Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 9. července 2008 - Štrasburk

14. Strategický dokument Komise pro rok 2007 o rozšíření (pokračování rozpravy)

  Předsedající . – Nyní budeme pokračovat v rozpravě o strategickém dokumentu Komise pro rok 2007 o rozšíření.

  Jean-Pierre Jouyet , úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, chtěl bych učinit tři poznámky, než se přidám k této rozpravě, jež je nesmírně produktivní a napínavá.

Za prvé chci jménem Rady přivítat delegaci z Jihoafrické republiky, jež je tu s námi, a sdělit jí, že se brzy uvidíme s vůdčími osobnostmi jejich země, protože ve Francii na konci července bude uspořádán první summit Evropské unie.

Za druhé bych se chtěl připojit k panu Rehnovi ve vyjádření soustrasti německým turistům, kteří byli podle zpráv v Turecku uneseni kurdskými povstalci. My v Radě velmi doufáme, že je-li tato zpráva potvrzená, budou tito lidé co nejdříve v bezpečí, a chtěli bychom zdůraznit, že naše myšlenky jsou s nimi.

Za třetí, chci poděkovat panu Duffovi za jeho znalost francouzské politiky a postojů, jež osobně zaujímám. Samozřejmě s ním rád obšírněji pohovořím u kávy, mé povinnosti dnes mi však žel nedovolují nyní se o nich zmínit.

Přejdu k naší rozpravě, rozšíření je zajisté součástí příběhu evropského vývoje a doposud jsme vždy zajistili, aby rozšíření a posílení šlo ruku v ruce. Je důležité, aby to tak pokračovalo, jak zdůraznil pan Brok. Všechny debaty napomáhají tomu, aby si naši občané byli vědomi záležitostí, jež jsou součástí rozšíření, věnujeme tudíž v této oblasti zvláštní pozornost rozpravám a postojům Evropského parlamentu.

V návaznosti na to, co uvedlo mnoho poslanců, chci zdůraznit stabilizační roli rozšíření. Ta je zjevná v případě balkánských zemí. Rychlý pokrok, jehož dosáhlo Chorvatsko a který si francouzské předsednictví přeje ještě více urychlit, budou-li všechny členské státy souhlasit, dokazuje, že země, jež prošly konfliktem v devadesátých letech, mají skutečnou perspektivu přistoupení. Je to důležitým poselstvím především pro Srbsko, vzhledem k tomu, že právě získalo vládu, která také usiluje o posílení vztahů s Evropskou unií.

Totéž platí i pro Turecko a v této souvislosti bych vám chtěl připomenout, že současný stav jednání nezávisí na postoji jednoho či druhého z členských států Evropské unie, ale na Turecku samotném a na úrovni jeho reforem. Především závisí na tom, jak Turecko splní povinnosti vůči všem členským státům Evropské unie a zejména naplní protokol z Ankary.

Politika rozšíření neznamená, že přehlížíme ostatní sousední státy Evropské unie. Rada v současné době debatuje o tom, jak umožnit Ukrajině dosažení další fáze ve vztazích s Evropskou unií na nadcházejícím summitu EU–Ukrajina, jež se bude konat v Evianu dne 9. září. Také bychom chtěli učinit pokrok ve vztazích mezi Evropskou unií a Moldávií, což je země, do které Rada již mnoho investovala.

Jako předsednictví Rady podporujeme regionální procesy, jež byly popsány. Sám jsem se zúčastnil konference, na níž byla zahájena iniciativa nazvaná Černomořská synergie, a summitu států Baltského moře. A samozřejmě nemohu opomenout nadcházející summit o barcelonském procesu a Středomořské unii, jež se uskuteční v Paříži dne 13. července.

Na závěr, jak je vidno, proces rozšíření se nezhroutil. Stále klade vysoké nároky na kandidátské země a na členské státy, které svým občanům tento proces musí vysvětlit. Pan Rouček a paní De Keyserová měli naprostou pravdu, když uvedli, že je třeba mnoho vzdělání, s malířem Magrittem nebo bez něho. Je však pravda, jak jste zdůraznili, že je také třeba ujistit občany.

Je to přesně z toho důvodu, aby bylo umožněno pokračování tohoto procesu, jehož strategická důležitost byla zmíněna některými z vás a především panem Brokem, že záměr Lisabonské smlouvy je reforma našich institucí, aby nové členské státy – a to musíme ujasnit – mohly být vítány za nejlepších podmínek, aniž by byla zpochybněna schopnost Evropské unie konat.

  Olli Rehn , člen Komise. – Pane předsedající, jsem velmi rád, že mohu svoji účast na této rozpravě uzavřít v přítomnosti parlamentní delegace z Jihoafrické republiky, protože svoji politickou činnost před několika desítkami let jsem zahájil v kampani za osvobození Nelsona Mandely. Máme štěstí, že v této sněmovně jsou snad již jedinými vězni můj přítel, Elmar Brok, a já sám, jak je veřejně oznámeno na pořadu jednání.

(Smích)

Rád bych poděkoval poslancům za dnešní velmi podstatnou a zodpovědnou rozpravu. Chtěl bych učinit jednu stručnou poznámku obecné povahy.

Jsem rád, že zpráva pana Broka a dnešní rozprava v zásadě podporují obnovený konsensus o rozšíření Evropské unie, jehož bylo dosaženo v prosinci roku 2006 – ne dříve kvůli událostem, k nimž došlo v roce 2005. Klíčovou předností této strategie je, že vytváří pečlivou rovnováhu mezi základní strategickou důležitostí rozšíření spočívající ve zvětšování zóny míru, prosperity, svobody a demokracie na straně jedné a naší vlastní schopností integrovat nové členy s důslednou podmíněností a vnitřní reformou na straně druhé.

Nemohu si nevzpomenout – mám sloní paměť – že na podzim roku 2004 jsem byl po parlamentním slyšení kritizován Výborem pro zahraniční věci za nedostatek vize, protože jsem nechtěl Ukrajině okamžitě poskytnout perspektivu přistoupení. Pouze jsem uvedl, že bychom neměli ve vztahu k Ukrajině předvídat budoucnost. Rok poté jsem byl kritizován za to, že jsem zdůrazňoval integrační kapacitu a pozastavení chodu rozšíření. V této souvislosti obzvláště vítám dnešní rozpravu, jež vytváří správnou rovnováhu mezi strategickou důležitostí rozšíření a naší vlastní schopností integrovat nové členy.

Tato rozprava a zpráva nalezly pevnou třetí cestu tím, že propojily prohlubování politické integrace s postupným rozšiřováním Evropské unie. Z mého pohledu to jasně ukazuje přesvědčivé sbližování činnosti Evropského parlamentu a Komise, a Evropské unie jako celku, a já velmi vítám tuto skutečnost a zaměření směrem k obnovenému konsensu o rozšíření, jež převládá od roku 2006.

  Předsedající . – Chtěl bych vás informovat o tom, že dnes večer na zasedání předsednictva mám v úmyslu vyjádřit své znepokojení nad „postupem zvednuté ruky“, pro nějž neexistují žádná pravidla, a je ponechán výhradně na vůli a úsudku předsedajícího, a na tom, kterou ruku zahlédne, a já považuji za důležité stanovit nějaká základní pravidla, protože tento postup se stává nevyhovujícím.

Dnes jsme měli patnáct žádostí o slovo, což pozměňuje obvyklý postup a délku doby, jež má každá skupina na projev.

Chtěl bych tedy, abyste tuto záležitost promysleli, zejména vy, kteří jste rozčílení, protože se mnoho poslanců přihlásilo o slovo a jen některým byl projev umožněn.

  Elmar Brok , zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, pane úřadující předsedo Rady, chci nejdříve poděkovat Komisi a předsednictví Rady za solidaritu, kterou vyjádřili vůči německým turistům v Turecku.

Hovoříme o širokém rozpětí témat a potřebujeme mezi nimi nalézt rovnováhu. Jsou to témata od Středomořské unie – která je spíše důležitým krokem kupředu, bude-li mít podporu celého Společenství, než prioritou pro jisté státy v jistých regionech – přes návrh Švédska a Polska, až po návrh na Černomořskou unii. Jsou to všechno myšlenky, jež musíme zvažovat společně, jako Společenství, a zároveň ujasnit, že některé z těchto možností nabízí perspektivu přistoupení a některé ne. To, co uvedl polský ministr zahraničních věcí, pan Sikorski, že některé státy jsou sousedními státy Evropské unie, zatímco ostatní jsou evropskými sousedy, možná ukazuje na skutečnost, že obě možnosti jsou stejně důležité, ale že existuje rozdíl v metodách a cílech.

Máme-li však rozsah této činnosti – bilaterální vztahy, multilaterální střednědobá nebo i trvalá řešení někde mezi politikou sousedství a plným členstvím – a tedy i široké rozpětí nástrojů k dispozici, měli bychom zvážit, jakým způsobem zachovat tuto rovnováhu, o níž se zmiňoval pan komisař, politicky i administrativně v dlouhodobém kontextu; rovnováhu, jež by udržela potenciál rozvoje Evropské unie i perspektivu přistoupení těchto zemí do Evropy a jejich stabilitu.

Položím některým kritiků z Evropské unie, jež tu vystoupili, jednu otázku: kterou Evropskou unii mají na mysli? Evropskou unii, již máme nyní a jež představuje nejúspěšnější příběh co se týče míru, svobody a prosperity v dějinách tohoto kontinentu! Chceme, aby tento projekt pokračoval a chceme jej co nejvíce rozvíjet, abychom tohoto úspěchu a cíle mohli dále dosahovat a zapojit do něj více zemí. O to tu jde!

Z toho důvodu, hovoříme-li o západním Balkánu, musíme říci: pokud byla včera nebo v tomto týdnu v Srbsku vláda, jež tvrdí, že chce směřovat k Bruselu, k Evropě, pak bychom v zájmu zajištění trvalého míru v oblasti, která byla více než 150 let zdrojem konfliktů, měli tuto nabídku přijmout a tuto perspektivu podporovat, aby byl zachován rozvoj míru našeho kontinentu.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC
místopředseda

  Proinsias De Rossa (PSE) . – Pane předsedající, procesní námitka, protože rozprava o palestinských vězních zadržovaných izraelskými orgány má začít tak pozdě – nyní téměř o hodinu později, obávám se, že musím stáhnout své jméno ze seznamu řečníků. Ale žádám, aby má minuta, jež mi udělila skupina PSE, byla přidána k přidělené době paní De Keyserové. Ona je vůdčí osobou za skupinu PSE. Vyjadřuji své politování nad tím, že tak musím učinit, ale naneštěstí musím odjet na letiště.

  Předsedající . – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek, 10. června 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Titus Corlăţean (PSE) , písemně. – (RO) Pro země jihovýchodní Evropy je perspektiva připojení k Evropské unii hnací silou reforem k demokratické transformaci těchto zemí. Dokument Komise o strategii rozšíření 2007 by měl být jasným signálem o pevném závazku vůči zemím, s nimiž byla zahájena přístupová jednání, nebo zemím s perspektivou přistoupení. To platí, mezi jinými, o Srbsku a Moldavské republice. Pro Moldávii představuje Rumunsko vyhlídku, jejímž prostřednictvím si mohou její občané uchovat naději v evropskou, demokratičtější a úspěšnější budoucnost.

Budoucí přistoupení k Evropské unii je podnětem pro demokratickou opozici v Moldavské republice, aby pokračovala v boji za ustavení demokratické legislativy a institucionálních struktur, což je proces, k jehož podpoře se Evropská unie zavázala.

Potřeba institucionálních vnitřních reforem v Evropské unii při vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nemůže být používána jako předběžná podmínka a záminka k zastavení rozšíření Unie.

  Dragoş Florin David (PPE-DE) , písemně. – (RO) Rozšíření Evropské unie bylo vždy jen otázkou času a slučitelnosti politických a hospodářských systémů mezi členskými státy. Stručné hodnocení procesu rozšíření roku 2004 a 2007 nám ukazuje Unii silnější a dynamičtější, ve vnitřních i vnějších záležitostech, což dokazuje, že proces rozšíření byl přínosný pro Unii i pro státy, jež nově přistoupily, i to, že uvnitř Unie shromažďujeme pouze naše hodnoty a ne naše problémy. Politický i hospodářský, evropský i globální kontext pravděpodobně není rychlému rozšíření nejpříznivěji nakloněn, to by nám však nemělo zabránit v rozvíjení a reformování strategií a mechanismů rozšíření.

Země západního Balkánu, Moldávie, Ukrajina a Turecko jsou země, které oznámily, že mají zájem připojit se k Evropské unii a čerpat z privilegovaných partnerství s Evropskou unií, musí však také vyřešit, na vnitřní úrovni, splnění evropských standardů, demokracie, stability a prosperity.

V této souvislosti blahopřeji panu Brokovi za smysl pro rovnováhu a pragmatismus, jichž použil ve své zprávě, a také doufám, že se brzy najde rychlé řešení pro ratifikaci Lisabonské smlouvy všemi členskými státy.

  Alexandra Dobolyi (PSE) , písemně. – Proces rozšíření byl v posledních padesáti letech nedílnou součástí rozvoje Evropské unie. Ze šesti zakládajících členů se Evropská unie rozrostla na dvacet sedm členských států a představuje více než 450 milionů lidí. Evropská unie je stabilnější, bezpečnější a má významnější postavení v mezinárodních záležitostech než dříve.

V průběhu let jsme se naučili, že rozšíření je jádrem úspěchu a rozvoje Evropské unie. Rozšíření umožnilo mírové spojení Evropy po rozdělení studenou válkou. Musíme souhlasit s tím, že rozvoj Evropské unie šel ruku v ruce s rozšířením.

Jaký je však současný přístup naší společnosti k rozšíření? Postoje k dalšímu rozšíření nejsou nadšené a většinou je ovlivňují témata spojená s nerozšiřováním a s nedostatkem informací o rozšíření.

Jsem jednou z těch, kteří jsou přesvědčeni o tom, že perspektiva případného členství v Evropské unii je nepostradatelnou hnací silou dalších politických reforem a úsilí o demokracii. Obávám se, že odstraníme-li perspektivu členství v Evropské unii z politické agendy, sklouznou Balkánské země zpět k nestabilitě.

  Kinga Gál (PPE-DE) , písemně. – (HU) Pane předsedající, v souvislosti s rozpravou o strategii rozšíření bych chtěla zaměřit pozornost na podstatná kritéria týkající se našich nebližších sousedů, zemí západního Balkánu a Ukrajiny.

Perspektiva přistoupení, a především povinnost splňovat kodaňská kritéria, je velkou motivací kandidátských zemí k modernizaci a rozvoji směrem k ústavním státům.

Západní Balkán a Ukrajina tuto motivující sílu potřebují. Odebereme-li perspektivu přistoupení našim nejbližším sousedům, s nimiž sdílíme evropské tradice a dějiny, přestane motivující síla, jež může učinit vidinu ústavních států těchto zemí skutečností, existovat.

Brzy se objeví právní předpisy, jako jsou předpisy proti vzdělávání menšin, což společně se zavíráním škol, jež vyučují v mateřském jazyce, vyhynutím a asimilací jazyka, vyvolává na Ukrajině obrovský hněv. Ustane-li podpora, nebo stane-li se cíl vzdálenějším, vzdalují se od toho, co nazýváme ústavním státem.

Máme tedy velkou zodpovědnost. Nyní je pro nás důležité zaručit splnění kritérií nejen na papíře, ale i ve skutečnosti – důslednost je nezbytná ze strany našich sousedů v jejich přípravách, a také ze strany Unie v jejich slibech a zodpovědnostech. Důsledné chování vytvoří důvěru mezi našimi voliči i sousedy.

  Genowefa Grabowska (PSE) , písemně. – (PL) Jako zástupkyně státu, jež se k Evropské unii připojil v roce 2004, plně podporuji část zprávy pana Elmara Broka, která zdůrazňuje důležitost stálého rozšiřování a jeho kladný přínos k vytvoření silné, soudržné a prosperující Evropy, orientované na občany. Souhlasím s tím, že možnost členství v Evropské unii, jakmile je připuštěna, má pozitivní dopad na vnitřní politiky kandidátských zemí a podporuje je v tom, aby rychleji restrukturalizovaly svoji administrativu, reformovaly vzdělávací systémy a instituce vyššího vzdělávání, věnovaly více pozornosti lidským právům, včetně práv menšin, a potíraly korupci ve veřejném životě, jedním slovem, aby přijaly hodnoty, jež po mnoho let Evropskou unii provázely. Také se domnívám, že by zpráva měla mnohem více zdůraznit otevřenost Evropské unie a její připravenost přijmout další nové členské státy.

To je zejména důležité pro moji vlast, Polsko, obzvláště v souvislosti s očekáváním a úsilím směrem k Evropě našich východních sousedů, konkrétně Ukrajiny. Bylo by velmi nešťastné, pokud by naši sousedé považovali východní hranice (hranice schengenského prostoru celé Evropské unie) za jakousi novou zeď, která nás od nich bude trvale oddělovat. Výzvy, jež v této souvislosti často slýcháme, že další rozšíření Unie by mělo záviset na tzv. „integrační kapacitě“, považuji za špatně promyšlené a představují hrozbu cílům Evropské unie jako takové.

  Tunne Kelam (PPE-DE) , písemně. – Důležitým počátkem jednání o dalším rozšíření je jasné porozumění tomu, že Evropská unie měla z minulých rozšíření obrovský prospěch. Pro všechny zúčastněné vyústila ve vítězství na obou stranách. To nám poskytuje důvěryhodný základ k tomu, abychom se domnívali, že i z dalších rozšíření bude Evropská unie mít prospěch.

Obavy spojené s integrační kapacitou Evropské unie jsou naprosto pochopitelné. Nicméně nejúčinnější potenciál k posílení integrační kapacity stále není plně využíván. Je to plné využití čtyř základních svobod Evropské unie – liberalizace trhu, oddělení velkých podniků, zajištění transparentnosti. Abychom úspěšně čelili globálním problémům, potřebujeme se bez velkého váhání spolehnout na základní hodnoty a principy Evropského společenství, které bylo a stále je největším úspěchem v evropské historii.

Měli bychom uvítat důraz, jež zpravodaj klade na mechanismy regionální spolupráce. Nedávná iniciativa Polska a Švédska na vytvoření východní dimenze, jež by integrovala všechny východní země v rámci smysluplné spolupráce, se zdá být velmi hodnotnou myšlenkou. Smlouvy o regionální spolupráci však nemohou být používány jako omluva pro vyloučení jistých států této oblasti z perspektivy budoucího plného členství.

  Janusz Lewandowski (PPE-DE) , písemně. – (PL) Pane předsedající, Parlament zvažuje své usnesení ke strategii rozšíření Evropské unie v době, kdy rozšíření Evropské unie vyšlo z módy. Stalo se dokonce něčím jako strašidlem v rukou euroskeptiků. Z toho důvodu je pravdivý výrok, že „předchozí rozšíření byla bezpochyby úspěšná“ a že napomohla posílení stability, růstu a prosperity v celé Evropě, velmi důležitý. Je však nutné toto vysvětlit občanům Unie, abychom zvýšili podporu společnosti k dalším krokům. Informační kampaně doposud naneštěstí nebyly úspěšné.

Jak je to při rozpravách o rozšíření zvykem, je zajímavé brát v úvahu zeměpisné hledisko potenciálních kandidátských členských států. Po přečtení usnesení je možné se domnívat, že dveře jsou doširoka otevřené. Jednoznačnou podporu má úsilí Balkánských zemí. Existuje důležité prohlášení, že naši východní partneři v rámci politiky sousedství mohou také být označovány za evropské země. Klíčová definice integrační kapacity Evropské Unie (odstavec 7) však jakékoli naděje ještě snižuje, kromě toho se zmínka o sdílených hodnotách jasně týká Turecku.

Usnesení se v této podobě částečně liší od názorů Polska. Polsko jako země, jež také kdysi klepala na dveře Evropské unie, nyní žádá, aby byla možnost členství nabídnuta Ukrajině a dalším zemím, které vznikly po pádu Sovětského svazu. V zájmu stability na celém kontinentu!

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE) , písemně. – (RO) Chtěla bych nejprve poblahopřát zpravodaji za objektivitu, s níž vyjádřil postoj Evropského parlamentu k dokumentu Komise o strategii rozšíření 2007. S každým rozšířením se Evropské společenství posílilo a proces rozšíření jako takový představuje úspěch, z něhož měly prospěch všechny členské státy.

Evropská unie zaznamenala ohromný vývoj prostřednictvím institucí a politik, jež vyvinula na vnitřní i vnější úrovni, ale zejména prostřednictvím podpory harmonizace v oblasti hospodářské, ale především v sociální a právní oblasti. Unie se také potýká s řadou problémů, jež dokazují, že po každém rozšíření musí následovat odpovídající konsolidace a přehodnocení politik, čímž se vyhneme situacím, kdy některé státy, jež jsou ve středu, směřují k hlubší integraci, zatímco ostatní zůstávají na okraji.

Podporuji názor zpravodaje ohledně podpory východních zemí tím, že vytvoříme oblast založenou na společných politikách, jež bude zaměřena na záležitosti hospodářské, tržní, energetické, dopravní a záležitosti životního prostředí, právního státu, soudnictví a bezpečnosti.

Podporou tohoto projektu by se Černomořská oblast mohla stát oblastí rozvoje a hospodářského růstu, jež by sloužil nejen ku prospěchu zemím v tomto regionu, ale i stabilitě a míru na východních hranicích Evropské unie.

  Véronique Mathieu (PPE-DE) , písemně. – (FR) Jak zpráva zdůrazňuje, nyní je nutná hloubková reforma strategie rozšiřování Evropské unie.

Za prvé, je důležité kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím poskytnout nástroje před přistoupením, odpovídající problémům, jimž budou čelit: konsolidace státu, vlády, společensko-hospodářské reformy atd.

Za druhé, zpráva zdůrazňuje nutnost přezkoumat náš přístup k evropské politice sousedství, jejíž chápání třetími zeměmi jako náhražky za přistoupení nebo stupně na cestě k přistoupení musí být změněno.

Například vytvoření oblasti volného trhu podle rozšířeného Evropského hospodářského prostoru plus (EHP +) představuje první krok v rozvíjení užších vztahů s těmito zeměmi. Tato strategie podpoří posilování hospodářských a tržních vztahů s nimi, a také Evropské unii umožní v této oblasti podporovat zásady demokracie, právního státu a lidských práv.

Nedávné znovuzavedení barcelonského procesu, jehož cílem je založit Středomořskou unii, je povzbudivým signálem a slibným krokem směrem k vytvoření zvláštního partnerství s našimi jižními sousedy.

  Marianne Mikko (PSE) , písemně. – (ET) Dámy a pánové, nesmíme zavírat dveře před zeměmi, jež usilují o přistoupení, protože naše zakládající smlouvy uvádí, že jakémukoliv evropskému státu, jež chce přistoupit do Evropské unie, by mělo být přistoupení umožněno.

Předchozí přistoupení byla velmi úspěšná, což je směr, jímž bychom se měli vydat i v ostatních záležitostech. Nesmíme kandidáty na přistoupení demotivovat. Není na nás, abychom rozhodli, zda se chtějí stát plně demokratickými státy, tři kodaňská kritéria by však měla být splněna na 100 %.

Pocházím z „nové Evropy“, osobně tedy vím, jak pro nás byla příležitost přistoupit k Evropské unii důležitá, jak nás podnítila k tomu, abychom podnikli reformy a zdvojnásobili naše úsilí. Neměli bychom republikám bývalého Sovětského svazu brát příležitost plně se stát evropským státem pod zásadami právního státu. Mám na mysli především naše nejbližší sousedy, Ukrajinu a Moldávii.

Důvěryhodnost Evropy a budoucnost těchto zemí jsou v rovnováze. Je důležité udržet je na cestě směrem k Evropě. Evropská unie by se měla řídit svými sliby a pokračovat ve svém přirozeném procesu rozšíření. Pohybu docílíme přistoupením, ne nečinností. Všechny řeči o integrační kapacitě jsou pouhým pokrytectvím a taháním za nos nezasvěcených osob.

  Dumitru Oprea (PPE-DE) , písemně. – (RO) Jako poslanec Evropského parlamentu pocházející z Rumunska, jež nedávno přistoupilo do Evropské unie, a jako bývalý rektor prestižní univerzity v mé vlasti, bych chtěl zdůraznit důležitost kulturně-vzdělávacích výměn mezi kandidátskými zeměmi a členskými státy Unie.

V Rumunsku se mnoho mladých lidí, kteří využili jednoho z programů mobility v Evropské unii (buď programů jako je Socrates-Erasmus, Marie Curie pro výzkum nebo Leonardo pro praxi), vrátilo do své vlasti a sehrálo v ní aktivní roli v tom, co bychom mohli nazvat „evropanizace“. Díky svému vzdělání a životním zkušenostem se stali aktivními členy nevládních organizací, zapojili se do informačních a dobrovolnických aktivit, nebo použili své znalosti ve strukturách spojených s evropskou integrací.

Z těchto důvodů bych chtěl zaměřit pozornost na význam provádění činností, jimiž by se zvýšila atraktivita podpory účasti Evropské unie ve vzdělání a kulturních programech, jako např. vytvoření speciálního systému na studentská víza, navýšení financí určených na mobilitu – s cílem skutečně pokrýt náklady na život v zemi Evropské unie, zvyšování úsilí na podporu evropských programů, především mezi mladými lidmi, a šíření pozitivních výsledků a zkušeností v evropských zemích i v zemích kandidátských.

  Pál Schmitt (PPE-DE) , písemně – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, jako předseda smíšeného parlamentního výboru EU-Chorvatsko se domnívám, že jedním z nejkladnějších aspektů zprávy je skutečnost, že potvrzuje pokračování přístupových jednání, která již začala, a nabízí balkánským zemím evropskou perspektivu. V posledních třech letech přístupových jednání Chorvatsko prokázalo svůj závazek a Parlament se příznivě vyjádřil ve zprávách o kandidátských zemích za roky 2006 a 2007.

Považuji za důležité, že Chorvatsko, jako jediná země v pokročilém stádiu přístupových jednání, je výslovně jmenováno v dokumentu, který nyní čtyři a půl milionu obyvatel Chorvatska s velkým očekávání pročítá. Tato pozitivní poselství jsou po irském referendu obzvlášť důležitá.

První sdělení francouzského předsednictví Rady, jež hovoří o pokračování přístupových jednání, mi dodávají jistotu. Pomocí rychlých a účinných řešení můžeme zachovat důvěryhodnost Evropské unie; nemůžeme si dovolit další tříleté období „na rozmyšlenou“, protože za jedenáct měsíců bude celá Evropa vyjadřovat svůj názor na Evropskou unii v evropských volbách. Děkuji za pozornost.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE) , písemně – (PL) Perspektiva členství v Evropské unii je velkou hnací silou pro změnu v zemích, jež mají zájem o přistoupení. Podporuje provádění nutných reforem, politických i hospodářských, a splnění kodaňských kritérií.

Aby byla perspektiva členství udržena, musí pokrok v jednáních záviset na rychlosti a rozsahu reforem prováděných v kandidátských zemích, a je nutné, aby Evropská unie měla kapacitu tyto státy přijmout. Potřebujeme silné, soudržné a především jednotné Společenství.

Pro občany našich států je důležité, aby docenili užitek, jež přináší připojení nových členů. Rozšíření je prospěšné, přináší hospodářský a sociální růst novým i původním členským státům.

Postupná rozšíření Evropské unie byla úspěšná, pro přistupující i původní členské státy a pro Evropu jako celek.

Těší mě, že zpráva poukazuje na to, že cesta je stále volná pro státy východní Evropy, jež se chtějí stát členy Evropské unie. Tato skutečnost a nedávno přijatý program východního partnerství by měly tyto země podpořit v úsilí k přijetí evropských demokratických, hospodářských a administrativních standardů.

  Andrzej Jan Szejna (PSE) , písemně. – (PL) Předchozí rozšíření Evropské unie byla bezpochyby přínosem pro Unii samotnou i pro státy, jež k ní přistoupily. Tato rozšíření povzbudila hospodářský rozvoj a vedla k větší stabilitě, růstu a prosperitě v Evropě. Je velmi důležité vytvořit podmínky, jež jsou nezbytné k zajištění úspěchu dalších rozšíření, a ke zvýšení kvality těchto rozšíření, na základě zkušeností získaných v minulosti. Evropská unie musí být otevřená novým zemím, strategie rozšíření by však měla splňovat podmínky Smlouvy o Evropské unii a odrážet povinnosti Evropské unie vůči všem kandidátským zemím a zemím, jimž byla udělena perspektiva členství, s tím, že přijímají absolutní podmínku, že zcela a úplně splňují kodaňská kritéria. Zároveň bychom měli pečlivě sledovat pokrok těchto zemí, co se týče vytvoření právního státu, nezávislého soudnictví a dodržování základních práv.

Unie musí učinit kroky, jimiž by zvýšila svoji kapacitu integrovat nové země. Je důležité provádět vnitřní reformy s cílem zvýšit účinnost, vytvořit větší sociální soudržnost a demokratickou zodpovědnost. Lisabonská smlouva odpovídá těmto ideálům a bez ní se další rozšíření Unie stává mnohem obtížnějším. Zároveň však, Evropská unie bude schopna dosáhnout úspěchu v procesu své politické integrace pouze tehdy, bude-li jasná a trvalá podpora společnosti pro členství v Evropské unie v každé z kandidátských zemí i pro Evropskou unii samotnou, jako politický a hospodářský projekt.

  Tadeusz Zwiefka (PPE-DE) , písemně. – (PL) Rádi uvádíme, že Evropský parlament je jediné skutečné fórum pro sdělování pohledů a názorů občanů Evropské unie. Je tedy škoda, že pouze v této sněmovně můžeme jeden druhého přesvědčit o tom, že postupná rozšíření Evropské unie jsou ohromným úspěchem. My všichni neseme vinu na tom, že někteří občané Evropské unie tento názor nesdílí. Je to také zdrojem nedorozumění o tom, zda je nutná reforma Unie. Nemohu však přijmout argument, že nepřijetí Lisabonské smlouvy je hlavní příčinou zpomalení procesu rozšíření. Smlouva sama o sobě nic neřeší. To, co potřebujeme, je vize a strategie. Evropská unie nebude politicky a zeměpisně úplná, dokud její součástí nebudou všechny evropské země. Není pravda, že občané zemí, jež se chtějí připojit k Unii, očekávají, že se tak stane okamžitě nebo velmi brzo. Co však potřebují, je jasné znamení, že pro ně je místo. Bez takového prohlášení je obtížné očekávat, že budou provádět veškeré obtížné a obsáhlé reformy, které zahrnují mnoho obětí a těžké práce.

Nesmíme zapomínat především na Evropany v balkánských zemích a ve východní Evropě. Evropská politika sousedství je dobrým nástrojem regulace spolupráce se sousedními státy na našem kontinentu. Evropští sousedé Evropské unie však mají právo na jasnější a účinnější politiku spolupráce, politiku, jejímž výsledkem nejsou další chodby a čekárny. Je-li tolik energie věnováno na vytvoření Středomořské unie, obzvlášť podporované Francií, pak bychom alespoň stejné množství energie měli směřovat na vytvoření Euronestu.