Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 9. července 2008 - Štrasburk

20. Vesmír a bezpečnost (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0250/2008) Karla von Wogau, jménem Výboru pro zahraniční věci, o vesmíru a bezpečnosti (INI/2008/2030).

  Karl von Wogau, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, pane místopředsedo Evropské komise, dámy a pánové, operace vedené pod bezpečnostní a obrannou politikou začínají být nebezpečné. To se prokázalo díky skutečnosti, že byl poprvé v průběhu operace pod evropským velením zabit voják. Gilles Polin byl zabit na hranici Čadu a Darfuru.

Musíme proto zvážit, zda se některým z těchto rizik dá zabránit. Vznikají jako výsledek špatných struktur velení, ale také tehdy, když není k dispozici nezbytné vybavení pro určité operace.

Když uvažujeme o této věci, začneme širokým přístupem k bezpečnostní strategii Javiera Solany, která zahrnuje ozbrojené síly a také rozhodující infrastrukturu Evropské unie, její vnější hranice a také humanitární operace. Zde stále narážíme na slabiny v oblasti problematiky vesmíru, satelitního průzkumu, telekomunikace a družicové navigace. Pokud bychom v této oblasti úžeji spolupracovali, budeme schopni utrácet naše peníze užitečněji a dosáhneme větší efektivity.

Začnu průzkumem. Máme rekognoskační družice Helios, německé družice SAR Lupe a italské Cosmo-SkyMed. Je důležité zajistit, aby obrazy získané z těchto průzkumových satelitů byly k dispozici našemu družicovému středisku v Torrejónu.

Pak je tu projekt MUSIS, plánovaný v budoucnu. Ve zprávě naléhám, aby tento projekt byl zahrnut do řádného evropského rámce. Pak zde máme družicovou navigaci, projekt Galileo. Zpráva jasně říká, že by měl být projekt Galileo v budoucnosti také k dispozici pro vojenské operace, protože naše vojenské síly, které plánují a řídí takové operace, potřebují Galileo, aby jim dával směr.

To mě přivádí k telekomunikacím, které také musejí být satelitní. Užší spolupráce zde může přinést velkou výhodu. Považuji i softwarově definované rádio za společný projekt, který nabízí velké příležitosti; zakládá společný standard pro chráněné telekomunikace, který by mohl vést k součinnosti mezi ozbrojenými silami na jedné straně a policií na straně druhé a také se silami, které jsou připraveny na pomoc při neštěstích.

Také potřebujeme kontrolu  ve vesmíru k monitorování naší kosmické infrastruktury a k ochraně družic. V tomto bychom měli vyvinout společný evropský systém. Potřebujeme systém včasného varování proti balistickým střelám a pro komunikace a elektronické zpravodajské služby.

Slovo k financování. Pozorujeme, že již vynakládáme značný objem evropského rozpočtu na bezpečnost, nejdříve na bezpečnostní výzkum, dále na GMES (Globální sledování životního prostředí a bezpečnosti), systém špionážních družic, který má také bezpečnostní význam, a nyní na Galileo. Vlastně utrácíme 750 mil. eur rozpočtu na bezpečnostní aspekty. Možná bychom měli zvážit, zda by peníze z evropského rozpočtu nemohly být k dispozici i pro ostatní plánované projekty, které jsem zmínil.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, kosmická politika bude hrát v příštích šesti měsících velmi důležitou roli, protože se jedná o jednu z priorit francouzského předsednictví. Komise to velmi vítá. Všichni zde samozřejmě víme, že vesmír je fascinující téma. Vidíme to dnes, když sledujeme vědecké dobrodružství sondy Phoenix na Marsu, nebo když jsme před pár měsíci byli svědky úspěšné instalace evropského laboratorního modulu Columbus na mezinárodní kosmické stanici.

Musím dodat, že přes hlavní úspěchy, kosmická technologie nabízí rostoucí počet nástrojů, které potřebujeme, abychom dosáhli cílů naší politiky. To se týká ekologické politiky, dopravní politiky, zemědělské politiky, ale také hlavních vnějších politik jako je rozvojová politika, humanitární pomoc a mezinárodní pomoc při neštěstích a samozřejmě – a to mě přivádí k tématu, které pan von Wogau úspěšně udržel v programu po mnoho let, za což je mu Komise vděčná – vesmírná politika a evropská bezpečnost.

Komise popsala důležitost kosmických aplikací pro evropskou bezpečnostní a obrannou politiku ve svém loňském sdělení o evropské vesmírné politice. Souhlasím se zpravodajem, že tyto dvě politiky jsou úzce propojeny. Komise proto vítá tuto zprávu o vesmíru a bezpečnosti a její návrhy a podrobnosti týkající se specifických iniciativ a opatřeních.

Rád bych pohovořil detailně o několika bodech. Zpráva zdůrazňuje, že Evropská unie vyčleňuje přes 5 miliard eur na financování kosmických projektů za současné finanční perspektivy. Lví podíl jde na aplikace systému GMES – globální sledování životního prostředí a bezpečnosti – který brzy dostane své vlastní a podle mého názoru velmi atraktivní jméno, podobně jako Galileo. K tomu dojde v září.

Potencionální aplikace GMES jsou také velmi důležité pro evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. Nechci ponechat žádný prostor pro pochybnosti, abychom neopakovali chyby z minulosti: GMES má potenciál na multifunkční využití, to nepopíráme, a tento víceúčelový potenciál by měl a musí být využit rozumně, aby se předešlo duplicitě a zbytečným nákladům. To je jediný způsob, jak můžeme zajistit, že náš kosmický průmysl je konkurenceschopný a že rozvineme dále jeho technologie.

Moje další poznámka je pro Komisi také důležitá, také v kontextu našich zkušeností s Galileem. Pokud chceme, aby služby GMES byly k dispozici dlouhodobě, potřebujeme stálou finanční provozní základnu. Tu teď nemáme. Stále jsme ve fázi rozvoje a financujeme GMES ze zdrojů určených na výzkum a vývoj. Velmi brzy ale vstoupíme do fáze provozu a pak musíme být připraveni udělat nezbytné závěry z toho, co jsme doposud společně rozhodli, nejen specificky ve vztahu k vesmírné politice, ale také na základě evropského rozpočtu. Dávalo by malý smysl utratit miliardy za vývoj a technologie a potom je nechtít financovat,když budeme v pozici, ve které je můžeme využívat.

Pokud chceme dlouhodobou provozní finanční základnu – a zde hovořím bez výhrady – pak musíme začlenit vesmírné projekty, které jsou relevantní pro bezpečnost a obranu.

To mě přivádí k druhému bodu. Souhlasíme, že existuje úzké spojení mezi vesmírem a bezpečnostní a obrannou politikou. Měli bychom proto optimálně využít spolupráce mezi vesmírem a civilní a vojenskou bezpečností, jak v oblasti technologií tak v oblasti provozní. Jsem proto velmi rád, že zpráva podporuje silnou spolupráci mezi jednotlivými pilíři, to jest, mezi Komisí, Radou, Evropskou obrannou agenturou a Satelitním střediskem Evropské unie.

Také bych zdůraznil, že se musíme podívat na široké spektrum otázek kolem vesmíru a jeho vazeb k evropské bezpečnostní a obranné politice, a to při respektování ustanovení Smluv – Komise by se jich nikdy nedotkla a uvedla jasně, že nemůžeme financovat žádná evropská obranná opatření nebo opatření vojenské povahy z rozpočtu EU. Komise velmi vítá skutečnost, že se zpráva také zabývá aspekty zahraniční a bezpečnostní politiky v přísnějším slova smyslu, jakými jsou vývoj kodexu chování pro vesmírné aktivity nebo potenciál družic k monitorování mezinárodních dohod o kontrole zbrojení.

Ústředním zájmem naší politiky je využití vesmíru čistě pro mírové účely. Evropská unie – a zde mohu odkázat na různé usnesení Evropského parlamentu – podporuje každou iniciativu, která předchází zbrojení  ve vesmíru. Proto také Komise vítá záměr Evropské agentury pro vesmír vyvinout nástroj zatím nazývaný jako vesmírná situační připravenost, která nejen že může ověřovat dodržování relevantních dohod, ale také může monitorovat bezpečnost družic.

Za několik dní budeme diskutovat o tom, jak toto koordinovat s aktivitami Společenství na schůzce mezi ministry odpovědnými za záležitosti vesmíru , francouzským předsednictvím a Komisí, která se bude konat v Kourou, na evropské kosmické základně ve Francouzské Guyaně.

Zpráva o kosmu a bezpečnosti vysvětluje výzvy, kterým bude v nadcházejících letech Evropa čelit. Měli bychom to nahlížet jako příležitost učinit Evropu akceschopnější a konkurenceschopnější. Inovativní evropská vesmírná politika a společná evropská bezpečnostní a obranná politika nás k tomuto cíli může o něco přiblížit.

  Romana Jordan Cizelj, navrhovatelka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (SL) Evropská vesmírná politika je výjimečně důležitá ze dvou důvodů: za prvé, protože přispívá k větší bezpečnosti, a za druhé, protože přispívá k uskutečňování rozvojových cílů předepsaných Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost. Byl to primárně tento aspekt, na který jsme my, ve Výboru pro průmysl, zaměřili svou pozornost.

Máme radost z toho, že v kapitole o výzkumu a technologickém rozvoji, Lisabonská smlouva poskytuje právní základ pro evropskou vesmírnou politiku. Pozorně prozkoumáme návrhy pro evropský vesmírný program, které Komise bude připravovat a zaujmeme potom k nim stanovisko. Musíme také adekvátně definovat vztahy s Evropskou agenturou pro vesmír.

Jsem také potěšena, že právě dnešní den byla podepsána relevantní nařízení zajišťující praktické zahájení programů EGNOS a Galileo. Naše zkušenost s těmito dvěma programy nám umožní shodu v tom, jak řídit jiné programy. Musíme nyní připravit a v praxi zavést prostředí, ve kterém pro nás bude snazší efektivně využít nové systémy a jejich co nejširší možnou rozmanitost uplatnění, bez toho, že bychom se předem příliš omezovali.

Dámy a pánové, vesmír je přirozeným sdíleným majetkem a ne jen majetkem jednoho národa nebo společenství. Proto, když rozvíjíme budoucí evropské právní předpisy, musíme také vzít v úvahu mezinárodní rámec. Zde mám na mysli existující úmluvy Spojených národů stejně jako principy právních předpisů týkajících se vesmíru.

Konečně bych také ráda poděkovala zpravodaji za jeho spolupráci a za zohlednění názorů Výboru pro průmysl a jsem přesvědčena, že při práci v tomto stylu můžeme dosáhnout ještě více.

  Anna Ibrisagic, jménem skupiny PPE-DE. – (SV) Pane předsedající, děkuji vám pane von Wogau za dobrou, jasnou zprávu. Dovolte mi začít s něčím, co na první pohled nemá mnoho společného s vesmírem, konkrétně s válkou na Balkáně. Posléze jsme si uvědomili, že Evropa udělala v průběhu různých konfliktů na Balkáně v 90. letech poměrně dost chyb. Evropa tyto chyby neudělala z důvodu špatné společné zahraniční a bezpečnostní politiky, ale z důvodu naprosté absence společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Stále existují lidé, kteří jsou jak proti společné zahraniční a bezpečnostní politice a proti oblastem, kterými se zabývá zpráva.

Sdílím názor pana von Wogau, že družicové sledovací systémy by měly být financovány z evropského rozpočtu, nejen proto, že takové systémy mohou být použity pro bezpečnostní účely, ale také proto, že mohou být využity i pro jiné účely, na kterých máme společný zájem, např. životní prostředí.

Zdůraznila bych také, že v těchto důležitých, ale také citlivých otázkách, na které kosmická dimenze evropské bezpečnosti reaguje, je dobré mít systém, který není závislý na USA, jenž staví na zvýšené spolupráci mezi členskými státy a jenž lépe využívá zdrojů. Systém jako ten, který je popsán v této zprávě, je také zárukou, že v budoucnu budeme moci lépe zvládat jakékoliv konflikty, které v Evropě nechceme, ale se kterými se můžeme v budoucnu muset vypořádat.

  Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE. – (PT) Pane předsedající, gratuluji našemu kolegovi poslanci, Karlu von Wogau, k jeho zprávě a za neúnavný způsob, jakým podporuje prohlubování evropského projektu prostřednictvím budování evropské bezpečnostní politiky. Zpráva odpovídajícím způsobem hodnotí co by mělo být hlavními cíli evropské politiky v oblasti vesmíru a bezpečnosti. Za prvé, obrovský význam využití všech diplomatických a politických kanálů k předcházení zbrojení  ve vesmíru, jak bylo zdůrazněno komisařem Verheugenem, tak, aby mohl být vesmír i nadále využíván jako veřejný majetek celého lidstva. Za druhé, vybavit Evropu politikami, finančními zdroji a vybavením potřebným k zajištění její strategické autonomie na mezinárodní scéně.

Co se týká prvního cíle, je důležité zdůraznit, že zde nehovoříme o využití kosmu pro vojenské účely. Od počátku zkoumání vesmíru víme, že byly družice používané na podporu ozbrojených sil různých zemí v oblasti komunikací.  Někteří poslanci tvrdošíjně zaměňují tento typ operace, který je slučitelný s mezinárodním právem, s nedávnými pokusy některých, zejména Spojených států, vyslat zbraně do vesmíru a proměnit jej ve čtvrté bitevní pole, tedy navíc k zemi, moři a vzduchu. S takovýmito válečnými strategiemi a dalšími nepřijatelnými iniciativami, jako např. čínský protidružicový test v lednu 2007, musíme bojovat.

Zpráva odpovídá na tyto hrozby tím, že pro Evropskou unii hledá proaktivní diplomatickou roli. Je úkolem Evropy vést globální strategii, která usiluje o to, vybavit mezinárodní společenství efektivní právní architekturou, která zaručuje úplné vyloučení zbraní z vesmíru prostřednictvím revize a posílení Smlouvy o využívání kosmického prostoru.

Co se týká druhého cíle, zpráva varuje před zanedbáním zásadního významu kosmu pro strategickou autonomii Evropy. Jak ukázal projekt Galileo, obrovská většina poslanců evropského parlamentu věří, že sdílení finančních a technologických zdrojů a vybavení mezi Evropany je pro Evropu jedinou cestou, jak se vyhnout závislosti na Spojených státech, Rusku a Číně v tak důležitých strategických činnostech, jakou je například navádění.

Zpráva také podtrhuje důležitost, často ignorovanou nebo obávanou, Galilea a dalších evropských národních programů pro seriózní společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Bez mírového a efektivního využití vesmíru by naše ekonomiky, dopravní systémy a meteorologie a celý náš životní styl nebyly možné. Evropa musí o této důležité oblasti přemýšlet strategicky, stejně jako Washington, Peking a Moskva. Mysli a konej. S tímto na mysli velmi lituji, že zde při této rozpravě chybí předsednictví Rady.

  Tobias Pflüger, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající , článek 41 zprávy uvádí: „nabádá, aby za žádných okolností Evropská kosmická politika nepřispívala k militarizaci a zbrojení ve vesmíru“. Potud je vše v pořádku. Jenže celá zpráva tomuto prohlášení odporuje. Vlastně vypisuje vojenská opatření. Například článek 5, , uvádí, že existuje potřeba telekomunikací, správy informací, pozorování a navádění ve vojenské oblasti. Zpráva dokonce podtrhuje nezbytnost družicového projektu Galileo, což je celkem jasně civilní projekt, pro autonomní operace v rámci EBOP.

Jsem vděčný panu Verheugenovi za opětovné objasnění rozpočtových aspektů. Současná Smlouva o Evropské unii celkem jasně stanoví, že rozpočet EU nemůže být použit na válečné účely. Proto skupina GUE/NGL dala k projednání dodatky korigující právní situaci v tom smyslu, že vesmír smí být využit výhradně pro civilní účely a že Galileo je výhradně civilní projekt.

Když se dívám na další předložené dodatky, je zajímavé sledovat, jak jsou některé z nich protichůdné. Mým oblíbeným byl dodatek Zelených, který začal zdůrazněním, že Galileo musí zůstat kosmickým projektem pro civilní účely a nicméně pokračuje uznáním jeho důležitosti pro autonomní operace v rámci EBOP. To je jasný protimluv. Měli bychom zde jasně říci, že se jedná o militarizaci vesmíru Evropskou unií.

Je snadné ukazovat prstem na druhé, kteří (také) usilují o militarizaci vesmíru. Takové vojenské využití je přesně to, co nechceme vidět! Proto obsah této zprávy, vezmeme-li ho jako celek a jak je formulován, je chybný, protože vyzývá  naprosto stejné militarizaci. Odmítáme to. Chceme, aby byl vesmír využíván pro civilní účely a chceme, aby Galileo zůstal čistě civilním projektem. Nyní jsme břemeno přesunuli na daňové poplatníky – 3,4 miliardy eur – podle poslední tendrové výzvy. Nadále tvrdíme, že chceme systém nezávislý na USA, ale nyní má jasně o tuto veřejnou soutěž zájem Boeing, takže to také nevypadá, že by to byla pravda.

Chceme čistě civilní využití vesmíru, žádnou militarizaci!

  Gerard Batten, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, tato zpráva začíná slovy: „různé politické a bezpečnostní výzvy, kterým Evropská unie čelí ve stále větší míře, dělají z autonomní evropské vesmírné politiky strategickou nutnost“.

Pokud přijmeme tento úvodní výrok jako bernou minci, pak samozřejmě doporučení zprávy následují jako logický důsledek: společná evropská vesmírná politika, implementace evropské bezpečnostní a obranné politiky, využití družicového systému Galileo pro vojenské účely a samozřejmě rozpočet, který to všechno zaplatí.

Ale když výrok nepřijmeme, logika se rozpadne. Skutečně existují politické a bezpečnostní výzvy, kterým evropský kontinent čelí, ale proč by Evropská unie měla mít autonomní vesmírnou a bezpečnostní a obrannou politiku?

Co se týká obrovské většiny obyvatelstva Evropské unie , Evropská unie není a neměla by být politickým státem. A pouze státy mají legitimně bezpečnostní politiky a vojenské kapacity. Jak uvádí zpráva, Lisabonská smlouva obsahuje právní základ pro evropskou vesmírnou politiku a možnost stálé strukturované spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany.

Právně je ale, Lisabonská smlouva samozřejmě mrtvá. Byla zabita irským „ne“ v nedávném referendu, takže implementace vesmírné a bezpečnostní a obranné politiky by také měla být mrtvá.

Vesmírná a bezpečnostní a obranná politika by samozřejmě vyžadovala společný komunikační systém a zpráva podtrhuje nezbytnost toho, aby byl Galileo využit pro autonomní evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. Ale ještě nedávno nám bylo řečeno, že je Galileo pouze pro civilní účely. Konečně tedy musíme přiznat, že jeho skutečné použití je pro vojenské účely EU.

Zpráva také chce oboje. Chce, aby byl vesmírný program EU spojen s bezpečnostní a obrannou politikou, ale zároveň říká, že vesmírná politika by neměla přispívat k militarizaci a zbrojení v kosmu. Samozřejmě, že bude vesmír militarizovaný a plný zbraní. Je to nevyhnutelné. Udělá to USA, patrně Rusko a až přijde čas tak jistě i Čína.

Bezpečnostní zájmy Západu by měly být ve vesmíru zastoupeny nikoliv nelegitimní Evropskou unií, ale naším spojencem, USA, v partnerství s jedinou legitimní bezpečnostní organizací, která má demokratickou podporu lidí Evropy, NATO.

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Mé blahopřání zpravodaji, panu von Wogau, který připravil velmi důležitou a aktuální zprávu. Podle mého názoru může být zpráva shrnuta následovně: více míru  ve vesmíru, lepší spolupráce mezi členskými státy EU a dalšími zeměmi a více financí pro společné kosmické projekty.

Souhlasím s navrhovanými změnami, které jen zdůrazňují důležitost Galilea jako přísně civilního projektu a odmítají jakoukoliv možnost využít kosmos pro vojenské účely.

Stále více zemí se zapojuje do kosmických projektů a kosmos začíná hrát stále větší roli v našich životech. Vojenské a civilní družicové systémy určené pro sledování Země stejně jako telekomunikační, navigační, poziční a časové systémy se stávají našima očima a ušima. Geopolitičtí klasici kdysi řekli, že „kdokoliv ovládá vesmír, ovládá svět.“ Cílem Evropské unie není převaha.

Multipolární svět, ve kterém jsou práva všech národů zabezpečena, je daleko atraktivnější. Tím, že bychom spojili své síly  ve vesmíru, 27 členský států EU by zvýšilo svůj potenciál k uskutečnění úspěšných nezávislých civilních a preventivních operací při sledování společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Mohlo by to EU poskytnout důležitou výhodu při sledování šíření zbraní a monitoringu plnění mezinárodních dohod.

Za účelem zvýšení své bezpečnosti státy EU vytvořily různé kosmické projekty. Abychom zamezili nehospodárné duplicitě, bylo by lepší využít potenciálu nabízeného těmito systémy a zredukovat náklady spojené s pozorováním Země. Odvětví telekomunikačních družic by mělo projít efektivnější standardizací. Potřebujeme intenzivnější interakci mezi kosmickými projekty vyvinutými EU. EU by měla přidělit značné finanční prostředky a měla by mít společný rozpočet, aby předešla tomu, že jednotlivé země budou mrhat úsilím a zdroji.

Mezitím nám nadcházející vyjednávání o strategickém partnerství EU – Ruska poskytuje dobrou příležitost zorganizovat ještě produktivnější spolupráci  ve vesmíru, bezpochyby ve snaze všemi způsoby rozšířit strategickou spolupráci ve společném vesmírném programu se Spojenými státy a NATO.

  Philippe Morillon (ALDE). - (FR) Pane předsedající, požádal jsem o slovo, když jsem slyšel paní Ibrisagicovou popisovat krizi, která se udála na Balkáně a do níž jsem byl, jak si asi pamatujete, zapojen.

V té době náš dřívější kolega poslanec, Jean-François Deniau, řekl, „Evropa zemřela v Sarajevu“, a já odpověděl, „Evropa nezemřela v Sarajevu, protože Evropa neexistuje“.

Evropa stále ještě neexistuje a já gratuluji našemu kolegovi poslanci, panu von Wogau, že od doby, kdy se stal předsedou Podvýboru pro bezpečnost a obranu, bojuje za to, aby Evropa naplnila očekávání vyjádřena nejen vně Evropy, v každém koutu světa, ale také uvnitř Evropy, kde, jak víte, 70% našich spoluobčanů vyzývá Evropu, aby zaujala své místo na mezinárodní scéně a aby se stala hodna svého dědictví.

  Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). - (FR) Pane předsedající, vzhledem k tomu, že nás zde není mnoho, využiji také příležitosti a dodám, v tom samém duchu jako pan Morillon, že lidé od Evropy ve skutečnosti hodně očekávají a dokonce i dnes – jak pan von Wogau ví – Gruzie, země, která je zahrnuta do naší politiky sousedství, je téměř na pokraji války. Každý den dochází ke konfrontacím mezi Gruzií a separatistickým regionem Abcházií. Řekla bych, že s každou hodinou se situace zhoršuje.

Navíc dnes odpoledne jsme od gruzínských úřadů obdrželi naléhavou žádost, která požaduje, aby se Evropská unie zapojila do řešení tohoto konfliktu, což jen ukazuje, jak moc Evropu potřebujeme. Když uvádíme politiku sousedství, pak také musíme na sebe vzít i její zavedení do praxe.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, jak se jen dalo očekávat, tato rozprava se jasně soustředila na skutečné zásadní otázky. Měli bychom o nich hovořit otevřeně, protože se zde zabýváme realitou a ne toužebnými přáními.

Skutečnost je celkem jednoduchá. Tradiční vzorce konfliktu již nejsou tím, čím bývaly. Tradiční rozdíl mezi vnitřní a vnější bezpečností je čím dál více zastřený. Například, ne každý v této Komoře bude souhlasit s americkým názorem, že boj proti terorismu je válkou. Nicméně většina Američanů tento názor sdílí.

Technologie využívané k udržení vnitřní bezpečnosti, zejména ty určené k boji proti mezinárodnímu zločinu a terorismu, stále častěji pocházejí ze stejných výzkumných středisek a ze stejných závodů a slouží stejnému účelu, jen v různých oblastech použití.

Musíme jasně uznat, že je nutné určit hranice jinde, zejména tam, kde se přijímají politická rozhodnutí o využívání nástrojů. V tomto bodě mi dovolte jasně konstatovat: zde platí Smlouva.

Generál Morillon – smím-li zde použít Morillonův titul, vzhledem k tomu, že odkazoval na svou důležitou úlohu na Balkáně – nás na toto opět upozornil. Již dlouho existují evropské operace na prevenci konfliktu, řešení konfliktu a předcházení konfliktu. Nemusím se dovolávat svědectví vyšších důstojníků, protože každý zde ví, že ti, kdo nesou odpovědnost za bezpečnost evropských vojáků poslaných na tyto mise, závisejí na získání přesného obrazu situace. Za současných podmínek již není možné získat takový obraz bez použití vesmírné technologie, protože jinak ho bude mít druhá strana. Vystavili bychom naše síly extrémnímu nebezpečí a staly by se také méně efektivními, kdybychom řekli, že my Evropané z principu něco takového nemůžeme dovolit.

Chci na tyto problémy opět upozornit, abych ukázal, že jsem si jich plně vědom. Týkají se jak naší kosmické politiky, tak oblasti bezpečnostního výzkumu.

Mohu jen naléhat na Parlament, aby chápal svou roli i v tom, že zaručuje, že v této obtížné situaci, v níž jsme, v níž věci nejsou jen černé a bílé, ale v níž také existuje rozsáhlá šedá zóna, stále pokračujeme způsobem, který neohrožuje naše hodnoty a principy.

  Karl von Wogau, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, rád bych navázal na to, co pan Verheugen řekl a také odpověděl panu Pflügerovi a panu Battenovi na otázku, co občané Evropské unie chtějí.

Výzkumy Eurobarometru ukazují, že 70 % až 80 % občanů EU věří, že potřebujeme společnou bezpečnostní a obrannou politiku. To se stalo zřejmým zejména v průběhu hrozných událostí na Balkáně. Všech 27 evropských zemí utratí na obranu ročně 170 miliard eur, jenže tyto země nebyly schopné učinit konec krveprolití na Balkáně, protože jednoduše ještě nemají společnou evropskou organizaci pro takové operace. Byly zde německé, francouzské, britské, italské, lucemburské a další síly, jenže v té době to byli pouze Američané, ne Evropané, kdo byl schopen krveprolití zastavit. Pan Morillon to viděl na vlastní oči a osobně to sám zažil.

Není úplně v pořádku se odvolávat v tomto bodě na zbraně  ve vesmíru. Jaké je zde nebezpečí? Kdybychom například umístili Galileo nebo pozorovací družice do kosmu, abychom zjistili, co se děje, děláme to pro bezpečnost našich občanů. Skutečné nebezpečí je v tom, když jsou zbraně umístěny  ve vesmíru a použity na zničení našich telekomunikačních družic, protože potom by mohl být celý náš společenský systém narušen za použití poměrně malých nástrojů. Jen si představte, co by se přihodilo, kdyby byly zničeny telekomunikační družice pro TV, rozhlas, pro všechno, co dnes tvoří naši společnost.

Proto věřím, že jsme na správné cestě, a to i s Galileem. Při zítřejším hlasování patrně zjistíme, že v Evropském parlamentu došlo ke změně názoru. Prvním krokem bylo, že jsme dokázali z evropského rozpočtu získat pro Galileo financování. Výbor pro rozpočet a Výbor pro zahraniční věci na toto velmi silně naléhaly a dokázaly financování získat. Druhým krokem je, že je Galileo samozřejmě civilním projektem, trochu odlišným od amerického systému, ale že je také důležitý a že je k dispozici pro operace sil EU např. v Kongu, Bosně a Hercegovině nebo Čadu.

Proto věřím, že se zítra v Evropském parlamentu dočkáme změny ve většinovém pohledu.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, 10. července 2008.