Předseda. − Zahajuji pokračování zasedání Evropského parlamentu, které jsem přerušil dne 24. června 2008.
2. Prohlášení předsedy
Předseda. − Dámy a pánové, na základě mnoha žádostí bych rád učinil krátké prohlášení o propuštění Ingrid Betancourtové a dalších rukojmích.
Ingrid Betancourtová, Keith Stansell, Thomas Howes, Marc Gonsalves, Juan Carlos Bermeo, Raimundo Malagón, José Ricardo Marulanda, William Pérez, Erasmo Romero, José Miguel Arteaga, Armando Florez, Julio Buitrago, Armando Castellanos, Vianey Rodríguez a John Jairo Duran byli uneseni a mnoho let drženi jako rukojmí kolumbijskou teroristickou organizací FARC. Ve středu 2. července 2008 byli konečně propuštěni díky úspěšné vojenské operaci kolumbijské armády.
Evropský parlament má radost za paní Betancourtovou a všechny ostatní, kteří byli propuštěni, a za jejich rodiny. Propuštění znamená konec velmi trýznivé doby a připomíná nám, že nesmíme nikdy přestat doufat.
Minulý čtvrtek jsem hovořil s prezidentem Uribem a blahopřál jsem jeho vládě a armádě a kolumbijským občanům k této úspěšné operaci. Znovu bych rád zdůraznil, že demokracie se nikdy nesmí poddat terorismu a že uplatňování práva je politickou a morální povinností.
Musíme pokračovat v maximálním úsilí o zabezpečení propuštění všech rukojmích. Paní Betancourtová byla unesena 23. února 2002. Od té doby se Evropský parlament účastnil opakovaných iniciativ, které měly za cíl její propuštění. V roce 2006 byla spolu s nadací País Libre jedním ze tří finalistů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení.
Dámy a pánové, Evropský parlament věří, že odhodlání Ingrid Betancourtové bylo a zůstává nepostradatelným pro trvalý mír v Kolumbii. Nyní je naší povinností udržovat povědomí veřejnosti o dramatické situaci rukojmích, kteří jsou stále zadržováni v Kolumbii, a snažit se dosáhnout jejich propuštění.
Minulý týden jsem pozval paní Betancourtovou k návštěvě Evropského parlamentu – v době, kdy se jí to bude hodit a až se zotaví. Rád bych v tomto bodě vyzval Revoluční ozbrojené síly Kolumbie a ostatní teroristické organizace, aby složily zbraně a přestaly s iracionálním a nesmyslným násilím. My se terorismu nikdy nepodvolíme! Žádám, aby byli propuštěni všichni rukojmí a aby všichni zúčastnění přijali nabídku kolumbijské vlády spolupráce na mírovém urovnání.
(Potlesk)
* * *
Dámy a pánové, dovolte, abych zde ve sněmovně vřele přivítal francouzského státního ministra pro evropské záležitosti a zástupce nového předsednictví Jean-Pierra Jouyeta. To je poprvé, kdy je přítomen zástupce vlády přímo na začátku naší práce. Doufám, že v naší práci, která započala výjimečně dobře, budeme moci stejně úspěšně pokračovat.
(Potlesk)
3. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
4. Složení Parlamentu: viz zápis
5. Členství v politických skupinách: viz zápis
6. Ověření pověřovacích listin: viz zápis
7. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
8. Podepisování aktů přijatých postupem spolurozhodování: viz zápis
9. Předložení dokumentů: viz zápis
10. Otázky k ústnímu zodpovězení a písemná prohlášení (předložení): viz zápis
11. Petice: viz zápis
12. Texty smluv dodané Radou: viz zápis
13. Písemná prohlášení, která nejsou brána v potaz: viz zápis
14. Plán práce
Předseda. − Konečný návrh pořadu jednání tohoto dílčího zasedání, jak jej stanovila Konference předsedů na svém schůzi dne 3. června 2008 na základě článků 130 a 131 jednacího řádu, byl rozdán. K tomuto návrhu byly vzneseny následující pozměňující návrhy.
Pondělí/úterý/středa: Beze změny.
Čtvrtek: Skupina socialistů v Evropském parlamentu požádala, aby z pořadu jednání byl vyškrtnut první podbod rozpravy o lidských právech „Údajná existence hromadných hrobů v části Kašmíru pod správou Indie“.
Slovo má předseda skupiny PSE pan Schulz, který vysvětlí důvody tohoto požadavku.
Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, již na Konferenci předsedů jsem se snažil přesvědčit předsedy skupin, že tento bod programu je v tuto chvíli naprosto nevhodný. Je založen na pouhém předpokladu Amnesty International. Podle samotné Amnesty International existuje podezření, ale žádný hmatatelný důkaz o existenci těchto hromadných hrobů.
Předsedkyně podvýboru pro lidská práva paní Flautreová na tuto záležitost reagovala velmi rozumně. Pozvala zástupce Amnesty International, aby 16. července ve výboru doložili a formulovali svá obvinění. Proto se domníváme, že by bylo logické počkat, až se odehraje toto slyšení, než rozhodneme, jak naložit s tímto bodem programu.
Vedle toho bych rád upozornil, že se nejedná o ledajaký starý region, ale o část světa, v níž také Evropský parlament, jako mezinárodní politická jednotka, musí postupovat obzvláště obezřetně a nepřijímat rozhodnutí založená na předpokladech, což by mohlo způsobit opak toho, čeho se snažíme dosáhnout – větší stability regionu.
Proto žádáme, aby tento bod byl z pořadu jednání vyškrtnut.
Monica Frassoni, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedo, v rozpravě, kterou povedeme, jak doufám, budeme žádat o nezávislé prošetření hromadných hrobů, o ochranu těchto míst a o ukončení pronásledování lidí, kteří toto šetření vedou. Domnívám se, že mezi požadavkem na naléhavou debatu o tomto problému a slyšením, které chystá paní Flautreová na 16. července, není vůbec žádný rozpor.
Martin Schulz (PSE). – (DE) Pane předsedo, jak může být požadováno jmenovité hlasování o návrhu, který jsem předložil, když jsem ho předložil teprve nyní?
Předseda. − Pane Schulzi, když něco plánujete, zprávy o tom se rychle rozšíří, takže předpokládám, že se to všichni brzy dozvěděli. Nicméně jsem přesvědčen, že pokud se ke mně návrh dostane, musím o něm nechat hlasovat.
Martin Schulz (PSE). – (DE) Pane předsedo, vzhledem k jednacímu řádu se domnívám, že je to nemožné. Má skupina se před 25 minutami rozhodla pověřit mě úkolem předložit návrh. Proto se domnívám, že je naprosto nemožné, aby byla mezitím předložena žádost o jmenovité hlasování o návrhu, který jsem právě teď předložil. Pokud byla předložena, pak nebyla předložena v řádném termínu, a vy ji můžete zamítnout.
Předseda. − Pane Schulzi, byl jsem informován, že tento návrh byl předložen před hodinou, z čehož usuzuji, že byl předložen jako preventivní opatření. To je tedy má domněnka, pane Schulzi. Proč je to takový problém? Vy máte své přesvědčení, ostatní mají své. Mějme všichni svá přesvědčení. Podle mých informací byla před hodinou – tedy včas – vznesena žádost o jmenovité hlasování, pokud by se mělo rozhodnout.
(Přerušení)
Každý z vás se může rozhodnout, zda přinese své dokumenty, či nikoli – je na jednotlivci, aby se rozhodl.
Martin Schulz (PSE). – (DE) Pane předsedající, žádám, aby zasedání bylo na dvě minuty přerušeno, dokud všichni poslanci neobdrží své hlasovací karty.
Předseda. − Budeme mít krátkou přestávku, aby každý mohl dostat kartu.
(Zasedání bylo na dvě minuty přerušeno)
(Parlament jmenovitým hlasováním návrh zamítl)
Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Pane předsedo, zmínil jste, že je velmi potěšující, že je přítomen pan ministr Jean-Pierre Jouyet, což je samozřejmě pravda. Budete vyzývat budoucí předsednictví, aby následovala příklad pana Jouyeta a od pondělka navštěvovala Parlament?
Stavros Lambrinidis (PSE). - (EL) Pane předsedo, velmi stručná poznámka k našemu programu na čtvrtek: přijde sem francouzský prezident pan Sarkozy, aby uvedl otázku budoucnosti Evropy z hlediska velmi vážné krize v Evropě.
Skupina socialistů v Evropském parlamentu má k dispozici na promluvy, pokud vím, pouze 18 minut. Předpokládám, že pan prezident dostane jen velmi málo minut a ostatní řečníci ještě méně.
Evropský parlament je obzvláště vhodné místo, kde by poslanci měli hovořit a vnitrostátní vůdci by je měli slyšet. S takovýmto přídělem času podle mého názoru ztrácíme v této diskusi velmi důležitou příležitost.
Předseda. − Pane Lambrinidisi, pro přidělování času existuje řádný postup. Ten se ve čtvrtek neliší od jakéhokoli jiného dne a je úkolem vaší skupiny rozdělit dobu projevů skupiny tak, jak uzná za vhodné. Vše ostatní se řídí podle d’Hondtova systému a na čtvrtek není plánováno nic mimořádného.
15. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám
Předseda. − Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám.
Margaritis Schinas (PPE-DE). - (EL) Pane předsedo, politika hospodářské soutěže je výhradně v kompetenci Evropské komise. Člověk se tudíž může ptát, proč Komise tuto výhradní kompetenci neuplatňuje, když cena ropy vzrostla od začátku roku o 50 %.
Ještě více důvodů k obavám dává skutečnost, že Komise nedokáže tuto kompetenci uplatnit na dvou frontách: zevně, kde zjevně ve stanovování cen, které tolik zatěžují ohrožené vrstvy evropského obyvatelstva, hraje roli ropný kartel, a také vnitřně, kde další ropný kartel také udržuje přemrštěné ceny, protože zisky ropných společností jsou stále příliš vysoké.
Proto vyzývám komisařku pro hospodářskou soutěž, aby uplatňovala své kompetence v těchto konkrétních oblastech, kde to od ní obyvatelé očekávají: v záležitostech, které ovlivňují jejich každodenní životy.
(Potlesk)
Gyula Hegyi (PSE). - (HU) Mnohokrát děkuji, pane předsedo. Alergie jsou v současné době epidemií a od druhé světové války se rozšiřují po celé Evropě. Třetina dnešních dětí má nějakou alergii, a pokud s tím něco neuděláme, za čas bude touto nemocí trpět polovina evropských obyvatel. Viníky alergií jsou potraviny obsahující chemikálie a znečištěné životní prostředí. Ovšem symptomy alergií mohou spustit přírodní a umělé potravinářské přísady, koření, pyly a jiné přírodní látky.
V Maďarsku je největším problémem ambrosie. Evropská unie bohužel v současné době nemá strategii proti alergii, což na základě mého dotazu potvrdila Komise. Občanské organizace pro alergické nemoci a mnoho milionů evropských obyvatel, které postihují, od nás očekávají, že budeme provádět opatření proti alergiím také na evropské úrovni a že uděláme něco pro prevenci tím, že zabráníme výskytu příčin alergií a zajistíme, aby tato onemocnění probíhala bez symptomů. Zavedení opatření proti alergiím by také dokázalo, že Evropské unii záleží na zdraví a každodenních starostech jejích obyvatel. Děkuji.
Toomas Savi (ALDE). - Pane předsedo, minulý týden se v Chanty-Mansijsku uskutečnila vrcholná schůzka EU–Rusko, která dala podnět k zahájení rozhovorů o nové dohodě o partnerství a spolupráci.
Kromě tohoto důležitého pokroku uspořádali prezidenti Toomas Hendrik Ilves a Dmitrij Medveděv první oficiální setkání hlav států svých dvou zemí za více než 14 let.
Mezi několika probíranými tématy byla i hraniční smlouva mezi Estonskou republikou a Ruskou federací. Prezident Ilves prohlásil, že preambule, kterou se estonský parlament rozhodl k dokumentu přidat a kterou státní duma následně neratifikovala, je zbytečná.
Komisař Siim Kallas nám připomněl, že dodatečná preambule týkající se mírové smlouvy z Tartu byla prostě domácí provokací v průběhu samotných událostí.
Nevidím důvod, proč by tato preambule neměla být vyjmuta z hraniční smlouvy, když mírová dohoda z Tartu je stále platná mezinárodní smlouva a nová hraniční smlouva pouze uznává kontrolní linii mezi Estonskem a Ruskem, jejich hranici a vnější hranici Evropské unie.
Bogusław Rogalski (UEN). – (PL) Pane předsedo, minulý týden poslankyně EP za německou Freie Demokratische Partei paní Koch-Mehrinová navrhla, že pokud se Polsko rozhodne neratifikovat Lisabonskou smlouvu, mělo by být vyloučeno z Unie.
Tento skandální výrok byl reakcí na výrok polského prezidenta, který se týkal nepodepsání Smlouvy po irském fiasku s referendem, protože by to nemělo význam. Podle práva EU je v tomto ohledu nutná jednomyslnost.
Toto nesmyslné vyjádření mé kolegyně je součástí hanebné tradice v této sněmovně přehlížet vůli evropských občanů, což představuje velkou hrozbu pro základy demokracie. Nedostatek respektu k výsledkům irského referenda spolu s výzvou, aby bylo Polsko vyloučeno z EU, jsou toho důkazem. Země, které se zakládají na právu Společenství, mají být potrestány za pouhé dodržování tohoto práva. To je pravá tvář dnešní EU. To je jen krůček k totalitě.
Chci vyzvat všechny kolegy poslance, aby více respektovali ty, kteří nás zvolili. To my máme jejich vůli převádět v činy, nikoli naopak. Na to nesmíme zapomínat!
Předseda. − Pane Rogalski, těší nás, že váš prezident prohlásil, že Polsko bude ratifikovat Lisabonskou smlouvu. Na tom se parlamenty dohodly.
László Tőkés (Verts/ALE). - (HU) Pane předsedo, v květnu letošního roku vůdci rumunské komunity na Ukrajině zaslali otevřený dopis prezidentu Rumunska a ve zvláštním prohlášení protestovali proti ukrajinské politice vzdělávání, která je diskriminační a má za cíl úplné zrušení výuky rumunštiny a násilnou asimilaci rumunské komunity.
Maďaři, kteří žijí v Podkarpatské Ukrajině, trpí toutéž antiminoritní politikou. Nařízení č. 461/2008 ministerstva školství stanoví, že školní vzdělávání národnostních menšin bude nově probíhat v oficiálním jazyce Ukrajiny a že školství bude plně ukrajinské. Evropský parlament a členské státy Unie, včetně Rumunska a Maďarska, odsuzují systematickou snahu Ukrajiny asimilovat národnostní menšiny a vyzývají ji, aby plnila mezinárodní závazky, které přijala v oblasti lidských práv a práv menšin, a podmínky Evropské charty regionálních a menšinových jazyků, kterou také podepsala. Děkuji vám.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedo, rád bych využil této příležitosti k vyjádření naší solidarity s pracovníky společnosti Fapobol, proti nimž byla zahájena disciplinární řízení za účelem jejich propuštění za to, že se dožadovali vyplacení svých dlužných mezd.
Na základě disciplinárních řízení vedení Fapobolu nepřijatelně rozeslalo výpovědi pracovníkům, z nichž někteří ve společnosti pracovali více než 35 let. Zasažena je celá struktura společnosti včetně zástupců vedení a odborů, kteří se účastnili demonstrace vyžadující vyplacení dlužných mezd. Vyjadřujeme solidaritu se všemi pracovníky a odboráři, kteří byli postiženi tímto represivním postupem, stejně jako s Unií pracovníků v chemickém, farmaceutickém, ropném a plynárenském průmyslu v severním Portugalsku, a domníváme se, že postoj této společnosti si zaslouží co nejostřejší odsouzení, protože se snaží zastrašit pracovníky a odboráře přístupem podobným honu na čarodějnice, který je v rozporu se zásadami demokracie a svobody.
Slavi Binev (NI). - (BG) Vážení kolegové, rád bych vás obeznámil s případem porušení práv dvou bulharských dětí a jejich rodičů v Nizozemsku. V červnu roku 2006 sociální úřad odebral děti bulharské občanky Roumyany Ivanové sídlící v Nizozemsku. Děti jsou ve věku čtyři a čtrnáct let. Jediné povolené setkání bylo ukončeno, protože matka hovořila bulharsky. Od té doby rodiče, navzdory četným žádostem, neviděli své děti celý rok. Děti jsou protiprávně odděleny i jedno od druhého. Dívka je v nápravném zařízení pro problémové děti a úřady neinformují o místě pobytu chlapce. Ani velvyslanci nebylo umožněno setkání a nedostává informace.
Bulharská Státní agentura pro ochranu dětí a další organizace nadále posílají žádosti, aby dětem byla na základě článků 5, 9 a 20 Úmluvy o právech dítěte Spojených národů umožněna výchova v Bulharsku, co se týče kontaktu s rodiči, výchovy a péče o ně v jejich domovské zemi. Nizozemské úřady dodnes nevyjádřily svůj postoj. Jsem přesvědčen, že bulharská veřejnost, evropská veřejnost, by neměla zůstat nezúčastněna při případech porušování mezinárodních konvencí a neměla by dovolit, aby se opakoval případ z Libye, ale tentokrát v srdci Evropy.
Žádám vás, vážení kolegové, abyste, prosím, vyjádřili svůj názor na tuto záležitost před nizozemskými úřady.
Nickolay Mladenov (PPE-DE). - (BG) Pane předsedo, kolegové, most je symbolem sjednocení, je zobrazen na každé bankovce od 50 do 5 eur. V Evropě ovšem existuje most, který, přesto, že se mu říká Most přátelství, stále lidi rozděluje. Je to jediný most mezi Bulharskem a Rumunskem podél 350 km dlouhé říční hranice na Dunaji. Jeho obousměrné překročení stojí téměř 17 eur. Poplatek je nezákonný a brání jak obchodu, tak volnému pohybu osob. Neodráží skutečné náklady na údržbu mostu. V roce 2007 bylo na bulharské straně vybráno 12 milionů eur, přičemž do údržby mostu bylo investováno pouze 17000 eur. Jsem přesvědčen, že kdyby byl upozorněn Evropský soudní dvůr, rozhodl by proti tomuto poplatku. Ale proč by na to měli obyvatelé Ruse a Giurgiu čekat?
Vyzývám bulharské a rumunské úřady, aby reagovaly na očekávání svých občanů upuštěním od poplatku za překračování mostu mezi Ruse a Giurgiu. Také se obracím na Komisi, aby povzbudila hledání řešení tohoto naléhavého veřejného problému.
Katrin Saks (PSE). – (ET) Můj kolega poslanec Toomas Savi se již zmínil o Chanty-Mansijsku, malém městě na Sibiři, kde se koncem minulého měsíce konala vrcholná schůzka Evropská unie–Rusko; bylo také dějištěm další velmi důležité události, jmenovitě Pátého ugrofinského světového kongresu, jehož se účastnili prezidenti čtyř zemí – Ruska, Maďarska, Finska a Estonska. Kongres navštívila také pětičlenná delegace Evropského parlamentu a naším hlavním cílem bylo soustředit pozornost na malé ugrofinské národy, z nichž 19 žije v Ruské federaci, a upozornit na skutečnost, že jejich jazykům a kultuře hrozí zničení.
Doufejme, že dohoda, k níž byly položeny základy na vrcholné schůzce EU–Rusko v Chanty-Mansijsku, také přitáhne pozornost k situaci v oblasti lidských práv, která je, popravdě řečeno, otřesná.
Milan Gaľa (PPE-DE). – (SK) Uvítal jsem skutečnost, že tématem červnové Rady ministrů zdravotnictví byla iniciativa nazvaná „Den povědomí o odpovědném užívání antibiotik“.
Cílem je zvýšit povědomí občanů o tom, že antibiotika je třeba užívat odpovědně a pouze v indikovaných případech. Nesprávné užívání se stává vážnou hrozbou pro veřejné zdraví. Bakterie jsou stále odolnější, což způsobuje, že antibiotika budou mít v budoucnu velmi omezené využití. Kampaň organizují Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), instituce Evropské unie a Světová zdravotnická organizace. Měli by ji doplňovat národní strategie. V Paříži se bude konat seminář o antimikrobiologické rezistenci a české předsednictví chystá na toto téma konferenci. Také bylo představeno logo kampaně.
Cristian Silviu Buşoi (ALDE). - (RO) Pane předsedo, milí kolegové, uvítal jsem iniciativu Evropské unie, která minulý týden přijala směrnici o přeshraničních zdravotnických službách.
Tento návrh má výhodu ve vytvoření jasného legislativního rámce, který stanoví pravidla, podle nichž mohou evropští občané využívat zdravotnických služeb v oblasti Evropské unie v jiném státě, než ve kterém přispívají do zdravotnického systému, a také stanoví způsob náhrad nákladů pacientům.
Návrh, který měl být předložen k přijetí Evropskému parlamentu a Radě již dávno, je dlouho očekávaný a vhodný, zejména v souvislosti s tím, že zdravotní péče byla vyloučena ze směrnice o liberalizaci komerčních služeb.
Dosud se evropští občané museli obracet na Evropský soudní dvůr, který uznával jejich právo na zdravotní péči ve všech případech a přikazoval členským státům, aby nahrazovaly jejich výdaje.
Jsem pevně přesvědčen, že tato iniciativa bude mít pozitivní dopad na zlepšení zdravotních podmínek evropských občanů, kteří z různých příčin nemohou takové služby vyžadovat v zemi svého původu, stejně jako na stoupající kvalitu zdravotních procedur v evropské oblasti.
Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Pane předsedo, my polští poslanci EP jsme velmi znepokojeni situací v Bělorusku, zemi, která sousedí s Evropskou unií. Parlament této země nedávno schválil velmi omezující zákon o svobodě slova, což může mít za následek další omezení pro již tak úzký prostor svobody slova v Bělorusku. Jestli vstoupí v platnost, závisí pouze na podpisu diktátora, pana Lukašenka, a to je pouhá formalita. Vysoce represivní charakter tohoto zákona ovlivní zejména nezávislé novináře a vydavatele. Toto je zjevně roubík do úst svobodným médiím v Bělorusku, nezávislému veřejnému názoru a vznikající občanské společnosti.
Vzhledem k této situaci musí Evropský parlament připomenout základní normy, které se užívají na našem kontinentě, jehož je Běloruská republika součástí. Sacharovova cena, kterou náš Parlament před třemi lety udělil Běloruské asociaci novinářů, je jen dalším důvodem, proč bychom měli tento krok učinit.
Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedo, místo konání vrcholné schůzky EU–Rusko nebylo zvoleno náhodou. Chanty-Mansijsk je centrem ruské těžby ropy.
V nové dohodě o partnerství a spolupráci klade Rusko důraz na hospodářství. Z pohledu EU by měl být kladen větší důraz na lidská práva. Alexander Lebeděv a Michail Chodorkovskij jsou za vlády Dmitrije Medveděva stále ve vězení. V posledním týdnu oběma hrozila nová obvinění s možnou dobou uvěznění až na 20 let. Ruské úřady hrají o čas, dokud pan Medveděv nezaujme jasné stanovisko. Je třeba, aby v této záležitosti došlo k vývoji a aby Moskva přijala závazky včetně závazku vyřešení politických vražd a objasnění situace ohledně omezování svobody tisku a názorů.
V budoucnu musí EU vystupovat jednotně a promlouvat k Moskvě jedním hlasem, abychom vyvinuli politický tlak. Tady nejde o nic méně než o věrohodnost EU.
Kristian Vigenin (PSE). - (BG) Pane předsedo, v nedávných týdnech se v tisku začaly objevovat komentáře o přístupu Evropské komise k různým členským státům jako o ukázce dvojího metru. Je zjevné, že každé další rozšiřování bude setkávat se stále přísnějším užitím tohoto kritéria. Například Bulharsko a Rumunsko podléhají nebývalému mechanismu spolupráce a ověřování v oblasti justičních a vnitřních záležitostí. Není pochyb, že zde existují vážné problémy a tyto dvě země si musí udržovat vysoké tempo reforem. Ale je přístup Evropské komise ke všem stejný?
Jsou země, kde se velmi rozšířil organizovaný zločin a následky jsou zjevné: nesprávné využívání evropských fondů, zaostalost a pouliční zločinnost, xenofobie. Nesetkal jsem se ale s oficiálním vyjádřením nebo návrhem na příslušná opatření ze strany Komise. Když je řeč o korupci ve vlivné instituci, umím si představit, jak by zareagovala Komise, kdyby bulharský premiér zavedl zákon, který by ho ochránil před soudním stíháním. Takové činy se ale přejdou v tichosti, když se jedná o zemi bývalého komisaře pro spravedlnost a vnitřní věci. Mohl bych uvést mnoho dalších příkladů. Chci, abyste mě dobře pochopili – nežádám o kompromisy pro Bulharsko nebo Rumunsko, žádám o spravedlivé a rovné zacházení se všemi členskými státy.
Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) V březnu 2003, když Castrův režim nespravedlivě usvědčil a uvěznil 75 kubánských disidentů, Evropská unie zavedla vůči Kubě sankce. Více než 50 politických věznů, jejichž rodiny dlouho podporujeme formou „adopce“, je také drženo v nelidských podmínkách v kubánských věznicích. Jsme znepokojeni jejich zdravotním stavem.
Zeptali se zainteresovaní před rozhodnutím zrušit sankce EU vůči Kubě laureátek ceny Andreje Sacharova „Žen v bílém“, jestli se situace v oblasti lidských práv a občanských svobod na Kubě od nástupu Raúla Castra změnila?
Pane předsedo, děkuji vám za vaši osobní angažovanost v otázce propuštění politických vězňů na Kubě a zároveň vás žádám, abyste jménem Evropského parlamentu znovu vyzval kubánského prezidenta k okamžitému propuštění všech kubánských disidentů.
Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). – (CS) Vážení kolegové a milé kolegyně, jednou z klíčových společných hodnot Evropské unie je jazyková a kulturní pestrost. Řada států na podporu tohoto bohatství přijala vedle své legislativy také Chartu menšinových jazyků. Mezi těmito státy je i Spolková republika Německo. Upozorňuji, že závazky, které jsou zde přijaty, vyžadují finančně podporovat kulturní instituce menšin. V případě Załožby za serbski lud (Stiftung für das serbische Volk) jsou prostředky v průběhu let postupně kráceny. To není dobrý příklad plnění závazků Charty. Vyzvěme vládu Německa k plnění přijatých slibů. Nenechme zaniknout další národ na mapě Evropy.
Chris Davies (ALDE). - Pane předsedo, minulý měsíc mladý palestinský novinář z Gazy, Mohammed Omer, zastánce usmíření a míru s Izraelci, dokázal, s pomocí nizozemské vlády, docestovat do Evropské unie, kde mu byla předána cena za jeho novinářskou práci. Na zpáteční cestě byl zadržen, ponižován, zbit a mučen izraelskou tajnou službou. Nizozemská vláda vyjádřila šok, jak mi bylo řečeno, ale toto chování Izraele je příznačné.
Proč uvažujeme o bližších vztazích s Izraelem, když zástupci jeho vlády se dopouští takových násilností vůči lidem, jejichž obhajoba míru a usmíření zajistí podporu naprosté většiny zdejších poslanců? Proč podporujeme takové kroky, když víme, že tato vláda neudělá vůbec nic pro kritiku nebo odsouzení jejich chování?
Jaroslav Zvěřina (PPE-DE). – (CS) Dámy a pánové, volný pohyb osob v schengenském prostoru je nepochybně pozitivní evropskou hodnotou. Znamená však také volný pohyb pro nejrůznější nepřátele společnosti. Díky informačním systémům a práci Europolu a Interpolu jakžtakž funguje pátrání po obviněných a po uprchlých zločincích. Opakovaně se však setkáváme s problémy při vymáhání nápravných opatření nařizovaných jako součást trestu soudem. Mám na mysli opatření typu zákazu výkonu některých povolání, ochrannou psychiatrickou či sexuologickou léčbu a celou oblast postpenitenciárního dohledu nad podmínečně propuštěnými. Nepochybně je třeba urychlit práce na evropském informačním systému a hlavně zabezpečit, aby národní instituce měly povinnost do tohoto systému nejen přispívat, ale také z něho čerpat příslušné údaje.
Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). - (RO) Před přistoupením Rumunska k Evropské unii se zde v Parlamentu ozývalo mnoho hlasů tvrdících, že v Rumunsku jsou diskriminováni Romové. Z toho důvodu několik nevládních organizací vydalo v této oblasti různé studie.
Rumunsko opakovaně prohlašuje, že pro úřady jsou Romové velkou starostí, ale nedá se říci, že by zde byla diskriminace. Rumunsko zavedlo programy pro integraci Romů do společnosti včetně opatření, která se týkají především vzdělávání, a dokonce opatření pozitivní diskriminace.
Po roce 2007 se Romové, a nejen z Rumunska, ale také z východních zemí, rozptylují po Evropě z ekonomických důvodů, ale zejména z důvodů souvisejících s jejich kočovnou tradicí. To byla příležitost, aby ti, kteří radili, nyní své rady převedli v praxi.
Bohužel to, co se stalo v Itálii, není evropská lekce. Je nepřípustné snímat otisky prstů evropským občanům a zejména dětem, není normální s tichým souhlasem úřadů zapalovat zabydlené tábory.
Domnívám se, že situace Romů je záležitostí Evropského společenství, a žádám všechny odpovědné – evropské instituce, vlády, nevládní organizace – aby přispěly k vyvinutí společné, soudržné politiky pro integraci těchto lidí, která by byla zcela založena na evropských zásadách.
Neena Gill (PSE). - Pane předsedo, chci demonstrovat naši solidaritu s pracovníky společnosti Fujitsu v Birminghamu, kterým hrozí, že se dostanou výpověď. Plánuje se přemístit část aktivit Fujitsu do USA, což může znamenat, že až 140 lidí přijde o zaměstnání. Svaz, který je v tomto případě zapojen, je Communication Workers Union, který je obdivuhodně flexibilní v jednáních s vedením Fujitsu. Jednosměnný systém, který Fujitsu navrhli, by zachránil 60 pracovních míst, ale při konečném rozhodnutí správní rady z 30. června, bez předchozího náznaku, že k rozhodnutí dojde tak rychle, byly alternativní návrhy rovnou odmítány. Rád bych požádal Fujitsu, aby znovu zvážila přemístění nebo alespoň zajistila, aby lidé opouštěli zaměstnání jedině dobrovolně a těm, kteří chtějí nadále pracovat, by to mělo být umožněno.
Právní předpisy EU jasně stanoví, že společnost musí vést se zaměstnanci konzultační postup, ovšem zaměstnavatelé stále dělají příliš málo a příliš pozdě, aby těmto právním předpisům vyhověli.
Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE). – (FR) Pane předsedo, ráda bych položila administrativní otázku týkající se Parlamentu. Více než dva roky je volné místo hlavy úřadu Evropského parlamentu v Lucembursku. Na to místo byl jednou vypsán inzerát, před šesti měsíci. Byli vybráni kandidáti, ale když jsem se zeptala správy, nebylo učiněno žádné rozhodnutí.Váš úřad, pane předsedo, mi také nebyl schopen podat odpověď. Ráda bych věděla, zda existují konkrétní důvody, proč toto místo nebylo obsazeno a proč nebyli určeni vybraní kandidáti.
Silvia-Adriana Ţicău (PSE). - (RO) Pracovní program Komise na rok 2008 zahrnuje, kromě strategických iniciativ, přijetí balíčku týkajícího se rozvoje ekologické dopravy.
Letos na podzim Komise představí legislativní návrh na úpravu směrnice o silniční euroznámce 2006/38. Cílem úpravy je zajistit účinnější využití dopravních infrastruktur a také snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí na základě zásady „znečišťovatel platí“.
Vzhledem k neustále dražším palivům se důležitost této směrnice zvyšuje. Udržitelný hospodářský rozvoj Unie také závisí na rozvoji ekologičtější a účinnější dopravy z energetického hlediska.
Žádám Evropskou komisi, aby došlo k internalizaci externích nákladů pocházejících z dopravy v širším kontextu, jmenovitě aby také byly přezkoumány nízké sazby DPH platné v Unii stejně jako směrnici 14 z roku 2001 o zdanění a vybírání poplatků za přístup k železničním infrastrukturám a směrnici 96/2003 o zdanění energetických produktů.
Jules Maaten (ALDE). – (NL) Pane předsedo, před 10 dny jsme na stránkách www.sayno.eu zahájili kampaň proti dětské sexuální turistice. Každý rok cestují tisíce mužů z Evropy, Spojených států, Austrálie a Korei do chudých zemí v jihovýchodní Asii, Africe a Latinské Americe, kde se podílejí na této odporné formě turistiky a téměř nikdy nejsou potrestáni. Poselství, které chceme touto občanskou iniciativou vyjádřit, je, že toto chování již není přijatelné. Evropská unie ho již také nesmí tolerovat a je třeba, abychom například posílili roli Europolu.
Těší mě, že vám mohu říci, že za tuto velmi krátkou dobu jsme shromáždili již 14 000 podpisů. Kampaň samozřejmě pokračuje. Také bych rád vyjádřil své díky za širokou podporu, které se kampani dostalo, také od poslanců Parlamentu. Podepsali se nejen členové mé skupiny, skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu; všiml jsem si také jmen kolegů poslanců ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů, ze skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu, ze skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice a dalších, což samozřejmě velmi oceňuji.
Rád bych využil přítomnosti francouzského předsednictví a poděkoval francouzské vládě za iniciativy, které v tomto ohledu vyvinula v minulosti, často navzdory odporu ze strany ostatních členských států. Nicméně doufám, že vás to neodradí a že v následujících šesti měsících vyvinete další iniciativy.
Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedo, před několika měsíci jsme zde ve sněmovně vedli rozpravu o situaci v loděnici v Gdaňsku. Zástupci všech skupin upozorňovali na potřebu účinné hospodářské soutěže mezi evropskými loděnicemi a ostatními loděnicemi na světovém trhu, zejména korejským loďařstvím. Zdůrazňovali, že uzavření dvou ze tří skluzů v loděnici v Gdaňsku by ji z hospodářské soutěže vyloučilo a vzalo by jí naději na přežití.
Setkáváme se ve Štrasburku, městě, které symbolizuje evropskou integraci. Udržování tohoto symbolu jako centrály Evropského parlamentu stojí stamiliony eur ročně, ale my ten symbol respektujeme. Loděnice v Gdaňsku je symbolem pádu komunismu a integrace mezi západní Evropou a střední a východní Evropou. Bylo by vhodné umožnit, aby tento symbol zůstal žijící hospodářskou jednotkou, místem, které zaměstnává tisíce pracovníků. Toho se od Evropské komise dožadovali pracovníci, kteří nedávno demonstrovali v Bruselu.
Hélène Flautre (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, ráda bych vás upozornila na události, které se právě odehrávají v Tunisku, v gafské pánvi.
Již několik týdnů probíhají manifestace proti chudobě v této pánvi, která je bohatá, protože obsahuje mnoho fosfátů. Je třeba říci, že místní obyvatelstvo nemá prospěch ze zisků, a v současnosti jsme svědky velice závažného policejního a vojenského útlaku, pronásledování, věznění, zatýkání a blokování měst, zejména Redeyefu.
Žádám velitele operace EU – vaším prostřednictvím, protože se domnívám, že zásah ze strany Evropského parlamentu je nezbytný – aby se tato záležitost prodiskutovala s tuniskými úřady, aby se dodržovaly Obecné zásady týkající se zastánců lidských práv, protože jsou uvězňováni odboráři a máme několik zpráv o mučení, a aby se velitelé operací účastnili soudních procesů, setkávali se s rodinami a žádali od tuniských úřadů vysvětlení ohledně útlaku, k němuž zde dochází.
Mihaela Popa (PPE-DE). - (RO) Svoboda projevu je základní zásadou v Listině základních práv Evropské unie. Každá země musí zaručit svobodu projevu, včetně zajištění podmínek pro nezávislá média.
Bohužel, v Moldavské republice si Unie novinářů stěžuje na kroky proti médiím podnikané kišiněvskou vládou v letech 2001–2008. Opatření, na něž se novináři odvolávají a která vláda užívá ve snaze politicky ovládnout veřejná média, jsou: cenzura informací, kriminální vyšetřování novinářů za šíření názorů, které jsou v rozporu se státní politikou, různá křivá obvinění, propagace nekalé soutěže v tisku, maximální omezení prostoru pro debatu ve veřejných audiovizuálních médiích, což nakonec ovlivňuje konečný politický pluralismus a nepřímo i demokracii.
Vzhledem k těmto opatřením se domnívám, že by Evropská unie měla pečlivěji sledovat dodržování svobody projevu v této zemi.
Viktória Mohácsi (ALDE). - (HU) Ráda bych vyložila slova Andráse Léderera, předsedy maďarské liberální strany Nová generace. V sobotu začal v Budapešti maďarský Pochod za důstojnost. Stejně jako v předchozích letech, i letos bylo zdůrazňováno omezování předsudků vůči homosexuálům, i kdyby jen na jeden den. Po útocích Molotovovými koktejly z nedávných týdnů se průvodu zúčastnilo několik stovek občanů sympatizujících s homosexuály.
Průvod byl doprovázen nevídaným násilím. Mnoho civilistů, policistů a demonstrantů bylo zraněno, včetně správního ředitele maďarské liberální strany Gábora Horna a poslankyně Evropského parlamentu za sociální demokraty Katalin Lévaiovou. Od vzniku Maďarské gardy několik extrémně pravicových, neonacistických portálů neustále organizuje agresivní útoky, ať již na židovskou prodejnu vstupenek, nebo na romské osady a nyní na homosexuály, přičemž vláda je zjevně bezmocná a vyšetřovací úřady nejsou schopny vykázat žádné výsledky. Děkuji vám.
Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). - (EL) Pane předsedo, ráda bych vás a francouzské předsednictví upozornila na otázku evropských škol, které, přestože slouží jako měřítka a vzory evropského školství, neberou v úvahu poruchy učení studentů (dyslexii, zadrhávání), následkem čehož se u mnohých dětí zbržďuje vývoj ve školách a v následných povoláních.
Pak vídáme neúspěchy a žáky, kteří odcházejí ze škol, což působí značné problémy jejich rodičům, kteří jsou našimi kolegy poslanci a úředníky EU; jsou nuceni se přestěhovat, aby jejich děti mohly chodit do normálních škol v členských státech, které dokáží vyhovět zvláštním potřebám dětí s poruchami učení, jak zákon a lidská důstojnost vyžadují, zejména v zájmu ochrany dětí.
Parlament ještě bude mít příležitost se problémy, kterým čelí tyto děti, zabývat.
Marios Matsakis (ALDE). - Pane předsedo, to, co se děje v Zimbabwe, je velmi smutné a naprosto otřesné. Pan Mugabe, bývalý bojovník za osvobození od koloniálního otroctví, se změnil v krutého diktátora a barbara potlačujícího spravedlnost a lidská práva milionů svých spoluobčanů.
Mezinárodní společenství – včetně EU – již nemá sílu na další řečnění, prohlašování odsudků a neúčinné sankce.
Přišel čas na nové volby. Domnívám se, že pan Mugabe by měl být předveden před mezinárodní trestní soud a obviněn ze zločinů proti lidskosti. Jsem pevně přesvědčen, že takové opaření je naprosto oprávněné a realistické a jsem si jist, že přinese žádaný a naléhavě potřebný efekt, kterým je pomoci Zimbabwe zbavit se totalitního režimu, který zemi rychle vede do záhuby. Domnívám se, že je třeba, aby EU přijala hlavní roli ve snaze předvést Mugabeho před mezinárodní spravedlnost.
Ioannis Gklavakis (PPE-DE). - (EL) Pane předsedo, znovu bych rád zde v Evropském parlamentu upozornil na problém, který se týká rybářů z mé země, rybářů ze Středozemního moře a všech, komu záleží na životním prostředí.
Řekové, a evropští rybáři obecně, podléhají přísným omezením – a je to tak správné – ohledně metod rybolovu a nástrojů, doby rybolovu atd.
Nicméně třetí země – typickým příkladem jsou turečtí rybáři – loví ryby jak a kdy chtějí, přičemž používají vybavení, které chtějí, takže rybí populace ubývají, moře jsou znehodnocována, životní prostředí je znehodnocováno.
Domnívám se, že bychom měli ohledně Turecka přijmout opatření, abychom jej přiměli dodržovat správné rybolovné postupy. Životní prostředí je prvořadé; a samozřejmě, když říkám Turecko, mám na mysli všechny třetí země, které při rybolovu používají nestandardní metody.
Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, také mezi námi ráda vítám francouzské předsednictví s francouzským ministrem panem Jouyetem. Je pravda, že je nezvyklé, aby zde bylo předsednictví přítomno v pondělí, i během těchto otázek.
Budu hovořit o dnešní přítomnosti policie, přepadového policejního oddílu, před Parlamentem. Když jsem přijela, procházela jsem dvěma policejními kordóny. Zajímalo mě, co může pro Parlament představovat takovou hrozbu, že zde musela být umístěna taková armáda přepadových policejních jednotek. Dvakrát jsem musela prokazovat svou identitu; ptali se mě, proč jsem v areálu Evropského parlamentu. Byla jsem skutečně velmi překvapená, pane Jouyete, protože se zde necítím ohrožena, spíš se naopak všemi těmi bariérami cítím omezována. Ráda bych vám připomněla, že obklopení budovy evropských občanů přepadovými policejními oddíly je zvláštní způsob, jak začít francouzské předsednictví, a důrazně připomínám, že chceme, aby tato sněmovna zůstala sněmovnou občanů, občanům otevřená.
Anna Záborská (PPE-DE). – (SK) Vzhledem k tomu, že se setkáme až po 21. srpnu, kdy si připomínáme 40. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, pokládám za svou povinnost tyto dramatické události připomenout.
Tenkrát se jasně ukázalo, že komunistický režim je zločinem proti lidskosti, tak jako každý totalitní režim. Po srpnu 1968 jsme v mé rodné zemi byli svědky dalších 20 let různých forem komunistického násilí a teroru této organizované mašinérie zla. Naši úctu si zaslouží ti, kteří se tehdy nevzdali a zachovali se čestně. Dovolte mi parafrázovat slova slovenského kněze Antona Srholce, předsedy Konfederace politických vězňů Slovenska: „Nesmíme přestat vydávat svědectví o tom, že na Slovensku jsou statisíce čestných lidí, kteří přispěli k zachování svobody a lidských práv. Jejich zásluhou dnes znovu stojíme na straně demokracie, svobody a práva.“
PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ MORGANTINI Místopředsedkyně
Csaba Sógor (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám. Město Chanty-Mansijsk v sibiřské provincii Jugra je místem ruského summitu a ugrofinských národů a za dva dny bude dějištěm pátého Světového kongresu ugrofinských národů. EU také zajišťuje finanční podporu ugrofinským národům pro boj za udržení jejich identit. Projevy přítomné delegace EU a čtyř hlav států, zejména maďarské hlavy státu, zdůrazňovaly, jak je důležité, aby ohrožené národy neměly jen své taneční skupiny a pěvecké sbory, ale také vzdělávání ve svých rodných jazycích a sebeurčení.
Kongres má pro EU dvě poselství. První je, že Rok mezikulturního dialogu by neměl být jen rokem dialogu mezi kulturami velkých národů. Druhým poselstvím je, že čelíme nepochopitelnému fenoménu, kdy parlament evropské země chce hlasovat, aby jeho země byla jednojazyčná, když v zemi existuje 75 regionálních jazyků. Pokud EU a Rusko pokládají za důležité zachovat kultury a rodné jazyky národů žijících na jejich území, to by měl být příklad hodný následování pro členské státy. Děkuji vám.
Hanna Foltyn-Kubicka (UEN). – (PL) Paní předsedající, pár týdnů před olympijskými hrami v Pekingu přestala do Číny vysílat jediná nezávislá informační stanice New Tang Dynasty Television.
Přestože tato situace trvá již několik týdnů, nevíme, co způsobilo poruchu, o níž hovoří satelitní operátor Eutel Communications, ani nevíme, kdy bude opravena. Ale víme, komu může tato porucha prospět a komu může uškodit. Miliony stávajících uživatelů nezávislého, neziskového televizního vysílání v čínštině a angličtině jsou čínskými úřady nuceni snášet cenzuru informací, z nichž by se mohli dozvědět, jak účinně se čínská armáda vypořádává s tibetskými teroristy. Neuslyší o stávkách, nepokojích a problémech, k nimž dochází během konání her.
My občané a zástupci Evropské unie se chováme k Číně s úctou, kterou si nepopiratelně zaslouží jako velký národ, který ohromně přispěl k celkovému odkazu lidstva. Je škoda, že za tuto úctu se nám na oplátku dostává extrémně lhostejného chování úřadů v Pekingu. Dodržování dohod a věrnost stejným zásadám musíme vyžadovat jak od sebe samých, tak od našich čínských partnerů.
Emmanouil Angelakas (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, podle článku, který se před pár dny objevil v The New York Times je očekávána dohoda mezi vládou USA a Evropskou komisí, která umožní evropským vládám, bankám a společnostem se sídlem v Evropské unii podávat americkým agenturám informace o evropských občanech, jako jsou transakce kreditní kartou, podrobnosti o cestách, e-mailech a navštívených webových stránkách – to vše ve snaze bojovat proti terorismu.
Jedná se o tom, že by evropští občané měli možnost podniknout právní kroky proti vládě USA, pokud se domnívají, že použitím jejich osobních dat jsou porušována jejich osobní práva.
Vyzývám předsedu a poslance Evropského parlamentu, aby tuto záležitost prošetřili, a vyzývám Evropskou komisi, aby sněmovnu informovala o obsahu a charakteru těchto jednání. Evropský parlament má povinnost chránit osobní práva a soukromí evropských občanů, pokud dochází k jejich porušování.
Eoin Ryan (UEN). - Paní předsedající, rád bych upozornil na otázku rostoucích cen ropy a zejména otázku termínového trhu s ropou. Existuje mnoho důvodů pro nárůst na ropných trzích. Jedním je poptávka; dalším je nabídka a dlouhodobě nízké investice do infrastruktury v oblasti ropy. Profesionálové v ropném odvětví a trhu se stále častěji zabývají otázkou směšně nízkého požadavku na míru pro termínové trhy se surovou ropou. To je mezi 5 a 7 %. Jinými slovy, pokud chcete uskutečnit termínový obchod s ropou v hodnotě 10 milionů eur, stačí, abyste investovali půl milionu eur.
TrimTabs Investment Research, přední americká nezávislá služba pro průzkum, tvrdí, že pokud by jejich požadavek na míru byl zvýšen na 25 – 50 %, což je stejně, jako platí většina lidí, kteří investují na burze, mělo by to významný dopad na snížení cen ropy. Nízký požadavek na míru na trhu znamená, že trh je otevřený pro manipulaci. O tom není naprosto žádných pochyb. Nemám nic proti lidem investujícím do termínových obchodů a komodit, ale toto je směšně nízká míra.
Musíme se této otázce věnovat. Požadavek na míru musí být zvýšen, protože globální hospodářské následky jsou ohromné a my musíme udělat, co je v našich silách, abychom snížili cenu ropy globálně.
Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, polský prezident se rozhodl nepřipojit svůj podpis k zákonu o ratifikaci Lisabonské smlouvy, když zjistil, že Smlouva je poté, co ji Irsko v referendu odmítlo, neplatná. Polský prezident tak připomněl základní provozní zásadu Evropské unie, a to zásadu, že smlouvy vstupují v platnost, pouze pokud byly ratifikovány všemi členskými státy EU. Uplatňování této zásady bylo až dodnes patrné. Byla uplatněna po odmítnutí ústavní smlouvy Francouzi a Nizozemci. Když se to stalo – navzdory pokračování ratifikačního procesu této smlouvy v mnohých zemích – bylo uznáno, že ústavní smlouva zanikla. Bohužel, jak po rozhodnutí v irském referendu, tak po rozhodnutí polského prezidenta se v Evropské unii ozývaly hlasy, včetně hlasů některých předních politiků, vyžadující, aby Polsko tento dokument ratifikovalo, což popírá základní princip evropské demokracie. Rád bych vyjádřil silný nesouhlas s těmito hlasy a s tlakem a zvláštním druhem vydírání, které využívají.
Předsedající. − Tím končí jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám.
16. Rozpočet na rok 2009: První úvahy o mandátu PNR na rok 2009 pro dohodovací řízení (rozprava)
Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0262/2008) Jutty Haugové jménem Rozpočtového výboru o rozpočtu na rok 2009: První úvahy o předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 a o mandátu PNR na rok 2009 pro dohodovací řízení – Oddíl II – Komise (2008/2025).
Jutta Haug, zpravodajka. − (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, jak by měl vypadat rozpočet Evropské unie na rok 2009 a jak by mohl vypadat? O tom hovoříme od začátku roku a nyní učiníme druhý krok Evropského parlamentu v letošním rozpočtovém procesu, který se trochu liší od předchozích let. To je kvůli skutečnosti, že se chceme začít trochu připravovat na změněný proces po reformní smlouvě.
Po rozhodnutí o rozpočtovém rámci a prioritách pro rok 2009 v dubnu přichází naše usnesení „První úvahy o předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 a o mandátu PNR na rok 2009 pro dohodovací řízení“. Toto usnesení bylo jednomyslně přijato Rozpočtovým výborem a já pevně doufám, že plenární zasedání o něm také rozhodne jednomyslně, zvláště když do něj byly začleněny poznámky a návrhy odborných výborů.
Čím se zde zabýváme? Titul hovoří za vše. Hodnotíme předběžný návrh rozpočtu, který nám poskytla Komise a v němž nacházíme mnoho bodů hodných kritiky. Nedomníváme se, že návrh nevyjadřuje rozpočtovou pravdivost a přesnost, že je dostatečně transparentní. Již víme, že Komise také musela střihnout jeho kabát tak, aby seděl omezenému množství látky střednědobého finančního rámce. Nicméně to jí nedává právo používat kreativní techniky při sestavování rozpočtu k vytvoření dostupných rezerv.
Přesto se takové techniky používají – například nahromadění víceletých programů; skutečnost, že nejsou brány v potaz známé a snadno rozpoznatelné potřeby financování; a nezapočítávání rozpočtu záručního fondu odhadovaného na 200 milionů ročně. Nedomníváme se, že Komise vyjadřuje v cifrách politické priority, které sama vyvinula ve své Roční politické strategii. Tyto priority Parlament silně podporuje, jmenovitě je to boj proti změnám klimatu a podporu konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost, úzce spjatou s podporou udržitelné Evropy, a samozřejmě uskutečňování společné imigrační politiky.
Nejpodstatnější je, že jsme očekávali větší oddanost boji proti změnám klimatu. Komise tvrdí, že vyčlenila téměř 14 miliard eur z rozpočtu pro životní prostředí, ale při bližším ohledání je patrné, že z těchto 13,842 miliardy eur je již 13 miliard přiděleno Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova, Fondu soudržnosti a Evropskému fondu pro regionální rozvoj. Tato částka tudíž musí být doplněna.
Také je třeba, abychom udělali více v oblasti konkurenceschopnosti, hlavně pro malé a střední podniky, ale především pro malé podniky. Prvním krokem byl Akt o malých podnicích. Rozpočet na rok 2009 by měl poskytnout specifický nástroj pro malé a střední podniky dostupný těm malým a středním podnikům, které se musí nejprve soudit o své dluhy. Je naprosto správné mít zákony, které určují, že nesmí být překročen 30denní časový rámec, ale jak je mají malé a střední podniky provádět? Ovšem překlenutí půjček pomocí tohoto nástroje může zabránit bankrotu a ztrátám pracovních míst a to je také náš zájem.
Nechci se nyní zabývat nedostatečným rozpočtem na splnění požadavků na potravinovou pomoc, bezpečnost potravin, Kosovo, Palestinu, Afganistán; vlastně na celý okruh 4. Mí kolegové poslanci to za okamžik udělají.
Jen bych rád řekl Radě, jejíž zástupce zde již bohužel není – nemohu pochopit, proč by měl být přítomen u jednominutových projevů, ale ne když začneme hovořit o rozpočtu – že Parlament je pevně rozhodnut vstoupit s ní do skutečného politického dialogu. Chceme uskutečňovat evropské priority a k tomu potřebujeme řádný rozpočet. Nakonec, náš evropský rozpočet není nic jiného než politika v podobě čísel.
(Potlesk)
Dalia Grybauskaitė, členka Komise. – (LT) Dnes máme jedinečnou příležitost seznámit se v raném stadiu s hlavními prioritami Evropského parlamentu pro nadcházející rok a zjistit, co působí znepokojení mezi poslanci EP ohledně projektu, který předložila Komise. Ráda bych poděkovala iniciátorce této diskuse – zpravodajce paní Haugové.
Chci vás ujistit, že Evropská komise a já věnujeme velkou pozornost účinnému řízení financí a přísné finanční disciplíně. Dámy a pánové, oceňujeme vaši nepřetržitou pozornost a zájem v těchto záležitostech.
Proto bych vás chtěla upozornit, přestože si plně uvědomuji vaše znepokojení, na skutečnost, že předběžný návrh rozpočtu na rok 2009 připravila Komise v mezích programového období 2007–2013 po důkladném zhodnocení prognóz hospodářského a sociálního vývoje a zřízení dobře financované adekvátní rezervy, která zabezpečuje nepředvídatelné problémy.
Při přípravě rozpočtu na nadcházející rok jsme se snažili zajistit, aby politické priority dostaly konkrétní finanční vyjádření a cíle měly řádný, pevný základ. Proto je třeba očekávat nejvyšší finanční růst u programů, které podporují hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost, stejně jako u těch, které podporují svobodu, bezpečnost a spravedlnost a jsou financovány z odpovídajících rozpočtových kategorií.
S cílem mít pro rok 2009 rozpočet, který by odrážel cíle zahraniční politiky Evropské unie spolu s plnou účastí Unie v mezinárodních aktivitách, předloží Komise, ve velmi blízké budoucnosti, pozměňovací návrh, který poskytne přesné výpočty pro financování Palestiny a Kosova. Ještě než se v Parlamentu rozběhnou předběžné diskuse o návrhu rozpočtu na rok 2009, předloží Komise návrhy týkající se doplňkového financování krátkodobých opatření v rozvojových zemích, které se těžko vyrovnávají s dopady zvýšení cen potravin; jsme připraveni zřídit „potravinový fond“ pro rozvojové země.
Zaregistrovala jsem obavy ohledně finančních nákladů, zejména těch, které nejsou zahrnuty v okruhu 5. Mohu vás uklidnit, že předběžný návrh rozpočtu na rok 2009 poskytuje dostatečně podrobné informace v tomto ohledu a my jsme připraveni poskytnout veškeré informace, které vyžadujete ve svém usnesení.
Závěrem bych ráda poděkovala paní zpravodajce Haugové za její úsilí, díky němuž máme poprvé seznam nových pilotních projektů a přípravných akcí v tak včasné fázi. Tím se podpoří včasné zhodnocení možností jejich financování a usnadní se účinné provedení projektů schválených Parlamentem.
Již příští týden – spíše tento týden – budeme mít trojstranné jednání a příští týden dohodovací jednání, kde se připravíme na první čtení v Radě.
Jsem si jistá, že se letos nezmění atmosféra konstruktivní spolupráce, které se těšíme již několik let, a že koncem letošního roku úspěšně dosáhneme dohody.
Véronique De Keyser, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zahraniční věci. − (FR) Paní předsedající, obecně vzato nejsem vůbec spokojena s okruhem 4 návrhu rozpočtu.
Zaprvé znovu poukazuji na nedostatek financí přidělených tomuto okruhu. To je v naprostém rozporu se stanovenými ambicemi Evropské unie být globálním partnerem. Nejen že okruh 4 je pouze o 1,8 % vyšší než v rozpočtu na rok 2008, ale toto zvýšení je pod průměrným rozpočtovým zvýšením o 3,1 %. Dá se tedy říci, že podíl určený na zahraniční vztahy a rozvoj byl v předběžném návrhu rozpočtu snížen.
Zadruhé, odmítám přístup, který Komise zvolila a který navrhuje použít nástroj pružnosti a mimořádnou pomoc na výdaje, které jsou již očekávané a plánované. To znamená, že Střední východ, Kosovo, potravinová pomoc a makrofinanční pomoc jsou zjevně podhodnoceny.
Vezměme si příklad Palestiny. Předběžný návrh rozpočtu na tento rok navrhoval 171 milionů eur prostředků na závazky a 100 milionů eur prostředků na platby. Ale v roce 2007 jsme vydali půl miliardy na okupovaná území. Nyní, do července 2008, jsme vydali již 365 milionů eur. Co budeme dělat příští rok? Sáhneme do nástroje pružnosti? Snížíme rezervu, která je už tak malá?
Zatřetí, znepokojuje mě rostoucí potravinová krize a dopady změn klimatu. Pokud je pro EU něco prioritou, pak je to tento problém! V předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 se prostředky přidělené na potravinovou pomoc zvýšily pouze o 6,8 milionu eur, známá 3 %, přestože koncem dubna 2008 žádala Komise o vyplacení 60 milionů eur navíc a právě nás požádala o dalších 40 milionů eur; to je vtip. Oceňuji vznik globální aliance pro změnu klimatu a globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, ale pro tyto iniciativy je třeba navýšit finance v rozpočtu na rok 2009 vedle zajištění závazků, které jsou ve vývoji.
Konečně, jsem si vědoma významu evropské politiky sousedství a naší spolupráce s středomořskými zeměmi pro Radu, ale odmítám, vzhledem k současné podobě okruhu 4, podporovat jakékoli další náklady, které by EU vydala za Středomoří. Podle těchto dlouhodobých závazků, v oblastech, kde jsou potřeby nejcitelnější, je zahraniční a rozvojová politika Evropské unie posuzována. Bez dostatečných zdrojů zajistí přístup „udělej si sám“ zvolený pro okruh 4 velmi špatný obrázek.
Maria Martens, navrhovatelka stanoviska Výboru pro rozvoj. − (NL) Toto vše je samozřejmě velmi důležité a je dobré vědět, že v případě paní Haugové jsou věci v dobrých rukách. Mohu říci, že spolupráce s ní byla velmi příjemná. Hovořím jako zpravodajka o rozpočtu pro rozvojovou spolupráci a souhlasím s těmi, kdo říkají, že je nutné zvýšit rozpočet pro okruh 4.
Nicméně, ráda bych v tomto ohledu upozornila na dva problémy, které jsou důležité z hlediska rozvojové spolupráce. Prvním je potravinová krize a druhým je hodnocení zaměřené na výsledky.
Jak již bylo řečeno, potravinová krize je hlavním problémem, a proto musíme hledat řešení prostřednictvím rozpočtu, a to jak krátkodobá, tak střednědobá a dlouhodobá. Krátkodobým řešením je potravinová pomoc. Oceňuji iniciativy, které v tomto ohledu vyvíjí Evropská komise. Dlouhodobě máme v zásadě Zvláštní program pro bezpečnost potravin v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci. Ten však bohužel teprve začíná a zatím není zcela funkční. Tento problém je tudíž nejhorší ze střednědobého hlediska.
Jak v samotných dotčených zemích, tak v EU je věnováno příliš málo pozornosti bezpečnosti potravin a výrobě potravin v rozvojových zemích. Máme rozvoj venkova, ale z toho často netěží oblasti, jako je výroba potravin, ale spíše takové jako výstavba silnic.
Chápu návrh Evropské komise použít úspory ze zemědělství k tomuto účelu. To je velmi ošidné, a nejen z hlediska rozpočtu, ale i v jiných směrech. Země, které plní svůj závazek vyhradit 0,7 % HNP na rozvojovou pomoc, řeknou: ať ostatní země dělají totéž, ať také plní své závazky, my pak možná dokážeme i víc. Mají dobrý argument, na který se musí brát zřetel. V každém případě bude třeba vyjasnit, že je skutečně nutné dávat peníze na bezpečnost potravin, na zvyšování výroby a na pomoc chudým zemědělcům v chudých zemích.
Má druhá poznámka se týká hodnocení zaměřeného na výsledky. V Evropě se množí kritika ohledně rozvojové spolupráce, i v zemích, které vždy byly štědré a příznivě nakloněny rozvoji. Paní předsedající, musíme jít za hranice dobrých úmyslů a provádět hodnocení zaměřené na výsledky. Lepší účinky, lepší výsledky. To je způsob, jak přesvědčit lidi.
Göran Färm, navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (SV) Paní předsedající, nejprve vřele děkuji paní Juttě Haugové. Vzala v potaz mnohé názory Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Například zdůraznila něco, co pokládáme za důležité, konkrétně skutečnost, že existuje určitý rozdíl mezi Roční politickou strategií Komise a tím, co je skutečně navrhováno v rozpočtu, například ohledně klimatu a energetické politiky.
Přesto se v loňském roce diskuse Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku zabývaly především dvěma hlavními oblastmi, programem Galileo a Evropským inovačním a technologickým institutem. Nyní konstatujeme, že realizace v těchto oblastech započala dobře, i když ji samozřejmě budeme nadále sledovat. V letošním roce se tudíž můžeme soustředit na politiku klimatu a energetiky.
Na tyto záležitosti panuje ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku mnoho názorů. Obzvláště nás znepokojuje nedostatečná rezerva, podle okruhu 1A 82 milionů. To zdaleka není dostatečný rozpočet pro tyto důležité priority. Chápeme, že se Rada, kterou nyní čeká rozpočet na rok 2009, snaží zvýšit rezervu, kromě jiného mnohými administrativními omezeními. To je v pořádku – pokud to nezpůsobí potíže v provádění sedmého rámcového programu – ale nezdá se, že to bude stačit.
Jen pro ilustraci, o jakých řádových hodnotách hovoříme: pan Buzek ve zprávě o evropském strategickém plánu pro energetické technologie mluví o 2 miliardách eur ročně od roku 2009 včetně, jen pro zmíněný plán. Nevím, jestli je to reálné, ale dokazuje to, že politika v oblasti energetiky a klimatu vyžaduje značnou sumu nových financí.
V sedmém rámcovém programu a v rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace je vyčleněna značná částka na politiku v oblasti energetiky a klimatu, ale nezapomeňte, že tyto úrovně byly nastaveny v roce 2005, tedy dávno před tím, než jsme mohli tušit, jak bude vypadat politika v oblasti klimatu a energetiky v roce 2008.
Také jsme v procesu zahajování několika společných podniků, kromě jiného na vývoj palivových článků a technologie plynného vodíku. Komise nyní navrhuje 30 milionů jako první příděl pro tento účel. Navrhuje se však, aby se peníze vzaly z programu spolupráce sedmého rámcového programu a jeho energetické sekce. To ve skutečnosti nepředstavuje nové peníze; je to jen přerozdělení.
Chceme vytvořit ucelený obrázek o veškerém financování politiky v oblasti energetiky a klimatu, protože v současné době je to téměř nemožné. Je třeba, aby tato oblast začala dostávat nové zdroje, a to již v roce 2009. Kromě toho jsme přesvědčeni, že oblast energetiky a klimatu představuje nejsilnější argument pro to, aby v příštím roce započal řádný přezkum v polovině období dlouhodobého rozpočtu.
Eva Lichtenberger, navrhovatelka stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, v podstatě mohu jen souhlasit s tvrzeními paní zpravodajky Haugové. Platí podle mého názoru i pro rozpočet dostupný pro dopravu. Podíl rozpočtu přidělený dopravě rozhodně stoupl – ale to je samozřejmě zejména díky nárůstu v programu Galileo. Důvody pro tyto nárůsty jsou nekonečným příběhem a souvisejí s politikami pro průmysl v Evropě.
Musím však předběžnému návrhu rozpočtu, který máme před sebou, vytknout, že potřebujeme více peněz na práva cestujících, protože tato oblast se týká práv evropských občanů. Nejnaléhavěji ovšem potřebujeme více peněz na výzkum a na nové dopravní strategie, abychom konečně mohli dosáhnout mobility, která neškodí klimatu. Transevropské sítě také vyžadují velmi přísnou kontrolu, protože se v této oblasti investují velké částky.
Kyösti Virrankoski, navrhovatel stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. − (FI) Paní předsedající, úvodem bych rád poděkoval paní Haugové za její dobrou zprávu.
Přímá podpora a tržní opatření jsou pro zemědělský rozpočet nejdůležitější a mají svůj strop ve finančním rámci. Výdaje zůstávají 2 027 000 000 eur pod stropem 42,8 miliardy eur. To je pětiprocentní nárůst.
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova očekává, že by část této rezervy mohla být použita na program pro distribuci ovoce žákům škol, čímž by se propagovaly zdravé jídelní návyky. Obezita je mezi mladými lidmi stále častější problém.
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova také očekává opatření pro vytvoření restrukturalizačního fondu pro odvětví mléka. Výbor znepokojují plány, že tato rezerva bude použita na modernizaci zemědělství v rozvojových zemích. Na to by měly být použity finance z okruhu čtyři na zahraniční opatření, a nikoli z okruhu dva.
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova je také znepokojen ohledně opatření pro rozvoj venkova. V loňském roce zůstalo nevyčerpáno 2,8 miliardy eur, takže Parlament bude provádění rozvoje venkova pečlivě sledovat.
László Surján, jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Děkuji vám za udělení slova. Zpráva paní Haugové, které bych rád vyjádřil uznání a díky, výstižně shrnuje, co si Parlament myslí o předběžném návrhu rozpočtu. Když jsem poslouchal proslov paní komisařky, měl jsem pocit, že se s paní zpravodajkou doplňují, což by nás mohlo naplnit určitým nadšením. Mám jen jeden drobný problém: věty paní Haugové se nesou v kritickém duchu, a paní komisařka projevovala záměry útěchy. Tyto záměry mě těší, ale také bych rád viděl čísla ve formě, která se s těmito záměry shodují.
Nyní bych rád zdůraznil dvě myšlenky z tohoto složitého dokumentu. Francouzské předsednictví má stejně jako my zájem na silné Evropě, ale bohužel právě teď ji odešlo budovat. Na to je třeba přiměřený rozpočet. Francie rozumí Evropě a hodně pro ni udělala. Doufáme, že konečně přestane toto zkracování ve stylu úpravy trávníku. Předsednictví si musí uvědomit, že každý cent vložený do nedostatečně financovaných programů je plýtvání penězi.
Lidová strana chce, aby hodnota byla vytvářena z rozpočtových výdajů, aby byla připravena sloužit zájmu větší účinnosti, jinými slovy proti nedostatečně výkonným programům, korupci nebo výdajům vedeným vnitřní politikou.
Přebytek v zemědělském rozpočtu se mění vlivem globálních trhů. Objevilo se mnoho nápadů ohledně toho, jak bychom jej měli utratit. Jsem proti všem náhlým, neopodstatněným rozhodnutím, ať se jedná o rozpočet na rok 2008, nebo na rok 2009. Navíc Unie má v této oblasti závažné dluhy. Dvanáct nových členských států bude muset čekat deset let, než obdrží stejnou podporu jako staré členské státy. Tak bude narušena hospodářská soutěž na jednotném trhu na jedno desetiletí. K této nespravedlivé situaci došlo kvůli nedostatku peněz. Pokud se nyní ukáže, že v zemědělském rozpočtu jsou stále peníze, je morální povinností tuto nevýhodu v hospodářské soutěži napravit.
Nasměrovat zemědělské peníze jinam je myšlenka, kterou také podporují někteří vůdci nových členských států, ale nikdo by se neměl nechat oklamat patologickým nutkáním vyhovět mezi postkomunistickými představiteli; již neočekávají poklepání na rameno z Moskvy, ale z Bruselu.
Kromě jiného také musíme čelit africkým problémům, protože skutečně účinná bude pomoc v rámci zemědělského rozpočtu ve formě semen a hnojiv. Finanční pomoc může stěží vyřešit deficit produktů.
Má skupina podpoří trojstranný pozměňovací návrh o změnách klimatu a se zájmem si počká na zjištění, co je příčinou překvapivého pádu hladiny plateb. Mnohokrát vám děkuji za pozornost.
Catherine Guy-Quint, jménem skupiny PSE. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, tento týden rozhoduje Parlament o politických prioritách rozpočtu za složitých okolností, a to jak interně, tak externě. Musíme se potýkat s mnoha výzvami, přičemž rámec finančního výhledu je velmi omezený. Proto obzvláště oceňuji odvážnou politickou práci naší zpravodajky paní Haugové. Dokázala předejmout fáze rozpočtového procesu, aby nám umožnila rozhodnout se, kam naše instituce směřuje. Tento nový postup přináší více průhlednosti, a tudíž více demokracie pro občany. Proto je možné pochopit a diskutovat o prioritách parlamentních výborů a politických skupin.
Bohužel, znovu musím odsoudit Radu za nedostatek ambicí a systematický charakter omezení předběžného návrhu rozpočtu Komise. Upozorňujeme, že jejím cílem je šetřit penězi za administrativní výdaje. To není otázka určování politické priority, ale snaha o technické úspory, které často zdvojnásobí rezervu v některých okruzích, jak řekl pan Färm ohledně podokruhu 1a. Podobně nemohu pochopit lineární snižování plateb: o 1 miliardu eur méně než předběžný návrh rozpočtu.
Co se týče okruhu 2, zde je vše jasné. V roce 2008 jsme nechali nevyužitou rezervu více než 3 miliardy eur. Pro rozpočet na rok 2009 Komise navrhuje rezervu více než 2 miliardy eur a Rada jej zvyšuje na 2,4 miliardy eur. Ovšem je zde mnoho potřeb v oblasti rozvoje venkova a také energetiky, imigrace, změn klimatu a mezinárodní solidarity.
V době, kdy je otázka soběstačnosti v zásobování potravinami každý den naléhavější a kdy to vypadá, že pokud nezakročíme, jídlo se v Evropě stane luxusem, se Rada rozhodla snížit výdaje za zemědělství. I kdybyste se nedotkli rozpočtových linií v rámci naší tradiční priority, zapomněli jste zvýšit všechny, kterým slibujete. Nezdá se, že po nedávném neúspěchu v irském referendu a ve francouzském a nizozemském referendu před dvěma lety je komunikace a informování občanů důležitou činností, která si vyžaduje značné investice? Popřením této základní potřeby informovat, komunikovat a naslouchat občanům sklízíme následky tohoto uzavření se do sebe při každé diskusi a výzkumu veřejného mínění.
Konečně, nikdy nepochopím chování Rady ohledně okruhu 4. Závěry jsou jasné a jsou vždy stejné. Tento okruh je výrazně nedostatečně financován, takže bychom neměli dávat sliby, které nikdy nemohou být splněny. Jak můžeme doufat, že vyřešíme problémy spojené s rozvojem mnohostranných vztahů, s problémy hladu ve světě nebo upevňováním demokracie, a přitom nenavrhnout navýšení financí? Dokonce navrhujete krácení pro politiky, které fungují.
V několika příštích měsících můžeme dělat jediné: znovu projít každou položku rozpočtu, ale také prozkoumat všechny možnosti pro dosažení rozpočtového rámce, který Evropské unii poskytne realistický, sjednocující rozpočet na rok 2009.
Anne E. Jensen, jménem skupiny ALDE. – (DA) Paní předsedající, v úvodu bych ráda poděkovala paní Haugové za spolupráci na této zprávě, kterou má skupina může podpořit. Můžeme podpořit i několik pozměňovacích návrhů skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů a skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance. Rozpočet EU je samozřejmě důležitý politický nástroj, i když je to nízký rozpočet ve vztahu k celkovému hospodářství. Rozpočet na rok 2009 musí přirozeně odrážet politické priority, takže je to skutečně tak? Hlavy států nebo vlád EU přijaly ambiciózní energetickou politiku; odrážejí se tyto ambice v rozpočtu? Ne. Nejsou zde žádné jasné nové priority tohoto druhu. Například hlavy států nebo vlád se rozhodly, že by mělo být navrženo 12 pilotních projektů pro uhelné elektrárny, které pohlcují a ukládají CO2, ale nikdo neví, odkud mají pocházet příslušné finance. Neměly by se tyto pilotní projekty odrážet v rozpočtu EU? Jen se ptám.
Hlavy států nebo vlád chtějí vidět dokončenou ambiciózní společnou politiku pro otázky uprchlíků a přijetí imigračního paktu letos na podzim. Co ambice na hraniční agenturu Frontex, jejímž úkolem je pomáhat obzvláště ohroženým zemím zvládat tok uprchlíků, kteří prchají před chudobou? Podle toho, co jsme slyšeli, na splnění těchto ambiciózních plánů není dostatek peněz.
Zahraniční politika je chronicky nedostatečně financována. To je vidět i v letošním roce, kdy opět není žádný realistický rozpočet na pomoc Palestině a Kosovu. Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu navrhla přesunout úspory ze zemědělského rozpočtu do oblastí, v nichž je rozpočtový rámec příliš těsný. Toto řešení jsme použili na financování družicového navigačního systému Galileo. Komise proti tomu navrhla financování rozvojové pomoci ze zemědělského rozpočtu. Nedomnívám se, že je to dobrý nápad. Je to velký nepořádek.
Má skupina nemůže a priori přijmout, že nyní diskutujeme o přepracování finančního výhledu. Ukázat, jak hodlají sladit politické ambice hlav států nebo vlád se stropy stanovenými v rozpočtovém rámci, musí v první řadě ministři financí členských států.
Gérard Onesta, jménem skupiny Verts/ALE Group. – (FR) Paní předsedající, paní Haugová právem upozorňuje Komisi na možná vylepšení v tomto návrhu rozpočtu, když hovoří o transparentnosti správních výdajů, zejména v případě agentur, lepšího finančního plánu a lepšího hodnocení lidských zdrojů.
Zaměřím své poznámky na odstavec ze zprávy paní Haugové, který upozorňuje na nedostatečný soulad mezi požadavky na boj proti změnám klimatu a rozpočtem EU. Náš rozpočet je v podstatě 1 % evropského HDP, což je směšné v porovnání s 20 % HDP, které přidělují na federální úrovni Spojené státy.
Komise nám říká, že na boj proti změnám klimatu je třeba 10 % tohoto malého zlomku – tedy 0,1 % HDP – přestože Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, Sternova zpráva, Program OSN pro rozvoj a Světová banka nám říkají, že pokud chceme skutečně bojovat proti jejich následkům, měli bychom použít mezi 0,6 a 1,6 % HDP. Sternova zpráva zmiňuje dokonce 2 % HDP. Komise je tedy mezi 500 a 2 000 % pod doporučeními těchto mezinárodních zpráv.
Zde je další zajímavé číslo: Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu – znovu ona – nám říká, že v zájmu pomoci rozvojovým zemím by bylo potřeba 100 miliard amerických dolarů ročně, aby mohly být financovány všechny projekty. Komise nám říká, že je to zajímavé, že zřídí Globální alianci pro změny klimatu a že jí dá 20 milionů eur na tři roky. Tudíž je zde ohromná mezera mezi potřebami a poskytovanými zdroji. A když říkám mezera, myslím tím takovou zející propast, že by tam mohl být skladován všechen uhlík z atmosféry.
Vím, že Komise má málo prostoru k jednání: výdaje jsou dané, obálky pro každý program jsou neměnné, opatření, která mají být pro každý program financována, jsou určena a navíc Rada nechce ustoupit a ke všemu krátí výdaje. Naštěstí má Komise právo na iniciativu, kdyby ho tak využila! Jak řekla paní Guyová-Quintová, jsme v rámci stropů finančního výhledu. Máme rezervu nejméně 2 miliardy eur. Pokud tyto 2 miliardy eur nevyužijeme, není to roztomilá chyba rozpočtové techniky, ale neschopnost pomoci evropskému projektu v ohrožení, neschopnost pomoci planetě v nebezpečí.
(Potlesk)
Wiesław Stefan Kuc, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, paní komisařko, na začátku našeho volebního období jsme se všichni snažili zvýšit financování pro realizaci úkolů EU. Bohužel, Rada při přijímání rozpočtového rámce pro období 2007-2013 necítila potřebu zvýšit hladinu rozpočtu EU. Nyní jsme svědky fatálních důsledků tohoto rozhodnutí. Kromě provádění úkolů plynoucích z Lisabonské strategie jsme v nedávné době zaznamenali nárůst i v dalších společných činnostech. Dovolte, abych zmínil alespoň některé: transevropské dopravní sítě, Evropský technologický institut, boj proti změnám klimatu. Již jsme se setkali s problémy při financování programu Galileo a nyní se začínají objevovat nové problémy, mnohem většího rozsahu. Proč si dávat vznešené cíle, když dopředu víme, že je nebudeme moci financovat? Snižování financí na provádění společné zemědělské politiky a jejich přesouvání pro financování jiných úkolů nás neposune příliš daleko. A co se stane s programy, které již byly zahájeny?
Má kolegyně poslankyně paní Haugová čelila obtížnému úkolu, když měla alespoň částečně splnit naše očekávání. Proto jí upřímně blahopřeji, že tuto těžkou úlohu splnila, a doufám, že nebude navrženo příliš mnoho změn.
Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. – (FI) Paní předsedající, rozpočet Komise je velmi asketický.
Zpráva paní Haugové oprávněně upozorňuje na omezené rezervy v mnohých okruzích. Nejméně pružnosti je v okruhu čtyři. Je zjevné, že částky vynakládané na Palestinu a Kosovo v roce 2009 se do rozpočtu nevejdou. V zásadě je sporné, jestli může pro tyto známé potřeby, které přesahují rozpočtové příděly pro tento okruh, být použit nástroj pružnosti.
Naše skupina podporuje zastavení změn klimatu a chtěli bychom, aby se tento cíl v rozpočtu objevil jasněji. Zatímco částky na politiku bezpečnosti a obrany, které slouží militarizaci EU, nepatří do obecného rozpočtu, přestože Rada by si to přála, zvláště nyní, během francouzského předsednictví.
Když Irsko demokraticky odmítlo návrh ústavy EU, vznikla nová situace a to má nepředvídatelný vliv na návrh rozpočtu na rok 2009.
(Potlesk)
Sergej Kozlík (NI). – (SK) Již třetí rok se prohlubuje propast mezi dlouhodobým rozpočtovým výhledem a rozpočtovou skutečností.
Vlády členských států nečerpají rozpočtové zdroje dostatečně dynamicky, a ty se proto následně nabalují do režimu vázaných rozpočtových prostředků. Jejich objem každým rokem narůstá.
Na druhou stranu tendence meziročního nárůstu plateb klesá nejen ve vztahu k hrubému národnímu produktu, ale také z hlediska absolutního meziročního vyjádření. Přijetím tohoto přístupu vytváří Parlament vládám členských států mírnější a méně náročné prostředí. To se v budoucnu odrazí v nižší míře provádění klíčových politik Evropské unie. Tato situace je znepokojivá a paní zpravodajka Jutta Haugová na ni správně z několika hledisek upozorňuje.
Rád bych zvláště upozornil na pokračující relativní i absolutní pokles výdajů na politiku hospodářské soutěže a soudržnosti, která má podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. Takový vývoj nenapomáhá důvěře občanů v politiky Evropské unie. To není dobrá zpráva před volebním rokem 2009.
Reimer Böge (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, zpráva paní Haugové představuje naše první názory na předběžný návrh rozpočtu ve velmi raném stádiu a my je doprovázíme plenárním mandátem pro dohodovací řízení, k němuž dojde dne 17. července.
Přirozeně, bez reformní smlouvy dosud nejsou zařazeny některé důležité body společné politiky zaměřené na budoucnost, ale i bez smlouvy je zde mnoho důvodů k přepracování předběžného návrhu rozpočtu: závažné a zjevné nedostatky, zejména v zahraniční a bezpečnostní politice, a EU jako globální partner v rámci okruhu 4; je třeba také počítat s očekávanými výsledky summitu G8 a se závěry zasedání Evropské rady 19. – 20. června.
Nejméně ve 13 odstavcích Evropská rada ve skutečnosti představila intenzivní program pro opravu víceletého finančního plánu: další vývoj agentury Frontex; Europol; posílení Eurojustu; opatření pro zvládání přírodních katastrof; pilotní projekty v oblasti biopaliv druhé generace a technologie čistého spalování uhlí; financování zemědělství v rozvojových zemích, pomoc a stabilizace v oblasti bezpečnosti potravin; zvýšení veřejné rozvojové pomoci o 0,7 % HNP do roku 2015; obchodní pomoc pro rozvojové země; přistěhovalecká politika; a nové finanční prostředky pro řešení změn klimatu.
Jsem zvědav, jak se ministři financí, s nimiž máme nyní vyjednávat, vypořádají s touto řadou změn navrhovanou hlavami států nebo vlád a jaká čísla a návrhy poskytnou v zájmu podpory politických závěrů hlav států nebo vlád.
Chci se zaměřit na dva doplňkové prvky – jednoznačně podporuji celkové vyznění toho, co paní zpravodajka vytvořila, také díky intenzivní spolupráci s odbornými výbory. Pokud Komise nyní přemýšlí o vytvoření úspor ze zemědělství na nový program, který by přinesl prospěch zemědělcům v rozvojových zemích, mohou lidé diskutovat o tom, odkud budou tyto úspory pocházet. Nicméně vložit takový projekt pod okruh 2 vytvořením nového právního základu je prostě nepřijatelné! Pokud je záměr financovat jej tímto způsobem, uvážíme-li závazky, které jsme učinili, znamená to změnu finančního výhledu a patří pod okruh 2.
Zadruhé, potřebujeme další diskusi o tom, jestli máme postupovat tak, že prostě dáme tyto finance Organizaci spojených národů nebo Světové bance, aniž bychom měli přístup k vnitřním auditům a bez jistých záruk ohledně korektních politických priorit. Podle zkušeností, které máme, to není tak jednoduché!
Samozřejmě, víme například, že vydáme na Palestinu v roce 2008 třikrát více, než je stanoveno v předběžném návrhu rozpočtu. Vzhledem k novým výzvám, vzhledem k politickým rozhodnutím starý trik s financováním společné zahraniční a bezpečnostní politiky a nových priorit na úkor rozvojových zemí v okruhu 4 je již nepřijatelný a my jej nebudeme tolerovat.
Costas Botopoulos (PSE). - (EL) Paní předsedající, paní komisařko, rozpočet je politický nástroj, nikoli účetní nástroj, a tato zpráva má podle mého názoru velkou výhodu v tom, že jde nad rámec technických záležitostí a obsahuje i politická tvrzení.
Dvě nejdůležitější tvrzení jsou: zaprvé, že rozpočet EU neodpovídá potřebám a ambicím EU a zadruhé, že tento rozpočet neodráží politické priority EU, jak je naplánovaly její ostatní výbory.
Co můžeme dělat ohledně prvního bodu? Co zpráva říká? Žádáme zvýšení velmi nízké hladiny přidělených částek. Navíc – a to je velmi důležité, již to bylo řečeno, ale já to chci zopakovat – žádáme co nejlepší využití rezerv. Jinými slovy, můžeme-li se vyhnout plýtvání penězi v rámci některých politik, aby tyto peníze byly použity na politiky EU, je velmi důležité, abychom tak učinili.
Co se týče druhého bodu, vidíme, že rozpočet, jak jsem řekl, neodráží politické priority. Zaměřím se na dva příklady. Již se o nich zmínili ostatní poslanci, ale já je zopakuji:
Co jsme během uplynulého politického roku považovali za nejnaléhavější problém EU? Energetickou politiku, změny klimatu, problém zásobování potravinami. Částky, které rozpočet přidělil na boj s celou touto řadou politických problémů, jsou velmi nízké.
Druhý problém, jak již mnozí zmínili, je zahraniční politika. Nyní, když se Evropa otevírá a roztahuje křídla, znovu snižujeme výdaje.
Zatřetí, a na tom trvám: komunikační politika. Vidíte, co se děje, problém, kterému EU čelí z hlediska institucionální krize, jíž prochází. Potřebujeme politické iniciativy a pro ně potřebujeme komunikace a peníze.
Jan Mulder (ALDE). – (NL) Úvodem bych rovněž rád poděkoval paní Haugové a paní komisařce. Také jsem se ve svých poznámkách zmínil o francouzském předsednictví, ale jeho zástupce bohužel již odešel.
Jedním aspektem tohoto rozpočtu, který je pro členské státy příjemný, je nízké procento prostředků na platby. Domnívám se, že 0,9 % patří k nejnižším, které jsme za poslední roky viděli. Je na nás, abychom zvážili, zda je to reálné. Není nic špatného na udržování nízkého procenta, ale musí to být realistické, a již jsme slyšeli, že můžeme objevit mnoho nových priorit.
Jednou z věcí, které budeme muset řešit – jak již mnozí řekli – je okruh 4. Když se na tento okruh podíváme, jednou z hlavních organizací, kterým jsou přiděleny finance, je Organizace spojených národů. Právě jsem se vrátil z návštěvy Kosova s Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Co jsme tam slyšeli o Organizaci spojených národů, nevyvolalo přílišný optimismus. Domnívám se, že by Komise měla ještě řádně přehodnotit politiku ohledně této organizace.
Dalším aspektem je rozpočtový okruh 5. Domnívám se, že rezerva momentálně činí 121 nebo 123 milionů. Jak vypadá tato rezerva ve světle rychle stoupající inflace? Čtyři až pět procent ročně. Jaké to bude mít následky pro výdaje Komise v oblasti lidských zdrojů, staveb a tak dále a jaké závěry bychom z toho měli vyvodit?
Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, rád bych v této rozpravě upozornil na tři problémy. Množství financí na závazky v rozpočtu na rok 2009 je 1,04 % HND na platby, což znamená propad o celých 3,3 % v porovnání s platbami v roce 2008. S tak nízkým rozpočtem bude obtížné uskutečňovat priority navrhované jak Evropskou komisí, tak Parlamentem, zejména když tyto priority s každým uplynulým rokem výrazně přibývají. Zatřetí, finance zmiňované v rámci okruhu 4 s jeho charakteristickým titulem „EU jako globální partner“ si zaslouží zvláštní pozornost, vzhledem k tomu, že jsou jen o 1,8 % vyšší než v roce 2008, přestože již léta je zjevné, že tato oblast je neustále nedostatečně financována. Začtvrté, takový mírný nárůst financí pro okruh 4 je o to více nepochopitelný, když právě tam čerpáme finance na potravinovou pomoc EU rozvojovým zemím a ceny základních zemědělských surovin stouply za posledních 10–15 měsíců o několik desítek procent.
Na závěr bych rád blahopřál paní zpravodajce Haugové za velmi důkladnou zprávu, která znovu ukazuje, jak Komise i Rada bohužel přistupují k sestavování návrhu rozpočtu zejména z účetního úhlu pohledu.
Margaritis Schinas (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, paní komisařko, jsme v procesu určování jasného mandátu pro vyjednávání o diskusích, které povedeme příští týden s Radou.
Chápu, že mnozí kolegové poslanci, kteří hovořili, prosazovali zvláštní dodatečné aktivity v otázkách týkajících se oblasti jejich vlivu (zahraniční vztahy atd.), ale domnívám se, že obzvláště letos by tento mandát měl být určen spíše na základě toho, co od rozpočtu očekávají občané, než toho, co očekávají mnozí z nás kvůli zvláštním zájmům nebo jiným záležitostem.
Musíme se soustředit na čtyři otázky, které jsou podle mého názoru pro evropské občany dnes těmi nejnaléhavějšími. To jsou: vysoké ceny, změny klimatu, konkurenceschopnost a životní prostředí.
To jsou čtyři milníky, na nichž bychom měli postavit mandát: myslím, že jsme na správné cestě, ale nesmíme tento cíl ztratit ze zřetele.
Rád bych řekl pár slov o myšlence, kterou včera vytáhl z rukávu pan předseda Barroso a, pokud se nepletu, dnes nebo zítra ji přednese na summitu G8, o bezpečnosti potravin. Je to myšlenka, kterou bychom měli prozkoumat, ale ze standardního pohledu tak, jak jsme sestavili rozpočet EU: jinými slovy, měli bychom ji prodiskutovat s Radou jako rozpočtovou zásadu a rozhodnout, zda by měla být předložena jako návrh EU na mezinárodních fórech.
Závěrem bych rád řekl pár slov o imigraci. Pocházím z členského státu, který je vystaven ohromnému tlaku na vnější hranice, které jsou hranicemi EU, zejména na svých přímořských hranicích. Domnívám se, že bychom letos měli vyvinout zvláštní úsilí v otázce agentury Frontex, zejména jejího přímořského rozměru, s operacemi, jako je Operace Poseidon v Egejském moři, která v loňském roce dokázala reagovat na v průměru 700–800 případů nezákonné imigrace.
Potřebujeme tuto snahu, stejně jako potřebujeme, aby se odrazila v rozpočtu – a jsem v kontaktu s ostatními poslanci s cílem toho dosáhnout – abychom zajistili, že zde poprvé bude mechanismus pro solidaritu mezi členskými státy při řízení administrativních nákladů a administrativní zátěže, kterou představuje přijímání imigrantů.
To je něco, co ještě nemáme a co potřebujeme. Znamená to velký tlak pro některé členské státy a já se domnívám, že neseme odpovědnost za zjednání nápravy.
Skončím tím, čím jsem začal. Žádný rozpočet nemůže uspět, pokud neodpovídá očekáváním občanů namísto zvláštních zájmových a lobbistických skupin.
Vladimír Maňka (PSE). – (SK) Děkuji paní Haugové za vynikající zprávu.
Návrh rozpočtu na rok 2009 na jedné straně umožňuje posílení programů schválených pro finanční období 2007–2013, a na straně druhé nově klade důraz na potřebu vyřešit naléhavé otázky a problémy. V regionální politice je v našem zájmu vylepšit sociální a hospodářskou situaci obyvatel zaostalých regionů. Naším cílem je snížit nerovnosti mezi evropskými regiony. Ve srovnání s rokem 2008 se platby v rámci podokruhu 1b snížily o téměř 14 %. My samozřejmě chceme čelit současným a budoucím výzvám a respektovat přitom zásadu solidarity v rámci celého Společenství. Proto musíme zajistit, aby byly v budoucnu nadále zaručeny zdroje, které potřebujeme na politiku soudržnosti.
Abychom byli schopni přesvědčit občany, že jsou jejich finanční prostředky využívány odpovědně, musíme zajistit účinné provádění operačních programů a velkých projektů. Tudíž klíčovou roli budou mít analýzy a následná opatření navrhovaná členskými státy. Důležité bude zhodnotit výsledky politiky soudržnosti za období 2000–2006.
Nathalie Griesbeck (ALDE). – (FR) Paní předsedající, nejprve bych ráda vyjádřila ohromný respekt k paní Haugové, která zaujatě představila svou obsáhlou, náročnou a zároveň velmi odvážnou zprávu o rozpočtu, která byla v hlasování Rozpočtového výboru jednomyslně přijata a která si klade za cíl vysvětlit, proč Parlament vyžaduje transparentnost a srozumitelnost při přípravě rozpočtu na rok 2009.
Zpráva samozřejmě určuje hlavní požadavky Parlamentu – politiky související s konkurenceschopností, regionální politikou, výzkumem a vývojem, rozvojem, zemědělstvím a bezpečností potravin, a v menší míře požadavky týkající se zahraniční politiky a evropské politiky sousedství.
Nicméně, v omezeném čase, který mám k dispozici, bych ráda zdůraznila, jak je důležité, nyní více než kdy jindy, abychom se vyvarovali obětování přidělených částek z podokruhu 3b. V současné atmosféře, kdy veřejnost nemá dostatek důvěry v EU a Evropa se snaží vzbudit u svých občanů zájem, je nezbytné, abychom dokázali prostřednictvím politik v oblasti kultury, problematiky mladistvých a zdravotnictví vybudovat opravdové evropské občanství. Připojuji se k paní Haugové v bědování nad skutečností, že právě těmto činnostem, které pomáhají demonstrovat, co Evropa dělá pro své občany, byl rozpočet navýšen nejméně.
Závěrem bych ráda požádala Radu a předsednictví – a také mě mrzí, že zástupce Rady je nepřítomen právě v tomto klíčovém bodě rozpravy – aby se vyvarovaly krácení předběžného návrhu rozpočtu při prvním čtení, jak bylo zvykem v předchozích letech. Z tohoto důvodu je třeba, aby naše instituce úzce spolupracovaly, a je třeba, aby se vše konzultovalo s Evropským parlamentem v jeho roli společného zákonodárce pro Evropu, ale hlavně v roli zástupce občanů při zásadním politickém činu, jakým je přijímání rozpočtu.
Valdis Dombrovskis (PPE-DE). – (LV) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, hovoříme-li o návrhu rozpočtu na rok 2009, který připravila Evropská komise, nejprve bychom si měli všimnout, že celková částka prostředků na závazky se zvyšuje na 134,4 miliardy eur, což je 3,1 % nárůst. Zároveň částka prostředků na platby pro politiku soudržnosti EU klesá nejrychleji – o 14 %. Samozřejmě snížení politiky soudržnosti EU je spojeno s vleklými programovými problémy, které brání členským státům v započetí plné absorpce fondů EU. Evropská komise by se ale měla více zaměřit na úspěšné zahájení absorpce prostředků a snižování administrativní zátěže namísto mechanického snižování prostředků na platby. Domnívám se, že budeme muset nad touto otázkou znovu zamyslet na dohodovacím řízení. Co se týče okruhu 4 rozpočtu EU, který se vztahuje k tématu EU jako globální partner, je zjevné, že množství prostředků, které navrhuje Evropská komise, je nedostatečné. Je nezbytné přehodnotit návrh okruhu 4 rozpočtu a vzít přitom v úvahu závazky EU v Kosovu, Palestině a jinde a dospět k realistickým číslům. V souvislosti s novými prioritami EU – společná energetická politika EU a boj proti změnám klimatu – současné množství rozpočtových prostředků EU na tyto cíle je zjevně nedostatečné. Samozřejmě zásadní změny ve struktuře rozpočtu EU mohou být prováděny pouze současně s přezkumem finančního výhledu EU v polovině období, ale některé změny mohou být zavedeny dříve, například umožnění členským státům nasměrovat větší část fondů EU k cílům energetické účinnosti a programům pro domácí vytápění. Konečně ohledně ústavních otázek – rozpočtový proces na rok 2009 začal za předpokladu, že příští rok vstoupí v platnost Lisabonská smlouva. Současná situace ohledně Lisabonské smlouvy není příliš jasná a je důležité dohodnout se, jaké procedurální změny zavede v činnosti institucí ohledně rozpočtu EU. Děkuji vám za pozornost.
Gabriela Creţu (PSE). - (RO) Podpora jednotného trhu je naprosto oprávněná, pokud dosáhneme vysoké míry spokojenosti spotřebitelů pomocí bezpečného zboží a služeb, stejně jako účinných způsobů řešení problémů, které se mohou vyskytnout, to vše pod podmínkou zajištění poctivé hospodářské soutěže.
Návrhy, které předložil výbor IMCO pro rozpočet na rok 2009, se drží tohoto směru. Žádáme finance navíc pro síť SOLVIT, která, navzdory opodstatněným očekáváním, nedosáhla předpokládané účinnosti v řešení právních problémů, s nimiž se potýkají občané na vnitřním trhu.
Také podporujeme další financování projektů týkajících se spotřebitelů, průzkumů trhu, včetně cen, stejně jako opatření tržního dozoru.
Sebrané údaje mohou vysvětlit potenciální narušení a přispět k nalezení příslušných opatření pro nápravu negativních situací. Zjišťujeme, že ve většině oddílů, o nichž diskutujeme, je financování dostatečné, ale trváme na jistém aspektu: současná struktura rozpočtových nákladů je naprosto netransparentní.
Tím je podrývána demokratická kontrola nad cílem veřejných peněz, což je skutečnost, kterou Parlament striktně odmítá.
Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). - (RO) První zpráva Evropského parlamentu zabývající se předběžným návrhem rozpočtu na rok 2009 by měla velmi jasně určit současné priority Evropské unie.
Proto se domnívám, že zpráva značně zdůraznila rozpočtové nedostatky týkající se boje proti globálnímu oteplování, ale netrvala dostatečně na problému potravinové krize, s níž se potýkají občané EU. Cenová krize a potravinová nestálost, s nimiž se potýkáme poprvé za více než třicet let, musí být součástí našich rozpočtových priorit.
Myslím si, že jediným nástrojem, s jehož pomocí můžeme dostatečně reagovat na situaci, je společná zemědělská politika. Jedině ta může zajisti dostatečnou výrobu potravinářských výrobků v Evropě.
Z tohoto důvodu nesouhlasím s využitím rezerv dostupných pod okruhem 2 evropského rozpočtu pro jiné oblasti, než je zemědělství. Zadruhé, po několik let jsme viděli různá přesměrovávání peněz v prvním pilíři, z přímé platby zemědělcům k projektům rozvoje venkova v pilíři 2.
Připomínám vám, že projekty pro rozvoj venkova nepovedou ke zvýšení výroby v Evropě a k vyřešení současné potravinové krize.
I kdyby tendence aplikovat tyto převody pomocí nástroje změny trvala několik let, v současnosti potřebujeme ta nejlepší opatření pro současné výzvy a tato opatření jsou mezi tradičními nástroji společné zemědělské politiky.
PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS Místopředsedkyně
Szabolcs Fazakas (PSE). - (HU) Děkuji vám za předání slova, paní předsedající. Paní komisařko, dámy a pánové, nejprve chci blahopřát paní zpravodajce Haugové za skvělou práci, kterou odvedla, a za komplexní přístup zde před námi, následkem čehož se pokouší vytvořit rozpočet z omezeného dostupného rámce, který nám může pomoci uskutečnit naše priority, a zároveň se snaží reagovat na globální výzvy, kterým čelíme.
Vzhledem k stagflaci, která ohrožuje Evropskou unii, je důležitým a pozitivním krokem, že největší okruh v rozpočtu je nyní sekce zabývající se růstem, zaměstnaností, obnovou a soudržností. Zdroje, které slouží cílům změny klimatu a bezpečným, konkurenceschopným dodávkám energie, mohou také být nalezeny mezi řádky. Bylo by ještě lepší, kdyby pro tyto problémy byly samostatné okruhy, konkrétně snižování emisí CO2, úspory energie a obnovitelná energie, tím by se podpořil rozvoj společné, udržitelné evropské energetické politiky. Děkuji vám.
Brigitte Douay (PSE). – (FR) Paní předsedající, po irském referendu je zde ještě naléhavější potřeba, aby EU více naslouchala svým občanům a lépe je informovala o tom, co je zajímá, zvláště nyní, necelý rok po evropských volbách, pokud chceme vzbudit zájem voličů o evropské otázky a zajistit, aby v jejích cílech a politikách bylo dosaženo základního konsensu.
Toto je těžká doba pro rozpočet na rok 2009, o němž paní Haugová podala vynikající zprávu s jejím novým přístupem k hlavním otázkám a s rozmanitými konzultacemi. Z její zprávy si vzpomínám na tvrzení o občanech a informacích, které v roce 2009 budou muset vzdorovat různým výzvám a vyžádají si značné prostředky v okruhu, kde je bohužel malá rezerva.
Informace jsou základním demokratickým nástrojem. Ať žijí občané kdekoliv – ve starém, nebo novém členském státě –, musí být informováni o skutečnostech EU a zejména o jejím rozpočtu. Proto musí od důležitých institucí dostávat jasné, náležité a soustředěné zprávy. V tomto ohledu se vyzývání k zavedení jakési značky „Evropské unie“, která by byla identifikovatelná po celé Evropě a týkala by se všech, jeví jako důležitý faktor při zapojování občanů do evropského projektu.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, roční rozpočty jsou jakýmsi kompromisem mezi realizací strategických cílů zaznamenaných ve víceletých finančních rámcích a současnou politickou a hospodářskou situací, a zejména potřebou jednat v zájmu řešení nepředvídatelných situací, které nastávají na trhu.
Toto je situace, které dnes čelíme: nastal strmý nárůst cen energií, včetně paliv, a jsou zde zjevné symptomy globální potravinové krize, přičemž zároveň rostou ceny potravin. Jaké kroky Komise předvídá a jakou rozpočtovou částku můžeme přidělit pro zvládnutí této složité pokračující situace, abychom zabránili zhoršení krize?
Strávili jsme mnoho let vypracováváním strategie a balíčku o klimatu a to je velmi důležité. Je však tento cíl patrný ve finančních prioritách rozpočtu na rok 2009? Volby do Evropského parlamentu se odehrají v roce 2009. Budeme muset předložit vyúčtování o vydáních peněz daňových poplatníků a k jakému účelu toto vydání bylo spolu s cíli a potřebami Evropy a jejích občanů.
Jutta Haug, zpravodajka. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám z spoustu milých slov, za vaše ocenění mé práce a samozřejmě za podporu. Nicméně, víte stejně dobře jako já, že takovou práci můžete dobře zvládnout, jedině když všichni poslanci táhnou za jeden provaz. Jedině tehdy jsme dostatečně silní ve vztahu k Radě, abychom dokázali prosadit věci, které jsou podle nás nezbytné.
Obzvláště se mi líbilo, jak pan Surján popsal paní komisařku a mě, když řekl, že jsme byly jako dvě do sebe zapadající ozubená kola. To pokládám za obzvláště dobrou představu, protože když do sebe kola zapadají, tak něco pohánějí, a přesně to chceme. Chceme něco rozpohybovat; chceme zabránit statickému rozpočtu a zejména chceme rozpohybovat Radu. Jak řekl pan předseda, hlavy států nebo vlád mohou na svých setkáních vydávat úřední zprávy o nejrůznějších krásných věcech, ale nakonec to je Komise a Parlament, kdo to musí všechno rozpohybovat. Samozřejmě Rada je také součástí, jako jedna ruka rozpočtového orgánu, ale nejčastěji mám dojem, že je na nás, abychom Radu táhli s sebou, protože Rada sama nedává podněty.
Ještě jednou jsme analyzovali předběžný návrh rozpočtu, vyměnili si názory na něj a ve velmi rané fázi jsme jasně řekli, co od rozpočtu pro Evropskou unii v příštím roce chceme. To nám dává dobrý základ, na němž se můžeme přepravit k přípravám na první čtení po letní přestávce.
Doufám, že všichni poslanci jej podpoří stejně přesvědčivě jako dnes.
Předsedající. − Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat v úterý 8. července 2008.
Písemná prohlášení (článek 142)
Cătălin-Ioan Nechifor (PSE), písemně. – (RO) Rozpočtový výbor žádá o skutečnou podporu pro chudé regiony a o větší rozpočet jako výraz zásady evropské solidarity. Zpráva paní Jutty Haugové má za cíl podrobně rozebrat rozpočet na rok 2009, zdůrazňuje současné priority na úrovni Evropské unie, včetně boje proti změnám klimatu a solidarity vůči chudším regionům.
Tento nový přístup by měl obsahovat lepší porozumění nesnázím a potřebám, s nimiž se chudší regiony potýkají, aby mohl zajistit větší financování, které, podle příslušných evropských institucí sledujících pokrok v rozvoji, povede ke snížení rozdílů a k zajištění hospodářské a sociální soudržnosti.
Pro Rumunsko by tato rozpočtová změna mohla být dobrou zprávou, pokud jde o financování rozvojových regionů, protože 6 z 8 rozvojových regionů v zemi patří mezi 15 nejchudších regionů v Evropské unii a severovýchodní rozvojový region také letos zůstává posledním v této kategorii. Proto máme znovu důležitou šanci v tom, co by mělo být naším bojem a stálým zájmem – snížit významné rozdíly, které nás dělí od regionů západoevropských zemí, v hospodářství, po sociální, kulturní a civilizační stránce.
17. Spor mezi Airbusem a Boeingem před WTO (rozprava)
Předsedající − Následuje rozprava k otázce k ústnímu zodpovězení položená Komisi Helmuthem Markovem jménem Výboru pro mezinárodní obchod. Týká se sporu mezi Airbusem a Boeingem před WTO. (O-0033/2008 – B6-0155/2008).
Helmuth Markov, autor − (DE) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, obchodní spor mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými ohledně velkých letadel není běžným sporem, jako je tomu v jiných případech, kdy je WTO žádána o vyřešení. Tento spor vedl k největšímu a nejsložitějšímu řízení, které kdy bylo vedeno. Jde o obrovský střet zájmů.
Spojené státy americké kritizují způsob, jakým EU a členské státy mající účast na konsorciu EADS podpořily uvedení největšího letounu za posledních 20 let. EU naopak obvinila Spojené státy z poskytování skryté pomoci společnosti Boeing jako součásti obranných a leteckých projektů, na kterých se Boeing podílí. Dosud nevíme, jak orgán WTO pro řešení sporů rozhodne. Předpokládám, že rozhodnutí bude takové, že obě strany porušily platná pravidla WTO. Bez ohledu na výsledek tohoto případu je stále možné učinit některá doporučení.
Zaprvé, nadešel možná čas, aby se jak Boeing, tak Airbus začaly více spoléhat na své vlastní zdroje, než aby se opíraly o státní dotace a ponechávaly si pomoc a zisk pro sebe, přičemž by předcházely riziku prostřednictvím uspořádání společnosti. Z lepšího fungování a větší transparentnosti v leteckém odvětví by jistě měly prospěch všechny strany v oboru a také zákazníci.
To neznamená, že výrobci velkých letadel by již neměli získávat vůbec žádnou finanční podporu. Pouze bych rád zdůraznil. že je zapotřebí mít odpovídající vyrovnaný systém, který neupřednostňuje zájmy velkých společností, ale zohledňuje také některé důležité otázky, jako je například vytváření nových pracovních míst a ochrana životního prostředí spolu se zlepšováním bezpečnosti cestujících.
Zadruhé je v tomto ohledu důležitou skutečností, že v roce 2007 tisíce zaměstnanců Airbusu ztratily zaměstnání následkem restrukturalizace, která dle mého názoru nebyla nezbytná–došlo k ní po letech, kdy toto evropské konsorcium mělo obrovské zisky. To není způsob, jakým by vedení mělo řešit krize, zejména s ohledem na skutečnost, že to nebyli zaměstnanci, ale vedení, kdo selhal.
Zatřetí, existence orgánu WTO pro řešení sporů je významným krokem k vytvoření mezinárodního obchodního režimu, jelikož poskytuje spolehlivý návod v případě, kdy dojde k rozdílům v názorech plynoucích z různých výkladů dohod Uruguayského kola. Jeho rozhodnutí bude předáno také nám, bude to však dostačující řešení?
Začtvrté, je politováníhodné, že dohoda o obchodu s velkými civilními letadly mezi EU a USA z roku 1992 nebyla dostatečná k tomu, aby na jejím základě bylo sjednáno řešení namísto prostřednictvím soudu.
Zapáté, letecký průmysl v současné době čelí novým úkolům. Hospodářská krize a nárůst cen ropy mají mnohem drastičtější dopady na systém letecké dopravy než kdykoli předtím. Řešení musí být nalezeno velmi rychle, a možná nadešel čas, abychom místo konfrontace začali přemýšlet o spolupráci.
Zašesté, co se týká zadávání veřejných zakázek, můj osobní názor je takový, že by bylo vhodnější nezahrnovat plně tuto důležitou oblast hospodářství do systému WTO. V téměř všech národních hospodářstvích je zadávání veřejných zakázek důležitým katalyzátorem hospodářského rozvoje. Politici musí také mít v některých klíčových oblastech nějaký vliv, aby mohli se mohli podílet na vývoji společnosti.
Zasedmé, nastal čas, aby Spojené státy americké a EU pochopily, že pro politické vedení musí zůstat možnost činit opatření týkající se vývoje národního hospodářství, včetně zadávání veřejných zakázek a finanční podpory. Nicméně je také zapotřebí, aby prostřednictvím mechanismů transparentnosti a kontroly demokracie všichni dodržovali stávající pravidla.
Zaosmé, případ společnosti Boeing nám ukazuje, že žádná vláda by se neměla schovávat za tvrzení o údajných zájmech národní bezpečnosti s cílem podporovat svůj vlastní národní průmysl, nebo často zájmy několika málo silných lobbyistických skupin, na které je úzce napojena.
Zadeváté, tento spor představuje více než pouhý rozpor mezi EU a Spojenými státy americkými. Jedná se o další případ, ve kterém se ti, kdo sami sebe vykreslují jako zastánce volného obchodu, ustupují snahám o národní protekcionismus bez vlastního zájmu. Měli bychom se stranit obojího, jelikož tento způsob chování nevede k vytvoření lepších podmínek pro naše občany, ale pouze k diskriminaci a nečestné hospodářské soutěži opírající se o dumping.
Dalia Grybauskaitėová, členka Komise − Vážená paní předsedající, chtěla bych reagovat a odpovědět na ústní otázku jménem pana komisaře Mandelsona, který se nemůže dnešního zasedání zúčastnit, jelikož se právě účastní dvoustranných jednání kola z Dohá.
Americkým sporem vedeným proti evropské podpoře společnosti Airbus a evropským sporem vůči americké podpoře společnosti Boeing se v současné době zabývá panel WTO, před kterým hájíme evropský právní postoj. Předložení prozatímních zpráv očekáváme na podzim nebo v zimě. Následující kroky určí výsledek tohoto sporu a související zájmy, které k němu povedou.
K otázce vlivu tohoto sporu na průmyslovou hospodářskou soutěž bychom rádi uvedli, že nevidíme žádný důvod, proč by přetrvávající spor mezi EU a USA před WTO ohledně podpory pro Airbus a Boeing měl mít dopad na schopnost evropského průmyslu vést vedle Spojených států amerických čestnou hospodářskou soutěž a ucházet se o veřejné zakázky.
Státní zakázky na dodávky tankerů spočívají v poskytování nejlepšího zařízení za co možná nejlepší cenu pro daňové poplatníky. Vzdušné síly USA rozhodly, že letadlo nabízené společností Northrop Grumman a EADS je kvalitnější než Boeing a nejlépe splňuje jejich požadavky. Otázka podpory Airbusu je v tomto hodnocení bezvýznamná. Spor vedený před WTO a zadání zakázky spolu nemají nic společného.
K reakcím Amerického vládního úřadu (GAO) bychom rádi uvedli, že výběr KC-45 společnosti Northrop Grumman americkými vzdušnými silami zůstává platný. Došlo k nepochopení ve smyslu, že Northrop Grumman a EADS North America přišly o zakázku a že Boeing zakázku získal. Zakázka Northrop Grumman a EADS North America zůstává v platnosti, ačkoli v režimu pozastavení prací, což práce plynoucí z této zakázky zdrží.
Americký vládní úřad přezkoumal vyhodnocovací proces vzdušných sil, nikoli však schopnosti letadla. Tento úřad nevyžaduje ani nenařizuje, aby došlo k přehodnocení zadání zakázky. Americké vzdušné síly a ministerstvo obrany uvedly, že KC-45 nejlépe splňuje požadavky amerických vzdušných sil. Americký vládní úřad se obrátil na vzdušné síly s žádostí o poskytnutí odpovědi týkající se kroků, které podniknou do 60 dnů od oznámení ze dne 18. června.
Obecně státní podpora letectví splňuje potřebu týkající se vysoké míry investic pro zajištění rozvoje odvětví velkých letadel. Názor Komise je takový, že státní podpora letectví na obou stranách Atlantiku musí být vyvážená, aby tak nedošlo ke zkreslení podmínek hospodářské soutěže. Pokud tomu tak je, může taková podpora přispět k inovaci, zlepšení bezpečnosti a vlivu letecké přepravy na životní prostředí. Je v zájmu leteckých společností a zákazníků, stejně jako vlád, aby v leteckém odvětví byla zachována vysoká úroveň hospodářské soutěže.
S ohledem na dvoustranné dohody z roku 1992 bychom vás rádi informovali, že navzdory několika snahám učiněných v dobré víře s cílem vyřešit spor přátelskou cestou, ke kterým došlo v minulých letech, se rozdíly mezi oběma stranami–americkou a evropskou–ukázaly příliš velké. Spojené státy popřely, že by společnosti Boeing poskytly jakoukoli pomoc, přičemž požadovaly, aby EU ukončila svou pomoc Airbusu. Z tohoto důvodu nebylo dosud možné stanovit spravedlivý a vyvážený základ pro sjednání dohody.
Dne 18. října 2007 Boeing veřejně odmítl nabídku Airbusu na hledání přátelského řešení. Měli bychom si rovněž uvědomit, že v současné předvolební atmosféře ve Spojených státech amerických nemusí být snadné takovéto vyvážené urovnání nalézt. Neočekáváme proto, že by byl spor v blízké budoucnosti vyřešen, tedy dříve než WTO rozhodne o obou případech, jak oAirbusu, tak Boeingu.
Ráda bych využila této příležitosti, abych poděkovala váženému panu poslanci Evropského parlamentu za jeho zájem a podporu tomuto případu, kterou prokázal ve svém ústním dotazu a navrhovaném řešení.
Georgios Papastamkos, jménem skupiny PPE-DE – (EL) Vážená paní předsedající, euro-atlantické hospodářské vztahy jsou pro obě strany výjimečně důležité. Každý obchodní spor by měl být urovnán nalezením transparentního a vyváženého řešení.
V tomto případě je očekávaným cílem zabezpečení spravedlivého slyšení obou stran a vyvážený přístup ke státní pomoci poskytované leteckému odvětví. Tato finanční pomoc je obzvláště důležitá pro podporu výzkumu, inovace a řízení životního prostředí a pro zlepšení bezpečnosti a účinnosti letecké přepravy.
Jednostranné odstoupení Spojených států amerických od dvoustranné dohody z roku 1992 je příčinou znepokojení, jelikož evropská státní pomoc je plně v souladu s literou a duchem této dohody.
Evropská strana je oprávněna poskytovat Airbusu finanční zdroje, které jsou omezené co do rozsahu, jsou vratné a bez dopadu na hospodářskou soutěž, narozdíl od zakázané a žalovatelné nevratné americké pomoci.
Jak víte, Unie učinila významné snahy pro dosažení urovnání záležitosti v dobré víře formou jednání. Nicméně dosud se nesetkala s odezvou. Vyzýváme proto Evropskou komisi k zachování nezlomného vyjednávajícího postoje, který by vedl k dlouhodobému urovnání této záležitosti za podmínek legitimní a vyvážené hospodářské soutěže.
Žádost Spojených států amerických o ukončení poskytování pomoci Airbusu jako podmínky pro pokračování jednání nespadá do přijatelného rámce pro urovnání sporu.
Erika Mannová, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, je pouze jeden důvod, proč si přejeme vést tuto dnešní rozpravu, tj. velmi nepřátelské útoky z americké strany, jak ze strany Boeingu, tak z řad členů Kongresu, ohledně zadání zakázky uskupení Northrop Grumman/EADS. Cílem těchto útoků se dokonce stávají jednotlivé členské státy. To je důvod, proč zde vedeme tuto rozpravu a proč chceme dosáhnout usnesení, za něž budu velmi vděčná, jelikož my ve výboru jsme se o dosažení takového usnesení již dlouhou dobu snažili.
Nespokojenost americké strany spočívá v tom, že uskupení Northrop Gruman/EADS představilo lepší nabídku, kterou americké vzdušné síly ve veřejné zakázce upřednostnily před modelem Boeingu. Přitom se jedná o nejpřirozenější věc na světě. Jednáme s partnery z NATO, nikoli se zeměmi, které spolu pravidelně nespolupracují. Opíráme se o transatlantické partnerství, které je stvrzováno na každém zasedání na nejvyšší úrovni. V těchto třech uváděných oblastech Evropa od Američanů nakupuje čtyřikrát více, což svědčí o velmi intenzivním vzájemném „partnerství“.
Chtěli bychom zde ujasnit, že Američané nemají absolutně žádný důvod k nespokojenosti. Nemusíme se opět zabývat podrobnostmi–jsem velmi vděčná, že paní komisařka a pan Papastamkos tak již učinili. Chceme zde dnes v zásadě vyjádřit politický protest–který mimochodem opakovaně ovlivňuje jednání WTO s americkou stranou, která neustále předkládá připomínky. Americkým vzdušným silám nemůže být dovoleno zadat zakázku mimochodem evropskému konsorciu v době, kdy WTO rozhoduje o daném případu. Je tedy zřejmé, že tyto dvě otázky jsou politicky propojené, nicméně paní komisařka má zcela pravdu, když poukazuje, že ve skutečnosti tyto dvě otázky spolu vzájemně nesouvisí.
Osobně bych chtěla poděkovat Komisi a členským státům, že opakovaně přikládají urovnání těchto skutečností velkou důležitost. Ráda bych také poděkovala svým kolegům za to, že konečně tuto záležitost projednáváme, a můžeme tak předložit usnesení. Doufám, že Američané nás tak vyslyší.
Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN – (PL) Vážená paní předsedající, po dobu několika let funguje trh pro výrobu velkých letadel skutečně bipolárně. Vládnou mu Airbus a Boeing. Během posledních dvou let jsme přesto svědky šetření sporu mezi EU a USA ohledně dotací těmto dvěma obrovským koncernům, který provází Světovou obchodní organizace. Je zde v sázce spousta peněz a také – možná ještě důležitější věc – snahy o to, být hlavním hráčem na poli nejmodernějších technologií.
Spojené státy americké obviňují Airbus, že těží z výhod velkých dotací a výhodných úvěrů od vlád členských států EU. Slýcháme však také na evropské straně vážné připomínky týkající se velkých částek státní pomoci, kterých se dostává Boeingu ve formě daňových úlev poskytovaných státy Illinois, Kansas a Washington, stejně jako pomoci ze strany armády a NASA v rámci zadávání veřejných zakázek.
Obáváme se, že tento spor může vést pouze k Pyrrhovu vítězství. Obě společnosti těží ze státní pomoci, jejíž oprávněnost je sporná. Nesmíme nicméně zapomínat, že jsou jedinými světovými výrobci velkých přepravních letadel. Vzájemně si konkurují, musí však také spolupracovat, pokud chtějí využívat nejlepších řešení, v oblasti návrhů a technologií. To vše musí být činěno ve prospěch cestujících.
Zdá se mi, že při jednáních potřebujeme silnější partnerství a přátelštější atmosféru, jelikož jak pro Airbus, tak pro Boeing je na světovém trhu dostatek prostoru. Podle mých propočtů za dobu 15 let bude svět potřebovat okolo 36 000 moderních, bezpečných civilních letadel, z nichž zhruba 1 500 budou velké letouny. Je těžké s jistotou prohlásit, kdo vystoupí na úplnou špici, zda Boeing nebo Airbus, musíme si však rovněž uvědomit, že na tomto trhu se začíná prosazovat Rusko, které rovněž uplatňuje vládní dotace.
Jacky Hénin, jménem skupiny GUE/NGL – (FR) Vážená paní předsedající, spor Airbusu a Boeingu vedený před WTO je pouze špatným vtipem. Američané se snaží stavět se převaze Airbusu jakýmkoliv možným způsobem, dokonce se uchylují k soudnímu způsobu řešení. Nicméně zatímco Airbus získal splatné finanční prostředky, Boeing se hroutí pod tíhou finančních prostředků z různých zemí, zejména pod obrovskou tíhou plynoucí z vojenského výzkumu. Proto je Dreamliner nejdotovanějším letadlem na světě.
To, co se v tomto případě skutečně skrývá za nečistou hospodářskou soutěží, je slabý dolar. Spojené státy spolu s Evropskou centrální bankou nesou v této záležitosti svůj podíl. Skutečnou otázkou tedy je, zda bude Airbus i nadále navrhovat a vyrábět své letouny v eurozóně. Odpovědět ano by znamenalo, že Evropská centrální banka bude lépe reagovat na potřeby průmyslu a nebude investičním bankám poskytovat nové úvěry bez záruky splacení. Odpovědět ano by znamenalo zřídit samostatný evropský veřejný fond, který by nahradil soukromé akcionáře EADS, kteří prokázali svou neschopnost vytvořit odpovídající průmyslovou strategii a nechránili jen své dividendy.
Nahrazení typu A320 letadlem nabízejícím 20%úsporu paliva bude možné, pouze pokud investoři přistoupí na druh financování, kterému se dosud brání. Evropa potřebuje silnou skupinu EADS ve 100% veřejném vlastnictví, pokud chce, aby průmyslová politika byla schopna poskytovat vlastní energeticky úspornou leteckou přepravu.
Syed Kamall (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, každý rozumně přemýšlející člověk, který sleduje tyto dva případy před WTO, musí dojít k závěru, který vystihuje fráze „jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet“. Boeing například dostává od americké vlády dotace přesahující rámec daný dohodou mezi EU a USA z roku 1992; Boeing získává dotace z programů NASA a od ministerstva obrany, těží z nekonkurenčních vojenských zakázek za přemrštěné ceny a rovněž z daňových úlev pro americké obchodní společnosti, čímž dochází k porušování předpisů WTO. Naproti tomu si Spojené státy stěžují, že Airbus dostává pomoc na výzkum a vývoj, granty na rozvoj svých výroben a úvěry za výhodných podmínek, že mu jsou odpouštěny dluhy spojené s výrobou velkých civilních letadel a rozvojovým financováním, že získává granty na výzkum a vývoj, a také, že Airbus získává nezákonné vývozní dotace.
Pozitivní je, že řada evropských leteckých společností si nadále objednává letadla Boeing a že americké ministerstvo obrany udělilo zakázku především na tanker EADS Northrop Grumman. To jsou dobrá znamení. Ačkoli obě strany mají důvod ke stížnostem, myslím si, že se za tímto sporem skrývá holý anti-amerikanismus a úzkoprsá evropská mentalita.
Airbus hraje roli andělského spasitele evropského nebe, zatímco Boeing je zlou americkou společností usilující o nečestné vedení v celosvětovém letectví. Upřímně doufám, že má skupina, EPP, nepodpoří toto usnesení, jelikož by se tím ukázala v nejhorším světle–anti-americkém, protekcionistickém a bránícím hospodářské soutěži. Možná se necháváme příliš ovlivňovat francouzským předsednictvím, ale nedovolte prosím, aby zkratka EPP nesignalizovala Stranu za ochranu Evropy (European Protectionist Party).
Kader Arif (PSE). – (FR) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, usnesení, o kterém se chystáme hlasovat, předkládá řadu doporučení pro Komisi a jménem EU hájí zájmy členských států a evropského odvětví velkých civilních letadel.
Vzhledem k tomu, že americký Kongres již v řadě příležitostí podpořil Boeing, a když si uvědomíme, že porušování dohody o dodávce leteckých tankerů podceňuje pozici evropského leteckého výrobce, je stálá podpora Evropské unie jako celku–členských států, Komise a Parlamentu–klíčovější než kdykoli předtím. EADS byla velmi kritizována a byly vzneseny pochybnosti ohledně její serióznosti a spolehlivosti.
Komise dnes musí potvrdit dvě věci: na jedné straně, že žádost Boeingu nesmí v rámci procesu zadávání zakázek na dodávku leteckých tankerů žádným způsobem ovlivnit hodnotu návrhu na partnerství mezi EADS a Northrop Grumman, protože Boeing napadl pouze proces výběru. Zvrat v rozhodnutí amerických vzdušných sil by byl nepřijatelný. Postoj Komise musí být v tomto bodě jednoznačný.
Komise musí mít rovněž na paměti, že útoky na Airbus před WTO jsou neopodstatněné. Nejenže systém splatných nástrojů financování nezakládá důvod pro zpochybnění, právě protože je splatný, ale vzhledem k neslučitelnosti americké pomoci s pravidly WTO a se závaznými dohodami mezi Evropou a Spojenými státy je postoj Spojených států je také o to překvapivější.
Abychom se vyhnuli plané konfrontaci, která by podkopala průmyslové zájmy zúčastněných stran a vztahy mezi EU a USA, které musíme zlepšit, jediným možným řešením do budoucna je jednání. Musí mu předcházet přípravná fáze, ve které obě strany prokáží svou dobrou vůli.
Závěrem položím jednu otázku: ovlivní nová situace rozhodnutí, které může být učiněno během řešení tohoto sporu?
Richard Seeber (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, nejprve bych se chtěl omluvit jménem svého kolegy, pana Sturdyho, který se zdržel, a nemůže se zúčastnit plenárního zasedání.
Předem bych měl říci, že jak Spojené státy americké, tak Evropa–alespoň většina členských států–jsou partnery v rámci NATO. Jedná se tedy o spor mezi skupinami, které jsou v přátelském vztahu. Chtěl bych také říct, že Spojené státy americké a EU podepsaly v roce 1992 dohodu o obchodu s velkými civilními letadly. Tato dohoda fungovala velmi dobře do doby, než se Spojené státy odchýlily od jejích podmínek, když se v roce 2004 obrátily na orgán WTO pro řešení sporů.
Víme, že státní pomoc je do určité míry běžnou praxí, zejména na trhu s velkými obchodními a vojenskými letadly. Nicméně je důležité, aby pro poskytování této pomoci byly uplatňovány velmi přísné kontroly a podmínky. Evropská unie je dosud důsledně dodržovala, přičemž EADS Airbus splatila většinu ze získaných dotací, dokonce splatila více, než z veřejných fondů obdržela. Vše máme podrobně zdokumentováno. Naproti tomu Spojené státy dosud tuto dokumentaci nepředložily, a není zcela jasné, do jaké míry Boeing tyto závazky plní.
Závěrem bych chtěl uvést, že zatímco Evropská unie přirozeně obhajuje volný obchod, nemělo by toto usnesení vyústit v anti-americkou rétoriku. Je důležité, abychom usilovali o spravedlivé zacházení s oběma partnery, a věřím, že WTO bude brát na její rozhodnutí zřetel.
Přímý anti-amerikanismus by byl příliš omezeným přístupem, musíme však neustále vyzývat Spojené státy, aby dodržovaly pravidla, na nichž jsme se společně dohodli.
Glyn Ford (PSE). - Vážená paní předsedající, budu podporovat toto usnesení a většinu pozměňovacích návrhů, které k němu byly předloženy, včetně návrhů, které předložila má kolegyně Erika Mannová.
V mém volebním obvodu jsou tisíce pracovních míst přímo závislé na Airbusu, zejména v oblasti Filton v Bristolu. V celém Spojeném království i v Evropské unii závisí desítky tisíc pracovních míst na úspěchu Airbusu.
Kritizoval bych pana Kamalla přímo do očí za jeho silně euroskeptický a anti-evropský přístup, kdyby do dvou minut od svého projevu nezmizel. Nemám tak možnost obrátit svou kritiku přímo na něj. Doufám, že některý z jeho kolegů mu vyřídí, že se obvykle snažíme zůstat do konce rozpravy, které se účastníme, a nespěcháme bezprostředně po ukončení svého projevu kvůli své tiskové zprávě.
V roce 1992 došlo k uzavření dohody mezi Boeingem a Airbusem, respektive mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která spočívala v tom, že se strany zřeknou vznášení žalob proti sobě. Jednalo se o krok ve prospěch Boeingu, který těží z přímých dotací od americké vlády prostřednictvím NASA a ministerstva obrany, zatímco Airbus získává pouze splatné úvěry s úrokem, ze kterých již zaplatil 7 miliard EUR.
V roce 2004 Spojené státy tuto dohodu porušily, když přednesly celou záležitost před WTO. Odborový svaz Unite a vedení ve Spojeném království jsou zajedno v tom, že by se v této záležitosti mělo trvat na vyvíjení co možná největšího tlaku na Spojené státy americké.
Kritice ze strany Boeingu a Kongresu se musíme razantně bránit. Pokud bychom měli ztratit svou konkurenceschopnost, co se týká Airbusu, a nechali bychom na celosvětovém trhu pouze Boeing v monopolním postavení, čelili bychom ztrátě zakázek a pracovních míst. Sjednaná dohoda je jednoznačně nejlepším řešením a nejlepší cestou vpřed–možná lepší než ta z roku 1992. Avšak pokud jí nedosáhneme, nemáme jinou možnost než pevně bránit svou pozici a zájmy evropského hospodářství, hospodářskou soutěž a pracovní místa.
PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO Místopředseda
Předsedající − Obdržel jsem návrh usnesení(1) v souladu s pravidlem 108(5) jednacího řádu.
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve středu dne 9. července 2008.
Písemná prohlášení (Pravidlo 142)
Christine De Veyracová (PPE-DE), písemně – (FR) Po rozpravě, kterou jsme měli k tématu stížnosti společnosti Boeing proti společnosti Airbus v rámci WTO, a v návaznosti na usnesení amerického Senátu týkajícího se stejné záležitosti, mě těší, když vidím, že dnes hájíme usnesení, které zajistí podporu Airbusu ze strany Evropského parlamentu.
Zdá se, že stížnost Boeingu proti Airbusu se mnohem více týká obchodních zájmů než skutečného dodržování pravidel hospodářské soutěže.
Boeing podal stížnost k WTO až poté, co Airbus vyhrál řadu zakázek na dodávky letadel. Tento americký výrobce letadel také porušuje dvoustrannou dohodu z roku 1992, jelikož získal dotace, které byly na základě této dohody zakázané.
Ano, Airbus také získal dotace, jednalo se však o splatné nástroje financování poskytnuté podle pravidel. Nejenže tyto finanční nástroje byly plně splaceny, ale Airbus také splatil o 40 % více, než činí částka, která mu byla půjčena evropskými vládami.
Podporuji usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat. Evropský parlament musí vyžadovat spravedlivý a rychlý konec sporu, čímž veřejně prokáže svou podporu Airbusu.
18. Vytváření databáze otisků prstů Romů žijících v Itálii (rozprava)
Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o:
– ústní otázce Komisi, kterou pokládá Monica Frassoniová jménem skupiny Verts/ALE, ohledně vytváření databáze otisků prstů Romů žijících v Itálii (O-0076/2008 – B6-0170/2008);
– ústní otázce Komisi, kterou pokládá Giusto Catania jménem skupiny GUE/NGL, ohledně vytváření databáze otisků prstů Romů žijících v Itálii (O-0077/2008 – B6-0451/2008);
– ústní otázce Komisi, kterou pokládají Jan Marinus Wiersma, Claudio Fava, Kristian Vigenin, Gianni Pittella, Adrian Severin a Katalin Lévaiová jménem skupiny PSE, ohledně vytváření databáze otisků prstů Romů žijících v Itálii (O-0078/2008 – B6-0452/2008);
– ústní otázce Komisi, kterou pokládají Viktória Mohácsiová, Marco Cappato, Alexander Alvaro, Sophia in 't Veldová, Sarah Ludfordová, Jeanine Hennis-Plasschaertová, Ignasi Guardans Cambó, Adina-Ioana Văleanová, Renate Weberová a Gérard Deprez jménem skupiny ALDE, ohledně vytváření databáze otisků prstů Romů žijících v Itálii (O-0080/2008 – B6-0453/2008);
Monica Frassoni, autorka. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ministr Maroni označil tuto rozpravu za absurdní frašku, skutečnost je však taková, že se dnes přestal chvástat jako kovboj a pokusil se přesvědčit své evropské kolegy, že to všechno je vina tisku a levice a že jeho jediným cílem je udělat to pravé pro chudáky Romy, zavřené v strašlivých táborech, a že v případě etnického profilování bude možné přimět všechny romské děti, aby navštěvovaly školu, a že není nezbytná – a on sám si to ani nepřeje – kriminalizace všech cestujících osob. Takže tato rozprava je absurdní fraška.
Já s tím ale nesouhlasím. Domnívám se, že tato rozprava, a také pozornost, kterou se nám, společně s řadou nevládních organizací, podařilo upoutat, a tolik kolegů poslanců rozličných národností – neboť nejde o čistě italský problém – a tolik lidí, kteří se jednoduše zajímají o stav dodržování práv, je důležitá, právě proto, že ji vedeme zde, v Evropě, a protože hovoříme o otázce lidských práv a občanech, a tak to v současnosti znamená také malý příspěvek k tomu, co nyní vnímáme jako krizi myšlení v Evropě.
Evropa má svůj cíl: jejím cílem je korigovat kovbojské způsoby a politiky, které jsou kruté, a navíc neúčinné; jejím cílem je bojovat proti rasismu a diskriminaci, uplatňovat právní předpisy a platné dohody, které se zrodily z krvavé historie. Cílem této rozpravy je potvrdit, že v Evropě není místo pro etnické profilování: a to natolik, že ze strany vlády dochází v této věci zřejmě k zásadnímu obratu, a my uvítáme, pokud se to potvrdí. Cílem této rozpravy je rovněž veřejně a legitimně zpochybnit, zda je zapotřebí v rozvinuté zemi s 58 miliony obyvatel, kde mafie ovládá 120 miliard EUR a obrovský obrat a celé regiony v tomto území a kde odpadky ubíjejí jednu z nejbohatších oblastí v historii Evropy, vyhlašovat výjimečný stav odpovídající tsunami či zemětřesení na 12 měsíců kvůli 160 000 „cestujících osob“, z nichž polovina je italskými občany.
Považujeme tuto rozpravu za důležitou, neboť pod hrozbou etnického profilování a trvalé kriminalizace Romů a Sinti již nebudeme v bezpečí. Úsilí těch, kteří pracují s komunitami Romů a Sinti, aby je vysvobodili z jejich postavení na okraji společnosti, vyznačujícího se chudobou a násilím na ženách a na dětech – to je objektivní a existující skutečnost, jež nikdo z nás, včetně mě, nebude popírat – je bezvýchodné, a pokud se situace nezmění, zůstane bezvýchodné i nadále.
Pane předsedající, dnes o těchto otázkách diskutujeme již potřetí za posledních několik měsíců. Věřím, že pozitivní, vlídný a konstruktivní tlak, jehož součástí je i tato rozprava, přesvědčí ty z řad mých krajanů i dalších občanů Evropské unie, kteří se snaží všechny vystrnadit a používají násilný, zjednodušující a rasistický přístup k řešení toho, co je ve skutečnosti problémem vyloučení, stejně jako hospodářským problémem a také problémem kultury naší země a našeho kontinentu, o tom, že toto není správná cesta.
Proto vás, pane komisaři, prosím, abyste zvýraznil práci Komise, práci, kterou vykonáváme v Parlamentu a rovněž finance, které jsou vynakládány na politiky tohoto druhu, o nichž se v současnosti příliš neví, neboť jsou ukryty pod tíhou předsudků, které jsou zakořeněny v Itálii i celé Evropě.
Jan Marinus Wiersma, autor. – (NL) I my jsme zděšeni nedávnými opatřeními, která ohlásila italská vláda s cílem vyřešit romskou otázku v Itálii. Považuji za ostudné, že k dnešní rozpravě muselo vůbec dojít. Řadu let jsem byl zpravodajem pro přistoupení Slovenska, a otázkou Romů jsem se tudíž velmi zabýval. Vždy jsem říkal toto: diskriminace je nepřípustná, je zcela jednoduše zakázaná. Totéž říkají i pravidla a dohody Evropské unie. Registrace Romů silně připomíná diskriminaci a v případě Slovenska k ničemu takovému nedošlo. Je ostudou, že nyní musím prožívat tuto rozpravu ohledně akcí vlády stávajícího členského státu.
Nejnovější balíček vydaný italským ministrem vnitra Robertem Maroni s cílem řešit tísnivou situaci Romů, jak to nyní vláda nazývá, je nevkusný. Vytváření databáze otisků prstů romských dětí je v rozporu se základními zásadami EU – nediskriminace, rovnosti před zákonem a ochrany menšin.
Toto opatření bylo oznámeno, přestože Evropská komise dosud nedokončila vyhodnocení předchozího balíčku italských opatření. V květnu tohoto roku byly prefektům velkých měst uděleny mimořádné pravomoci pro přijetí opatření vůči nezákonným přistěhovalcům, tyto pravomoci nás přinejmenším udivily. Proto bych rád vyzval italskou vládu, aby je výrazně omezila, s cílem zabránit překročení mezí dovolených v Evropě. Rád bych ji požádal, aby toto opatření zrušila: v Evropské unii pro něj není místo.
Evropská komise se nalézá v situaci, jaká, pokud vím, dosud nikdy nenastala, a proto ji žádáme, aby tato opatření podrobně zkoumala. Smlouva jí ukládá zaujmout objektivní postoj a nenechat se ovládnout politickými úvahami. Tento přístup a Itálie se pohybují na hraně Smlouvy o EU, a Komise musí jasně stanovit, kde leží hranice.
Mělo by však být jasně řečeno, že zde nejde jen o Itálii. Tyto nedávné události pouze ještě více dokreslují potřebu mnohem aktivnější politiky s cílem prolomit sociální a hospodářskou izolaci Romů a bojovat proti jejich diskriminaci.
Komise minulou středu předložila přehled o tom, co je v současnosti v souvislosti s evropskými nástroji možné, za což bych jí rád vyjádřil své poděkování. Jak Komise říká, je zde prostor pro členské státy, aby více a lépe využívaly stávající nástroje s cílem podporovat integraci Romů. Očekávám rovněž, že Komise předloží konkrétní plány, které ovšem ještě minulý týden chyběly. Parlament to v řadě usnesení rovněž požaduje, naposledy v lednu tohoto roku.
Jedno je však jisté – je třeba bezodkladně začít brát Romy a jejich postavení v Evropě skutečně vážně. Romové jsou velmi specifickou menšinou, kterou nelze spočítat jako tradiční menšinu. Tato otázka znepokojuje celou Evropu, zejména po posledních rozšířeních, kdy se stalo občany EU velké množství Romů. Konec konců politika represe nevyřeší problémy Romů, ani problémy a napětí, ke kterému někdy v souvislosti s Romy v naší společnosti dochází. Důležitý je integrovaný přístup, a já osobně považuji přístup italské vlády za nepřijatelný.
Viktória Mohácsi , autorka. − (HU) Pane předsedající, pane komisaři Špidlo, dámy a pánové, na konci června jsme společně s naším předsedou Grahamem Watsonem zaslali Komisi dopis, ve kterém ji žádáme, aby vyšetřila závažnou situaci, která panuje v Itálii, a přijala vhodná opatření jejího odsouzení v případě, že poruší zásady či závazky Evropské unie.
Ve spojitosti s událostmi v Itálii nám několik kolegů poslanců připomene nespravedlnosti, k nimž nedávno došlo, včetně shromažďování otisků prstů. Mnohem raději bych usilovala o možnosti, které jsou řešením, jak uvedl i můj kolega, pan Wiersma.
Jsem velmi potěšena sdělením, které Komise nedávno vydala a ještě více jsem potěšena tím, že považuje problém Romů a jejich integrace do Evropy za závažný a skutečně naléhavý.
Nedokážu ani vyjádřit, jak mne potěšila nová horizontální směrnice. Horizontální směrnice musí, podle mého názoru, spojit prvky, které mohou napravit platné právní předpisy.
Nelze ani slovy vyjádřit, jak je důležité, aby byla segregace ve školách v zákoně prohlášena za diskriminaci, jak to stanoví směrnice o rasové rovnosti 2000/43. Tato směrnice přesto říká jen tolik, že diskriminace ve školách vůči skupinám dětí, které náleží k odlišným rasovým či etnickým skupinám, je zakázána.
Tato směrnice neříká, že segregace a segregace ve vzdělávání jsou diskriminací. Existuje pro to řada důkazů: jako diskriminaci to potvrdily organizace občanské společnosti, Evropská komise, řada stanovisek Evropského parlamentu a dokonce i maďarské právní předpisy Bylo by velmi důležité zohlednit tento významný aspekt a doporučení tzv. Desetiletí začleňování Rom, vztahující se k pěti členským státům, při vytváření nové horizontální směrnice rozvíjející evropskou strategii pro Romy, a bylo by to účinné z hlediska integrace evropských Romů. Děkuji vám.
Vladimír Špidla, člen Komise. − Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji paní Mohácsiové a paní Frassoniové, panu Wiersmovi, panu Cataniovi a všem kolegům za položené otázky. Po čtvrté v této sněmovně máme možnost hovořit o situaci Romů v Itálii. Myslím, že všichni v této sněmovně – napříč většinou politických skupin – se shodneme na tom, že situaci Romů je třeba řešit přijetím okamžitých a odpovědných opatření, která by překonala sociální, ekonomickou a humanitární krizi. Komise se značným znepokojením přijala informace z tisku, podle nichž italské úřady snímají otisky prstů osobám žijícím v „táborech pro nomády“, z nichž pak má být vytvořena databáze.
Mezitím italské úřady předaly Komisi informace o obecném právním kontextu. Vyplývá z nich, že v rámci výjimečného stavu vyhlášeného 23. května umožňuje nařízení ze 30. května starostům Říma, Neapole a Milána přijímat určitá opatření. Mezi těmito opatřeními je také „identifikace a spočítání osob, včetně nezletilých, jež jsou přítomny v „táborech pro nomády“. Ukládá se rovněž, že opatření realizovaná starosty musejí být prováděna „v souladu s obecnými principy práva a směrnic Společenství“. Italské úřady uvádějí, že tato opatření jsou přijímána v zájmu osob žijících v těchto táborech, zejména proto, aby jim bylo umožněno žít v důstojných podmínkách.
Komise bere na vědomí ochotu italských úřadů ke spolupráci. Tyto informace jsou užitečné, avšak zůstává nadále nejistota týkající se charakteru a reálného dopadu opatření přijímaných starosty a jejich provádění. Snímání otisků prstů a jejich ukládání do databází lze provádět jedině v právním rámci přísně respektujícím komunitární předpisy a základní práva. V tomto kontextu požádala Komise o objasnění účelu těchto aktivit, přičemž při jejich realizaci je nutno respektovat principy zákonnosti a přiměřenosti. Pro hodnocení toho, zda jsou tyto principy dodrženy, bude klíčové to, jak budou italská opatření ve skutečnosti prováděna.
Aby Komise získala přesnější obrázek o právním rámci, v němž se tato opatření odehrávají, rozhodla se napsat italským úřadům, aby od nich získala dodatečné informace na toto téma. Italské úřady dne 7. července zaslaly Komisi další informace, které budou podrobeny analýze.
Komise si uvědomuje existenci sociálního napětí v Itálii. Na tomto fóru jsme o situaci Romů v Itálii a v jiných zemích hovořili v květnu. Komise tehdy zdůraznila, že si nelze zastírat reálné problémy chudoby a sociálního vyloučení, s nimiž se setkávají Romové v Itálii i v jiných zemích. Podtrhla rovněž, že tato situace vede k lidskému utrpení a k sociálnímu napětí.
Abychom na tuto situaci odpověděli, je nutno potírat kriminalitu a nacházet řešení vskutku odpovídající problémům, jimž čelí Romové, zejména pak romské děti, které jsou prvními oběťmi chudoby a sociálního vyloučení. Romům je nutno pomoci, ne je stigmatizovat. Právě proto Komise ve své zprávě, kterou přijala minulý týden, zdůraznila, že Evropská unie, členské státy a občanská společnost musejí spojit své síly, aby dosáhly účinné koordinace svého úsilí.
Závěrem: Komise, zejména její místopředseda Jacques Barrot, zůstane v pravidelném kontaktu s italskými úřady, které se zavázaly poskytnout do konce července úplnou zprávu na toto téma. Současně bude Komise pokračovat ve vyhodnocování toho, jak členské státy převedly do svého právního řádu směrnici 2004/38 z 29. dubna 2004 a jak ji v praxi uplatňují.
Pevně věřím, že italská vláda má vůli realizovat politiku směřující k sociální inkluzi při plném dodržování základních práv a práva Společenství.
Edit Bauer , jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Pane komisaři, dámy a pánové, jménem skupiny Evropské lidové strany a mé kolegyně paní Járókaové, která se bohužel dnešní rozpravy nemohla zúčastnit, bych vám ráda řekla následující. Po desetiletí se organizace občanské společnosti a sociologové snažili upozornit na mimořádně složité životní podmínky Romů žijících v Evropské unii, jejichž absolutní i relativní počet po rozšíření v roce 2007 vzrostl.
K tomu, aby se tato situace vyřešila, není ani tak nutná přistěhovalecká politika, jako spíše programy, které podporují sociální začlenění. Je nezbytné, aby se diskriminace a sociální vyloučení, které postihují Romy, dostaly do středu zájmu, a je vskutku nepřijatelné, aby se útlak, jímž evropští Romové trpí v důsledku po několik století trvajícího vyloučení, vyčleňování na okraj společnosti a odmítání ze strany politické elity všech epoch, stal znovu nástrojem stranického politického boje.
Je to v rozporu se zájmy Romů, je to v rozporu se zájmy ostatních lidí a v rozporu se zájmy Evropy a autoritu Evropského parlamentu výrazně podrývá skutečnost, když přijímá svá stanoviska na základě nepodložených fám a domněnek.
Situace v Itálii není dobrá řadu měsíců a ve skutečnosti namísto toho, aby povzbuzovaly ke skutečné akci, strany vytvářejí hysterii a využívají romskou otázku k vlastním krátkodobým a vypočítavým zájmům a je pro ně snadné činit tak i nadále, dokud romské organizace občanské společnosti nebudou tak silné, aby proti tomu protestovaly nebo aby se bránily. Moji ctění socialističtí a liberální kolegové bohužel neprotestovali v okamžiku, kdy ministr vnitra Prodiho vlády Giuliano Amato výslovně hovořil o naléhavé situaci Romů.
Ráda bych uvedla, že to, k čemu v současnosti v Itálii dochází, není etnickým problémem, a my musíme zasáhnout proti nespravedlnosti, ať ji způsobuje kdokoliv. Velice vám děkuji za pozornost.
Předsedající. − Než předám slovo panu Pittelovi, musím požádat poslance, kteří zde předvádějí svá trička – a zdůrazňuji, že nejde o nošení, ale předvádění triček jako vlajek či poutačů – aby se převlékli, neboť náš jednací řád hovoří v tomto ohledu vcelku jasně:
v příloze 16 k článku 146 se výslovně uvádí, že je to nepřípustné. Žádám je tedy, aby se převlékli, nebo budu muset požádat o zřízence, aby se o to postarali, či dokonce přerušit zasedání. Žádám tudíž poslance, aby si trička, která předvádějí jako plakáty, okamžitě převlékli. To se týká i pana Ferrariho.
Gianni Pittella , jménem skupiny PSE. – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ministr vnitra evropské země nesmí označit rozpravu Evropského parlamentu za absurdní frašku. Takové tvrzení podrývá důstojnost Evropského parlamentu. Netěší nás opatření ze strany italské vlády, které musí být v této sněmovně hodnoceno. Pro nás Evropa není obětním beránkem pro všechny vnitrostátní problémy, ani četníkem, který by musel dohlížet na italského předsedu vlády.
Domníváme se, a to i přesto, že jsme v naší zemi v opozici, že je správné podporovat a bránit v mezinárodních kruzích správná rozhodnutí, která Itálie činí. Italská vláda a ministr vnitra by však měli hledat jiné prostředky, které by byly v souladu s evropskými normami, a informovat o tom Evropskou komisi předem spíše než s křížkem po funuse.
O řešení romské otázky usilujeme již řadu let: vykořisťování menšin, žebrání, vyděračství, loupeže a další patologické jevy. Řešením však není etnické profilování, ale spíše specifická politika, která v sobě spojuje tři pilíře – občanství, slušnost a bezpečnost. Identifikace romských dětí, a nejen jich samotných, je zárukou pro zúčastněné a je zásadní pro boj s vydíráním menšin a obchodováním s nimi, nelze ji však provádět na etnickém základě s použitím invazivních metod, jako je shromažďování otisků prstů.
-Jsme vděčni komisaři Špidlovi za jeho odhodlání dát evropskou odpověď na významné evropské téma a žádáme jej, aby mluvil jasně o opatřeních přijatých italskou vládou a informoval o nich Evropský parlament. Je překvapivé, že třetí tisíciletí, které mělo ohlásit úsvit nové éry občanských práv, ve skutečnosti pokleslo do hlubin kulturního úpadku. Ať se evropské orgány samy postaví přebujelému konformismu a chrání své hodnoty mravnosti, které Evropa ve světě představuje.
Marco Cappato, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, pane komisaři, jak jste již řekl, italská vláda dodá veškeré podrobnosti daného opatření do konce tohoto měsíce. Musíme se však do té doby zabývat další otázkou, a tou je výjimečný stav: evropské orgány se na tuto otázku musí zaměřit. Zaprvé, pokud je vyhlášen výjimečný stav, v případech jako je tento, Rada Evropy o tom musí být nejprve informována. K tomu zřejmě nedošlo. Rádi bychom se vás proto zeptali, zda jste byli informováni a zda tato podmínka byla splněna.
Výjimečný stav lze odůvodnit přírodními pohromami, katastrofami či podobnými událostmi. To se nicméně dá vymezit – paní Bauerová předtím řekla „opatření, která unáhleně navrhuje ministr Amato“ – ale i tak je to samozřejmě pravda, řekněme si to otevřeně: špatné řešení romské otázky není příznačné pro Berlusconiho vládu; je to dědictví let či desítek let špatného řešení tohoto problému. Právě z toho důvodu je nemyslitelné, netolerovatelné v současnosti vyhlásit výjimečný stav, když k ničemu takovému nedošlo. Současný výjimečný stav, pokud dovolíte, je absencí zákonnosti a demokracie v zemi, jako je Itálie, zemi, která je nejvíce odsuzovanou u Evropského soudu pro lidská práva. Co je důvodem pro výjimečný stav: nemůžete vyhlásit „důvod pro výjimečný stav v souvislosti s Romy“ v situaci, kdy žádný takový důvod neexistuje. Je zapotřebí zvládnout problém. Měl by být řešen akceptací, integrací, investováním zdrojů do této oblasti spíše než jejich plýtváním, jak se tomu děje v důsledku nevyužívání evropských fondů, spíše než spoléháním na iluzi biometrických technologií, které mají zakrýt neschopnost vlády zabývat se problémem, jako je tento.
Elly de Groen-Kouwenhoven, jménem skupiny Verts/ALE. Pane předsedající, digitální otisky prstů jsou moderní obdobou nacistických metod odlišení Romů od ostatních občanů. Databáze digitálních otisků prstů je nejhorším návratem rasismu od let 1940–1945 – otisky prstů jsou státem povoleným prvním krokem k umožnění masového odsunu etnické skupiny. Většina Romů, kteří legálně přestupují hranice v Evropě, jež se stává Evropou bez hranic, je chudá a špatně vzdělaná. Potřebují především místo, kde by mohli zůstat. Chudoba by měla být řešena přímo na místě, nikoli vykázáním, a mějme na paměti, že Romové jsou největší menšinou v Evropě – v nejméně 19 členských státech v Evropě je počet obyvatel nižší, než je velikost evropské romské komunity.
V dobách komunismu byli Romové zaměstnaní a měli volný přístup ke zdravotní péči a vzdělání, ale po pádu komunismu jejich životní standard poklesl. Chudoba však byla úrodnou půdou pro příliv finančních prostředků. Vznikl romský průmysl; realizací projektů velmi vydělaly neziskové organizace jako Oxfam a CARE. Přínos pro Romy byl však mizivý, a oni odešli na západ, jakmile to bylo možné. Komise, která na podnět Rady ministrů přezkoumala politiky pro lepší začlenění Romů, připustila naléhavost této otázky v dokumentu ze dne 2. července. Odkazuje se na usnesení Evropského parlamentu o evropské rámcové strategii a uznává svou úlohu jako koordinátora – konečně! V dokumentu nazvaném „Poučení ze zkušeností“ jsem se dočetl, že „pro účinné začlenění Romů je rozhodující řádné zapojení občanské společnosti, a zejména romských neziskových organizací“. Romové se stali partnery! Doufám, že brzy budeme mít příležitost poznat, jak toto bude proveditelné v rámci struktury samotné Komise.
Mezitím Komisi důrazně doporučuji, aby se seznámila s akčním plánem OBSE. Proč znovu objevovat kolo? Nakonec vyzývám Komisi, aby italské vládě objasnila, že fašistická pravidla jsou v rozporu s právem EU a že romské oběti, které přišly o svůj majetek, by měly být odškodněny. Kdysi Itálie vyvážela módu; dnes vyváží rasismus.
Roberta Angelilli , jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tato rozprava mi dává příležitost k tomu, abych položila několik otázek levici, která měla již po poiksté chytrý nápad využít Evropský parlament k vynesení naprosto nevhodného, ošemetného a předčasného rozsudku ohledně použití italského zákona, který je doposud v přípravné fázi.
První otázka potom zní: kde byla levice, která v Itálii vládla po desetiletí, když tyto nezákonné tábory vznikaly a množily se v podmínkách, které naprosto nesplňovaly základní zdravotní a bezpečnostní standardy? Ráda bych se vás dále zeptala, zda vás vaše mlčení po všech těch letech netíží jako koule u nohy, vytvořená z lhostejnosti a přetvářky, z pohledů stranou, neboť vy zřejmě nemáte oči – ani politický zájem – abyste viděli tucty dětí, které každý rok umírají zimou či na spáleniny kvůli nedostatečné bezpečnosti v těchto koloniích chatrčí.
Možná ani nechcete vědět, že v Římě, kde žije téměř 7 000 nezletilých, byly vyčleněny miliony eur pro školství: zbytečného školství, neboť školu pravidelně navštěvuje pouhých 25 % těchto dětí. Nevím, zda víte, či předstíráte, že nevíte, že toto vzdělávání bylo, téměř jako monopol, svěřeno několika sdružením, která byla motivována spíše možností získat veřejné peníze než nejlepšími zájmy nezletilých.
Zdůrazňuji právo romské populace na takové sčítání, jaké se pravidelně uskutečňuje u všech italských občanů, neboť takové sčítání zaručuje právo na zdraví, sociální začlenění a integraci do vzdělávacího systému. Zdůrazňuji také právo romské komunity na kontrolu osobních dokladů. Zjevně neexistují žádné plány pro široce rozšířené opatření: nikdo, jehož doklady jsou v pořádku, kontrolovaný nebude. Dítě, které nebylo při narození registrováno či jehož identitu nelze určit, se však stává dítětem neviditelným, a tedy snadnou obětí pro různé druhy vykořisťování: obchodování s orgány, nezákonné adopce, sexuální vykořisťování či práci nezletilých. Platí to pro všechny nezletilé žijící na území Itálie: Italy, občany EU i občany zemí mimo EU.
Nakonec ještě několik slov k pojmenování vašich otázek k ústnímu zodpovězení. Nejenže tento akt nijak nezmiňuje etnické skupiny, ale žádná specifická databáze není plánována, a už vůbec ne databáze otisků prstů Romů. Lepší návrhy jsou samozřejmě vždy vítány: jsme otevřeni konstruktivním návrhům. Nenecháme se však poučovat někým, kdo po léta nehnul prstem pro řešení závažné sociální krize.
Vittorio Agnoletto , jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, přesně před sedmdesáti lety, dne 14. července 1938, vydal fašistický režim v Itálii Dekret o rase, který se podřizoval německým rasovým zákonům. Naši historii známe:V táborech smrti bylo zavražděno více než 500 000 Romů. I tenkrát to začalo sčítáním lidu.
V Itálii jsme svědky rozsáhlého profilování Romů, včetně dětí, jimž jsou snímány otisky prstů, a také občanů Společenství, a dokonce italských občanů, navzdory tomu, že jejich údaje jsou již registrovány. Paní Angelilliová, dotazník, který byl použit v Neapoli, obsahuje otázky týkající se vyznání a etnického původu a je velmi podobný tomu, jaký používala vláda z Vichy v dobách nacistické okupace. V Miláně založili spis staršího Roma, italského občana, který přežil deportaci do nacistických táborů smrti. Jaké použití budou mít tyto údaje?
V současné době předsedá Výboru pro práva dětí v italském parlamentu – za naprostého nezájmu a mlčení – Alessandra Mussoliniová, Duceho vnučka, a tato souhra okolností, která posiluje symbolickou vazbu mezi současností a minulostí, jež jsme považovali v Itálii i Evropě za definitivně mrtvou a pohřbenou, stále pozvedá svou ošklivou tvář.
Historie se sice neopakuje, ale není pochyb o tom, že italská vláda zavedla rasistické postupy, které jsou zjevně v rozporu se směrnicemi 2000/43/ES a 2004/38/ES. Vyzývám Parlament, aby schválil toto usnesení, které odsuzuje italskou vládu, a vyzývám Komisi, aby naléhavě zahájila řízení pro porušení právních předpisů vůči Itálii.
Stefano Zappalà (PPE-DE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, je to jasné: je jasné, že v současnosti tento Parlament fakticky řídí italská krajní levice. V návaznosti na v současnosti zaváděný špatný postup využívají poslanci krajní levice a zelení pravidelně sněmovnu ve Štrasburku jako prostředek k útokům na italskou vládu.
Socialistické a liberální strany, které hlas voličů v dubnu vymetl z politické scény, nalezly jeviště pro hlásání svých nacionalistických lží. Společně pak napadají legitimní vládu velkého a silně proevropského členského státu, zvolenou více než 60 % Italů. A potom se divíme výsledkům z Irska!
To vše se, pane předsedající i pane komisaři Špidlo, týká věcí, které spadají do vnitrostátní sféry, nikoli do působnosti EU. Italská vláda posud vždy poskytla Komisi veškerá objasnění, která obdržela. Naléhavě vás žádám, pane komisaři, abyste věnoval trochu méně pozornosti čtení novin a namísto toho četl dokumenty, které italská vláda oficiálně předkládá.
Tyto akty se nevztahují na Romy ani na snímání otisků prstů, ale na občany a cestující osoby ze zemí mimo EU, z nichž někteří již nějaký čas figurují v italských trestních záznamech. Musíme si být jisti identitou osob, abychom jim umožnili přístup do škol, sociálnímu blahobytu, zdravotní péči a bydlení. Tyto akty nijak nezmiňují etnický původ, nemají neomezené trvaní, netýkají se celého území státu, nýbrž pouze tří konkrétních případů.
Na závažný problém chybějících průkazů totožnosti poukázal i komisař pro lidská práva Rady Evropy ve dnech 19. až 20. června.Cílem je provést identifikační průzkumy přípustné a vyžadované v řadě států a v celé Evropě, a to u cestovních dokladů a povolení k pobytu, přičemž tento cíl v sobě zahrnuje popisný, fotodokumentační a antropometrický systém, stejně jako systém sběru otisku prstů. Tento záměr podporují italské soudy, zejména ty, které se zabývají nezletilými; je koordinován s italským Červeným křížem atd.
Mohl bych takto pokračovat, ale na adresu kolegyně poslankyně bych rád uvedl, že by mne nikdy ani ve snu nenapadlo mluvit o rasismu v souvislosti s její zemí. Rád bych vám připomněl, že Itálie již 3 000 let vyváží svou kulturu, a činí tak i nadále, a že v současné době je italská společnost vyspělou civilizací, zatímco na druhé straně vidíme, že v řadě dalších zemí lidé dosud žijí v primitivních podmínkách.
Adrian Severin (PSE). – Pane předsedající, za posledních několik měsíců je to již počtvrté, co se zabýváme stejnou otázkou. Výsledky jsou skromné, podobně jako dnešní účast v této sněmovně. To je možná samo o sobě šokující a měli bychom se nad tím zamyslet.
Romové jsou panevropským národnostně kulturním společenstvím, které nemá vlastní národní stát. Romové byli v Evropě přítomni již v dobách, kdy vznikaly evropské národní státy. Tyto státy držely Romy v bídě, či přímo otroctví, nebo je posílaly do koncentračních táborů.
Rozšíření Evropské unie bylo posledním krokem k osvobození Romů. Romové jsou dnes evropskými občany. Z absolutního hlediska jsou možná nejskutečnějšími Evropany, neboť jsou pouze Evropany. Jejich kulturní, sociální a hospodářské začlenění je pro Evropu výzvou.
Musíme proto realizovat na úrovni Společenství romskou politiku. Strategie, která pouze činí doporučení, avšak konečné rozhodnutí a odpovědnost ponechává na státech, jednoduše nefunguje.
Na druhé straně to, co dnes prožívá Itálie, je nejhorší tváří nebezpečného jevu renacionalizace v Evropě. Jde o nacionalistický populistický projev tohoto jevu. Italové skutečně mají právo na bezpečí, pro každého italského občana je však současná rasistická politika jejich vlády mnohem děsivější.
Dnes otisky prstů; zítra nucená práce; pozítří koncentrační tábory – a to nejen pro Romy, ale pro jakoukoli další skupinu.
Požádali jsme Komisi, aby prošetřila soulad italských právních předpisů s normami Evropské unie. K ničemu takovému nedošlo. Šetření bylo odloženo na dobu, až budou přijaty právní předpisy. V současnosti je situace horší. Musíme podniknout kroky a použít nástroje zakotvené ve Smlouvách, s cílem zastavit tento nebezpečný rasový vývoj v Itálii, a odradit tak od podobného přístupu kohokoli jiného.
Nesmíme čekat na další holocaust do té doby, než zorganizujeme nová referenda na podporu evropské integrace.
Adina-Ioana Vălean (ALDE). – Pane předsedající, dnes již v Parlamentu proběhla jiná rozprava o tom, jak Itálie jedná s romskými obyvateli. Příchutí měsíce, navrhovanou italskou vládou, tentokrát není nic menšího než vyhlášení výjimečného stavu, provedením sčítání romského lidu a sejmutím otisků prstů s následným vypovězením.
Sám dnes znovu vyzývám Komisi a Radu k reakci. Dost bylo slibů: nyní chceme, aby Rada a Komise přijaly konkrétní akce s cílem přimět Itálii, aby dodržovala soulad s právními předpisy a hodnotami EU. Potřebujeme zhodnocení provádění protidiskriminační směrnice EU, obdobně jako to nyní činíme v případě směrnice o volném pohybu. Musíme prosadit integrovaný přístup a zrychlit provádění strategie EU pro Romy.
Máme k dispozici veškeré nástroje, zdá se však, že když dojde na obranu občanských svobod versus bezpečnost, používáme je poněkud ostýchavě.
Je to již rok, co Itálie začala vyvíjet nepřiměřená a šokující bezpečnostní opatření s nádechem nacistického populismu. V současnosti se podle všeho hnědá košile stává černou.
Skutečně se v italských ulicích chystá hon na Romy? Bude to i nadále Evropa sledovat jako diskrétní komplic?
Mario Borghezio (UEN). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, je velmi závažnou skutečností, že z důvodů souvisejících výhradně s italskými politiky nemůžeme v klidu prozkoumat požadovaná opatření. Bylo řečeno, že žádný výjimečný stav nebyl vyhlášen. Ve skutečnosti mi připadá, že Prodiho vláda prostřednictvím opatření vypracovaných ministrem Amatem vyhlásila výjimečný stav a nutnost přijmout opatření týkající se Romů. Současná italská vláda to neučinila, neboť jen provádí sčítání lidu. To vyplývá z dopisů předložených Evropské komisi, která je posoudila a mohla jen uznat, že je to pravda, protože politické spekulace a pravda nejsou totéž. To je podstatnější.
Tato opatření postihují všechny. Někdo zde možná předstírá, že neví, jaká je pravda, mnozí to snad vědí – v táborech pro nomády jsou nezletilí jako přízraky: nemají žádnou identitu – a není snad lidským právem mít identitu? Nejsou očkovaní, nemají možnost chodit do školy, ani kdyby chtěli, protože jim v tom je bráněno a namísto toho se s nimi obchoduje, což víme až příliš dobře.
Nebyla zřízena žádná databáze. Existují velmi jasné a specifické předpisy, v nichž se stanovuje, že nelze používat žádnou databázi, která by nerespektovala právní předpisy na ochranu soukromí. To není záznam, ke kterému bude mít každý přístup: tyto údaje jsou shromažďovány pouze v případě potřeby. Pokud si soudci u soudů pro nezletilé zapisovali údaje, bylo to považováno za běžnou praxi.
Nakonec vláda moudře rozhodla, že bude tento zákon provádět prostřednictvím italského Červeného kříže. Do táborů nechodí SS, ale italský Červený kříž celosvětově známý díky svým schopnostem a citlivosti, s jakými přistupuje k pomoci lidem na okraji společnosti a pronásledovaným na celém světě.
Umberto Guidoni (GUE/NGL). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, etnické profilování obyvatelstva –přesně o tom je návrh snímání otisků Romům, zejména nezletilým.
Tato iniciativa italské vlády připomíná temné časy a tragické politiky, které Evropa zažila v minulosti a které bychom již raději přenechali historickým knihám. Jde o nenávistný zákon, který porušuje lidská práva a základní svobody zakotvené v Evropské úmluvě o lidských právech. Ministr vnitra prokázal, že se ani nevyzná v evropských směrnicích, neboť tvrdí, že tento zákon je v souladu s nařízením (ES) č. 380/2008 v tom, že ukládá povinnost, aby byly všem občanům ze zemí mimo EU sejmuty otisky prstů. Romové žijící v Itálii, a obzvláště nezletilí, jsou však téměř italskými občany, či přinejmenším občany EU.
Pokud jsou tedy problémem, který chceme řešit, nelidské podmínky v táborech, kde dětí musí žít mezi krysami, jak říká ministr, měl by nám pan ministr vysvětlit, jak mohou otisky prstů tento problém vyřešit, přičemž i římský prefekt je prohlásil za zbytečné. Pokud je italská vláda skutečně znepokojena životními podmínkami nezletilých, měla by přijmout opatření na zajištění řádných zdravotních podmínek v táborech, na posílení sociálního začlenění a integrace a na podporu vzdělání a vstupu do pracovního života. Na rasovém profilování etnické menšiny na druhé straně spočívá odpovědnost za ohrožení budoucnosti nezletilých a toto profilování také zhoršuje vyhlídky na integraci a, paradoxně, kriminalizuje oběti.
Krajní levice neříká to, co říkám já. Na závěr budu citovat časopis Famiglia Cristiana: „Dnes, v době digitálních otisků prstů, ukazuje policejní stát svou nejhorší tvář romským dětem, které jsou koneckonců italskými občany.“ „Proč nebojuje s takovým odhodláním proti skutečnému zločinu v nespočtu jiných oblastí v této zemi?“, ptá se list. Je to snad proto, že z toho lze vytěžit menší politický kapitál?
Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Situace menšin v Rumunsku byla jedním z hojně diskutovaných témat během doby jednání o přistoupení.
Pokud jde o Romy, připravily rumunské orgány integrační strategii schválenou a sledovanou Evropskou komisí. Tato strategie zahrnuje řadu opatření, zejména v oblasti vzdělávání a přístupu na trh práce, která jsou plně v souladu s evropskými normami.
Po roce 2004 někteří romští obyvatelé odcestovali do jiných zemí Evropské unie, v souladu se zásadou volného pohybu. Nepopírám, že někteří z nich porušovali právní předpisy země, do níž se přesunuli. Ze svých skutků se musí zpovídat před zákonem.
Domnívám se však, že to, co bylo vyžadováno od Rumunska, by mělo být nadále vyžadováno od všech členských států: soudržné integrační programy založené na evropských zásadách. Tyto programy by se zcela měly vyhnout diskriminačním krokům, jakými je například nedávné rozhodnutí o otiscích prstů přijaté italskou vládou, a násilným akcím, které by mohly postihnout poctivé občany.
Takový přístup může vytvořit – a obávám se, že se tak již stalo – negativní, nežádoucí představu u dalších občanů Evropského společenství, kteří žijí a pracují v Itálii a kterých si společenství, v nichž žijí, váží.
Žádám francouzské předsednictví, aby všechna tato hlediska vzalo v úvahu a zahrnulo do svého půlročního programu skutečnou evropskou politiku pro integraci romského obyvatelstva. Žádám Komisi, aby pravidelně předkládala údaje týkající se situace Romů, které by odrážely konkrétní přijaté kroky týkající se integrace, sociálního začlenění, způsobů využívání evropských fondů a dosažené výsledky.
Při této příležitosti se rovněž obracím na nevládní organizace zastupující romskou populaci a žádám je, aby informovaly a vyzývaly občany, jejichž zájmy zastupují, aby co nejúčinněji využívali nástrojů, které jsou v Evropské unii a jednotlivých členských státech dostupné.
Kristian Vigenin (PSE). – (BG) Pane předsedající, pane komisaři, známkou vyspělosti našeho parlamentu je soudržná akce rozdílných politických skupin v zájmu obrany lidských práv a lidské důstojnosti. Vyjadřuji politování nad tím, že skupina PPE se nepřipojila ke společnému návrhu usnesení, může jej však ještě podpořit při hlasování. Nemůžeme se jen dívat, jak jsou překračovány meze, které byly od konce druhé světové války považovány za neporušitelné.
Plán italské vlády vytvořit databázi obsahující biometrické údaje Romů je dalším provokativním opatřením po návratu Berlusconiho k moci. Rád bych připomněl jeho výroky, že přistěhovalci jsou armádou zla, či rozhodnutí kriminalizovat nezákonné přistěhovalectví. Ukazuje to na naprosté nepochopení problému a soustředění úsilí zcela nesprávným směrem. Tento plán se zabývá problémy Romů takovým způsobem, že namísto podpory integrace ve skutečnosti takové příležitosti maří a prakticky nalézá řešení v izolaci a segregaci, vytváří protiromské nálady a zvyšuje obavy ze strany veřejnosti. A výsledky jsme všichni viděli. Vzpomeňme na nedávné události v Římě a Neapoli. Hašení ohně benzínem znamená, že buď někdo úmyslně chce větší oheň, nebo si není vědom toho, co dělá.
Romové jsou největší menšinou v Evropě a pravděpodobně také nejdiskriminovanější. Ve většině případů Romové nemají přístup k adekvátní zdravotní péči, veřejným službám, školám, práci. Řešení těchto problémů je celoevropskou výzvou a doposud v něm žádná země neuspěla sama. A neuspěje ani Itálie. Proto by mělo řešení být nalézáno ve spolupráci s místními a vnitrostátními orgány a zároveň koordinováno a podporováno na evropské úrovni. Je proto nezbytné, aby Evropská komise vyvinula jasnější a finančně podporovanou politiku zaměřenou na Romy. Tento plán narušuje základní zásady Evropské unie a je v rozporu s články 12 a 13 Smlouvy o založení Evropského společenství. Evropská komise by jako strážce Smlouvy měla v případě, že dojde k jejich porušení ze strany kteréhokoli členského státu, jednat nekompromisně.
Na závěr bych jen rád připomenul, že politika integrace Romů byla jednou z klíčových otázek, podle které se posuzovala připravenost mé země pro přijetí do Evropské unie. A já se ptám, pane komisaři, jak byste reagoval, kdyby Bulharsko vůči Romům na svém území použilo italský plán? A pokud dnes prohlásíte italskou politiku za přijatelnou, jaký myslíte, že bude v Bulharsku dopad takového postoje ohledně přistěhovalecké politiky?
Gianluca Susta (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejradši bych dnešní odpolední rozpravu ani nezažil. Pozdní obrat ministra Maroniho – jenž v Itálii rozdmýchává oheň rasismu, zatímco v Evropě se jej snaží uhasit – jako hasiče diletanta tváří v tvář rozčilenému komisaři Barrotovi je jedinou skutečně groteskní situací v současné Evropě.
V Itálii je výjimečný stav týkající se Romů zaměřen především proti Romům, paní Angelilliová, a to v Římě, Neapoli a také Miláně. Existuje samozřejmě obecně rozšířená poptávka po bezpečnosti, neboť vláda, obdobně jako v jiných evropských zemích, řeší všeobecnou zločinnost, na niž však nereaguje odpovídajícími zdroji včetně lidských zdrojů a politikami pro potírání sociálních neduhů a jejich předcházení, které jsou zdrojem životní síly tolika mafiánů a drobných zločinců.
Nemůžeme připustit, že by povolební potřeba uklidnit nespokojené okrajové skupiny měla ohrožovat šedesát let trvající ústavní svobodu. Evropa to nemůže a nesmí tolerovat.
(Projevy nesouhlasu)
Předsedající. − Promiňte, pane Susto. O co se jedná? V této Sněmovně není možné napadat jiné poslance. Opusťte, prosím, tuto místnost.
Gianluca Susta (ALDE). – (IT) Evropa nemůže a nesmí tolerovat diskriminaci lidí na základě jejich národnosti. Proto musíme být v Evropě a v tomto Parlamentu, který byl označen za groteskní, bdělí, abychom zajistili, aby byla zaručena rovnost občanů, možná dokonce za použití stejných prostředků pro každého ve sčítání plánovaném na příští rok a záruk především pro nezletilé a chudé bez ohledu na jejich národnost, právo na vzdělání, zdraví, důstojnost, na něž mají nárok jako lidské bytosti, nehledě na to, zda jsou občany.
Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, lidská práva jsou nedělitelná. Příslušnost k národnostní skupině nemůže být důvodem k diskriminaci o nic víc než barva pleti, pohlaví, vyznání, sexuální orientace či cokoli dalšího. To je základní výdobytek našeho jednotného systému evropského práva. Součástí podstaty a identity tohoto jednotného právního systému je, že bereme rovnost před zákonem vážně, a to znamená, že máme obecné právní předpisy upravující otázky sociální podpory, školství, trhu práce a boje proti zločinu a že je používáme – bez diskriminace. Určení totožnosti osoby je předpokladem řady těchto politik. Komisař Špidla správně poukazoval na tento právní aspekt toho, co je někdy nazýváno „romskou otázkou“. Uvedl také, že nechce vykonat nic z toho, co požaduje tisk, a namísto toho žádá italskou vládu, aby podala vysvětlení. To je správný postup.
Kromě právního hlediska je zde však rovněž lidské utrpení. Mnoho Romů – a tedy mnoho dětí – žije v nejhlubší chudobě a není integrováno a má malou nebo žádnou možnost zařadit se do naší společnosti. Zde je naznačena odpověď. V Grazu – městě, ze kterého pocházím – probíhala řadu let diskuse o žebrání a diskuse s Romy o tom, jak se lze vymanit z této obtížné situace či ji alespoň co nejvíce zlepšit. Jedním z řešení bylo pro občany Grazu financovat pracovní místa na Slovensku, v zemi, z níž tito Romové přišli: tímto způsobem je přinejmenším řada dětí uchráněna žebrání a ulice. Musíme vykonat více – vykonáme více!
Je zde však jeden rozhodující problém, který se týká Romů a který souvisí s námi. Je to problém politiků. Toto téma, tito lidé a jejich utrpení jsou možným námětem pro politiky, populistické politiky v místě a – jak bohužel vyplynulo z naší rozpravy – bohužel i evropský populismus.
Ignasi Guardans Cambó (ALDE). – (ES) Pane předsedající, cikáni, kteří jsou jednou z nejstarobylejších skupin v Evropě, si zaslouží pozornost Evropské unie, které se jim doposud nedostalo. To, co je v současné době používáno v Itálii, je samozřejmě netolerovatelné, a my to rozhodně odmítáme, neboť jde o právní předpisy založené na rase, které kriminalizují konkrétní národnostní skupinu.
Musíme však jasně stanovit, že nestačí tuto praxi ukončit, jako kdybychom ukončením toho, co nyní kritizujeme, problém vyřešili. Nikoli! Faktem je, a to je třeba odsoudit, že na pozadí existují závažné společenské problémy, které některé vlády dlouho zanedbávaly, a samotná Evropská komise, jež má pravomoc na ně reagovat, je ignorovala.
Potřebujeme evropskou politiku zároveň se závazky, zdroji, iniciativami a opatřeními přizpůsobenými tomu, čím se zabýváme. Komise se musí aktivně angažovat v sociální integraci Romů, cikánů. V celé Evropě existují pozitivní příklady (například ve Španělsku v oblasti vzdělávání). Existují, ale my přesto máme problémy, které je zapotřebí řešit.
Strávili jsme mnoho řadu hodin mluvením o evropském občanství, a je čas si uvědomit, že toto občanství se vztahuje na všechny, bez ohledu na rasu.
Vito Bonsignore (PPE-DE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropský parlament je využíván, jako kdyby byl třetí komorou italského vnitrostátního parlamentu, k diskusím založeným na nepřesných informacích z tisku. Komise problém ještě zkoumá a do konce tohoto měsíce předloží zprávu o této vládní iniciativě.
Do té doby italská vláda neporušila žádná práva, a už vůbec ne práva nezletilých a dětí, a ministr Maroni již několikrát uvedl a zaručil, že není vytvářena žádná databáze, a ujistil, že veškeré údaje budou zpracovávány v plném souladu s právními předpisy na ochranu osobních údajů. Opatření navíc bude jen dočasné, a použije se tedy jen po velmi omezenou dobu. Ministr Maroni rovněž potvrdil, že sčítání cestujících osob a nezletilých žijících v táborech pro nomády probíhá plně v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte a je zaměřeno na provedení programů pro vzdělávání a integraci dětí a mládeže, které jsou již stanoveny v zákonech týkajících se civilní ochrany.
Vyjadřuji hluboké politování nad tím, že by jednotlivé síly levice měly Evropský parlament opět zaplést do sporů, které jsou plně v pravomoci Itálie. Jsem přesvědčen, že řada věcí měla být vykonána již dříve. Problém je tady. Výjimečný stav je skutečný a byl uznán řadou poslanců, kteří dnes vystoupili, neuznaly jej však vlády, které i nadále vykonávají Berlusconiho administrativu, ani řada velkých měst. Na konci měsíce se tedy dočkáme zprávy Komise a uvidíme, nakolik oportunistický postoj levice je. Milí levicoví přátelé, začali jste příliš brzy a neodvedli jste moc dobrou práci s tím málem informací, které máte.
Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, nejsem Italka a nehlásím se k levici, proto pokud pan Zappala a paní Angelilliová žádají, abych přijala, že záměry italského výnosu o výjimečném stavu jsou laskavé, že jde jen o ujištění, že jsou romské komunitě poskytovány náležité veřejné služby, myslím, že jsem oprávněna dovolit si toto zpochybnit, vzhledem k populistické a nechutné rétorice, která v minulých týdnech tuto otázku obklopuje. Snímání otisků prstů výhradně Romům je diskriminační a nepochybně nezákonné – zapomněli jsme snad na historii nacistického a fašistického rasového pronásledování?
Domnívám se, že komisař Špidla prokázal rozumnou míru odhodlání stíhat diskriminační zacházení a já doufám, že ji prosadí. napravil by tak pověst Komise, již poznamenal Franco Frattini, který nás pouze před několika týdny nabádal k tomu, abychom si všímali spravedlnosti a rovnosti, a v současnosti obhajuje předsudek. Potřebujeme evropskou strategii pro Romy, kterou by doprovázely fondy na zlepšení postavení Romů a na jejich vzdělávání a integraci, nikoli na jejich vyčleňování na okraj společnosti a stigmatizaci. Pokud můžeme mít společnou zemědělskou politiku, můžeme mít společnou politiku pro Romy.
Carlo Casini (PPE-DE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové moderní kultura lidských práv klade větší důraz na lidskou stránku osobnosti než na stránku občanskou. Jde o zásadu, která vyžaduje, aby bylo s cizinci, osobami bez státního občanství a cestujícími osobami zacházeno jako s lidmi, kteří mají rovné postavení s občany, pokud jde o základní lidskou důstojnost, což vyžaduje zvláštní solidaritu s nejslabšími, a zejména dětmi.
Taková citlivost nicméně není validním ospravedlněním pro to, aby Evropský parlament vynášel ta nejabsurdnější obvinění, konkrétně z rasismu, na adresu vnitrostátní vlády, která prohlašuje – přinejmenším souvislosti s dokumenty, o kterých hovoříme –, že přijímá odpovědnost za veřejný pořádek, ale i ochranu dětí, pokud jde o některá kočovná společenství v situaci specifického výjimečného stavu.
Odpověď na položené otázky lze nalézt snadno, pokud si přečteme zákony, které italská vláda přijala a jež se, jak již bylo řečeno omezují na tři z dvaceti regionů. Možná budete překvapeni tím, že se v těchto dokumentech vůbec nevyskytují slova Romové či otisky prstů. Není tedy pravda, že je zde výslovně stanoveno registrovat všechny příslušníky konkrétní rasy; není pravda ani to, že má být při sčítání nastolen vojenský režim. Rozhodovací pravomoci udělené policejním komisařům musí přihlížet k humanitárním profilům a profilům dobrých životních podmínek a musí být zaměřeny – alespoň je takový deklarovaný záměr – na ochranu lidských bytostí, integraci, zejména integraci mladistvých, se zvláštním důrazem na vzdělávání.
Může zde ovšem existovat i důvod k obavám, že by daná opatření mohla být prováděna za použití vojenských či represivních prostředků. Je proto na místě doufat, avšak v duchu těsné spolupráce, že budou upřednostněny pozitivní akce a akce na podporu, přijímání, integraci, především nezletilých, nehledě na to, že povinností každé veřejné instituce je prosazovat právní předpisy. Je nerozumné očekávat něco víc.
Fabio Ciani (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se za to, k čemu zde předtím došlo, v žádném případě jsem nechtěl kolegyni poslankyni napadat, a tímto se jí omlouvám. Vzhledem k tomu, že si stěžovala, že nevíme, o čem mluvíme, bych pro ni nicméně uvedl rád příklad s registrační kartou, který zde přečtu nahlas.
Toto je registrační karta, žádná fáma: „Policejní komisař pro výjimečný stav a řešení situace s cestujícími osobami v regionu Kampánie: sčítání, ústřední kancelář pro mléko, rodinu, příjmení, křestní jméno, datum narození, vyznání, etnický původ.“ Použití pojmů „vyznání a etnický původ“ znamená rasismus. To jde proti všemu, co je stanoveno v nařízení (ES) č. 2043, a pokud je identifikace na základě otisků prstů odůvodněna odkazem na nařízení (ES) č. 380/2008, chtěl bych zdůraznit, že toto nařízení se vztahuje pouze na státní příslušníky třetích zemí. Tři čtvrtiny Romů v italských romských táborech jsou však Rumuni a zbytek tvoří italští Romové a italští Sinti.
Musíme ochránit životy a budoucnost Romů a jejich nezletilých, zejména těch, jimž hrozí deviace a opuštění, nesmíme však diskreditovat celou komunitu ani ji uvrhnout v podezření, a musíme se vyhnout vyvolání proticikánských nálad. V Itálii je takové riziko velmi vysoké.
Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Rád bych se jen stručně vyjádřil k situaci Romů, která je zde diskutována.
Pocházím ze Slovenska, země, která nedávno postavila romský kodifikovaný jazyk na úroveň běžného menšinového jazyka a v níž existuje neomezený přístup ke zdravotní péči a ke vzdělávání. To, zda děti do školy chodí nebo zda využívají všechny možnosti, je jiná věc.
Díky sociálním dávkám se tato menšina dynamicky rozvíjí a jde o jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících menšin na Slovensku z hlediska počtu obyvatel. Existují programy s mnohamilionovými částkami na integraci a na řešení bytové otázky. Jsem přesvědčen, že italská vláda je v podobné situaci a její snahou je solidarita s chudými, s dětmi a nezletilými, chce samozřejmě zachovat i veřejný pořádek nezbytný právě pro ochranu dětí a dospívajících. Otázka snímání otisků prstů je ovšem něco, co podle mne přesahuje meze.
Martin Schulz (PSE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, podle mého názoru je mnohé z toho, co zde bylo řešeno, pravda, na druhé straně je však také řada věcí nepravdivých. Existují tři věci, od kterých se nesmíme odchýlit: Zaprvé, náhodný výběr skupin lidí s cílem shromáždit jejich osobní údaje je nezákonný, a to platí jak obecně, tak podle italské ústavy. Zadruhé to znamená, že přijatá ochranná opatření pro děti, například pro romské děti, musí být přijata v rámci právních předpisů platných v Evropské unii a v Itálii. Zatřetí, italský ministr zahraničí Franco Frattini mi před hodinou telefonoval, aby mi řekl, že chce oznámit – přinejmenším mé skupině –, že ministr vnitra Roberto Maroni a komisař Barrot se sešli v Cannes. Vím, že tam došlo i k setkání s panem Deprezem, předsedou odpovědného výboru.
Prostřednictvím telefonního hovoru pana Frattiniho a prohlášení pana Maroniho dala italská vláda najevo, že nechce přijímat žádná legislativní opatření, která by byla jakýmkoli způsobem v rozporu s evropskými právními normami. Pane komisaři Špidlo, předpokládám, že pana komisaře Barrota po jeho návratu z Cannes kontaktujete, a rád bych vás poprosil, abyste poté neprodleně informoval Parlament, neboť italská vláda zjevně pochopila, že iniciativy, které dosud podnikla, nejsou v souladu s evropskými právními předpisy. Pokud si z toho nyní vyvodí správné závěry, považuji to za velmi příznivý vývoj.
(Potlesk)
Gérard Deprez (ALDE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jako předseda Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jsem byl dnes v ráno v Cannes, kde zasedala neformální Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JVV). Měl jsem tam možnost diskutovat s panem Marronim. Je zřejmé, že jsme se neshodli, to však není důvod, proč jsem požádal o slovo. Mluvím v reakci na tvrzení některých svých italských kolegů poslanců, kteří tvrdí, že je to věc Italů a nikoho jiného a že činíme nepodložená obvinění vůči italské vládě. Není to pravda.
Z rozhovoru s panem Marronim velmi jasně vyplynulo, že osoby, na něž je tento nový nástroj zacílen, zahrnují i občany Společenství, kteří by měli mít svobodu pohybu; to je má první poznámka.
Druhým bodem je to, že nový nástroj, v jehož pravomoci je pozastavit použití některých italských právních předpisů, netvoří výjimku z evropských právních předpisů a evropských směrnic. Je to výslovně vyjádřeno v italských právních předpisech, a proto jsem se pana Marroniho zeptal: „Pane ministře, líbilo by se vám, pokud by do Itálie zavítala delegace z Evropského parlamentu, která by provedla nenápadné zhodnocení situace, setkala se se všemi stranami a podala zprávu opět do Evropského parlamentu?“ Ministr neměl žádné námitky a souhlasil.
To znamená, že ve snaze dodat na důvěryhodnosti příběhu o tom, že jde o čistě italskou záležitost... Je mi líto, ale to je trochu příliš. Pokud je vše v pořádku, čeho se obáváte?
(Potlesk)
Monica Frassoni (Verts/ALE). – (IT) Pane předsedající, nebudu mluvit dlouho, jde jen o odpověď komisaře Špidly na naši otázku. Ráda bych, pokud je to možné, neboť dnes se mi zdál pan komisař ve své odpovědi poněkud obecný, vyhýbavý a do určité míry si snad i protiřečil – předpokládám, že musel mít předem nějaké zprávy, které byly zčásti potvrzeny poslanci, kteří hovořili přede mnou – ráda bych vás, pane komisaři, požádala, pokud tomu tak skutečně je, abyste nám tyto zprávy sdělil, a umožnil nám, abychom se s nimi všichni seznámili.
Roberto Fiore (NI). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych vám připomněl, že veřejné mínění v Itálii je velmi dobře obeznámeno s tím, co se děje v romských táborech. Romské tábory a romské komunity jsou nezákonné a amorální. Zatímco mezi civilizovanými evropskými křesťany, jsou ženy a děti považovány za osoby, které mají být chráněny a bráněny, v romských komunitách jsou často objektem vykořisťování, a to vede ke zločinu a prostituci.
Italská vláda má proto povinnost, a to i v případě, kdy očekává vyhoštění těchto osob, přijmout opatření na zajištění spravedlnosti a ochrany žen a dětí prostřednictvím sčítání, s cílem zabránit šíření zločinu v rámci celého společenství, a zejména tomu, aby děti byly perzekuovány, stávaly se obětí pedofilie nebo byly vedeny ke zločinu.
Renate Weber (ALDE). – Pane předsedající, považuji za naprosto nepřijatelné, abychom v této sněmovně tolerovali nacistické proslovy.
Vladimír Špidla, člen Komise. − Dámy a pánové, pokud jde o sbírání otisků prstů, které je zaměřeno na jednu etnickou skupinu ať přímo nebo nepřímo, tak je naprosto zřejmé, že z hlediska evropského práva je to nepřijatelné. Směrnice o ochraně dat předpokládá určitá velmi přísná pravidla a myslím si, že z debaty, která byla velmi rozsáhlá a velmi komplikovaná, mimo jiné vyplynulo, že situace se velmi rychle vyvíjí. Proto samozřejmě přijímám výzvu některých poslanců Parlamentu a po diskuzi se svým kolegou Jacquesem Barrotem mu doporučím, aby co nejrychleji informoval přímo Parlament o vývoji nejaktuálnější situace.
Předsedající. − Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve čtvrtek 10. července 2008.
Písemná prohlášení (článek 142)
Petru Filip (PPE-DE) , písemně. – (RO) Při rozpravě o kontrole nad etnickou menšinou žijící na území EU přijímáme na úrovni EU značnou, avšak nezbytnou odpovědnost.
Otázka snímání otisků prstů etnické skupiny spadá do pravomoci Evropského parlamentu a my bychom se měli jasně rozhodnout, zda budou v této oblasti evropské země podléhat evropským právním předpisům.
Proč by snímání otisků prstů romské etnické skupiny nemělo vést k rozhodnutí týkajícímu se snímání otisků prstů všech evropských občanů? Dostáváme se tudíž k tomu, že je zapotřebí technický i praktický rozvoj v rámci evropského občanství materializovaného v podobě jedinečné elektronické evropské totožnosti.
Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE) , písemně. – (RO) Opatření snímání otisků prstů občanům romské národnosti není v souladu s evropskými právními předpisy ani žádným jiným právním předpisem zaručujícím lidská práva v Evropě.
Na podporu tohoto opatření je odkazováno na směrnici 380 ze dne 28. dubna 2008, která stanovuje možnost snímání otisků prstů státním příslušníkům třetích zemí. Zdůrazňuji však skutečnost, že tento právní předpis se vztahuje pouze na země, které nejsou součástí území Evropské unie; proto dané opatření nelze tímto způsobem ospravedlnit.
Směrnice 2004/38 zásadním způsobem zaručuje volný pohyb občanům všech členských států bez ohledu na etnický původ. V návaznosti na to lze proti Itálii zahájit řízení pro porušení právních předpisů a Evropská komise by měla informovat o nezákonné povaze opatření zajišťovaného v rámci italského vládního nařízení pro civilní ochranu.
Existují již postoje některých mezinárodních institucí proti tomuto opatření. Rada pro Evropu iniciativu snímat otisky prstů rozhodně odsoudila. Domnívám se, že nastal čas, aby Evropský parlament zaujal postoj k této situaci a rozhodně na ni reagoval.
Mihaela Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) V souvislosti s jinou rozpravou pléna Evropského parlamentu k situaci Romů v Itálii bych ráda upozornila na jeden aspekt, který považuji za podstatný, pokud jde o kroky směřující k integraci romských společenství.
Mám na mysli vzdělávání, oblast, která překračuje hranice, zásadní aspekt, pokud vezmeme v úvahu kočovnou povahu Romů.
Podle mých zkušeností, které mám v oblasti vzdělávání, se ukazuje, že vzdělávání v raném věku může změnit lidskou mentalitu, chování a přístupy.
V Itálii i v ostatních evropských zemích, kde Romové žijí, je zapotřebí vyvinout programy celoživotního učení a vzdělávací programy, které budou podporovat specifické návyky, tradice a řemesla této etnické skupiny, způsobem, který u nich vzbudí hrdost na svou příslušnost k této skupině.
Z mého pohledu by vzdělávání Romů mělo představovat prioritu Evropské unie, demokratickou cestu k integraci této etnické skupiny, a především mladých lidí.
Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE) , písemně. – (RO) S romskou populací v kterémkoli členském státě EU musí být zacházeno s úctou, jakou si zaslouží všichni evropští občané.
Cena za nečinnost na evropské i vnitrostátní úrovni z hlediska hospodářské, společenské a kulturní integrace romské populace je stále zjevnější. Je na čase, aby členské státy, Evropská komise a Rada přijaly a provedly konkrétní programy na její začlenění.
Rozhodně odmítám opatření, které přijala italská vláda – konkrétně snímat otisky osobám romského původu. Žádám Evropský parlament, Radu a Evropskou komisi, aby podnikly jasné kroky, kterými odmítnou opatření rasové povahy a vyžádají si jeho anulování ze strany italské vlády.
19. Jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin – Potravinářské přídatné látky – Látky určené k aromatizaci a některé složky potravin vyznačující se aromatem – Potravinářské enzymy (rozprava)
Předsedající. − Dalším bodem je společná rozprava k následujícím doporučením pro druhé čtení jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin:
– (A6-0179/2008) o Jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (16673/2/2007 - C6-0138/2008 - 2006/0143(COD)) (Zpravodajka: paní Westlundová);
– (A6-0177/2008) o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a směrnice 2000/13/ES (16677/3/2007 - C6-0139/2008 - 2006/0147(COD)) – (Zpravodajka: paní Drčar Murková);
– (A6-0176/2008) o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES a směrnice Rady 2001/112/ES (16676/1/2007 - C6-0140/2008 - 2006/0144(COD)) (Zpravodajka: paní Doyleová).
Åsa Westlund, zpravodajka. − – (SV) Pane předsedající, ráda bych na úvod poděkovala Komisi, paní komisařce Vassiliouové a jejímu vždy nápomocnému týmu, slovinskému předsednictví, Radě ministrů, mým kolegyním zpravodajkám Avril Doyleové a Mojce Drčar Murkové a samozřejmě stínovým zpravodajům všech stran za jejich výbornou spolupráci během let, kdy jsme na těchto věcech pracovali.
Jsem ráda, že se nám v současnosti podařilo dosáhnout kompromisu, který bude znamenat zjednodušení pro průmysl a zároveň posílení ochrany spotřebitele v řadě oblastí. Dříve například nebyli v právních předpisech vůbec zmíněni ti, kteří trpí alergiemi. Pokud zítra kompromis schválíme, uvedeni tam budou; v budoucnosti tak bude jednodušší zohledňovat, jaký vliv mají přídatné látky na osoby, které trpí alergiemi.
Jsem rovněž hrdá na to, že jsme z Parlamentu zajistili tři klíčové změny nových pravidel. První souvisí s tzv. azobarvivy. Nacházejí se například v nealkoholických nápojích a cukrovinkách, přestože bylo vědecky dokázáno, že některá azobarviva mohou způsobovat hyperaktivitu u dětí. Pro mne a pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost Parlamentu bylo proto důležité, aby byly tyto látky zakázány. Nebyli jsme v této věci úspěšní, neboť členské státy jsou rozhodně proti zákazu i zvláštnímu označování. Navzdory tomuto odporu se nám podařilo získat alespoň závazek, že potraviny obsahující azobarviva budou doprovázeny jasným výstražným textem.
Druhá změna souvisí s dopadem přídatných látek na životní prostředí. Příkladem možných přídatných látek, které mohou mít dopad na životní prostředí, je sladidlo sukralóza. Ukázalo se, že sukralóza naším tělem prochází a není zpracovávána ani v našich odpadních systémech. Přijetím kompromisu bude jasně řečeno, že při rozhodování o přídatných látkách musíme přihlížet k životnímu prostředí.
Třetí změna se vztahuje k nanotechnologiím. V kompromisu se uvádí, že pokud je přídatná látka, která již byla schválena, nahrazena nanotechnologií, musí být považována za novou přídatnou látku a podléhat novému postupu schvalování.
Pokud jde o regulaci jednotného schvalovacího postupu, vítám v prvé řadě skutečnost, že k takovému společnému postupu má v současnosti dojít. Zadruhé bylo důležité zajistit, aby byl Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) poskytnut dostatečný čas na posouzení jednotlivých látek.
Zelení předložili pozměňovací návrh zakázat azobarviva, který jde proti kompromisu dosaženému v otázce přídatných látek s Radou. Tím ohrozili všechna uvedená zlepšení, včetně zvláštního výstražného textu týkajícího se azobarviv. Zákaz by mne potěšil, bohužel však není možné dosáhnout jeho přijetí Radou ministrů. Mám proto v úmyslu hlasovat proti zákazu, neboť jinak se vystavujeme nebezpečí, že nedosáhneme zákazu ani výstražného textu, což by skutečně nebylo v zájmu dětí.
Na závěr naléhavě žádám všechny poslance této Sněmovny, aby zítra kompromis podpořili a hlasovali proti všem dalším pozměňovacím návrhům.
Mojca Drčar Murko , zpravodajka. − Pane předsedající, látky určené k aromatizaci jsou definovány jako přidání vůně či chuti do potravin a nejčastěji jde o směs velkého počtu aromatických přípravků.
Evropský parlament trval na změnách, které považuje za základ vyvážené a vymahatelné regulace, která zohledňuje vědecký a technologický vývoj. Je známo, že Rada a Parlament zaujímají odlišné stanovisko k otázce bylin a koření. Parlament se domnívá, že dosud nebylo nade vší pochybnost prokázáno, že hotová jídla, v nichž jsou přirozeně přítomny některé nežádoucí látky, mají stejný toxický potenciál, jako kdyby byly testovány izolovaně. Byliny a koření jsou používány odnepaměti, bez vědomí nepříznivých účinků.
Jako zpravodajka jsem neusilovala o úplné vynětí bylin a koření z mezních hodnot stanovených v příloze III. Přiměřené výjimky měly být uděleny pouze v případech, kde vědecké důkazy nejsou dokončeny, a proto situace možná ještě není dostatečně zralá pro harmonizaci na evropské úrovni.
Kompromis z druhého čtení proto tvořily přiměřené záruky pro některé byliny a koření, které tyto látky vyjmuly z oblasti působnosti mezních hodnot stanovených v příloze III. Pomůže to zachovat mezní hodnoty, jak je navrhla Rada: čtyři z jedenácti rafinovaných aktivních složek u třiceti ze čtyřiceti kategorií potravin. To je maximum, jakého bylo možné dosáhnout, a já proto žádám Evropský parlament, aby pro něj hlasoval.
Jako řadový poslanec Evropského parlamentu však stále mám některé připomínky a doufám, že jim Komise bude věnovat pozornost v prováděcí fázi. Kompromis v poznámce pod čarou se nepoužije pro byliny a koření, které se vyskytují společně s látkami určenými k aromatizaci potravin ve složené potravině. Nezamýšleným důsledkem by mohlo být to, že by potravinářský průmysl opustil byliny a koření, protože výtažky a látky určené k aromatizaci potravin je mnohem snazší standardizovat. Výrobci potravin by kvůli rozdílné úrovni aktivních složek v bylinách a koření museli měnit své receptury pro každou várku, a to by bylo velmi nákladné. Odvětví bylin a koření by mohlo z evropského trhu dokonce vymizet.
K tomu nesmí dojít, neboť evropští spotřebitelé nechtějí takové omezení svých práv na výběr, a také z důvodů veřejného zdraví. Spotřebitelé by v takovém případě paradoxně konzumovali větší množství látek určených k aromatizaci potravin, což by, podle tzv. hierarchie rafinace, znamenalo více nežádoucích aktivních složek než bylin a koření. Ocenila bych, kdyby mne komisař mohl ujistit, že případný negativní vývoj bude řádně sledován, a v případě potřeby zastaven.
Pilar Ayuso , zástupkyně zpravodajky. − (ES) Pane předsedající, budu mluvit jménem zpravodajky Doyleové. Ráda bych ji omluvila, že zde nemůže být, neboť je v současné době na cestě do Štrasburku. Paní Doyleová vítá dosažený kompromis s Radou v otázce balíčku pro látky zlepšující vlastnosti potravin, který je tak důležitý.
Enzymy jsou do potravin přidávány, aby zastaly širokou škálu technických funkcí při výrobě, zpracování, přípravě, ošetření, balení, přepravě či skladování těchto potravin. Nejčastěji se používají u pečení, při výrobě piva, sýra, alkoholu a dalších nápojů. Ve výrobě potravin hrají stále větší úlohu a lze je využívat jako alternativní chemické látky při zlepšování struktury, vzhledu, výživové hodnoty a chuti potravin. Napomáhají rovněž některým výrobním procesům.
Tento návrh je ve skutečnosti prvním zvláštním právním předpisem Evropské unie zaměřeným na potravinářské enzymy. V současnosti neexistují žádná harmonizovaná pravidla na úrovni Společenství, která by upravovala používání enzymů. Nejenže to vytváří překážky obchodu, ale znamená to také nedostatek právní jistoty a rozdílné normy ochrany spotřebitelů v 27 členských státech. Pouze tři členské státy mají vlastní postupy pro posouzení rizik: Spojené království, Francie a Dánsko.
V rámci nových právních předpisů, o nichž budeme zítra hlasovat, budou v Evropské unii vytvořena harmonizovaná pravidla pro posuzování, schvalování a kontrolu enzymů používaných v potravinách.
Zpravodajka se domnívá, že všechno toto je velice důležité, neboť se tak zvýší kvalita potravin a zlepší výběr pro spotřebitele, a spotřebitelé budou mít více informací o tom, z čeho se skládají potraviny, které konzumují.
Vítá především skutečnost, že Rada souhlasila, že dva schvalovací postupy pro jakoukoli látku vyrobenou z geneticky modifikovaných organismů lze provést zároveň, a tím se zamezí dvojímu schvalování těchto produktů.
Je rovněž velmi potěšena tím, že v souladu s pozměňovacími návrhy, které předložila při prvním čtení, Rada souhlasila s přáním Parlamentu mít jediný právní základ týkající se vnitřního trhu, konkrétně článek 95 Smlouvy o ES. Pro odvětví je rovněž mimořádně užitečné, že Rada poskytla jednoleté přechodné období po vstupu navrhovaného nařízení v platnost, v jehož průběhu bude možné prodávat potraviny, které jsou zákonným způsobem uváděny na trh či označovány, do vypršení minimální doby skladování či data ukončení použitelnosti.
Na závěr by zpravodajka chtěla poblahopřát svým kolegům za jejich podporu a spolupráci, zejména paní Westlundové a paní Drčar Murkové a všem stínovým zpravodajům, stejně jako slovinskému předsednictví za jejich nesnadnou práci. Úspěšně jsme zkoordinovali čtyři návrhy právních předpisů, a zlepšíme tak v této oblasti jednotný trh, což podporuje evropské inovace a konkurenceschopnost a zároveň zajišťuje vysokou míru bezpečnosti potravin a ochranu životního prostředí.
Androula Vassiliou , členka Komise. − Pane předsedající, především bych ráda poděkovala Parlamentu, a zejména třem zpravodajkám – paní Drčar Murkové, paní Doyleové a paní Westlundové – za mimořádné úsilí, které vynaložily, a čas, který věnovaly tomuto významnému legislativnímu balíčku. Zejména oceňuji snahu o udržení návrhů vcelku, jako balíčku, s cílem dosáhnout soudržného přístupu k těmto obdobným případům.
Tento legislativní balíček je významným příspěvkem k programu Komise pro zjednodušení. Stanovuje harmonizaci v příslušných oblastech a podporuje rovněž soudržnost těchto tří oblastí. Jednotný postup schvalování vytvoří systém pro posuzování a schvalování přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci potravin soudržným způsobem.
Má to zásadní význam pro bezpečnost spotřebitelů a konkurenceschopnost potravinářského průmyslu. Provozovatelé by zejména plně využívali výhod centralizovaného, průhledného a časově omezeného postupu.
V souvislosti s návrhem o přídatných potravinách je prostřednictvím regulace těchto látek důležité zajistit bezpečnost potravin a dále to, aby spotřebitelé nebyli klamáni. Tato kritéria jsou spolu s prokázáním technologické nutnosti používat potravinářské přídatné látky významnými předpoklady pro použití potravinářských přídatných látek. Třebaže jsou tyto zásady zakotveny v platných právních předpisech, vítám změny a dodatečná vyjasnění, které byly zavedeny na podporu těchto významných aspektů. Požaduje se také, aby byly právní předpisy modernizovány v souvislosti s vědeckým a technologickým rozvojem.
V této souvislosti mohu zejména podpořit pozměňovací návrhy, které byly předloženy v návaznosti na hodnocení výsledků southamptonské studie Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Tyto návrhy budou požadovat označování případných škodlivých účinků na chování dětí, které souvisejí s některými potravinářskými barvivy. Takové označování zajistí, aby byly spotřebitelům, kteří by se chtěli těmto barvivům vyhnout, poskytnuty adekvátní informace.
Během projednávání tohoto návrhu vyvstaly rovněž jisté obavy týkající se případných alergenních účinků některých potravinářských barviv, které se obecně uvádějí jako „azobarviva“. Pro potenciálně alergenní potraviny platí zvláštní postupy a právní předpisy, a proto mohu zcela jednoznačně říci, že Komise požádá Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby se při přehodnocení těchto potravinářských přídatných látek výslovně zabýval možnými alergenními účinky azobarviv. Pokud to bude v návaznosti na toto přehodnocení nutné, zváží Komise přijetí vhodných opatření k pozměnění přílohy III, části A, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, s cílem poskytovat odpovídající informace spotřebitelům, kteří trpí potravinovými alergiemi.
Pokud jde o enzymy – k výrobě potravin, například chleba, sýra, piva a vína, se využívají tradičně. Enzymy mohou zlepšit strukturu, vzhled a výživové hodnoty potravin, a lze je využít jako alternativní řešení k technologiím založených na chemických látkách. Právní předpisy týkající se potravinářských enzymů nebyly v EU doposud plně harmonizovány, a v návaznosti na to vytvářila nedostatečná harmonizace překážky obchodu a brzdila rozvoj této oblasti.
Úspěšná dohoda o tomto navrhovaném nařízení odstraní současnou mezeru v regulaci vytvořením harmonizovaných právních předpisů týkajících se vědeckého hodnocení, schvalování a používání potravinářských enzymů ve Společenství.
Uvítala bych změny, které posílí zásadu předběžné opatrnosti a podmínku neklamání spotřebitele, jež jsou hlavními zásadami navrženého nařízení. Uvítám rovněž změnu, která jasněji stanoví vzájemné působení právních předpisů týkajících se enzymů a geneticky modifikovaných potravin a právních předpisů týkajících se krmiv.
Pokud jde o látky určené k aromatizaci potravin – návrh skýtá vysokou ochranu spotřebitelům a zároveň umožňuje, aby odvětví nadále vyvíjelo nové látky určené k aromatizaci potravin a nové způsoby jejich použití s cílem reagovat na zvyšující se poptávku spotřebitelů po vyhovujících potravinách. Tento rámec evropskému potravinářskému průmyslu umožní, aby si zachoval a upevnil své vedoucí postavení na globálním trhu.
Látky určené k aromatizaci potravin jsou používány k propůjčení vůně a/nebo chuti potravinám či úpravě těchto potravin, z nichž mají prospěch spotřebitelé. Použití látek určených k aromatizaci potravin by nemělo spotřebitele klamat, pokud jde o povahu či kvalitu jejich potravin. Nové právní předpisy týkající se označování látek určených k aromatizaci potravin budou spotřebitele skutečně lépe informovat a napomůžou zabránit tomu, aby byl spotřebitel klamán.
Při debatách panovala rozdílná stanoviska ohledně potřeby zahrnout koření a byliny do oblasti působnosti tohoto nařízení. Komise vítá dosaženou dohodu, která zlepší ochranu spotřebitelů a zároveň zohledňuje případný dopad na tradiční způsoby použití.
Pozorně jsem naslouchala paní Drčar Murkové a ráda bych ji ujistila a také jí potvrdila, že Komise bude po vstupu tohoto nařízení v platnost pozorně sledovat vývoj, pokud jde o příslušné používání koření a bylin a přírodních výtažků látek určených k aromatizaci potravin, na základě informací členských států. S těmito informacemi a s přihlédnutím k nejnovějšímu vědeckému rozvoji v oblasti toxických látek a expozice spotřebitelů navrhne případně pozměňovací návrhy k příloze III části B.
Pilar Ayuso, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Pane předsedající, paní komisařko, hovořím teď sama za sebe a ráda bych na úvod poblahopřála paní zpravodajce Mojce Drčar Murkové za její obtížnou práci a dalším stínovým zpravodajům, stejně jako slovinskému předsednictví, a také Komisi za to, že byla připravena jednat za účelem dosažení dohody ve druhém čtení této zprávy. Ráda bych rovněž poděkovala zpravodajce Westlundové a zpravodajce Doyleové za další zprávy v tomto balíčku i stínovým zpravodajům za pomoc a spolupráci při hledání řešení horizontálních problémů zmíněných v těchto návrzích.
Nejkontroverznější otázka, která byla v rámci tohoto návrhu o látkách určených k aromatizaci potravin zmiňována, a to již od počátku rozpravy, se týkala biologicky aktivních látek, které jsou přirozeně přítomné v bylinách a koření, což představuje zásadní problém pro výrobce bylin a koření, kteří shledali, že nejsou schopni dodržovat požadavky návrhu vzhledem ke specifické povaze svých výrobků, která závisí na místu sklizně, ročním období, ve kterém sklizeň probíhá, stravovacích zvyklostech v jednotlivých zemích atd.
Pokud jde o toto hledisko – ráda bych uvedla, že ochrana spotřebitelů je cílem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů od samého počátku. Proto si myslím, že je pozitivní, když bylo dosaženo dohody s Radou a Komisí v tom, že by se maximální mezní hodnoty neměly pro některé látky použít, pokud složená potravina neobsahuje žádné látky určené k aromatizaci potravin a jedinými složkami potravin s aromatickými vlastnostmi, které byly přidány, jsou čerstvé, sušené či mražené byliny a koření.
Na závěr bych chtěla říci, že vítám skutečnost, že se zítra má o těchto návrzích právních předpisů pro balíček pro látky zlepšující bezpečnost potravin hlasovat, jelikož tyto návrhy aktualizují právní předpisy a bude také možné posoudit rizika uvádění látek určených pro aromatizaci potravin na trh, což poskytne výraznou ochranu evropským spotřebitelům.
Edite Estrela, jménem skupiny PSE. – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve bych za skupinu socialistů v Evropském parlamentu ráda blahopřála paní zpravodajce k její práci a poděkovala za její snahu nalézt konsenzus se stínovými zpravodaji a za úsilí věnované dosažení vytoužené dohody mezi stranami.
Cílem návrhu nařízení o látkách určených k aromatizaci potravin je jasně stanovit a aktualizovat právní předpisy týkající se používání látek určených k aromatizaci potravin a složek potravin vyznačujících se aromatem, s přihlédnutím k technickému a vědeckému pokroku v oblasti aromatizace, vývoji právních předpisů týkajících se potravin v Evropské unii a současně požadavkům na ochranu lidského zdraví.
Nařízení stanovuje obecné podmínky pro použití látek určených k aromatizaci potravin a složek potravin vyznačujících se aromatem, obsahuje jasnou definici látek určených k aromatizaci potravin, obecná pravidla jejich použití, pravidla pro označování a maximální mezní hodnoty pro látky, které představují riziko pro lidské zdraví. Kompromis dosažený v tomto druhém čtení je výsledkem spolupráce Komise, Rady a Parlamentu. Konalo se několik setkání, byly projednány nejspornější body a došlo k ústupkům na všech stranách. Tato dohoda nicméně odráží základní znaky jednotlivých pozměňovacích návrhů předložených Parlamentem, které zohledňují dva klíčové cíle: informování spotřebitelů a ochranu jejich zájmů a dále ochranu veřejného zdraví.
Látky určené k aromatizaci potravin a substance látek určených k aromatizaci potravin musí být bezpečné a jejich použití by nemělo spotřebitele klamat. Nové právní předpisy stanovují v této souvislosti maximální mezní hodnotu pro některé složky v látkách určených k aromatizaci potravin a složkách potravin vyznačujících se aromatem, které jsou potenciálně toxické a ohrožují lidské zdraví, s přihlédnutím ke stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Mezní hodnoty se nepoužijí po tři látky: estragol, safrol a methyleugenol, pokud jsou přítomny ve složených potravinách, které neobsahují žádné přidané látky určené k aromatizaci potravin a byly přidány jedině složky potravin vyznačující se aromatem v podobě bylin a/nebo koření. Pokud se však objeví vědecké důkazy o tom, že jejich spotřeba představuje riziko pro zdraví, bude tato výjimka přezkoumána.
Představa o přírodní povaze je pro spotřebitele dosud matoucí, ale tento nový návrh na označování přirozených látek určených k aromatizaci potravin neodpovídá očekáváním spotřebitelů lépe, neboť použití pojmu přirozený se omezuje na látky určené k aromatizaci potravin získané z přírodních substancí, kde alespoň 95 % aromatické složky musí být získáno z uvedeného přirozeného zdroje.
Mojca Drčar Murko , jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, pokud jde o nařízení týkající se přídatných látek, uvítala moje skupina návrh na modernizaci a harmonizaci evropských právních předpisů a podpořila zpravodajku Westlundovou v jejích snahách o zajištění udržitelné ochrany spotřebitelů a jejich zdraví, zejména ohrožených skupin obyvatelstva.
Je to životní fakt, že výrobci potravin reagují na zvyšující se poptávku neustálým vývojem nových výrobků, přičemž rozmanitosti těchto výrobků je dosahováno především přidáváním přídatných látek. Právní předpisy týkající se potravin by měly být přiměřené a vyvážené a měly by sloužit veřejnému zdraví a zajišťovat rovné podmínky na trhu pro všechny výrobce potravin.
Tato zásada je jednoduchá, zjevně je však odlišně vykládána. Kde můžeme dosáhnout významného přínosu ve smyslu veřejného zdraví, ale zároveň nebránit technologickému rozvoji evropské výroby potravin?
Dohodli jsme se myslím na rozumných změnách – s důrazem na zabezpečení zájmů spotřebitelů, zejména prostřednictvím přesného označování – ale chtěli bychom rovněž přispět k posílení informovanosti spotřebitelů. Jsem si jistý, že informovaní, bedliví spotřebitelé mohou výrazně ovlivnit výrobu zpracovávaných potravin v Evropské unii. Podpořili jsme pozměňovací návrhy zaměřené na posílení návrhu Komise, a to zejména v těchto třech bodech: účasti v postupu schvalování přídatných látek, průhlednosti postupu schvalování a specifických podmínkách pro schvalování, resp. pro vydávání povolení.
Carl Schlyter , jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Pane předsedající, naši voliči chtějí dobré, bezpečné potraviny, kterým mohou důvěřovat. Dostane se jim jich s těmito právními předpisy? Parlament dosáhl úspěchu v tom, že byla přijata některá zlepšení. Osobně mám velkou radost z toho, že konkrétně nanotechnologie budou nakonec regulovány a nemusí již proklouzávat na trh bez řádného zhodnocení. Zahrnutí ochrany životního prostředí jako jednoho z kritérií pro schválení přídatných látek představuje zlepšení. Skutečnost, že přítomnost azobarviv musí být uvedena na označení, je také zlepšením. Můžeme se tedy z některých věcí radovat. V otázce látek určených k aromatizaci potravin Parlament navíc uspěl v zajištění toho, že přirozeně aromatizované výrobky nebudou nepřiměřeně znevýhodněny oproti výrobkům z odvětví používajících umělé látky určené k aromatizaci potravin.
Navzdory těmto úspěchům jsem překvapen skutečností, že Rada jde proti přáním svých voličů. Jak se mohou naše vlády aktivně stavět proti znění, které říká, že přídatné látky nesmí klamat spotřebitele, aby si myslel, že potravina obsahuje jiné složky než ve skutečnosti. Jak mohou proti tomuto aktivně vystupovat? Ministři aktivně vystupují proti názoru, že musí existovat zvláštní důvod pro použití barviv v jinak bezbarvých substancích. Rada ministrů aktivně vystupovala proti zákazu azobarviv. Aktivně vystupovala proti požadavku, aby v označení výrobku byla uvedena informace o tom, jaké byly k výrobě dané potraviny použity pesticidy (ve formě prostředků na ochranu rostlin), aby si spotřebitelé byli této věci vědomi.
Domnívám se, že pokud schválíme návrh strany zelených týkající se zákazu azobarviv ve výrobcích pro děti, přimějeme Radu k uvažování o tom, aby hájila svůj postoj ve veřejné rozpravě. Koneckonců je snadné pochopit, že Rada uvázla ve svém postoji k těmto věcem, pokud jedná s námi za zavřenými dveřmi, ale jak se vláda hodlá zasadit o novou přídatnou látku, o které víme, že povede k hyperaktivitě u dětí a u níž máme pádný důvod se domnívat, že vyvolává u dětí alergie? Nevím, proč Komise nemohla jednat přímo o zákazu. Barviva jsou přece jenom zásadní a nenahraditelné přídatné látky. Kromě toho existují barviva, která nejsou azobarvivy. Pokud budeme trvat na použití zásady předběžné opatrnosti, tak jakmile Evropský úřad pro bezpečnost potravin upozornil na to, že se u těchto barviv mohou vyskytnout rizika vyvolání alergií a zvýšené riziko alergie, jediné, co můžeme udělat, je tato barviva zakázat. Potom už se o azobarvivech nemusíme dále bavit.
Kartika Tamara Liotard , jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Chtěl bych nejprve vyjádřit své upřímné díky zpravodajkám a stínovým zpravodajům za jejich spolupráci při této dřině. Konečným výsledkem nemusí být stoprocentně to, co by se líbilo mně, jsem však přesvědčen, že výsledkem je to nejlepší, co mohlo být dosaženo v daných politických podmínkách.
Vidím to tak, že ve všech těchto dokumentech budou upřednostněny dvě věci, jimiž jsou maximální ochrana spotřebitelů a naprostá průhlednost. Co se týče mne, hospodářské zájmy jsou v porovnání s těmito dvěma klíčovými body podružné. Maximální ochranou spotřebitelů se rozumí soustavné používání zásady předběžné opatrnosti. Pokud u něčeho neexistuje stoprocentní jistota, že je to bezpečné, povolení k uvedení na trh by nemělo být vydáno. Klamání spotřebitelů v okamžiku prodeje musí být rovněž za každou cenu zamezeno. Maximální průhlednosti se rozumí to, že se nebudeme poddávat tlaku mezinárodních monopolů, aby zůstalo zachováno v tajnosti složení jejich potravin a postupy použité při výrobě. Spotřebitelé mají právo znát přesně, co je v jejich potravině a za jakých podmínek byla tato potravina vyrobena.
Na základě posouzení daných čtyř zpráv z hlediska těchto dvou zásad konstatuji, že i když nejsou ve všem dokonalé, představují tyto zprávy jednoznačné zlepšení oproti původním návrhům. Vzhledem k tomu, že jsou přínosem pro ochranu spotřebitele a pro průhlednost, budu tyto kompromisy podporovat. Je ostudné, že jsme nebyli schopni přímo regulovat také označování geneticky modifikovaných potravin.
Měl bych dodat ještě jednu věc, kterou skončím. Považuji za nanejvýš důležité, aby u nových návrhů, například k novým potravinám, Komise zavedla sjednocený postup, a to dokonce ještě dříve, než to odsouhlasí Parlament. Toto mi, mírně řečeno, nepřipadá jako něco, co by ukazovalo na nějaké výrazné dodržování evropské demokracie.
Irena Belohorská (NI). – (SK) Na úvod svého vystoupení bych ráda zdůraznila práci poslankyně Doyleové a poděkovala jí za její snahu o vyvážený dokument, jehož úkolem je především ochrana zdraví občanů.
Potravinářské enzymy jsou obsažené v řadě výrobků, které denně konzumují všechny vrstvy společnosti, například v pečivu a chlebu. Proto je velmi důležité, aby byla zajištěna kontrola jejich výroby. Mimořádně důležitá je kontrola jejich zdravotní nezávadnosti a harmonizace této kontroly v rámci celé Evropské unie.
Získání si důvěry občanů Evropské unie při vypracování evropských směrnic je velmi důležité zejména v tomto období, kdy Evropou otřásá skandál s tzv. recyklací zkažených sýrů a zdravotně závadných sýrů, které se dostaly do oběhu. Abychom obdobné situaci předešli, musíme se zaměřit nejen na vypracování směrnice, ale zejména na kontrolu jejího provedení v jednotlivých členských státech. Vzhledem k tomu, že víme, že 80 % potravinářských enzymů je vyráběno čtyřmi společnostmi, domnívám se, že by kontrola kvality produkce neměla být problém. Problémem se ale mohou stát způsoby výroby, a proto si myslím, že zpráva poslankyně Doyleové poukazuje právě na tento klíčový problém.
Françoise Grossetête (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, v době, kdy některými členskými státy otřásá další potravinový skandál, i když se jedná nade vší pochybnost o zpronevěru v obrovském rozsahu, není se co divit, že spotřebitelé zpochybňují a hledí s nedůvěrou na vše, co by se mohlo zdát „umělým“. Evropa, která nabízí ochranu, také garantuje bezpečnost spotřebitelů a veřejné zdraví.
Potravinářské přídatné látky, látky určené k aromatizaci potravin a enzymy hrají ve výrobě potravin důležitou úlohu. Proto potřebujeme jasné, harmonizované předpisy týkající se bezpečnosti, schvalování a prodeje těchto látek, s cílem chránit spotřebitele, a hlavně zvýšit důvěru veřejnosti k potravinám vyrobeným s použitím těchto látek. Je proto důležité, aby tyto předpisy byly založeny na spolehlivém vědeckém názoru.
Potřebujeme také odstranit mezeru v právních předpisech, která na evropské úrovni vždy existovala, když přijde řeč na enzymy, které se používají například ve výrobě chleba nebo v mlékárenských výrobcích. S potěšením konstatuji, že byla proto zavedena dodatečná ochrana s cílem zajistit průhlednost prostřednictvím jasného a komplexnějšího označování. Toto je důležité zejména tam, kde tyto výrobky jsou také označovány za „přírodní“.
Klíčovým aspektem návrhu právních předpisů je zavedení jednotného postupu schvalování potravinářských přídatných látek, látek určených k aromatizaci potravin a enzymů, včetně hodnocení bezpečnosti provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin u všech těchto látek, které se v potravinářském průmyslu rozhodně používají.
Parlament bude samozřejmě dohlížet na to, zda jsou tyto látky sledovány. Za žádných okolností by potravinářské přídatné látky neměly ohrožovat zdraví spotřebitelů ani klamat spotřebitele, neboť je naprosto zásadní, abychom garantovali ochranu spotřebitele a potravinovou bezpečnost a zároveň zachovávali inovativnost a konkurenceschopnost potravinářského průmyslu.
Linda McAvan (PSE). – Pane předsedající, rád bych promluvila k paní komisařce o jedné ze zpráv týkající se potravinářských přídatných látek, a zejména o potravinářských barvivech známých jako azobarviva. Jsem velmi potěšena tím, že máme některé velmi dobré zprávy: od nynějška budou tato barviva označena na všech potravinářských výrobcích. Chtěla bych poblahopřát paní Ase Westlundové, která odvedla obrovský díl práce. Když na této práci začínala, nikdo neočekával, že by mohlo dojít k takovému pokroku, a teď jsme toho pokroku dosáhli. Jedná se o skutečný posun v dané věci. Ale nemyslím si, že tato práce jde dostatečně do hloubky.
Asi si uvědomujete, že jsem si jista studií, kterou provedla southamptonská univerzita minulý rok na podzim a ve které se uvádí spojitost mezi chováním dětí, kterou jsou krmeny hromadami různých sladkostí a všelijakými nápoji – a azobarvivy. Jedná se o velmi závažnou studii, která byl publikována v časopise Lancet. Je natolik odborná a natolik závažná, že Spojené království, prostřednictvím agentury pro normalizaci, v současnosti požaduje zákaz těchto barviv v potravinářských výrobcích. Řada společností v Evropě jde v jejích stopách a opouští ve skutečnosti tyto látky dobrovolně.
Společný trh již v této otázce selhává. Je velmi dobře známo, že tyto výrobky nemají žádnou výživovou hodnotu a že jsou k dispozici přírodní látky určené k aromatizaci potravin. Viděla jsem v novinách článek, který se ptal: „Potřebujeme skoncovat se Smarties?“ (jedná se o velmi výrazně barvené sladkosti), ale máme přece k dispozici vynikající přírodní alternativní řešení k těmto barvivům. Tato barviva nepotřebujeme.
Vítáme to, k čemu v současnosti došlo, ale doufáme, že budete nadále spolupracovat s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin s cílem urychlit jeho práci ohledně přezkoumání uvedených látek. Nemyslím si, že lidé v Evropě chtějí tato umělá barviva a domnívám se, že bychom se měli více ohlížet na to, co lidé chtějí mít ve svých potravinách, nikoli na to, co tam společnosti chtějí přidávat. Věřím, že budete vyvíjet tlak na Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby pracoval rychleji a dosáhl řešení tohoto problému.
Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, rád bych mluvil o návrhu týkajícím se potravinářských enzymů, při kterém jsem byl stínovým zpravodajem. V tomto ohledu bych chtěl poblahopřát paní Doyleové – a doufám, že sem dnes večer dorazila z Irska bezpečně – za vynikající zprávu.
Také bych rád vyjádřil své poděkování za velmi dobrou spolupráci poskytnutou stínovým zpravodajům, spolupráci, která byla vždy prováděna v prostředí porozumění, účinné výměny politických a rovněž adekvátních vědeckých poznatků.
Tato spolupráce byla natolik dobrá, že dala vzniknout tolik žádanému kompromisu, který má širokou podporu v všech politických skupinách v této sněmovně a který podle mého názoru obsahuje řádu neobyčejně citlivých charakteristik, které posílí příslušné právní předpisy a učiní tyto předpisy účinnějšími a snadněji použitelnými.
S tímto kompromisním balíčkem na paměti se domnívám, že cíl navrhované regulace – kterým je, jak je velmi dobře známo, harmonizovat právní předpisy upravující používání enzymů ve výrobě potravin v EU, s důrazem na ochranu lidského zdraví, ale sekundárně také na podporu spravedlivého obchodu a hospodářské soutěže – bude ve velké míře dosažen.
Jsme zejména potěšeni tím, že se v této zprávě objevuje na prvním místě zásada předběžné opatrnosti, kterou mají v posvátné úctě nejen členové naší skupiny poslanců, ale také velká většina poslanců tohoto Parlamentu obecně, a to vyvolá u evropských spotřebitelů pocit, že se děje hodně k zajištění ochrany jejich zdraví, pokud jde o enzymy v potravinách.
Kromě toho se zvláštní důraz klade na zajištění toho, aby informace poskytované spotřebitelům byly přesné a užitečné.
Podle očekávání se stala oblastí určitých rozporů otázka geneticky modifikovaných organismů. Vhodného kompromisu bylo nicméně dosaženo.
Na závěr bych chtěl říci, že se jedná o dobrou zprávu a moje skupina ji výrazně podpoří.
Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, hovoříme zde velkou měrou o ochraně dětí. Vědecké důkazy se hemží tvrzeními o tom, že umělé látky určené k aromatizaci potravin a suplementa škodí z mnoha hledisek zdraví dětí. Zaprvé zde můžeme zohlednit 435% nárůst, který jsme zaznamenali v míře dětí s autismem za posledních 15 let a míru poruchy ADHD, která v současnosti postihuje 3–5 % dětí. Dále můžeme vzít v úvahu příznaky připisované látkám určeným k aromatizaci potravin, kterých je tolik, ale vezměme za příklad glutaman sodný. který se vyskytuje v sladkostech pro děti, nápojích, v potravinách rychlého občerstvení. Existuje 92 příznaků, z nichž jmenujme dva, a to hyperaktivitu a poruchy nálad.
Sama jsem matkou a mou první starostí při výběru potravin je jejich bezpečnost a průhlednost. Mám pocit, že závažným způsobem ohrožujeme děti a jejich schopnost se dozvědět, kdy je vystavujeme množství barviv, prostředků na ochranu rostlin a přídatných látek v potravinách, které konzumují. Děti potřebují dobré čerstvé potraviny, vypěstované v místě a co nejvíce přirozené. Proto konečně udělejme něco pro ochranu dětí.
Anja Weisgerber (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, velice děkuji zpravodajkám, zejména paní Drčar Murkové a paní Ayusové, za jejich konstruktivní spolupráci a důvěru. Balíček pro látky zlepšující vlastnosti potravin povede k jednotným, harmonizovaným předpisům týkajícím se použití přídatných látek, jež by měly platit po celé Evropě. V budoucnosti bude také zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví spotřebitelů v případech, kdy budou použity přídatné látky, enzymy a látky určené k aromatizaci potravin – což je ta správná cesta.
Balíček přizpůsobuje stávající právní předpisy technologickému a vědeckému rozvoji v oblasti potravinářských přídatných látek. Pokud existuje vědecký základ, z něhož vyplývá, že existuje riziko pro lidské zdraví, musí být stanoveny mezní hodnoty, s cílem zabránit veškerému nebezpečí.
Nesmí se však stát hysterickými ani vyvolávat neopodstatněnou paniku. Existují přídatné látky jako konjak, stabilizátor vlhkosti nebo včelí vosk, činidlo proti zasychání, které se používají při přípravě potravin a nápojů již po staletí. Kromě toho některé pecky v ovoci, jako například třešňové, broskvové nebo meruňkové, přirozeně obsahují malé množství kyseliny kyanovodíkové, a přesto jsme jedli toto ovoce po tisíce let bez jakýchkoli problémů. Obdobně některé byliny a koření přirozeně obsahují látky, které, ve vysoké koncentraci, mohou způsobit zdravotní problémy. Také používáme byliny a koření, jako je bazalka, estragon, muškátový ořech při přípravě našich potravin od roku jedna bez jakýchkoli problémů, ale samozřejmě pouze v malých, bezpečných dávkách.
Proto vítám tento kompromis v rámci nového nařízení o látkách určených k aromatizaci potravin a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách a na jejich povrchu. Tam, kde není žádný důvod k obavám, jsou povoleny výjimky z mezních hodnot, třebaže jen v případech, kdy pro přípravu potravin jsou použity výhradně čerstvé nebo sušené byliny. Tímto způsobem podporujeme používání přírodních produktů a přírodních přísad, s cílem zachovat pro budoucnost receptury s tisíciletou historií, jako je například italské pesto.
Gyula Hegyi (PSE). – (HU) Vítám skutečnost, že po nařízení REACH a nařízení o pesticidech obracím pozornost k regulaci používání často odsuzovaných chemických látek a potravinářských přídatných látek.
Vlivem rostoucího počtu skandálů došlo k tomu, že evropské veřejné mínění přemýšlí o těchto látkách, které jsou podezřelé pro spotřebitele, se stále větším znepokojením. Průměrná spotřeba na osobu je v EU přibližně 3 kg přibližně 2 600 různých přídatných látek označených čísly a symbolem E ročně, aniž bychom přesně znali, do jaké míry tyto látky škodí lidskému zdraví.
Došlo již k několika podloženým obviněním v souvislosti s významným podílem potravinářských přídatných látek. Přídatné látky vytvářejí klamný dojem u spotřebitele a dávají barvám živé, jasné barvy, které nelze najít v přírodě. Kromě těchto zdravotních rizik způsobují tyto látky také duševní poškození u dětí tím, že děti zvykají na nepřirozené potraviny v situaci, kdy musíme naopak mezi mládeží, a stejně tak u dospělých, propagovat návrat k přirozeným potravinám.
Rád bych poblahopřál paní Westlundové k její zprávě; podařilo se jí dosáhnout toho, že podle nových právních předpisů nebudou moci být přídatné látky, které škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí, již v budoucnosti používány. Je důležité, aby nebezpečné látky, jako jsou potravinářská azobarviva, která způsobují hyperaktivitu u dětí, byla na potravinách alespoň označena, třebaže já také souhlasím s kolegy poslanci v tom, že bychom měli přijmout zákaz těchto látek.
Konstatuji nicméně s politováním, že navzdory doporučením Parlamentu nemusí být striktně vyznačovány geneticky modifikované organismy. Značný podíl evropské populace nechce konzumovat potraviny, které obsahují geneticky modifikované organismy, a podle průzkumů 90 % z nich očekává, že se dozví, zda daná potravina geneticky modifikované organismy obsahuje, či nikoli. Nemůžeme opomíjet obavy našich občanů o zdraví a jejich právo na informace v této souvislosti.
Několik mých kolegů, a já také, mimochodem rovněž podáváme protest v prohlášení, že Komise chce tajně zavést nové genetické modifikované potraviny do Evropy. Musíme chránit právo všech na přirozené, zdravé potraviny.
Horst Schnellhardt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dlužíme poděkování zpravodajce Westlundové. Pracovala s velkým odhodláním a značnou mírou spolupráce. Velmi to oceňuji a znamená to také, že můžeme být spokojeni s výsledky. Jsem přesvědčen, že toto nové nařízení o potravinářských přídatných látkách dosáhlo uspokojivého výsledku pro výrobce i pro spotřebitele.
Stávající právní předpisy týkající se potravinářských přídatných látek jsou staré téměř dvacet let. S převedením nových směrnic a dvou rozhodnutí do dvou nařízení bylo znění zjednodušeno a aktualizováno v souladu s novým technologickými a vědeckým rozvojem. Je to velmi dobrým výsledkem mít v ruce seznam látek, který jasně uvádí, které látky mohou být používány. Věřím, že se jedná o dobrou věc, a schvaluji také používání postupu projednávání ve výborech, když se budou přidávat nové látky. Měli bychom v tomto případě jednat rychle.
Jsem spokojen s výsledkem ohledně geneticky modifikovaných produktů. Potřebujeme postupy schvalování – budou probíhat posouzení – a proto nevím, proč bychom v souladu s tím neměli postupovat zde, jak někteří poslanci řekli. Připusťme, že pokud se budeme zabývat azobarvivy – výsledky southamptonské studie jsou přece k dispozici – musíme si také uvědomit skutečnost, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin provedl studii, z níž byl zveřejněn úvodní výrok, ve kterém se jasně uvádí, že studie southamptonské univerzity není neomylná. Není stoprocentně spolehlivá. Musíme si zachovat chladnou hlavu a nesmíme zpanikařit, neboť postup byl zaveden.
Postup vydávání povolení prostřednictvím úřadu pro bezpečnost potravin je vynikající, ale trápí mne jedna věc – a zde bych se rád dotázal Komise, abych mohl přemýšlet – je pravda, že dáváme úřadu pro bezpečnost potravin devět měsíců na vydání povolení nebo analýzu rizik? Komise také potřebuje devět měsíců k tomu, aby přijala rozhodnutí o řízení rizik. Podnik proto musí čekat 18 měsíců, než obdrží povolení umístit výrobek na trh. Dlouhá je cesta k tomu, aby byla omezena byrokracie, tak bychom se asi skutečně měli zamyslet nad tím, jak by to šlo udělat rychleji.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, vstup nového nařízení, které se týká zásad používání umělých přídatných látek (enzymů, látek určených k aromatizaci potravin) v potravinách, v platnost nejenže sjednocuje právní předpisy v této oblasti, ale také podporuje ochranu zdraví spotřebitelů a usnadňuje prodej potravin v Evropské unii. Harmonizace používání enzymů v EU má svou podporu v evropském potravinářském průmyslu, jehož se dotýká nejenom sjednocení zásad, ale také, a to především, to, že spotřebitelé neztrácejí důvěru v jeho výrobky.
Jako jeden z těchto spotřebitelů bych si byl rád jistý tím, že potraviny, které kupuji, jsou bezpečné. Stovky umělých přídatných látek a tisíce látek určených k aromatizaci potravin přidávané do potravin nesmí poškozovat naše zdraví. Požadavky na kvalitu musí zajistit, že bude plně zachována bezpečnost. Je důležité, aby si potravina zachovala do nejvyšší možné míry svůj přirozený charakter.
Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedající, v této rozpravě existují tři otázky, na které bych chtěl upozornit.
Zaprvé musí být poskytnuta podpora Evropské komisi v jejím úsilí sjednotit postupy pro vydávání povolení k používání potravinářských přídatných látek – enzymů a látek určených k aromatizaci potravin – v Evropské unii, a zejména snaze posílit průhlednost těchto postupů.
Zadruhé je zapotřebí postupy pro vydávání povolení co nejvíce směrovat k ochraně zdraví spotřebitelů. Spotřebitelé by měli mít jistotu, že evropské a vnitrostátní orgány jsou připraveny poskytnout jim maximální úroveň ochrany zdraví a že díky jejich financování dostávají zdravé potraviny, které jsou co možná nejpřirozenější a nejbezpečnější.
A nakonec zatřetí musí být dodržovány zásady řádného informování spotřebitelů o přídatných látkách obsažených v potravinách. Informace v této věci musí být jasně vyznačené na balení, a zároveň uvedené v jazyce, který je jasný a srozumitelný spotřebitelům.
Hiltrud Breyer (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, velmi ráda bych vám poděkovala za podporu návrhům, které předložila skupina VERTS/ALE, neboť si přejeme zákaz azobarviv. Evropská spotřebitelská politika se vyznačuje bezpečností, ale rovněž používáním zásady předběžné opatrnosti. Bez uvedeného zákazu bude zásada předběžné opatrnosti pošlapána. Azobarviva nejsou navíc technicky nezbytná, neboť existují alternativní řešení. Ve vztahu ke spotřebiteli se tudíž jedná o klamání; vede lidi k tomu, aby věřili něčemu, co ve skutečnosti tak není.
Chtěla bych znovu vyzvat k tomu, abychom brali tuto alarmující studii vážně, a skutečně použili zásadu předběžné opatrnosti – kterou koneckonců máme zakotvenou v evropských právních předpisech. Znovu bych ráda také vyzvala k odstranění mezery v označování přídatných látek vyrobených technologiemi založenými na genetice – v současnosti se pokoušíme odstranit mezeru v označování geneticky modifikovaných produktů živočišného původu, a tato práce by byla absurdní, kdybychom nevyužili tuto příležitost.
Potřebujeme dobré a všestranné postupy schvalování, které zohlední zásadu předběžné opatrnosti, ale nebude v nich mezera v označování, a v jejichž rámci budou mít spotřebitelé právo činit svobodný výběr toho, co jedí.
Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Oceňuji úsilí zpravodajek dosáhnout větší průhlednosti v postupu schvalování potravinářských přídatných látek, látek určených k aromatizaci potravin a enzymů a posílit ochranu spotřebitelů, zejména těch, kteří jsou na některé látky alergické.
Přídatné látky v potravinách by měly být nepřetržitě sledovány a přehodnocovány na základě měnících se podmínek používání a na základě nových vědeckých informací. Řada z nich je vyrobena na chemickém základě a při dlouhodobém používání mohou tyto látky mít negativní vliv na zdraví. Proto je velice důležité jejich označení na výrobku, a to tak, aby bylo jasné a zřejmé pro spotřebitele. Ten je totiž konzumentem výrobku a je vystavený případným následkům spojeným s nedostatečně nebo matoucím způsobem označenými výrobky.
Tady bych rád zdůraznil i svůj názor, že například geneticky modifikované potraviny by měly být jednoznačně označené čitelným způsobem, jako je tomu například v Kanadě, když tam konzumují kanolu, tedy řepku olejnou.
Androula Vassiliou , členka Komise. − Pane předsedající, vítám úspěšné uzavření tohoto balíčku návrhů a doufám, že Parlament zítra tento kompromisní návrh podpoří. Tento balíček navíc posílí ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin, a to je velmi důležité. Zaznamenala jsem konkrétně některé obtížné otázky, které byly projednávány, a oceňuji gesto nalézt kompromis, V této souvislosti bych chtěla znovu vyjádřit své poděkování třem zpravodajkám za jejich obtížnou práci a za velmi dobrou spolupráci s Komisí s cílem dosáhnout kompromisního návrhu.
Konkrétně bych ráda poděkovala paní Westlundové za její úsilí v souvislosti s barvivy. Velmi dobře ví, že Komise její návrh podpořila. Dosáhli jsme kompromisního návrhu, ale ujišťuji vás, že nezůstanete nespokojeni. Již jsme požádali Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby přehodnotil všechny své schválené přídatné látky, a pokud jeho stanovisko naznačí tento směr, nebudeme váhat s používáním nových právních předpisů týkajících se daných přídatných látek.
Rád bych toto vyjádřil také obecně, protože jak jsem řekl, Evropský úřad pro bezpečnost potravin přehodnocuje veškeré látky. Pokud kdykoliv pro jakoukoliv látku bude stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin naznačovat, že existuje riziko pro lidské zdraví, nebudeme váhat s použitím naší výsady a budeme usilovat o změnu.
Hovořili jsme o otázce týkající se enzymů a geneticky modifikovaných potravin a regulace krmiv. Pokud je enzym extrahován z geneticky modifikovaného organismu, na nějž se vztahuje toto nařízení (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, bude původ geneticky modifikovaného organismu u tohoto enzymu vyznačen na obale. Oblast působnosti tohoto nařízení č. 1829/2003 nicméně vylučuje potraviny, včetně enzymů vyrobených fermentací, používající geneticky modifikované mikroorganismy. Cílem tohoto návrhu je zachytit tyto enzymy pro účely hodnocení bezpečnosti při schvalování, avšak nikoli pro specifické označování geneticky modifikovaných potravin.
Bylo zmíněno období devíti měsíců, které má Komise na to, aby provedla rozhodnutí týkající se řízení rizik. Návrh stanovuje devět měsíců Komisi na to, aby předložila návrh stálému výboru a požádala jej o stanovisko. Je to maximální navržená lhůta a v řadě případů budou samozřejmě návrhy na aktualizaci seznamu předloženy v kratším čase. Existují však případy, konkrétně u potravinářských přídatných látek, kde je devět měsíců nezbytných k tomu, aby Komise v různých záležitostech konzultovala členské státy a všechny relevantní zúčastněné subjekty. Toho lze dosáhnout jen tehdy, pokud bude k dispozici adekvátní lhůta, během které mohou zúčastněné strany odpovědět, takže si myslím, že devět měsíců není přehnaná doba.
Skončím opětovným poděkováním za vaši spolupráci a s nadějí očekávám přijetí návrhu při zítřejším zasedání.
Åsa Westlund, zpravodajka. − (SV) Pane předsedající, ráda bych ještě jednou poděkovala komisařce Vassiliové za její podporu ve věci azobarviv. Skutečně oceňujeme, že to byla jedna z prvních věcí, na které jste se musela podílet, když jste se ujala úřadu. Ukázalo se, že jste připravena přijmout svou odpovědnost v Komisi, nikoli pouze v návaznosti na doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, ale také s cílem vykonat svou práci za účelem provedení nezávislého hodnocení všech aspektů souvisejících s právními předpisy. Skutečně jste prokázala, že jste tuto odpovědnost připravena přijmout.
Myslím si, že z dnešní rozpravy jednoznačně vyplývá, že Evropský parlament bude samozřejmě také úzce navazovat na přezkum Evropského úřadu pro bezpečnost potravin týkající se alergenních účinků azobarviv a bude pozorně sledovat postoj Komise k tomuto hodnocení. Nemusíme ani říkat, že budeme rovněž posuzovat další studie, které budou předloženy ve věci účinku azobarviv na chování dětí, například s cílem možného návratu k této záležitosti později.
Nakonec bych také ráda řekla, že jedna věc je navrhnout právní předpisy, ale teprve používání těchto předpisů přinese změnu. Myslím si, že většina spotřebitelů sdílí můj názor, že v současnosti jsme ve skutečnosti často v obchodech podváděni. Vyzývám členské státy – a je to myslím požadavek oprávněný – aby posílily své systémy kontroly na místě a spolu s Komisí aby zajistily, že právní předpisy, pro které budeme zítra hlasovat, budou skutečně dodržovány, aby spotřebitelé nepřišli domů například s kelímkem ovocného jogurtu v dobré víře, že má obsahovat množství ovoce nebo jiných plodů, a teprve doma, když si přečtou pečlivě obal, nezjistili, že neobsahuje nic jiného než barviva.
Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Pane předsedající, potravinářský průmysl používá 300 potravinářských přídatných látek, 2 600 přírodních nebo umělých látek určených k aromatizaci potravin plus tradiční diastázy nebo enzymy a také azobarviva. Proto naše právní předpisy musí být harmonizovány. Vzhledem k tomu, že se jedná i o husí a kachní játra, nakládané lanýže nebo hlemýždě, můžeme snadno pochopit, proč existuje tucet právních předpisů a k tomu se předkládají čtyři nařízení týkající se jednotného postupu schvalování a také seznamy produktů.
Ano, tyto přídatné látky zvyšují riziko někdy závažných alergií, ale zásada předběžné opatrnosti zde možná zašla příliš daleko. V roce 2008, kdy se rozšířila celosvětová potravinová krize, kdy, pane předsedající, Itálie prodává mozzarellu kontaminovanou dioxiny, obchod mající cenu 10 milionů EUR, mohu stěží uvěřit, že by 15 milionů nezaměstnaných v Evropě mělo být významněji zneklidněno enzymy a látkami určenými k aromatizaci potravin, třebaže pro Evropskou unii je typické, že se sama znepokojuje nekonečnými malichernostmi v nekonečně velkém světě.
Mojca Drčar Murko (ALDE). – Pane předsedající, kromě toho, co zde již dnes bylo řečeno, bych ráda připomněla, že látky určené k aromatizaci potravin mají významnou tržní hodnotu. Při harmonizaci vnitrostátních právních předpisů zaměřených na zajištění mikrobiologické bezpečnosti hotových jídel si musí evropští zákonodárci uvědomit, jak citlivá tato oblast je, a pokusit se vyhnout narušením trhu. Doufám, že tomu tak v tomto případě bude, a také děkuji paní komisařce Vassiliouvé za prohlášení, které dnes učinila.
Musíme podstoupit dlouhou cestu společně s Radou a Komisí při vyjasňování sporných oblastí, odstraňování co možná největšího počtu mnohoznačností a dosažení dohody ve druhém čtení.
Kromě bezpečnosti potravin a posilování vnitřního trhu je zapotřebí přihlédnout také k dalším zájmům spotřebitelů. Přednostní mezi těmito zájmy byl požadavek, aby potraviny byly co možná nejvíce přirozené. Není tomu vždy nutně tak, že každá látka určená k aromatizaci potravin je bezpečná z toxikologického hlediska a zároveň výhodná pro spotřebitele. Parlament chtěl zdůraznit zejména právo spotřebitele na výběr.
V rámci postupu udělování povolení látkám určeným k aromatizaci potravin má například „přiměřená technologická nutnost“ co činit s dalšími evropskými strategiemi, jako je například boj proti obezitě, neboť přidávání nadměrně vydatných látek určených k aromatizaci potravin může zakrýt nedostatečnou kvalitu hotového jídla. Myslím, že to bylo stanoveno jasně v bodech odůvodnění.
Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří se podíleli na této práci týkající se balíčku pro látky zlepšující vlastnosti potravin a pomohli nám vytvořit proveditelné a vymahatelné právní předpisy.
PŘEDSEDAJÍCÍ PAN COCILOVO Místopředseda
Předsedající. − Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat zítra.
Písemná prohlášení (článek 142)
Gábor Harangozó (PSE) , písemně. – Nejprve bych rád poblahopřál zpravodajkám k této zprávě o potravinářských přídatných látkách, enzymech a látkách určených pro aromatizaci potravin. Je podstatné, že náš Parlament věnuje těmto právním předpisům nejvyšší pozornost, neboť mají mimořádný dopad na veřejné zdraví, a měli bychom proto zajistit, aby pozměňovací návrhy, které jsme podpořili v prvním čtení, byly zahrnuty do konečného znění.
Ochrana zájmů spotřebitelů a zajištění potravinové bezpečnosti musí zůstat hlavní prioritou. Měli bychom se – v souladu se zásadou předběžné opatrnosti – vyhnout používání některých složek, pro které nemáme spolehlivé údaje a nezávislé vědecké hodnocení ohledně jejich vlivu na zdraví spotřebitelů. Měli bychom skutečně zajistit kvalitu a bezpečnost potravin pro naše občany, a vytvořit proto účinné metodiky, jak určovat a sledovat účinky potenciálně nebezpečných složek na zdraví spotřebitelů.
Musíme kromě toho zvýšit průhlednost ve výrobě, označování a postupech schvalování, stejně jako zlepšit harmonizaci právních předpisů týkajících se přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci potravin s cílem vytvořit soudržný balíček právních předpisů zajišťující lepší ochranu spotřebitelů a veřejného zdraví. Při zajišťování ochrany spotřebitelů je skutečnou výzvou fakticky znovuzískat důvěru spotřebitelů a zajistit kvalitu výroby potravin v jejich prospěch.
20. Corrigendum (článek 204a): viz zápis
21. Vytváření politických skupin (pozměňovací návrhy k článku 29) (rozprava)
Předsedající. - Dalším bodem je zpráva (A6-0206/2008), předložená panem Corbett jménem Výboru pro ústavní záležitosti, která se týká pozměňovacího návrhu k článku 29 Jednacího řádu Parlamentu–Vytváření politických skupin [2006/2201(REG)].
Richard Corbett, zpravodaj. - Pane předsedající, předstupuji před vás, abych představil zprávu Výboru pro ústavní záležitosti, která se týká našeho Jednacího řádu. Ve zprávě jsme se zabývali počtem poslanců–nejnižším počtem poslanců, který je nutný pro vytvoření politické skupiny v tomto Parlamentu.
Všechny parlamenty, ve kterých funguje systém politických skupin, samozřejmě zavedly minimální počty poslanců pro tyto skupiny. Většinou není dovoleno jednomu či dvěma poslancům, aby založili politickou skupinu. Vždy je nutné definovat, jaký má být minimální počet poslanců ve skupině. A jelikož se náš Parlament neustále rozrůstá, je logickým krokem, že jsme se rozhodli zauvažovat nad tím, jaký by měl být minimální počet poslanců pro příští Evropský parlament.
Tuto záležitost jsme v Ústavním výboru detailně prozkoumali. Různé názory byly zastoupeny relativně rovnoměrně. Když jsme v rámci výboru hlasovali o tom, zda by měl být minimální počet poslanců zvýšen, byl návrh o jeden hlas zamítnut. Teď však stojíme před stejnou otázkou zde, v Parlamentu.
Také jsme se zabývali již existujícími skupinami, jejichž počet členů je momentálně lehce pod minimem, jelikož jeden či dva členové skupinu opustili, respektive tím, zda je správné, aby takovéto skupiny automaticky a s okamžitou platností přestaly existovat, či zda bychom měli těmto skupinám povolit další existenci za určitých podmínek. Zde schválil výbor můj návrh, který je založen na podnětu pana Bondeho, který byl jedním z lídrů skupiny IND/DEM. Pan Bonde mě upozornil na problémy, kterým by jako lídr skupiny mohl čelit. Vzhledem k tomu, že jeho skupina byla početně jen těsně nad stanoveným minimem, pokud by jeden či dva poslanci pohrozili svým odchodem ze skupiny, kvůli sporům o určité věci, mohli by tito členové v podstatě vydírat celou skupinu.
Na základě jeho podnětu přijal výbor můj návrh. Podle něj, za předpokladu že daná skupina již po určitou dobu existuje, bychom měli menším skupinám pomoci tak, že jim v takovém případě poskytneme možnost–a zde by se mohl vyjádřit také Předseda Parlamentu–nadále existovat, i pokud se dostanou pod minimální hranici, a to po určitou dobu do dalšího ústavního zasedání Parlamentu. Samozřejmě za předpokladu, že budou mít stále přiměřený minimální počet členů. Nemůžeme dovolit, aby skupina existovala, pokud v ní zbyli dva či tři členové.
Cílem návrhu bylo najít rovnováhu mezi rozumným minimálním počtem členů politické skupiny a zájmem malých skupin, kterým jsme chtěli poskytnout jakousi obranu proti potenciálnímu vydírání ze strany menšiny v rámci jejich skupiny, která by mohla kdykoli této páky využít a ohrozit existenci skupiny.
Jak jsem již řekl, výbor v otázce zvýšení minimálního počtu poslanců pro ustanovení skupiny váhal–zvýšení bylo zamítnuto většinou jednoho hlasu. Avšak tato otázka před námi opět stojí. Pokud srovnáte náš Parlament s různými parlamenty na celém světě, dojdete k závěru, že máme v současnosti jeden z nejmenších minimálních počtů poslanců, umožňující vytvoření politické skupiny. Pouhých 2,5 % členů Parlamentu může vytvořit politickou skupinu. Když si uvědomíme, že vytvoření politické skupiny přináší jejim členům další zdroje nádavkem nad zdroje, které jsou k dispozici běžným členům Parlamentu–zvláštní zdroje jak z hlediska finančních prostředků od daňových poplatníků, tak z hlediska zaměstnanců a procedurálních privilegií–měli bychom se zamyslet.
Opravdu chceme takováto privilegia udělovat uskupením, která mohou v podstatě představovat jen velmi malé a nereprezentativní procento všech členů, tedy 2,5 %? Já sám si myslím, že současný minimální počet poslanců je velmi nízký. Přináší s sebou riziko, že budeme poskytovat již zmiňované zdroje velmi malým, možná nereprezentativním či dokonce extrémistickým skupinám. Někteří poukázali na strany extrémní pravice, které jsou schopné vytvořit skupinu s takto nízkým počtem členů, pokud by získali dostatečný počet křesel.
Takový problém bychom měli legitimně brát v úvahu. Jaký by měl být minimální počet poslanců, nutný pro vytvoření politické skupiny? Já jsem navrhoval zvýšení na 4 %, což je stále relativně málo, v porovnání s národními parlamenty v rámci Unie, a toto číslo je také nižší než v jiných národních parlamentech, avšak je to pravděpodobně rozumný kompromis. Vyrozuměl jsem, že některé menší skupiny, které dříve s návrhem nesouhlasili, jsou momentálně přístupny kompromisu mezi 30 členy, které jsem navrhoval já, a 20 poslanci, které pro vytvoření skupiny potřebují nyní. Spokojí se s kompromisním počtem 25.
Když nyní převleču kabát a budu mluvit jako koordinátor skupiny, a ne jako autor zprávy, mohu své kolegy ujistit, že má skupina je ochotna takový kompromis přijmout–pokud se bude jednat o kompromisu– a na tom se všichni shodneme. Pokud se nebude jednat o kompromisu–pokud je nepřijatelný–bude moje skupina nadále podporovat navýšení minimálního počtu poslanců na 30 namísto 25.
József Szájer, jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Pane předsedající, má strana a já se řadíme mezi ty, kdo podpořili vytvoření Parlamentu se silnější soudržností, v případě, že zvýšíme minimální počet poslanců, který byl a je podmínkou pro vytvoření politické skupiny i v současnosti.
Troufám si tvrdit, že takovéto navýšení povede k posílení Parlamentu, jelikož cítím, že je v zájmu Evropského parlamentu, aby existovala silnější soudržnost mezi politickými stranami a politickými skupinami a mezi samotnými politickými skupinami v Parlamentu, a aby byly politické strany silnější i na evropské úrovni.
Jak právě řekl pan Corbett, je v současnosti minimální počet poslanců velmi nízký, a to i v porovnání s ostatními parlamenty. A právě proto jsme, jménem Evropské strany lidové, podpořili zmiňované doporučení. Podpořili jsme ho s tím, že stanovený limit by měl být flexibilní, avšak rád bych k této flexibilitě dodal, že jsem ochoten podpořit vytvoření skupin s menším počtem členů jen na omezenou dobu působnosti.
Samozřejmě jsem si však všiml, že můj názor nesdílí všichni, a jsem přesvědčen, že v Evropském parlamentu, ve kterém je zastoupeno široké politické spektrum, kde existuje mnoho různých politických stran a způsobů politického přesvědčování, musí vždy být vyvinuta snaha o dosažení určitého konsensu, co se tohoto problému týká. Byl jsem tedy potěšen, že se naskytla příležitost pro kompromis, tedy že můžeme stanovit limit pro vytváření politických skupin, který bude vyšší, než je ten současný, ale nižší, než byl ten plánovaný.
Na závěr bych chtěl říci, že si jsem jist, že s ohledem jak na počet členských zemí, tak na minimální počet politických skupin by bylo lepší nezavádět konkrétní číslo, ale procentuální poměr. V takovém případě by procentuální poměry nemusely být neustále měněny a obzvláště vzhledem k tomu, že je ratifikace Lisabonské smlouvy momentálně nejistá, nevíme určitě, jaké budou počty pro příští parlament v roce 2009 a zda budeme muset uvedený článek opět pozměňovat. Děkuji za pozornost. Lidová strana podporuje doporučení.
Jo Leinen, jménem skupiny PSE – (DE) Pane předsedající, chtěl bych obzvláště poděkovat panu Corbettovi za vypracování zprávy. Již od počátku bylo jasné nejen to, že je možno se v této záležitosti dohodnout, ale také to, že bude vše s dychtivostí projednáno. Nicméně musím poukázat na to, že počet poslanců tohoto Parlamentu vzrostl ze 626 na 785 a že pokud vejde v platnost nová smlouva, bude tento počet pravděpodobně 721. Je zřejmé, že budeme muset upravit řád, kterým se řídí naše zasedání.
Máme pracovní skupinu pro parlamentní reformu, a ta se zabývá mnoha aspekty, ve kterých se Parlament musí pohnout kupředu a ne zůstávat na místě, jak se stalo před mnoha lety. Zachovat současný stav je vždy ta nejjednodušší možnost. Obrana acquis communautaire znamená, že nemusíme modernizovat či měnit, ale v tomto případě je jasné, že se nyní musíme vypořádat se problémem velikosti politických skupin.
Pan Corbett již řekl, že máme jeden z nejvyšších minimálních počtů členů skupin v porovnání s národními parlamenty na celém světě. I to může být naším cílem, proč také ne? Nebo si můžeme, tak jako pan Szájer, říci toto: „Zdá se, že v Parlamentu potřebujeme větší soudržnost. Již nejsme poradní sbor, stali jsme se zákonodárným orgánem. Vytváříme zákony pro 500 miliónů lidí a k tomu je zapotřebí určité míry soudržnosti.“
A proto bych si přál, aby v tomto Parlamentu existovaly skutečné politické skupiny, ne jen skupiny fungující pouze formálně, tedy takové, které se formují jen kvůli penězům a jejichž členové nemají politicky v podstatě nic společného. Návrh, který jsme projednávali a který zvyšoval minimální počet členů skupiny ze 20 na 30, byl stale umírněný a v žádném případě ne přemrštěný. Neprošel však ani přes výbor, a proto musíme usilovat o kompromisní řešení. I přesto, že v posledním návrhu se objevilo číslo 25 poslanců, jde stále o pokrok a nejmenší akceptovatelný další postup.
V současné době je zaregistrovaných 10 politických rodin–od krajní pravice až po krajní levici. V příštích evropských volbách si budou občané moci vybírat ze širokého spektra politických názorů a dát tak najevo, jakou Evropu si přejí. Proto nemám z navrhované reformy žádné obavy. Různorodost tohoto Parlamentu bude zachována, avšak možná bychom měli alespoň trochu přispět ke zvýšení jeho soudržnosti, a to je také smyslem pozměňovacího návrhu. I za to vám děkuji, pane Corbette.
Andrew Duff, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, výbor se, jak víme, vždy snaží nalézt konsensus, avšak dnes se to nepodařilo. Mám veliké výhrady k návrhu pana Corbetta, a to jak z teoretických, tak z praktických důvodů.
Jednoduše nemohu přijmout fakt, existence sedmi skupin v Parlamentu nějak zásadně narušuje jeho efektivnost. Taková situace je možná v parlamentech národních. V tomto shromáždění bychom se však měli zabývat komplexnějším a širším polem názorů občanů z celkem 27 zemí. Ve skutečnosti je zásadní součástí integračního procesu, aby se všechny minoritní názory měly možnost profesionálně sdružovat. Aby tyto názory mohly být řádně vyjádřeny. Skupiny k této věci přispívají, nebrání v práci shromáždění.
Návrh pana Corbetta i případný kompromis by měly, pokud by byly přijaty, za následek zánik skupin UEN a IND/DEM. Já osobně s názory těchto skupin v poslední době většinou nesouhlasím, ale mají plné právo na to je vyjadřovat a zcela jistě zastupují určitý názorový směr mezi občany.
Pokud tyto skupiny zaniknou, budou jejich členové nuceni připojit se k větším skupinám, a tak zkomplikují jednání a posílí nesourodost v rámci těchto skupin. Anebo zvýší počty non-inscrits.
Na závěr vás žádám, v zájmu efektivity, pluralismu, soudržnosti, spravedlnosti a liberalismu, abyste podpořili rozhodnutí výboru a hlasovali proti pozměňovacímu návrhu.
Johannes Voggenhuber, jménem skupiny Verts/ALE – Pane předsedající, dámy a pánové, někdy–a není tomu často–se stane, že větší skupiny tohoto Parlamentu mají něco důležitého na srdci. A někdy to lze rozpoznat, protože ona záležitost se narychlo projednává ve Štrasburku v pondělí večer.
Ke stejné situaci došlo dnes, protože jinak by mohlo veřejnost zajímat, proč je zpráva, která byla zamítnuta výborem, projednávána na tomto plenárním zasedání. Veřejnost by také mohlo zajímat, proč autor zprávy jménem výboru prezentuje zprávu, která neobsahuje to, co on zde prezentuje a co nebylo odmítnuto většinou jednoho hlasu–jak prohlásil pan Corbett–ale čistou většinou výboru, a to z dobrého důvodu.
Veřejnost by mohlo zajímat, projednávání této záležitosti v plenárním zasedání je v rozporu s jednacím řádem–neboť cílem není hlasovat o opatření, ale učinit něco zcela jiného.
Jsem poslancem tohoto Parlamentu již od roku 1990. V průběhu svého působení jsem byl obeznámen s konsensem ohledně parlamentní kultury, tedy se zásadou, že většinová síla v Parlamentu nezneužije své převahy, své síly, k tomu, aby v jednacím řádu sama pro sebe vytvořila privilegia a pozici moci na úkor jiných. A přesně to se teď děje. Porušili jste toto tabu. To, co se zde nyní projednává, je podvod.
Velké skupiny jednoduše usilují o to, aby zamezily vytváření malých skupin, a vytváří tlak na poslance všech států, který je má donutit připojit se právě k těmto velikým skupinám. Chtějí také zabránit frakcím v rámci vlastních skupin, které se chtějí odloučit. Chtějí upravit jednací řád podle svého gusta a ušít si pravidla pro vytváření skupin na míru. Tím porušují další tabu, které říká, že je nepřijatelné zneužít formálních kliček ke zrušení již existujících skupin, jako je například IND/DEM. To je v politické demokracii nepřípustné.
A takové jednání se stává tradicí, pane Corbette. Tuto situaci bychom měli projednat ještě před volbami, podle mých informací předložily během posledních dvou let větší skupiny tohoto Parlamentu k projednání mnoho pozměňovacích návrhů k jednacímu řádu. Všechny tyto návrhy měly stejný cíl–posílení pravomocí větších skupin, snížení různorodosti, omezení práv jednotlivých poslanců a oklestění práv menších skupin.
Pokud je toto způsob, jak zpopularizovat Parlament, jak se vypořádat s dlouhodobou krizí důvěry občanů a připravit se na volební kampaň, pak v nás najdete důrazné odpůrce předkládané záležitosti. Jsme zastánci demokratického Parlamentu.
Ryszard Czarnecki, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, pluralismus a respektování odlišnosti jsou pro Evropský parlament důležitou hodnotou. Proto musí Evropská unie reflektovat jednotu v rozmanitosti. Ze stejného důvodu by měl Evropský parlament nejen respektovat, ale dokonce i podporovat rozmanitost barev na politické mapě a velké množství názorových větví.
Když se tak důkladně staráme o dodržování práv etnických, náboženských a sexuálních menšin, neměli bychom zapomínat ani na politické menšiny. Jakákoliv manipulace či politicky motivované změny jednacího řádu zjevně omezí roli Parlamentu coby orgánu reprezentujícího národy a komunity z celé Evropské unie. Nevidíme žádnou potřebu zasahovat do částí jednacího řádu, které se týkají minimálního počtu států, jejichž zástupci mohou založit politickou skupinu. Současný stav věcí je zcela vyhovující. Evropský parlament, tak jak funguje dnes, pracuje efektivně, a jak se říká ve známém přísloví, neměň to, co dostatečně funguje. Počet šesti států na skupinu je v této souvislosti zcela přiměřený a neměli bychom jej zvyšovat na sedm. Takový krok by měl za následek pouze navýšení počtu poslanců, kteří nepřísluší k žádné skupině, a kteří se od sebe navzájem často odlišují, a to až extrémně. Taková změna, jakou je navýšení minimálního počtu poslanců nutného k vytvoření skupiny na 30, by ve skutečnosti mohla mít dopad na pluralitu, svobodu vyjádření názoru, reprezentativnost evropských institucí a naší věrohodnost v pozici představitelů Evropského parlamentu.
Takové změny nevytvoří obraz Evropského parlamentu s autoritou, jaký bychom potřebovali v roce konání voleb, a který je z mého pohledu velmi důležitý pro konečný výsledek těchto voleb. Změny by neměly vejít v platnost ani v roce 2009, ani nikdy jindy, a to říkám jako zástupce skupiny, která bude bez problému pokračovat v existenci i za předpokladu, že budou změny přijaty.
Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, je čas podívat se skutečnosti přímo do očí. Dějiny evropské integrace, její dominantní ideologické proudy, praktiky, které jsou výsledkem půl století trvající úzké spolupráce mezi Komisí, Radou a Parlamentem–to vše vyústilo v jakési kondominium křesťanské a sociální demokracie v evropských institucích. Tuto situaci nijak nesoudím, jen ji konstatuji.
To, že pro přijetí jakéhokoli legislativního textu je v tomto Parlamentu potřeba dosáhnout kvalifikované většiny, s sebou nese neustálé hledání určitého konsensu mezi dvěma hlavními skupinami, což dále minimalizuje možnost projevení rozdílností a odlišností. Otázka je tedy zcela jednoduchá: chceme ještě vyostřit stávající tendenci tím, že zpřísníme podmínky pro vytváření politických skupin, to vše v předvečer voleb, po kterých se sníží počet poslanců pro jednotlivé státy, čímž ještě více penalizujeme minoritní skupiny, především v méně lidnatých zemích? Jak vysoká bude potom důvěra v pluralismus? Kvalita politické debaty se nezvýší nárůstem počtu poslanců, kteří nepřísluší k žádné skupině.
A proto je moje skupina jednohlasně pro zachování současných pravidel pro vytváření politických skupin. I když se naše názory rozcházejí v otázce odmítnutí dvou hlavních skupin zapracovat náš požadavek, který se týkal dalšího postupu, tedy toho, zda vezmou na vědomí nesouhlas či přijmou kompromis. Většina mé skupiny – včetně mě – se již vyslovila ve prospěch kompromisního řešení jako jediné nabídky, která může zachovat pluralitu vyjádření v rámci tohoto Parlamentu, avšak s nejvyšší mírou respektu k těm, kteří mají odlišné názory, jelikož nakonec všichni uznáváme stejné zásady. Tyto zásady mají jméno. To jméno je demokracie.
Hanne Dahl, jménem skupiny IND/DEM. – (DA) Pane předsedající, rozprava, kterou zde vedeme, je surrealistická. Skutečně je zcela stejně absurdní, jako kafkovský proces. Vyjádřím se zde k celému sledu událostí, abych vám vysvětlila, proč se uchyluji k takovému přirovnání, jelikož si uvědomuji, že je poněkud nejapné.
Dne 27. května projednávalo zasedání Výboru pro ústavní záležitosti zprávu, která měla za cíl znesnadnit vytváření politických skupin. Pan Corbett, autor této zprávy, chtěl zvýšit minimální počet členů skupiny ze 20 na 30, a zároveň požadoval, aby skupina zastupovala nejméně čtvrtinu států, namísto současné pětiny. Tato zpráva byla zamítnuta, což by v jakémkoli jiném kontextu znamenalo vyškrtnutí této zprávy z pořadu dne. Namísto toho předseda výboru, pan Leinen, povolil, aby výbor pokračoval v hlasování o pozměňujících návrzích pro text zprávy–a to navzdory tomu, že neexistovala žádná zpráva, kterou by bylo možno pozměnit. Tento manévr dovolil udržet při životě zprávu, která již byla fakticky dávno neúčinná. I když byla porušena všechna pravidla a zavedené postupy, zdá se, že pan Corbett, usazený ve výborovém křesle, není znepokojen. Musíme se ptát proč. Koneckonců byl minimální počet poslanců nutný pro vytvoření skupiny navýšen v roce 2004, v souvislosti s rozšířením členských zemí v Parlamentu z 15 na 25. Od té doby se k EU připojily další dvě země, což však neospravedlňuje tak drastickou změnu pravidel. V mnoha případech je údajně minimální počet členů skupiny v národních parlamentech vyšší, než u nás, avšak je třeba si uvědomit, že v Evropském parlamentu je uplatňováno ještě další omezení–omezení geografické. Pokud vím, v žádném národním parlamentu takové omezení neexistuje. Proč tedy tento dramatický pozměňovací návrh k pravidlům pro vytváření politických skupin? Nejvíce to připomíná nečisté spojení dvou hlavních skupin Parlamentu, jehož cílem je vytvořit systém dvou stran. Jistě, pokud bych byla paranoidní, řekla bych, že to vše připomíná pochybnou alianci s nekalými postranním úmyslem. Úmyslem, kterým je velmi znesnadnit vytváření politických skupin, zastávajících opoziční názory. Skupin jako ta, ke které patřím i já. Parlament nemá právo odsuzovat politické názory. Takové právo mají pouze voliči. Poslanci, zvolení na základě legitimních demokratických voleb jsou legitimními účastníky politického procesu. Mají veškeré právo být jeho součástí a ani Socialistická skupina v Evropském parlamentu, ani Skupina Evropské strany lidové (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů nemají právo znesnadňovat jim výkon jejich mandátu.
Doporučila bych, aby se všichni poslanci vyslovili proti pozměňovacímu návrhu k neexistujícím zprávám. Takové je moje doporučení dnes a takové bude i v budoucnu. Tohle už jednoduše zachází příliš daleko, pokud chceme, abychom byli jako zákonodárné shromáždění bráni vážně.
Frank Vanhecke (NI). - (NL) Zpravodaj v podstatě sám řekl, o čem tato zpráva je: je o tom, že by Evropský parlament měl zintenzívnit svou roli určitého zástupce eurokratického jednostranného myšlení a odstranit i tu špetku svobody, které se těší menší politické skupiny. Role Parlamentu je sloužit Evropským byrokratům a již nereprezentovat politickou různorodost našich národů. V jakou nedemokratickou frašku se Evropa mění!
Slavný pozměňovací návrh č. 6 k parlamentním otázkám je dalším okleštěním našich práv. Navíc zjišťujeme, že toto pravidlo bylo zavedeno, protože si Evropská komise–a teď cituji–„… důrazně stěžovala na počet takových otázek a administrativní zatížení, které odpovědi na tyto otázky přináší pro její služby.“ Nicméně myslím, že jsou to poslanci, kdo mají právo si důrazně stěžovat na otřesný způsob, jakým mnoho komisařů jen stěží odpovídá na naše písemné dotazy, obzvláště na to, že se odpovědi netýkají podstaty věci, jsou neúplné a někdy se jedná jen o špatně zamaskovaná odmítnutí poskytnout nám pravdivé informace.
Měli bychom raději zavést disciplinární řízení pro komisaře, namísto toho, abychom poslancům dále zamezovali ve výkonu práce, za kterou jsou placeni.
Timothy Kirkhope (PPE-DE). - Pane předsedající, probíhající debata se týká samotného základu Parlamentu, a je naší povinností ptát se, zda jsou návrhy ohledně skupin praktické. Rozhodně jsem měl praktičnost na mysli, když jsem předkládal svůj pozměňovací návrh–a myslím že to byl můj pozměňovací návrh, pane Corbette–ve kterém byl požadavek na minimální počet třiceti členů. Tento návrh umožnil předsedovi Parlamentu, se souhlasem Konference předsedů, umožnit skupině pokračovat v práci po limitovanou dobu, i pokud se počet jejích členů sníží pod minimální nutnou hodnotu.
Výbor se všeobecně shodl na tom, že je dobré, abychom uchránili skupinu od možného vydírání ze strany člena, který vyhrožuje odchodem, jež by měl za následek okamžité rozpuštění skupiny. I proto je pro mě lákavý současný kompromisní návrh, ve kterém se objevuje limit 25 členů. Zdá se mi to jako rozumný nápad, který by měl usnadnit řešení jednoho z problémů, na který jsem upozorňoval, když jsem připravoval pozměňovací návrh.
Nicméně musíme mít stale na paměti, že jsme byli zvoleni, abychom reprezentovali názory a zájmy celého spektra našich voličů. A to, že se spektrum evropských voličů rozprostírá po celé šíři názorů, je pro demokracii velmi přínosné. Nezvyšuje se pouze počet poslanců tohoto Parlamentu, ale také různorodost názorů, které s sebou přinášejí. Pokud máme úspěšně plnit náš parlamentní mandát, musíme mít možnost zcela a úplně reflektovat názory voličů z jednotlivých států. Malá skupina zde v Evropském parlamentu může reprezentovat velmi rozšířený názor ve členských státech. Musíme být schopni pracovat konstruktivně jako parlament a také, a to je nejdůležitější, v souladu s přáními občanů, které reprezentujeme, ať už jsou v dispozici a složení našich skupin vyjádřena jakkoli.
A tedy zatímco vítám tento možný kompromis, vítám také pragmatický a rozumný přístup k celé záležitosti. Doufám, že se nenecháme ošálit mylným předpokladem, že méně skupin znamená nutně více demokracie.
Kristian Vigenin (PSE). – (BG) Pane předsedající, kolegové, myslím, že návrh ve zprávě pana Corbetta si zasluhuje pozornost a dle mého názoru přichází právě včas, vzhledem k tomu, že jeho přijetím neohrožujeme žádnou z existujících skupin v Evropském parlamentu. Jsem pro efektivnější Parlament pro další volební období od roku 2009 do roku 2014. Opakovaně jsme o smyslu těchto změn diskutovali a nikdy jsme se nezamýšleli omezit příležitost poslanců zvolených do Evropského parlamentu vyjádřit své názory. Ale jelikož je náš Parlament je parlamentem velkým, označovaným dokonce za největší demokraticky volený parlamente na světě, je jeho základí právě v parlamentních skupinách, v politických skupinách, které zastupují ne národy poslanců, kteří jsou jejich členy, ale politické trendy, které poslance spojují. To je také smyslem velké moci, příležitostí, které mají jak politické skupiny, tak jejich lídři, v rámci své činnosti v tomto Parlamentu.
I proto si myslím, že pokud budeme stále obviňovat Socialisty či Křesťanské demokraty z toho, že jednají nedemokraticky, budeme se mýlit. Právě naopak, myslím, že tímto způsobem poskytneme příležitost mnohem jasnějšímu profilu politických skupin, které budou schopné se vytvořit a dokonce fungovat v rámci příštího mandátu Evropského parlamentu. Samozřejmě se také domnívám, že je velmi snadné mluvit jménem politické skupiny, které nehrozí zánik následkem změny počtu poslanců nutného pro vytvoření skupiny v příštím Parlamentu. Dle mého názoru budou v každém případě současné skupiny schopné ve svém působení pokračovat i v průběhu příštího mandátu. Navíc to, že jsme nyní zde, v Parlamentu, je hlavně díky moci politických stran, které zastupujeme. Neměli bychom jedno od druhého oddělovat. Proto bychom si ani neměli myslet, že se politický život Evropy odehrává výhradně zde, v Parlamentu, a závisí na dvou politických skupinách. Neměli bychom ani zapomínat na strany, které reprezentujeme. A v tomto smyslu navrhuji, abychom se přiklonili k navrhovanému kompromisu a podpořili návrh pana Corbetta.
Gerard Batten (IND/DEM). - Pane předsedající, v tomto Parlamentu se často hovoří o otevřenosti, transparentnosti a demokracii, ale ne vždy se zde podle těchto hodnoto skutečně jedná.
V tomto případě byl autor zprávy, pan Corbett, ve formulaci svého záměru velmi otevřený a transparentní. Chce znesnadnit malým skupinám, aby se vytvářely a fungovaly, chce jim odepřít zdroje a privilegia, na která mají v současnosti nárok a která jim dovolují reprezentovat vůli těch, kdo je zvolili. Pan Corbett se chce pokusit postavit politické skupiny, které mu nevyhovují, mimo politiku. To je zcela nedemokratické. Proč by nemohla být vůle evropských voličů vyjádřena v politických skupinách tvořených těmi, které si zvolili, ať už jsou tyto skupiny jakkoli malé. Proč ne? Protože pan Corbett si nemyslí, že by jim to mělo být dovoleno!
Tato pravidla, pokud budou přijata, postaví například mou skupinu–skupinu Nezávislosti a demokracie–mimo politiku. Skupina IND/DEM byla samozřejmě vytvořena, aby stála proti Evropské ústavě, a byli jsme velmi úspěšní, když jsme investovali do kampaní za odmítnutí ve francouzském, nizozemském a nejčerstvější irském referendu. A proto pan Corbett a další eurofilové chtějí odstavit nás a jakoukoli nám podobnou skupinu zvolenou po roce 2009, pokud se jim to podaří. Jeho zcela nedemokratické motivy jsou velmi průhledné.
Maria da Assunção Esteves (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, Parlament si musí vykládat demokracii demokratickým způsobem. To znamená, že by se jednací řád neměl vytrhávat ze souvislostí, spíše by měl být interpretován podle morálního základu pro volební právo a podle principu zastupování, který znamená samosprávu a občanskou autonomii. V tomto ohledu je tedy podle mého názoru pozměňovací návrh, předložený panem Corbettem, v zásadě v pořádku. Důvod, proč by skupina, která se dostane pod minimální nutný počet poslanců během předvolební kampaně, měla nadále existovat, je především ten, že se demokratický výběr voličů uskutečňuje téměř vždy i s ohledem na to, ke které z politických skupin kandidáti Evropského parlamentu patří.
Voliči nejsou lhostejní k tomu, zda je kandidát volen aby seděl v lavicích Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu, či ve skupině Evropské strany lidové (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů. A proto si myslím, že pozměňovací návrh by měl spíše než plnou moc předsedy Parlamentu obsahovat závaznou moc, povinnost spíše než povolení. Doba, po kterou skupina může pokračovat v existenci, by měla být z demokratického hlediska přesně shodná s parlamentním volebním obdobím. Jinak bychom zcela převraceli principy svobody, které z nás dělají, to co jsme.
Má druhá poznámka se týká pokušení kopírovat to, co se děje v národních parlamentech. Národní parlamenty jsou pro nás opravdu modelem, ale v tomto případě je musíme kopírovat cum grano salis, obezřetně, jelikož rozšíření politických skupin v evropské demokracii může vynahrazovat nedostatek reprezentativnosti, který žene Evropu od jedné krize ke druhé.
Rozšíření zde může nahradit neustálý rozkol mezi evropskými občany a těmi, kdo je zastupují. Navíc, čím více plurality existuje, tím zřejmější se stane boj a intenzivní politikaření, které normálně vedou k našim konsensům, jelikož systematický konsensus není ani zde zcela zproštěn kontroverze.
To, že budeme mít mnoho skupin, může pomoci Parlamentu zpolitizovat byrokratickou Evropu, protože demokracie je demokracie a ne příkaz.
Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, neměli bychom poskytovat žádné další finanční prostředky těm poslancům a politickým představitelům kteří jsou proti demokracii na evropské úrovni.
Jim Allister (NI). - Pane předsedající, je velmi jednoduché rozpoznat záměry těch, kteří tlačí na zvýšení kvalifikační velikosti politických skupin v této komoře. Jedná se zcela jasně o nestoudný pokus vystrnadit menší skupiny, které mají častěji méně nadšení a častěji také pochybují o budoucnosti Evropy. Pan Corbett účinně hledá politiku, která malé skupiny převálcuje. Proto se dnes vydal na politickou zteč navzdory demokratickému rozhodnutí výboru.
Kdosi moudře řekl, že můžete soudit parlament, jeho cenu a integritu, podle toho, jak se chová k menšinám. Podle standardů předmětné zprávy by pan Corbett zavedl tento Parlament dále k tomu, že bude existovat jen hra mezi velkými skupinami, kde už nerozhoduje v Parlamentu, ale s pomocí dohod mezi dvěma největšími stranami.
Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL). – (DA) Pane předsedající, rád bych zde polemizoval s nejzákladnějším předpokladem, tedy předpokladem, že tím, že se rozdělíme do menšího množství skupin, získáme více politické soudržnosti. Mohl bych jít a připojit se ke Skupině sociálních demokratů v Evropském parlamentu, ale to by nezvýšilo její politickou soudržnost. Stejně tak bych se mohl připojit k Evropské straně lidové (Křesťanští demokraté) a Evropským demokratům, ale mohu vám zaručit, že tento můj krok nezvýší politickou soudržnost této skupiny–v žádném případě. Tento návrh se tedy netýká politické soudržnosti. Jde v něm o vytvoření velkého množství nezávislých poslanců, kteří si nepřejí patřit k žádné ze skupin, které mají dostatečný počet členů na to, aby byly ustanoveny. To následně povede k tomu, že miliony Evropanů nebudou v Evropském parlamentu zastupovány politickou skupinou. To nevidím jako příznivý vývoj. A hlavně to nevidím jako demokratický vývoj. Závěrem bych se rád zeptal pana Corbetta–když už se tu nyní zabýváme politickou soudržností–zda má návrh, který zde předkládá, jednohlasnou podporu skupiny PSE, či zda jsou názory na tento návrh uvnitř skupiny ve skutečnosti v nesouladu.
Íñigo Méndez de Vigo (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, tato dnešní rozprava je zajímavá, protože jsem slyšel, jak autor zprávy říká, že jeho zpráva byla inspirována panem Bondem, který, stejně jako Rodrigo Díaz de Vivar, El Cid Campeador, vyhrával bitvy i po své smrti. Poté se přidala paní Dahlová, která pana Bondeho nahradila a přirovnala autora zprávy ke Kafkovi, což je rozhodně lichotivé přirovnání. Tedy paní Dahlová zřejmě příliš nesouhlasí s panem Bondem. Poté se nám pan Batten svěřil, že peníze parlamentní skupiny byly použity pro vměšování se do národních referend. Myslím, že se k tomu budou jistě chtít vyjádřit kvestoři, pane Battene, jelikož je zakázáno používat peníze pro tyto účely.
A co pan Voggenhuber? Co mohu říci o panu Voggenhuberovi, který pochází ze země, která tak úžasně zorganizovala Euro 2008, se kterým jsme my, Španělé, tak spokojeni? Pan Voggenhuber nás obvinil z manipulace a kritizoval kompromisní pozměňovací návrh, a ukazuje se, že jej nakonec podepsal.
Abych to zkrátil, pane předsedající, v zájmu konzistence a v souladu s tím, co zde řekli pánové Szájer, Kirkhope, paní Estevesová a pan Rübig, skupina Evropské strany lidové (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů bude hlasovat pro.
Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Pane předsedající, „Odvažme se mít odvážnějsí demokracii” byl název rozsáhlého článku, který jsem před dvěma týdny napsal pro list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. A byli to lidé z okruhu sociální demokracie, kteří za mnou přišli a řekli „máte úplnou pravdu!” A to nejen proto, že název článku odkazoval na známý výrok velmi významného sociálního demokrata, Willyho Brandta. O co se tu teď snažíte, pane Corbette a pane Leinene? Obracíte tento problém naruby, a dobře víte, co děláte.
Dobře si pamatuji, co jste říkali, když se naposledy probíralo zvýšení přístupové hranice pro skupiny. Pamatuji si na pana Leinena z dob, kdy byl ještě čestným demokratem. Měl by zařadit zpátečku a pečlivě si promyslet, co se nám tu snaží přeložit. Tím, co tu provádíte, ničíte demokracii. Následujete politiky jako Haider a Strache, extrémní levicí, politiky takového ražení, že se vedle nich zdá Lafontaine jako středový politik. Styďte se! Zastavte se na chvíli a přemýšlejte, a stáhněte tento pozměňovací návrh, pro blaho Evropy. Nebuďte „anti-evropany”.
Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Pane předsedající, máme jednotný trh, máme jednotnou měnu, takže je zcela logické, abychom měli také jednotnou skupinu, která by v každém případě pracovala efektivněji. Měla by jediného mluvčího a mnohem jednodušeji bychom si předávali informace. Pan Corbett navrhuje zvýšit minimální počet poslanců ve skupině na 30. To se zdá být velmi nebezpečné, jelikož Irové, Nizozemci a Francouzi mohou vyslat 31 a to by mohlo přinést skutečné problémy. Osobně si myslím, že potřebujeme pohyblivý minimální počet. Bylo by to stále 30, avšak Předseda by mohl použít své pravomoci a zvýšit jej na 35 nebo 40 poslanců, pokud ti, kteří se chtějí připojit, nejsou zcela žádoucí.
Během Čtvrté republiky se v praxi používalo tzv. neobsazování. Na začátku legislativního období se většina rozhodla, zda obnoví úřad daného člena parlamentu či zda jej neobsadí. Tato metoda je dokonalá. Pan Corbett by mohl mít na starost například neobsazování pozic kohokoli, kdo s ním nesdílí názor. Také bychom to mohli upravit tak, že ti, kteří nesdílí názory pana Corbetta, by odevzdali mzdu své skupině. Každopádně, na ničem z toho nezáleží. Irové nám ukázali, že si můžete přijmout jakákoli pravidla si zamanete. Takhle to tady už nefunguje, pane Corbette.
Richard Corbett, zpravodaj. - Pane předsedající, tuto debatu jsem si vychutnal. Vychutnal jsem si divoká tvrzení, která zde byla na účet připravované změny vyslovena Tvrzení, že zvýšení minimálního počtu poslanců pro vytvoření skupiny v tomto Parlamentu z 20 na 25, nebo možná na 30, bude nějak znamenat konec demokracie a konec pluralismu v Parlamentu. To je holý nesmysl! Toto je skromný návrh. I 30 je daleko od minimálních počtů, jaké existují ve většině národních parlamentů, které jsou všechny zcela demokratické. Proč by tomu nebylo tak i zde?
Názor, že se jedná o útok na stávající skupiny, je nesmyslný. S potěšením jsem sledoval, že mluvčí skupiny UEN uznal, že jeho skupina nebude nijak ovlivněna. Byl jsem překvapen, když si pan Batten myslel, že se to jeho skupiny nějak dotkne. Myslel jsem, že očekává zvýšení počtu poslaneckých mandátů po příštích evropských volbách. Spíše si myslím, že o křesla přijdou a že přestanou existovat a nepřiblíží se ani současnému požadovanému minimálnímu počtu členů skupiny. Tak či tak se jich změny nedotknou.
Co se týká názoru, že je návrh namířen proti určitému názorovému poli, například proti euroskeptikům, jak bylo řečeno, i to je nesmysl! Euroskeptici byli v tomto Parlamentu zastoupeni vždy, dobře zastoupeni, téměř vždy vytvořili politickou skupinu a jsem si jistý, že tomu tak bude i nadále. Představují malý, leč významný proud obecného názoru a samozřejmě by měli být součástí našich debat. To se naším návrhem nezmění.
Návrh není radikální. Je rozumný, odpovídá selskému rozumu a je to praktický návrh, který má prozkoumat, jaká je rozumná úroveň minimálního počtu poslanců na vytvoření skupiny v rozsáhlém Parlamentu.
Nejde o radikální návrh, nebere si nikoho na mušku. Jsem rád, že mnoho skupin vidí rozumné řešení v kompromisu mezi dvěma názory na celou záležitost a shodnou se na skromném čísle 25.
Předsedající. - Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve středu, 9. července 2008.
22. Práce plenárního zasedání a zprávy z vlastního podnětu (změny jednacího řádu) (rozprava)
Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0197/2008) pana Corbetta jménem Výboru pro ústavní záležitosti o změně jednacího řádu z hlediska návrhů pracovní skupiny pro parlamentní reformu, které se týkají práce plenárního zasedání a zpráv z vlastního podnětu (2007/2272(REG)).
Richard Corbett, zpravodaj. − Pane předsedající, doufám, že kolegové se mnou budou mít trpělivost, přestože si opět beru slovo k otázce týkající se změn jednacího řádu, které, jak se zdá, budou na pořadu v pondělí večer.
Kolegové a kolegyně jistě vědí, že Parlament má pracovní skupinu, kterou skvěle vede naše kolegyně Dagmar Roth-Behrendtová a která zkoumá, jak zlepšit fungování našeho Parlamentu.
Posunuli jsme se od řešení pracovních záležitostí až ke spoluvytváření zákonů. Ať to s Lisabonskou smlouvou dopadne jakkoli, tato změna již v podstatě nastala. Je proto rozumné a logické, abychom se podívali, jak si organizujeme práci.
Jedním z důležitých aspektů je to, že jsme se místo na zprávy z vlastního podnětu, které přicházejí z výborů a nemají žádný legislativní účinek, zaměřili více na právní předpisy.
Toto je první a asi nejdůležitější část souboru návrhů, které jsem vám dnes předložil k posouzení. Návrhy pracovní skupiny měly samozřejmě široký záběr, pouze některé z nich je třeba přizpůsobit našemu jednacímu řádu. Toto je však jeden z nich.
Představa je taková, že bychom měli rozlišovat mezi typem a důležitostí zpráv z vlastního podnětu. Některé budou pochopitelně i nadále vyžadovat důkladnou diskusi a hlasování v plénu; ale u některých to asi opravdu nebude třeba.
Neměli bychom z této sněmovny dělat jakousi redakční komisi, která odstavec za odstavcem předělává podrobnou zprávu z vlastního podnětu vypracovanou komisí odborníků na odborné téma.
Rád bych zašel ještě dále a zeptal se, proč nemohou tyto zprávy, tento typ zprávy z vlastního podnětu, sloužit samy o sobě jako zpráva výboru?
Zprávy Sněmovny lordů, o nichž všichni hovoříme, jsou zprávami výborů Sněmovny lordů: Sněmovna lordů o nich v plénu nehlasuje ani je nepředělává, mají svoji vlastní hodnotu–často se jedná o velmi kvalitní, důkladné, analytické zprávy. Sněmovna Lordů neslouží k tomu, aby je odstavec za odstavcem revidovala. My bychom to u tohoto typu zprávy z vlastního podnětu také neměli dělat.
Tato změna pravidla nám to umožní; zprávu budeme samozřejmě–v rámci kompromisu–stále předávat na plénum, které ji schválí, nebo zamítne. Zároveň umožníme skupinám, které s ní nesouhlasí, aby předložily alternativní návrh usnesení, ale nebudeme dlouhé hodiny schvalovat odstavec za odstavcem, abychom zprávu výboru přeformulovali. To je první, velice důležitá změna.
Další změnou úplně jiného druhu je oživení našich rozprav a způsobu, jakým využíváme svou řečnickou dobu. Vzroste úloha zpravodaje: Zpravodaj předloží zprávu vypracovanou výborem, reagující na legislativní návrh Komise, přičemž bezprostředně sdělí postoj Parlamentu k návrhu Komise, a na konci rozpravu uzavře, případně zareaguje na připomínky různých poslanců tak, jak jsem se o to právě pokoušel v naší předcházející rozpravě. To by mělo naše rozpravy oživit, a má cenu se nad tím zamyslet.
Je tady však jedna maličkost, která, jak se zdá, vyvolala řadu komentářů: Je to návrh, že bychom měli mít pokyny pro písemné parlamentní otázky, stejně jako již máme pokyny ohledně otázek vznášených na ostatní orgány v době vyhrazené pro otázky.
Nechápu, proč je kolem toho takový rozruch. Nejedná se o pokus zavést nějaké cenzurování otázek. V pokynech se prostě uvádí, že písemné parlamentní otázky, jako jsou otázky vznášené v době vyhrazené pro otázky, by měly být v rámci působnosti orgánu, který má na položenou otázku odpovídat. Zdá se to logické a rozumné, nicméně v dané chvíli to chybí.
Vzhledem k tomu, že nic takového nemáme, mohl jeden poslanec tohoto Parlamentu předložit více než tisícovku písemných parlamentních otázek na témata, která s Evropskou unií nemají vůbec nic společného. Tím se celý systém zahltil, takže všichni ostatní jsme museli čekat na své odpovědi delší dobu. Tím se vše značně prodražilo, neboť všechny tyto otázky musí být přeloženy do všech jazyků, rozeslány všem komisařům, aby mohli všichni společně odpovědět. Je to plýtvání časem a prostředky. Jako rozumné by bylo prostě stanovit pokyny, podle nichž musí otázky spadat do působnosti Evropské unie a jejích orgánů.
A kdo by to měl posuzovat? Podle mého návrhu by to měl posuzovat náš předseda, předseda Parlamentu. Pokud stanovíme pokyny, nenecháme tak na Komisi, aby posoudila a prohlásila: „Ne, na tuto a tamtu otázku odpovídat nebudeme.” Ne, rozhodovat budeme my–bude to pro poslance ochrana a záruka. Překvapuje mě, že někteří poslanci, kteří zde dnes večer nejsou přítomni, řešili situaci e-mailem, zaslaným všem poslancům Parlamentu.
Tyto umírněné rozumné návrhy vyšly z pracovní skupiny místopředsedů a od Dagmar Roth-Behrendtové a sněmovně je doporučuji.
Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Pane předsedající, reformovaný parlament, který podporuje živější politickou debatu o EU, je v zájmu našich občanů a také všech orgánů. Potřebujeme dynamičtější diskusi o evropských záležitostech. Sama patřím k těm, kteří jsou hluboce přesvědčeni, že debata je životadárným zdrojem každé fungující demokracie.
Jménem Komise bych ráda poblahopřála panu Corbettovi k jeho zprávě zabývající se prací v plénu a předkládáním písemných dotazů. V průběhu let se počet parlamentních otázek zvýšil. V roce 2007 Komise odpověděla na více než 6 700 otázek. Ve srovnání s rokem 2006 to znamená nárůst o 12 % a ve srovnání s rokem 2005 téměř o 35 %. Dosavadní letošní vývoj naznačuje další růst.
Tento nárůst počtu otázek zároveň znamená skutečnou výzvu: téměř 25 % z celkového počtu písemných otázek totiž vzneslo pouhých osm poslanců Parlamentu. Kromě toho se dosti značný počet otázek nevztahuje k problematice spadající do působnosti Společenství. Budete-li chtít, mohu vám uvést některé příklady.
Komise s naprostou vážností přistupuje k naplňování své odpovědnosti a na parlamentní otázky poskytuje velice fundované odpovědi. Je to povinnost vyplývající ze smluv; je to také hlavní rys naší odpovědnosti Parlamentu. Komise vítá zavedení některých pokynů a kritérií přípustnosti pro písemné parlamentní otázky, jak navrhuje zpráva. V současné době je připravena soustava pokynů pro otázky adresované Komisi a Radě k ústnímu zodpovězení. Zpráva pana Corbetta navrhuje metodu, která se v Parlamentu již používá, a Rada a Komise ji dobře znají. Účinné uplatňování těchto pokynů usnadní jednotlivým poslancům vznášet Komisi otázky a včas obdržet odpověď, jak již vysvětlil pan zpravodaj. Budeme se moci soustředit na otázky týkající se problematiky, která skutečně spadá do působnosti Komise nebo je v obecném zájmu.
Dovolte mi, abych se vyjádřila k další otázce, kterou se zpráva zabývá, a to je pořadí jednotlivých příspěvků v rozpravách na plenárních zasedáních. Komise uznává logiku a možnost, aby legislativní rozpravy začínaly prohlášením zpravodajů. Pokud jde o pořadí jednotlivých vystoupení a řečnickou dobu, ráda bych zdůraznila nutnost dodržovat zásadu rovného zacházení ze strany Komise a Rady.
Na závěr bych ráda připomněla, že jsme nedávno vyjádřili své stanovisko ke druhé mezidobé zprávě, kterou přijala pracovní skupina pro parlamentní reformu, a těšíme se, že budeme mít příležitost projednat tyto otázky s Parlamentem dříve, než váš orgán zaujme konečné stanovisko k souboru opatření v oblasti reforem. Jsem přesvědčena, že duch dobré vzájemné spolupráce, kterou oba orgány dosud ukázaly bude i nadále panovat v celém procesu reforem.
József Szájer, jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Pane předsedající, opět jsou slyšet hlasy, že tímto doporučením omezíme činnost některých poslanců. Rád bych euroskeptické poslance upozornil, aby si ono doporučení nejdříve přečetli, než toto začnou tvrdit.
Tato zpráva a tato změna pravidel tady měly být už dávno, neboť Evropský parlament má hlavní zákonodárné pravomoci již dlouhou dobu. Zatím bychom se měli zamyslet nad skutečností, že celkem 17,4 % našeho času, tedy času, který jsem strávili rozpravami na plenárních zasedáních, je věnováno právním předpisům a zbytek dalším činnostem.
Tato zpráva vlastně Parlamentu umožňuje, aby se zabýval tím, k čemu ho smlouvy opravňují. Jinými slovy, budeme se moci opravdu zaměřit na právní předpisy, ale to neznamená, že bychom snižovali hodnotu zpráv z vlastního podnětu, neboť obsahují také velice důležité věci. My všichni však víme, že jejich dopad je výrazně menší, než čeho můžeme dosáhnout prostřednictvím právních předpisů.
Když vydáváme zákony, vytváříme změny, které v příštích letech přímo ovlivní životy 500 milionů lidí, zatímco účinky zpráv z vlastního podnětu se projeví až za mnohem delší dobu a budou mnohem méně výrazné. Proto se tedy Parlament musí zabývat podstatně více právními předpisy, což tato zpráva umožňuje.
Dosáhli jsme rovněž dohody v problematice otázek, neboť je důležité, abychom na otázky dostávali skutečné odpovědi. Velice často nám poslancům Komise neposkytuje skutečné odpovědi, ačkoli, jak prohlásila paní komisařka, každý poslanec má právo, aby na své otázky dostal odpověď, ale musí to být otázky, které spadají do okruhu působnosti Evropské unie a Komise.
Rovněž mě těší, že komise nakonec zamítla omezení umožňující vznášet pouhé dvě otázky měsíčně. Bylo to moudré rozhodnutí, ale v každém případě můžeme dosáhnout lepšího výsledku. Toto nové pravidlo pomůže dotazy zefektivnit, a tak blahopřeji zpravodaji panu Corbettovi. Děkuji vám.
Jo Leinen, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, zprávy z vlastního podnětu mají v tomto parlamentu zajisté své oprávnění. Jsme Parlamentem 27 zemí a národů a existuje mnoho otázek, které lidi trápí v souvislosti s EU, i pokud jde o naše vztahy s jinými částmi světa.
Souhlasím však také s těmi, kteří říkají, že Parlament se stále více mění z poradního shromáždění na zákonodárný orgán. Lisabonská smlouva v tom udělá velký krok kupředu. Musíme proto stanovit priority. Dozvěděl jsem se, že legislativní činnosti věnujeme pouze 17,4 % svého času, a to nestačí. Jsme ve stresu, pod časovým tlakem. Chceme lepší zákonodárství, a tak potřebujeme více času a jasné priority.
Je také dobře, že teď říkáme, že není nutno každou zprávu projednávat znovu v plénu. Je možné hlasovat, aniž bychom nejprve diskutovali, a pokud poslanci chtějí vyjádřit své názory na zprávu, mohou vyhotovit písemné prohlášení. Nemusí to být provedeno ústní formou na plenárním zasedání.
Paní místopředsedkyně, domnívám se, že je dobře, že zpravodaj má v Parlamentu první a poslední slovo, protože jako určité „zastoupení občanů” se musíme vyjádřit na začátku a na konci rozpravy. Je to dobré pravidlo.
V neposlední řadě je tu téma otázek. Tento systém je velice dobrý, dokud se nezneužívá. Slyšeli jsme čísla–osm poslanců pokládá 25 % otázek. To je téměř 1 700 otázek od osmi poslanců. Vidíme z toho, že velice pilně pracují, ale mnohdy to vypadá, jako by tady systém EU byl úmyslně zneužíván odpůrci EU, jako v mnoha dalších případech. Musíme na to zavést nějaké pravidlo. Určitým měřítkem, rámcem, podle něhož můžeme postupovat, jsou pokyny.
Blahopřeji panu Corbettovi za to, že se znovu a znovu snaží o zdokonalování Parlamentu. Velmi vám děkuji.
Andrew Duff, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, jsem rád, že v tomto vystoupení mohu projevit více souhlasu, než tomu bylo v mém předchozím vystoupení. Liberální skupina velmi podporuje aktivní snahu o reformy shrnuté v tomto souboru návrhů, zejména v souvislosti s parlamentními otázkami.
Myslím si, že je zcela správné, že jsme upustili od prvního návrhu zpravodaje na omezení počtu parlamentních otázek, které je možno položit.
Rovnou bych navrhl dvě další menší zlepšení. Prvním je rozšíření procesu na zadržení zpráv špatné kvality vypracovaných výborem–a občas se bohužel nějaké vyskytnou–aby neproklouzly plenárním zasedáním, aniž by byly opraveny. Zde by bylo vhodné, aby samotný výbor, a nikoli jen zpravodaj, či dvě politické skupiny nebo 10 % poslanců Parlamentu mohly předložit změny.
Můj druhý návrh spočívá v doplnění nového druhu krátké prezentace navrhované zpravodajem o postup zvednuté ruky. Myslím, že tyto dvě změny by poněkud rozšířily šanci na parlamentní rozpravu a výměnu a zároveň by zachovaly účel pracovní skupiny, kterým je samozřejmě modernizace a oživení jednání v rámci shromáždění.
Sylvia-Yvonne Kaufmann, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, v mnohém se shoduji s panem Duffem. Na tomto místě bych ráda řekla, že na rozdíl od předcházející zprávy naše skupina tuto zprávu celkově podporuje, protože odráží návrhy pracovní skupiny pro parlamentní reformu a uplatňuje je jako změny jednacího řádu.
Co však nemůžeme podpořit, a o tom bych se tady ráda krátce zmínila, je návrh, který se staví proti povolování dalších změn ve zprávách z vlastního podnětu. V naší skupině zastáváme názor, že změny jsou významnou součástí politické kultury a politické debaty, a zejména práv jednotlivých skupin – a toto právo skupin by nemělo být omezováno.
Závěrem bych dodala, že jsem přesvědčena o tom, že změny 13 a 15, navržené skupinou Zelení/Evropská svobodná aliance a skupina Alliance liberálů a demokratů pro Evropu si zaslouží podporu. I když není nutno dlouze a obšírně diskutovat o jednotlivých zprávách zde v plénu, nějaká diskuse by probíhat měla a měla by být krátká–buď za každou skupinu jeden řečník, jak navrhuje skupina Verts/ALE, nebo v rámci postupu zvednuté ruky Absence jakékoli diskuse by byla kontraproduktivní. Neumožníme-li diskusi, pak sami sebe nebereme vážně a myslím si, že to rovněž není dobré.
Hanne Dahl, jménem skupiny IND/DEM. – (DA) Pane předsedající, všechny zákonodárné orgány musí být neustále pod přísnou kontrolou a musí být rovněž ochotny, stejně jako my, provádět sebemonitorování. Obávám se však, že sebemonitorování v současné zprávě zachází příliš daleko; nebála bych se nazvat to autocenzurou. Bude-li tato zpráva přijata ve své původní podobě, bude to znamenat, že Parlament sám navrhuje omezení práva svých poslanců vznášet relevantní otázky na Radu a Komisi. To pochopitelně samo o sobě dává smysl, ale zpráva také uvádí, že je na předsedovi, aby rozhodl, zda příslušná otázka může být položena. Předseda Parlamentu má tedy rozhodovat, které otázky je vhodné pokládat ostatním orgánům EU. Zavádíme proto dodatečnou autocenzuru a kromě toho povolujeme předsedovi Parlamentu, aby rovněž prováděl censuru.
Ráda bych sněmovně připomněla, že jsme jediným přímo voleným orgánem, a tak máme zvláštní povinnost. Naším úkolem je provádět parlamentní kontrolu, takže v žádném případě nemůžeme nařizovat autocenzuru, kterou lze snadno zneužít. Samozřejmě že všichni máme morální povinnost šetřit čas kteréhokoli orgánu a nepokládat nepatřičné otázky, ale nemůžeme schvalovat nastavení „objektivních kritérií“ k určování relevantnosti, podle nichž by se podstatnost otázky určovala. Nic takového jako objektivní kritéria v politice neexistuje, a pokud je nastavíme, riskujeme, že budou zneužita.
Jim Allister (NI). - Pane předsedo, ve své původní podobě byla tato zpráva mnohem přísnější a protidemokraticky zaměřená než její konečná verze. Náš eurofanatický zpravodaj se ukázal v pravém světle, když navrhl oslabit práva poslanců volených do sněmovny na kladení otázek nevolené Komisi a Radě. Tedy, jak zní jeho nehorázný návrh, povolit poslancům vznést pouze tři otázky do měsíce.
Naštěstí musel rychle zavelet k ústupu, ale jeho zpráva stále nese stopy represivního pojetí, které leží v pozadí dotyčného návrhu. Zejména právo veta, kterým se snaží dát předsedovi možnost rozhodovat o tom, co může zaznít v otázce. To je zcela nepřijatelné, neboť současný předseda se v této sněmovně netěší všeobecné důvěře vzhledem ke své neschopnosti strpět odlišný názor, jak bylo zřejmé z jeho kárných opatření namířených proti těm poslancům, kteří se odvážili dožadovat se práva svých voličů na uspořádání národních referend o Lisabonské smlouvě.
Předseda projevil svůj netolerantní postoj a získal pravomoci censurovat, které mu umožní chránit evropskou elitu před otázkami poslanců jdoucími do hloubky–takový předseda bude rád tuto censuru provádět. Proto je nerozumné, nesprávné a nedemokratické zavázat a umlčet poslance tohoto Parlamentu způsobem, o který náš zpravodaj nepřekvapivě usiluje.
Costas Botopoulos (PSE). - (EL) Pane předsedající, parlamentní proces není pouhá formalita; je to ta skutečná podstata práce kteréhokoli parlamentu, i parlamentu jako je ten náš, který má 780 poslanců z tolika různých zemí. Náš Parlament je vzdálen veřejné kontrole, a v důsledku toho je často odtržený od záležitostí veřejného zájmu. Jeho postupy při rozpravách jsou známé–a rozprava zde v plénu je jednoduše formální proces ve vztahu ke opravdové činnosti prováděné ve výborech.
Jakékoli úsilí o zlepšení práce plenárních zasedání tohoto Parlamentu na základě určitých zásad je vždy vítáno. Zaprvé je to zásada účinnosti, abychom vedli diskuse a mohli dojít k možnostem a nakonec k rozhodnutím. Zadruhé zásada demokracie, rovné podmínky pro všechny bez ohledu na to, jakou kdo má moc, aby byl každý vyslyšen. Zatřetí zásada „vitality”, tak bych to nazval, aby to, co říkáme, bylo v zájmu veřejnosti.
Jak dobře tyto zásady ošetřuje návrh v této konkrétní zprávě? Myslím, že uspokojivě, ačkoli prostor pro malá zlepšení, která navrhuji, zde stále je.
Pokud jde o otázku „krátké prezentace“, souhlasím. Důvod, proč je krátká prezentace dobrým nápadem je, že žádná zpráva nikdy nezůstane zcela neprojednána. Uvedu vám příklad: velice zajímavá zpráva pana Duffa, o níž budeme zítra hlasovat a která se týká způsobu, jakým má být prováděna určitá kontrola Komise, nebude vůbec projednána, ačkoli by to byla velice dobrá příležitost pro využití tohoto zkráceného postupu.
Proto říkám „Ano“, ale zároveň upozorňuji–vidíme to dnes, vidíme to pokaždé–jak zajímavý je postup zvednuté ruky a jak nezajímavá je diskuse, které se zúčastní pouze zpravodaj a Komise, když by bylo zajímavé, kdyby mohli promluvit i další.
Ještě poznámky na závěr: ohledně otázek, myslím si, že se ubíráme docela správným směrem. A co se týče zpráv z vlastního podnětu, domnívám se, že změny těchto zpráv je třeba projednat.
Gerard Batten (IND/DEM). - Pane předsedající, někdy mě při psaní těchto krátkých projevů napadá, že by bylo opravdu zapotřebí talentu George Orwella, aby bylo možné tyto zprávy dobře vystihnout.
Tato zpráva od bezděčného satirika a humoristy pana Corbetta je typický případ. Jaká nesmírná nedemokratická arogance je spojena s návrhem, aby otázky poslanců tohoto Parlamentu vznesené na Radu a Komisi byly cenzurovány! Říká se nám, že to má zabránit zneužívání právem nebo ukončit používání nadávek.
Možná pana Corbetta znepokojuje, že bychom se mohli vyptávat na trestní rejstřík některých komisařů nebo na jejich dřívejší profesi aparátčíků východoevropských režimů či snad na údajnou kariéru bývalých předsedů EU jako agentů KGB?
Nedávno předseda Parlamentu přijal pravomoci, na základě kterých může svévolně ovládat právo poslanců hovořit v této sněmovně. Nyní chce pan Corbett censurovat, co poslanci řeknou jménem svých voličů Radě a Komisi.
Mohu-li reagovat na poznámku pana Corbetta o mém projevu v poslední rozpravě. Odkazoval jsem samozřejmě na jím navrhovaná pravidla pro vznik politických skupin ve vztahu ke skupině Nezávislosti a demokracie, neboť ta se v současné době řádně ustanovuje. V současnosti je v Británii v těžké krizi je Labouristická strana. Jednou z příčin je její eurofilský fanatismus a mohu ho ujistit, že v roce 2009 se sem vrátí poslanci Strany za nezávislost Spojeného království v ještě větším počtu.
Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, otázky představují přesně ten rozsah informací, jaký občané od EU chtějí. Jelikož je zde dnes paní komisařka Wallströmová žádám ji, aby umožnila, zpracování těchto otázek. Evropští občané by měli mít možnost nalézt otázky, které vznášejí jejich poslanci, a jejich odpovědi od Komise a Rady, v nějaké brožuře a také na internetu. Pro novináře i pro občany Evropy by bylo výhodné, kdyby se to podařilo stihnout ještě před volbami.
Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, požádal jsem o slovo v reakci na vystoupení pana Leinena. Pane Leinene, mohl byste prosím chvíli poslouchat: chci mluvit o vašich poznámkách ke zprávám z vlastního podnětu. Kvalitu těchto zpráv z vlastního podnětu, které jsou předloženy a poté zde přijaty, je možno zpochybňovat, ale když zakážete provádění změn, jak potom lze zprávy z vlastního podnětu zlepšit? Připomenul bych vám, že Parlament nemá právo iniciovat právní předpisy. V tom jsme závislí na Komisi. Jak můžeme Komisi říci, jaké iniciativy bychom si přáli, když pro zprávy z vlastního podnětu existují různá omezení nebo nerozvíjíme tyto zprávy směrem, kde může dojít ke zlepšení? Pokud tomu správně rozumím, podle Smlouvy nebo podle takzvané Ústavy my sami nemáme právo vyvíjet iniciativu v oblasti právních předpisů. To, co chceme, můžeme vyjádřit pouze ve zprávách z vlastního podnětu. Myslím si, že to nešťastným způsobem znevažujete, neboť nás tím obíráte o příležitost. Domnívám se, že byste to měli znovu zvážit– oba dva, pane Leinene a pane zpravodaji.
Íñigo Méndez de Vigo (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, pan zpravodaj nepotřebuje nikoho, aby ho bránil, nepochybuji o tom, že se dokáže bránit sám. Musím však říci, že jsem požádal o slovo, protože podle mého názoru byly některé projevy přehnané.
Domnívám se, že v této sněmovně potřebujeme vést rozpravy a uvádět argumenty. Právě jsem vyslechl projev pana Graefe zu Baringdorfa. Asi se v tomto neshodneme, ale myslím si, že některé z popisů, urážek a karikatur v konečném výsledku tento orgán poškozují a zejména ty, kteří za něj odpovídají, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že jsme ve Francii, byl to tuším nějaký francouzský spisovatel, který prohlásil, že všechno, čeho je příliš, postrádá hodnotu. Dnes jsme vyslechli některé projevy, které hodnotu postrádaly.
Oceňujeme, co pan Corbett vykonal a co má být být prostě odrazem práce, kterou odvedla skupina místopředsedů této sněmovny, kde jsou zastoupeny všechny skupiny v Parlamentu. To se promítá do nařízení, které jsme s ním projednali, a vysoce si ceníme práce, kterou dělá.
Richard Corbett, zpravodaj. − Pane předsedající, po naší předcházející rozpravě s radostí pozoruji, že jsme stále přáteli a že můžeme v těchto otázkách dosáhnout širší názorové shody.
Dovolte mi prosím, abych objasnil několik bodů, které vyvolaly rozpory. Pokud jde o parlamentní otázky, nenavrhujeme žádné jejich omezení, jenom prostě říkáme, že tytéž pokyny, které jsme my jako Parlament již přijali pro dobu vyhrazenou na otázky, by měly být uplatněny na písemné otázky, tedy že by se měly vztahovat na Evropskou unii a orgán, který je vyzván, aby na ně odpověděl.
Otázky týkající se nemocnic ve Spojeném království v rámci Vnitrostátní zdravotnické služby a pohybu zaměstnanců z jedné nemocnice do druhé, které nemají nic společného s Evropskou unií, by neměly být parlamentními otázkami, které na evropské úrovni stojí spoustu peněz. Připadá mi to rozumné: Pouze Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP) a jejich přátelé to mohou označit za jakési spolčení nebo cenzuru. Cenzuru? Kritéria, o nichž sami rozhodujeme, o nichž rozhoduje náš předseda, který k tomu byl vyzván, nikoli Komise či Rada? Jestli je toto cenzura, pak proboha…
Druhá otázka, která vyvolala rozpory, se týkala řečnické doby. Možná jsem to předtím úplně nevysvětlil. Ponecháme si dvě možnosti, které nyní pro zajišťování rozprav máme, a přidáme třetí. V dané chvíli můžeme mít komplexní rozpravu, která již může být krátkou rozpravou, kdy za politickou skupinu vystoupí pouze jeden řečník. Máme také možnost zjednodušeného postupu, tedy že zpravodaj v době hlasování prostě pronese dvouminutové prohlášení, to dodržíme.
Navrhujeme doplnit třetí možnost, krátkou prezentaci v případech, že o zprávě panuje shoda a jedná se o zprávu z vlastního podnětu, atd. a není třeba vést komplexní rozpravu, ačkoli ta možnost tady pořád zůstává. V průběhu krátké prezentace zpravodaj představí závěry výboru, Komise reaguje a kdokoli další, pokud chce, může písemně vypracovat dodatečný příspěvek To zvyšuje počet možností dostupných Parlamentu a neomezuje to práva žádného poslance. Zvyšuje to flexibilitu, pomocí které se můžeme těmito otázkami zabývat, a znovu ji Sněmovně doporučuji.
Na závěr několik krátkých otázek. Reaguji na pana Rübiga, otázky a odpovědi jsou již připojeny on-line. Mohou je vidět všichni poslanci; možná bychom toho měli více využívat, ale jsou tam, je to dostupný nástroj. S panem Baringdorfem bych souhlasil, ano, zpráva nerozlišuje mezi různými druhy zpráv z vlastního podnětu. Druh zákonodárné iniciativy, kterou zmiňoval, by nespadal do tohoto zjednodušeného postupu, který navrhujeme: prošla by běžnými postupy, jak si tento příslušný druh zákonodárné iniciativy zasluhuje. A tak jsme to zajistili.
Pokud jde o velice zvláštní poznámky pana Battena ze strany UKIP a jeho zmínku o příštích evropských volbách, uvidíme. Ano, jeho strana získala v posledních evropských volbách ve Spojeném království stejný počet křesel jako Liberální demokraté, ale utratila více prostředků než oni, myslím, že desetinásobně–pan Duff přikyvuje, předpokládám tedy, že je to správně. Uvidíme, kolik milionářů získá na podporu své kampaně tentokrát. Já doufám, že poté, jaký výkon předváděli v Evropském parlamentu za posledních pět let, snad snad veřejnost viděla, co to skutečně znamená, když na toto místo zvolíte někoho z UKIP. A pokud si toto voliči uvědomí, jsem si jist, že v příštích evropských volbách se jim tak dobře dařit nebude.