Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 2. září 2008 - Brusel

14. Rovnost žen a mužů – 2008 (rozprava)

  Předsedající. - Dalším bodem je zpráva (A6-0325/2008) paní Iratxe Garcíi Pérezové jménem Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví o rovnosti žen a mužů – 2008 (2008/2047(INI)).

  Iratxe García Pérez, zpravodajka. - (ES) Vážený pane předsedající, pane komisaři, úvodem bych chtěla poděkovat Komisi za zprávu z roku 2008 o rovnosti mužů a žen, která komplexně přistupuje k politikám v oblasti rovnosti pohlaví a ke specifickým opatřením pozitivní diskriminace. Přestože bychom nesporně mohli poukázat na to, že se zpráva Komise zabývá podstatou věci, zpráva nebere do úvahy řadu dalších otázek a problematických situací, se kterými se ženy setkávají, a proto jsme se je pokusili začlenit do této parlamentní zprávy.

Chci také poděkovat za snahu všem kolegům, kteří přispěli k vylepšení původně předložené zprávy. Společně jsme se shodli na tom, že přes dosažený pokrok je třeba stále ještě vykonat hodně práce.

Naším nejhorším nepřítelem v tomto směru je pravděpodobně sebeuspokojení. Pokud si neuvědomíme výzvy a práci, kterou je ještě třeba vykonat, těžko dosáhneme pokroku v otázce rovnosti mužů a žen.

Tato zpráva vychází ze zásady rovnosti pohlaví a upozorňuje na různé záležitosti, které s touto zásadou souvisí. Všechny tyto záležitosti jsou důležité a žádnou z nich nemůžeme zanedbat: začlenění žen do trhu práce, domácí násilí, ženy ve vzdělávání, sladění rodinného života a práce a zranitelné skupiny, jako jsou přistěhovalkyně a zdravotně postižené ženy. Je třeba mít na paměti všechna tato hlediska, všechny si zasluhují podrobné studium a analýzu, ale v čase, který mám k dispozici, bych se chtěla zaměřit na ta hlediska, která považuji za nejdůležitější.

Nejen v Evropě, ale po celém světě je největším společenským morem našich dob domácí násilí. Sociální nespravedlnost, kdy se ženy stávají oběťmi násilí ze strany mužů prostě proto, že jsou ženy, protože v naší společnosti jsou stále ještě hluboko zakořeněny šovinistické hodnoty.

Proto je třeba podpořit v členských státech zákony pro boj s tímto společenským morem. Velmi dobrým příkladem je Španělsko, kde byl před několika lety do vnitrostátního právního řádu začleněn zákon proti domácímu násilí, který uznává práva týraných žen a zavádí komplexní politiku sahající od prevence po léčbu a reintegraci postižených žen.

Co se týká žen a trhu práce, měli bychom si uvědomit, že jsme ještě daleko od dosažení cílů lisabonské strategie. Zaměstnanost žen se zvýšila, ale ukazatele nezaměstnanosti žen jsou stále mnohem vyšší než v případě mužů, a proto musíme prostřednictvím Evropské komise i členských států přijmout politická opatření, která podpoří ženy, aby měly při vstupu na trh práce stejné podmínky jako muži.

Další známou skutečností, kterou nemohu ponechat bez povšimnutí, jsou rozdíly ve mzdách, které se od roku 2003 zastavily na úrovni 15 %. Je zapotřebí větších opatření ve formě dohody mezi průmyslem a odbory.

V této zprávě též navrhuji, aby instituce Společenství a členské státy vyhlásily 22. únor za Mezinárodní den mzdové rovnosti. Aby žena měla stejnou mzdu jako muž, musela by během roku pracovat o 52 dní déle.

Při hledání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem musíme změnit skutečnost, že ženy v současnosti tvoří 85 % neformálních opatrovatelů. Potřebujeme více veřejných služeb, jejichž úlohou je poskytovat péči o děti a osoby odkázané na pomoc druhých.

Podobně, co se týká účasti žen na veřejném životě, měli bychom podporovat iniciativy na zvýšení účasti prostřednictvím společenských organizací, sdružení a politických stran. Volební kvóty byly rozhodujícím krokem, ve kterém musíme v rámci úsilí o rovnost v demokracii pokračovat.

Jsou tu i další klíčová hlediska, která nemůžeme ignorovat, jako je přístup ke vzdělání, změna sociálních stereotypů, problémy a obtíže, jimž ženy čelí ve venkovských společenstvích. Musíme spojit síly k jejich vyřešení. Musíme úzce spolupracovat s různými organizacemi a zajistit, aby se základní zásada Evropské unie, jakou je rovnost mužů a žen, stala skutečností, protože tak se přiblížíme zákonnější a sociálně spravedlivější Evropě.

  Vladimír Špidla, člen Komise. - (CS) Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, Komise vítá zprávu a návrh usnesení o rovnosti žen a mužů v Evropské unii. Přijetí zprávy je zdůrazněním závazku Parlamentu s ohledem na rovnost žen a mužů a potvrzuje podporu Parlamentu pro přístup Komise. Chci poděkovat především zpravodajce, paní Garcíi Pérezové, za podporu, kterou vyjádřila vůči krokům prováděným Evropskou komisí v této oblasti.

Rovnost mužů a žen je jedna ze základních hodnot Evropské unie. Zároveň představuje oblast, ve které Evropa často předcházela sociálnímu vývoji. A také v posledních letech tu zahájila důležité a ambiciózní iniciativy. Přijetí Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů zdůraznilo vůli Komise použít všechny prostředky k tomu, aby se Evropa více přiblížila skutečné rovnosti žen a mužů ve všech oblastech.

Komise kromě toho poznamenává, že návrh usnesení Parlamentu zdůrazňuje určitá témata, která jsou zahrnuta v prioritách plánu. Jde zejména o postavení žen na trhu práce, o sladění pracovního a soukromého života, o vyvážené zastoupení na vedoucích postech a také o boj proti násilí na ženách. Tento přístup je v souladu s politikou Komise v této oblasti a obsahuje témata, která byla zdůrazněna ve zprávě pro rok 2008.

Ačkoliv je pokrok dosažený v oblasti rovnosti žen a mužů zřetelný, stále jsou před námi důležité úkoly. Musíme pokračovat ve svém úsilí a posílit právní základnu.

Komise sdílí názor zpravodajky, že v dosažení skutečné rovnosti mužů a žen hraje centrální roli sladění pracovního a osobního života. Dobře víme, že jsou to většinou ženy, které přebírají povinnosti v rodině a domácnosti. Proto jsou ženy také častěji než muži nuceny přerušit studium a profesionální kariéru a velmi často se k nim už nikdy nevrátí. Pro zvýšení zaměstnanosti žen je tudíž klíčová dostupnost kvalitních a cenově přijatelných služeb péče o děti. Komise v následujících týdnech předloží zprávu o vývoji v této oblasti.

Kromě toho provedla Komise v roce 2006 a 2007 konzultaci se sociálními partnery na téma slaďování pracovního a soukromého života. Ti dali v červenci 2008 najevo svůj záměr jednat o rodičovské dovolené. Komise tedy v tuto chvíli nepředloží návrh týkající se tohoto tématu.

Komise hodlá v blízké budoucnosti předložit balíček iniciativ týkajících se sladění pracovního a soukromého života, zejména zprávu o péči o děti, návrh směrnice, kterou se mění směrnice o mateřské dovolené, a návrh směrnice, kterou se mění směrnice z roku 1986 o tzv. pomáhajících manželkách/manželích. Současná situace pomáhajících manželů a manželek je v zemědělství, ale i dalších odvětvích, kde existují rodinné podniky, nepřijatelná. Není akceptovatelné, aby osoby, které pravidelně pracují pro rodinný podnik, neměly v některých zemích žádné právo na sociální zabezpečení a ocitaly se v případě rozvodu, úmrtí samostatně výdělečné osoby nebo hospodářských potíží ve stavu největší nouze.

Politika rovnosti má zásadní význam pro předcházení a boji proti násilí páchaného na druhém pohlaví, protože jeho základy leží právě v nerovnováze moci mezi muži a ženami. Účinná opatření proti násilí na základě pohlaví naopak přispívají ke skutečné ochraně práv žen ve společnosti a k podpoře rovnosti.

Násilí páchané na ženách je nepřípustné. Znásilňování, pohlavní zneužívání dívek, obchod s ženami za účelem sexuálního či pracovního vykořisťování, domácí násilí, obtěžování na pracovišti stejně jako tradiční nebo ubližující praktiky – jako například mrzačení pohlavních orgánů – narušují zdraví, svobodu, důstojnost a fyzickou a emocionální nedotknutelnost žen. Naše intervence musí být důrazná a mimořádně účinná zejména v případech, kdy násilí na ženách organizovaně páchají mezinárodní zločinné skupiny, jak je tomu v případě obchodování s lidmi.

Z toho důvodu Komise zvažuje, že v rámci svého pracovního programu na rok 2009 přepracuje a zpřísní právní předpisy týkající se obchodu s lidmi, vykořisťování a pohlavního zneužívání dětí, což je hrozný zločin páchaný především na dívkách.

Závěrem chci uvést, že politika rovnosti hraje zásadní roli pro změnu uvažování a jednání. Proto je klíčová pro zajištění nejen právní rovnosti, ale také rovnosti žen a mužů faktické. Komise tak vítá podporu, kterou jí Evropský parlament tímto návrhem usnesení vyjadřuje.

  Marian Harkin, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. - Vážený pane předsedající, především bych chtěla říci, že tato zpráva je velmi komplexní a poukazuje na mnohé problémy, které je třeba vyřešit, aby byla zajištěna rovnost žen a mužů.

Zvláště mne těší, že se zpráva zabývá násilím páchaným na ženách, protože velmi mnoho lidí na násilí páchané na ženách pohlíží jako na problém žen, zatímco ve skutečnosti je to společenský problém, a pokud se jako společenský problém nebude řešit, nemůžeme doufat v jeho odstranění.

Dále souhlasím se zpravodajkou a jejím prohlášením o feminizaci chudoby a obzvláště o ohrožených skupinách, jakož i o ústředním problému zajištění rovného přístupu k důchodům a dávkám sociálního zabezpečení.

V této souvislosti bych byla ráda, kdyby došlo k zohlednění odstavce 14 mého stanoviska, ve kterém jsem uvedla všechny argumenty specificky se vztahující k opatrovníkům. Vzhledem k tomu, že v roce 2030 bude poměr ekonomicky aktivního a neaktivního obyvatelstva 2:1, bude úloha rodinných opatrovníků ještě významnější a jelikož v EU je už nyní 100 miliónů opatrovníků, mužů i žen, ale převážně žen, bez náležitého přístupu k dávkám sociálního zabezpečení a důchodům, musíme zajistit, že se tato generace opatrovníků nestane další generací chudých starých lidí přispívající k feminizaci chudoby.

A nakonec osobní poznámka k odstavci č. 9, která nevyjadřuje názory Výboru pro zaměstnanost: Domnívám se, že text by měl být zpřesněn uvedením, že v případě, kdy se uvažuje o otázce potratů, je třeba respektovat vnitrostátní legislativní postupy. Existuje protokol Maastrichtské smlouvy, který zajišťuje, že právo EU nemá vliv na uplatňování článku 40.3.3 irské ústavy o ochraně nenarozených.

Během lisabonské debaty v Irsku mi mnozí občané říkali, že záměrem EU je prosadit, aby byly v Irsku umožněny potraty. I když jsem říkala, že tomu tak není, mnozí stále argumentují, že Parlament tuto agendu prosazuje, a proto se domnívám, že náš záměr musí být jasný. Problémem není názor jednotlivce na potraty. Domnívám se, že můj názor se může lišit od názoru zpravodajky, ale to není problém. Problém spočívá v subsidiaritě a je zapotřebí, aby se občané bez ohledu na svůj postoj k potratům mohli na toto spolehnout. Myslím si, že bychom to měli respektovat i my všichni v tomto Parlamentu.

  Maria Badia i Cutchet, navrhovatelka stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání. - (ES) Vážený pane předsedající, především bych chtěla blahopřát zpravodajce k účinnému přístupu k návrhu této zprávy o rovnosti mužů a žen.

Jako zpravodajka výboru pro kulturu bych chtěla poukázat na hlavní příspěvky našeho výboru, které se samozřejmě týkaly oblastí v rámci našich kompetencí, jako jsou vzdělávání, kultura, sport a komunikace.

Za prvé, navrhli jsme podporu rovného chování ve školách a odstranění stereotypů založených na pohlaví, které jsou stále velmi rozšířené v některých hromadných sdělovacích prostředcích, přijetí opatření na změnu pracovní segregace na různých stupních vzdělávacího systému tak, aby na každém stupni byli stejně zapojeni učitelé obou pohlaví, odstranění jakékoli diskriminace na základě pohlaví z hlediska mezd ve vzdělávací oblasti, kultuře, sportu a médiích a podpora větší účasti žen na řízení orgánů v těch odvětvích, v nichž jsou ženy v menšině.

Jak už prohlásila zpravodajka, máme před sebou ještě dlouhou cestu. Vzpomněla jsem si na slova spisovatele Machada, který napsal: „Cestující, před námi není žádná cesta, cestu si vytvoříte tím, že po ní kráčíte“, protože, přátelé, rovnosti dosáhneme jen tehdy, pokud za ni budeme bojovat.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou, jménem skupiny PPE-DE. - (EL) Vážený pane předsedající, jménem své skupiny blahopřeji výboru k jeho zprávě. Blahopřání patří i mé kolegyni za to, že ve zprávě vyjádřila názor Parlamentu, i když v některých bodech jsme navrhovali pozměňovací návrhy k jejímu vylepšení a abychom prostřednictvím parlamentní zprávy ukázali, že uznáváme to, co se učinilo na základě plánu uplatňování rovnosti a na základě paktu pro rovnost mužů a žen.

Dosáhli jsme významného kvantitativního úspěchu. Ještě musíme zlepšit realizaci opatření. Jmenováním kompetentního orgánu pro řešení stížností v každém členském státu musíme zajistit efektivní realizaci a rozšíření právní ochrany stanovením sankcí na základě zásady proporcionality.

Chceme též, aby byla zachována zásada subsidiarity a zásada svobodné volby. Pokud jde o sladění práce v rodině s profesionálním životem, nechceme, aby se to týkalo jenom pracujících žen. Mělo by se to rozšířit na nezaměstnané ženy, ty ženy, které se rozhodnou věnovat pouze svým domácnostem, ženy ve svobodných povoláních a samostatně výdělečně činné ženy v rodinných podnicích.

Chceme posílit mateřskou a rodinnou dovolenou. Věříme, že oznámení, které očekáváme od Komise, nám v tomto bodě zabezpečí dobrý návrh.

Ženy si vzhledem k tomu, že více studují a pracují, zaslouží, aby byli placeny za všechny druhy poskytovaných služeb.

  Zita Gurmai, jménem skupiny PSE. - (HU) Děkuji. Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, na cestě k vytvoření rovnosti pohlaví jsou mimořádně důležitá pravidelná hodnocení Komise, která nám poskytují jasný obraz o skutečné situaci. Angažovanost pana komisaře Špidly v této záležitosti je dobře známa. První zpráva o rovnosti pohlaví byla vypracována před pěti lety a nyní máme právo očekávat výsledky. Podle zprávy z roku 2008 o rovnosti žen a mužů došlo k určitému pokroku, ale, bohužel, tato zpráva zmiňuje také některé stagnující oblasti, v nichž nedošlo k žádnému zřetelnému posunu.

Rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami zůstal v posledních pěti letech na stejné úrovni 15 % a moje kolegyně uvedla, že to představuje 54 dní či časové období do 22. února. Poměr žen a mužů při rozhodování je stále nepříznivý a sdělovací prostředky podávají obraz žen, který je znevýhodňuje. Největší problém je, že právě v oblasti zaměstnanosti a v příbuzných oblastech nedošlo k žádnému významnému pokroku, přestože se jedná o oblasti skutečně rozhodující, částečně z důvodu demografických výzev v EU a částečně z důvodu hospodářského růstu zabezpečení rovnosti. Tyto hlavní priority rozhodně vyžadují rostoucí účast žen na trhu práce.

Kvantitativním úspěchem lisabonské strategie je vytvoření 12 miliónů nových pracovních míst, z nichž 7,5 miliónů obsadily ženy, to však neznamená zlepšení kvality. Práce na částečný úvazek z „donucení“, 65hodinový pracovní týden, horizontálně a vertikálně členěné pracovní trhy a segregace bohužel povedou k tomu, že sladění pracovního a soukromého života zůstane neřešitelnou otázkou, která se bude nadále zhoršovat v důsledku nedostatku institucí pečujících o děti. Považuji za nutné, aby členské státy připravily další koordinované strategie a metody a účinně je zaváděli do praxe a aby také poskytly skutečnou politickou podporu. Chtěla bych poblahopřát své kolegyni k její práci, předložila vynikající zprávu.

  Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE. - (ES) Vážený pane předsedající, nejdříve bych chtěl samozřejmě poděkovat své přítelkyni a kolegyni Iratxe Garcíové za práci, kterou odvedla na této zprávě, kterou považuji za důležitou a úplnou. Rád bych též zdůraznil alespoň čtyři body důležité i pro moji skupinu, na které poukazuje zpráva a o nichž hovořila zpravodajka ve svém projevu.

Za prvé, je zapotřebí, aby evropské instituce pokročily v souvislosti se současnou vlnou šovinistického násilí a aby tak učinily z hlediska právních předpisů a vytvořily též jasný právní základ umožňující boj proti všem formám násilí páchaného na ženách, což by mělo zahrnovat například uznání práva na azyl při pronásledování z důvodu příslušnosti k určitému pohlaví.

Za druhé, z hlediska zajištění větší účasti žen ne rozhodování je zapotřebí, aby se touto otázkou zabývaly všechny instituce a politické strany a přijaly v této oblasti konkrétní opatření a v tomto případě nevylučujeme volební kvóty.

Za třetí, je důležité jednou pro vždy uznat, že pro zajištění plné emancipace žen zapotřebí, aby ženy rozhodovaly o svých sexuálních a reprodukčních právech.

Za čtvrté, vyjadřuji politování nad nedostatečným pokrokem v oblasti rozdílného odměňování žen a mužů; je velmi důležité, aby Komise a členské státy vyhodnotily strategie a opatření, které by jí spolu se zúčastněnými stranami pomohly situaci napravit.

  Eva-Britt Svensson, jménem skupiny GUE/NGL. - (SV) Vážený pane předsedající, také bych ráda poblahopřála zpravodajce k této zprávě, kterou plně podporuji. Podpořím také pozměňovací návrhy o trhu práce, které předložila paní Figueiredová. Můžu hovořit pouze jednu minutu, takže nenastolím žádnou zvláštní politickou otázku. Chci říct pouze jednu záležitost, která podle mne stojí za zmínku.

Zpravodajka uvádí různá opatření, která je zapotřebí přijmout k dosažení rovnosti žen a mužů. Výsledkem je seznam 45 bodů. Opakuji: 45 bodů! Tato zpráva ukazuje na 45 oblastí, které je třeba změnit v EU a v členských státech, které dlouho prohlašovaly, že prosazují rovná práva mužů a žen. Není třeba říct nic víc než to, že říkám ano zprávě a především ano konkrétním opatřením!

  Urszula Krupa , jménem skupiny IND/DEM. - (PL) Vážený pane předsedající, podle mého názoru je důležitým prvkem zprávy výzva k usnadnění návratu do zaměstnání zaměstnancům po přerušení pracovní kariéry z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené a odstranění nerovností v odměňování a vzdělávání.

Přesto je těžké uznat přímou příčinnou souvislost mezi životními potížemi, které se dotýkají velkého počtu lidí, a skutečností, že se jedná o ženu. Prezentování společenského života jako boje pohlaví, vytvoření nového nepřítele podle předcházejícího modelu třídního boje nahrává těm, kteří si nárokují právo na neomezené zasahování do všech oblastí lidské existence včetně fungování rodiny.

Problémem Evropy není boj mužů a žen. Problémem je nerespektování práv a morálních zásad, které se projevuje zejména bezuzdnou chamtivostí a sobectvím. Jako žena bych upřednostnila, aby stejná práva nevyústila v rovnost s muži ve všech směrech, ale spíše aby vedla k opatřením, jež budou ženy chránit a ulehčí jejich břemeno. Pokud se se ženami nebude zacházet jako s neosobní pracovní silou, mohou tvořivě přispět v mnohých oblastech hospodářství.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). - (SK) Tato zpráva o rovnosti žen a mužů – 2008 sumarizuje již schválené zprávy Evropského parlamentu, které přinesly řadu zajímavých podnětů, jež je třeba uplatnit v praxi. Chápu ji jako zrcadlo práce Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, přesto bych úvodem chtěla poděkovat kolegyni Garcii Pérezové za její vypracování.

Ke splnění lisabonských cílů je nevyhnutelné v maximální možné míře využít značného potenciálu žen na pracovním trhu. Stejně tak je důležité zajistit ženám lepší možnost přístupu k postgraduálnímu studiu a celoživotnímu vzdělávání jakož i přístup k novým technologiím a informatizované společnosti, aby dokázaly obstát v pracovní konkurenci.

Znám mnoho úspěšných žen, které řídí velké podniky, ale i malé rodinné firmy, a vytvářejí nové pracovní příležitosti. Žena – podnikatelka na sebe bere vedle své každodenní úlohy ženy, matky, i úlohy manažerky ve svém podniku a stará se nejen o úspěch své rodiny, ale i o úspěch svého podniku. Společnost si ne vždy dostatečně uvědomuje, jak je pro ni tato úloha ženy důležitá. Ženy jsou na vedoucích pozicích nuceny čelit mnohým dodatečným překážkám, které souvisejí zejména s jejich povinnostmi v rodině.

Sladění rodinného a pracovního života je jedním z hlavních předpokladů zvyšování zaměstnanosti žen. Proto je třeba navrhnout opatření, která budou motivovat otce nastoupit na rodičovskou dovolenou, čímž by se čas mateřské dovolené rozdělil mezi oba rodiče.

Dnes je mnohým ženám jasné, že se na významná místa nedostávají na základě nějakého podpůrného sociálního programu, ale pouze na základě svých vlastních schopností. Kancléřka Angela Merkelová je jasným příkladem, že my ženy máme své pevné místo i ve světové politice.

Pokud se řádně začteme do učebnic historie, dovíme se mnoho o hrdinských činech mužů. Ženy se vyskytují jen v pozadí. Jsem přesvědčená, že je naší povinností zviditelnit bezejmenné zástupy angažovaných žen, bez nichž by se svět neposouval vpřed.

  Gabriela Creţu (PSE). - (RO) Vážené kolegyně a kolegové, existují problémy, o nichž se hodně mluví, ale málo dělá. V rozpravě o sociálním balíku jsme hovořili o nedostatku nástrojů potřebných pro uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci a zmenšené rozdílu mezi odměňováním mužů a žen. Bez nich jsou naše závazky jen slova právní předpisy jsou zbytečné.

Existují též problémy, v jejichž ohledu se učinilo málo anebo nic, ale o kterých jsme nehovořili. Skutečně, lidé kromě tohoto místa dnes pozdě večer nehovoří o 100 000 ženách, které jsou každoročně obětí obchodování s lidmi, pravděpodobně proto, že tyto ženy jsou zbožím, nikoli občany. Obchodování s většinou těchto žen se zaměřuje na prostituci. Požadujeme přísnější jednotná opatření proti sítím nezákonného obchodu a také společná opatření, která by vedla k oslabení poptávky po prostituci. Bez poptávky neexistuje žádný důvod pro obchod se ženami.

Lidé nehovoří ani o situaci žen pracujících jako hospodyně v domácnostech, tyto ženy jsou neviditelné. Tyto ženy bez jakýchkoli sociálních práv nebo s právy minimálními čelí stejnému riziku zneužívání jako ženy ve svých vlastních rodinách, včetně rizika vykořisťování. Ke křehkosti sociální a hospodářské situace žen pracujících v zahraničí přispívá neuplatňování jejich politických práv. Správná právní úprava jejich situace není jen současnou otázkou spravedlnosti ale v budoucnu může též zabránit pokračování vysoké míry chudoby starších žen.

Další věcí, o které nemůžeme hovořit, jsou ženy ve vládě v mé zemi, protože tam prostě žádné nejsou. Vážený pane komisaři, vážené kolegyně a kolegové, myslíme si, že je čas přejít od prohlašování toho, co bychom měli dělat, k dělání toho, co bychom měli dělat.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). - (PT) Vážený pane předsedající, důkazy ukazují na to, že diskriminace žen přetrvává a že navíc postihuje pracující ženy, jejichž mzdy jsou průměrně o více než 15 % nižší než mzdy mužů.

Proto vyzýváme ke zlepšení zaměstnanosti, vyrovnání mezd, dodržování sociálních, zdravotních a bezpečnostních norem a ke zkrácení pracovního dne bez snížení mzdy. To by mohlo napomoci vytvořit více pracovních míst, na kterých budou dodržována práva žen a zajištěno lepší sladění pracovního a rodinného života.

Musí dojít k podpoření přijatých opatření k boji s pracovní nejistotou, která postihuje zejména ženy, a k podpoře kolektivního vyjednávání při ochraně pracovníků a pracovnic. Musí dojít i k přijetí veřejných opatření a kroků pro zlepšení přístupu žen ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví a ke zvýšení informovanosti o jejich právech a dostupných veřejných službách při respektování jejich důstojnosti.

  Godfrey Bloom (IND/DEM). - Vážený pane předsedající, ve Spojeném království je bohužel velmi vysoká diskriminace. Vím, že můj výbor, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, má srdce na správném místě. K diskriminaci však dochází většinou proto, že pracovně-právní nařízení pro malé podniky přijímající mladé ženy jsou tak složitá, že je prostě skrytým způsobem diskriminují.

Myslím, že jde o klasickou ukázku zákona, který měl neplánované důsledky. Vytvoříte zákon tady, vytvoříte zákon támhle, a nakonec se stane to, že se nestane vůbec nic, co by pozici žen skutečně posílilo.

Nechtěl bych, aby to znělo nezdvořile, ale když se podívám na svůj výbor, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, vidím, že jeho způsob myšlení je hluboce zakořeněný v sedmdesátých letech, od té doby se nepohnul vpřed. Obávám se, že život už je jiný, a když slyším lidi hovořit o emancipaci žen, lituji, ale jako Angličan musím říct, že to se už dávno stalo. Nevím, jaké problémy mají jiné země, ale neobviňujte z toho všeho Spojené království, kde tento problém nemáme, protože i když znovu říkám, že máte srdce na pravém místě (zákon s neplánovanými důsledky), děláte z toho skutečný zmatek.

  Mary Honeyball (PSE). - Vážený pane předsedající, to, že hovořím po panu Godfrey Bloomovi, který, jak se zdá, zůstal kdesi hluboko v 19. století, může být užitečná shoda okolností. Je to ve skutečnosti muž známý tím, že ne tak dávno prohlásil, že ženy by měly uklízet za ledničkou a že to je jedna z jejich hlavních životních úloh. Pokud jsem to já, kdo se nepohnul kupředu, pak jsem na to hrdá, protože si nepřeju, abych byla, zejména coby Angličanka, jakýmkoli způsobem spojována s takovými poznámkami.

Chci říci, že tato výborná zpráva nastolila velké množství důležitých otázek a zpravodajce za to děkuji. Děkuji též za poznámky, které přednesl pan komisař. Konkrétní bod, k němuž bych se chtěla vyjádřit, je celá otázka obchodování se ženami. Jako poslankyně z Londýna a skutečná zastupitelka žen z Londýna jsem měla o toto téma zvláštní zájem, protože Londýn je jedním z měst, která jsem obchodováním s ženami vážně postižená.

V současnosti se od členských států požaduje, aby podepsaly dohodu Rady Evropy o boji proti obchodování s lidmi. Přestože některé členské státy tuto dohodu podepsaly, je tu prakticky 15 dalších států, které ji ještě nepodepsaly, a dva, které se skutečně nezdají být připraveny tak učinit. Proto bych chtěla požádat, aby tuto dohodu zaměřenou proti obchodování s lidmi ratifikovaly všechny členské státy EU a aby se všichni, kteří tu jsou, včetně členů Výboru pro práva žen, ujali úkolu vrátit se ke svým vládám a donutit je, aby v souvislosti s podlým a zhoubným obchodováním s ženami vykonaly více práce než doposud.

  Věra Flasarová (GUE/NGL). - (CS) Dámy a pánové, pane komisaři, oceňuji zprávu předloženou kolegyní Pérezovou i Evropskou komisí. Statistiky, které říkají, že se v posledních letech zvýšila zaměstnanost žen až na úroveň 57,2 %, vyznívají příznivě, nicméně, jak zpráva dokládá, přetrvává celá řada problémů. Ženy mají stále jen třetinový podíl na vedoucích pozicích v soukromých firmách i v ostatních oblastech včetně politiky. Velká část nově vznikajících pracovních míst není kryta pracovními smlouvami na dobu neurčitou, a je tedy z hlediska perspektiv nejistá. A právě tato místa dostávají velmi často ženy. Je na ně přímo stále nahlíženo jako na osoby, jejichž hlavní povinností zůstává péče o rodinu, zatímco výdělek v práci představuje pouze doplněk k rodinnému rozpočtu. Proto jsou ženy stále ve srovnání s muži za stejnou práci i při stejné kvalifikaci placeny hůře. Tyto stereotypy stále představují jeden z nástrojů diskriminace žen na pracovních trzích. Za velmi nedostatečnou považuji rovněž ochotu zaměstnavatelů poskytovat ženám úlevy, které by jim pomohly v péči o rodinu a zároveň jim usnadňovaly další profesní a kariérní růst.

  Mihaela Popa (PPE-DE). - (RO) Hovoříme o potřebě boje proti násilí páchanému na ženách, podpoření účasti žen na občanských aktivitách a hledisku, které patří do působnosti výboru pro kulturu, o nerovnováze ve vzdělání žen a mužů.

Přestože ženy dosahují v oblasti vzdělávání lepších výsledků než muži, na trhu práce stále existuje mzdová nerovnost mezi muži a ženami. Jako členka Výboru pro kulturu a vzdělávání jsem osobně předložila pozměňující návrh, který v souvislosti s touto zprávou navrhl výbor CULT. Vzhledem k vlivu, který mají hromadné sdělovací prostředky na vnímání a postoje veřejnosti, považuji za důležité odstranit z masových médií obrazy představující ženy v ponižujících situacích.

Zajištění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech politiky Evropské unie je stále ještě aktuálním problémem západní společnosti.

  Anna Záborská (PPE-DE). - (SK) Zpráva začíná odstavcem, že rovnost mezi muži a ženami je základní zásadou Evropské unie. Zásadou, která platí už více než padesát let. V druhé části však zpráva pokračuje čtyřiceti šesti odstavci,v nichž jsou doporučení, výzvy nebo žádosti, aby byla tato zásada dodržována. A jsou to také základní doporučení jako rovný přístup k finančním prostředkům, ke vzdělání, k zdravotní péči nebo odměňování. Je to žádost o boj proti násilí vůči ženám, žádost o boj proti obchodování se ženami a mnohé další.

Takovéto zprávy jsou zajisté důležité a já gratuluji paní zpravodajce. Na druhé straně však vypovídají o nedostatečném uplatňování už přijatých dokumentů. Svědčí o nedostatečné kontrole a sankcích. Svědčí však i o neupřímnosti politiků, kteří navenek deklarují rovnost mezi muži a ženami, ale v praxi ji nerespektují, a proto ona očekávání nejsou taková, jaká bychom chtěli.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, když analyzujeme usnesení o rovnosti žen a mužů, je těžké ho nepodpořit. Mluvím zejména o bodech týkajících se násilí páchaného na ženách a o potřebě vzdělávání od nejútlejšího věku o jejich diskriminaci. Dobře si uvědomujeme, že nejlepším způsobem, jak vykořenit diskriminaci a násilí páchané na ženách, je správná výchova a vzdělání.

Občané EU jsou značně neinformovaní o obchodování se ženami a většinou si neuvědomují, že dnes existuje tento hrozný, krutý obchod, který je v civilizovaném světě nepřijatelný. Proto si myslím, že by měly být přiděleny významné zdroje na informační kampaň.

Je však třeba zdůraznit, že přes veškeré závažné problémy, o nichž hovoříme, došlo v posledních letech k významnému pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů, a ten je pozorovatelný zejména ve venkovských oblastech.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE) . - (RO) Vážený pane předsedající, rovnost mužů a žen by měla být základní zásadou evropské společnosti.

Poslední průzkum Eurobarometru svědčí o skutečnosti, že ženy na venkově se neúčastní rozhodování ve společenstvích, jichž jsou součástí, nemají stálé zaměstnání a většina z nich se věnuje pouze domácím povinnostem, tento podíl v některých oblastech dosahuje 98 %. Přesto více než 50 % žen chce mít přístup na evropský trh práce a získat kvalifikaci, která by jim usnadnila nalézt zaměstnání ve veřejné správě, zemědělství, sociální péči nebo vzdělávání. Významné procento žen chce také pro zahájení podnikání využít služeb, které jsou dostupné na evropské úrovni.

Proto se domnívám, že by měly být podporovány iniciativy venkovských žen na aktivní zapojení do společnosti a účast na hospodářském rozvoji regionu, z něhož pocházejí. Odstranění diskriminace vyžaduje společné evropské úsilí. Evropský sociální fond a program Progress by měly ve spolupráci s místními správami a orgány vyčlenit na podporu venkovských žen větší finanční prostředky.

  Vladimír Špidla, člen Komise. - (CS) Dámy a pánové, děkuji za diskusi. Obecně, když posuzujeme vývoj, dá se konstatovat, že je zaznamenatelný pokrok, ale dámy a pánové, je naprosto zřejmé, že ještě zdaleka nejsme u cíle. To je také důvod, proč se Komise snaží jednat komplexně využívajíce veškeré nástroje, které jsou k dispozici. Zmínil jsem se např. o legislativních návrzích, které jsou již připraveny, nebo o záměru zpřísnit sankce za obchod s lidmi.

Chci také konstatovat, že úsilí o rovnost má samozřejmě své hluboké etické důvody a i kdybychom nenalézali žádné důvody z hlediska rovnováhy společnosti, z hlediska stability sociálních systémů, z hlediska ekonomiky, přesto by bylo nutné a správné být konsekventní. Ale chci konstatovat, skutečná rovnost příležitostí je předností, je výhodou pro Evropskou unii a žádná společnost, která nedokáže dosáhnout rovnosti příležitostí, nemá v globální konkurenci dlouhodobě jakoukoli budoucnost. Čili je to nejenom spravedlivé a eticky nepochybné, ale je to současně i výhodné. Myslím si, že i z tohoto důvodu je velmi podstatné, abychom pokročili a nespokojili se s vývojem, který jistě v některých aspektech můžeme interpretovat jako pokrok, ale na druhé straně nalézáme velmi mnoho věcí, kde naše výsledky jsou ještě skromné.

  Iratxe García Pérez, zpravodajka. - (ES) Vážený pane předsedající, oceňuji slova všech svých kolegů, kteří o této otázce hovořili, protože se domnívám, že nám to umožňuje konstatovat, že přes odlišné důrazy a některé rozdíly sledujeme všichni stejný cíl.

Chci též říct panu komisaři, že mne velmi potěšil jeho projev a příspěvek během této rozpravy. Každý z nás by se pod jeho projev plně podepsal. Proto chci říct, že jsem velmi ráda, ale dodala bych, že nyní je zapotřebí skutečné politické vůle realizovat všechny iniciativy, které jsou v současnosti na stole. Proto, pokud bude dále zdůrazňovat důležitost této otázky a vytrvá v úsilí realizovat všechny iniciativy, bude mít tento Parlament na své straně.

Chci upozornit jen na jeden aspekt: Důležitost úlohy mužů v boji za rovnost mužů a žen.

Zapojení mužů do tohoto úkolu je velmi důležité. Domnívám se, že skutečnost, že se dnes této rozpravy účastnili muži, by mohla by být vyjádřením faktu, že v boji za rovnost musí po boku žen stát i muži.

Na závěr zmíním jednu z otázek nastolených v této rozpravě kolegou, který prohlásil, že ženy už od 19. století říkají pořád totéž. Chtěla bych ho upozornit, že ženy v mé zemi v 19. století žádaly volební právo: ženy nemohly ani volit. Je tu tedy jasný rozdíl.

Bylo dosaženo velkého pokroku, tak velkého, že ho není možné popřít. Musíme poděkovat všem těmto ženám, všem organizacím, které se účastnily boje za rovnost. To však nemůže znamenat, abychom popírali to, co je očividné: je před námi ještě dlouhá cesta, musíme vykonat ještě hodně práce. Když všichni vytrváme, muži i ženy, měli bychom dosáhnout skutečné rovnosti mužů a žen.

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra v 11:30.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Sylwester Chruszcz (NI), písemně. - (PL) Vážené dámy a pánové, v této rozpravě jsme se zmínili o řadě témat. Chci poukázat na otázku mateřské a rodičovské dovolené. Evropa je konfrontována demografickým problémem, který vyplynul nejen z hospodářských problémů, které postihly náš kontinent, ale též z toho, že mladým matkám není poskytována náležitá podpora. Je nesmírně důležité, aby ženě, které se narodí dítě, byla poskytnuta podpora, která jí a jejímu dítěti poskytne nezbytné bezpečí a zajistí, aby jí nebylo bráněno v návratu do profesního a společenského života.

Matky musí být chráněny tak, aby se v přiměřené lhůtě mohly vrátit na své pracovní místo a řádně se starat o své rodiny a musíme klást velký důraz na to, abychom zajistili náležité respektování těchto opatření po celé Evropě.

  Corina Creţu (PSE), písemně. - (RO) Přestože Rumunsko, pokud jde o legislativní rámec a počet vládních iniciativ a programů na snížení nerovnosti mužů a žen, je jedním z dobrých žáků Evropské unie, má nedostatky týkající se důležitých aspektů, které zvýrazňují a udržují nerovnosti mezi muži a ženami.

Pokud jde o přístup žen k řídícím pozicím, patří Rumunsko mezi poslední státy Evropy. Z 331 poslanců je jen 37 žen, jen něco přes 11 % z celkového počtu. Procentuální podíl žen v rumunské místní správě je však ještě nižší. Švédsko má téměř stejný počet poslankyň a poslanců. V Rumunsku také pracuje téměř třetina žen na částečný úvazek, v porovnání s pouhými 7,7 % mužů, za odměnu průměrně o 15 procent nižší, než je odměna mužů.

Tato situace úzce souvisí s přetrváváním stereotypů, v jejichž důsledku mají většinu domácích povinností na starost ženy. Nerovnost mezi ženami a muži a s ní související předsudky jsou bohužel přítomny nejen v rodinném, ale i ve vzdělávacím prostředí Rumunů. Studie ukazují, že školní aktivity v Rumunsku mají tendenci vytvářet pohlavně diferencované způsoby myšlení, podobně jako činnosti společensko-hospodářského zaměření organizované učitelským sborem.

Proto zdůrazňuji význam zařazení otázek týkajících se důležitosti vzdělávání při snižování nerovnosti mužů a žen do zprávy.

  Véronique Mathieu (PPE-DE) písemně. - (FR) Rovnost mužů a žen je základní zásadou Evropské unie. Čísla ve zprávě z roku 2008 ukazují, že nerovnost stále existuje. Skutečně, rozdíl v odměňování žen a mužů je od roku 2003 na stejné úrovni 15 %.

Vzhledem k této situaci se domnívám, že musíme posílit evropské právní předpisy s cílem snížit rozdíl v odměňování, například přinucením zaměstnavatelů, aby vykonávali mzdové a platové audity.

Důležité je také věnovat se specifické situaci žen žijících na venkově, které se na oficiálním trhu práce nikdy neoznačují za pracující. Tyto ženy, které vzhledem k tomu, že pomáhají svým manželům na rodinných farmách, rozhodně pracují, se setkávají v souvislosti s přístupem k důchodu nebo sociálnímu zabezpečení s mnohými finančními a právními problémy, neboť nemají jednoznačné pracovní postavení. Podpořím jakékoli opatření, které zlepší situaci těchto žen.

A konečně, vítám navrhovaná opatření na zlepšení přístupu žen ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví. Takovýto přístup je skutečně důležitou podmínkou pro uplatňování jejich svobody.

  Dumitru Oprea (PPE-DE), písemně. - (RO) Myslím si, že diskriminace na základě pohlaví přetrvává zejména v důsledku starých způsobů myšlení, které stále existují v moderních společnostech: muž finančně podporuje rodinu a žena má sociální zodpovědnost. Tyto způsoby myšlení je možné pozorovat ve všech zemích, zejména však ve znevýhodněných regionech. Tento jev by bylo možno odstranit náležitým vzděláním.

V této souvislosti se domnívám, že bychom měli vzít do úvahy i skutečnost, že vývoj současné světové společnosti vedl k rostoucí účasti žen na aktivním životě a jejich postavení ve společnosti se viditelně zlepšilo. Přesto mohou vznikat problémy na úrovni rodiny, zejména v souvislosti s péčí rodičů o děti a účastí na jejich výchově a vzdělávání. Nedostatek času, nabitý pracovní program, vidina zahraničí vedly ke snížené kontrole dětí rodiči během prázdnin a také ve školních dnech v době od 14:00 do 18:00.

Z tohoto důvodu je třeba najít řešení, aby byly odstraněny obavy, co dítě dělá, když je rodič v práci, rozvinutím aktivit v rámci škol nebo mimo ně, které by řešily chybějící dozor rodičů.

Metoda mimoškolních aktivit by se měla skutečně rozšířit a stát se projektem užitečným pro rodinu, společnost a Evropu.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. - (RO) Chtěla bych poblahopřát zpravodajce a zdůraznit důležitost obsahu této zprávy pro dosažení cílů hospodářského růstu v kontextu lisabonské strategie.

Evropská unie i členské státy by měly společnosti dát lepší vzor. Nerovnost mužů a žen přes dosažený pokrok přetrvává, musíme proto jednat.

Chtěla bych upozornit na problém, se kterým se mnohé ženy denně setkávají a v souvislosti s nímž je jen velmi málo odsouzených, totiž sexuální obtěžování.

Podle národní studie provedené v Rumunsku byli oběťmi sexuálního obtěžování v 90 % případů ženy a v městském prostředí řešila situaci sexuálního obtěžování 1 osoba z 9. Ve více než 55 % případů byl pachatelem nadřízený pracovník oběti.

Myslím, že v této oblasti je třeba přehodnotit strategie a postupy, aby se zvýšil životní a profesionální standard žen, a členské státy by měly urychlit posilování právních předpisů Společenství o rovnosti žen a mužů se zřetelem na trh práce, včetně právních předpisů o sexuálním obtěžování.

  Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE) , písemně. - (RO) Nastal čas opustit stereotypy a jednat rozhodně, aby se ženám a mužům zajistily skutečně stejné příležitosti. Pokrok v zastoupení žen v evropské politice v posledních deseti letech je nepopiratelný, ale stále nedostatečný. Na druhé straně rozdíly v odměňování zůstaly v posledních letech relativně na stejné úrovni. Evropské společnosti stále přispívají k tomuto základnímu vyloučení, a proto je zapotřebí rozhodných, odvážnějších rozhodnutí a mnohem účinnější mediální kampaně.

Všeobecná účast žen v rozhodovacím procesu je v Rumunsku vystavena zjevným deformacím a Rumunsko je prakticky jedinou zemí, která nemá na postu ministra jedinou ženu a ženy v parlamentu představují pouze 9 %. Povinností rumunské společnosti je bojovat proti pokřiveným způsobům myšlení a pohlavní diskriminaci ve všech jejích každodenních podobách

Důvěřuji pozitivním účinkům využívání volebních kvót pro zastoupení žen. Vzory osvědčených postupů můžeme nalézt ve skandinávských zemích a nejen tam. Bez ohledu na to, zda se rozhodneme pro volební systém založený na poměrném zastoupení, který bude zaručovat pohlavní paritu kanditátů i stejnou viditelnost v médiích (Belgie), nebo pro distribuční kvóty stanovené zákonem (Finsko, Švédsko, Španělsko, Francie), domnívám sen, že situace žen v Rumunsku, které požadují tento typ účasti na politickém, hospodářském a společenském životě by se mohla zlepšit.