Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/0199(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0253/2008

Rozpravy :

PV 08/07/2008 - 12
CRE 08/07/2008 - 12

Hlasování :

PV 09/07/2008 - 5.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0346

Rozpravy
Úterý, 8. července 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

12. Podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám – Vnitřní trh se zemním plynem - Evropský strategický plán pro energetické technologie (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem jednání je společná rozprava o

– zprávě Atanase Paparizova jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění a doplňuje nařízení (ES) č. 1775/2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (KOM(2007)0532 – C6-0319/2007 – 2007/0199(COD)) (A6-0253/2008),

– zprávě Romana Maria La Russa v jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (KOM(2007)0529 – C6-0317/2007 – 2007/0196(COD)) (A6-0257/2008), a

– zprávě pana Jerzyka Buzeka jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o Evropském strategickém plánu energetických technologií (2008/2005(INI)) (A6-0255/2008).

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Kosciusko-Morizet, úřadující předsedkyně Rady. (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, zpravodajové, dámy a pánové, energetická budoucnost Evropy si musí poradit se dvěma výzvami. První je zajištění bezpečných, udržitelných, konkurenceschopných dodávek prostřednictvím účinné, funkční a propojené sítě. Druhou je transformace, která je potřebná k boji proti emisím skleníkových plynů a změnám klimatu.

V prvé řadě, a v této oblasti jako takové, bych ráda zdůraznila pokrok, kterého dosáhlo slovinské předsednictví, a to přijetí všeobecného rámce pro balíček právních předpisů pro „vnitřní trh s energií“ na zasedání Rady v červnu. Nejdůležitější prvek kompromisu, kterého jsme dosáhli, se týká účinného oddělení, a chci zdůraznit slovo „účinného“, výrobních a dodávkových činností na jedné straně, od síťových operací na straně druhé. Připomínám tu formu řešení, kdeté Rada obdobně přijala pro odvětví zemního plynu a elektřiny.

Ačkoli několik členských států a Komise dávají přednost plně oddělenému vlastnictví, členské státy chtěly zachovat určitou flexibilitu a Rada souhlasila s možností, kterou zabezpečil nezávislý provozovatel přepravní soustavy. Tato možnost bude dostupná členským státům, jejichž přenosový systém patří do vertikální integrované společnosti, v den, kdy vstoupí směrnice v platnost. Tato možnost naznačuje významné úpravy, které garantují nezávislost provozovatelů soustav z hlediska rozhodování, ale samozřejmě také financování.

Zdálo by se, že přijatý mechanismus umožňuje vyhnout se střetu zájmů mezi rozličnými orgány integrované společnosti a zabezpečit rovnováhu mezi nezávislostí provozovatele přepravní soustavy, jeho rozvojovým plánem a jeho investičními potřebami na jedné straně, a finančními zájmy mateřské společnosti na straně druhé.

Zvláštní pozornost jsme věnovali v tomto ohledu systému rozvoje a garanci kompromisu, který nebude činit rozdíly mezi provozovateli systému. Činnost těchto provozovatelů soustav budou monitorovat regulační orgány. Úloha a činnost regulačních úřadů bude posílena zřízením dlouho očekávané Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, jejíž vytvoření schválil Evropský parlament minulý měsíc.

Ráda bych zdůraznila některé důležité prvky tohoto balíčku „liberalizace vnitřního trhu“: za prvé, důležitá otázka infrastruktur a důraz na celoevropský desetiletý investiční plán. To je nutný nový prvek, který by měl podpořit integraci a modernizaci.

Avšak dalším klíčovým aspektem je investice ze strany třetích zemí v přepravní soustavě, který je úzce spjatý s otázkami zajištění dodávek energie. Musíme nalézt pragmatické řešení, které se přizpůsobí každému případu. V Radě momentálně probíhají diskuse a jsem si jista, že jejich výsledkem bude kompromis akceptovatelný pro všechny členské státy.

Dalším stadiem, dámy a pánové, bude potvrzení těchto všeobecných prvků prostřednictvím přijetí politické dohody, a to 10. října v Radě pro energetiku, po čemž bude následovat přednesení společného stanoviska v listopadu nebo v prosinci. To umožní diskuse mezi institucemi v kontextu začátku druhého čtení.

Ráda bych nyní přešla k druhému bodu. Věřím, že je nutné vytvořit nízkouhlíkovou ekonomiku, v níž má samozřejmě každý členský stát svobodnou možnost zvolit si zdroje energie, které chce použít. Cíle a investice do této globální transformace ekonomiky se musí soustředit na dlouhé období a představují množství technologických výzev pro dalších 10 let.

Ráda bych připomněla několik z nich: komerční využití zachytávání a skladování CO2, zdvojnásobení výrobní kapacity největších větrných elektráren, komerční zralost fotogalvanické anebo termodynamické solární energie, udržitelná produkce biopaliv druhé generace, uvedení mechanismů na veřejný trh, které umožňují efektivnější koncové využití energie ve stavebnictví, dopravě a průmyslu, rozhodující pokroky v energetické účinnosti materiálů, biologických věd a informačních technologií.

V únoru přijala Rada, na základě směrnic Komise, závěry, které obsahují množství funkčních prvků, které zde nyní připomenu. Prvním je uvedení a zavedení šesti průmyslných iniciativ, které navrhla Komise: větrná, solární, bioenergie, zachytávání CO2, doprava a uložení, rozvodné elektrické sítě a nakonec udržitelné nukleární štěpení. Tato opatření rovněž podporují výzkum, zejména v oblasti energetické účinnosti a ustanovení dohod mezi veřejnými orgány, průmyslem a výzkumnými pracovníky s ohledem na podporu cílů, které byly ustanoveny ve strategickém plánu.

Na závěr bych ráda poděkovala Komisi a zpravodajům za jejich práci, kterou vykonávali až do dnešního dne, a doufám, že se naše stanoviska na vnitřním trhu s energií setkají ve druhém čtení.

 
  
MPphoto
 
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. Vážený pane předsedající, velmi mě těší, že tu dnes mohu být a diskutovat s vámi o druhé časti souboru opatření pro vnitřní trh s energií, konkrétně o zemním plynu.

Minulý měsíc jsme zde hovořili o elektřině a agentuře. Mnoho dodatků je podobných také pro zemní plyn a nebudu zacházet do všech bodů, které zde byly připomenuty, když jsme hovořili o elektřině.

V prvé řadě mi dovolte poblahopřát zpravodajům, panu La Russovi a panu Paparizovovi za jejich vynikající zprávy, stejně jako stínovým zpravodajům a všem členům zúčastněných výborů. Podařilo se vám dosáhnout vysoce kvalitní debaty, když vezmeme v úvahu velmi přísné konečné lhůty pro tyto spíše komplikované právní předpisy.

Dovolte mi vysvětlit, proč je liberalizace trhu se zemním plynem nutná pro konkurenceschopné, udržitelné a bezpečné dodávky energie v Evropské unii. Zdůrazňuji, že se vyžadují stejná právní opatření.

Zemní plyn je jedním z hlavních zdrojů energie v EU pro průmysl, stejně jako pro domácnosti. Ceny energie jsou na svém vrcholu: nyní více než kdykoli předtím potřebují spotřebitelé v EU konkurenceschopný trh se zemním plynem proto, aby platili jen za bezprostřední dodávku.

Nakonec, trh s elektřinou nebude fungovat správně, když nebude fungovat správně trh se zemním plynem. Rád bych citoval Mezinárodní energetickou agenturu: „V mnoha oblastech stanovuje ceny elektřiny elektrárna vytápěná zemním plynem. Drahý zemní plyn proto znamená drahou elektřinu. Političtí činitelé musí ocenit rostoucí propojení průmyslu se zemním plynem a elektřinou, a také trhu s návrhy a regulačními systémy.“

To platí možná ještě více v době, kdy potřebujeme čím dál více obnovitelné energie. Protože vítr a slunce nefungují vždy tak, jak bychom si přáli, je těžké předvídat, jaká bude výroba elektřiny. Potřebujeme zálohu ve formě zdroje výroby elektřiny, který je předvídatelný a velmi flexibilní, a tím je právě zemní plyn.

Zemní plyn je zároveň také nejčistější ze všech fosilních paliv. Pokud chceme snížit emise uhlíku a bojovat proti změnám klimatu, je to jeden z nejúčinnějších způsobů, ale musíme mít jistotu, že jsou naše dodávky zemního plynu konkurenceschopné.

Důležité je také zajištění dodávek. Nejlepší způsob, jak zajistit bezpečnou dodávku zemního plynu pro EU, je vytvoření jednoho vnitřního trhu pro 500 milionů spotřebitelů. Pokud hovoří EU jednohlasně, je tento hlas silný a jasný. Je skutečně nesrozumitelné, když hovoří 27 hlasů najednou. Na společném trhu musíme pracovat společně, protože máme pouze jediný zájem.

Všechny tyto argumenty zdůrazňují důležitost opatření, k nimž jsme dnes zaujali stanovisko. Rád říkám, že podporují většinu vašich dodatků.

Potřebujeme bezprostřední nezávislost systému provozovatelů, abychom zabezpečili investici a optimální využití sítě.

Pro Komisi je rozdělené vlastnictví nejúčinnějším způsobem, jak této nezávislosti dosáhnout. Ale jak víte, ne každý souhlasí, a Rada dosáhla dohody v otázce možnosti nezávislého provozovatele soustavy. Věřím, že bychom měli dát šanci alternativně rozdělenému vlastnictví právě proto, že Evropa byla vybudována na základě přístupu krok za krokem.

Žádali jste silnější agenturu. V zásadě s vámi souhlasím, ale musíme se držet mezí Smlouvy. Jsme vázáni Smlouvou a tzv. jurisprudencí Meroni Soudního dvora. Zvláště potřebujeme postup projednávání ve výborech, aby se tyto právní nástroje staly závaznými. Agentura potom bude moci kontrolovat proces, stejně jako jeho realizaci. Silná agentura není v rozporu s postupem projednávání ve výborech. Naopak, agentura potřebuje pokyny, aby přizpůsobila své pravomoci tak, aby mohla přijímat nezávislá, individuální a závazná rozhodnutí o tržních subjektech.

Přístup k zásobám a ke zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) je stejně důležitý jako přístup k sítím. Vítáme vaše snahy vylepšit tento přístup k zásobám. Abychom se ujistili, že tato pravidla budou účinná, potřebujeme právní rozdělení provozovatelů skladovacích zařízení.

Transparentnost je rovněž klíčovou částí našich návrhů, které jste zdůraznili v předcházejících hlasováních. Transparentnost by měla být pravidlem a utajování zase výjimkou, nejen při použití sítí, ale i pro rovnováhu, skladování a LNG.

Těší mě, když vidím, že je na programu této zprávy o zemním plynu tolik horizontálních zájmů, pokud jde o ochranu zranitelných zákazníků a boj proti energetické chudobě. Tyto prvky jsou nutné pro realizaci otevření trhu a měly by být posíleny. V zájmu dodržení zásady subsidiarity Komise znění pečlivě zváží. Je důležité znovu potvrdit, že by naše politika neměla bránit vhodným investičním signálům a vstupu na trh.

Myslím, že Rada jasně naznačila své přání pokusit se nalézt řešení ve druhém čtení. Mohu vás ujistit, že Komise sehraje velmi konstruktivní roli při hledání řešení, které bude výhodné pro všechny občany EU a pro rozvoj naší silné stránky, kterou je vnitřní trh s energií.

Pokud jde o druhou zprávu, rád bych poblahopřál panu Buzekovi za jeho vynikající zprávu a vyjádřil své uznání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za jeho podporu iniciativy strategického plánu pro energetické technologie.

Zdá se, že jsem překročil svůj časový limit. S mým kolegou panem Janezem Potočníkem jsme opravdu úzce spolupracovali a přikláním se  k jeho názorům, pokud jde o tento významný návrh, nejen proto, že si velmi cením toho, co pan Buzek učinil, ale proto, že jsme v Komisi skutečně úzce spolupracovali, abychom v práci na tomto dokumentu pokročili.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Vážený pane předsedající, rád bych řekl několik slov k naší společné iniciativě – strategickému plánu pro energetické technologie (plán SET).

Všichni víme, že v otázce energie a změn klimatu čelíme obrovské výzvě. Jde možná o určující výzvu pro 21. století. Nepodlehněme iluzím, že to bude jednoduché. Cíle, které jsme si stanovili pro Evropu v roce 2020, jsou důležitým milníkem, ale nic víc. V delším období potřebujeme mnohem intenzivnější změnu: důkladnou revizi energetických systémů, které přinesly naši současnou prosperitu a bohatství.

Abychom splnili naše cíle, budeme potřebovat nové vědomosti a nové nástroje. Toho dosáhneme díky výzkumu a inovacím v oblasti energetických technologií. To je důvod, proč je plán SET pro Evropu tak důležitý. Potřebujeme se probrat z letargie, která charakterizovala energetické inovace v posledních dekádách. Musíme investovat více a lépe. Potřebujeme nové odhodlání pro naši společnou práci v Evropě, abychom rozvinuli tyto technologie.

Velmi vítám zprávu Parlamentu o plánu SET. Dokazuje, že existuje pevná dohoda na úrovni EU k podniknutí účinných kroků v této oblasti. Samozřejmě, jak víme, ne všichni se dokážeme dohodnout, které technologie potřebujeme, je na každém členském státu, aby rozhodl, co upřednostňuje na základě své preferované kombinace energií, domácích základních zdrojích a potenciálu využití.

Ale mnohem důležitější než to, na čem se nedohodneme, je pro mě to, na čem se shodneme všichni. Shodli jsme se na tom, jak hodně důležité jsou úspory energie a energetická účinnost.

Shodli jsme se, že se kapacita evropské výzkumné základny musí zvětšit , posílit a osvobodit, aby mohla fungovat mnohem dynamičtějším a nadnárodním způsobem. Shodli jsme se, že potřebujeme více zdrojů, veřejných i soukromých. A shodli jsme se také na potřebě zvýšit mezinárodní spolupráci při vyrovnání se s globální výzvou.

Znáte mé ambice, pokud jde o politiku EU v oblasti výzkumu a rozvoj Evropského výzkumného prostoru.

Plán SET a rozvoj naší politiky v oblasti výzkumu jdou ruku v ruce. Považuji tento plán za průkopnický v mnoha aspektech, včetně iniciativ ERA, jako je například společné programování. Věřím, že plán SET odstartuje proces, který bude sloužit jako model pro organizování výzkumu a inovačních aktivit v rámci Evropy, proces, který změní způsob, jakým děláme výzkum v Evropě, a ten, který dříve či později změní celou Evropu.

Minulý týden jsem se zúčastnil výročního setkání DFG – Německé výzkumné společnosti. Její předseda, pan Matthias Kleiner, řekl něco nezapomenutelného: „Vize bez jednání je jako sen, jednání bez vize je noční můra.“ Pravděpodobně neexistuje lepší příklad toho, jak pravdivé je toto prohlášení, než je plán SET, o němž jsme tu dnes hovořili. Potřebujeme jasnou vizi a musíme jednat okamžitě.

 
  
MPphoto
 
 

  Atanas Paparizov, zpravodaj. (BG) Vážený pane předsedající, diskuse o třetím energetickém balíčku bude ukončena diskusí a hlasováním o nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám na červencovém plenárním zasedání, spolu se zprávou pana La Russeho.

Myslím, že na tomto základě mohu vyjádřit svůj dík všem stínovým zpravodajům, s nimiž jsem spolupracoval na procesu přípravy této zprávy, stejně jako zpravodajům dalších dvou nařízení, jimiž jsme dosáhli společného přístupu k řešení problémů třetího energetického balíčku. Rád bych zvláště zdůraznil fakt, že v rámci našeho jednání jsme potvrdili návrhy Komise související se zřízením sítě správců přenosových soustav, ale omezili jsme jejich funkce s ohledem na jejich povinnosti plnit technické úkoly, a rozvinout tak síť, nikoliv vytvořit pravidla obchodu.

V našich návrzích jsme vyčlenili velkou úlohu budoucí Agentuře pro spolupráci mezi vnitrostáními regulačními orgány. Je to přesně ta agentura, o které si myslíme, že je důležitou autoritou, která by měla, za dohledu Komise, určit hlavní trendy a pokyny pro rozvoj trhu s energií, včetně trhu se zemním plynem. V tomto smyslu agentura nejen splní funkce při schválení kodexů, které jsou v tomto stadiu dobrovolné, ale podle posledních návrhů, které jsme učinili, bude možné prostřednictvím Komise navrhnout cestou projednávání ve výborech, aby se některé kodexy staly povinnými.

Myslím si, že podle mínění regionálních iniciativ mají texty obrovský význam pro rozvoj trhu. Tento regionální investiční plán, který by se měl vytvořit na základě desetiletého investičního plánu, skutečně pomůže členským státům spolupracovat na regionální úrovni, jakožto stadium pro budoucí společný trh s energií. Mnoho dalších důležitých otázek spojených s transparentností a rostoucím trhem jsme vyřešili v této zprávě.

zpravodaj. − Velmi mě povzbudilo, co řekl pan komisař Piebalgs o svém přístupu k našim návrhům týkajícím se agentury, a věřím, že můžeme nalézt, v rámci zásad případu Meroni a v rámci návrhů Parlamentu, agenturu, která bude životaschopná, agenturu, která bude fungovat paralelně s úsilím Komise v oblasti rozvoje trhu.

Zároveň mě velmi povzbudilo to, co se odehrálo dne 6. června  na zasedání Rady, a věřím, že jsme našli dobrý základ pro kompromis. Jsem rád, že pan komisař Piebalgs dnes připomněl tento možný kompromis, na rozdíl od posledního setkání, na kterém jsme hovořili o elektřině. Věřím, že s podporou Komise, a samozřejmě v trialogu, bude možné nalézt řešení, možná i do konce roku.

Trochu mě odradilo zdržení, které způsobilo francouzské předsednictví. Věřím, že bychom mohli pracovat rychleji, abychom splnili přání Evropské rady, a to skončit práci do konce tohoto roku, a nikoliv do konce tohoto období, což by znamenalo polovinu budoucího roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Romano Maria La Russa, zpravodaj. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, po dlouhých měsících práce jsme konečně v cílové rovince. Určitě to nebylo jednoduché. I přes některé obavy věřím, že se návrhy výboru rovnají náročným úlohám odstavení vytvořených monopolů. To, stejně jako zabránění novým konkurentům vstoupit na trh, má omezené investice, stejně jako kapacitu síťového propojení.

Kdokoli, kdo slyšel mé projevy ve výboru, ví, že jsem považoval oddělené vlastnictví za prioritní právo od začátku, aby bylo jisté, že společnosti přepravující zemní plyn jsou zcela nezávislé na společnostech, které jej vyrábějí, i když je samozřejmé, že oddělené vlastnictví není zázračným lékem na všechny nemoci. Jde to i bez toho, abych to musel říci, když vertikálně integrovaná společnost získá povolení, i když jen dočasně, ponechat si vlastnictví přepravních soustav, tam existuje potřeba zřídit účinné regulační kontrolní mechanismy, které nejsou ani příliš složité, ani příliš invazivní.

Zjevně, jak všichni víme, provádění opatření směrnice zemního plynu bude nezvratně pokračovat podle odlišného programu, jako té pro elektřinu. Tento rozdíl jasně vyplynul ve Výboru pro průmysl, který si zvolil ITO – nezávislého provozovatele přenosové soustavy – jako alternativu pro oddělené vlastnictví. Je to kompromis, určitě ne má vlastní volba, ale ta, která jde směrem větší liberalizace. Jistě, na rozdíl od nezávislého systémového operátora (ISO), ITO bude zodpovědný samostatnému orgánu s vlastními kontrolními pravomocemi. Doufám, že Rada přijme návrh ITO, který byl schválen Výborem pro průmysl. Základní úkol, který získá agentura od nadcházející právní soustavy, bychom měli zdůraznit: nesmí jít o vysloveně poradní úlohu, obávám se však, že by to mohl být záměr Rady, ale o úlohu, která předpokládá širší pravomoci agentury v budoucnosti.

Pokud chceme dosáhnout redukce naší energetické závislosti, potřebujeme jednotný energetický trh a jednotnou integrovanou síť. Proto naléhám na své kolegy, aby podpořili pozměňovací návrhy, které jsem předložil, stejně jako pozměňovací ostatních kolegů dalších politických skupin, vzhledem k možnosti sloučení rozličných dopravních provozovatelů v jedné evropské společnosti, což by zabezpečilo jednotný právní rámec, a garanci přístupu na trh pro všechny provozovatele, čímž bychom překonali všechny překážky typu „oddělení ano, oddělené vlastnictví ne“.

Dalším velmi důležitým aspektem mé zprávy je centrální úloha spotřebitelů. Budu stručný. Potřebujeme transparentní a srozumitelný způsob, jak určit tarify, jak umožnit spotřebitelům přístup ke spotřebitelským údajům a dát jim možnost změnit dodavatele podle vlastního přání. Pokud jde o postup projednávání ve výborech, těší mě, že Komise přijala mé stanovisko: věřím, že je úlohou členských států, aby určily linie, a ne, aby za Komisi hovořil samotný výbor.

Nakonec bych rád zmínil dohodu, které dosáhly politické skupiny, a vysvětlil ji ve své zprávě, dohodu týkající se pravomoci a úlohy vnitrostátních regulačních orgánů: myslím, že jde o významnou dohodu, zejména z hlediska možnosti uvalení sankcí. Je na nás, dámy a pánové, abychom se rozhodli, zda chceme, abychom si zítřek pamatovali jako klíčový moment při vytváření integrovaného jednotného trhu s energií, který Evropa potřebuje, aby mohla čelit výzvám dalšího tisíciletí, anebo zda to na druhé straně, bude znakem nevím kolikátého ústupu, výsledku nesmělé, zbabělé reformní snahy, která bude v podstatě posunuta do dalšího legislativního období. Doufám, že Rada řádně zváží rozhodnutí Parlamentu. Vždy tomu tak není.

 
  
MPphoto
 
 

  Jerzy Buzek, zpravodaj. − Vážený pane předsedající, byl jsem velmi překvapen, když jsem si přečetl, že plán SET i náš energetický balíček budou ve stejném programu jako blok. Je to, jakoby chtěl někdo mluvit o lidských právech a lidských nemocech v jednom bloku, protože v obou případech jde o něco „lidského“, což však není příliš dobrý nápad. Podobně fakt, že se obojí týká „energie“ nepostačuje k tomu, abychom spojili energetickou technologii a energetický balíček, poněvadž jde o dvě rozdílná témata.

Když tu však vidím oba pány komisaře, velmi mě těší toto rozhodnutí, protože plán SET je skutečně důležitý pro Evropskou unii a potřebuje silnou podporu některých komisařů a celé Komise. Jak lze vidět z hlasování Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, máte podporu Evropského parlamentu.

Nyní budu hovořit o obsahu plánu SET. Možná však bude jednodušší, když budu mluvit svou mateřštinou, což nyní učiním.

(PL) Evropská unie se rozhodla účtovat si za emise oxidu uhličitého. Jde o klíčové rozhodnutí. Dokazujeme, že budeme bojovat proti změnám klimatu. Dokazujeme, že jsme v této bitvě vedoucím představitelem. Na druhé straně bychom si měli pamatovat, že poplatky za emise oxidu uhličitého představují problémy pro ekonomiku a výsledkem jsou vyšší náklady na produkci v takřka každém sektoru. Rád bych zdůraznil, že samotný energetický sektor bude zasažen nejvíce, zejména v zemích, kde se k výrobě elektřiny anebo tepla využívá uhlí.

Návrh, který předložila Evropská komise týkající se strategického programu energetické technologie je, podle mého názoru, vynikající odpovědí na hrozby pro evropskou ekonomiku. Celé je to o snižování energetických nákladů. Evropská komise zavedla podporu pro nulové a nízkoemisní technologie ve „výrobě a zpracování energie“. Poprvé máme v jednom dokumentu všechny metody, které nám dopomohou porazit změny klimatu, a metody, které nám pomohou dosáhnout energetické bezpečnosti. To znamená, že sem patří i jaderná energie. Ve skutečnosti, přetrvávající obavy našich kolegů, zejména našich kolegů ze Strany zelených, představují všechna rizika spojená s výrobou jaderné energie. Dnes je však třetí generace jaderných elektráren zcela odlišná od té, která byla postavena v Černobylu.

Zdá se, že existuje naprostá shoda, co se týče další obrovské výzvy a problému, konkrétně zachytávání a skladování oxidu uhličitého. Je to nová technologie, proto jsou pro ni nutné podněty, stejně jako pro všechny nové a slibné technologie. Pokud jde o podporu udržitelných technologií v sektoru výroby energie, o tom Parlament nikdy nepochyboval. Parlament považuje energetickou účinnost a úsporu energie za nejdůležitější otázku. Možná bude proto možné, vyhnout se budování jedné, anebo dvou jaderných elektráren, protože tím zlepšíme energetickou účinnost a úsporu energie.

Rád bych na závěr zmínil dva body. Organizace výzkumu na evropské úrovni je vynikající myšlenka a všichni ji podporujeme. To by byl první sektor, v němž to Evropská unie učinila. Je to začátek společného energetického trhu, také v této oblasti, stejně jako volného pohybu vědomostí. V této zprávě jsem navrhl konkrétní sumy financování na podporu nových technologií. Je to nutné, pokud chceme pomoci našemu průmyslu, energetickému sektoru, a pokud chceme dosáhnout úspěchu Lisabonské strategie.

 
  
MPphoto
 
 

  Christian Ehler, navrhovatel stanoviska Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti. (DE) Vážený pane předsedající, páni komisaři, debata o trhu se zemním plynem a sítích dodávek zemního plynu, která se uskutečnila ve Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, nebyla ideologizována do této míry. Ve výboru ECON jsme dosáhli našeho rozhodnutí velmi soudržně a velkou většinou hlasů. Je zřejmé, že kompromis týkající se oddělených sítí, který se objevil, se nemá zobrazovat v takových ideologických směrech.

Naše zpráva klade mnohem větší důraz na otázku, jak vhodné jsou ve skutečnosti procesy souhlasu jednotlivých států, když dojde na otázku zabezpečení budoucího pokroku v oblasti mezinárodních sítí, rozvoje sítě a investice do sítě. Věříme, že toho stále musíme mnoho dohánět, a litujeme například také toho, že vestanovisku, které bylo přijato plenárním zasedáním, jsme jen velmi málo zdůraznili potřebu urychlit proces souhlasu na úrovni států.

Druhý aspekt, který se nám zdá být důležitý, je otázka regulačního orgánu. Státy by byly mnohem připravenější akceptovat regulační orgán, kdyby získal vyšší míru nezávislosti. V tomto ohledu byly vyjádřeny smluvní zájmy. Když se na vše podíváme z pohledu regulace, lze argumentovat jen ve prospěch regulačního orgánu, kdyby tento úřad měl přiměřené pravomoci k zásahu.

V tomto ohledu bych opět rád vyjádřil upřímné poděkování mému kolegovi panu Buzekovi. Diskutovali jsme o otázce energetické politiky a pan Buzek předložil jako součást plánu SET velmi konstruktivní návrhy. Tak jako zpravodaj pro demonstraci zachytávání a skladování uhlíku, také já to budu podporovat řádnými návrhy na financování.

Po takové vzrušené a ideologické debatě se domnívám, že nyní bychom měli na první místo položit otázku, jaké by měly být tyto konkrétní kroky. To znamená, že nyní máme přechodné období, v němž bychom měli rovněž přezkoumat, zda navržená opatření opravdu fungují. Mně se to připadá mnohem důležitější než jakákoliv ideologicky laděná diskuse o vlastnictví sítí.

 
  
MPphoto
 
 

  Inés Ayala Sender, navrhovatelka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum. − (ES) Vážený pane předsedající, pane komisaři, paní uřadující předsedkyně Rady, principiálně Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vítá Evropský strategický plán energetických technologií, protože pomáhá vytvářet společný trh s energií a podporovat Lisabonskou smlouvu, a zejména pomáhá v boji proti změnám klimatu.

Zároveň se domníváme, že proces jednání byl mimořádně pozitivní, a podle našeho názoru by to mělo pokračovat.

Avšak litujeme, že se plán SET zaměřuje zejména na opatření orientovaná na dodávku, a nikoliv na opatření, která by snižovala poptávku po energiích, zejména úsporu energie a energetické účinnosti, a žádáme, aby se tímto dvěma aspektům věnovalo více pozornosti. Proto bychom chtěli, aby se vytvořila určitá hierarchie mezi evropksými informačními infrastrukturami, se snahou zaměřit se na ty s větším potenciálem ke snížení emisí v krátké době, na snížení o 20 % do roku 2020, zjevně bez zanedbávání těchto opatření v dlouhodobém termínu vzhledem k plnění cílů stanovených pro rok 2050.

Vzhledem k těmto prioritám se domníváme, že bychom měli vzít v úvahu životní cyklus každé technologie a její vliv na životní prostředí po dobu výrobního procesu a že bychom měli vzít v úvahu přeměnu těchto technologií v rozvinutých ekonomikách, abychom tím zredukovali technologickou mezeru v těchto zemích. Rovněž se domníváme, že je nutné, rozšířit evropskou informační infrastrukturu na další sektory s potenciálem výrazného snížení emisí, jako je společná výroba tepla a chladu, vodík, stavební a bytový sektor, ohřevné a chladicí systémy, lepší skladování energie a distribuční infrastruktury.

Závěrem bychom rádi řekli, že fondy pro tyto technologie by měly být součástí debaty o budoucím financování politik EU, a proto by se mělo od členských států vyžadovat větší úsilí, přinejmenším ve stejném rozsahu, jako když reagovaly na energetickou krizi v 80. letech 20. století.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernhard Rapkay, navrhovatel stanoviska Výboru pro hospodářské a měnové záležitost . (DE) Vážený pane předsedající, za chvíli budu prezentovat rozhodnutí Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, poněkud pošetilý krok, stejně tak pošetilý jako způsob, jakým byly vedeny některé naše rozpravy, s takovými výsledky. Z tohoto důvodu bych rád něco poznamenal, protože není čas na nic jiného.

Pan komisař opětovně zdůraznil, že podle názoru Komise, oddělené vlastnictví je, použiji jeho slova, nejefektivnější řešení. Pochybujeme o tom, protože se to nedá dokázat, ať už empirickým způsobem, anebo teoreticky, a empiricky tedy zaručeně ne, neboť existuje mnoho příkladů, které dokazují, že ani po oddělení vlastnictví nefungují podniky hladce. A nedá se to ověřit ani teoreticky. Je a zůstane to monopolem, přirozeným monopolem, a monopoly nemají mnoho společného s volnou soutěží.

To, na čem tedy záleží, není ani tak otázka vlastnictví, jako spíše otázka regulace. Je třeba striktně regulovat tento sektor, a to se musí týkat oddělené, jakož i neoddělené sítě provozovatelů. Učinili jsme množství návrhů ve výboru ECON, a rádi bychom doufali, že byste mohli vzít tato rozhodnutí v úvahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Emmanouil Angelakas, navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. (EL) Vážený pane předsedající, také bych rád řekl něco o tomto problému, v mé roli navrhovatele stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů požádaného o stanovisko, vzhledem k podmínkám přístupu k přírodním sítím rozvodu zemního plynu, a rád bych poblahopřál panu Paparizovovi k jeho vynikající práci při zkoumání balíčku návrhů, o nichž jsme diskutovali v našem výboru.

Naším kritériem bylo chránit spotřebitele a schvalovat společensky vhodné a transparentní kroky na jejich ochranu.

Rád bych dodal, že tato zpráva nebyla ovlivněna antagonismem, anebo negativními reakcemi, a byla přijata parlamentními výbory, které ji přezkoumaly, na rozdíl od zbytku energetického balíčku, kde otázka odděleného vlastnictví zaujímá ústřední postavení.

S konkrétnější zmínkou o spotřebitelích se náš výbor zaměřil na otázky spojené s ochranou spotřebitele a na návrhy na podporu a ochranu skutečného evropského vnitřního trhu s přírodním zemním plynem.

Naše pozice při podpoře účinné regionální spolupráce mezi členskými státy je velmi významným aspektem zabezpečení skutečného vnitřního zahraničního trhu. Proto je nutné vytvořit evropskou síť správců přepravního systému, kde bude spolupráce založena na zabezpečení účinného, reprezentativního a transparentního evropského trhu s přírodním zemním plynem.

V tomto bodě bych rád zdůraznil fakt, že spolupráce na přepravním systému nevyžaduje oddělení aktivit sítě od výroby a dodávky. Dopravní síť může být velmi jednoduše účinná bez odděleného vlastnictví ve všech zúčastněných členských státech.

Prohlásili jsme, že je pro správce evropské přepravní sítě důležité, aby diskutovali s orgány, kterých se to týká, a zejména se spotřebiteli a spotřebitelskými sdruženími, poněvadž jde o důležité orgány v tom rozsahu, v němž jde také o koncové domácí uživatele.

Podporujeme transparentnost informací a možnosti uskladnění přírodního zemního plynu tak, aby se zachovaly spravedlivé ceny a skutečný otevřený trh.

 
  
MPphoto
 
 

  Toine Manders, navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. (NL) Také se domnívám, že jedna minuta je skutečně velmi málo, ale děkuji panu komisaři, panu ministrovi, ctěným poslancům, a rovněž panu La Russovi za jejich přípravné práce.

Budu stručný. Trh pro energetiku musí být schopen fungovat na evropské úrovni, zejména aby bylo možné zaručit dodávku energie koncovým uživatelům za tržní ceny. To je náš cíl. Samotné oddělení nemůžeme považovat za cíl, ale myslíme si, že to může být cesta směrem k fungujícímu trhu. Pokud takzvaný třetí anebo čtvrtý způsob, jak to navrhuje Rada, může se sebou přinést fungující trh, potom je to samozřejmě také v pořádku.

Kdyby však třetí anebo čtvrtý způsob nefungoval, vytvořili jsme návrh, abychom měli připravené možné alternativní řešení, které doufám dodáme zítra pro „správce evropské sítě“, kterého kontroluje a řídí Evropská unie. Věřím, že to může podpořit Komise i Rada, takže budeme mít přinejmenším za několik let připravené alternativní řešení. V říjnu, vážený pane předsedající, chceme zorganizovat diskusi u kulatého stolu, kde budou přítomni všichni účastníci, a doufáme, že tuto myšlenku všichni podpoří.

 
  
MPphoto
 
 

  Herbert Reul, jménem skupiny PPE-DE. (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tato rozprava o energetickém balíčku zůstane v mé paměti jako rozprava, které jsme se nevěnovali pořádně v žádném z detailů, poněvadž jsme jí jen proběhli. Ne vždy si vyhradíme na něco tolik času, kolik je třeba. To bych řekl také o této diskusi a v tomto konkrétním čase. Doufám, že se nám to všechno jednoho dne nevymstí.

Nyní znovu vidím, že v politice existuje skutečné riziko, pokud vše vsadíme na jeden všelék, který následně prosadíme vší silou, a slibujeme lidem, že to vyřeší všechny jejich problémy. Doufám, že na konci skutečně najdeme řešení problémů, jimž čelíme, konkrétně toho, jak získat více investic a rozumnější ceny a jak dosáhnout zajištění dodávek v evropském energetickém sektoru. Od rána do večera čteme v novinách a posloucháme v televizi o starostech a trápení, které to způsobuje po celém světě. Je toto řešení, na kterém jsme po celou dobu v těchto rozpravách pracovali? Pochybuji o tom.

Jsem proto vděčný, že jsme se dopracovali alespoň k mírnému pokroku v otázce směrnice o zemním plynu, že jsme se posunuli o kousek směrem ke kompromisu, že jsme byli soudnější a všimli jsme si, že elektřina a zemní plyn jsou dvě rozdílné věci, a že už neexistuje jen jedno řešení pro všechno. Je dobré, že se nyní snažíme o třetí způsob a nadále nepovažujeme oddělení za možnost číslo jedna, a že se nám podařilo učinit několik změn a doplnění podle toho, co Komise navrhla. Zda je to dost, nám poví jen čas.

Jsem rád, že na červnovém zasedání Rada demonstrovala, prostřednictvím svého nového návrhu, že dokonce i v tak složitých a náročných situacích jsme schopni povznést se nad hranice mezi státy a rozdíly v názorech a nalézt řešení. Rád bych věřil, že to, na čem jsme se nyní dohodli, pokud jde o zemní plyn, zítra mírně upravíme a posuneme se zase o trochu blíže ke kompromisu, který Rada již našla. Pokud máme dosáhnout rychlé dohody, dříve či později musíme dosáhnout kompromisu mezi Komisí, Radou a Parlamentem. Věřím, že to, co nám tu prezentovala Rada, má velmi blízko k tomu, s čím jsme přišli my, pokud jde o zemní plyn. Možná bychom to měli považovat také za kritérium pro trh s elektřinou.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl co nejupřímněji poblahopřát třem zpravodajům k jejich vynikající práci. Musíte mi odpustit, že se soustředím zejména na zprávu mého kolegy pana La Russeho o směrnici pro zemní plyn. Mezi zpravodajem, panem La Russem a mnohými stínovými zpravodaji byla vynikající spolupráce.

Již jsme prodiskutovali otázku oddělení, oddělení sítě a dodávky zemního plynu. To není jedna z nejdůležitějších anebo klíčových otázek. Jsem spokojen s kompromisem, který jsme našli, i když je velmi přísný, protože na jedné straně stále poskytuje možnost ne celkem úplného oddělení, i když to podléhá přísným podmínkám, zatímco na druhé straně, Komise může v každém případě použít klauzuli, díky níž vyvine dostatečný tlak, aby zabezpečila existenci konkurence a zachování podmínek hospodářské soutěže.

Samozřejmě je třeba, dívat se na věci také z dlouhodobějšího hlediska. V tomto ohledu bychom plně souhlasili se základními názory, které vyjádřil náš kolega pan Manders v tom smyslu, že potřebujeme přezkoumat, zda je možné nalézt společnou evropskou infrastrukturu, která by byla dostatečně uspokojivá. Avšak je to také možná alternativa pro budoucnost a ještě nemůžeme hovořit o žádných detailech.

Je důležité, že máme omezení, jako ta, která platí pro všechny hlavní investice, kde jde o velký kapitál a kde stále nemůžeme říci, zda to skutečně povede k řešení, jako tomu je v případě projektu Nabucco. Také zde musíme být dostatečně flexibilní. Investice tohoto druhu mají dlouhodobý základ a my přesně nevíme, kdy dojde k uzavření smlouvy. To je zvláště důležité.

Doufám, že většina v tomto Parlamentu zítra podpoří naše změny a doplnění. Jinak přijmeme zprávu odsouhlasenou s ohledem na transparentnost, ochranu spotřebitele, energetiku a chudobu. Když pohlédnu na to, co Komise a předseda Komise řekli naposledy o tomto tématu, bylo by důležité, kdybychom měli jasné prohlášení v této oblasti, za prvé o transparentních informacích pro spotřebitele, což vždy není, za druhé o zřízení linky pro uživatele sítě, takže budou moci požádat o informace, za třetí prohlášení o nezávislém vstupním bodu pro stížnosti, poněvadž stížnosti existují stále, a každý z nás zná takové případy, i když se nás osobně netýkají, což je také velmi důležité, a za čtvrté prohlášení o ochraně zranitelných zákazníků, zejména důchodců, osob se zdravotním postižením a ostatních.

To jsou skutečné obavy, zejména z pohledu rostoucích cen energií. Nechápu, že na jedné straně o tomto výbor neuvažuje, zejména pokud jde o energetický sektor, a že na druhé straně konzervativci, a v konečném důsledku také pan předseda Barrosso, opakovaně uvedli, že musíme usilovat o to, abychom pomáhali spotřebitelům, a zvláště zranitelným spotřebitelům. Nechci spekulovat o tom, zda to znamená dotované sazby, anebo něco jiného. To bych ponechal jednotlivým zemím. Členské státy by neměly vždy přesouvat zodpovědnost na Komisi, ale měly by být připraveny, přijmout také vlastní rozhodnutí. Evropská komise a Parlament by však měly mít vedoucí postavení a ukázat, že i taková možnost existuje, a že je pravděpodobně rovněž výhodná, pokud chceme chránit sociální zájmy spotřebitelů v době vysokých cen energií.

 
  
MPphoto
 
 

  Danutė Budreikaitė, jménem skupiny ALDE. (LT) EU nemá společný trh se zemním plynem, je velmi rozčleněný a výrazně regionální. Některé oblasti v EU však nemají ani regionální trh se zemním plynem. Jde o pobaltské země – Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko – které nejsou všeobecně integrovány a nemají žádné propojení s plynárenskou sítí v EU.

Závislost na jediném dodavateli se zálibou ve využívání dodávky energie k politickým účelům velmi ohrožuje bezpečnost energetiky, stejně jako pro celkovou bezpečnost EU.

Odstranění energetických ostrovů a vytváření spojení mezi státy a regiony by mělo být hlavní prioritou energetické politiky EU s finanční a politickou podporou Unie.

Třetí energetický balíček pro trh se zemním plynem by se dal realizovat jen pomocí EU a představuje nástroj, který by umožnil EU získat větší bezpečnost.

Třetí způsob – to je pětileté období, v němž musí členské státy EU nalézt politické odhodlání a finance k odstranění energetických ostrovů na trhu se zemním plynem.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberts Zīle, jménem skupiny UEN. – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Za prvé, rád bych pogratuloval oběma, komisaři Piebalgsovi a panu La Russovi, zpravodaji, za to, že podnikli důležitý krok v liberalizaci trhu se zemním plynem, i když to jistě není dokonalé. Pro mě je tento problém stejný jako ten, na který narážel předcházející řečník vzhledem k „ostrovům” na evropském trhu se zemním plynem, pobaltským státům a Finsku. Dohoda, kterou jsme dosáhli v Radě dne 6. července, mě plně nepřesvědčila, vzhledem k tomu, že stávající vlastníci, zejména Gazprom a společnosti s ním spojené, nebudou muset oddělit svá vlastnická práva, dokud se v těchto státech neobjeví ostatní spojení. Podobá se to situaci slepice-vejce, poněvadž je velmi pravděpodobné, že se nová spojení neobjeví, když nelze dosáhnout dohody a v plné míře objasnit situaci kolem vstupu do existujících sítí. Proto je možné, že bude třeba využít konkrétní termíny s vyměňováním nezávislého provozovatele soustavy v této monopolní situaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Claude Turmes, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, dnes je ve stávce právě trh se zemním plynem. Pokud jde o zemní plyn, musíme rozlišovat mezi dvěma trhy. Za prvé, je tu fakt, že musíme do Evropy dovážet zemní plyn. Abychom to mohli učinit, potřebujeme stabilní politiku investování, která bere v úvahu také země dodávající zemní plyn. Proto potřebujeme dlouhodobé kontrakty a musíme dát evropským společnostem příležitost investovat do plynovodů, aby bylo možné tento plyn do Evropy dovézt. To, co bychom potřebovali, a s trochou snahy od každého a zejména od vnitrostátních vlád, je jednotná evropská politika týkající se zemního plynu, která umožní, aby se 27 hlasů EU dohodlo na mezinárodní úrovni. To je pravděpodobně lepší definice toho, co potřebujeme.

Pokud vybudujeme Nord Stream, zemní plyn budeme mít v místě křižovatky v Greifswaldu, stejně jako všude v Evropě. Potom budeme mít trh se zkapalněným zemním plynem, což znamená evropský trh se zemním plynem. Otvírá se otázka, zda máme vytvářet politiky pro konzumenty, anebo pro společnosti, kterých se to týká na tomto evropském trhu se zemním plynem.

Co potřebuje společnost, aby mohla založit kartel? První věc je kontrola plynovodů, tak aby konkurenti nemohli získat přístup na svůj domácí trh. Za druhé, je to kontrola nad místy uskladnění zemního plynu, takže pokud budeme plně připraveni chránit dodávku, potom nebude mít společnost potíže, až dojde na samotnou dodávku. Za třetí je to vedoucí postavení na trhu: E.ON momentálně kontroluje 60–70 % německého trhu, zatímco Gaz de France má 70–80 % podílu na francouzském trhu a neexistuje žádný mechanismus, který by s tím mohl něco udělat. Za čtvrté, máme slabý evropský regulační systém, což způsobuje mezinárodní obavy a vnitrostátní regulační orgány, které vždy skončí jako druhé. Potom, za páté, je to nedostatek transparentnosti.

Co pan Reul a ostatní navrhují? Právě tyto věci! Jinými slovy, navrhujeme politiky pro společnosti, místo pro spotřebitele. To je důvod, proč my ve skupině Zelených/Evropské svobodné aliance preferujeme dva základní přístupy. Potřebujeme přivést zemní plyn do Evropy, ale když už jednou bude na evropském jednotném trhu, musí existovat konkurence: oddělení sítí, lepší přístup ke skladům a program na uvolnění zemního plynu.

Mí drazí konzervativci a liberálové, již si nadále nemůžeme dovolit situaci, kdy máme 70%, 80%, anebo 90% vedoucí postavení na vnitrostátních trzích a jedinou zbraní proti tomu je uvolnění trhu s plynem. Předložili jsme pozměňovací návrh na znovuzavedení programu na uvolnění zemního plynu, a je to, co potřebujeme. Pokud jde o čtvrtý bod, samozřejmě vyžadujeme evropské regulační úřady. To znamená, že pro členy FDP a CDU/CSU, stejně jako pro liberály a konzervativce nastává zítra den zúčtování: Buď připravíme strategii pro spotřebitele, anebo připravíme strategii pro společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. – (FI) Vážený pane předsedající, páni komisaři, cílem této zprávy, o které tu máme diskutovat, je liberalizace energetických trhů, tenkrát trhu se zemním plynem.

Většina v Parlamentu volá po rozdělení anebo „oddělení“ produkce a vlastnictví sítě ve spojitosti s liberalizací trhů s elektřinou. I když se Rada vůči Parlamentu chovala nelidsky, je dobře, že tak učinila.

Oddělení vlastnictví žádným způsobem nezaručuje snížení spotřebitelských cen. Cokoli se stane se zemním plynem, členské státy budou mít stále možnost, oddělit vlastnictví, anebo pokračovat stejně, jak jednají nyní.

Výstavba a údržba sítí nejsou ziskové aktivity, a to musíme pochopit, pokud jsou aktuální vlastníci připraveni s těmito aktivitami přestat. Zisky společnosti rostou prostřednictvím cenové tvorby elektřiny a zemního plynu, a návrh Komise před tím nechrání, když nechrání ani spotřebitele před energetickou chudobou.

Při liberalizaci trhů bych vám rád znovu připomněl situaci ve Spojených státech. Podle výpočtů nevládní organizace Public Citizen je cena elektřiny ve 14 státech, kde její cena není regulována, o 52 % vvyšší než v 36 státech, kde tyto ceny regulovány jsou. Liberalizace, konkurence a oddělení vlastnictví automaticky nepovede ke snížení cen.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedající, tato rozprava předpokládá, že EU bude výrazně závislá na zemním plynu kvůli energii. Pochybuji o tom, protože takřka všechen zemní plyn musíme dovážet. Posouvá nás to do rukou ostatních, a ne všichni z nich jsou právě nejpřátelštější. Musím připomínat, jak Rusko odstavilo dodávku do Ukrajiny na Vánoce před dvěma lety?

A co alternativní přírodní zdroje? Západní Evropa je bohatá na uhlí, které potřebuje jen projít krátkou cestu do elektrárny. Uhlí má špatné jméno, částečně kvůli znečištění a částečně kvůli množství oxidu uhličitého, které produkuje na kilowatt ve srovnání se zemním plynem.

Ale zaspali jste dobu. Dnes se dá uhlí spalovat mnohem efektivněji, a produkuje se při tom mnohem méně CO2 než při předcházejících metodách. Osobně spíše upřednostňuji, když se koksuje, a ne spaluje. Přeměna uhlí na koks produkuje dva zdroje bez dýmu: zemní plyn a koks, které při správném spalování produkují mnohem více energie než uhlí, z něhož pocházejí, v poměru 5 : 4. Navíc při důkladném čištění plynu, přičemž se jinak odstraňují znečišťující látky. Jde ve skutečnosti o velmi podobné vedlejší produkty, které získáváme z ropy. A to všechno máme pod nohama.

Dále je to jaderná energie na výrobu elektřiny. Také ta má špatné jméno kvůli jedné nesporně závažné nehodě v Černobylu, ale tehdy šlo o staré sovětské zařízení s bídným projektem v rukách provozovatelů, kteří se jej pokusili vypnout bez dozoru, což se však nepodařilo.

Proč existují obavy z jaderné energie, zejména té ve Francii, kde jaderné elektrárny produkují 70 % naší elektřiny? Chtěl bych zaměřit pozornost na Finsko, velmi ekologické zemi, které právě schválilo třetí jadernou elektrárnu.

Nedávno jsme měli příležitost podívat se na podporu EU ohledně biopaliv, která nyní krutě zpochybňujeme. Biopaliva se vyrábějí buď na nové půdě, která je pozůstatkem zničených deštných lesů, anebo na přestavěné půdě bývalých zeměděšlských hospodářství. Ta první produkují více CO2 než biopaliva ušetří, zatímco ta druhá způsobují nedostatek potravin, zejména v méně rozvinutých zemích.

Samozřejmě, potřebujeme zemní plyn, nejen pro domácí použití, ale výsledkem těchto zpráv o dodávce plynu pro EU, kterou by kontrolovala samotná EU, je regulace. Tedy, pokud je to něco jako CFP, kde záměr regulace chránit rybolov měl za následek takřka jeho zničení, pak nám bůh pomáhej. Není pochyb o tom, že regulace dodávky plynu budou byrokratickou noční můrou, právě když Komise prohlásila, že chce byrokracii snížit. Jak jinak byste vytvořili situaci, kde je dodávka plynu rozdělena na dvě části: dopravu a skladování? Zaručeně je to efektivnější systém pro skladujícího než pro dodavatele, ale ne, vy to chcete rozdělit a zvýšit tak byrokracii.

Zpráva navrhuje licence pro provozovatele plynovodu, pokud však budou nainstalovány automatické měřiče, tak by mohl být spotřebitel zblízka monitorován. Ale kým přesně? Proto státní dohled stoupá, zatímco nedostatek energie bude otázkou veřejné objednávky, což dává policii pravomoc k zásahu.

Kromě toho, že se spotřebitel dostane do nejistých rukou nespolehlivých režimů, tyto zprávy rozšiřují pravomoci státu nad právy jednotlivce. Ve stručnosti, celé je to o kontrole.

Mezitím si musíme všimnout, že dnes ráno Parlament hlasoval pro schválení vyšetřování vlivu navrhovaného plynovodu v Baltském moři na životní prostředí. To se rovná schválení projektu, který chtěl přivést ruský zemní plyn přímo do Německa, kolem Polska, a tím ochránit jejich dodávky, a nás ostatních se netýká. Toto nazýváte solidaritou?

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI).(IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, plně podporuji metodu a podstatu návrhu pana La Russeho. Nakonec jsme rozhodnuti oddělit vlastnictví od výroby zemního plynu a od jeho přepravy, anebo přinejmenším svěříme opětovné rozdělení jinému provozovateli. Je to zcela určitě účinek parlamentního pozměňovacího návrhu, který zavádí koncept nezávislého provozovatele a přepravy.

Je to vítaný pokus, jak rozdělit nebezpečné monopoly, jak právě řekl pan Zile, a tím urovnat střety zájmů co nejefektivněji: je nutné, abychom to učinili, abychom dokázali garantovat uajištění dodávek. Navíc, jde o chvályhodný pokus, který pochází z geoekonomického a geopolitického rozhraní tím, že zabráníme provozovatelům třetích zemí, i když s písemným zřeknutím, o kterém doufám, že bude trvat jen krátce, kontrolovat síť plynovodů, které mají pro Unii strategický význam.

Jednou předností zprávy pana La Russeho je toto: Pokud je to pravda, a pravda to je, že cílem vnitřního trhu Společenství se zemním plynem je nabídnout všem spotřebitelům EU svobodu zvolit si dodavatele a zároveň vytvořit nové obchodní příležitosti, musíme očekávat, že budou poskytnuty efektivnější služby, což se odrazí v konkurenčnějších cenách. Příspěvek k zajištění dodávek by se rovněž zdál zjevný. Nakonec, dalším aspektem hodným povšimnutí, s ohledem na jeho obrovský sociální význam, je posílení ochrany spotřebitele na vnitrostátní úrovni: zranitelnější spotřebitelé a ti, kteří žijí ve znevýhodněných anebo vzdálených oblastech a regionech. Takovou ochranu bychom si mohli dovolit díky zvýhodněným dodacím tarifům.

Gratuluji svým kolegům a doufám, že se této zprávě dostane široké podpory, kterou si zaslouží.

 
  
  

PŘEDSEDA: PAN BIELAN
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Alejo Vidal-Quadras (PPE-DE). - (ES) Vážený pane předsedající, zítra budeme hlasovat o druhé a poslední části třetího legislativního balíčku pro liberalizaci trhu s energií, jinými slovy o části, která se zabývá odvětvím plynu.

Tento Parlament vždy tvrdil, že realita trhu s plynem je jiná než realita trhu  s elektřinou, protože odvětví, které řídí všechny oblasti aktivit od výroby po konečnou distribuci, není ve stejné pozici jako odvětví, na které je ve fázi těžby a výroby vyvíjen silný geopolitický nátlak, a které řídí pouze přepravu a konečný prodej.

Proto se velká většina EP domnívala a stále domnívá, že bychom měli pro oblast plynu zvážit vedle oddělení vlastnictví další alternativu. S tímto cílem Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku přijal kompromisní pozměňovací návrh ke zprávě pana La Russeho zajišťující stanovisko přijatelné pro drtivou většinu poslanců, kteří jej považují za spolehlivou alternativu k oddělení vlastnictví; alternativu, která zabezpečuje účinnou nezávislost provozovatele, protože jen tím se zajistí vyšší příliv investic na zvýšení kapacity, a to následně odstraní hlavní překážku pro nováčky a povede k lepší a větší hospodářské soutěži.

Poslanci, kteří podporují oddělení vlastnictví, vždy tvrdili, že bychom mohli přijmout spolehlivou alternativu, která by zabezpečila stejné výsledky. Myslím, že se nám podařilo vypracovat vhodný plán v podobě tohoto kompromisního pozměňovacího návrhu o plynu.

Uvědomujeme si však, že jistí lidé dávají přednost alternativnímu plánu navrženému Radou, který nepodporuje koncepci správcovství a navrhuje oddělené hlasování. Rád bych řekl, že bez této koncepce její alternativa nebude skutečnou alternativou k oddělení vlastnictví, ale pouze právním předpisem, který umožní, aby byly některé členské státy rovnější než jiné ve smyslu otevření jejich trhů. Přirozeně, tato možnost se nejeví tak soudržná.

Nakonec chci vyjádřit svou upřímnou podporu zprávě pana Paparizova o nařízení o plynu a vyslovit mu dík za to, že nám tak úžasně pomáhal v průběhu prvního čtení.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (PSE). - (ES) Vážený pane předsedající, vážení členové Komise, vážená paní uřadující předsedkyně Rady, dovolte mi, začít strategickým plánem pro energetické technologie a poblahopřát panu Buzkovi a poděkovat mu za to, že zahrnul pozměňovací návrhy, které byly podle mé skupiny zásadní. Jsme spokojeni s tím, jak jsme společně řešili otázku financí, která je v takovém důležitém plánu předmětem společného zájmu. Musíme se rovněž zmínit o lidských zdrojích, nejen proto, že je třeba je zvýšit, ale také proto, že plán zahrnuje také další aspekty, jako je školení, mobilita a koordinace.

Podařilo se dosáhnout mimořádně důležitého cíle, že se do popředí dostávají technologie, které zvyšují energetickou účinnost, a výzkum všeobecně, čímž se naplno rozvíjí potenciál evropského výzkumného prostoru. Ve zprávě se vyzdvihuje výzkum a základní vědecké disciplíny, které jsou nutné k dosažení pokroku energetických technologií, a apeluje se na soukromý sektor, aby více investoval do výzkumu a nebál se podstupovat vyšší riziko, aby EU zaujala v tomto odvětví vedoucí postavení.

Zlepšit je třeba také přenos technologií – tohoto úkolu by se měl ujmout nový Evropský inovační a technologický institut – a musí se zintenzivnit spolupráce s členskými státy a dalšími nástroji Společenství, aby se rozvinula výzkumná, rozvojová a inovační kapacita v těchto oblastech. Zkoordinovat se musí všechny oblasti, které se díky své multidisciplinární povaze podílejí na výzkumu a vývoji energetické technologie, především informační a komunikační technologie.

V souvislosti s plynem je jednoduše třeba říci, že zařízení LNG a jejich zásobníky, za předpokladu jejich propojení s přepravními soustavami, fungují jako doplňkové zařízení, která sehrávají zásadní úlohu tím, že zabezpečují přístup novým provozovatelům a urychlují vytváření skutečného evropského vnitřního trhu. Zdálo by se tedy logické uplatnit stejný postup také v této oblasti.

V této souvislosti, v souladu se zásadou jednotného kontaktního místa, kterou tento parlament prosazuje, se provozovatel kombinované sítě nezávislých infrastruktur jeví jako nejúčinnější alternativa. S jediným provozovatelem získají uživatelé přístup k infrastrukturám plynu, protože se setkají s podobnými smlouvami a pravidly, se stejnou úrovní transparentnosti a budou mít možnost zařídit si služby v balíčcích.

Tolik odůvodnění třech pozměňovacích návrhů, které předkládáme na plenárním zasedání, a žádám své kolegy, aby pro ně hlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Adina-Ioana Vălean (ALDE). - Vážený pane předsedající, jako stínová zpravodajkyně pro plán SET tuto iniciativu vřele vítám. Pro Evropu zakládáme nový program výzkumu v oblasti energie, který je vzhledem k výzvám, jimž budeme v následujícím desetiletí čelit, velmi užitečný.

Komise je přesvědčena, že Evropa by měla snížit cenu čisté energie a průmysl postavit na přední místo v rámci odvětví nízkouhlíkové technologie. I když s těmito cíli souhlasím, chtěla bych říci, že ani ty nejlepší úmysly se nikdy nezrealizují bez řádného financování. Je mi proto líto, že Komise nezveřejnila sdělení o financování nových nízkouhlíkových technologií. Jak míní Komise financovat tato opatření? V každém případě vás musím ujistit, že Parlament neschválil přerozdělení finančních prostředků ze sedmého rámcového programu anebo společné zemědělské politiky.

Otázka financování se objevuje také souvislosti s 12 projekty na zachytávání a ukládání uhlíku (CCS). I když věřím, že tato technologie by mohla pomoci průmyslu snížit emise CO2, nemohu připustit, aby byly peníze evropských daňových poplatníků vynakládány na financování rozvoje infrastruktury na zachytávání a ukládání uhlíku, ze které bude nakonec těžit nějaký soukromý podnikatel. Jako liberálka věřím, že musíme umožnit, aby trh fungoval, a v případě potřeby navázal spravedlivou spolupráci s průmyslem.

 
  
MPphoto
 
 

  Dariusz Maciej Grabowski (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, v přístupu Evropské unie k problematice energetiky existuje množství nesrovnalostí. Čím dál častěji se ozývá požadavek rozvinout přátelskou, sjednocenou a dlouhodobou spolupráci a strategii, zatímco se zároveň setkáváme s případy nekoordinovaných kroků, neúplných návrhů a investic, které slouží zájmům jedné strany na úkor druhých.

Doposud předložené zprávy jsou pokusem vyřešit tento problém, anebo jinak upozornit na otázky a dilemata, kterým se doposud nevěnovala dostatečná pozornost. Za to si zpravodaj zaslouží naše uznání. V historii světa neznáme žádnou jinou komoditu, jejíž cena by za tak krátkou dobu stoupla stejně vysoko jako cena ropy a plynu. Z tohoto důvodu můžeme jasně konstatovat, že předpovědi o budoucnosti byly mylné.

Není pochyb o tom, že toto hospodářské dilema se musí vyřešit podniknutím dvousměrných opatření: v prvé řadě zvýšením dodávek energetických zdrojů, včetně těch novějších a efektivnějších, a v druhé řadě zpomalením nárůstu poptávky využitím nových, hospodárnějších technologií. Evropská unie musí v této souvislosti podnikat účinnější kroky a nemůže si dovolit privilegium monopolního přístupu k surovinám, anebo většinové účasti na rozhodování o situaci na trhu. Právě proto jsou užitečné rovněž návrhy, jako je přístup k plynárenským přepravním soustavám, výzkum v oblasti nových technologií a nové agentury

Nadešel čas, kdy potřebujeme podniknout bezodkladné kroky a provést opatření. Vědci by proto měli opětovně přezkoumat hrozbu narušení klimatické stability emisemi CO2 a prověřit přesná čísla, abychom náhodou v budoucnosti nezjistili, že snižování emisí přináší výhody pouze úzkému okruhu lidí, především velkým společnostem, a ne spotřebitelům, zatímco zároveň narušuje odvětví uhlí.

 
  
MPphoto
 
 

  Rebecca Harms (Verts/ALE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nedávno se nám z Japonska donesly zprávy, které zpravodaje pana Buzka jistě potěšily. Ve zprávách se hovořilo o tom, že ve věci využívání jaderné energie je má země, Německo, naprosto izolovaná. Někdy mě udivuje, jak je takové zpravodajství vůbec možné, a zda lidé nevědí, jak málo zemí světa ve skutečnosti využívá jadernou energii.

Když se na danou problematiku podíváte blíže, zjistíte, že tři čtvrtiny světové jaderné energie se vyrábí jen v šesti zemích, zatímco pouze jedna či dvě další země mají na trhu s jadernou energií okrajový podíl. Znamená to, že přínos jaderné energie na celosvětové úrovni byl doposud jen velmi malý anebo žádný. Úlohu sehrává jen v části Evropy a v Severní Americe, kde má velké zastoupení.

Je mnoho faktorů, které rozhodnou, zda se tento stav změní, anebo ne; jedním z nich je objem veřejných financí, které mají být znovu vynaloženy na tento umírající průmysl. USA, které se na Hokkaidó chovaly tak nápadně, nyní – díky prezidentovi Bushovi, kterému zanedlouho skončí funkční období – přislíbily 18 milionů USD na podporu dvou anebo tří projektů reaktorů. Za posledních dvacet let nebylo v zemi postaveno nic podobného a jaderný průmysl potřebuje velké množství veřejných financí, aby vytvořil trh uměle.

Velká Británie podle prohlášení přeinvestuje 6 miliard EUR. Tolik údajně zhltne reaktor, když bude jeho stavitelem německá společnost E.ON. Pokud se zahledíme jiným směrem, vidíme, že výstavba elektrárny v Belene bude levnější, i když na zprovoznění systému žádá Bulharsko od Bruselu 600 milionů EUR.

Skutečně se musíme rozhodnout, zda budeme v následujících letech investovat veřejné finance do technologií budoucnosti a nových trhů, anebo se chceme držet technologie minulého století, která představuje obrovská rizika. Argumentuji pro budoucnost a proti jaderné energii, protože jsem přesvědčena, že rizika, která tato technologie se sebou přináší, nelze překonat. Dnešní zpráva o další nehodě, k níž došlo v jaderné elektrárně v maďarském Paksu, mě v mém přesvědčení jen utvrzuje. Všem vám děkuji za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). - Dámy a pánové, vážení páni komisaři, představitelé Rady, chtěl bych říci, že jsme dnes v situaci jako osoby v knize The Pilgrim's Progress od Johna Bunyana, kde padá otázka „Were you doers or talkers only? Dělali jste něco anebo jste jen o tom mluvili?“ Myslím si, že doba po nás žádá činy a evropští voliči chtějí, abychom udělali opatření, která by znamenala spravedlivé ceny na energetickém trhu. Podíl spekulace dnes dělá 30 až 40 % na finální ceně a bylo by dobré zavést moratorium u cen energií, jestliže je nárůst tak jako nyní meziročně nad 30 %. Myslím si, že to od nás lidé čekají. Je evidentní, že trhy tady nejsou samospasitelné a že se potvrzuje stará moudrost, že finančník drží stát asi tak jako provaz oběšence. Chtěl bych říci, že si myslím o současné situaci, že nám nepomůže liberalizace, ale pomůže nám budování nových kapacit včetně tolik zatracované jaderné energie, že nám pomůže investice, masivní investování do nových technologií a právě toto může být velká výzva, že v oblasti energií vznikne základ nové dlouhé technologické vlny, protože vlastně jsou to inovace, které porážejí krize včetně krize energetické.

 
  
MPphoto
 
 

  Jana Bobošíková (NI). - Dámy a pánové, obávám se, že dnes opět řešíme dílčí problémy energetického trhu namísto toho, abychom se komplexně zamýšleli nad problémy strategickými. Skutečně víme, jak vypadá reálná energetická potřeba států Evropské unie v příštích desetiletích a skutečně ji reflektujeme ve svých nařízeních a směrnicích? Opravdu víme, jak si představujeme stabilitu evropské energetiky jako celku? Jsme schopni si na rovinu říci, které státy potřebu energie skutečně aktivně řeší, a umíme přitom ukázat prstem na ty černé pasažéry, kteří energii jen dovážejí a přitom nestydatě kritizují její výrobce a vývozce? A podívali jsme se např. ve světle poslední studie Světové banky alespoň trochu realisticky na nesmyslné unijní biopalivové cíle?

Dámy a pánové, žádný trh nefunguje, pokud poptávka převyšuje nabídku. A to se Unii může v oblasti energetiky velmi brzy stát. Je tedy potřeba začít podporovat výzkum a vývoj a především řešit všechny složky energetického řetězce, jako jsou výroba, přenos, distribuce a spotřeba. V oblasti zdrojů je tedy nezbytné začít stavět další zařízení, ať se to komu líbí nebo ne, která nahradí stávající dožívající a pokryjí rostoucí spotřebu energie. Jsem přesvědčena, že musíme začít hovořit o energetickém mixu, který nebude diskriminovat žádný zdroj energie včetně jaderné, který bude respektovat geografickou i politickou mapu vlastníků nerostných surovin a který se nebude opírat o zelené sny, ale o moderní, prakticky využitelné vědecké poznatky.

Dámy a pánové, samozřejmě podporuji tzv. třetí cestu, tedy aby členským státům byla ponechána pravomoc určit si svobodně vlastnické vztahy mezi výrobci energie a přenosovými soustavami. Vítám i posílení nezávislosti pravomocí a povinností eventuálního operátora přenosových sítí. Věřím, že se tak podaří nezvyšovat jednostrannou závislost na dodávkách plynu z Ruska a zároveň investovat do distribuce a bezpečnosti dodávek zemního plynu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, energie je zdrojem budoucnosti, a proto je důležité, abychom v naší diskusi přistupovali k problematice energetického zásobování Evropy z dlouhodobého hlediska. Je rovněž mimořádně důležité nevylučovat dlouhodobé smlouvy, ale spíše zabezpečit, aby se k nim přihlíželo při plánování stabilních dodávek energie do Evropy.

Měli bychom rovněž myslet na podmínky výroby a dodávky pro transevropské sítě. Poskytováním podpory a stimulů na jedné straně bychom mohli na straně druhé požadovat, aby se podmínky výroby a dodávky stanovovaly na základě oddělení, i oddělení vlastnictví. Existují nespočetné modely, které se mohou použít k zabezpečení budoucích trhů.

Klíčovou otázkou – dnes jsme už o ní hovořili – je provoz jaderných elektráren. Je nejvyšší čas, aby Evropská komise začala aktivně působit v této oblasti, a to zřízením agentury anebo regulačního úřadu, který by zodpovídal za bezpečnost jaderných elektráren. Takový regulační úřad by měl mít také pravomoc vyřadit ze sítě nebezpečné jaderné elektrárny.

V tomto ohledu by jako vzor mohla sloužit francouzská agentura. Francie nám poskytla vynikající příklad, jak zřídit nezávislý regulační úřad. Bylo by užitečné, kdyby tento francouzský regulační úřad mohl mluvit do činnosti regulačních úřadů ostatních 26 zemí. Posílilo by to národní regulační úřady a vyřešila by se tím otázka zdraví a bezpečnosti v Evropě. Zodpovědnost za to neseme všichni společně. Musíme se zamyslet nad dlouhodobou strategií, jak v nadcházejících letech ochránit obyvatele Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Reino Paasilinna (PSE). - (FI) Vážený pane předsedající, vážení členové Komise, dámy a pánové, zpravodajové a stínoví zpravodajové, kompromis dosažený ve směrnici o zemním plynu je dobrý a můžeme jej podpořit.

Dostatečnou pozornost jsme však nevěnovali zákazníkům a spotřebitelům, kteří se nacházejí v nevýhodném postavení; týká se to chudých občanů a lidí žijících v odlehlých oblastech. Proto vás žádám, abyste podpořili naše pozměňovací a návrhy. Za druhé, je dobré, že se dosáhlo kompromisu s Radou, který zaručuje, že země, z nichž nevede plynovod do dalších členských států EU, nebudou muset realizovat všechna pravidla vnitřního trhu, protože se vnitřních trhů vlastně neúčastní.

Skutečně potřebujeme strategický program pro energetické technologie a rád bych poblahopřál zpravodaji k tomu, že se nezapomnělo na téma energetické účinnosti. Energetické technologie nebyly dosud dostatečně finančně podpořeny. To vyústilo do stavu, kdy nabídka neodpovídá poptávce. Výsledkem krize, která postihla všechna odvětví energetického průmyslu, je průmysl, který musí čelit změně klimatu, přičemž technologie, které potřebuje, nezískává dostatečně rychle. Jednoduše řečeno, máme nedostatek dodavatelů komponentů.

Procitnutí do reality změny klimatu ukázalo, jak málo jsme na ni připraveni. Změna postojů občanů je však očividná a nyní je zapotřebí spolupráce ze strany Společenství, Unie, jejích členských států a zároveň průmyslu – musíme totiž zabránit, aby rozvíjející se ekonomiky zničily naše životní podmínky znečištěním.

Musíme zlepšit spolupráci se Spojenými státy v oblasti životního prostředí, a zároveň musíme uzavřít dohodu o energetické spolupráci s Ruskem. Je tedy důležité, uvažovat o spotřebitelích, rozvoji průmyslu a spolupráci se Spojenými státy a Ruskem.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Laperrouze (ALDE). - (FR) Vážený pane předsedající, v souvislosti s trhem se zemním plynem bych ráda zdůraznila dva faktory. První se týká dlouhodobých smluv. Tento druh smlouvy je důležitým nástrojem pro spotřebitele, ať už jsou jimi domácnosti, anebo průmysl. Nabízí nám dlouhodobý pohled na trh a zabezpečuje tak jeho stabilnější a účinnější fungování.

Druhý faktor se týká bezpečnosti systémů a především bezpečnosti dodávek zemního plynu. Přepravní sítě pro zemní plyn jsou dokonce strategicky významnější než elektrické sítě. Otázka vlastnictví je klíčová v souvislosti s konfigurací evropského modelu, pro který je typická vysoká míra závislosti na produkujících zemích, které nejsou členy Evropské unie.

Z těchto důvodů podporuji pozměňovací návrh prosazující třetí možnost, která zabezpečuje nediskriminační přístup k síti. Kromě toho má skupina navrhla vytvořit jednotného evropského provozovatele přepravní soustavy, stejně jako to učinila v případě elektřiny. Rád bych v této souvislosti ujistil svého kolegu Claudea Turmese. Cílem této směrnice o trhu se zemním plynem není chránit dlouholeté vnitrostátní provozovatele, ale poskytnout jim příležitost, stát se velkými energetickými šampiony Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (UEN).(GA) Vážený pane předsedající, jestliže máme zabezpečit, aby se nám podařilo splnit cíl EU dosáhnout 25 % dodávek energie z obnovitelných zdrojů, klíčovým prvkem strategií EU musí být investování do nových a čistších technologií. Je neméně důležité, aby k podobným závazkům v blízké budoucnosti přistoupila také další obchodní seskupení na světě. Obyvatele evropských zemí však v současnosti nejvíce znepokojují ceny paliv. Evropská unie musí zavést inovační politiky, které by pomohly zastavit zvyšování cen ropy. Klíčovým prvkem tohoto procesu je zvýšení produkce ropy.

Vážený pane předsedající, na mezinárodních finančních trzích v současnosti očividně panuje nejistota. Mnozí spekulanti přesměrovali své investiční strategie na komoditní trhy, a tyto spekulace přispěly ke zvýšení tlaku na ceny ropy, které spirálovitě narůstají. Rostoucí ceny ropy jsou to poslední, co evropský obchod a spotřebitelé potřebují v době rostoucích hospodářských problémů. Evropská unie potřebuje progresivní politiku sousedství, díky níž budeme moci do budoucna chránit a zajišťovat naše energetické potřeby.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacky Hénin (GUE/NGL). - (FR) Vážený pane předsedající, v otázce zemního plynu a energie se všeobecně setkáváme se dvěma radikálně protichůdnými přístupy. Liberální přístup spočívá v chápání zemního plynu a jeho dodávek jako jakéhokoli jiného zboží a služby, což vede k nekontrolované konkurenci a přílišnému rozkladu integrovaných společností poskytujících veřejné služby.

Ceny nevyhnutelně rostou, poskytované služby se zhoršují a obchodní a marketingové výdaje dosahují závratných čísel na úkor výzkumu a vývoje a na úkor bezpečnosti. Co je horší, vyvolává to nezdravou konkurenci mezi různými formami energie, čímž se podněcují krátkodobá rozhodnutí založená na jediném kritériu, dosáhnout maximálního zisku v minimálním čase.

Na tomto přístupu jsou založeny také zprávy, které nám byly předloženy. Existuje však také jiný přístup, který spočívá v chápání energie, zemného plynu a jejich dodávky jako veřejné služby, která by měla být poskytována všem na základě rovnosti a územních úprav. Ten by mohl vést ke skutečné Evropě energie založené na spolupráci a všeobecném zájmu. Jejím středobodem by byla Evropská energetická agentura, která by koordinovala a sdružovala výzkumné úsilí členských států a všem občanům zajišťovala stejný přístup k energii. Byla by založena na seskupení hospodářských zájmů, které by sjednocovalo evropské energetické společnosti, veřejné i soukromé. Toto seskupení by v rámci spolupráce realizovalo velké průmyslové projekty na úrovni EU a díky němu bychom mohli sdružit naše zdroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Romana Jordan Cizelj (PPE-DE). - (SL) V energetické oblasti stojíme přinejmenším před třemi výzvami: před environmentální výzvou, před výzvou zajistit, aby bylo evropské hospodářství konkurenceschopné, a před výzvou zajistit pravidelné dodávky energie.

Základní podmínkou a nutným požadavkem, pokud jde o zvládnutí těchto výzev, je, aby subjekty působily na přehledném vnitřním trhu a na základě jednotných pravidel.

Samozřejmě, mezi odvětvím elektrické energie a odvětvím zemního plynu existují rozdíly. V odvětví zemního plynu naše závislost na dovozu dosahuje 60 % a podle některých odhadů by do roku 2030 měla vzrůst na 80 %. Jen ze samotného Ruska dovážíme 40 % celkového objemu dovezeného zemního plynu a některé členské státy pro svou potřebu dovážejí všechen zemní plyn, což znamená, že jejich závislost na dovozu představuje 100 %. Právě proto je mimořádně důležité, abychom se postarali o to, aby se sjednocená Evropa stala schopným a rovnocenným partnerem Ruska.

V rámci liberalizace energetického odvětví uvádíme několik nezávislých subjektů. Vzhledem k tomu, že zajistit v Evropě kritické množství vyškolené pracovní síly již dnes představuje značnou výzvu, vlivem další liberalizace bude zajištění odborníků v budoucnosti ještě těžší. Týká se to především menších členských států s poměrně bezvýznamnými případy podnikatelských aktivit zaměřených na výrobu energie. Další výzvou v této souvislosti je zachovat si politickou zodpovědnost za blahobyt v zemi i přes změny na evropských trzích s energií.

Vyškolená pracovní síla se požaduje také proto, aby se využily příležitosti, které nabízí strategický plán pro energetické technologie. Jen za poslední čtyři roky jsme v odvětví energetiky přijali množství mechanismů na podporu výzkumu a vývoje. Proto doufám, že Komise bude věnovat zvláštní pozornost harmonizaci různých smluv.

Dámy a pánové, slovinské předsednictví vyvinulo značné úsilí, pokud jde o podporu třetího legislativního balíčku pro liberalizaci trhu. Doufám, že francouzské předsednictví bude pokračovat v práci se stejným přesvědčením.

 
  
MPphoto
 
 

  Šarūnas Birutis (ALDE).(LT) Jediný způsob, jak dosáhnout hladce fungujícího a bezpečného trhu se zemním plynem, je zvolit vertikální rozdělení monopolů. Nepochybně existuje nemalý rozdíl mezi trhy s elektřinou a zemním plynem, a měli bychom je v našich dokumentech rozlišovat, jak to správně učinil Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. Bohužel, máme jen několik málo dodavatelů zemního plynu, a pokud nepodnikneme něco, abychom naši závislost co nejvíce snížili, staneme se na nich životně závislí, v současnosti a s velkou pravděpodobností také v budoucnosti. Snížení naší závislosti patří mezi nejvyšší priority a dokumenty, které se v současnosti zvažují, budou v tomto procesu sehrávat velkou úlohu.

Podívejme se na věc realisticky a zvolme třetí cestu. Je třeba, zvážit reálnu situaci trhů se zemním plynem v jednotlivých členských státech. Například Litva, spolu s ostatními pobaltskými státy, se, pokud jde o zásobování zemním plynem, spoléhá na jediného dodavatele – Gazprom. Není pochyb o tom, že Kreml je připraven, zachovat si a posílit své postavení v evropském odvětví zásobování zemním plynem. Finančními prostředky se nakonec nešetří. Všichni jsme byli svědky toho, do jaké míry se lobbovalo v souvislosti s projektem Nord Stream a dalšími projekty. Nejde zde o ekonomiku, ale o politiku, a to dost agresivní.

Tomuto diktátorství se lze vzepřít jedině solidárním jednáním a vytvořením společné evropské energetické soustavy, jakož i podporou a realizací alternativy a, přirozeně, projekty na využívání nukleární energie. K tomu budeme potřebovat politickou vůli a společné finance.

 
  
MPphoto
 
 

  Guntars Krasts (UEN). - (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Toto je chvíle, kdy by Evropská unie měla reagovat na nárůst cen zemního plynu liberalizací trhu, což je jediný nástroj, který věrně odráží vztah mezi nabídkou a poptávkou. Můžeme bohužel vidět, že energetické odvětví se nachází v sevření evropských energetických společností, které jsou integrovány vertikálně a na úrovni vnitrostátní politiky. Rád bych proto jménem Parlamentu vyslovil dík příslušnému výboru za jeho úsilí vést reformu směrem k liberalizaci trhu. Pan Piebalgs má však pravdu, když tvrdí, že musíme dát šanci rozdělení vlastnických práv. Ve prospěch této možnosti hovoří také skutečnost, že sedm členských zemí EU již tento krok vlastně učinilo. Rada z působnosti směrnice vyňala malé, izolované trhy se zemním plynem. V každém případě Lotyšsko, země, kterou v Evropském parlamentu zastupuji, nemůže hovořit o naprosté izolaci, neboť se o svůj trh se zemním plynem dělí s dalšími dvěma členskými státy EU a má zařízení na skladování zemního plynu, které zásobuje region. To jsou dostatečné předpoklady k tomu, aby se v regionu vytvořily prvky trhu. Vyzývám vás proto, abyste nepodpořili návrhy Rady v tomto směru, alespoň ne v případě tří pobaltských států, ale aby byla udělena výjimka ze směrnice. Musí se připravit na integraci evropského trhu se zemním plynem.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Vážený pane předsedající, hlavním bodem, o němž dnes diskutujeme, je liberalizace trhu se zemním plynem, která spočívá v tom, že se na členské státy vyvíjí tlak, aby urychlily proces privatizace toho, co je ještě stále veřejné. S cílem celou věc urychlit přívrženci tohoto návrhu trvají na oddělení vlastnictví sítí, přičemž je ani v nejmenším netrápí obavy o zajištění dodávek energie.

Faktem přitom je, že známé důsledky liberalizace trhu s elektřinou dokazují, že z liberalizace nemají užitek ani pracovníci, ani spotřebitelé. Naopak, snížil se tím počet pracovních míst, na kterých se dodržují všechna práva, a zvýšily se ceny placené spotřebiteli. Je jasné, že zisky ekonomických skupin v elektrárenském odvětví se zvýšily, ale zvýšila se také finanční nedostupnost paliv, jinými slovy, více lidí a rodin musí zápasit o přístup k energii. Proto je nám líto, že se na stejnou cestu vydáváme také v případě zemního plynu. I když jde o dvě různá odvětví, hospodářské a sociální důsledky budou navlas stejné, a to je důvodem našeho nesouhlasu.

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, ať hovoříme o čemkoli, ať už jsou to environmentální anebo bezpečnostní otázky, změna klimatu anebo konkurenceschopnost Evropy, klíčovým tématem jsou energetické trhy a jejich budoucí fungování. To se týká také diskuse o další fázi našich právních předpisů, které se týkají emisí oxidu uhličitého: jak si navzájem pomoci při potížích, a jak rozvinout evropský systém obchodování s emisními kvótami.

Proto bych se rád obrátil na předsednictví a zdůraznil, že když jsme tu dnes diskutovali a zítra budeme hlasovat o druhé části energetického balíčku, je krajně důležité, aby předsednictví zahájilo jednání mezi Parlamentem a Radou. Nemůžeme se zdržovat, potřebujeme přece, aby tyto trhy fungovaly s novými právními předpisy. Můžeme si položit otázku, zda evropské energetické trhy fungují tak dobře, jak by měly. Odpověď je velmi jednoduchá: Ne.

Je rozdíl mezi trhem s elektřinou a trhem se zemním plynem. Elektřina je závislá na množství různých zdrojů energie a rozličných výrobců, kdežto zemní plyn je, jak se zdá, více závislý na distributorech. Právě proto je rozdíl v právních předpisech, o kterých diskutujeme – tedy že v případě elektřiny máme zcela oddělené vlastnictví a systém, o kterém Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku rozhodl v Parlamentu – přijatelný. Důležité však je zajistit, aby se o tom diskutovalo a jednalo co možná nejdříve. Musíme se postarat o to, aby právní předpisy o zemním plynu počítaly s oddělením produkce od distribuce, což mimo jiné dává nesmírný význam té doložce energetického balíčku, která upravuje vztahy se třetími zeměmi.

Znovu bych rád předsednictví důrazně připomněl, že jednání by měla začít co nejdříve. Neodkládejte je na říjen. Začít musíme hned teď.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Trautmann (PSE). - (FR) Vážený pane předsedající, přestože hovořím po svém kolegovi, panu Hökmarkovi, nesdílím stanovisko, které právě naznačil. Jsem přesvědčena, že v této chvíli, kdy jsme jen krůček od schválení tohoto energetického balíčku, musíme myslet na tři výzvy.

Tou první je energetická výzva anebo klimatická výzva, která nám připomíná, že bychom měli přihlížet k povaze zemního plynu jako zdroje a nakládat s ním velmi specificky. Druhou je výzva, na kterou nás upozorňují naši spoluobčané: cena. Na jejich kupní sílu má v současnosti vliv cena ropy; chtějí mít přístup ke kvalitnímu, spolehlivému, stálému zdroji a žádají, aby byly jejich zájmy zvláště chráněny. A nakonec je tu přirozeně výzva, kterou představují společnosti na jedné straně a zaměstnanci na druhé straně. V současnosti se objevuje množství obav: jednak mezi spotřebiteli, pokud jde o jejich přístup k energii, stejně jako mezi zaměstnanci, kteří čelí hrozbě rozpadu plynárenských společností. Proto jsem, vážený pane předsedající, přesvědčena, že musíme věnovat velmi zvláštní pozornost všem navrhovaným řešením.

Poněvadž je důležité o tom hovořit, připomenu problematiku třetí možnosti. V prvé řadě bych ráda poděkovala kolegům z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, kteří minulý měsíc velmi moudře přijali kompromisní pozměňovací návrh pana Vidala-Quadrase a paní Laperrouzové. Pevně věřím, že takový konsensuální přístup, který každému členskému státu umožní provést potřebná zlepšení na vlastních trzích se zemním plynem v souladu s jejich tradicí, bude užitečným základem diskuse s Radou a ráda bych vyzvala své kolegy, aby tento základ schválili.

Vyšší ceny se sebou, přirozeně, přinášejí zvyšování povědomí o křehké povaze změny klimatu. Musíme však reagovat na tyto tři výzvy, ekologický rozměr a bezpečnostní rozměr dodávek, a musíme proto vybrat tu nejlepší možnost, tedy tu třetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladko Todorov Panayotov (ALDE). - (BG) Vyzývám Komisi, aby při vývoji a využívání nových energetických technologií nezapomínala na potenciál nových členských států včetně Bulharska. Komise by měla zavést mechanismy na podporu výzkumu, aby se nám podařilo splnit cíle pro rok 2020 a do roku 2050 snížit skleníkové plyny o 60 až 80 %. Na trhu by se měly objevit nízkouhlíkové technologie a technologie snižující objem CO2 na výrobu elektřiny a tepla.

Těchto cílů, stejně jako obnovitelných zdrojů, lze dosáhnout jedině koordinovaným využíváním celkového inovačního potenciálu Evropské unie. Vyzývám členské státy k lepší vzájemné interakci v oblasti vývoje nových energetických technologií. Odlišné vnitrostátní právní předpisy a technické specifikace trh rozdělují a jsou překážkou průmyslových investic do rizikových technologií. Proto opětovně vyzývám Komisi, aby při vývoji a využívání nových energetických technologií brala na vědomí potenciál nových členských států, včetně Bulharska.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Kosciusko-Morizet, uřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat za slovo, protože mám velmi plný program, a proto vás budu muset opustit, abych stihla vlak, a chtěla bych se za to Parlamentu omluvit.

V prvé řadě bych chtěla poděkovat Evropské komisi a poslancům za tuto zajímavou rozpravu a za všechno úsilí, které jste vynaložili v souvislosti s tímto balíčkem pro „vnitřní trh s energií“.

Jak již někteří z vás podotkli, přijetí tohoto balíčku bude mít přímý vliv na život našich spoluobčanů. Máme před sebou téma, které odráží očekávání Evropanů. Podle mého názoru zlepšení, které naši obyvatelé očekávají, přicházejí v dvou směrech. Prvním je potřeba zavést v celé Evropské unii důslednější předpisy a mechanismy, k čemuž přispěje právě tento balík.

Druhým je potřeba větší přehlednosti a viditelnosti trhu ve prospěch jeho účastníků a spotřebitelů. Pokud jde o spotřebitele, členské státy by měly do svého vnitrostátního práva provést především přílohy A směrnic; tyto zaručují lepší informovanost, více přihlížejí k obavám občanů a očividně podrobněji se zabývají situací zranitelných spotřebitelů.

Dílo však ještě není dokončeno. Musíme dospět ke konsensu v několika bodech, hlavně v otázce účinného rozdělení moci nejen v oblasti zemního plynu, poněvadž naše pozice tam jsou již celkem srovnatelné, ale také v oblasti elektřiny. Dne 10. října podepíše francouzské předsednictví obecný rámec, který Rada pro energetiku přijala 6. června. Do té doby nebudeme znát jednotné stanovisko Rady. Jestliže se mají obavy členských států zohlednit, musíme se v naší práci zaměřit především na doložku o energetických vztazích se třetími zeměmi.

Předsednictví pak postoupí své společné stanovisko Evropskému parlamentu, aby mohl být balíček pro vnitřní trh dokončen před koncem parlamentního období; v každém případě takové jsou naše záměry. Doufám, že naše společné úsilí bude odměněno konstruktivním duchem a touhou po kompromisech ze strany všech našich institucí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, páni komisaři, především děkuji všem zpravodajům ze společné rozpravy za úsilí, které vyvinuli. Dvě zprávy zabývající se trhem se zemním plynem podporují liberalizaci tohoto trhu v Evropě. Legislativa přináší alternativu k plnému vlastnickému oddělení pomocí modelu ITO a pozitivně lze hodnotit zejména povinnost vnitrostátních orgánů ve směru začlenění obnovitelných zdrojů do přenosových soustav, správu přístupu třetích stran, stanovování sazeb za přístup k síti a ukládání sankcí za diskriminační jednání. Cenné je i vytvoření orgánu pro spolupráci, tj. Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Tyto instituce jsou předpokladem vzniku integrovaného trhu se zemním plynem.

Je ale třeba dodat, že výhody liberalizace trhu se mohou zúročit pouze tam, kde již dnes existuje diverzifikovaný trh dodavatelů, tj. ve většině zemí západní Evropy. Naproti tomu ve většině nových členských zemí existuje téměř monopol dodavatele zemního plynu. Tyto země mohou paradoxně na uvedený liberalizační balíček doplatit tím, že navrhovaná legislativa oslabí pozici přepravce, který má smlouvu s monopolním producentem. Pro tento model ekonomických vztahů lépe vyhovuje tzv. třetí cesta. Podporuji liberalizaci trhu, ale v případě zemního plynu ve většině nových členských zemí musíme nejdříve demonopolizovat trh, přivést na něj více dodavatelů a poté teprve můžeme bez rizika provést např. vlastnické oddělení.

Dovolte mi závěrem pár slov o zprávě o evropském plánu pro energetické technologie. Souvisí úzce se spotřebou energie v Unii, se snížením emisí CO2, s energetickou závislostí Evropy. Jak si ale všímá zpravodaj, malá pozornost je věnována hospodárné výrobě, kogeneraci a polygeneraci, úsporám při konečné spotřebě a energetické účinnosti v průmyslu a na vytyčené cíle je velmi malý rozpočet. Peníze chybějí i ve fázi demonstrace technologií, např. carbon capture and storage. Lze si přát, aby velká evropská gesta a slova o výzkumu v energetice byla doprovázena odpovídajícími rozpočtovými zdroji.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Gierek (PSE). - (PL) Vážený pane předsedající, každý plán by měl zahrnovat rozhodnutí o svých časových i prostorových okolnostech, ale současná rozhodnutí Komise zpomalují provádění předešlých plánů, například plány investic do kombinované výroby jsou brzděny trhem, protože se nevyplatí transformovat teplárny na výkonná zařízení na výrobu tepla a elektřiny, která budou zatížena emisními poplatky a síťovými problémy. Komise nakonec rozdělila země EU na lepší, které mohou své emise zvýšit, a horší, které je musí snížit. Těmi horšími jsou, přirozeně, především země střední a východní Evropy. Podle Kjótského protokolu by referenčním rokem pro výpočet emisí v rámci systému ETS měl být rok 1990, a nikoliv rok 2005, který uložila Komise. Bylo by to čestnější a solidárnější. Být vedoucím představitelem v oblasti diskutabilního vlivu emisí na změnu klimatu by nemělo být na úkor chudších národů. Prioritou by však měla být účinnost a  úspory energie a obnovitelná energie by neměla být alternativou, ale doplňkem. Ze střednědobého hlediska budoucnost patří čisté energii z uhlí a z dlouhodobého hlediska, jak je již zřejmé, jaderné energii.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek (ALDE). - (SV) Vážený pane předsedající, evropský trh s energií má obrovské potíže. Naše potřeba dovážet energii v roce 2030 dosáhne 65 %. Máme spotřebitele, kteří si nemohou vybrat, jaký druh energie budou využívat, a které neustále bombardují zvyšující se ceny energií a účinky skleníkových plynů na změnu klimatu.

Pan Paparizov ve zprávě, o které dnes diskutujeme, vyvozuje závěr, že je zapotřebí intenzivnější spolupráce mezi provozovateli systémů a vyšší investice do trhu se zemním plynem. To je sice pěkné, ale nestačí to. Ze zprávy pana Buzka o výzkumu a inovaci vyplývá, že investujeme příliš málo. Dovolte mi, abych vám připomněla, že také Parlament se zasazoval za zvýšení investic do výzkumu, a že nás velmi brzy čekají nová jednání o rozpočtu. Zpráva, kterou předložil pan La Russa, se zabývá rozdělením monopolů a zlepšením fungování trhu se zemním plynem. Její odpůrci zastávají názor, že oddělení vlastnictví a rozbití distribučních monopolů by mohlo vést ke zvýšení cen energií. Musím vám proto položit následující otázku: Když jsme již zvýšili ceny energií a účinek změny klimatu, vyřeší tento problém další monopoly? Rozhodně ne! Výsledek hlasování ve výboru přinesl část z toho, co potřebujeme, ale ještě stále máme před sebou mnoho práce, než dosáhneme evropského trhu s energií, který bude funkčně efektivní a šetrný vůči životnímu prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE) - (RO) Ráda bych poděkovala zpravodajům za dlouhodobý strategický přístup v problematice zemního plynu v Evropské unii a výzkumu v energetické oblasti.

V roce 2006 objem dováženého zemního plynu v Evropské unii představoval 62 % a v roce 2030 poptávka po něm a závislost na dovozu zemního plynu dosáhne 80 %. Je proto důležité, hledat konkrétní odpovědi na otázky o zajištění energetické bezpečnosti Evropské unie a efektivního provozu trhu s energiemi.

Myslím si, že v návrzích zpravodajů jsou klíčové tři prvky. V prvé řadě bych jako zpravodajka pro černomořskou synergii chtěla zdůraznit význam úspěšného rozvoje regionální spolupráce a mezinárodního propojení. Regionální rozměr je vhodným rámcem pro stanovení společných pravidel a zásad, stejně jako pro zajištění koordinace a transparentnosti odvětví zemního plynu.

Za druhé, je důležité rozšiřovat platnost závazných norem i na společnosti ze třetích zemí, které působí v energetické oblasti v Evropské unii.

A nakonec, plně podporuji myšlenku sjednotit vědeckovýzkumný sektor v energetické oblasti, jakožto klíčový prvek dané dlouhodobé politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanna Corda (PSE). - (FR) Vážený pane předsedající, vážení členové Komise, dámy a pánové, naším cílem musí být stanovení nediskriminačních pravidel, která by určovala podmínky přístupu k přepravním systémům zemního plynu, zařízením na zkapalňování zemního plynu a zásobníkům.

Tato pravidla by měla zajišťovat větší transparentnost vztahů mezi společnostmi harmonizací tarifů, postupů k výpočtu těchto tarifů a provozu přepravních systémů zemního plynu. Navíc všichni provozovatelé systémů se musí spojit do evropské sítě, která zajistí investice k udržení optimální úrovně přepravy zemního plynu v Evropě.

V době, kdy jsme svědky exploze cen energií, jsou prvky těchto nových evropských právních předpisů pro občany mimořádně důležité. Jako stínová zpravodajka kladu největší důraz na práva spotřebitele. Z hospodářské soutěže by pro spotřebitele měly plynout výhody; potřebujeme opatření na regulování trhu a cenový dozor, především v zájmu nejzranitelnějších skupin obyvatel.

 
  
MPphoto
 
 

  Anni Podimata (PSE).(EL) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, i když se dnešní diskuse, přirozeně, zaměřuje na vnitřní trh s energiemi, ráda bych, v zájmu zachování rovnováhy, připomněla velký význam Evropského strategického plánu pro energetické technologie, díky němuž Evropa dokáže překonávat obrovské výzvy, jimž v současnosti čelí v oblasti energie a životního prostředí.

Musíme přehodnotit naše priority a znovu vymezit náš současný model rozvoje, abychom se mohli vydat cestou nízkých nebo nulových emisí CO2 a zároveň vytvářet příležitosti pro rozvoj evropského průmyslu, který má potenciál vést rychle se rozvíjející odvětví nízkouhlíkových anebo bezuhlíkových technologií.

Pokud máme odpovědět na současné výzvy, je absolutně nutné, abychom zvýšili rozpočet EU na výzkum v oblasti energetiky a podporovali inovace v odvětvích, jako jsou obnovitelné zdroje energie a inteligentní sítě.

(potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Pierre Pribetich (PSE). - (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v prvé řadě chci poděkovat všem svým kolegům, zejména Jerzymu Buzkovi za jeho zprávu.

Jako pravil Aristoteles, „dobrý začátek je polovina úspěchu“. Ne povzbudivé řeči, ale skutečný začátek zdolávání souboru užitečných cílů bude proto zásadním krokem při kladení základů plnění klíčového závazku bojovat proti změně klimatu.

Tato náročná výzva si vyžaduje nové vymezení Evropského strategického plánu pro energetické technologie založené na dvou znovu vymezených pilířích: zajištění lepší, čistší výroby (ve smyslu nižších emisí CO2) prostřednictvím inovačních technologií a snížení množství využívané energie omezením spotřeby všech forem energie a propagováním všech řešení k dosažení úspor. Tento selský rozum však, bohužel, není přítomen v našich hlavních politikách, a opatření ke snížení spotřeby energie nejsou v rámci strategického plánu pro energetické technologie, anebo v hlavních strukturálních politikách EU dostatečně podporována.

Dalším klíčovým prvkem je naléhavá potřeba zvýšit lidské i finanční zdroje potřebné ke skutečnému dosažení našich evropských cílů. Kdy konečně poskytneme konkrétní odpověď na klíčový požadavek – na nesnadnou výzvu, kterou představuje změna klimatu? Ve financování výzkumu nízkouhlíkových technologií zaostáváme. Vážený pane předsedající, použiji opět Aristotelova slova: Když začneme vynakládat značné finanční prostředky na výzkum těchto technologií, budeme mít zpola vyhráno. Dosáhneme plné energetické účinnosti a brzy také mimořádné energetické účinnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). - (RO) Unie potřebuje společnou energetickou politiku.

Prioritní projekty, jako je Nabucco, který uznala také Evropská rada, by měly diverzifikovat zdroje dodávek zemního plynu pro Evropskou unii, a musí být dokončeny.

K zajištění dodávek energie pro Evropskou unii je nutná regionální spolupráce. Považuji proto za vhodné (a svůj požadavek jsem formulovala v pozměňovacím návrhu), aby geografické oblasti patřící pod jednotlivé struktury regionální spolupráce Komise vymezila až po konzultaci s členskými státy, které v těchto geografických oblastech leží.

Proto jsem formou pozměňovacího návrhu žádala, aby pro každý projekt výstavby plynovodů procházející přes moře sousedící s Unií, dala Komise a příslušné členské státy vypracovat studie o jejich vlivu na životní prostředí.

Považuji za nutné sjednotit povinnosti veřejných služeb, a z nich vyplývající minimální společné normy, abychom mohli obyvatelům a malým a středním podnikům zajistit přístup k dodávkám zemního plynu.

 
  
MPphoto
 
 

  Dragoş Florin David (PPE-DE). - (RO) Dnes diskutujeme o třech důležitých zprávách z hlediska energetické politiky Evropské unie, o zprávách, v nichž se zmiňuje energetická technologie, energetická bezpečnost a boj proti energetické chudobě jako klíčové faktory k dosažení cílů v souvislosti s energií a změnou klimatu.

Zpráva kolegy pana Paparizova vymezuje novou koncepci přístupu k přepravním sítím zemního plynu; pan kolega La Russa svou zprávou významně přispívá k formulaci střednědobé a dlouhodobé strategie pro vnitřní trh se zemním plynem a kolega Buzek ve své zprávě zdůrazňuje potřebu vyvíjet strategické energetické technologie.

Rychlou realizací těchto zpráv dosáhneme účinnějšího a transparentnějšího vnitřního trhu, což bude mít přímý vliv na zvýšení konkurenceschopnosti, přehlednosti cen pro konečného spotřebitele a ochranu práv spotřebitele.

Přišel čas, aby Komise a Rada otevřeně a konkrétně podporovaly diverzifikaci zdrojů dodávek a rozvoj nových zásobníků zemního plynu a zabezpečili tak energetickou nezávislost a bezpečnost Unie.

Na závěr bych rád poblahopřál našim třem kolegům k tomu, jak se jim podařilo vypracovat zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE). - (PL) Vážený pane předsedající, účelem nařízení, o kterých dnes diskutujeme, je zjednodušit integraci trhů se zemním plynem jednotlivých vnitrostátních trhů a posílit řídící kontrolu na evropské úrovni. Trh se zemním plynem a trh s elektřinou by pro značnou závislost Evropské unie na dovozu zemního plynu měly být posuzovány specificky. Oddělení vlastnictví by mohlo být mimořádně užitečným nástrojem k vytvoření sjednoceného trhu se zemním plynem v Evropské unii a ke vzniku skutečné konkurence na evropském trhu s energií, a v praxi by mohlo vést ke snížení, anebo alespoň ke stabilizaci cen energií.

Měli bychom však postupovat obezřetně. Proces liberalizace si žádá konkrétní strukturální změny, na které některé země Evropské unie nejsou připraveny. Kdyby v Polsku došlo k liberalizaci trhu a oddělení vlastnictví bez toho, aby tento proces proběhl u všech hlavních evropských producentů energie, západoevropské firmy by tím získaly vůči Polsku výhodu. Evropa potřebuje energetický model, který by kromě zajištění konkurence na regionálních trzích a na společném evropském trhu zároveň zaručoval ochranu konečnému spotřebiteli a především energetickou bezpečnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Mircea Paşcu (PSE). - Vážený pane předsedající, dovolte mi podívat se na celou záležitost ze širší politické perspektivy. Dnes je energie takřka synonymem zahraniční politiky a má tendenci odsouvat stranou dokonce i problematiku změny klimatu. Je zřejmé, že současná situace zastihla Evropu nepřipravenou. Naše vnitrostátní energetické systémy jsou zaostalé, monopolistické, komplikované a nepřehledné. V důsledku toho máme přirozený sklon, snažit se řešit současné výzvy individuálně. A proto se úsilí vytvořit jednotný integrovaný trh s energií setkává s čím dál větším odporem a cíl snížit závislost Evropy na zahraničních zdrojích dodávek je takřka nedosažitelný. Podobně, pokoušet se zasadit nové řešení do starých modelů, by náš úkol jen ztížilo. Evropa musí proto co nejdříve přehodnotit současná opatření, přesvědčivě prosazovat jednotný trh s energií a začít hromadně investovat do výzkumu v oblasti alternativních zdrojů energie. Pro Evropu je to jednoduše otázka přežití.

 
  
MPphoto
 
 

  Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE). - (RO) Chtěl bych poblahopřát třem zpravodajům a zároveň říci, že Rumunsko postupovalo v úplném souladu s požadavky jednotného trhu se zemním plynem, přičemž zcela oddělilo (i z hlediska vlastnických práv) přepravní činnost od činnosti výrobní a distribuční.

Bohužel v Evropské unii zatím nemáme konkurenceschopný jednotný trh se zemním plynem, a některé členské státy se oddělení výroby od distribuce vehementně brání.

Skutečnost, že nemáme jednotný trh se zemním plynem, umožňuje významným dodavatelům zemního plynu postupovat při dohadování podmínek dodavatelských smluv v členských státech různě, přičemž někdy vnucují anebo se snaží ovlivnit politické rozhodnutí.

Proto si myslím, že by tyto směrnice měly být schváleny a nabýt plné platnosti co nejdříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, jednou ze základních otázek, kterou je třeba zvážit, je otázka zajištění bezpečnosti dodávek. Energetická politika musí vzít v úvahu fakt, že v potenciálech jednotlivých států diverzifikovat zdroje dováženého zemního plynu existují výrazné rozdíly. Možnosti získat a nakoupit tuto surovinu jsou různé. Často jsem zdůrazňoval, že je nutné vypracovat jednotnou energetickou politiku, která by jednotlivým členským státům zajišťovala dodávky energie. Opatření zaměřené na oddělení vlastnictví na trhu se zemním plynem nepochybně zvýší konkurenci a zlepší kvalitu poskytovaných služeb. Pro výrazné rozdíly na trzích s energií bych však souhlasil s návrhem zpravodajů, aby byla tato odvětví regulována zvlášť. Trh se zemním plynem bude konkurenčnější až tehdy, kdy budou mít všichni spotřebitelé neomezený přístup k informacím o množství zemního plynu, které spotřebují, a možnost změnit dodavatele.

 
  
MPphoto
 
 

  Inés Ayala Sender, navrhovatelka stanoviska Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti. (ES) Vážený pane předsedající, kvůli nedostatku času jsem nemohla poděkovat panu Buzkovi za to, že do své zprávy velkoryse zahrnul návrhy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, především otázky týkající se energetické účinnosti, životnosti různých forem energie a především aspekty lidských zdrojů, školení a spolupráce s rozvojovými zeměmi.

Chtěla bych tedy vyjádřit panu Buzkovi svůj nejupřímnější dík, poněvadž z časových důvodů se mi nepodařilo učinit tak již dříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokud jde o dodávky zemního plynu, je nesmírně důležité, aby probíhaly v přiměřeném konkurenčním prostředí. Na jedné straně zde důležitou úlohu sehrávají obnovitelné energie, na straně druhé zemní plyn pro ně přirozeně představuje konkurenci. Jsem přesvědčen, že právě tato konkurence vytváří příležitost tlačit ceny tím správným směrem, a když tomu pomůžeme účinnými opatřeními, můžeme dosáhnout odpovídajícího pokles cen.

V následujících letech bude čím dál důležitější úlohu sehrávat správná distribuce energie v Evropě a k energetické účinnosti budou mít čím přispět především naše malé a střední podnikatelské aktivity, protože renovace budov a obnova starších nemovitostí zde přirozeně sehrávají významnou roli. Kromě toho se vytvoří vysoká konkurence v souvislosti s dodáváním zemního plynu na trh domácností.

 
  
MPphoto
 
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. Vážený pane předsedající, je očividné, že tyto tři zprávy jsou si názorově mimořádně blízké. Znovu bych rád poděkoval zpravodajům – panu Buzkovi, panu La Russovi a panu Paparizovovi za to, že se jim podařilo dosáhnout takového konsensu. Víme, že hledáme bezpečné, udržitelné a finančně dostupné zdroje energie, a zároveň si dnes uvědomujeme, že změna v energetickém odvětví nastala o něco dříve, než jsme všichni čekali. Z toho vyplývá, že musíme jednat mnohem rychleji a s větším odhodláním.

Chtěl bych uvést příklad konkrétní součinnosti, kterou jsem měl možnost vidět, a která je velmi významná. Včera jsem navštívil Ústav technické termodynamiky ve Stuttgartu, nedaleko Štrasburku. Probíhá tam výzkumný projekt, který má zjistit, jak lze zvýšit účinnost dodávky energie kombinováním cyklu plynových turbín a palivových článků a zvýšit jejich účinnost pomocí nové technologie. Projekt postupuje celkem dobře, ale narážejí v něm na množství technických výzev. Pokud máme skutečně postupovat, takové druhy projektů potřebují větší podporu. Ale zároveň je nám jasné, že když bude na trhu chybět konkurence, takovéto projekty nikdy neopustí laboratoře. Pokud chceme dále pokračovat, musíme jednat v obou směrech.

Pokud jde o balíček o vnitřním trhu, jsem přesvědčen, že nyní, po hlasovaní, je velmi potřebné, aby se všechny tři instituce rychle pohnuly dopředu, celu věc dokončily a přistoupily k fázi realizace.

Komise se zavázala učinit vše, co bude v jejích silách a dospět k rychlému kompromisu ve druhém čtení a nakonec dosáhnout schválení balíčku.

Pokud jde o strategickou revizi energetiky: jsme jen na začátku procesu. Technologický plán je pouze východiskem. Ještě stále nám chybí mnoho opatření, která by nás posunula dopředu. Jedním z opatření, které jsem slíbil svým kolegům a také poslancům v tomto Parlamentu, je oznámení o financování nízkouhlíkových zdrojů energie, ale to není jediné. Jsme přesvědčeni, že pokud se máme někam pohnout, budeme potřebovat mnohá další opatření. V době první ropné krize padla velmi moudrá slova. Nemáme mnoho ropy, ale máme nápady.

Věřím – takový je alespoň můj názor a zaznělo to také v rozpravě – že skutečně musíme využívat nápady, které máme. Na půdě Evropské unie nám mnoho ropy nezůstává.

člen Komise.−

Stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu

Zpráva pana Paparizova (A6-0253/2008)

Komise může přijmout tyto pozměňovací návrhy: 2, 3, 5, 6, 8, 9, 10, 12, 14, 16, 17, 25, 31, 39, 41, 43, 44.

Komise může jen částečně přijmout tyto pozměňovací návrhy: 1, 11, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 26, 27, 29, 30, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 46, 47, 49, 50, 51, 53.

Komise nemůže přijmout tyto pozměňovací návrhy: 4, 7, 13, 15, 23, 28, 40, 42, 45, 48, 52, 54.

Zpráva pana La Russu (A6-0257/2008)

Komise může přijmout tyto pozměňovací návrhy: 2, 3, 7, 16, 20, 24, 27, 31, 32, 33, 34, 36, 40, 44, 50, 56, 60, 64, 73, 74, 87, 92, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 112, 120, 122, 124, 136, 140, 142.

Komise může jen částečně přijmout tyto pozměňovací návrhy: 5, 6, 8, 9, 11, 12, 13, 17, 21, 23, 25, 26, 28, 29, 35, 45, 46, 48, 49, 51, 52, 53, 55, 61, 63, 64, 68, 69, 75, 76, 77, 78, 80, 81, 84, 85, 86, 88, 91, 93, 94, 95, 96, 104, 107, 111, 115, 117, 118, 119, 125, 127, 132, 135, 138, 139, 141, 143.

Komise nemůže přijmout tyto pozměňovací návrhy: 1, 4, 10, 14, 15, 18, 19, 22, 30, 37, 38, 39, 41, 42, 43, 47, 54, 57, 58, 59, 62, 65, 66, 67, 70, 71, 72, 79, 82, 83, 89, 90, 97, 105, 106, 108, 109, 110, 113, 114, 116, 121, 123, 126, 128, 129, 130, 131, 133, 134, 137, 144, 145.

 
  
  

PŘEDSEDA: PANÍ ROTHE
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 
 

  Atanas Paparizov, zpravodaj. − Vážená paní předsedající, diskuse a výroky mých kolegů mě ještě více utvrdily v přesvědčení, že jsou zapotřebí pravidla, že jsou zapotřebí silné požadavky, které by se mohly stát povinnými, že je zapotřebí silná agentura. Je jasné, že na trhu se zemním plynem chybí volná hospodářská soutěž; 90 % smluv je dlouhodobých, takže je velmi důležité, abychom měli silná pravidla a neřešili problémy jediným modelem oddělení vlastnictví. Toto zaznělo v zasedací místnosti a já si myslím, že to byl dobrý odkaz pro další fázi jednání.

Je velmi důležité, že podporu získal také můj návrh desetiletého plánu o rozvoji regionálních iniciativ, které se stanou základem pro společný trh: neměli bychom se uchylovat k ideologii; jako pravili mnozí naši kolegové, měli bychom být pragmatičtí a rozvíjet transparentní trh s jasnými pravidly.

V rozpravě zazněl také názor o úloze různých účastníků trhu, který je rovněž velmi důležitý. Je pravda, že Evropská síť provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (ENTSOG) dokáže vyvinout množství technických kodexů, ale pravda je také to, že agentura založená z iniciativy vnitrostátních regulačních orgánů a na základě jejich vlastních zkušeností by mohla vyvinout velmi důležité zásady pro vývoj těchto kodexů a spolu s Komisí zajišťovat, aby se trh řídil pravidly, která budou prosazovat všichni.

Nebyl bych rád, kdyby se ve společnostech využívaly přehnané kontrolní mechanismy, takže věřím, že kompromis, ku němuž dospěla Rada, by mohl být základem použitelným také pro odvětví plynu, jakož i elektřiny, a mohl by vést k rychlejšímu vyřešení třetího energetického balíčku, protože obsahuje mnoho nových zlepšení pro spotřebitele i zlepšení transparentnosti. Tento balíček je pro rozvoj naší energetické nezávislosti velmi důležitý a potřebný a byla by škoda odkládat ho jen z čistě ideologických důvodů.

 
  
MPphoto
 
 

  Romano Maria La Russa, zpravodaj. − (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, od samotného začátku jsem věděl, že to nebude snadná a přímočará diskuse. Tato směrnice se bezpochyby rodí těžko, ale po dnešní rozpravě – která byla jistě velmi intenzivní a vysoce kvalitní – jsem přesvědčen, že dnes si můžeme být všichni jisti, že se nakonec dočkáme úspěšného řešení.

Hovořilo zde mnoho kolegů, a kdybych měl odpovědět na každý jednotlivý příspěvek, určitě by mi to trvalo minimálně jeden pracovní den. Harmonogram mi to nedovoluje. Kromě toho jsem si vyslechl mnoho – příliš mnoho – chvály a komplimentů na mou adresu: věřím, že mi to nestoupne do hlavy. Myslím, že komplimenty, které mi byly složeny, by měly být adresovány spíše celému Výboru pro průmysl, který celé ty dlouhé měsíce velmi usilovně pracoval.

Rád bych proto vyjádřil zvláštní dík svým kolegům, panu Mandersovi, panu Swobodovi a panu Reulovi, také komisaři Pibelgasovi a rovněž panu Vidalu-Quadrasovi. Děkuji vám všem. Myslím, že po celé období byla naše práce absolutně transparentní a založená na spolupráci. Snažili jsme se, se všemi konzultovat a zahrnout je do směrnice. Doufám, že se nám podařilo dosáhnout srozumitelného a transparentního výsledku. Několikrát jsem snad musel některé kolegy požádat, aby se pokusili zapomenout na svou úlohu poslanců národního parlamentu, jinými slovy, aby se vymanili ze stranické příslušnosti, a mohli pracovat více jako poslanci tohoto Parlamentu ve službě všem občanům EU.

Na závěr bych chtěl zmírnit obavy pana Zīleho, který nastolil problém Gazpromu a Ruska. Samozřejmě, že si velmi dobře uvědomujeme, že je to mimořádně závažná otázka, které bychom se měli věnovat, zkoumat ji velmi opatrně a uváženě vyřešit.

Pokud jde o spotřebitele, jsem přesvědčen, že jsem se v každém příspěvku, který jsem měl za poslední měsíce, a také v každé svéj zprávě zasazoval za transparentnost a pomoc spotřebitelům, ale, přirozeně, nezapomněl jsem ani na provozovatele, kteří mají také svá práva. Nesmíme proto ustoupit velkým mocnostem anebo evropským (a nejen evropským) monopolům.

 
  
MPphoto
 
 

  Jerzy Buzek, zpravodaj. − Vážená paní předsedající, děkuji všem kolegům za diskusi – bola to velmi dobrá a velmi obšírná diskuse –, především stínovým zpravodajům a všem kolegům, kteří si ve svých výborech připravili stanoviska. Blahopřeji oběma zpravodajům, panu Paparizovi a panu La Russemu. Plně podporuji vaše zprávy – a, samozřejmě, také svou vlastní, ale u té mi s velkou pravděpodobností chybí objektivní úsudek.

Jak jste měli možnost postřehnout z diskuse, Strategický plán pro energetické technologie nevyvolal velkou polemiku, ale je tu jedna věc, na kterou bych rád odpověděl. Adina-Ioana Vălean nepodporuje zařízení na zachytávání a skladování CO2 – zařízení na komerční provozování technologie CCS –, protože pro společnosti, které bychom chtěli podpořit, je to obchod.

Řeknu vám jeden příklad. Stejné společnosti získavájí obrovské stimuly z daní občanů na obnovitelnou energii. Máme také komerční obnovitelná zařízení a společnosti dělají obchod – a já velmi zásadně podporuji tyto stimuly pro obnovitelnou energii. Pokud chceme vyřešit problém změny klimatu na naší planetě, musíme vyřešit otázku zachytávání a skladování CO2, protože správnou odpověď na ni nemáme. Takže z tohoto hlediska, stejně jako v případě obnovitelných zdrojů, bychom měli poskytovat finanční pobídky průkopníkům zachytávání a ukládání CO2.

Děkuji a gratuluji oběma komisařům. V energetické otázce odvádíte vynikající práci, stejně jako v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 9. července 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (UEN), písemně. — (PL) Vážený pane předsedající, základní slabost Evropy v jejím vztahu s Ruskem plyne z toho, že nám chybí volný a jednotný trh s energií. V současnosti již v Evropě existuje několik energetických center, které řídí vnitrostátní regulační orgány. Je přirozené, že by si vnitrostátní vlády chtěly zajistit levnou dodávku energie, stejně jako pracovní místa v odvětví, která považují za prioritní. Tímto způsobem, rozděleni národním sobectvím, však prohráváme v evropské energetické ofenzivě Gazpromu. Integrovaný evropský trh a sjednocená fronta před zrakem mimoevropských dodavatelů by nám zajistily bezpečnost dříve, než rozdělíme dodávky energie.

Rusko nepochybně využívá fakt, že EU se doposud nepodařilo vytvořit volný konkurenceschopný trh s energiemi. Zpřístupnění evropského vnitřního trhu se zemním plynem konkurenci povede k vyšší účinnosti a posílení práv spotřebitelů i vnitrostátních regulačních orgánů. Vytvoření jakéhosi systému spojených nádob usnadní reakci na případné energetické dodavatelské krize  v jednotlivých členských státech, a tím se sníží riziko energetického vydírání.

Musíme zastavit expanzi ruských společností do Evropy a přinutit Rusko, aby při nakládání s investicemi v energetickém odvětví respektovalo zásadu vzájemnosti.

Plně souhlasím se zpravodajem v tom, že členské státy by měly podporovat integraci vnitrostátních trhů a spolupráci mezi provozovateli sítí na evropské i regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  András Gyürk (PPE-DE), písemně. (HU) Prudký nárůst cen energií nás pronikavěji než kdykoli předtím upozorňuje na skutečnost, že na trhu s energiemi chybí účinná regulace. Jinak tomu není ani v případě odvětví zemního plynu. Z tohoto důvodu významný krok vpřed představuje zpráva o trhu se zemním plynem, kterou by měl Evropský parlament co nejdříve schválit. Jsme přesvědčeni, že dokument připraven Evropskou komisí je správným prvním krokem na cestě k účinnější regulaci.

Nový legislativní balíček by mohl přispět k vytvoření skutečné konkurence na evropském trhu. Je to mimořádně potřebné, protože členské státy jsou do velké míry odkázány na milost externích dodavatelů. Pokud jde o dovoz zemního plynu, závislost Evropy představuje již 50 %, přičemž toto číslo se může v následujících desetiletích ještě zvýšit. Chtěl bych upozornit na fakt, že bezbrannost některých členských států dokazuje také překročení této již tak dosti vysoké hranice. Například závislost Maďarska na jediném dodavateli, Rusku, představuje 80 %. Nové nařízení neodstraní tuto závislost najednou, ale přece jen vytvoří transparentnější vztahy. Bude prosazovat ráznější hospodářskou soutěž a sníží zátěž ležící na spotřebitelích.

Domníváme se, že je to důležitý krok vpřed, který posílí již platné opatření na ochranu spotřebitele. Je to mimořádně důležité i z toho důvodu, že rostoucí ceny energií se stávají jednou z nejvýznamnějších příčin chudoby. Doufáme, že nové nařízení v budoucnu sejme ze spotřebitelů břemeno neúnosných cen.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. (PL) Liberalizace trhu se zemním plynem tvoří mimořádně důležitou součást úsilí, jehož cílem je vytvořit společný vnitřní trh s energií. V současnosti trh se zemním plynem ovládají velké koncerny, které v mnoha případech řídí výrobu, stejně jako distribuci plynu.

Účinný vnitřní trh s energií je důležitý pro splnění cílů lisabonské strategie a zabezpečení dostupných cen pro spotřebitele energie. V naší rozpravě bychom však neměli zapomínat na zajištění dodávek energie, kterou je třeba zajistit diverzifikací dodávek dovážených energetických surovin.

Neznamená to, že všechny oblasti trhu s energií jsou stejné. Trh se zemním plynem se výrazně liší od trhu s elektřinou, a proto není možné transponovat nařízení, která byla vypracována pro odvětví elektřiny, na odvětví zemního plynu.

Skutečná liberalizace trhu se zemním plynem by měla být založena na oddělení vlastnictví provozovatelů přepravních systémů. Jen tak je možné vyhnout se zbytečným střetům zájmů a zabezpečit spravedlivý a nediskriminační přístup k síti. Pro spravedlivou hospodářskou soutěž na společném trhu s energií je zapotřebí, aby pro investory ze třetích zemí platila stejná kritéria týkající se oddělení vlastnictví a nezávislosti jako pro společnosti v členských státech. Na to bychom měli klást mimořádný důraz.

Doufám, že evropský trh bude brzy otevřeným trhem s účinným oddělením aktivit, s činnostmi souvisejícími s výrobou a dodávkou na jedné straně, a činnostmi související s provozováním soustavy na straně druhé, čímž se zajistí větší transparentnost trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE-DE), písemně. – (FR) Trh se zemním plynem má specifické prvky, které bylo třeba zohlednit. Souvisí s velmi podstatnými dodavatelskými omezeními, pro která je třeba, zajistit dlouhodobé smlouvy s dodavatelskými zeměmi, ale i s mimořádně vysokými investičními náklady do přepravních a distribučních sítí, které musí spotřebitelům poskytnout nejvyšší úroveň bezpečnosti. Z toho vyplývají jasné politické výzvy, stimulovat investice a inovace, podporovat vědomosti a dovednosti, a zabezpečit bezpečnost dodávek.

Evropská komise však na tyto výzvy nereaguje, protože se ve svém návrhu zaměřuje na oddělení vlastnictví, což se shoduje s její posedlostí hospodářskou soutěží. Text návrhu destabilizuje specifický strategický trh: jsme závislí na zahraničním dovozu a na společnostech, s nimiž bychom měli být schopni jednat z pozice silného partnera, a nikoliv z pozice oslabené hrozícím rozpadem průmyslu.

Přijetím pozměňovacího návrhu o efektivním a účinném oddělení činností jako možné alternativy k naprostému oddělení vlastnictví by se nám mělo podařit dosáhnout vyváženějšího, a především přiměřenějšího textu. Je proto důležité, podpořit toto stanovisko, které umocní vynikající práci, která byla odvedena mimo jiné v oblasti investic, přístupu k systému a provozu systému. Jen tak bude moci bezpečnost jít ruku v ruce s hospodářskou soutěží.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí