Carl Schlyter (Verts/ALE). - (SV) Vážený pane předsedo, pokud byste se včera procházel po chodbách Parlamentu, uviděl byste na podlaze značné množství nálepek lobbistických organizací evropského chemického průmyslu, přičemž některé tam ještě stále jsou. Zajímalo by mě, zda kvestoři při povolení výstavy udělili organizaci povolení vylepovat nálepky na podlahy. Pokud tomu tak je, myslím si, že to nebylo správné rozhodnutí. Pokud kvestoři takové povolení neudělili, myslím, že Cefic jasně porušil svým počínáním poslání lobbisty, a měl by mu proto být odebrán vstupní průkaz, nebo by měl být aspoň přísně napomenut. Doufám, že přešetříte tuto záležitost a zajistíte okamžité odstranění těchto nálepek.
Předseda. − V pořádku, pane Schlytere, tuto záležitost blíž prošetříme.
2. Předložení dokumentů: viz zápis
3. Rozprava o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis
4. Dopad plánované výstavby ropovodu, který povede po dnu Baltského moře a který bude spojovat Rusko a Německo, na životní prostředí (rozprava)
Předseda. − Dalším bodem programu je zpráva (A6-0225/2008) pana Libického jménem Petičního výboru o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo (petice 0614/2007 a 0952/2007) [2007/2118(INI)].
Marcin Libicki, zpravodaj. − (PL) Vážený pane předsedo, dnešní rozprava je velmi zvláštní, neboť je založena na požadavku běžných občanů v Evropské unii. Chtěl bych na galerii přivítat ty, kteří jsou autory petice, jež tvoří základ dnešní rozpravy. Mezi nimi je i pan Krzysztof Mączkowski, který zastupuje mnohé ekologické organizace, a myslím, že i paní Morkunaiteová z Litvy. Petici podepsalo téměř 30 000 lidí. Petičnímu výboru ještě stále přicházejí podpisy. Tuto rozpravu bezpochyby sledují miliony občanů a veřejnost ve všech zemích Baltského moře.
Historie této petice v Evropském parlamentu je taková, že jsme nejprve vedli řadu diskusí na toto téma v Petičním výboru. Těmto diskusím předcházely prezentace autorů petice. Na toto téma jsme vedli celkem pět diskusí. Také jsme uspořádali veřejné slyšení. Během veřejného slyšení diskutovali světově uznávaní odborníci a podpořili stanoviska předkladatelů: totiž, že hrozba pro životní prostředí Baltského moře je obrovská a že nemá cenu riskovat takovou obrovskou investici. Během těchto diskusí v Petičním výboru Evropský parlament odsouhlasil veřejné projednání tohoto tématu a probíhaly rovněž diskuse ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a ve Výboru pro zahraniční věci. Předložený text na schválení získal devadesátiprocentní podporu v Petičním výboru i v obou dalších výborech.
Pak se najednou začala objevovat výrazná aktivita v kruhu oponentů a kritiků této zprávy a její argumentace. Najednou bylo Petičnímu výboru předloženo 180 pozměňovacích návrhů. Téměř všechny byly zamítnuty. Poradní výbory pak měly stejnou zkušenost. Kdokoli si mohl povšimnout tohoto obrovského útoku – jinými slovy se to nedá říct – společnosti Nord Stream. V Petičním výboru jsme dostali hlasovací pokyny připravené Nord Streamem. Pracuji v tomto Parlamentu už čtyři roky, ale je to poprvé, kdy někdo z lobbistů říkal poslancům, jak mají hlasovat, a předkládal jeden pozměňovací návrh za druhým: zdržte se hlasování o tomto, hlasujte pro toto, hlasujte proti tomuto.
Dnešní diskuse je založena na 40 odlišných názorech a znaleckých posudcích. Dámy a pánové, bereme v úvahu tři strany: běžné občany Unie, značný politický a ekonomický kapitál a Evropský parlament. Evropský parlament by měl promlouvat jménem běžných občanů Evropské unie. Vezměme si ponaučení z výsledků referend ve Francii, Nizozemsku a Irsku. Chceme získat důvěru běžných občanů v Evropské unii a doufám, že to bude postoj všech poslanců Parlamentu.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří nám pomohli dostat se do bodu, kdy probíhá tato dnešní diskuse. Chtěl bych poděkovat paní Foltyn-Kubickové, která připravila skvělou výstavu o Baltském moři zde v Evropském parlamentu, panu Cashmanovi, který je prvním místopředsedou Petičního výboru, a panu Beazleymu, který je předsedu skupiny Baltik – Evropa, v Evropském parlamentu. Chtěl bych také poděkovat sekretariátu Petičního výboru včetně Davida Loweho, Karen Chiotiové a Silvie Cannalireové, stejně jako těm, kteří mi poskytli radu, pomoc a spolupráci. Jsou to Szymon Szynkowski, Norbert Napierajów, Wojciech Danecki, Witold Ziobrze a Michał Krupiński. Tito lidé nejvíce přispěli k této práci.
Stavros Dimas, člen Komise. – (EL) Vážený pane předsedo, chtěl bych poděkovat předsedovi Petičního výboru, panu Libickému, za tuto zprávu, která nám umožňuje projednat ekologické dopady tohoto rozsáhlého projektu plynovodu dlouhého 1 200 km, který bude protínat tak mělké moře, jakým je Baltské moře. Nejde jen o to, že je to závažný projekt, který nastoluje mnoho otázek ohledně ochrany životního prostředí v oblasti Baltského moře, ale také o to, že se zdá, že tento projekt je prvním z mnoha podobných projektů plánovaných v budoucnosti.
Tento projekt za několik posledních měsíců přitáhl značnou pozornost sdělovacích prostředků a politiků z pobaltského regionu. Diskutovalo se o něm na mnoha fórech v mnoha zúčastněných zemích.
Jak uvedl pan Libicki, byl rovněž projednáván v lednu v Evropském parlamentu na veřejném slyšení, které svolal Petiční výbor, jehož jsem se zúčastnil spolu s panem Piebalgsem, svým kolegou komisařem, který je odpovědný za energetické otázky. Pan komisař Piebalgs předložil přehled vyhlídek Evropské unie v oblasti zemního plynu a zdůraznil, že spotřeba plynu v Evropské unii roste rychle, přičemž produkce plynu v Evropské unii radikálně klesá a jsou využívány zásoby plynu.
Naše energetická politika pro Evropu upozorňuje na naléhavou potřebu podporovat zlepšení energetické účinnosti a zdrojů obnovitelné energie a k tomuto cíli směřujeme své snahy.
Podstatný nárůst dovozu zemního plynu bude i nadále potřebný na pokrytí energetických potřeb v Evropě v příštích desetiletích. Dodatečná infrastruktura, jako jsou například plynovody a terminály pro zkapalněný zemní plyn budou sehrávat podstatnou roli při naplňování potřeb evropských spotřebitelů a zajišťování stálých dodávek. Plynovod Nord Stream umožní zvýšit dodávky zemního plynu z Ruska.
Jak víte, potřebu vybudování nové infrastruktury pro přepravu ruského plynu do Evropské unie uznal Evropský parlament a Rada v hlavních směrech pro transevropské energetické sítě přijatých v září roku 2006. Konkrétně mám na mysli rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006. Tyto hlavní směry uvedly některé prioritní projekty a tento projekt je označen za projekt evropského zájmu, a je mu tedy přiznána nejvyšší priorita. Za předpokladu, že hodnocení dopadu na životní prostředí dospěje ke kladným závěrům, bude plynovod Nord Stream evropským zájmem.
Během lednového slyšení v Evropském parlamentu jsem se snažil především klást důraz na skutečnost, že tento projekt – stejně jako jakýkoli jiný projekt – musí dodržovat během stavby, provozu i následného dohledu všechna příslušná ustanovení mezinárodního práva a právních předpisů Společenství týkající se životního prostředí. To jsem si uložil za povinnost i dnes.
Podle mezinárodního práva a právních předpisů Společenství musí vlastník projektu, konkrétně Nord Stream AG, požádat o povolení realizace, nebo o povolení výstavby země, do jejichž působnosti spadají práce, které se mají vykonat, tedy Německo, Dánsko, Finsko a Švédsko. Udělení povolení výstavby pro takové projekty je však podmíněno postupem posouzení dopadu na životní prostředí. Tak je to také stanoveno v hlavních směrech pro transevropské energetické sítě, o kterých jsem už hovořil. Postupy posouzení dopadu na životní prostředí jsou zakotveny v právních předpisech Společenství, stejně jako v mezinárodním právu. Na přeshraniční úrovni existuje příslušná směrnice EU i Úmluva z Espoo.
Úmluva z Espoo je součástí acquis Společenství za předpokladu, že jsou smluvními stranami dohody Společenství a členské státy. V tomto případě se uplatňují postupy mezinárodního a vnitrostátního práva. Z přeshraniční povahy tohoto projektu vyplývá, že je třeba dodržovat Úmluvu z Espoo, zatímco dotčené členské státy musí před udělením realizačního povolení řádně prosadit ustanovení směrnice o posouzení dopadu na životní prostředí.
Postup posouzení dopadu na životní prostředí založený na Úmluvě z Espoo byl zahájen koncem roku 2006 při zveřejnění projektu. Podle informací, které dostala Komise, bylo projednáno množství studií, zpráv a záležitostí na různých fórech a setkáních s veřejností, stejně jako s příslušnými orgány v jednotlivých členských státech.
Jak je uvedeno v Úmluvě z Espoo, musí dodavatel nebo vlastník projektu předložit příslušnou dokumentaci o dopadu na životní prostředí. Zároveň má země oprávněná k vydávání realizačního povolení, tedy země původu, zde strana původu, jak uvádí Úmluva z Espoo, tyto povinnosti:
Za prvé, musí jednat s úřady pro životní prostředí a s dotčenou veřejností, a za druhé, musí vést jednání s příslušnými smluvními stranami, nebo stranou, s přihlédnutím k sousedním zemím, které mohou být vystaveny vlivu přeshraničního projektu. V tomto případě jsou dotčenými stranami tři pobaltské státy a Polsko.
Plnění postupu posouzení dopadu na životní prostředí proto vyžaduje, aby veškeré obavy, otázky a závažné problémy, jak je uvádí zpráva, o níž tu dnes jednáme, byly posouzeny a projednány příslušnými orgány a veřejností.
V současné fázi je důraz na potencionálně škodlivé dopady na životní prostředí, které nelze zmírnit, nebo se jim vyhnout, jak uvádí právní předpisy o dopadu na životní prostředí, předčasný. Ve skutečnosti ještě ani nebyla navržena závěrečná zpráva o posouzení dopadu na životní prostředí. Proto ještě neměly úřady pro životní prostředí možnost analyzovat a vyhodnotit všechny technické údaje potřebné k odpovědi na všechny legitimní otázky.
Země původu mají zákonné právo požadovat dodatečné informace, které považují za potřebné k případnému udělení realizačního povolení, například Švédsko už tak v souladu s vnitrostátními předpisy učinilo, když vlastník projektu předložil formální žádost.
Na druhé straně, dotčené strany mají rovněž zákonné právo získat veškeré potřebné informace. Byl jsem informován, že všechny zúčastněné strany, mám na mysli obě strany původu a dotčené strany, se pravidelně setkávají a jednají o rozvoji v postupech posouzení dopadu na životní prostředí založených na Úmluvě z Espoo.
Konečná zpráva o ekologickém dopadu se očekává na konci letošního roku. Po jejím předložení se uskuteční jednání, z nichž vzejde konečné rozhodnutí o udělení nebo neudělení realizačního povolení.
Očekávám, že příslušné orgány ve všech členských státech, které jsou smluvními stranami Úmluvy z Espoo, splní svoji povinnost a ujmou se odpovědnosti tak, jak by měly.
Rusko, které podepsalo Úmluvu z Espoo, které však není její smluvní stranou, souhlasilo, že se bude jejími pravidly řídit.
Na závěr bych rád zdůraznil, že monitorujeme rozvoj a že jsme ve styku s odpovědnými stranami podle Úmluvy z Espoo, s dotčenými stranami a s dodavatelem. Pokud jde o dodavatele, orgány Komise se jasně vyjádřily, že všechny závazky týkající se potřebných informací a potřebné transparentnosti musí být dodrženy.
(potlesk)
Christopher Beazley, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro zahraniční věci. – (DE) Vážený pane předsedo, pane Libicki, dámy a pánové, jak jistě chápete, jak už řekl pan Libicki, tato zpráva je velmi důležitá nejen pro tento Parlament, ale i pro širokou veřejnost.
, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro zahraniční věci. 30 000 podpisů dokládá obavy, které se objevují mezi lidmi na pobřeží Baltského moře, o kterém se mluví jako o moři umírajícím na znečištění. Toto moře je velmi mělké: Na dně se ještě stále nacházejí vojenská plavidla z druhé světové války. Otázkou je: je skutečně nejrozumnějším řešením vést plynovod po dně této konkrétní oblasti Evropské unie?
Dostalo se mi té cti, abych vypracoval stanovisko pro Výbor zahraničních věcí a kromě ekologických otázek, kterými se zabýval Petiční výbor, nás zajímala povaha studie posouzení dopadu na životní prostředí, o které právě mluvil zástupce Komise.
Pane komisaři, mohl byste ve své odpovědi potvrdit, že přijímáte bod 20 Parlamentu zprávy pana Libického, který vás a Komisi vyzývá k provedení nezávislého posouzení dopadu na životní prostředí? Existují obavy, že pokud si navrhovatelé dají na zakázku vypracovat posouzení dopadu na životní prostředí, bude tento posudek vykazovat nedostatek objektivity.
Rovněž žádáme, aby byly všechny pobřežní státy Baltského moře, tj. všech devět států včetně Ruska, konzultovány a aby se v případě vybudování plynovodu všechny plně podílely na jeho údržbě a bezpečnosti. Komise už zdůraznila důležitost uznávání mezinárodního práva a právních předpisů Společenství a my dodáváme, že je rovněž potřebná hmotná odpovědnost společnosti. Mělo by se vybrat vhodné pojištění na pokrytí případných rizik nebo škod způsobených projektem během výstavby, nebo po ní.
Nakonec trváme na zásadě reciprocity. Včerejší neúspěšný pokus odvolat výkonného ředitele BP-TNK ze strany ruských partnerů nevěstí dobrou vzájemnou spolupráci mezi společnostmi EU a Ruska. Hledáme v této úloze soulad, ale také očekáváme od Komise, že bude velmi úzkostlivě sledovat tento projekt a současný návrh předložený společností Nord Stream je – jak uvedl pan zpravodaj a dva komisaři během slyšení –nedostatečný.
Na závěr bych chtěl říct, že moje skupina bude hlasovat pro zprávu pana Libického.
Andres Tarand, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (ET) Jediným argumentem, který stojí za pozornost při výstavbě plynovodu pod Baltským mořem a který zůstává nevyřešený, se týká ochrany životního prostředí. Švýcarská společnost Nord Stream nepředložila posouzení dopadu na životní prostředí ve stanovené lhůtě, a nechala tak Evropský parlament hlasovat naslepo.
Také se ukázalo, že posouzení dopadu na životní prostředí objednané společností Nord Stream zahrnovalo jen nové výzkumné problémy poté, co Parlament upozornil na nedostatky ve výzkumných plánech. Nejdůležitějším problémem posouzení dopadu na životní prostředí jsou desítky válečných vraků s municí, potopených během bojů ve finském zálivu v srpnu roku 1941, jak to před deseti dny přiznal poslanec ruské Dumy Andrej Klimov.
Minulý rok byla zveřejněna zpráva, konstatující, že cesta pro plynovod byla vyčištěná. Zvláště je třeba se zaměřit na únik fosforu při porušení usazenin na dně moře: i když posouzení dopadu na životní prostředí uvádí, že nemá na eutrofizaci žádný vliv, jiné myšlenkové proudy s tím nesouhlasí. Musíme také počítat s tím, že se uvolní dioxiny a těžké kovy. Ty jsou důležité z hlediska přípravy stravy z ryb, které obsahují látky škodlivé pro lidi. Víme už, že hladina těchto látek a radioaktivity jsou nejvyšší v Baltském moři.
Rihards Pīks jménem skupiny PPE-DE. – (LV) Děkuji vám, pane předsedo. V souvislosti s tímto projektem a zprávou pana Libického bych chtěl říci, že obecně by se měla zohlednit tři hlediska. Prvním je hospodářský aspekt. Je zřejmé, že energetické zdroje jsou nezbytné pro Německo stejně jako pro Evropu, a z tohoto hlediska je plynovod z Ruska potřebným dílem, neboť Rusko vlastní zdroje plynu. Druhý aspekt je politický. Mám na mysli způsob, jakým byl projekt připraven, neboť všichni víme, že se tak stalo taháním za politické nitky před volbami bez konzultací se státy, které mohou být tímto projektem dotčeny z hospodářského či ekologického hlediska.
Za druhé, jak všichni víme, v rámci strategie EU v energetické oblasti byla přijata ustanovení o slučitelnosti energetických kanálů. V tomto projektu k ničemu takovému nedošlo, a proto ve skutečnosti porušuje strategii EU pro energetickou solidaritu a energetickou bezpečnost, kterou jsme nyní přijali.
Za třetí, je zde hledisko životního prostředí, kterým se zpráva pana Libického zvláště zabývá. Jak víme, podle zprávy Globálního environmentálního nástroje, se 7 z 10 nejvíce znečištěných oblastí ve světových oceánech nachází v Baltském moři. Z tohoto hlediska se mi zdá, že proběhlo velmi málo diskusí – samozřejmě uznávám, že společnosti realizující tento projekt provedly výpočty a uspořádaly diskuse – ale jiná alternativa nebyla veřejně projednána, jako např. výstavba plynovodu po pozemní trase. Takto by bylo mnohem snadnější dosáhnout slučitelnosti, a vlastně by se tak vyřešila dvě hlediska – ekologické i strategicko-politické hledisko. Děkuji.
Lasse Lehtinen, jménem skupiny PSE. – (FI) Vážený pane předsedo, petice, kterou se zpráva zabývá, souvisí se životním prostředím, ale v probíhající diskusi jsme si všimli, že projekt plynovodu má rozměry, které nesouvisí se životním prostředím.
V souladu s pravomocemi Parlamentu se budeme v usnesení držet skutečností. Skutečností je, že EU potřebuje ruský plyn a Rusko ještě více potřebuje evropské zákazníky.
Druhou skutečností je, že projekt, o kterém se nyní jedná, byl schválen Evropskou unií jako součást programu TEN. Jde o velký stavební projekt, jehož realizace může mít škodlivý vliv na ekosystém Baltického moře.
Z tohoto důvodu je důležité, abychom měli vypracovány nestranné zprávy o dopadu na životní prostředí a mohli stanovit rizika a porovnat je s výhodami výstavby plynovodu. Žádné projekty nejsou bez rizika.
Pozměňovací návrhy ke zprávě navržené naší skupinou jsou založeny na zásadě nevytváření žádných ústupků v oblasti životního prostředí, ale rovněž se nesmí vytvářet umělé překážky.
Je také skutečností, že největším ekologickým problémem, kterému Baltik čelí, je zemědělství v sousedních zemích a přeprava ropy na lodích, která se stává stále běžnější, je skutečným rizikem. V této zprávě však tyto problémy nerozebíráme.
Je také skutečností, že jednání o plynovodu se zpolitizovala do takové míry, že vzniká riziko, že samotný problém se stane vedlejší záležitostí. Poznámka bývalého prezidenta Putina, že ruská flotila musí také ochraňovat finanční zájmy, nenapomáhá vytváření atmosféry důvěry. Využívání energie k politickému tlaku není civilizovaným způsobem, jak vést mezinárodní dialog.
Finsko zaznamenalo tlak ze strany Ruska ve formě cla na dřevo, finská vláda však prozatím tuto záležitost s projektem plynovodu nespojuje.
Rusko neratifikovalo Úmluvu z Espoo o Baltiku. Mělo by se od Ruska vyžadovat, aby tak učinilo před započetím výstavby plynovodu.
Diana Wallis, jménem skupiny ALDE – Vážený pane předsedo, tato zpráva je nesmírně důležitou různorodou zprávou, pokrývající velmi složitý balík evropských a nejen ekologických problémů. Je třeba připomenout, že tato zpráva se nám dostává prostřednictvím Petičního výboru, a je zásluhou tohoto výboru, že dokázal spojit názory celého spektra tohoto Parlamentu během slyšení a tuto zprávu, přičemž se usiluje o vytvoření sjednoceného stanoviska.
Hlavní zásadou mé skupiny při řešení této zprávy bylo pokusit se do velké míry přijmout evropský soubor odpovědí na evropské problémy. Plynovod je dokladem nutnosti – pokud vůbec potřebujeme nějaký doklad – evropského přístupu k dodávkám energií.
Je nepatřičné, aby různé země jednaly různě s různými partnery. Potřebujeme reakci Společenství charakterizovanou zásadou solidarity.
O životním prostředí toho už bylo řečeno mnoho, i pan komisař poskytl řadu dobrých odpovědí, které souvisejí s právní úpravou v oblasti životního prostředí, mezinárodními právními závazky, musíme však vytvořit důvěru, musíme zajistit, jak je to jen možné, dodržování evropských norem v koordinovaném soudržném evropském přístupu k otázkám životního prostředí.
Dostáváme se tak k samozřejmě velmi náročné problematice vztahů EU – Rusko. Máme zde jedinečnou příležitost: V oblasti Baltského moře, na dálném severu máme partnerství severní dimenze. Využijme tohoto prostředku, který je jednou z úspěšných kapitol ve vztazích EU – Rusko, aby nám v tomto případě pomohl.
Uzavírám své vystoupení s touto pozitivní myšlenkou. V mém volebním obvodu Yorkshire je jedna malá vesnice, která je nyní propojena s jinou malou vesnicí v Norsku největším podmořským plynovodem v Severním moři. Vybudoval se tak vztah lidí k lidem, který přetrvá velmi dlouho. To je přínosné.
David Hammerstein, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Vážený pane předsedo, chci poděkovat zpravodaji panu Libickému, předsedovi Petičního výboru. Zabýváme se zde nepochybně peticí evropských občanů, která představuje tisíce lidí, majících obavy z výstavby plynovodu propojujícího Rusko a Německo.
Konkrétně, musí existovat určitá pochybnost o vybudování jednoho z nejdelších plynovodů světa při dvojstranném charakteru dohody mezi Ruskem a Německem za účasti společností, jako jsou Gazprom a E.ON. Záměrem je vybudovat plynovod středem Baltského moře, aby nemusel procházet Polskem a pobaltskými státy.
Ano, tento projekt je politickou oklikou, ano, je to oklika, která nejenže obchází jakékoli možné politické problémy s budováním na pevnině, ale je také projevem naprostého pohrdání společnou energetickou politikou EU a oslabuje pozici EU z hlediska vztahů s Ruskem. Dvoustranné dohody s Ruskem v oblasti energetiky prakticky bez koordinace ze strany EU jsou rovněž špatnou zprávou pro pevnou jednomyslnou zahraniční politiku.
Projekt má procházet zranitelným mořem znečištěným toxickými výrobky s mimořádně omezenou obnovou vody. Následky jakýchkoli nehod by byly pro všechny hraničící státy katastrofou. Především musíme trvat na rozhodném uplatňování zásady bezpečnosti spolu s vyčerpávajícím posouzením dopadu na životní prostředí, přezkoumáním všech alternativ a důsledným dodržováním všech mezinárodních předpisů.
Nejlepším způsobem garantování naší energetické bezpečnosti je koordinovaná politika EU s nejpřísnějšími ekologickými požadavky.
Eva-Britt Svensson, jménem skupiny GUE/NGL. – (SV) Vážený pane předsedo, plynovod na dně Baltského moře představuje zvýšení emisí, které mají vliv na změnu klimatu, a vážná rizika pro životní prostředí citlivého ekosystému Baltského moře. Existuje riziko narušení biologické rovnováhy. Co by se mohlo stát se všemi minami na mořském dně? Navržený plynovod, pokud se vybuduje podle plánu, znamená zásadní odklon od závazku, kterému se při diskusích o změně klimatu dostává zdánlivé podpory. Všechny tyto řeči o klimatických problémech se musí brát vážně a musí se převést do konkrétních činů a opatření.
Každá snaha o vložení miliard do investic do zemního plynu oddaluje potřebné investice do obnovitelných alternativních energií a je v rozporu s deklarovanými záměry na přehodnocení politiky v oblasti životního prostředí a v rozporu se snahami proti změně klimatu. Musíme se zaměřit na problém Baltského moře a změn klimatu, a proto žádáme od společnosti Nord Stream, aby prověřila alternativní způsob vedení plynovodu po pevnině, než bude přijato jakékoli rozhodnutí o budoucnosti plynovodu – což je v plném souladu s rozhodnutím švédské vlády z únoru tohoto roku.
Sylwester Chruszcz (NI). - (PL) Vážený pane předsedo, není překvapivé, co dělají Rusové, neboť nepatří do Evropské unie a mají skutečný hospodářský zájem na vybudování plynovodu na dně Baltského moře bez zprostředkovatelů. Je však skandální a je políčkem evropské solidaritě, co dělá německá vláda v Berlíně. Zdá se, že Němci, kteří podporují projekt Evropské unie a nedávno i Evropské ústavy, používají slovo „unie“ velmi selektivně. S tím nemůžeme souhlasit. Vážený pane předsedo, ani vy jako nejdůležitější Němec v Evropské unii jste s tím nic neučinil. Mohl byste popřemýšlet o aktivitách, které nebudou stavět evropské státy proti sobě namísto cestování na krajanské srazy?
András Gyürk (PPE-DE). - (HU) Děkuji za prostor, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, záležitost plynovodu v Baltském moři je jedním z nejspornějších problémů společné energetické politiky, která se právě tvoří. Mnozí jsou znepokojeni tím, že výstavba plynovodu nezvýší bezpečnost dodávek pro kontinent, ale zvýší naši bezbrannost vůči Rusku.
Nemůžeme vědět, zda budou ceny pro zákazníky dostupnější, nebo raketově porostou v důsledku obrovských investic. V této fázi jednání neexistuje jednoznačná odpověď na otázky: jaké budou dopady projektu Nord Stream na životní prostředí?
Podle mého názoru je důležité, aby vhodné posouzení dopadu předcházelo spuštění plynovodního potrubí do moře, které určí na desetiletí dodávky energií pro Evropu včetně dodávek Nord Streamu. Přirozeně, všechno musí být kryto hodnocením vlivu na životní prostředí. V tomto případě bohužel nemáme důkladné, nestranné hodnocení, které by bralo v úvahu ekologická hlediska.
Navzdory tomu zpráva, kterou máme před sebou, objasňuje ekologické obavy objevující se v souvislosti s plynovodem v Baltském moři. Domnívám se, že je škoda, že neexistuje podrobný rozbor přesného dopadu na životní prostředí, který může mít vybagrování 1 200 kilometrů mořského dna. Také nebyly objasněny hrozby skrývající se v nevybuchnuté munici z druhé světové války, nacházející se v dané oblasti. Další obavy vzbuzuje skutečnost, že při ukládání plynovodu se uvolňují do moře nebezpečné chemické látky.
Domnívám se, že jsou to natolik významné záležitosti, že je nepředstavitelné, aby se projekt zodpovědně uskutečnil, aniž bychom na ně jednoznačně a uspokojivě reagovali. Domnívám se, že ochrana životního prostředí a bezpečnost dodávek energií se navzájem nevylučují. Pokud se Evropský parlament chce skutečně stát orgánem, který má blízko ke svým občanům, musí brát v úvahu 30 000 podpisů na různých peticích, které soustřeďují pozornost na ekologická rizika plynovodu v Baltském moři, a na vzniklé otázky musí být dány skutečné odpovědi. Děkuji.
Proinsias De Rossa (PSE). – Vážený pane předsedo, tato zpráva vznikla na základě petice 30 000 evropských občanů. Petiční výbor už sehrál neocenitelnou úlohu při předložení této otázky do programu. Je velmi důležité pro důvěru občanů, že se Evropa angažuje jejich jménem. Je proto mimořádně důležité, aby se Evropa nadále angažovala v souvislosti s ekologickým dopadem tohoto návrhu, což je odpovědností pana komisaře Dimase.
Musíme prokázat, že jsme schopni zajistit zdraví občanů a udržitelnost našeho životního prostředí. Absolutní potřeba vývoje energetických zdrojů a nákupu zdrojů energií musí být založena na zásadách trvalé udržitelnosti. Pozměňovací návrhy mé skupiny pro tuto zprávu se chtějí zvláště zaměřit, nebo spíše změnit zaměření této zprávy, na tyto zásady. Vyzývám Parlament, aby je podpořil.
Jak pan komisař Dimas zdůraznil, posouzení dopadu na životní prostředí je nevyhnutelné a nezbytné pro udělení povolení legální cestou. To, jak tuto problematiku zvládneme, bude formovat krajinu do budoucna, a proto musíme dosáhnout rovnováhy.
Henrik Lax (ALDE). - (SV) Vážený pane předsedo, minimálně dvě dobré věci vzešly ze skutečnosti, že se Evropský parlament v rozpravě zabývá případem Nord Stream. Díky veřejnému šetření Petičního výboru v lednu můžeme očekávat, že se společnost Nord Stream zaváže provést nestranné a souhrnné posouzení dopadu na životní prostředí.
Druhou dobrou věcí je, že diskuse by měla dát vlastníkům společnosti Nord Stream a Rusku jasně najevo, že povolení k výstavbě plynovodu bude vydáno, jen pokud i Rusko ratifikuje Úmluvu z Espoo. Je nezbytné, aby byla zodpovědnost za případné škody vypořádána. Jak jsme však slyšeli, bude třeba podniknout i další kroky na vybudování důvěry, má-li se tento projekt stát pevným poutem mezi EU a Ruskem, v což doufáme. Mimo jiné musí být společnost Gazprom schopná veřejně doložit svou schopnost splnit v praxi své závazky v souvislosti s budoucími dodávkami.
Helmuth Markov (GUE/NGL). – (DE) Vážený pane předsedo, je samozřejmé, že má výstavba – ať už je to ropovod, nebo plynovod – vliv na životní prostředí a nezáleží na tom, zda vede přes Severní moře z Ekofisku do Emdenu, jako je tomu dnes, nebo zda vede z Ruska přes Polsko do Německa, což rovněž existuje.
Je třeba provést hodnocení dopadu na životní prostředí a je třeba posoudit a schválit plány. To vše podléhá ustanovením mezinárodního práva. Máme Úmluvu z Espoo, což znamená, že země, přes jejichž území má vést plynovod, jsou zodpovědné za kontrolu, zda se tam konstrukční práce smí nebo nesmí provádět. Mám důvěru v tyto země a jsem si jist, že tato Úmluva bude dodržena a potom můžeme diskutovat, zda existuje alternativní verze, která povede po té či oné trase.
Někdy se mi zdá, že to, co právě děláme, je do velké míry projevem politické zaujatosti. Protože máme politický vliv, musíme uložit potrubí tam… Znamená to obejít posouzení dopadu na životní prostředí. Prosím nechejme země a jejich orgány rozhodnout, zda jsou nebo nejsou ekologické požadavky řádně splněny. Naší povinností jakožto Evropanů je říct, že máme důvěru v dotčené členské státy.
Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE). – (NL) Vážený pane předsedo, dnešní diskusi vedeme, protože občané a vlády jsou znepokojeny výstavbou tohoto plynovodu. Jsou znepokojeny, protože je ohroženo životní prostředí ve zranitelné oblasti Baltského moře.
Diskuse se však příliš zpolitizovala. Každý souhlasí s tím, že musíme respektovat všechny mezinárodní dohody a dohody v oblasti životního prostředí, zejména pokud jde o zranitelnou oblast Baltského moře. Vážený pane předsedo, zpolitizování, k němuž zde dochází, s tím nemá nic společného. Musíme si přiznat, že potřebujeme energii, jelikož domácí produkce vykazuje v Nizozemsku jako i jinde klesající tendenci, a proto potřebujeme plyn z jiných zdrojů. Tento plyn pochází z Ruska. Nejlepším řešením by byla přeprava plynu po pevnině, ale ukázalo se, že je to nemožné. Musíme nyní překonat tuto citlivou oblast Baltského moře. Můj první bod se proto týká respektování všech mezinárodních smluv a dohod v oblasti životního prostředí.
Mým druhým bodem – jen doufám, že ne všichni byli k tomuto hluší – je, že uspokojivá zpráva o ekologickém dopadu musí vést k vydání povolení. Tato povolení budou muset být vydána Německem, Dánskem, Švédskem a také Finskem. Koncem roku o tom budeme muset rozhodnout při jiné příležitosti.
Dalším bodem je, že také potřebujeme určitý stupeň reciprocity. Jsme závislí na ruském plynu a Rusové jsou závislí na naší ochotě ho koupit. Doufám, že tato reciprocita bude co nejdříve řádně regulována smlouvou partnerství uzavřenou bez politických emocí, které vzbudil tento projekt. Následně budeme schopni vyřešit velké množství problémů.
Victor Boştinaru (PSE) - (RO) Tato zpráva ukazuje na problematiku životního prostředí, ale nemůže a neměla by poukazovat jen na ni.
V první řadě bych chtěl zdůraznit, že tento projekt, který může vylepšit dodávky energií pro Evropu, podpoříme. Z tohoto důvodu považuji za politováníhodné, že Evropská unie ještě stále nevypracovala společnou energetickou politiku.
Evropská unie vyžaduje společné normy v oblasti životního prostředí, a to nejen v případě projektů takového rozsahu, jako je projekt Nord Stream. Existují podobné plánované projekty v jiných oblastech Evropy, a proto by měly být všude odsouhlaseny a uplatňovány.
Projekt Nord Stream bude důležitým precedentem, a proto bychom měli zajistit, že jdeme správným směrem. Tato zpráva je reakcí Evropského parlamentu na petici, pod níž bylo shromážděno více než 30 000 podpisů, a tedy nemáme právo ignorovat názory evropských občanů.
Historie lidského vývoje, zejména za dobu industrializace nám zanechala životní prostředí ve skutečně katastrofálním stavu. My, Evropský parlament v Evropě roku 2008 nesmíme tuto historii opakovat.
Johannes Lebech (ALDE). - (DA) Vážený pane předsedo, Baltské moře je zranitelné a projekt Nord Stream ovlivní biologickou rozmanitost a mořské dno v této oblasti. Věřím, že všechny pobřežní státy by měly společně monitorovat ekologickou bezpečnost s tím, že Nord Stream bude muset uhradit kompenzace za škody, které se mohou vyskytnout při spouštění potrubí na mořské dno. Ekologické otázky však nejsou jediným problematickým bodem projektu Nord Stream. Existuje zde totiž nedostatek důvěry mezi Ruskem a státy oblasti Baltského moře. Rusko je známé tím, že v nejednom případě používá energetickou politiku jako politický nástroj. Navíc, mnohé z těchto zemí z oblasti Baltského moře považují Nord Stream za jasný pokus Ruska obejít je, a dostat se tak přímo na západoevropské trhy. Projekt Nord Stream může být vnímán jako příklad dvojstranné dohody mezi Ruskem a členskými státy EU. Evropa má proto zvláštní a zásadní zájem na tomto projektu; když se jedná o dodávky energie, je důležité, aby byla EU jednotná v rámci společné energetické politiky a aby jednotlivé členské státy neuzavíraly dvojstranné dohody. Jelikož je tomu tak, je důležité, aby Rusko ukázalo dobrou vůli a podepsalo všechny mezinárodní smlouvy.
Urszula Gacek (PPE-DE). - Vážený pane předsedo, plynovod Nord Stream v Baltském moři je kontroverzním projektem od chvíle, kdy bývalý německý předseda vlády přijal vysoké výkonné postavení ve společnosti, která tento projekt řídí. V několika zemích kolem Baltského moře to vyvolalo oprávněné obavy o otázky energetické bezpečnosti. Stal se z toho typický příklad zmateného pojetí zásad evropské solidarity. Není jistě pochyb o geopolitickém významu projektu Nord Stream pro Rusko.
O těchto otázkách však dnes nediskutujeme. Diskutujeme o jiném velmi důležitém aspektu plynovodu Nord Stream: o jeho ekologickém dopadu. Byla jsem proto velmi překvapená, že pan komisař Dimas jako první zdůraznil význam dodávek energie a obchodní hlediska projektu a až potom hovořil o ekologickém dopadu. od komisaře pro životní prostředí bych očekávala jiné priority.
Všichni souhlasíme s tím, že Baltské moře je unikátním a zranitelným ekologickým prostředím. Mnozí experti mají stejné obavy jako předkladatelé petice a mají oprávněné podezření, že byla zpráva o ekologickém dopadu vypracována experty společnosti Nord Stream. Všimněte si, že právě země okolo Baltského moře, které vnímají i ne ekologické hrozby plynovodu, budou přímo vystaveny veškerým škodám na životním prostředí. Přijetí pozměňovacích návrhů, které bagatelizují hrozby pro životní prostředí, upřímně řečeno jen přilévají olej do ohně.
Vural Öger (PSE). – (DE) Vážený pane předsedo, je v zájmu všech obyvatel Evropské unie a zejména zemí sousedících s Baltským mořem, aby životní prostředí nebylo vystaveno hrozbám. Budou-li však všechny ekologické výhrady rozptýleny, nebude stát nic v cestě plynovodu v Baltském moři, neboť EU je závislá na diverzifikaci energetických zdrojů a také diverzifikaci energetických tranzitních cest.
Evropská unie bude muset od roku 2012 dovážet každoročně dalších 200 miliard kubických metrů plynu. Pokud máme zabezpečit naše budoucí dodávky energie, je pro EU důležitý každý plynovod: Plynovod v Baltském moři představuje doplňkovou energetickou cestu, a neměl by být proto považován za konkurenci jiným projektům. Argumenty politické povahy by neměly stát v cestě hospodářským zájmům EU.
Jakékoli rozdíly mezi východními a západními evropskými členskými státy by měly být předem porovnány. V budoucnosti by mohl tento úkol připadnout příslušné pověřené osobě pověřené řízením energetiky v Evropě. Mělo by se předejít rozporům a nedorozuměním před tímto projektem pomocí koordinace, transparentnosti a výměny informací. Tato diskuse opět ukazuje na potřebu společné a koordinované zahraniční politiky Evropské unie.
Grażyna Staniszewska (ALDE). - (PL) Vážený pane předsedo, severní plynovod a přístup Evropského parlamentu k tomuto plynovodu jsou pro mě testem skutečné hodnoty Evropské unie, testem, zda Evropská unie skutečně jedná podle zásady solidarity. Zároveň je testem našeho závazku vůči ochraně životního prostředí. I když se i u mnohem menších projektů, které představují mnohem menší riziko pro lidi a životní prostředí, vyžaduje uvést několik alternativních návrhů, aby se z nich mohl vybrat nejlepší, u tohoto obrovského projektu, který může potencionálně zapříčinit vážně ohrožení nejen životního prostředí, ale i lidí, by se od navrhovatelů mělo vyžadovat, aby uvedli několik alternativních návrhů. Poté by se měl vybrat nejvhodnější návrh, který je nejméně škodlivý pro lidi a životní prostředí. Je velmi zvláštní, že v případě takto mohutného projektu byl tento postup pominut.
Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, jsem přesvědčen, že nikdo z vedoucích představitelů EU nebyl spokojen v Khanty-Mansiysk, když se ruský prezident vysmíval evropské solidaritě.
Dnes máme před sebou výzvu: jsou legitimní existenční obavy menších pobřežních států respektovány nebo zanedbávány? Pokud tyto sousedící státy nejsou respektovány a jejich osud zůstane okrajový, tak jsme všichni vtaženi do bahna neokolonialismu uvnitř Evropy. Pokud bude Parlament hlasovat proti skutečně nezávislému posouzení dopadu na životní prostředí a neodhodlá se zabránit skutečným hrozbám, protože velké peníze jednoduše prohlásí „neexistuje žádné riziko katastrofy“, pak – pokud tyto postoje navrhne některý vnitrostátní tým jako naléhavou záležitost – riskuje samotná EU, že bude evropská myšlenka svržena na zamořené mořské dno.
Kolegové, kteří mě slyšíte, zajděte si na hroby Adenauera, Schumana a De Gasperiho a zeptejte se, jak máte hlasovat, zejména o prvních pěti pozměňovacích návrzích o Gazpromu. Co se mě týká, potřesu si rukou s každým váženým německým poslancem tohoto Parlamentu, který bude hlasovat proti těmto pozměňovacím návrhům předloženým 41 poslancem.
Ti, kteří se spletli, mohou napravit chybu tím, že se zdrží hlasování. Ať zůstane naší prioritou Evropa.
(potlesk)
Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). - (PL) Vážený pane předsedo, plánovaný severní plynovod spojující Rusko a Německo má být nejdelším dvojitým podmořským plynovodem na světě a také nejmělčím, což činí tento plynovod náchylným vůči možným poškozením. Není pochyb, že rozsah prací v tak rozsáhlé oblasti Baltského moře představuje vážné ohrožení životního prostředí, biologické rozmanitosti a druhů, pro námořní bezpečnost a přepravu, a pokud by došlo k ekologické katastrofě, tak i pro zdraví obyvatelstva zemí ležících u Baltského moře.
Podle Úmluvy z Espoo by se z důvodu vážného rizika pro životní prostředí jako první krok měla zvážit alternativní cesta výstavby plynovodu bez narušení mořského prostředí. V tomto případě by to pro plynovod znamenalo cestu po pevnině. Výstavba na dně Baltského moře není dvojstrannou záležitostí Německa a Ruska, neboť v případě ekologické katastrofy by byly jejím následkům vystaveny všechny země u Baltského moře. Takový důležitý projekt by se měl realizovat jen v duchu evropské solidarity a se souhlasem všech států ležících u Baltského moře, a to po provedení důkladného a nezávislého posouzení dopadu na životní prostředí.
Adam Bielan (UEN). – (PL) Vážený pane předsedo, chtěl bych zahájit poděkováním, které směřuji autoru této zprávy, předsedovi Marcinovi Libickému. Tuto zprávu připravil za výjimečně náročných okolností, neboť musel čelit neobvykle silné loby ze strany představitelů konsorcia, odpovědného za výstavbu tohoto kontroverzního projektu. Doufám, že konečná verze této zprávy ukáže, že čas, kdy lobbistické skupiny měly podstatný vliv na zákony přijaté Evropskou unií, je minulostí.
Dále bych chtěl zdůraznit, že až bude Evropská unie zvažovat přínosy, měla by při zkoumaní projektů přímo ovlivňujících její členské státy uplatňovat objektivní normy ochrany životního prostředí. Dnešní zpráva je testem této objektivity. Projekt Nord Stream bude mít, jak všichni dobře víme, katastrofální dopad na přirozené prostředí Baltského moře. Bez souhlasu čtvrtiny svých obyvatel si nemůžeme dovolit provést takovou nebezpečnou investici uvnitř Evropské unie. Naším cílem by mělo být dosažení konsensu, nikoli ekologicky nebezpečný a hospodářsky sporný projekt prosazovaný obrovskou elektrárenskou společností.
Severní plynovod je nehospodárný: je 30-krát dražší než výstavba na pevnině. Podle posledních odhadů bude stát projekt od 10 do 20 miliard EUR. Alternativní plynovod na pevnině by stál přibližně 3 miliardy EUR. Znamená to, že posílaný plyn bude stát víc, což bude mít za následek okamžitý nárůst cen dováženého plynu pro celou Evropskou unii.
Druhým bodem tohoto neobvykle kontroverzního projektu je energetická bezpečnost Evropské unie. Výstavba projektu Nord Stream bude mít na tuto bezpečnost drastický vliv. V reakci na ruské chování by měla Evropská unie rozšířit přístup členských států ke zdrojům plynu a ropy ve Střední Asii a nečinit nás závislejšími na dodávkách plynu z Gazpromu, jak to děláme v současnosti. Aktivity Kremlu jsou zaměřeny na zabránění diverzifikace dodávek plynu v Evropě, a Nord Stream poskytuje dokonalý způsob naplnění tohoto cíle. Jak jsem již uvedl, tento projekt nemá absolutně žádné ekonomické odůvodnění.
Projekt Nord Stream je dokladem schopnosti Kremlu monopolizovat trh s plynem v Evropě. Problémy spojené s evropským projektem Nabuco jsou dokladem selhání Unie zaručit vlastní energetickou bezpečnost. Zde vyvstává otázka: čím to je, že Německo, země, která byla ještě nedávno vášnivým zastáncem svobody a bezpečnosti v zemích bývalého východního bloku, vystavuje nyní tyto země další ztrátě suverenity? Podporou plánů Kremlu, které mají za cíl celkovou energetickou převahu v západní Evropě, vystavuje Německo tyto země riziku politického vydírání Ruskem.
Vyzývám všechny parlamentní skupiny, aby podpořily dnešní zprávu na odvrácení obrovské ekologické katastrofy a respektování práv všech zemí ležících u Baltského moře na poskytnutí nebo odmítnutí souhlasu s tímto druhem investice. Co Evropská unie nyní potřebuje, je solidarita ve všech ohledech týkajících se energetické bezpečnosti a ochrany životního prostředí.
PŘEDSEDÁ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ místopředseda
Tunne Kelam (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, myslím si, že tato zpráva bude modelovým případem, zda má Evropský parlament v první řadě sloužit svým občanům – a občané jsou skutečně znepokojeni –, nebo podlehnout tlaku velkých společností, tlaku, který se stal skutečně zahanbujícím.
Je mi líto, že se tato problematika zpolitizovala. Je to důsledkem toho, že celá věc byla založena na dvojstranné dohodě a byly ignorovány všechny ostatní dotčené strany.
Myslím si, že to, co nyní potřebujeme – a plně souhlasím s paní Wallisovou –, je koordinovaný přístup EU a důsledné dodržování právních předpisů EU. Předpoklady pro vybudování plynovodu by měly být skutečně nezávislá studie ekologického dopadu provedená pod dohledem Komise, určení odpovědnosti za případné škody a ratifikace Úmluvy z Espoo ze strany Ruska.
(Předsedající řečníka přerušil)
Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Státy EU pokračují v realizaci projektů s možnými katastrofickými následky a zároveň diskutují o vlivu činností člověka na životní prostředí.
Ještě včera byl projekt Nord Stream obchodním projektem mezi dvěma zeměmi, Německem a Ruskem, a dnes se už stal prioritou EU.
Plynovod Nord Stream se má vybudovat pod mělkým mořem, které je nejznečištěnějším mořem na světě a jehož dno je poseto chemickými zbraněmi z druhé světové války a znečisťujícími látkami z ruských vojenských základen. Tento plynovod má procházet územím Natura 2000. Je nezbytné, abychom měli k dispozici nezávislé vyšetřování potenciálních ekologických následků.
Lidé, žijící u pobřeží, budou v případě katastrofy vystaveni škodám a další následky postihnou hospodářství zemí a životní prostředí. Kdo ponese odpovědnost?
Nachází se tu 10 států, jejichž občané žijí u Baltského moře, a není to jen Německo a Rusko, země s historií rozhodování o osudech jiných národů.
Vyzývám Evropu, aby byla při hledaní alternativ, jako je například plynovod na pevnině, jednotná a aby zvážila jadernou energii a nikoli plyn jako alternativu šetrnou vůči životnímu prostředí s využitím potenciálu poskytovat Evropské unii bezpečnou energii.
Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, v průběhu minulých měsíců jsem předložil Komisi několik otázek na toto téma a vždy jsem dostal odpověď, která byla nejasná a všeobecného charakteru. V této diskusi chci upozornit na tři věci. Všechny země hraničící s Baltským mořem mají v praxi vážně výhrady týkající se tohoto projektu a jsou přesvědčeny, že bude mít na přirozené prostředí Baltského moře negativní vliv. Druhou je cena projektu, která i podle investora dramaticky roste: původní odhad byl 4,5 miliardy EUR, dnes se pohybuje mezi 8 až 12 miliardami EUR. Mohli byste říci, že je tím ovlivněn jen hlavní akcionář, ale jde o to, že nakonec bude cena přenesena na spotřebitele. Je to o to více zarážející, jestliže existují alternativní pozemní cesty pro plynovod, které jsou dva až třikrát levnější. Třetí a poslední záležitostí je, že tento projekt útočí na základy ideálu společné energetické politiky pro Evropskou unii. Je těžké si představit realizaci tohoto ideálu v budoucnosti, když se projekt plynovodu (...)
(Předsedající řečníka přerušil)
Carl Schlyter (Verts/ALE). - (SV) Vážený pane předsedající, projekt plynovodu je založen na třech základních chybách. Po stránce ekologické je špatný: namísto do obnovitelné energie se investují miliardy do fosilních paliv, což bude mít pro životní prostředí zhoubný vliv a nesmírně to zvýší množství odpadu. Po vybudování 10 kilometrů dlouhého mostu Öresund bylo odvezeno větší množství odpadu, než se předpokládalo. Tento plynovod má být dlouhý víc jako 1 000 kilometrů. S PCB, DDT a chemickými pesticidy na mořském dně to bude ekologická katastrofa.
Namísto solidarity je založen na sobectví. Německo a Rusko jednají bez ostatních zemí, kterým nebude nabídnut plyn, což je také hrozné. Ještě horší je, že je nedemokratický. Aby se zabránilo majitelům půdy plynovod blokovat, bude uložen do moře. Do moře proto, jelikož snad jen málo zemí může říci „ne“, bude-li procházet přes jejich teritoriální vody. Vy, pane komisaři, máte podle Úmluvy z Espoo právo bránit neteritoriální část Baltského moře. Jste to vy a jen vy, kdo se může postavit za práva majitelů půdy podle Úmluvy z Espoo a žádat alternativní cestu.
Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Při několika příležitostech jsme dnes slyšeli zmínku o Úmluvě z Espoo, zejména s ohledem na potřebu všech zúčastněných zemí dodržovat mezinárodní normy ochrany životního prostředí. Dámy a pánové, skutečností je, že tuto dohodu Rusko neratifikovalo. Sliby, že se budou normy uvedené v tomto dokumentu zachovávat bez jeho ratifikace, nelze považovat za důvěryhodné, neboť máme podobné zkušenosti s energetickou chartou.
Skupina kolegů poslanců navrhuje pro dnešní dokument pozměňovací návrhy. Za čtyři roky, co pracuji v tomto Parlamentu, jsem nezažila lobování jedné společnosti v takovém rozsahu. Uvědomuji si potřebu nezávislého posouzení dopadu na životní prostředí a stanovisko, že by toto hodnocení měla vypracovat jedna společnost, jak někteří uvedli, jako kdyby to mohla jedna společnost udělat, je nepřijatelné.
Podporuji zprávu pana Libického a vyzývám kolegy poslance, aby se přidali.
Marios Matsakis (ALDE). – Vážený pane předsedající, mluvíme o tomto projektu, jako kdyby to bylo poprvé na světě, kdy se má vybudovat podmořský plynovod. Existují desítky plynovodů, které křižují naše moře bez jakýchkoli problémů. Máme technologie, které nám umožní přivést plyn, přivést energii do oblastí, které je potřebují, protože miliony Němců tento plyn naléhavě potřebují.
Musíme být dost upřímní, abychom si uvědomili, že cílem této zprávy není zastavit přívod plynu do Německa, nebo do EU, ale pozastavit jeho přechod přes Baltské moře a přesunout ho na pevninu. V bodě 25 je jasně uvedeno, že je možné ho přepravovat po pevnině, aby mohl procházet Polskem čistě z politických a hospodářských důvodů. Musíme být dost upřímní, abychom si to přiznali. Je neetické používat ekologické obavy s cílem dosáhnout politických cílů, a proto budu hlasovat proti této zprávě.
Konrad Szymański (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych reagovat na pana Dimase, který se zaměřil na politické a hospodářské otázky a jaksi se vyhnul otázkám o životním prostředí. Všichni víme, že Rusko nemá v plánu dodržovat zásadu vzájemnosti, pokud jde o investice do trhů s energiemi. V nejlepším případě bude regulovat přístup na svůj trh prostřednictvím vyloučení veškerých evropských investorů. Z tohoto důvodu projekt Nord Stream posiluje hospodářskou pozici Ruska a je pro Evropu škodlivý. Všichni dobře víme, že Rusko nemá v úmyslu přestat s využíváním energie jako nástroje politického tlaku. Dnes je to zejména Ukrajina, která je mu vystavena. Realizace projektu Nord Stream bude znamenat, že každá země Evropské unie bude vystavena podobnému tlaku a bude tímto způsobem vydírána. Počkáme si na negativní posudky Baltských zemí, které budou v této věci brány v úvahu. Komisař Dimas může tato stanovisko ignorovat. Dokonce můžeme tento projekt financovat z evropských fondů. V takovém případě prosím nebuďte překvapení, až se více skupin evropských občanů postaví zády k integračnímu procesu. Někteří z nich řeknou, že o tento projekt nemají zájem, jiní řeknou, že je škodlivý.
Árpád Duka-Zólyomi (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Projekt Nord Stream je jedním z plánů, které mají uspokojit poptávku po energii v EU. Je zde však několik nejasností. Existující ekologická rizika vyžadují odbornou studii vlivu provedenou za účasti osmi dotčených zemí, bez které se nesmí začít žádné plánování.
Plán, který byl až dosud dvojstranný, má také širší záběr, který ovlivňuje bezpečnost evropské energie a který Unie nemůže pominout. S ohledem na společný postoj z roku 2006 o společné energetické politice je účast Komise na projektu rozhodující v zájmu uskutečnění kritérií energetické solidarity uvnitř Unie.
To, že byl projekt připraven bez předcházejícího souhlasu pobřežních států, není správné. Je to plán, který v sobě zahrnuje ekologická rizika, mající vliv na třetinu členských států Unie, a přitom existuje rozumnější verze výstavby na pevnině.
(Předsedající řečníka přerušil)
Olle Schmidt (ALDE). – Vážený pane předsedající, chtěl bych říci svému kolegovi panu Matsakisovi, který nežije u Baltského moře, že já tam žiji. Ve jménu ekologické solidarity by měl projevit jisté obavy o Baltské moře.
– (SV) Vážený pane předsedající, někdy slyšíme v tomto Parlamentu příspěvky, kterým nasloucháme obzvlášť pozorně, což je případ příspěvků Vytautase Landsbergise. Myslím si, že všichni máme důvod poslouchat, když mluví pan Landsbergis, který má zkušenosti s politickými podmínkami, v nichž se tvoří a formuje region v ovzduší bezpečnosti.
Komisaři Dimasovi a Komisi jako celku bych chtěl říci, že je pro mě nepochopitelné, že ani EU, komisař, nebo zbytek Komise nereagovali na tento obrovský projekt z hlediska bezpečnosti, energetické politiky, nebo ekologické politiky. Několikrát jsem položil tuto otázku a dostal jsem mimořádně vyhýbavé odpovědi. Nerozumím, proč vám trvalo tak dlouho zajímat se o tuto záležitost, která znepokojuje celou Evropu a nejen Rusko a Německo.
Ville Itälä (PPE-DE). - (FI) Vážený pane předsedající, Baltské moře je ekologickou skvrnou na Evropské unii. Je skutečně ve špatném stavu. Požadujeme a potřebujeme velké množství opatření na zlepšení stavu Baltského moře, což není možné bez závazku ze strany Ruska v této předmětné záležitosti.
Protože víme, jak důležitá je výstavba tohoto plynovodu pro Rusko, máme šanci žádat před udělením povolení pro výstavbu od Ruska, aby se zavázalo k jiným ekologickým projektům s cílem snížit vypouštění škodlivin do Baltského moře. Než bude uděleno povolení, musíme si být jisti, že je Rusko skutečně v této záležitosti zavázáno a že provede potřebná opatření.
Pro Evropskou unii je to příležitost a zároveň otázka důvěry. Abychom zachránili Baltské moře, musíme v našich vztazích s Ruskem jednat jednotně a mluvit jedním hlasem. Máme nyní tuto příležitost a musíme jí využít.
Předsedající. − Dámy a pánové, udělili jsme prostor deseti řečníkům. Je to mimořádné, neboť obvykle jich máme maximálně pět. Je zde ještě několik kolegů, kteří také požádali o možnost promluvit. Chci jim připomenout, že mohou přispět písemně a jejich příspěvky budou přiloženy k zápisu.
Stavros Dimas, člen Komise. – (EL) Vážený pane předsedající, chtěl bych nejprve poděkovat řečníkům v dnešní diskusi za jejich zajímavé názory. Je pravdou, že jsem se zmínil o veřejném slyšení, o které požádal v lednu Petiční výbor a na němž jsme já a můj kolega pan Piebalgs jako komisař odpovědný za energetické otázky hovořili, a zde jsem zopakoval potřebu dovozu zemního plynu, jak uvedl kolega pan Piebalgs. Poukázal jsem také na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006, podle kterého hlavní směry uvedly některé prioritní projekty jako projekty evropského významu a to včetně tohoto projektu. Bylo to vaše rozhodnutí a ne moje! Nekritizujte mě proto za přílišné zdůrazňování hospodářských věcí! Poukázal jsem pouze na věci, o nichž jste rozhodli vy. Ostatně, ve svém vystoupení jsem kladl důraz na ekologické ohledy. Tyto věci se mě dotýkají. Uctivě vás proto žádám, abyste byli pozorní nejen při jedné šestině mého vystoupení, ale i při zbývajících pěti šestinách.
Obavy týkající se vlivu projektu takového velkého rozměru, významu a složitých technických aspektů na životní prostředí jsou zcela legitimní. Znamenají, že se široká veřejnost stále více zapojuje do diskusí o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí v souvislosti s velkými projekty v oblasti infrastruktury.
Ekologický vliv a stanovisko veřejnosti a zodpovědných orgánů pro záležitosti životního prostředí však tvoří součást posouzení vlivu na životní prostředí, který je stanoven v příslušných právních předpisech o posouzení vlivu na životní prostředí, ve směrnici EU a v Úmluvě z Espoo, kterou, jako jsem už řekl, Rusko podepsalo, ale neratifikovalo, i když tvrdí, že ji zavede. Doufám, že ji ratifikuje. Stále vyvíjíme tlak na třetí země, aby ratifikovaly smlouvy v oblasti životního prostředí.
Zjištění posouzení vlivu na životní prostředí musí důkladně posoudit orgány, které mají pravomoc udělit realizační povolení, nebo povolení výstavby pro jakýkoli druh projektu v oblasti infrastruktury. Až poté mohou tyto orgány jasně porozumět ekologickým otázkám obsaženým v pečlivě sestavené zprávě pana Libického.
Ve zprávě se například mluví o hrozbě velkého znečištění z úniku tisíců tun chemikálií potřebných na vyčištění plynovodu před uvedením do provozu, „specifických chemikálií,“ jak se uvádí ve zprávě.
Zdá se však, že v únoru roku 2008 dodavatel potvrdil, že nemá v úmyslu použít tyto chemikálie při tlakových zkouškách plynovodu před jeho uvedením do provozu. Neznamená to, že tento problém se zde nevyskytne. Je velmi pravděpodobné, že budou použity jiné chemikálie. Znamená to však, že musíme počkat na ukončení postupu posouzení dopadu na životní prostředí, který vyžaduje zákon, abychom mohli projednat dodržování právní úpravy a politiky EU, vlivy, rizika, opatření a také rozhodnout o podmínkách, které budou uloženy vlastníkovi projektu.
Podmínky transparentnosti zavedené pro posouzení dopadu na životní prostředí zajišťují, že všechny dotčené strany včetně Evropského parlamentu, budou mít přístup ke všem příslušným informacím.
Je zvláštní, že různé strany dnes vyjádřily svá stanoviska, že Komise musí mít větší pravomoc, ať už na provádění studií ekologického dopadu či s cílem stanovení různých politik. Pravomoc Komise je specifická, s ohledem na studie a studie ekologického dopadu nemá prostředky ani pravomoc, kterou v tomto případě mají členské státy. Úlohou Komise, jak je uvedeno ve Smlouvě, je zajistit, aby členské státy řádně plnily a respektovaly ustanovení právních předpisů Společenství včetně mezinárodních dohod ratifikovaných Společenstvím.
Komise smí zasahovat jen v případě, že se vyskytnou vážné důvody k domněnce, že při vykonávání příslušných zákonných povinností vyplývajících z právních předpisů Společenství, včetně zákonů Evropské unie v oblasti životního prostředí, došlo k zanedbání.
Doposud se takové náznaky nevyskytly, neboť na postupu studie ekologického dopadu se ještě stále pracuje. Mohu vás ujistit, že Komise nebude váhat zasáhnout, bude-li to potřebné.
Nakonec mohu zopakovat, že Komise očekává od členských států, že dodrží svoje závazky vyplývající z právních předpisů Společenství. Je to základní podmínka pro schválení konečného rozhodnutí.
Ještě jednou vám chci poděkovat a poděkovat panu Libickému za jeho zprávu a za příležitost, kterou nám dal projednat tuto rozhodující otázku plynovodu a jeho možného ekologického dopadu.
(potlesk)
Marcin Libicki , zpravodaj. − (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat všem, kteří vystoupili v dnešní rozpravě. Musím říci, že jsem hrdý na to, že jsem poslancem tohoto Parlamentu. Tento Parlament dnes hovořil hlasem lidí, což v tomto Parlamentu není vždy zvykem: hlasem lidu, což je nejlepší evropskou tradicí evropských parlamentů, které byly založeny, aby byla stanoviska lidí použita pro dobro tohoto světa.
Pane komisaři Dimasi, dnes jste jedním z dober tohoto světa. Poslouchejte prosím hlas lidu, který dnes promluvil ústy těchto poslanců Parlamentu. Téměř každý souhlasil s tím, že tento plynovod je nejen hrozbou pro životní prostředí, ale že bude škodlivý pro prostředí nejprve během výstavby, a potom, nedej Bože, v případě nějaké katastrofy.
Objevila se řada názorů na toto téma, ale pan Dimas o nich nediskutoval. Proč nevybudujeme plynovod na pevnině, když je to třikrát levnější a přitom bezpečnější? Evropská komise k tomu nemá co říci, přičemž tato otázka byla projednávána. Byla nastolena další otázka: skutečnost, že je Nord Stream společností ve vlastnictví státu, to všechno je součástí politického plánu. Vyskytly se zde komentáře v tom smyslu, že je to všechno politika. Ano, je to všechno politika: politika Nord Streamu a jeho vlastníka, Kremlu.
Také se mluvilo o potřebě evropské solidarity. Nerozumím, proč byl podán pozměňovací návrh na zrušení článku, který diskutoval o solidaritě. Je to právě tento případ, který je testem evropské solidarity, o němž se tu před chvílí mluvilo? Proč jste nemluvil o ceně, kterou budou muset zaplatit odběratelé? Tato otázka zde byla nastolena. Čelíme nyní tomuto testu: budou velcí a dobří tohoto světa, velcí a dobří Unie, do které, pane komisaři, patříte, naslouchat hlasu lidu, tak jako velcí a dobří naslouchali hlasu lidu v minulých časech? Když to nedělali, dopadlo to špatně. Viděli jsme výsledek referend ve Francii, Holandsku a Irsku. Chápejte to jako varování. Velcí a dobří Evropské unie by měli pamatovat na to, komu slouží, aby byl výsledek pozitivní.
Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve 12:00 hod.
Písemná prohlášení (článek 142 Jednacího řádu)
Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – Impuls, který poskytla diskuse o Nord Streamu, představuje dobrý začátek, který Evropě umožní konečně mluvit jedním hlasem o otázkách energetické bezpečnosti a zaměřit se na účinnou společnou energetickou politiku.
Energetická bezpečnost je důležitým prvkem v celkovém kontextu bezpečnosti Evropské unie, a mělo by se s ní tedy zacházet s největší opatrností zejména při rostoucí závislosti na dovozu energií, u kterých se očekává nárůst do roku 2030 na 65 %. Očekává se, že závislost jen na plynu vzroste do roku 2030 na 84 % dodávek. Zvýšená pozornost by se měla věnovat specifickým vztahům Evropské unie s Ruskem: měl by se klást důraz na vytvoření a dodržování rovných přístupových podmínek a spravedlivého zacházení s ruskými investory v EU a s evropskými investory v Rusku. Bohužel tomu tak není v případě Ruska, a Rusko by v tomto směru mělo projevit snahu.
Chtěl bych potvrdit důležitost případné ratifikace Smlouvy o energetické chartě a protokolu o tranzitu Ruskem, aby se předešlo možným rozporům týkajícím se projektu Nord Stream.
Chtěl bych opět předložit do diskuse možné katastrofální ekologické dopady, které představuje projekt Nord Stream, při jeho rozsahu a navržené trase, a chtěl bych projevit svou podporu alternativní vnitrozemské trase.
Titus Corlăţean (PSE), písemně. – (RO) Vítám stanovisko Evropského parlamentu, které přijalo v souvislosti s výstavbou plynovodu spojujícího Rusko a Německo.
Evropská unie potřebuje integrovanou, společnou a soudržnou energetickou politiku, stejně jako dlouhodobou strategii zajištění energetické nezávislosti členských států.
Evropská unie by se měla zabývat ekologickými a geopolitickými otázkami týkajícími se energetické bezpečnosti využitím společného úsilí všech členských států a nikoli dvojstrannými dohodami, uzavřenými některými členskými státy s Ruskem.
Je to jediný možný způsob, kterým může Evropská unie dosáhnout silného postavení při jednáních s Ruskem, aby se předešlo tomu, že se energetické zdroje přemění na politický tlak, a naopak se tímto způsobem z Evropské unie stane rovnocenný partner Ruska.
Takto můžeme poskytnout odpovědi na opodstatněné zklamání rumunských občanů s ohledem na stále rostoucí ceny plynu a elektřiny, což se negativně promítá do socio-hospodářské oblasti na životní úroveň rumunských občanů.
Zároveň by mohlo řešení společné energetické politiky doplnit neschopnost pravicové vlády v Bukurešti podporovat rumunské energetické zájmy ve vztazích s Ruskem.
Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. – (PL) Chtěl bych vyjádřit dík panu Marcinovi Libickému jako předsedovi Petičního výboru Evropského parlamentu za práci, kterou věnoval tomuto tématu, jež vyvolalo tolik znepokojení. Víc než 30 000 podpisů občanů Evropské unie, kteří žádali o pomoc vzhledem na návrh výstavby plynovodu na dně Baltského moře. Je velká škoda, že ti, kdo se chystají k této investici, doposud nepředložili posouzení dopadu na životní prostředí. Konec konců má to být při délce 1 200 kilometrů jeden z nejdelších podmořských projektů. Problematika, o které dnes diskutujeme, má ekologické i hospodářské rozměry. Nemůžeme samozřejmě ignorovat politické pozadí celého problému. Plynovod má procházet přes oblast Natura 2000, stejně jako přes podmořské skládky munice a potopený jedovatý plyn z dob druhé světové války. Je proto třeba podniknout spolehlivý výzkum, který posoudí rizika čtyř scénářů: během výstavby plynovodu, během provozu, v krizových situacích (při katastrofě) a při jeho rozebírání po použití, nebo pokud se smlouvy o dodávkách ukončí. Nemáme žádnou spolehlivou analýzu tohoto projektu, a to v době, kdy podle právních předpisů téměř každý projekt budovy musí mít posouzení dopadu na životní prostředí. Není to jen otázka, která se týká dvou zemí: Německa a Ruska. Tato otázka je dnes příkladem nedostatku evropské solidarity v energetické oblasti. Poslouchejme tedy hlasy našich dotčených občanů. Mohou nám říci, že zde něco není v pořádku.
Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Rozhodnutí o výstavbě plynovodu v Baltském moři je záležitostí dvou hráčů: Ruska a Německa. Mělo by jít o záležitost všech států ležících u Baltského moře. Německo a Rusko nejsou jedinými zeměmi u Baltského moře. Společné rozhodnutí v této záležitosti je správné, neboť plynovod v Baltském moři bude mít na toto moře negativní ekologický dopad.
Ekologický dopad plynovodu v Baltském moři se musí prověřit a musí být přijata potřebná opatření. Závazek Ruska dodržovat Úmluvu z Espoo by se měl stanovit jako podmínka pro udělení povolení na výstavbu.
Stav životního prostředí Baltského moře se může zlepšit, jen pokud se na něm bude podílet i Rusko a bude se o něj zajímat. Máme nyní šanci Rusko zapojit.
Ruská ekonomika je závislá na vývozu energií. Na druhé straně je EU závislá na energii z Ruska. Je potřeba spravedlivá, strategická spolupráce mezi EU a Ruskem, která bude respektovat životní prostředí.
V tomto Parlamentu zaznělo velmi mnoho kritiky Kremlu. Na dohodu jsou však vždy potřeba dva partneři.
Je čas, aby se EU nad sebou zamyslela. Existuje řada důvodů ke změně spolupráce Evropské unie a přeměnu obav o stav Baltského moře v činy.
Siiri Oviir (ALDE), písemně. – (ET) V článku 194 budoucí Smlouvy o fungování Evropské unie (Lisabonská smlouva) se jasně uvádí, že energetická politika by měla brát ohled v duchu solidarity mezi členskými státy na potřebu ochrany a zlepšení životního prostředí. Nemohu souhlasit s tím, aby bylo životní prostředí otrokem vnější energetické politiky EU, když se v posledních letech Evropa tak důrazně zasazovala za ochranu životního prostředí. Vzhledem ke skutečnosti, že Baltské moře je jedním z nejznečistěnějších námořních oblastí, je nepřijatelné vystavovat ho dalším rizikovým faktorům, které by mohly mít katastrofické následky na životní prostředí a hospodářství v budoucnosti. Vyzývám Evropský parlament, aby podpořil myšlenky předložené zeměmi Baltského moře, zpravodajem a ekologickými organizacemi pro výstavbu plynovodu na pevnině, a tímto vyzývám Evropskou komisi a Radu, aby využily všechny dostupné právní prostředky, které mají k dispozici, ke změně plánů výstavby plynovodu v Baltském moři.
Sirpa Pietikäinen (PPE-DE), písemně. – (FI) Vážený pane předsedající, pane zpravodaji, dámy a pánové, chtěla bych poblahopřát panu zpravodaji k jeho úspěšné zprávě. Zpráva se chvályhodně věnuje obavám občanů Unie – zejména občanů států ležících u Baltského moře – o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu. Výstavba plynovodu v Baltském moři je v první řadě ekologickou otázkou, a proto by se měl v tomto smyslu přezkoumat celý projekt a jeho realizovatelnost.
Baltské moře je jedním z nejznečistěnějších světových moří. Jeho zvláštní charakter ho činí obzvlášť citlivým mořem: je jedním z nejmělčích světových moří a pohyb jeho vod je pomalý. Baltské moře je unikátem poloslané vody a z tohoto důvodu se některé rostliny a zvířata nenacházejí v žádném jiném moři na světě. Obrovské škody na životním prostředí by byly pro toto moře katastrofou.
Podporuji požadavek uvedený ve zprávě na nezávislou třetí stranu, která provede posouzení dopadu na životní prostředí. Analýza by měla být založena na rozsáhlých vědeckých a ekologických faktorech.
Je možné, abychom dosáhli toho, že se Rusko povolí v případě negativního výsledku hodnocení dopadu na životní prostředí prostřednictvím mezinárodně schválených úmluv. Všechny úmluvy uvedené ve zprávě jsou důležité. Je třeba připomenout, že by to bylo poprvé, kdy by se aplikovala Smlouva z Helsinek z roku 1974.
Realizační práce nesmí začít před posouzením všech ekologických dopadů celého životního cyklu plynovodu. Přeložení cesty plynovodu na pevninu by mělo být rovněž opatrně zváženo. Je nepopiratelné, že Unie potřebuje energii. Je však mnoho způsobů zajištění energetických potřeb, a moře v Unii by neměla být rozhodně ohrožena jen proto, že jiné možnosti se zdají dražší.
Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. – (PL) Plynovod v Baltském moři v sobě skrývá řadu hledisek včetně hospodářského, ekologického, energetického a politického hlediska. Na rozdíl od energetického hlediska ani jeden z ostatních aspektů příliš nevyčnívá.
Z hospodářského hlediska je mnohem lepší a třikrát levnější vybudovat plynovod na pevnině než na mořském dně. Z ekologického hlediska ohrožuje výstavba plynovodu na mořském dně celou pánev Baltského moře a nejen ji. Nikdo zatím nemá celkovou analýzu rozsahu rizik a nikdo nedokáže předvídat jejich následky. Z politického hlediska je výhodnější pro Rusko, vnáší konflikt dovnitř Evropské unie, má za následek porušení zásad partnerství a solidarity Evropské unie ze strany Německa.
Za těchto okolností by zpráva pana Marcina Libického, která obsahuje přesvědčivé a specifické informace, měla být přijatá a zohledněna při přijetí rozhodnutí.
Zuzana Roithová (PPE-DE), písemně. – (CS) Také mne zneklidňují obavy desítek tisíc občanů, kteří peticí upozorňují na rizikové okolnosti stavby největšího plynovodu na dně mělkého Baltského moře.
Jejich petice inspirovala veřejné slyšení a zprávu EP, které odhalují nutnost zahrnout do rozhodování další země, a hlavně EU. Problémem jsou ekologická rizika kvůli rozsáhlým pohřebištím válečných vraků a munice na dně moře i riziková chemická metoda čištění plynovodu před jeho uvedením do provozu.
Netroufám si vyjadřovat se k alternativní pozemní trase, ale jsem hluboce přesvědčena, že je nutné, aby se Evropská komise a Rada řádně ujaly své koordinační povinnosti a v zájmu nejen pobaltských zemí důsledně požadovaly na investorovi převzetí plné odpovědnosti za případné ekologické škody a vyžádaly si nezávislé hodnocení dopadů i hodnocení alternativní trasy po pevnině.
Severní trasa dodávek plynu z Ruska je důležitá, a proto je nutné, aby EU uzavřela s Ruskem dohodu o podmínkách kontroly výstavby, ale i bezpečného provozu plynovodu. Vždyť Rusko dosud neratifikovalo úmluvu z Espoo. Bohužel dosud nemáme společnou energetickou politiku a unijní standardy. Toto je příklad, kdy Evropané potřebují namísto bilaterální dohody mezi Německem a Ruskem dohodu unijní a souhlas s výstavbou i pobaltských zemí. Parlament k tomu nyní vysílá jasný politický signál.
Wojciech Roszkowski (UEN), písemně. – (PL) Diskuse o zprávě pana Libického zobrazuje téměř celkovou jednomyslnost při posuzování projektu Nord Stream. Tento projekt je hospodářsky nezdravý, hrozí dodatečnými horentními náklady, které se odrazí v budoucí ceně plynu, představuje ekologickou hrozbu pro pobaltské země a také zvyšuje závislost některých členských států na dodávkách z Ruska. Vyvstává otázka – kdo z toho bude mít prospěch?
Sotva můžeme brát vážně hlas pana Matsakisa, který mluvil v tomto kontextu o odmítání zprávy a žádal o „upřímnost“. Je těžké pochopit, co pan Matsakis myslí pod pojmem upřímnost.
Hlasování o této zprávě bude testem rozsahu, v jakém je Evropský parlament skutečně veden názory ekonomů, ekologů a běžných občanů EU a jak velmi tlakem z rusko-německé loby, která má v úmyslu snížit energetickou a ekologickou bezpečnost některých členských států a rozbít solidaritu EU.
Esko Seppänen (GUE/NGL), písemně. – (FI) Vážený pane předsedající, výstavba plynovodu jako projektu postaveného na pevnině by byla levnějším a bezpečnějším řešením než jeho uložení do moře. Plánovaný plynovod v Baltském moři bude mít bezpochyby vliv na životní prostředí, což musí být prozkoumáno. Musí se tak učinit v zájmu minimalizace rizik.
Nord Stream však nespadá do pravomoci EU a i Parlament tuto problematiku projednává jen na základě zprávy Petičního výboru. Do orgánu Společenství je vtažena vnitřní polská politika oklikou jako ekologická otázka bez zmínky o politických motivech Polska a pobaltských států.
Pokud bych byl ruským prodejcem plynu a Německo kupcem, nemohl bych se spoléhat na bezpečnost dodávek, pokud by byl plynovod veden přes polské území. V Evropě máme špatné zkušenosti se zprostředkovatelstvím Ukrajiny, která nahromadila zásoby plynu, nebo za plyn nezaplatila, a když přišlo na lámání chleba, ponechala si plyn, který byl posílán z Ruska do střední Evropy, pro své potřeby. Stejný druh nebezpečí by nebyl vyloučen ani v případě Polska. Logicky tak pracuje proti rozvoji obchodních a hospodářských vztahů mezi Ruskem a EU, přičemž pobaltské země to podporují.
Bohužel neexistuje žádná alternativa na pevnině a je třeba plynovod vést mořem, což ale vyžaduje chránit životní prostředí.
5. Stabilizace Afghánistánu: výzvy pro EU a mezinárodní společenství (rozprava)
Předsedající. − Dalším bodem je zpráva, kterou předkládá pan André Brie, jménem Výboru pro zahraniční věci, o stabilizaci Afghánistánu: výzvy pro EU a mezinárodní společenství (A6-0269/2008) (2007/2208(INI)).
André Brie, zpravodaj. – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, pane Jouyete, dámy a pánové, v Kábulu se včera odehrál nejkrvavější útok od roku 2001, při kterém zahynulo víc než 40 Afghánců a Indů a 140 lidí bylo zraněno. Chtěli bychom vyslovit upřímnou soustrast obětem a vyjádřit naše odsouzení vrahům, kteří to mají na svědomí.
Ti, kteří sledují evropská média, a ti, kteří si například dnes přečetli vydání Daily Outlook Afghanistan, určitě vědí, že násilí v Afghánistánu se nyní mnohem víc rozšířilo a stává se samozřejmostí. Vraždy učitelů jsou prakticky na denním pořádku, což je jedna z nejcyničtějších stránek strategie Talibanu. Školy, a to obzvlášť školy pro děvčata, podpálí nebo je násilím zavřou, vyhazují do povětří mosty a cesty. O čem se v Evropě nemluvilo, byl útok, který se v neděli odehrál na svatební hostině v provincii Nangarhar a zemřelo při něm 23 lidí včetně nevěsty. Tento útok vedly koaliční síly USA. Podobný incident se stal v sousední provincii Uruzgán. Prezident Karzaj nařídil vyšetřování.
Je zřejmé, že bezpečnostní situace v Afghánistánu se za poslední tři roky zhoršila. Existuje však množství výrazně pozitivních prvků, které je třeba zohlednit: zkvalitňování politiky v oblasti školství a zdravotnictví, regionální úspěch v programu obnovy a v boji proti drogám, založení kritických a nezávislých médií díky mnoha nesmírně odvážným novinářům, stejně jako vybudování aktivní občanské společnosti spolu s angažovanými ženskými organizacemi v různých sférách společnosti.
Jsou zde i negativní stránky zprávy, jako například skutečnost, že pěstování máku setého v současnosti dosahuje v národním měřítku rekordní hodnoty a tato rostlina se stále ve větší míře spojuje se všeobecným hospodářstvím, stejně jako se zvyšujícím se počtem trestných činů, případů korupce a aktivit povstaleckých skupin.
Mezinárodní potravinová krize měla dramatické následky týkající se milionů Afghánců. Korupce je rozšířená ve vládních kruzích a vlastně pochází právě z tohoto zdroje. Zásady právního státu se neuplatňují patřičně, což je možné přirovnat k situaci na Guantánamu nebo v americké věznici v Bagramu, a to je i terčem zásadní mezinárodní kritiky.
Fundamentalistické ideologie v posledních letech evidentně převládaly dokonce i v klíčových sférách vlády a parlamentu, což představuje hrozbu pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků, ale obzvlášť pro naděje afghánských žen a děvčat na rovnocenné postavení ve společnosti.
Strašné násilí, které je každodenně pácháno na ženách a děvčatech v domácnostech, rodinách a obcích, považuji stále za nejvážnější a nejzřetelnější problém, který zároveň naše sdělovací prostředky nejvíc pomíjejí. Mrzí mě, že pro nedostatek času se této oblasti nemohu věnovat podrobněji. Afghánistán a jeho obyvatelé si zaslouží naše plné nasazení. Po 30 letech války, při které zahynulo víc než jeden a půl milionu lidí, je povinností mezinárodního společenství prokázat solidaritu vůči Afghánistánu.
Země a její společnost byly zničené politikou a vojenskou okupací ze strany Sovětského svazu, dále občanskou válkou vedenou skupinami mudžáhedínů, kterým poskytovali zbraně Spojené státy, Pákistán, Irán a jiné země, a také zlověstnou vládou Talibanu.
Naše zpráva nabízí komplexní a realistický obraz. Poukazuje na výrazné úspěchy obyvatel Afghánistánu a stanoví politické nedostatky afghánské vlády i ostatních mezinárodních vlád. Vyjadřuje naši plnou podporu a vysvětluje fakt, že jsme plně odhodláni nastolit demokracii a chránit lidská práva, a to zejména práva afghánských žen a dětí. Nejde jen o obecné zásady, ale i o konkrétní požadavky v případech Mělalaj Džojové, Parvíza Kambakša a Latifa Pedramy.
Evropský parlament prostřednictvím této zprávy požaduje novou strategii pro mezinárodní společenství a pro afghánskou vládu, v níž se bude klást hlavní důraz na obnovu občanské společnosti. Tuto politiku prosazuje zvláštní představitel OSN pro Afghánistán, pan Kai Eide. Toto je nejdůležitější posun a jsem rád, že právě my v tomto Parlamentu jsme vyslali tento signál.
Chtěl bych vyjádřit vděčnost kolegům z jiných politických skupin, Komisi a pani komisařce; máte v Kábulu a v Bruselu úžasný tým, který řeší otázky Afghánistánu; zvláštnímu představiteli Rady a zároveň i mnoha afghánským a mezinárodním nevládním organizacím, které se na této zprávě podílely.
Musím proto říct, že z tohoto důvodu je pro mě ještě těžší, když musím z této zprávy vyjmout své jméno. Nebyl jsem schopen přesvědčit většinu o tom, že problémy Afghánistánu se nedají vyřešit vojenskými prostředky. Pokud bude převážná většina v rámci tohoto Parlamentu požadovat posílení vojenských jednotek, a ignorovat tak vnitrostátní výhrady členských států, nebude řešit skutečné problémy přednesené v této zprávě a to je v rozporu s mými osobními obavami. Pro Afghánistán je nepřijatelnou skutečnost, že by měla zůstat bez povšimnutí přání většiny národů Evropy; svědčí o tom i události posledních dní; a je to vcelku špatná politika.
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Vážený pane předsedající, je mi ctí a považuji za výsadu, že mohu promluvit poprvé zde před Evropským parlamentem. Dříve než začnu, chtěl bych podobně jako pan Brie odsoudit jménem předsednictví včerejší útok na indické velvyslanectví v Kábulu, při kterém zahynulo víc než 40 civilních obyvatel včetně mnoha zaměstnanců velvyslanectví a stovky lidí utrpěly zranění. Cílem tohoto útoku bylo narušit probíhající proces stabilizace a obnovy v Afghánistánu. Evropská unie je rozhodnuta podporovat afghánskou vládu a obyvatele Afghánistánu v jejich snaze o vybudování stabilního a demokratického státu a tyto tragické události ještě více zvýrazňují důležitost a naléhavost našich diskusí dnes ráno.
Stejně jako Parlament i Rada je přesvědčena o potřebě dlouhodobého závazku v Afghánistánu. Naším cílem musí být pomoc vládě, aby mohla vybudovat struktury potřebné pro moderní a demokratický stát, který může řádně fungovat, zajistit bezpečnost svých obyvatel, respektovat zásady právního státu a podporovat hospodářský a sociální rozvoj.
Chtěl bych zdůraznit, že společná snaha afghánských činitelů a mezinárodního Společenství už přinesla určité důležité výsledky. Snížení úmrtnosti novorozenců o 25 % a 6 milionů dětí navštěvujících školy, z čehož jednu třetinu tvoří děvčata. S ohledem na tyto skutečnosti musím vzdát úctu práci, kterou odvedla paní komisařka Ferrerová-Waldnerová a obecně Komise v této oblasti a ve všech hlediscích souvisejících se znovunastolením právního státu.
Musíme stavět na těchto úspěších, ale musíme si i uvědomovat všechny výzvy, které jsou ještě před námi, zejména ty, na které poukázal pan Brie: státní správa, nestabilita, korupce a drogy, které jsou vzájemně propojeny a mají negativní vliv na normální fungování institucí a na udržitelný rozvoj země.
Musíme tedy spolupracovat s dalšími partnery v oblasti drog, abychom mohli uplatňovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1817 ze dne 11. Června, které umožní mezinárodnímu společenství zintenzívnit boj proti obchodování s chemickými prekursory, které se používají k výrobě heroinu.
Rada stejně jako Parlament klade nejvyšší možný důraz na demokratický proces v Afghánistánu. V průběhu voleb v letech 2004 a 2005 se obyvatelé Afghánistánu velmi jasně a odhodlaně rozhodli ve prospěch demokracie a stability. My jim musíme pomoci ve vytváření co nejlepších podmínek při přípravě nastávajících prezidentských voleb v roce 2009 a všeobecných voleb v roce 2010.
Zprávu o Afghánistánu, kterou vypracoval Parlament a shrnul pán Brie, přijala Rada s velkým zájmem a chtěla by vyzdvihnout tři specifická hlediska. Za prvé, Rada doufá, že afghánská vláda bude přistupovat k procesu obnovy a rozvoje Afghánistánu s větší mírou zodpovědnosti. Navíc, ve všech sférách by se měl klást důraz na to, aby si obyvatelé Afghánistánu byli vědomi svých povinností a měli potřebu zajistit si dobrou vládu, z čehož vyplývá, že povinností afghánských vládních činitelů je plnit své závazky v tomto smyslu.
Za druhé, Rada vyzdvihuje úzké spolupráce s afghánskou vládou, která má v rámci mezinárodního Společenství usilovat o společnou vizi o způsobu dosažení společných cílů, a to zajištěním zejména toho, aby podniknuté kroky byly z hlediska své vojenské a civilní dimenze soudržné. Toto je mandát, který dostal nový zvláštní představitel OSN, pan Kai Eide, a Rada by chtěla vyslovit svou plnou podporu jeho misi. Ve stejném kontextu Rada pociťuje potřebu posílit kapacity mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) za účelem rozšíření její přítomnosti v celé této oblasti, zejména však na jihu a na západu země.
Naše třetí a poslední připomínka ke zprávě pana Brieho se vztahuje na zkvalitnění spolupráce a vztahů mezi Afghánistánem a jeho sousedními zeměmi, které jsou nezbytné na zabezpečení trvalé stability ve státě, především pokud jde o vícerozměrný charakter některých problémů, které jasně zdůraznil pan Brie, jako například výroba a obchod z drogami.
V žádném případě by tyto stručné připomínky ke zprávě předložené Parlamentem neměly odvést pozornost od skutečnosti, že Rada a Parlament mají velmi podobné názory na politiku, kterou je potřebné realizovat v Afghánistánu. Chtěl bych využít tuto příležitost k uvítání a povzbuzení iniciativy, kterou představil pan Brie ve své zprávě, jejímž cílem je posílení spolupráce mezi Evropským parlamentem a afghánským parlamentem.
Všechny tyto důvody nasvědčují tomu, že Unie bude i nadále pokračovat ve své vedoucí úloze při mobilizování mezinárodního Společenství v pomoci Afghánistánu. Tento cíl tvořil základ pro závěry Rady ze dne 26. května, které byly z velké časti inspirovány výsledky Mezinárodní konference na podporu Afghánistánu, která se uskutečnila dne 12. června v Paříži. Tato konference znamenala obrovský úspěch pro Afghánistán, stejně jako pro Evropskou unii, která plně uspěla v prosazování svých stanovisek týkajících se klíčových aspektů rozvoje země.
Chtěl bych zdůraznit, že před několika měsíci se summitu NATO, který se konal 2. až 4. dubna v Bukurešti, zúčastnil vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku spolu s prezidentem Karzajim a generálním tajemníkem OSN setkání hlav států a vlád o Afghánistánu. Země přispívající do IFAS, jehož téměř polovina příslušníků pochází ze členských států EU, přijaly v Bukurešti novou strategii pro svůj společný závazek postavený na těchto čtyřech zásadách: stabilní a společný dlouhodobý závazek; podpora zlepšení afghánského vedení a odpovědnosti v oblasti bezpečnosti; komplexní přístup mezinárodního Společenství k obnově; a společná politická strategie týkající se států sousedících s Afghánistánem, zejména Pákistánu.
Na závěr bych rád zdůraznil určité oblasti, v nichž Evropská unie přispívá výrazným způsobem a kde je její činnost nezbytná pro posílení postavení státu a upevnění zásad právního státu v Afghánistánu. V první řadě, jak jistě víte, Unie má zvláštního představitele už od roku 2002 a tuto funkci v současnosti zastává pan Francesc Vendrell. Těžkosti zpočátku nastaly při přípravě mise EUPOL a šlo o problémy v oblasti logistiky, avšak tyto jsou v současnosti už vyřešeny. EUPOL se podílí zejména na reformě ministerstva vnitra a na budování strategie afghánské policie.
Nakonec bych chtěl poukázat na to, že Evropská Unie vyslala jasnou zprávu s ohledem na rozšíření závazku vůči Afghánistánu oběma svým afghánským partnerům, stejně mezinárodnímu společenství prostřednictvím rozhodnutí na posledním zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy dne 26. května, jehož cílem je zdvojnásobit počet příslušníků zapojených do policejní mise v Afghánistánu. Toto rozšíření mise EUPOL by mělo přinést větší transparentnost a účinnost naší činnosti v klíčových odvětvích, které souvisí s reformou policie, i navzdory násilným událostem, které se odehrály v posledních dnech.
Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. – (DE) Vážený pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, vážení poslanci Parlamentu, pane Brie, pokud mohu, rada bych nejprve řekla několik slov německy a poděkovala vám za tuto velmi důležitou a vynikající zprávu, jako i za vynikající způsob vaší spolupráce s mým štábem v Kábulu a v Bruselu. Chtěla bych vyslovit svou podporu názorům, které jste vyjádřili vy a úřadující předseda Rady. Je skutečně tragédií, že jsme včera byli opět svědky takové katastrofy, jakou byl tento teroristický útok. Na jedné straně musíme samozřejmě zcela jednoznačně vyjádřit své odsouzení, ale na druhé straně jsou zde i oběti, o které je třeba se zajímat. Bohužel, právě takové jsou poměry, za kterých se bude odehrávat tato rozprava.
členka Komise. − Dovolte, abych řekla, že si myslím, že tato velmi komplexní zpráva je nesmírně důležitá právě z hlediska této složité a nejisté bezpečnostní situace a my nemůžeme dovolit, a ani nedovolíme, aby byli v přesile ti, kdo chtějí přivést Afghánistán do starých kolejí.
V průběhu posledních měsíců, ale zejména během přípravy této zprávy jsme s panem zpravodajem velmi úzce spolupracovali. Chtěla bych vám poděkovat za zájem, s nímž jsem se setkala, nejprve při dvou návštěvách Evropského parlamentu v Afghánistánu a později v listopadu 2007, kdy jste zas vy přijal v Bruselu poslance z Wolesi džirgy (dolní sněmovny parlamentu), což bylo pro ně velmi významným svědectvím. Spolupracujeme se specializovanou Delegací pro vztahy s Afghánistánem; velmi důsledně pozorujete naše reálné pokroky a my se snažíme pomáhat, kde se dá.
Tato zpráva se také dotýká ústředního tématu: jak můžeme nastolit stabilitu v Afghánistánu, jakým výzvám čelí mezinárodní společenství a jak se s nimi vypořádat? V podobném smyslu jsme na konferenci v Paříži jasně řekli, že chceme překonat hrozbu terorismu; ale zároveň jsou pro nás výzvou názory veřejnosti, protože ne vždy se setkáváme s pochopením námitek a ne vždy se všechny snahy v rámci boje s touto hrozbou setkávají s pochopením.
Myslím si, že konference v Paříži byla také velmi důležitou a dobrou příležitostí k přehodnocení naší strategie, aby byla zaměřena ještě zřetelněji. Komise přispěla od roku 2002 do roku 2007 sumou 1,2 miliardy EUR. Pracovali jsme především na tomto: za prvé, zajistit bezpečnost v Afghánistánu prostřednictvím financování mezd policejního sboru, což úzce souvisí s podporou afghánské policie a její reformou; za druhé, zajistit náhradní živobytí pěstovatelům máku, a tak pomoci při odstraňovaní drog; za třetí, zlepšit kvalitu života Afghánců – zde jsme se zaměřili především na zdravotní péči, kde jsme již zaznamenali významný úspěch, a rovněž jsme se podíleli na infrastruktuře a regionální integraci prostřednictvím budování cest jako je např. významné spojení mezi Džalalabádem to Kabulem.
Avšak konference v Paříži přinesla i odlišnou politickou zprávu o opožděných změnách. Tyto zprávy jsou nezbytné, pokud chceme celkově realizovat oboustranné závazky v Afghánistánu a přeměnit mezinárodní snahy – všechny naše snahy – na konkrétní úspěchy. Z tohoto důvodu všichni chápeme, že potřebujeme větší a kvalitnější koordinaci všech dotčených stran. Chtěla bych také pochválit pana Kaia Eideho, kterého znám už mnoho let a který je skvělý člověk. Právě on bude sehrávat ústřední úlohu a já vás chci ujistit, že s ním budeme velmi úzce spolupracovat.
Samozřejmě však vnímáme i potřebu skutečného závazku ze strany našich afghánských partnerů. Musí se snažit ve větší míře převzít odpovědnost za proces budování svého státu, což je pochopitelně spojeno s povinnostmi a představou o stabilní zemi v budoucnosti. Blížíme se k volbám, které se uskuteční v roce 2009 a 2010. Pro vládu to budou bezpochyby klíčové momenty na to, aby znovu získala legitimitu, kterou poškodila korupce a slabé vládnutí především v provinciích, a proto se snažíme hledat způsoby, jakými co nejlépe podpořit volební proces.
Afghánistán stojí na křižovatce. Mnohé z počátečních úspěchů v budování státu, zejména v oblasti lidských práv, svobody projevu a médií, jsou určitým způsobem pod tlakem. V takových podmínkách bude pro občanskou společnost těžké sjednotit se. V tomto smyslu závazek tohoto Parlamentu, a zde bych chtěla ještě jednou poděkovat zpravodaji, a vaše spolupráce s dolní komorou afghánského parlamentu, Wolesi džirga, jsou neocenitelné. Myslím si, že můžete přispět k rozvoji demokratického procesu.
Jako EU, a touto myšlenkou bych chtěla zakončit, jsme zodpovědní za podporu Afghánistánu nejen v zájmu jeho obyvatel a stability celé oblasti, ale i v zájmu Evropy. Toto musíme rovněž jasně říct našim daňovým poplatníkům.
Carlo Fatuzzo, jménem skupiny PPE-DE. – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, věděl jsem, že mám dvě minuty, ale nechci se k tomu obšírně vyjadřovat. Rád bych poděkoval panu Briemu za jeho nasazení a entuziasmus, který vložil do této zprávy, a chci ho požádat, aby z ní nestahoval své jméno, protože odvedl velmi dobrou práci spolu s ostatními stínovými zpravodaji a se mnou. Co říci? Co udělat v takovém zásadním okamžiku pro Afghánistán? To, co se stalo včera, jasně dokazuje, že závazek Evropy a ostatních vůči Afghánistánu je nanejvýš opodstatněný.
V této zprávě požadujeme v první řadě posílení závazku z hlediska přítomnosti vojenských jednotek, neboť bez nich se nikam nedostaneme; za druhé, zintenzivnění závazku v otázce zlepšení demokratických struktur v nové afghánské islámské republice, která se za posledních více než 30 let dostala do stavu, kde neplatí žádné zákony, a co je ze všeho nejhorší, leží v srdci mezinárodního terorismu.
Když jsme po 11. září začali věnovat pozornost fenoménu mezinárodního terorismu, šli jsme do Afghánistánu, a pak do Iráku a uvědomili si, že jsme píchli do vosího hnízda. Poslední základna (podobně jako byl Hitlerův bunkr v Berlíně) je pro teroristy ve světě v současnosti Afghánistán. Pokoušejí se znovu přeskupit a přitom se v Afghánistánu mstí za porážku, kterou utrpěli a ještě stále zakoušejí v Iráku.
My v Evropském parlamentu můžeme vyslat zprávu tímto směrem, pokud co nejvíce z nás bude hlasovat ve prospěch této zprávy.
Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE. – (PT) Blahopřeji zpravodaji, panu Andrému Briemu, za jeho důkladnou analýzu vážných problémů, kterým čelíme v Afghánistánu, a zejména za jeho snahu použít takové formulace, které by umožnily všem politickým skupinám hlasovat pro kompromisní pozměňovací návrhy.
V průběhu hlasování ve výboru bohužel padly dvě důležité myšlenky v rámci kompromisních pozměňovacích návrhů za oběť politickým předsudkům kolegů, kteří spíše ignorují problémy, kterým čelí mezinárodní Společenství v Afghánistánu. Jde o problémy, které hrozivým způsobem dokresluje včerejší sebevražedný útok na indické velvyslanectví v Kábulu. Výsledkem je, že doporučení na základě potřeby mezinárodního Společenství na přehodnocení jeho civilní a vojenské strategie šla stranou, stejně jako část zdůrazňující rostoucí všeobecnou nespokojnost s korupcí, která se rozmáhá ve vládních institucích.
S ohledem na tyto skutečnosti vyzývám své kolegy poslance, aby podpořili pozměňovací návrhy, které znovu uvedla skupina PSE s cílem znovu nastolit rovnováhu v této zprávě. Jak se může zpráva Parlamentu zabývající se Afghánistánem vyhýbat zmínce o úloze Pákistánu a jeho vojenského režimu, který už tolik let špatně vládne této zemi? Jak můžeme my, poslanci Evropské unie, ignorovat tajné věznice Spojených států v Kábulu a nejen to? Proč někteří poslanci odmítají oprávněnou kritiku afghánského soudního systému. Stanovisko skupiny PSE je jasné: je možné podporovat přítomnost vyššího počtu mezinárodních vojsk v Afghánistánu a zároveň zastávat potřebu přehodnocení vojenské strategie misie ISAF (Mezinárodní síly bezpečnostní pomoci). Je možné schvalovat úzkou spolupráci mezi Evropou a Spojenými státy v Afghánistánu bez toho, abychom zavírali oči před zločiny, které spáchala Bushova vláda ve jménu boje proti terorismu.
A konečně, je možné podporovat afghánské instituce, ale zároveň i upozorňovat na jejich vážné nedostatky. Evropa bude schopná převzít strategickou úlohu v Afghánistánu jen tehdy, až se přestane bát představit svou vlastní vizi o budoucnosti této země. Proč bychom nemohli začít zde a nyní právě touto zprávou?
Samuli Pohjamo, jménem skupiny ALDE. – (FI) Vážený pane předsedající, rád bych poblahopřál panu Briemu k jeho kvalitní zprávě. Zabýval se tímto složitým tématem důsledně a z různých uhlů pohledu.
Prvořadou výzvou pro Afghánistán je znovunastolení bezpečnosti a zřízení fungujícího státu. Jde o náročnou úlohu, neboť bezpečnostní situace v Afghánistánu se spíše zhoršila, než zlepšila. Zlepšování bezpečnostní situace je nezbytným požadavkem pro jakýkoli pokrok, avšak samotné vojenské řešení neodstraní komplexní problémy země, jak to řekl zpravodaj.
Obnova celé společnosti, zavedení zásad právního státu, zlepšení demokracie a ochrany lidských práv, šíření rovnosti a budování fungující vlády, vzdělávacích institucí a zdravotnictví v rámci celé země jsou mimořádně velké úlohy. Afghánistán potřebuje mimo jiné i program komplexního rozvoje venkovských oblastí a vytvoření alternativ pro pěstitele opia.
Všechno toto si vyžaduje i větší příspěvky Evropské unie zaměřené na podporu a obnovu Afghánistánu. EU musí usilovat rovněž o větší účinnost aktivit mezinárodního Společenství prostřednictvím jejich koordinace.
Ještě bych rád zdůraznil význam občanské společnosti, která se buduje v Afghánistánu, pro upevnění zásad právního státu, demokracie a pro odstranění kultury násilí. Otázka rozvoje a svobody fungování nezávislých pluralitních komunikačních prostředků je v této práci obzvláště důležitá. Zůstává stále ještě mnoho práce, kterou je třeba v této oblasti v Afghánistánu vykonat.
Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, za posledních 30 let byly dějiny Afghánistánu svědkem sovětské okupace, občanské války a pak vlády Talibanu. Z tohoto důvodu by měla být považována za úspěch operace „Trvalá svoboda“, kterou zahájily Spojené státy americké, Spojené království, Polsko, Česká republika, Francie a Rumunsko, stejně jako současná mise ISAF, která sjednocuje vojenskou koalici téměř všech členských států v rámci Evropské unie. Vzdělávací systém funguje kvalitněji, systém zdravotnictví se zlepšil a vláda pana Hamída Karzajiho má navzdory velmi náročným okolnostem výraznou část této země pod kontrolou. Pro nás může nové nasazení teroristů v roce 2007 znamenat jediné: to, co Afghánistán potřebuje od Evropské Unie a NATO je větší finanční, politická a vojenská podpora. Odlišný přístup, který můžeme pozorovat v pozměňovacích návrzích předložených levicí, by byl projevem sobectví, pokrytectví a krátkozrakosti.
Angelika Beer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ocitli jsme se v paradoxní situaci. Moje skupina hodlá doporučit, aby si každý přečetl originál zprávy, kterou vypracoval pan Brie, aby všichni pochopili podstatu problémů, kterým čelíme v Afghánistánu. Pak se stalo to, že většina ve Výboru pro zahraniční věci jednoduše pozměnila a odstranila jistá opatření, která jsme tak naléhavě potřebovali. Nemůžeme zkrátka říci: víc vojáků, ať všechno pokračuje tak jako dosud, všechno je v pořádku. Nic není v pořádku! Poukazuje na to i včerejší útok. Musíme přehodnotit vojenskou strategii a potřebujeme sjednotit rozličné iniciativy. Ve skutečnosti právě tohoto jsme chtěli společně dosáhnout.
Moje skupina předložila pozměňovací návrhy společně se Socialistickou skupinou s cílem bojovat nyní za dosažení tohoto důležitého cíle, pane Brie. Říkám to se vší úctou, kterou mám vůči vaší práci, kterou jste odvedl během posledních let. Vedeme zde spory o tom, jaké by bylo vhodné zaujmout stanovisko a je od vás zbabělé, že strkáte hlavu do písku a říkáte, že stáhnete své jméno z této zprávy; a to jen proto, že vaše skupina vám vrazila nůž do zad prostřednictvím nepatrně odlišného stanoviska, které připouští, že potřebujeme vojáky, avšak musíme to podniknout správně. Toto nepřinese prospěch Afgháncům, ani nepomůže tomuto Parlamentu v budování promyšlené strategie pro Afghánistán.
Chtěla bych apelovat na každého, aby hlasoval pro pozměňovací návrhy, jelikož jen tak splníme své povinnosti: své povinnosti vůči těm, které tam posíláme, tedy policistům a vojákům, stejně jako vůči těm, kterým chceme pomoci, konkrétně obyvatelům Afghánistánu.
Vittorio Agnoletto, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem nesmírně vděčný panu André Briemu za práci, kterou odvedl, a plně podporuji jeho rozhodnutí stáhnout svůj podpis z této zprávy. Ustanovení se změnilo a v současnosti mluví o zemi, v níž byla údajně značná volební účast, a zapomíná, že obyvatelé hlasovali pod stálou hrozbou ozbrojených skupin.
Nenachází se tu žádná zmínka o přítomnosti vojenských vůdců ve vládě Karzajiho; není tam žádné odsouzení operace „Trvalá svoboda“, jejímiž oběťmi jsou civilní obyvatelé v celé zemi. Podporuje činnost NATO, přičemž úplně pomíjí skutečnost, že jeho přítomnost v Afghánistánu je v současnosti podstatným důvodem celkové ztráty bezpečnosti v této zemi. Navíc, s ohledem na pokračující zvyšování produkce opia, nenachází se tam žádná zmínka o možnosti zavedení pilotních projektů na využití opia při výrobě morfia i navzdory tomu, že Evropský parlament přijal za tímto účelem zvláštní usnesení.
Jedinou pozitivní stránkou je bezpochyby vyjádření obavy nad osudem Malalaj Džojové a dalších aktivistů, avšak jen tato samotná věc nestačí na to, aby moji skupinu odradila od hlasování proti této zprávě.
Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Občané členských států Evropské Unie a daleko za našimi hranicemi platí svými životy za budování míru a obnovu v Afghánistánu. Oni všichni si zaslouží nejvyšší úctu a plnou podporu Parlamentu, a především naše modlitby za boží ochranu pro ně, protože jejich mise je i nadále obzvlášť nebezpečná. Vražedný útok, který se odehrál včera ráno v Kábulu, o tom poskytuje nový důkaz.
Chtěl bych požádat Radu a Komisi, aby se zabývaly specifickými problémy komplikované situace v Afghánistánu. Bez účinné strategie proti „talibanizaci“ severní části Pákistánu zůstane stabilizace situace v Afghánistánu jen přáním Západu. Z tohoto důvodu síly NATO ve skutečnosti operují se svázanýma rukama.
Druhým problémem v Afghánistánu je naléhavá potřeba modernizace zemědělství. Jeho největším znevýhodněním je nejistota rozsáhlých častí této země. Statistiky OSN o tom hovoří jasně: čím méně bezpečná oblast, tím více kvetou pole s mákem. Vážená Rado a Komise, přeji vám veškerou možnou moudrost a vytrvalost, kterou budete potřebovat při aktivní stabilizaci Afghánistánu.
Koenraad Dillen (NI). – (NL) Všichni jsme se shodli na tom, že situace ve čtvrté nejméně rozvinuté zemi světa je stále tragická i navzdory množství povzbudivých signálů od začátku obnovy této země. Samozřejmě, že problémy nejsou jen vojenského a strategického charakteru, ale celkové vítězství nad Talibanem zůstává conditio sine qua non nebo-li nezbytnou podmínkou vybudování životaschopného státu s nezávislým soudnictvím a kritickými sdělovacími prostředky. V souvislosti s posledním bodem jsem rád, že zpráva poukazuje na to, že afghánská ústava ještě stále nezaručuje svobodu vyznání, jelikož zřeknutí se islámské víry nadále považuje za trestný čin. Režim, který je podporovaný Západem, se musí více snažit v tomto smyslu.
Ve zprávě mi chybí vyjádření, že vítězství nad Talibanem vyžaduje strategii zohledňující Pákistán, jehož území je stále ještě bezpečnou půdou pro teroristy: každý ví, že se zde těmto teroristům poskytuje logistická podpora, jak se znovu jasně ukázalo včera při útoku na indické velvyslanectví v Kábulu. Politika v otázce Afghánistánu musí tedy být integrující politikou pro celou oblast; jinak bude odsouzená k nezdaru.
Nickolay Mladenov (PPE-DE). Vážený pane předsedající, dovolte, abych v úvodu připojil svůj hlas k odsouzení útoku na indické velvyslanectví a k vyjádření naší upřímné soustrasti, zejména brigádnímu generálovi Mehtovi a panu Raovi z indického velvyslanectví stejně jako jejich příbuzným. Doufám, že tento útok neodradí Indii, významného spojence v procesu obnovy Afghánistánu, od toho, aby pokračovala v započaté spolupráci.
Existuje větší tragédie v Afghánistánu než ničení budov, a to zničení lidského života a jednotlivců v průběhu posledních 35 let. Obnova a pomoc při nápravě životů lidí v takto zničené zemi nás bude stát mnohem víc úsilí a delší čas, než si umíme představit.
Samozřejmě, že prvořadá věc, kterou potřebuje Afghánistán, je právě větší bezpečnost a ne menší míra bezpečnosti. Uvítala jsem skutečnost, že tato zpráva bere na vědomí konsenzus, který platí i na půdě Afghánistánu, že politické řešení je možné jen tehdy, pokud podpoříme vojenský tlak na Taliban a vzpouru. Tento tlak musíme nadále udržet, pokud máme zajistit politické řešení této situace. Musíme podporovat politiku vlády Afghánistánu v tom, že rozhovory s přívrženci Talibanu jsou možné jen s těmi, kteří přijmou ústavu a složí svoje zbraně. Mohou se vrátit do politického procesu.
Musíme podpořit pana prezidenta Karzaje a vládu Afghánistánu ve znovu získávání kontroly nad svou zemí, jako i v novém převzetí kontroly nad politickými iniciativami ve vlastní zemi. Z tohoto důvodu jsem měla velkou radost z toho, co řekla paní komisařka Ferrerová-Waldnerová o zaměření se na volby, které se mají konat příští rok. Afghánistán potřebuje silnou vládu, odhodlanou vládu, která se dívá vpřed a nezabývá se minulostí.
Na závěr mi dovolte znovu vyjádřit přesvědčení, že Komise odvádí skvělou práci v pořádání našich programů zaměřených na pomoc Afghánistánu. V zastupování Evropské Unie odvádí skvělou práci zejména pan velvyslanec Kretschmer a samozřejmě zvláštní představitel, pan Vendrell. Dnes musíme vyslat silný signál o podpoře svým lidem v Afghánistánu, Radě a těm, kdo jsou ve službě, aby pokračovali ve své práci.
Libor Rouček (PSE). Dámy a pánové, úspěšné zvládnutí bezpečnostních, politických, hospodářských i sociálních problémů Afghánistánu vyžaduje více než jen vojenské řešení. Vojenský tlak na povstalce musí doprovázet intenzivní politický proces a dialog se všemi skupinami obyvatelstva, které uznávají ústavu a jsou ochotny složit zbraně. Evropská unie, jsem toho názoru, by měla intenzivněji než doposud podporovat Afghánistán při budování vlastního státu se silnějšími demokratickými institucemi schopnými zajistit územní integritu, jednotu a ekonomický a sociální rozvoj země. Důležitá a naléhavá podpora je hlavně nyní na jihu země. Posilování administrativních kapacit a postupné přejímání zodpovědnosti za správu země afghánskými úřady musí však být doprovázeno účinnou ochranou lidských práv všech obyvatel zajišťovanou podle zásad právního státu. Bez této ochrany není možno zajistit trvalý a udržitelný úspěch.
Gerard Batten (IND/DEM). Vážený pane předsedající, všichni si dobře pamatujeme, co bylo hlavním důvodem napadení Afghánistánu: příčinou byly teroristické útoky na USA 11. září, které řídila al-Káida ze své základny v Afghánistánu pod ochranou Talibanu. USA spolu se svými spojenci, především Spojeným královstvím, uspořádaly úspěšný útok zaměřený na vytlačení členů al-Káidy z jejich pevnosti. Vojenské síly západních mocností vykonaly, co bylo potřebné, aby se postavily terorismu.
Tato zpráva tvrdí, že přítomnost NATO je nezbytná pro zabezpečení budoucnosti země. Je pravdou, že jen spojené vojenské síly svobodných a demokratických států světa sjednocených v NATO mohou ochraňovat naše demokratické svobody před útoky, avšak já velmi silně pochybuji o možnostech zavedení demokracie v takové zemi, která to nemá ve své historii, obzvláště tam, kde výhradní postavení jedné náboženské ideologie vůbec nesympatizuje s představou západu o liberální demokracii.
Slavi Binev (NI). - (BG) Vážení kolegové, Afghánistán je už téměř sedm let dějištěm vojenských operací. V červnu 2008 bude Evropská Unie podporovat vojenský štáb s více než 23 000 členy. Mezinárodní společenství poskytuje Afghánistánu značnou hospodářskou pomoc, také pokračují snahy o obnovu infrastruktury země. Výsledkem všech těchto snah je, že vláda má kontrolu jen nad jednou třetinou území Afghánistánu.
Vzhledem k těmto výsledkům nemohu pochopit touhu týkající se zvýšení finanční pomoci Evropské Unie pro Afghánistán. Proč by se měly zbytečně utrácet peníze evropských daňových poplatníků na iniciativy s prokazatelně nepatrným účinkem? Záměr zajistit vytvoření právního státu a zkvalitnit soudní systém – ale bude současná vláda schopna to dokázat, když si uvědomíme, že nemůže ani zajistit svoji vlastní vládu nad zemí? Pomáháme znovu budovat policejní síly Afghánistánu, ale proč jsou výsledkem funkcionáři, kteří nerespektují lidská práva a zneužívají své úřední postavení?
V každém případě, pokud chceme, aby Afghánistán jednoho dne přestal být zdrojem napětí a zaujal plnohodnotné místo v mezinárodním společenství, měli bychom my, kteří pracujeme v evropských orgánech vážně přehodnotit svou současnou politiku a strategie, které využíváme.
Robert Evans (PSE). Vážený pane předsedající, chtěl bych se vrátit spět k bodu číslo 16 této nelegislativní zprávy, kde říkáme, že „bezpečnostní problémy Afghánistánu jsou složitější než válka proti terorismu, a proto si vyžadují víc než jen vojenské operace“. Myslím, že moji kolegové, pan Rouček a pan Pohjamo, se o tomto bodě zmínili už přede mnou. Víme o mnoha příkladech z minulosti, které ukázaly, že vojenská síla může v rozličných podmínkách přinutit k ukončení konfliktu a vytvořit jakoby mírové řešení, avšak také z těchto historických lekcí víme, že trvalý výsledek mohou zaručit jen demokratické instituce s podporou obyvatel těchto zemí.
V této oblasti jsme v Afghánistánu dosáhli pokroku a paní komisařka Ferrerová-Waldnerová má pravdu, když říká, že pokud má nastat obnova, afghánská vláda musí nyní jasně prokázat, že respektuje lidská práva a svobodu projevu. Během posledních voleb v Afghánistánu jsem viděl, že volily i ženy, což představuje důležitý krok vpřed. Toto jsou věci, na kterých musíme stavět, a zároveň musíme spolupracovat s Pákistánem, abychom mohli obnovit mír v této oblasti.
Emilio Menéndez del Valle (PSE). - (ES) Vážený pane předsedající, v červnu zahynulo v Afghánistánu víc vojáků mezinárodních sil než v Iráku. Rovněž v červnu se přítomnost a moc Talibanu stala viditelnější v Péšavaru, v klíčovém městě z hlediska tohoto konfliktu.
V Pákistánu se mluví o tom, že ozbrojené síly podepsali tajné mírové dohody s afghánským, pákistánským a talibanským vedením, a zdá se, že pákistánská armáda se začala víc zajímat o hranici s Indií než o afghánskou hranici. Navíc, jak již bylo několikrát řečeno, čtyřicet lidí bylo včera zavražděno u bran indického velvyslanectví v Kábulu.
Moje otázka zní: nenadešel ještě ten správný čas, abychom začali přemýšlet o jiné strategii?
PŘEDSEDÁ: PANÍ MORGANTINI místopředsedající
Vural Öger (PSE). – (DE) Vážená paní předsedající, měsíc červen byl pro zahraniční vojáky nejkrvavějším měsícem od pádu režimu Talibanu v roce 2001. Bylo zabito více než 48 koaličních vojáků, což představuje větší ztráty na životech než za stejné období v Iráku. Od začátku roku násilí v Afghánistánu stálo životy více než 2 200 lidí. V Afghánistánu není izolovaný konflikt, ale regionální válka, která by se mohla rozšířit dále. Situace je dnes mnohem vážnější než v roce 2001.
Vzhledem k této alarmující situaci musí Afghánistán zůstat pro Evropu absolutní prioritou. Přítomnost evropských sil a civilní operace EU v zemi sehrávají klíčovou úlohu. Po zdlouhavých jednáních ve výboru podporuji konečnou verzi našeho návrhu usnesení, který obsahuje množství klíčových prvků, včetně výcviku afghánských bezpečnostních sil, větší koncentraci na obnovu občanské společnosti a větší koordinaci mezi mezinárodními orgány.
Anna Ibrisagic (PPE-DE). - (SV) Vážená paní předsedající, když slyším dnešní rozpravy a přečtu si všechny pozměňovací návrhy, mám pocit, že někteří lidé věří, že jen dialog je dobrý a prospěšný a že jakákoli vojenská přítomnost je špatná a kontraproduktivní. Nevím, kolik poslanců tohoto Parlamentu jsou váleční uprchlíci, já však jsem. Vím, že je potřebná občanská spolupráce i vojenská přítomnost. Moje zkušenost z války je taková, že ti, kteří jsou nejlépe připraveni na dialog, nemají žádnou sílu, a násilníci, překupníci a bojovníci, kteří mají sílu, jsou zřídka připraveni vést jakýkoli dialog. Potřebná je tedy kombinace vojenského a civilního nasazení, pokud chceme doopravdy prolomit bludný kruh násilí a chudoby v Afghánistánu.
Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) V Afghánistánu se prudce zvyšuje počet teroristických činů a násilných vzpour. Mezinárodní společenství nemůže tolerovat teroristické organizace financované z pěstování a obchodu s drogami a ustupovat jim.
Hlavním cílem těchto teroristických organizací je zasévat rozpory mezi spojence v rámci NATO, a tím vzbudit dojem, že je nemožné přinést Afghánistánu mír. Tím ohrožují nejen bezpečnost regionu, ale vlastně i celého světa. Evropská bezpečnostní politika vůči Afghánistánu by proto měla být dynamičtější, operativnější, měla by zahrnovat konkrétní krátkodobá i dlouhodobá opatření usilující o rekonstrukci afghánské společnosti, institucí a právního státu, ale i podporu prezidenta Karzaje. Evropské Společenství by mělo nadále podporovat opatření, ve kterých už země dosáhla pokroku, a to hlavně v oblastech zajišťování základních potřeb obyvatel a zdravotnické péče.
Dragoş Florin David (PPE-DE). - (RO) Afghánistán zůstává největší výzvou pro mezinárodní společenství pro jeho teroristickou činnost, zvýšenou produkci drog a množství násilných činů.
V této souvislosti žádám Komisi a Radu, stejně jako mezinárodní organizace, aby vzaly v úvahu tři hlavní činnosti, které budou prioritní pro krátkodobý akční plán: odhalení a odříznutí drogových distribučních cest v Afghánistánu, větší angažovanost zemí v regionu při realizaci mezinárodních strategií při zohlednění kulturní a náboženské uzavřenosti, více finančních prostředků a zapojení se do obnovy, humanitární potravinové pomoci a administrativní pomoci.
Domnívám se, že intenzivnější politický, kulturní a náboženský dialog s Afghánistánem reálně pomůže dosáhnout cíle stability v regionu.
Blahopřeji panu André Briemu ke zprávě, kterou sestavil.
Geoffrey Van Orden (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, právě jsem se vrátil z provincií Hílmand a Kandahár. Souhlasím s tím, že bez stability nebude žádný pokrok; stabilita znamená dobrou vládu a to znamená přítomnost vojáků a policie.
Myslím si, že někteří naši evropští spojenci jen mlátí prázdnou slámu o tom, co dělají v Afghánistánu. Potřebujeme více vojáků; musíme být flexibilnější; potřebujeme větší podporu pro misi IFAS (Mezinárodní síly pro podporu bezpečnosti) v Afghánistánu. Pokud jde o policejní misi, EU zde vykonala kus práce, což však nic neznamená v porovnání s úsilím Američanů. Měla by zde nastat přiměřená koordinace mezi tím, co dělají Evropané, a tím, co dělají Američané v oblasti policejního výcviku.
Nakonec bych rád odsoudil poznámky pana Brieho, když jedním dechem mluvil o Talibanu a Američanech. Myslím si, že to bylo pohoršující. Taliban vraždí své vlastní lidi, spojenci tam pomáhají místnímu obyvatelstvu.
Vytautas Landsbergis (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, bod 11 návrhu usnesení uvádí, že Evropský parlament „podporuje snahu sil NATO o zvýšení bezpečnosti v zemi a boj proti místnímu a mezinárodnímu terorismu, a považuje přítomnost těchto vojáků za nezbytnou pro zajištění budoucnosti této země.“
Pozměňovací návrh 9, který předložil zpravodaj, je proti tomuto postoji a navrhuje, aby byl tento bod vypuštěn. Bylo by mnohem lepší, kdyby zpravodaj spíše jasně řekl, že Parlament podporuje místní a mezinárodní terorismus a považuje přítomnost sil NATO za překážku pro zajištění budoucnosti Talibanu v zemi. Pozměňovací návrh č. 9 v tomto znění by byl jednoznačně proti Afghánistánu a proti NATO.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážená paní předsedající, dnes je jednou z nejdůležitějších výzev, které Unie čelí, vytvoření účinného mechanismu pro koordinaci projektu a výměnu informací mezi subjekty přítomnými v Afghánistánu. Takový mechanismus je důležitý, aby se projekty, které realizují jednotky působící v Afghánistánu, navzájem doplňovaly. Mezinárodní a místní terorismus je třeba potlačit, aby se zlepšila bezpečnost v zemi a rovněž její další rozvoj. Z tohoto důvodu bychom měli spolupracovat při podpoře afghánské společnosti a sladění projektů. Kromě toho bychom se měli snažit o stabilizaci situace v Afghánistánu posílením místních institucí a zajištěním základních životních potřeb obyvatelstva. Důležitým krokem na cestě k demokratické obnově země je dosažení nezávislosti a svobody médií. Toto by se mělo podporovat.
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Vážená paní předsedající, pane Brie, milá Benito, dámy a pánové, ještě jednou bych chtěl vyjádřit svou podporu panu Briemu a jeho zprávě a spokojenost, že jsme se většinou shodli na tom, jak jste podtrhl, že Afghánistán potřebuje větší bezpečnost a silnější vládu v tomto těžkém období.
Naše diskuse podtrhla skutečnost, že čelíme skutečně složité situaci, která vyžaduje víc než jen vojenské řešení, že čelíme extrémně náročné situaci, že mezinárodní Společenství musí přijmout dlouhodobý závazek, který, jak jste uvedl, je nezbytným a rozhodujícím prvkem pro Evropskou unii; že potrvá delší dobu, než se vzbudí naděje u lidí; a že co se týká vlády, jak Komise zdůraznila, musíme se soustředit na přípravu nadcházejících voleb. Rada, jako její součást, bude samozřejmě velmi pečlivě monitorovat přípravy na volby.
Pokud jde o aspekty týkající se vlády, respektování zásad právního státu a nic z našich tradic, není dělícím prvkem; to rovněž musíme říci afghánským orgánům.
Pokud jde o bezpečnostní pravidla a přítomnosti na místě, chtěl bych zdůraznit, že zástupcové EU tvoří více než 50 % IFAS a Rada se v příštích měsících bude soustředit na čtyři hlavní oblasti. První prioritou bude realizace podstatného navýšení počtu příslušníků EUPOL (Policejní misie EU), o kterém se rozhodlo v Radě 26. května. Samozřejmě všechny aspekty týkající se účinnosti policie jsou důležité a Parlament má právo se o ně zajímat.
Za druhé, Rada se bude snažit monitorovat realizaci závěrů Mezinárodní konference o pomoci Afghánistánu: Evropská Unie musí hrát klíčovou roli v této záležitosti poskytnutím finančního příspěvku.
Za třetí, Evropská Unie musí zdůraznit potřebu zlepšení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem – jak jste někteří už uvedli – a podpořit obě dvě země, aby aktivně pokračovaly v posilování své spolupráce, zejména v boji proti společnému problému, který představuje terorismus, a ve všech záležitostech týkajících se obchodu s drogami.
Na závěr, pro Radu a Komisi je důležité, aby měly plnou podporu Evropského parlamentu v této záležitosti, která je rozhodující pro mezinárodní Společenství a – jak jste mnozí uvedli – i pro budoucnost Evropy.
Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážená paní předsedající, pokusím se být stručná. Uvedu jen tři připomínky. První se týká Pákistánu. Je zcela samozřejmé, že je důležité zabývat se i hraniční oblastí, a řekla bych rovněž využít tuto příležitost a sledovat sestavení nové vlády v Pákistánu.
Současně jsme však svědky rostoucího napětí a doufejme, že to neohrozí mírné zlepšení bilaterální výměny mezi prostými lidmi.
Z tohoto důvodu působíme rovněž v hraničních oblastech a vidíme, že regionální spolupráce, včetně správy hranic a nástroje regionálního obchodu, jsou důležité, a rovněž podporujeme iniciativu G8 k dialogu, který začal s Německem o Afghánistánu a Pákistánu. To je moje první připomínka.
Moje druhá připomínka se týká soudnictví. Samozřejmě si myslíme, že dobrá vláda je důležitá a není možná bez policie a soudnictví. Pokud existuje beztrestnost, policie může dělat, co chce. Musí být zaveden dobrý systém soudnictví. Z tohoto důvodu, spolu s Radou, která se zabývá policií, pracuje naše Komise v oblasti soudnictví velmi intenzivně, a výsledkem je, že jsme podstatně přispěli k vytvoření strategie a programu národního soudnictví v Afghánistánu, které musí být součástí dlouhodobě udržitelného programu.
Existuje zde příležitost, kterou představuje Trustový fond pro obnovu Afghánistánu (ARTF) pro oblast soudnictví, do kterého plánujeme přispět i z bilaterálního programu pro Afghánistán a informovali jsme už na konferenci v Římě o postupu a příslibu, ale samozřejmě je potřeba ještě mnoho reforem.
Moje třetí a poslední připomínka se týká rozvoje venkova. Konference v Paříži jasně ukázala, že se musíme víc soustředit na rozvoj venkova. Musím říct, že pro nás to byla od začátku jedna z důležitých oblastí, ve které jsme pracovali. Intenzivně se zabýváme poskytováním hospodářských alternativ k produkci opia.
Rovněž – a je třeba říci, že to není žádná novinka – zlepšujeme infrastrukturu venkova řízením povodí a zavlažováním a zlepšujeme místní výsadby a chovy zvířat. Osobně si myslím, že je velmi zajímavé přezkoumat regionální přístup, například na severu spolupracujeme s Tádžikistánem na hydroelektrárně sloužící k zásobování elektřinou a vodou na zavlažování polí, čímž se samozřejmě zlepší produkce potravin pro afghánské obyvatelstvo, což by je mohlo odvést od produkce drog.
Z tohoto důvodu se skutečně těšíme na úzkou a plodnou spolupráci s Parlamentem, protože máme před sebou ještě dlouhou cestu a doufám, že podpoříte tuto politiku – tuto strategii a rovněž její realizaci. Víme, že jsou to peníze daňových poplatníků, ale podle mě tam musíme být a spolupracovat s vámi na stabilizaci Afghánistánu.
André Brie, zpravodaj. – (DE) Vážená paní předsedající, dovolte mi poznamenat tři věci. Za prvé, paní Beerové bych rád řekl, že se neobávám své skupiny a rád povedu tuto rozpravu. Jeden z nejhorších pozměňovací návrhů k mé zprávě ve výboru pocházel z mé skupiny: uvádělo se v něm, že v Afghánistánu nedošlo k žádnému kladnému vývoji. Tato arogance mě skutečně rozzlobila. Myslím si, že všichni musíme zaujímat velmi realistický a kritický postoj k Afghánistánu. Tato země má společnost, která není jen rozmanitá, ale i rozporuplná a mnohotvárná, a o to čelíme většímu problému.
Za druhé, mnoho kolegů a poslanců mi řeklo, že musíme vzít na bedra odpovědnost za Afghánistán ve věci terorismu, pěstování opia, korupci atd. Mnoho mých levicových kolegů by zřejmě řeklo, že se jedná o okupaci. Můj názor, který jsem se pokusil objasnit, se týká zájmů lidí, kteří žili 30 let ve válce. Myslím si, že mnohé obsahuje tato zpráva a z tohoto důvodu bych chtěl znovu poděkovat všem zúčastněným osobám a skupinám.
Za třetí, i když nesouhlasím s důležitými částmi textu, jsem rád, že mohu nadále pracovat na této zprávě, která je mým závazkem vůči Afghánistánu. To je bez debaty.
Předsedající . − Rozprava je ukončena.
Hlasování se uskuteční dnes.
Písemné prohlášení (článek 142)
Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Afghánistán je země, která čelí mnoha problémům. Je to země, která zažila mnoho teroristických útoků, má zhoršující se vnitřní bezpečnost a nejsou tu respektována lidská práva.
Země je producentem obrovského množstva opia, což má rovněž negativní vliv na bezpečnost a politiku, neboť ekonomika založená na produkci opia je zdrojem korupce, oslabuje veřejné instituce, zejména právní systém.
Víc než polovina afghánského obyvatelstva žije pod hranicí chudoby, nezaměstnanost dosahuje 40 % a zřeknutí se islámu je stále ještě urážka, která se trestá. Navzdory skutečnosti, že se země pustila do komplikovaného a mravenčího procesu obnovy, musí především uspokojit potřeby obyvatel v oblastech jako vzdělávání, zdravotnictví, bydlení, dostatek potravin a občanská bezpečnost.
Pomoc poskytnutá Afghánistánu by měla zahrnovat krátkodobé a dlouhodobé opatření s možností rozsáhlých zlepšení systému vlády. Podpora Evropské Unie by měla být založena na zkušenostech a poznatcích misií členských států, které se nacházejí na afghánském území s využitím civilních nebo vojenských sil jako zprostředkovatelů. Přítomnost sil NATO je rovněž nezbytná pro boj s terorismem. Velká účast obyvatelstva ve volbách by měla mít pozitivní vliv na budoucnost země, což svědčí o touze vybudovat demokratický stát. Je rovněž nesmírně důležité pokračovat v boji proti korupci a podpořit vybudování nových struktur v afghánských institucích. Restrukturalizace a společné mezinárodní úsilí může mít obrovský vliv na to, aby se Afghánistán dostal z těžké situace, v níž se nachází z důvodu dlouhotrvajícího vnitřního konfliktu.
6. Změna směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (rozprava)
Předsedající. − Dalším bodem je doporučení do druhého čtení jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o společném postoji přijatém Radou pro účely přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (05058/3/2008 – C6-0177/2008 – 2006/0304(COD)) (Zpravodaj: Peter Liese (A6-0220/2008))
Nathalie Kosciusko-Morizet, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážená paní předsedající, především bych chtěla vyjádřit svou vděčnost slovinskému předsednictvu, zpravodaji Parlamentu a Komisi, kteří spojili svoje síly, aby dosáhli dohody o začlenění letecké dopravy do evropského systému obchodování s povolenkami na emise, a uvědomuji si, že to bylo náročné.
Tato dohoda je velmi důležitým politickým signálem a nástrojem k dosažení ambiciózních cílů, které jsme si stanovili pro boj se změnami klimatu. Je to též ambiciózní závazek, který je součástí širokého politického kontextu, a to současných jednání o energetickém/klimatickém balíčku v Evropě a současných rokovaní o boji proti změnám klimatu, které se odehrávají na celém světě.
Mezinárodní ekonomický a politický kontext je náročný a způsobuje, že jednání o tomto textu jsou obzvlášť choulostivá. V úvahu je třeba vzít několik faktorů: zaprvé a především, rostoucí ceny ropy, jakož i potřeba zachovat celkovou konkurenceschopnost evropských leteckých společností, požadavek a závazek Unie bojovat proti změnám klimatu a uzavření mezinárodní dohody v Kodani v roce 2009. Bylo důležité vzít v úvahu zájmy všech stran, včetně zájmů regionů, které jsou z důvodu jejich zeměpisné polohy velmi závislé na letecké dopravě pro jejich rozvoj či spojení mezi územími na kontinentu.
Počítáme také s dopravními společnostmi v nových členských státech, kde je míra mobility v současnosti nízká, ale rychle roste. A konečně se bere v úvahu také specifická situace malých a středních podniků, což má za následek, že z kompromisu je dnes vyvážený, avšak ambiciózní balíček opatření. Tento kompromis uznává, že letecký průmysl musí přispívat k snahám o snížení emisí CO2, a současně umožní tomuto odvětví, které je samozřejmě velmi důležité, připravit se na nové požadavky životního prostředí a přijmout je.
Podíl povolenek, které se smí dražit, je nízký, velmi nízký a limit použitý na výpočet povolenek přidělených různým provozovatelům je realistický. Tato dohoda má globální rozsah: týká se evropských společností, ale i společností ze třetích zemí. Na jedné straně musí vzít v úvahu rovnocenná opatření, která by tyto třetí země mohly zavést, a na druhé straně musí být považována hlavně za předchůdce budoucí globální dohody o účasti mezinárodní letecké dopravy na trhu s emisemi CO2. O to se snažíme.
Členské státy a Komise si proto přejí pokračovat v diskusích s různými mezinárodními orgány, aby vytvořily podmínky pro takovou globální dohodu nebo bilaterální dohody s cílem vytvořit v budoucnosti propojení mezi evropským systémem a jinými vnitrostátními nebo regionálními systémy.
Konečně, zaslali jsme zvláštní zprávu rozvojovým zemím, ve kterých by mnohé dopravní společnosti mohly být vyjmuty ze systému z důvodu klauzule de minimis začleněné do textu dohody.
Na závěr v tom samém duchu text naznačuje, že zisky z dražby by se měly použít na řešení účinků klimatických změn v rámci Evropy a mimo Evropu prostřednictvím celé řady opatření, která jsou uvedená v textu.Zvláštní důraz se kladl na opatření, která se zaměřují na pomoc při přizpůsobování klimatickým změnám v rozvojových zemích, na letecký výzkum a formy dopravy s nízkými emisemi.
Stavros Dimas, člen Komise. – (EL) Vážená paní předsedající, především bych chtěl poděkovat a poblahopřát panu zpravodaji, doktoru Liesemu, za jeho vynikající práci na návrhu o začlenění letecké dopravy do evropského systému pro obchodování s povolenkami na emise, jakož i Evropskému parlamentu za jeho kladný a konstruktivní příspěvek.
Jsem spokojený, že se při druhém čtení podařilo dosáhnout dohody. Poslanci Evropského parlamentu hráli rozhodující úlohu při zabezpečení integrity návrhu Komise a při stanovení vyšších cílů pro životní prostředí v určitých důležitých bodech.
Dosažením dohody o směrnici ukázaly instituce Komise, že Evropská unie je schopna přijmout zvláštní opatření ke splnění svých ambiciózních cílů týkajících se klimatických změn.
Tato směrnice je prvním z řady opatření, která se snaží dosáhnout cíl EU týkající se skleníkových plynů v roce 2020. Její přijetí je pozitivní zprávou pro nastávající jednání o balíčku klimatických a energetických opatření.
Všechna odvětví ekonomiky mají povinnost přispívat k dosažení cílů EU spojených se změnami klimatu. Začlenění odvětví letecké dopravy do systému obchodování s povolenkami je nevyhnutelnou součástí celkového přístupu Evropské unie k řešení vlivu letecké dopravy na změny klimatu.
Množství emisí letecké dopravy se rychle zvyšuje; od roku 1990 se dokonce zdvojnásobilo a očekává se nové zdvojnásobení do roku 2020. Z tohoto důvodu je nezbytné učinit rozhodný čin, který lze uskutečnit jen na úrovni Evropské unie, nikoli na úrovni členských států.
Dosažení dohody při druhém čtení potvrzuje také sílu evropského systému obchodování s povolenkami na emise, který je největší na světě. Prostřednictvím mezinárodních jednání, která měla za cíl vytvořit mezinárodní dohodu o klimatu po roce 2012, může systém obchodování s povolenkami na emise tvořit základ, na kterém se bude budovat globální trh s CO2.
Účast v systému obchodování s povolenkami na emise EU umožní leteckým společnostem získat zkušenosti, které se budou požadovat pro budoucí omezení emisí oxidu uhličitého na globální úrovni.
Kromě přijetí a uplatňování směrnice bude Komise pokračovat ve svém úsilí na základě Rámcové úmluvy o změně klimatu a s Mezinárodní organizací pro civilní letectví, aby dosáhla efektivní globální dohody, která má řešit emise letecké dopravy.
Dále budeme naléhat na začlenění letecké dopravy do mezinárodního kontrolního režimu změn klimatu po roce 2012, kdy přestanou platit Kjótské cíle.
Globální dohody však nelze dosáhnout, pokud nikdo není ochoten stát v čele celosvětového úsilí. Při začlenění letecké dopravy do systému obchodování s povolenkami na emise převezmeme tuto vedoucí úlohu, ale současně zdůrazňuji, že jsme otevřeni diskusím s našimi partnery, což jak doufáme povede k celosvětovému systému.
V určitých rozhodujících bodech byl Evropský parlament úspěšný při jednáních a z tohoto důvodu konečný legislativní akt přesahuje prvotní návrh Komise, zejména vzhledem k maximálnímu limitu a podílu dražených povolenek.
Především jsem rád, že Evropský parlament trval při jednáních na potřebě vypracovat ambiciózní směrnici, která by řešila vliv letecké dopravy na změny klimatu. Dohoda o této směrnici je důležitým krokem směrem k boji proti klimatickým změnám. Z tohoto důvodu je Evropská komise schopna přijmout kompromisní balíček, aby byla dohoda přijata už ve druhém čtení.
Peter Liese, zpravodaj. – (DE) Vážená paní předsedající, pane komisaři, paní předsedkyně Rady, emise skleníkových plynů se zdvojnásobily od roku 1990 a dokonce zřejmě víc než zdvojnásobily, neboť nejnovější čísla ještě nejsou k dispozici. To vůbec neodpovídá cílům Evropské unie snížit množství skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 a o 30 %, pokud se přidají i jiní. Rozhodnutí začlenit leteckou dopravu do obchodování s povolenkami na emise bylo z tohoto důvodu už dávno potřebné a je dobře, že jsme teď dosáhli kompromisu při druhém čtení.
Tato dohoda je důležitým signálem pro všeobecný klimatický a energetický balíček, který doufejme dokončíme tento rok. Rád bych poděkoval všem, kteří přispěli k tomuto úspěšnému výsledku, a to stínovým zpravodajům, zástupcům ostatních výborů, jako např. panu Jarzembowskému z Výboru pro dopravu a cestovní ruch, spolupracovníkům, zástupcům Komise a Rady a zejména slovinskému předsednictví, kterému se podle mě podařil mistrovský kousek vzhledem k náročným diskusím, které se uskutečnily na úrovni Rady.
Museli jsme se přít a dohadovat kvůli mnohým důležitým otázkám, ale na závěr dne jsme přistoupili na přijatelný kompromis, který obsahuje mnoho prvků, které lze všeobecně považovat za pozitivní. Obchodování s povolenkami na emise pro odvětví letecké dopravy bude teď moci hladce fungovat už od začátku, což nebyl případ výroby elektrické energie a energeticky náročných druhů průmyslu. Nebudou zde žádné alokační plány, a tedy žádné související problémy, jako např. přerozdělování, deformace, konkurence apod. Poskytneme standardizovaný evropský distribuční systém založený na orientačním testování a dražení, což znamená, že podniky, které už investovaly do čisté technologie, budou odměněné a ne, jako v minulosti, v některých případech penalizovány.
Je důležité, že jsme přesvědčili Radu ministrů, aby souhlasila s formulací, která zahrnuje vyčlenění příjmů a přesahuje všechno, co už Rada připravila k přijetí. Týká se to ochrany klimatu: nechceme zavést nové daně, ale spíše zabezpečit, aby se vyčlenily příjmy. Osobně mi leží na srdci, abychom se zaměřili na podporu těch, kteří využívají ekologicky přijatelné dopravní prostředky, jako např. vlaky a autobusy, poněvadž také musí snášet vysoké ceny za ropu a v porovnání s leteckými společnostmi si musí někdy poradit s rozličným druhem daní, což v naší zemi znamená také placení ekologické daně. Teď máme příležitost vážně popřemýšlet o provedení změn.
Revolučním aspektem je, že jsou začleněny lety i letecké společnosti třetích zemí. To je potřebné z důvodů životního prostředí, poněvadž dvě třetiny emisí kryté naším systémem nepocházejí z vnitřní evropské letecké dopravy, ale z mezinárodních letů. Chceme třetí země začlenit také z konkurenčních důvodů. Jsme přesvědčeni, že naše nařízení jsou porovnatelná s mezinárodním právem, např. s Chicagskou úmluvou, a existuje tu značný právní prostor, který to potvrzuje.
Musíme žít se skutečností, že současná administrativa ve Spojených státech se na to dívá jinak. Nejsem ten, kdo kritizuje prezidenta Bushe ve všem, co dělá – mám sklon být více kritický – ale v tomto případě pokládám skutečně za neúnosné, aby vláda Spojených států říkala, že bychom měli jednat na mezinárodní úrovni, což znamená na úrovni ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví). ICAO má na starosti snížení emisí letecké dopravy od roku 1997, jinými slovy od Kjóta, a dosud nedosáhla ničeho, absolutně ničeho, a jedním z hlavních důvodů je odpor, který klade současná americká administrativa.
Z tohoto důvodu bych chtěl ještě jednou zdůraznit: Chceme mezinárodní dohodu, ale realisticky je třeba říci, že jí dosáhneme jen tehdy, pokud do Bílého domu přijde někdo, kdo vezme ochranu klimatu vážně, ať už to bude John McCain nebo Barack Obama. Potom budeme moci nějakým způsobem pokročit. Celkem si myslím, že všichni musíme učinit ústupky, ale toto je dobrý kompromis a byl bych rád, kdyby pro něj Parlament tentokrát hlasoval velkou většinou.
Georg Jarzembowski, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážená paní předsedající, paní úřadující předsedkyně Rady, pane komisaři, jménem skupiny Evropské lidové strany a Evropských demokratů bych rád co nejupřímněji poděkoval panu zpravodajovi Liesemu za to, čeho dosáhl. Existují dvě hlediska: za prvé, existuje tu dobře vyvážený a úspěšný výsledek jednání mezi Parlamentem a Radou, a za druhé, máme také vyvážený výsledek pokud jde o zájmy životního prostředí a zájmy dopravního průmyslu a obchodního odvětví, a vidíme, že je to velmi složitý soubor otázek.
Především jsem rád, že jsme se dohodli na roku 2012 jako na datu zavedení systému. To nám dává příležitost pokročit v jednáních se třetími zeměmi. V tomto bodu bych rád apeloval na vás, pane komisaři: Nemůžeme jednoduše zaujmout postoj, že máme pravdu a každý by nás měl následovat, poněvadž potom ostatní země přijmou odvetná opatření proti našim leteckým společnostem. Takto nelze. Neměli bychom obětovat letecké společnosti ani evropská letiště jednostranné politice životního prostředí z důvodu translokačního efektu.
Apeluji také na vás, abyste brali vážně úlohu, kterou stanovila Rada a Parlament, a v nejbližších letech urychleně vedli jednání. Připouštím, že s Amerikou můžete řešit věci do roku 2010, ale s ostatními zeměmi – jako např. Rusko a Čína – musíme řešit věci ihned, aby naše neintegrované řešení neohrozilo naše letecké společnosti a naše letiště s tisíci a milióny zaměstnanců.
Jsem rád i tomu, že se udržuje rovnováha, poněvadž ve skutečnosti se vracíme do let 2004 a 2006 jako referenčních dat pro udělení certifikátů, ale velmi rozumně jsme stanovili limit na 97 % a 95 %, zpočátku se bezplatně přidělí 85 % certifikátů a 15 % se dá do dražby. Doufáme, že tímto dosáhneme zamýšlený efekt snížení zatížení životního prostředí způsobeného leteckým průmyslem. Současně jsme schopni udržet náklady letecké společnosti a poplatky cestujících v rámci rozumných hranic.
Vzhledem k dramatickému nárůstu ceny leteckého benzínu musíme zajistit rovnováhu zájmů našich obyvatel mezi životním prostředím na jedné straně a jejich potřebami dopravy a mobility na straně druhé.Z tohoto důvodu bych ještě jednou chtěl poblahopřát zpravodaji k jeho úspěchu.
Matthias Groote, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážená paní předsedající, paní předsedkyně Rady, pane komisaři, vážené dámy a pánové, v první řadě bych chtěl poděkovat panu zpravodaji Liesemu za jeho užitečnou a dobrou spolupráci. Dává mi to velké naděje pro budoucí energetický balíček, který vytváříme zde, v tomto Parlamentě, a potom společně s Radou, a to vše ještě v tomto legislativním období.
Současný kompromis ukazuje, že Evropa teď bere klimatické změny vážně. Tento kompromis, který přesahuje národní hranice, je též znakem, že v mezinárodním měřítku činíme pokrok nejen pro ochranu klimatu, ale i pro energetickou účinnost. Jsem rád zejména tomu, že všechny letadla nad 5,7 tuny jsou začleněna do opatření, a že určitá letadla jako např. podniková letadla nejsou vyloučena. Veřejnost by nepochopila, pokud bychom poskytli výjimky privilegovaným skupinám.
V posledních týdnech a měsících jsme poslouchali v tomto Parlamentě mnoho projevů o klimatických změnách. Každý odborník říkal, že musíme zastavit růst emisí a musíme to učinit v nacházejícím desetiletí. S tímto kompromisem jsme byli úspěšní při zastavení růstu v odvětví letecké dopravy. V roce 2012 zavedeme při udělování osvědčení horní limit 97 %, který se od roku 2013 sníží na 95 %. To zastaví růst v tomto specifickém odvětví, kde rapidně narůstají úrovně emisí, od roku 1990 do roku 2003 o 73 %. Tím možná dosáhneme obratu v růstu.
Někteří z mých kolegů už o tom hovořili: 85 % osvědčení se přidělí bezplatně, zatímco 15 % se bude dražit. Dal bych zde přednost ambicióznějšímu přístupu. Je to však kompromis, se kterým se dá žít, a kompromis je lepší než další, třetí čtení.
Příjmy by se měly použít na boj proti změnám klimatu a na financování adaptačních opatření. To je jasně uvedeno ve směrnici. Ještě jednou bych chtěl vyzvat členské státy, aby použily peníze na tento účel, a nikoli na zalátání děr v rozpočtu atd. Tyto příjmy musí být přiměřeně přidělené, v opačném případě budou považovány za dodatečnou daň.
Vítám především skutečnost, že směrnice se zhodnotí v roce 2014, což nám umožní zjistit, zda ji musíme někde přepracovat nebo můžeme přijmout ambicióznější přístup.
Při legislativním procesu týkajícím se emisí NOx jsem podporoval zavedení systému násobení. Obracím se na pana komisaře s otázkou: Kdy Komise v této souvislosti předloží legislativní návrh?
Holger Krahmer, jménem skupiny ALDE. – (DE) Vážená paní předsedající, jsem překvapený, potěšený a současně znepokojený. Překvapený jsem rychlostí, z jakou parlamentní zpravodaj v zákulisí na setkání s předsednictvím Rady dokázal smést se stolu prakticky všechno, co Parlament považoval poslední dva roky za důležité k těmto podkladům. To by se nemělo stát pravidlem pro naši rozpravu o energetickém balíku, který je před námi, protože to představuje zákulisní politiku a nikoli transparentní demokracii.
Jsem však rád, že stojíme nohama na zemi. Při začlenění leteckých společností je obzvlášť důležité udržet náklady systému na spodní úrovni, poněvadž jakákoli letecká společnost, která nemá efektivní režim řízení paliva, za to platí svým zánikem.
Závěrem, znepokojuje mě zbožné přání, které, zdá se, ovlivňuje mnohé z vás ve vztahu k mezinárodní situaci. Vážený pane Liese, obchodování s emisemi v USA prezident neodmítl, ale bylo odmítnuto v senátu, v němž ze strany, která má většinu, možná podruhé vzejde prezident. Skutečně musíme být realisty při posuzování situace, poněvadž i kdybychom uspěli a přesvědčili Američany, aby se připojili do systému obchodování s emisemi, stále budeme muset čelit seznamu jiných zemí ve světě a osobně si nejsem jist, jak s nimi zahájíme rozhovory. Mám například na mysli dubajského emíra.
Z komerčního hlediska je tento region pro nás daleko větší výzvou a konkurence z tohoto zdroje je důležitější než ta ze strany několika – promiňte ten výraz – zkrachovalých amerických leteckých společností. Úplně jsme to ignorovali. Je velmi důležité zachovat smysl pro míru, smysl pro perspektivu, pokud hovoříme o tom, že bychom měli pokročit dál, ale nikoli příliš daleko, neboť by nám ostatní nestačili. Vyvoláváme zde obchodní válku. To je něco, pane Liese, čeho si osobně musíte být vědom při vašich projevech v americkém kongresu, i když to tu nikdy otevřeně neříkáte.
Z tohoto důvodu tu máme kompromis, který je celkem realistický, ale je třeba doufat, co se týče postupu není...
(Předsedající řečníka přerušila)
Roberts Zīle, jménem skupiny UEN. – (LV) Vážená paní předsedající, paní předsedkyně Rady, pane komisaři, nejprve bych chtěl poděkovat panu zpravodaji Liesemu za jeho dobrou spolupráci s Radou s cílem dosáhnout tohoto jemného kompromisu. Připomenu pouze dva body. Jedním je samozřejmě úspěch – skutečnost, že od roku 2012 začne obchodování s povolenkami v celém odvětví a také ve třech státních společnostech, které provozují lety v rámci Evropské unie. Za druhé bych rád zdůrazni 3 % kvótu, která nabízí další příležitost novým a rychle rostoucím společnostem EU s průměrným růstem víc než 18 % za čtyři roky. Myslím si, že jim to poskytne příležitost konkurovat na trzích a současně to také vytvoří povolenkový strop jeden milión pro tyto společnosti. Z tohoto důvodu je to vynikající úspěch a vynikající kompromis. Děkuji.
Caroline Lucas, jménem skupiny Verts/ALE. –Vážená paní předsedající, nejprve bych ráda poděkovala panu Liesemu za jeho vynikající práci v této oblasti. Je mi jen líto, že i přes jeho úsilí dohoda, kterou máme dnes před sebou, je dohodou, kterou moje skupina podpoří jen velmi neochotně. Je to přímý výsledek hlubokého zklamání nad nedostatkem úsilí, který projevila Rada.
Několik let hovoří vlády s takovým nadšení o ETS (systém obchodování s emisemi), jako o důležitém řešení, kterým letecká doprava reálně přispěje k snížení emisí. Obchodování má vskutku potenciál hrát užitečnou roli, vše však závisí na návrhu systému. Vzhledem k nekompromisnosti Rady máme dnes dohodu, která se vzdaluje tomu, co je skutečně třeba a představuje obrovskou mezeru mezi rétorikou našich vlád o klimatických změnách a intenzitě politické vůle, kterou jsou opravdu ochotny zaujmout.
Této dohodě chybějí rozhodující aspekty, například jak limitovat stupeň, po který může letecká doprava vykonávat obvyklou činnost nákupem emisních povolení z jiných odvětví. Chybí ji úplná dražba emisních povolení i přes skutečnost, že splňuje kritérium Komise o schopnosti úplně převést náklady a chybí jí limit, který má být alespoň takový, jaký je vyžadován u jiných odvětví.
Parlament se snažil ze všech sil a předložená dohoda představuje alespoň několik zlepšení společného postoje. Je to malý krok správným směrem, ale je to i skutečně zmeškaná příležitost toho, co mohla dohoda obsahovat.Aby se stala smysluplnou a skutečně řešila emise letecké dopravy, musíme se ubezpečit, že snahy rychle narůstají a týkají se integrity životního prostředí.
Jens Holm, jménem skupiny GUE/NGL. – (SV) Vážená paní předsedající, toto léto může být prvním létem bez ledu v Arktidě. Některé z největších světových ledovců mizí z vnitrozemí Grónska v Severním Atlantiku. Nikdy předtím neroztávalo tolik ledu jako poslední roky. Viděl jsem to na vlastní oči, když jsem minulý rok navštívil Grónsko. Každý, včetně odborníků z Mezivládního panelu pro změny klimatu OSN, byl ohromený z tohoto jevu.
Tento děsivý vývoj je samozřejmě přímo spojen s emisemi a globálním oteplováním. Právě my z bohatého světa – USA, Austrálie, Japonska a samozřejmě EU – jsme ti, které je potřeba za to obvinit. Z tohoto důvodu musíme podrobit důkladné kontrole všechny odvětví, která přispívají emisemi oxidu uhličitého a skleníkových plynů.
Průmysl letecké dopravy zvýšil své emise od roku 1990 přibližně o 100 %. Průmysl letecké dopravy se z toho dosud dostal vždy lacino. Letecké palivo je osvobozené od daně a místní a regionální orgány často dotují letiště v Evropě. V EU se ještě nikdy tak nelétalo.
Kompromis, na kterém se dnes musíme dohodnout, se bohužel vzdaluje od potřebného činu, který jsme ve skupině GUE/NGL požadovali. Různé cíle pro leteckou dopravu by měly být vyšší, měly by se začlenit i jiné emise než jen emise CO2; práva na emise by se neměla rozdělovat bezplatně. V každém případě je to dohoda, která je malým krokem správným směrem. Letecká doprava bude přinucena snížit své emise a malý podíl emisních práv se musí dát do dražby. Dražba bude také produkovat příjmy, které se použijí na klimatická opatření v Evropě a v rozvojových zemích.
Nakonec bych rád položil otázku Komisi: můžete přislíbit, že země, které chtějí přijmout podobná opatření na snížení emisí z letectva, jako např. Air Passenger Duty (poplatek cestujících leteckou dopravou) ve Spojeném království, to mohou dělat i nadále?
Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Před námi je druhé čtení dohody o začlenění odvětví letecké dopravy do systému pro obchodování s povolenkami. Chtěl bych srdečně poděkovat panu zpravodaji Petrovi Liesemu za způsob, jakým vedl jednání s Radou a za jeho snahu o dosažení tohoto výsledku.
To, co je teď před námi, opravdu není tak ambiciózní, jak navrhoval Parlament. Například emisní limit je vyšší než navrhoval Parlament, zatímco dražební procenta jsou nižší. Přesto tato dohoda ukazuje víc ambicí než originální návrh Komise a věřím, že je to dobrá věc.
Odvětví letecké dopravy se též musí stát čistším odvětvím a musí snížit emise skleníkových plynů. Tato dohoda je důležitým krokem správným směrem v našem boji proti znečišťování životního prostředí a změnám klimatu, určitě ve světle energetického balíčku, kterým se teď Parlament aktivně zabývá.
Françoise Grossetête (PPE-DE). - (FR) Vážená paní předsedající, paní předsedkyně Rady, pane komisaři, vážené dámy a pánové, dnes diskutujeme o dohodnutém kompromisu, který umožňuje začlenit činnosti letecké dopravy do systému obchodování s emisemi. To je pozitivní krok, poněvadž všichni podporujeme evropský závazek týkající se klimatických změn a všichni souhlasíme, že musíme snížit emise CO2, nikoli však za každou cenu. Z tohoto důvodu potřebujeme mezinárodní dohodu a nepochybně v tom musí sehrát svou úlohu ICAO. Evropská unie musí hrát rozhodující roli v rozhovorech vedených v rámci ICAO, aby zabezpečila realistický přístup.
Stále chceme mít konkurenceschopnější Evropu; nechceme si pod sebou řezat větev a začlenit letecké společnosti z třetích zemí. Musíme být opatrní, abychom nezničili naše nízkonákladové letecké společnosti, nebo dokonce naše velké letecké společnosti, které by se mohly rozhodnout zastavit služby určitým trhům, které jsou příliš nákladné. Nakonec to bude spotřebitel na konci řetězce, který bude trpět a považovat leteckou dopravu za luxus. Z tohoto důvodu máme kompromis, který je základem pro rozhovory v Poznani koncem roku 2009 a samozřejmě pro náš kodaňský závazek v roce 2009.
Je tu však jeden velmi důležitý bod: Zisky vytvořené při dražbách. Evropský parlament bude velmi opatrný při využití zisků, které se musí použít pro čistou dopravu, musí se použít pro výzkum a vývoj v odvětví letecké dopravy, ale které se především nesmí použít na jiné účely; jinak bude efekt obzvlášť zničující a mohl by zabránit uzavření mezinárodní dohody. Bude proto důležité urychlit boj proti emisím CO2 zabezpečením současné implementace jiných prvků politiky: Technologický prvek a prvek „jednotného nebe“.
Linda McAvan (PSE). - Vážená paní předsedající, děkuji panu Petrovi Liesemu, Matthiasovi Grootemu a ostatním stínovým zpravodajům za předložení toho, co považuji za dobrou dohodu. Mohla by být lepší, ale stanovuje několik velmi důležitých zásad dražby a využití zdrojů. Vážená paní ministryně, říkala jste, že chceme ukázat světu, že dokážeme řešit klimatické změny, že jen nevyprávíme na evropských summitech, ale že kráčíme ruku v ruce s legislativou Evropské unie. Myslím, že tato dohoda je teď dobrým znamením, že můžeme mít, pokud budeme chtít dohodu o balíčku klimatických změn ještě před koncem roku.
Vyslechněte si však, jakož i pan komisař, lidi v tomto Parlamentu, kteří říkají, že nejsou spokojeni s dohodou, kterou připravil pan Liese. Chtěla bych se jich zeptat na alternativu. Co navrhují místo ní, když si nemyslí, že by Evropa měla ukazovat cestu letecké dopravě? Jakou cestou máme jít? Co budeme dělat se systémem obchodování s emisemi? Budeme čekat, zda se něco v Bílém domě změní? Vážená paní ministryně a pane komisaři, doufám, že oba uhájíte své místo a že budeme spolupracovat s paní Doylovou na systému obchodování s emisemi. Je to dohoda o letecké dopravě. Chceme také pracovat na lodní dopravě. Žádáme-li občany, aby se zúčastnili řešení změn klimatu, musíme učinit kus práce zde v Evropské unii na právních předpisech. Žádám tedy ty na druhé straně Parlamentu, kteří tu teď nejsou, ale kteří vyjadřovali pochybnosti, aby přednesli alternativy, pokud chtějí něco lepšího.
Urszula Krupa (IND/DEM). - (PL) Vážená paní předsedající, množství výzkumných studií ukázalo, že současné letectvo má malý vliv na klimat díky nízkým hodnotám antropologického oxidu uhličitého a oxidů dusíku ve svých emisích a jen 0,1 % vliv na tvorbu mraků nebo cirů z kondenzačních stop. Zvyšující se ceny ropy výrazně snížily rozsah, do něhož jsou letečtí dopravci schopni zvýšit ceny dopravy, která spolu s dodatečným požadavkem pokrytí nákladů nákupu v systému obchodování s emisemi zabrzdí růst v tomto odvětví, jakož i zdrží nebo dokonce znemožní zavedení ekologických řešení.Z tohoto důvodu by bylo rozumné zabránit náhlým a riskantním opatřením v odvětví letecké dopravy, zejména v nových členských státech, které teprve začínají dobíhat náskok.Letecká doprava se nedá omezit bez poskytnutí praktické alternativy nebo poskytnutí potřebného času pro systematickou adaptaci.
Aldis Kušķis (PPE-DE). – (LV) Vážená paní předsedající, děkuji. Začlenění letecké dopravy do systému obchodování s emisemi skleníkových plynů EU je logický krok.Bude to bezplatné přidělování 85% povolení, ale nakonec to bude znečišťovatel, který bude platit. To nám dává příležitost kontrolovat klimatické změny.Budeme mít také větší příležitost zachovat kvalitu života v Evropě.Jsem vděčen panu zpravodaji Liesemu, se kterým jsme našli výborné řešení pro specifickou rezervu poskytnutou rychle rostoucím leteckým společnostem.Přístup Lotyšska do Evropské unie z něj vytvořil jeden z nejrychleji se rozvíjejících států a taktéž jsem hrdý na naši národní leteckou společnost airBaltic, jejíž růst v posledních letech dosahoval 50 %.Evropský parlament vytvořil kvalitní politiku životního prostředí ve spojení se zodpovědnou dopravní politikou.Samozřejmě to bude mít vliv na evropskou politiku cestovního ruchu.Jsem přesvědčený, že zodpovědný cestovní ruch povede k lepší kvalitě života.Zodpovědný, kvalitní cestovní ruch formuje základ evropského cestovního ruchu a je hnací silou ekonomiky a způsobuje velmi málo škod na životním prostředí, infrastruktuře a kultuře.Přijetí směrnice o začlenění leteckých činností do ETS určitě nepoškodí postavení leteckého průmyslu a postavení „posvátné krávy“ národních leteckých společností.Na její přijetí byl zřejmě už nejvyšší čas.Ještě jednou bych chtěl poděkovat panu Liesemu a vyzývám vás k podpoře této zprávy, první skupiny pozměňovacích návrhů a zvláštní rezervy 3 % pro nově vzniklé a rychle rostoucí společnosti.Jménem rychle rostoucích společností děkuji.
Paulo Casaca (PSE). – (PT) Vážená paní předsedající, rokujeme o záležitosti, která je velmi důležitá pro vzdálené regióny. V těchto regiónech, vzdálených ostrovech, je cena za letenku cenou za vzdálenost ke svobodě a to musíme pochopit.
Chci poděkovat našemu zpravodaji Petrovi Liesemu za jeho hluboké pochopení postavení vzdálených regiónů. Je mi však líto, že je Komise necitlivá k situaci našich regiónů a musím říci, že i přes dosažený kompromis, který je pozitivní a znamená několik kroků správným směrem, cítíme, že tato záležitost není vyřešená. Chci proto apelovat, hlavně na Avril Doylovou, která je zodpovědná za zprávu, kterou budeme zakrátko posuzovat, abychom brali v úvahu postavení vzdálených regiónů a uvědomili si, že žít v regiónu naprosto odříznutém od světa je úplně odlišné od toho žít zde ve středu Evropy. Když to nepochopíme, nepodaří se nám dosáhnout dobré legislativy, a tak vyzývám paní Doylovou, aby se inspirovala duchem zprávy Petra Lieseho, abychom mohli těmto regiónům poslat pozitivní zprávu.
Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). - (FI) Vážená paní předsedající, je pravidlem etikety poděkovat zpravodaji za jeho práci. Taktéž mu děkuji, ne za dobré způsoby, ale za jeho zásluhy. Pan Liese je kolega, který pochopil svoje povinnosti zpravodaje. Nejde o to přinutit skupinu poslouchat svoje vlastní myšlenky, ale přinutit lidi chtít poslouchat, přemýšlet o myšlenkách skupiny a zhodnotit je. Pan Liese to učinil velmi dobře, takže děkuji.
Spolupracovali jsme v oblasti letecké dopravy několik let. Relativně nás může těšit konečný výsledek, pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že obchodování s emisemi nemůže být nikdy vhodný způsob práce. Jednostranné rozhodnutí může způsobit obchodní spory a taktéž, v nejhorším případě, spory ve vzdušném prostoru. Unikání uhlíku je nebezpečné, poněvadž má přímý vliv na životní prostředí, ale zejména na evropskou ekonomiku a zaměstnanost.
Hrozba je skutečná, poněvadž letecké společnosti jsou v současnosti trestané vyššími cenami za ropu. Bylo tu mnoho bankrotů a pozastavených činností. Chceme, aby se toto rozhodnutí realizovalo rychle a nechceme čekat na výsledky z Kodaně, chceme dosáhnout mezinárodní dohody v tomto odvětví. Místo toho jednotné evropské nebe, ve kterém by okamžitě vznikly úspory oxidu uhličitého – 12 % za rok – čeká na ratifikaci víc než deset let. To poukazuje na skutečnost, že obchodování s emisemi není vždy jen o ochraně životního prostředí, ale víc o politice.
Doufám, že nás budou brzy akceptovat při obchodování se světovými emisemi z letecké dopravy a že to nezpůsobí unikání oxidu uhličitého, ale skutečně odmění redukci emisí a racionalizaci všech druhů činností spolu s cíli životního prostředí na mysli. V současnosti trestá obchodování s emisemi hlavně evropské společnosti, které létají s úplně novými stroji. V tomto případě bylo moudré vzdát se použití násobitele v této fázi, poněvadž by vedl k podvázání a snížil by se přínos životnímu prostředí.
Jsem především ráda, že můj názor na použití příjmů z emisního obchodování ve výzkumu snížení emisí z letecké dopravy byl přijat v závěrečném kompromisu.Bylo by vážnou chybou vynechat z toho leteckou dopravu a investovat finanční prostředky do konkurenčních způsobů dopravy, jak bylo zpočátku navrhováno. Pokud skutečně...
(Předsedající řečnici přerušila.)
Avril Doyle (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, v první řadě bych chtěla poděkovat mému kolegovi Petrovi Liesemu za jeho úžasnou práci na tomto dokumentu. Úspěšně dosáhl kompromisu s členskými státy v Radě a přesto, že není tak ambiciózní, jak by někteří mohli doufat (zřejmě je to známka dobrého kompromisu), poskytuje rámec pro začlenění nejrychleji rostoucího dopravního odvětví do systému obchodování s emisemi EU (ETS) od roku 2012. Jako zpravodajka pro posouzení návrhu ETS vím, jak náročné je dosáhnout dobrého a vyváženého kompromisu z důvodu komplikovanosti této záležitosti a těžkostí při jednání. Petr ukázal, že toho dosáhnout lze a výzvou pro mne bude opakovat jeho úspěch v mé zprávě.
Od deregulace odvětví, kterou sponzorovala EU, utratili občané EU okolo 80 miliard eur za rok za letenky a toto číslo dokonce nezahrnuje nízko nákladové dopravce. Nelze pochybovat, že přístup k nižšímu cestovnému, v posledních letech dokonce k nulovému cestovnému, o mnoho víc zpřístupnil cestování.
Když se však podíváme na problém ve světle globálních klimatických změn a cíle 2°C, bylo by nezodpovědné vyloučit odvětví letecké dopravy a samozřejmě odvětví námořní dopravy z přispívání k urychlenému řešení rychle rostoucího globálního problému.
Musíme se pohybovat směrem k úspěšné ekonomice s nízkým podílem uhlíku a podporovat inovace a nové technologie a obchodování s emisemi je nákladově nejefektivnější způsob dosažení těchto cílů.
Jestliže je odvětví letecké dopravy schopno převést náklady na spotřebitele, je rozumné, aby byly povolenky přidělované prostřednictvím dražby, dokonce i při současných cenách paliva, tím se však jakýkoli rozhovor o převádění nákladů stává choulostivým.
Nový systém se bude týkat letů v rámci EU i mezinárodních letů, včetně leteckých společností třetích zemí a zajistí, aby byla zaručena konkurenceschopnost leteckých společností v EU. Řízení letišť, řízení letového provozu a jednotné evropské nebe má obrovský přínos pro snížení spotřeby paliva a tím pro snížení nákladů na palivo a uhlíkové kredity pro letecké společnosti.
John Purvis (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, ETS s limitem a dražbou by měl nahradit všechny daně letecké dopravy, daně cestujících a každou případnou daň, která hrozí pro letecké palivo. ETS je daleko efektivnější pro skutečné dosažení našich emisních cílů než daně. Náklady cestujících, dopravců a leteckých společností se budou týkat přímo emisí, které způsobují a vlády nebudou moci odůvodnit doplňování svých prázdných pokladem předstíranými zelenými daněmi z letecké dopravy a cestujících.
ETS je spravedlivý způsob dosažení našich emisních cílů a ETS je spravedlivý způsob pro leteckou dopravu a její zákazníky, kteří budou mít v tomto důležitém záměru jen a jen svou odpovídající roli.
Saïd El Khadraoui (PSE). – (NL) Je to dokonalá dohoda? Ne. Je to krok správným směrem? Nepochybně. Rád bych za to poděkoval zprostředkovatelům. Skutečnost je taková, že chceme, aby letecký průmysl přispíval k dosažení našich ambiciózních klimatických cílů. Systém obchodování s emisemi poskytne leteckým společnostem stimuly na zlepšení jejich organizace a používání ekonomičtějších letadel a nových letadel, aby zabránily zbytečným nákladům.
Projekt nesmí samozřejmě zůstat osamocen. Musí být kombinován s množstvím dalších opatření, jako byly například návrhy z minulého měsíce na efektivnější organizaci evropského vzdušného prostoru a podobně.
Na závěr bych rád řekl, že od nynějška se musíme snažit zaangažovat třetí země a dát jim prostor představit podobné systémy, abychom se obeznámili se světovým systémem obchodování s emisemi pro leteckou dopravu.Jen tehdy dosáhneme skutečných výsledků.
Mieczysław Edmund Janowski (UEN). - (PL) Vážená paní předsedající, děkuji za tuto zprávu a za jednání, která se uskutečnila, i když musím říci, že jsem trochu nespokojný. Přijatá opatření je třeba pečlivě zvážit a v úvahu vzít ochranu životního prostředí i náklady letecké dopravy. Nebylo by proto správné diskriminovat evropské dopravce a evropské cestující, zejména v nových členských státech. Musíme si uvědomit, že vzdušný prostor pokrývá celou zeměkouli, takže naše činnost musí být koordinována s činností jiných zemí. V opačném případě utrpíme ztráty a ostatní dopravci se nám budou smát.Doufejme, že to povzbudí aktivitu, která bude vést ke konstrukci nových leteckých motorů, nové generace motorů, jako i k hledání jiných zdrojů pohonu letadel.V této záležitosti bychom měli jednat rozvážně.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL) . – (PT) Vážená paní předsedající, neměli bychom zapomenout, že začlenění letecké činnosti do evropského obchodování s povolenkami na emise způsobí problémy v těch zemích, které mají ekonomické těžkosti, zejména tam, kde jsou vzdálené regiony jako například Portugalsko, které má Azory a Madeiru. Nesmíme zapomenout na důležitost letecké dopravy pro poskytovaní spojení mezi kontinentem a těmito dvěma ostrovy, aby se jejich obyvatelé necítili jako uvěznění. Z tohoto důvodu je důležité přinejmenším zaručit výjimku pro vzdálené regiony.Z tohoto důvodu trváme na tom, aby letecká spojení vzdálených regionů, nejen mezi sebou, ale i s kontinentem, byla vyloučena z uplatnění tohoto systému.
Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). - (RO) Kompromisní text, který vypracoval Peter Liese, představuje krok vpřed pro dosažení programu Evropské unie o klimatických změnách.
V první řadě zdůrazňuji dohodu o zřízení rezervy bezplatných povolenek pro rychle rostoucí letecké společnosti. Toto opatření má upevnit odvětví v nových členských státech přesně tam, kde je nejvíce potřebná expanze a rozvoj.
Zdůrazňuji taktéž možnost používat část příjmů získaných prostřednictvím dražeb na rozvoj odvětví letecké dopravy. Pro jednotné, čisté a bezpečné nebe musíme vyvinout a zavést kooperativně technická a provozní opatření, která by zefektivnila náklady.
Rychlé opětovné sjednocení evropského vzdušného prostoru rozhodne o zkrácení tras, samozřejmě o snížení spotřeby paliva a následně snížení emisí, což bude znamenat nižší náklady v ETS a následně nižší ceny.
Nathalie Kosciusko-Morizet, předsedkyně Rady. − (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jak jste někteří zdůraznili, žádný kompromis není dokonalý. Tento kompromis však představuje rovnováhu mezi požadavky životního prostředí a ekonomickými omezeními, které se týkají kvality. Pokud schválíte tento kompromis, učiníte důležitý krok pro Evropskou unii. Po prvé ukážete, že je Evropa schopná vývoje své vlastní legislativy, aby mohla bojovat proti změnám klimatu, což je samozřejmě dobrým znamení pro diskuse o klimatickém/energetickém balíčku.
Posilníte úlohu Evropy jako vůdce v globální politice proti antropogenním emisím uhlíku, což je také dobrým znamením pro mezinárodní jednání v Poznani v prosinci 2008 a v Kodani v prosinci 2009. V neposlední řadě povzbudíte osobnosti a politické síly mezi našimi zahraničními partnery, kteří chtějí dát nový podnět ke snahám o snížení emisí skleníkových plynů. Mám na mysli samozřejmě bilaterální rozhovory, které bychom mohli vést se zeměmi, které chtějí zavést stejný typ systému, ale i multilaterální diskuse v rámci ICAO. Z těchto důvodů vás žádám o podporu této dohody.
(potlesk)
Stavros Dimas, člen Komise. − Vážená paní předsedající, rád bych poděkoval všem, kdo přispěli, za jejich velmi pozitivní postoje. Dosažením dohody o této směrnici demonstrují orgány Společenství své odhodlání přijmout konkrétní opatření, která jsou potřebná pro implementaci ambiciózních cílů Evropské unie týkajících se klimatických změn.
Tato směrnice je první z řady opatření vytvořených pro splnění cílu Evropské unie týkajícího se skleníkových plynů do roku 2020. Její přijetí je pozitivním signálem pro nadcházející jednání o klimatickém a energetickém balíku a pro mezinárodní jednání v Poznani a Kodani. Byl jsem právě informován, že G8 souhlasila s dlouhodobým cílem snížení o 50 % do roku 2050. I když to vítáme, je to jen částečný krok vpřed, poněvadž se nedohodli na střednědobém cíli i přes skutečnost, že členské státy Evropské unie i Komise trvaly na nevyhnutelnosti střednědobého cíle.
V současnosti na základě dohodnutého textu, všechny lety z letišť a na letiště Evropské unie budou zcela začleněny do systému Evropské unie obchodování s emisemi od roku 2012. To znamená, že od roku 2012 budou všichni letečtí provozovatelé potřebovat povolenky n emise, aby pokryli své lety do Evropské unie a z Evropské unie. V roce 2012 bude množství povolenek na emise přidělených do odvětví letecké dopravy 3 % pod průměrnými ročními emisemi odvětví z let 2003–2006. Od roku 2013 bude množství povolenek o 5 % nižší. Jako i ostatní odvětví průmyslu v systému, budou moci prodat povolenky, které na trhu nepotřebují, ale pokud budou jejich emise vyšší, musí si zakoupit víc povolenek nebo emisních kreditů z projektů čisté energie v třetích zemích.
To je způsob, jakým systém obchodování s emisemi vytváří stimul pro účastníky k minimalizování svých emisí. Většina povolenek do leteckých společností bude bezplatných, ale 15 % bude dražených. Příjmy z této dražby by se měly použít na řešení změn klimatu v Evropské unii a třetích zemích, zejména v rozvojových zemích. Tato hladina se může zvýšit od roku 2013 jako součást pokračujících diskusí o přepracování směrnice o obchodování s emisemi.
V lednu tohoto roku Komise navrhla, že 20 % povolenek pro leteckou dopravu bude dražených v roce 2013 se zvýšením na 100 % v roce 2020. Při podpoře této dohody postoj Komise v souvislosti s revidovanou směrnicí o obchodování s emisemi zůstává takový, že dražební hladina v odvětví letecké dopravy má být 20 % v roce 2013 a zvýší se v souladu s jinými odvětvími než odvětví energetická. Pro tyto odvětví je navržené dražit 20 % povolenek v roce 2013 se zvýšením na 100 % v roce 2020.
Pokud jde o záležitost emisí oxidu dusíku, Komise naznačila ve svém původním návrhu, že bude navržené zvláštní opatření týkající se emisí oxidu dusíku a vydává následující prohlášení:
„Komise prohlašuje, že hodlá vydat do prosince 2008 legislativní návrh na zavedení opatření, aby byly omezeny emise oxidu dusíku z letecké dopravy, efektivně se zabývat vlivem na klimatické změny a zabránit negativním stimulům, aby se emise oxidu uhličitého snížily na náklady oxidů dusíku.“
Závěrem, Komise je velmi potěšena. Zvláště bych chtěl poděkovat panu doktorovi Liesemu za jeho vynikající práci a výsledky. Nás všechny velmi těší výsledek jednání. Komise může přijmout navrhované kompromisní pozměňovací návrhy v plném rozsahu.
(potlesk)
Peter Liese, zpravodaj. – (DE) Vážená paní předsedající, pane komisaři, paní předsedkyně Rady, dámy a pánové, rád bych vám poděkoval za vaše projevy uznání a rád bych je věnoval všem těm, kteří na tomto projektu pomáhali. Chtěl bych vám také poděkovat za kritická slova, která zazněla na některých místech.
Dovolte mi opět objasnit některé záležitosti: jeden z řečníků řekl, že jsme prováděli zákulisní politiku. Vím, že to není pravda. Celý proces byl velmi otevřený a samotný řečník byl přítomen ve všech stádiích, stínový zpravodaj byl informován o všech podrobnostech a v mé skupině jsem také mezi sebou prodiskutovali některé záležitosti. Nevím, zda tomu tak bylo i ve skupině řečníka, ale v každém případě to bylo u nás velmi upřímné a otevřené, dokonce i na vnitřní úrovni.
Dokázali jsme, že Rada ministrů akceptovala mnoho našich návrhů. Pan komisař řekl, že byly o mnoho ambicióznější než původní návrh Komise a samotný počet pozměňovacích návrhů, který jsme úspěšně prosadili – asi 30 – ukazuje, že jsme byli schopni změnit společný postoj a v některých případech dost zásadně.
Pan Lucas, pan Holm a ostatní říkali, že to neuspokojuje očekávání skupin životního prostředí. Je to pravda, ale nebyl by to dobrý kompromis, pokud bychom začlenili vše, co požadují environmentalisti a zelení.
Ve dvou oblastech – a pan komisař je také připomněl - ještě stále existuje prostor pro úpravu. Se zprávou, kterou předložila Avril Doylová máme opět příležitost upravit limit a dražební hladinu tak, aby byly spravedlivé k ostatním účastníkům systému obchodování s emisemi. Musíme se na to důkladně podívat v druhé půlce roku.
Na závěr bych rád zdůraznil, že to, co chceme, jsou stejné konkurenční podmínky. Chceme celosvětovou dohodu a chceme do ní také začlenit lety ze třetích zemí. Je však načase, aby nám pomohly i letecké společnosti. Četl jsem dopis z AEE – Asociace evropských leteckých společností – ve kterém se uvádí, že i po dosažení kompromisu ho ostatní vlády pochopitelně odmítnou. Musíme zvážit, zda stále máme zaměstnávat takové lidi, když jsou velmi slabými lobbyisty.
Teď velkou většinou přijmeme tuto dohodu a spojíme naše síly, abychom ji obhájili před třetími zeměmi. Potom budeme všichni spolupracovat. Pokud však nebude přijato demokratické rozhodnutí Parlamentu, budeme muset leteckým společnostem říci, že škodí samy sobě. Žádám vás, abyste schválili doporučení a rád bych vyjádřil svůj dík za širokou podporu, kterou jsem dostal.
Předsedající. - Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat dnes.
Písemné prohlášení (článek 142)
Bairbre de Brún (GUE/NGL) , písemně – (GA) Od roku 1990 se emise skleníkových plynů z mezinárodní letecké dopravy EÚ víc než zdvojnásobily a v současnosti tvoří 5 % – 12 % celkových emisí CO2 v EU. I když je kompromisní opatření od dokonalosti vzdáleno, umožňuje nám stanovit limity emisí leteckého průmyslu od roku 2012.
Začleněním letecké dopravy do systému obchodování s emisemi (ETS) vysíláme zprávu, že příčiny klimatických změn bereme vážně. Příštích deset let bude rozhodujících v boji proti klimatickým změnám a v odvrácení nenapravitelných škod. Je důležité, že všeobecný posudek zahrnuje přísnější požadavek pro odvětví letecké dopravy spolu s přísnějšími cíli na redukci od roku 2013.
Na základě nových nařízení smí členské státy využívat příjmy z dražby povolenek na zmírnění a adaptaci klimatických změn v rámci EU a rozvojových zemí a na podporu výzkumu a vývoje klimaticky příznivé dopravy.Tato investice je potřebná, pokud chceme mít prospěch ze začlenění letecké dopravy do ETS.
Zita Gurmai (PSE), písemně. – (HU) Řešení hlavních problémů spojených s klimatickými změnami, vytváření důraznějších opatření v této oblasti a urychlení jejich tvorby jsou zásadní úlohy. Snižování emisí plynu z letecké dopravy, které způsobují skleníkový efekt a stanovení přesného horního limitu pro emise po roce 2012 je velmi důležité. Viditelného výsledku lze dosáhnout snížením plynů, které způsobují skleníkový efekt, ale i přísností systému obchodování s emisemi.
Příjmy z dražeb je třeba využít pragmaticky (například pro rozvoj a používání technologie přijatelné pro životní prostředí), primárně v odvětvích, které jsou financované Evropskou unií a v souvislosti s tím stojí za to přezkoumat vytvoření zvláštního peněžního fondu. Komplexní implementace programů Galileo, SES a ETS v co nejkratší době by také prosazovala efektivní využití paliv.
Klimatické změny jsou celosvětovým jevem. Musíme využít všechny možné politické nástroje a způsoby jednání, abychom zapojili největší světové producenty skleníkových plynů do snižování hladin znečištění na celém světě.
Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Tato směrnice představuje ambiciózní iniciativu, se kterou může odvětví letecké dopravy hrát důležitou úlohu v boji proti klimatickým změnám.
Jednání o tomto kompromisu jsou náročná, poněvadž bylo třeba vzít v úvahu cenu ropy, konkurenceschopnost evropských leteckých společností, ochranu životního prostředí a pokusit se vytvořit modelový systém na mezinárodní scéně pro začlenění letecké dopravy do ETS. Přesto by však systém neměl ohrozit evropské letecké společnosti, které by mohly ztratit svou konkurenceschopnost v souvislosti s konkurenčním leteckým odvětvím v USA nebo v Dubaji. Ukládání pokut pro vnitřní letecké odvětví způsobí výskyt jevu „úniku uhlíku“, a to orientací na trhy s méně přísnými pravidly než jsou pravidla stanovená EU, což způsobí začátek obchodní války. Musíme najít rovnováhu mezi ochranou životního prostředí, ochranou spotřebitele a leteckým odvětvím, pokud chceme, aby byl evropský vzdušný prostor efektivnější.
Také příjmy z dražeb povolenek se musí použít na snížení emisí skleníkových plynů a na adaptaci na klimatické změny, bez poskytnutí možnosti členským státům použít tyto peníze na jiné účely.
Pokud dokážeme správně využít tyto příjmy z dražeb jako nástroj životního prostředí, vyhneme se pokutám vyplývajícím z mezinárodních dohod.
PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS Místopředseda
7. Rozpočtový kalendář: viz zápis
8. Hlasování
Předsedající. − Dalším bodem programu je hlasování.
(Informace o výsledku a ostatních podrobnostech hlasování: viz zápis.)
8.1. Evropský nástroj sousedství a partnerství (A6-0271/2008, Jacek Saryusz-Wolski) (hlasování)
8.2. Režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (A6-0270/2008, Neil Parish) (hlasování)
8.3. Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (kodifikované znění) (A6-0290/2008, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg) (hlasování)
8.4. Ochrana divoce žijícího ptactva (Přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou) (A6-0259/2008, Miroslav Ouzký) (hlasování)
8.5. Společný systém daně z přidané hodnoty (A6-0232/2008, Dariusz Rosati) (hlasování)
8.6. Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě z Espoo z roku 1991 (A6-0221/2008, Bogusław Sonik) (hlasování)
8.7. Přistoupení Lichtenštejnska k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (A6-0246/2008, Ewa Klamt) (hlasování)
8.8. Určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států, ve Švýcarsku nebo v Lichtenšteinsku (A6-0247/2008, Ewa Klamt) (hlasování)
8.9. Protokol mezi ES, Švýcarskem a Lichtenštejnskem o dohodě ES/Švýcarsko o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států, ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku (A6-0261/2008, Ewa Klamt) (hlasování)
8.10. Číslování víz (A6-0268/2008, Gérard Deprez) (hlasování)
8.11. Obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi ES a Indií (A6-0254/2008, Christian Ehler) (hlasování)
8.13. Ochrana výsadních pravomocí Evropského parlamentu před vnitrostátními soudy (A6-0222/2008, Giuseppe Gargani) (hlasování)
8.14. Schvalování Komise (změny jednacího řádu Parlamentu) (A6-0198/2008, Andrew Duff) (hlasování)
– Před začátkem hlasování:
Stavros Dimas, člen Komise. − Vážený pane předsedající, Komise děkuje panu Duffovi za zprávu.
Podporujeme rozhodnutí Parlamentu reformovat jednací řád způsobem, který zvýší transparentnost a demokratickou legitimitu procesu jmenování zavedením jasných, transparentních a jednotných postupů a hodnotících kritérií.
Komise pamatuje na to, aby postupy, které se mají uplatňovat v jednotlivých případech, o nichž se hovoří ve zprávě, plně respektovaly příslušná ustanovení Smluv, zejména článek 215, a Rámcové dohody tak, aby reflektovaly právní a institucionální rozdíly mezi nimi.
Zvláště postupy uplatňované při změnách portfolia by měly být jasnější než ty, které se používají při schvalování celou Komisí, a měly by respektovat privilegia předsedy Evropské komise při rozvrhování portfolia.
Myslíme si, že je to v zájmu obou institucí. Dále, Komise je právně vázaná Smlouvami a Rámcovou dohodou, a proto si vyhrazuje právo na schvalování příslušných postupů, které se mají uplatňovat při jednotlivých scénářích na základě individuálního přístupu a v duchu konstruktivní spolupráce tak, jak tomu bylo dosud. Tento způsob se úspěšně osvědčil v obou institucích.
8.15. Jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (A6-0179/2008, Åsa Westlund) (hlasování)
8.16. Potravinářské přidatné látky (A6-0180/2008, Åsa Westlund) (hlasování)
8.17. Látky určené k aromatizaci a některé složky potravin vyznačující se aromatem (A6-0177/2008, Mojca Drčar Murko) (hlasování)
8.18. Potravinářské enzymy (A6-0176/2008, Avril Doyle) (hlasování)
– Před začátkem hlasování:
Avril Doyle, zpravodajka. − Vážený pane předsedající, kvůli komplikacím v dopravě cestou do Štrasburku jsem včera večer nestihla poděkovat kolegům, především kolegyním zpravodajkám Åse Westlundové a Mojci Drčarové Murkové, a samozřejmě i kolegyni Pilar Ayusové, která mě v diskusi zastoupila, a všem našim asistentům a zaměstnancům za spolupráci v uplynulých 12 měsících, která v druhém čtení vedla k dosažení velmi uspokojivé dohody o tomto důležitém balíku opatření pro potraviny. Tímto jim všem děkuji.
8.19. Změna směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (A6-0220/2008, Peter Liese) (hlasování)
8.20. Změna jednacího řádu Evropského parlamentu s ohledem na návrhy pracovní skupiny pro reformu Parlamentu týkající se činností pléna a zpráv z vlastního podnětu (A6-0197/2008, Richard Corbett) (hlasování)
8.21. Rozpočet na rok 2009: První úvahy o mandátu PNR na rok 2009 a mandát pro dohodovací řízení (A6-0262/2008, Jutta Haug) (hlasování)
8.22. Dopad plánované výstavby ropovodu, který povede po dnu Baltského moře a který bude spojovat Rusko a Německo, na životní prostředí (A6-0225/2008, Marcin Libicki) (hlasování)
– Před začátkem hlasování o pozměňovacím návrhu č. 23:
Dirk Sterckx (ALDE). – (NL) Vážený pane předsedající, s vaší zobrazovací tabulí je nějaký problém. Stále ukazuje nulu jako výsledek hlasování, takže nevidíme kolik poslanců hlasovalo pro a kolik proti.
Předsedající. − Dobře, děkuji, pane Sterckx. Nevidím na ní, jelikož jsem k ní obrácen zády, chápete.
Údržba říká, že ve skutečnosti máme problém s elektronickým počítáním hlasů, a proto bych vás poprosil o trpělivost na pár vteřin, dokud se problém nevyřeší.
- Před začátkem hlasování o pozměňovacím návrhu č. 50:
Justas Vincas Paleckis (PSE). - Vážený pane předsedající, plně vám důvěřujeme, ale byl bych vám velmi vděčný, kdybyste mohl vyhlásit, kolik hlasů bylo pro a kolik proti a kolik se zdrželo hlasování.
Předsedající. − Jelikož nefunguje velká obrazovka, přečtu vám čísla, pokud souhlasíte. Bude to pro vás lepší řešení.
(Hlasování bylo na několik minut přerušeno kvůli opravám, které musely být provedeny na obrazovkách zobrazujících výsledky hlasování.)
Graham Booth (IND/DEM). - Vážený pane předsedající, právě teď jsem se pokoušel zachytit váš pohled, ale neviděl jste mě. Když jsme ověřovali hlasování o návrhu č. 49, bylo 474 hlasů pro a 181 proti, a vy jste říkal: „Schváleno, jak jsem říkal“. Ale vy jste neřekl „schválené“, vy jste to nazval „zamítnuto“.
Předsedající. − Nepamatuji se. Ale když to říkáte, dobře.
– Po ukončení hlasování o pozměňovacím návrhu č. 51:
Marcin Libicki, zpravodaj. − (PL) Vážený pane předsedající, myslím, že se shodneme, i když nechtěně, že monitory nefungují. Je skandální, že v Evropském parlamentě nemůžeme vidět výsledky hlasování. Za těchto okolností bych žádal, abyste nám po překontrolování výsledků poskytl přesné výsledky, kolik hlasů bylo pro, kolik proti, a kolik se hlasování zdrželo. Když to není na obrazovkách, prosil bych vás, abyste to přečetl a vaši spolupracovníci si to poznačili.
Werner Langen (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, smím poznamenat, že indikační systém řádně funguje u každého jednotlivého poslaneckého sedadla a že tyto záhadné obrazovky jsme zavedli před rokem, že předtím vše dobře fungovalo a že naše důvěra předsedajícímu rozhodně je nezbytnou podmínkou pro řádný výkon naší práce.
(potlesk)
– Před začátkem hlasování o pozměňovacím návrhu č. 30:
Christopher Beazley (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, je to velmi jednoduché. Jednoduše nemůžeme hlasovat pro návrh jako celek, jinými slovy právě podle slov „je velmi důležité, aby Rusko projevilo dobrou vůli pro spolupráci v evropské energetické politice.“ Přáli bychom si možnost hlasovat o jednotlivých částech odděleně. My na této straně jednacího sálu si myslíme, že je to nezbytné a že první část návrhu by mohla být špatně interpretována, avšak rádi bychom podpořili druhou část, která zdůrazňuje důležitost Ruska, pokud ratifikuje energetickou chartu.
(Parlament návrh schválil)
- Před začátkem hlasování o pozměňovacím návrhu č. 37:
Andres Tarand (PSE). - Vážený pane předsedající, odůvodnění Q se týká populace řas, jejichž bujení představuje určité riziko pro Finsko, Švédsko a Německo. Myslím, že řasy nerozlišují mezi Švédskem, Lotyšskem nebo jinými zeměmi, protože se přenášení větrem.
Takže znění ústního pozměňovacího návrhu je toto: „poněvadž provádění prací za zvláštních podmínek v Baltském moři způsobí náhlý nárůst populace řas, což představuje riziko především pro Finsko, Švédsko a Německo a pobaltské země,“ Zde to končí. Je mi líto, že není zahrnuto Polsko, ale to bylo z technických příčin.
(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu)
- Po závěrečném hlasování:
Marcin Libicki, zpravodaj. − (PL) Chtěl bych poděkovat všem, kdo zprávu podpořili. Doufám, že komisař Dimas, Komise, Rada a všichni velcí a dobří v Evropské unii tento názor Evropského parlamentu vezmou v úvahu. Zazněl tu jasným a transparentním způsobem. Otázky energetické solidarity, solidarity v širším politickém kontextu, jakož i ochrany životního prostředí jsou pro Evropský parlament extrémně důležité. Tato zpráva a toto hlasování, v němž 90 % hlasujících bylo pro, by mělo být jasným signálem orgánům Evropské unie, aby neignorovaly názory Evropského parlamentu a že toto usnesení, i když formálně nezávazné, by mělo být považováno za závazné.
8.23. Stabilizace Afghánistánu: výzvy pro EU a mezinárodní společenství (A6-0269/2008, André Brie) (hlasování)
– Po ukončení hlasování o pozměňovacím návrhu č. 11:
André Brie, zpravodaj. – (DE) Vážený pane předsedající, vzhledem k včerejšímu hroznému teroristickému útoku v Kábulu a na základe dnešní diskuse, bych chtěl předložit ústní pozměňovací a návrh na vložení nového oddílu 3a v tomto znění: „v nejsilnějším smyslu slova odsuzujeme teroristický útok na indické velvyslanectví v Kábulu dne 7. července 2008, který si vyžádal 40 mrtvých, včetně čtyř pracovníků velvyslanectví, vyjadřuje upřímnou soustrast příbuzným zraněným, afghánské a indické vládě.
(potlesk)
(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu)
Hiltrud Breyer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, jsem velmi zklamaná, že při doporučení do druhého čtení návrhu paní Westlundové se nepodařilo zakázat azobarviva. To je opravdu velmi znepokojivé, protože označení nezaručuje bezpečnost. Parlament teď v této oblasti ztratil kontrolu a jednoduše se vzdal, naneštěstí nezaujal preventivní postoj. To je velmi politováníhodné.
Přesně stejným způsobem považujeme za znepokojivé, že jsem nebyli schopni zahrnout a regulovat používání geneticky modifikovaných přídavných látek, což by skutečně signalizovalo, jak vážně bereme otázku ochrany spotřebitele. Nejpolitováníhodnější však je, že jsme nezvládli před azobarvivy ochránit děti. Alarmující zjištění southamptonské studie dávají jasně najevo, že se musíme dožadovat zákazu, a že tento zákaz potřebujeme.
A vlastně o čem jiném hovoří princip prevence, pokud ne o tom, že musíme vyvodit důsledky, dojde-li k náznaku rizika? V tomto případě důsledky jasně naznačují potřebu zákazu. Navíc, když všeobecný zákaz nakonec neprošel, považuji za velmi politováníhodné, že se nám stále nepodařilo vydat zákaz produktů, které jsou určené hlavně pro děti..
- Doporučeno do druhého čtení: Åsa Westlund (A6-0180/2008)
Neena Gill (PSE). - Vážený pane předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože podporuji postup, který byl zvolen.
Vítám harmonizaci používání přídatných látek v látkách určených k aromatizaci potravin v celé EU. Nařízení o používání přídatných látek v potravinách pomůže monitorovat, aktualizovat a upravovat existující právní předpisy v této oblasti a přispět k větší bezpečnosti potravin.
Velmi mě znepokojuje riziko, které také přídatné látky a aromatické látky přinášejí, jejich vliv na zdraví nás i našich dětí, označené nějakými číslicemi začínajícími na E, které negativně účinkují na inteligenci a mohou vyvolat alergie a jiné choroby.
I když potřebujeme větší transparentnost a lepší označení potravin, musíme dbát na rozmanitost evropské populace, která je zvyklá na ingredience z celého světa, jako například koření, kde úplné složení nemusí být hned k dispozici. Musíme tedy zajistit, abychom neomezili spotřebitelům možnost výběru a dovolili jim nadále používat koření, které se používá po celá staletí.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, tato zpráva je ohromně důležitá pro náš každodenní život. Lidé chtějí potraviny, které jsou zdravé a bezpečné. Z tohoto důvodu je důležité, aby postupy pro vydávání licencí pro přidávání přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci do potravin byly transparentní. Pro posílení ochrany spotřebitele, zvláště kvůli lidem, kteří určité látky nesnášejí, by spotřebitelé měli být plně informováni, které potraviny tyto látky obsahují. Z tohoto důvodu je důležité, aby informace na etiketách lehce pochopili běžní spotřebitelé, včetně alergiků. Oprávněné a kompetentní orgány by měly rozhodovat o tom, zda dovolit či nedovolit používání látek, které zlepšují chuť, vzhled či výživné vlastnosti výrobků, a to na základě vědeckých poznatků a hodnocení rizik. Soulad s těmito směrnicemi a požadavky by měl být monitorovaný a předmětem nepřetržité kontroly pro dobro spotřebitelů na našem jednotném společném trhu.
- Doporučeno do druhého čtení: Mojca Drčar Murko (A6-0177/2008)
Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Podporuji aspiraci předloženého návrhu zajistit pravdivé a srozumitelné označování potravinových výrobků včetně aromatických přísad.
Plně se též ztotožňuji s cílem ochrany zdraví spotřebitele, k naplnění tohoto cíle je nepochybně třeba zabránit vstupu výrobků vyvolávajících nebezpečné toxikologické účinky na trh. Stejně nevyhnutelné je chránit veřejnost a zejména zranitelné skupiny před těmito negativními následky nadměrného nasazování některých aromatických prvků, jako je obezita či deformace chuťových preferencí dětí.
Jsem přesvědčen, že tyto návrhy zvyšují kvalitu nařízení, upevňují jeho vnitřní logiku i věcnost řešení. To se týká zejména postoje výboru, že stanovené maximální úrovně určitých složek by se neměly uplatňovat v případě, že dotčené potraviny neobsahují žádné přídatné látky určené k aromatizaci potravin, ale pouze byliny a koření, ve kterých se tyto složky přirozeně vyskytují.
- Doporučeno do druhého čtení: Avril Doyle (A6-0176/2008)
Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Zabezpečení harmonizace právních předpisů pro kontrolu používání enzymů v potravinářském průmyslu je v zájmu celého Evropského společenství.
Naším hlavním cílem je zaručit vysokou míru bezpečnosti potravin na ochranu zdraví lidí. Zároveň je nutné zajistit stejné podmínky pro všechny výrobce a tím podpořit čestný obchod v odvětví potravinářských přídatných látek.
V první řadě chci vyjádřit podporu ustanovením na ochranu spotřebitele. Používání potravinářských enzymů nesmí vadit spotřebiteli pokud jde o kvalitu, původ, čerstvost nebo výživnou hodnotu výrobku. Konečný spotřebitel musí být informován o fyzikálním stavu potraviny nebo o zvláštní úpravě, kterou potravina prošla. Informace týkající se potravinářských enzymů a přídatných látek musí být řádně označeny, lehce čitelné a pro kupujícího jasně srozumitelné.
- Doporučeno do druhého čtení: Peter Liese (A6-0220/2008)
Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) Děkuji, pane předsedající. Evropská rada a Evropský parlament společně rozhodly snížit emise oxidu uhličitého o 20% do roku 2020, ale ve skutečnosti mezinárodní dohody stanovují snížení o 30%, potom o 60% nebo 80% do roku 2050.
Dosáhnout těchto cílů, všichni původci emisí, všechna průmyslová odvětví a dokonce i my, lidé v domácnostech, se musíme víc snažit. Kdybychom žili v perfektním světe, kde by dostupná paliva nebyla limitovaná a drahá a kde by se stále neprohlubovaly problémy životního prostředí, nehlasoval bych pro tuto současnou legislativu.
Nehlasoval bych pro ni, protože je jasně restriktivní a znevýhodňuje nové členské státy EU a maďarské aerolinie. Bohužel, nežijeme v perfektním světě, zásoby pohonných látek klesají a jejich cena stoupá, ale my dnes musíme něco učinit pro to, abychom změny klimatu zastavili.
A tak, i když s vědomím, že tato legislativa přivede aerolinie nových členských zemí EU do těžké situace, hlasoval jsem pro tuto legislativu, protože si myslím, v zájmu budoucnosti, že cíle, které jsme si společně určili, musíme splnit. Musíme zastavit klimatické změny.
Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Pane předsedo, velice si vážím práce zpravodaje Petera Liese, kterému se podařilo prosadit v jednání s Radou maximum z toho, co Parlament navrhl již loni v listopadu v prvním čtení. Výsledkem je ucelený koncepční text, kterým jsme mohli s klidem schválit začlenění letectví do systému povolenek emisí skleníkových plynů a zrušit tak do konce roku 2012 dnešní ekonomické zvýhodnění letectví vůči pozemní dopravě. Návrh šetří navíc nové společnosti díky 15 % povolenek pro aukce a rozšiřuje se i na lety z Evropy a do Evropy. Navazuji na své vystoupení v listopadu a zdůrazňuji, že pro snížení emisí v ovzduší na Zemi je ale podstatné přesvědčit o regulaci i zbytek světa. Věřím, že se nám podaří brzy uzavřít dohodu s USA a dalšími zeměmi. Vítám omezení výjimek. Narozdíl od letecké záchranné služby osobně nevidím důvod, proč by se na lety státníků či panovníků neměla vztahovat stejná pravidla, jde-li o ochranu životního prostředí.
Christoph Konrad (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem proti společnému stanovisku o začlenění letectva do obchodu s emisemi z různých důvodů.
Letectvo se na celkových emisích v dopravním sektoru podílí méně než 5 % a z tohoto hlediska zde hrajeme jakousi symbolickou politiku. Kromě toho jsme jako Evropané nebyli schopni najít globální přístup k této otázce, což znamená, že naše opatření přivedou evropské aerolinie a též letiště do neférového znevýhodněného postavení. A co je horší, ve skutečnosti se nám nepodařilo – tehdy by to bylo jasné – uskutečnit řádnou analýzu nákladů a výnosů.
To znamená, že opatření, na kterých jsme se dnes dohodli, nejsou ani racionální ani nevyhnutelná. Vytvořili jsme situaci, která není výhodná a která v podstatě odporuje lisabonské strategii. Ve skutečnosti jsme postavení Evropy neposílili. Zmrzačili jsme ji a učinili jsme to jednostranně, a to je důvod, proč jsem proti tomuto společnému stanovisku. Učinili bychom lépe, kdybychom se více věnovali naší infrastruktuře a vytvořili jednotné evropské nebe. To by přineslo úsporu nákladů, což by bylo daleko přínosnější než opatření, která jsme tu dnes odsouhlasili.
David Sumberg (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, podobně jako většina konzervativců si myslím, že je nevyhnutně potřeba tento Parlament reformovat.
Ve svém životě jsem měl obrovské privilegium působit nejen zde, ale i v dolní sněmovně parlamentu a v místních státních úřadech ve Spojeném království. Musím říci, že v těchto jiných orgánech – místních úřadech a parlamentě – je více demokracie a součinnosti než v tomto Parlamentě.
Co potřebujeme vidět, je angažovanost poslanců Parlamentu v procedurách pro diskuse. Chybí tu diskuse, chybějí argumenty, chybí zápal a chybí oduševnění, a problémem zprávy pana Corbetta – opravdu v dobrém – je, že předseda tohoto Parlamentu dostane ještě více pravomocí. To je špatně! Čím bychom se měli zabývat, pokud budeme v budoucích letech racionální, je přidělení větších pravomocí poslancům a zmenšení pravomoci předsedovi. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.
Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, jako stádo ovcí se potácí většina poslanců tohoto Parlamentu od jedné Corberttovy reformy k druhé a každá z těchto reforem znamená méně demokracie a méně práv pro poslance tohoto Parlamentu. Pak se ještě tvrdí opak! Říká se, že poslanci chtějí víc diskusí, ale diskuse o vlastních iniciativních zprávách jsou rušené a nahrazované písemnými prohlášeními. Slovo parlament však pochází ze slova parlare a nikoli z dodržování minuty na projev. To je pro byrokraty. Lidé hovoří o potřebě mít víc času na legislativní práci. To bychom mohli mít ve čtvrtek a v pátek. Problém je, že to nevyužíváme. Proto nemáme dostatek času na legislativní práci.
Skutečná reforma parlamentu – a zde dávám kolegovi Sumbergovi za pravdu – by byla něčím úplně jiným. Bereme si svá vlastní práva, zkracujeme si čas na příspěvky, nemůžeme předkládat pozměňovací návrhy, což znamená, že se zbavujeme vlastní schopnosti tvorby kompromisů. Ode dneška tu budou jen ideologické hádky o rigidní texty.
Toto rozhodně považuji za černý den v historii Parlamentu, ve kterém pracuji skoro 29 let. 15 let jako spolupracovník a 14 let jako poslanec Parlamentu. Myslím, že tento proces parlamentní samokastrace už zašel příliš daleko. Dokonce i Výbor pro zahraniční záležitosti teď ztratil některé své pravomoci a potenciál. Je mi to velmi líto.
Philip Claeys (NI). – (NL) Pod rouškou reforem, které by měly zefektivnit práci Parlamentu, zavádí Corbettova zpráva několik opatření, která s tím nijak nesouvisí. Naopak, je to spíš o úpravách jednacího řádu, které do normálního fungování parlamentu zavedou pouze omezení. Nejjasnějším příkladem toho je pozměňovací návrh čl. 110 odst. 4, které by omezilo počet normálních písemných otázek na tři za měsíc. Zpravodaj ve své důvodové zprávě tvrdí, že tento limit se zavádí, aby se předešlo takzvanému zneužití práva poslanců na kladení otázek.
Podávání písemných otázek je jedním z nejdůležitějších prostředků, kterým my, jakožto poslanci Parlamentu, vykonáváme svojí úlohu dohledu. Předpoklad, že toto může vést k zneužití, je ve skutečnosti urážkou každého poslance Parlamentu, který svoje povinnosti bere vážně. Tento typický příklad socialistického hledání viníka je v každém případě pro tento Parlament, a vlastně pro kterýkoli parlament, nedůstojný!
Frank Vanhecke (NI). – (NL) Tento Parlament opravdu nasazuje všechny páky na posílení obrazu eurokracie jako nějaké totalitní doktríny, která už dále netoleruje žádnou opozici. Tentokrát jde o drastické omezení práva poslanců Parlamentu na kladení otázek Komisi.
Komise, obor zaměstnávající 10 000 úředníků, kteří příliš zasahují do všemožných věcí, si zjevně nahlas stěžuje na pracovní zátěž, kterou parlamentní otázky přinášejí. Proboha, jaká je to arogance ze strany instituce, jakou je Komise, která zjevně pohrdá jakoukoli formou demokratické kontroly takřka neodpovídáním na parlamentní otázky, obyčejně jejich celkem neadekvátním zodpovězením a vždy daleko od věci. Skutečnost, že Parlament se před mocnými eurokraty plazí, je jednoduše hanebná!
Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, možná se sám sebe ptáte, proč vstávám a dávám vysvětlení k hlasování na většinu věcí na tomto místě. Je to zkrátka kvůli takovým věcem jako Corbettovy reformy. Jako osoba s trochu odlišnými názory, než jsou názory velké skupiny, ve které sedím, jsem dost často vyloučen z řečnění v době hlavní diskuse, a to je určitě důvod, proč bychom sem měli vnést víc demokracie, víc menších skupin a víc pravomocí pro jednotlivé poslance.
Vždy když vidím Coberttovu zprávu, pomyslím si, že ve skutečnosti je Richard Corbett pro Parlament to, co byl Gríma Červivec pro krále Theodéna v Pánovi prstenů. Vždy, když řekne, že máme víc demokracie, učiníme krok dozadu. V tomto Parlamentě se v této chvíli děje něco vážně zlého. Je to neradostné, je to nedemokratické a je to vážně nesprávné. Proto jsem hlasoval proti zprávě:
Syed Kamall (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, před několika měsíci někteří poslanci Parlamentu, včetně mě, rozmýšleli o použití existujícího jednacího řádu na odsunutí hlasování o Ústavě oděně do šatů Lisabonské smlouvy. V té době předsedající ignoroval pravidla, aby zkrátil vysvětlení hlasování. Později si svévolně přisvojil pravomoci prostřednictvím Výboru pro ústavní záležitosti.
Corbettova zpráva teď žádá, další omezení demokratického práva poslanců klást otázky Komisi a Radě. Jak může tento Parlament hovořit o krytí takzvaného demokratického deficitu, když práva poslanců jsou oklešťována nedemokratickými silami? Jistě, zkouškou demokracie je tolerance odlišných názorů nebo názorů menšiny. Musíme se ptát, jaké kroky se dále podniknou? Kdo zastaví naše klouzání po kluzké ploše jménem takzvané efektivnosti? Možná je zahalené diktátorství preferovanější než demokracie. Prosím, otevřete oči: nechte nás bojovat za demokracii.
David Sumberg (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, možná je překvapující, že konzervativci a já jsme měli na tuto věc jiný bič a nakonec jsme dospěli k názoru, že i když jsme všichni pro přísnou rozpočtovou kontrolu Evropské unie – ve skutečnosti už velmi dlouho trpíme neochotou auditorů uzavírat účty Evropské unie – takže se nelze divit, že se nám názory na tuto zprávu rozcházejí. Proč? Protože se opakovaně odvolává na Lisabonskou smlouvu.
Vzkaz musíme poslat těm, kdo mají na tyto záležitosti vliv. Lisabonská smlouva je mrtvá. Irský lid ve své velké moudrosti odmítl tuto smlouvu demokratickým hlasováním, a i když lidé v Bruselu a lidé zde ve Štrasburku budou pracovat, lichotit se, podplácet a intrikovat při pokusech přesvědčit Iry, aby změnili názor, rozhodnutí lidu by mělo zvítězit. Irsko v tomto případě zastoupilo obyvatele Evropy. Naslouchejme tedy jejich hlasu.
Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, jak vám mohou potvrdit vaši kolegové vedle vás, vždy se snažím ujmout se slova k otázkám rozpočtu.
Velmi dobře se mi letos pracovalo se zpravodajkou pro rozpočet Juttou Haugovou. Bylo to tehdy, když měla naposledy rozpočet, že se mi podařilo předložit skoro 500 pozměňovacích návrhů k jejímu rozpočtu do diskuse ve výboru, a několik z nich se dostalo až na plenární schůzi. Je to dobrá osoba pro spolupráci a rozumí mnoha problémům, které mám s těmi částmi Lisabonské smlouvy, na které se už připravuje rozpočet, předpokládám, že na právním základě finančních vyhlídek, které odsouhlasila Rada – i když jsem přesvědčen, že je to nesprávné. Chápe, že mám velký problém s některými mimovládními organizacemi, které jsou financované z rozpočtu Komise na lobbování ve věci v podivném symbiotickém vztahu, který už dál nemůže pokračovat, a ví, že mám velmi zvláštní vztah k paralympijskému hnutí, které by mělo někdy v budoucnosti mít užitek z evropského rozpočtu.
Ve všech těchto záležitostech mám pro paní zpravodajku velký respekt, ale jsem zvědav, zda na tomto místě ještě vůbec někdo věnuje pozornost rozpočtu, kromě malého počtu rozpočtových kouzelníků, kteří na tomto místě existují jen v několika výborech.
Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Jak víte, před více než půlrokem podalo do našeho Parlamentu několik stovek tisíc občanů EU petici o vlivu plynovodu Nord Stream na životní prostředí a dnes, po více než půl roce, dostali od Evropského parlamentu odpověď a dozvěděli se o jeho stanovisku k této důležité otázce.
Děkuji vám všem, kteří jste hlasovali pro tento dokument, velmi děkuji pánům Libickému a Beazleyemu a také dalším kolegům za jejich přínos při přípravě tohoto dokumentu. Jsem upřímně vděčen všem poslancům, kteří svými hlasy dali jasně najevo, zaprvé, že Evropská unie plyn potřebuje, a za druhé, že občané EU žijící u Baltického moře jsou za zachování moře pro budoucí generace odpovědni.
Victor Boştinaru (PSE). - (RO) Především mi dovolte poděkovat všem kolegům, kteří dnes hlasovali pro Libického zprávu. Tato zpráva nehovoří o rusofobii nebo „plynofobii“, ale poukazuje na fakt, že Evropský parlament nemůže odmítnout a otočit se zády ke stížnostem, pokud se jedná o citlivou politickou otázku.
Otázka společné energetické politiky by měla být vyřešena jejím předložením na úroveň Evropského společenství. Do té doby by měly být bilaterální dohody začleněny do autentické vnitřní politiky v oblasti energetiky s cílem zabezpečit dosažení dvou hlavních cílů:
1. výsledek každého jednání by měl být prospěšný pro každý členský stát,
2. tím by bylo možno zamezit zranitelnosti členského státu EU zapojeného do bilaterálních dohod se třetími zeměmi.
Podle mého názoru toto jsou podmínky pro energetickou strategii Evropské unie a je to velká úloha, kterou by se měl Evropský parlament v dalším období zabývat.
Zuzana Roithová (PPE-DE), písemně. – (CS) Také mne zneklidňují obavy desítek tisíc občanů, kteří peticí upozorňují na rizikové okolnosti stavby největšího plynovodu na dně mělkého Baltského moře.
Jejich petice inspirovala veřejné slyšení a zprávu EP, které odhalují nutnost zahrnout do rozhodování další země, a hlavně EU. Problémem jsou ekologická rizika kvůli rozsáhlým pohřebištím válečných vraků a munice na dně moře i riziková chemická metoda čištění plynovodu před jeho uvedením do provozu.
Netroufám si vyjadřovat se k alternativní pozemní trase, ale jsem hluboce přesvědčena, že je nutné, aby se Evropská komise a Rada řádně ujaly své koordinační povinnosti a v zájmu nejen pobaltských zemí důsledně požadovaly na investorovi převzetí plné odpovědnosti za případné ekologické škody a vyžádaly si nezávislé hodnocení dopadů i hodnocení alternativní trasy po pevnině.
Severní trasa dodávek plynu z Ruska je důležitá, a proto je nutné, aby EU uzavřela s Ruskem dohodu o podmínkách kontroly výstavby, ale i bezpečného provozu plynovodu. Vždyť Rusko dosud neratifikovalo úmluvu z Espoo. Bohužel dosud nemáme společnou energetickou politiku a unijní standardy. Toto je příklad, kdy Evropané potřebují namísto bilaterální dohody mezi Německem a Ruskem dohodu unijní a souhlas s výstavbou i pobaltských zemí. Parlament k tomu nyní vysílá jasný politický signál.
Leopold Józef Rutowicz (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, plně podporuji zprávu pana Libického. Z pozměňovacích návrhů nevyplývají žádné výhody, což závěry pouze oslabuje. Plynovod je nebezpečný pro životní prostředí, pro moře a pro země u Baltského moře. Další otázkou jsou náklady na stavbu, které jsou několikanásobně vyšší než by potřeboval Nord Straeam na výstavbu pozemního plynovodu. Byli by to obyvatelé Německa a Evropy, kteří by museli uhradit tyto náklady navíc, poněvadž náklady na stavbu by se připočítaly k ceně každého předaného metru kubického plynu. Kdo na tom získá? Lobbyisti, stavební společnost a ruští politici. Za tyto peníze byste mohli postavit několik jaderných elektráren, což by zredukovalo používání plynu a emise CO2.
Máme na starosti dozor nad bezpečností a penězi lidí Evropské unie. Je to naše morální odpovědnost a panu Matsakisovi vzkazuji, že jsem proti výstavbě plynovodu v Baltském moři.
Bogusław Rogalski (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych vyjádřit svoje velké uspokojení z takřka jednomyslného hlasování tohoto Parlamentu pro zprávu o účincích plánované výstavby takzvaného baltského plynovodu spojujícího Rusko a Německo přes přirozené prostředí Baltského moře.
Baltské moře je typicky kontinentální moře s mělkým dnem a omezenými možnostmi výměny vod se světovými oceány. Kromě toho se na dně Baltského oře nachází velké množství potopených chemických zbraní, což by v době výstavby na tomto dně mohlo vést k ekologické katastrofě. To je z pohledu Evropy velmi důležité.
Je tu však i další, důležitější otázka týkající se této zprávy. Investice do energetiky zahrnující členské státy EU by měly být předmětem evropské kombinované pozornosti a starosti v celé EU a jejích obyvatelů, nejen obyvatel jedné země, v tomto případě Německa. V první řadě musíme myslet na evropskou solidaritu a zajištění energetické bezpečnosti pro celou Evropu. To se v současnosti neděje.
Doufám, že touto zprávou vyšle Evropský parlament jasný signál Radě a Komisi, ale především německé vládě, že rozhodovat o baltském plynovodu by neměly jen dvě země, ale k rozhodnutí by mělo dojít s pochopením a souhlasem tohoto Parlamentu a všech členských zemí EU.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto důležitou zprávu pana Libického, poněvadž severoevropský plynovod je projekt, který by mohl mít dozvuky až na osm členských států Evropské unie. Proto si myslím, že Unie by si v této věci měla připravit vlastní stanovisko, pro které je klíčovým spolehlivý a nezávislý výzkum a analýza odkrývající ekologická rizika a zavádějící řádné mechanismy monitorování činnosti v této oblasti. Co dnes potřebujeme je společná a jednotná energetická politika bez vzájemného obviňování z pokusů hledět pouze na vlastní národní zájmy na náklady celého Společenství. Musíme připravit společné stanovisko k této záležitosti, které bude zohledňovat otázky energetické a životního prostředí, jakož i otázky vztahující se k bezpečnosti jednotlivých členských států EU. Zvláště v této otázce by měla teď Evropa prokázat jednotu.
Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který je teď placen za vedení poradního výboru pro projekt baltského plynovodu, naléhal na tento projekt, když byl šéfem vlády. Bezcitně dohodl podrobnosti operace s Moskvou za zády evropských sousedů a tím nejenže vzbudil historický strach, ale také vytáhl celkem opodstatněné ekologické a ekonomické otázky, na které neexistuje uspokojivá odpověď.
Proto bych chtěl jasně říci, že tento projekt může být realizován jen tehdy, když se strach a obavy sousedících zemí a partnerů EU vezmou vážně a pouze když s tím oni sami budou souhlasit. Rozhodování tohoto druhu přes hlavy sousedících států je neevropské, a proto v mých očích nepřijatelné. Navíc, polští a čeští poslanci mi dají za pravdu, to samé se děje v jiných záležitostech, jako jsou raketové základny a vydávání víz.
Všechny strany se musí na sebe dobře podívat a zjistit, že jakmile přijde řeč na zahraniční vztahy, my v Evropě si v těchto důležitých politických oblastech potřebujeme udržet solidaritu, protože jen tehdy nás naší mezinárodní partneři budou brát vážně. Jakožto německý poslanec v tomto Parlamentu jsem proto hlasoval pro Libického zprávu a proti neuvážené stavbě baltského plynovodu.
Rainer Wieland (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, věřím, že jsme alespoň teď našli rozumný text, který můžeme přijmout. Bohužel, je mi líto, že stále existuje víc problémů s koherencí. Nejvíc ze všeho je mi líto především činů těch, kteří si dnes stěžovali na to, že zobrazovací panel nefungoval.
Před čtyřmi týdny jsme ve výboru viděli, jak hlasování bezcitně pokračovalo i přesto, že nebylo přítomno 22 jazyků. Proto jsem vysloveně proti postupu, který jsme zvolili. To vše se týká ekonomických záležitostí a historických otázek a určitě sem patří i energetika a pravděpodobně i životní prostředí. Životní prostředí se však předvádí jako monstrance a je velmi pozoruhodné, že Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, který by měl reagovat jako první, odmítl přednést jakékoli stanovisko.
Postup, který jsme zvolili, nebyl správný. Měli bychom být schopní vyprodukovat lepší text. Proto – a to především z procedurálních důvodů a pro různá jednání v Petičním výboru – jsem pro zprávu nehlasoval.
David Sumberg (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, chtěl bych podat vysvětlení hlasování o této otázce jednoduše s jednou poznámkou. V Afghánistánu se dnes stavějí na odpor Spojené státy a Británie a jedna nebo dvě další země. Staví se na odpor tomu, co si myslím, že je největší hrozbou pro Evropu od druhé světové války, a tou je hrozba mezinárodního terorismu.
Problémem zůstává, že mnohé evropské země se na odpor nestavějí. Ano, jsou v Afghánistánu. Ano, některá jejich vojska tam jsou, ale aktivně působí – budu otevřený – pouze britští a američtí vojáci. Vzdávám hold statečnosti především britských vojáků a mladým mužům a ženám, kteří této věci obětují své životy.
Mohli jsme se už v Evropě naučit, že není možné uchlácholit někoho, kdo nás chce zničit. Tuto lekci jsme mohli absolvovat v 30. letech minulého století. Mohli jsme se to naučit ve vztahu k sovětskému komunismu – ale, obávám se to říci, ještě jsme se to nenaučili, a je důležité, že to je.
Eoin Ryan, jménem skupiny UEN. – Vážený pane předsedající, myslím, že mnozí z nás si uvědomují problémy, které zneužívaní heroinu přináší jednotlivcům, jejich rodinám a jejich komunitám celosvětově ale i v Evropě. Evropa nasadila mnohá pokroková opatření na úrovni Společenství na řešení zneužívání heroinu a mnoha způsoby ukazuje světu, jak tento problém řešit díky léčení a jiným podobným programům.
V současnosti však 90 % heroinu, který se dostává do evropských ulic, pochází z Afghánistánu. Myslím, že opatření, která v současnosti přijímáme, ve skutečnosti nefungují. Otevřené hospodářství v Afghánistánu a rebelové se vzájemně posilují. Drogy financuje Taliban a existující bezpráví a násilí ulehčuje pěstování máku. Uskutečnilo se mnoho pokusů přesvědčit farmáře, aby přešli od máku na jiné plodiny, ale ty naneštěstí selhaly.
Nepřekvapuje, že v Afghánistánu stále existují maková pole, hlavně v provincii Hílmand a Kandahár, poněvadž tento lukrativní obchod má hodnotu okolo 500 milionů USD ročně pro pěstitele opia a okolo 3,5 miliard USD pro jeho pašeráky a zpracovatele. Tím, že skutečně neřešíme tento problém u zdroje a neposkytujeme pěstitelům opia trvale udržitelné alternativy, škodíme nejen obyvatelům Afghánistánu, ale i obyvatelům Evropy. Co se v současnosti naneštěstí děje, je, že se Afghánistán mění na další drogový stát, a podívejte se na všechny ty problémy, které přinesla Kolumbie.
Je mi jasné, že to není lehké. Je mi jasné, že pokusit se tuto situaci v Afghánistánu řešit je extrémně těžké pro všechny lidi, kteří se o to snaží, ale myslím si, že opatření, která v této chvíli podnikáme, reálně nefungují. Neznám řešení. Mnoho jsem o tom četl a uvědomuji si, že existují lidé, kteří se s nasazením vlastního života snaží a pouštějí do řešení tohoto problému.
Myslím si, že problémy s heroinem v Evropě začínají narůstat. V tomto roce zadržely úřady v Irsku rekordní množství heroinu a nedávné zprávy poukázaly na tamní velké problémy mladých žen se zneužíváním heroinu. Jako bývalý ministr zodpovědný za drogy si myslím, že na zefektivnění boje proti ilegálnímu pašování drog je potřebná větší koordinace mezi všemi členskými státy EU a též spolupráce s dalšími státy sousedícími s Afghánistánem.
Carlo Fatuzzo (PPE-DE). - (IT) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože člověk by musel být slepý, aby neviděl, že v Afghánistánu existují hadí hnízda opozice k demokratickému světu. Demokratický svět se snaží bránit proti teroristickým útokům, ke kterým došlo v několika velkých státech po celém světě, a i když jsme nad teroristy zaznamenali několik vítězství, musíme teď bojovat s jedovatým pozadím organizace, kterou je nezbytné smést z povrchu zemského a která se po rozhodující porážce, kterou utrpěla v Iráku, teď snaží přeskupit v Afghánistánu. Proto musí Evropa v tomto odvážném jednání stát Spojeným státům bok po boku.
Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, geniální zahraničně-politický stratég Franz Josef Strauss, jehož 20. výročí smrti si budeme připomínat 3. října tohoto roku, vždy říkal, že jak si svoje sako nesprávně zapnete, musíte ho znovu rozepnout, abyste ho mohli zapnout správně. To je přesně ta situace, kterou teď máme v Afghánistánu, protože používáme nesprávnou politickou strategii. Své úsilí jsme namířili na menšinové skupiny Severní aliance a ignorovali jsme reprezentativní síly většinové populace, zejména Paštuny. Proto tam politika a demokracie jednoduše nefunguje.
Pokud se nám nepodaří získat většinu reprezentativní paštunské komunity na stranu západu, demokracie a našich povinností, pak v Afghánistánu dramaticky propadneme, což se teď zdá být stále blíž. Proto bych jednoduše apeloval na všechny zainteresované, abychom zvážili začít v Afghánistánu od začátku a nehnat Paštuny do rukou zbytku Talibanu, přičemž se Paštuni a Taliban hází do jednoho pytle. To by byla velká chyba. Potřebujeme novou politickou strategii, takovou která je diferencovanější.
Jakožto Evropané známe národnostní problémy pravděpodobně lépe než ostatní. Naše zkušenosti bychom v Afghánistánu měli aplikovat moudře a kompetentně.
Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, chtěl bych ještě jednou poděkovat tlumočníkům, že zůstali tak dlouho, s kratší přestávkou na oběd a poslouchali naše vysvětlení k hlasování. Kdyby nebylo Corbettovy zprávy a všech těchto věcí, které nás nutí vysvětlovat hlasování, všichni jsme mohli jít na oběd výrazně dříve.
Nejprve bych se chtěl připojit ke slovům pana Eoina Ryana. Myslím, že výřečně představil jeden z největších problémů, které máme s Afghánistánem. Měl jsem stejné připomínky, jako můj moudrý kolega pan David Sumberg. Nemohu uvěřit všeobecné troufalosti tohoto místa už jen rozpravou o této věci, když uvážíte, kolik z členských států EU nasadilo v Afghánistánu své vojáky do akce v prvním sledu. Mám mnoho voličů a dva z nich se nedávno vrátili z Afghánistánu mrtví. Ubezpečuji vás, že nikdo nenasazuje vojáky se zlými úmysly, ale toto je pro nás opravdu důležitý případ.
Protiví se i všeobecný antiamerikanismus tohoto místa. Opravdu nechápu protiválečné cítění tohoto místa a je tu několik lidí, kteří jsou naprosto zbabělí ve svých činech, kteří hází kamenem z bezpečí tohoto místa, zatímco jiní opravdu riskují své životy za zlepšení situace nás všech.
Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu mého váženého polského kolegy Jacka Saryusze-Wolského, který v prvním čtení postupu spolurozhodování navrhuje schválit návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, které upravuje nařízení z roku 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství. Bylo by důležité objasnit existující ustanovení o finančních prostředcích Společenství řízených finančními zprostředkovateli, protože aktuální znění o možnosti pokračování v reinvestování těchto prostředků je nejednoznačné. Navíc se zdá logické autorizovat Evropskou investiční banku v rámci nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) na reinvestování zdrojů pocházejících z minulých operací. Poněvadž předešlá nařízení nepočítala s možností reinvestování prostředků, vracejí se „zpětné toky“ do rozpočtu Společenství. Díky navrhovaným změnám bude EIB moci reinvestovat tyto prostředky v kontextu FEMIP, pokud Komise nerozhodne o ukončení operace.
Titus Corlăţean (PSE), písemně. − (RO) Podpořil jsem přijetí obecných ustanovení s ohledem na zřízení evropského nástroje sousedství.
Myslím si, že tento nástroj by se měl rozvíjet a finanční a rozpočtové priority Evropské unie by se měly pohnout směrem k východnímu rozměru politiky sousedství, který by měl zahrnovat Moldavskou republiku a Ukrajinu.
Podpořil jsem přijetí zprávy s cílem víc hovořit o řešeních ve věci přípravy a integrace Moldavské republiky do EU v zjevné korelaci s demokratickými procesy v oblasti svobody médií, reforem soudnictví, garantováním základních práv občanů a zajištění práv opozičních stran ve volební kampani v roce 2009.
John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Odvolávám se na svoje stanovisko s ohledem na zavedení společných kritérií, která jsou jasná vzhledem ke grantovému plánu spadajícímu přímo pod SPP. Též bych se odvolal na zavedení pomoci, práv a povinností pro zemědělce a chovatele.
Návrhem, který se nachází ve stádiu tvorby, by se měla vykrystalizovat kritéria tak, aby členské státy EU byly oprávněny poskytovat pomoc chovatelům produkujícím hovězí a telecí maso.
Tento systém se odborně nazývá „vázaný“ (tvz. coupled), a když se Malta rozhodla pro zavedení plně nevázaných (tzv. decoupled) plateb, hlasoval jsem pro na základě věci, která je v národním zájmu.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) BSE, skandály s masem a podobné případy, kdy EU ne vždy zanechala dobrý dojem, způsobují, že se lidé ve vztahu k potravinám cítí nejistě. Pokud bavorské úřady opravdu léta nevěděly o aktivitách italských gastronomických banditů, kteří zpracovávali a prodávali zkažený sýr, a pokud nefungovala spolupráce při nedávném skandálu s vínem, pak vše podtrhují vážné nedostatky v evropském systému hlášení, které musí být ihned odstraněny.
Současná krize v potravinářském odvětví také jasně ukazuje, jak důležitá je potravinová soběstačnost pro kteroukoli zemi. Proto bychom měli poskytovat větší podporu naším vlastním drobným zemědělcům a především též našemu ekologickému zemědělství. Potřeba zlepšení zemědělských výsledků se nesmí stát výmluvou pro další uvolňování cesty genetické technologii přes zadní dvířka EU. Pokud obyvatelstvo geneticky modifikované potraviny odmítá, EU musí tento postoj podporovat, a nikoli vycházet v ústrety některým velkým koncernům.
– Zpráva: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A6-0290/2008)
John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Historicky daným průmyslem Malty jsou opravy lodí. Práce v přístavech je nebezpečná. Spolu se stavebním průmyslem tvoří dvě hlavní oblasti s větším výskytem úrazů. Zatímco stavební průmysl zaznamenává pomalé zlepšení bezpečnosti používané techniky, přístavy kladou větší důraz na bezpečnost při práci.
V současnosti čelí maltské přístavy velké zkoušce. Nacionalistická vláda je chce za každou cenu zprivatizovat. Zdá se, že žádná jiná alternativa nepřichází v úvahu. Nezdá se, že by se diverzifikace, vyplňování mezer v průmyslu nebo specializace na opravy výletních lodí ocitly v plánu diskuse.
I přesto, že maltská labouristická strana a všeobecný odborový svaz vládě vzkázaly, že jsou připraveni jednat na záchranu loděnic. Tyto loděnice vychovaly vysoce kvalifikované odborníky nejen pro sebe, ale i pro maltský průmysl. Jejich kvalita je nepřekonatelná.
Já osobně jsem hodnotil jejich výbornou kvalitu, když mi na konci funkčního období minulé labouristické vlády premiér přenechal zodpovědnost za přístavy. Mohu též dodat, že já osobně mám pro loděnice slabost, poněvadž tam v 50. letech minulého století pracoval i můj otec.
Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Na základě zprávy mého polského kolegy Dariusze Rosatiho jsem hlasoval pro legislativní rozhodnutí, které v souladu s jednacím řádem upravuje návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES z 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Podle článku 171 Smlouvy o ES, Společenství může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrací prováděných Společenstvím a v budoucnosti bude něco takového stále více pravděpodobné. Proto bylo logické definovat vhodný daňový rámec pro tyto typy postupů tak, že se k nim bude přistupovat jako k mezinárodním subjektům. Navíc, v kontextu jejich přistoupení Bulharsko a Rumunsko, jakož i další nové členské státy EU, mají právo požádat o udělení výjimky vzhledem k osvobození od daně pro malé a střední podniky a schémata DPH použitelné v mezinárodní přepravě cestujících. Pro účely transparentnosti a soudržnosti by tyto výjimky měly být zakomponované do směrnice o DPH.
Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Jako zpravodajka mé skupiny jsem hlasovala pro Rosatiho zprávu o návrhu upravit a doplnit některá ustanovení týkající se společného systému daně z přidané hodnoty. Úpravy směrnice o DPH, které navrhuje Komise, jsou podle mého názoru důležitým zjednodušením a vylepšením.
Objasnění rozsahu systému DPH pro dodávky zemního plynu, tepla a chlazení umožní členským státům EU uplatnit si snížené sazby DPH na dodávku tohoto zboží tak, jak je plánováno ve směrnici. V současných podmínkách exploze cen energií si myslím, že je nezbytné umožnit členským státům ÉU zmírnit vliv nadměrného růstu cen energií snížením nepřímých daní. Toto opatření pomůže zmírnit inflační tlak, který má negativní vliv na ekonomickou situaci a na kupní sílu spotřebitelů.
Musím zdůraznit, že členské státy EU, které si přejí snížit svou sazbu DPH na dodávky energií, tak mohou učinit podle už existujících směrnic, zvláště pokud jde o minimální sazby. Nové evropské právní předpisy v této oblasti nepotřebujeme. Vlády členských států EU, které chtějí jednat rychle, mají všechny potřebné prostředky k dispozici.
David Martin (PSE), písemně. − Podporuji doporučení obsažené v Rosatiho zprávě. Další vysvětlení součástí směrnice o DPH, jako je např. práva na odečet, prospěje malým a středním podnikům, které by mohly čelit zbytečné byrokracii podle starých podmínek. Proto jsem hlasoval pro změny, které zpráva navrhuje.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Zpráva je zaměřena na Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991 (Protokol SEA). Komise podepsala Protokol SEA jménem Evropského společenství dne 21. května 2003 na páté ministerské konferenci s názvem Životní prostředí pro Evropu, která se uskutečnila v květnu 2003 v Kyjevě.
Cílem Protokolu SEA je poskytovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí, včetně zdraví tím, že zabezpečí začlenění zájmů životního prostředí a zdraví do opatření a nástrojů určených na podporu trvale udržitelného rozvoje.
V této souvislosti Evropské společenství míní provést článek 13 Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě z Espoo pomocí postupů pro posuzování dopadů stanovených ve sděleních o posuzováních dopadů, které se vyváženým způsobem zabývají hospodářskými, sociálními a environmentálními hledisky udržitelného rozvoje.
David Martin (PSE), písemně. − Zprávu Bogusława Sonika s názvem Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN z roku 1991 o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států bychom měli podpořit. Obavy o životní prostředí a zdraví bychom měli vzít v úvahu, když se snažíme prosazovat trvale udržitelný rozvoj. Hlasoval jsem pro doporučení v této zprávě.
Carlos Coelho (PPE-DE) písemně. − (PT) V říjnu 2004, kdy byla podepsána dohoda o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis, nebylo možné přidružit Lichtenštejnsko kvůli neexistenci dohody o zdaňovaní úspor (tuto dohodu se podařilo uzavřít až o rok později).
S ohledem na to, že politika volného pohybu osob existuje mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem už několik desetiletí, přidružení Lichtenštejnska k této dohodě bylo velmi důležité.
Proto podporuji tuto iniciativu, která prostřednictvím protokolu připojeného k této dohodě přidružuje tuto zemi k Schengenu. Lichtenštejnsko bude muset přijmout a uplatňovat acquis jako celek s výjimkou ustanovení nových zákonů nebo opatření, která souvisí s vymáháním záruk při hledání a/nebo získávání důkazů v rámci vyšetřování nebo trestního řízení za trestné činy spáchané v oblasti přímých daní (které se podle lichtenštejnských zákonů netrestají vězením).
Podporuji stanovisko zpravodajky Ewy Klamtové, aby Evropský parlament souhlasil, jako se stalo v případě dohody, ke které se tento protokol vztahuje. Evropský parlament by však měl mít větší přístup k informacím o probíhajících mezinárodních jednáních, aby byl schopen řádně a jednotně vykonávat své kompetence.
Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasovala jsem proti této zprávě jako gesto protestu proti neschopnosti Komise a Rady jednat při řešení problémů daňových rájů v Evropě. Samozřejmě, Lichtenštejnsko není v Evropě jediným daňovým rájem, ale jediným způsobem jak přesvědčit tento mikrostát k činům je vystavit ho politickému tlaku. Nadále k němu a jeho obyvatelstvu přistupujeme v rukavičkách, i když jejich bankovní pravidla a tajemství každoročně připraví členské státy EU o miliardy EUR.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Až dosud si Švýcarsko a Lichtenštejnsko uchovávaly privilegované partnerství s EU prostřednictvím různých bilaterálních smluv, což je něco, co bychom určitě mohli doporučit kterémukoli státu, který si přeje zachovat si svou suverenitu a identitu. EU nemůže být příliš hrdá na to, že účast Lichtenštejnska v schengenském programu byla podmíněna dohodami souvisejícími se zdaňováním příjmů z úspor. To připomíná výhružky dohody Schengen/Dublin, které měly přinutit Švýcary dostat rozum.
Nemůže být správné vynakládat miliony na pomoc a dělat různé iluzorní sliby pro nalákání nových členů nebo země víc připoutat k EU a zbavit je tak možnosti jít svou vlastní cestou mimo Společenství.
Carlos Coelho (PPE-DE) písemně. − (PT) V současnosti platné nařízení stanoví jednotný formát pro víza, ale nevedlo k jednotnému číslování víz v členských zemích EU.
Číslo se vkládá s cílem identifikace jednotlivých víz vydaných občanům třetích zemí některým z členských států EU. I přes určité rozdíly existují mezi členskými státy EU čísla dosud nebyla tak důležitá, poněvadž víza se na hranici kontrolují pouze vizuálně nebo strojovým načtením dat.
Jakmile však vízový informační systém (VIS) zahájí provoz, verifikace na hraničních přechodech vnější hranice se bude muset provádět použitím čísla vízové nálepky v kombinaci s otisky prstů držitele pasu.
Je proto potřeba změnit číslování víz tak, abychom sjednotili čísla vízových nálepek, což při verifikačním procesu zaručí, že bude vybrán pouze příslušný aplikační soubor, ve kterém se budou verifikovat otisky prstů osoby předkládající vízum na hraničním přechodu.
Proto podporuji tento návrh na zajištění koherentního a jednotného číslování vízových nálepek používaných v systému VIS, čímž se zajistí, že když tato výměna vízových údajů vstoupí v platnost, bude co možná nejbezchybněji pracovat, a tím se sníží rizika nelegálního přístupu k osobním údajům.
Neena Gill (PSE), písemně. − Pane předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu a doufám, že obnovení dohod o vědecko-technické spolupráci mezi Evropou a Indií bude smysluplnější, poněvadž vědecká spolupráce dosud nenaplnila svůj potenciál. Dosud to byla jen papírová dohoda a já doufám, že nová dohoda opravdu povede ke konkrétním činům na obou stranách.
Věda a technika jsou klíčovou složkou strategického partnerství mezi EU a Indií a jednou z nejslibnějších oblastí spolupráce, kde ze vzájemné spolupráce mohou získat obě strany.
Posílení existující dohody je pozitivní věc. Tato nová dohoda by se však měla zaměřit na hlavní výzvy, kterým čelíme, především na změny klimatu, zajištění dodávek energie a epidemie. Reálně existuje příležitost spojit výzkumné a vývojové kapacity k dosažení společných řešení.
Nakonec bych chtěla zdůraznit, že tato dohoda nabízí příležitost nejen na spolupráci při řešení velkých světových problémů, ale též příležitost podílet se na tvorbě významného rozdílu v životě Indů, kteří stále nemají přístup k základní technice. Poskytnutím technologií by Evropa mohla napomoci hospodářskému a sociálnímu rozvoji Indie.
Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. − (PL) Ve světle zmatku při hlasování bych chtěla vysvětlit, že mým úmyslem bylo podpořit ponechání poslanecké imunity panu Witoldu Tomczakovi, a tak by se měl počítat i můj hlas, teda proti, nikoli pro zprávu.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tento návrh si protiřečí, proto jsme se hlasování zdrželi. Přiznávám, určité stránky jsou pozitivní, především možná úprava statutu Soudního dvora, která by dala Evropskému parlamentu právo na podávání komentáře Soudnímu dvoru v takových případech, kdy se přímo nebo nepřímo zpochybňují jeho privilegia tak, aby účast Evropského parlamentu, kdy Evropský parlament není účastníkem jednání, nebyla ponechána na rozhodnutí Soudnímu dvoru. Faktem však zůstává, že ostatní stránky mohou jednoduše posílit federalismus, proto s tímto návrhem nesouhlasíme.
Za podstatný navíc považujeme princip, jakým Evropský parlament respektuje suverenitu členských států EU a tím i jejich vnitrostátních soudů. I když uznáváme, že politika spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními soudy by mohla být zajímavá, musíme trvat na tom, že tato spolupráce nemůže být zneužita na upírání vnitrostátních práv, včetně svrchovanosti vnitrostátních soudů a zásady subsidiarity.
David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pána Garganiho zkoumá možnosti Evropského parlamentu na obranu jejich výsad před vnitrostátními soudy. V současnosti Parlament není schopen bránit svá rozhodnutí před vnitrostátními soudními dvory. Vítám tuto vlastní iniciativu, jejímž cílem je najít způsob, jak zlepšit soudržnost politiky mezi členskými státy EU.
- Doporučeno do druhého čtení: Åsa Westlund (A6-0179/2008)
Liam Aylward (UEN), písemně. − Dnes Parlament hlasoval pro zdraví a ochranu evropských spotřebitelů. Ochrana spotřebitelů a zdraví našich občanů jsou v centru tohoto potravinového balíku vzhledem k regulaci přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci potravin, který Parlament prosadil hlasováním velké většiny poslanců.
Přídatné látky, enzymy a látky určené k aromatizaci potravin budou schválené před jejich samotným použitím. Je to též dobré pro průmysl, poněvadž to přináší víc konzistence díky harmonizaci a jasnosti pravidel ve všech členských státech EU. Potravinářská barviva v produktech budou jasně označována. Co spotřebitele nejvíc trápí jsou alergie na určité látky (například azobarviva) a zavádějící informace na etiketách výrobků o jejich vlastnostech, čerstvosti, kvalitě, příměsích, původu a výživných hodnotách. Pokud jde o látky určené k aromatizaci potravin, přejeme si, aby potraviny zůstaly co nejvíce přirozené. Parlament hlasoval pro ochranu proti limitům na koření, které se celá století používá bez žádných prokazatelně negativních účinků.
Co se týče nových vědeckých informací ze Southamptonu, které dosvědčují škodlivost některých přídatných látek v potravinách pro děti, beru tuto studii a její následky vážně a očekávám, že ji Komise podpoří.
David Martin (PSE), písemně. − Vítám návrh Åsy Westlundové na regulaci, která by zavedla společný autorizační postup při přídatných látkách do potravin, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin. Větší transparentnost v autorizačních postupech pro takové příměsi by ještě více posílila ochranu spotřebitelů v celé Evropě. Spotřebitel by měl mít k dispozici všechny potřebné nástroje, aby mohl provádět informované rozhodnutí o potravinách dostupných na našich regálech. Hlasoval jsem pro doporučení zprávy.
- Doporučeno do druhého čtení: Åsa Westlund (A6-0180/2008)
Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat proti pozměňovacím návrhům č. 14–19. Toto je rozhodnutí v druhém čtení. Členské státy v Radě ministrů byly proti označování i proti zákazu azobarviv, ale nakonec byly nuceny přijmout kompromis o označování. To je velké vítězství, které nechceme ohrozit hlasováním pro populistické úpravy, které nenabízejí vyhlídky na zlepšení.
My, švédští sociální demokrati, jsem prosazovali zákaz azobarviv a budeme v tom pokračovat, ale nemáme v úmyslu podporovat populistické iniciativy nebo populistické hlasování, kterými bychom mohli zbytečně ohrozit zdraví dětí.
Adam Bielan (UEN), písemně. — (PL) Vážený pane předsedající, podpořil jsem zprávu paní poslankyně Westlundové, neboť se zpravodajkou souhlasím, že zákony o syntetických přídatných látkách do potravin je potřeba konsolidovat. Myslím, že bychom měli klást větší důraz na to, aby spotřebitelé dostali jasné informace o obsahu konzervačních látek v zakoupených potravinářských výrobcích.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Musíme se snažit o větší transparentnost v procesu schvalování přídatných látek do potravin jakož i o posilnění ochrany spotřebitele a zejména ochrany těch spotřebitelů, kteří jsou na určité látky alergičtí. Stejně tak musíme vzít v úvahu ochranu životního prostředí, jako jeden z faktorů při schvalování používání přídatných látek.
Jak bylo dohodnuto v prvním čtení, je velmi důležité objasnit, co znamená klamání spotřebitele, a ochranu životního prostředí vnímat jako faktor, který při schvalování používání přídatných látek musíme brát na vědomí.
Pozměňovací návrhy, které jsme přijali teď ve druhém čtení, by v podstatě měli posílit aspekty v konečném znění, dále posílit ochranu spotřebitele a životního prostředí a také vysvětlit podmínky pro schvalování přídatných látek.
Poté, co regulační opatření vstoupí v platnost, přídatné látky do potravin budou muset tyto podmínky splňovat.
David Martin (PSE), písemně. − Hlasováním jsem podpořil zprávu paní Westlundové o přídatných látkách do potravin. Nedávná studie southamptonské univerzity vyslala tomuto Parlamentu výstražný signál s ohledem na azobarviva, která se používají na přibarvování sladkostí a nápojů. Informace pro spotřebitele o nebezpečí přídatných látek na etiketě výrobku je důležitým krokem na ochranu spotřebitele před negativními účinky, které tyto látky mohou vyvolat, jako např. hyperaktivitu u dětí. Regulační opatření po celé EU jsou velmi důležitá a já chválím zpravodajku za její zprávu.
Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Potravinářská barviva se do potravin a nápojů přidávají kvůli úpravě jejich vzhledu. Představují však zbytečné riziko pro zdraví občanů. Studie Univerzity v Southamptonu prokázala, že potravinářská barviva jsou nebezpečná pro zdraví dětí, protože mohou způsobit hyperaktivitu a zvyšovat riziko poruch učení. Podporuji iniciativu evropských výrobců v Dánsku, Švédsku a Spojeném království týkající se postupného dobrovolného ukončení používání potravinářských azobarviv.
Ochrana spotřebitelů, hlavně těch nejzranitelnějších, kterými jsou děti, je prioritou EP. Z tohoto důvodu vítám a v hlasování jsem podpořila zprávu zpravodajky Åsa Westlund, která přináší nový pohled na evropskou politiku ochrany zdraví na předcházení chorobám, zejména u dětí.
Peter Skinner (PSE), písemně. − Celým srdcem podporujeme snahy, o které jde v této zprávě, tj. o označování výrobků obsahujících azobarviva. Myslím si, že když si spotřebitelé budou moci vybrat, zda tyto přídatné látky chtějí přestat ve svých rodinách konzumovat, potom je označování spravedlivým kompromisem.
To, že se azobarviva podílejí na špatném zdraví a možných problémech chování, začíná být jasné. Je správné jednat teď a prosazovat co nejlepší normy.
Catherine Stihler (PSE), písemně. − Potřeba řádného označování přídatných látek v potravinách a postupné vyřazení z používání některých z nich je velmi důležité pro ochranu zejména zdraví dětí. Vítám zprávu Åsy Westlundové a doporučuji ji Parlamentu ke schválení.
– Doporučeno do druhého čtení: Mojca Drčar Murko (A6-0177/2008)
Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tato zpráva klade zvláštní důraz na aspekty, které mají za cíl zajištění bezpečnosti potravin pamatujíc na zájmy spotřebitele a především na jeho touhu po co nejpřirozenějších potravinách.
Je dobře známé, že ne všechny látky určené k aromatizaci potravin, které jsou bezpečné z toxikologického hlediska, spotřebitelovi prospívají, proto musíme zabezpečit, aby si spotřebitel mohl vybrat.
V procesu schvalování látek určených k aromatizaci potravin je „odůvodněná technologická potřeba“ kombinována s dalšími strategiemi, jako např. s bojem proti obezitě, poněvadž přídavek velmi silných látek může zamaskovat nízkou kvalitu potravin.
Stanoviska Rady a Parlamentu se liší v otázce určitých potravinářských přísad vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a v maximálních množstvích těchto ingrediencí, které stanoví příloha III.
Víme, že povinnost výrobců koření vyvrátit právní předpoklad o škodlivosti jednotlivých produktů je sporná. Bylo by logičtější tento postup obrátit. Tato záležitost nepřestane být kontroverzní.
David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu Mojci Drčarové Murkové o látkách určených k aromatizaci potravin a určitých potravinářských přísadách vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu. Myslím si, že zpráva podporuje myšlenky potravinové bezpečnosti a ochrany spotřebitele. Je důležité, aby spotřebitelé po celé Evropě nebyli zaváděni pokud jde o obsah látek určených k aromatizaci potravin. „Přírodní aroma“ by mělo znamenat přesně toto a já podporuji doporučení zprávy zabezpečit, aby tomu tak bylo. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.
- Doporučeno do druhého čtení: Avril Doyle (A6-0176/2008)
Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tato zpráva se týká nařízení, jehož cílem je stanovení pravidel a postupů pro povolování potravinářských enzymů kromě těch, které se považují za přídatné látky. Evropská komise říká, že průmysl se dožaduje harmonizace právních předpisů s postupy ES pro schvalování potravinářských enzymů, poněvadž chybějící právní předpisy EU v této oblasti vedla k nekalé obchodní praxi.
Parlament trvá na začlenění několika důležitých pozměňovacích návrhů z prvního čtení do návrhu nařízení předloženého Komisí. Z tohoto důvodu opětovně zdůrazňuje, že princip prevence by měl stát v centru posouzení rizik, což je potřebné v tomto návrhu zdůraznit. I v minulosti to posilnilo ustanovení na ochranu spotřebitele, která mají zajistit, aby použití potravinářského enzymu nezklamalo spotřebitele, pokud jde o původ, kvalitu a složení produktu, a proto se tato koncepce znovu zavádí.
Potravinářské enzymy navíc nejsou, a ani nemohou být, geneticky modifikovanými mikroorganismy. Musíme se též vyhnout tomu, aby z geneticky modifikovaných mikroorganismů nebyly získávané. Pokud se tak stane, je potřebná jasná identifikace, aby spotřebitelé nedostávali zavádějící informace. Je velmi důležité zajistit vysokou úroveň potravinové bezpečnosti.
David Martin (PSE), písemně. − Zpráva paní Doylové se snaží o harmonizaci kontroly potravinářských enzymů. Povinné informování Komise průmyslovými odvětvími a členskými státy EU o možných bezpečnostních otázkách s ohledem na enzymy je pozitivním krokem pro zajištění nejvyšších možných standardů potravinové bezpečnosti v celé EU. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.
John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Zdržel jsem se hlasování proto, abych upozornil, že tato zpráva nebere v úvahu rozdíly, které existují mezi ostrovními a kontinentálními státy.
Malta není na kontinent napojená železnicí a jediným způsobem jejího napojení je námořní a letecká doprava. Kromě toho je maltské hospodářství silně závislé na cestovním ruchu, který ročně přitáhne milion lidí využívajících leteckou a skoro půl milionu využívajících námořní dopravu. Podle odhadů by nové předpisy způsobily např. britské rodině nárůst výdajů o 160 GBP.
Je důležité udržet emise pod kontrolou, ale je též důležité rozlišovat mezi různými snahami a situacemi v zemích, ze kterých se EU skládá. Zásada „kabát je dobrý pro všechny“ je za jistých okolností diskirminační.
Christine De Veyrac (PPE-DE), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu Petra Lieseho o začlenění letectva do systému ETS, protože si myslím, že kompromis, ke kterému Parlament a Rada dospěly je vyvážený a realistický.
O potřebě jednat rychle a efektivně při snižování emisí skleníkových plynů a především o vlivu dopravy na globální oteplování už nikdo nepochybuje.
Aby však tato legislativa byla úspěšná, bylo nezbytné, aby požadavky na životní prostředí byly sladěny s mobilitou občanů.
Úsilí, které musí vynaložit odvětví letectví, musí být dostatečně velké na to, aby nedošlo ke kompromitaci ostatních oblastí, a musí být dostatečně vyvážené tak, aby nebránilo růstu průmyslových odvětví.
Vítám právní předpisy, které jsme přijali, neboť tyto požadavky respektují.
Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Petra Lieseho o doporučení návrhu zahrnout letectvo do systému obchodování se skleníkovými plyny do druhého čtení, protože si myslím, že je velmi důležité a akutně potřebné omezit růst globálního oteplování na maximálně +2°C.
Odvětví letectví expanduje. Emise oxidu uhličitého z letadel vzrostly od roku 1990 o 87 % a odhaduje se, že do roku 2020 se jejich objem zdvojnásobí. Je proto potřebné přijmout opatření na vyslání jasného signálu na mezinárodní úrovni, že EU je povinná bojovat proti klimatickým změnám pamatujíc na potřebu uzavření mezinárodní dohody před kodaňskou konferencí v roce 2009.
Dosažené kompromisy v sobě mají mnoho pozitiv, jako např. systém výjimek zavedený pro vzdálené regiony, použití výnosů z obchodování emisemi v boji proti klimatickým změnám a opatření na zastavení odlesňování.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Návrh, o kterém Parlament hlasoval, už je, i když neuspokojivým, kompromisem o původním návrhu Komise a nebere v úvahu problémy zemí s hospodářskými těžkostmi především v odlehlých regionech. Víme, že znečištění je třeba zredukovat, ale též musíme uvážit těžkosti, kterým čelí země se zranitelnější ekonomikou.
Kompromis, o kterém jsme dnes hlasovali, se nevyhýbá všem negativním následkům tohoto systému obchodování s emisemi, ale mnohé z nich minimalizuje, a to posouváním data vstupu v platnost podle původního návrhu Parlamentu a snižováním rozsahu obchodování a tlaku na slabší podniky.
Jednání o udělení výjimky vzdáleným regionům se v tomto Parlamentu stalo velmi důležitým bode, neboť původní návrh Komise, jak všichni dobře víte, neumožňoval pro tyto regiony žádné výjimky. To by znamenalo, že všechny lety z těchto regionů a zpět by byly kryté všeobecným schématem.
Ve znění, které bylo nakonec přijato, se zachovala možnost výjimky, ale její rozsah není tak velký, jak by měl být. Proto trváme na tom, že nejen lety mezi ostrovy, ale také lety mezi ostrovy a kontinentem by měly být ze systému obchodování s emisemi vyjmuty.
Petru Filip (PPE-DE), písemně. − (RO) Je jasné, že pro každé závazné období v programu EU, jehož součástí je letectví, se vyžaduje, aby cíle, které mají být v tomto sektoru dosaženy, byly stanoveny v souvislosti a podle přiměřeného úsilí, které mají vyvinout všechny sektory členských států EU se stabilními zdroji. Neúčast odvětví letectví v tomto systému by mohla způsobit značné kompenzační náklady na dlouhou dobu.
Hlasoval jsem pro tuto zprávu z přesvědčení, že ve Společenství je potřeba integrovaný přístup k systému obchodování se skleníkovými plyny. Poněvadž se letectví podílelo na globálním působení lidských činností na změny klimatu, je normální, že toto odvětví profituje z rovného zacházení a z pravidel a podmínek harmonizovaných na úrovni Společenství.
Je zřejmé, že pro všechna období závazků programu Společenství, jež se týkají letectví, je požadováno, aby byly cíle stanoveny tak, aby se sbližovaly s průměrným úsilím požadovaným pro všechna další odvětví s pevnými zdroji ve všech členských státech, a aby tomuto úsilí odpovídaly. Neúčast odvětví letectví v tomto systému by mohla z dlouhodobého hlediska způsobit výrazné kompenzační náklady.
Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Zdržel jsem se posledního hlasování o Lieseho zprávě. Myslím si, že Evropská unie dělá jednostranný krok mimo Kjótský protokol, který vyjímá odvětví letecké a námořní dopravy. I když existuje více důvodů pro zvážení klimatického účinku těchto dvou nejdůležitějších oblastí v mezinárodním obchodu, Evropská unie nemůže jednostranně měnit multilaterální dohodu a žádat, aby například Spojené státy ratifikovaly Kjótský protokol. Návrhy EU týkající se letecké dopravy by se přinejmenším mohly zaměřit na období po vypršení platnosti Kjótského protokolu, tj. na období po roce 2013, a až potom na mezinárodní dohodu v Kodani.
David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu pana poslance Lieseho o začlenění letecké dopravy do evropského systému obchodování s emisemi. Parlament si musí ujasnit své závazky v boji proti klimatickým změnám a zavést ambiciózní legislativu týkající se životního prostředí. Rozhodnutí přijatá v diskusích s Radou se očividně ubírají správným směrem. 15 % obchodovatelných emisí z letectví s vyhlídkou na jejich zvýšení v roce 2013 se jeví jako uspokojivý kompromis.
I když podporuji doporučení zprávy, Parlament se nesmí přestat snažit určovat cíle pro emise z letecké dopravy v evropském systému obchodování s emisemi a hledět vpřed na rozvíjení návrhů pana Lieseho na všeobecné hodnocení ETS. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.
Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Od roku 1990 se emise z leteckých plynů zdvojnásobily a neustále se zvyšují. Pokud EU myslí vážně boj proti klimatickým změnám, musí se stát nejdůležitějším globálním hráčem v této oblasti. Nemůžeme o tom pouze hovořit, ale musíme přijmout i legislativní opatření. Za pozitivní krok pokládám směrnice, jejímž cílem je začlenit činnost letecké dopravy do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v rámci Společenství.
Kompromis, který přináší zpráva zpravodaje Petra Lieseho, je vyváženým a reálným řešením mezi ochranou životního prostředí na jedné straně a zajištěním konkurenceschopnosti evropského leteckého průmyslu na straně druhé. Nesmíme diskriminovat evropské letecké společnosti, hlavně z nových členských zemí EU, které se snaží dohonit všeobecný trend. Z tohoto důvodu pravidla zdravé hospodářské soutěže musí také platit i pro letecké společnosti ze třetích zemí. Je potřebné přijmout mezinárodní dohodu, proto musí EU jednat s USA, Ruskem a Čínou.
Musíme mít na paměti i skutečnost, že letecká doprava je někdy jedinou možností pro spojení EU se vzdálenými regiony. Významným způsobem přispívá k rozvoji turismu a proto se nesmí stát luxusem.
Věřím, že společné stanovisko EP a Rady přispěje k čisté dopravě a zavedení nových technologií v letecké dopravě, proto jsem hlasovala pro zprávu.
Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Dnešním přijetím směrnice o zavedení Evropského systému obchodování s emisemi pokračuje Evropská unie v získávání bodů v zápase proti klimatickým změnám.
Bylo by nemožné nevítat tuto dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou, která od roku 2012 způsobí postupné a reálné snížení množství skleníkových plynů za všechny lety z a do Evropy.
Zvláště vítám přijetí dvou konkrétních opatření, která ukazují, naštěstí, že Evropa stále často přijímá velmi závažné právní předpisy, které zohledňují menší zúčastněné strany: charterové lety, výzkumná letadla a malé letecké společnosti budou moci pokračovat v létání, aniž by se musely obávat závazných ustanovení ve směrnici. Výtěžek z obchodování s 15 % povolených emisí CO2 se použije na výzkum a rozvoj v letectví.
Toto je důležité, neboť jak se zdá EU musí vložit svoje naděje do inovací, technici budou muset projevit velký kus vynalézavosti na dosažení redukce znečištění způsobeného letadly v době, kdy letecká doprava zaznamenává pětiprocentní růst ročně.
Brian Simpson (PSE), písemně. − Dnes podpořím Lieseho zprávu proto, neboť je to vyvážená a praktická zpráva, i když trochu komplikovaná.
Civilní letectvo musí uznat, že jeho zahrnutí do systému obchodování s emisemi je potřeba, a ochránci životního prostředí musí uznat, že lidé létat chtějí a že letecký průmysl ve velké míře prospívá mnoha regionálním stejně jako národním hospodářstvím.
Stále si myslím, že tato dohoda má problémy. Stále si myslím, že realizace 100 % obchodování do roku 2020 by mohla vyvolat vážné problémy pro malé a regionální aerolinie.
Dosáhli jsem však jen kompromisního řešení. Stále si myslím, že toto regulační opatření narazí na právní a jiné problémy ze strany zemí mimo EU, především USA a Ruska, které zkomplikují uzavřené mezinárodní dohody. Toto je však jen začátek, a proto musíme poděkovat Komisi za její odvahu a prozíravost.
Letecký průmysl v této chvíli bojuje s vysokými cenami paliv, proto je kompromis o systému ETS velmi důležitý. Vím, že letecké společnosti nejsou spokojené, vím, že ani ochránci životního prostředí nejsou spokojeni. Možná to právě naši zpravodajové téměř vystihli!
Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Pokud chce EU dosáhnout dvacetiprocentního snížení emisí CO2 do roku 2020, pak musí být letectví zahrnuto do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Za několik posledních let vzrostly emise letectva o téměř 90 %.
Letectví se současně zbavuje povinnosti platit spotřební daň na letecká paliva a DPH na letenky. Legislativní opatření proto nejsou nevyhnutelná. Zpráva si klade za cíl spustit systém obchodování s emisemi od roku 2011 pro všechny lety odlétající a přilétající na evropská letiště. Od roku 2012 bude muset sektor omezit emise skleníkových plynů o 1,5 % ročně. Navrhovaný rozsah volně obchodovatelných práv je velmi vysoký. Myslím, že letecký sektor by měl vstoupit do obchodování s emisemi s alespoň 25 %. Vždyť cílem není samotné obchodování, ale snížení emisí.
Parlament představil svůj úmysl, jak chce použít výtěžek z obchodování. Chce, aby tyto peníze byly použity na snížení daní na ekologické formy přepravy a na investice do technického výzkumu méně znečišťujících letadel. Dosažený kompromis není konec konců ideální, je však prvním krokem vpřed, takže my Zelení dosaženou dohodu můžeme též podpořit.
Catherine Stihler (PSE), písemně. − Zařazení leteckých aktivit do systému obchodování s emisemi skleníkových plynů bychom měli přivítat.
Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Je mi líto, že vzdálené regiony nebyly zcela vyňaty ze začlenění civilního letectví do systému ETS, i když by to díky jejich vzdálenosti od evropského kontinentu mělo do velké míry opodstatnění.
Ale i tak jsem ráda, že díky odhodlanému úsilí došlo k nějakému pokroku.
Výsledkem je, že dosažená dohoda bere zvláště do úvahy prostředky snižování nebo dokonce odstranění problémů s přístupem a konkurenceschopností, kterým vzdálené regiony čelí. Navíc, po těžkých debatách, regionální lety budou předmětem derogací a nebudou postihované. Jsem ráda, že vzdálené regiony jsou obsaženy v revizní klauzuli týkající se hodnocení dopadu systému ETS na leteckou dopravu.
Zvláště bych chtěla poděkovat Evropskému parlamentu, který od začátku poslouchal mojí prosbu o zvláštní přístup ke vzdáleným regionům a za postoj, který členské státy EU nakonec zaujaly. Také bych chtěla vzdát hold bývalému komisaři EU pro dopravu Jacquesovi Barrotovi za jeho stálou podporu.
Na závěr je mi líto, že do konečné dohody neprošly návrhy na zvýhodnění vzdálených regionů, které by především umožnily, aby byl výtěžek z obchodování s emisemi použit na odstranění těžkostí typických pro tyto regiony.
Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mého britského kolegy Richarda Corbetta o jednacím řádu Evropského parlamentu, která se týká fungování Parlamentu a iniciativních zpráv. Přidávám se k obavám vyjádřeným v této zprávě, že fungování Parlamentu by se mělo zjednodušit, zmodernizovat a zrychlit. Kromě toho by poslanci měli mít prostor pro kladení písemných otázek Komisi a Radě, i když souhlasím, že je důležité předcházet zneužití tohoto systému. Vítám skutečnost, že poslanci přítomní na zasedáních budou mít větší prostor na prezentaci svého názoru. Myšlenka, že 40 poslanců může prezentovat alternativní usnesení tak, jako mohou politické skupiny, je podle mého názoru též krokem k demokracii.
Charlotte Cederschiöld (PPE-DE), písemně. − (SV) Dnes jsme hlasovali proti zprávě o změnách v jednacím řádu Evropského parlamentu.
Rozhodli jsme se tak učinit, protože iniciativní zprávy, které mají vliv na legislativní činnost, mohou značně ovlivnit naší práci. Poslanci Evropského parlamentu by proto měli mít možnost v plénu takovéto zprávy ovlivňovat v souladu s postupem aplikovatelným na legislativní zprávy.
I když je revize postupu pro písemné otázky potřebná, myslíme si, že je velmi důležité střežit nezávislost poslanců a právo na kladení otázek jiným institucím v záležitostech jejich rozhodnutí a povinností.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě, protože jejím ústředním cílem je oslabení demokratického a pluralistického fungování Evropského parlamentu. Začnu principem, který ani není pravdivý, existence reformní smlouvy. Většina poslanců tohoto Parlamentu chce vlastně okleštit svoje práva, připravit se o možnost vlastní iniciativy, posílit pravomoci předsedy Evropského parlamentu a oslabit pluralizmus parlamentní diskuse.
Touha oslabit demokracii a kompetence poslanců jednat je též evidentní při zavádění směrnice o postupu pro kladení otázek k písemnému zodpovězení Radě a Komisi.
Toto rozhodnutí je však jen jednou složkou všeobecné protidemokratické linie, kterou si vybrala většina poslanců tohoto Parlamentu, především z řad větších politických skupin (PPE a PSE). Další důležitou složkou je volání po nových a restriktivnějších kritériích pro vytváření politických seskupení, která si též zasluhují naše odmítnutí a silný protest.
David Martin (PSE), písemně. − Návrh pana poslance Corbetta upravit jednací pořádek Parlamentu týkající se práce Parlamentu a iniciativních zpráv umožňuje Parlamentu pracovat efektivněji a pohotověji. Hlasoval jsem pro doporučení pana Corbetta.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jako demokrat jsem velmi šokován dvěma navrhovanými úpravami vztahujícími se ke Corbettově zprávě a věřím, že nemohou být myšleny vážně.
Je součástí demokratických práv parlamentního poslance prakticky v každé zemi demokratického charakteru mít možnost zvoleným vládcům klást otázky s ohledem na jejich pravomoci a povinnosti.
Vymezení počtu a obsahu těchto otázek se teoreticky víc odvíjí od soudního řádu než od pravidel demokraticky legitimní instituce a celý tento návrh by měl být zamítnutý. Z tohoto důvodu mohu hlasovat pouze proti.
Hlasoval jsem pro zprávu své německé kolegyně Jutty Haugové o prvních reakcích na předběžný návrh rozpočtu a mandát pro dohodovací řízení PNR, který představuje rámec reakcí na strukturu budoucího rozpočtu EU. Prostředky předběžného návrhu rozpočtu představují 134 395 miliard EUR v oblasti vázaných rozpočtových prostředků, což odpovídá 1,04 % HND, tedy nárůstu o 3,1 % v porovnání s rokem 2008 a 116,7 miliard v oblasti platebních rozpočtových prostředků, vytvářejících rozdíl 2,6 miliard EUR ze závazků a 7,4 miliard EUR z plateb. Přestože Evropa potřebuje výsledky, nemohu pochopit nízkou úroveň platebních rozpočtových prostředků. Kromě priorit bude důležité zajistit průměrný přísun prostředků do politiky soudržnosti, financování evropské politiky pro malé a střední podniky a vnější činnosti. V neposlední řadě bude důležité pamatovat na hlavní evropskou infrastrukturu (dopravní sítě, energetika, vesmír, voda, nové technologie, zdraví apod.), která je pravidelně nedostatečně financována, přestože jsou pilířem evropské konkurenceschopnosti ve světové hospodářské a sociální soutěži.
Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), písemně. − (PL) Podle plánovaného ratifikačního programu pro Lisabonskou smlouvu by v roce 2009 měl mít Parlament a Rada stejná práva, jde-li o tvorbu zákonů i otázky rozpočtu na cestě k novým pravomocím EU a zásadních změn současného postupu při tvorbě rozpočtu.
Z tohoto důvodu je pro Evropskou unii důležitější, aby měla finanční zdroje potřebné pro vykonávání své politiky a činností v různých oblastech a současně dostatečnou flexibilitu při plnění nových politických úloh. Proto je neobyčejně nízká úroveň prostředků navržených pro výdaje v prvním návrhu rozpočtu (116 736 miliard EUR), což představuje 0,9 % HNP anebo pokles o 3,3 % v porovnání s rokem 2008, velmi překvapivá. Znepokojující je rovněž snižování rozpočtu navrhované Evropskou komisí pro informační kampaně, které bylo pro rok 2009 již dávno naplánované, pro volby do Evropského parlamentu, anebo pro možné vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost.
Prioritou červencového dohodovacího řízení o rozpočtu by mělo být zabezpečení průměrného objemu prostředků pro výdaje a pro informační politiku EU. Důležité je rovněž předložit Komisi návrhy na financování pilotních projektů a případných prací, aby se předešlo jejich financování z rezerv víceletých finančních rámců. Dále bychom měli zabezpečit dostatek finančních zdrojů pro Evropskou unii, aby byla schopna reagovat na nové výzvy v oblasti „konkurenceschopnosti v hospodářském růstu a zaměstnanosti“ bez snižování již existujících prostředků pro důležité programy, které jsou v současnosti realizovány.
Roger Knapman (NI), písemně. − Myslím si, že by žádný z rozpočtových programů EU neměl být financovaný mou zemí za žádných reálných nebo potenciálních okolností. Evropský útvar pro vnější činnosti (EEAS) a všechny ostatní aspekty Lisabonské smlouvy jsou pro mě naprostou kletbou. Proto, i přestože je jakékoliv pozdržení ve financování takových programů vítané, nemohu podpořit navrženou úpravu, která v principu akceptuje, aby byl EEAS spolu s dalšími novými rozpočtovými programy, které Smlouva obsahuje, ve skutečnosti financovaný „až poté, co Smlouvu ratifikuje všech 27 členských států EU“. Zda je ratifikace všemi státy pravděpodobná nebo není, nemění to nic na tom, že nemůžeme přehlédnout pozměňovací návrh, který ustanovuje určité okolnosti, za kterých jeho navrhovatelé považují financování EEAS a dalších nových rozpočtových programů obsažených v Lisabonské smlouvě v principu za legitimní.
Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Hlasovala jsem pro Haugové zprávu o PNR a mandátu pro dohodovací řízení. Tato zpráva vytyčuje priority Parlamentu v příštím roce. Osobně vítám volání po přiměřené odpovědi na otázky potravinové pomoci a podmínky zajišťování potravinové pomoci v případě velmi prudkého růstu cen potravin a výrobních nákladů na úrovni prvovýroby.
Doufám, že tato odpověď bude uvážená, vhodná a že bude obsahovat vážný investiční program v odvětví zemědělství jak pro rozvojový svět, tak pro EU.
Rovněž jsem hlasovala pro pozměňovací návrh č. 15, který si všímá rozdílů v položce č. 2.
Snahu zavést mechanismy na přesouvání neuhrazených prostředků ze SZP do jiných rozpočtových položek však není možné podpořit.
V roce 2007 byly neuhrazené peníze ze SZP přesunuty na financování projektu Galileo. To se nesmí stát normou.
Thomas Wise (NI), písemně. − Nemohl jsem podpořit tento pozměňovací návrh, protože jsem zcela proti vytvoření a financování EEAS a jiných podobných programů odkázaných na ratifikaci Lisabonské smlouvy. Je skutečně na místě poznamenat, že programy, které mají být zavedeny Lisabonskou smlouvou, nemají žádné právní opodstatnění, dokud není tato smlouva ratifikována všemi 27 členskými státy EU. Kromě toho odmítám všechny takové programy v celé jejich úplnosti a určitě si nemyslím, že by měli být vytvořeny anebo financovány.
Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. − (SV) Zpráva paní poslankyně Haugové vyžaduje rozsáhlý mandát pro jednání o rozpočtu s Radou. Argumentuje tím, že je potřebné zabezpečit dostatek prostředků na výdajové položky navrhované Komisí. Zdá se, že neexistují žádné limity pro částky, které je Evropský parlament připraven vynaložit. Podle mého názoru je to nesprávný přístup. Východiskem by měl být celkový rámec, o kterém musíme rozhodnout. Nevyhnutelné priority by měly být vybrány z různých výdajových položek.
Potřebujeme větší flexibilitu v rámci existujícího víceletého finančního rámce. Proto podporuji myšlenku, že rozdíly, které vznikly na straně zemědělství, by měly být použity na jiné účely.
Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. − (RO) Jako zpravodajka černomořské synergie bych ráda vyjádřila podporu zprávě pana Libického z jednoduchého důvodu, a to, že téma, kterému se věnuje, má strategickou povahu a přesahuje oblast Baltského moře a oblast ochrany životního prostředí. V současnosti jsme diskutovali o této otázce, která je společná pro oba regiony – region Baltského a Černého moře – a která zároveň ovlivňuje celou Evropu: otázka energetické bezpečnosti a evropská politika v tomto ohledu.
Pokud vezmeme v úvahu závislost EU na omezeném množství zdrojů, dodavatelích a dopravních trasách, je nevyhnutelné, aby jejich diverzifikace představovala základní zásadu evropského konceptu zajištění dodávek enerrgie. Není o nic méně důležité vybudovat systémovou evropskou politiku v oblasti energetiky, která by byla založena na solidaritě a koordinaci, abychom se tak vyhnuli uzavření dvojstranné dohody, která by mohla ovlivnit zájem ostatních členských států, zejména která by mohla oslabit hlavní projekty jako je například projekt Nabucco, který byl uznaný na evropské úrovni.
Proto opakuji a trvám na tom, aby Komise a Rada zdvojnásobily své snahy v zájmu úspěšné realizace projektu Nabucco jako i pro jasné vyjádření společné energetické strategie. Situace v baltském i v černomořském regionu naznačují naléhavou potřebu začít s konkrétními a pevnými kroky.
Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My švédští sociální demokraté jsme se rozhodli, že budeme hlasovat pro zprávu Mariana Libického ohledně plánování plynovou pod Baltským mořem, ačkoliv jsme požadovali jasnější signál pro přezkoumání alternativní trasy po pevnině. Přesto si však myslíme, že Parlament stanovil jasnou hranici s ohledem na hodnocení vlivu na životní prostředí, které podporujeme a vítáme. Očekáváme, že budou další rozhodnutí podmíněné vyčerpávajícím a nezávislým zkoumáním. Baltské moře je citlivé a už nyní je pod silným ekologickým tlakem. Proto je mimořádně důležité, abychom vliv na životní prostředí drželi na přísné minimální hranici, má-li být uděleno povolení na výstavbu potrubí.
Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Vážený pane předsedající, vybudování plynovodu Nord Stream může mít za následek vzájemné působení ve skládkách zbraní z poslední války. V moři se nachází přibližně 40 000 až 60 000 tun chemických zbraní a jejich přesná poloha není známa. Vzájemné působení na těchto skládkách by mohla mít za následek ohromnou ekologickou katastrofu.
Podpořil jsem tuto zprávu, protože souhlasím se zpravodajem v tom, že je pohoršující, abychom mezinárodní projekt takové dalekosáhlé povahy považovali jen za dvojstranný problém Ruska a Německa. Ochrana Baltského moře a obyvatelů pobaltských zemí by měla být jednou z hlavních priorit EU.
Titus Corlăţean (PSE), písemně. − (RO) Vítám stanovisko, které přijal Evropský parlament týkající se vybudování plynovou, který by spojoval Rusko a Německo.
Evropská unie potřebuje integrovanou, společnou a soudržnou energetickou politiku, zároveň i dlouhodobou strategii zabezpečující energetickou nezávislost členských států.
Evropská unie by měla vzhledem k energetické bezpečnosti řešit ekologické a geopolitické otázky prostřednictvím společného úsilí všech členských zemí nikoliv prostřednictvím dvojstranných dohod, které uzavřely některé členské státy s Ruskem. Je to jediný způsob, jak může Evropská unie dosáhnout silného postavení při jednání s Ruskem a vyhnout se tak tomu, aby se energetické zdroje staly nástrojem politického tlaku. EU by tak bylo možné postavit do pozice rovnocenného partnera Ruska.
Tímto způsobem můžeme rovněž nabídnout odpovědi na oprávněné obavy obyvatelů Rumunska týkající se neustálého zvyšování cen zemního plynu a elektřiny, což má významné negativní společensko-ekonomické důsledky pro Rumuny a jejich životní standard.
Zároveň by mohlo řešení společné evropské energetické politiky povýšit nad neschopnost pravicově vládnoucím lidem v Bukurešti a podpořit energetické zájmy Rumunska ve vztahu s Ruskem.
Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Marcina Libického. Je to důležitá zpráva. Rád bych vám však připomenul, že není správné říci, že se tato otázka dostala do Evropského parlamentu jako výsledek petice občanů. Můj kolega pan Bogusław Sonik navrhl diskusi o severoevropském plynovou mnoho měsíců předtím, než jsme tyto petice obdrželi.
Jsem překvapený odporem vůči této zprávě. Často hovoříme o ekologických otázkách, a nikdy to nevyvolalo takový odpor. V tomto konkrétním případě však někteří členové nechtějí, aby proběhl průzkum, jaký bude mít tento projekt dosah na přírodní prostředí. Proč? Odpověď je jednoduchá: pro některé státy a politiky je tento konkrétní projekt důležitější než životní prostředí. Možná bychom právě z tohoto důvodu měli uvažovat nad politickým a ekonomickým kontextem plánování investice. Jsem si vědom toho, že jde o soukromý projekt. Neměli bychom však zapomínat, že ve vedení společnosti, která se chystá plynovod vybudovat, figurují bývalí politici. Pro Rusko není nejmenším problémem použít soukromé projekty pro další politické cíle.
Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. − Hlasoval jsem proti tomuto pozměňovacímu návrhu, protože v zásadě mění myšlenku původního textu. Původní verze požaduje vzít v úvahu obě možnosti týkající se existujícího projektu plynovodu – možnosti, které by byly alespoň třikrát levnější a nepředstavovaly by taková velká rizika pro životní prostředí. Nemohu souhlasit s dodatkem, který upřednostňuje potřebu zemního plynu za cenu zanedbání právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a obav jejich obyvatel. Rád bych zdůraznil, že byl vzpomínaný plynovod původně plánovaný pro překlenutí sedmi zemí okolo Baltského moře, kde by zásoboval jen jeden či dva členské státy EU, proto nemůžeme považovat snahu vyhovět zvýšené poptávce za relevantní důvod.
Eija-Riitta Korhola (PPE-DE) , písemně. − (FI) Silně podporuji hodnocení vlivu na životní prostředí plynovodem Nord Stream, které navrhuje zpráva Komise. Avšak nejde jen o to: nesmíme zapomínat ani na její aspekty, které se týkají energetické politiky. Nemůžeme vést energetickou politiku, která je oddělena od politiky týkající se klimatu. V zásadě patří k sobě jako daně a rozpočet anebo zákon a právo.
Energetická politika už více nemůže vystupovat bez finančního jako i bez ostatních nástrojů, které umožňují existenci jejich komponentů. V bílé knize, ve které se diskutovalo o energetických otázkách Evropské unie a členských státech, se opakovaně požadovali čisté, nezávislé a konkurenční formy energie – avšak pro poslední kritérium existuje jen funkční tržní mechanismus – a tím je konkurenceschopnost.
Stále nevidím žádný tržní mechanismus, který by snížil naší závislost na energii – a obzvlášť ne závislost na zemním plynu z Ruska. Tento týden bude Evropské energetické fórum diskutovat s Organizací zemí vyvážející ropu (OPEC). To, že je OPEC nenahraditelným kartelem, který má příliš velký vliv na naši ekonomiku, nemůžeme považovat za její slabou stránku.
Dovolili jsme, aby závislost na energii, která je výsledkem chyb, kterých se dopustily předešlé generace, přerostla naše náklady. Je to faktor, který bychom si měli pamatovat, pokud rozhodujeme o budoucích řešeních, dokonce i jde-li o případ plynovodu a další ekonomickou závislost. Jde o dlouhodobě udržitelný rozvoj a směřuje správným směrem, pokud usilujeme o nízkouhlíkovou hospodářství?
Klimatické změny jsou skutečností a náklady na energii rovněž stoupají. Závislost na plynu roste a dává sousedovi EU sílu, kterou před dvaceti lety ztratil.
Jistě nechceme zopakovat chyby našich politických předchůdců. Za krátkou dobu je potřeba opravdu mnoho učinit.
Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Zcela souhlasím s názorem zpravodaje pana Marcina Libického, že realizace projektu, který je známý jako „baltský plynovod“, by mohla představovat ekologické riziko pro osm zemí Evropské unie: Německo, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Dánsko a Polsko. Mohl by mít negativní vliv i na spotřebitele, a to prostřednictvím rostoucích cen, které by pokryly náklady na vybudování plynovodu.
Je důležité vědět, že by mohl být severoevropský plynovod vybudovaný na pevnině skrz země Evropské unie možností. Splňovalo by to všechny strategie a ekonomické požadavky obsažené v rozhodnutí č. 1364/2006/ES. Alternativní návrh je bezpečnější z pohledu životního prostředí a je zároveň levnější.
Jsem zvláště pro vytvoření nezávislých zpráv a zkoumání vlivu, jaký by vybudování plynovodu mělo na životní prostředí.
David Martin (PSE), písemně. − Projekt v rozsahu plynovodu Nord Stream si vyžaduje plné a podrobné přezkoumání příslušných následků na životní prostředí. Předtím, než můžeme projekt zahájit, se musíme ujistit, že splní přísná kritéria pro životní prostředí. Tyto názory se odrážejí v mém hlasu pro zprávu Marcina Libického o vlivu plánovaného plynovodu v Baltském moři spojující Rusko a Německo na životní prostředí.
Bogusław Sonik (PPE-DE), písemně. − (PL) Dnes bychom měli hlasovat o velmi důležité zprávě o vlivu plánovaného takzvaného baltského plynovodu, který bude spojovat Rusko a Německo na přírodní prostředí Baltského moře. Plánovaný projekt je jeden z mnoha projektů plynárenské infrastruktury, které jsou potřebné pro uspokojení rostoucích potřeby plynu EU. Zvláštní pozornost bychom však měli věnovat velkému počtu faktorů, které se týkají výstavby.
Tento nejdelší a nejvíce mělký hlavní plynovod na světě představuje vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost a přírodní stanoviště, rovněž pro bezpečnost a pohyb v této oblasti, nemluvě o přibližně 80 000 tunách munice, které zde byly potopeny během druhé světové války. Jako člen Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, rovněž jako zpravodaj Úmluvy EHK bych rád zdůraznil, že by každá investice mezinárodních rozměrů tohoto druhu měla být výsledkem předcházejících důsledných konzultací všech zúčastněných stran. Měli bychom věnovat pozornost hodnocení všech možných řešení jako jsou pozemské trasy, které by měly vzít v úvahu stavební náklady i ekologickou bezpečnost.
S rostoucí závislostí EU na malém počtu energetických zdrojů a jejich dodavatelích je důležité, abychom podpořili aktivity zaměřené na diverzifikaci, měli bychom se zastavit a popřemýšlet, zda je ruská společnost Gazprom, která vlastní 51 % akcií společnosti Nord Stream, tím nejvhodnějším řešením v tomto kontextu.
Catherine Stihler (PSE), písemně. − Vítám fakt, že Petiční výbor převzal iniciativu, aby přinesl na hlasování tuto zprávu o vlivu plánování plynovodu v Baltském moři na životní prostředí. Poslanci EP se musí navzájem informovat o důsledcích tohoto návrhu.
Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. − (PL) Podporuji zprávu pana Marcina Libického kvůli vážné ekologické hrozbě, kterou představuje plynovod v Baltském moři, kvůli pokusu obejít povinnost získat povolení všech pobřežních zemí a nedostatku nezávislého a kladného vyhodnocení vlivu plynovodu na životní prostředí. Zvláště důležitá je potřeba udržet zásadu solidarity v energetické politice Evropské unie.
Tento plynovod je plánovaný tak, aby byly země EU politicky závislé na Rusku, které využije své přírodní zdroje pro vyvinutí tlaku na kupující. Ráda bych získala vaši pozornost na fakt, že pokud zvolíme pro plynovod mořskou trasu, znamená to zvýšení cen plynu, neboť tato trasa je o mnoho dražší než vybudování trasy po pevnině.
Richard Howitt (PSE), písemně. − Socialistická skupina Evropského parlamentu parlamentní zprávu vítá. Když v roce 2001 padl Taliban, bylo ve školách jen 900 000 dětí. Toto číslo je dnes 6 milionů a stále roste. Pět milionů utečenců se vrátilo domů a 82 % populace má přístup ke zdravotní péči, což je devítinásobek hodnoty z roku 2002. Přesto však s Parlamentem sdílíme hluboké znepokojení trvajícími problémy s bezpečností i faktem, že by bez bezpečnosti nebyl možný návrat do normálního života.
Zaznamenali jsme však, že body této zprávy neodrážejí realitu v Afghánistánu. Úvodní část D je chybná, pokud rozmístění vojsk NATO v Afghánistánu pokračuje, zatímco Spojené království a Německo nedávno oznámili zvýšení úrovní. Rovněž nesouhlasíme se situací v oblasti výrobních objemů opia popsané v odstavci 32. Zdá se, že zpráva ignoruje těžkou práci, kterou odvedla v Afghánistánu vláda prostřednictvím své dlouhodobé národní protidrogové strategie a která vedla k pokroku při snižování počtu provincií sklízejících opiový mák.
Nakonec bychom chtěli podpořit pokračující spolupráci s afghánskými orgány provádějí rozhodnutí jako součást pokračující podpory EU při dočasné spravedlnosti a podpoře reformy bezpečnostního sektoru v zemi.
Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně – (RO) Stabilizace Afghánistánu představuje významnou výzvu bezpečností politiky pro mezinárodní komunitu a boj proti terorismu. V případě selhání by se mohlo stát, že se začnou západní státy zdráhat při zapojení se do prevence budoucích konfliktů a intervence rezoluce a do operací pro udržení míru. Na druhé straně Afghánci, kteří dnes zažívají třetí desetiletí konfliktů a jejichž země byla vždy nástrojem používaným externími subjekty pro své vlastní potřeby, by mohli mít rovněž prospěch z trvalého míru.
Vojenské operace jsou potřebné, ale nejsou dostatečným požadavkem na stabilizaci Afghánistánu. Důležité řešení tohoto procesu bychom měli rovněž hledat na diplomatické úrovni a spolupráce s Iránem, Indií a Pákistánem je nevyhnutelná, zvláště na hranici oblastí, kde jsou činné povstalecké skupiny. Z tohoto důvodu je posílení demokratických struktur mimořádně důležité a mezinárodní komunita by měla bojovat proti odsouvání afghánské vlády, a to zvýšením důležitosti politického systému a demokratických představitelů na místní a regionální úrovni.
V Afghánistánu má Evropská unie image humanitární organizace, ale abychom mohli hrát důležitější roli, Evropané by měli vzít na vědomí fakt, že řešení chudoby a nestability není pomocí zbraní a násilí, ale spíše v krocích, které by přinesly dobré životní podmínky afghánským lidem. S touto nadějí jsem hlasovala pro zprávu pana Brieho.
David Martin (PSE), písemně. − V tomto případě jsem se zdržel hlasování. Zpráva pana Brieho o stabilizaci Afghánistánu příliš zjednodušuje jinak velmi komplikovanou situaci. Pokud by měl Parlament zkoumat rozvoj v Afghánistánu, věřím, že jeho přínos by měl být konstruktivní a mít v zájmu stability afghánského státu. Nejsem přesvědčený o tom, zda je tato zpráva schopna navrhnout uskutečnitelné řešení tohoto komplikovaného konfliktu, ve kterém dělají naše vojska stabilní a skutečný pokrok.
Véronique Mathieu (PPE-DE), písemně. - (FR) Kladné výsledky nedávné konference sponzorů v Paříži jsou důkazem, že se zrak EU a mezinárodní komunity upírá na Afghánistán.
Tato zpráva, která přichází v rozhodujícím momentu pro budoucnost celé země, zdůrazňuje výzvy, kterým čelí Evropská unie z hlediska efektivního příspěvku k stabilitě země. Směřuje ke snahám přestavby, které jsme již učinili s cílem posilnit instituce a zlepšit životní podmínky. V tomto ohledu můžeme považovat snížení dětské úmrtnosti a zvýšení počtu dětí navštěvujících školu za povzbuzující signál.
Úspěch v Afghánistánu si bude vyžadovat lepší koordinaci mezi sponzory některých strategií. I nadále musí být samozřejmě bezpečnost prioritou, ale pro afghánský lid je rovněž nevyhnutelné, aby věděl, jaký přínos mu zaručuje tato forma pomoci. Je důležité vybudovat i další základní infrastruktury, ať už cesty, školy, nemocnice, atd..
Úspěch celého procesu si bude vyžadovat „afghánizaci“ stabilizačního procesu: afghánští lidé musí dostat nástroje, které jim umožní uchopit do rukou vlastní budoucnost. V tomto ohledu spočívá mnoho nadějí na národní rozvojové strategii afghánské vlády (ANDS), která musí být podpořena mezinárodním společenstvím a Evropskou unií.
Daniel Strož (GUE/NGL), písemně. − (CS) Zpráva, která se týká situace v Afghánistánu a návrhů na stabilizaci situace v této zemi, je podle mne rozporuplná a příliš zaměřená na význam vojenských akcí a na důležitost role NATO v daném regionu. Ve zprávě se na jednom místě uvádí, že aktivity Talibanu nepředstavují přímé ohrožení svrchovanosti Afghánistánu, na druhé straně je zde varování, že Afghánistán se nyní nachází na kritické křižovatce.
To spíše: sám afghánský prezident Karzáí říká jasně, že mezinárodní síly nezvládají boj s Talibanem, a dodává – podle mne přiléhavě – že válku s terorismem není možné vyhrát, pokud někteří z partnerů afghánské vlády nepřestanou sledovat i jiné, své vlastní zájmy. Už válka, kterou v Afghánistánu vedl kdysi bývalý Sovětský svaz, prokázala, že tuto zemi nelze stabilizovat, neřku-li ovládat, preferováním vojenských akcí. Jedinou účinnou cestou ke stabilizaci jsou politická, ekonomická a sociální opatření, jež se však netýkají pouze Afghánistánu, ale i sousedních států. A vlastní hegemonské zájmy USA v regionu jsou v tomto závažném problému možná klíčovým aspektem.
Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. - (EL) Tato zpráva je otevřena imperialistickým výzvám. Jak říká: „podporuje snahy sil NATO […] zastavit místní a mezinárodní terorismus a považuje přítomnost těchto sil pro zajištění budoucnosti země za nezbytnou.“ Volá po posílení „dalšími bojovými jednotkami“ USA-EU-NATO a cynicky požaduje, aby nebyly „omezovány národními výhradami“, což znamená, že by měly vystupovat veřejně jako okupační vojska a bez jakéhokoliv důvodu. Zdůrazňuje, že by EU „měla v procesu stabilizace a rekonstrukce Afghánistánu využít zkušeností a odbornosti“. Jinými slovy by měla využít vražedné činy svých vojenských sil v zemi jako příležitost získat operační zkušenosti pro své imperialistické intervence někde jinde. V zájmu politických představitelů hlavního města EU je zabezpečit větší podíl při dělení imperialistické kořisti v dané oblasti, a proto zdůrazňují, že by „EU měla povzbuzovat evropské investory a pomáhat jim v zapojení se do rekonstrukce Afghánistánu“.
Cynické přiznání zprávy odhaluje roli a imperialistické záměry EU a opakovaně potvrzuje, že „EU a NATO jsou součástí toho stejného vražedného syndikátu“. Boj lidu se musí sjednotit proti imperialistickému systému jako celku.
Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. - (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o Afghánistánu tak, jak učinila Strana levice jako celek, protože zpráva trvá na vojenské invazi a přítomnosti vojsk v zemi, která je zatížena válkou, jejíž výsledkem je za posledních 30 let více než 1,5 milionů obětí. Problémy v Afghánistánu není možné řešit vojenskou cestou. Lidé potřebují solidaritu Evropy. Pokračování a posilňování vojenské přítomnosti Evropy je jedním z hlavních důvodů nestability a nejistoty v této oblasti.
Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Afghánistán je právě dějištěm boje za bezpečnost, stabilitu, mír a demokracii a zároveň boje proti islámskému džihádu, který se dožaduje vítězství, aby mohl zopakovat ve své propagandě tvrzení, že se celé impérium začíná hroutit. To je důvod, proč jsou mezinárodní snahy, obzvláště evropské snahy, také důležité. Výzvou, které čelí spojenci, zejména všichni ti, kteří věří, že je nutné znovu zdůraznit moc NATO, je potřeba odolat krajním těžkostem a pomoci aktivními pozemními vojsky, což samo sebou přináší potřebné snížení výhrad, protože vítězství je nevyhnutelné.
Budoucnost našich aliancí se projevuje ve velkém míře v Afghánistánu, neboť jde rovněž o budoucnost našeho míru a bezpečnosti. Jakkoliv navrhují tuto cestu podporovatelé kompromisu a výhod, nemůžeme ignorovat tuto hrozbu tím, že budeme předstírat, že jde o něco jiného. Naléhavě potřebujeme účinné vojenské kapacity v Afghánistánu a všechny další opatření zejména pomoc pro rozvoj a podporu demokratického právního pořádku. Pokud v Afghánistánu selžeme, budeme pravděpodobně muset bojovat znovu, později, ale blíže k domovu.
Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Ve zprávě je poznamenáno, že i přes určitý pokrok ještě stále musíme ujít dlouhou cestu předtím, než dosáhneme v Afghánistánu bezpečnost a stabilitu. Abychom tuto situaci zlepšili, Evropský parlament navrhuje množství pozitivních opatření. Bohužel si Parlament zvolil podporovat návrh, na základě kterého by se měly zastavit postřiky opiových polí, která se nacházejí na velkém území země. Samozřejmě musíme podporovat i polnohospodářské obyvatelstvo, ale pěstování opia nemůže být dlouhodobou alternativou pro růst, demokracii a politickou stabilitu Afghánistánu. Ničí jak šance Afghánistánu tak zdraví ostatních.
Předsedající. − Tímto jsou vysvětlení hlasování ukončena.
10. Opravy hlasování a sdělení úmyslu hlasovat: viz zápis
(Zasedání bylo přerušeno ve 13:55 a pokračovalo v 15:05)
PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT Místopředseda
11. Schválení zápisu z předcházejícího zasedání: viz zápis
12. Podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám – Vnitřní trh se zemním plynem - Evropský strategický plán pro energetické technologie (rozprava)
Předsedající. − Dalším bodem jednání je společná rozprava o
– zprávě Atanase Paparizova jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění a doplňuje nařízení (ES) č. 1775/2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (KOM(2007)0532 – C6-0319/2007 – 2007/0199(COD)) (A6-0253/2008),
– zprávě Romana Maria La Russa v jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (KOM(2007)0529 – C6-0317/2007 – 2007/0196(COD)) (A6-0257/2008), a
– zprávě pana Jerzyka Buzeka jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o Evropském strategickém plánu energetických technologií (2008/2005(INI)) (A6-0255/2008).
Nathalie Kosciusko-Morizet, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, zpravodajové, dámy a pánové, energetická budoucnost Evropy si musí poradit se dvěma výzvami. První je zajištění bezpečných, udržitelných, konkurenceschopných dodávek prostřednictvím účinné, funkční a propojené sítě. Druhou je transformace, která je potřebná k boji proti emisím skleníkových plynů a změnám klimatu.
V prvé řadě, a v této oblasti jako takové, bych ráda zdůraznila pokrok, kterého dosáhlo slovinské předsednictví, a to přijetí všeobecného rámce pro balíček právních předpisů pro „vnitřní trh s energií“ na zasedání Rady v červnu. Nejdůležitější prvek kompromisu, kterého jsme dosáhli, se týká účinného oddělení, a chci zdůraznit slovo „účinného“, výrobních a dodávkových činností na jedné straně, od síťových operací na straně druhé. Připomínám tu formu řešení, kdeté Rada obdobně přijala pro odvětví zemního plynu a elektřiny.
Ačkoli několik členských států a Komise dávají přednost plně oddělenému vlastnictví, členské státy chtěly zachovat určitou flexibilitu a Rada souhlasila s možností, kterou zabezpečil nezávislý provozovatel přepravní soustavy. Tato možnost bude dostupná členským státům, jejichž přenosový systém patří do vertikální integrované společnosti, v den, kdy vstoupí směrnice v platnost. Tato možnost naznačuje významné úpravy, které garantují nezávislost provozovatelů soustav z hlediska rozhodování, ale samozřejmě také financování.
Zdálo by se, že přijatý mechanismus umožňuje vyhnout se střetu zájmů mezi rozličnými orgány integrované společnosti a zabezpečit rovnováhu mezi nezávislostí provozovatele přepravní soustavy, jeho rozvojovým plánem a jeho investičními potřebami na jedné straně, a finančními zájmy mateřské společnosti na straně druhé.
Zvláštní pozornost jsme věnovali v tomto ohledu systému rozvoje a garanci kompromisu, který nebude činit rozdíly mezi provozovateli systému. Činnost těchto provozovatelů soustav budou monitorovat regulační orgány. Úloha a činnost regulačních úřadů bude posílena zřízením dlouho očekávané Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, jejíž vytvoření schválil Evropský parlament minulý měsíc.
Ráda bych zdůraznila některé důležité prvky tohoto balíčku „liberalizace vnitřního trhu“: za prvé, důležitá otázka infrastruktur a důraz na celoevropský desetiletý investiční plán. To je nutný nový prvek, který by měl podpořit integraci a modernizaci.
Avšak dalším klíčovým aspektem je investice ze strany třetích zemí v přepravní soustavě, který je úzce spjatý s otázkami zajištění dodávek energie. Musíme nalézt pragmatické řešení, které se přizpůsobí každému případu. V Radě momentálně probíhají diskuse a jsem si jista, že jejich výsledkem bude kompromis akceptovatelný pro všechny členské státy.
Dalším stadiem, dámy a pánové, bude potvrzení těchto všeobecných prvků prostřednictvím přijetí politické dohody, a to 10. října v Radě pro energetiku, po čemž bude následovat přednesení společného stanoviska v listopadu nebo v prosinci. To umožní diskuse mezi institucemi v kontextu začátku druhého čtení.
Ráda bych nyní přešla k druhému bodu. Věřím, že je nutné vytvořit nízkouhlíkovou ekonomiku, v níž má samozřejmě každý členský stát svobodnou možnost zvolit si zdroje energie, které chce použít. Cíle a investice do této globální transformace ekonomiky se musí soustředit na dlouhé období a představují množství technologických výzev pro dalších 10 let.
Ráda bych připomněla několik z nich: komerční využití zachytávání a skladování CO2, zdvojnásobení výrobní kapacity největších větrných elektráren, komerční zralost fotogalvanické anebo termodynamické solární energie, udržitelná produkce biopaliv druhé generace, uvedení mechanismů na veřejný trh, které umožňují efektivnější koncové využití energie ve stavebnictví, dopravě a průmyslu, rozhodující pokroky v energetické účinnosti materiálů, biologických věd a informačních technologií.
V únoru přijala Rada, na základě směrnic Komise, závěry, které obsahují množství funkčních prvků, které zde nyní připomenu. Prvním je uvedení a zavedení šesti průmyslných iniciativ, které navrhla Komise: větrná, solární, bioenergie, zachytávání CO2, doprava a uložení, rozvodné elektrické sítě a nakonec udržitelné nukleární štěpení. Tato opatření rovněž podporují výzkum, zejména v oblasti energetické účinnosti a ustanovení dohod mezi veřejnými orgány, průmyslem a výzkumnými pracovníky s ohledem na podporu cílů, které byly ustanoveny ve strategickém plánu.
Na závěr bych ráda poděkovala Komisi a zpravodajům za jejich práci, kterou vykonávali až do dnešního dne, a doufám, že se naše stanoviska na vnitřním trhu s energií setkají ve druhém čtení.
Andris Piebalgs, člen Komise. − Vážený pane předsedající, velmi mě těší, že tu dnes mohu být a diskutovat s vámi o druhé časti souboru opatření pro vnitřní trh s energií, konkrétně o zemním plynu.
Minulý měsíc jsme zde hovořili o elektřině a agentuře. Mnoho dodatků je podobných také pro zemní plyn a nebudu zacházet do všech bodů, které zde byly připomenuty, když jsme hovořili o elektřině.
V prvé řadě mi dovolte poblahopřát zpravodajům, panu La Russovi a panu Paparizovovi za jejich vynikající zprávy, stejně jako stínovým zpravodajům a všem členům zúčastněných výborů. Podařilo se vám dosáhnout vysoce kvalitní debaty, když vezmeme v úvahu velmi přísné konečné lhůty pro tyto spíše komplikované právní předpisy.
Dovolte mi vysvětlit, proč je liberalizace trhu se zemním plynem nutná pro konkurenceschopné, udržitelné a bezpečné dodávky energie v Evropské unii. Zdůrazňuji, že se vyžadují stejná právní opatření.
Zemní plyn je jedním z hlavních zdrojů energie v EU pro průmysl, stejně jako pro domácnosti. Ceny energie jsou na svém vrcholu: nyní více než kdykoli předtím potřebují spotřebitelé v EU konkurenceschopný trh se zemním plynem proto, aby platili jen za bezprostřední dodávku.
Nakonec, trh s elektřinou nebude fungovat správně, když nebude fungovat správně trh se zemním plynem. Rád bych citoval Mezinárodní energetickou agenturu: „V mnoha oblastech stanovuje ceny elektřiny elektrárna vytápěná zemním plynem. Drahý zemní plyn proto znamená drahou elektřinu. Političtí činitelé musí ocenit rostoucí propojení průmyslu se zemním plynem a elektřinou, a také trhu s návrhy a regulačními systémy.“
To platí možná ještě více v době, kdy potřebujeme čím dál více obnovitelné energie. Protože vítr a slunce nefungují vždy tak, jak bychom si přáli, je těžké předvídat, jaká bude výroba elektřiny. Potřebujeme zálohu ve formě zdroje výroby elektřiny, který je předvídatelný a velmi flexibilní, a tím je právě zemní plyn.
Zemní plyn je zároveň také nejčistější ze všech fosilních paliv. Pokud chceme snížit emise uhlíku a bojovat proti změnám klimatu, je to jeden z nejúčinnějších způsobů, ale musíme mít jistotu, že jsou naše dodávky zemního plynu konkurenceschopné.
Důležité je také zajištění dodávek. Nejlepší způsob, jak zajistit bezpečnou dodávku zemního plynu pro EU, je vytvoření jednoho vnitřního trhu pro 500 milionů spotřebitelů. Pokud hovoří EU jednohlasně, je tento hlas silný a jasný. Je skutečně nesrozumitelné, když hovoří 27 hlasů najednou. Na společném trhu musíme pracovat společně, protože máme pouze jediný zájem.
Všechny tyto argumenty zdůrazňují důležitost opatření, k nimž jsme dnes zaujali stanovisko. Rád říkám, že podporují většinu vašich dodatků.
Potřebujeme bezprostřední nezávislost systému provozovatelů, abychom zabezpečili investici a optimální využití sítě.
Pro Komisi je rozdělené vlastnictví nejúčinnějším způsobem, jak této nezávislosti dosáhnout. Ale jak víte, ne každý souhlasí, a Rada dosáhla dohody v otázce možnosti nezávislého provozovatele soustavy. Věřím, že bychom měli dát šanci alternativně rozdělenému vlastnictví právě proto, že Evropa byla vybudována na základě přístupu krok za krokem.
Žádali jste silnější agenturu. V zásadě s vámi souhlasím, ale musíme se držet mezí Smlouvy. Jsme vázáni Smlouvou a tzv. jurisprudencí Meroni Soudního dvora. Zvláště potřebujeme postup projednávání ve výborech, aby se tyto právní nástroje staly závaznými. Agentura potom bude moci kontrolovat proces, stejně jako jeho realizaci. Silná agentura není v rozporu s postupem projednávání ve výborech. Naopak, agentura potřebuje pokyny, aby přizpůsobila své pravomoci tak, aby mohla přijímat nezávislá, individuální a závazná rozhodnutí o tržních subjektech.
Přístup k zásobám a ke zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) je stejně důležitý jako přístup k sítím. Vítáme vaše snahy vylepšit tento přístup k zásobám. Abychom se ujistili, že tato pravidla budou účinná, potřebujeme právní rozdělení provozovatelů skladovacích zařízení.
Transparentnost je rovněž klíčovou částí našich návrhů, které jste zdůraznili v předcházejících hlasováních. Transparentnost by měla být pravidlem a utajování zase výjimkou, nejen při použití sítí, ale i pro rovnováhu, skladování a LNG.
Těší mě, když vidím, že je na programu této zprávy o zemním plynu tolik horizontálních zájmů, pokud jde o ochranu zranitelných zákazníků a boj proti energetické chudobě. Tyto prvky jsou nutné pro realizaci otevření trhu a měly by být posíleny. V zájmu dodržení zásady subsidiarity Komise znění pečlivě zváží. Je důležité znovu potvrdit, že by naše politika neměla bránit vhodným investičním signálům a vstupu na trh.
Myslím, že Rada jasně naznačila své přání pokusit se nalézt řešení ve druhém čtení. Mohu vás ujistit, že Komise sehraje velmi konstruktivní roli při hledání řešení, které bude výhodné pro všechny občany EU a pro rozvoj naší silné stránky, kterou je vnitřní trh s energií.
Pokud jde o druhou zprávu, rád bych poblahopřál panu Buzekovi za jeho vynikající zprávu a vyjádřil své uznání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za jeho podporu iniciativy strategického plánu pro energetické technologie.
Zdá se, že jsem překročil svůj časový limit. S mým kolegou panem Janezem Potočníkem jsme opravdu úzce spolupracovali a přikláním se k jeho názorům, pokud jde o tento významný návrh, nejen proto, že si velmi cením toho, co pan Buzek učinil, ale proto, že jsme v Komisi skutečně úzce spolupracovali, abychom v práci na tomto dokumentu pokročili.
Janez Potočnik, člen Komise. − Vážený pane předsedající, rád bych řekl několik slov k naší společné iniciativě – strategickému plánu pro energetické technologie (plán SET).
Všichni víme, že v otázce energie a změn klimatu čelíme obrovské výzvě. Jde možná o určující výzvu pro 21. století. Nepodlehněme iluzím, že to bude jednoduché. Cíle, které jsme si stanovili pro Evropu v roce 2020, jsou důležitým milníkem, ale nic víc. V delším období potřebujeme mnohem intenzivnější změnu: důkladnou revizi energetických systémů, které přinesly naši současnou prosperitu a bohatství.
Abychom splnili naše cíle, budeme potřebovat nové vědomosti a nové nástroje. Toho dosáhneme díky výzkumu a inovacím v oblasti energetických technologií. To je důvod, proč je plán SET pro Evropu tak důležitý. Potřebujeme se probrat z letargie, která charakterizovala energetické inovace v posledních dekádách. Musíme investovat více a lépe. Potřebujeme nové odhodlání pro naši společnou práci v Evropě, abychom rozvinuli tyto technologie.
Velmi vítám zprávu Parlamentu o plánu SET. Dokazuje, že existuje pevná dohoda na úrovni EU k podniknutí účinných kroků v této oblasti. Samozřejmě, jak víme, ne všichni se dokážeme dohodnout, které technologie potřebujeme, je na každém členském státu, aby rozhodl, co upřednostňuje na základě své preferované kombinace energií, domácích základních zdrojích a potenciálu využití.
Ale mnohem důležitější než to, na čem se nedohodneme, je pro mě to, na čem se shodneme všichni. Shodli jsme se na tom, jak hodně důležité jsou úspory energie a energetická účinnost.
Shodli jsme se, že se kapacita evropské výzkumné základny musí zvětšit , posílit a osvobodit, aby mohla fungovat mnohem dynamičtějším a nadnárodním způsobem. Shodli jsme se, že potřebujeme více zdrojů, veřejných i soukromých. A shodli jsme se také na potřebě zvýšit mezinárodní spolupráci při vyrovnání se s globální výzvou.
Znáte mé ambice, pokud jde o politiku EU v oblasti výzkumu a rozvoj Evropského výzkumného prostoru.
Plán SET a rozvoj naší politiky v oblasti výzkumu jdou ruku v ruce. Považuji tento plán za průkopnický v mnoha aspektech, včetně iniciativ ERA, jako je například společné programování. Věřím, že plán SET odstartuje proces, který bude sloužit jako model pro organizování výzkumu a inovačních aktivit v rámci Evropy, proces, který změní způsob, jakým děláme výzkum v Evropě, a ten, který dříve či později změní celou Evropu.
Minulý týden jsem se zúčastnil výročního setkání DFG – Německé výzkumné společnosti. Její předseda, pan Matthias Kleiner, řekl něco nezapomenutelného: „Vize bez jednání je jako sen, jednání bez vize je noční můra.“ Pravděpodobně neexistuje lepší příklad toho, jak pravdivé je toto prohlášení, než je plán SET, o němž jsme tu dnes hovořili. Potřebujeme jasnou vizi a musíme jednat okamžitě.
Atanas Paparizov, zpravodaj. – (BG) Vážený pane předsedající, diskuse o třetím energetickém balíčku bude ukončena diskusí a hlasováním o nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám na červencovém plenárním zasedání, spolu se zprávou pana La Russeho.
Myslím, že na tomto základě mohu vyjádřit svůj dík všem stínovým zpravodajům, s nimiž jsem spolupracoval na procesu přípravy této zprávy, stejně jako zpravodajům dalších dvou nařízení, jimiž jsme dosáhli společného přístupu k řešení problémů třetího energetického balíčku. Rád bych zvláště zdůraznil fakt, že v rámci našeho jednání jsme potvrdili návrhy Komise související se zřízením sítě správců přenosových soustav, ale omezili jsme jejich funkce s ohledem na jejich povinnosti plnit technické úkoly, a rozvinout tak síť, nikoliv vytvořit pravidla obchodu.
V našich návrzích jsme vyčlenili velkou úlohu budoucí Agentuře pro spolupráci mezi vnitrostáními regulačními orgány. Je to přesně ta agentura, o které si myslíme, že je důležitou autoritou, která by měla, za dohledu Komise, určit hlavní trendy a pokyny pro rozvoj trhu s energií, včetně trhu se zemním plynem. V tomto smyslu agentura nejen splní funkce při schválení kodexů, které jsou v tomto stadiu dobrovolné, ale podle posledních návrhů, které jsme učinili, bude možné prostřednictvím Komise navrhnout cestou projednávání ve výborech, aby se některé kodexy staly povinnými.
Myslím si, že podle mínění regionálních iniciativ mají texty obrovský význam pro rozvoj trhu. Tento regionální investiční plán, který by se měl vytvořit na základě desetiletého investičního plánu, skutečně pomůže členským státům spolupracovat na regionální úrovni, jakožto stadium pro budoucí společný trh s energií. Mnoho dalších důležitých otázek spojených s transparentností a rostoucím trhem jsme vyřešili v této zprávě.
zpravodaj. − Velmi mě povzbudilo, co řekl pan komisař Piebalgs o svém přístupu k našim návrhům týkajícím se agentury, a věřím, že můžeme nalézt, v rámci zásad případu Meroni a v rámci návrhů Parlamentu, agenturu, která bude životaschopná, agenturu, která bude fungovat paralelně s úsilím Komise v oblasti rozvoje trhu.
Zároveň mě velmi povzbudilo to, co se odehrálo dne 6. června na zasedání Rady, a věřím, že jsme našli dobrý základ pro kompromis. Jsem rád, že pan komisař Piebalgs dnes připomněl tento možný kompromis, na rozdíl od posledního setkání, na kterém jsme hovořili o elektřině. Věřím, že s podporou Komise, a samozřejmě v trialogu, bude možné nalézt řešení, možná i do konce roku.
Trochu mě odradilo zdržení, které způsobilo francouzské předsednictví. Věřím, že bychom mohli pracovat rychleji, abychom splnili přání Evropské rady, a to skončit práci do konce tohoto roku, a nikoliv do konce tohoto období, což by znamenalo polovinu budoucího roku.
Romano Maria La Russa, zpravodaj. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, po dlouhých měsících práce jsme konečně v cílové rovince. Určitě to nebylo jednoduché. I přes některé obavy věřím, že se návrhy výboru rovnají náročným úlohám odstavení vytvořených monopolů. To, stejně jako zabránění novým konkurentům vstoupit na trh, má omezené investice, stejně jako kapacitu síťového propojení.
Kdokoli, kdo slyšel mé projevy ve výboru, ví, že jsem považoval oddělené vlastnictví za prioritní právo od začátku, aby bylo jisté, že společnosti přepravující zemní plyn jsou zcela nezávislé na společnostech, které jej vyrábějí, i když je samozřejmé, že oddělené vlastnictví není zázračným lékem na všechny nemoci. Jde to i bez toho, abych to musel říci, když vertikálně integrovaná společnost získá povolení, i když jen dočasně, ponechat si vlastnictví přepravních soustav, tam existuje potřeba zřídit účinné regulační kontrolní mechanismy, které nejsou ani příliš složité, ani příliš invazivní.
Zjevně, jak všichni víme, provádění opatření směrnice zemního plynu bude nezvratně pokračovat podle odlišného programu, jako té pro elektřinu. Tento rozdíl jasně vyplynul ve Výboru pro průmysl, který si zvolil ITO – nezávislého provozovatele přenosové soustavy – jako alternativu pro oddělené vlastnictví. Je to kompromis, určitě ne má vlastní volba, ale ta, která jde směrem větší liberalizace. Jistě, na rozdíl od nezávislého systémového operátora (ISO), ITO bude zodpovědný samostatnému orgánu s vlastními kontrolními pravomocemi. Doufám, že Rada přijme návrh ITO, který byl schválen Výborem pro průmysl. Základní úkol, který získá agentura od nadcházející právní soustavy, bychom měli zdůraznit: nesmí jít o vysloveně poradní úlohu, obávám se však, že by to mohl být záměr Rady, ale o úlohu, která předpokládá širší pravomoci agentury v budoucnosti.
Pokud chceme dosáhnout redukce naší energetické závislosti, potřebujeme jednotný energetický trh a jednotnou integrovanou síť. Proto naléhám na své kolegy, aby podpořili pozměňovací návrhy, které jsem předložil, stejně jako pozměňovací ostatních kolegů dalších politických skupin, vzhledem k možnosti sloučení rozličných dopravních provozovatelů v jedné evropské společnosti, což by zabezpečilo jednotný právní rámec, a garanci přístupu na trh pro všechny provozovatele, čímž bychom překonali všechny překážky typu „oddělení ano, oddělené vlastnictví ne“.
Dalším velmi důležitým aspektem mé zprávy je centrální úloha spotřebitelů. Budu stručný. Potřebujeme transparentní a srozumitelný způsob, jak určit tarify, jak umožnit spotřebitelům přístup ke spotřebitelským údajům a dát jim možnost změnit dodavatele podle vlastního přání. Pokud jde o postup projednávání ve výborech, těší mě, že Komise přijala mé stanovisko: věřím, že je úlohou členských států, aby určily linie, a ne, aby za Komisi hovořil samotný výbor.
Nakonec bych rád zmínil dohodu, které dosáhly politické skupiny, a vysvětlil ji ve své zprávě, dohodu týkající se pravomoci a úlohy vnitrostátních regulačních orgánů: myslím, že jde o významnou dohodu, zejména z hlediska možnosti uvalení sankcí. Je na nás, dámy a pánové, abychom se rozhodli, zda chceme, abychom si zítřek pamatovali jako klíčový moment při vytváření integrovaného jednotného trhu s energií, který Evropa potřebuje, aby mohla čelit výzvám dalšího tisíciletí, anebo zda to na druhé straně, bude znakem nevím kolikátého ústupu, výsledku nesmělé, zbabělé reformní snahy, která bude v podstatě posunuta do dalšího legislativního období. Doufám, že Rada řádně zváží rozhodnutí Parlamentu. Vždy tomu tak není.
Jerzy Buzek, zpravodaj. − Vážený pane předsedající, byl jsem velmi překvapen, když jsem si přečetl, že plán SET i náš energetický balíček budou ve stejném programu jako blok. Je to, jakoby chtěl někdo mluvit o lidských právech a lidských nemocech v jednom bloku, protože v obou případech jde o něco „lidského“, což však není příliš dobrý nápad. Podobně fakt, že se obojí týká „energie“ nepostačuje k tomu, abychom spojili energetickou technologii a energetický balíček, poněvadž jde o dvě rozdílná témata.
Když tu však vidím oba pány komisaře, velmi mě těší toto rozhodnutí, protože plán SET je skutečně důležitý pro Evropskou unii a potřebuje silnou podporu některých komisařů a celé Komise. Jak lze vidět z hlasování Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, máte podporu Evropského parlamentu.
Nyní budu hovořit o obsahu plánu SET. Možná však bude jednodušší, když budu mluvit svou mateřštinou, což nyní učiním.
(PL) Evropská unie se rozhodla účtovat si za emise oxidu uhličitého. Jde o klíčové rozhodnutí. Dokazujeme, že budeme bojovat proti změnám klimatu. Dokazujeme, že jsme v této bitvě vedoucím představitelem. Na druhé straně bychom si měli pamatovat, že poplatky za emise oxidu uhličitého představují problémy pro ekonomiku a výsledkem jsou vyšší náklady na produkci v takřka každém sektoru. Rád bych zdůraznil, že samotný energetický sektor bude zasažen nejvíce, zejména v zemích, kde se k výrobě elektřiny anebo tepla využívá uhlí.
Návrh, který předložila Evropská komise týkající se strategického programu energetické technologie je, podle mého názoru, vynikající odpovědí na hrozby pro evropskou ekonomiku. Celé je to o snižování energetických nákladů. Evropská komise zavedla podporu pro nulové a nízkoemisní technologie ve „výrobě a zpracování energie“. Poprvé máme v jednom dokumentu všechny metody, které nám dopomohou porazit změny klimatu, a metody, které nám pomohou dosáhnout energetické bezpečnosti. To znamená, že sem patří i jaderná energie. Ve skutečnosti, přetrvávající obavy našich kolegů, zejména našich kolegů ze Strany zelených, představují všechna rizika spojená s výrobou jaderné energie. Dnes je však třetí generace jaderných elektráren zcela odlišná od té, která byla postavena v Černobylu.
Zdá se, že existuje naprostá shoda, co se týče další obrovské výzvy a problému, konkrétně zachytávání a skladování oxidu uhličitého. Je to nová technologie, proto jsou pro ni nutné podněty, stejně jako pro všechny nové a slibné technologie. Pokud jde o podporu udržitelných technologií v sektoru výroby energie, o tom Parlament nikdy nepochyboval. Parlament považuje energetickou účinnost a úsporu energie za nejdůležitější otázku. Možná bude proto možné, vyhnout se budování jedné, anebo dvou jaderných elektráren, protože tím zlepšíme energetickou účinnost a úsporu energie.
Rád bych na závěr zmínil dva body. Organizace výzkumu na evropské úrovni je vynikající myšlenka a všichni ji podporujeme. To by byl první sektor, v němž to Evropská unie učinila. Je to začátek společného energetického trhu, také v této oblasti, stejně jako volného pohybu vědomostí. V této zprávě jsem navrhl konkrétní sumy financování na podporu nových technologií. Je to nutné, pokud chceme pomoci našemu průmyslu, energetickému sektoru, a pokud chceme dosáhnout úspěchu Lisabonské strategie.
Christian Ehler, navrhovatel stanoviska Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti. – (DE) Vážený pane předsedající, páni komisaři, debata o trhu se zemním plynem a sítích dodávek zemního plynu, která se uskutečnila ve Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, nebyla ideologizována do této míry. Ve výboru ECON jsme dosáhli našeho rozhodnutí velmi soudržně a velkou většinou hlasů. Je zřejmé, že kompromis týkající se oddělených sítí, který se objevil, se nemá zobrazovat v takových ideologických směrech.
Naše zpráva klade mnohem větší důraz na otázku, jak vhodné jsou ve skutečnosti procesy souhlasu jednotlivých států, když dojde na otázku zabezpečení budoucího pokroku v oblasti mezinárodních sítí, rozvoje sítě a investice do sítě. Věříme, že toho stále musíme mnoho dohánět, a litujeme například také toho, že vestanovisku, které bylo přijato plenárním zasedáním, jsme jen velmi málo zdůraznili potřebu urychlit proces souhlasu na úrovni států.
Druhý aspekt, který se nám zdá být důležitý, je otázka regulačního orgánu. Státy by byly mnohem připravenější akceptovat regulační orgán, kdyby získal vyšší míru nezávislosti. V tomto ohledu byly vyjádřeny smluvní zájmy. Když se na vše podíváme z pohledu regulace, lze argumentovat jen ve prospěch regulačního orgánu, kdyby tento úřad měl přiměřené pravomoci k zásahu.
V tomto ohledu bych opět rád vyjádřil upřímné poděkování mému kolegovi panu Buzekovi. Diskutovali jsme o otázce energetické politiky a pan Buzek předložil jako součást plánu SET velmi konstruktivní návrhy. Tak jako zpravodaj pro demonstraci zachytávání a skladování uhlíku, také já to budu podporovat řádnými návrhy na financování.
Po takové vzrušené a ideologické debatě se domnívám, že nyní bychom měli na první místo položit otázku, jaké by měly být tyto konkrétní kroky. To znamená, že nyní máme přechodné období, v němž bychom měli rovněž přezkoumat, zda navržená opatření opravdu fungují. Mně se to připadá mnohem důležitější než jakákoliv ideologicky laděná diskuse o vlastnictví sítí.
Inés Ayala Sender, navrhovatelka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum. − (ES) Vážený pane předsedající, pane komisaři, paní uřadující předsedkyně Rady, principiálně Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vítá Evropský strategický plán energetických technologií, protože pomáhá vytvářet společný trh s energií a podporovat Lisabonskou smlouvu, a zejména pomáhá v boji proti změnám klimatu.
Zároveň se domníváme, že proces jednání byl mimořádně pozitivní, a podle našeho názoru by to mělo pokračovat.
Avšak litujeme, že se plán SET zaměřuje zejména na opatření orientovaná na dodávku, a nikoliv na opatření, která by snižovala poptávku po energiích, zejména úsporu energie a energetické účinnosti, a žádáme, aby se tímto dvěma aspektům věnovalo více pozornosti. Proto bychom chtěli, aby se vytvořila určitá hierarchie mezi evropksými informačními infrastrukturami, se snahou zaměřit se na ty s větším potenciálem ke snížení emisí v krátké době, na snížení o 20 % do roku 2020, zjevně bez zanedbávání těchto opatření v dlouhodobém termínu vzhledem k plnění cílů stanovených pro rok 2050.
Vzhledem k těmto prioritám se domníváme, že bychom měli vzít v úvahu životní cyklus každé technologie a její vliv na životní prostředí po dobu výrobního procesu a že bychom měli vzít v úvahu přeměnu těchto technologií v rozvinutých ekonomikách, abychom tím zredukovali technologickou mezeru v těchto zemích. Rovněž se domníváme, že je nutné, rozšířit evropskou informační infrastrukturu na další sektory s potenciálem výrazného snížení emisí, jako je společná výroba tepla a chladu, vodík, stavební a bytový sektor, ohřevné a chladicí systémy, lepší skladování energie a distribuční infrastruktury.
Závěrem bychom rádi řekli, že fondy pro tyto technologie by měly být součástí debaty o budoucím financování politik EU, a proto by se mělo od členských států vyžadovat větší úsilí, přinejmenším ve stejném rozsahu, jako když reagovaly na energetickou krizi v 80. letech 20. století.
Bernhard Rapkay, navrhovatel stanoviska Výboru pro hospodářské a měnové záležitost . – (DE) Vážený pane předsedající, za chvíli budu prezentovat rozhodnutí Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, poněkud pošetilý krok, stejně tak pošetilý jako způsob, jakým byly vedeny některé naše rozpravy, s takovými výsledky. Z tohoto důvodu bych rád něco poznamenal, protože není čas na nic jiného.
Pan komisař opětovně zdůraznil, že podle názoru Komise, oddělené vlastnictví je, použiji jeho slova, nejefektivnější řešení. Pochybujeme o tom, protože se to nedá dokázat, ať už empirickým způsobem, anebo teoreticky, a empiricky tedy zaručeně ne, neboť existuje mnoho příkladů, které dokazují, že ani po oddělení vlastnictví nefungují podniky hladce. A nedá se to ověřit ani teoreticky. Je a zůstane to monopolem, přirozeným monopolem, a monopoly nemají mnoho společného s volnou soutěží.
To, na čem tedy záleží, není ani tak otázka vlastnictví, jako spíše otázka regulace. Je třeba striktně regulovat tento sektor, a to se musí týkat oddělené, jakož i neoddělené sítě provozovatelů. Učinili jsme množství návrhů ve výboru ECON, a rádi bychom doufali, že byste mohli vzít tato rozhodnutí v úvahu.
Emmanouil Angelakas, navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. – (EL) Vážený pane předsedající, také bych rád řekl něco o tomto problému, v mé roli navrhovatele stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů požádaného o stanovisko, vzhledem k podmínkám přístupu k přírodním sítím rozvodu zemního plynu, a rád bych poblahopřál panu Paparizovovi k jeho vynikající práci při zkoumání balíčku návrhů, o nichž jsme diskutovali v našem výboru.
Naším kritériem bylo chránit spotřebitele a schvalovat společensky vhodné a transparentní kroky na jejich ochranu.
Rád bych dodal, že tato zpráva nebyla ovlivněna antagonismem, anebo negativními reakcemi, a byla přijata parlamentními výbory, které ji přezkoumaly, na rozdíl od zbytku energetického balíčku, kde otázka odděleného vlastnictví zaujímá ústřední postavení.
S konkrétnější zmínkou o spotřebitelích se náš výbor zaměřil na otázky spojené s ochranou spotřebitele a na návrhy na podporu a ochranu skutečného evropského vnitřního trhu s přírodním zemním plynem.
Naše pozice při podpoře účinné regionální spolupráce mezi členskými státy je velmi významným aspektem zabezpečení skutečného vnitřního zahraničního trhu. Proto je nutné vytvořit evropskou síť správců přepravního systému, kde bude spolupráce založena na zabezpečení účinného, reprezentativního a transparentního evropského trhu s přírodním zemním plynem.
V tomto bodě bych rád zdůraznil fakt, že spolupráce na přepravním systému nevyžaduje oddělení aktivit sítě od výroby a dodávky. Dopravní síť může být velmi jednoduše účinná bez odděleného vlastnictví ve všech zúčastněných členských státech.
Prohlásili jsme, že je pro správce evropské přepravní sítě důležité, aby diskutovali s orgány, kterých se to týká, a zejména se spotřebiteli a spotřebitelskými sdruženími, poněvadž jde o důležité orgány v tom rozsahu, v němž jde také o koncové domácí uživatele.
Podporujeme transparentnost informací a možnosti uskladnění přírodního zemního plynu tak, aby se zachovaly spravedlivé ceny a skutečný otevřený trh.
Toine Manders, navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. – (NL) Také se domnívám, že jedna minuta je skutečně velmi málo, ale děkuji panu komisaři, panu ministrovi, ctěným poslancům, a rovněž panu La Russovi za jejich přípravné práce.
Budu stručný. Trh pro energetiku musí být schopen fungovat na evropské úrovni, zejména aby bylo možné zaručit dodávku energie koncovým uživatelům za tržní ceny. To je náš cíl. Samotné oddělení nemůžeme považovat za cíl, ale myslíme si, že to může být cesta směrem k fungujícímu trhu. Pokud takzvaný třetí anebo čtvrtý způsob, jak to navrhuje Rada, může se sebou přinést fungující trh, potom je to samozřejmě také v pořádku.
Kdyby však třetí anebo čtvrtý způsob nefungoval, vytvořili jsme návrh, abychom měli připravené možné alternativní řešení, které doufám dodáme zítra pro „správce evropské sítě“, kterého kontroluje a řídí Evropská unie. Věřím, že to může podpořit Komise i Rada, takže budeme mít přinejmenším za několik let připravené alternativní řešení. V říjnu, vážený pane předsedající, chceme zorganizovat diskusi u kulatého stolu, kde budou přítomni všichni účastníci, a doufáme, že tuto myšlenku všichni podpoří.
Herbert Reul, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tato rozprava o energetickém balíčku zůstane v mé paměti jako rozprava, které jsme se nevěnovali pořádně v žádném z detailů, poněvadž jsme jí jen proběhli. Ne vždy si vyhradíme na něco tolik času, kolik je třeba. To bych řekl také o této diskusi a v tomto konkrétním čase. Doufám, že se nám to všechno jednoho dne nevymstí.
Nyní znovu vidím, že v politice existuje skutečné riziko, pokud vše vsadíme na jeden všelék, který následně prosadíme vší silou, a slibujeme lidem, že to vyřeší všechny jejich problémy. Doufám, že na konci skutečně najdeme řešení problémů, jimž čelíme, konkrétně toho, jak získat více investic a rozumnější ceny a jak dosáhnout zajištění dodávek v evropském energetickém sektoru. Od rána do večera čteme v novinách a posloucháme v televizi o starostech a trápení, které to způsobuje po celém světě. Je toto řešení, na kterém jsme po celou dobu v těchto rozpravách pracovali? Pochybuji o tom.
Jsem proto vděčný, že jsme se dopracovali alespoň k mírnému pokroku v otázce směrnice o zemním plynu, že jsme se posunuli o kousek směrem ke kompromisu, že jsme byli soudnější a všimli jsme si, že elektřina a zemní plyn jsou dvě rozdílné věci, a že už neexistuje jen jedno řešení pro všechno. Je dobré, že se nyní snažíme o třetí způsob a nadále nepovažujeme oddělení za možnost číslo jedna, a že se nám podařilo učinit několik změn a doplnění podle toho, co Komise navrhla. Zda je to dost, nám poví jen čas.
Jsem rád, že na červnovém zasedání Rada demonstrovala, prostřednictvím svého nového návrhu, že dokonce i v tak složitých a náročných situacích jsme schopni povznést se nad hranice mezi státy a rozdíly v názorech a nalézt řešení. Rád bych věřil, že to, na čem jsme se nyní dohodli, pokud jde o zemní plyn, zítra mírně upravíme a posuneme se zase o trochu blíže ke kompromisu, který Rada již našla. Pokud máme dosáhnout rychlé dohody, dříve či později musíme dosáhnout kompromisu mezi Komisí, Radou a Parlamentem. Věřím, že to, co nám tu prezentovala Rada, má velmi blízko k tomu, s čím jsme přišli my, pokud jde o zemní plyn. Možná bychom to měli považovat také za kritérium pro trh s elektřinou.
Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl co nejupřímněji poblahopřát třem zpravodajům k jejich vynikající práci. Musíte mi odpustit, že se soustředím zejména na zprávu mého kolegy pana La Russeho o směrnici pro zemní plyn. Mezi zpravodajem, panem La Russem a mnohými stínovými zpravodaji byla vynikající spolupráce.
Již jsme prodiskutovali otázku oddělení, oddělení sítě a dodávky zemního plynu. To není jedna z nejdůležitějších anebo klíčových otázek. Jsem spokojen s kompromisem, který jsme našli, i když je velmi přísný, protože na jedné straně stále poskytuje možnost ne celkem úplného oddělení, i když to podléhá přísným podmínkám, zatímco na druhé straně, Komise může v každém případě použít klauzuli, díky níž vyvine dostatečný tlak, aby zabezpečila existenci konkurence a zachování podmínek hospodářské soutěže.
Samozřejmě je třeba, dívat se na věci také z dlouhodobějšího hlediska. V tomto ohledu bychom plně souhlasili se základními názory, které vyjádřil náš kolega pan Manders v tom smyslu, že potřebujeme přezkoumat, zda je možné nalézt společnou evropskou infrastrukturu, která by byla dostatečně uspokojivá. Avšak je to také možná alternativa pro budoucnost a ještě nemůžeme hovořit o žádných detailech.
Je důležité, že máme omezení, jako ta, která platí pro všechny hlavní investice, kde jde o velký kapitál a kde stále nemůžeme říci, zda to skutečně povede k řešení, jako tomu je v případě projektu Nabucco. Také zde musíme být dostatečně flexibilní. Investice tohoto druhu mají dlouhodobý základ a my přesně nevíme, kdy dojde k uzavření smlouvy. To je zvláště důležité.
Doufám, že většina v tomto Parlamentu zítra podpoří naše změny a doplnění. Jinak přijmeme zprávu odsouhlasenou s ohledem na transparentnost, ochranu spotřebitele, energetiku a chudobu. Když pohlédnu na to, co Komise a předseda Komise řekli naposledy o tomto tématu, bylo by důležité, kdybychom měli jasné prohlášení v této oblasti, za prvé o transparentních informacích pro spotřebitele, což vždy není, za druhé o zřízení linky pro uživatele sítě, takže budou moci požádat o informace, za třetí prohlášení o nezávislém vstupním bodu pro stížnosti, poněvadž stížnosti existují stále, a každý z nás zná takové případy, i když se nás osobně netýkají, což je také velmi důležité, a za čtvrté prohlášení o ochraně zranitelných zákazníků, zejména důchodců, osob se zdravotním postižením a ostatních.
To jsou skutečné obavy, zejména z pohledu rostoucích cen energií. Nechápu, že na jedné straně o tomto výbor neuvažuje, zejména pokud jde o energetický sektor, a že na druhé straně konzervativci, a v konečném důsledku také pan předseda Barrosso, opakovaně uvedli, že musíme usilovat o to, abychom pomáhali spotřebitelům, a zvláště zranitelným spotřebitelům. Nechci spekulovat o tom, zda to znamená dotované sazby, anebo něco jiného. To bych ponechal jednotlivým zemím. Členské státy by neměly vždy přesouvat zodpovědnost na Komisi, ale měly by být připraveny, přijmout také vlastní rozhodnutí. Evropská komise a Parlament by však měly mít vedoucí postavení a ukázat, že i taková možnost existuje, a že je pravděpodobně rovněž výhodná, pokud chceme chránit sociální zájmy spotřebitelů v době vysokých cen energií.
Danutė Budreikaitė, jménem skupiny ALDE. – (LT) EU nemá společný trh se zemním plynem, je velmi rozčleněný a výrazně regionální. Některé oblasti v EU však nemají ani regionální trh se zemním plynem. Jde o pobaltské země – Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko – které nejsou všeobecně integrovány a nemají žádné propojení s plynárenskou sítí v EU.
Závislost na jediném dodavateli se zálibou ve využívání dodávky energie k politickým účelům velmi ohrožuje bezpečnost energetiky, stejně jako pro celkovou bezpečnost EU.
Odstranění energetických ostrovů a vytváření spojení mezi státy a regiony by mělo být hlavní prioritou energetické politiky EU s finanční a politickou podporou Unie.
Třetí energetický balíček pro trh se zemním plynem by se dal realizovat jen pomocí EU a představuje nástroj, který by umožnil EU získat větší bezpečnost.
Třetí způsob – to je pětileté období, v němž musí členské státy EU nalézt politické odhodlání a finance k odstranění energetických ostrovů na trhu se zemním plynem.
Roberts Zīle, jménem skupiny UEN. – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Za prvé, rád bych pogratuloval oběma, komisaři Piebalgsovi a panu La Russovi, zpravodaji, za to, že podnikli důležitý krok v liberalizaci trhu se zemním plynem, i když to jistě není dokonalé. Pro mě je tento problém stejný jako ten, na který narážel předcházející řečník vzhledem k „ostrovům” na evropském trhu se zemním plynem, pobaltským státům a Finsku. Dohoda, kterou jsme dosáhli v Radě dne 6. července, mě plně nepřesvědčila, vzhledem k tomu, že stávající vlastníci, zejména Gazprom a společnosti s ním spojené, nebudou muset oddělit svá vlastnická práva, dokud se v těchto státech neobjeví ostatní spojení. Podobá se to situaci slepice-vejce, poněvadž je velmi pravděpodobné, že se nová spojení neobjeví, když nelze dosáhnout dohody a v plné míře objasnit situaci kolem vstupu do existujících sítí. Proto je možné, že bude třeba využít konkrétní termíny s vyměňováním nezávislého provozovatele soustavy v této monopolní situaci.
Claude Turmes, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, dnes je ve stávce právě trh se zemním plynem. Pokud jde o zemní plyn, musíme rozlišovat mezi dvěma trhy. Za prvé, je tu fakt, že musíme do Evropy dovážet zemní plyn. Abychom to mohli učinit, potřebujeme stabilní politiku investování, která bere v úvahu také země dodávající zemní plyn. Proto potřebujeme dlouhodobé kontrakty a musíme dát evropským společnostem příležitost investovat do plynovodů, aby bylo možné tento plyn do Evropy dovézt. To, co bychom potřebovali, a s trochou snahy od každého a zejména od vnitrostátních vlád, je jednotná evropská politika týkající se zemního plynu, která umožní, aby se 27 hlasů EU dohodlo na mezinárodní úrovni. To je pravděpodobně lepší definice toho, co potřebujeme.
Pokud vybudujeme Nord Stream, zemní plyn budeme mít v místě křižovatky v Greifswaldu, stejně jako všude v Evropě. Potom budeme mít trh se zkapalněným zemním plynem, což znamená evropský trh se zemním plynem. Otvírá se otázka, zda máme vytvářet politiky pro konzumenty, anebo pro společnosti, kterých se to týká na tomto evropském trhu se zemním plynem.
Co potřebuje společnost, aby mohla založit kartel? První věc je kontrola plynovodů, tak aby konkurenti nemohli získat přístup na svůj domácí trh. Za druhé, je to kontrola nad místy uskladnění zemního plynu, takže pokud budeme plně připraveni chránit dodávku, potom nebude mít společnost potíže, až dojde na samotnou dodávku. Za třetí je to vedoucí postavení na trhu: E.ON momentálně kontroluje 60–70 % německého trhu, zatímco Gaz de France má 70–80 % podílu na francouzském trhu a neexistuje žádný mechanismus, který by s tím mohl něco udělat. Za čtvrté, máme slabý evropský regulační systém, což způsobuje mezinárodní obavy a vnitrostátní regulační orgány, které vždy skončí jako druhé. Potom, za páté, je to nedostatek transparentnosti.
Co pan Reul a ostatní navrhují? Právě tyto věci! Jinými slovy, navrhujeme politiky pro společnosti, místo pro spotřebitele. To je důvod, proč my ve skupině Zelených/Evropské svobodné aliance preferujeme dva základní přístupy. Potřebujeme přivést zemní plyn do Evropy, ale když už jednou bude na evropském jednotném trhu, musí existovat konkurence: oddělení sítí, lepší přístup ke skladům a program na uvolnění zemního plynu.
Mí drazí konzervativci a liberálové, již si nadále nemůžeme dovolit situaci, kdy máme 70%, 80%, anebo 90% vedoucí postavení na vnitrostátních trzích a jedinou zbraní proti tomu je uvolnění trhu s plynem. Předložili jsme pozměňovací návrh na znovuzavedení programu na uvolnění zemního plynu, a je to, co potřebujeme. Pokud jde o čtvrtý bod, samozřejmě vyžadujeme evropské regulační úřady. To znamená, že pro členy FDP a CDU/CSU, stejně jako pro liberály a konzervativce nastává zítra den zúčtování: Buď připravíme strategii pro spotřebitele, anebo připravíme strategii pro společnosti.
Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. – (FI) Vážený pane předsedající, páni komisaři, cílem této zprávy, o které tu máme diskutovat, je liberalizace energetických trhů, tenkrát trhu se zemním plynem.
Většina v Parlamentu volá po rozdělení anebo „oddělení“ produkce a vlastnictví sítě ve spojitosti s liberalizací trhů s elektřinou. I když se Rada vůči Parlamentu chovala nelidsky, je dobře, že tak učinila.
Oddělení vlastnictví žádným způsobem nezaručuje snížení spotřebitelských cen. Cokoli se stane se zemním plynem, členské státy budou mít stále možnost, oddělit vlastnictví, anebo pokračovat stejně, jak jednají nyní.
Výstavba a údržba sítí nejsou ziskové aktivity, a to musíme pochopit, pokud jsou aktuální vlastníci připraveni s těmito aktivitami přestat. Zisky společnosti rostou prostřednictvím cenové tvorby elektřiny a zemního plynu, a návrh Komise před tím nechrání, když nechrání ani spotřebitele před energetickou chudobou.
Při liberalizaci trhů bych vám rád znovu připomněl situaci ve Spojených státech. Podle výpočtů nevládní organizace Public Citizen je cena elektřiny ve 14 státech, kde její cena není regulována, o 52 % vvyšší než v 36 státech, kde tyto ceny regulovány jsou. Liberalizace, konkurence a oddělení vlastnictví automaticky nepovede ke snížení cen.
Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedající, tato rozprava předpokládá, že EU bude výrazně závislá na zemním plynu kvůli energii. Pochybuji o tom, protože takřka všechen zemní plyn musíme dovážet. Posouvá nás to do rukou ostatních, a ne všichni z nich jsou právě nejpřátelštější. Musím připomínat, jak Rusko odstavilo dodávku do Ukrajiny na Vánoce před dvěma lety?
A co alternativní přírodní zdroje? Západní Evropa je bohatá na uhlí, které potřebuje jen projít krátkou cestu do elektrárny. Uhlí má špatné jméno, částečně kvůli znečištění a částečně kvůli množství oxidu uhličitého, které produkuje na kilowatt ve srovnání se zemním plynem.
Ale zaspali jste dobu. Dnes se dá uhlí spalovat mnohem efektivněji, a produkuje se při tom mnohem méně CO2 než při předcházejících metodách. Osobně spíše upřednostňuji, když se koksuje, a ne spaluje. Přeměna uhlí na koks produkuje dva zdroje bez dýmu: zemní plyn a koks, které při správném spalování produkují mnohem více energie než uhlí, z něhož pocházejí, v poměru 5 : 4. Navíc při důkladném čištění plynu, přičemž se jinak odstraňují znečišťující látky. Jde ve skutečnosti o velmi podobné vedlejší produkty, které získáváme z ropy. A to všechno máme pod nohama.
Dále je to jaderná energie na výrobu elektřiny. Také ta má špatné jméno kvůli jedné nesporně závažné nehodě v Černobylu, ale tehdy šlo o staré sovětské zařízení s bídným projektem v rukách provozovatelů, kteří se jej pokusili vypnout bez dozoru, což se však nepodařilo.
Proč existují obavy z jaderné energie, zejména té ve Francii, kde jaderné elektrárny produkují 70 % naší elektřiny? Chtěl bych zaměřit pozornost na Finsko, velmi ekologické zemi, které právě schválilo třetí jadernou elektrárnu.
Nedávno jsme měli příležitost podívat se na podporu EU ohledně biopaliv, která nyní krutě zpochybňujeme. Biopaliva se vyrábějí buď na nové půdě, která je pozůstatkem zničených deštných lesů, anebo na přestavěné půdě bývalých zeměděšlských hospodářství. Ta první produkují více CO2 než biopaliva ušetří, zatímco ta druhá způsobují nedostatek potravin, zejména v méně rozvinutých zemích.
Samozřejmě, potřebujeme zemní plyn, nejen pro domácí použití, ale výsledkem těchto zpráv o dodávce plynu pro EU, kterou by kontrolovala samotná EU, je regulace. Tedy, pokud je to něco jako CFP, kde záměr regulace chránit rybolov měl za následek takřka jeho zničení, pak nám bůh pomáhej. Není pochyb o tom, že regulace dodávky plynu budou byrokratickou noční můrou, právě když Komise prohlásila, že chce byrokracii snížit. Jak jinak byste vytvořili situaci, kde je dodávka plynu rozdělena na dvě části: dopravu a skladování? Zaručeně je to efektivnější systém pro skladujícího než pro dodavatele, ale ne, vy to chcete rozdělit a zvýšit tak byrokracii.
Zpráva navrhuje licence pro provozovatele plynovodu, pokud však budou nainstalovány automatické měřiče, tak by mohl být spotřebitel zblízka monitorován. Ale kým přesně? Proto státní dohled stoupá, zatímco nedostatek energie bude otázkou veřejné objednávky, což dává policii pravomoc k zásahu.
Kromě toho, že se spotřebitel dostane do nejistých rukou nespolehlivých režimů, tyto zprávy rozšiřují pravomoci státu nad právy jednotlivce. Ve stručnosti, celé je to o kontrole.
Mezitím si musíme všimnout, že dnes ráno Parlament hlasoval pro schválení vyšetřování vlivu navrhovaného plynovodu v Baltském moři na životní prostředí. To se rovná schválení projektu, který chtěl přivést ruský zemní plyn přímo do Německa, kolem Polska, a tím ochránit jejich dodávky, a nás ostatních se netýká. Toto nazýváte solidaritou?
Luca Romagnoli (NI). – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, plně podporuji metodu a podstatu návrhu pana La Russeho. Nakonec jsme rozhodnuti oddělit vlastnictví od výroby zemního plynu a od jeho přepravy, anebo přinejmenším svěříme opětovné rozdělení jinému provozovateli. Je to zcela určitě účinek parlamentního pozměňovacího návrhu, který zavádí koncept nezávislého provozovatele a přepravy.
Je to vítaný pokus, jak rozdělit nebezpečné monopoly, jak právě řekl pan Zile, a tím urovnat střety zájmů co nejefektivněji: je nutné, abychom to učinili, abychom dokázali garantovat uajištění dodávek. Navíc, jde o chvályhodný pokus, který pochází z geoekonomického a geopolitického rozhraní tím, že zabráníme provozovatelům třetích zemí, i když s písemným zřeknutím, o kterém doufám, že bude trvat jen krátce, kontrolovat síť plynovodů, které mají pro Unii strategický význam.
Jednou předností zprávy pana La Russeho je toto: Pokud je to pravda, a pravda to je, že cílem vnitřního trhu Společenství se zemním plynem je nabídnout všem spotřebitelům EU svobodu zvolit si dodavatele a zároveň vytvořit nové obchodní příležitosti, musíme očekávat, že budou poskytnuty efektivnější služby, což se odrazí v konkurenčnějších cenách. Příspěvek k zajištění dodávek by se rovněž zdál zjevný. Nakonec, dalším aspektem hodným povšimnutí, s ohledem na jeho obrovský sociální význam, je posílení ochrany spotřebitele na vnitrostátní úrovni: zranitelnější spotřebitelé a ti, kteří žijí ve znevýhodněných anebo vzdálených oblastech a regionech. Takovou ochranu bychom si mohli dovolit díky zvýhodněným dodacím tarifům.
Gratuluji svým kolegům a doufám, že se této zprávě dostane široké podpory, kterou si zaslouží.
PŘEDSEDA: PAN BIELAN Místopředseda
Alejo Vidal-Quadras (PPE-DE). - (ES) Vážený pane předsedající, zítra budeme hlasovat o druhé a poslední části třetího legislativního balíčku pro liberalizaci trhu s energií, jinými slovy o části, která se zabývá odvětvím plynu.
Tento Parlament vždy tvrdil, že realita trhu s plynem je jiná než realita trhu s elektřinou, protože odvětví, které řídí všechny oblasti aktivit od výroby po konečnou distribuci, není ve stejné pozici jako odvětví, na které je ve fázi těžby a výroby vyvíjen silný geopolitický nátlak, a které řídí pouze přepravu a konečný prodej.
Proto se velká většina EP domnívala a stále domnívá, že bychom měli pro oblast plynu zvážit vedle oddělení vlastnictví další alternativu. S tímto cílem Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku přijal kompromisní pozměňovací návrh ke zprávě pana La Russeho zajišťující stanovisko přijatelné pro drtivou většinu poslanců, kteří jej považují za spolehlivou alternativu k oddělení vlastnictví; alternativu, která zabezpečuje účinnou nezávislost provozovatele, protože jen tím se zajistí vyšší příliv investic na zvýšení kapacity, a to následně odstraní hlavní překážku pro nováčky a povede k lepší a větší hospodářské soutěži.
Poslanci, kteří podporují oddělení vlastnictví, vždy tvrdili, že bychom mohli přijmout spolehlivou alternativu, která by zabezpečila stejné výsledky. Myslím, že se nám podařilo vypracovat vhodný plán v podobě tohoto kompromisního pozměňovacího návrhu o plynu.
Uvědomujeme si však, že jistí lidé dávají přednost alternativnímu plánu navrženému Radou, který nepodporuje koncepci správcovství a navrhuje oddělené hlasování. Rád bych řekl, že bez této koncepce její alternativa nebude skutečnou alternativou k oddělení vlastnictví, ale pouze právním předpisem, který umožní, aby byly některé členské státy rovnější než jiné ve smyslu otevření jejich trhů. Přirozeně, tato možnost se nejeví tak soudržná.
Nakonec chci vyjádřit svou upřímnou podporu zprávě pana Paparizova o nařízení o plynu a vyslovit mu dík za to, že nám tak úžasně pomáhal v průběhu prvního čtení.
Teresa Riera Madurell (PSE). - (ES) Vážený pane předsedající, vážení členové Komise, vážená paní uřadující předsedkyně Rady, dovolte mi, začít strategickým plánem pro energetické technologie a poblahopřát panu Buzkovi a poděkovat mu za to, že zahrnul pozměňovací návrhy, které byly podle mé skupiny zásadní. Jsme spokojeni s tím, jak jsme společně řešili otázku financí, která je v takovém důležitém plánu předmětem společného zájmu. Musíme se rovněž zmínit o lidských zdrojích, nejen proto, že je třeba je zvýšit, ale také proto, že plán zahrnuje také další aspekty, jako je školení, mobilita a koordinace.
Podařilo se dosáhnout mimořádně důležitého cíle, že se do popředí dostávají technologie, které zvyšují energetickou účinnost, a výzkum všeobecně, čímž se naplno rozvíjí potenciál evropského výzkumného prostoru. Ve zprávě se vyzdvihuje výzkum a základní vědecké disciplíny, které jsou nutné k dosažení pokroku energetických technologií, a apeluje se na soukromý sektor, aby více investoval do výzkumu a nebál se podstupovat vyšší riziko, aby EU zaujala v tomto odvětví vedoucí postavení.
Zlepšit je třeba také přenos technologií – tohoto úkolu by se měl ujmout nový Evropský inovační a technologický institut – a musí se zintenzivnit spolupráce s členskými státy a dalšími nástroji Společenství, aby se rozvinula výzkumná, rozvojová a inovační kapacita v těchto oblastech. Zkoordinovat se musí všechny oblasti, které se díky své multidisciplinární povaze podílejí na výzkumu a vývoji energetické technologie, především informační a komunikační technologie.
V souvislosti s plynem je jednoduše třeba říci, že zařízení LNG a jejich zásobníky, za předpokladu jejich propojení s přepravními soustavami, fungují jako doplňkové zařízení, která sehrávají zásadní úlohu tím, že zabezpečují přístup novým provozovatelům a urychlují vytváření skutečného evropského vnitřního trhu. Zdálo by se tedy logické uplatnit stejný postup také v této oblasti.
V této souvislosti, v souladu se zásadou jednotného kontaktního místa, kterou tento parlament prosazuje, se provozovatel kombinované sítě nezávislých infrastruktur jeví jako nejúčinnější alternativa. S jediným provozovatelem získají uživatelé přístup k infrastrukturám plynu, protože se setkají s podobnými smlouvami a pravidly, se stejnou úrovní transparentnosti a budou mít možnost zařídit si služby v balíčcích.
Tolik odůvodnění třech pozměňovacích návrhů, které předkládáme na plenárním zasedání, a žádám své kolegy, aby pro ně hlasovali.
Adina-Ioana Vălean (ALDE). - Vážený pane předsedající, jako stínová zpravodajkyně pro plán SET tuto iniciativu vřele vítám. Pro Evropu zakládáme nový program výzkumu v oblasti energie, který je vzhledem k výzvám, jimž budeme v následujícím desetiletí čelit, velmi užitečný.
Komise je přesvědčena, že Evropa by měla snížit cenu čisté energie a průmysl postavit na přední místo v rámci odvětví nízkouhlíkové technologie. I když s těmito cíli souhlasím, chtěla bych říci, že ani ty nejlepší úmysly se nikdy nezrealizují bez řádného financování. Je mi proto líto, že Komise nezveřejnila sdělení o financování nových nízkouhlíkových technologií. Jak míní Komise financovat tato opatření? V každém případě vás musím ujistit, že Parlament neschválil přerozdělení finančních prostředků ze sedmého rámcového programu anebo společné zemědělské politiky.
Otázka financování se objevuje také souvislosti s 12 projekty na zachytávání a ukládání uhlíku (CCS). I když věřím, že tato technologie by mohla pomoci průmyslu snížit emise CO2, nemohu připustit, aby byly peníze evropských daňových poplatníků vynakládány na financování rozvoje infrastruktury na zachytávání a ukládání uhlíku, ze které bude nakonec těžit nějaký soukromý podnikatel. Jako liberálka věřím, že musíme umožnit, aby trh fungoval, a v případě potřeby navázal spravedlivou spolupráci s průmyslem.
Dariusz Maciej Grabowski (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, v přístupu Evropské unie k problematice energetiky existuje množství nesrovnalostí. Čím dál častěji se ozývá požadavek rozvinout přátelskou, sjednocenou a dlouhodobou spolupráci a strategii, zatímco se zároveň setkáváme s případy nekoordinovaných kroků, neúplných návrhů a investic, které slouží zájmům jedné strany na úkor druhých.
Doposud předložené zprávy jsou pokusem vyřešit tento problém, anebo jinak upozornit na otázky a dilemata, kterým se doposud nevěnovala dostatečná pozornost. Za to si zpravodaj zaslouží naše uznání. V historii světa neznáme žádnou jinou komoditu, jejíž cena by za tak krátkou dobu stoupla stejně vysoko jako cena ropy a plynu. Z tohoto důvodu můžeme jasně konstatovat, že předpovědi o budoucnosti byly mylné.
Není pochyb o tom, že toto hospodářské dilema se musí vyřešit podniknutím dvousměrných opatření: v prvé řadě zvýšením dodávek energetických zdrojů, včetně těch novějších a efektivnějších, a v druhé řadě zpomalením nárůstu poptávky využitím nových, hospodárnějších technologií. Evropská unie musí v této souvislosti podnikat účinnější kroky a nemůže si dovolit privilegium monopolního přístupu k surovinám, anebo většinové účasti na rozhodování o situaci na trhu. Právě proto jsou užitečné rovněž návrhy, jako je přístup k plynárenským přepravním soustavám, výzkum v oblasti nových technologií a nové agentury
Nadešel čas, kdy potřebujeme podniknout bezodkladné kroky a provést opatření. Vědci by proto měli opětovně přezkoumat hrozbu narušení klimatické stability emisemi CO2 a prověřit přesná čísla, abychom náhodou v budoucnosti nezjistili, že snižování emisí přináší výhody pouze úzkému okruhu lidí, především velkým společnostem, a ne spotřebitelům, zatímco zároveň narušuje odvětví uhlí.
Rebecca Harms (Verts/ALE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nedávno se nám z Japonska donesly zprávy, které zpravodaje pana Buzka jistě potěšily. Ve zprávách se hovořilo o tom, že ve věci využívání jaderné energie je má země, Německo, naprosto izolovaná. Někdy mě udivuje, jak je takové zpravodajství vůbec možné, a zda lidé nevědí, jak málo zemí světa ve skutečnosti využívá jadernou energii.
Když se na danou problematiku podíváte blíže, zjistíte, že tři čtvrtiny světové jaderné energie se vyrábí jen v šesti zemích, zatímco pouze jedna či dvě další země mají na trhu s jadernou energií okrajový podíl. Znamená to, že přínos jaderné energie na celosvětové úrovni byl doposud jen velmi malý anebo žádný. Úlohu sehrává jen v části Evropy a v Severní Americe, kde má velké zastoupení.
Je mnoho faktorů, které rozhodnou, zda se tento stav změní, anebo ne; jedním z nich je objem veřejných financí, které mají být znovu vynaloženy na tento umírající průmysl. USA, které se na Hokkaidó chovaly tak nápadně, nyní – díky prezidentovi Bushovi, kterému zanedlouho skončí funkční období – přislíbily 18 milionů USD na podporu dvou anebo tří projektů reaktorů. Za posledních dvacet let nebylo v zemi postaveno nic podobného a jaderný průmysl potřebuje velké množství veřejných financí, aby vytvořil trh uměle.
Velká Británie podle prohlášení přeinvestuje 6 miliard EUR. Tolik údajně zhltne reaktor, když bude jeho stavitelem německá společnost E.ON. Pokud se zahledíme jiným směrem, vidíme, že výstavba elektrárny v Belene bude levnější, i když na zprovoznění systému žádá Bulharsko od Bruselu 600 milionů EUR.
Skutečně se musíme rozhodnout, zda budeme v následujících letech investovat veřejné finance do technologií budoucnosti a nových trhů, anebo se chceme držet technologie minulého století, která představuje obrovská rizika. Argumentuji pro budoucnost a proti jaderné energii, protože jsem přesvědčena, že rizika, která tato technologie se sebou přináší, nelze překonat. Dnešní zpráva o další nehodě, k níž došlo v jaderné elektrárně v maďarském Paksu, mě v mém přesvědčení jen utvrzuje. Všem vám děkuji za pozornost.
Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). - Dámy a pánové, vážení páni komisaři, představitelé Rady, chtěl bych říci, že jsme dnes v situaci jako osoby v knize The Pilgrim's Progress od Johna Bunyana, kde padá otázka „Were you doers or talkers only? Dělali jste něco anebo jste jen o tom mluvili?“ Myslím si, že doba po nás žádá činy a evropští voliči chtějí, abychom udělali opatření, která by znamenala spravedlivé ceny na energetickém trhu. Podíl spekulace dnes dělá 30 až 40 % na finální ceně a bylo by dobré zavést moratorium u cen energií, jestliže je nárůst tak jako nyní meziročně nad 30 %. Myslím si, že to od nás lidé čekají. Je evidentní, že trhy tady nejsou samospasitelné a že se potvrzuje stará moudrost, že finančník drží stát asi tak jako provaz oběšence. Chtěl bych říci, že si myslím o současné situaci, že nám nepomůže liberalizace, ale pomůže nám budování nových kapacit včetně tolik zatracované jaderné energie, že nám pomůže investice, masivní investování do nových technologií a právě toto může být velká výzva, že v oblasti energií vznikne základ nové dlouhé technologické vlny, protože vlastně jsou to inovace, které porážejí krize včetně krize energetické.
Jana Bobošíková (NI). - Dámy a pánové, obávám se, že dnes opět řešíme dílčí problémy energetického trhu namísto toho, abychom se komplexně zamýšleli nad problémy strategickými. Skutečně víme, jak vypadá reálná energetická potřeba států Evropské unie v příštích desetiletích a skutečně ji reflektujeme ve svých nařízeních a směrnicích? Opravdu víme, jak si představujeme stabilitu evropské energetiky jako celku? Jsme schopni si na rovinu říci, které státy potřebu energie skutečně aktivně řeší, a umíme přitom ukázat prstem na ty černé pasažéry, kteří energii jen dovážejí a přitom nestydatě kritizují její výrobce a vývozce? A podívali jsme se např. ve světle poslední studie Světové banky alespoň trochu realisticky na nesmyslné unijní biopalivové cíle?
Dámy a pánové, žádný trh nefunguje, pokud poptávka převyšuje nabídku. A to se Unii může v oblasti energetiky velmi brzy stát. Je tedy potřeba začít podporovat výzkum a vývoj a především řešit všechny složky energetického řetězce, jako jsou výroba, přenos, distribuce a spotřeba. V oblasti zdrojů je tedy nezbytné začít stavět další zařízení, ať se to komu líbí nebo ne, která nahradí stávající dožívající a pokryjí rostoucí spotřebu energie. Jsem přesvědčena, že musíme začít hovořit o energetickém mixu, který nebude diskriminovat žádný zdroj energie včetně jaderné, který bude respektovat geografickou i politickou mapu vlastníků nerostných surovin a který se nebude opírat o zelené sny, ale o moderní, prakticky využitelné vědecké poznatky.
Dámy a pánové, samozřejmě podporuji tzv. třetí cestu, tedy aby členským státům byla ponechána pravomoc určit si svobodně vlastnické vztahy mezi výrobci energie a přenosovými soustavami. Vítám i posílení nezávislosti pravomocí a povinností eventuálního operátora přenosových sítí. Věřím, že se tak podaří nezvyšovat jednostrannou závislost na dodávkách plynu z Ruska a zároveň investovat do distribuce a bezpečnosti dodávek zemního plynu.
Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, energie je zdrojem budoucnosti, a proto je důležité, abychom v naší diskusi přistupovali k problematice energetického zásobování Evropy z dlouhodobého hlediska. Je rovněž mimořádně důležité nevylučovat dlouhodobé smlouvy, ale spíše zabezpečit, aby se k nim přihlíželo při plánování stabilních dodávek energie do Evropy.
Měli bychom rovněž myslet na podmínky výroby a dodávky pro transevropské sítě. Poskytováním podpory a stimulů na jedné straně bychom mohli na straně druhé požadovat, aby se podmínky výroby a dodávky stanovovaly na základě oddělení, i oddělení vlastnictví. Existují nespočetné modely, které se mohou použít k zabezpečení budoucích trhů.
Klíčovou otázkou – dnes jsme už o ní hovořili – je provoz jaderných elektráren. Je nejvyšší čas, aby Evropská komise začala aktivně působit v této oblasti, a to zřízením agentury anebo regulačního úřadu, který by zodpovídal za bezpečnost jaderných elektráren. Takový regulační úřad by měl mít také pravomoc vyřadit ze sítě nebezpečné jaderné elektrárny.
V tomto ohledu by jako vzor mohla sloužit francouzská agentura. Francie nám poskytla vynikající příklad, jak zřídit nezávislý regulační úřad. Bylo by užitečné, kdyby tento francouzský regulační úřad mohl mluvit do činnosti regulačních úřadů ostatních 26 zemí. Posílilo by to národní regulační úřady a vyřešila by se tím otázka zdraví a bezpečnosti v Evropě. Zodpovědnost za to neseme všichni společně. Musíme se zamyslet nad dlouhodobou strategií, jak v nadcházejících letech ochránit obyvatele Evropy.
Reino Paasilinna (PSE). - (FI) Vážený pane předsedající, vážení členové Komise, dámy a pánové, zpravodajové a stínoví zpravodajové, kompromis dosažený ve směrnici o zemním plynu je dobrý a můžeme jej podpořit.
Dostatečnou pozornost jsme však nevěnovali zákazníkům a spotřebitelům, kteří se nacházejí v nevýhodném postavení; týká se to chudých občanů a lidí žijících v odlehlých oblastech. Proto vás žádám, abyste podpořili naše pozměňovací a návrhy. Za druhé, je dobré, že se dosáhlo kompromisu s Radou, který zaručuje, že země, z nichž nevede plynovod do dalších členských států EU, nebudou muset realizovat všechna pravidla vnitřního trhu, protože se vnitřních trhů vlastně neúčastní.
Skutečně potřebujeme strategický program pro energetické technologie a rád bych poblahopřál zpravodaji k tomu, že se nezapomnělo na téma energetické účinnosti. Energetické technologie nebyly dosud dostatečně finančně podpořeny. To vyústilo do stavu, kdy nabídka neodpovídá poptávce. Výsledkem krize, která postihla všechna odvětví energetického průmyslu, je průmysl, který musí čelit změně klimatu, přičemž technologie, které potřebuje, nezískává dostatečně rychle. Jednoduše řečeno, máme nedostatek dodavatelů komponentů.
Procitnutí do reality změny klimatu ukázalo, jak málo jsme na ni připraveni. Změna postojů občanů je však očividná a nyní je zapotřebí spolupráce ze strany Společenství, Unie, jejích členských států a zároveň průmyslu – musíme totiž zabránit, aby rozvíjející se ekonomiky zničily naše životní podmínky znečištěním.
Musíme zlepšit spolupráci se Spojenými státy v oblasti životního prostředí, a zároveň musíme uzavřít dohodu o energetické spolupráci s Ruskem. Je tedy důležité, uvažovat o spotřebitelích, rozvoji průmyslu a spolupráci se Spojenými státy a Ruskem.
Anne Laperrouze (ALDE). - (FR) Vážený pane předsedající, v souvislosti s trhem se zemním plynem bych ráda zdůraznila dva faktory. První se týká dlouhodobých smluv. Tento druh smlouvy je důležitým nástrojem pro spotřebitele, ať už jsou jimi domácnosti, anebo průmysl. Nabízí nám dlouhodobý pohled na trh a zabezpečuje tak jeho stabilnější a účinnější fungování.
Druhý faktor se týká bezpečnosti systémů a především bezpečnosti dodávek zemního plynu. Přepravní sítě pro zemní plyn jsou dokonce strategicky významnější než elektrické sítě. Otázka vlastnictví je klíčová v souvislosti s konfigurací evropského modelu, pro který je typická vysoká míra závislosti na produkujících zemích, které nejsou členy Evropské unie.
Z těchto důvodů podporuji pozměňovací návrh prosazující třetí možnost, která zabezpečuje nediskriminační přístup k síti. Kromě toho má skupina navrhla vytvořit jednotného evropského provozovatele přepravní soustavy, stejně jako to učinila v případě elektřiny. Rád bych v této souvislosti ujistil svého kolegu Claudea Turmese. Cílem této směrnice o trhu se zemním plynem není chránit dlouholeté vnitrostátní provozovatele, ale poskytnout jim příležitost, stát se velkými energetickými šampiony Evropy.
Liam Aylward (UEN). – (GA) Vážený pane předsedající, jestliže máme zabezpečit, aby se nám podařilo splnit cíl EU dosáhnout 25 % dodávek energie z obnovitelných zdrojů, klíčovým prvkem strategií EU musí být investování do nových a čistších technologií. Je neméně důležité, aby k podobným závazkům v blízké budoucnosti přistoupila také další obchodní seskupení na světě. Obyvatele evropských zemí však v současnosti nejvíce znepokojují ceny paliv. Evropská unie musí zavést inovační politiky, které by pomohly zastavit zvyšování cen ropy. Klíčovým prvkem tohoto procesu je zvýšení produkce ropy.
Vážený pane předsedající, na mezinárodních finančních trzích v současnosti očividně panuje nejistota. Mnozí spekulanti přesměrovali své investiční strategie na komoditní trhy, a tyto spekulace přispěly ke zvýšení tlaku na ceny ropy, které spirálovitě narůstají. Rostoucí ceny ropy jsou to poslední, co evropský obchod a spotřebitelé potřebují v době rostoucích hospodářských problémů. Evropská unie potřebuje progresivní politiku sousedství, díky níž budeme moci do budoucna chránit a zajišťovat naše energetické potřeby.
Jacky Hénin (GUE/NGL). - (FR) Vážený pane předsedající, v otázce zemního plynu a energie se všeobecně setkáváme se dvěma radikálně protichůdnými přístupy. Liberální přístup spočívá v chápání zemního plynu a jeho dodávek jako jakéhokoli jiného zboží a služby, což vede k nekontrolované konkurenci a přílišnému rozkladu integrovaných společností poskytujících veřejné služby.
Ceny nevyhnutelně rostou, poskytované služby se zhoršují a obchodní a marketingové výdaje dosahují závratných čísel na úkor výzkumu a vývoje a na úkor bezpečnosti. Co je horší, vyvolává to nezdravou konkurenci mezi různými formami energie, čímž se podněcují krátkodobá rozhodnutí založená na jediném kritériu, dosáhnout maximálního zisku v minimálním čase.
Na tomto přístupu jsou založeny také zprávy, které nám byly předloženy. Existuje však také jiný přístup, který spočívá v chápání energie, zemného plynu a jejich dodávky jako veřejné služby, která by měla být poskytována všem na základě rovnosti a územních úprav. Ten by mohl vést ke skutečné Evropě energie založené na spolupráci a všeobecném zájmu. Jejím středobodem by byla Evropská energetická agentura, která by koordinovala a sdružovala výzkumné úsilí členských států a všem občanům zajišťovala stejný přístup k energii. Byla by založena na seskupení hospodářských zájmů, které by sjednocovalo evropské energetické společnosti, veřejné i soukromé. Toto seskupení by v rámci spolupráce realizovalo velké průmyslové projekty na úrovni EU a díky němu bychom mohli sdružit naše zdroje.
Romana Jordan Cizelj (PPE-DE). - (SL) V energetické oblasti stojíme přinejmenším před třemi výzvami: před environmentální výzvou, před výzvou zajistit, aby bylo evropské hospodářství konkurenceschopné, a před výzvou zajistit pravidelné dodávky energie.
Základní podmínkou a nutným požadavkem, pokud jde o zvládnutí těchto výzev, je, aby subjekty působily na přehledném vnitřním trhu a na základě jednotných pravidel.
Samozřejmě, mezi odvětvím elektrické energie a odvětvím zemního plynu existují rozdíly. V odvětví zemního plynu naše závislost na dovozu dosahuje 60 % a podle některých odhadů by do roku 2030 měla vzrůst na 80 %. Jen ze samotného Ruska dovážíme 40 % celkového objemu dovezeného zemního plynu a některé členské státy pro svou potřebu dovážejí všechen zemní plyn, což znamená, že jejich závislost na dovozu představuje 100 %. Právě proto je mimořádně důležité, abychom se postarali o to, aby se sjednocená Evropa stala schopným a rovnocenným partnerem Ruska.
V rámci liberalizace energetického odvětví uvádíme několik nezávislých subjektů. Vzhledem k tomu, že zajistit v Evropě kritické množství vyškolené pracovní síly již dnes představuje značnou výzvu, vlivem další liberalizace bude zajištění odborníků v budoucnosti ještě těžší. Týká se to především menších členských států s poměrně bezvýznamnými případy podnikatelských aktivit zaměřených na výrobu energie. Další výzvou v této souvislosti je zachovat si politickou zodpovědnost za blahobyt v zemi i přes změny na evropských trzích s energií.
Vyškolená pracovní síla se požaduje také proto, aby se využily příležitosti, které nabízí strategický plán pro energetické technologie. Jen za poslední čtyři roky jsme v odvětví energetiky přijali množství mechanismů na podporu výzkumu a vývoje. Proto doufám, že Komise bude věnovat zvláštní pozornost harmonizaci různých smluv.
Dámy a pánové, slovinské předsednictví vyvinulo značné úsilí, pokud jde o podporu třetího legislativního balíčku pro liberalizaci trhu. Doufám, že francouzské předsednictví bude pokračovat v práci se stejným přesvědčením.
Šarūnas Birutis (ALDE). – (LT) Jediný způsob, jak dosáhnout hladce fungujícího a bezpečného trhu se zemním plynem, je zvolit vertikální rozdělení monopolů. Nepochybně existuje nemalý rozdíl mezi trhy s elektřinou a zemním plynem, a měli bychom je v našich dokumentech rozlišovat, jak to správně učinil Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. Bohužel, máme jen několik málo dodavatelů zemního plynu, a pokud nepodnikneme něco, abychom naši závislost co nejvíce snížili, staneme se na nich životně závislí, v současnosti a s velkou pravděpodobností také v budoucnosti. Snížení naší závislosti patří mezi nejvyšší priority a dokumenty, které se v současnosti zvažují, budou v tomto procesu sehrávat velkou úlohu.
Podívejme se na věc realisticky a zvolme třetí cestu. Je třeba, zvážit reálnu situaci trhů se zemním plynem v jednotlivých členských státech. Například Litva, spolu s ostatními pobaltskými státy, se, pokud jde o zásobování zemním plynem, spoléhá na jediného dodavatele – Gazprom. Není pochyb o tom, že Kreml je připraven, zachovat si a posílit své postavení v evropském odvětví zásobování zemním plynem. Finančními prostředky se nakonec nešetří. Všichni jsme byli svědky toho, do jaké míry se lobbovalo v souvislosti s projektem Nord Stream a dalšími projekty. Nejde zde o ekonomiku, ale o politiku, a to dost agresivní.
Tomuto diktátorství se lze vzepřít jedině solidárním jednáním a vytvořením společné evropské energetické soustavy, jakož i podporou a realizací alternativy a, přirozeně, projekty na využívání nukleární energie. K tomu budeme potřebovat politickou vůli a společné finance.
Guntars Krasts (UEN). - (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Toto je chvíle, kdy by Evropská unie měla reagovat na nárůst cen zemního plynu liberalizací trhu, což je jediný nástroj, který věrně odráží vztah mezi nabídkou a poptávkou. Můžeme bohužel vidět, že energetické odvětví se nachází v sevření evropských energetických společností, které jsou integrovány vertikálně a na úrovni vnitrostátní politiky. Rád bych proto jménem Parlamentu vyslovil dík příslušnému výboru za jeho úsilí vést reformu směrem k liberalizaci trhu. Pan Piebalgs má však pravdu, když tvrdí, že musíme dát šanci rozdělení vlastnických práv. Ve prospěch této možnosti hovoří také skutečnost, že sedm členských zemí EU již tento krok vlastně učinilo. Rada z působnosti směrnice vyňala malé, izolované trhy se zemním plynem. V každém případě Lotyšsko, země, kterou v Evropském parlamentu zastupuji, nemůže hovořit o naprosté izolaci, neboť se o svůj trh se zemním plynem dělí s dalšími dvěma členskými státy EU a má zařízení na skladování zemního plynu, které zásobuje region. To jsou dostatečné předpoklady k tomu, aby se v regionu vytvořily prvky trhu. Vyzývám vás proto, abyste nepodpořili návrhy Rady v tomto směru, alespoň ne v případě tří pobaltských států, ale aby byla udělena výjimka ze směrnice. Musí se připravit na integraci evropského trhu se zemním plynem.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Vážený pane předsedající, hlavním bodem, o němž dnes diskutujeme, je liberalizace trhu se zemním plynem, která spočívá v tom, že se na členské státy vyvíjí tlak, aby urychlily proces privatizace toho, co je ještě stále veřejné. S cílem celou věc urychlit přívrženci tohoto návrhu trvají na oddělení vlastnictví sítí, přičemž je ani v nejmenším netrápí obavy o zajištění dodávek energie.
Faktem přitom je, že známé důsledky liberalizace trhu s elektřinou dokazují, že z liberalizace nemají užitek ani pracovníci, ani spotřebitelé. Naopak, snížil se tím počet pracovních míst, na kterých se dodržují všechna práva, a zvýšily se ceny placené spotřebiteli. Je jasné, že zisky ekonomických skupin v elektrárenském odvětví se zvýšily, ale zvýšila se také finanční nedostupnost paliv, jinými slovy, více lidí a rodin musí zápasit o přístup k energii. Proto je nám líto, že se na stejnou cestu vydáváme také v případě zemního plynu. I když jde o dvě různá odvětví, hospodářské a sociální důsledky budou navlas stejné, a to je důvodem našeho nesouhlasu.
Gunnar Hökmark (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, ať hovoříme o čemkoli, ať už jsou to environmentální anebo bezpečnostní otázky, změna klimatu anebo konkurenceschopnost Evropy, klíčovým tématem jsou energetické trhy a jejich budoucí fungování. To se týká také diskuse o další fázi našich právních předpisů, které se týkají emisí oxidu uhličitého: jak si navzájem pomoci při potížích, a jak rozvinout evropský systém obchodování s emisními kvótami.
Proto bych se rád obrátil na předsednictví a zdůraznil, že když jsme tu dnes diskutovali a zítra budeme hlasovat o druhé části energetického balíčku, je krajně důležité, aby předsednictví zahájilo jednání mezi Parlamentem a Radou. Nemůžeme se zdržovat, potřebujeme přece, aby tyto trhy fungovaly s novými právními předpisy. Můžeme si položit otázku, zda evropské energetické trhy fungují tak dobře, jak by měly. Odpověď je velmi jednoduchá: Ne.
Je rozdíl mezi trhem s elektřinou a trhem se zemním plynem. Elektřina je závislá na množství různých zdrojů energie a rozličných výrobců, kdežto zemní plyn je, jak se zdá, více závislý na distributorech. Právě proto je rozdíl v právních předpisech, o kterých diskutujeme – tedy že v případě elektřiny máme zcela oddělené vlastnictví a systém, o kterém Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku rozhodl v Parlamentu – přijatelný. Důležité však je zajistit, aby se o tom diskutovalo a jednalo co možná nejdříve. Musíme se postarat o to, aby právní předpisy o zemním plynu počítaly s oddělením produkce od distribuce, což mimo jiné dává nesmírný význam té doložce energetického balíčku, která upravuje vztahy se třetími zeměmi.
Znovu bych rád předsednictví důrazně připomněl, že jednání by měla začít co nejdříve. Neodkládejte je na říjen. Začít musíme hned teď.
Catherine Trautmann (PSE). - (FR) Vážený pane předsedající, přestože hovořím po svém kolegovi, panu Hökmarkovi, nesdílím stanovisko, které právě naznačil. Jsem přesvědčena, že v této chvíli, kdy jsme jen krůček od schválení tohoto energetického balíčku, musíme myslet na tři výzvy.
Tou první je energetická výzva anebo klimatická výzva, která nám připomíná, že bychom měli přihlížet k povaze zemního plynu jako zdroje a nakládat s ním velmi specificky. Druhou je výzva, na kterou nás upozorňují naši spoluobčané: cena. Na jejich kupní sílu má v současnosti vliv cena ropy; chtějí mít přístup ke kvalitnímu, spolehlivému, stálému zdroji a žádají, aby byly jejich zájmy zvláště chráněny. A nakonec je tu přirozeně výzva, kterou představují společnosti na jedné straně a zaměstnanci na druhé straně. V současnosti se objevuje množství obav: jednak mezi spotřebiteli, pokud jde o jejich přístup k energii, stejně jako mezi zaměstnanci, kteří čelí hrozbě rozpadu plynárenských společností. Proto jsem, vážený pane předsedající, přesvědčena, že musíme věnovat velmi zvláštní pozornost všem navrhovaným řešením.
Poněvadž je důležité o tom hovořit, připomenu problematiku třetí možnosti. V prvé řadě bych ráda poděkovala kolegům z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, kteří minulý měsíc velmi moudře přijali kompromisní pozměňovací návrh pana Vidala-Quadrase a paní Laperrouzové. Pevně věřím, že takový konsensuální přístup, který každému členskému státu umožní provést potřebná zlepšení na vlastních trzích se zemním plynem v souladu s jejich tradicí, bude užitečným základem diskuse s Radou a ráda bych vyzvala své kolegy, aby tento základ schválili.
Vyšší ceny se sebou, přirozeně, přinášejí zvyšování povědomí o křehké povaze změny klimatu. Musíme však reagovat na tyto tři výzvy, ekologický rozměr a bezpečnostní rozměr dodávek, a musíme proto vybrat tu nejlepší možnost, tedy tu třetí.
Vladko Todorov Panayotov (ALDE). - (BG) Vyzývám Komisi, aby při vývoji a využívání nových energetických technologií nezapomínala na potenciál nových členských států včetně Bulharska. Komise by měla zavést mechanismy na podporu výzkumu, aby se nám podařilo splnit cíle pro rok 2020 a do roku 2050 snížit skleníkové plyny o 60 až 80 %. Na trhu by se měly objevit nízkouhlíkové technologie a technologie snižující objem CO2 na výrobu elektřiny a tepla.
Těchto cílů, stejně jako obnovitelných zdrojů, lze dosáhnout jedině koordinovaným využíváním celkového inovačního potenciálu Evropské unie. Vyzývám členské státy k lepší vzájemné interakci v oblasti vývoje nových energetických technologií. Odlišné vnitrostátní právní předpisy a technické specifikace trh rozdělují a jsou překážkou průmyslových investic do rizikových technologií. Proto opětovně vyzývám Komisi, aby při vývoji a využívání nových energetických technologií brala na vědomí potenciál nových členských států, včetně Bulharska.
Nathalie Kosciusko-Morizet, uřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat za slovo, protože mám velmi plný program, a proto vás budu muset opustit, abych stihla vlak, a chtěla bych se za to Parlamentu omluvit.
V prvé řadě bych chtěla poděkovat Evropské komisi a poslancům za tuto zajímavou rozpravu a za všechno úsilí, které jste vynaložili v souvislosti s tímto balíčkem pro „vnitřní trh s energií“.
Jak již někteří z vás podotkli, přijetí tohoto balíčku bude mít přímý vliv na život našich spoluobčanů. Máme před sebou téma, které odráží očekávání Evropanů. Podle mého názoru zlepšení, které naši obyvatelé očekávají, přicházejí v dvou směrech. Prvním je potřeba zavést v celé Evropské unii důslednější předpisy a mechanismy, k čemuž přispěje právě tento balík.
Druhým je potřeba větší přehlednosti a viditelnosti trhu ve prospěch jeho účastníků a spotřebitelů. Pokud jde o spotřebitele, členské státy by měly do svého vnitrostátního práva provést především přílohy A směrnic; tyto zaručují lepší informovanost, více přihlížejí k obavám občanů a očividně podrobněji se zabývají situací zranitelných spotřebitelů.
Dílo však ještě není dokončeno. Musíme dospět ke konsensu v několika bodech, hlavně v otázce účinného rozdělení moci nejen v oblasti zemního plynu, poněvadž naše pozice tam jsou již celkem srovnatelné, ale také v oblasti elektřiny. Dne 10. října podepíše francouzské předsednictví obecný rámec, který Rada pro energetiku přijala 6. června. Do té doby nebudeme znát jednotné stanovisko Rady. Jestliže se mají obavy členských států zohlednit, musíme se v naší práci zaměřit především na doložku o energetických vztazích se třetími zeměmi.
Předsednictví pak postoupí své společné stanovisko Evropskému parlamentu, aby mohl být balíček pro vnitřní trh dokončen před koncem parlamentního období; v každém případě takové jsou naše záměry. Doufám, že naše společné úsilí bude odměněno konstruktivním duchem a touhou po kompromisech ze strany všech našich institucí.
Jan Březina (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, páni komisaři, především děkuji všem zpravodajům ze společné rozpravy za úsilí, které vyvinuli. Dvě zprávy zabývající se trhem se zemním plynem podporují liberalizaci tohoto trhu v Evropě. Legislativa přináší alternativu k plnému vlastnickému oddělení pomocí modelu ITO a pozitivně lze hodnotit zejména povinnost vnitrostátních orgánů ve směru začlenění obnovitelných zdrojů do přenosových soustav, správu přístupu třetích stran, stanovování sazeb za přístup k síti a ukládání sankcí za diskriminační jednání. Cenné je i vytvoření orgánu pro spolupráci, tj. Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Tyto instituce jsou předpokladem vzniku integrovaného trhu se zemním plynem.
Je ale třeba dodat, že výhody liberalizace trhu se mohou zúročit pouze tam, kde již dnes existuje diverzifikovaný trh dodavatelů, tj. ve většině zemí západní Evropy. Naproti tomu ve většině nových členských zemí existuje téměř monopol dodavatele zemního plynu. Tyto země mohou paradoxně na uvedený liberalizační balíček doplatit tím, že navrhovaná legislativa oslabí pozici přepravce, který má smlouvu s monopolním producentem. Pro tento model ekonomických vztahů lépe vyhovuje tzv. třetí cesta. Podporuji liberalizaci trhu, ale v případě zemního plynu ve většině nových členských zemí musíme nejdříve demonopolizovat trh, přivést na něj více dodavatelů a poté teprve můžeme bez rizika provést např. vlastnické oddělení.
Dovolte mi závěrem pár slov o zprávě o evropském plánu pro energetické technologie. Souvisí úzce se spotřebou energie v Unii, se snížením emisí CO2, s energetickou závislostí Evropy. Jak si ale všímá zpravodaj, malá pozornost je věnována hospodárné výrobě, kogeneraci a polygeneraci, úsporám při konečné spotřebě a energetické účinnosti v průmyslu a na vytyčené cíle je velmi malý rozpočet. Peníze chybějí i ve fázi demonstrace technologií, např. carbon capture and storage. Lze si přát, aby velká evropská gesta a slova o výzkumu v energetice byla doprovázena odpovídajícími rozpočtovými zdroji.
Adam Gierek (PSE). - (PL) Vážený pane předsedající, každý plán by měl zahrnovat rozhodnutí o svých časových i prostorových okolnostech, ale současná rozhodnutí Komise zpomalují provádění předešlých plánů, například plány investic do kombinované výroby jsou brzděny trhem, protože se nevyplatí transformovat teplárny na výkonná zařízení na výrobu tepla a elektřiny, která budou zatížena emisními poplatky a síťovými problémy. Komise nakonec rozdělila země EU na lepší, které mohou své emise zvýšit, a horší, které je musí snížit. Těmi horšími jsou, přirozeně, především země střední a východní Evropy. Podle Kjótského protokolu by referenčním rokem pro výpočet emisí v rámci systému ETS měl být rok 1990, a nikoliv rok 2005, který uložila Komise. Bylo by to čestnější a solidárnější. Být vedoucím představitelem v oblasti diskutabilního vlivu emisí na změnu klimatu by nemělo být na úkor chudších národů. Prioritou by však měla být účinnost a úspory energie a obnovitelná energie by neměla být alternativou, ale doplňkem. Ze střednědobého hlediska budoucnost patří čisté energii z uhlí a z dlouhodobého hlediska, jak je již zřejmé, jaderné energii.
Lena Ek (ALDE). - (SV) Vážený pane předsedající, evropský trh s energií má obrovské potíže. Naše potřeba dovážet energii v roce 2030 dosáhne 65 %. Máme spotřebitele, kteří si nemohou vybrat, jaký druh energie budou využívat, a které neustále bombardují zvyšující se ceny energií a účinky skleníkových plynů na změnu klimatu.
Pan Paparizov ve zprávě, o které dnes diskutujeme, vyvozuje závěr, že je zapotřebí intenzivnější spolupráce mezi provozovateli systémů a vyšší investice do trhu se zemním plynem. To je sice pěkné, ale nestačí to. Ze zprávy pana Buzka o výzkumu a inovaci vyplývá, že investujeme příliš málo. Dovolte mi, abych vám připomněla, že také Parlament se zasazoval za zvýšení investic do výzkumu, a že nás velmi brzy čekají nová jednání o rozpočtu. Zpráva, kterou předložil pan La Russa, se zabývá rozdělením monopolů a zlepšením fungování trhu se zemním plynem. Její odpůrci zastávají názor, že oddělení vlastnictví a rozbití distribučních monopolů by mohlo vést ke zvýšení cen energií. Musím vám proto položit následující otázku: Když jsme již zvýšili ceny energií a účinek změny klimatu, vyřeší tento problém další monopoly? Rozhodně ne! Výsledek hlasování ve výboru přinesl část z toho, co potřebujeme, ale ještě stále máme před sebou mnoho práce, než dosáhneme evropského trhu s energií, který bude funkčně efektivní a šetrný vůči životnímu prostředí.
Roberta Alma Anastase (PPE-DE) - (RO) Ráda bych poděkovala zpravodajům za dlouhodobý strategický přístup v problematice zemního plynu v Evropské unii a výzkumu v energetické oblasti.
V roce 2006 objem dováženého zemního plynu v Evropské unii představoval 62 % a v roce 2030 poptávka po něm a závislost na dovozu zemního plynu dosáhne 80 %. Je proto důležité, hledat konkrétní odpovědi na otázky o zajištění energetické bezpečnosti Evropské unie a efektivního provozu trhu s energiemi.
Myslím si, že v návrzích zpravodajů jsou klíčové tři prvky. V prvé řadě bych jako zpravodajka pro černomořskou synergii chtěla zdůraznit význam úspěšného rozvoje regionální spolupráce a mezinárodního propojení. Regionální rozměr je vhodným rámcem pro stanovení společných pravidel a zásad, stejně jako pro zajištění koordinace a transparentnosti odvětví zemního plynu.
Za druhé, je důležité rozšiřovat platnost závazných norem i na společnosti ze třetích zemí, které působí v energetické oblasti v Evropské unii.
A nakonec, plně podporuji myšlenku sjednotit vědeckovýzkumný sektor v energetické oblasti, jakožto klíčový prvek dané dlouhodobé politiky.
Giovanna Corda (PSE). - (FR) Vážený pane předsedající, vážení členové Komise, dámy a pánové, naším cílem musí být stanovení nediskriminačních pravidel, která by určovala podmínky přístupu k přepravním systémům zemního plynu, zařízením na zkapalňování zemního plynu a zásobníkům.
Tato pravidla by měla zajišťovat větší transparentnost vztahů mezi společnostmi harmonizací tarifů, postupů k výpočtu těchto tarifů a provozu přepravních systémů zemního plynu. Navíc všichni provozovatelé systémů se musí spojit do evropské sítě, která zajistí investice k udržení optimální úrovně přepravy zemního plynu v Evropě.
V době, kdy jsme svědky exploze cen energií, jsou prvky těchto nových evropských právních předpisů pro občany mimořádně důležité. Jako stínová zpravodajka kladu největší důraz na práva spotřebitele. Z hospodářské soutěže by pro spotřebitele měly plynout výhody; potřebujeme opatření na regulování trhu a cenový dozor, především v zájmu nejzranitelnějších skupin obyvatel.
Anni Podimata (PSE). – (EL) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, i když se dnešní diskuse, přirozeně, zaměřuje na vnitřní trh s energiemi, ráda bych, v zájmu zachování rovnováhy, připomněla velký význam Evropského strategického plánu pro energetické technologie, díky němuž Evropa dokáže překonávat obrovské výzvy, jimž v současnosti čelí v oblasti energie a životního prostředí.
Musíme přehodnotit naše priority a znovu vymezit náš současný model rozvoje, abychom se mohli vydat cestou nízkých nebo nulových emisí CO2 a zároveň vytvářet příležitosti pro rozvoj evropského průmyslu, který má potenciál vést rychle se rozvíjející odvětví nízkouhlíkových anebo bezuhlíkových technologií.
Pokud máme odpovědět na současné výzvy, je absolutně nutné, abychom zvýšili rozpočet EU na výzkum v oblasti energetiky a podporovali inovace v odvětvích, jako jsou obnovitelné zdroje energie a inteligentní sítě.
(potlesk)
Pierre Pribetich (PSE). - (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v prvé řadě chci poděkovat všem svým kolegům, zejména Jerzymu Buzkovi za jeho zprávu.
Jako pravil Aristoteles, „dobrý začátek je polovina úspěchu“. Ne povzbudivé řeči, ale skutečný začátek zdolávání souboru užitečných cílů bude proto zásadním krokem při kladení základů plnění klíčového závazku bojovat proti změně klimatu.
Tato náročná výzva si vyžaduje nové vymezení Evropského strategického plánu pro energetické technologie založené na dvou znovu vymezených pilířích: zajištění lepší, čistší výroby (ve smyslu nižších emisí CO2) prostřednictvím inovačních technologií a snížení množství využívané energie omezením spotřeby všech forem energie a propagováním všech řešení k dosažení úspor. Tento selský rozum však, bohužel, není přítomen v našich hlavních politikách, a opatření ke snížení spotřeby energie nejsou v rámci strategického plánu pro energetické technologie, anebo v hlavních strukturálních politikách EU dostatečně podporována.
Dalším klíčovým prvkem je naléhavá potřeba zvýšit lidské i finanční zdroje potřebné ke skutečnému dosažení našich evropských cílů. Kdy konečně poskytneme konkrétní odpověď na klíčový požadavek – na nesnadnou výzvu, kterou představuje změna klimatu? Ve financování výzkumu nízkouhlíkových technologií zaostáváme. Vážený pane předsedající, použiji opět Aristotelova slova: Když začneme vynakládat značné finanční prostředky na výzkum těchto technologií, budeme mít zpola vyhráno. Dosáhneme plné energetické účinnosti a brzy také mimořádné energetické účinnosti.
Silvia-Adriana Ţicău (PSE). - (RO) Unie potřebuje společnou energetickou politiku.
Prioritní projekty, jako je Nabucco, který uznala také Evropská rada, by měly diverzifikovat zdroje dodávek zemního plynu pro Evropskou unii, a musí být dokončeny.
K zajištění dodávek energie pro Evropskou unii je nutná regionální spolupráce. Považuji proto za vhodné (a svůj požadavek jsem formulovala v pozměňovacím návrhu), aby geografické oblasti patřící pod jednotlivé struktury regionální spolupráce Komise vymezila až po konzultaci s členskými státy, které v těchto geografických oblastech leží.
Proto jsem formou pozměňovacího návrhu žádala, aby pro každý projekt výstavby plynovodů procházející přes moře sousedící s Unií, dala Komise a příslušné členské státy vypracovat studie o jejich vlivu na životní prostředí.
Považuji za nutné sjednotit povinnosti veřejných služeb, a z nich vyplývající minimální společné normy, abychom mohli obyvatelům a malým a středním podnikům zajistit přístup k dodávkám zemního plynu.
Dragoş Florin David (PPE-DE). - (RO) Dnes diskutujeme o třech důležitých zprávách z hlediska energetické politiky Evropské unie, o zprávách, v nichž se zmiňuje energetická technologie, energetická bezpečnost a boj proti energetické chudobě jako klíčové faktory k dosažení cílů v souvislosti s energií a změnou klimatu.
Zpráva kolegy pana Paparizova vymezuje novou koncepci přístupu k přepravním sítím zemního plynu; pan kolega La Russa svou zprávou významně přispívá k formulaci střednědobé a dlouhodobé strategie pro vnitřní trh se zemním plynem a kolega Buzek ve své zprávě zdůrazňuje potřebu vyvíjet strategické energetické technologie.
Rychlou realizací těchto zpráv dosáhneme účinnějšího a transparentnějšího vnitřního trhu, což bude mít přímý vliv na zvýšení konkurenceschopnosti, přehlednosti cen pro konečného spotřebitele a ochranu práv spotřebitele.
Přišel čas, aby Komise a Rada otevřeně a konkrétně podporovaly diverzifikaci zdrojů dodávek a rozvoj nových zásobníků zemního plynu a zabezpečili tak energetickou nezávislost a bezpečnost Unie.
Na závěr bych rád poblahopřál našim třem kolegům k tomu, jak se jim podařilo vypracovat zprávy.
Andrzej Jan Szejna (PSE). - (PL) Vážený pane předsedající, účelem nařízení, o kterých dnes diskutujeme, je zjednodušit integraci trhů se zemním plynem jednotlivých vnitrostátních trhů a posílit řídící kontrolu na evropské úrovni. Trh se zemním plynem a trh s elektřinou by pro značnou závislost Evropské unie na dovozu zemního plynu měly být posuzovány specificky. Oddělení vlastnictví by mohlo být mimořádně užitečným nástrojem k vytvoření sjednoceného trhu se zemním plynem v Evropské unii a ke vzniku skutečné konkurence na evropském trhu s energií, a v praxi by mohlo vést ke snížení, anebo alespoň ke stabilizaci cen energií.
Měli bychom však postupovat obezřetně. Proces liberalizace si žádá konkrétní strukturální změny, na které některé země Evropské unie nejsou připraveny. Kdyby v Polsku došlo k liberalizaci trhu a oddělení vlastnictví bez toho, aby tento proces proběhl u všech hlavních evropských producentů energie, západoevropské firmy by tím získaly vůči Polsku výhodu. Evropa potřebuje energetický model, který by kromě zajištění konkurence na regionálních trzích a na společném evropském trhu zároveň zaručoval ochranu konečnému spotřebiteli a především energetickou bezpečnost.
Ioan Mircea Paşcu (PSE). - Vážený pane předsedající, dovolte mi podívat se na celou záležitost ze širší politické perspektivy. Dnes je energie takřka synonymem zahraniční politiky a má tendenci odsouvat stranou dokonce i problematiku změny klimatu. Je zřejmé, že současná situace zastihla Evropu nepřipravenou. Naše vnitrostátní energetické systémy jsou zaostalé, monopolistické, komplikované a nepřehledné. V důsledku toho máme přirozený sklon, snažit se řešit současné výzvy individuálně. A proto se úsilí vytvořit jednotný integrovaný trh s energií setkává s čím dál větším odporem a cíl snížit závislost Evropy na zahraničních zdrojích dodávek je takřka nedosažitelný. Podobně, pokoušet se zasadit nové řešení do starých modelů, by náš úkol jen ztížilo. Evropa musí proto co nejdříve přehodnotit současná opatření, přesvědčivě prosazovat jednotný trh s energií a začít hromadně investovat do výzkumu v oblasti alternativních zdrojů energie. Pro Evropu je to jednoduše otázka přežití.
Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE). - (RO) Chtěl bych poblahopřát třem zpravodajům a zároveň říci, že Rumunsko postupovalo v úplném souladu s požadavky jednotného trhu se zemním plynem, přičemž zcela oddělilo (i z hlediska vlastnických práv) přepravní činnost od činnosti výrobní a distribuční.
Bohužel v Evropské unii zatím nemáme konkurenceschopný jednotný trh se zemním plynem, a některé členské státy se oddělení výroby od distribuce vehementně brání.
Skutečnost, že nemáme jednotný trh se zemním plynem, umožňuje významným dodavatelům zemního plynu postupovat při dohadování podmínek dodavatelských smluv v členských státech různě, přičemž někdy vnucují anebo se snaží ovlivnit politické rozhodnutí.
Proto si myslím, že by tyto směrnice měly být schváleny a nabýt plné platnosti co nejdříve.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, jednou ze základních otázek, kterou je třeba zvážit, je otázka zajištění bezpečnosti dodávek. Energetická politika musí vzít v úvahu fakt, že v potenciálech jednotlivých států diverzifikovat zdroje dováženého zemního plynu existují výrazné rozdíly. Možnosti získat a nakoupit tuto surovinu jsou různé. Často jsem zdůrazňoval, že je nutné vypracovat jednotnou energetickou politiku, která by jednotlivým členským státům zajišťovala dodávky energie. Opatření zaměřené na oddělení vlastnictví na trhu se zemním plynem nepochybně zvýší konkurenci a zlepší kvalitu poskytovaných služeb. Pro výrazné rozdíly na trzích s energií bych však souhlasil s návrhem zpravodajů, aby byla tato odvětví regulována zvlášť. Trh se zemním plynem bude konkurenčnější až tehdy, kdy budou mít všichni spotřebitelé neomezený přístup k informacím o množství zemního plynu, které spotřebují, a možnost změnit dodavatele.
Inés Ayala Sender, navrhovatelka stanoviska Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti. − (ES) Vážený pane předsedající, kvůli nedostatku času jsem nemohla poděkovat panu Buzkovi za to, že do své zprávy velkoryse zahrnul návrhy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, především otázky týkající se energetické účinnosti, životnosti různých forem energie a především aspekty lidských zdrojů, školení a spolupráce s rozvojovými zeměmi.
Chtěla bych tedy vyjádřit panu Buzkovi svůj nejupřímnější dík, poněvadž z časových důvodů se mi nepodařilo učinit tak již dříve.
Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokud jde o dodávky zemního plynu, je nesmírně důležité, aby probíhaly v přiměřeném konkurenčním prostředí. Na jedné straně zde důležitou úlohu sehrávají obnovitelné energie, na straně druhé zemní plyn pro ně přirozeně představuje konkurenci. Jsem přesvědčen, že právě tato konkurence vytváří příležitost tlačit ceny tím správným směrem, a když tomu pomůžeme účinnými opatřeními, můžeme dosáhnout odpovídajícího pokles cen.
V následujících letech bude čím dál důležitější úlohu sehrávat správná distribuce energie v Evropě a k energetické účinnosti budou mít čím přispět především naše malé a střední podnikatelské aktivity, protože renovace budov a obnova starších nemovitostí zde přirozeně sehrávají významnou roli. Kromě toho se vytvoří vysoká konkurence v souvislosti s dodáváním zemního plynu na trh domácností.
Andris Piebalgs, člen Komise. − Vážený pane předsedající, je očividné, že tyto tři zprávy jsou si názorově mimořádně blízké. Znovu bych rád poděkoval zpravodajům – panu Buzkovi, panu La Russovi a panu Paparizovovi za to, že se jim podařilo dosáhnout takového konsensu. Víme, že hledáme bezpečné, udržitelné a finančně dostupné zdroje energie, a zároveň si dnes uvědomujeme, že změna v energetickém odvětví nastala o něco dříve, než jsme všichni čekali. Z toho vyplývá, že musíme jednat mnohem rychleji a s větším odhodláním.
Chtěl bych uvést příklad konkrétní součinnosti, kterou jsem měl možnost vidět, a která je velmi významná. Včera jsem navštívil Ústav technické termodynamiky ve Stuttgartu, nedaleko Štrasburku. Probíhá tam výzkumný projekt, který má zjistit, jak lze zvýšit účinnost dodávky energie kombinováním cyklu plynových turbín a palivových článků a zvýšit jejich účinnost pomocí nové technologie. Projekt postupuje celkem dobře, ale narážejí v něm na množství technických výzev. Pokud máme skutečně postupovat, takové druhy projektů potřebují větší podporu. Ale zároveň je nám jasné, že když bude na trhu chybět konkurence, takovéto projekty nikdy neopustí laboratoře. Pokud chceme dále pokračovat, musíme jednat v obou směrech.
Pokud jde o balíček o vnitřním trhu, jsem přesvědčen, že nyní, po hlasovaní, je velmi potřebné, aby se všechny tři instituce rychle pohnuly dopředu, celu věc dokončily a přistoupily k fázi realizace.
Komise se zavázala učinit vše, co bude v jejích silách a dospět k rychlému kompromisu ve druhém čtení a nakonec dosáhnout schválení balíčku.
Pokud jde o strategickou revizi energetiky: jsme jen na začátku procesu. Technologický plán je pouze východiskem. Ještě stále nám chybí mnoho opatření, která by nás posunula dopředu. Jedním z opatření, které jsem slíbil svým kolegům a také poslancům v tomto Parlamentu, je oznámení o financování nízkouhlíkových zdrojů energie, ale to není jediné. Jsme přesvědčeni, že pokud se máme někam pohnout, budeme potřebovat mnohá další opatření. V době první ropné krize padla velmi moudrá slova. Nemáme mnoho ropy, ale máme nápady.
Věřím – takový je alespoň můj názor a zaznělo to také v rozpravě – že skutečně musíme využívat nápady, které máme. Na půdě Evropské unie nám mnoho ropy nezůstává.
člen Komise.−
Stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu
Atanas Paparizov, zpravodaj. − Vážená paní předsedající, diskuse a výroky mých kolegů mě ještě více utvrdily v přesvědčení, že jsou zapotřebí pravidla, že jsou zapotřebí silné požadavky, které by se mohly stát povinnými, že je zapotřebí silná agentura. Je jasné, že na trhu se zemním plynem chybí volná hospodářská soutěž; 90 % smluv je dlouhodobých, takže je velmi důležité, abychom měli silná pravidla a neřešili problémy jediným modelem oddělení vlastnictví. Toto zaznělo v zasedací místnosti a já si myslím, že to byl dobrý odkaz pro další fázi jednání.
Je velmi důležité, že podporu získal také můj návrh desetiletého plánu o rozvoji regionálních iniciativ, které se stanou základem pro společný trh: neměli bychom se uchylovat k ideologii; jako pravili mnozí naši kolegové, měli bychom být pragmatičtí a rozvíjet transparentní trh s jasnými pravidly.
V rozpravě zazněl také názor o úloze různých účastníků trhu, který je rovněž velmi důležitý. Je pravda, že Evropská síť provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (ENTSOG) dokáže vyvinout množství technických kodexů, ale pravda je také to, že agentura založená z iniciativy vnitrostátních regulačních orgánů a na základě jejich vlastních zkušeností by mohla vyvinout velmi důležité zásady pro vývoj těchto kodexů a spolu s Komisí zajišťovat, aby se trh řídil pravidly, která budou prosazovat všichni.
Nebyl bych rád, kdyby se ve společnostech využívaly přehnané kontrolní mechanismy, takže věřím, že kompromis, ku němuž dospěla Rada, by mohl být základem použitelným také pro odvětví plynu, jakož i elektřiny, a mohl by vést k rychlejšímu vyřešení třetího energetického balíčku, protože obsahuje mnoho nových zlepšení pro spotřebitele i zlepšení transparentnosti. Tento balíček je pro rozvoj naší energetické nezávislosti velmi důležitý a potřebný a byla by škoda odkládat ho jen z čistě ideologických důvodů.
Romano Maria La Russa, zpravodaj. − (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, od samotného začátku jsem věděl, že to nebude snadná a přímočará diskuse. Tato směrnice se bezpochyby rodí těžko, ale po dnešní rozpravě – která byla jistě velmi intenzivní a vysoce kvalitní – jsem přesvědčen, že dnes si můžeme být všichni jisti, že se nakonec dočkáme úspěšného řešení.
Hovořilo zde mnoho kolegů, a kdybych měl odpovědět na každý jednotlivý příspěvek, určitě by mi to trvalo minimálně jeden pracovní den. Harmonogram mi to nedovoluje. Kromě toho jsem si vyslechl mnoho – příliš mnoho – chvály a komplimentů na mou adresu: věřím, že mi to nestoupne do hlavy. Myslím, že komplimenty, které mi byly složeny, by měly být adresovány spíše celému Výboru pro průmysl, který celé ty dlouhé měsíce velmi usilovně pracoval.
Rád bych proto vyjádřil zvláštní dík svým kolegům, panu Mandersovi, panu Swobodovi a panu Reulovi, také komisaři Pibelgasovi a rovněž panu Vidalu-Quadrasovi. Děkuji vám všem. Myslím, že po celé období byla naše práce absolutně transparentní a založená na spolupráci. Snažili jsme se, se všemi konzultovat a zahrnout je do směrnice. Doufám, že se nám podařilo dosáhnout srozumitelného a transparentního výsledku. Několikrát jsem snad musel některé kolegy požádat, aby se pokusili zapomenout na svou úlohu poslanců národního parlamentu, jinými slovy, aby se vymanili ze stranické příslušnosti, a mohli pracovat více jako poslanci tohoto Parlamentu ve službě všem občanům EU.
Na závěr bych chtěl zmírnit obavy pana Zīleho, který nastolil problém Gazpromu a Ruska. Samozřejmě, že si velmi dobře uvědomujeme, že je to mimořádně závažná otázka, které bychom se měli věnovat, zkoumat ji velmi opatrně a uváženě vyřešit.
Pokud jde o spotřebitele, jsem přesvědčen, že jsem se v každém příspěvku, který jsem měl za poslední měsíce, a také v každé svéj zprávě zasazoval za transparentnost a pomoc spotřebitelům, ale, přirozeně, nezapomněl jsem ani na provozovatele, kteří mají také svá práva. Nesmíme proto ustoupit velkým mocnostem anebo evropským (a nejen evropským) monopolům.
Jerzy Buzek, zpravodaj. − Vážená paní předsedající, děkuji všem kolegům za diskusi – bola to velmi dobrá a velmi obšírná diskuse –, především stínovým zpravodajům a všem kolegům, kteří si ve svých výborech připravili stanoviska. Blahopřeji oběma zpravodajům, panu Paparizovi a panu La Russemu. Plně podporuji vaše zprávy – a, samozřejmě, také svou vlastní, ale u té mi s velkou pravděpodobností chybí objektivní úsudek.
Jak jste měli možnost postřehnout z diskuse, Strategický plán pro energetické technologie nevyvolal velkou polemiku, ale je tu jedna věc, na kterou bych rád odpověděl. Adina-Ioana Vălean nepodporuje zařízení na zachytávání a skladování CO2 – zařízení na komerční provozování technologie CCS –, protože pro společnosti, které bychom chtěli podpořit, je to obchod.
Řeknu vám jeden příklad. Stejné společnosti získavájí obrovské stimuly z daní občanů na obnovitelnou energii. Máme také komerční obnovitelná zařízení a společnosti dělají obchod – a já velmi zásadně podporuji tyto stimuly pro obnovitelnou energii. Pokud chceme vyřešit problém změny klimatu na naší planetě, musíme vyřešit otázku zachytávání a skladování CO2, protože správnou odpověď na ni nemáme. Takže z tohoto hlediska, stejně jako v případě obnovitelných zdrojů, bychom měli poskytovat finanční pobídky průkopníkům zachytávání a ukládání CO2.
Děkuji a gratuluji oběma komisařům. V energetické otázce odvádíte vynikající práci, stejně jako v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Předsedající. − Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve středu 9. července 2008.
Písemná prohlášení (článek 142)
Adam Bielan (UEN), písemně. — (PL) Vážený pane předsedající, základní slabost Evropy v jejím vztahu s Ruskem plyne z toho, že nám chybí volný a jednotný trh s energií. V současnosti již v Evropě existuje několik energetických center, které řídí vnitrostátní regulační orgány. Je přirozené, že by si vnitrostátní vlády chtěly zajistit levnou dodávku energie, stejně jako pracovní místa v odvětví, která považují za prioritní. Tímto způsobem, rozděleni národním sobectvím, však prohráváme v evropské energetické ofenzivě Gazpromu. Integrovaný evropský trh a sjednocená fronta před zrakem mimoevropských dodavatelů by nám zajistily bezpečnost dříve, než rozdělíme dodávky energie.
Rusko nepochybně využívá fakt, že EU se doposud nepodařilo vytvořit volný konkurenceschopný trh s energiemi. Zpřístupnění evropského vnitřního trhu se zemním plynem konkurenci povede k vyšší účinnosti a posílení práv spotřebitelů i vnitrostátních regulačních orgánů. Vytvoření jakéhosi systému spojených nádob usnadní reakci na případné energetické dodavatelské krize v jednotlivých členských státech, a tím se sníží riziko energetického vydírání.
Musíme zastavit expanzi ruských společností do Evropy a přinutit Rusko, aby při nakládání s investicemi v energetickém odvětví respektovalo zásadu vzájemnosti.
Plně souhlasím se zpravodajem v tom, že členské státy by měly podporovat integraci vnitrostátních trhů a spolupráci mezi provozovateli sítí na evropské i regionální úrovni.
András Gyürk (PPE-DE), písemně. – (HU) Prudký nárůst cen energií nás pronikavěji než kdykoli předtím upozorňuje na skutečnost, že na trhu s energiemi chybí účinná regulace. Jinak tomu není ani v případě odvětví zemního plynu. Z tohoto důvodu významný krok vpřed představuje zpráva o trhu se zemním plynem, kterou by měl Evropský parlament co nejdříve schválit. Jsme přesvědčeni, že dokument připraven Evropskou komisí je správným prvním krokem na cestě k účinnější regulaci.
Nový legislativní balíček by mohl přispět k vytvoření skutečné konkurence na evropském trhu. Je to mimořádně potřebné, protože členské státy jsou do velké míry odkázány na milost externích dodavatelů. Pokud jde o dovoz zemního plynu, závislost Evropy představuje již 50 %, přičemž toto číslo se může v následujících desetiletích ještě zvýšit. Chtěl bych upozornit na fakt, že bezbrannost některých členských států dokazuje také překročení této již tak dosti vysoké hranice. Například závislost Maďarska na jediném dodavateli, Rusku, představuje 80 %. Nové nařízení neodstraní tuto závislost najednou, ale přece jen vytvoří transparentnější vztahy. Bude prosazovat ráznější hospodářskou soutěž a sníží zátěž ležící na spotřebitelích.
Domníváme se, že je to důležitý krok vpřed, který posílí již platné opatření na ochranu spotřebitele. Je to mimořádně důležité i z toho důvodu, že rostoucí ceny energií se stávají jednou z nejvýznamnějších příčin chudoby. Doufáme, že nové nařízení v budoucnu sejme ze spotřebitelů břemeno neúnosných cen.
Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Liberalizace trhu se zemním plynem tvoří mimořádně důležitou součást úsilí, jehož cílem je vytvořit společný vnitřní trh s energií. V současnosti trh se zemním plynem ovládají velké koncerny, které v mnoha případech řídí výrobu, stejně jako distribuci plynu.
Účinný vnitřní trh s energií je důležitý pro splnění cílů lisabonské strategie a zabezpečení dostupných cen pro spotřebitele energie. V naší rozpravě bychom však neměli zapomínat na zajištění dodávek energie, kterou je třeba zajistit diverzifikací dodávek dovážených energetických surovin.
Neznamená to, že všechny oblasti trhu s energií jsou stejné. Trh se zemním plynem se výrazně liší od trhu s elektřinou, a proto není možné transponovat nařízení, která byla vypracována pro odvětví elektřiny, na odvětví zemního plynu.
Skutečná liberalizace trhu se zemním plynem by měla být založena na oddělení vlastnictví provozovatelů přepravních systémů. Jen tak je možné vyhnout se zbytečným střetům zájmů a zabezpečit spravedlivý a nediskriminační přístup k síti. Pro spravedlivou hospodářskou soutěž na společném trhu s energií je zapotřebí, aby pro investory ze třetích zemí platila stejná kritéria týkající se oddělení vlastnictví a nezávislosti jako pro společnosti v členských státech. Na to bychom měli klást mimořádný důraz.
Doufám, že evropský trh bude brzy otevřeným trhem s účinným oddělením aktivit, s činnostmi souvisejícími s výrobou a dodávkou na jedné straně, a činnostmi související s provozováním soustavy na straně druhé, čímž se zajistí větší transparentnost trhu.
Dominique Vlasto (PPE-DE), písemně. – (FR) Trh se zemním plynem má specifické prvky, které bylo třeba zohlednit. Souvisí s velmi podstatnými dodavatelskými omezeními, pro která je třeba, zajistit dlouhodobé smlouvy s dodavatelskými zeměmi, ale i s mimořádně vysokými investičními náklady do přepravních a distribučních sítí, které musí spotřebitelům poskytnout nejvyšší úroveň bezpečnosti. Z toho vyplývají jasné politické výzvy, stimulovat investice a inovace, podporovat vědomosti a dovednosti, a zabezpečit bezpečnost dodávek.
Evropská komise však na tyto výzvy nereaguje, protože se ve svém návrhu zaměřuje na oddělení vlastnictví, což se shoduje s její posedlostí hospodářskou soutěží. Text návrhu destabilizuje specifický strategický trh: jsme závislí na zahraničním dovozu a na společnostech, s nimiž bychom měli být schopni jednat z pozice silného partnera, a nikoliv z pozice oslabené hrozícím rozpadem průmyslu.
Přijetím pozměňovacího návrhu o efektivním a účinném oddělení činností jako možné alternativy k naprostému oddělení vlastnictví by se nám mělo podařit dosáhnout vyváženějšího, a především přiměřenějšího textu. Je proto důležité, podpořit toto stanovisko, které umocní vynikající práci, která byla odvedena mimo jiné v oblasti investic, přístupu k systému a provozu systému. Jen tak bude moci bezpečnost jít ruku v ruce s hospodářskou soutěží.
13. Reakce Evropské unie na problematiku státních investičních fondů (rozprava)
Předsedající. − dalším bodem je společná rozprava o těchto otázkách na ústní otázky:
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou položila paní Berèsová Radě jménem Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti o reakci Evropské unie na problematiku státních investičních fondů (O-0067/2008 – B6-0164/2008) a
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou položila paní Berèsová Komisi jménem Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti o reakci Evropské unie na problematiku státních investičních fondů (O-0068/2008 – B6-0165/2008).
Pervenche Berès, autorka. − (FR) Paní předsedající, paní uřadující předsedkyně Rady, pane místopředsedo Komise, děkuji, že jste nám dali příležitost k této rozpravě se dvěma zainteresovanými institucemi. Pane Verheugen, doufám, že se vám podaří podat zprávu komisaři Charliemu McCreevymu o charakteru této rozpravy.
Dlouho jme v Evropě měli aktivní státní investiční fondy, zejména norský fond, a až doposud nám žádná činnost tohoto fondu nezpůsobila problémy. Dvě události však otřásly současnou situací. První z nich je tvorba důležitých rezerv ropnými monarchiemi a zeměmi, které nahromadily obchodní přebytky, z kterých se podporují tyto státní investiční fondy. Druhou událostí je, samozřejmě, krize rizikových hypotečních úvěrů. Ta vrhla světlo na strategickou úlohu, kterou by mohly tyto státní investiční fondy plnit.
V minulosti, kdy se tyto fondy používaly k investování na různých místech, hlavně ve Spojených státech, se jejich strategický charakter zpochybňoval. Když se nyní podíváme na úlohu, kterou převzaly státní investiční fondy od investičních bank při zajišťování likvidity, nebo vkládání vlastních finančních prostředků, uvědomíme si, že se naopak staly investory poslední možnosti.
Za takových okolností vstupují do hry emoce, a právě proto jsme chtěli položit tuto otázku. Není rovněž pochyb o tom, proč sám předseda Komise, na rozdíl od komisaře zodpovědného za vnitřní trh, považoval za potřebné a užitečně zveřejnit 27. února dokument, který se stal základem naší dnešní diskuse.
Podstupujeme riziko, že se v jednotlivých členských státech uplatní strategie, která nám nakonec nepomůže vyrovnat se se skutečností, že státní investiční fondy dnes převzaly zodpovědnost, aktivní úlohu na kapitálovém trhu. V důsledku toho vytváří i nám tato nová situace v určité míře povinnosti při rozhovoru, který chceme vést s manažery těchto fondů.
Proto bychom chtěli jménem Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti položit dnes pět otázek.
Za prvé, máme dojem, že reakce Komise až doposud byla v tomto duchu: „Nechme, ať každý členský stát uplatňuje z hlediska požadavků transparentnosti a řízení související s těmito fondy svou vlastní strategii, a na úrovni Společenství jednoduše ověříme, zda požadavky jednotlivých členských států porušují pravidla Smlouvy, nebo pravidla fungování vnitřního trhu.“
Nám to nepřipadá jako správná strategie. Podle našeho názoru bychom měli v takovém případě právě pracovat na aktivním přístupu a zřízení koordinace na úrovni Společenství: na jedné straně proto, abychom zabránili nespravedlivé konkurenci mezi členskými státy – když je jasné, že se členské státy v jisté míře předhánějí v tom, který z nich dokáže vytěžit nejvíce z bezpečných, dlouhodobých investičních možností těchto státních investičních fondů – a na druhé straně proto, abychom definovali strategické anebo citlivé sektory, které je třeba zachovat, a společně na tom pracovali.
Druhá otázka souvisí s problémem registrace těchto fondů. Bylo by možné, na úrovni Společenství počítat s registrací těchto fondů tak, jak o tom momentálně uvažujeme v případě ratingových agentur?
Třetí otázka se týká výkladu článku 58, který hovoří o omezeních volného pohybu kapitálu na základě společenské objednávky. Pokud jde o názor Rady a Komise, existuje podle nich jeden výklad, který by měl mít přednost v této oblasti? Chtěli bychom k tomu více informací.
Čtvrtá otázka zní: Není toto rozprava, která má mezinárodní rozměr? Zastáváme názor, že by byla Evropská unie mnohem lépe vybavena a připravena na vyrovnání se s mezinárodním rozměrem této rozpravy, kdybychom namísto pozice jednoho členského státu, která by mohla popohnat tyto závody přitahované finančními možnostmi, vymezili do určité míry pozici našeho základního tábora, pozici Evropské unie.
Poslední otázka souvisí s devizovým kurzem. Jaký je váš názor na situaci, kdy ropné monarchie v současnosti investují do aktiv v eurech pomocí finančních prostředků získaných z prodeje ropy v dolarech, čímž zhoršují napjatou situaci v oblasti směnných kurzů s důsledky pro naše obchodní bilance?
Paní předsedající, pane místopředsedo, to byly otázky, které chtěl Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti položit. Těšíme se na odpovědi Rady a Komise.
Anne-Marie Idrac, uřadující předsedkyně Rady. − (FR) Paní předsedající, pane místopředsedo Komise, paní Berèsová výborně shrnula otázky, které se týkají státních investičních fondů. Ráda bych přidala další důvody, proč o nich hovoříme. Samozřejmě, v posledních letech zaznamenaly úspěch: podle MMF v současnosti vytvářejí od 2 200 miliard do 300 000 miliard EUR. Musíme se však podívat také na jejich investiční strategie, jejich transparentnost, jasnost těchto strategií, a možná i na vznik nových fondů.
Ministři financí zemí G8 požádali v říjnu 2007 MMF a OECD, aby přezkoumaly tyto otázky. Na základě této výzvy se obě instituce pustily do práce: MMF se zaměřil na země zodpovědné za státní investiční fondy a organizace OECD se soustředila na přijímající země. MMF přezkoumal současné postupy fondů, zorganizoval debatu za kulatým stolem zaměřenou hlavně na tato témata, a vytvořil mezinárodní pracovní skupinu sestávající se z 25 zemí, které takové fondy vlastní, s cílem vypracovat zprávu, která má být zveřejněna na konci října tohoto roku. Cílem je sepsat osvědčené postupy, které budou moci státní investiční fondy přijmout zejména v oblasti jejich transparentnosti, investičních strategií a řízení. Z tohoto hlediska je třeba poznamenat, že mnozí označili Norský vládní penzijní fond za referenční fond v této oblasti.
Pokud jde o organizaci OECD, důraz se kladl na osvědčené postupy v přijímajících zemích, přičemž ministři této organizace přijali před několika týdny prohlášení. Práce teď bude pokračovat v investičním výboru a bude se zaměřovat především na vzájemné monitorování rozvoje politiky a širší rozpravu o investicích ovládaných cizími vládami.
Nyní přejdu k aspektu Společenství. Jako vít, v únoru 2008 Komise předložila oznámení s názvem Společný přístup Evropy ke státním investičním fondům. V oznámení Komise poznamenává, že není zapotřebí nových legislativních opatření na úrovni Společenství, ale prosazuje společný evropský přístup založený na spolupráci mezi zeměmi, které jsou příjemci ze státních investičních fondů, samotnými fondy, jakož i subjekty, které za ně zodpovídají. Cílem je přitom vytvořit, cituji, „soubor zásad zajišťujících transparentnost, předvídatelnost a zodpovědnost investic státních investičních fondů.“
Společný přístup doporučený Komisí by měl vycházet z pěti zásad: závazek k otevřenému investičnímu prostředí, podpora multilaterální práce, používání existujících nástrojů, respektování povinností a mezinárodních závazků vyplývajících ze Smlouvy o ES, a nakonec proporcionalita a transparentnost. Je důležité poznamenat, že sdělení Komise doporučuje společný evropský přístup jako doplněk k pravomocem členských států, pokud jde o používání jejich vnitrostátních právních předpisů.
Dne 4. března Rada přezkoumala toto sdělení a předložila zprávu na jarním zasedání Evropské rady. Ta převzala myšlenky stanovené Komisí a objasnila především dvě zásady. Na jedné straně namísto vyjádření podpory multilaterálnímu přístupu všeobecně upřednostnila vyjádřit své stanovisko konkrétně k probíhající práci MMF a OECD, kterou jsem právě zmínila. Na druhé straně namísto zmínky o používání existujících nástrojů, a tedy všeobecnějšího přístupu, považovala Rada za vhodnější, přijmout jako základní zásadu používání vnitrostátních nástrojů, a v případě potřeby nástrojů EU.
Nechci nic vynechat, a proto musím zmínit také to, že otázka státních investičních fondů se projednávala také na schůzi Transatlantické hospodářské rady, o které pan komisař Verheugen dobře ví, a která se konala 9. listopadu 2007 ve Washingtonu.
Pokud jde o národní iniciativy, je pravda, že některé členské státy už k nějakým přistoupily, anebo to plánují. Týká se to také jiných zemí, které jsou hlavními příjemci ze státních investičních fondů mimo Evropskou unii. Taková vnitrostátní opatření by, samozřejmě, neměla být v rozporu se společným evropským přístupem, který prosazuje Komise na základě zmíněných zásad, a který podporuje Evropská rada. Vnitrostátní opatření by se měla realizovat v kontextu společného evropského přístupu, který by měla doplňovat. Domnívám se, že to odpovídá obavám, které vyjádřila paní Berèsová.
Koordinace vnitrostátních opatření je jedním ze základních pilířů společného evropského přístupu, který navrhla Komise. Jak jste navrhovali, pravděpodobně bude zapotřebí analýza existujících iniciativ členských států s cílem účinně zřídit takovou koordinaci a zajistit, aby nezasahovala do vnitrostátních pravomocí a kompetencí v oblasti ochrany. Tato analýza evropských postupů by měla vycházet z výsledků vzájemného monitorování, které, jak jsem zmínila před chvílí, provede Investiční výbor OECD.
Pokud jde o článek 58, který jste zmínila, paní Berèsová, tento článek stanoví, že členské státy mají právo stanovit omezení na základě společenské objednávky, anebo veřejné bezpečnosti. Podle vědomostí Rady se však tento článek nikdy neuplatnil v souvislosti se státními investičními fondy. Z hlediska potřeby objasnit toto ustanovení jednoduše jen poukážu na to, že Lisabonská smlouva jej neměnila, ani nedoplňovala.
Na závěr, Rada by se chtěla podívat na úlohu Evropské unie v mezinárodních orgánech. Ze sdělení Komise jasně vyplývá, že se aktivně zúčastňujeme, a budeme zúčastňovat práce MMF, OECD a ostatních orgánů. Protože státní investiční fondy mají mezinárodní působnost, je pochopitelně důležité, aby Evropa spolupracovala s ostatními přijímajícími zeměmi na jedné straně, stejně jak se státními investičními fondy a subjekty, které za ně odpovídají, na straně druhé. Namísto sledování diskusí v pozici tichého pozorovatele by proto Unie měla hrát aktivní roli při zajišťování toho, aby práce v multilaterálních orgánech, které jsem zmínila, pokračovala. Právě proto Evropská rada na svém jarním zasedání podpořila myšlenky předložené Komisí. Výslovně přitom podpořila současnou práci směřující k dosažení mezinárodní dohody o kodexu osvědčených postupů, který budou moci státní investiční fondy přijmout, a který by vymezil zásady týkající se přijímajících zemí na mezinárodní úrovni. Evropská rada doplnila také to, že by se Unie měla snažit, koordinovaně přispívat k současné rozpravě, a vyzvala Komisi a Radu, aby pokračovaly v práci tímto směrem. Rada v plné míře plánuje pokračovat touto cestou.
Pokud jde o vaši poslední otázku týkající se propojení s finančními otázkami souvisejícími s ropou, jak dnes prohlásily všechny státy G8, uvědomujeme si význam otázek při snižování globálních nerovností. Rychle rozvíjející se země, zvláště země vyvážející ropu, určitě mají obrovské přebytky. Je rozhodující, aby došlo k úpravám, hlavně prostřednictvím přiměřených zhodnocení měny. Tyto otázky, přirozeně, velmi podrobně monitorují země G7/G8, jakož i MMF, samozřejmě za účasti členských států EU.
Günter Verheugen, místopředseda Komise. – (DE) Vážená paní předsedající, paní uřadující předsedkyně Rady, dámy a pánové, státní investiční fondy se staly hlavními hráči v globálním finančním systému a v poslední době právem přitahují zájem veřejnosti. V již zmíněném únorovém sdělení Evropská komise proto stanovila, jak by podle našeho názoru měla Evropa reagovat na tuto výzvu.
Evropská rada na svém jarním zasedání bez výhrad podpořila přístup navrhovaný Komisí. Situace je momentálně jednoduchá: Evropská unie je největším vývozcem přímých investic na světě, a zároveň přitahuje mnoho investičního kapitálu i opačným směrem. To velmi vítáme. Investice a otevřenost jsou dvěma hlavními motory růstu a zaměstnanosti v Evropě. Ze svého závazku zabezpečit otevřené prostředí pro investice nemůžeme ustoupit.
Státní investiční fondy nepřišly na investiční scénu včera, ale investují v Evropě již přibližně 50 let. Tito zodpovědní a spolehliví investoři uskutečňují dlouhodobou, stabilní politiku, která navíc prošla testem v období posledních nepokojů na finančních trzích. Tyto fondy poskytly kapitál v době, kdy byl zoufale potřeba.
Stejně momentálně nemáme žádné podklady, podle kterých můžeme předpokládat, že státní investiční fondy mají negativní vliv na směnné kurzy. Nic ve skutečnosti nesvědčí o tom, že by takové fondy měnily americké dolary na eura, přičemž navíc jejich míra důležitosti není zatím na úrovni, která by jim umožňovala výrazně ovlivňovat vývoj na mezinárodních peněžních trzích.
Počet a velikost těchto fondů v současnosti strmě roste. Investiční modely se mění. Dokonce se mění také geopolitická mapa zemí, které zřizují tyto fondy. Rozsah a kvalita informací, které fondy zpřístupňují trhu, má tendenci velmi se lišit, fond od fondu, a tím vzniká také obava, že by investice těchto finančních částek umožnily zainteresovaným zahraničním vládám nadměrný politický vliv. A tuto obavu musíme brát vážně.
Pokud budou fondy transparentní a budou dodržovat jasná pravidla zodpovědnosti, skutečnost, že jde o státem vlastněné investiční subjekty, by nám neměla dávat důvod k obavám. Potřebujeme důvěru v čistě obchodní povahu jejich cílů, což znamená, že klíčovými faktory jsou transparentnost a firemní řízení.
Sdělení Komise stanoví několik dostupných možností. Regulace je sotva nejlepší odpovědí. Všichni investoři na jednom trhu by měli dodržovat tytéž předpisy týkající se konkurence, vnitřního trhu a pracovněprávních předpisů. Různé nástroje pro zahraniční investice, které členské státy přijmou s cílem chránit veřejnou bezpečnost, právo a pořádek, musí být v mezích linií Společenství.
Rád bych však poukázal na to, paní Berèsová, že členské státy mají právo přijmout taková opatření, přičemž mnohé z nich tak již nějakou dobu také činí. Komise to bude podrobně sledovat, zatím však neexistují žádné plány provádění podrobného auditu. Jakákoli kontrola investic v citlivých odvětvích na úrovni EU musí přezkoumat také všechny investiční zdroje, nejen státní investiční fondy. Určitě se shodneme na tom, že existují jiné typy fondů, které dávají více důvodů k obavám, než státní investiční fondy, a při kterých se nehovoří snadno o transparentnosti a firemním řízení.
Je určitě správné říci, že nemůžeme řešit globální problém přijetím úzkého evropského přístupu. Musíme hledat mezinárodní a globální řešení. Komise se domnívá, že nejlepší odpovědí by byl kodex chování, který by na globální úrovni společně vypracovaly přijímající země a samotné fondy. Dobrovolný kodex chování, který stanoví základní normy řízení a transparentnosti, by zabezpečil větší přehlednost fungování fondů.
Poněvadž Evropská rada na svém zasedání v březnu dala najevo svou podporu tomuto přístupu, Evropská komise se aktivně zapojila do práce MMF a OECD na určování osvědčených postupů. V obou těchto organizacích se dosáhlo pokroku. Mohu s určitostí říci, že řešení nyní začíná dostávat podobu, a že máme jasně vymezený a integrovaný evropský přístup, o který usilujeme.
Neměli bychom zapomínat, že jde o bilaterální proces. Je v zájmu všech, dosáhnout přehlednosti. Pro samotné fondy to bude znamenat stabilitu a snížení rizika překážek. Pro ta národní hospodářství, do nichž fondy investují, stabilní, předvídatelný a nediskriminační rámec odstraní riziko odchodu těchto důležitých investorů, jinými slovy, opuštění Evropy a investování na jiných místech.
Naším cílem je pokračovat dále v práci MMF a OECD. V Unii panuje výrazný konsensus, a to znamená, že máme společný přístup. Členské státy se nerozhodly pro samostatný postup. Dokonce si ani jediný členský stát si nepřeje hrát sám za sebe. To posiluje naše argumenty a je důležité zachovat tento přístup bez ohledu na to, co se stane. Při takové podpoře se dá očekávat, že naše politiky budou mít velkou váhu, a Komise věří, že na konci tohoto roka budeme moci Parlamentu oznámit konkrétní pozitivní výsledky.
Piia-Noora Kauppi, jménem skupiny PPE-DE. – Vážená paní předsedající, v plné míře souhlasím s hodnocením státních investičních fondů Komisí a Radou. Jsou trendem 21. století a tato rozprava je velmi vítaná.
Tyto fondy se znovu zviditelnily v období finanční krize, do které bylo zapojeno několik bank a investičních firem, když zasáhly a poskytly velmi potřebné kapitálové injekce některým takovým firmám.
V blízké budoucnosti se očekává rychlejší nárůst státních investičních fondů a nemělo by nás to vystrašit. Je to přirozená součást vývoje trhu. Kapitál, který na globální trh přinášejí státní investiční fondy, je potřebný k udržení toku investic. Mají možnosti zajišťovat likviditu finančního trhu a společností. A to někdy rozhoduje o jejich přežití.
Díky své velikosti a zdrojům dokážou státní investiční fondy investovat tam, kde jsou finanční prostředky zoufale potřeba, ale kde jiné společnosti nemohou, anebo nebudou investovat.
Stejně jako jiné investiční fondy, také státní investiční fondy teoreticky usilují o dobré zisky ze zdravých investic, které mají navíc sklon k dlouhodobosti. Nepředstavují od počátku hrozbu pro globální finanční trhy anebo evropské hospodářství, právě naopak, mohou být velmi přínosné.
I když v současnosti panují určité obavy z rostoucího hospodářského vlivu některých zemí bohatých na ropu, jakož i zemí jako je Čína, a jeho následků, odpovědí na toto znepokojení by nemělo být vyloučení těchto zemí z globálního finančního a investičního trhu. Právě naopak, Evropa by měla vítat příliv finančních prostředků pocházejících z těchto států a jejich investičních fondů.
Přirozeně, důvodem k určitým obavám může být skutečnost, že některé z těchto zemí nedodržují stejné základní zásady jako my z politického hlediska. Jestliže politické cíle vedou jejich investiční strategie – i když toto není ten případ –, neexistuje žádný důkaz o tom, že by státní finanční fondy způsobily velkou krizi. Jsou provozovány rozumně a bez politických zásahů. Diskriminace všech státních investičních fondů na základě jejich původu je kontraproduktivní a proti všem zásadám dobrých právních předpisů.
Stejné zacházení se všemi účastníky zapojenými do podobných činností by mělo být základní zásadou právních předpisů o finančních trzích a firemním řízení. Kodex chování by byl, samozřejmě, vítaný, měl by však vycházet z tohoto nerozlišování zdroje příjmu.
Elisa Ferreira, jménem skupiny PSE. – (PT) Otvírání se obchodu a investicím je znakem evropské integrace. Státní investiční fondy jsou zde již dlouho. Jak už bylo řečeno, v současném kontextu závažných hospodářských problémů se jejich potenciál kapitalizace a zájem o tento potenciál zvýšily. Otvírání strategických sektorů a přidělování nutných veřejných aktiv na soukromé iniciativy je další vlastností Evropské unie. Je však třeba zaručit, aby byly všechny subjekty, a hlavně státní investiční fondy, vedené na základě jasných a transparentních pravidel, a aby byly jejich cíle shodné se správným fungováním trhů, spravedlivou konkurencí mezi subjekty a s krátkodobou i dlouhodobou ochranou práv evropských občanů.
Vítáme závazek Komise k vytvoření multilaterálního kodexu chování pod záštitou Mezinárodního měnového fondu. Jak však vidíme na příkladě hedgingových fondů a soukromého kapitálu, kodex osvědčených postupů nestačí. Chtěli bychom požádat Komisi o nezávislou a mnohem důraznější záruku, že všechny finanční subjekty, včetně těchto fondů, budou náležitě respektovat vnitřní trh, zásady transparentnosti a řízení na základě evropských, a nejen výlučně vnitrostátních nebo mezinárodních kritérií.
Wolf Klinz, jménem skupiny ALDE. – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v posledních měsících se státní investiční fondy ve zvýšené míře staly tématem rozhovorů, protože fungují v evropském a americkém bankovním sektoru. Mnoho lidí se domnívá, že tato angažovanost je pouze prvním krokem, a že se státní investiční fondy momentálně připravují na masivní skupování, díky němuž skončí mnoho společností v Evropě a také jinde ve světě pod jejich vlivem, anebo dokonce jejich kontrolou. Obava z politického vlivu se tu mísí se znepokojením, že by se měl učinit alespoň pokus o získání přístupu k technologiím, které by jinak nebyly dostupné, hlavně proto, že obchodujeme s partnery a tržními hráči, kteří v minulosti nepůsobili aktivně na mezinárodní scéně, a to státními investičními fondy z Ruska a Číny.
Peníze jsou skutečně na dosah. S disponibilní sumou více než 3 miliardy USD mají tyto subjekty k dispozici momentálně dvakrát tolik než mezinárodní hedgové fondy. Z historického hlediska je však třeba říci, že neexistuje žádný důkaz, který by podpořil tuto domněnku. Fondy, jak zde již bolo zdůrazněno, se zatím vždy ukázaly jako dobří akcionáři. Zajímají se o dlouhodobý, pozitivní rozvoj svého podnikání, a tím o získání dobré, dlouhodobé míry návratnosti svých investic.
Stejně bychom však neměli být naivní při sledování vývoje těchto událostí. Potřebujeme množinu pravidel, nechceme však žádný izolacionismus ani protekcionismus. Vždyť státní investiční fondy jsou nakonec příkladem toho, že volný kapitálový trh funguje, a je v našem zájmu, aby to tak zůstalo.
My liberálové proto podporujeme Komisi v jejím přístupu a výzvě k vytvoření kodexu chování. Doufáme, že takový kodex skutečně přinese transparentnost, že se základní stimuly investování těchto státních investičních fondů vyjasní, a že samotné fondy uplatňují dobré firemní řízení, kterého se budou držet.
Potřebujeme však řešení týkající se celé EU – ne 27 různých řešení EU – a potřebujeme také mezinárodní řešení. Proto nás těší slova komisaře, hlavně o intenzivních jednáních, která probíhají s organizací OECD a Mezinárodním měnovým fondem.
Volný pohyb kapitálu přispěl v průběhu let ke všeobecnému růstu v Evropě i ve světě. A to nesmíme v budoucnosti ohrozit nadměrnou regulací a protekcionismem, ale raději bychom se měli držet našich zásad volného trhu.
Cornelis Visser (PPE-DE). – (NL) Státní investiční fondy aktivně působí na finančním trhu více než 50 let. Suma finančních prostředků ve státních investičních fondech se v posledních letech ohromně zvýšila v zemích, jako je například Čína, Rusko a arabské státy.
Účelem státních investičních fondů je investovat přebytek státních rezerv do ziskových aktivit. Myslím, že tyto země mají nárok usilovat o nejlepší způsob investování svých rezerv do zahraniční měny, proto mám na přispívání těchto fondů pozitivní názor. Tyto fondy zlepšují likviditu finančních trhů a jsou zdrojem růstu a pracovních míst. Přispívají také k dlouhodobým investicím. Vytvářejí stabilitu pro společnosti, do kterých investují. Měli bychom jim proto i nadále dávat prostor k investování. Tyto fondy však se sebou, samozřejmě, mohou přinášet také hrozby. Budeme se muset zabývat typem jejich investic a tím, zda splňují požadavky transparentnosti.
Stejně v oblasti politické angažovanosti v těchto státních investičních fondech není zcela jasno. Nevýhodou nedostatku transparentnosti je to, že může vyústit v naše rostoucí znepokojení ve vztahu k těmto státním investičním fondům. Komise by proto měla jednat, a to je dobré. V opačném případě se budou země zabývat těmito státními investičními fondy na vnitrostátní úrovni. Jsem proti tomu, aby v této oblasti bylo příliš mnoho národní politiky. Správnou úrovní pro reakci je Evropa a měli bychom reagovat společně.
Je důležité, mít koordinované stanovisko na evropské úrovni. Mám proto radost z odpovědi, že Rada a Komise úzce spolupracují na úrovni MMF a OECD. Těším se proto na směrnice, které vypracují MMF, Světová banka a OECD, a doufám, že budou obsahovat transparentnost, dobré řízení a reciprocitu.
Pokud jde o reciprocitu, zastávám názor, že bychom se měli omezit na státní investiční fondy. Stále chceme soukromé investory, ale reciprocitu můžeme požadovat od státních investičních fondů.
Antolín Sánchez Presedo (PSE). - (ES) Vážená paní předsedající, za posledních 50 let vytvořilo státní investiční fondy více než 30 zemí. Jejich nárůst v posledních letech je výsledkem deviz z ropy a obchodních přebytků a některé země nyní dokonce hledají způsob, jak využít tyto přebytky k posílení veřejných důchodových systémů.
Jak jsme viděli, státní investiční fondy mohou globálně přispět k finanční stabilitě i k hospodářskému růstu s cílem zajistit solidaritu mezi generacemi.
Mohou však vést také k problémům a deformacím. Právě proto potřebujeme společný evropský přístup. Musíme zajistit, aby fungovaly transparentně, předvídatelně a na základě rozumného řízení. Musíme předejít střetům zájmů a paradoxu, pomocí kterých se evropské sektory, jejichž účinnost byla svěřena tržní logice, znovu stanou věcí veřejného rozhodování, tentokrát však jde o rozhodnutí třetích zemí. Nejenže musíme zajistit koherenci a reciprocitu, ale musíme o této problematice uvažovat a postupovat vpřed z pohledu vymezení určitých mezinárodních pravidel.
Olle Schmidt (ALDE). - (SV) Vážená paní předsedající, pane komisaři, jsem vášnivým zastáncem volného obchodu a jsem alergický na protekcionismus, to však neznamená, že jsem naivní. Jedním z problémů fondů ve vlastnictví státu je jejich enormní růst. Jen od února tohoto roku hodnota jejich aktiv narostla o 600 miliard dolarů na přibližně 4 biliony dolarů. Ta moc! To v kombinaci se skutečností, že mnohé z těchto fondů nejsou dostatečně transparentní z hlediska jejich investičních postupů, což zde již bylo zmíněno, a že některé z nich pocházejí z nedemokratických zemí, podle mě znamená, že by nás to mělo zajímat.
Potřebujeme tyto fondy a potřebujeme tyto investice, ale potřebujeme také pravidla hry a regulační systémy platné pro všechny, v jejichž rámci musí být transparentnost příkladem. Myslím, že Norský ropný fond, který se zde zavázal, může posloužit jako příklad. Mohl by sloužit také jako model při vypracování kodexu chování. Paní předsedající, když svítí slunce, nepotřebujeme deštníky. Ale možná je budeme potřebovat, když bude pršet.
José Manuel García-Margallo y Marfil (PPE-DE). - (ES) Vážená paní předsedající, pokusím se neopakovat poznámky, které zde již zazněly. Musím však poukázat na to, že poprvé jsem o státních investičních fondech slyšel v roce 1993 v souvislosti se skandálem Kuvajtského investičního úřadu ve Španělsku, který podle tehdejších kuvajtských úřadů napáchal větší hospodářské škody než invaze Saddáma Husajna v roce 1991.
Od té doby jsme zde měli více jmen. Hovořili jsme již o společnosti Gazprom, čínské činnosti v Africe a venezuelském využívání finančních prostředků k vývozu bolivarské revoluce a v důsledku finanční krize dnes budeme hovořit o dalších. Prostřednictvím těchto fondů roste mnoho společností, anebo od nich dostávají finanční pomoc.
Jak již jménem mé skupiny řekla paní Kauppi, je pravda, že tyto fondy přinášejí několik nezpochybnitelných výhod: pomáhají zlepšovat rozdělování zdrojů, dodávají likviditu a snižují nestálost, což je velmi užitečné přesně v této rozhodující chvíli.
Byly zde zmíněny také obavy, které vyplývají z těchto fondů: rozsáhlejší intervence vlád do ekonomik, intervence, které mohou být někdy vedeny politickými, a ne hospodářskými cíli – což může vést k deformacím trhu a ohrozit národní bezpečnost – a národní reakce jednotlivých vlád, které by mohly ještě více roztříštit vnitřní trh.
Kdybych parafrázoval Lenina, co je třeba učinit? Je zřejmé, že musíme pokračovat ve vyšetřování způsobu, jakým tyto fondy fungují, a vytvořit přesnou diagnostiku jejich činnosti. Musí se revidovat také rámec Společenství. Je pravda, že podléhají pravidlům o kompetencích a ochraně investorů, stačí to však? Zároveň musíme vytvořit dobrovolný kodex chování, který zaručí transparentnost, předvídatelnost a zodpovědnost. Tento kodex chování by se měl nakonec převést také do mezinárodního rámce.
Upřímně mě proto těší transatlantická spolupráce a spolupráce s orgány, jako je OECD a Mezinárodní měnový fond. Musíme jednat a musíme jednat co nejdříve.
Ieke van den Burg (PSE). - Vážená paní předsedající, sdílím obavy, které zde zazněly z úst mnoha řečníků, týkající se fondů ve vlastnictví státu. Ale chtěla bych zdůraznit, že soukromé obchodní fondy, jako například hedgingové fondy, anebo soukromý kapitál, představují často závažnější důvody k obavám. Je to proto, že často nemají záměr orientovaný dlouhodobě, zatímco státní investiční fondy spolu s důchodovými fondy často mají takovou dlouhodobou orientaci a mohou posílit úlohu minoritních akcionářů a sehrát také pozitivní úlohu při poskytování likvidity na trhu.
Problémem je, že často nejsou dostatečně transparentní ve své investiční strategii a záměrech. Doufám, že Komise se na to zaměří. Výbor pro právní záležitosti nedávno přijal v tomto Parlamentu zprávu o transparentnosti institucionálních investorů, ve které jsme Komisi žádali o předložení směrnice zaručující společné normy transparentnosti. Doufám, že Komise může reagovat na tento požadavek.
Má poslední poznámka bude o kodexu chování a postupu „dodržet anebo vysvětlit“. Zvažovala Komise také tento prvek?
Harald Ettl (PSE). – (DE) Vážená paní předsedající, státní investiční fondy se staly středobodem zájmu hlavně od minulého roku, kdy Čína oznámila svůj záměr investovat 3 miliardy USD, jen 3 miliardy USD, svých finančních rezerv do soukromých holdingových společností. Kapitál nacházející se ve státních investičních fondech v současnosti představuje celkově více než 3 biliony USD, což je dvojnásobek kapitálu v hedgových fondech. To je dostatečný důvod, abychom se na celé toto podnikání podívali. Doposud víme jen o transparentním norském systému, který má dobré firemní řízení. Státní investiční fondy však, podobně jako soukromý rizikový kapitál, mohou zakrýt, kdo přesně je podnikatel.
Státní investiční fondy mohou strategicky investovat a prudce růst. Transparentnost je proto velmi potřebná. V důsledku firemních převodů ovlivněných státními investičními fondy může dojít k omezení práv zaměstnanců a pracovních podmínek. V této oblasti se proto požaduje transparentnost a řádné oznamování. Dalším bodem, který stojí za zmínku, je, že MMF, ministerstvo financí USA a německá kancléřka vyzývají ke zvýšené kontrole a regulaci. Zdá se, že něco určitě musíme učinit.
John Purvis (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, chtěl bych své kolegy varovat před démonizováním státních investičních fondů, nemluvě již o investorech soukromého kapitálu, paní van den Burgové. Recyklování přebytků je mimořádně zapotřebí, ať už ve formě výdajů nebo investic. Krize ve 30. letech minulého století byla výsledkem shromažďování zásob zeměmi s přebytkem. Je mnohem lepší, když se tyto přebytky recyklují jako investice do míst, kde jsou potřeba – do našich bank při nedostatku kapitálu, do naší infrastruktury, která potřebuje modernizaci, do našich nemovitostí s jejich současnými problémy a do našich podniků a průmyslu všeobecně s cílem vytvořit a zachovat pracovní místa.
Ano, potřebujeme reciprocitu, EU je však i přesto největším mezinárodním investorem. To nesmí být ospravedlněním protekcionismu k vyloučení jiných investorů. Jistě, máme naši politiku konkurenční soutěže, která řeší kartely a monopoly. Máme naše pravidla v oblasti práce, zdraví a bezpečnosti, které mají chránit naše pracovníky, a jako poslední možnost máme naše svrchované právo, vytvořit právní předpisy proti nepřijatelným politickým zásahům. Darovanému koni na zuby nekoukej!
Zsolt László Becsey (PPE-DE). - (HU) Jen několik poznámek ve zkratce. Jsme heterogenní – já například pocházím z nových členských států, a jsem první osoba z těchto států, která zde dnes hovoří – s nedostatkem kapitálu, s bezbranným veřejným sektorem a velmi nešťastnou minulostí, která nám hrozí svým návratem ve formě imperialismu. A to musíme brát všichni vážně.
Druhá věc, o které se tu dnes hovořilo, je, že tyto státní investiční fondy často slouží imperialistickým cílům, a nejen svými střednědobými investicemi, ale i v rámci světových energetických zdrojů. Vždyť se podívejte na nakupování Číny v Africe. Není proto jisté, že tato mezinárodní dohoda anebo kodex chování sám o sobě bude stačit.
Po příslušné analýze se musíme pořádně zamyslet nad tím, zda některé členské státy přijímají opatření v oblasti národní bezpečnosti na jednotném základě, který zabrání investicím zahraničních zlodějů do strategických sektorů, a který by nejednal proti volnému toku kapitálu, ale stále by znamenal určitou bezpečnost. Děkuji.
Margarita Starkevičiūtė (ALDE). – (LT) Chtěla bych upozornit své kolegy poslance, že bychom asi neměli investovat tolik času do zahraničních fondů, ale soustředit se raději na naše vlastní, jak pravil pan Purvis – příliš mnoho investujeme do třetích zemí a přicházíme o peníze, proto potřebujeme investice investičních fondů. Mohli bychom snad zorganizovat naši hospodářskou politiku tak, aby se úspory našich občanů mohly bezpečně investovat v Evropě. Potom bychom nemuseli mít obavy z investičních fondů třetích zemí.
Ráda bych skončila poděkováním francouzskému předsednictví za to, že si nakonec přišli vyslechnout naše rozpravy. Slovinsko je mnohem menší země, nemohla jsem si však nevšimnout, že její zástupci se vždy zúčastňovali parlamentních rozprav. Zástupci Francie, která je velkým státem, zatím nebyli velmi aktivní a doufám, že tyto rozpravy je podpoří, aby se našich schůzí zúčastňovali častěji.
Ieke van den Burg (PSE). - Paní předsedající, děkuji, že jste mi znovu dali prostor. Je to proto, že pan Purvis říká, že možná démonizujeme státní investiční fondy a soukromý kapitál a hedgové fondy, a já si nemyslím, že by právě o toto šlo.
Zvolili jsme také velmi vyrovnaný přístup v ústní otázce, která byla předložena, také v usnesení a myslím, že je moudré neignorovat ani nepopírat, že pro nás jako pro Parlament je důležité vzít v úvahu, co se v této oblasti děje. Myslím, že právě to je naší povinností a naším právem, a byla bych nerada, kdybychom to odsunuli stranou jako pouhé démonizování.
Anne-Marie Idrac, uřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážená paní předsedající, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, překvapuje mě konsensus, který vyplynul z vašich projevů, a který bych shrnula takto: ani démonizace, ani naivita.
Vyslechli jsme si připomínky od poslanců, že, samozřejmě, nesmíme bránit tomu, aby byly státní investiční fondy dobře využívány, přičemž s cílem evropské prosperity zde bylo popsáno vícero využití. Odezněla zde však také dohoda o určitém množství politických zásad, které by nám měly zabránit naší přílišné naivitě.
Jde o zásady transparentnosti, spravedlnosti, předvídatelnosti a reciprocity. Tyto příspěvky poslanců nám jistě pomohou pokračovat v práci v Radě a v Komisi s cílem vypracovat kodex chování. Mimořádně povzbudivé a důležité je to, že poslanci vyzdvihli potřebu koordinované práce mezi členskými státy, a z tohoto pohledu chci říci, že je velmi uspokojivé slyšet země eurozóny hovořit jednotně, protože jsou schopné koordinace proti proudu a koordinace s ECB.
Günter Verheugen, místopředseda Komise. – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chci vám znovu poděkovat za širokou podporu, kterou jste v průběhu této rozpravy vyjádřili přístupu Komise. Vnímal jsem určité rozdíly v prioritách, ne však v politickém stanovisku, a za to jsem mimořádně vděčný.
Někdo se zde ptal, jak pokračuje tato práce na mezinárodní úrovni. Dovolte mi říci, že činnosti v MMF a organizaci OECD sice probíhají současně, nezabývají se však úplně stejnými tématy. Dali by se spíše charakterizovat jako doplňující. Pracovní skupina v rámci Mezinárodního měnového fondu, která se setkává měsíčně, se pokouší zjistit, jak by se chování samotných státních investičních fondů dalo ovlivnit způsoby, o nichž jsme hovořili. Pracovní skupina v rámci OECD se na druhé straně pokouší určit, jak bychom se my sami měli chovat v reakci na vliv ze strany státních investičních fondů.
Toto téma se řeší ze dvou stran a já mohu jen znovu odpovědět, že posun dosažený k dnešnímu dni je uspokojivý. Jsme celkem přesvědčeni, že něčeho dosáhneme, a že – navážu na to, co řekl pan Schmidt – budeme mít deštník, který bychom potřebovali.
Předsedající. – Abych rozpravu ukončila, byl mi předložen jeden návrh usnesení podle čl. 108 odst. 5 jednacího řádu.
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve středu 9. července 2008.
PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS místopředseda
14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu)
Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky na Radu (B6-0168/2008).
Předsedající. −
Otázka č. 1, kterou pokládá Claude Moraes (H-0426/08)
Věc: Horizontální antidiskriminační opatření
Mohla by Rada uvést, jaké kroky plánuje přijmout v boji za zvýšení rovných příležitostí v EÚ?
Jaký je program předsednictví v oblasti rovných příležitostí a jakým způsobem Rada zabezpečí, aby členské štáty efektivně uplatňovaly antidiskriminační právní předpisy?
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, Rada si je v plně vědoma důležitosti horizontálních opatření v boji proti diskriminaci a ve skutečnosti už přijala právní předpisy v této oblasti.
Hovořím o směrnici Rady 2000/43/ES, která zakazuje diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu v různých souvislostech, a o směrnici Rady 2000/78/ES, která zakazuje diskriminaci na základě náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v oblasti zaměstnání a povolání.
Komise zodpovídá za monitorování transponování legislativních aktů přijatých Evropskou unií a je oprávněna začít jednání v případě porušení. Komise zároveň podrobně monitoruje efektivní uplatňování existujících opatření a 2. července přijala návrh směrnice na zabezpečení ochrany před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a náboženského vyznání nebo víry mimo pracovní trh.
Tato nová směrnice se snaží o zaručení rovného zacházení v těchto oblastech: sociální ochrana, vzdělávání a přístup ke zboží a službám a jejich poskytování, které jsou dostupné veřejnosti, samozřejmě, včetně ubytování.
Rada proto v nejbližších měsících velmi pozorně prozkoumá tuto iniciativu.
Claude Moraes (PSE). - Chtěl bych poděkovat úřadujícímu předsedovi. Vítám skutečnost, že Rada zaujme pozitivní stanovisko k antidiskriminačním právním předpisům. Bez pochyby si však neuvědomuje – a pokud si to neuvědomuje, co nejdříve se to změní – že převzal dědictví neuplatňování antidiskriminačních směrnic, a to v případě směrnice o rasové rovnosti, stejně jako směrnice o zaměstnanosti.
Teď tu mám velmi vítaný nový balíček, nové horizontální opatření o zboží a službách.
V první řadě bych proto chtěl požádat Radu, aby zabezpečila, že toto dědictví neuplatňování z její strany nebude pokračovat. Existuje například dědictví neuplatňování související s rámcovým rozhodnutím Rady o rasově motivovaných zločinech. Rada musí tento balíček podpořit. Je to důležité pro občany Evropy. Žádám, aby k němu zaujala pozitivní stanovisko.
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Pane předsedající, víme, že to nebude lehké, mohu však panu Moraesovi říci, že z právního hlediska usilovně pracujeme na tom, abychom zabezpečili jejich uplatňování, a že předsednictví se v rozsahu svých pravomocí bude snažit, aby se tento balíček Komise uplatňoval.
Víme už, když vezmeme v úvahu zvyklosti zapojených subjektů a rozsah návrhů Komise, že to v žádném případě nebude jednoduché.
Elizabeth Lynne (ALDE). - Těší mě, že horizontální opatření bylo předloženo v oblastech, o kterých jste hovořili.
Umíte mi říci, jakou míru podpory očekáváte pro tuto směrnici ze strany členů Rady? a zaváže se dnes francouzské předsednictví skutečně k tomu, aby lobbovalo za to, že se tato směrnice stane skutečností?
Je velmi důležité, abychom prosadili tyto antidiskriminační právní předpisy a doplnili balík článku 13, a jak říká Claude Moraes, klíčem je jejich následné uplatňování.
Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Rád bych tuto otázku rozebral trochu podrobněji. V rámci Evropské unie teď máme klasický příklad etnické diskriminace, k němuž dochází v Itálii. Lidé jsou tam považováni za kriminálníky jen pro svůj etnický původ. Jak se Rada dívá na tyto praktiky? Považuje za přiměřené přijmout opatření proti italské vládě?
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Pane předsedající, myslím si, že tyto dvě otázky dobře odrážejí rozpory, které existují mezi členskými státy. V Radě neproběhly žádné rozhovory na toto téma, a proto nemohu odpovědět jménem Evropské unie.
Mohu však říci, že pokud jde o předsednictví, tato opatření jsou důležitá. Tato problematika patří do rámce k posílení sociálního rozměru Evropské unie, a tedy jedné z úloh, které se mimořádně věnuje. Budeme se velmi snažit o dosažení konsensu, budeme také pragmatičtí a přijmeme výsledky, kterých můžeme dosáhnout co nejdříve.
Pozorně jsem vyslechl slova, která odezněla o etnické diskriminaci, a předsednictví to jednoznačně považuje za vážný problém.
Předsedající. −
Otázka č. 2, kterou pokládá Marian Harkin (H-0428/08).
Věc: Priority francouzského předsednictví
S ohledem na priority francouzského předsednictví ve vztahu k mobilitě ve vzdělávání a celoživotnímu vzdělávání souhlasí Rada s tím, že by rok 2011 jako Evropský rok dobrovolné činnosti byl ideálním způsobem, kterým může Rada propagovat mobilitu prostřednictvím dobrovolných aktivit pro všechny generace v celé EU?
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, jak víte, Rada nemůže zaujmout oficiální stanovisko k různým návrhům na téma budoucích evropských roků, návrh paní Harkinové ji však velmi zaujal.
Témata evropských roků mohou navrhovat jednotlivci, skupiny nebo instituce, ale v první řadě je musí schválit a vybrat Komise, která následně vypracuje legislativní návrh. Ten potom prozkoumá Evropský parlament a Rada podle spolurozhodovacího postupu. Rada proto navrhuje vážené poslankyni, aby předložila svůj návrh Evropské komisi, která je jedinou institucí s právem iniciovat návrhy tohoto typu.
Pokud jde o rok 2008, jak víte evropský rok je věnován mezikulturnímu dialogu a tuto problematiku plánujeme zachovat v popředí zájmu francouzského předsednictví.
Marian Harkin (ALDE). – Děkuj Vám za odpověď. Domnívám se, že důvod, proč jsem použila rok 2011 jako Evropský rok dobrovolné činnosti, je ten, že já a čtyři další poslanci máme písemné prohlášení k tomuto problému a věřím, že dnes jsme dosáhli požadovaného počtu. Takové tedy bude přinejmenším stanovisko Parlamentu. Pokud má francouzské předsednictví v tomto směru nějaký vliv, chtěla bych vás požádat, abyste nás v tom také podpořili.
Jak jsem zmínila, dnes jsme dosáhli potřebného počtu, který nám umožňuje zavést plány a politiky s reálným účinkem v roce 2011, když je Komise podpoří.
Mezitím bych se chtěla zeptat francouzského předsednictví, zda může zajistit, aby se rozvíjeli dobrovolné aktivity mladých lidí s cílem pomoci jim s mobilitou a zaměstnaností.
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Pane předsedající, je samozřejmé, že sdílím obavy paní Harkinové. Rád bych poukázal na to, že předsednictví všeobecně a francouzské předsednictví konkrétně si velmi dobře uvědomují témata, která tu přednesla, hlavně aspekty související s mobilitou a možností zaměstnání mladých lidí, a že plánují zabezpečit, abychom se tímto problémem zabývali zvlášť.
Zabezpečíme také, aby se těmito záležitostmi zabývala i Komise, protože právě ona je zodpovědná za předkládání návrhů tohoto typu. Za nás mohu říci, že se v oblastech, které zmiňovala paní Harkinová, pokusíme dosáhnout pokroku v době našeho předsednictví.
Předsedající. − Otázky č. 3 a 4 byly staženy.
Předsedající. −
Otázka č. 5, kterou pokládá Brian Crowley (H-0432/08)
Věc: Zrušení cíle EU pro biopaliva
Zpráva, o které se momentálně hovoří v Parlamentu (PE 405.949), vyzývá ke snížení nebo celkovému upuštění od cíle EU 10 % podílu biopaliv v důsledku vlivu na fauni, lidi a světové potravinové zásoby. Může se Rada vyjádřit k tomu, zda je cíl 10 % odsouhlasený v březnu 2008 ohrožen a zda toto propojení mezi zvyšováním cen potravin a zvýšenou produkcí biopaliv je umělé?
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, Evropská rada v březnu 2007 skutečně souhlasila s cílem zabezpečit minimálně 10procentní podíl biopaliv na celkové spotřebě benzínu a nafty v dopravě do roku 2020.
Rada však zároveň stanovila určité předpoklady: cíle musí být dosaženo efektivním způsobem; biopaliva se musí produkovat udržitelným způsobem; biopaliva druhé generace musí být obchodně dostupná a směrnice o kvalitě paliv se musí změnit a doplnit v souladu s požadavky tak, aby umožnila přiměřené úrovně mísení.
Abych však odpověděl panu Crowleymu, Rada vyzvala Komisi, aby co nejdříve představila potřebné návrhy. V lednu 2008 proto Komise přijala návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Ta by stanovila každému členskému státu povinnost zabezpečit, aby do roku 2010 minimálně 10 % paliv na dopravu pocházelo z obnovitelných zdrojů. Jak víte, tato povinnost by se nevztahovala jen na biopaliva.
V přípravných orgánech Rady a příslušných výborech Parlamentu stále probíhají jednání o tomto návrhu Komise. Cíl 10 % je, samozřejmě, důležitým prvkem těchto jednání, ale nemůžeme vyvodit žádné závěry kromě takových, že se zdá, že bude náročné aktuální cíl splnit.
Pokud jde o zvyšování cen potravin, je to komplexní jev, který má mnoho zakořeněných příčin a mnoho následků. Evropská rada na svém zasedání 19. a 20. června zdůraznila význam zabezpečení udržitelnosti politik v oblasti biopaliv, například pomocí zlepšení produkce biopaliv první generace a podporou rozvoje paliv druhé generace vyrobených z vedlejších produktů.
Zároveň vyzdvihla potřebu rychle vyhodnotit možné důsledky na zemědělské potravinářské produkty a v případě potřeby jednat s cílem řešit nedostatky. Bylo dohodnuto, že další hodnocení by se mělo udělat ve vztahu k environmentálním a sociálním následkům produkce a spotřeby biopaliv, a to v rámci Unie i mimo ni při kontaktech s našimi mezinárodními partnery. Návrh Komise proto velmi podrobně prozkoumáme z hlediska udržitelnosti i opatření ke sledování a vyhodnocování. Víme, že Parlament si velmi dobře uvědomuje tyto problémy, a věříme, že se nám podaří dohodnout se na pravidlech, která nám umožní využívat výhody biopaliv při současném minimalizování případných nepřímých škodlivých účinků.
Brian Crowley (UEN). - Rád bych poděkoval úřadujícímu předsedovi za jeho odpověď a také mu popřál mnoho úspěchů v dalších šesti měsících. Vím, že to bude náročné. Může si být jist naší podporou.
K problematice biopaliv – úřadující předseda hovořil o první a druhé generaci – problémy, kterým nyní čelíme při propojení produkce biopaliv s produkcí potravin, jsou ve skutečnosti výsledkem využívání pouze biopaliv první generace. Měli bychom se však podívat na třetí generaci – přejít od všech problémů biopaliv na biomasu, bioenergii a vedlejší produkty celého energetického sektoru –, která by nám mohla pomoci dosáhnout snížení naší závislosti na fosilních palivech a také pomoci životnímu prostředí. Na to jsou však potřebné dva klíčové prvky. Prvním je koordinace výzkumu a vývoje technologie a druhým flexibilita v rámci nařízení stanovených Radou na jejím zasedání v lednu 2008.
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Pane předsedající dos Santosi, způsob používaný k výpočtu snížení emisí skleníkových plynů a hlavně volby stojící za tímto způsobem budou zohledňovat spotřebu paliva. Pan Crowley má však určitě pravdu. Musíme myslet i na biomasu a další bioenergetické prvky a pokusit se vyhnout nejškodlivějším následkům na produkci potravin.
S tímto cílem se musíme dále snažit koordinovat výzkum a vývoj a snad i přizpůsobit cíle v souladu s koordinací výzkumu. Práce začíná v Radě. O této problematice se už mluví a znovu vidíme, že budeme muset zohledňovat různé prvky, které pan Crowley zmínil ve svém projevu.
Josu Ortuondo Larrea (ALDE). - (ES) Pane úřadující předsedo Rady, vím, že znáte termínované obchody známé jako tzv. futures na finančních a akciových trzích. Zároveň se velmi hovoří o vlivu odklonu zemědělské produkce směrem k produkci biopaliv jako o jednom z hlavních důvodů zvýšení cen potravin.
Chtěl bych se zeptat, zda předsednictví a Rada uskutečnily studii o objemu termínovaných obchodech ve spojení s trhy potravin a uhlovodíku a o rozsahu, v němž by tento faktor mohl samovolně zvyšovat ceny.
Mairead McGuinness (PPE-DE). - Také bych chtěl popřát francouzskému předsednictví mnoho úspěchů.
Nespočívá nyní problém v tom, že biopaliva mají špatný zvuk ne proto, co udělala Evropa, ale proto, co dělají Spojené státy, když namísto krav zásobují velkým množstvím kukuřice automobily?
A pro Evropu a svět, není klíčovou otázkou rozvíjet politiku udržitelného využívání země, která nám dává potraviny, potravu, energii a environmentální statky? Nedémonizujme však pouze některou část, zatímco produkci potravin stavíme do základní pozice.
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, nejsem si vědom žádné studie toho typu, který jste zmiňoval. Chtěl jsem přidat slovo bohužel, protože se domnívám, že by bylo užitečné podrobně prozkoumat úlohu trhu a úlohu, kterou mohou v této oblasti sehrávat termínované obchody. Myslím si také, že by bylo rozumné vykonat v této oblasti více hloubkových studií, protože na trzích existuje možnost očekávání a spekulací, v závislosti na významu, který mají tato slova.
Pokud jde o poznámku paní McGuinnessové, myslím, že máte pravdu – a takový je i záměr předsednictví –, že se musíme pohnout směrem k udržitelné zemědělské výrobě s cílem zabránit přebytkům, které jsme viděli v některých oblastech, a zmínili jste hlavně příklad USA, který jde vcelku pravdivý.
Doufáme, že po dobu našeho předsednictví vytvoříme iniciativy, které umožní udržitelnější způsob zemědělské výroby.
Předsedající. −
Otázka č. 6, kterou pokládá Liam Aylward (H-0434/08)
Věc: Rozvojové cíle tisíciletí 2 a úmluvy MOP o dětské práci
Závěry Rady z května tohoto roku o právech dětí a urychlení rozvojových cílů tisíciletí jsou velmi vítány. S ohledem na to, že Rada uznala mimořádnou zranitelnost dětí zneužívaných k dětské práci, zabývá se i zrušením rozdílu mezi rozvojovými cíly tisíciletí 2 a úmluvami Mezinárodní organizace práce o dětské práci? Rozvojové cíle tisíciletí 2 vyžadují od států jen to, aby zabezpečily všeobecné základní vzdělání, zatímco úmluvy MOP stanovují věk 15 roků – nebo v některých rozvojových zemích 14 roků – jako hranici dětské práce. Děti ve věku od 11 a 12 let do 14 a 15 let tak zůstanou nechráněné a nezaopatřené, hlavě v mnohých rozvojových zemích, kde neexistují prostředky a asi ani vůle jít dále, než stanovují rozvojové cíle tisíciletí 2 a kde jsou děti nejvíc vystaveny riziku zneužívání k práci.
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, pane Aylwarde, skutečně existuje rozpor v pohledu ochrany před dětskou prací, kterou stanovují úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) a která je součástí rozvojových cílů tisíciletí. Mezinárodní úmluvy a rozvojové cíle tisíciletí jsou však dva přístupy, které jsou rozdílné, ale zároveň se doplňují.
Připomenu vám záměr cílů tisíciletí přijatý v roce 2000, kterým je zlepšit životní podmínky do roku 2015 prostřednictvím přesných a konkrétních cílů, které znáte. Zabezpečení všeobecného základního vzdělání je druhým z těchto cílů.
Prostřednictvím těchto cílů tisíciletí mezinárodní společenství uznalo vzdělání jako základní právo a jako důležitý faktor hospodářského rozvoje. Uznání práva na vzdělání je určitě jistým způsobem boje proti dětské práci, ne však jediným. Je tu i první cíl tisíciletí, a to všeobecné odstranění chudoby, což je rozhodující faktor v boji proti dětské práci a pro zvýšení počtu mladých lidí navštěvujících školu. Úmluvy Mezinárodní organizace práce vytvářejí právní rámec boje proti dětské práci. Je zřejmé, že se cíle tisíciletí a ochranné úmluvy MOP vzájemně doplňují, stejně jako se doplňují právní předpisy a jednání nebo všeobecný rámec a právní aplikace.
Z pohledu ustanovení cílů tisíciletí a závazných právní ustanovení MOP existuje i věkový rozdíl. Skutečnost, že tento věkový rozdíl existuje, na což poukázal pan Aylward, žádným způsobem neovlivňuje odhodlání Rady podporovat boj proti všem formám dětské práce a uplatňování úmluv Mezinárodní organizace práce.
Závěry, které Rada přijala v květnu, dokazují, že se Evropská unie bude snažit o využití všech nástrojů, které má k dispozici, aby jednala a aby použila politický dialog mezi Evropskou unií, členskými státy a třetími zeměmi, ať už prostřednictvím obchodních jednání, rozvojové spolupráce nebo jednání prostřednictvím mezinárodních orgánů, aby zabezpečila, že se tyto úmluvy všude uplatňují.
Rada ve svých závěrech zdůraznila potřebu jednání vedených Evropským společenstvím a dohod uzavřených mezi Evropskou unií a třetími zeměmi s cílem podpořit ratifikaci a dodržování úmluv MOP o dětské práci a s cílem přispět k odstranění všech forem dětské práce.
Unie bude usilovat o to, aby co nejvíc využila rozvojových snah, a posílila tak vlastní systémy a možnosti partnerských zemí zabezpečovat základní služby bez diskriminace. Závěry Rady jsou proto zároveň výslovným odkazem pro ochranu před násilím a zneužíváním. Zmiňují se i o potřebě přiměřených systémů odborného vzdělávání a rozvoje vědomostí, stejně jako o příležitostech produktivního zaměstnání a slušné práce po dosažení minimálního produktivního věku.
Liam Aylward (UEN). - Může vyjádřit úřadující předseda politický závazek, že boj proti světové dětské práci bude prioritou Rady po dobu dalších šesti měsíců? Můžeme také očekávat větší koordinaci mezinárodního jednání v oblasti rozvojové pomoci a zahraničních věcí?
A nakonec, chtěl by se úřadující předseda vyjádřit o posledním programu Panorama stanice BBC o dětské práci v dodavatelském řetězci dobře známé a úspěšné evropské oděvní značky? Zvažovala by Rada zavedení systému, pomocí něhož by byly evropské země zodpovědné za vykazování dodavatelského řetězce na všech úrovních?
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Vážený pane předsedající, odpovím na otázky v opačném pořadí. Neznám zprávu, kterou zmiňoval vážený pan poslanec, ale kdyby se informace potvrdily, otázka by si nepochybně zasloužila bližší prozkoumání. Musíme prozkoumat skutečnosti na úrovni importu dodavatelského řetězce. Mohu vás však ujistit, že předsednictví si dobře uvědomuje tento aspekt a je odhodlané bojovat proti němu, obzvlášť uplatňováním zásad reciprocity v této oblasti a zabezpečením respektování mezinárodních sociálních norem.
Zadruhé, pokud jde o rozvoj, máte úplnou pravdu. Je to závazek, který si vyžaduje trvalé úsilí, a my budeme pokračovat v tom, abychom zabezpečili lepší koordinaci v oblasti rozvoje. Nakonec, boj proti dětské práci a cesta, po které musí Evropská unie v této oblasti jít, patří stejně jako všechny aspekty zaměřené na rozvoj sociálního rozměru Evropské unie mezi hlavní zájmy předsednictví.
Předsedající. −
Otázka č. 7, kterou pokládá Seán Ó Neachtain (H-0436/08)
Věc: Zřízení úřadů pro vymáhání majetku
Může vydat Rada prohlášení o postupu při zřizování úřadů pro vymáhání majetku v jednotlivých členských státech s cílem zkonfiskovat majetek zločinců v členských státech?
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, pane Ó Neachtaine, rozhodnutí Rady 2007/845 přijaté Radou pro spravedlnost a vnitřní věci o spolupráci mezi úřady pro vymáhání majetku v členských státech při vypátrání a identifikaci příjmů z trestné činnosti nebo jiného majetku souvisejícího s trestnou činností bylo, jak víte, přijato 6. prosince 2007.
V článku 8 tohoto rozhodnutí se stanovuje, že členské státy musí zaslat generálnímu sekretariátu Rady a Komisi text ustanovení jejich vnitrostátních právních předpisů, které jim umožňují plnit povinnosti určené tímto rozhodnutím, přičemž to musí udělat do 18. prosince 2008. Až do dnešního dne však generální sekretariát Rady, bohužel, žádné takové oznámení nedostal.
Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Paní předsedající, rád bych se zeptal úřadujícího předsedy, zda předsednictví podporuje doporučení, aby tyto úřady po svém zřízení měly možnost zabavit majetek zločinců, a tím zefektivnit činnost této trans-Evropské unie při snižování počtu trestných činů a zabavování majetků – jako se to dělá v jiných zemích –, což teď, samozřejmě, není možné na evropské úrovni prevence trestné činnosti.
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Vážený pane předsedající, budu souhlasit s váženým panem poslancem, protože jsem tyto věci sledoval v jiných fázích svého povolání, a domnívám se, že tuto spolupráci je třeba na evropské úrovni přirozeně posílit. Osobně i jménem předsednictví doufám, že se nám podaří zabezpečit úplné dodržování povinností členských států v této oblasti s ohledem na rozhodnutí Rady a že spolu s generálním sekretariátem Rady zabezpečíme, aby se tyto povinnosti splnily v dané lhůtě, tj. do konce tohoto roku, což je i konec období našeho předsednictví. Na závěr bych chtěl říci, že obavy, který vyjádřil vážený poslanec, jsou plně oprávněné.
Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane Jouyete, už nějakou dobu máme v Evropské unii směrnici o praní špinavých peněz, která byla záměrně zavedena ve snaze odčerpat výnosy z nelegálních činností, hlavně z pašování drog a podobných zločineckých operací. Máme se na rozhodnutí, které zmiňujete, dívat určitým způsobem jako na konkurenta této směrnice? Nebyla by směrnice a zkušenosti, které jsme díky ní získali, snad lepším řešením, než je to, které nyní navrhujete? Můžeme předpokládat i přijetí důraznějšího přístupu s opatřeními, která by byla z právního hlediska ještě závaznější?
Avril Doyle (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, i já bych chtěla přivítat nového úřadujícího předsedu a popřát mu všechno dobré v příštích šesti měsících.
Chtěla bych vědět, zda úřadující předseda zná činnost Úřadu pro majetek nabytý trestnou činností v Irsku a zda by se tento model nemohl použít jako vzor. Funguje velmi efektivně při vyšetřování praní špinavých peněz, výnosů z pašování drog a všeobecné zločinecké činnosti. Ráda bych znala jeho stanovisko k této věci.
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Pane předsedající, abych mohl odpovědět panu Rackovi a paní Doylové, potřeboval bych zjistit víc informací o efektivnosti irského úřadu. Pokud je účinný, myslím, že není důvod převzít jeho metodologii a změnit ji na evropskou úroveň.
Otázka pana Racka je stejně důležitá. Na základě záležitostí týkajících se praní špinavých peněz v minulosti se domnívám, že je možné rozlišit mezi majetkem nabytým trestnou činností samotnou, majetkem vytvořeným na základě praní špinavých peněz a mezi tím, co se stalo hlavně po 11. září 2001 v evropském kontextu. Věřím však, že je důležité zabezpečit stejná omezení, a po dobu tohoto předsednictví se já osobně poohlédnu, co se dá udělat, aby se vytvořil rámec, který bude snad soudržnější, a přitom stále omezující. Pokud jde o praní špinavých peněz, máte celkem pravdu, pane Racku: na evropské úrovni se skutečně podařilo dosáhnout několika značně uspokojivých výsledků. Podle mých zkušeností by bylo proto užitečné na nich stavět.
Předsedající. −
Otázka č. 8, kterou pokládá Eoin Ryan (H-0438/08)
Věc: Rychlý výstražný systém platný v celé EU pro náhlé případy pohřešovaných dětí
Jaké jsou plány předsednictví a Rady při vykonávání celoevropského výstražného systému pro náhlé případy pohřešovaných dětí v členských státech EU?
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, pane Ryane, tato otázka je velmi důležitá. Některé členské státy už zavedly výstražné mechanismy, které umožňují všem veřejným orgánům a občanské společnosti mobilizaci ve velmi krátkém čase s cílem pátrat po oběti a najít ji. Tento druh ochrany, který je účinný na národní úrovni, se však může ukázat jako neefektivní, když stačíte překročit hranici, aby se vás varování netýkalo, nebo když máte dostatek času před jeho spuštěním.
V roce 2007 Evropská komise iniciovala úvahy o tomto tématu s cílem určit existující ustanovení a prozkoumat realizovatelnost a přidanou hodnotu jednání na úrovni EU. K tomuto účelu byla vytvořena pracovní skupina.
Určité členské státy, konkrétně Francie spolu s jinými zeměmi – Holandskem, Belgií a Lucemburskem – zároveň 12. června 2008 zorganizovaly cvičení na spuštění přeshraničního varování o únosu. Jiné členské státy, a to Německo, Španělsko, Portugalsko, Česká republika a Švédsko, se spolu s Komisí zúčastnili tohoto cvičení jako pozorovatelé.
Zájem pana Ryana je prioritou francouzského předsednictví, které bude dále pragmaticky uvažovat s cílem posílit boj proti únosům dětí a s cílem dokázat, že se Unie úzce zapojuje do těchto situací.
Výsledky cvičení provedeného mezi několika členskými státy byly prezentovány na setkání Rady ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci, které dnes skončilo v Cannes, a paní Datiová byla připravena jednat o tomto mimořádně důležitém tématu se svými kolegy. Myslím, že by bylo zajímavé iniciovat úvahy o osvědčených postupech v této oblasti, které by umožnily zapojení existujících mechanismů do sítě s cílem získat nejúčinnější systém varování. Rada bude, samozřejmě, Parlament informovat o všech iniciativách, které možná budou k tomuto mimořádně citlivému a důležitému tématu v nejbližších šesti měsících přijaty.
Eoin Ryan (UEN). - Také bych chtěl přivítat úřadujícího předsedu a popřát Francii mnoho úspěchů po dobu jeho předsednictví.
Mám dvě otázky. První zní: podíval se už úřadující předseda na myšlenku tísňové telefonní linky? Byl by to velmi dobrý začátek. V současnosti existuje tísňová linka v několika zemích. Dala by se rozšířit i do ostatních států?
Druhá otázka: mohl by nám poskytnout více informací o časovém rámci, v němž by se to podle něho mohlo uskutečnit? Je to jedna z otázek, s nimiž všichni souhlasí a přejí si jejich splnění, ale zdá se, že zapadla v byrokracii. Až se něco stane, všichni se budou ptát, proč se už něco neudělalo.
Rád bych věděl, zda nám může přiblížit časový rámec této problematiky, a aby nám řekl, zda se už podívali na myšlenku tísňové telefonní linky.
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Vážený pane předsedající, tísňová telefonní linka je vynikajícím nápadem, protože takový systém existuje v několika členských státech. Máte celkem pravdu, pane Ryane. Je to myšlenka, která by mohla být v rámci návrhů ze strany předsednictví všeobecně uplatněna.
Náš časový harmonogram patří mezi mimořádně citlivé aspekty z hlediska toho, abychom dokázali, že Evropa činí konkrétní kroky na podporu koordinace v době tragických událostí, jako například únosů dětí, zejména díky médiím a množství nových způsobů. Naším cílem je harmonizovat postupy a dosáhnout politické dohody, pokud to bude možné, před ukončením francouzského předsednictví. Takový je aspoň cíl, který jsme si dali.
Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane Jouyete, rodiče uneseného děvčátka Madeleine McCannové byli na poslední schůzi ve Štrasburku s cílem získat podporu Parlamentu pro vypracování celoevropských akcí, které mají sloužit k zabezpečení větší pozornosti věnované prevenci únosů dětí a ochraně unesených děti jako součásti přístupu Evropské unie. Může Rada počítat s tím, že podpoří přeměřené akce v této oblasti ve spojení s Parlamentem a Komisí?
Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Zastupuji rodinu McCannových a oblast, z níž pocházejí. Proto jsem tento případ velmi pozorně sledoval. Přejdu dále k poznámce pana Ryana. Ve většině evropských zemí už bylo vyhrazeno číslo – 116 000. Dokonce bylo stanoveno v telekomunikačním balíčku ve včerejším pozměňovacím a doplňujícím návrhu, který předložil předseda Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Můžete se proto podívat na proces týkající se tohoto právního předpisu. Moje otázka však zní: jsou potřebné nové právní předpisy? Nemohla by být základem jen čistá spolupráce?
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Pane předsedající, případ únosu Madeleine McCannové je mimořádně citlivý a řeknu to jasně, chceme vidět spolupráci mezi předsednictvím, Radou a Evropským parlamentem, abychom zabezpečili společnou činnost. Pan Rack má v tomto směru pravdu. Neříkám, že jednoznačně potřebujeme právní předpisy. Podle mého názoru potřebujeme v této oblasti konvergenci, dobrou spolupráci a osvědčené postupy. Musíme se poohlédnout, co se v různých členských státech dělá nejlépe.
Právě proto je také zajímavé vykonávat tato zkušební cvičení mezi několika členskými státy s cílem vypracovat závěry a předložit je našim partnerům, společně s tímto Parlamentem, jak na to poukázal pan Rack, a to do konce tohoto francouzského předsednictví. Domnívám se proto, že musíme být velmi efektivní, a to předpokládá větší spolupráci, jak jste řekli, nikoli právní předpisy.
Předsedající. −
Otázka č. 9, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0440/08)
Věc: Projekty související se širším sousedstvím
Když vezmeme návrhy předkládané z různých stran včetně Komise o vypracování politiky širšího sousedství, která zabezpečí využití výjimečné geografické polohy našich nejvzdálenějších regionů s cílem přispět k rozvoji jejich sousedství v západní a střední Africe a karibské oblasti, myslí si Rada, že by bylo možné dát těmto návrhům konkrétní tvar a vypracovat v této souvislosti nějaké plány?
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Vážený pane předsedající, pan Ortega zřejmě ví, že na základě iniciativy Evropské rady v Seville Komise představila zprávu založenou na globálním přístupu ke speciálním charakteristikám situace nejvzdálenějších regionů zaměřenou k určení opatření, která se mají aplikovat s cílem podpořit jejich rozvoj, přičemž se zohlední jejich specifické potřeby.
Ještě později, v září 2007, Komise přestavila Radě a Evropskému paramentu výsledky této strategie a vyhlídky do budoucnosti. Vážený pan poslanec také určitě ví, že byla právě zveřejněna i zelená kniha o budoucích vztazích mezi EU a zámořskými zeměmi a územími. Komise proto podnítila diskusi široké veřejnosti, která vydláždí cestu nové politice partnerství se zámořskými zeměmi a územími.
Jak víte, tato území mají mnoho společného s nejvzdálenějšími regiony: odlehlost, izolaci od území EU, zranitelnost včetně zranitelnosti vůči změnám klimatu a, samozřejmě, všechny problémy související s dopravou, leteckou i námořní, řízením migračních toků, zemědělskou politikou a námořní politikou. Všechny tyto body mají zámořská území a naše nejvzdálenější regiony společné.
Když vezmeme v úvahu situaci v dnešním světě, uvědomili jsme si, že pokud chceme uspět, související politika rozvoje musí být součástí širšího regionálního rámce. Proto zavedla strategie z roku 2004 vytvořená v Seville akční plán širšího sousedství, který usiluje o posílení regionální integrace nejvzdálenějších regionů na daných geografických místech, jinými slovy, s určitými africkými a karibskými zeměmi AKT.
Tento pohled, tento regionální rozměr, je zohledňován i v dohodách o hospodářském partnerství, které jsou dohodnuty mezi Evropskou unií a státy AKT s cílem zabezpečit větší regionální integraci těchto zemí.
K tomuto účelu máme velké množství různých nástrojů, které jistě znáte. V první řadě je potřebná lepší koordinace finančních nástrojů, ať už jde o 10. evropský rozvojový fond, Evropský fond regionálního rozvoje nebo fondy podléhající společnému financování. Musíme posílit současné námořní spojení mezi nejvzdálenějšími regiony a jejich sousedy, kteří nepatří do EU. Důležité je také zúčastňovat se výzkumných sítí Společenství mezi těmito nejvzdálenějšími regiony, zámořskými zeměmi a územími a jejich sousedy tak, aby se mohly podílet na programech Společenství. A nakonec, musíme přijmout nová nařízení v oblasti migrace, zejména v rámci spolupráce mezi státy AKT a Evropskou unií.
Jak řekl vážený pan poslanec Ortega, realizace strategie pro nejvzdálenější regiony, jejichž cíle se také zohlední v revizi nařízení o programu možností souvisejících s odlehlostí a izolovaností, je součástí pracovního programu Rady v době francouzského, českého a švédského předsednictví.
Jak víte, francouzské předsednictví na tom má zvláštní zájem. Důkazem je důležité setkání na ostrově Réunion, které začalo včera a skončí 11. července, zaměřené na strategie, které musíme zavést za účelem boje proti změnám klimatu a ztrátě biodiverzity v těchto nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích. Doufáme, že toto setkání dá nové podněty této politice, na niž klademe nejvyšší důraz.
Manuel Medina Ortega (PSE). - (ES) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat úřadujícímu předsedovi Rady za odpověď. Úřadující předseda Rady určitě ví, že to byl návrh skvělého komisaře, pana Barniera, který zmínil myšlenku širšího sousedství, a úřadující předseda Rady poukázal v tomto ohledu na několik nástrojů.
Věřím, že v době francouzského předsednictví budou podniknuty konkrétní kroky ještě před koncem roku. Jak jistě ví, existuje velký počet dokumentů, které jsou mi známé, které jsou nám všem známy. Nejdůležitější však je abychom dosáhli určitého pokroku, protože čas plyne a nejvzdálenější regiony v současnosti nemají tento vnější náhled.
Nejvzdálenější regiony jsou součástí EU, jsou kontinentálním územím a nabízejí nám vynikající příležitost. Doufám, že před koncem tohoto roku se francouzskému předsednictví podaří přijít s opatřeními k realizaci těchto všeobecných teorií pro širší sousedství nejvzdálenějších regionů.
Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Pane předsedající, pane Ortego, od roku 2004 bylo v tomto směru přijato množství konkrétních opatření a pan Ortega se správně zmínil o činnosti pana Michela Barniera v této oblasti, která vedla k několika významným reformám v různých politikách Společenství: v politice soudržnosti a strukturálních fondech, v Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova, Evropském fondu regionálního rozvoje, Evropském rybářském fondu a v programech POSEI a výzkumných programech.
Panu Ortegovi bych ve všeobecnosti chtěl říci, že přes těžkosti spojené se zpožděným uplatňováním Lisabonské smlouvy po dobu francouzského předsednictví se pokusíme skutečně přidat do těchto politik nový rozměr a zajistit, aby se jejich horizontální rozměry v maximální možné míře projevily v konkrétním jednání. Plánujeme se zaměřit především na námořní oblast a budeme velmi úzce spolupracovat na této věci s Komisí a v rámci tvorby programů regionálních politik s paní Hübnerovou. Mohu vás ujistit, že této věci věnujeme mimořádnou pozornost.
Předsedající. −
Otázka č. 10, kterou pokládá Robert Evans (H-0442/08)
Věc: Srí Lanka
Rada pravděpodobně ví o stupňování násilí na Srí Lance a o zvýšené pravděpodobnosti propuknutí totální občanské války. Při výbuchu bomby v plném osobním vlaku nedávno zahynulo 11 lidí a více než 70 bylo zraněno. Další dva zemřeli při výbuchu v hlavním městě Kolombo a televizního zpravodaje tamilského původu Paranirupasingama Devakumara napadli na cestě domů z práce a těmto zraněním podlehl. Byl to devátý novinář zavražděný na Srí Lance za poslední dva roky.
Rada určitě ví také to, že Srí Lanka neuspěla při pokusu o opětovné zvolení do Rady OSN pro lidská práva. Členové OSN jasně zamítli zemi, o které si mnozí myslí, že zneužila svoji pozici v Radě ne na podporu lidských práv, ale na ochranu sebe samé před mezinárodním vyšetřováním, které vychází ze všeobecně známých a zdokumentovaných důkazů o porušování lidských práv, kterého se dopouští nejen organizace LTTE, ale údajně i vlastní bezpečnostní složky vlády.
Nesouhlasí Rada na základě těchto skutečností s tím, že by EU měla být v čele snah o nalezení mírového a trvalého řešení konfliktu? Jaký přístup chce Rada zaujmout v tomto směru a jak to vlivní jednání se Srí Lankou týkající se oprávnění na status GSP plus (všeobecný systém preferencí)?
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Vážený pane předsedající, pane Evansi, Rada sdílí vaše znepokojení v souvislosti se situací na Srí Lance. Od začátku roku 2008 Evropská unie aktivně stupňuje svůj dialog se srílanskou vládou. Ve dnech 16. až 18. března trojice vyšších úředníků navštívila Kolombo, kde se setkala se čtyřmi ministry vlády a jinými vyššími politiky. 10. června se delegace na vysoké úrovni z Evropské komise zúčastnila 17. schůze Společné komise EU a Srí Lanky, která se konala v Kolombu. Obě tyto návštěvy poskytly příležitost mluvit o obavách Evropské unie v souvislosti s aktuální situací na Srí Lance.
Během návštěvy trojky EU na Srí Lance Unie znovu zopakovala svůj závazek vůči úloze spolupředsedy tokijského procesu a k poskytování humanitární pomoci. Jak víte, Evropská unie je největším poskytovatelem pomoci pro Srí Lanku. Zdůraznila však i důležitost zajištění příznivějších podmínek, které umožní nevládním organizacím, Organizaci spojených národů a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže účinně pracovat.
Srí Lanka momentálně těží ze značných výhod na základě speciálních stimulačních opatření zaměřených na udržitelný rozvoj a dobré řízení, které tvoří součást všeobecného systému preferencí Evropské unie. Pravidla těchto opatření stanovují, že všechny země, které chtějí mít nadále výhody ze systému GSP plus, o ně budou muset znovu zažádat do října 2008. Podmínky pro poskytnutí těchto opatření jsou založeny na kritériích zemědělské zranitelnosti a na ratifikaci a plnění 27 mezinárodních úmluv o lidských právech, pracovních právech, životním prostředí a zásadách řízení.
Robert Evans (PSE). - Rád bych poděkoval úřadujícímu předsedovi za tuto odpověď, ale mám dva krátké body, které bych rád přednesl.
Kdyby EU chtěla být v čele mírového procesu, musela by změnit svoji politiku v oblasti zákazu vycestování, protože jednání se uskutečnila v Ženevě, která není v EU, a protože Norové, kteří též nejsou členy EU, měli také významný podíl na mírovém procesu. Má z toho úřadující předseda dobrý pocit?
Úřadující předseda poskytl skutečně vyčerpávající stanovisko k jednáním o všeobecném systému preferencí, ale s ohledem na jeho výhrady nebo na výhrady vůči Srí Lance v současnosti, v jaké míře je v této fázi přesvědčen, že Srí Lanka splní těchto 27 podmínek, o kterých hovořila a které musejí být splněny předtím, než získají tento systém obchodních preferencí?