Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0802(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0292/2008

Rozpravy :

PV 01/09/2008 - 17
CRE 01/09/2008 - 17

Hlasování :

PV 02/09/2008 - 5.12
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0380

Rozpravy
Úterý, 2. září 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.

6. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Sylvia-Yvonne Kaufmann (A6-0292/2008)

 
  
MPphoto
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, nemohl jsem vysvětlit svoje hlasování kvůli hluku, proto bych tak rád učinil nyní. Hlasoval jsem pro zprávu paní Kaufmannové, protože je třeba dát jasně najevo, že Evropská soudní síť je nutností, neboť posledních deset let spolu se systémem soudní pomoci účinně fungovala. V současnosti je podstatné mezi touto sítí a Eurojustem jasně rozlišovat. Své opodstatnění mají obě uvedené instituce. Cílem je, aby se Evropská soudní síť a Eurojust navzájem doplňovaly nebo vhodným způsobem spolupracovaly, a zaručily tak členským státům bezpečnost.

 
  
  

- Zpráva: Armando França (A6-0285/2008)

 
  
MPphoto
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, co se týče výkonu rozhodnutí vydaných v nepřítomnosti, pro Evropskou unii ztrácí smysl, když na jedné straně máme výbornou policejní spolupráci a na druhé straně systém trestního stíhání nefunguje tak dobře, jak by měl.

Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že naše rozhodnutí vyplnilo legislativní mezeru. Vzájemné uznávání příkazů trestními prokurátory bude znamenat, že rozsudky v trestních věcech včetně těch, které jsou vydané v nepřítomnosti, bude možné vykonat i v jiných zemích. Jedná se o zásadní krok, který umožní soudním orgánům pomáhat policejním útvarům při výkonu jejich činnosti.

 
  
  

- Zpráva: Mihael Brejc (A6-0208/2008)

 
  
MPphoto
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, zpráva pana Brejce nám má poskytnout prostředky, které zajistí, aby vízový informační systém byl použit pro kontrolu vždy, když do schengenského prostoru vstoupí občané zemí, které nepatří do EU. Víme, že mnoho osob se zdržuje v EU nelegálně, protože jim platnost víza vypršela nebo jim byla zrušena. Prostřednictvím této spolupráce mezi schengenským systémem a vízovým informačním systémem vytváříme podmínky, v nichž můžeme v Evropské unii zamezit zneužívání víz a zaručit, že na území Evropské unie vstupují nebo z něj odcházejí pouze osoby právně oprávněné.

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI). - (NL) Vážený pane předsedající, nemám pochopitelně žádné námitky proti zlepšení vízového informačního systému zemí schengenského prostoru, stejně jako většina lidí, předpokládám. Před sebou však máme zprávu, která je příliš absurdní na to, aby se k ní člověk vyjádřil. Vízový systém měl být pružnější vzhledem k dlouhé době čekání na hranicích. Každý, kdo už někdy cestoval, ví, že seznamy čekajících jsou realitou a že jsou někdy potřeba. Zajímalo by mě, na základě čeho by se pohraniční stráž rozhodovala, kdy hrozí nebezpečí, a kdy ne. Kdo ví, odkud přicházejí teroristé a jiné hrozby?

Za problém nepovažuji ani to, že v tomto směru stále více zaostáváme. Europeizace naší hraniční kontroly proběhla bez rozmyslu, bez přípravy a pod tlakem ze strany ideologických extrémistů, podle nichž je bezpečnost občanů méně důležitá než velký ideál nového Evropského sovětského svazu.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (NI). - Vážený pane předsedající,, rád bych poznamenal, jak se v těchto případech již stává tradicí, že harmonizace evropské politiky v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí má jen mizivý právní základ. Velká část textů zpráv, o nichž jsme právě hlasovali, zprávy paní Kaufmannové, pánů Françy a Brejce, paní Weberové a paní Lambertové, se v nich nachází proto, aby se uplatnily takové aspekty politiky, iniciativy a v případě Eurojustu dokonce celá instituce, které nemají dostatečný právní mandát. Pravdou je, že zmiňovaný mandát by poskytla Smlouva o Ústavě pro Evropu nebo Lisabonská smlouva, pravdou však je také to, že Ústava už byla třikrát odmítnuta, a zdá se, že tomuto Parlamentu je to třeba opakovaně připomínat. Odmítlo ji tedy 55 % francouzských, 62 % holandských a 54 % irských voličů.

Možnost držet monopol na nátlak pod hrozbou trestu prostřednictvím systému trestního soudnictví pravděpodobně představuje základní atribut státnosti. Stát je možné definovat jako území s dohodnutými pravidly, která prosazuje společná vláda. Jestliže si Evropská unie chce přisvojit tento základní atribut státnosti, měla by mít tolik důstojnosti, aby nejdříve požádala své občany o povolení za pomoci referend. Pactio Olisipiensis censenda est! (O Lisabonské smlouvě se musí hlasovat!)

 
  
  

- Zpráva: Renate Weber (A6-0293/2008)

 
  
MPphoto
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, zpráva se týká posílení Eurojustu. Jedná se o další soubor nástrojů, jejichž hlavním cílem je posílení a zvýšení efektivity policejní spolupráce. Ukázalo se, že do soudní spolupráce se v jednotlivých zemích zapojuje řada institucí. Náš návrh na zřízení systému koordinace uvnitř jednotlivých států i mezi nimi je z uvedeného důvodu velmi uvážený, protože zaručuje účinnou spolupráci, především v boji proti terorismu a jiným formám organizovaného zločinu.

Jedno obzvlášť povzbudivé opatření, které bych rád zdůraznil, je zřízení pozice styčných soudců v zemích, které nejsou členy EU, něco podobného jako už máme v rámci policejní spolupráce. Uvedený krok by měl vést zároveň k prohloubení spolupráce. Stručně řečeno, tento systém nám umožní vybudovat další cordon sanitaire, který bude sloužit na ochranu Evropské unie.

 
  
  

- Zprávy: Jean Lambert (A6-0287/2008), Sharon Bowles (A6-0312/2008)

 
  
MPphoto
 

  David Sumberg (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych začal tím, že mě velice těší, že vás vidím v předsednickém křesle na plenárnímu zasedání zde v Bruselu. Je to malý krok pro pana McMillana-Scota, ale možná velký skok pro Evropský parlament. Kdo ví? Ukažte, co ve vás je.

Když jsem dostal slovo, chtěl bych se vyjádřit ke zprávám paní Lambertové a paní Bowlesové. Je pro mě těžké podpořit zprávu paní Lambertové. Obsahuje odkazy na myšlenku rozmísťování nelegálních přistěhovalců ve velké většině zemí EU, což považuji za zcela neproveditelné. Důležitější z pohledu Spojeného království je skutečnost, že se nacházíme v ojedinělé situaci, nebo téměř ojedinělé (stejně je na tom také Kypr), protože jsme ostrov. Proto si myslím, že je pro Spojené království důležité, aby si zachovalo kontrolu vlastních hranic zajišťovanou orgány Spojeného království, nikoli Evropskou unií, jejíž hranice jsou rozsáhlé a nedostatečně spolehlivé. Myslím si, že vzhledem k tomu je zpráva paní Lambertové nepřijatelná.

Zpráva paní Bowlesové je nepřijatelná, protože ačkoli obsahuje některé dobré záměry, fakticky obviňuje daňové ráje za vysoké daně, které mnozí z nás musí strpět. Příčinou vysokých daní, ve Spojeném království tomu tak určitě je, je labouristická vláda, která vyvíjí úsilí a je rozhodnutá zvyšovat výběr daní a zatížit jimi britské občany a daňové poplatníky.

Vysoké daně jsou a měly by zůstat vnitrostátním problémem a odpovídat by za ně měly jednotlivé národní vlády. Neměla by za ně být odpovědná Evropská unie.

 
  
  

- Zpráva: Jean Lambert (A6-0287/2008)

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI). - (NL) Vážený pane předsedající, zpravodajka paní Lambertová má pravdu, když tvrdí, že cíle Dublinské dohody týkající se „azylového nakupování“ nikdy nebyly dosaženy, ve skutečnosti se dosáhlo pravého opaku. Tak to je. Má pravdu i v tom, že tento systém bezpochyby přináší nepřiměřeně velkou zátěž členským státům, které se nacházejí na hranicích Evropské unie. To je také pravda. Proto je správné, že se naléhá na poskytnutí podpory těmto státům.

Na druhé straně jsem však toho názoru, že ve zprávě chybí mnoho důležitých bodů a naprosto nesouhlasím s většinou předpokladů a cílů zpravodajky. Uvedu příklad. V hodnocení Komise se uvádí, že desítky tisíc žadatelů o azyl se kvůli dublinskému systému skrývají a zpravodajka přesto argumentuje proti zadržování. Uvedená problematika už nemůže být vážnější. Úzká spolupráce mezi členskými státy Evropy bude možná prospěšná, v tom případě je však třeba skoncovat s celou řadou politicky korektních myšlenek, kterých je tato zpráva plná.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI). - (NL) Vážený pane předsedající, za minutu není možné probrat všechny problémy, které souvisejí se zprávou paní Lambertové, proto se omezím jen na pár bodů. Co se týká ochrany dětí, zpráva uvádí, že v případě nejistoty při posuzování věku dítěte, je třeba přiklonit se k možnosti, která je pro dítě výhodnější. Zní to hezky, ale ve skutečnosti nejde o nic jiného než o nabádání k ještě větší míře podvodů s doklady totožnosti.

Ve zprávě se též uvádí, že definice pojmu rodinný příslušník je příliš omezující, což je opět otevřenou výzvou k ještě většímu počtu podvodů. Například v Africe se víceméně téměř všichni považují za jednu velkou rodinu, a pokud bychom toto vzali v úvahu, mohli bychom hned otevřít všechny svoje brány.

Ve zprávě se vyjadřuje také nesouhlas s přístupem policie a jiných orgánů členských států činných v trestním řízení do databáze Eurodac, protože by se tím, cituji: „zvýšilo riziko stigmatizace žadatelů o azyl“. Je to směšné hlavně proto, že systém Eurodac by mohl obsahovat řadu informací důležitých pro boj proti nelegálnímu přistěhovalectví, mezinárodnímu zločinu a terorizmu.

 
  
  

- Zpráva: Sharon Bowles (A6-0312/2008)

 
  
MPphoto
 

  Christoph Konrad (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zpráva paní Bowlesové se zabývá problematikou podvodů s DPH a je k tomu důvod, protože jejich výše ročně dosahuje až 20 miliard EUR. Podporuji návrhy, které se této věci týkají. Považuji však za důležité upozornit, že v této oblasti je nutná změna systému, strukturální reforma. V uvedené souvislosti jsme ze strany Komise neslyšeli nic jiného než ohlášení záměru zintenzívnit mezivládní spolupráci v této oblasti a začít se podílet na hodnocení, výzkumu a tak dále.

Vzhledem k množství podvodů je nejvyšší čas, aby Komise upustila od svého pasivního stanoviska a podpořila reformní členské státy, které mají skutečně v úmyslu zavést mechanismus přenesení daňové povinnosti. Tímto žádám i pana Kovácse, aby se nad danou otázkou nakonec ještě jednou zamyslel. Doufám, že vhodný návrh obdržíme ještě před skončením funkčního období Evropského parlamentu a že budou schváleny také návrhy rakouské a německé vlády.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Strejček (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě paní Bowlesové.

Chtěl bych zdůrazni tři body. Zaprvé, ve zprávě je vyjádřen požadavek na lepší koordinaci v oblasti daní. Považuji ji za škodlivou pro daňovou konkurenci, která je zdravá a užitečná. Zadruhé, daňové podvody není možné odstranit omezením konkurence, ale striktním zrušením daňových výjimek. Zatřetí, daňovým podvodům s DPH by mělo zabránit zavedení jednotných sazeb DPH, což by vedlo k rychlému snížení počtu daňových výjimek a legislativních mezer.

Ve zprávě paní Bowlesové jsou navrhována jiná nápravná opatření. Proto jsem hlasoval proti.

 
  
MPphoto
 

  Astrid Lulling (PPE-DE).(FR) Vážený pane předsedající, jak už jsem se vyjádřila včera, jsem proti všem druhům daňových podvodů a požádala jsem Komisi a Radu, aby urychleně zasáhly a napravily katastrofické následky úniků DPH, neboť ztráty se odhadují na 20 miliard EUR ročně, což představuje téměř jednu pětinu rozpočtu EU.

Zmínila jsem se o modelu, který vytvořila organizace RTvat a který tomuto Parlamentu představila. S jeho pomocí by bylo možné snížit úniky v oblasti DPH přibližně o 275 milionů EUR denně a snížit administrativní zatížení zejména pro malé a střední podniky. Myslím si, že Komise by měla provést analýzu těchto návrhů, protože modely existují. K jejich přijetí je pochopitelně potřebná politická vůle.

Pro zprávu jsem však nemohla hlasovat, protože nebyly přijaty pozměňovací návrhy mojí skupiny včetně pozměňovacího návrhu, v němž se uvádělo, že zdravá konkurence v oblasti daní pomůže udržet a zvýšit daňové příjmy členských států, a pozměňovacího návrhu, který vyjadřoval nesouhlas s rozšířením rozsahu působnosti směrnice o zdaňování příjmu z úspor. Vyjadřujeme jasný nesouhlas s rozšiřováním rozsahu působnosti směrnice na všechny právnické osoby a všechny zdroje finančních příjmů.

V této souvislosti jsem přesvědčená, že nesmíme zapomínat, že platí „vysoké daně nízký výběr“ a ty členské státy, které s podobnými opatřeními souhlasí, by se měly mít na pozoru, protože lidé v Macau, Singapuru a Hong Kongu si už mnou ruce radostí, že se ubíráme právě tímto směrem. Pro zprávu nehlasuji, neboť chci, aby tyto věci byly jasné a přesné.

 
  
MPphoto
 

  Avril Doyle (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, chtěla bych doplnit jenom slůvko ke zprávě paní Bowlesové, která se zabývala koordinovanou strategií s cílem zlepšit boj proti daňovým podvodům. Když čtete tuto zprávu, myslíte si, že je těžké s ní nebo s jejími částmi nesouhlasit?

Skutečnost je však taková, že navzdory tomu, že plně podporuji koordinovaný přístup v boji proti daňovým podvodům, a v této oblasti důkladné přezkoumání a koordinaci skutečně potřebujeme, považuji za nepřijatelné jakékoli návrhy na přibližování daní a/nebo omezování konkurence v rámci EU 27 členských států jako součásti řešení otázky boje proti daňovým podvodům.

Nejsem si jistá, zda si Evropa, stejně jako Komise uvědomují škody, které v členských státech způsobují neustálé zmínky o centralizaci, kontrole a oslabení pravomoci členských států v oblasti daní. V rozpravě o našem referendu 12. června to byl velký problém, i když v porovnání s důležitostí Lisabonské smlouvy to za problém považovat nelze. Škoda, že se nám nepodařilo podařilo přesvědčit ty, kteří se Evropy obávali – stejně jako se bojí snahy evropských institucí v různé míře a z různých důvodů centrálně kontrolovat daně – že Lisabonská smlouva tuto myšlenku nepodporuje. Prosím vás, buďme zejména v této oblasti velice obezřetní.

 
  
  

- Zprávy: Sylvia-Yvonne Kaufmann (A6-0292/2008)

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI). - (NL) Vážený pane předsedající, nehlasoval jsem proti zprávě paní Kaufmannové, ačkoliv nejsem vůbec přesvědčený, že europeizace našich soudních systémů nebo zřízení evropské prokuratury jsou tím správným způsobem jak zlepšit práci policii a soudů nebo udělování trestů dokonce i v případě přeshraničních trestných činů. Právě naopak.

Naléhavě však vyzývám k rozsáhlé a užší spolupráci mezi všemi hlavními evropskými bezpečnostními službami a v tomto směru do značné míry podporuji řadu doporučení a zlepšení, které zpráva paní Kaufmannové obsahuje, doporučení pro Evropskou soudní síť. Výsledkem všech uvedených kroků však nesmí být přeplácený a arogantní evropský soudní systém, odtržený od reality, jak jsme to viděli v několika posledních měsících, kdy zasahoval způsobem přesahujícím rámec nezbytné spolupráci mezi suverénními členskými státy. Právě z tohoto důvodu jsem se zdržel závěrečného hlasování o zprávě paní Kaufmannové.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Katerina Batzeli (A6-0274/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení na základě zprávy řecké poslankyně paní Kateriny Batzeliové, jímž se v prvním čtení v rámci spolurozhodovacího postupu schvaluje návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění a doplňuje rozhodnutí č. 1719/2006/ES ustanovující program Mládež v akci na období 2007 až 2013. Vítám a podporuji pozměňovací návrhy, které nahradily poradní komitologický postup povinností Komise bezodkladně informovat Evropský parlament a členské státy o veškerých opatřeních přijatých k provádění tohoto rozhodnutí bez pomoci výboru s cílem umožnit rychlejší a účinnější provádění vybraných rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Batzeliové a velice vítám značný nárůst v rámci souvisejícího financování. Program Mládež v akci představuje v posledních letech důležitý nástroj začleňování dospívající generace naší Unie do velkého evropského projektu. Je proto důležitým spojením, které slouží ke sblížení nové generace a Evropy. Umožňuje této generaci účastnit se některých velice zajímavých politických a kulturních činností. Zaměření úsilí Evropské komise tímto směrem je správné. Jsem mladým zástupcem tohoto Parlamentu a vím o angažovanosti a cílech pana Figela. Proto mohu bez obav, pokud jde o nový program na léta 2007 – 2013, projevit svůj optimismus.

 
  
MPphoto
 
 

  Slavi Binev (NI), písemně. − (BG) Vážený pane předsedající, vážení kolegové, program Mládež v akci představuje nástroj, který pomáhá zapojit naše děti do tvořivých činností, jejichž prostřednictvím si rozvíjejí smysl pro vůdcovství, solidaritu a toleranci. Zároveň představuje nejlepší způsob, jak dát mladým lidem najevo, že nás zajímá řešení jejich problémů, a pomoci jim ztotožnit se s myšlenkou společného evropského domova! Klíčový význam pro budoucnost této unie má proto vysoce efektivní řízení fondů určených pro evropskou mládež.

Mezi hlavní priority tohoto Parlamentu patří podpora iniciativ, snížení administrativního zatížení a dosažení vyšší míry transparentnosti. Paní Batzeliová nabízí řešení, která zkracují dobu, za kterou vítězné projekty obdrží finanční prostředky, což je pro mladé lidi pozitivní signál. Pozměňovací návrhy zároveň podporují úlohu Parlamentu při kontrole vydaných prostředků z fondů Společenství. Proto jsem hlasoval pro zprávu o změnách a doplněních programu Mládež v akci.

Blahopřeji zpravodajkám ke skvěle odvedené práci!

 
  
MPphoto
 
 

  Neena Gill (PSE), písemně. − Pro zprávu jsem hlasovala s velkou radostí, neboť jsem přesvědčená, že program Mládež v akci představuje jedinečnou iniciativu. Projekty, jako je tento, které podporují zapojování mladých lidí do věcí Evropy, jsou velmi důležité.

Tato účast je velice potřebná. Čas od času si mně moji voliči stěžují, že Evropská unie pro ně nic nedělá. Nebudou-li financovány programy vycházející z občanské společnosti, pak ti, kteří jsou přesvědčeni o důležitosti evropského projektu, to budou mít těžké, až jim kritici budou vyčítat nedostatek demokracie a malou vstřícnost institucí.

A tento negativní postoj je obzvlášť silný mezi mladými. Vždy, když navštívím školy ve svém volebním obvodě, zarazí mě cynismus vůči úloze EU. Zpráva jako taková tedy představuje aktuální reakci na naléhavý a narůstající problém.

Musí však čelit opozici ze strany šiřitelů poplašných zpráv, kteří prohlašují, že jejich postoj posílí Komisi. Je jasné, že pokud mají být všechny poskytované informace užitečné, musí být objektivní. Chtěla bych proto požádat své kolegy a kolegyně, aby zvážili, jak by mohlo posílení občanské společnosti a úloha mládeže poskytnout Komisi větší pravomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Kultura a její základní aspekty dlouhodobě ovlivňují národy a civilizace. Strana Junilistan je proto přesvědčená, že kulturní politiku by měli řídit politici, kteří mají ke svým občanům blízko, a proto by se měla rozvíjet v první řadě na národní úrovni. Máme za to, že programům v oblasti kultury bylo z rozpočtu EU přidělena příliš velká částka z rozpočtových prostředků na věci, které by měly plně záviset na členských státech. Obecně jsme pro to, aby se kultura financovala ve větší míře, ale nesouhlasíme s tím, aby se přidělovaly větší finanční prostředky orgánům EU, které mají k občanům velmi daleko.

V průběhu dnešního hlasování o čtyřech zprávách paní Batzeliové jsme museli zaujmout stanovisko pouze k pozměňovacím návrhům spíše technické povahy, které se týkaly struktury provádění programů. Rozhodli jsme se však hlasovat proti těmto zprávám a dát najevo, že s tak rozsáhlými investicemi do oblasti kultury na úrovni EU nesouhlasíme.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu paní Kateriny Batzeliové o programu Mládež v akci. Přidělování grantů v rámci tohoto programu je klíčovým prvkem umožňujícím mladým Evropanům v plné míře využívat příležitosti, které nabízí EU. Účelem zprávy je snížení byrokracie a zjednodušení rozhodovacího procesu, který je součástí výběru grantů. Z uvedených důvodů podporuji doporučení, které zpráva obsahuje.

 
  
  

- Zpráva: Katerina Batzeli (A6-0273/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení na základě zprávy řecké poslankyně paní Kateriny Batzeliové, jímž se v prvním čtení v rámci spolurozhodovacího postupu schvaluje návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1855/2006/ES, kterým se zavádí program Kultura (2007–2013). Vítám a podporuji pozměňovací návrhy, které nahradily poradní komitologický postup povinností Komise bezodkladně informovat Evropský parlament a členské státy o veškerých opatřeních přijatých k provádění tohoto rozhodnutí bez pomoci výboru s cílem umožnit rychlejší a účinnější provádění vybraných rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se zaměřuje na zkrácení doby potřebné k rozhodování o přidělení finančních prostředků v rámci programu Kultura na období 2007 – 2013.

Zkušenosti z minulých let ukázaly, že proces přidělování finančních prostředků s pomocí tohoto mechanismu je dosti zdlouhavý a evropské kulturní subjekty mohu proto mít finanční problémy.

Uvědomuji si, že kulturní instituce a umělci, kteří obecně o tento druh financování žádají, jsou v obtížné finanční situaci, a vítám jakékoli kroky, které by jim usnadnily přístup k evropským fondům.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. Zpráva paní Kateriny Batzeliové o programu Kultura v období 2007 – 2013 zefektivňuje proces rozhodování o finanční podpoře prostřednictvím tohoto programu. Pokud se tento proces zefektivní, prospěje to takovým programům, jako je například Evropské hlavní město kultury. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. (PL) Vážený pane předsedající, zprávy paní Kateriny Batzeliové, o kterých máme hlasovat a které se týkají programu Mládež v akci v období 2007 – 2013, programu Kultura v období 2007 – 2013, programu Evropa pro občany v období 2007 – 2013 a akčního programu v oblasti celoživotního vzdělávání jsou jasným důkazem, že postupy přijímání víceletých programů v oblasti kultury, vzdělávání mládeže a aktivního občanství zřetelně ztěžují jejich přípravu a realizaci. Otázkou je, zda zmíněný problém vychází z byrokratického způsobu fungování Evropské komise nebo z nedostatku porozumění v souvislosti s důležitou problematikou aktivního občanství.

Není možné, aby kulturu a vzdělávání řídila byrokracie. Proto jako Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání opakovaně vyzýváme „k rychlému, účinnému a transparentnímu postupu, který však při přijímání rozhodnutí zaručí právo na kontrolu a informace“. Bez rychlých rozhodnutí potřebné účinky nepocítíme. Uvedené skutečnosti jsou důvodem mého hlasování ve prospěch těchto zpráv, a to hlavně proto, že kultura ve svém nejširším smyslu představuje bohatství národů a záruku jejich rozvoje a trvalosti.

 
  
  

- Zpráva: Katerina Batzeli (A6-0275/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení na základě zprávy řecké poslankyně paní Kateriny Batzeliové, jímž se v prvním čtení v rámci spolurozhodovacího postupu schvaluje návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1904/2006/ES, kterým se zavádí program Evropa pro občany na podporu aktivního evropského občanství na období 2007–2013. Vítám a podporuji pozměňovací návrhy, které nahradily poradní komitologický postup povinností Komise bezodkladně informovat Evropský parlament a členské státy o veškerých opatřeních přijatých k provádění tohoto rozhodnutí bez pomoci výboru s cílem umožnit rychlejší a účinnější provádění vybraných rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Děkuji vám, pane předsedající, stejně jako v případě předchozích zpráv věřím i této zprávě a hlasuji pro práci, kterou odvedla moje kolegyně paní Batzeliová.

Již několik let je program „Evropa pro občany“ důležitým krokem při řešení nesnadného úkolu, který se týká přibližování Evropy svým občanů. V minulosti byla příliš často vnímána jako vzdálený byrokratický subjekt, odtržený od každodenního života, který žili její občané.

Dnes máme možnost, jelikož se plenární zasedání koná výjimečně v Bruselu, vyslat signál, který evropští občané s radostí přivítají: Začněme hovořit o jediném sídle Evropského parlamentu v Bruselu. Naši občané jsou z těchto přesunů, které každý měsíc vyžadují stále větší organizační úsilí a finanční výdaje, stále zmatenější. Hovořme o této věci naprosto otevřeně.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám návrhy s cílem snížit byrokracii v procesu rozhodování v rámci programu Evropa pro občany. Efektivnější výběr grantů, který se týká družebního partnerství měst a podpory občanské společnosti, zlepší schopnost EU podpořit své občany v zapojování se do života Evropy. Vzhledem k uvedeným skutečnostem jsem hlasoval pro zprávu paní Kateriny Batzeliové o programu Evropa pro občany na podporu aktivního občanství na období 2007 – 2013.

 
  
  

- Zpráva: Katerina Batzeli (A6-0276/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně.(FR) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení na základě zprávy své řecké kolegyně paní Kateriny Batzeliové, jímž se v prvním čtení v rámci spolurozhodovacího postupu schvaluje návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1720/2006/ES, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení. Vítám a podporuji pozměňovací návrhy, které nahradily poradní komitologický postup povinností Komise bezodkladně informovat Evropský parlament a členské státy o veškerých opatřeních přijatých k provádění tohoto rozhodnutí bez pomoci výboru s cílem umožnit rychlejší a účinnější provádění vybraných rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Programy celoživotního vzdělávání pomáhají při financování programů v oblasti vzdělávání, například programu Erasmus. Prostřednictvím podobných programů lidé poznávají nejen kulturní bohatství Evropy, ale seznamují se také s bohatou nabídkou možností vzdělávání, které Evropa nabízí. Proto jsem hlasoval pro zprávu paní Kateriny Batzeliové pojednávající o akčním programu v oblasti celoživotního vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Podporovat na jedné straně vzdělávání našich lidí a přitom současně předkládat plány na tzv. modré karty je kontraproduktivní, protože zvýšení podílu atypických forem zaměstnání a tlak vyvolaný ostrou konkurencí způsobily, že kvalitní základní a vyšší vzdělání už není zárukou zaměstnání.

Existuje mnoho lidí s dobrým vzděláním, které podniky odmítají jednoduše proto, že na podřadná místa mají možnost umístit za nejnižší mzdu držitele doktorských nebo magisterských titulů, nebo mají zájem uzavírat pouze atypické pracovní smlouvy.

Objevila se zásadní potřeba rozvíjet odborné vzdělávání, abychom snížili nedostatek kvalifikovaných pracovníků, jímž se současný stav zamlouvá. Když se ukáže, že to není možné, měl by se přednostně uplatnit model zaměstnávání sezónních pracovníků. Zabránilo by se tak opakovaným vlnám hromadného přistěhovalectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Dumitru Oprea (PPE-DE), písemně. − (RO) Pro zprávu paní Kateriny Batzeliové jsem hlasoval z několika důvodů.

Je dobře známo, že vzdělávání a odborná příprava patří k základným prioritám Evropské unie, která usiluje o dosažení lisabonských cílů. Cílem programu celoživotního vzdělávání by mělo být udržení přizpůsobivé samostatné společnosti založené na znalostech, která disponuje dostatečným rozsahem a kvalitní úrovní hospodářsko-kulturního rozvoje. na základě a v duchu výrazné (výraznější) sociální soudržnosti. Celoživotní vzdělávání by proto mělo zahrnovat všechny sociální faktory.

Tento program, stejně jako všechny ostatní programy podobného rozsahu, by měl být jasný, soudržný, pravidelně monitorovaný a hodnocený po každé realizační fázi, aby bylo možné provést další nebo opakované úpravy, zejména se zřetelem na priority při provádění činnosti.

Programy celoživotního vzdělávání by se však měly zaměřovat i na dospělé. Je pravda, že důraz se většinou klade na vzdělávání v první fázi života a později už znalosti jednotlivce nejsou tolik rozvíjeny. Je třeba povzbuzovat a motivovat všechny občany, aby se zapojili do některé z forem celoživotního vzdělávání, která by pro ně byla zárukou možnosti uplatnění na trhu práce nezávisle na věku.

Ještě důležitější je, abychom jsme vycházeli ze statistik stárnutí pracovní síly a poklesu počtu obyvatel v produktivním věku.

 
  
MPphoto
 
 

  Mihaela Popa (PPE-DE), písemně. − (RO) V současné době se celá Evropa zabývá řadou zásadních a dramatických změn, které se týkají občanů všech věkových kategorií.

Důležitost vzdělávání a odborné přípravy odráží Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost a Evropská rada opakovně zdůraznila úlohu vzdělávání a odborné přípravy pro dlouhodobou konkurenceschopnost Evropské unie.

Dnes už nemůžeme počítat s tím, že lidé budou pracovat ve stejném odvětví nebo na stejném pracovním místě po celý život. Jejich profesní vývoj se nedá odhadnout a budou potřebovat širokou škálu dovedností všeobecného charakteru, které jim umožní přizpůsobit se.

Abychom je pro život a pro společnost připravili, musí být ve školách vedeni k celoživotnímu vzdělávání, komplexnímu programu Evropské unie, který předpokládá vzdělávání lidí všech věkových kategorií s cílem zachovat jejich životaschopnost a aktivní zapojení do společnosti.

Z těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu s úplnou jistotou, protože potřebujeme rozvíjet programy určené na dosažení těchto cílů a v tomto místě bych ráda uvedla zejména nové členské státy EU.

 
  
  

- Zpráva: Jacek Saryusz-Wolski (A6-0306/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Zlotea (PPE-DE), písemně. − (RO) Dohoda o partnerství a spolupráci (DPS) mezi Evropskými společenstvími a členskými státy na jedné straně a Uzbeckou republikou na druhé straně nabyla účinnosti 1. července 1999, dříve než Bulharská republika a Rumunsko vstoupily do Evropské unie. Musel být vypracován Protokol k DPS, který novým členským státům (Rumunsku a Bulharsku) přistoupení k Unii umožnil.

Domnívám se, že Parlament by měl mít více iniciativ tohoto druhu a vzít v úvahu i dohody o partnerství podepsané s jinými zeměmi této oblasti. V souvislosti se situací v regionu je tento rok nutno uzavřít partnerství mezi Evropskou unií a Ázerbajdžánem, což Evropě umožní pokračovat v jejích projektech v oblasti energetiky.

Ázerbajdžánu musí Evropská unie věnovat zvláštní pozornost, která se odvíjí od vyvážené politiky a možnosti podílet se na úspěchu energetických projektů Evropské unie.

 
  
  

- Zpráva: Helmuth Markov (A6-0281/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Po referendu o nezávislosti země, které se uskutečnilo v Černé Hoře 21. května 2006 a ve kterém se pro nezávislost vyslovila většina obyvatel (55,4 %), vyhlásil parlament Černé Hory dne 3. června 2006 úplnou nezávislost země podle mezinárodního práva. Srbsko uznalo nezávislost Černé Hory 5. června 2006 a srbský parlament přijal rozhodnutí vyhlašující Srbsko nástupcem Svazu Srbska a Černé Hory, což byl nový název Federální republiky Jugoslávie podle Ústavní listiny ze 4. února 2003. Na základě těchto informací jsem hlasoval pro legislativní usnesení Evropského parlamentu, jímž se v rámci konzultačního postupu schvaluje návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví samostatný závazek Černé Hory a úměrně snižuje závazek Srbska v souvislosti s dlouhodobými půjčkami, které Společenství poskytlo Svazu Srbska a Černé Hory (bývalá Jugoslávská svazová republika).

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (PSE), písemně. Mám v úmyslu hlasovat pro zprávu pana Helmuta Markova. Jsem přesvědčený, že pro stabilitu a bezpečnost Evropy je naprosto nutné udělat všechno, co je v našich silách, abychom pomohli Srbsku a Černé Hoře překonat převratné hospodářské a společenské změny, k nimž došlo po rozpadu Jugoslávské svazové republiky a následných ničivých válečných konfliktech.

Důležitou úlohu by měla sehrát především infrastruktura a doprava. Máme-li být v našich cílech v souvislosti s oběma zeměmi realisty, je tato dohoda nevyhnutelná a je třeba jí důrazně podpořit. Doufám, že Srbsku i Černé Hoře se v budoucnu podaří vstoupit do Evropské unie.

Tato dohoda je prvním krokem na cestě k uvedenému cíli.

 
  
  

- Zpráva: Neil Parish (A6-0311/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Na základě zprávy mého skvělého britského kolegy pana Neila Parishe jsem hlasoval pro legislativní usnesení, jímž se v rámci konzultačního postupu schvaluje návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady z června 2007 o ekologické výrobě a označování ekologických výrobků. Nařízení Rady z 28. června 2007 o ekologické produkci a povinném označování ekologických produktů má nabýt účinnosti 1. ledna 2009. Cílem tohoto návrhu je dosáhnout odložení povinného používání loga EU, dokud nebude navrženo logo nové, aby náhlá výměna loga spotřebitele nezaskočila a aby to ještě více finančně nezatížilo hospodářské subjekty, které by musely ve velmi krátké době změnit obaly a nálepky. Proto navrhujeme odložit povinné používání loga EU do 30. června 2010.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. Podporuji tuto zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Nejsem plně přesvědčen o tom, že je vždy a za všech okolností lepší výrazně zvyšovat výrobu a spotřebu ekologických výrobků. Věřím, že věda v některých důležitých oblastech zlepšila výrobu a bezpečnost potravin. A mé přesvědčení odráží i moje vlastní spotřeba. Avšak ti, kteří jsou v tomto ohledu zásadovější, mají právo ujistit se, že „ekologický“ produkt je skutečně ekologický a není to jen nálepka, která je má vytáhnout peníze z kapes důvěřivých a neinformovaných zákazníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Požadavky týkající se ekologické produkce potravin a jiného zboží jsou vysoké a stále rostou. Aby bylo možné těmto požadavkům vyhovět, spotřebitelé přirozeně musí umět tyto produkty na trhu rozeznat. Pokud má tedy trh v tomto směru fungovat, označování je nutné.

Nicméně v minulosti jsme hlasovali proti označování ekologických produktů, neboť jsme přesvědčeni, že tržní síly, které prosazují informovaní evropští spotřebitelé, zvládnout tento úkol samy. Pokud se v oblasti označování ekologických produktů požaduje politická regulace, je zapotřebí provádět ji na vnitrostátní úrovni.

Co se týká hlasování o této zprávě, zabývali jsme se jen otázkou odkladu povinného používání loga EU na ekologických produktech. Hlasovali jsme pro tento návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. Hlasoval jsem pro zprávu pana Parishe, která schvaluje návrh Komise na odklad povinného používání loga EU na ekologických produktech. Měli bychom však vědět, že dobrovolné používání loga není zakázané a  všechny podobné kroky, které jsou ve prospěch spotřebitele, je třeba podporovat.

 
  
  

- Zpráva: Philippe Morillon (A6-0315/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně.(SV) Hlasovali jsme pro zprávu, protože pozměňovací návrhy Parlamentu by vyžadovaly souhlas Evropského parlamentu a uzavření dohod. Jsme pro důkladnou revizi dohod EU o rybolovu a zprávu chápeme jako první krok, který nám umožní získat větší vliv.

Klademe velký důraz na vědecké zprávy, které poukazují na nadměrné využívání oceánů. Nepokládáme proto dohody EU o rybolovu za způsob boje proti chudobě a způsob podpory dlouhodobě udržitelného rozvoje. Chceme, aby se politika EU v oblasti rybolovu změnila a obnovily se zásoby ryb. Prostřednictvím změn v politice v oblasti obchodu a pomoci a prostřednictvím různých forem partnerství se snažíme podporovat také trvale udržitelný rozvoj v těch zemích, kde dohody v oblasti rybného hospodářství s EU představují hlavní zdroj příjmů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. Podpořil jsem zprávu pana Morillona, která se týkala Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu. Myslím si, že země zabývající se rybným hospodářstvím by měly toto hospodářství kontrolovat a zároveň se zapojovat do mezinárodní spolupráce prostřednictvím regionálních organizací rybolovu.

EU se zajímá o pobřeží Indického oceánu, a proto musí splnit závazky podle Úmluvy OSN o mořském právu. Těším se však na den, kdy Francie a ostatní země získají bezprostřední kontrolu nad vlastními zájmy v oblasti rybného hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. (FR) Evropský parlament právě vyjádřil svůj souhlas s Dohodou o rybolovu v jižním Indickém oceánu, kterou podepsalo Evropské společenství v roce 2006. S ohledem na zájmy v oblasti rybolovu, které představuje ostrov Réunion, bylo Společenství povinné spolupracovat s dalšími zúčastněnými stranami, které se podílely na řízení a zachování zdrojů v této oblasti podle Úmluvy OSN o mořském právu.

Tato nová regionální rybářská organizace stanovuje specifický institucionální rámec, jehož základem bude stálý vědecký výbor. Jeho hlavní úlohou bude vědecké vyhodnocení zdrojů rybolovu a vlivu rybolovu na mořské prostředí s ohledem na charakteristiky životního prostředí v dané oblasti. Dohoda rovněž podporuje spolupráci v oblasti vědeckého výzkumu.

Na základě těchto vědeckých doporučení budou mít zúčastněné strany lepší možnost vypracovat opatření na zachování a řízení rybolovu, s jejichž pomocí dokáží lépe řešit výzvy, kterým oblast čelí. Z hlediska podpory zdrojů rybolovu a trvale udržitelného rozvoje představuje Dohoda skutečný pokrok.

 
  
  

- Zpráva: Kyösti Virrankoski (A6-0328/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu na základě zprávy svého kolegy pana Kyöstiho Virrankoskiho o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2008 (PNOR 5/2008), který se týká revize prognózy tradičných vlastních zdrojů (TVZ, tedy cel, zemědělských dávek a poplatků z cukru), základu DPH a HDP a výpočet a financování slevy pro Spojené království, což má dopad na změnu rozdělení příspěvků členských států z vlastních zdrojů do rozpočtu EÚ U.

 
  
  

- Zpráva: Sylvia-Yvonne Kaufmann (A6-0292/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení na základě zprávy německé poslankyně paní Sylvie-Yvonne Kaufmannové, jímž se v rámci konzultačního postupu schvaluje podnět některých členských států za účelem posílení Evropské soudní sítě. V usnesení se v první řadě vyzývá Rada a Komise, aby přednostně věnovaly pozornost každému budoucímu návrhu na změnu a doplnění textu podnětu s využitím postupu pro naléhavé případy v souladu s Lisabonskou smlouvou poté, co nabude účinnost. Podporuji posílení ochrany osobních údajů a skutečnost, že kontaktní místa Evropské soudní sítě mají poskytovat národním členům Eurojustu některé informace. Obzvlášť vítám zmínku o budoucím rámcovém rozhodnutí o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen, Carl Lang a Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Brusel si pro jednou chce vzít zase zpátky oknem to, co Francouzi, Holanďané a Irové vyhodili dveřmi v referendech v roce 2005 a v červnu 2008: zřízení společné Evropské prokuratury.

Pro naše čarodějnické učně je to příliš velké pokušení. Ať to stojí, co to stojí, je potřeba překonat a ignorovat jakékoli námitky, odmítnutí nebo legitimní odpor evropských národů a násilím v rámci komunitizace přenést otázky spravedlnosti, bezpečnosti a přistěhovalectví na úroveň Společenství.

Evropa se velmi mýlí. Nezbytná spolupráce mezi členskými státy v oblasti soudních, policejních a dokonce i trestních věcí nemusí skončit jejich podřízeností nadnárodnímu právnímu pořádku, který byl ustanoven navzdory všem odlišnostem právních systémů a tradic jednotlivých členských států.

Odmítáme tento nadnárodní právní pořádek, který by se stavěl proti skutečným zásadám a hodnotám, které jsou pro nás tak důležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hlasuji pro zprávu paní Kaufmannové o Evropské soudní síti. Souhlasím s jejím obsahem a cílem posílit stávající struktury a zjednodušit jejich činnost. V důsledku významných změn, k nimž v posledních letech došlo a které souvisely se soudní spoluprací v trestních věcech, je nutno zavést a posílit struktury, které dokáží poskytnout pomoc a zajistit koordinaci na evropské úrovni.

Navzdory tomu, že v praxi se začíná uplatňovat zásada vzájemného uznávání, existuje ještě mnoho praktických problémů, stejně jako neustálý narůst velmi složitých mezinárodních případů, kdy je stále častěji zapotřebí poskytovat příslušným vnitrostátním orgánům pomoc a podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. (SV) Naprosto odmítám, aby náboženské a politické názory a názory na sexualitu atd. byly zahrnuty mezi důležité informace, které si mají jednotlivé orgány vzájemně předávat, ale v této zprávě se zmíněná skutečnost uvádí pouze v souvislosti s dodatečnými bezpečnostními opatřeními a jako pokus zpřísnit současné právní předpisy. Proto hlasuji pro zprávu.

 
  
  

- Zpráva: Armando França (A6-0285/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Hlasoval jsem pro toto legislativní usnesení na základě zprávy portugalského poslance pana Armanda Françy, kterým se vyjadřuje podpora podnětu některých členských států (Slovinské republiky, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Slovenské republiky, Spojeného království a Spolkové republiky Německo) na změnu a doplnění souboru rámcových rozhodnutí (2002/584/SVV o evropském zatykači, 2005/214/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání na peněžní sankce, 2006/783/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání na příkazy na konfiskaci a rámcového rozhodnutí 2008./.../SVV o uplatňování vzájemného uznávání rozsudků v trestných věcech) s cílem zabezpečit výkon rozhodnutí vydaných v nepřítomnosti. Podporujeme návrh některých procesních záruk s cílem posílit práva osob odsouzených v nepřítomnosti a úsilí na odstranění rozdílných přístupů k „důvodům neuznávání“ takových rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Françy o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, protože jsem přesvědčena, že pro vzájemné uznávání rozhodnutí vydaných v nepřítomnosti je důležité stanovit jednotná pravidla.

Blahopřeji zpravodaji k návrhům, které uvedl ve zprávě a které považuji v souvislosti s harmonizací procesních záruk ve všech členských státech a v souvislosti s ochranou základních práv, jako je právo na obhajobu a právo na spravedlivé soudní řízení, za zásadní.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. Podpořím tuto zprávu o vzájemném uznávání rozsudků v trestných věcech. Zastávám názor, že odsouzení za nějaký trestný čin by neměli mít možnost skrývat se za nedostatky Evropské unie. Každý, kdo byl odsouzený v některém z členských států, by měl být vinen v celé Unii. Pokud pochybujeme o nezávislosti a čestnosti soudu v kterémkoli členském státě Unie, mělo by být pozastaveno jeho členství. V opačném případě bychom neměli dělat rozdíly mezi zločinci v Madridu či v Lisabonu, stejně jako je neděláme v Manchesteru či Londýně.

 
  
MPphoto
 
 

  Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL), písemně. (NL) Hlasovala jsem proti zprávě pana Françy o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestných věcech, protože cílem zprávy je harmonizace trestního soudnictví na evropské úrovni.

Mám za to, že za trestní soudnictví mají odpovídat členské státy, a nikoli EU. Z uvedeného důvodu by se harmonizovat nemělo.

 
  
MPphoto
 
 

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. − (NL) Hlasoval jsem proti zprávě pan Françy o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, neboť cílem zprávy je harmonizace trestního soudnictví na evropské úrovni. Jsem přesvědčen, že za trestní soudnictví mají být odpovědné členské státy, nikoli Unie. Neupírám samozřejmě obžalovanému právo na přiměřené zastoupení, harmonizace však není zapotřebí.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně.? (RO) Vzájemné uznávání představuje základní kámen soudní spolupráce na evropské úrovni a uvítáme jakékoli objasnění nástrojů na posílení této zásady.

Rozhodnutí, které dnes bylo schváleno, je načasováno správně. Chci však upozornit na jiný problém, konkrétně na způsob, jakým některé z členských států uplatňují důležité nástroje, například evropský zatýkací rozkaz.

Rumunské úřady vydaly v lednu 2007 evropský zatykač na českého občana Františka Příplatu, který byl odsouzený k trestu odnětí svobody na dobu osmi let za podněcování k závažnému trestnému činu vraždy předáka rumunských odborů v roce 2000. Česká republika, na jejímž území se tento vrah nachází však uplatňuje proces vydání pouze v souvislosti s trestnými činy, které byly spáchány od 1. listopadu 2004.

Následně, osm let po spáchání trestného činu, nebyla odsouzená osoba vydaná a výkon trestu nebyl dosud zahájen.

Jsem přesvědčen, že členské státy, které chápou posílení nástrojů soudní spolupráce tímto způsobem, by měly důkladně zvážit možnost zachování takových výhrad.

 
  
MPphoto
 
 

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu pan Armanda Françy o uplatňování zásady vzájemného uznávání na příkazy ke konfiskaci a rámcového rozhodnutí 2008/.../SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, jimiž se ukládají tresty odnětí svobody nebo opatření zahrnující odnětí svobody za účelem jejich vymáhání v Evropské unii.

7

Počet případů, kdy nebezpeční zločinci využívají svobodu pohybu a odstranění hranic v rámci Evropské unie, aby se vyhnuli rozsudku, se neustále zvyšuje.

Tuto zprávu bezvýhradně podporuji, neboť zaručuje jednotnou úpravu v oblasti rozhodnutí vydaných v nepřítomnosti. Tato velice potřebná úprava zabraňuje blokování soudního systému ze strany těch, kteří utíkají před spravedlností do jiného státu Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. (SV) Pozměňovací návrhy Parlamentu jsou zaměřené na posílení ochrany jednotlivců a mají zlepšit současný regulační rámec.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. (PL) Plně podporuji tuto iniciativu, jejímž účelem je změnit a doplnit právní ustanovení upravující uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků.

Je nutno vyvinout maximální úsilí s cílem co nejvíce zefektivnit vzájemnou spolupráci členských států. Zároveň musíme usilovat o plné zachování všech práv občanů včetně základního práva na obhajobu v průběhu trestního řízení.

Pozměňovací návrhy, které se uvádějí ve zprávě, nejenom značně ulehčí součinnost soudů, ale především pomohou posílit práva občanů v souvislosti s výkonem spravedlnosti v Evropské unii, v první řadě právo na obhajobu a právo na obnovu řízení.

 
  
  

- Zpráva: Ioannis Gklavakis (A6-0286/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. (SV) Tato zpráva z vlastní iniciativy osvětluje rybné hospodářství a akvakulturu v souvislosti s integrovaným řízením pobřežních zón v Evropě.

Ekologicky udržitelné řízení vodních zdrojů a zdrojů rybolovu je přirozeně důležité pro ochranu našeho životního prostředí. Zpráva však bohužel zcela opomíjí problémy, které s sebou odvětví rybného průmyslu v EU přináší. Proto jsme se rozhodli zdržet se hlasování. Přebytečné kapacity v rybářských flotilách v EU vedou k příliš velkým úlovkům. Uvedený stav ohrožuje mořský ekosystém a zásoby jedlých ryb.

Byli bychom rádi, kdyby se výrazně snížil počet rybářských lodí a kvóty výlovu stanovené na základě biologické bezpečnosti a vědeckých důkazů. Je samozřejmé, že zaměstnancům, kterých se restrukturalizace dotkne, je třeba nabídnout odbornou přípravu orientovanou na trh práce a přiměřenou finanční podporu, aby byli schopni najít si práci v jiných odvětvích hospodářství, která potřebují pracovníky.

 
  
MPphoto
 
 

  Emanuel Jardim Fernandes (PSE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro zprávu svého kolegy pana Gklavakise o rybolovu a akvakultuře z hlediska integrovaného řízení pobřežních zón v Evropě. Rozhodl jsem se na základě toho, že zpráva upozorňuje na hospodářskou a společenskou důležitost těchto činností pro pobřežní oblasti a vyzývá k poskytnutí pomoci těmto oblastem v rámci integrovaného řízení pobřežních zón. Z uvedeného důvodu je velmi důležité, aby národní vlády a regionální samosprávy nejodlehlejších regionů připravily společné strategie integrovaného řízení pobřežních zón s cílem zajistit vyvážený rozvoj svých pobřežních oblastí.

Důrazně podporuji také návrh pana zpravodaje týkající se využití Evropského fondu pro rybolov na dlouhodobé financování jednotlivých opatření v rámci integrovaného řízení pobřežních zón, neboť tento návrh podporuje činnosti přispívající k trvale udržitelnému rozvoji rybolovných oblastí z hlediska transversálního přístupu k veškerým námořním činnostem v těchto oblastech.

Na závěr je důležité zdůraznit, že regionální plánování se až doposud orientovalo převážně na pevninu a nebralo v úvahu vliv rozvoje pobřežních oblastí na určité mořské činnosti. Vedlo to ke zhoršení mořských biotopů, a proto je tento nový přístup považovaný za klíčový.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. Zpráva pana Gklavakise plným právem uznává důležitost rybolovu pro pobřežní společenství a zachování jejich kulturních tradic. Toto lidské hledisko rybolovného odvětví se při provádění společné politiky rybolovu příliš často přehlíží. Zpráva si přesně všímá nutnosti spolupráce orgánů na úrovni EU a na úrovni vnitrostátní a regionální v oblasti řízení pobřežních zón a podle mého názoru musí vedoucí úlohu v tomto směru převzít pobřežní oblasti a jednotlivé státy, zatímco EU převezme úlohu zprostředkovatele.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastiano (Nello) Musumeci (UEN), písemně. − (IT) Rybolov a akvakultura představují dvě hlavní činnosti, které jsou základem hospodářského a společenského rozvoje pobřežních oblastí Evropské unie. Je proto nutné spravovat je takovým způsobem, aby bylo zaručeno trvale udržitelné využívání zdrojů rybolovu a zároveň uspokojování rostoucí poptávky po produktech rybolovu.

EU proto konstatuje nutnost zavedení souboru opatření s cílem chránit pobřežní oblasti a podporovat čisté mořské prostředí. Vzhledem k přeshraničnímu charakteru řady procesů ve vztahu k pobřežním oblastem vyvstala potřeba vzájemné spolupráce členských států a spolupráce mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi.

Jedno z opatření se týká plánované bytové výstavby pro účely cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu je pro mnohé oblasti důležitým zdrojem příjmů pro místní HDP. Nicméně se domnívám, že bychom měli podporovat ekologický cestovní ruch, neboli jinými slovy, takový způsob cestovního ruchu, který je v souladu s politikami ochrany krajiny a životního prostředí.

Je rovněž nutné zajistit koordinaci, pokud jde o průmyslovou činnost. Vezměme si například, jak důležitá je účinná společná politika v oblasti nakládání s odpadními vodami pro zajištění slučitelnosti důležité hospodářské činnosti s nutností a povinností zachovat mořské prostředí.

Drobný pobřežní rybolov představuje velice významný zdroj příjmů pro tisíce rodin a udržuje staletou tradici, kterou by podle mého názoru měla Evropa podporovat a zachovávat.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasuji pro zprávu pana Gklavakise, která zdůrazňuje nutnost přijetí strategie pro evropské pobřežní oblasti s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.

Strategie integrovaného řízení pobřežních zón může skutečně poskytnout vhodný rámec pro trvale udržitelné využívání těchto oblastí a činností, které se zde provádějí. Plně schvaluji stanovisko zpravodaje, že je nutno zavést dlouhodobé plánování s ohledem na všechna dotčená odvětví.

Vítám tento názor a chtěl bych zdůraznit, že na toto odvětví by se měl začít klást větší důraz, a vyzývám Komisi, aby v uvedené oblasti uplatňovala smysluplnou politiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. − Zdržela jsem se hlasování o této zprávě, protože jsem pro trvale udržitelný rybolov ve všech oblastech a podporuji pobřežní společenství a rybáře v Irsku. Společná politika rybolovu zaměřující se na oba uvedené cíle vedla k úplnému opaku: k rozvratu mořského prostředí, poklesu zásob ryb a k vyčerpání mořského prostředí.

 
  
  

- Zpráva: Mihael Brejc (A6-0208/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Na základě zprávy svého výborného slovinského kolegy pana Mihaela Brejce jsem hlasoval pro toto legislativní usnesení, kterým se v prvním čtení v rámci spolurozhodovacího postupu schvaluje návrh na nařízení Evropského parlamentu a Rady, jímž se mění nařízení (ES) č. 562/2006, pokud jde o používání Vízového informačního systému (VIS) podle Schengenského hraničního kodexu. Vzhledem k očekávání evropských občanů v souvislosti s vnitřní bezpečností bezvýhradně podporuji změny a doplnění, které je nutné provést v Schengenském hraničním kodexu s cílem účinně využívat na našich vnějších hranicích vízový informační systém (VIS). Cílem tohoto návrhu nařízení je zavedení společných pravidel povinného používání systému VIS (tzn. systematické vyhledávání pomocí čísla vízové nálepky v kombinaci s ověřením otisků prstů) na vnějších hranicích, což znamená pokračování rozvoje integrovaného systému řízení hranic v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen, Carl Lang a Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Evropa neučinila v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlivosti žádný pokrok i přes to, že by se ráda pochlubila úplným opakem. Od té doby, co se uplatňuje zločinecká Schengenská dohoda, vedlo zrušení kontroly na vnitřních hranicích k explozi organizovaného zločinu a všech forem nezákonného obchodování.

Evropská unie, která je se svými metodami, jež až příliš často představují pro bezpečnost států a jejich obyvatel hrozbu, z hlediska bezpečnosti skutečným čarodějnickým učněm, nám vnutila tento prostor nejistoty a absence svobody a spravedlnosti.

Kodex schengenských hranic nám nepomůže, protože nepřiměřené a nepřijatelné jsou samotné základy Schengenské dohody.

Společná bezpečnost bude mít převahu jen když si každý ze států zachová úplnou svrchovanost v řízení vlastních hranic a vlastní migrační politiky. Vrcholu absurdnosti dosáhneme tehdy, když na Unii, jež je už teď ochromená, přesuneme ještě více zodpovědnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro zprávu pana Mihaela Brejce o používaní vízového informačního systému podle Schengenského hraničního kodexu.

Je nutné pozměnit společná pravidla pro vnější hranice, zefektivnit a sjednotit využívání vízového informačního systému. Uvedené činnosti je nutné provádět uváženým a opatrným způsobem, protože ochrana osobních údajů a lidská práva jsou za každých okolností na prvním místě a je nutné je respektovat.

Celoplošné odebírání otisků prstů na hranicích pomocí vízového informačního systému povede na hraničních přechodech ke zbytečně dlouhým frontám a velkým zpožděním i v případě osob, které víza nepotřebují.

Ve zprávě se navrhuje jen náhodné používání informačního systému. Službu konající úředníci na hraničních přechodech budou i nadále pokračovat v kontrole toho, zda cestující vstupující na území EU splňují všechny požadavky na vstup, je však na nich, zda použijí i vyhledávání v systému VIS. Tento přístup je zárukou vysokého stupně bezpečnosti, zaručí však, že lidé nebudou na hraničních přechodech čekat déle, než je nevyhnutně nutné.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Posílení vízového informačního systému (VIS) je nepochybně dobrý způsob na zjednodušení boje proti podvodům v budoucnosti a za předpokladu, že bude zabezpečená ochrana údajů, je i vítaný. Pokud však bude v budoucnosti na udělení schengenských víz potřebné odebrání otisků prstů a skenování tváře, povede to k velkým protestům ze strany dotčených ambasád. Z diskuse, která se vede v Německu vyplývá, že některé ambasády nemají ani personál, ani zařízení, aby se byly schopny této změně přizpůsobit. Možné pověření externích společností uchováváním údajů, o kterém se také diskutuje, vede k vážné obavě a mohlo by otevřít cestu k budoucím skandálům souvisejícím s vízy.

Systém VIS má pozitivní vliv, celkově však nebyl dostatečně době promyšlený, a to je důvod, proč jsem nemohl hlasovat ve prospěch této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasuji pro zprávu pana Brejce. Podporuji zprávu i cíle, které jsou v ní uvedené. Naše hranice jsou v jistých obdobích přeplněné lidmi, kteří čekají na vstup do schengenského prostoru.

V zprávě je představeno uvolnění běžného systému kontrol, zároveň však uvádí cíl chránit cestující a ušetřit je dlouhých hodin čekání na hranicích, aby se podrobili kontrole. Výjimka by si však měla zachovat uvedený rozsah a neměla by se stát všeobecně používaným pravidlem. Souhlasím s tím, že trvání a frekvence výjimek by měly být co nejomezenější. Všeobecně v této souvislosti vítám zavedení specifických podmínek, které budou upravovat použitelnost výjimky.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Jsem pro změnu a doplnění nařízení č. 562/2006, pokud jde o používání vízového informačního systému (VIS) podle Schengenského hraničního kodexu.

Provádění kontrol občanů třetích zemí, kteří jsou držiteli víz, při každém přechodu hranic považuji za zbytečné a časově náročné. Podobné kontroly způsobují na hraničních přechodech výrazně dlouhé čekací fronty.

Snížení intenzity hraničních kontrol podle mě úroveň bezpečnosti v EU neovlivní. Z uvedeného důvodu považuji omezení kontrol prováděných službu konajícími příslušníky hraniční stráže na náhodné vyhledávání pomocí systému VIS za správné řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Zlotea (PPE-DE), písemně. − (RO) Dnes jsem hlasoval pro zprávu pana Brejce, protože vízový informační systém (VIS) je z hlediska účinnosti kontrol na vnějších hranicích velmi důležitý. Vízový informační systém by se měl používat příslušníky hraniční policie systematicky při prověřování jakéhokoli držitele víz s cílem zaručit bezpečnost hranic.

Rozšíření schengenského prostoru odstranilo v Evropské unii bariéry. Občané třetích zemí jsou však kontrolováni jen jednou, při vstupu. Rovných 50 % nelegálních přistěhovalců vstupuje do EU legálně, prodlužuje si však délku pobytu, protože nemáme systém vízové kontroly.

Chceme, aby byla EU bezpečnější a zároveň přístupná k těm, kdo přijíždějí jako turisté nebo s cílem obchodovat. Pozměňovací návrh, o kterém dnes hlasujeme, má zvýhodnit občany EU a třetích zemí, kteří nepotřebují víza. Zkrátily by se tak fronty na pozemních hraničních přechodech.

 
  
  

- Zpráva: Renate Weber (A6-0293/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Na základě zprávy rumunské poslankyně paní Renaty Weberové jsem hlasoval pro legislativní usnesení Evropského parlamentu, kterým se podporuje podnět několika členských států (Belgie, České republiky, Estonska, Francie, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Slovinska, Slovenska, Španělska a Švédska) na posílení Eurojustu. Podporuji část návrhu, která se týká ochrany osobních údajů a skutečnost, že Evropský parlament má být lépe informovaný, aby měl možnost monitorovat úlohy a povinnosti Eurojustu, který byl zřízený v roce 2002 jako orgán Evropské unie s právní subjektivitou a jehož úlohou je podporovat a zlepšovat koordinaci a spolupráci mezi příslušnými justičními orgány v členských státech. Ze zkušeností Eurojustu je zřejmé, že je nutné zlepšit jeho operativní účinnost zaručením stejného postavení národních členů. Podporuji i koordinační jednotku pro mimořádné události, vnitrostátní koordinační systémy, propojení s dalšími nástroji Společenství na bezpečnost a ochranu (Europol, Frontex, OLAF) a skutečnost, že Eurojust má možnost vyslat do třetích zemí styčné soudce a soudní zástupce.

 
  
MPphoto
 
 

  Patrick Gaubert (PPE-DE) , písemně. – (FR) Vítám přijetí zprávy paní Lambertové o hodnocení dublinského systému. Ve zprávě se správně připomíná, že bylo všeobecně do velké míry dosaženo všech cílů dublinského systému, vzhledem k nedostatku přesných údajů však není možné zhodnotit náklady na systém. Existují jisté obavy z hlediska praktického využití a účinnosti systému.

Zpráva podněcuje rozpravu o budoucnosti společné Evropské azylové politiky, která se zavedla v červnu 2007 uveřejněním zelené knihy.

Ve zprávě se poukazuje na potřebu objasnění nebo úpravy některých hledisek systému: dodržování základní zásady nevyhoštění; žadatelům se musí poskytnout všechny nutné informace o dublinském systému v jazyku, kterému rozumějí a musí se jim zabezpečit přístup k právní pomoci během celého jednání, kromě toho musí mít odkladné právo na odvolání proti každému rozhodnutí o převozu; musí se harmonizovat kritéria určování věku nezletilých osob; je nutné navrhnout mechanismy na zmrazení převozu do států, které zjevně nedodržují práva žadatelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Pod záminkou posílení provozní kapacity Eurojustu v boji proti rozličným formám zločinu je hlavním cílem tohoto návrhu uspokojit posedlost stoupenců policejního myšlení po politické korektnosti.

Cíl, kterým je monitorování všech výroků pod hrozbou pokuty, nezávisle na tom, zda je jejich forma ústní nebo písemná, je jen chabě zamaskovaný. Řada řečníků tohoto Parlamentu už žádala o přijetí rámcové směrnice s cílem potrestat takzvaný rasismus a xenofobii a vytvořit s ohledem na zaručení rychlé transpozice této směrnice do vnitrostátního práva jedinou evropskou prokuraturu, to znamená novou inkvizici politické korektnosti EU.

Bohužel čím více rozhodovacích pravomocí Evropský parlament, tedy instituce, která se sama prohlašuje za stánek demokracie, získává, tím více jsou zesměšňovány základní svobody, především svoboda výzkumu, názoru a projevu. Ve skutečnosti je tato totalitární Evropa mnohem nebezpečnější než tak zvané příšery, proti kterým bojuje. Hlavním cílem zastánců evropské globalizační a  přistěhovalecké ideologie je zbavit se nepříjemných odpůrců tím, že přijmou v oblasti evropského trestního práva represivní legislativu.

Tuto skutečnost neakceptujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – Návrh Rady a příslušná zpráva o změně a doplnění rozhodnutí o posílení Eurojustu poskytuje represivnímu mechanismu EU ještě více pravomocí.

Pravomoci Eurojustu se rozšířily na téměř všechny oblasti trestních věcí a posílily se i jeho intervenční pravomoci ve vztahu k národním soudním orgánům. Přenos informací a osobních údajů (včetně záznamů o DNA) z členských států do Eurojustu začíná být povinný a vytváří se síť národních asociací Eurojustu. Eurojust je úzce propojený s ostatními represivními mechanismy EU (Evropskou justiční sítí, agenturou Frontex) a třetích zemí. Posilňování Eurojustu upevňuje Europol a všeobecně zvyšuje počet záznamů o zaměstnancích EU a cizincích. Uvedené skutečnosti napomáhá aktualizace schengenského systému dozoru a systému VIS a začlenění Prümské smlouvy do práva Společenství. Za výmluvami o terorismu a organizovaném zločinu se skrývá pokus o vyzbrojení kapitálu proti vzrůstající reakci lidí na politiku EU a vlády členských států. Výrazné rozšíření represivních mechanismů na národní úrovni a na úrovni EU odhaluje ještě více reakcionářskou podstatu EU a více než kdykoliv předtím podněcuje lidi k tomu, aby odolávali imperialistické struktuře a svrhli ji.

 
  
  

- Zpráva: Jean Lambert (A6-0287/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Maltské ostrovy tvoří jižní hranici EU. Jejich poloha ve střední části Středozemního moře je důvodem, že přijímají neúměrný počet nelegálních přistěhovalců. Většina z nich žádá o azyl.

Agentura Frontex, kterou si představitelé vlády zvolili za řešení s cílem omezit počet nelegálních přistěhovalců, úplně selhala.

Žádali jsme o pomoc při rozdělení zodpovědnosti, zatím jsme se však dočkali jen chabé nebo žádné reakce. V současnosti, kdy tento právní předpis vstoupil do posledního roku své platnosti, žádáme o mechanismy rozdělení zátěže. Nakonec uznáváme potřebu „přispět ke zmírnění nerovnoměrné zátěže připadající na některé členské státy, zejména pohraniční členské státy“.

Nejvíce vítáme skutečnost, že jsme uznali potřebu „vytvoření jiných než finančních mechanismů v rámci dublinského nařízení s cílem upravit škodlivé důsledky jeho uplatňování pro malé členské státy, jejichž hranice tvoří vnější hranice Unie“, protože odkazuje na Maltu ve všech hlediscích kromě názvu.

EU se v souvislosti s touto otázkou nechová v souladu se svou zásadou solidarity. Je načase, abychom přestali s rétorikou a přešli k podstatě.

EU si musí uvědomit, že její nejmenší stát nemůže nadále pokračovat v přijímání přistěhovalců, kteří hledají útočiště a azyl.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. (FR) Hlasoval jsem pro zprávu britské poslankyně, paní Jean Lambertové o dublinském systému a chválím práci svého přítele Patricka Gauberta, který byl zpravodajem za skupinu PPE. Úlohou dublinského systému je určovat členské státy odpovědné za posouzení žádostí o azyl podaných na území některého z členských států EU, Norska nebo Islandu. I když obecně bylo již cílů dublinského systému, především zavedení jasného a vhodného mechanismu určování členského státu odpovědného za posouzení žádostí o azyl, dosaženo, máme ještě problémy s účinností systému a s jeho uplatňováním v praxi, stejně jako s náklady systému, které ještě nebyly vyhodnoceny. Všechny uvedené skutečnosti poukazují na neodkladnou potřebu Evropské přistěhovalecké a azylové politiky a vítám práci současného předsedy Rady, který je za tuto oblast odpovědný, mého přítele, pana Brice Hortefeuxe, francouzského ministra imigrace, integrace, národní identity a vzájemně prospěšného rozvoje, který nedávno, 8. a 9. září 2008, předsedal v Paříži konferenci evropských ministrů o právu na azyl.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE-DE), písemně. − (CS) Hlasoval jsem proti zprávě o hodnocení Dublinského systému, protože se domnívám, že by nevedla ke zlepšení systému, ale naopak k vytvoření překážek jeho účinného fungování.

Především považuji za nutné varovat před zavedením automatického odkladného účinku při odvolání proti rozhodnutí o přemístění žadatele do jiného členského státu. Rovněž velmi zdrženlivý postoj k používání institutu zajištění za účelem přemístění žadatele o azyl do státu příslušného k posouzení jeho žádosti o azyl rozhodně nepřispěje ke zvýšení efektivity systému, ale naopak k jeho zpochybnění a znejistění.

Zpráva tak vlastně směřuje k odebrání nebo alespoň oslabení nástrojů, kterými mohou členské státy zajistit vynutitelnost svých rozhodnutí v rámci Dublinského systému a s tím nelze souhlasit. Pochybné, protože nijak nedefinované lidské hledisko při posuzování žádostí o azyl nemůže vést k tomu, že rozhodnutí členského státu zůstanou v případě nespolupráce žadatele jen na papíře.

Rovněž se nemohu ztotožnit s výzvou na zavedení evropských mechanismů sdílení břemene, protože jsem toho názoru, že stávající mechanismy finanční kompenzace států s největším nápadem žádostí o azyl jsou plně dostačující a není důvod zasahovat do svrchovanosti členských států v oblasti azylu další regulací.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen, Carl Lang a Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) S jistou dávkou ironie poznamenáváme, že v této zprávě je obrovský příliv přistěhovalců do členských států EU poprvé popsaný jako zátěž.

Nemělo by být přistěhovalectví považované spíše za příležitost, která je prospěšná pro všechny národy Evropy?

Nepochybujme o tom: absurdnost povinného přijímání žadatelů o azyl a přísné dodržování zásady nenavrácení je nezpochybnitelná. V zprávě se zdůrazňují jen nedostatky dublinského systému s ohledem na určení členského státu, který je zodpovědný za posouzení žádostí o azyl. Je to zjevné, vzhledem ke zvyšujícímu se počtu přistěhovalců směřujících do zemí, které se nacházejí většinou v jižních okrajových částech EU.

Zpráva opět nabízí nesprávné řešení problémů technického a lidského charakteru souvisejících s migračními vlnami. Nemáme v úmyslu zřizovat společný azylový systém, který bude v neustále se rozšiřující EU s propustnými hranicemi určitě neúčinný. Právě naopak, členským státům by mělo být udělené právo samostatně se rozhodnout o přistěhovalectví a řízení svých hranic.

 
  
MPphoto
 
 

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně.(EL) Dublinský systém v praxi ukázal, že představuje mechanismus, který v plné míře podporuje politiku EU zaměřenou proti utečencům. Jeho reakcionářskou podstatu potvrzují různé příklady nespravedlnosti, které jsou uvedené v této zprávě.

EU nese do značné míry odpovědnost za to, že z mnohých lidí se stali utečenci, protože podporuje režimy zaměřené proti lidu a vměšuje se do interních sporů, válek a imperialistických zásahů. A tato EU, místo toho, aby vyšla žadatelům o azyl vstříc a respektovala jejich práva, v posledních letech neustále přitvrzuje svoje stanovisko ve vztahu k nim.

Jednou stránkou této skutečnosti je přehazování si žadatelů o azyl z jedné země EU do druhé. Byla schválená dublinským nařízením a realizovaná zřízením agentury Frontex na vyhoštění utečenců z hranic EU, nedávnou směrnicí o jejich zadržování po dobu 18 měsíců, schválením rozšíření používání systému Eurodac i na jiné účely jako například evidence utečenců a nelidský přístup k nim všeobecně.

Z uvedeného důvodu je zřejmé, že se musíme důrazně postavit za zrušení tohoto nařízení a politiky EU zaměřené proti utečencům všeobecně. Musíme respektovat právo utečenců odejít do jakékoliv země, kterou považují za nejvhodnější, a zaručit, že členské státy jednají v souladu se Ženevskou konvencí z roku 1951.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jsme přesvědčeni, že zpráva ve svém hodnocení dublinského systému ve vztahu k žadatelům o azyl v signatářských členských státech obsahuje pozitivní prvky.

Kromě jiného:

- Souhlasíme se zpochybněním přesunu žadatelů o azyl do členských států, které nezaručují plné a spravedlivé zpravování jejich žádostí, přesného vymezení pojmu rodinný příslušník a skutečnosti, že rozšíření přístupu do databáze EURODAC zvyšuje riziko, že informace se dostanou do třetích zemí.

- Souhlasíme i s návrhy, které zaručují žadatelům automatické odkladné právo na odvolání proti rozhodnutí o přesunu odpovědnosti na jiný členský stát, zásadu nevyhoštění a zásadu uzavření postupu vyřizování žádosti z procedurálních důvodů, a které zaručují sloučení rodiny a dodržování zásady nejlepších zájmů dítěte (posuzování věku, nemožnost zadržování, vymezení pojmu rodinného příslušníka atd.).

Nesouhlasíme však s klasifikací a přijetím platných nástrojů na úrovni EU a s podporou přesunu azylové politiky do pravomocí Společenství, s federalistickým přístupem, který je podle nás příčinou neúspěchu, kterému v současnosti čelí žadatelé o azyl na úrovni EU.

Proto jsme se zdrželi hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Hedh (PSE), písemně. − (SV) Hlasovala jsem za zprávu z vlastní iniciativy (A6-0287/2008) paní Jean Lambertové o dublinském systému, i když jsou její součástí i názory, se kterými nesouhlasím. Důvodem mého hlasování pro zprávu je skutečnost, že s ní souhlasím ve výrazné kritice způsobu, kterým pravidla EU oslabují práva žadatelů o azyl, například jejich přesunu do členských států nezaručujícího řádné a spravedlivé zpracování jejich žádostí. Jsem však proti úplné harmonizaci azylové politiky EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu své kolegyně paní Lambertové o hodnocení dublinského systému. Rád bych zdůraznil především ty části, v kterých se zdůrazňuje, že rozhodnutí týkající se dětí, nejlepších zájmů dítěte, musí být za všech okolností prvořadé.

V mé zemi, ve Skotsku, jsme v záchytném centru Dungavel svědky hanebné situace. Děti žadatelů o azyl jsou tu v podstatě vězněné. Podobné praktiky nelze popisovat jako nejlepší zájem dítěte a podporuji úsilí skotské vlády uvedenou instituci zavřít a vrátit odpovědnost za přistěhovalectví skotským úřadům.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Je důležité, že se objasňují určitá pravidla, kterými se řídí jednání o udělení azylu včetně těch, které určují odpovědnost za zabránění vícenásobných žádostí. Zatímco Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci žádá o vyšší stupeň ochrany dětí při jednání o udělení azylu, na hranicích EU se objevuje čím dál tím více dětí bez doprovodu, které se snaží využít výhody zvláštní ochrany v souvislosti s vyhoštěním a navrácením do vlasti. Hledáním nových rafinovaných únikových cest neustále riskují svoje životy.

Pokud se pravidla vytvořená jako ochranná opatření mění na podněty pro čím dál vyšší počet druhů rizik, měli bychom se zamyslet nad novými strategiemi.

Tato zpráva představuje jistý základ, celkově jsem však přesvědčený, že nejde do dostatečné hloubky. Z uvedeného důvodu jsem ji nemohl podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu paní Lambertové o hodnocení dublinského systému. V zprávě jsou vyjádřené obavy v souvislosti s nedostatky systému a výzva pro Komisi týkající se přijetí opatření proti státům, které nezaručují řádné a spravedlivé posouzení žádostí o azyl, které dostanou.

Po nepřijatelném návrhu směrnice o nevyhoštění, který se přijal v červnu Evropský parlament v současnosti zdůrazňuje, že žadatelé o azyl mají podle Evropské legislativy práva a členské státy povinnosti. 

Řecko porušuje základní práva žadatelů o azyl systematicky. Podmínky v přijímacích centrech jsou nepřijatelné a míra přijetí žádostí je jedna z nejnižších. Některé členské státy už odmítly dublínské nařízení provádět, v případech, kdy je Řecko státem odpovědným za posuzování žádosti. Některé státy o tom ještě stále diskutují. Vyzýváme Evropskou komisi, aby navrhla zásadní a účinná opatření s cílem zaručit, že žádosti o azyl budou řecké úřady posuzovat správným způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. (RO) Právní předpisy v oblasti azylu a azylové jednání mezi jednotlivými členskými státy se ještě stále liší a se žadateli o azyl se v těchto zemích zachází odlišně.

Výsledky dublinského systému budou uspokojivé, až když se v celé Evropské unii dosáhne vyhovující a jednotné úrovně ochrany z technického i lidského hlediska a žadatelé o azyl tak budou mít i nadále pádné důvody, aby požádali o azyl v určitých členských státech a profitovali z nejvýhodnějších rozhodnutí na národní úrovni.

Velký počet vícenásobných žádostí a malý počet uskutečněných převozů poukazují na nedostatky dublinského systému a na potřebu vytvořit společný evropský azylový systém.

Provádění dublinského nařízení může v případě lidí, kteří požadují ochranu, vyústit v nerovnoměrné rozdělení zodpovědnosti na úkor některých členských států, jež jsou obzvlášť vystavené migračním tokům jen z důvodu své zeměpisné polohy.

Podle hodnocení Komise muselo v roce 2005 13 členských států, jejichž hranice tvoří vnější hranici Unie, čelit rostoucím těžkostem vyvolaným dublinským systémem. Kritéria první země vstupu na základě dublinského systému tak postavila země na vnějších hranicích Unie do velmi složité situace.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. − (SV) Tato zpráva z vlastní iniciativy se zaměřuje na možné zlepšení a zvýšení ochrany žadatelů o azyl, nesouhlasím však s jejím konstatováním, že společný azylový systém by tento problém vyřešil.

I přesto však hlasuji pro zprávu, protože její větší část je pro žadatele o azyl pozitivní a právě oni jsou v centru jejího zájmu.

 
  
MPphoto
 
 

  Olle Schmidt (ALDE) , písemně. − (SV) Evropský parlament dnes přijal zprávu, která jasně a kriticky poukazuje na slabiny současného dublinského systému. Není pochyb, že v Evropě, která je stále více bez hranic, potřebujeme společnou migrační a azylovou politiku na úrovni EU. Otázka je jen, jak jí dosáhneme.

Strana Folkpartiet souhlasí s většinou kritických poznámek a pokládá za správné vyslání výrazného signálu o potřebě změny humanitárnějšího charakteru. Z uvedeného důvodu jsem hlasoval pro zprávu, avšak s jistými výhradami.

V pozměňovacím návrhu 5 se některé země kritizují za to, že zadržováním soustavně zbavují žadatele o azyl svobody. Jsem pro to, aby se v této kritice pokračovalo zejména proto, že Švédsko je jednou ze zemí, které jsou z historického hlediska právě za toto odpovědné. Nesouhlasím však s návrhem Konfederační skupiny evropské sjednocené levice/Severské zelené levice úplně zakázat zadržování, i když si myslím, že by bylo možné toto opatření využít jako poslední možnost. Zdržel jsem se hlasování o pozměňovacím návrhu 6 na zavedení proaktivní povinnosti vyhledávat rodinné příslušníky prostřednictvím organizací jako Červený kříž a Červený půlměsíc. Uvedenou povinnost lze zavést jen pro agentury a ne občanské organizace. Vzhledem k tomu, že ani v původním textu, ani v pozměňujícím návrhu se jiná možnost neuvádí, rozhodl jsem se zdržet hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. (DA) I přes to, že ve zprávě paní Lambertové o hodnocení dublinského systému (A6-0287/2008) se uvádějí stanoviska a návrhy, které nepodporuji, rozhodl jsem se v závěrečném hlasování hlasovat pro. Důvodem byl především cíl vyjádřit svůj souhlas s jasnou kritikou vyslovenou ve zprávě pokud jde o způsob, kterým platná nařízení EU podkopávají práva žadatelů o azyl, například tím, že přispívají k přesunům žadatelů o azyl do členských států, které nedokážou zaručit řádné a spravedlivé zpracování jejich žádostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Dohody o nařízení Dublin II jsou založené na politické fikci, že 27 členských států si v oblasti zacházení se žadateli o azyl navzájem důvěřuje a že všechny členské státy přebírají svou odpovědnost stejným, zásadním způsobem.

Já sám jsem přešetřoval přijímání čečenských utečenců v Polsku, protože na základě nařízení Dublin bylo z Belgie vráceno mnoho čečenských utečenců zpět do Polska. Tato skutečnost se setkala s ostrými protesty. Z uvedeného důvodu jsem uskutečnil vlastní přešetření. Fotografie si můžete prohlédnout na mé webové stránce.

Pokud ve všech 27 členských státech neexistuje přiměřená a jednotná úroveň ochrany, není podle mě nařízení Dublin II ničím jiným než politickou fikcí a způsobuje nespravedlnost nejhrubšího zrna. V Polsku jsem na vlastní oči viděl, že základní zásady dublinských pravidel se v praxi neuplatňují. Kvalita přijímání, přijímání dětí a neschopnost poskytovat vzdělávání, nehygienické podmínky, ve kterých utečenci musí žít, nedostatek zdravotní péče, všechny tyto aspekty se v jednotlivých státech výrazně liší.

Zpráva paní Lambertové pojmenovává problémy, začíná výstižným hodnocením a v řadě oblastí nabízí řešení. Zaslouží si naši plnou podporu.

 
  
  

- Zpráva: Nickolay Mladenov (A6-0249/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. (PL) Jedním z důsledků volného pohybu osob v Evropské unii je zvýšení objemu přeshraniční automobilové dopravy. Uvedená skutečnost zvyšuje potřebu zavést v oblasti pojištění motorových vozidel ustanovení na Evropské úrovni s cílem účinně ochránit oběti nehod.

Pro dosažení tohoto cíle je výjimečně důležitá činnost systému likvidačních zástupců, ustanovených danou pojišťovnou v zemi trvalého pobytu oběti. Úlohou likvidačního zástupce je informovat oběť o tom, jak může uplatňovat svůj nárok vůči účastníkovi nehody ze zahraničí. Důvěra spotřebitele by se zvýšila, kdyby byly součástí předsmluvního informačního balíčku komplexní informace o pravidlech fungování systému likvidačních zástupců a o jeho využití a výhodách pro oběť.

Další důležitá otázka, již zpravodaj přednesl, je, zda má být pojištění právní ochrany povinné ve všech členských státech. Podporuji jeho stanovisko, že správným řešením je zachování současného dobrovolného pojištění. Zvyšování důvěry spotřebitele, již by se dosáhlo povinným systémem, by se vyvážilo zvyšováním samotných nákladů na pojištění a zdržením vyplývajícím z řešení případů u soudu. Je však velmi důležité, aby se opatření týkající se možnosti pojištění právní ochrany přijala ihned, především v nových členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − V zprávě pana Mladenova se při hodnocení pojištění motorových vozidel dává značná přednost spotřebitelským organizacím. Spotřebitelské organizace sehrávají v této oblasti skutečně důležitou úlohu stejně jako instituce EU, členské státy a samotné pojišťovny.

 
  
MPphoto
 
 

  Arlene McCarthy (PSE), písemně. − Ráda bych poděkovala panu Mladenovovi, zpravodaji našeho výboru.

Tato zpráva o určitých otázkách týkajících se pojištění motorových vozidel je dobrým příkladem toho, jak Evropa poskytuje svým občanům praktické a pragmatické výhody členství v EU.

Na základě údaje o každoročním počtu 1,2 milionu dopravních nehod v Evropě je reálné, že se někteří z občanů stanou jejich oběťmi ať už jako řidiči, spolujezdci nebo chodci.

Mnoho lidí však neví o tom, že existuje zákon EU, který jim pomůže uplatnit pojistný nárok bez toho, aby se museli dostat do styku se zahraniční pojišťovnou a komunikovat v cizím jazyce.

Tento zákon na úrovni EU umožňuje občanům vrátit se domů a uplatnit nárok rychle a jednoduše ve vlastním jazyce.

Čtvrtá směrnice o pojištění motorových vozidel zaručuje obětem nehod i pomoc prostřednictvím zřízení informačních center v každém členském státě.

Vzhledem k tomu, že v současnosti neexistuje povinnost povinného krytí nákladů na právní zastoupení, měli by občané zvážit možnost uzavření pojištění právní ochrany.

Samozřejmě, jako zpravodajkyně Parlamentu pro směrnici o zprostředkování v pojišťovnictví doufám, že strany využijí alternativní řešení sporů a podaří se jim urovnat konflikty a zároveň odstranit náklady a zdržení soudních jednání.

Právě konkrétními a praktickými opatřeními jako je toto, můžeme našim občanům dokázat hodnotu Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. − (PL) V letech 2003–2005 bylo přesunuto do jiných členských států přibližně 17 000 občanů třetích zemí, aby tam posoudili jejich žádosti o azyl. Z nich tvořili 12 % jednotlivci, kteří už v minulosti o azyl žádali.

V současnosti se šance na udělení azylu v jednotlivých členských státech výrazně liší. Tato skutečnost je nejmarkantnější v případě občanů Iráku. V Německu je jejich šance na udělení azylu 75 %, v Řecku sotva 2 %.

Pro EU by bylo výhodné odstranit jevy takzvaných neustále migrujících utečenců, sekundární migrace a vícenásobných žádostí o azyl prostřednictvím zavedení systému, v rámci kterého by byl za posuzování žádostí o azyl odpovědný každý členský stát.

 
  
  

- Zpráva: Sharon Bowles (A6-0312/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně (SV) Daňové podvody jsou příčinou největších finančních ztrát členských států a zmenšují šanci udržet a zlepšit kvalitu služeb, které financujeme z daní.

I přesto jsme se však v závěrečném hlasování zdrželi, a to z důvodu několika pozměňujících návrhů, v nichž se daňová konkurence mezi členskými státy vnímá jako cosi pozitivního a v nichž byl vyjádřený mírnější postoj k škodlivému vlivu daňových rájů na hospodářství členských států.

Rozhodli jsme se hlasovat i proti znění druhé části odstavce 3, který se dívá na představu daňové aproximace mezi členskými státy příliš pozitivně.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně.(FR) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o zprávě z vlastní iniciativy o koordinované strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým podvodům, již vypracovala britská poslankyně paní Sharon Bowlesová jako reakci na oznámení Komise o uvedené problematice. Daňové příjmy, nebo jinými slovy celková výška daní a povinných příspěvků na sociální zabezpečení, tvořily v roce 2004 39,3 % HDP Evropské unie, tj. 4 100 miliard EUR. Existuje jen několik odhadů, co se týká objemu daní, které se nevybraly z důvodu daňových podvodů. Tato suma se odhaduje zhruba na 2 – 2,5 % HDP. I přes to, že zdaňování patří do odpovědnosti státu, daňové podvody jsou překážkou úspěšného fungování vnitřního trhu v tom smyslu, že narušují konkurenci mezi daňovými poplatníky. Není pochyb o tom, že boj proti daňovým podvodům probíhá na úrovni Evropy, protože globalizace hospodářství je mezinárodní záležitostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hlasovali jsme proti konečnému usnesení, protože větší část Evropského parlamentu přehlíží pravé příčiny hlavních daňových podvodů, existenci daňových rájů. Zpráva však obsahuje jisté pozitivní návrhy, pro něž jsme hlasovali.

Třebaže zpráva parlamentního výboru obsahuje některé pozitivní návrhy, konkrétně jednoznačné ustanovení o daňových rájích a jejich velké zodpovědnosti za daňové podvody a za narušení daňové základny, což zmenšuje veřejný příjem a snižuje schopnost států uvádět do praxe sociální model, některé z nich byly zamítnuté nebo oslabené na plenárním hlasování.

Politická většina v Evropském parlamentu si ve skutečnosti nepřeje zrušení daňových rájů, které ukrývají velké bohatství a zisky finančních trhů z víceméně nelegálních obchodů. Chtějí podporovat jedno z center skandálních zisků kapitalismu i přes nižší příjmy pro státy a menší možnost reakce ze strany veřejných politik sloužících pracujícím a lidem.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zpráva paní Bowlesové je pro tento Parlament typická. Nabídka řešení problémů, které by neexistovaly bez Evropy řízené z Bruselu, řešení, která by navíc problémy jen dále jitřila nebo vytvářela nové problémy.

V tomto případě zahrnují řešení, která jsou nabízená na zlepšení boje proti daňovým podvodům, odvádění daní v zemi původu a zřízení clearingové komory, která by zaručila závislost daňových příjmů jednotlivých členských států na platbách jiných členských států. Další se týkají účtování DPH sazbou dovážejícího členského státu (namísto současného systému osvobození od DPH) nebo uplatňování mechanizmu přenesení daňové povinnosti. Pokud se některý z těchto návrhů přijme, výsledkem bude nepřekonatelná administrativní a daňová zátěž podniků. Všichni daňoví úředníci budou mít navíc přístup k elektronicky uchovávaným údajům o daňových poplatnících v ostatních členských státech. Je nutné normalizovat zdaňování příjmu z úspor a trestní právo v oblasti podvodu. Měla by se zrušit řada snížených sazeb DPH.

Všechny uvedené skutečnosti jsou jasnými důkazy, že skutečným cílem není boj proti podvodům, které představují skutečný a závažný problém, ale skoncování s daňovou suverenitou členských států .

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Boj proti daňovým podvodům si skutečně zasluhuje plnou podporu. Z uvedeného důvodu jsme hlasovali pro návrh usnesení v plném rozsahu i přesto, že obsahuje mnohé nepromyšlené a neopodstatněné prvky. V odstavci 3 se uvádí, že „na to, aby byl systém DPH založený na „zásadě původu“ efektivní, je nutné provést aproximaci daní mezi státy, aby se zabránilo daňové konkurenci“. Uvedené znění nepodpoříme.

Aproximace DPH a daňových systémů členských států představuje velmi nebezpečný krok směrem od sebeurčení jednotlivých států v jedné z nejdůležitějších oblastí politiky. Evropský parlament nemůže vydávat podobná povrchní vyhlášení o takovýchto důležitých otázkách.

Výhody daňové konkurence spočívají i v tom, že země mají možnost dělat pokroky a vyvíjet účinnější daně nebo jiná řešení financování veřejných výdajů za předpokladu, že je neomezuje nedostatečně promyšlená legislativa EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE), písemně. − Plně podporuji boj proti daňovým podvodům a uznávám, že na jeho realizaci je nutná úzká spolupráce mezi správními orgány jednotlivých členských států a Komisí.

Nepodporuji však domněnku, uvedenou v důvodové zprávě, že zavedení konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) je pro boj proti daňovým podvodům bezpodmínečně nevyhnutné. V současném období představuje konsolidovaný základ daně z příjmu fyzických osob jen technický návrh, není navržené žádné oznámení. Proto je předčasné předpokládat, že by mohlo v boji proti daňovým podvodům pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Vážený pane předsedající, hlasuji pro zprávu o koordinované strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým podvodům (2008/2033(INI)).

Sharon Bowlesová správně poukazuje na to, že daňové podvody mají závažné důsledky pro rozpočty zemí. Vedou k porušování zásady spravedlivého zdaňování a mohou způsobit narušení hospodářské soutěže.

Deformace, které způsobují podvody v oblasti DPH, poškozují celkovou rovnováhu systému zdrojů. Podle rozličných zdrojů se ztráty v oblasti DPH v Evropské unii pohybují od 60 do 100 miliard EUR ročně. Uvedená skutečnost vede ke zvýšeným nárokům na vlastní zdroje členských států, vycházejících z hrubého národního důchodu (HND).

Souhlasím s iniciativou paní Sharon Bowlesové. Je nutné odstranit problémy zapříčiněné podvody v oblasti DPH. Abychom zabezpečili uspokojivou činnost Společenství, musíme zaručit, že systém zdrojů funguje spravedlivě a transparentně.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Po deseti letech chození kolem horké kaše se ještě stále nedokážeme shodnout na účinných metodách, kterými bychom zastavili podvody v oblasti DPH, které konec konců tvoří 2 až 2,5 % hospodářské produkce Evropy.

Mechanismus přenesení daňové povinnosti vypadá na papíře celkem dobře, ale ještě stále je jen v základech. To je i důvodem většiny žádostí, které posloucháme a které se týkají lepší spolupráce mezi jednotlivými členskými státy.

Máme některé členské státy, které jsou zejména v oblasti podvodů k této činnosti viditelně náchylné. Kontrola v těchto státech není důkladná a tuto situaci ještě dále zhoršuje nepřijatelný laissez-faire postoj. Zaráží mě, že tato parlamentní zpráva není důrazná nebo že nenabízí nová řešení. Z uvedeného důvodu jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  John Purvis (PPE-DE), písemně. − Delegace britské Konzervativní strany lituje, že nemůže podpořit zprávu paní Bowlesové. Uznáváme, že daňové podvody představují závažný problém a že je nutné neodkladně se jimi zabývat. Je nutné řešit především problém takzvaných podvodů typu kolotoče v oblasti DPH.

Selhání zprávy v souvislosti s podporou daňové konkurence a svrchovanosti, nerealistický přístup k daňovým rájům a nedostatečná míra uznání přímého spojení mezi vysokými daněmi a vysokou mírou daňových úniků nás však vedly k tomu, abychom požádali Evropskou unii o důkladné zamyšlení se dříve než navrhne opatření v oblasti daní, které poslouží jen na únik kapitálu, odradí domácí investice nebo povzbudí k ještě větším daňovým podvodům.

 
  
MPphoto
 
 

  Eoin Ryan (UEN), písemně. – (GA) Jsem velmi rád, že mohu podpořit tuto zprávu, v níž se uznává potřeba vytvoření strategie pro boj proti daňovým podvodům. I když je zavádění účinných politik z velké části záležitostí členských států, je potřebná spolupráce na Evropské úrovni. Na podniky, především na malé a střední, by se neměla klást administrativní zátěž nerovnoměrně a v kontextu politiky Komise by se měla snížit administrativa a byrokracie.

Podpořil jsem pozměňující návrh zpravodajkyně, v němž zdůrazňuje důležitost spravedlivé daňové konkurence pro hospodářství Evropské unie. Jsem zklamaný, že se a stejná zpravodajkyně v důvodové zprávě odvolává na konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (CCCTB.) Konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob nebyl dosud dostatečným způsobem přezkoumán na to, aby se zaručilo, že by měl pozitivní vliv. Pravděpodobně existuje více důkazů o jeho opačném vlivu. Uvedené tvrzení je založené na chabém předpokladu a vzhledem k tomu, že jde jen o důvodovou zprávu, není možné o věci hlasovat. Rád bych tedy využil této příležitosti k vyjádření svého zklamání a výhrad.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí