Показалец 
 Назад 
 Напред 
 Пълен текст 
Разисквания
Сряда, 9 юли 2008 г. - Страсбург Редактирана версия

17. Време за въпроси (въпроси към Комисията)
PV
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. − Kolejny punkt porządku dziennego to tura pytań (B6-0168/2008).

Następujące pytania skierowane są do Komisji.

 
  
  

Question No 43 by Georgios Papastamkos (H-0455/08)

Subject: Performance of the automobile industry as regards CO2 emissions

Is the Commission satisfied with the performance to date of the European automobile industry in reducing carbon dioxide emissions and fuel consumption? Does it consider that its initiative to revise the Directive on the availability of consumer information on fuel economy and CO2 emissions in respect of cars (1999/94/EC(1)) amounts to an acknowledgement of the ineffectiveness of the existing Community regulatory framework for the car industry?

 
  
MPphoto
 
 

  Σταύρος Δήμας, Μέλος της Επιτροπής. − Κύριε Πρόεδρε, η ερώτηση είναι εάν η Επιτροπή θεωρεί ότι οι μειώσεις των εκπομπών του διοξειδίου του άνθρακα ήταν ικανοποιητικές από την ευρωπαϊκή αυτοκινητοβιομηχανία.

Η απάντηση είναι "όχι", γι’ αυτό και έχουμε εισηγηθεί την υποχρεωτική μείωση το 2012.

Το δεύτερο μέρος της ερώτησης είναι κατά πόσον η πρωτοβουλία για την αναθεώρηση της οδηγίας για τη σήμανση αυτοκινήτων σημαίνει αναγνώριση αναποτελεσματικότητας του υφιστάμενου κοινοτικού ρυθμιστικού πλαισίου έναντι της αυτοκινητοβιομηχανίας. Η απάντηση είναι "ναι", γι’ αυτό και κάνουμε την εισήγηση της αναθεώρησης.

Θα μπορούσα να μείνω στις δύο αυτές απλές απαντήσεις αλλά θα ήθελα να δώσω λίγες παραπάνω εξηγήσεις:

Έχουμε εισηγηθεί την υποχρεωτική εκπομπή διοξειδίου του άνθρακα στα 120 γραμμάρια το 2012, όπως προβλεπόταν στη στρατηγική για το διοξείδιο του άνθρακα και τα αυτοκίνητα. Αυτό θα επιτευχθεί με βελτιώσεις στην τεχνολογία της μηχανής του αυτοκινήτου στα 130 gr/km και επιπλέον με άλλες τεχνολογίες στα 120 gr/km.

Πρέπει να πούμε ότι υπήρχε μία εθελοντική συμφωνία μεταξύ των αυτοκινητοβιομηχανιών και της ευρωπαϊκής αυτοκινητοβιομηχανίας, αλλά και της ιαπωνικής και της κορεατικής, να μην εκπέμπουν τα αυτοκίνητα περισσότερο από 140 gr CΟ2 / km το 2008. Αυτό δυστυχώς δεν επετεύχθη: το 2006 οι εκπομπές ήταν στα 160 γραμμάρια, ενώ το 2007 ήταν στα 159 γραμμάρια σύμφωνα με τα τελευταία στοιχεία. Η βελτίωση κατά ένα γραμμάριο δεν είναι βέβαια ικανοποιητική.

Ελπίζουμε ότι το Κοινοβούλιο και το Συμβούλιο, με τη διαδικασία της συναπόφασης, θα εγκρίνουν την πρόταση της Επιτροπής, ώστε να έχουμε αυτοκίνητα τα οποία να χρησιμοποιούν λιγότερη ενέργεια, λιγότερο καύσιμο, να εκπέμπουν λιγότερο διοξείδιο του άνθρακα. Με το να καταναλίσκουν λιγότερη ενέργεια και λιγότερα καύσιμα, οι καταναλωτές, θα έχουν τεράστια κέρδη εξοικονόμησης, ιδίως με τις σημερινές τιμές των καυσίμων.

Σχετικά με τη σήμανση και την πληροφόρηση των καταναλωτών, μέχρι το τέλος του έτους θα έχουμε μία πρόταση για το πώς θα γίνεται η σχετική πληροφόρηση των καταναλωτών.

Θα πρέπει να πω ότι υπάρχει ένα ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου για το θέμα αυτό. Ορισμένα σημεία του είναι πολύ θετικά, σε ορισμένα άλλα όμως δεν συμφωνώ, όπως π.χ. στο ότι θα πρέπει να ακολουθήσουμε το παράδειγμα της διαφήμισης των τσιγάρων και προκειμένου για τα αυτοκίνητα. Είναι διαφορετικές οι δύο περιπτώσεις, επομένως δεν θα ακολουθήσουμε ένα τέτοιο παράδειγμα με το υποχρεωτικό μέρος στη διαφήμιση αφιερωμένο σε πληροφορίες.

Υπάρχουν άλλοι τρόποι να ενημερωθεί ο καταναλωτής, δεδομένου ότι όταν αγοράζει ένα αυτοκίνητο πηγαίνει στην αντιπροσωπεία, πληροφορείται από τα φυλλάδια και από τις πινακίδες που υπάρχουν εκεί σχετικά με τις εκπομπές διοξειδίου του άνθρακα αλλά και με την κατανάλωση των καυσίμων.

 
  
MPphoto
 
 

  Γεώργιος Παπαστάμκος (PPE-DE). – Κύριε Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, τα μέλη του G8 προτείνουν τη μείωση κατά 50% των εκπομπών διοξειδίου του άνθρακα μέχρι το 2050. Ωστόσο η πρόταση αυτή φαίνεται ότι δεν βρίσκει ανταπόκριση από τις προηγμένες, δυναμικά αναπτυσσόμενες χώρες – αναφέρομαι στην Κίνα, στην Ινδία, στη Βραζιλία, στο Μεξικό και στη Νότιο Αφρική.

Πιστεύετε ότι αυτή η στάση θα έχει αντίκτυπο στις διαπραγματεύσεις για τη μετά το Κιότο περίοδο; Πώς διαγράφεται η προοπτική των κρίσιμων διαπραγματεύσεων της περιόδου μετά το Κιότο ύστερα από αυτή την πρόταση του G8;

 
  
MPphoto
 
 

  Σταύρος Δήμας, Μέλος της Επιτροπής. − Η ερώτηση του κυρίου Παπαστάμκου είναι βέβαια εντελώς άσχετη με την πρώτη ερώτηση που συζητήσαμε για τα αυτοκίνητα αλλά είναι πολύ σημαντική και πολύ επίκαιρη, δεδομένης της συζήτησης και της απόφασης η οποία ελήφθη στους G8 εχθές και σήμερα.

Είναι θετικό ότι οι G8, οι οκτώ μεγαλύτερες οικονομίες στον κόσμο, συμφώνησαν να μειώσουν τις εκπομπές διοξειδίου του άνθρακα κατά 50% το 2050. Βέβαια, όπως έχω πει, αυτό είναι μισό βήμα, γιατί δεν συμφώνησαν για μεσοπρόθεσμους στόχους για το 2020, πράγμα απαραίτητο για μία διεθνή συμφωνία η οποία να καταπολεμεί αποτελεσματικά τις κλιματικές αλλαγές.

Το θέμα των άλλων μεγάλων χωρών, των υπό ανάπτυξη μεγάλων οικονομιών, όπως είναι η Κίνα ή η Ινδία, νομίζω και αυτό αντιμετωπίστηκε και συζητήθηκε· βεβαίως για να έχουμε μία αποτελεσματική καταπολέμηση των κλιματικών αλλαγών, χρειάζεται, σύμφωνα πάντοτε με την αρχή των Ηνωμένων Εθνών της κοινής αλλά διαφοροποιημένης ευθύνης, και η συμμετοχή αυτών των χωρών, π.χ. με μέτρα μείωσης του ρυθμού αύξησης των εκπομπών διοξειδίου του άνθρακα.

Πιστεύω ότι και για το μακροπρόθεσμο στόχο, όπου υπάρχει γενική συμφωνία, αλλά και για τους μεσοπρόθεσμους στόχους, θα υπάρξουν συμφωνίες, δεδομένου ότι είναι απαραίτητες για να έχουμε το αποτέλεσμα που επιθυμούμε στην Κοπεγχάγη το 2009.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). – Herr Kommissar, ich möchte zu den Automobilen zurückkommen. Es hat doch seinerzeit bei dieser Festlegung auf die 120 Gramm eine Reihe von Fragen gegeben, wie weit diese 120 Gramm im Schnitt in der Flotte, im gesamten Konzernbereich und in ähnlichen Messgrößen zu bewerten sind.

Sind diese Fragen alle geklärt bzw. ist mit einer Klärung so rechtzeitig zu rechnen, dass die Industrie tatsächlich in den kurzen vorgesehenen Zeiträumen reagieren kann, wenn sie muss?

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – Mich würde interessieren, ob es nicht überlegenswert wäre, Anreize zu setzen, alte Autobestände vom Markt zu nehmen, weil wir ja hier den größten Verbrauch und CO2-Ausstoß haben. Können Sie sich vorstellen, hier ein Anreizinstrumentarium zu überlegen?

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas, Member of the Commission. − It is very interesting that fiscal incentives were emphasised in the G8 conclusions. In the European Union, fiscal incentives could be of great importance in order to promote the purchase of cars which are cleaner. Some countries are introducing such measures – France is a recent example, and it appears to have been more successful than expected.

We are positive regarding whether industry will be able to achieve the target of 120 g by 2012. It should be underlined that they have known about this target since 1995, and they had a voluntary agreement for achieving 140 g per kilometre in 2008. In any case, according to our impact assessment and to the cost estimates that the industry provided to us, they will be able to achieve this in time.

The King report, a very important and interesting study carried out for the Ministry of Transport of the United Kingdom, makes it quite clear that it is technologically and economically feasible to achieve this target in 2012. Of course, the concerns of the industry and the specific problems of each particular automobile industry should be taken into account. In any case, it is up to you, the European Parliament, and the Council to reach solutions that will both achieve our environmental objective and also provide for the competitiveness of the European automobile industry. We think this proposal will give incentives to the automobile industry and it will get the first-mover advantage, and also that European consumers will save by spending less on energy, especially with today’s very high oil prices.

 
  
MPphoto
 
 

  President. − Question No 44 by Johan Van Hecke (H-0470/08)

Subject: Policy on biofuels

The Commissioner has previously stated that the European Union must review its priorities regarding biofuels if they proved to be having an adverse impact on the food supply in poor countries. But according to his colleague Mariann Fischer Boel, the impact of biofuel policy on food prices is not so serious.

According to the UN's Special Rapporteur Jean Ziegler, however, the massive production of biofuels is a crime against humanity, in view of its impact on world food prices. The FAO likewise states that the rapid rise of biofuels has substantially increased the prices of a number of crops, thus contributing to the current food crisis.

According to the OECD, farm prices will rise yet further in the next few years. When will it be clear to the Commissioner whether damaging effects are occurring or not? Does the Commission

intend to conduct research into this and if so, when will the Commissioner be able to present an evaluation?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, Member of the Commission. − The European Union has agreed on a 10% target for renewable fuels within the transport sector, and this 10% is by 2020. I think it is important that we say ‘renewables’ because it is not only biofuels – it is not only ethanol or biodiesel. It could be electric cars as well, so we have to make this distinction.

I think we have to say that such a long lead time makes it unlikely that this can have had an impact on the price level that we see today. According to our calculations, by 2020 this could mean an increase in cereal prices of between 3 and 6%, rapeseed by about 8-10% and sunseed 15% as compared to the 2006 prices, assuming a share of 30% coming from the second generation of biofuels.

I think I can see that there is some hesitation among some Members of Parliament. One of the honourable Members does not seem to agree, but I think you have to take into account that quite a lot of the present increases in food prices stem from the high oil prices. We have seen lots of calculations and impact assessments from the OECD, and the latest one clearly says that estimating an oil price of EUR 130 per barrel means an increase in crop prices of between 9 and 13%. So this is related to the oil price increase and not to the discussion on renewable energies.

I think it is also clear that the impact will be limited through the growing use we are hopefully going to see of the second generation of biofuels, which is encouraged by our policies.

Second-generation biofuels are produced from feedstock other than food crops and can come not only from dedicated energy crops but also from sources such as recycled vegetable oil, animal fat, by-products from the forestry industry, forestry residues and solid waste such as grasses.

In the Commission proposal put on the table on 23 January this year for a directive on the promotion of the use of energy from renewable sources, the Commission proposed that it will monitor, amongst other things, the commodity price changes associated with the use of biomass for energy and any associated positive and negative impacts on food security.

In addition, the Commission proposes to report every two years on, among other things, the impact of our European biofuel policy on availability of foodstuffs in exporting countries, the ability of people in developing countries to afford these foodstuffs, and wider development issues.

The Commission has presented its view on the cause of the recent rise in food prices in the recent communication ‘Tackling the challenge of rising food prices: directions for EU action’.

So, given the volatility and the complexity of the current price trends, the Commission will closely monitor price developments within the European Union and internationally and will report by the end of the year on the evolution of the situation.

As stated in the communication, although demand for agricultural commodities is also influenced by the biofuel market, Commission analyses indicate that current European biofuel production has little impact on current global food prices.

 
  
MPphoto
 
 

  Johan Van Hecke (ALDE). – Ik zou de commissaris willen danken voor het antwoord. Anderhalf jaar geleden waren biobrandstoffen nog een wondermiddel in de strijd tegen de opwarming van de aarde. Vandaag, blijkt nu, worden zij stilaan verguisd en ik neem akte van het feit dat de Commissie de bocht die de ministers van Energie hebben genomen tijdens het weekeinde – ook al zal zij dat waarschijnlijk ontkennen – ondersteunt.

De vraag die ik zou willen stellen – de commissaris heeft ons hier overdonderd met een aantal cijfers – is of de Commissie het eens is met de studie van de Wereldbank, waarin sprake is van het feit dat 75% van de biobrandstoffen verantwoordelijk zouden zijn voor 75% van de wereldwijde stijging van de voedselprijzen. Ook de FAO gaat identiek in dezelfde richting en de speciale VN-rapporteur, mijnheer Ziegler, noemt de massale productie van biobrandstoffen een misdaad tegen de menselijkheid.

Is mevrouw Fischer het eens met de Wereldbank, de FAO en de VN?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, Member of the Commission. − First of all, I think we can see that renewable energies and biofuels have recently been the scapegoat for increased prices within the agricultural commodities sector. Clearly there are different reasons for these increases. The adverse weather conditions that we have seen in parts of the world have had a high influence – almost four times as high as the influence of biofuels.

Secondly, we have seen a huge demand from Asia. In China and India they are now starting to eat meat, which means that they need to import much more cereal than they used to do.

Thirdly, speculation: investors are moving their money out of stocks and shares and bricks into agricultural commodities, into gold and silver. This is obvious.

Some countries have closed their borders for exports of agricultural commodities and this has also contributed. Looking at the United States, the fact that the Americans have now introduced a very comprehensive use of corn for bioethanol has had an effect on the corn sector. Of course this has an influence on the world market price for corn. But in Europe we use less than 1% of our production area for renewable energies and that cannot have an influence on the price level that we see.

What is important is that we produce these renewable energies in a sustainable way and that we apply certain criteria to the different types of renewable energies. We have said clearly that a 35% reduction of CO2 emission is the minimum and we would be prepared to go further. For example, 50% has been mentioned as a figure to be introduced by 2015.

Regarding the honourable Member’s question on the World Bank study, I must say first of all that it has not yet been published. A pirate copy has been leaked. It is therefore difficult for the World Bank to comment on something that has not yet been published. But I have to say that personally I would like to see a commitment and a confirmation from the World Bank that they are going to sign up to the 75%. I do not believe that 75% is a figure that can be defended. It is not even on cereal prices but on food prices. When you know that sometimes on food – bread, for example – only up to a maximum 10% of the value of the bread can be related to the wheat, I simply cannot imagine how this figure of 75% can be right.

I would be very happy to come back to the European Parliament to discuss it when this report has been made public and we have a solid basis for discussion and not just rumours that appeared in one single newspaper when it was leaked.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Commissioner, I admire your tenacity in sticking to the line about the low impact of biofuels on food prices, but I do wonder how long you can sustain that. As has been pointed out to you, you are very much out of line with other experts across the world. You have heard about the FAO and, it seems, the World Bank.

You make the point repeatedly that we only put 1% of our production into biofuels. That may be, but we in Europe depend so much on imports for our feedstuffs from the Americas – and that is where the impact on food prices is coming from. It is the requirement to face up to that and to move as speedily as we can to second-generation and even third-generation which the Commission should be focusing upon.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE). – It seems to me that if the argument is regarding lead times, then oil prices are exempt from being a cause of rising commodity prices rather than biofuels; but will the Commissioner urge the World Bank to publish the result? Will she write to them and indicate that we would like to see this report published, so that we can all debate its argumentation? On that basis, does the Commission not feel we should urge, in the interim, a moratorium on all new biofuel products that are not based entirely on non-edible by-products of food and food processing?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, Member of the Commission. − First of all, in answer to Mr Allister, when we talk about the dependency within the European Union on feedstuffs you are quite right, we are dependent, especially on soya bean imports. That is why we have ongoing discussions as to whether it is possible to find a solution on the GMO issue in order to lower the price on imported soya beans. This is by far the biggest and most important crop for our pork industry.

I had hoped to be able to convince the honourable Members that we are actually doing quite a lot to push, and to invest in, the second generation of biofuels; because I agree with all of you that the first generation is not a long-term solution. But we need the first generation as a stepping stone for the second generation. If we now send a clear message that we will no longer stick to our target of 10%, I can guarantee that all investments within the European Union are going to disappear and the investments will move to South America and we will be depending on importing all our biofuel from Brazil produced from sugar cane. Then our independence – as we would like to see it – would be much more difficult to fulfil.

In relation to the not yet published World Bank report – I presume we are in agreement that it is not published, it is leaked – by coincidence, the morning we got the press release on the 75%, the chief economist from the World Bank was sitting in my office and he could not confirm the 75%.

Therefore, I am sure we will return to this issue and I would be very happy, as I said earlier, to discuss this on the solid basis of a published report.

 
  
MPphoto
 
 

  President. − Question No 45 by Paulo Casaca (H-0479/08)

Subject: Execution of the perpetrator of an attack on the United Nations

According to the eNewsletter Hands off Cain, No 107 of 6 June, Leandro Despouy, the United Nations Special Rapporteur on the independence of judges and lawyers, has reaffirmed the UN’s belief that the Iraqi authorities' execution of Awraz Abdel Aziz Mahmoud Sa’eed for carrying out the attack on the UN headquarters in Baghdad in August 2003 – which killed, amongst others, Sérgio Vieira de Mello, UN Special Representative for Iraq – prevented the international community from learning who the real perpetrators of the crime had been.

What steps did the Commission take to voice the EU’s blanket opposition to the death penalty?

What measures is the Commission intending to take to clarify the reasons underlying the speed with which Awraz Abdel Aziz Mahmoud Sa’eed was executed, despite the express requests made by the United Nations, which legitimately wanted to discover the underlying reason for the attack on the UN and identify the organisers thereof?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, Evropská komise spolu s členskými státy je v celosvětovém měřítku předním institucionálním aktérem a dárcem v oblasti boje proti trestu smrti. Její činnost v této oblasti je klíčovou prioritou vnější politiky v oblasti lidských práv. Obecné zásady pro politiku Evropské unie vůči třetím zemím týkající se trestu smrti přijaté v roce 1998 a zrevidované v roce 2008 stanoví kritéria pro vydávání demarší a normy, jichž je třeba používat. Zrušení trestu smrti je jednou z hlavních tematických priorit pro pomoc v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva. Od roku 1994 financovala Komise po celém světě zhruba 30 projektů z celkovým objemem rozpočtu přibližně 15 milionů EUR. Komisařka Ferrero-Waldnerová se proti trestu smrti ať již používanému v praxi, či stanovenému v právním řádu kategoricky vyslovila ve veřejném prohlášení z 10. října 2007 u příležitosti Světového dne boje proti trestu smrti i u dalších následných příležitostí.

Událost, o níž hovoří dopis pana poslance, je Komisi známa. Irák je jednou ze zemí, jíž Evropská komise zasílá časté demarše o trestu smrti. V uvedeném případě byla demarše zaslána v červnu 2007. Evropská unie a Komise opakovaně vyzývaly iráckou vládu včetně nejvyššího soudu, aby se zřekli užívání trestu smrti a aby všechny dosud vynesené a nevykonané tresty smrti zmírnili. Dále iráckou vládu vyzývaly k neprodlenému zavedení moratoria na veškeré popravy. Je zbytečné dodávat, že v případě bombového útoku na komplex OSN z 19. srpna 2003 by takové moratorium bylo umožnilo provést úplný křížový výslech všech osob, jež by mohly poskytnout případné důkazy potřebné k tomu, aby nikdo z pachatelů útoku nezůstal nepotrestán. Komise je samozřejmě znepokojena tím, s jakým spěchem bylo v tomto případě postupováno. Avšak naším hlavním cílem je zasazovat se o všeobecné zrušení trestu smrti. Komise nadále úzce spolupracuje s členskými státy Evropské unie v úsilí tlumočit náš postoj a znepokojení k irácké straně.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Casaca (PSE). – Mas a questão que está aqui levantada é a de que o Governo iraquiano impediu a investigação do assassínio de Sérgio Vieira de Melo e tanto impediu essa execução como muitíssimas outras. Eu tenho aqui nas minhas mãos um exemplar de uma revista recentemente publicada onde aparece Zenaib Ahmed, que foi, aliás, uma pessoa que eu já convidei para vir ao Parlamento Europeu falar das execuções em massa nos hospitais iraquianos de pessoas por critérios puramente étnicos.

E a minha questão é saber perante um panorama que é muito pior do que o dos Balcãs Ocidentais, quando é que a comunidade internacional e quando é que a Comissão Europeia vão exigir um tribunal internacional para investigar e julgar os assassínios de dezenas ou centenas de milhares de pessoas no Iraque.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Samozřejmě pane poslanče, že z hlediska obecného přístupu Evropská komise a Evropská unie zkoumají veškeré možnosti, které jsou k naší dispozici tak, abychom zesílili naši schopnost postupně eliminovat a omezit užívání trestu smrti, samozřejmě zejména v těch oblastech, kde je užíván nejčastěji, to se samozřejmě týká i Iráku.

 
  
MPphoto
 
 

  President. − Question No 46 by Claude Moraes (H-0427/08)

Subject: Anti-discrimination horizontal directive

The European Commission announced that this spring would see the launch of the new horizontal directive prohibiting discrimination.

What is the latest development regarding the scope of the directive? Will there be a far-reaching anti-discrimination directive including ALL of the remaining grounds of Article 13 of the Amsterdam Treaty – namely age, disability, religion or belief, and sexual orientation, as supported by a majority in the European Parliament?

If not, could the European Commission give its reasons, and outline its detailed plan of action for the coming months?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, minulý týden Komise přijala návrh směrnice, jež zakazuje diskriminaci na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a vyznání nebo víry mimo sféru pracovního trhu. Diskriminace na základě těchto důvodů v oblasti zaměstnávání se již týká směrnice 2078/ES. Splnili jsme tedy závazek, který jsme před vámi učinili na začátku našeho funkčního období, a vyslyšeli jsme vaše opakované výzvy naposledy učiněné na květnovém dílčím zasedání, abychom takový návrh předložili. Tento návrh směrnice vychází ze zásad, které již členské státy v rámci existujících směrnic přijaly. Obsahuje například ustanovení, jež zajišťuje ochranu obětí diskriminace a zabývají se obtěžováním a šikanováním, ale také ustanovení o vzniku orgánů pro rovné zacházení. Jak jsem již uvedl, návrh směrnice se zabývá diskriminací na základě čtyř diskriminačních důvodů, ale to, že stavíme všechny tyto důvody na roveň, neznamená, že by ustanovení pro všechny tyto typy diskriminace byla stejná.

Návrh směrnice proto přihlíží u každého typu diskriminace k jeho specifikům tak, aby směrnice byla co nejúčinnější. Konkrétně umožňuje v závislosti na kontextu brát v potaz věk, dále přihlížet k věku a zdravotním postižením v oddělení pojištění a bankovních služeb, na kolik je to přiměřené a odůvodněné, ale zdůrazňuji slova přiměřené a odůvodněné. Nesmí tedy jít o svévolné vylučování starších či zdravotně postižených osob z těchto služeb. V případě zdravotního postižení znamená zásada rovného zacházení pozitivní závazek zahrnující zajištění všeobecného přístupu pro zdravotně postižené osoby a v individuálních případech provedení přiměřených úprav. Tato opatření nepředstavují neúměrné břemeno, návrh směrnice jasně stanoví, že je třeba brát v potaz velikost, typ a zdroje organizace, odhadované náklady, životnost zboží a služeb a pravděpodobné výhody plynoucí z přístupu zdravotně postižených osob. Tento návrh představuje důležitý krok směrem k zaplnění velké mezery v právním systému ochrany proti diskriminaci.

Jsme si ovšem vědomi, že ochrana proti diskriminaci založené na pohlaví stále není mimo pracoviště tak silná, jako je tomu v případě diskriminace rasové. Směrnice 2004/113/ES totiž nepokrývá oblast vzdělávání, jak si lze přečíst v důvodové zprávě k tomuto návrhu. Domníváme se, že by bylo předčasné navrhovat změnu uvedené směrnice, jelikož lhůta pro její provedení skončila teprve nedávno. Ale v roce 2010, když budeme o provádění směrnice podávat zprávu, můžeme v případě potřeby navrhnout změnu.

 
  
MPphoto
 
 

  Claude Moraes (PSE). – Commissioner, this is an example of a question tabled some weeks ago which, very happily, received its positive answer on 1 July with your announcement. I think you should take personal credit for championing this within the Commission and for listening to the vote of the European Parliament.

Let me just ask you and the Commission to maintain your vigilance so that derogations and exemptions to the principle of equal treatment are not sought on just any grounds: they must be sought on necessary grounds and on genuine principles of subsidiarity, because we have seen transpositions of the Employment Directive and Race Equality Directive which were not complete and we must ensure that this good package becomes law in the Member States.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Je samozřejmě jasné, že směrnice tohoto typu, která je zásadní a chrání zásadní hodnoty Evropské unie, Evropského společenství, je nahlížena z řady hledisek a že samozřejmě existuje častý tlak z nejrůznějších důvodů omezit její účinnost. Komise si je toho vědoma, proto jsme navrhli tento komplexní návrh a jsme samozřejmě připraveni ho v dalším projednávání hájit proti veškerým neodůvodněným námitkám.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Could I ask the Commissioner to comment on British newspaper reports? Apparently, as reported in the press, anti-discrimination legislation does not currently apply to workers over the age of retirement, and people of retirement age or older are being legally sacked. Does the Commissioner have plans to tackle the British Government’s discrimination against older workers?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Obecně direktiva, která chrání pracovníky na pracovním trhu, je chrání i ve vztahu proti diskriminaci z hlediska věku. Nemohu se vyjádřit konkrétně k výroku v britském tisku, protože závisí vždy na konkrétních souvislostech daného případu, ale mohu zásadně konstatovat, že směrnice z tohoto hlediska nemá žádné výjimky, nemá výjimky, že od určitého věku již ochrana neplatí.

 
  
MPphoto
 
 

  President. − Question No 47 by Brian Crowley (H-0433/08)

Subject: Supplementary pensions and mobility across the EU

Today, changing job or country often means losing occupational pension benefits in some Member States. The ‘portability of pensions’ Directive (2005/0214(COD)), proposed in October 2005 and now amended, will bring more flexibility into the conditions regarding acquisition of pension rights and vesting (such as different qualifying periods before which workers acquire rights) and preservation of dormant pension rights (such as pension rights losing value over time), as well as improving information for workers on how mobility may affect supplementary pension rights.

Can the Commission inform us when it envisages agreement on this directive and provide a timeline for its implementation, in the interests of EU citizens’ being able to move freely within the EU without having an additional worry regarding pensions?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Především jsem velmi vděčný za to, že byla tato významná otázka vznesena, a za úsilí, které Evropský parlament vyvíjí na to, aby bylo dosaženo pokroku. Jsem samozřejmě velmi vděčný také za snahy slovinského a dalších předsednictví o dosažení dohody. Přesto je zklamáním, že dohody dosud dosaženo nebylo. Zůstává totiž otázka, která je jádrem tohoto problému: odstranění překážek volného pohybu pracovníků způsobených důchodovými doplňkovými systémy. Schopnost snadno změnit zaměstnání či možnost přijmout do zaměstnání správnou osobu s potřebnými dovednostmi je v dnešním stále se měnícím světě důležitější než kdykoli dříve. Podpora přizpůsobivosti pracovníků, flexibilita trhů práce a modernizace systémů sociální ochrany jsou kromě toho základními prvky Lisabonské strategie. Je naprosto zřejmé, že jestliže požadujeme od lidí větší pružnost a větší flexibilitu, je také samozřejmě jasné, že za tuto pružnost nesmí ztrácet sociální ochranu.

Případ dodatkových důchodových systémů je typickým případem strategie flexikurity, kterou Evropská komise zastává. Na vyřešení otázky důchodového připojištění věnovala Komise mimořádné úsilí a snažila se najít kompromis, který se bohužel doposud nepodařilo najít. Ale vzhledem k významnosti této otázky jak pro obecná sociální práva pracovníků, tak pro rozvoje důchodových systémů, tak pro odpovídající odpověď na demokratické stárnutí je Komise nadále připravena a nepoleví ve svém úsilí najít kompromis, který nakonec se stane základem celkového řešení. Doposud v tomto bodě ještě nejsme, protože pro toto rozhodnutí je třeba jednomyslnosti a k jednomyslnosti v Radě doposud nedošlo, ale přesto cíl zlepšit situaci v doplňkových penzích zůstává cílem Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley (UEN). – I would like to thank the Commissioner for his response. Commissioner, you raised two points that I think are essential within this whole complex issue: first of all the flexicurity idea, and secondly the Lisbon Agenda about creating another freedom within the European Union single market – free movement of workers.

In many ways the lack of availability of mobility of pensions is denying many people the opportunity to take up what could be better paid jobs in other areas because they cannot carry over pension entitlements or even freeze pension entitlements in their home Member State.

So maybe you could suggest to us as part of the social package which you are now bringing forward – rightly welcomed by so many – where we can push the buttons to ensure we can get Member States – those that are blocking this – to come on board for the ideal.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Mohu pouze konstatovat, že pan poslanec Crowley v několika slovech provedl poměrně dokonalou analýzu problému. Ano, tak to skutečně je. A to je důvod, proč zůstaneme aktivní. To není otázka, která je pro Komisi uzavřena.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). – Herr Kommissar, Sie haben zu Recht auf das Problem hingewiesen und darauf, dass sich Lösungen vor allem deswegen nicht erzielen lassen, weil das Einstimmigkeitsprinzip dazu führt, dass sich die Mitgliedstaaten nicht bewegen. Manchmal gehört auf einen groben Klotz ein grober Keil. Wäre es nicht wirklich hoch an der Zeit, beim derzeitigen Stand der Binnenmarktdiskussion einmal die betreffenden Mitgliedstaaten ausdrücklich beim Namen zu nennen und nach dem Muster naming and shaming sicherzustellen, dass einige Mitgliedstaaten jedenfalls ihre bisherigen, zum Teil katastrophalen Verhaltensweisen überdenken und hier anders vorgehen als bisher?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Máte naprosto pravdu, jednání v Radě jsou jednání o kterékoliv základní politické úvaze a nejsou to jednání tajná. Postupně se podařilo zformulovat názor všech členských států kromě souhlasu Spolkové republiky Německo. Taková je situace, ale to neznamená, že, jak už jsem řekl, nejsme na konci cesty a budeme hledat jiné další postupy a možnosti tak, abychom jednomyslnosti docílili. Chci zdůraznit, že systémy v jednotlivých členských státech jsou samozřejmě rozdílné a samozřejmě, že rozhodnutí o nich není žádná vedlejší technická otázka, proto mám plné pochopení, že státy berou tuto otázku vážně, ale jak už jsem řekl, taková je momentálně situace.

 
  
MPphoto
 
 

  President. − Question No 48 by Robert Evans (H-0443/08)

Subject: Medical support across the EU

Can the Commission clarify exactly what entitlements to medical support EU citizens have when travelling to another Member State? Does the support provided by the European Health Insurance Card apply to all age-related illnesses?

As the methods of financing health services vary from Member State to Member State, what procedures are in place to enable a fair and equitable system that provides proper support for all those in need?

What arrangements are in place for those travelling to tax havens such as Andorra, the Channel Islands, Lichtenstein, etc., which are surrounded by the EU but are not themselves deemed EU territory?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, držitel evropského průkazu zdravotního pojištění je považován za pojištěného v rámci právního systému členského státu, do něhož přicestoval. S ohledem na článek 22 nařízení č. 1408/71 je tento průkaz platný pro dočasný pobyt, ať už je jeho účel jakýkoli: turistika, zaměstnání nebo studium.

Jestliže jeho držitel potřebuje v průběhu pobytu zdravotní péči, průkaz umožňuje poskytnutí této péče zdravotnickými pracovníky. Zdravotní péče, na kterou se vztahuje evropský průkaz zdravotního pojištění, je „nezbytná zdravotní péče“.

Tento pojem, který závisí na zdravotním stavu pacienta a předpokládané době trvání pobytu, byl definován Správní komisí pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků v roce 2004. Jde o ošetření, které je nutno poskytnout osobě, jež dočasně pobývá na území jiného státu, aby se nenacházela v ohrožení života a zároveň aby nebyla nucena se předčasně vrátit do své země za účelem poskytnutí potřebné zdravotní pomoci.

Tato kritéria musí v každém případě být použita zdravotnickým personálem v závislosti na zdravotním stavu pacienta a na délce jeho pobytu. Správní komise pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků dále přijala pokyny s cílem zajistit, aby byl uvedený pojem vykládán jednotným způsobem všemi zúčastněnými subjekty (poskytovateli zdravotní péče, pojištěnci i zdravotními pojišťovnami). Tyto pokyny jsou k dispozici na portálu Evropa.

Důchodce, který tráví tři měsíce u svých dětí, nebo student, který používá program Erasmus, budou mít tudíž přístup nejen k neodkladné zdravotní péči, ale také k takové péči, která by byla ve stejné situaci k dispozici osobám s bydlištěm v daném členském státě.

Systém přístupu ke zdravotní péči, jak je stanoveno v článku 22 nařízení č. 1408/71, stanoví přístup ke zdravotní péči a její úhradu v souladu s právními předpisy státu, ve kterém pacient dočasně pobývá. Z toho vyplývá, že osoby, které ve státě dočasně pobývají, mají v tomto státě přístup ke zdravotní péči za stejných podmínek, jako osoby, které jsou součástí systému zdravotního pojištění v takovém státě.

Článek 22 nařízení č. 1408/71 se vztahuje také na státy Evropského hospodářského prostoru, včetně Lichtenštejnska a Švýcarska. Pokud se týče Andorry, probíhající jednání nebyla ještě úspěšně ukončena.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford, deputising for the author. − Mr President, unfortunately, Mr Evans has had to return to the United Kingdom. On his behalf, I thank the Commissioner for his answer to the question.

With the sharply rising number of cross-border marriages – almost one in five couples now come from two Member States – and with the rising percentage of couples and individuals over retirement age travelling around the European Union, does the Commission not feel that, unless it takes urgent action on these matters, unequal treatment will lead to health refugees rather than the more widely speculated health tourists in the EU?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Položil jste celou řadu otázek, které vyžadují vysloveně komplexní odpovědi, ale jenom na první otázku bych zjednodušeně odpověděl takto: dnes dopoledne jsme se zabývali nařízením 883, které bude podstatnou novelou nařízení 1408 a nepochybně zlepší situaci pro řadu lidí právě z hlediska přeshraničního kontaktu. Pokud jste otevřel otázku zdravotnické turistiky, myslím si, že to je pojem, který je značně otevřený a je tak otevřený, až je nebezpečný. Je třeba velmi pečlivě si objasnit, o co se jedná, protože je to pojem, který může nabýt v našem pohledu mimořádného významu, ačkoliv ve skutečnosti pravá zdravotní turistika po mém soudu je velmi omezená, protože lidé ve většině případů, je-li jim skutečně něco těžkého, se snaží být ve svém blízkém prostředí a systémy jednotlivých členských států se ve své základní úrovni podstatně neliší. Je samozřejmě jasné, že nařízení 1408 a budoucí nařízení 883 řeší hlavní obrovskou sumu případů, které jsou spojeny s turistikou, ale nikoli se zdravotní turistikou, protože se týkají lidí, kteří vyrazili primárně někam jinam a na cestě se jim něco stalo. To jsou statisíce a miliony, možná že i kolem milionu případů ročně, a to je věc, která je poměrně dobře řešena a stabilitu zdravotních systémů neporušuje. Pokud jde o vůli Komise zlepšovat věci v této oblasti, tato vůle je zřejmá a jeden z důkazů jsou také předložené novely, které předkládá moje kolegyně Andrulla Vassilliou. Myslím si, že to bude možnost velmi dopodrobna diskutovat možnosti přeshraniční péče a další souvislosti, které jsou s tím spojeny, ale dovolte mi, abych ještě jednou vyjádřil značný odstup od pojmu zdravotní turismus nebo zdravotnická turistika, protože po mém soudu je to pojem velmi málo vymezený, který může vyvolávat reakce, které nejsou adekvátní situaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. − Informuję, że skończył nam się limit czasu przeznaczonego na zadawanie pytań Panu Komisarzowi Špidli. Odpowiedzi na pytania od 49 do 54 zostaną przekazane Państwu Posłom na piśmie.

 
  
MPphoto
 
 

  President. − Question No 55 by Eoin Ryan (H-0439/08)

Subject: Reporting burden of small and medium enterprises

I welcome the recent initiative taken by the Commission to reduce the statistical reporting burden on businesses, especially small and medium enterprises. However SMEs still face large reporting burdens, such as VAT reporting, that cost many man-hours and that put small businesses at a competitive disadvantage. Does the Commission have any proposals in the pipeline that will reduce red tape and the reporting burden for SMEs?

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, Vizepräsident der Kommission. − Herr Präsident! Herr Abgeordneter, ich bin Ihnen sehr dankbar für diese Frage, weil sie ein Problem zum Gegenstand hat, das die Kommission seit Jahren intensiv beschäftigt: Wie können wir unnötige bürokratische Belastungen bei den kleinen und mittleren Unternehmen in Europa vermeiden? Und ich bin sehr froh, Ihnen sagen zu können, dass wir auf diesem Feld in der Tat gewaltige Fortschritte gemacht haben und dass wir nach meiner festen Überzeugung vor einem wirklichen Durchbruch stehen.

Wir haben Bürokratiekosten für europäische Unternehmen im Wesentlichen als Kosten identifiziert, die durch Berichtspflichten, durch Dokumentationspflichten und durch Informationspflichten entstehen. Wir sind im Augenblick dabei, in der größten Aktion dieser Art, die es jemals in der Geschichte gegeben hat, diese Kosten tatsächlich zu messen, also wirklich in den Unternehmen festzustellen, welche Kosten diese Regeln verursachen, um dann identifizieren zu können, wo die Kosten herkommen und ob man sie reduzieren kann.

Sie können also damit rechnen, Herr Abgeordneter, dass etwa ab September dieses Jahres die Vorschläge der Kommission in großer Zahl kommen werden, gestützt auf die Messergebnisse und auf das Screening aller bestehenden Vorschriften. Unsere Erwartung ist, dass wir auf diese Weise in der Lage sein werden, Ihnen bis zum Ende des Jahres 2009 soviel Vorschläge zu machen, dass die Bürokratiekosten für die europäischen Untenehmen im Jahr 2012 um 25 % sinken werden. Wir gehen davon aus, dass das einen Wachstumsschub von 1,4 bis 1,5 % des gesamten europäischen Bruttosozialprodukts zur Folge haben wird. Sie sehen, wir reden hier also wirklich in bedeutsamen Größenordnungen.

Sie haben dann, Herr Abgeordneter, ein besonderes Problem angesprochen, das man aber deutlich unterscheiden muss. Von den normalen Bürokratiekosten, nämlich dem Aufwand, der insbesondere Kleinunternehmen durch steuerliche Anforderungen entsteht – Sie wissen, dass die Zuständigkeiten der Europäischen Union hier außerordentlich begrenzt sind –, kann ich Ihnen aber sagen, dass wir aus all unseren Untersuchungen wissen, dass die Unternehmen selbst die Belastung durch die Anforderungen der Finanzbehörden als die weitaus wichtigsten und stärksten empfinden, also dass hier die Mitgliedsländer wirklich aufgerufen sind, zu vereinfachen.

Wir haben ja nur Zuständigkeiten im Bereich der Umsatzsteuern, und auch hier nur sehr begrenzt. Die Kommission hat aber einen sehr wichtigen Vorschlag gemacht, der den kleinen und mittleren Unternehmen sehr helfen würde, nämlich die Schwelle deutlicher anzuheben, oberhalb derer man die Umsatzsteuervoranmeldung, also die Registrierung zur Mehrwertsteuer, vornehmen muss. Die Schwelle liegt heute bei 20 000 Euro, wir wollen sie auf 100 000 Euro ansetzen, damit würden fast alle ganz kleinen Unternehmen und vor allen Dingen neu gegründete Untenehmen, von dieser schweren Belastung befreit.

Ich muss Ihnen leider sagen, dass die Mitgliedstaaten bisher nicht bereit gewesen sind, auf diesen Vorschlag einzugehen. Ich hoffe, dass im Rahmen des Small Business Act, den die Kommission vor wenigen Tagen vorgelegt hat, als wir das Thema noch einmal angesprochen haben, der Druck auf diejenigen Mitgliedsländer wächst, die hier Schwierigkeiten machen, und ich bin dem Europäischen Parlament für die Unterstützung, die es an dieser Stelle bereits mehrfach signalisiert hat, außerordentlich dankbar.

 
  
MPphoto
 
 

  Eoin Ryan (UEN). – I would like to thank the Commissioner and I look forward to the announcements in September. I think that some of the administrative burdens, especially on small and medium enterprises, are absolutely huge, and they very often do not have the manpower or womanpower to deal with them. But could you elaborate more on the EUR 100 000 threshold? Are you announcing that, or are you going to name and shame the countries that are resisting it? Could you give us some more details about that threshold?

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, Vizepräsident der Kommission. − Herr Abgeordneter, wie ich gesagt habe: Das ist ein offizieller Vorschlag, den die Kommission bereits im Jahr 2004 angenommen hat. Und seit dem Jahr 2004 ist dieser Vorschlag vom Rat nicht verabschiedet worden. Ich habe darauf hingewiesen, dass wir jetzt im Zusammenhang mit dem Small Business Act den Vorschlag erneuert haben, wir legen ihn praktisch jetzt noch einmal vor. Das ist keine Ankündigung; die Kommission hat das bereits vorgeschlagen. Sie hält das für erforderlich. Der Kollege Špidla hat ja vorhin in einer anderen Antwort auf das Erfordernis der Einstimmigkeit in bestimmten Fragen hingewiesen. Wir haben auch hier das Erfordernis der Einstimmigkeit, und sie konnte leider nicht erreicht werden. Aber Ihnen als Vertreter Irlands brauche ich ja nicht zu sagen, dass für eine ganze Reihe von Mitgliedstaaten steuerliche Fragen in der Europäischen Union eine Tabuzone sind.

 
  
MPphoto
 
 

  Wiesław Stefan Kuc (UEN). – Panie Komisarzu! Mam taką prośbę. Jeśli już będą robione te wszystkie badania, jakie są koszty uboczne prowadzenia działalności gospodarczej przez małe i średnie firmy? Gdybyście mogli zajrzeć do takiego sprawozdania Banku Światowego, który mniej więcej dwa lata temu wskazywał na te koszty. Wynika z niego, że Polska ma na przykład bardzo małe koszty obsługi prawnej, a okazuje się, że to nie jest prawdą. Mam prośbę w związku z tym, bo to nie jest pytanie. Czy możecie nie patrzeć na to, co mówią urzędnicy i oficjalnie zbadać rzeczywiste koszty? Wszystkie znaczki, za które trzeba zapłacić, każde złożone pismo. Tych dodatkowych obciążeń jest mnóstwo.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, Vizepräsident der Kommission. − Die Messungsaktion, die wir gerade durchführen und die kurz vor dem Abschluss steht, wird uns präzise Auskunft darüber geben, welche europäischen Vorschriften welche Kosten verursachen. Wir werden ganz genau in der Lage sein zu sagen: Diese spezifische europäische Vorschrift verursacht für Unternehmen diese und jene Kosten.

Eine ganze Menge wissen wir natürlich auch schon. Wir wissen z. B. schon, dass der größte Teil der Kosten aus einer sehr geringen Zahl von Vorschriften stammt. Es sind ungefähr nur 42 Richtlinien, aus denen der allergrößte Teil der Vorschriften stammt. Wir kennen auch den Bereich, der die höchsten Kosten verursacht, das ist das europäische Gesellschaftsrecht, und darum haben wir auf diesem Gebiet ja auch bereits die ersten Vorschläge gemacht.

Wir wissen auch, dass die Kosten sich sehr unterschiedlich verteilen, je nach Größe der Unternehmen. Und wir können als Faustregel annehmen, je kleiner ein Unternehmen ist, desto größer ist die relative Belastung durch Bürokratiekosten. Sie können also bei sehr kleinen Unternehmen durchaus bei weit über fünf Prozent liegen, während sie bei ganz großen in wesentlich geringerem Umfang anfallen. Doch das wissen wir alles schon, und das wird bei den Vorschlägen berücksichtigt werden.

Ich habe bei dieser Gelegenheit eine Bitte an das Parlament: Der Erfolg der ganzen Aktion wird natürlich sehr davon abhängen, dass die Vorschläge der Kommission vom Parlament auch schnell bearbeitet werden. Es besteht darüber ja eine generelle politische Verständigung, ich wollte nur noch daran erinnern, dass es sich in allen Fällen um Änderungen des bestehenden Rechts handelt, die also der Zustimmung der beiden Ko-Gesetzgeber bedürfen.

 
  
MPphoto
 
 

  President. − Question No 56 by Colm Burke (H-0448/08)

Subject: Price of fertiliser

The price of fertiliser has gone up dramatically over the last 12 months. Ammonia phosphate, for instance, has increased from EUR 181 per tonne to EUR 800 per tonne in wholesale markets.

Does the Commission plan to take any action to counteract this price hike?

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, Vizepräsident der Kommission. − Herr Abgeordneter! Ich teile Ihre Besorgnis, was die Entwicklung der Preise für Düngemittel angeht. Diese Preise sind in der Tat in unverhältnismäßiger Weise angestiegen. Das verursacht der europäischen Landwirtschaft verständlicherweise große Probleme und große Sorgen.

Der Anstieg der Düngemittelpreise ist auf eine stark gestiegene Nachfrage zurückzuführen, und diese höhere Nachfrage verbindet sich mit höheren Kosten für Transport und für Energie. Es sind also drei Faktoren: höhere Nachfrage durch das schnelle Wachstum in anderen Teilen der Welt, höhere Energiepreise und höhere Transportpreise. Bei der gestiegenen Nachfrage handelt es sich um ein weltweites Phänomen, wie Sie wissen, das nicht nur Dünger betrifft, sondern auch eine ganze Reihe anderer Güter, einschließlich Nutzpflanzen und Lebensmittel.

Es ist wichtig, das festzuhalten. Denn es ist zwar so, dass die europäischen Landwirte mehr Geld für Dünger ausgeben müssen. Das tun sie auch. Sie erzielen andererseits aber auch höhere Preise für ihre Ernteerträge. Aus Statistiken der FAO über einen vergleichbaren Zeitraum geht hervor, dass die Lebensmittelpreise über 12 Monate um 37 % gestiegen sind. Den stärksten Anstieg hatten wir bei Milcherzeugnissen mit 80 - 200 % und bei Getreide mit 50 - 80 %.

Aus der Sicht der Kommission ist entscheidend, dass die Wettbewerbsregeln eingehalten werden. Solange das der Fall ist, hält die Kommission es nicht für angebracht, in einem Markt zu intervenieren, dessen jüngste Entwicklung zum größten Teil auf Faktoren zurückzuführen ist, auf die die Kommission überhaupt keinen Einfluss hat. Noch einmal: Wir haben auf die drei entscheidenden Faktoren, die die Preisentwicklung herbeigeführt haben, keinen Einfluss.

Mit Blick auf die längerfristige Entwicklung weist die Kommission zudem auf die Bedeutung der Förderung des Wettbewerbs auf dem Erdgasmarkt hin. Hier sehe ich in der Tat eine Chance, zu einer gewissen Entspannung zu kommen. Wenn die von der Kommission vorgeschlagenen Maßnahmen im Rahmen des dritten Energiepakets angenommen werden, dann sollten wir günstigere Preise auf dem Gasmarkt bekommen. Und das könnte dann auch zum Sinken der Preise für in der Europäischen Union hergestellten Stickstoffdünger führen. Aber Sie wissen, das hängt alles von der Annahme des von der Kommission vorgeschlagenen Energiepakets ab.

 
  
MPphoto
 
 

  Colm Burke (PPE-DE). – Thank you for your response on this matter. It is of concern. I know you referred to the price of milk products and other items going up, but unfortunately farmers are not getting the benefit of those rises: it is the parties in between who are getting the benefits.

My question really is about our reliance on supply from outside the EU. It appears that we are relying on Russia and Ukraine for the raw materials for our fertilisers. I am just wondering what action we are taking in order to make sure that we have adequate supply and are not over-reliant on one or two sources. Can we not identify other sources and put mechanisms in place to encourage importation from those other sources?

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, Vizepräsident der Kommission. − Was Russland und die Ukraine als wichtige Lieferländer angeht, so muss ich darauf hinweisen, dass wir gegenüber beiden Ländern handelspolitische Schutzinstrumente im Einsatz haben, die den Export von Düngemitteln aus der Ukraine und Russland betreffen.

Und zwar ganz einfach: Beide können natürlich die Düngemittel zu günstigen Preisen anbieten, weil, wie Sie wissen, der Energieeinsatz bei der Herstellung dieses Produkts besonders hoch ist, und in der Ukraine und Russland unterschiedliche Preise für exportierte Energie und für im Land selbst verwendete Energie gelten. Dieser Preisunterschied führt zu einem Dumping. Und wegen dieses Dumpings haben wir in Bezug auf Russland und die Ukraine entsprechende Maßnahmen in Kraft.

Was die Diversifizierung der Lieferungen angeht, so hat die Kommission wenig Möglichkeiten, das zu beeinflussen. Ich kann Ihnen aus meiner Kenntnis aber sagen, dass die großen europäischen Hersteller und Distributoren selbstverständlich um eine Diversifizierung ihrer Rohstoffbasis bemüht sind. Ich bin aber gerne bereit, dieser Frage noch einmal im Besonderen nachzugehen.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – I would like to thank the Commissioner. This probably flows over into other questions for Commissioner Fischer Boel. You made a point about higher prices in the harvest, but it seems that the costs of producing food are now increasing faster than prices are rising and this is surely a problem that Europe needs to address. Perhaps you would respond to that?

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, Vizepräsident der Kommission. − Kollegin Fischer Boel ist hier, deshalb antworte ich ganz vorsichtig, weil eigentlich sie für die Frage der Preise, die die europäischen Landwirte erzielen können, zuständig ist. Nach dem, was die Kollegin bisher in der Kommission berichtet hat, bin ich davon ausgegangen, dass die Erzeugerpreise in der Tat bei allen wichtigen Produkten in der Europäischen Union steigen. Ich will aber nicht ausschließen, dass Sie Recht haben, dass die höheren Erträge die gestiegenen Kosten nicht in allen Fällen vollständig ausgleichen. Das ist ein Punkt, mit dem sich die Kommission sicherlich befassen wird.

Was insgesamt die Entwicklung auf dem Lebensmittelsektor angeht — wir reden ja hier nicht nur über die Erzeugerpreise, uns ist es ja auch wichtig, was der Verbraucher am Ende im Geschäft zu bezahlen hat —, da haben wir gerade vor wenigen Wochen eine Initiative gestartet und eine High level group eingerichtet, die sich mit der Zukunft der europäischen Lebensmittelindustrie befasst, die übrigens, was auch nicht jeder weiß, die größte europäische Industrie ist. Viele Leute denken ja, die Automobilbranche sei die größte europäische Industrie, das stimmt aber nicht, die größte europäische Industrie ist die Lebensmittelindustrie.

In dieser High level group beschäftigen wir uns ganz spezifisch mit der Preisentwicklung und werden bis zum Ende des Jahres die Arbeiten abgeschlossen haben, und entsprechende Empfehlungen vorlegen können.

 
  
MPphoto
 
 

  President. − Question No 57 by Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0457/08)

Subject: Policy in favour of small enterprises

As part of an open single market which encourages small enterprises, will the Commission say Commission proposes to ensure that new technologies are used to benefit them and what practical benefit they derive from research programmes funded by the European Union in the 27 Member States?

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, Vizepräsident der Kommission. − Frau Abgeordnete! Diese Frage ist sehr aktuell, die Kommission hat erst vor wenigen Tagen eine breit angelegte Initiative auf diesem Sektor gestartet.

Lassen Sie mich vorweg bemerken, dass ich sehr froh darüber bin, dass in den letzten Jahren auf breiter Front überall in der Europäischen Union die enorme Bedeutung der kleinen und mittleren Unternehmen für unsere Wirtschaft und für die Schaffung von Arbeitsplätzen anerkannt worden ist. Es war für mich ein ganz besonders wichtiges Anliegen, dass die Rolle der kleinen und mittleren Unternehmen in allen europäischen Institutionen und in den Mitgliedstaaten so gesehen wird, wie es notwendig ist. Wenn wir das Wachstumspotenzial der kleinen und mittleren Unternehmen nicht vollständig ausschöpfen, wenn wir das Arbeitskräftepotenzial in diesem Bereich nicht vollständig ausschöpfen, dann werden wir die Folgen der Globalisierung in Europa nicht meistern können. Ich will das ganz klar und scharf sagen: Wir werden die Folgen der Globalisierung erfolgreich meistern, wenn es uns gelingt, den Sektor der kleinen und mittleren Unternehmen in Europa zu stärken. Dazu müssen die kleinen und mittleren Unternehmen die Chancen des Binnenmarktes und des globalen Wettbewerbs noch besser nutzen können.

Ganz entscheidend dabei – und damit sind wir bei Ihrer Frage – ist der Faktor Zugang zu Wissen, Forschung und Innovation. Nicht nur die großen Unternehmen in Europa, auch die kleinen und mittleren – soweit sie überhaupt auf den internationalen Märkten tätig sind – müssen den Weg in die wissensorientierte Wirtschaft gehen. Es gibt keine andere Chance mehr. Sie können nicht konkurrieren über den Preis, sie können nur konkurrieren über die überlegene Qualität des Produkts oder der Dienstleistung, und die überlegene Qualität ergibt sich aus überlegener Technik und aus Innovation.

Die wichtigsten Instrumente, die auf Gemeinschaftsebene dafür zur Verfügung stehen, sind selbstverständlich das Siebte Forschungsrahmenprogramm, wo ja für kleine und mittlere Unternehmen eine Zuweisung von mindestens 15 % vorgesehen ist – und es sieht nach den ersten Ergebnissen so aus, dass wir diese Größenordnung durchaus erreichen werden.

Der Small Business Act, von dem ich schon gesprochen habe, bringt noch eine ganze Reihe von weiteren Vorschlägen, die den Zugang kleiner und mittlerer Unternehmen zu Innovation, Wissen, Forschung und Technik erleichtern sollen. Ein paar Beispiele: Erstens Vereinfachung der Vorschriften über staatliche Beihilfen zur Förderung von Forschung, Entwicklung und Innovation, besonders durch die allgemeine Gruppenfreistellungsverordnung. Das hat die Kommission in der vergangenen Woche beschlossen, und das wird große Potenziale freisetzen. Zweitens Anreize für die Gründung von Unternehmen mit hohem Wachstumspotenzial durch die Förderung der Forschungs- und Innovationskapazität, insbesondere durch engere Koordinierung von nationalen Programmen und Initiativen. Förderung einer stärkeren Teilnahme von kleinen und mittleren Unternehmen am Wissenstransfer. Hier werden wir ein neues Pilotprojekt starten, das zur Finanzierung der gewerblichen Nutzung von geistigem Eigentum beitragen soll. Ich könnte auch noch die Förderung einer aktiven Beteiligung der kleinen und mittleren Unternehmen an der Arbeit des Europäischen Innovations- und Technologieinstituts nennen, damit auch den kleinen und mittleren Unternehmen der Wissenstransfer zugute kommt, der vom EIT ausgehen soll.

Sie sehen, da geschieht eine ganze Menge. Ich muss aber deutlich darauf hinweisen: Letztlich hängt es natürlich von den Unternehmern und den Unternehmen selbst ab, ob sie von den angebotenen Möglichkeiten Gebrauch machen. Deshalb ist es ganz wichtig, dass die Möglichkeiten, die heute schon bestehen, viel stärker ins Bewusstsein der Marktteilnehmer gebracht werden. Das ist eine Frage der Information und der Kommunikation, die hier deutlich verstärkt werden muss. Und darum hat die Kommission am Anfang dieses Jahres das European Business Support Network geschaffen, das das größte Netzwerk dieser Art in der Welt ist und das dazu führt, dass jedes europäische Unternehmen eine Beratungsstelle in erreichbarer Nähe hat, eine Beratungsstelle, wo alle Fragen auch im Hinblick auf Innovation, auf Zugang zu Programmen der Europäischen Union und auf Zugang zu Forschungsmitteln beantwortet werden können.

 
  
MPphoto
 
 

  Μαρία Παναγιωτοπούλου-Κασσιώτου (PPE-DE). – Κύριε Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, ευχαριστώ ειλικρινά πολύ για την απάντησή σας, γιατί πράγματι ήταν πλήρης και καλύψατε και τη συμπληρωματική ερώτηση που αφορούσε το πρόβλημα της επικοινωνίας και της πληροφόρησης των επιχειρήσεων.

Αν θέλετε να προσθέσετε κάποιες ακόμη πληροφορίες! Προέρχομαι από μια περιοχή που βρίσκεται στα ανατολικά σημερινά σύνορα της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Εκεί δεν έρχονται οι πληροφορίες και οι μικρές επιχειρήσεις πάσχουν, φυτοζωούν, στηρίζονται μόνο στη διαφορά της τιμής, όπως είπατε, και όχι στην ποιότητα, και βαίνουν προς κλείσιμο.

Ποια είναι η συμβουλή σας;

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, Vizepräsident der Kommission. − Frau Abgeordnete, ich bin Ihnen sehr dankbar für Ihre Unterstützung. Ich wusste das ja auch schon, dass ich mich da ganz auf Sie verlassen kann. Sie können sich auch ganz auf mich verlassen.

Was die Frage der Dichte des Netzwerks angeht, so muss ich zugeben, dass wir noch nicht überall in Europa die Dichte erreicht haben, die wir erreichen wollen. Im endgültigen Ausbaustadium, das wir im Laufe der nächsten fünf Monate erreicht haben werden, werden aber alle Regionen in Europa mit diesen Einrichtungen abgedeckt sein. Es wird Kontaktpunkte in allen Regionen geben, die so nahe an den Unternehmen sind, dass es für niemanden schwierig wird, diese Kontaktpunkte zu erreichen.

 
  
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. − Odpowiedź na pytanie 58 zadane przez posła Heaton-Harrisa zostanie udzielona na piśmie.

 
  
  

Question No 59 by Liam Aylward (H-0435/08)

Subject: Proposed increase in modulation in the context of the CAP Health Check

In the context of the CAP Health Check, could the Commission envisage a situation in which the proposed increase in modulation would be on a voluntary basis?

Question No 60 by Sean Ó Neachtain (H-0437/08)

Subject: CAP payments

Farmers in receipt of less than EUR 5 000 in farm payments annually will not experience a reduction in their farm payment under the proposed Cap Health Check as outlined by Commissioner Fischer Boel. Would the Commission consider increasing this threshold?

Question No 62 by Ioannis Gklavakis (H-0444/08)

Subject: 'Health check' for the Common Agricultural Policy

Tobacco growing is the sole source of income for some 130 000 European farmers. Despite this, Regulation (EC) No 1782/2003(2) provides that from 2010 50% of Pillar I resources (direct aid) will be transferred to Pillar II (rural development), thereby significantly reducing the income of these producers. Furthermore, tobacco cultivation occurs in semi-arid regions where no alternative employment opportunities are available.

At the same time, the Common Agricultural Policy (CAP) is currently being given a 'health check', and many decisions taken during the CAP reform of 2003 are being reviewed.

In view of the above, will the Commission say whether it intends, as part of the CAP 'health check', to re-examine the tobacco aid regime and to preserve existing arrangements beyond 2009 until 2013? Has it drawn up a study to establish which crops could replace tobacco in these regions so that European tobacco farmers are not affected financially or socially?

Question No 65 by Stavros Arnaoutakis (H-0458/08)

Subject: Common Agricultural Policy: planning and application in favour of small producers

It should not be forgotten that agriculture is the basic form of employment for inhabitants in rural Greece, in particular in geographically disadvantaged regions, such as islands and mountainous regions. The cutting of compensation and direct aid with the transfer of resources from the First to the Second Pillar promoted by the Common Agricultural Policy has particularly alarmed Greek producers, since it will affect their already low income and lead to economic stagnation among small producers. How does the Commission intend to address, both in the short and long-term, the grave economic problems facing farmers (increase in fuel prices, high production costs, differences between producer and consumer prices) and to ensure the survival of small producers at European level?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, Member of the Commission. − I am quite happy to have this opportunity to answer all four questions, since we seem to be fairly late, according to the initial schedule.

Regarding the first three questions, I would say that the European Union’s agriculture is both at the contributing and the receiving end of today’s global environmental challenges. We cannot stand by and fail to act. EU action is needed and, through rural development, we can provide the most targeted and effective measures. But, as you all know, our funds within the rural development policy are limited. The fairest and most straightforward way to raise money is through an additional shift of funds from the first pillar – from direct payment – into rural development policy in Pillar 2 through what we call increased modulation, of course on a compulsory basis.

I am not prepared to consider the increase in modulation on a voluntary basis. It is quite clear that the Commission took into account the fact that in February 2007 Parliament adopted a report rejecting the Commission’s proposal on voluntary modulation. I have to say that I am quite happy that we have always been in agreement on this issue.

Concerning the threshold, the Commission’s proposal is to transfer EUR 5 billion from the first to the second pillar in the period from 2009 to 2012. This calculation is made on the basis of the present threshold of EUR 5 000 or the franchise, as we normally call it. Raising this threshold would mean a substantial reduction in the funds. The Commission believes that, with less budget available, the effectiveness of dealing with the challenges within climate change and water scarcity will be significantly weakened.

Within the health check package, small producers who receive direct payments of a value less than EUR 5 000 will continue to be exempted from modulation. Therefore, small farms will not only continue to be protected from any possible negative effect of the shift from Pillar 1 to Pillar 2, but could also profit from the money that is generated through the modulation by engaging in the appropriate rural development programmes.

With regard to modulation, farmers sometimes say to me, ‘Well you take my money’ or ‘you reduce the payment to the agricultural sector, to the farmers’. This is not in fact true because of the fact that, when you modulate money, you generate more money to the sector in general, because the modulated money needs to be co-financed by Member States. It is clear that, with the new modulated money, we will be much more specific. We will simply make a menu of possibilities explicitly targeting the new challenges. This means that, to those who say that modulation or money in rural development policy can be used for whatever reason, I can promise you this is not going to happen with the money that we propose for modulation in the health check. So, instead of saying that we take money, we actually generate more money to be transferred back to the agricultural sector.

I am not sure if Mr Arnaoutakis is here tonight so therefore I am not going to answer that question.

To Mr Gklavakis, asking about maintenance of the coupled payments for tobacco, I have to refer to the answer I gave in the Committee on Agriculture and Rural Development on 24 June. I actually had the same opportunity to give the answer here in plenary on several occasions, namely that the Commission does not intend to re-examine the tobacco regime within the context of the health check. I will just repeat that the tobacco reform was agreed by all tobacco-producing countries in 2004, so therefore I see no reason to re-open this discussion. I hope that we can all agree that the money that will be transferred into the rural development policy, specially earmarked for support in those areas where tobacco production is taking place or has taken place, will be very important. We will also present to the Parliament a report on the consequences of the tobacco reform at the end of 2009.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (UEN). – I am sure, Commissioner, that you – like all the other Members of the House here in this Parliament – are very frustrated at the manner in which Question Time is handled here. We have referred to that on many occasions, but nothing seems to happen.

I want to thank the Commissioner for the reply, even though I am not happy with the response given. If compulsory modulation is introduced, in my view it will create division and friction between the various farming groups, between big and small farmers and, in particular, between farmers engaged in different agricultural enterprises. I would not like to see that happening.

For example, in my recent sheep report which was adopted with a very large majority in Parliament here last month, I proposed that modulation and Article 69 (now 68) be introduced on a voluntary basis in Member States. Would the Commission not accept the spirit of that decision, which was made here just last month by the elected Members of this Parliament?

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Ó Neachtain (UEN). – A Uachtaráin, is iad na feirmeoirí beaga faoin teorainn EUR 5000 íocaíochta a fhaigheann an chuid is mó de na fadhbanna ach an chuid is lú den airgead, agus nach nglacfadh an Coimisinéir leis ó déanadh an teorainn seo EUR 5000 cúpla bliain siar – 2002 ceapaim – go bhfuil boilsciú agus go bhfuil athruithe móra tagtha? Agus nach n-aontófá a Choimisinéir, gur cosaint é don fheirmeoir beag go bhfuil siad ag fáil níos mó anois ná mar a bhí siad a fháil nuair a cuireadh an polasaí seo le chéile agus gur chóir an teorainn sin a ardú?

 
  
MPphoto
 
 

  Ιωάννης Γκλαβάκης (PPE-DE). – Κύριε Πρόεδρε, ευχαριστώ την κυρία Επίτροπο, παρόλο που η απάντησή της ήταν αρνητική αλλά ξέρω ότι είναι εργατικός, επιμελής και δίκαιος άνθρωπος και θέλω να την ρωτήσω το εξής:

Ο καπνός είναι η μόνη καλλιέργεια που δέχεται αυτού του είδους τη μεταχείριση, και είναι μια άδικη μεταχείριση. Ωστόσο θα ήθελα να πω κάτι ακόμη: Επειδή οι καπνοκαλλιεργητές είναι φτωχοί, μικροί γεωργοί, για να μην εξαφανιστούν, προχωρήστε τουλάχιστον σε μία μελέτη που θα μας βοηθήσει να δούμε τι θα μπορούσαν να φυτέψουν αυτοί οι άνθρωποι τώρα που ο καπνός ουσιαστικά με αυτά τα μέτρα εξαφανίζεται.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, Member of the Commission. − If you look at the proposal on the Health Check, it actually contains a number of actions to the benefit of the sheep and goat sector. First of all, we clearly state that it will be possible to maintain a coupled payment for the sheep sector because we are aware of the fact that it is a vulnerable sector. It is desperately important that we maintain some production in those regions where, if sheep production disappears, probably nothing will be left, so a coupled payment could be a solution.

I have to say, regarding the new Article 68, that it is a voluntary possibility for Member States to use and to top-slice up to 10% of the direct payment, and then, according to the decisions by the Member States, to transfer some of that money into the sheep or goat sector. The possibility of coupling the payment is valid both for suckler cows and for sheep and goats.

I am not sure if I understood the next question completely, but if you look at the budget – the overall budget for agriculture agreed by Heads of State in 2002 – this budget was fixed but adjusted with an inflation rate of just 1%. The honourable Member is right that we have an inflation rate higher than 1%, especially these days when we have high oil prices and high food prices so, yes, you can say the value of the entitlements is not completely following the value of other products. But this was a decision that was taken by the Heads of State, and therefore the present situation, especially in some sectors where we see an increase in prices diverging from what we have seen throughout the last 30 years, namely that prices are now starting to increase, is a sound signal for those that are going to make a living out of it.

I would say to Mr Gklavakis that we have had lots of discussions, and I always enjoy discussing this with him. I think he can go back to his constituency saying that he is fighting like a lion to maintain the coupled payment.

Tobacco production is not sustainable in all areas, but I think that, with the earmarked rural development money for the tobacco sector, it can also mean that those that want to maintain or to stay in business can modernise their tobacco production and maybe at the end of the day have a tobacco production that can be economically viable, because the quality of the tobacco will increase. I think that you have to face reality – the fact that this is not going to be re-opened – and then try to find the best possible solutions.

 
  
MPphoto
 
 

  Wiesław Stefan Kuc (UEN). – Pani Komisarz! Jest Pani znana z tego, że walczy Pani cały czas o obniżenie kosztów produkcji w rolnictwie. Ja mam w związku z tym następujące pytanie. U nas, tzn. w Polsce, ostatnio rząd zaczął nakładać dodatkowe podatki dla rolników, którzy sami na własne potrzeby produkują olej z rzepaku i dolewają go do paliwa. To jest trochę związane z produkcją biodiesela. Ponieważ to jest wszystko takie same, jak gdybyśmy musieli zapłacić podatek za picie własnego mleka, czy używanie własnych warzyw czy ziemniaków, czy Pani Komisarz pomoże tym rolnikom kontynuując swoją działalność, tak aby nie dokładać im dodatkowego podatku, tak jakby ten olej był kupowany z zewnątrz?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, Member of the Commission. − Since entering into European policy I have always been very keen on maintaining subsidiarity. This means that when we talk about taxation we are not discussing a common policy and therefore it is up to the Member States to decide on how they manage their taxation systems. Therefore, for various reasons, I had better keep out of – I would not say national infighting – but national discussions on how taxation on rapeseed is being managed. I understand your worries, but I would rather stay out of this discussion.

 
  
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. − Odpowiedzi na pytania pozostawione bez odpowiedzi z braku czasu zostaną udzielone na piśmie (patrz załącznik).

 
  
  

(Posiedzenie zostało zawieszone o godzinie 20.45 i wznowione o 21.00.)

 
  
  

PRESIDÊNCIA: MANUEL ANTÓNIO DOS SANTOS
Vice-Presidente

 
  

(1) OJ L 12, 18.1.2000, p. 16.
(2) OJ L 270, 21.10.2003, p. 1.

Правна информация - Политика за поверителност