a veřejné zdraví.

Potravinářské přídatné látky, látky určené k aromatizaci potravin a enzymy hrají ve výrobě potravin důležitou úlohu. Proto potřebujeme jasné, harmonizované předpisy týkající se bezpečnosti, schvalování a prodeje těchto látek, s cílem chránit spotřebitele, a hlavně zvýšit důvěru veřejnosti k potravinám vyrobeným s použitím těchto látek. Je proto důležité, aby tyto předpisy byly založeny na spolehlivém vědeckém názoru.

Potřebujeme také odstranit mezeru v právních předpisech, která na evropské úrovni vždy existovala, když přijde řeč na enzymy, které se používají například ve výrobě chleba nebo v mlékárenských výrobcích. S potěšením konstatuji, že byla proto zavedena dodatečná ochrana s cílem zajistit průhlednost prostřednictvím jasného a komplexnějšího označování. Toto je důležité zejména tam, kde tyto výrobky jsou také označovány za „přírodní“.

Klíčovým aspektem návrhu právních předpisů je zavedení jednotného postupu schvalování potravinářských přídatných látek, látek určených k aromatizaci potravin a enzymů, včetně hodnocení bezpečnosti provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin u všech těchto látek, které se v potravinářském průmyslu rozhodně používají.

Parlament bude samozřejmě dohlížet na to, zda jsou tyto látky sledovány. Za žádných okolností by potravinářské přídatné látky neměly ohrožovat zdraví spotřebitelů ani klamat spotřebitele, neboť je naprosto zásadní, abychom garantovali ochranu spotřebitele a potravinovou bezpečnost a zároveň zachovávali inovativnost a konkurenceschopnost potravinářského průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Linda McAvan (PSE). – Pane předsedající, rád bych promluvila k paní komisařce o jedné ze zpráv týkající se potravinářských přídatných látek, a zejména o potravinářských barvivech známých jako azobarviva. Jsem velmi potěšena tím, že máme některé velmi dobré zprávy: od nynějška budou tato barviva označena na všech potravinářských výrobcích. Chtěla bych poblahopřát paní Ase Westlundové, která odvedla obrovský díl práce. Když na této práci začínala, nikdo neočekával, že by mohlo dojít k takovému pokroku, a teď jsme toho pokroku dosáhli. Jedná se o skutečný posun v dané věci. Ale nemyslím si, že tato práce jde dostatečně do hloubky.

Asi si uvědomujete, že jsem si jista studií, kterou provedla southamptonská univerzita minulý rok na podzim a ve které se uvádí spojitost mezi chováním dětí, kterou jsou krmeny hromadami různých sladkostí a všelijakými nápoji – a azobarvivy. Jedná se o velmi závažnou studii, která byl publikována v časopise Lancet. Je natolik odborná a natolik závažná, že Spojené království, prostřednictvím agentury pro normalizaci, v současnosti požaduje zákaz těchto barviv v potravinářských výrobcích. Řada společností v Evropě jde v jejích stopách a opouští ve skutečnosti tyto látky dobrovolně.

Společný trh již v této otázce selhává. Je velmi dobře známo, že tyto výrobky nemají žádnou výživovou hodnotu a že jsou k dispozici přírodní látky určené k aromatizaci potravin. Viděla jsem v novinách článek, který se ptal: „Potřebujeme skoncovat se Smarties?“ (jedná se o velmi výrazně barvené sladkosti), ale máme přece k dispozici vynikající přírodní alternativní řešení k těmto barvivům. Tato barviva nepotřebujeme.

Vítáme to, k čemu v současnosti došlo, ale doufáme, že budete nadále spolupracovat s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin s cílem urychlit jeho práci ohledně přezkoumání uvedených látek. Nemyslím si, že lidé v Evropě chtějí tato umělá barviva a domnívám se, že bychom se měli více ohlížet na to, co lidé chtějí mít ve svých potravinách, nikoli na to, co tam společnosti chtějí přidávat. Věřím, že budete vyvíjet tlak na Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby pracoval rychleji a dosáhl řešení tohoto problému.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, rád bych mluvil o návrhu týkajícím se potravinářských enzymů, při kterém jsem byl stínovým zpravodajem. V tomto ohledu bych chtěl poblahopřát paní Doyleové – a doufám, že sem dnes večer dorazila z Irska bezpečně – za vynikající zprávu.

Také bych rád vyjádřil své poděkování za velmi dobrou spolupráci poskytnutou stínovým zpravodajům, spolupráci, která byla vždy prováděna v prostředí porozumění, účinné výměny politických a rovněž adekvátních vědeckých poznatků.

Tato spolupráce byla natolik dobrá, že dala vzniknout tolik žádanému kompromisu, který má širokou podporu v všech politických skupinách v této sněmovně a který podle mého názoru obsahuje řádu neobyčejně citlivých charakteristik, které posílí příslušné právní předpisy a učiní tyto předpisy účinnějšími a snadněji použitelnými.

S tímto kompromisním balíčkem na paměti se domnívám, že cíl navrhované regulace – kterým je, jak je velmi dobře známo, harmonizovat právní předpisy upravující používání enzymů ve výrobě potravin v EU, s důrazem na ochranu lidského zdraví, ale sekundárně také na podporu spravedlivého obchodu a hospodářské soutěže – bude ve velké míře dosažen.

Jsme zejména potěšeni tím, že se v této zprávě objevuje na prvním místě zásada předběžné opatrnosti, kterou mají v posvátné úctě nejen členové naší skupiny poslanců, ale také velká většina poslanců tohoto Parlamentu obecně, a to vyvolá u evropských spotřebitelů pocit, že se děje hodně k zajištění ochrany jejich zdraví, pokud jde o enzymy v potravinách.

Kromě toho se zvláštní důraz klade na zajištění toho, aby informace poskytované spotřebitelům byly přesné a užitečné.

Podle očekávání se stala oblastí určitých rozporů otázka geneticky modifikovaných organismů. Vhodného kompromisu bylo nicméně dosaženo.

Na závěr bych chtěl říci, že se jedná o dobrou zprávu a moje skupina ji výrazně podpoří.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, hovoříme zde velkou měrou o ochraně dětí. Vědecké důkazy se hemží tvrzeními o tom, že umělé látky určené k aromatizaci potravin a suplementa škodí z mnoha hledisek zdraví dětí. Zaprvé zde můžeme zohlednit 435% nárůst, který jsme zaznamenali v míře dětí s autismem za posledních 15 let a míru poruchy ADHD, která v současnosti postihuje 3–5 % dětí. Dále můžeme vzít v úvahu příznaky připisované látkám určeným k aromatizaci potravin, kterých je tolik, ale vezměme za příklad glutaman sodný. který se vyskytuje v sladkostech pro děti, nápojích, v potravinách rychlého občerstvení. Existuje 92 příznaků, z nichž jmenujme dva, a to hyperaktivitu a poruchy nálad.

Sama jsem matkou a mou první starostí při výběru potravin je jejich bezpečnost a průhlednost. Mám pocit, že závažným způsobem ohrožujeme děti a jejich schopnost se dozvědět, kdy je vystavujeme množství barviv, prostředků na ochranu rostlin a přídatných látek v potravinách, které konzumují. Děti potřebují dobré čerstvé potraviny, vypěstované v místě a co nejvíce přirozené. Proto konečně udělejme něco pro ochranu dětí.

 
  
MPphoto
 
 

  Anja Weisgerber (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, velice děkuji zpravodajkám, zejména paní Drčar Murkové a paní Ayusové, za jejich konstruktivní spolupráci a důvěru. Balíček pro látky zlepšující vlastnosti potravin povede k jednotným, harmonizovaným předpisům týkajícím se použití přídatných látek, jež by měly platit po celé Evropě. V budoucnosti bude také zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví spotřebitelů v případech, kdy budou použity přídatné látky, enzymy a látky určené k aromatizaci potravin – což je ta správná cesta.

Balíček přizpůsobuje stávající právní předpisy technologickému a vědeckému rozvoji v oblasti potravinářských přídatných látek. Pokud existuje vědecký základ, z něhož vyplývá, že existuje riziko pro lidské zdraví, musí být stanoveny mezní hodnoty, s cílem zabránit veškerému nebezpečí.

Nesmí se však stát hysterickými ani vyvolávat neopodstatněnou paniku. Existují přídatné látky jako konjak, stabilizátor vlhkosti nebo včelí vosk, činidlo proti zasychání, které se používají při přípravě potravin a nápojů již po staletí. Kromě toho některé pecky v ovoci, jako například třešňové, broskvové nebo meruňkové, přirozeně obsahují malé množství kyseliny kyanovodíkové, a přesto jsme jedli toto ovoce po tisíce let bez jakýchkoli problémů. Obdobně některé byliny a koření přirozeně obsahují látky, které, ve vysoké koncentraci, mohou způsobit zdravotní problémy. Také používáme byliny a koření, jako je bazalka, estragon, muškátový ořech při přípravě našich potravin od roku jedna bez jakýchkoli problémů, ale samozřejmě pouze v malých, bezpečných dávkách.

Proto vítám tento kompromis v rámci nového nařízení o látkách určených k aromatizaci potravin a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách a na jejich povrchu. Tam, kde není žádný důvod k obavám, jsou povoleny výjimky z mezních hodnot, třebaže jen v případech, kdy pro přípravu potravin jsou použity výhradně čerstvé nebo sušené byliny. Tímto způsobem podporujeme používání přírodních produktů a přírodních přísad, s cílem zachovat pro budoucnost receptury s tisíciletou historií, jako je například italské pesto.

 
  
MPphoto
 
 

  Gyula Hegyi (PSE).(HU) Vítám skutečnost, že po nařízení REACH a nařízení o pesticidech obracím pozornost k regulaci používání často odsuzovaných chemických látek a potravinářských přídatných látek.

Vlivem rostoucího počtu skandálů došlo k tomu, že evropské veřejné mínění přemýšlí o těchto látkách, které jsou podezřelé pro spotřebitele, se stále větším znepokojením. Průměrná spotřeba na osobu je v EU přibližně 3 kg přibližně 2 600 různých přídatných látek označených čísly a symbolem E ročně, aniž bychom přesně znali, do jaké míry tyto látky škodí lidskému zdraví.

Došlo již k několika podloženým obviněním v souvislosti s významným podílem potravinářských přídatných látek. Přídatné látky vytvářejí klamný dojem u spotřebitele a dávají barvám živé, jasné barvy, které nelze najít v přírodě. Kromě těchto zdravotních rizik způsobují tyto látky také duševní poškození u dětí tím, že děti zvykají na nepřirozené potraviny v situaci, kdy musíme naopak mezi mládeží, a stejně tak u dospělých, propagovat návrat k přirozeným potravinám.

Rád bych poblahopřál paní Westlundové k její zprávě; podařilo se jí dosáhnout toho, že podle nových právních předpisů nebudou moci být přídatné látky, které škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí, již v budoucnosti používány. Je důležité, aby nebezpečné látky, jako jsou potravinářská azobarviva, která způsobují hyperaktivitu u dětí, byla na potravinách alespoň označena, třebaže já také souhlasím s kolegy poslanci v tom, že bychom měli přijmout zákaz těchto látek.

Konstatuji nicméně s politováním, že navzdory doporučením Parlamentu nemusí být striktně vyznačovány geneticky modifikované organismy. Značný podíl evropské populace nechce konzumovat potraviny, které obsahují geneticky modifikované organismy, a podle průzkumů 90 % z nich očekává, že se dozví, zda daná potravina geneticky modifikované organismy obsahuje, či nikoli. Nemůžeme opomíjet obavy našich občanů o zdraví a jejich právo na informace v této souvislosti.

Několik mých kolegů, a já také, mimochodem rovněž podáváme protest v prohlášení, že Komise chce tajně zavést nové genetické modifikované potraviny do Evropy. Musíme chránit právo všech na přirozené, zdravé potraviny.

 
  
MPphoto
 
 

  Horst Schnellhardt (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dlužíme poděkování zpravodajce Westlundové. Pracovala s velkým odhodláním a značnou mírou spolupráce. Velmi to oceňuji a znamená to také, že můžeme být spokojeni s výsledky. Jsem přesvědčen, že toto nové nařízení o potravinářských přídatných látkách dosáhlo uspokojivého výsledku pro výrobce i pro spotřebitele.

Stávající právní předpisy týkající se potravinářských přídatných látek jsou staré téměř dvacet let. S převedením nových směrnic a dvou rozhodnutí do dvou nařízení bylo znění zjednodušeno a aktualizováno v souladu s novým technologickými a vědeckým rozvojem. Je to velmi dobrým výsledkem mít v ruce seznam látek, který jasně uvádí, které látky mohou být používány. Věřím, že se jedná o dobrou věc, a schvaluji také používání postupu projednávání ve výborech, když se budou přidávat nové látky. Měli bychom v tomto případě jednat rychle.

Jsem spokojen s výsledkem ohledně geneticky modifikovaných produktů. Potřebujeme postupy schvalování – budou probíhat posouzení – a proto nevím, proč bychom v souladu s tím neměli postupovat zde, jak někteří poslanci řekli. Připusťme, že pokud se budeme zabývat azobarvivy – výsledky southamptonské studie jsou přece k dispozici – musíme si také uvědomit skutečnost, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin provedl studii, z níž byl zveřejněn úvodní výrok, ve kterém se jasně uvádí, že studie southamptonské univerzity není neomylná. Není stoprocentně spolehlivá. Musíme si zachovat chladnou hlavu a nesmíme zpanikařit, neboť postup byl zaveden.

Postup vydávání povolení prostřednictvím úřadu pro bezpečnost potravin je vynikající, ale trápí mne jedna věc – a zde bych se rád dotázal Komise, abych mohl přemýšlet – je pravda, že dáváme úřadu pro bezpečnost potravin devět měsíců na vydání povolení nebo analýzu rizik? Komise také potřebuje devět měsíců k tomu, aby přijala rozhodnutí o řízení rizik. Podnik proto musí čekat 18 měsíců, než obdrží povolení umístit výrobek na trh. Dlouhá je cesta k tomu, aby byla omezena byrokracie, tak bychom se asi skutečně měli zamyslet nad tím, jak by to šlo udělat rychleji.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE).(PL) Pane předsedající, vstup nového nařízení, které se týká zásad používání umělých přídatných látek (enzymů, látek určených k aromatizaci potravin) v potravinách, v platnost nejenže sjednocuje právní předpisy v této oblasti, ale také podporuje ochranu zdraví spotřebitelů a usnadňuje prodej potravin v Evropské unii. Harmonizace používání enzymů v EU má svou podporu v evropském potravinářském průmyslu, jehož se dotýká nejenom sjednocení zásad, ale také, a to především, to, že spotřebitelé neztrácejí důvěru v jeho výrobky.

Jako jeden z těchto spotřebitelů bych si byl rád jistý tím, že potraviny, které kupuji, jsou bezpečné. Stovky umělých přídatných látek a tisíce látek určených k aromatizaci potravin přidávané do potravin nesmí poškozovat naše zdraví. Požadavky na kvalitu musí zajistit, že bude plně zachována bezpečnost. Je důležité, aby si potravina zachovala do nejvyšší možné míry svůj přirozený charakter.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN).(PL) Pane předsedající, v této rozpravě existují tři otázky, na které bych chtěl upozornit.

Zaprvé musí být poskytnuta podpora Evropské komisi v jejím úsilí sjednotit postupy pro vydávání povolení k používání potravinářských přídatných látek – enzymů a látek určených k aromatizaci potravin – v Evropské unii, a zejména snaze posílit průhlednost těchto postupů.

Zadruhé je zapotřebí postupy pro vydávání povolení co nejvíce směrovat k ochraně zdraví spotřebitelů. Spotřebitelé by měli mít jistotu, že evropské a vnitrostátní orgány jsou připraveny poskytnout jim maximální úroveň ochrany zdraví a že díky jejich financování dostávají zdravé potraviny, které jsou co možná nejpřirozenější a nejbezpečnější.

A nakonec zatřetí musí být dodržovány zásady řádného informování spotřebitelů o přídatných látkách obsažených v potravinách. Informace v této věci musí být jasně vyznačené na balení, a zároveň uvedené v jazyce, který je jasný a srozumitelný spotřebitelům.

 
  
MPphoto
 
 

  Hiltrud Breyer (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, velmi ráda bych vám poděkovala za podporu návrhům, které předložila skupina VERTS/ALE, neboť si přejeme zákaz azobarviv. Evropská spotřebitelská politika se vyznačuje bezpečností, ale rovněž používáním zásady předběžné opatrnosti. Bez uvedeného zákazu bude zásada předběžné opatrnosti pošlapána. Azobarviva nejsou navíc technicky nezbytná, neboť existují alternativní řešení. Ve vztahu ke spotřebiteli se tudíž jedná o klamání; vede lidi k tomu, aby věřili něčemu, co ve skutečnosti tak není.

Chtěla bych znovu vyzvat k tomu, abychom brali tuto alarmující studii vážně, a skutečně použili zásadu předběžné opatrnosti – kterou koneckonců máme zakotvenou v evropských právních předpisech. Znovu bych ráda také vyzvala k odstranění mezery v označování přídatných látek vyrobených technologiemi založenými na genetice – v současnosti se pokoušíme odstranit mezeru v označování geneticky modifikovaných produktů živočišného původu, a tato práce by byla absurdní, kdybychom nevyužili tuto příležitost.

Potřebujeme dobré a všestranné postupy schvalování, které zohlední zásadu předběžné opatrnosti, ale nebude v nich mezera v označování, a v jejichž rámci budou mít spotřebitelé právo činit svobodný výběr toho, co jedí.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE).(SK) Oceňuji úsilí zpravodajek dosáhnout větší průhlednosti v postupu schvalování potravinářských přídatných látek, látek určených k aromatizaci potravin a enzymů a posílit ochranu spotřebitelů, zejména těch, kteří jsou na některé látky alergické.

Přídatné látky v potravinách by měly být nepřetržitě sledovány a přehodnocovány na základě měnících se podmínek používání a na základě nových vědeckých informací. Řada z nich je vyrobena na chemickém základě a při dlouhodobém používání mohou tyto látky mít negativní vliv na zdraví. Proto je velice důležité jejich označení na výrobku, a to tak, aby bylo jasné a zřejmé pro spotřebitele. Ten je totiž konzumentem výrobku a je vystavený případným následkům spojeným s nedostatečně nebo matoucím způsobem označenými výrobky.

Tady bych rád zdůraznil i svůj názor, že například geneticky modifikované potraviny by měly být jednoznačně označené čitelným způsobem, jako je tomu například v Kanadě, když tam konzumují kanolu, tedy řepku olejnou.

 
  
MPphoto
 
 

  Androula Vassiliou , členka Komise. Pane předsedající, vítám úspěšné uzavření tohoto balíčku návrhů a doufám, že Parlament zítra tento kompromisní návrh podpoří. Tento balíček navíc posílí ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin, a to je velmi důležité. Zaznamenala jsem konkrétně některé obtížné otázky, které byly projednávány, a oceňuji gesto nalézt kompromis, V této souvislosti bych chtěla znovu vyjádřit své poděkování třem zpravodajkám za jejich obtížnou práci a za velmi dobrou spolupráci s Komisí s cílem dosáhnout kompromisního návrhu.

Konkrétně bych ráda poděkovala paní Westlundové za její úsilí v souvislosti s barvivy. Velmi dobře ví, že Komise její návrh podpořila. Dosáhli jsme kompromisního návrhu, ale ujišťuji vás, že nezůstanete nespokojeni. Již jsme požádali Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby přehodnotil všechny své schválené přídatné látky, a pokud jeho stanovisko naznačí tento směr, nebudeme váhat s používáním nových právních předpisů týkajících se daných přídatných látek.

Rád bych toto vyjádřil také obecně, protože jak jsem řekl, Evropský úřad pro bezpečnost potravin přehodnocuje veškeré látky. Pokud kdykoliv pro jakoukoliv látku bude stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin naznačovat, že existuje riziko pro lidské zdraví, nebudeme váhat s použitím naší výsady a budeme usilovat o změnu.

Hovořili jsme o otázce týkající se enzymů a geneticky modifikovaných potravin a regulace krmiv. Pokud je enzym extrahován z geneticky modifikovaného organismu, na nějž se vztahuje toto nařízení (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, bude původ geneticky modifikovaného organismu u tohoto enzymu vyznačen na obale. Oblast působnosti tohoto nařízení č. 1829/2003 nicméně vylučuje potraviny, včetně enzymů vyrobených fermentací, používající geneticky modifikované mikroorganismy. Cílem tohoto návrhu je zachytit tyto enzymy pro účely hodnocení bezpečnosti při schvalování, avšak nikoli pro specifické označování geneticky modifikovaných potravin.

Bylo zmíněno období devíti měsíců, které má Komise na to, aby provedla rozhodnutí týkající se řízení rizik. Návrh stanovuje devět měsíců Komisi na to, aby předložila návrh stálému výboru a požádala jej o stanovisko. Je to maximální navržená lhůta a v řadě případů budou samozřejmě návrhy na aktualizaci seznamu předloženy v kratším čase. Existují však případy, konkrétně u potravinářských přídatných látek, kde je devět měsíců nezbytných k tomu, aby Komise v různých záležitostech konzultovala členské státy a všechny relevantní zúčastněné subjekty. Toho lze dosáhnout jen tehdy, pokud bude k dispozici adekvátní lhůta, během které mohou zúčastněné strany odpovědět, takže si myslím, že devět měsíců není přehnaná doba.

Skončím opětovným poděkováním za vaši spolupráci a s nadějí očekávám přijetí návrhu při zítřejším zasedání.

 
  
MPphoto
 
 

  Åsa Westlund, zpravodajka. − (SV) Pane předsedající, ráda bych ještě jednou poděkovala komisařce Vassiliové za její podporu ve věci azobarviv. Skutečně oceňujeme, že to byla jedna z prvních věcí, na které jste se musela podílet, když jste se ujala úřadu. Ukázalo se, že jste připravena přijmout svou odpovědnost v Komisi, nikoli pouze v návaznosti na doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, ale také s cílem vykonat svou práci za účelem provedení nezávislého hodnocení všech aspektů souvisejících s právními předpisy. Skutečně jste prokázala, že jste tuto odpovědnost připravena přijmout.

Myslím si, že z dnešní rozpravy jednoznačně vyplývá, že Evropský parlament bude samozřejmě také úzce navazovat na přezkum Evropského úřadu pro bezpečnost potravin týkající se alergenních účinků azobarviv a bude pozorně sledovat postoj Komise k tomuto hodnocení. Nemusíme ani říkat, že budeme rovněž posuzovat další studie, které budou předloženy ve věci účinku azobarviv na chování dětí, například s cílem možného návratu k této záležitosti později.

Nakonec bych také ráda řekla, že jedna věc je navrhnout právní předpisy, ale teprve používání těchto předpisů přinese změnu. Myslím si, že většina spotřebitelů sdílí můj názor, že v současnosti jsme ve skutečnosti často v obchodech podváděni. Vyzývám členské státy – a je to myslím požadavek oprávněný – aby posílily své systémy kontroly na místě a spolu s Komisí aby zajistily, že právní předpisy, pro které budeme zítra hlasovat, budou skutečně dodržovány, aby spotřebitelé nepřišli domů například s kelímkem ovocného jogurtu v dobré víře, že má obsahovat množství ovoce nebo jiných plodů, a teprve doma, když si přečtou pečlivě obal, nezjistili, že neobsahuje nic jiného než barviva.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Claude Martinez (NI).(FR) Pane předsedající, potravinářský průmysl používá 300 potravinářských přídatných látek, 2 600 přírodních nebo umělých látek určených k aromatizaci potravin plus tradiční diastázy nebo enzymy a také azobarviva. Proto naše právní předpisy musí být harmonizovány. Vzhledem k tomu, že se jedná i o husí a kachní játra, nakládané lanýže nebo hlemýždě, můžeme snadno pochopit, proč existuje tucet právních předpisů a k tomu se předkládají čtyři nařízení týkající se jednotného postupu schvalování a také seznamy produktů.

Ano, tyto přídatné látky zvyšují riziko někdy závažných alergií, ale zásada předběžné opatrnosti zde možná zašla příliš daleko. V roce 2008, kdy se rozšířila celosvětová potravinová krize, kdy, pane předsedající, Itálie prodává mozzarellu kontaminovanou dioxiny, obchod mající cenu 10 milionů EUR, mohu stěží uvěřit, že by 15 milionů nezaměstnaných v Evropě mělo být významněji zneklidněno enzymy a látkami určenými k aromatizaci potravin, třebaže pro Evropskou unii je typické, že se sama znepokojuje nekonečnými malichernostmi v nekonečně velkém světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Mojca Drčar Murko (ALDE). – Pane předsedající, kromě toho, co zde již dnes bylo řečeno, bych ráda připomněla, že látky určené k aromatizaci potravin mají významnou tržní hodnotu. Při harmonizaci vnitrostátních právních předpisů zaměřených na zajištění mikrobiologické bezpečnosti hotových jídel si musí evropští zákonodárci uvědomit, jak citlivá tato oblast je, a pokusit se vyhnout narušením trhu. Doufám, že tomu tak v tomto případě bude, a také děkuji paní komisařce Vassiliouvé za prohlášení, které dnes učinila.

Musíme podstoupit dlouhou cestu společně s Radou a Komisí při vyjasňování sporných oblastí, odstraňování co možná největšího počtu mnohoznačností a dosažení dohody ve druhém čtení.

Kromě bezpečnosti potravin a posilování vnitřního trhu je zapotřebí přihlédnout také k dalším zájmům spotřebitelů. Přednostní mezi těmito zájmy byl požadavek, aby potraviny byly co možná nejvíce přirozené. Není tomu vždy nutně tak, že každá látka určená k aromatizaci potravin je bezpečná z toxikologického hlediska a zároveň výhodná pro spotřebitele. Parlament chtěl zdůraznit zejména právo spotřebitele na výběr.

V rámci postupu udělování povolení látkám určeným k aromatizaci potravin má například „přiměřená technologická nutnost“ co činit s dalšími evropskými strategiemi, jako je například boj proti obezitě, neboť přidávání nadměrně vydatných látek určených k aromatizaci potravin může zakrýt nedostatečnou kvalitu hotového jídla. Myslím, že to bylo stanoveno jasně v bodech odůvodnění.

Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří se podíleli na této práci týkající se balíčku pro látky zlepšující vlastnosti potravin a pomohli nám vytvořit proveditelné a vymahatelné právní předpisy.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ PAN COCILOVO
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Gábor Harangozó (PSE) , písemně. – Nejprve bych rád poblahopřál zpravodajkám k této zprávě o potravinářských přídatných látkách, enzymech a látkách určených pro aromatizaci potravin. Je podstatné, že náš Parlament věnuje těmto právním předpisům nejvyšší pozornost, neboť mají mimořádný dopad na veřejné zdraví, a měli bychom proto zajistit, aby pozměňovací návrhy, které jsme podpořili v prvním čtení, byly zahrnuty do konečného znění.

Ochrana zájmů spotřebitelů a zajištění potravinové bezpečnosti musí zůstat hlavní prioritou. Měli bychom se – v souladu se zásadou předběžné opatrnosti – vyhnout používání některých složek, pro které nemáme spolehlivé údaje a nezávislé vědecké hodnocení ohledně jejich vlivu na zdraví spotřebitelů. Měli bychom skutečně zajistit kvalitu a bezpečnost potravin pro naše občany, a vytvořit proto účinné metodiky, jak určovat a sledovat účinky potenciálně nebezpečných složek na zdraví spotřebitelů.

Musíme kromě toho zvýšit průhlednost ve výrobě, označování a postupech schvalování, stejně jako zlepšit harmonizaci právních předpisů týkajících se přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci potravin s cílem vytvořit soudržný balíček právních předpisů zajišťující lepší ochranu spotřebitelů a veřejného zdraví. Při zajišťování ochrany spotřebitelů je skutečnou výzvou fakticky znovuzískat důvěru spotřebitelů a zajistit kvalitu výroby potravin v jejich prospěch.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí