Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 9. července 2008 - Štrasburk

15. Palestinští vězni v Izraeli (rozprava)

  Předsedající − Následuje rozprava týkající se:

- ústních dotazů adresovaných Radě ohledně palestinských zajatců v izraelských věznicích (O-0040/2008 - B6-0166/2008);

- ústních dotazů adresovaných Komisi ohledně palestinských zajatců v izraelských věznicích (O-0041/2008 - B6-0167/2008);

  Luisa Morgantini, autorka. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, 47 členům z různých politických skupin pokládáme jednoduchý dotaz: jaké jsou záměry Rady a Komise ve věci porušování mezinárodních úmluv izraelskými úřady, co se týká palestinských zajatců? Naprostá většina těchto vězňů je zadržována na izraelském území, čímž dochází k porušování článku 76 Ženevské úmluvy: svévolná zatýkání, domovní prohlídky, zadržování na základě administrativního rozhodnutí, mučení a hrubé zacházení během výslechů ve vězeňských zařízeních. Muži, ženy, dospívající, studenti, poslanci a poslankyně a starostové, okolo 10 000 uvězněných osob z celkem tří a půl milionové populace; návštěvy osob mezi 16 až 35 lety jsou zakázány, což vede k tomu, že vězni neviděli své sourozence a rodiče již řadu let.

Všechny tyto skutečnosti zdokumentovaly mezinárodní organizace, jako je Amnesty International, Organizace spojených národů a uznávané izraelské organizace, mezi něž patří B’Tselem a Hamoked, a palestinské organizace, jako je Addameer a Defence for Children International. Nicméně na izraelské orgány nebyl vyvinut žádný tlak, který by je přiměl k dodržování úmluv a pravidel, které samy ratifikovaly a které ratifikujeme také my.

Chtěla bych uvést jeden případ, žádost jedné matky: „jsem matkou vězně Saida Al Atabeha z Nábulusu. Můj syn je ve vězení od roku 1977 a mně je 78 let a trpím vysokým krevním tlakem a cukrovkou; ztrácím zrak a nemohu již sama vycházet ze svého domu. Možná vás to překvapí, ale mým jediným přáním na tomto světě je, dříve než zemřu, spatřit ještě svého syna a láskyplně ho obejmout. Všechny mé děti již vyrostly, oženily se nebo provdaly a opustily můj dům. Said vše ztratil a já jej nemohu vidět, ne protože jsem stará a nemocná, ale protože izraelské orgány mi neudělí povolení k jeho návštěvě, jak uvádějí, z bezpečnostních důvodů. Mohla jsem Saida navštívit pouze jednou za pomoci izraelské záchranné služby ve spolupráci s Červeným křížem, což bylo před osmi lety, poté co byl ve vězení již 29 let. To bylo poprvé a naposledy, co jsem objala svého milovaného syna. Vzal mě do náručí a řekl: „mami, je to, jako bych se znovu narodil“. Tyto minuty byly pro mě a pro něj nejcennější, ale okamžik, kdy nás oddělili, naopak ten nejtvrdší a nejbolestnější.“ Tato matka žádá: „chtěla bych jej ještě jednou vidět“.

Můžeme toto připustit? Může být muži, který je ve vězení již 32 let, zabráněno, aby viděl svou matku? Kde jsou mezinárodní pravidla? Kde je lidskost, ptám se? Věřím, že jak Rada, tak Komise a Parlament nesmí ustoupit a musí co možná nejsilnějším hlasem říci, že mezinárodní pravidla musí být dodržována, že palestinští vězni, a jak jsem uvedla, je jich okolo 10 000, musí být propuštěni, čímž by byla připravena cesta k míru mezi Palestinci a Izraelci.

  Jean-Pierre Jouyet, předsedající Radě. − (FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, vážená paní místopředsedkyně, vážená paní Morgantiniová, dámy a pánové, uvedli jste témata izraelského věznění a zadržování Palestinců na základě administrativního rozhodnutí, včetně nezletilých osob, a zacházení s nimi na okupovaných územích a v Izraeli.

Rada věří, že trestní politika a praxe musí za všech okolností dodržovat základní zásady lidských práv, jak je zakotvuje mezinárodní právo, zejména Všeobecná deklarace lidských práv a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

Každé zadržování člověka, které je označeno za svévolné, by mělo být postaveno mimo zákon zejména vzhledem ke skutečnosti, že zadržovaná osoba nebyla obeznámena s obviněními vznesenými proti ní. Zásada práva na spravedlivý a veřejný soud vedený nestrannými a nezávislými soudci je v právním státě zásadní a my prohlašujeme, že zvláštní soudy by se měly konat pouze ve velmi omezeném počtu případů a za jasně stanovených podmínek.

Je rovněž zásadní, aby byla dodržována povinnost zacházet se zadržovanými osobami odpovídajícím způsobem a samozřejmě aby mučení a jiné kruté, nelidské a ponižující zacházení s vězni bylo jednoznačně zakázáno a bylo mu předcházeno.

Rada uznává, že situace dodržování lidských práv na Středním východě je věcí jejího zájmu. Nicméně Radu velmi potěšilo, že dialog mezi Evropskou unií a Izraelem se zabývá všemi těmito otázkami, včetně situace na palestinských územích. Otázka lidských práv je tématem, které je nepřetržitě projednáváno na všech úrovních při politických stycích mezi EU a Izraelem.

Proto EU ve svém prohlášení z 16. června 2008 zveřejněném na závěr Rady přidružení EU-Izrael vyzvala k přeměně neformální skupiny zabývající se otázkou lidských práv na stálý podvýbor.

Rada si je vědoma skutečností, které předložili vážení poslanci a poslankyně v Parlamentu, zejména paní místopředsedkyně, a také ty, které uvádí poslední zpráva pana Johna Dugarda, zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv na okupovaných palestinských územích, a četných nevládních organizací.

Rada mohla zaznamenat své znepokojení a několikrát vyzvala k hromadnému propuštění palestinských vězňů. Potvrzuje navíc své stanovisko, že politický proces zahájený v Annapolisu v listopadu 2007, který musí být doprovázen značnou mírou vzájemné důvěry, představuje jediný způsob dosažení řešení vyjednávaného mezi stranami, opírajícího se o soužití dvou států, jmenovitě nezávislého Palestinského státu jako demokratického a životaschopného státu, který by v míru fungoval vedle Izraele s bezpečnými a uznávanými hranicemi.

V tomto kontextu a s cílem znovu vybudovat důvěru mezi stranami a zahrnout civilní obyvatelstvo do současného politického procesu vyzývá Rada Izrael, aby učinil významné gesto, a to zejména propuštěním v první řadě palestinských dětí, žen a volených zástupců, kteří jsou ve vězení nebo jsou zadržováni na základě administrativního rozhodnutí.

(Potlesk)

S ohledem na odvolání se na nástroje mezinárodního práva, jak uvádí paní Morgantiniová, zastává Rada stanovisko, že mezinárodní právo musí být hájeno a rozvíjeno, jak uvádí evropská bezpečnostní strategie přijatá Radou v prosinci 2003.

Zdůraznil bych, že předsednictvo jménem Evropské unie vyjádřilo spokojenost s podpisem dohody o výměně mezi Izraelem a Hizballáhem, o kterém jsme se dozvěděli v pondělí. Tato dohoda umožňuje návrat těl bojovníků Hizballáhu a propuštění palestinských vězňů výměnou za návrat těl izraelských vojáků, Ehuda Goldwassera a Eldada Regeva, zajatých v roce 2006.

Doufáme, že tato výměna proběhne dle dohody, nicméně vidíme tak také do budoucna, jak složitá je otázka vězňů na Středním východě a jak důležité je vyřešit ji.

Rada zdůrazňuje, že politický proces, jak jej definuje cestovní mapa, představuje jediný prostředek pro dosažení řešení vyjednávaného mezi stranami, a to za podmínek, které jsem uvedl, tj. soužití dvou států.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise − Vážený pane předsedající, nejdříve bych se chtěla vyjádřit k tomu, co zde uvedla paní Morgantiniová; chtěla bych říct, že jsem velmi citlivá na otázku, kterou jste nám dnes položil. V únoru jsem se také setkala s palestinským ministrem pro záležitosti vězňů ve společnosti paní Fadwy Barghoutiové, ženy Marwana Barghoutiho, který je ve vězení. Velmi pozorně jsem jim naslouchala. Jejich popisování situace vězňů odpovídá popisům ze zpráv vážených panů poslanců a poslankyň, a vás osobně, které jste citovali ve svých dotazech.

Chtěla bych proto zdůraznit, že mě velmi znepokojuje porušování lidských práv, a velice soucítím s palestinskými vězni strádajícími v izraelských věznicích.

Komise si velmi dobře uvědomuje odpovědnost Izraele jako okupující mocnosti a rozpory s mezinárodním právem, které podmínky těchto vězňů ilustrují. Proto například otázku zadržování na základě administrativního rozhodnutí pravidelně vznášíme při jednání s našimi izraelskými protějšky jak na neformální, tak formální úrovni. Tento konkrétní případ, který jste dnes uvedla, se mě velmi dotýká, a pokud bych k němu mohla mít podklady, osobně bych se pokusila učinit, co by bylo v mých silách. Třeba existuje možnost, jak by se tato matka opět mohla setkat se svým synem.

Evropská unie rovněž mnohokrát vyzvala k okamžitému propuštění palestinských zákonodárců zadržovaných Izraelem. Komise si je také vědoma skutečnosti, že Izrael ve svých věznicích zadržuje palestinské děti, což je v rozporu s Úmluvou OSN o právech dítěte, která stanoví minimální věk pro nezletilé na 18 let, stejně jako se čtvrtou ženevskou úmluvou, která požaduje, aby vězni byli zadržováni na okupovaném území. Tyto zadržované děti jsou obzvláště zranitelné. My to víme. Zacházení s nimi musí být uvedeno do souladu s mezinárodním právem.

Musíme věnovat zvýšenou pozornost situaci dětí postižených touto konfliktní situací. To je důvod, proč Evropská unie zařadila Izrael a okupovaná palestinské území na seznam zemí, kde mají být přednostně uplatňovány směrnice EU o dětech a ozbrojených konfliktech.

V souladu s těmito směrnicemi Evropská unie také zahrnula všechny aspekty práv a prospěchu dětí v ozbrojených konfliktech do politického dialogu s Izraelem. Evropská unie rovněž úzce spolupracuje s agenturami OSN, stejně jako s izraelskými a palestinskými nevládními organizacemi, které se aktivním způsobem podílí na sledování, zaznamenávání a ochraně práv dítěte.

Dodržování lidských práv a mezinárodního práva je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Je základním prvkem naší zahraniční politiky. Ochrana lidských práv tak hraje velkou roli v našich vztazích s Izraelem. Dosvědčuje to náš dialog o lidských právech na všech úrovních s izraelskými orgány.

Komise na svých jednáních s izraelskými orgány a já osobně na svých jednáních s izraelskými subjekty řízení budeme samozřejmě pokračovat v naléhání na Izrael, aby plně dodržoval mezinárodní právo a úmluvy. Evropská unie přednesla na posledním zasedání Rady přidružení EU-Izrael svůj záměr ustanovit formální podvýbor pro lidská práva. Jednalo by se o důležitý krok směrem k dalšímu formálnímu schválení dialogu týkajícího se těchto otázek.

Článek 2 Asociační dohody EU-Izrael bude nadále připomínat jak Evropské unii, tak Izraeli, že dodržování lidských práv a demokratických zásad je základem našich bilaterálních vztahů. Věříme, že dialog je nejslibnějším prostředkem pro vyvíjení pozitivního vlivu na Izrael. Nebojíme se předkládat složité otázky, jako je ta, kterou položili vážení poslanci.

Zcela souhlasím s předsednictvím, když říká, že na všechny tyto skutečnosti musí být nazíráno v kontextu konfliktu na Středním východě, a proto se domnívám, že vyřešení tohoto konfliktu by nakonec také zmírnilo, nebo dokonce vyřešilo problém vězňů.

  Charles Tannock, jménem skupiny PPE-DE – Vážený pane předsedající, protiizraelské síly v tomto Parlamentu opět hledají jakoukoli příležitost, aby zaútočily na židovský stát, a opět ti z nás, kteří usilují o vyváženou debatu a skutečný mír na Středním východě, jsou nuceni postavit se na obranu Izraele. Ostatně Izrael je demokratickou zemí, která čelí existenciální hrozbě ze strany teroristů Džihádu a jejich vůdců, kteří jsou v současné době Izraelem zadržováni na základě administrativního rozhodnutí.

Co se týká otázky dětí, teroristé je bohužel vtáhli a najali do intifády, dokonce jako potenciální bombové sebevrahy.

Zvláště pak zpochybňuji potřebu tohoto návrhu usnesení v době příměří s Hamasem, který právě přestal vysílat na civilisty své rakety z Gazy, a také v době konání výměny vězňů mezi Izraelem a Hizballáhem, kdy došlo k návratu pěti vězněných teroristů jejich rodinám, zatímco na straně Izraele dojde k vrácení dvou těl izraelských vojáků. Jeden z těchto teroristů – Samir Kuntar – zavraždil mladého Izraelce, kterého utopil, načež jeho dceru rozdrtil o skály a pažbou pušky jí rozbil lebku. Zabil také policistu. Palestinští teroristé, kteří unesli loď Achille Lauro – přičemž zavraždili staršího židovského muže, kterého shodili přes palubu – požadovali Kuntarovo propuštění.

Za vyjednávání s teroristy platí každá demokracie vysokou cenu, což platí dvojnásobně v případě Izraele. Samir Kuntar slíbil, že nyní, kdy je propuštěn na svobodu, poštve Džihád proti Izraeli.

Schvaluji proto odvážné rozhodnutí Izraele. Doufám, že konečně přinese pozitivní výsledky, obávám se však, jelikož to není zcela zjevné, aby lidé přející si zničení Izraele jako státu nezískávali na síle od politiků, jako je paní Morgantiniová, kteří v tomto okamžiku předkládají taková usnesení.

Mohla by si také přát prošetření neopodstatněných tvrzení v britském tisku o mučení, ke kterému běžně dochází v palestinských věznicích vůči vlastním obyvatelům ze strany jak Hamasu v Gaze, tak možná o to překvapivěji samotnou palestinskou samosprávou.

  Véronique De Keyser, jménem skupiny PSE – (FR) Vážený pane předsedající, nedávno jsem se účastnila berlínské konference, kde klíčovou otázkou bylo nastolení právního státu na okupovaných územích. To, co je uplatňováno na Palestinu, neustále se rozvíjející stát, je o to více uplatnitelné na Izrael. A v tomto bodu je osud palestinských vězňů, tj. osud více než 8 500 Palestinců, skutečným paradigmatem a důvodem a podmínkou jejich propuštění.

Zdůraznila bych, že 48 volených členů Palestinské legislativní rady je v současné době ve vězení. To je nepřijatelné. Naprostá většina zadržených byla převezena do izraelských věznic v rozporu s Ženevskou úmluvou, která zakazuje převoz zadržovaných osob z okupovaných území na území okupanta; což je nepřijatelné. To, co trestní zákoník uplatňoval na okupovaných územích, je uplatňováno pouze na Palestince, nikoli na osadníky. Jednoduše řečeno, co je trestné pro jednu skupinu, není trestné pro druhou skupinu. To je nepřijatelné. Je rovněž nepřijatelné, aby okolo sta žen bylo vězněno, aby se těhotným a kojícím ženám nedostávalo odpovídající péče. Je zadržováno 310 nezletilých osob za stejných podmínek jako dospělí, ačkoli Izrael je signatářem Úmluvy o právech dítěte. A ať se nikdo nepokouší říkat mi, co jsem již slyšela, tj. že v 15 letech jsou tito malí Arabové již dospělí a schopni všeho.

Co můžeme mít za zlé, pane Tannocku, pokud ne okupaci, která je připravila o jejich dětství? A seznam pokračuje: mučení, špatné zacházení, neexistující právo na obhajobu, chybějící rozhodnutí soudu, atd. Chtěla bych Vám připomenout, že tyto skutečnosti byly zaznamenány jak izraelskými, tak mezinárodními zdroji. Evropský parlament samozřejmě nemůže mávnout kouzelnou hůlkou, a ukončit tento konflikt, ale ujišťuji vás, že lidská práva se stanou jádrem přezkoumání postavení Izraele, které bude projednáváno během letošního roku. Článek 2 této dohody stanoví jasně: „vztahy mezi stranami, stejně jako veškerá ustanovení samotné dohody se opírají o dodržování lidských práv a demokratických zásad, kterými se řídí jejich vnitřní a mezinárodní politiky, a tvoří základní prvek této dohody“.

Výměna musí být přirozeně provedena. Musí být vyjednána výměna a propuštění vězňů, jako je například Gilad Shalit na straně jedné a Salah Hamouri na straně druhé. A samozřejmě mě velmi potěšilo, že byla podepsána dohoda o výměně s Hizballáhem. Nicméně bych našim izraelským partnerům chtěla připomenout, že pro Evropský parlament jsou lidská práva neobchodovatelnou záležitostí. Proto mě velmi potěšila neústupnost Vašich slov, pane ministře, jako zástupce Rady, a vás, paní komisařko, což nás ujistilo, že naše tři orgány skutečně tvoří jednu Evropskou unii.

  Marios Matsakis, jménem skupiny ALDE – Vážený pane předsedající, o této otázce hovořím s osobním zaujetím.

Jednotlivé po sobě jdoucí vlády v Izraeli sledují politiku, ve které se snaží potlačit touhu palestinského národa žít svobodně ve své zemi používáním železné pěsti a střel a svévolným zatýkáním, vězněním, mučením a vražděním civilistů, včetně žen a dětí. Toho se dopouštějí naprosto pošetile a neuvědomují si, že skutečné bezpečnostní problémy, kterým Izrael nepochybně čelí, nemohou být řešeny tímto druhem nelidského přístupu. Naopak tato brutalita může pouze vyvolat větší násilí a může postupně odplavit veškerou mezinárodní podporu, kterou tyto vlády mohly v minulosti využívat.

Je již příliš pozdě na to, aby vedení EU směle upozornilo židovské politiky u moci, že pokud budou nadále jednat stylem nacistických vojenských velitelů a pokud si budou nadále myslet, že americká podpora a podpora, které se jim dostává v Evropě – poslance a poslankyně nevyjímaje – je nekonečná, povedou nevyhnutelně s matematickou přesností svůj stát k neexistenci.

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE – (FR) Vážený pane předsedající, Obeida Assida je palestinský student. Byl zatčen roku 2003, kdy mu bylo 17 let, a je zadržován v Izraeli na základě administrativního rozhodnutí, aniž by vůči němu byla vznesena obvinění a proběhl soud. Saed Yassine je palestinský bojovník za lidská práva. Je mu 34 let. Od roku 2006 je zadržován v Izraeli na základě administrativního rozhodnutí. Nebylo proti němu vzneseno žádné obvinění, a není ani známo, že by se něčeho dopustil. Jeho ženě a dětem bylo umožněno navštívit jej pouze třikrát. Noura al Hashlamounová je 36 letá žena v domácnosti a matka šesti dětí. Od září 2006 je zadržována v Izraeli na základě administrativního rozhodnutí, aniž by proti ní bylo vzneseno obvinění a proběhl soud. Marwan Barghouti, člověk, který dal podnět a autor dokumentu o vězních, je od dubna 2002 zadržován v Izraeli. Navíc bych chtěla upozornit své kolegy a kolegyně v tomto Parlamentu na skutečnost, že je stále v oběhu žádost o jeho propuštění a uvítám, když ji podepíšete.

Každý ví, že pokud bych měla projít celý dlouhý seznam tisíců palestinských vězňů, kteří jsou v současné době zadržováni v izraelských věznicích, přičemž je porušováno mezinárodní právo a právo o ochraně lidských práv, hovořila bych velmi dlouho. Každý z těchto vězňů, každá jejich rodina si však zasluhuje dlouhou řeč. Nebyli ušetřeni ničeho – brutální výslechy, které mohou trvat až 188 dnů a ví se, že jejich součástí bývají mučení, při nichž jsou podepisována doznání a rozsudky v hebrejštině, bezdůvodná zadržování v Izraeli, mimo jejich vlastní území, která jsou svévolně obnovitelná každých šest měsíců, podrobování ad hoc a diskriminační vojenské jurisdikci, která absolutně nemá právní opodstatnění, neumožnění přístupu k právnímu zástupci po dobu prvních 90 dnů od zadržení, a prakticky žádná práva na návštěvu.

Paní De Keyserová správně říká, že přesně to EU nemůže přijmout. To vše je zcela nepřijatelné. A vy nám říkáte, že využijete tohoto nového dialogu. Proč bychom měli věřit, že zítra Evropská unie, vy, Komise a Rada budou schopnější zavést dodržování článků, které jsou již zahrnuty v dohodě, které zítra…

(Předseda řečníka přerušil.)

  Kyriacos Triantaphyllides, jménem skupiny GUE/NGL – (EL) Vážený pane předsedající, během našeho předchozího plenárního zasedání konaného dne 16. června ve Štrasburku jste učinil prohlášení týkající se situace v Palestině. Toto prohlášení odráželo smutná zjištění ad hoc výboru, který na základě vaší iniciativy po návštěvě palestinských území na začátku června zaznamenal ubohé životní podmínky, které způsobila izraelská okupace.

Je nyní na Radě a Komisi, aby předložily odpověď týkající se akcí, které plánují uskutečnit s cílem zajistit, aby okupační síly, stát Izrael, dodržovaly mezinárodní právo, co se týká situace palestinských zajatců v Izraelských věznicích.

Dnes my, poslanci a poslankyně Evropského parlamentu, žádáme, aby Rada a Komise poskytly vysvětlení skutečnosti, že dne 16. června rozšířily vztahy mezi Evropskou unií a Izraelem, tj. v době, kdy je v izraelských věznicích zadržováno v rozporu s mezinárodním právem 11 000 vězňů, z nichž je 376 dětí, 118 žen a 44 členů Palestinské legislativní rady, a 800 vězňů je zadržováno na základě administrativního rozhodnutí.

Za dva měsíce znovu navštívíme Palestinu. Do té doby budeme žádat, abyste jménem celého Parlamentu naléhal na izraelské orgány, aby neprodleně propustily všechny vězněné děti a osoby, v jejichž případě nebylo postupováno podle obvyklých právních postupů…

(Předseda řečníka přerušil.)

  Nickolay Mladenov (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, věřím, že tato sněmovna, spolu s Komisí a Radou, a každý politik v Evropě je přesvědčen, že ochrana lidských práv jedince je v době války a terorismu mnohem zásadnější povinností, než v dobách míru a bezpečí. Věřím, že sdílíme tento názor.

Jedná se o názor, který sdílí rovněž izraelský nejvyšší soud. V řadě svých rozhodnutí izraelský nejvyšší soud podpořil práva jak palestinských vězňů a osob vystupujících proti akcím izraelských obranných sil, tak vlády.

Rád bych Vám připomenul, že v roce 1991, kdy Izrael očekával útok chemickými a biologickými zbraněmi, jeho nejvyšší soud podpořil petici, která doslovně uváděla, že síla společnosti postavit se svým nepřátelům se opírá o její zjištění, že se jedná o boj za hodnoty, které si zasluhují obranu. Nejlepším partnerem při obraně práv palestinských vězňů v Izraeli je izraelský nejvyšší soud. Věřím, že tento právní systém v demokratické zemi, jakou Izrael je, by se měl zabývat všemi znepokojeními, které poslanci a poslankyně zde mají.

Ptám se však poslanců a poslankyň této sněmovny: která úmluva chrání práva těch, kteří byli uneseni nebo terorizováni či zavražděni v několika posledních letech? Podle jakého soudu bylo Alanu Johnsonovi umožněno, aby se odvolal proti svému únosu? Jaká práva na návštěvy byla udělena Giladu Shalitovi? Jaká práva měl šestnáctiletý Ophir Rakhum? Jaká právní ochrana mu byla poskytnuta?

Naléhám na poslance a poslankyně této sněmovny, naléhám na ně se vší upřímností a celým srdcem, aby se postavili za Komisi a Radu a podpořili je v jejich vyváženém přístupu k tomuto konfliktu a ochraně osob, jejichž práva jsou porušována. Neměli bychom zastávat postoj, který by podkopával schopnost Evropské unie podporovat mírový proces na Středním východě, jak tomu je nyní.

  Richard Howitt (PSE). - Vážený pane předsedající, rád bych úvodem řekl panu předsedajícímu, že Amnesty International uvedla, že 8 500 Palestinců z okupovaných palestinských území zadržovaných v izraelských věznicích je zadržováno v rozporu s článkem 76 Ženevské úmluvy a že  řadě těchto vězňů byly znemožněny návštěvy rodinných příslušníků kvůli omezení cestovních povolení. U návštěv, které byly povoleny, ačkoli podle mezinárodních standardů pro lidská práva je Izrael odpovědný za zajišťování návštěv pro palestinské vězně, je mezinárodní společenství prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže tím, kdo zastřešuje náklady s nimi vzniklé. Proto je zapotřebí, abychom my zde v Evropském parlamentu žádali Evropskou radu, aby jednala.

Setkal jsem se, stejně jako paní komisařka Ferrero-Waldnerová, s paní Barghoutiovou a děkuji také paní komisařce, že se zmínila o našich parlamentních kolezích z Palestinské legislativní rady, kteří jsou mezi vězněnými.

Ačkoli souhlasím s panem Mladenovem a panem Tannockem, že únos a neumožnění návštěv rodinných příslušníků izraelským občanům je porušením mezinárodního práva, lituji, že se pan Tannock snaží vylíčit mou spoluautorku, paní Morgantiniovou, jako někoho, kdo usiluje o zničení Izraele, jelikož ona spolu se mnou podporuje lidská práva a mezinárodního humanitárního práva.

  Frédérique Ries (ALDE). - (FR) Vážený pane předsedající, otázka zachování našich demokratických hodnot v boji proti terorismu je tak složitá, že se jedná o skutečný úder v naší dnešní rozpravě. Nemám bohužel čas, abych se věnovala všem bodům uvedeným v textech předložených mými kolegy, ani těm, které byly předloženy v písemně podobě, a nebudu opakovat poznámky učiněné mým kolegou, panem Mladenovem, ohledně izraelského nejvyššího soudu.

Zmíním nicméně otázku nezletilých osob. Ano, nezletilé osoby jsou vězněny; většinou se jedná o mladistvé osoby, se kterými Hamas manipuluje a posílá je na smrt, vyzbrojuje granáty a pásy opatřenými výbušninami. Vy a moji kolegové jste zmínili mezinárodní právo. To rovněž odsuzuje nábor dětských vojáků. Každá mladistvá osoba ve vězení představuje selhání společnosti. Izrael je povinen čelit tomuto problému v souladu s mezinárodním právem, avšak skutečnou tragédií je ztráta míru celé jedné generace v Palestině.

Stručná zmínka ke Giladu Shalitovi. Domnívám se, že mám pravdu, když říkám, že tento vězeň je jak izraelským, tak francouzským občanem. Zaslouží si více než jen trestuhodné přehlížení, ke kterému je odsouzen rozporuplným rozhořčením některých mých kolegů. A to nezmiňuji globální politické souvislosti citované panem ministrem a paní komisařkou.

Vážený pane předsedo, skončím svou řeč zmínkou o křehkých, avšak skutečných příměřích, ke kterým dochází na několika frontách. Chtěla jsem pouze v obecnější rovině říci, že kritizuji to, jak jsou někteří lidé zde na každém zasedání posedlí přednášením o tom, jak by měl být demokratický stát uspořádán.

  Caroline Lucas (Verts/ALE). - Vážený pane předsedající, ztrácím přehled o tom, kolikrát jsme již v této komoře odsoudili izraelské orgány za jejich systematické porušování lidských práv palestinského národa.

Okupace, zeď oddělující Izraelce od Palestinců, obsazení Gazy – seznam by mohl pokračovat. Dnes se zaměřujeme na hroznou situaci palestinských vězňů, včetně 44 členů Legislativní rady. Jsou našimi protějšky, našimi partnery, kteří strádají ve vězení, aniž by proti nim byla vznesena obvinění a proběhl soud.

Moje otázka zní: kdy Evropská rada něco podnikne? Ke kolika dalším porušením mezinárodního práva mezitím dojde? Kolik dalších Palestinců musí být zatčeno, uvězněno a mučeno, než EU přestane pouze hovořit o lidských právech a začne podnikat kroky, aby tato práva bránila?

Úvahy o posílení vztahů EU-Izrael v této době ukazují dech beroucí přehlížení naší odpovědnosti vůči palestinskému lidu. Neuplatňování článku 2 asociační dohody dokazuje politováníhodnou politickou zbabělost.

Nevedeme spor s izraelskými občany, z nichž mnozí s námi sdílí naše odsouzení izraelských orgánů. Nevedu právě nyní spor ani s Izraelem, ale s Evropskou radou a jejím podivným selháním, co se týká politického vedení.

  Chris Davies (ALDE). - Vážený pane předsedající, zcela souhlasím s paní Caroline Lucasovou. Je ironií, že dalším tématem naší rozpravy je Zimbabwe. Mugabemu se nelíbil výsledek voleb, proto jej zfalšoval, a nyní zatýká členy parlamentu, aby se pokusil o dosažení nové rovnováhy. Za to jej zcela odsoudíme.

Srovnání jsou samozřejmě vzdálená, nicméně před dvěma a půl lety jsme zaplatili za volby v Palestině. Izrael se nespokojil s jejich výsledky, proto jsme odmítli uznat novou vládu. Od té doby Izrael zatkl více než 40 členů parlamentu, osob, které patří ke špatné straně, osob, které nepoužily žádné zbraně, ale odebrali se k volebním urnám.

Nechystáme se uplatňovat sankce. Místo toho usilujeme o užší partnerství s Izraelem Proto, paní komisařko a pane ministře, jsou rozpory jistě zřejmé. Říkáte, že máte vyvážený přístup – kde je však důkaz toho, že náš přístup vůbec něčeho dosáhne?

  Sarah Ludford (ALDE). - Vážený pane předsedající, nenechám Izrael jen tak bez povšimnutí, Evropskému parlamentu však neprospěje, když bude zdůrazňovat pouze jednu stranu – Izrael – v komplexním konfliktu, kde si porušování lidských práv vyžaduje vyvážený přístup. Rozprava pouze o izraelských akcích je také velmi špatně načasovaná.

Zapomínáme, že naším prvořadým cílem je podporovat strany, aby dosáhly mírového řešení fungování dvou států? Pouze pokud naše kritika bude přesná a konstruktivní a nestranná, budou jí naslouchat obě strany, a bude tak mít lepší vyhlídky na to, aby měla nějaký vliv.

Domnívám se, že Human Rights Watch a zvláštní zpravodaj OSN, Martin Scheinin, toho dosáhli. Posledně zmiňovaný zdůrazňuje důležitost rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu – zcela bez ústních dotazů. Dokonce i zpráva Johna Dugarda uvádí, že je hluboce znepokojen a odsuzuje porušování lidských práv Palestinci vůči Palestincům a Palestinci vůči Izraelcům. O tomto nepadla jediná zmínka.

Lituji, že se Izrael stále opírá o nařízení o výjimečném stavu z roku 1945, která zdědil po britské koloniální moci, stojí však za zmínku, že jsou uplatňována jak na židovské teroristy v Hebronu, tak na palestinský lid.

  John Bowis (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, nejedná se o otázku teroristů zatčených, souzených, usvědčených a uvězněných; jedná se jednoduše o otázku zadržených a stále zadržovaných jedinců. A zejména o otázku dětí, ne dětských vojáků – je pravdou, že některé děti házely kameny apod., to je pravda, nicméně stále jsou to děti.

Představte si, že tato komora je plná dětí. Vezměte polovinu z nich, nasaďte jim na hlavu pytle, svažte jim ruce za záda, odveďte je pryč, aniž byste řekli jejich rodičům, kam je odvádíte, a zavřete je do vězení, umístěte je do místnosti o 1,5 m2 bez oken, rozsviťte světlo, odepřete jim lékařkou péči, jakékoli návštěvy zvenčí apod., neumožněte jim výměnu oblečení. To je to, o čem hovoříme. To je to, o čem by měla být Úmluva OSN o právech dítěte.

Moje námitka vůči Izraeli je následující: proboha, takhle si nezískáte přátele. Izraeli, prosím tě, mé volání k tobě je: propusť děti!

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE). - Vážený pane předsedající, právě z důvodu, že někteří z nás věří, že Izrael je demokracií – demokratickým státem – a protože Evropská unie se k němu tak chová, požadujeme od něj, aby fungoval jako právní stát. Pokud by nebyl demokratickým státem, nesnažili bychom se o to, aby byl za takovéto fungování odpovědný.

Pro osoby, které jsou mimo celý soudní systém, neexistuje nejvyšší soud. Víme, co nejvyšší soud tvrdí, to se však vztahuje pouze na osoby, které se mohou k nejvyššímu soudu dostat. Pokud se na vás vztahuje zadržení na základě administrativního rozhodnutí, a nemáte přístup k žádnému soudu, nemůže dojít k jednání nejvyššího soudu, který by vás ochránil.

Konflikt nemůže být použit jako odůvodnění takového porušování práv. Zůstat neutrální a zacházet s těmito jedinci, jako by neexistovali, není vyváženým přístupem. Tito jedinci jsou zadržováni bez jakékoli záruky, bez soudního procesu, jejich rodiny trpí a v řadě případů jejich domy a rodiny jsou ničeny a trestány za to, co tito jedinci provedli nebo z čeho jsou obviňováni, což si zasluhuje odezvu ze strany Evropské unie.

  Frieda Brepoels (PPE-DE). - (NL) Chtěla bych připomenout panu Tannockovi, že tento dotaz nepředložila jen paní Morgantiniová, ale také dva místopředsedové Parlamentu ze skupiny EPP-ED, pan McMillan-Scott a paní Kratsa-Tsagaropoulouová, a pan Bowis, pan Kasoulides a já. Začnu vysvětlením: jako členka parlamentní delegace pro vztahy s Palestinskou legislativní radou jsem při několika příležitostech přímo zažila, co znamená nemoci se sejít se svými demokraticky zvolenými kolegy, jelikož jsou ve vězení.

Co se opravdu dá říci o té spoustě žen a dětí roztroušených do různých věznic mimo palestinská území, o tom, kvůli čemu je jejich právní zástupci a rodiny téměř nemohou navštěvovat? Každý hovořil o každodenních životních podmínkách a nedostatečné lékařské péči. Jak dlouho mezinárodní společenství a Evropská unie bude toto tolerovat? Naléhám na Komisi a Radu, aby tuto nepřijatelnou situaci dostaly pod kontrolu.

  Bernard Lehideux (ALDE). - (FR) Vážený pane předsedající, rád bych učinil dvě poznámky.

První je, že v tomto Parlamentu jsou určité problémy chápány podivným způsobem; vždy odsuzujeme stejné lidi a vždy hovoříme o stejných lidech. Kdybychom zde odsoudili Kubu za zadržování politických vězňů, budete hovořit o tom, jakým způsobem Evropský parlament přistupuje k otázce lidských práv.

Má druhá poznámka se týká podmínek, za jakých by Izrael konečně propustil zadržované osoby – tj. ukončit útoky, ukončit bombardování izraelských vesnic, ukončit zabíjení dětí, ukončit útoky rypadly, přestat dětem plnit kapsy dynamitem. Pak Izrael propustí své vězně!

  Antonio López-Istúriz White (PPE-DE). - (ES) Vážený pane předsedající, slova paní Morgantiniové jsou velmi dojemná a my můžeme prokázat svou solidaritu s těmito řádně zdokumentovanými případy údajného porušování lidských práv palestinských vězňů. Záměrně říkám řádně zdokumentované, protože někteří kolegové z levice směřovali vůči Státu Izrael velmi závažná a nepřípustná obvinění. Byli kdy obviněni z vraždění žen a dětí nebo z nacistického zacházení? Je tohle způsob, jakým můžeme podpořit mírový proces?

Paní Morgantiniová, vím, že vaše iniciativa se opírá o typický a dojemný případ a že vaše záměry si zaslouží pozornost. Nicméně někteří z vašich levicových kolegů opět využili této příležitosti, aby se pokusili potlačit a ponížit izraelský národ.

My nepochybně stále musíme potlačovat sovětský antisemitismus, který stále poznamenává mentalitu některých vašich kolegů zde v Parlamentu.

  Jean-Pierre Jouyet, předsedající Radě. − (FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, budu stručný, jelikož hlavní body jsem již uvedl ve svém úvodním projevu. Jakkoli je tato debata v některých ohledech velmi emotivní, chtěl bych vás ujistit, že Rada si je vědoma uváděných skutečností a že bude nadále zaznamenávat své znepokojení a dovolávat se nástrojů mezinárodního práva.

Předsednictví bude nadále vznášet tuto problematiku při politických setkáních, která se během našeho funkčního období konají mezi Evropskou unií a Izraelem. Poznamenáváme také, že probíhající politický proces se může dále rozvíjet, pouze pokud se zlepší míra vzájemné důvěry. Pokračování kolonizačního procesu, přetrvávání terorismu a násilí a úděl palestinských vězňů jsou překážkami snah o dosažení míru, jako je tomu v případě izraelských rukojmích zadržovaných teroristickými skupinami, mám na mysli zejména Gilada Shalita.

Abych skončil nadějnou poznámkou; rád bych Parlamentu zdůraznil, že Evropská unie má klíčový podíl na tomto procesu díky svému postavení člena čtyřky pro Blízký východ, postavení hlavního zdroje financování a díky svým akcím na podporu palestinské samosprávy a také ze své pozice hlavního partnera Izraele. Evropská unie vždy uznávala, že Izrael má právo cítit se v rámci uznaných hranic bezpečně a současně existovat s Palestinou, jak jsem již uvedl ve svém úvodu.

  Předsedající − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat na příštím zasedání v září 2008.