Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o následujících zprávách:
- Zpráva A6-0292/2008 paní Kaufmannové, jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, o Evropské soudní síti (05620/2008 - C6-0074/2008 - 2008/0802(CNS));
- Zpráva A6-0293/2008 paní Weberové, jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, o posílení Eurojustu a změně rozhodnutí 2002/187/SVV (05613/2008 - C6-0076/2008 - 2008/0804(CNS));
- Zpráva A6-0285/2008 pana Françy, jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů (05598/2008 - C6-0075/2008 - 2008/0803(CNS)).
Rachida Dati, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, je mi velkou ctí, že k vám dnes mohu promluvit a říci vám, že jsem hluboce oddána hodnotám Evropské unie. Ústřední hodnotou je nepochybně spravedlnost. Chtěli jste zahájit své dílčí zasedání společnou rozpravou o otázkách spravedlnosti. To ukazuje, jaký význam tato Sněmovna přikládá otázkám evropské soudní spolupráce a ochraně základních práv. I mě tyto otázky velice zajímají a za tuto příležitost vám děkuji.
Tři uvedené texty se týkají pořadu jednání, jak připomenul váš předseda: rozhodnutí o Evropské soudní síti, rozhodnutí o Eurojustu a rámcové rozhodnutí o vymáhání rozhodnutí vynesených v nepřítomnosti. Tyto tři texty zlepší soudní spolupráci v Evropské unii a změní rovněž způsob fungování členských států. Tyto tři iniciativy jsou již netrpělivě očekávány všemi, kteří v našich zemích působí v oblasti soudnictví. Na základě činnosti Rady SVV bylo na zasedání dne 25. července dosaženo politické dohody o návrhu rozhodnutí o Evropské soudní síti a posílení Eurojustu. Společným úsilím slovinského a francouzského předsednictví toho bylo dosaženo po necelém roce. Tyto dva návrhy rozhodnutí poskytnou větší ochranu evropským občanům a posílí soudní spolupráci v trestních věcech. Pro Evropskou unii je příznačné, že jedná a postupuje kupředu a zároveň nepouští ze zřetele svobody a základní práva.
Pokud jde o Evropskou soudní síť, návrh rozhodnutí, který by měl nahradit společnou akci z roku 1998, objasňuje povinnosti Eurojustu a sítě. Bere v úvahu přání členských států zachovat oba orgány a posílit jejich komplementaritu. Vypracování bezpečných způsobů komunikace mezi Eurojustem a Evropskou soudní sítí zajistí účinnou soudní spolupráci a větší vzájemnou důvěru. Evropská soudní síť je dobře známým a uznávaným nástrojem a prokázala svou užitečnost při podpoře kontaktů mezi zúčastněnými stranami. Zpráva Sylvie Kaufmannové zdůrazňuje užitečnost sítě a její úspěšnost. Vyzdvihuje přizpůsobivost sítě, která splňuje požadavky zejména soudů nižšího stupně. Tato zpráva dále podtrhuje nutnost zachovat tuto pružnost a decentralizovanou strukturu.
Paní Kaufmannová, přijala jste a podpořila hlavní směry původního návrhu, za což vám děkuji. Zmínila jste se rovněž o určitých obavách. Správně jste konstatovala, že je třeba zavést zabezpečené telekomunikace přísně v souladu s pravidly na ochranu údajů. Naprosto souhlasíme. Mohu vás ujistit, že Rada se pozorně zaměří na návrhy, které Parlament přijme. Zároveň s hodnocením fungování Evropské soudní sítě probíhá posilování Eurojustu. Jedno bez druhého nemůže existovat. Po šesti letech existence Eurojustu zkušenosti ukazují, že činnost této soudní jednotky pro spolupráci je nutno zlepšit. Eurojust není dostatečně informován, zejména o problematice terorismu. Pravomoci příslušníků jednotlivých států nejsou sladěny a provozní možnosti Eurojustu nejsou dostatečně rozvinuté.
Text, o němž bylo dne 25. července dosaženo všeobecné politické shody, představuje důležitou etapu při budování evropského soudního prostoru. Určitě dobře víte, že jednou z priorit Evropské unie je boj proti všem formám trestné činnosti. Uvedu příklad, v roce 2004 bylo Eurojustu oznámeno čtrnáct případů obchodu s lidmi, v roce 2007 bylo nahlášeno již sedmdesát jedna případů. To ukazuje, že musíme mít účinné nástroje pro potírání tohoto obchodu nevídaného rozsahu, jehož obětí se stávají tisíce našich občanů.
V evropské soudní spolupráci se Eurojust musí stát také vedoucí složkou. Díky tomuto textu, na němž se Rada SVV shodla, bude Eurojust operativnější a akčnější. Proto je pro nás důležitým krokem vpřed.
Obzvláště bych chtěla blahopřát Renatě Weberové k její práci a poděkovat jí za podporu. Jsem si dobře vědoma jejího odhodlání a vím, že si přeje, aby tento návrh uspěl.
S posílením Eurojustu budou posíleny i výsady jednotlivých národních států. Bude zřízena mimořádná koordinační jednotka a zlepší se předávání informací, aby lépe odpovídalo výzvám spojeným s novými formami trestné činnosti. Někteří by uvítali ambicióznější přístup. Jelikož to však institucionální rámec neumožňuje, k posílení Eurojustu musíme okamžitě a v rámci platného zákona využít každé možnosti.
Byly zohledněny i některé z vašich obav. Hlášení podávaná Parlamentu o činnosti Eurojustu v tomto směru budou pozorně sledována.
Pokud jde o uplatňování zásady vzájemného uznávání, což je zároveň jedním z klíčových aspektů při budování prostoru spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, rámcové rozhodnutí o vymáhání rozhodnutí in absentia umožní posílení stávajících nástrojů, například Evropského zatýkacího rozkazu. Důležité je, aby rozhodnutí vynesené členským státem v nepřítomnosti dotyčné osoby bylo vymahatelné na území celé Evropské unie. Spolu s rámcovým rozhodnutím budou posílena také procesní práva osob. To zahrnuje možnost vymáhat rozhodnutí in absentia při dodržení práva na obhajobu. Cílem tohoto rámcového rozhodnutí však není změnit pravidla jednotlivých států, nýbrž spíše zlepšit vymahatelnost rozhodnutí in absentia.
Vaše zpráva, pane Franço, zdůrazňuje, že je nutno sladit stávající nástroje a zaručit právo na slyšení v průběhu řízení. Musí být respektována různost právních systémů, například to, jakým způsobem je dotyčná osoba předvolána. Rada tyto obavy sdílí, a předkládaný koncept návrhu tudíž znovu otevírá společnou rozpravu o posílení základních záruk v rámci Evropské unie. Vím, že se váš Parlament této otázce důsledně věnuje. Rada přezkoumá vaše návrhy, které se v podstatě nesou ve stejném duchu jako daný text, který se v Radě stal předmětem politické dohody. V tomto případě se jedná hlavně o návrhy týkající se zastupování právním zástupcem a práva na obnovu procesu. Tyto změny původní návrh nepochybně vylepšují.
Paní předsedající, dámy a pánové, Rada pozorně prozkoumá návrhy, které budou tento týden přijaty, a musím vás znovu ujistit, že předsednictví si přeje s vaším Parlamentem spolupracovat. Musíme se posunout kupředu společně a já nikdy nezapomenu, že zastupujete evropské občany. Prostřednictvím těchto tří textů bude dosaženo pokroku v oblasti soudní spolupráce ve věcech trestních a také obecného blaha v Evropě.
Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) jak jste právě, paní Datiová, uvedla, při vytváření tohoto evropského soudní prostoru, který si z celého srdce přejeme a na němž se Evropský parlament významným způsobem podílí, se nacházíme v kritickém bodě.
Chci poděkovat zpravodajům, paní Kaufmannové, paní Weberové a panu Françovi za jejich výborně zpracované zprávy o těchto třech iniciativách. Tyto dokumenty ukazují, že Evropský parlament podporuje návrhy členských států. Velkou radost mám, paní Datiová, také z toho, že zasedání Rady konané dne 25. července bylo tak úspěšné a vyústilo v politickou dohodu o uvedených třech textech. Komise tyto tři iniciativy podporuje a my se snažíme konstruktivním způsobem přispívat k činnosti Rady.
Pokud jde o Eurojust a Evropskou soudní síť, členské státy, které čerpají podněty z našeho sdělení na toto téma z října 2007, daly jasně najevo, že si přejí sbližování. Mnohé návrhy byly do těchto dvou iniciativ členských států zahrnuty: sladění pravomocí jednotlivých národních členů Eurojustu, posílení úlohy kolegia v případě konfliktů soudních pravomocí, lepší tok informací od jednotlivých národních členů do Eurojustu a možnost jmenovat kontaktní soudce Eurojustu pro třetí země. O řadě změn navrhovaných v mimořádně užitečných zprávách paní Kaufmannové a paní Weberové se již diskutovalo na zasedání Rady. Účelem pozměňovacího návrhu 32 k rozhodnutí o Eurojustu uvedeného ve zprávě paní Weberové je tedy zlepšení ochrany ve třetích zemích, které spolupracují s Eurojustem. Tato spolupráce bude vyhodnocena nejen při uzavírání dohody, ale také po vstupu této dohody v platnost. Komise navrhla navázat na tuto myšlenku, a návrh rozhodnutí byl podle toho změněn. Stanoví, že dohoda o spolupráci musí zahrnovat ustanovení o monitorování jejího uplatňování včetně uplatňování ustanovení o ochraně údajů.
Uvedu další příklad: pozměňovací návrh 38 v rozhodnutí o Evropské soudní síti, tak jak byl uveden ve zprávě paní Kaufmannové. Jak upozornila paní Datiová, tento pozměňovací návrh má zajistit, aby zpráva o činnosti Evropské soudní sítě pro Evropský parlament byla vypracována každé dva roky. Tento pozměňovací návrh byl podpořen Komisí a je obsažen v textu návrhu rozhodnutí.
Jak víte, v otázce iniciativ týkajících se Eurojustu a sítě dosáhla Rada politické dohody. Doufám, že v dohledné době Rada tyto nástroje formálně přijme, a stejně tak důležité je, aby členské státy učinily nezbytné kroky a plně začlenily toto rozhodnutí do svých vnitrostátních právních systémů.
Co se týče zprávy pana Françy o vymahatelnosti rozhodnutí in absentia, beru na vědomí, že do textu přijatého na zasedání Rady SVV konaném ve dnech 5. a 6. června je většina změn, minimálně svým duchem, když ne svým obsahem, již zahrnuta.
To je pouze několik mých poznámek, paní předsedající. Samozřejmě, že svou pozornost podrobně zaměřím na všechny návrhy Parlamentu. Nicméně jsem velice rád, že začínáme toto dílčí zasedání tím, co je pro budoucnost evropského soudního prostoru nesmírně důležité.
Sylvia-Yvonne Kaufmann, zpravodajka. − (DE) Paní předsedající, ráda bych využila čas vymezený na mé vystoupení právě nyní, pokud mohu. Těším mě, že se zde setkávám s úřadujícím předsedou Rady a s místopředsedkyní Komise.
Výbor jednomyslně přijal moji zprávu o Evropské soudní síti. Spolupráce byla velice konstruktivní a chtěla bych poděkovat všem zúčastněným, zejména panu Popovi, paní Gebhardtové a paní Weberové, zpravodajce pro Eurojust.
Evropská soudní síť – neboli krátce ESS – existuje již 10 let a v praxi prokázala, že má smysl. Dokonce i poté, co v roce 2002 začal fungovat Eurojust, si ESS zachovává svůj význam. ESS nemá nic společného s koordinací vyšetřování; jejím účelem je usnadňování přímých kontaktů, vlastní vyřizování žádostí o vzájemnou právní pomoc a poskytování informací. Je proto důležité nezasahovat do decentralizované struktury ESS. Změny by se měly provádět pouze tam, kde je to nezbytné nebo kde tyto změny přirozeně vyplynou z praxe v posledních letech. Jedním z příkladů je založení národních kontaktních míst, která hrají důležitou koordinační úlohu v členských státech a odpovídají za udržování spojení se sekretariátem ESS.
Stěžejní inovací je zřízení zabezpečené telekomunikační sítě. Potěšilo mě, když jsem se dozvěděla, že na tuto otázku zaměřil svou pozornost rovněž úřadující předseda Rady. Osobní údaje si vyměňují úřady v členských státech a může se jednat také o citlivé údaje, jako jsou otisky prstů na základě Evropského zatykače. V tomto případě je pro zajištění bezpečnosti přenosu nutná zabezpečená telekomunikační síť, neboť je nepřijatelné, aby se tyto údaje předávaly například faxem. Již v roce 1998, kdy byla ESS zřízena, se počítalo se zabezpečenou telekomunikační sítí, ale dosud nebylo možné dohodnout se na formě, zjevně z důvodů nákladů.
Zpráva navrhuje zřízení zabezpečených telekomunikací, nejprve pouze pro kontaktní místa. Jelikož však cílem je co nejdříve zajistit, aby veškeré kontakty mezi příslušnými orgány probíhaly přímo, předpokládá se, že dalším krokem bude začlenění všech zúčastněných orgánů odpovědných za právní pomoc ve svém členském státě do zabezpečené telekomunikační sítě. Vzhledem k citlivosti údajů zpráva odkazuje na ustanovení o ochraně příslušných údajů a znovu v této souvislosti zdůrazňuji, jak důležité je pevné rámcové rozhodnutí o ochraně osobních údajů v rámci třetího pilíře. To by platilo pro předávání údajů mezi různými kontaktními místy členských států. Bohužel Rada musí toto rámcové rozhodnutí přijmout ještě lex generalis, a tak ustanovení o ochraně základních údajů byla zahrnuta přímo do vlastního právního textu.
Funkčnost ESS závisí z velké části na kontaktních místech. Z toho důvodu byly pro výběr kontaktních míst vypracovány hlavní směry podle zvláštních kritérií. Osoby fungující jako kontaktní místa by určitě měly dobře ovládat minimálně jeden další jazyk EU a mít zkušenosti z oblasti mezinárodní spolupráce v trestních věcech a zároveň působit jako soudce, státní zástupce nebo jiný úředník v soudním systému. Je důležité, aby se členské státy těmito hlavními směry řídily, a samozřejmě musí pro kontaktní místa zajistit také dostatečné finanční prostředky.
V zájmu zlepšení spolupráce mezi ESS a Eurojustem a lepší koordinace svých činností by se členové Eurojustu měli na pozvání účastnit zasedání ESS a naopak. Eurojust svým rozhodnutím stanoví, kdy soudní orgány členských států – jinými slovy kontaktní místa ESS – musí informovat Eurojust o konkrétních případech. Stávající rozhodnutí doplňuje tuto povinnost v tom smyslu, že ESS a Eurojust se musí navzájem oboustranně informovat o všech případech, o nichž se domnívají, že je druhá organizace zvládne lépe. Cílem je s použitím tohoto pružného pravidla, které vychází ze skutečných potřeb, vyhnout se situaci, kdy vnitrostátní orgány musí Eurojustu poskytovat příliš rozsáhlé informace, a také zabránit „zavalení” Eurojustu informacemi, které tento orgán prostě neumí zpracovat.
Hlášení o správě a činnosti sítě by měla podávat sama ESS, a to nejen Radě a Komisi, ale také Parlamentu. Jsem ráda, že Komise tento přístup výslovně podporuje.
Podle současného rozhodnutí bude Evropská soudní síť přizpůsobena vývoji, který v posledních letech probíhá, a její vztah k Eurojustu bude přesněji vymezen. V důsledku toho bude Evropská soudní síť lépe vykonávat svou pravomoc v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech, zejména vstoupí-li v platnost Lisabonská smlouvat a z ní vyplývající komunitizace soudní spolupráce v trestních věcech.
Renate Weber, zpravodajka. − Paní předsedající, pojímání Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti by zůstalo pouze pozoruhodným cílem, pokud by nebyly zapojeny již fungující evropské agentury, jejichž schopnost jednat a reagovat při potírání organizovaného přeshraničního zločinu by měla posílit.
Ráda bych poděkovala stínovým zpravodajům, s nimiž se mi velmi dobře spolupracovalo téměř na všech aspektech této zprávy, a také předsedovi Eurojustu a jeho týmu za jejich otevřenost v průběhu prací.
Když jsem zpracovávala tuto zprávu, dozvěděla jsem se, že moji kolegové požadují evropského státního zástupce. V této věci mnohem více podporuji harmonizaci a zavedení Evropského soudního systému než prohloubení spolupráce. Nicméně z řady důvodů jsme v současné době tomuto cíli značně vzdáleni: zaprvé totiž neexistují evropské právní předpisy, které řeší problematiku soudní pravomoci v případech spadajících do působnosti Eurojustu; zadruhé členské státy nejsou ochotny převést ani část svých vyšetřovacích pravomocí na některou evropskou agenturu. Text zabývající se možností, že by národní členové Eurojustu byli zastoupeni ve společných vyšetřovacích týmech, je toho dobrým příkladem.
Paradoxem je, že zatímco poslanci Evropského parlamentu jsou připraveni skutečně řešit závažnou přeshraniční trestnou činnost – včetně udělení větších pravomocí Eurojustu, přičemž nám jde hlavně o dodržování lidských práv – členské státy něco prohlašují a něco jiného navrhují v právních předpisech. Je těžké vysvětlit evropským občanům, jak vytvoříme prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, když členské státy nemají dostatečnou důvěru v naše vlastní evropské agentury.
My jako Parlament chápeme a jsme srozuměni s tím, že Eurojust musí pracovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci se shodl také na tom, že pro efektivní fungování Eurojustu je nezbytné, aby jeho národní členové měli stejné soudní pravomoci, jakými disponují ve svých zemích. Hlasoval rovněž pro prohloubení vztahů s Europolem a Evropskou soudní sítí a pro vytvoření vazeb s dalšími evropskými a mezinárodními agenturami, jako je Frontex, Interpol a Světová celní organizace.
Jako poslanci tohoto Parlamentu požadujeme – a zpráva tento přístup odráží – vyváženost mezi pravomocemi Eurojustu a pravomocemi jeho národních členů na jedné straně a práv obviněného na straně druhé. Proto některé změny, které jsem navrhla, mají zvýšit míru ochrany procesních práv, jako je právo na obhajobu, právo na spravedlivý proces, právo být informován a právo na soudní nápravu. A ačkoli jsme si vědomi, že agentura zavedla důkladný systém ochrany údajů, některé změny představují dodatečné zabezpečení.
Hlavní obavy však stále panují ohledně údajů předávaných třetím zemím a mezinárodním organizacím, neboť pravdou je, že ve skutečnosti nevíme, co se s těmito údaji stane. Proto, abychom se ujistili, že naše vlastní evropské normy jsou dodržovány, navrhuji zřídit hodnotící mechanismus. Ráda bych poděkovala panu komisaři Barrotovi, že se o tom zmínil.
V neposlední řadě jsem znepokojena úlohou, kterou by měl hrát Evropský parlament ve vztahu k Eurojustu. Jelikož nevíme, jaký bude osud Lisabonské smlouvy, situace je ještě znepokojivější. Nicméně ve stávajících právních předpisech Společenství není nic, co by bránilo tomu, aby Parlament aktivně dohlížel na činnost Eurojustu. Je to zcela věc politické vůle a pevně věřím, že tato Sněmovna bude moci dělat svou práci.
Armando França, zpravodaj. − (PT) Paní předsedající, paní Datiová, pane komisaři, dámy a pánové, proces budování Evropy původně zahrnoval komunitizaci hospodářské oblasti. Postupně se však Společenství posouvalo do dalších oblastí, tento způsob zidealizoval Jean Monnet a jeho stoupenci, s cílem najít společná řešení společných problémů.
Ještě jsme nedošli na konec této dlouhé a obtížné cesty, ale musíme i nadále pokračovat pevně a odhodlaně dál. Jednou z oblastí, která nám v Evropské unii, nyní rozšířené na 27 členských států a obývané téměř 500 miliony lidí, působí složité a těžké problémy, je justice. Justice je jedním z pilířů demokracie a jedním z nástrojů ve službách svobody. Demokracie a svoboda jsou dvě ze základních hodnot EU. V důsledku toho a vzhledem k výzvám spojeným se samotným procesem budování Evropy a vzhledem k novým problémům moderního života justice podle mého názoru nyní nabyla rozhodujícího významu. Je třeba, aby jí obzvláštní pozornost věnovaly ty orgány EU, které jsou odpovědné za vytváření právních předpisů, za rozhodování a určování hlavních politických směrů v této věci. Rozhodnutí vynesená v trestním řízení v nepřítomnosti obžalovaných, známá jako rozhodnutí in absentia, mají různá procesní řešení, která se v jednotlivých členských státech navzájem velice liší.
Situace je vážná, neboť tato různá procesní řešení představují trvalou překážku vymahatelnosti trestních příkazů, které byly vydány v jednom členském státě, v jiném členském státě. Tato situace brání nebo dokonce znemožňuje uplatnění zásady vzájemného uznávání a napomáhá růstu trestné činnosti a přispívá k nedostatečné bezpečnosti na území Unie.
Vítáme proto legislativní iniciativu Slovinska, Francie, České republiky, Švédska, Slovenské republiky, Spojeného království a Německa, tak jak ji obdržela a přivítala Rada. Jejím hlavním cílem je stanovit procesní pravidla pro předvolávání osob, obnovu řízení nebo příslušné odvolání a právní zastoupení. S využitím těchto pravidel se trestní řízení urychlí a zefektivní. Zvýší se zároveň účinnost zásady vzájemného uznávání, zejména pokud jde o evropský zatykač a vydávací řízení mezi jednotlivými členskými státy, a také uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů, příkazů ke konfiskaci a příkazů ukládajících trest odnětí svobody a další opatření zahrnující zbavení svobody za účelem jejich vymáhání v Evropské unii. Zahrnout je nutno rovněž uznávání a dohled při přerušení trestu, alternativní tresty a podmíněné tresty.
Zpráva, kterou dnes předkládám Sněmovně, zahrnuje příspěvky velkého počtu členů Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Já a další kolegové jsme navrhli různé změny, což vedlo k řadě kompromisních změn a jednoznačné shodě poslanců ze skupin PSE, PPE, ALDE, Verts/ALE a UEN, kdy proti této zprávě byly pouze dva hlasy.
Paní předsedající, dámy a pánové, tato zpráva proto obsahuje změny k návrhu rámcového rozhodnutí Rady, které jej podle našeho názoru technicky obohatí a politicky posílí, zejména pokud jde o postupy pro předvolávání obviněných a záruku jejich práva na obhajobu, možnost být zastupován v nepřítomnosti a být zastupován právním zástupcem jmenovaným a placeným státem a také možnost obnovy řízení nebo příslušného odvolání, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a na podnět obviněného, který byl již odsouzen in absentia.
Konečně musím zdůraznit a vyjádřit své poděkování za pochopení a konsensus politických skupin a věřím, a přeji si to, že výsledek hlasování bude minimálně odpovídat širokému konsensu, kterého bylo dosaženo.
Neena Gill, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro právní záležitosti. − Paní předsedající, vítám tyto zprávy, zejména zprávu týkající se problematiky in absentia, protože usnadňuje a zjednodušuje situaci osobám, které se musí obhajovat nebo činit právní kroky tam, kde jedna nebo druhá strana nemůže být přítomna. Rozdíly v přístupu v rámci Unie vytvořily určitou míru nejistoty a podkopaly vzájemnou důvěru členských států ve své soudní systémy.
Vítám proto prohlášení pana ministra, že se Rada bude snažit zharmonizovat tento proces ve všech členských státech, protože některé členské státy se doposud nijak usilovně nesnažily, aby se spojily s obviněnými. Mám za to, že břemeno musí nést soudní systém, ať je to kdekoli, a zajistit, aby obvinění chápali, jaké důsledky vyplývají z jakéhokoli příkazu vyneseného v jejich nepřítomnosti, a aby jejich základní práva byla v tomto směru ochráněna.
Vyzývám rovněž Radu, aby zajistila, aby ve všech členských státech fungoval systém, který obviněným umožní právní zastoupení bez ohledu na to, ve které zemi pobývají.
Konečně blahopřeji všem zpravodajům za jejich práci na zjednodušení složitého souboru právních procesů a návrhů, z nichž vzejde, jak se domnívám, podstata evropského zatýkacího rozkazu.
Nicolae Vlad Popa, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Přeshraniční trestná činnost tedy vzrostla a soudní systém se musí nové situaci přizpůsobit.
Zaznamenal jsem, že je nutné harmonizovat právní předpisy jednotlivých členských států a zejména je nutné, aby během této doby příslušné orgány členských států poskytovaly rychlé a efektivní informace.
Pro řešení této výzvy, které čelí evropští občané a orgány, je tato zpráva nepochybně krokem vpřed. Modernizace evropské soudní sítě představuje náležitou odpověď na přeshraniční trestnou činnost. Zpráva, kterou výbor LIBE jednomyslně schválil, se zaměřuje na vyšší výkonnost evropské soudní sítě a její schopnost kdykoli a z kteréhokoli místa v členských státech poskytnout potřebné informace.
Z této modernizace budou těžit evropští občané, kterým neujde, že v moderní a zabezpečené telekomunikační síti mají vnitrostátní soudní orgány k dispozici potřebný prostředek umožňující rychlou reakci.
Eurojust i soudní systém v jednotlivých členských státech se budou moci opřít o strukturu evropské soudní sítě a nikdo se už nebude moci vymlouvat, že nemá dostatek informací. Jako stínový zpravodaj z Evropské lidové strany děkuji paní zpravodajce Silvii-Yvonne Kaufmannové za její práci a za to, jakým způsobem se nám podařilo najít kompromisní řešení.
Evelyne Gebhardt, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, pane ministře, pane komisaři, jsem ráda, že dnes můžeme společně diskutovat o tak důležitém souboru opatření a pevně věřím, že zítra budeme přijímat rozhodnutí hodně velkou většinou. Zvláště bych chtěla poděkovat dvěma zpravodajkám, paní Kaufmannové a paní Weberové, jejichž stínovou zpravodajkou jsem byla, za velmi dobrou spolupráci, což byl nezbytný předpoklad pro dosažení tak dobrých výsledků.
Dobře odvedená práce je v této oblasti neodmyslitelná a mě velice těší, že pokud jde o Evropskou soudní síť (ESS), dosažený výsledek nám umožňuje zúročit dosavadní práci. Nezbytná je dobrá spolupráce právníků, místních soudců a příslušných orgánů v členských státech, máme-li skutečně vytvářet právo a spravedlnost pro naše občany, a právě to chceme konec konců dělat.
Obzvlášť mě v této souvislosti těší, že formálně nakonec navazujeme na spolupráci ESS a Eurojustu a zajišťujeme vazby, které jsou jedině výhodné a které lze jen přivítat. Jakmile se však předává velké množství údajů, zvyšuje se přirozeně také důležitost jejich ochrany, a to platí pro zabezpečení telekomunikací i pro výměnu těchto údajů. Jsem proto velice ráda, že Parlament, Komise a Rada s tím podle všeho souhlasí, což mohu opět jen přivítat.
Stejnou radost mám z toho, že zítra všechny tyto zprávy, jak tvrdím, získají velkou většinu hlasů, neboť toto rozšíření, které jsme navrhli – a které, doufejme, Komise a Rada schválí – tento dodatek ze strany Evropského parlamentu, za nějž musíme poděkovat paní Weberové, a sice že sexuální zneužívání dětí a dětská pornografie mají být nyní rovněž zahrnuty mezi trestné činy, což předtím nebylo, je pro naši společnost podle mého názoru velice důležitá věc, a to bych podtrhla.
Pro skupinu Sociálních demokratů je v této souvislosti zvlášť důležité – ale zároveň podle mého názoru zde řešení již bylo nalezeno – že v této oblasti se to netýká pouze organizovaného zločinu, ale také závažné trestné činnosti. Považuji za důležité, že v první řadě nemusíme předkládat důkazy, že dochází k organizovanému zločinu, ale že prostřednictvím výměny informací můžeme doložit, že k organizované trestné činnosti zřejmě právě dochází někde podél hranice. To nemůže být základní nezbytný předpoklad. Domnívám se, že zde došlo k určitému nedorozumění mezi skupinami a snažila jsem se to objasnit. Doufám, a jsem o tom přesvědčena, že určitě pokročíme kupředu, což velice vítám.
Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, když na zasedání našich předsedů vlád téměř před deseti lety v Tampere byly vytyčeny hlavní směry politiky v oblasti trestního soudnictví EU, správně zdůrazňovaly, že evropští občané mají právo očekávat, že Unie zajistí, aby se zločinci nemohli nikde ukrýt. Proto Evropští liberální demokraté vždy důsledně podporovali opatření, jako je evropský zatykač, na rozdíl od britských konzervativců, kteří měli plná ústa zákonu a pořádku, ale odmítali nástroje pro spolupráci v rámci EU.
Tato opatření rovněž vysvětlují oprávněnost posílení schopnosti státních zástupců spolupracovat v rámci Eurojustu a postavit hlavní zločince před soud. Je logické, aby byla zajištěna jejich nepřetržitá pohotovost 24 hodin denně a byly jim poskytnuty větší pravomoci k provádění jejich rozhodnutí, například vydávání příkazů k domovní prohlídce a příkazů k zabavení věci v jejich členských státech, a byl jim umožněn přístup do jejich vnitrostátních databází trestných činů.
Určitě tady také existuje prostor pro upřesnění a zjednodušení pravidel pro uznávání rozsudků in absentia, tedy v nepřítomnosti obviněné osoby, ale nesmí to přejít v pohodlnou rutinu bez dostatečné snahy informovat obviněného. Nechtěla bych, aby členské státy napodobovaly Itálii s jejím zneklidňujícím množstvím soudních procesů in absentia.
Když jsem se před několika měsíci dotazovala Komise, zdůrazňovala mi, že iniciativa je vyvážená, rozšiřuje základní práva občanů a zároveň zdokonaluje zásadu vzájemného uznávání. Ale orgány, jako Evropská asociace právníků trestního práva, Rada advokátních komor a mezinárodní organizace pro spravedlivé procesy, vyjádřily obavy z nedostatečné ochrany obviněných.
Ministryně předsednictví zdůraznila a slíbila, že Rada pozorně posoudí změny předložené Parlamentem. Jsem si jistá, že to myslí dobře, ale moje odpověď je: „Velká slova“. Co se týče spravedlnosti v přeshraničních sporech, přímo volení poslanci EP jsou při rozhodování o zákonech EU opomíjeni. Dokud se nám nepodaří uvést v platnost Lisabonskou smlouvu, budou o těchto zákonech do značné míry rozhodovat úředníci státní správy jednotlivých států, a to je z velké části důvod, proč nebyla dodržena druhá část 10leté dohody, která slibovala zvýšení úrovně justice v členských státech, například dobrá pravidla na ochranu údajů a posílení práv obviněných, jako je právní pomoc, překlady a kauce. Dokud technokratickou politiku v oblasti justice EU nevystřídá politika demokratická, politika skutečně vyvážená, udržující rovnováhu mezi chytáním zločinců a zajišťováním spravedlivých procesů, je nutné podpořit opatření, o nichž právě diskutujeme.
Kathalijne Maria Buitenweg, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Paní předsedající, vím, že by mě nikdo nemohl obvinit z toho, že jsem toryovec, ale hlasovala jsem rovněž proti evropskému zatykači. Ne proto, že bych byla proti vydávání, proti předávání podezřelých z jedné země do druhé. Ve skutečnosti jsem velice pro. Mým problémem v té době bylo, že jsme nepřipravili, jak jsem se domnívala, příslušné předpisy týkající se práv podezřelých osob a že jsme to měli zároveň udělat. Procesní práva obviněných nebyla právně ošetřena. Navzdory vynaložené energii a velice kvalitním návrhům, o nichž zde dnes budeme diskutovat a s nimiž rovněž souhlasím, skutečností zůstává, že jsme dosud tento návrh neprošli, i když byl předložen již před léty a je klíčovým prvkem pro vytvoření důvěry mezi členskými státy, takže by zároveň usnadňoval vydávání.
Velmi ráda bych se od paní ministryně Datiové dozvěděla, zda onen návrh také považuje za tak zásadní pro naši evropskou spolupráci, na čem to stále vázne v Radě a zda existuje nějaká možnost dosáhnout za tohoto energického francouzského předsednictví nějakého pokroku v otázce práv obviněných. Faktem je, že pro usnadnění vydávání je toto opravdu nutné.
Co se týče rozsudků in absentia, je dobré, že se pro vydávání zavádějí podmínky, tak jak jsou v současnosti formulovány. Otázka zní: jsou dostatečné? Z politické dohody v rámci Rady bychom mohli odvozovat, že lze dosáhnout obnovy řízení nebo že možnost odvolání je dostatečná. Může mě paní ministryně Datiová ujistit, že právo na obnovu řízení má každý? Přece jenom odvolání neposkytuje všechny možnosti jako úplná obnova řízení. Proto bych opravdu ráda věděla, zda lidé mají skutečně nárok na úplnou obnovu řízení, a nikoli jen na odvolání.
Nyní přejdu k poslednímu bodu a budu stručná: Hodně slyšíme o tom, jakým způsobem usnadnit práci vyšetřujících orgánů. Zato se velmi málo dozvídáme – nebo jen náhodně – o tom, jak je to s takzvanými mezerami v oblasti obhajoby, mezerami, které se objevují právě v důsledku evropské spolupráce. Doufám, že se zúčastníme panelu o evropských právech, panelu veřejného ochránce práv, abychom zjistili, jaké mezery existují v oblasti obhajoby, a mohli tak společně najít jejich řešení.
Gerard Batten, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, uvedu konkrétní příklad toho, kam vede integrovaný Evropský soudní systém „jeden pro všechny”.
Devatenáctiletému mladíkovi Andrewu Symeouvi hrozí v Londýně vydání do Řecka na základě obvinění ze zabití. Pan Symeou tvrdí, že s dotyčným trestným činem nemá vůbec nic společného. Důkazy proti němu jsou podezřelé, založené na pochybné identifikaci a prohlášeních údajně vynucených bitím ze strany řecké policie.
Tyto důkazy by měl přezkoumat britský soud, než schválí jeho vydání. Podle evropského zatykače však britský soud nemá právo přezkoumávat prima facie důkazy, a ujistit se tak, že vydání je oprávněné, a nemá žádnou pravomoc tomu zabránit.
Evropský zatykač znamená, že nyní už britští občané nepožívají základní právní ochrany vůči svévolnému zatčení a zadržení, jak stanoví Velká listina svobod. To odporuje zásadě spravedlnosti pro oběť i obviněného, přičemž oba dva ji zasluhují.
Panayiotis Demetriou (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, dovolte mi, abych nejprve blahopřál slovinskému předsednictví a ostatním 13 zemím, které schválily tento návrh, který nám byl dnes předložen. Je to významný příspěvek k otázce spravedlnosti v EU.
Dovolte mi, abych poblahopřál také třem zpravodajům, paní Kaufmannové, paní Weberové a panu Françovi za jejich výbornou metodickou práci. V podstatě schválili návrh se změnami, který co nevidět přijme Rada a Komise. Zpráva o tom mě potěšila a vítám to.
Byl bych ještě raději, kdybychom dnes měli před sebou ke schválení také návrh přebírající minimální procesní práva pro podezřelé a obviněné. Tím by bylo úsilí završeno. Vyzývám proto Komisi a Radu, aby tento návrh předložily co nejdříve.
Jako stínový zpravodaj pro návrh Eurojustu musím říci, že vítám posílení tohoto orgánu. Když byl založen, zdálo se mi, že to bude pouze typická instituce s nejistými vyhlídkami a minimálním využitím. Ukázalo se, že tomu tak není, jeho užitečnost byla potvrzena, stejně jako nutnost, aby byl dále posilován.
Nemusím se odvolávat na to, co řekli předchozí řečníci a zpravodajové o dodatcích k tomuto textu; pouze vítám jeho posílení.
Tyto návrhy nepochybně napomáhají úspěšnému rozvíjení prostoru spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Je však nutno přijmout důraznější opatření. Musíme překonat brzdící nacionalistický přístup k problémům a v evropském prostoru uplatňovat širší pojetí spravedlnosti. Pak budeme moci říci, že spravedlnost je na celém území EU skutečně stejná.
Doufám, že k tomu doje se schválením Lisabonské smlouvy.
Daciana Octavia Sârbu (PSE). – (RO) V první řadě bych chtěla blahopřát zpravodajům.
V posledních letech se ukazuje, že v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech je činnost Evropské soudní sítě a Eurojustu nesmírně důležitá a užitečná.
Je nutno přijmout rozhodnutí Rady ohledně Evropské soudní sítě i rozhodnutí o posílení Eurojustu, aby tyto dvě struktury fungovaly stále pohotověji se zřetelem k tomu, že v posledních letech výrazně vzrostla mobilita lidí a přeshraniční trestná činnost.
Tyto dvě struktury by mohly spolupracovat a vzájemně se doplňovat.
Vytvoření kontaktního místa jako národního zpravodaje pro koordinaci činnosti Evropské soudní sítě i vytvoření národního koordinačního systému Eurojustu je důležité pro vzájemné předávání informací a rovněž pro nasměrování vnitrostátních orgánů na soudní síť, nebo na Eurojust, podle toho, jaké konkrétní případy se řeší.
Včas poskytnuté strukturované informace jsou pro efektivní činnost Eurojustu nezbytné. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat zřízení zvláštní komunikační sítě pro přenos osobních údajů. Nesmírně důležité je zajistit vhodnou ochranu údajů v činnosti těchto dvou struktur.
Mihael Brejc (PPE-DE). - (SL) Zpočátku se zdálo, že zpráva pana Françy je povahy spíše právní a technické než konkrétní. Vyšlo však najevo, že některé z členských států tuto právní instituci vůbec neznají. Tato zpráva odhalila také rozdíly mezi anglosaským a kontinentálním pojetím trestního práva. Je proto logické, že někteří z mých kolegů poslanců se proti zprávě postaví. Samozřejmě to neznamená, že tato témata nejsou důležitá.
My členové skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropští demokraté zastáváme názor, že právo na soudní proces je základním politickým právem. Nicméně se vyskytly případy, kdy se obviněný k soudu nedostavil, ale soud přesto vynesl rozsudek. Příkazy in absentia v jedné zemi nebyly dosud v jiném členském státě uznávány. Toto nastíněné rozhodnutí umožňuje, aby tyto příkazy byly vymahatelné i v dalších členských státech Evropské unie, pochopitelně za určitých podmínek, a to podle našeho názoru, když byl obviněný řádně předvolán k soudu, a přestože byl předvolán soudními orgány, dotyčný se k soudu nedostavil. Vyhýbání se spravedlnosti je běžné a osoba právoplatně odsouzená v jedné zemi Evropské unie by neměla mít možnost v klidu se procházet po ulicích jiného členského státu.
My členové skupiny PPE-DE se domníváme, že zpravodaji se podařilo sladit změny a vypracovat vyváženou zprávu, za což bych mu chtěl poděkovat.
Ještě bych rád dodal následující poznámku: Je správné, abychom zajistili podmínky pro spravedlivé soudní procesy, ale musíme se také starat o oběti trestných činů.
Philip Bradbourn (PPE-DE). - Paní předsedající, vystoupil jsem, abych promluvil výhradně o zprávě pana Françy o vzájemném uznávání příkazy in absentia. Samotná koncepce tohoto návrhu není mnoha soudním systémům v členských státech vlastní, zejména těm, jejichž právní systém je založen na zvykovém právu.
Ve Spojeném království jsme si během mnoha staletí vytvořili svůj vlastní právní systém založený na myšlence osobní svobody (habeas corpus) a právu obviněného, který nesmí být odsouzen, aniž by měl možnost se hájit. Tato zásada je zakotvena v dobře známé listině svobod – Magna Charta z roku 1215 – která v mé zemi toto právo zaručuje již 800 let. Uznávání soudních řízení in absentia jde zcela proti základním ideálům tohoto historického dokumentu.
U příkazu vyneseného v jednom členském státě a následně uznaném v jiném členském státě poté, co byl vydán evropský zatykač, zajisté vzniká pochybnost o tom, zda proběhl spravedlivý proces. Mezinárodní organizace pro spravedlivé soudní procesy Fair Trials International ve svém dokumentu o tomto návrhu zrcadlí mé obavy a zdůrazňuje – cituji – „vážné obavy pociťované v souvislosti s následným vydávacím řízením”. Kolegové, vyzývám vás, abyste skutečně přezkoumali, co je navrhováno, a zamysleli se nad tím, jakým způsobem to ovlivní vaše voliče a jejich právo na spravedlivý proces.
Jim Allister (NI). - Paní předsedající, žádný rozumný člověk nechce usnadňovat život zločincům, ale musíme bránit spravedlnost v Evropě, aby nebyla zredukována na nejmenšího společného jmenovatele. A při tak širokém rozsahu soudních řízení, záruk a postupů napříč Evropou často právě toto řeči o dosažení právní rovnocennosti zahrnují.
Ve Spojeném království máme právní systém založený na zvykovém právu, který se od systému našich kontinentálních sousedů naprosto odlišuje v praxi, používáním precedentu a rozdílnými postupy. A tak když vidím zprávy založené na splynutí praxe, které nemá rozumný důvod, musím pociťovat znepokojení.
Vezměme si zprávu o vzájemném uznávání příkazů in absentia. Rovnou prohlašuji, že není nic rovnocenného mezi pečlivými právními opatřeními přijatými před tím, než je někdo odsouzen in absentia ve Spojeném království, a tím, mi připadá mnohem spíš jako nesystémový přístup, například v Řecku či Bulharsku. Proto nesouhlasím s tím, aby se mému britskému voliči odsouzenému zde v nepřítomnosti toto odsouzení automaticky uznávalo ve Spojeném království.
Jean-Paul Gauzès (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, chci jen poblahopřát zpravodajům a také předsednictví Rady k výsledkům dosaženým v této fázi rozpravy a přípravy textů. Mnoho našich občanů ve svém každodenním životě zpochybňuje, že by Evropa měla nějakou přidanou hodnotu. Pokud jde o právní systém, jakékoli opatření, které zlepší tuto životně důležitou veřejnou službu, zlepší pravděpodobně i vnímání výhodnosti Evropy pro bezpečnost svých občanů. V tomto ohledu je zvlášť důležité zajistit, aby rozhodnutí byla vymahatelná po celé Evropě, a odstranit překážky, které brání jejich vymahatelnosti na území Evropy. To je cílem navrhovaných textů. Při dodržování veřejných svobod tato opatření zvýší účinnost trestů nařízených vnitrostátními soudy.
Kathalijne Maria Buitenweg (Verts/ALE). - Paní předsedající, chci pouze reagovat na britské skeptiky, jelikož s nimi souhlasím, že bychom neměli vytvářet právní předpisy na základě nejmenšího společného jmenovatele. V tom případě je však třeba uvážit, jakým způsobem chceme právní předpisy vytvářet, protože pokud se zároveň shodneme na tom, že chceme mít společný přístup při dopadání pachatelů, pak není možné vytvářet právní předpisy na základě jednomyslnosti. Z tohoto důvodu je vše nyní zablokováno v Radě.
Ale já od nich rovněž očekávám, že pomůžou prosazovat, aby se v procesu rozhodování hlasovalo kvalifikovanou většinou, neboť jinak jsme bezmocní. Můžeme se buď izolovat a v oblasti justice nespolupracovat, nebo přejít na hlasování kvalifikovanou většinou, protože to je jediný způsob, jak lze vytvořit opravdu zásadní a smysluplné právní předpisy.
Jacques Toubon (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, musím znovu zopakovat to, co právě uvedla paní Buitenwegová. Otázka, kterou vyvolávají tyto texty, stejně jako veškerý pokrok dosažený v této oblasti za posledních 20 let, je velice prostá: v Evropské unii, jak prohlásil můj kolega Jean-Paul Gauzès, bereme v úvahu v první řadě zájmy lidí, zejména poctivých lidí, nebo přihlížíme především k zájmům států a státních mechanismů? Je jasné, že evropská konstrukce – a může nám to být líto, ale je to skutečnost a v dnešním světě skutečnost příznivá – je zárukou, že státní mechanismy 27 členských států nemohou převážit nad zájmy bezpečnosti, tak jak tomu po dlouhou dobu bylo. To je celý smysl Evropského projektu, jinak žádný Evropský projekt neexistuje. Proto je nutno Radu a tyto tři návrhy podpořit.
Rachida Dati, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, vaše slova dnes odpoledne svědčí o tom, že těmto třem textům přikládáte velký význam. Zároveň napovídají, že se zasazujete o dosažení účinného pokroku v soudní spolupráci, zejména v trestních věcech, a jak jste zdůraznili, při dodržování lidských práv. Tento dvojí požadavek je nezbytný, neboť právě to je podmínkou pro vytvoření evropského soudního prostoru vzhledem k tomu, že každý máme jiný právní systém, a dokonce i různé právní organizace. Záruky poskytované při používání Eurojustu a Evropské soudní sítě, například ty, které budou nabídnuty při vymáhání rozsudků in absentia, se jasně řídí stejnou logikou. Ráda bych tedy poděkovala Evropské komisi, jmenovitě panu Jacquesu Barrotovi, za podporu předsednictví. Jak jste uvedli, mnohé prvky v těchto zprávách nakonec téměř jednomyslně schválila Rada. A jak tu již zaznělo, máme hodně co dělat a musíme na tom pracovat společně.
Chci rovněž poděkovat paní Sylvii Kaufmannové za její zprávu a za její dnešní projev, protože hodnocení Evropské soudní sítě je důležitým krokem při zlepšování soudní spolupráce v trestních věcech. Je třeba si uvědomit důležitost a účinnost této sítě. Paní Kaufmannová, dnes jste opět správně zdůraznila vazby mezi Eurojustem a Evropskou soudní sítí. Jejich rozvoj je vzájemně provázaný; toto téma bylo nadneseno při mnoha příležitostech na posledním zasedání Evropské rady.
Chci poděkovat také paní Renatě Weberové za zprávu a za její důležitý příspěvek. Rovněž její projev v Toulouse na toto téma byl vynikající. Paní Weberová, musím vám poděkovat také za vaše přivítání. Vím, že jste odvedla pozoruhodnou práci společně se všemi ostatními, kteří byli zapojeni do činnosti Eurojustu. Zmínila jste se také o Lisabonské smlouvě. Chápu, že byste raději pracovala v jiném institucionálním rámci, ale nicméně musíme postupovat podle platného práva, neboť toto ovlivňuje všechny evropské orgány.
Pane Franço, ve svém projevu jste upozornil, že je nutné přijmout pro prosazování rozhodnutí in absentia jednotný rámec. Je dobře, že jste tuto věc nastolil, a je to jeden ze způsobů, jak lze dokázat účinnost našich právních systémů.
Paní Gebhardtová, je nesmírně důležité, aby všechny politické strany a právní subjekty vzájemně spolupracovaly, protože v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech v rámci Evropy čelíme výzvě naučit se pracovat společně, aby bylo možno účinně potírat všechny formy trestné činnosti. Vím, že jste nekompromisním zastáncem této spolupráce.
Nyní bych ráda odpověděla těm z vás, kteří mají pochybnosti o evropské justici a kteří se obávají, že ohrožujeme základní práva. Je pravda, že v době německého předsednictví jsme se neshodli na minimálních procesních zárukách. Na to musím reagovat, že rámcové rozhodnutí o rozhodnutích soudu in absentia stanoví právo na obnovu procesu, které představuje základní záruku. Výsledek tohoto procesu již netrpělivě očekávají soudci, státní zástupci a právníci, kteří denně spolupracují, a také oběti strádající různými formami trestné činnosti, které se neustále přizpůsobují a mění. Musíme ukázat, že si umíme s těmito nároky poradit a že dokážeme zavést účinné a užitečné nástroje. Musíme vybudovat Evropu, která v tomto soudním prostoru své občany chrání.
Předsednictví ví, že může počítat s vaší plnou podporou těchto tří textů. Chtělo by vám za to vyslovit uznání a poděkovat všem, kteří dnes projevili o tyto otázky zájem.
Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Paní předsedající, chtěl bych se připojit k chvále a poděkování paní Datiové, která v době francouzského předsednictví předsedá zasedání Rady SVV. Paní Kaufmannové musím říci, že má pravdu, když trvá na ochraně údajů. Musím jí zároveň připomenout, že návrh rámcového rozhodnutí o ochraně údajů skutečně stanoví podrobná pravidla, která budou platit rovněž pro výměnu informací mezi kontaktními místy Evropské soudní sítě, ale měli bychom si to ověřit.
Také musím říci paní Weberové, že k tomu, aby byl zajištěn úspěch těchto textů, je samozřejmě velice důležité, aby mezi členskými státy a agenturami EU panovala důvěra. Domnívám se, paní Weberová, že jste se k tomuto tématu vyjádřila velmi přesvědčivě.
Pan França jasně ukázal, jak důležitý význam má text týkající se rychlejšího prosazování soudních rozhodnutí, pro který byl zpravodajem. Udělal to vyváženým způsobem, který musím vyzdvihnout, a zároveň potvrdil, že bude existovat také možnost obnovit proces, jak právě uvedla paní Datiová, a že právo na obhajobu bude pochopitelně zachováno. Musím odpovědět paní Buitenwegové a panu Demetriou ohledně procesních práv. Procesní práva považuji za nesmírně důležitá pro rozvoj společného prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Komise byla zklamána, že loni nebylo dosaženo žádné dohody, pokud jde o náš návrh rámcového rozhodnutí ohledně procesních práv. Nyní zvažuji, které iniciativy v této oblasti by mohly být v blízké budoucnosti zavedeny. Jsem odhodlán dosáhnout v této oblasti pokroku, možná předložením nového návrhu o procesních právech. V každém případě váš ujišťuji, že této věci věnuji plnou pozornost.
Musím zároveň říci paní Gebhardtové, ačkoliv jsem přesvědčen, že paní Datiová již na tuto věc odpověděla, že hovoříme o nových formách závažné trestné činnosti, které asi neodpovídají příliš striktnímu vymezení organizovaného zločinu. Také závažná trestná činnost musí tvořit jednu stranu této soudní spolupráce, kterou skutečně chceme.
Nemám už mnoho, co bych k tomu dodal, můžu jen zopakovat to, co řekl pan Jacques Toubon, a sice, že musíme mít na zřeteli zájmy obviněných Evropanů a zájmy každého z nás a našich krajanů, abychom umožnili potvrdit stále rostoucí účinnost soudní spolupráce, přičemž jsou samozřejmě dodržována lidská práva.
V každém případě bych chtěl rovněž poděkovat Parlamentu za jeho kvalitní přispění k této důležité rozpravě, která bude znamenat velice jasný posun v rozvoji tohoto evropského soudního prostoru.
Paní předsedající, paní Datiová, děkuji vám, že vaší zásluhou bylo na zasedání této Evropské rady v uvedené oblasti dosaženo konsensu a byly uzavřeny tyto politické dohody.
Renate Weber, zpravodajka. – Paní předsedající, ráda bych řekla pár slov ze své pozice stínové zpravodajky pro ostatní dvě zprávy a poděkovala paní Kaufmannové za to, jakým způsobem jsme spolupracovaly, a panu Françovi za jeho činnost. Tato zpráva obsahovala 57 kompromisních pozměňovacích návrhů, což něco vypovídá o množství vynaložené práce.
Pokud jde o zprávu o rozhodnutích in absentia, pravděpodobně nejcitlivější aspektem v této věci je skutečnost, že některé členské státy umožňují v případě vynesení příkazu v nepřítomnosti obviněného obnovu řízení, čímž plně respektují Evropskou úmluvu o lidských právech (protokol č. 7, článek 2) a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zatímco jiné země uznávají pouze právo na odvolání.
Bohužel návrh obsažený v této zprávě se nezabývá harmonizací platných právních předpisů ve 27 členských státech. Ačkoliv naším cílem by v budoucnu měly být evropské právní předpisy, prozatím jsme alespoň udělali všechno pro to, aby i v případě odvolání měl obviněný procesní záruky, jak stanoví články 5 a 6 Evropské úmluvy o lidských právech.
Chtěl bych zakončit slovy, že dobré fungování zásady vzájemného uznávání soudních rozhodnutí vyžaduje vysokou míru vzájemné důvěry mezi členskými státy a tato důvěra musí být založena na společném dodržování lidských práv a základních zásad.
Armando França, zpravodaj. − (PT) Musím poděkovat paní ministryni za její slova a také panu komisaři a mým kolegům poslancům, těm, co souhlasí, i těm, co nesouhlasí, protože ti druzí mi poskytují příležitost, abych tady a teď vysvětlil pár věcí.
V první řadě však chci říci toto: jako poslanec tohoto Parlamentu i jako právník a občan pociťuji dnes uspokojení, že se mohu podepsat pod návrh Rady a naše změny. Proč pevně doufám a věřím, že rámcové rozhodnutí bude přijato a uplatňováno? Odpověď zní, protože situace v Evropě je vážná a musíme reagovat bez dalšího prodlení. Existuje řada lidí, kteří již byli odsouzeni a kteří se volně pohybují na území Evropské unie, aniž by soudy měly možnost vymáhat rozhodnutí vynesená v jiných zemích. To je závažné z hlediska rozvoje trestné činnosti samotné a z hlediska bezpečnosti v Evropě a je důležitě, aby evropské orgány reagovaly.
Především rámcové rozhodnutí prosazující zásadu vzájemného uznávání a naše změny, změny navrhované Parlamentem, je třeba chápat ve vzájemné souvislosti. Navrhovaná řešení, která se týkají předvolávání osob, pravidel pro zastupování obviněných a obnovy procesu nebo odvolání, je třeba chápat ve vzájemné souvislosti. Všechna tato technická řešení spolu vzájemně souvisejí a podle našeho názoru vždy a za všech okolností musí být zaručeno právo obviněných na obhajobu.
Dobře víme, a to je třeba říci, s čím bychom se měli rozloučit. Za těchto okolností je řešení, němuž se dospělo, podle mého názoru řešením, které musíme přijmout. Je to důležitý a významný krok vpřed a zároveň také další malý krůček kupředu. V duchu starého pravidla tímto způsobem vybudujeme Evropskou unii, tímto způsobem vybudujeme Evropu.
PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS Místopředseda
Předsedající. − Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat zítra.
Písemná prohlášení (článek 142)
Carlo Casini (PPE-DE), písemně. – (IT) Legislativní návrh o soudních rozhodnutích in absentia je nutno přijmout, abychom překonali zásadní rozdíly v zacházení a velkou volnost při rozhodování podle vlastního uvážení, která byla poskytnuta výkonným orgánům ve 27 členských státech EU.
To jsou cíle, které stanovil sám Výbor pro právní záležitosti při předkládání svého stanoviska Výboru pro občanské svobody. Účelem čtyř změn, které byly jednomyslně přijaty loni v květnu a v podstatě převzaty příslušným výborem, je nastolení spravedlivé rovnováhy mezi základními právy a svobodami občanů a nutností vzájemného uznávání příkazů.
Vyvstala proto nutnost harmonizovat naše systémy trestního práva, a zavést do návrhu jednotné kritérium uznávané co největším počtem zemí EU se zřetelem na právní jednoznačnost. Jedná se o minimální normy přizpůsobené pro kombinování ochranných opatření v rámci záruk, které mají chránit obviněného, přičemž je nutno zachovat účinnou přeshraniční soudní spolupráci. Nicméně v některých případech je členskému státu poskytnuta určitá svoboda jednání, která umožňuje přihlížet ke specifikům jeho právního systému.
Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Evropský parlament hlasoval pro návrh vzájemného uznávání trestních rozsudků in absentia ze strany právních orgánů členských států EU, tedy rozsudků, které byly vyhlášeny v jiném členském státě v nepřítomnosti obviněné strany.
Spolu s Evropským zatykačem to znamená, že každý může být zatčen a potrestán v kterémkoli členském státě EU, kde byl souzen a odsouzen v nepřítomnosti, aniž by mu bylo oznámeno nebo si byl vědom, že proti němu bylo vedeno soudní řízení. Situace se ještě více komplikuje v členských státech, jako je Řecko, kde právní systém, minimálně v případě nejzávažnějších trestných činů, nepřipouští možnost, aby byl obviněný souzen v nepřítomnosti. Toto nařízení zásadním způsobem podkopává právo obviněného na spravedlivý proces. Vyvolalo to již bouřlivé reakce v právních organizacích a sdruženích po celé EU.
Nyní začíná být jasné, že harmonizace systému trestního práva a takzvaná „komunitarizace“ trestního zákona prosazovaná EU vedou k porušování základních suverénních práv a práv členských států určovat své vlastní záruky ochrany v důležitých oblastech, jako je trestní řízení.