Rozpravy

Čtvrtek, 4. září 2008 - Brusel

4. Střednědobé přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0260/2008), kterou předložila Frédérique Riesová jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o hodnocení v polovině trvání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období let 2004–2010 (2007/2252(INI)).

  Frédérique Ries, zpravodajka. − (FR) Vážená paní předsedající, paní ministryně – a chtěla bych ocenit, že jste přišly, abyste se zúčastnily této diskuse, pane komisaři Dimasi, dámy a pánové – zdraví a životní prostředí nejsou vždy kompatibilními tématy, především dnes na začátku 21. století. Naši občané jsou vystaveni znečištění v různých podobách, přičemž často je toto znečištění způsobeno kombinací různých faktorů a nevyhnete se mu, at žijete ve městě nebo na venkově, u moře nebo v horách.

Proto není náhodou, že podle nejnovějších statistik Eurostatu se šest z deseti Evropanů domnívá, že je velmi nebo relativně velmi pravděpodobné, že znečištění životního prostředí ovlivňuje jejich zdraví a také, a to je důležité, že Evropská unie není dostatečně aktivní v této oblasti, která je dnes ráno tématem naší rozpravy.

Především bych chtěla poděkovat svým kolegům a zejména stínovým zpravodajům této zprávy, paní Ferreirové, panu profesoru Trakatellisovi, paní Breyerové, paní Belohorské a paní de Brúnové, za vynikající spolupráci od začátku tohoto zvláštního projektu v roce 2003. Skutečně to bylo v roce 2003, když Evropská komise spustila tento proces prostřednictvím Strategie životního prostředí a zdraví známé jako iniciativa SCALE, která se zaměřovala na zdraví dětí a po níž o rok později následoval začátek uskutečňování akčního plánu, který by měl trvat až do roku 2010. Toto je iniciativa, o které se domníváme, že je nepřiměřená, protože Parlament během svého únorového zasedání v roce 2005 přijal usnesení, které bylo, musíme uznat, dost kritické, přičemž tato kritika byla podložena jednoduchým hodnocením, že akční plán si ve své podstatě nemůže stanovit jediný cíl vytváření většího objemu údajů a vedení výzkumu, dokonce i v případě, když jsou tyto údaje a výzkum nezbytné. Proto jsme zklamaní, a o to víc, protože jeden členský stát za druhým, především Francie se svým národním plánem pro zdraví a životní prostředí spolu s mnohými německými spolkovými republikami, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem a jinými zeměmi, vypracovaly vlastní ambiciózní národní plány.

Jak daleko jsme se za ty tři roky dostali ve snižování počtu onemocnění, které jsou způsobeny vlivy znečištění? Na úrovni Společenství, jak se mi zdá, jsme se nedostali daleko, a proto bych nyní chtěla předložit řádné hodnocení situace v polovině období uplatňování akčního plánu. V každém případě se Evropská unie, jak neustále připomínáme, může pochlubit tím, že dosáhla mnoha úspěchů v boji proti různým formám znečištění. Protože je nemožné je všechny vyjmenovat, patří mezi ně nedávno přijaté právní předpisy o kvalitě okolního ovzduší, které jsou výsledkem vašeho důrazného úsilí, pane komisaři, balíček o pesticidech, který by měl být v blízké budoucnosti dokončen, a samozřejmě iniciativa REACH, v rámci níž se stanoví kontrola více než 10 000 chemických látek a navrhuje se nahrazení těch, které způsobují největší problémy. Také bych chtěla zmínit další významný aspekt, jímž je konkrétně financování, jež Komise poskytla během uplynulých tří let více než 38 projektům zaměřeným na zdraví a životní prostředí v rámci šestého výzkumného rámcového programu, které představuje přibližně více než 200 milionů EUR. V jiných oblastech a vzhledem k problematickému hodnocení vlivu tohoto plánu, který dosud nesplnil svůj účel, bych řekla, že náš celkový dojem je více méně smíšený.

Návrh našeho usnesení, které dnes předkládáme, se proto zaměřuje na potřebu obnovy zásady prevence, kterou prosazuje i paní ministryně. Podobně jako ona, také já se upřímně domnívám, že musíme napravit chybu a obnovit tuto zásadu, která spočívá v jednání, a ne v absenci jednání, jak jsem už uvedla, a musíme zabezpečit, aby se uplatňovala jako součást politiky Společenství v souladu s čl. 174 odst. 2 Smlouvy a v souladu s judikaturou Soudního dvora. Domnívám se, že v této oblasti je důležité, abychom se pokusili o přenesení důkazního břemena v případě všech právních předpisů o výrobcích – a toto stanovíme v bodu 13 našeho usnesení –, protože je správné, a samozřejmě evidentní, že výrobci a dovozci by měli být odpovědní za prokázání skutečnosti, že výrobek není škodlivý. Chtěla bych dodat, že to je to, čemu, možná mylně, věří většina spotřebitelů.

Druhou oblastí, které se věnujeme a která je stejně podstatná, je záležitost shrnutá v bodech 23 až 25, konkrétně je to otázka změny klimatu. Tuto klíčovou otázku zkoumáme v úzké spolupráci s odborníky z WHO. Nejčastěji zjišťovanou skutečností je podle těchto odborníků jev zvýšené intenzity a frekvence vln veder. Jak bychom mohli zapomenout na to, že v důsledku letních vln veder v roce 2003 bylo v některých evropských zemích zaznamenáno více než 70 000 úmrtí? Zdá se, že v této souvislosti musí být zaveden systém preventivních opatření, například omezené vystavení se teplu, systém včasného varování a samozřejmě pomoc pro starší občany. Chtěla bych také zdůraznit, že zvýšení teplotních hodnot s sebou přináší rozšíření jistých virů, jakým je například virus tropické horečky chikungunya, který zasáhl Itálii v roce 2007, a zatím co toto onemocnění, aspoň podle odborníků, představuje průvodní jev, možná bylo včasným varovným signálem mnohých pandemií v Evropě. Samozřejmě takováto situace vyžaduje reakci, která je přiměřená možnému rozsahu problému a přinejmenším řádný systém koordinace mezi Komisí, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu a různými evropskými vládami.

Svůj příspěvek bych chtěla ukončit poukázáním na situaci, která byla pro odvětví zdravotnictví telenovelou, ságou léta 2008, která zahrnovala mnohé země jako Francii, Belgii a jiné, a mluvím o záplavě informací, článků a studií, přičemž mnohé z nich si protiřečí, zaměřených na dokázaná a nedokázaná zdravotní rizika mobilních telefonů, a především na hrozbu, kterou představují pro nejzranitelnější skupiny, zejména pro děti. V tomto případě to nebyl nijak zvlášť, pokud ne nadměrně, mediálně uvědomělý David Servan-Schreiber, který jako první začal zvonit na poplach. To, co uvádíme v odstavcích 21 a 22 našeho usnesení, je jednoduché: všechny tyto různé studie se snaží dokázat, že elektromagnetické pole působí na lidské zdraví; kromě toho je třeba připomenout, že limitní hodnoty vystavení nebyly změněny a doplněny od roku 1999, a proto jsou nadále oficiální normou Evropské unie, přičemž zároveň musíme vyřešit problém rozcházejících se vědeckých názorů na to, zda vlny GSM představují zdravotní riziko, nebo ne.

Je pravděpodobné, že tato vědecká nejistota bude přetrvávat. Jednou přijde doba, kdy se političtí činitelé musí rozhodnout, a o to se snažíme v usnesení, které dnes předkládáme.

  Nathalie Kosciusko-Morizet, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři, paní Riesová, dámy a pánové, evropští občané z každé země se celkem oprávněně znepokojují nad otázkou kvality životního prostředí a čím dál více je trápí otázka vztahu mezi životním prostředím a zdravím.

Ministři životního prostředí se měli možnost touto otázkou zabývat v prosinci loňského roku a Rada v současnosti této záležitosti připisuje větší význam. V této oblasti existují nevyjasněné otázky, a protože jich je mnoho, skutečnosti a propojení mezi znečištěním a zdravím ještě stále nebylo řádně určeno. V tomto případě máme na mysli onemocnění dýchacích cest, astma, alergie, rakovinu a endokrinní disruptory, především ty, které ovlivňují nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva, jak už zdůraznila paní Riesová, včetně dětí, těhotných žen, starších osob a znevýhodněných osob.

Do nové strategie Evropské unie na podporu trvale udržitelného rozvoje, kterou přijali státní a vládní představitelé v červnu 2006, bylo celkem správně zahrnuto veřejné zdraví jako jedna z klíčových výzev, jimž čelíme, přičemž cílem je nediskriminačně podporovat zdraví a zkvalitnit ochranu před zdravotními riziky, všeho se musí dosáhnout, a ještě se k tomu vrátím, prostřednictvím masivních preventivních opatření.

Existuje několik způsobů zlepšení současné situace a všechny byly uvedeny. Mezi odvětvím zdravotnictví a odvětvím životního prostředí, které se bohužel někdy vyvíjejí v rozdílných směrech, existuje lepší spolupráce. Existuje potřeba zkvalitnit životní prostředí, a to je to, o co se snažíme, především prostřednictvím práce na směrnici o integrované kontrole a prevenci znečisťování a na návrhu směrnice o kvalitě půdy, o které tu dnes budeme mluvit, jako i potřeba, kterou v současnosti pociťujeme a jíž je zkvalitnění odborných poznatků Společenství v této oblasti. Spolupracujeme na mezinárodní úrovni, a především v rámci Světové zdravotnické organizace. A na závěr je tu cíl, o jehož splnění se snažíme velmi praktickým způsobem a jímž je zkvalitnění způsobu, jakým jsou otázky životního prostředí začleňované do každé relevantní politiky, plánu a programu, a především při příležitosti programu pro zdraví a životní prostředí, který se uskutečňuje v období let 2004–2010. Ve zkratce, je důležité, abychom tento přezkum v polovině trvání plánu dovedli k úspěšnému závěru, abychom tak zabezpečili, že přijatá opatření budou co nejúčinnější.

Podobně jako paní Riesová bych také chtěla zdůraznit potřebu preventivních opatření ve všech oblastech činnosti a ve všech bodech, které uvádíte ve své zprávě.

Rada ve svých závěrech z prosince minulého roku, přesně tak jako dnes Parlament, prohlásila, že je zapotřebí urychleně jednat. Musíme rychle reagovat, abychom měli náskok před samotnými událostmi. Musíme jednat v souladu se zásadami prevence a v souladu se zásadami obezřetnosti, což v každém případě znamená vytvoření nových nástrojů schopných anticipovat a analyzovat potenciální hrozby, jakmile se objeví a jakmile vznikne podezření, přičemž později budou schopné nahlédnout na tyto různé problémy z různých hledisek, jakými jsou například hlediska změny klimatu nebo biologické bezpečnosti, což jsou oblasti, které jsou propojeny s lidským zdravím.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, přibližně před rokem Komise přijala hodnocení v polovině trvání evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období let 2004–2010. Toto hodnocení je zprávou o uskutečňování akčního plánu do dnešního dne.

Těší mě, že reakce Evropského parlamentu na toto hodnocení v polovině trvání plánu je pozitivní a že se podobně jako Komise domnívá, že vzájemný vztah mezi životním prostředím a zdravím je velmi důležitý. Zvláště mě těší skutečnost, že francouzské předsednictví dnes a prostřednictvím paní ministryně i při předcházejících příležitostech, prokázalo svou plnou podporu této problematice, která je pro evropské občany velmi důležitá.

Jak jistě víte, cílem evropského akčního plánu pro vztah mezi životním prostředím a zdravím je zlepšit poskytování informací a podněcovat výzkum v oblasti životního prostředí a lidského zdraví, s cílem lépe porozumět hrozbám a rizikovým faktorům, které životní prostředí představuje pro lidské zdraví. Vedoucí političtí činitelé na evropské a vnitrostátní úrovni budou takto schopni vytvořit účinnější právní předpisy na ochranu zdraví evropských občanů.

Plán se vztahuje na třináct specifických směrování na období let 2004–2010. Byl vypracován na základě rozsáhlé konzultace s odborníky a subjekty působícími v evropském odvětví životního prostředí a výzkumu.

V akčním plánu se klade důraz na zásadní význam úzké spolupráce mezi odbory životního prostředí, zdraví a výzkumu na vnitrostátní, stejně jako na evropské úrovni. Tato spolupráce je klíčovou pro řešení vzájemného vlivu, který na sebe mohou mít životní prostředí a zdraví nejlepším možným způsobem.

Čtyři roky po přijetí akčního plánu mě těší, že mohu říci, že tato úzká spolupráce mezi různými odvětvími je dnes konsolidovaná. Podle loňského přezkumu v polovině trvání plánu jde zjevně o velmi pozitivní vývoj.

Dovolte mi uvést konkrétní příklad. Členské státy dnes spolupracují s cílem koordinovat evropský přístup k otázce lidského biomonitoringu. Do této spolupráce jsou zapojena ministerstva výzkumu, zdravotnictví a životního prostředí.

Domnívám se, že je důležité doplnit, že po schválení loňské zprávy o pokroku Komise také začala s jinými významnými činnostmi, především v oblasti lidského biomonitoringu, vztahu mezi změnou klimatu a zdravím, kvality vzduchu uvnitř budov, výzkumu životního prostředí a zdraví a elektromagnetických polí. Proto mě těší, že tyto otázky byly začleněny do zprávy Evropského parlamentu.

Dovolte se mi se ve stručnosti vyjádřit k nejnovějšímu vývoji. Komise v současnosti přijímá širší přístup k problematice kvality ovzduší uvnitř budov. Tento přístup také odpovídá usnesení Evropského parlamentu z roku 2005. Bylo podniknuto množství kroků, které přesahují rámec zvláštních cílů akčního plánu. Například Komise finančně podpořila nové výzkumné projekty, byla zřízena pracovní skupina odborníků a byla schválena zelená kniha o tabákovém kouři a vědeckých stanoviscích. Ještě stále je třeba rozhodnout o právních prostředcích zaměřených na řešení problematiky ovzduší uvnitř budov co nejlepším možným způsobem.

Pokud jde o lidský biomonitoring, Komise lituje, že návrh, který předložilo konsorcium 24 členských států, nebylo posouzeno jako vhodné pro financování na základě 7. rámcového programu. V každém případě bude tento měsíc uveřejněna výzva k předkládání návrhů v oblasti lidského biomonitoringu.

Komise bude pokračovat v přípravné práci na pilotním projektu v rámci sítě ERA-NET a v rámci správní dohody se Společným výzkumným centrem v Ispře v úzké spolupráci s členskými státy.

Pokud jde o elektromagnetická pole, Komise nepřetržitě monitoruje vědecký vývoj prostřednictvím Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika a prostřednictvím sítě MNT pro elektromagnetické pole, která je projektem 6. rámcového programu.

Komise podporuje výzkum většiny důležitých oblastí s cílem určit, zda by měly být zrevidovány limitní hodnoty vystavení stanovené v doporučení Rady. Komise nedávno požádala každý Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika o přehodnocení jeho stanoviska na základě nejnovějších údajů a zpráv.

Vztah mezi změnou klimatu a zdravím je podle hodnocení v polovině trvání plánu jednoznačně otázkou rostoucího významu. Tímto vztahem se budeme zabývat v bílé knize o přizpůsobení se změně klimatu, která by měla být už brzy přijata.

Tyto informace dokazují, že Komise připisuje velký význam čím dál větší míře začlenění rozměru zdraví do evropské politiky životního prostředí. Nedávno přijaté právní předpisy, jako například předpisy o chemických látkách, REACH a nová směrnice o kvalitě okolního ovzduší, posilují ochranu životního prostředí a zdraví a jsou příklady vzájemně přínosného způsobu, jímž je možné přistupovat k životnímu prostředí a zdraví v zájmu evropských občanů.

A na závěr mi dovolte poděkovat paní zpravodajce, paní Riesové, za její zprávu, vynikající práci a nesmírný zájem, který prokázala v otázce vztahu mezi životním prostředím a zdravím. Také bych chtěl opětovně připomenout jasný záměr Komise pokračovat v úsilí vynakládaném na realizaci akčního plánu pro životní prostředí a zdraví. Komise je odhodlaná vytvořit účinné právní předpisy v oblasti životního prostředí a zabezpečit správné uskutečňování existujících právních předpisů s cílem chránit životní prostředí, stejně jako i zdraví evropských občanů.

Komise má na mysli všechno uvedené a bude sehrávat aktivní úlohu v přípravách na pátou ministerskou konferenci o životním prostředí a zdraví, které organizace je naplánována na červenec 2009.

  Françoise Grossetête, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Vážená paní předsedající, dovolte mi v první řadě přivítat paní Kosciuskovou-Morizetovou, jejíž přesvědčení a odhodlání v této oblasti jsou podobně jako odhodlání pana komisaře dobře známá. Samozřejmě bych také chtěla pogratulovat paní Riesové k její vynikající práci, kterou odvedla během působení v oblasti, která má pro naše občany zvláštní význam a která je mimořádně citlivá. Hippokrates jednou řekl, že ke studiu medicíny je třeba studium klimatu. Navzdory tomu, že v každém případě uznáváme úsilí, jež Evropská komise vynaložila od začátku uskutečňování akčního plánu pro životní prostředí a zdraví v roce 2004, jistým způsobem litujeme, že tato iniciativa nevychází ze skutečné politiky prevence, která se zaměřuje na snížení počtu onemocnění, která ovlivňují environmentální faktory, a z politiky, která sleduje splnění jasných a číselně vyjádřených cílů. Když se před deseti lety diskutovalo o změně klimatu, zdravotní rizika jako taková se nikdy neuváděla. Dnes časté vlny veder, záplavy, požáry a přírodní katastrofy všeho druhu v rámci Evropské unie mění podstatu těchto onemocnění, která jsou způsobena bakteriemi a viry a která jsou přenášena některými druhy hmyzu. Proto bychom měli lépe porozumět následkům, které tyto skutečnosti mohou mít na lidské zdraví, a především na zdraví nejzranitelnějších členů společnosti, abychom byli schopni lépe zvládat rizika, která z toho vplývají. Tam, kde se program pro zdraví na období let 2008–2013 zaměřuje na opatření zaměřená na faktory, které tradičně ovlivňují zdravotní stav, konkrétně životosprávu, kouření, spotřebu alkoholu a užívání drog, se současný akční plán na období 2004–2010 zaměřuje na určité nové výzvy v oblasti zdravotnictví a zabývá se určujícími environmentálními faktory, které ovlivňují lidské zdraví. Rovněž mám na mysli kvalitu ovzduší, elektromagnetické vlny, které tu už dnes byly zmíněny, znepokojující nanočástice, jak jsme měli možnost vidět v rámci programu REACH, látky, které jsou klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukční orgány, endokrinní disruptory a všechna zdravotní rizika, které s sebou přináší změna klimatu a která jsem už uvedla. Také bych chtěla zdůraznit, že zatím co onemocnění dýchacích cest jsou druhou nejčastější příčinou smrti, pokud jde o jejich výskyt, početnost a náklady, v EU představují nejčastější příčinu smrti dětí ve věku do pěti let a rozsah tohoto problému se nepřestává zvětšovat, konkrétně ve vztahu k znečištění vnějšího ovzduší a vzduchu uvnitř budov.

Pokud jde o městské environmentální zdraví a především kvalitu vzduchu uvnitř budov, Komise by měla vyvíjet činnost v boji proti domácímu znečištění vzhledem ke skutečnosti, že Evropané tráví v průměru 90 % svého času uvnitř budov. Uvědomujeme si, že tato problematika, tento vztah mezi životním prostředím a zdravím, je zvláště významnou a citlivou záležitostí a musíme najít vhodné řešení této otázky v zájmu našich občanů a co nejdříve.

  Anne Ferreira, jménem skupiny PSE. – (FR) Vážená paní předsedající, paní Kosciusková-Morizetová, pane komisaři, dámy a pánové, také bych chtěla uvítat práci, kterou předkládá naše kolegyně, a odhodlání, které prokázala při řešení této problematiky. Jde o odhodlání, jež zastávám i já, protože vztah mezi životním prostředím a zdravím, který se ve velké míře uznává, vyžaduje reakci v podobě našich politických opatření.

Proto je nezbytné posunout se vpřed, s cílem aktualizovat naše znalosti v této oblasti, a zvláště vykonávat činnosti určené na omezení negativního vlivu na naše životní prostředí a lidské zdraví.

Byly jasně určeny různé oblasti problematiky a akční plán se na ně zaměřuje. Bylo třeba zohlednit nejen vlivy změny klimatu a navrhnout metody hodnocení rizika, ale také diskutovat o jiných faktorech, jakými jsou například elektromagnetická pole.

Stejně mě těší skutečnost, že zpráva odkazuje na dokument z roku 2007, který vydala Evropská agentura pro životní prostředí a v němž se dokazuje, že látky znečišťující ovzduší, a především látky spojované s jemnými částicemi a přízemním ozónem, představují významné ohrožení řádného vývoje dětí a snižují průměrnou délku života v EU.

Je mi však líto, že do textu nebyly začleněny problémy související se zdravím při práci. Neměli bychom zapomínat, že miliony lidí dnes trpí onemocněními, která jsou spojena s jejich pracovním prostředím a jejichž příčiny mohu být různé: stres, intenzita práce, různé znečišťující látky, poškození podpůrně-pohybové soustavy spojené s nedostatečnou ergonomií na pracovišti a podobně. Doufám, že další výbory zváží tyto záležitosti.

Jak řekla paní Riesová, největším problémem je také skutečnost, že zaostáváme. Zdá se mi, že Komise není dostatečně aktivní v plnění závazků, které si stanovila. Zde bych například poukázala na otázku nanočástic, téma, které je v současnosti předmětem řady zpráv a které je velmi kontroverzní.

Například v oznámení Komise z roku 2007 o cílích na období let 2004–2006 jsem se dočetla, že jejím záměrem je přezkoumat možné vlivy nanočástic na zdraví a životní prostředí. Na základě uvedeného se na období let 2007–2010 ustanovuje výzkum možného rizika, které nanočástice představují pro lidské zdraví. Znamená to tři roky zkoumání problematiky a další tři realizace výzkumu. Zdá se mi, že bychom mohli být efektivnější.

Nepochybně má tento nepřiměřený přístup více důvodů: nedostatek lidských zdrojů a nedostatek finančních prostředků. Jakou důvěryhodnost však může EU očekávat, pokud nedokáže dodržet vlastní závazky? Uvědomujeme si, že v této oblasti mohou Evropané uznat hodnotu přidanou prostřednictvím evropského rozměru, a proto je nezklamme.

Svůj příspěvek ukončím otázkou určenou Radě a Komisi. Pane komisaři, hovořil jste o spolupráci mezi různými útvary a mezi výzkumnými týmy, což je určitě dobré opatření. Existuje i koordinace různých vnitrostátních plánů pro životní prostředí a zdraví vypracovaných na vládní úrovni a evropským akčním plánem? A na závěr, paní ministryně, až opět dostanete slovo, možná byste nám mohla říci, zda například Francie sladila své úsilí s úsilím, které vynakládá v rámci programu „Grenelle d´environment“?

  Lena Ek, jménem skupiny ALDE. – (SV) Vážená paní předsedající, obyčejně říkám, že EU musí jednat omezeněji, avšak přísněji, jinými slovy, že bychom při našich činnostech měli dodržovat zásadu subsidiarity. Tento akční plán patří přesně do tohoto typu oblasti. Chtěla bych se vyjádřit k několika záležitostem, jimž se naše zpravodajka, paní Riesová, věnuje ve své zprávě. Její kritika nedostatku kvantifikovaných cílů a ukazatelů je velmi vážná. Musíme to přidat k akčnímu plánu. Rovněž je vážná kritika paní Riesové a několika dalších poslanců týkající se skutečnosti, že preventivní opatření nejsou dostatečná. Tato kritika je zaměřena na tento materiál a musíme ji v naší probíhající práci zohlednit.

Zvláště bych chtěla zdůraznit tři oblasti: zranitelné skupiny, endemické onemocnění a vztah mezi klimatem a zdravím. Musíme se zlepšit ve vnímání rozdílů mezi léčbou a medikací dospělých a dětí a mužů a žen. Je skandální, že tato zásada ještě stále není samozřejmostí a neuplatňuje se v medicínském výzkumu a léčbě.

Práce, která začala v oblasti mobility pacientů na vnitřním trhu, je mimořádně významná pro různé skupiny pacientů, například pro pacienty, kteří překonali zranění krčních obratlů, kteří se setkávají s různými standardy v různých členských státech.

Těší mě zaměření francouzského předsednictví na Alzheimerovu chorobu, jedno z našich největších endemických onemocnění, potřebujeme však i koordinovaný přístup například v případě cukrovky, astmatu a revmatismu. Rovněž je to také případ pracovních úrazů.

V současnosti jsme svědky velkých pandemií a většího šíření virů, bakterií a parazitů v Evropě a ve světě, trendu, který byl velmi dlouhou dobu potlačený. Samozřejmě, množství z těchto skutečností souvisí se změnou klimatu.

Bakterie, které jsou rezistentní vůči antibiotikům, jsou naším nejnaléhavějším zdravotním problémem, protože v případě onemocnění způsobených těmito bakteriemi naše léky nezabírají. Je ostuda, že vývoj nových antibiotik se ve značné míře ve velkých farmaceutických společnostech zastavil. Doufám, že předsednictví a Komise budou co nejdříve věnovat pozornost řešení tohoto velmi vážného a rozsáhlého problému!

Rovněž potřebujeme i analýzu různých scénářů změny klimatu. Jaký vliv bude mít celkové zvýšení teploty o dva stupně, čtyři stupně, nebo dokonce více na zdraví v Evropě? V současnosti takovéto materiály nejsou dostupné. Pokud máme být schopni udělat konkrétní a dobrá rozhodnutí týkající se balíčku pro změnu klimatu, potřebujeme i důvěryhodný materiál týkající se různých scénářů změny klimatu, které v budoucnosti budeme muset řešit.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážená paní předsedající, ve svém příspěvku jménem skupiny UEN v diskusi o hodnocení v polovině trvání evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období roků 2004–2010 bych chtěl upozornit na následující otázky.

V první řadě velmi vhodná opatření zaměřená na zlepšení přírodního prostředí a boj proti změně klimatu vyžadují dodatečné finanční zdroje. Kvůli této skutečnosti se veřejné orgány a hospodářské subjekty v nových členských státech ocitají ve zvláště složité situaci. Nové členské státy se zjevně zaměřují především na to, aby doběhly rozvinutější země Evropské unie v oblasti rozvoje.

V druhé řadě se Evropská unie snaží zaujmout vedoucí postavení, například v oblasti snižování objemu emisí oxidu uhličitého, avšak Komise vyčlenila limity, aniž by zohlednila, o kolik musí jednotlivé členské státy pokročit v oblasti rozvoje. V důsledku této situace byl pro mou zemi, Polsko, vyčleněn nižší objem emisí oxidu uhličitého. Okamžitě to vedlo ke zvýšení cen elektřiny o 10 až 20 procent. Bojím se jen pomyslet na to, o kolik vzrostou ceny elektřiny po roce 2013, když elektrárny budou muset nakupovat své emisní kvóty na otevřeném trhu. Tímto způsobem se z citlivého opatření zaměřeného na snížení objemu emisí oxidu uhličitého, a tím i na boj proti změně klimatu, stalo zatížení pro spotřebitele a vedlo k rozšiřující se společenské nespokojenosti.

Za třetí, příslušná opatření, která jsou obsažena ve zprávě o zdravotní péči, také vyžadují dodatečné finanční zdroje. Pro méně rozvinuté členské státy je zvláště složité tyto zdroje získat, protože už nyní mají vážné problémy při financování základní zdravotní péče pro své občany. Na závěr bych chtěl poděkovat paní Riesové za velmi komplexní a podrobnou zprávu o vlivu přírodního prostředí na lidské zdraví.

  Hiltrud Breyer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, jsme v polovině uskutečňování tohoto akčního plánu, a to je doba na hodnocení. Hodnotíme všechno, čeho bylo dodnes dosaženo, a otázka, na kterou si musíme odpovídat, zní: „Dosáhli jsme nějakých viditelných výsledků?“

Komise sedí se založenými rukama a tvrdí, že je spokojená. Pokud jsme však nemocní ze vzduchu, který dýcháme, a z vody, kterou pijeme, je nejvyšší čas, aby Evropa začala jednat a stala se hnacím motorem nového celkového přístupu k takovýmto zdravotním rizikům. Z tohoto důvodu nemůžeme akční plán vnímat jednoduše jako dodatek k existující politice EU, musí se v něm stanovovat nová kritéria.

Těší mě skutečnost, že Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin přijal velmi kritické stanovisko k tomuto akčnímu plánu a požaduje jeho značné zkvalitnění. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že akční plán je odsouzen k neúspěchu, pokud nebude založen na iniciativní politice prevence, a jedna věc musí být jasná: bez jednoznačných číselně vyjádřených cílů, bude jen psem, který štěká, ale nekouše.

Těší nás, že zpráva o životním prostředí je velmi ekologická, především v případě nanotechnologie. Je zřejmé, že potenciální nová rizika neboli v akčním plánu přiměřeně zohledněno. Samozřejmě je pobuřující, že v případě rizik spojených s nanotechnologií Evropská komise schovává hlavu do písku a tvrdí, že v současnosti platné právní předpisy jsou dostatečně přiměřené. Víme, že právě opak je pravdou. Ve skutečnosti je vývoj nanotechnologie umožněn v právním vakuu.

Vynořuje se i problém elektrosmogu. Víme, že elektromagnetické záření představuje velký a narůstající problém, a proto je nepřijatelné pro nás jako Evropský parlament, abychom zvyšovali limitní hodnoty, které jsou i tak stanoveny na velmi vysokých úrovních. Další otázkou je kvalita ovzduší uvnitř budov. EOU stanovila cíle v oblasti ochrany proti jemným částicím, proč však zapomněla na kvalitu ovzduší uvnitř budov, když většinu času trávíme v uzavřených místnostech? Komise nemůže dále ignorovat tento problém.

Vyzýváme Komisi, aby předložila jasné návrhy právních předpisů zaměřených na zvýšení kvality ovzduší ve všech příslušných oblastech, jakými jsou stavební projekty, lepidla používaná v nábytkářství atd.

Velmi nám záleží také na dosažení lepší ochrany zvláště zranitelných skupin, jakými jsou děti a těhotné ženy, a zásada prevence by měla být směrodatnou zásadou našich právních předpisů ve všech těchto oblastech. Přirozeně bychom chtěli dosáhnut více, doufáme však, že Komise se přitom nezastaví. V této oblasti činnosti si nemůžeme dovolit zastavit se a doufáme, že dokážeme v této práci postupovat vpřed.

  Bairbre de Brún, jménem skupiny GUE/NGL.– (GA) Chtěla bych uvítat tuto zprávu paní Riesové.

Vyzývám Komisi a členské státy, aby se opětovně v plné míře zavázaly splnit cíle akčního plánu pro životní prostředí a zdraví a k posílení plánu prostřednictvím zvýšení míry jeho ambicí a přizpůsobení našim potřebám. Zvláště mě těší příspěvek pana komisaře Dimase. Zvýšený počet případů určitých druhů rakoviny nám naznačuje, že si nemůžeme dovolit usnout na vavřínech.

Zvláště bych chtěla zdůraznit, že opatření v oblasti duševního zdraví mají nesmírný význam. Poruchy duševního zdraví jsou hlavním rizikovým faktorem v případě sebevražd v Irsku a sebevraždy jako také jsou největší příčinou úmrtí našich mladých lidí. EOU by měla ve větší míře podporovat rozvoj vhodných strategií prevence, jakákoli činnost na úrovni EOU nebo na mezinárodní úrovni zaměřená na pomoc při podpoře duševního zdraví by byla velmi vítaná.

Také podporuji výzvu k činnosti v oblasti kvality vzduchu uvnitř budov a bezpečnosti chemických sloučenin používaných při výrobě zařízení a nábytku. Komise přijala několik významných opatření, potřebujeme však komplexní politiku v oblasti kvality vzduchu uvnitř budov vzhledem k rozsahu onemocnění dýchacího systému v EU.

Rovněž musíme poskytnout podporu pro MSP, s cílem zabezpečit, aby byly schopny dodržovat soulad s environmentálními zdravotními předpisy a aby byly schopny přijmout kroky na zkvalitnění vlivu, který mají na životní prostředí. V mém volebním obvodu byl v této oblasti podpořen úžasný projekt v rámci programu Interreg.

Naše klima se mění a tento proces s sebou přináší nové výzvy v oblasti zdraví, stejně tak i životního prostředí. Musíme přímo a účinně čelit novým hrozbám pro naše životní prostředí a zdraví, které představuje změna klimatu.

Mnohého bylo dosaženo, jsou však třeba ambice a citlivé konkrétní opatření a já bych dnes na tuto skutečnost chtěla upozornit Evropskou komisi!

  Irena Belohorská (NI). - (SK) Děkuji, pane komisaři, i vám, paní ministryně, že jste si přišli vyslechnout naše názory. Děkuji zpravodajce Frédérique Ries za vypracování této zprávy. Jde o velmi ambiciózní program, který se dá – pokud vůbec – hodnotit velmi těžko. Navíc hodnotíme plnění ambiciózních cílů ve velmi různorodém prostředí 27 členských států s rozdílnými zdravotními systémy, ale i s rozdílnou diverzitou životního prostředí.

Jedna z nejzávažnějších obav do budoucna je rakovina. Vícekrát jsme se setkali s prognózami do budoucna, které jsou velmi hrozivé. Existují statistiky, které poukazují, že toto onemocnění má za následek mohutný úbytek populace především v produktivním a postproduktivním věku. V mnohých případech je jasně dokázaný vliv životního prostředí na zdravotní stav obyvatelstva.

Neméně důležitá je – a to zdůrazňuji ze zprávy nejvíc – informovanost obyvatelstva, jednak o vlivech životního prostředí na zdraví a vznik závažných onemocnění a jednak možnost různých mimovládních organizací napomáhat tuto činnost.

Mince má dvě strany, kde na jedné straně hraje velkou úlohu informovanost ze strany Evropské unie, případně místních institucí, ale na druhé straně je velmi důležitý i přístup obyvatelstva, jak se k těmto informacím a faktům postaví a jak s nimi naloží.

Prevence se stává účinnou jen tehdy, pokud je jí zodpovědným způsobem porozuměno a je interprotovaná, a při takovýchto splněných podmínkách je možné i sledovat odezvu v reálných číslech. Hodnotit plán z krátkodobého hlediska je možné, ale hlavní následky uplatňování stanovených nástrojů je možné nejlépe pozorovat a kvantifikovat z dlouhodobého hlediska.

  Avril Doyle (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, navzdory tomu, že toto hodnocení je velmi vítané, domnívám se, že by byla v této diskusi potřebná větší míra upřímnosti, a také si musíme připustit, že nemůžeme chránit lidi, naše občany, před nimi samotnými, a nemůžeme ani přijímat předpisy ve všech případech život ohrožujících situací. Riskujeme ztrátu podpory obyvatelstva EU, pokud k němu vyšleme signál, že naší úlohou je upravovat každý aspekt života, a to je právě způsob, jak si naši činnost lidé vysvětlují. Musíme být velmi opatrní, pokud jde o zprostředkování skutečného poselství projektu EU.

Také bych chtěla požádat o ubezpečení, že se většina z tohoto plánu neskládá z přeměňování a přeskupení už naplánovaných projektů. Potřebujeme lepší provádění existujících právních předpisů EU na úrovni členských států a lepší monitorování a prosazování ze strany Komise. Podle mého názoru je prioritním rozsáhlejší hodnocení a diskuse o rozšíření a účinnosti existujících právních předpisů.

Pokud jde o nové právní předpisy, tento Parlament by se měl v první řadě zabývat balíčkem pro klima a energetiku. Změna klimatu bude mnohými způsoby ovlivňovat zdraví, například formou podvýživy vyplývající z nedostatku potravin v některých částech světa, úmrtí a zranění v důsledku extrémních stavů počasí, jakými jsou například vlny veder, záplavy, bouřky a požáry a následné sociální problémy; ve formě zvýšené zátěže různých průjmových onemocnění, zvýšené početnosti onemocnění srdce a dýchacího systému; vážných problémů s nedostatkem vody – více než 40 % světa bude do deseti let trpět problémy částečně souvisejícími s nedostatkem vody – a pitné vody. Velmi vítám skutečnost, že v tomto usnesení o hodnocení v polovině trvání plánu se uznávají vlivy změny klimatu na zdraví.

Pokud jde o další bod, který je velmi vážnou otázkou, a stále Popelkou, pokud jde o způsob, jakým se mu věnujeme na evropské úrovni a na úrovni členských států, a tímto bodem je evropské duševní zdraví. Jeden ze čtyř Evropanů aspoň jednou za život trpí problémy souvisejícími s duševním zdravím. Jen v Irsku se náklady na poruchy duševního zdraví odhadují na 4 % z našeho HDP a bohužel loni si život vzalo více než 460 lidí, což byl počet zaznamenaných sebevražd. Představuje to nárůst o 12 % v porovnání s předcházejícím rokem, v roce 2006 – v Irsku, v zemi, která je na popředních místech v žebříčcích nejlepších míst na život, myslím, že hned za Lucemburskem. (Netuším, kdo sestavuje kritéria pro tyto žebříčky.) Musíme je však zpochybnit.

Tento problém s duševním zdravím v Evropě a souvisejícími problémy si zasluhuje pozornost a přiměřené strategie pro prevenci v této nejdůležitější oblasti. Prognóza paní zpravodajky, že akční plán je odsouzen k neúspěchu, celkově nebo částečně, je znepokojující a chtěla bych, aby nás Komise, ale i předsednictví, ujistily, že k tomu nedojde.

  Evangelé Tzampazi (PSE). – (EL) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, gratuluji paní zpravodajce k její komplexní a kohezní zprávě, ve které objektivně hodnotí pokrok dosažený v oblasti realizace evropského akčního plánu pro období let 2004–2010, přičemž zároveň poukazuje na nedostatky a nové informace.

Dovolte mi zdůraznit několik otázek týkajících se kvality vzduchu uvnitř budov a jeho vlivu na lidské zdraví, především na zdraví nejzranitelnějších skupin, jakými jsou děti a starší osoby. Vzhledem k tomu, že trávíme 90 % svého času uvnitř, musí Evropská komise urychleně přistoupit k vypracování strategie v této oblasti, přičemž se zaměří na stanovení usměrnění, stejně jako na ochranu občanů, kteří jsou vystaveni vícerým zdrojům biologického a chemického znečištění.

Je důležité, aby byl zřízen vhodný rámec na omezení vystavení chemickým látkám. Zvláštní důraz se musí klást na stav veřejných budov, úřadů a škol, abychom mohli chránit nejzranitelnější skupiny.

  Janusz Wojciechowski (UEN). - (PL) Vážená paní předsedající, vztah mezi zdravím a životním prostředím je zřejmý jako vztah mezi životním prostředím a zemědělstvím, protože citlivé a rozumné zemědělství pomáhá při ochraně životního prostředí.

Bohužel čelíme určitému vývoji v oblasti zemědělství, který je škodlivý pro životní prostředí. Malé rodinné zemědělské podniky mizí a evropské zemědělství se stává čím dál více industrializovaným, což vede k poškození životního prostředí. V rámci zemědělské politiky bychom se měli více snažit chránit menší rodinné zemědělské podniky, protože jsou provozovány ekologičtějším způsobem.

Další hrozbou jsou GMO. Nepřestávají se rozšiřovat, navzdory mnohým vážným obavám týkajícím se negativních vlivů geneticky modifikovaných plodin na životní prostředí a na lidské zdraví a zdraví zvířat. Evropská unie by měla být obezřetná, pokud jde o GMO. Podporuji zprávu, kterou předložila paní Riesová a chtěl bych jí pogratulovat k vynikající práci, kterou odvedla.

  Satu Hassi (Verts/ALE). – (FI) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, upřímně děkuji paní zpravodajce, paní Riesové, za její vynikající práci. Bohužel musím souhlasit s kritikou, která zazněla na margo samotného programu. Opírá se o existující opatření a nenaznačuje postup vpřed.

V době, kdy jsou lidé nadšeni novými objevy, se opět jednou ignoruje zásada prevence. Tato situace se dnes opakuje v případě nanomateriálů a elektromagnetických polí. Z nanomateriálů se stává čím dál běžnější jev, dokonce jsou součástí spotřebního zboží, avšak právní předpisy zaostávají, a to navzdory tomu, že výzkumníci varují před možným nebezpečím, které by mohly nanomateriály představovat pro zdraví. Pokud nebudeme brát tato nebezpečí vážně, z nanomateriálů se může stát zdravotní problém v rozsahu problému s azbestem. Rovněž i v případě elektromagnetických polí, kterým jsou vystaveny stovky milionů lidí navzdory tomu, že o jejich vlivu víme jen velmi málo. V některých zemích, jako například v Itálii, musí být mezi základnami a školami dodržen bezpečnostní odstup 500 metrů, přičemž ve Finsku se tyto základny nacházejí dokonce na střechách škol. V takovýchto případech jsou zapotřebí nové evropské normy, v nichž se zohledňují vědecké zjištění.

  Jana Bobošíková (NI). - (CS) Dámy a pánové, plně souhlasím s tím, jak zpráva kolegyně Riesové hodnotí plán pro životní prostředí a zdraví. Stejně jako předkladatelka se domnívám, že plán je takřka nevyhodnotitelný a že je odsouzen k neúspěchu. Některé jeho cíle jako prevence sebevražd nebo komunikační strategie o dopadu změn klimatu na lidské zdraví vzbuzují údiv. Plán je špatně zajištěn jak finančně, tak zejména organizačně. Prováděné akce jsou vágní a namísto odpovědí vzbuzují pochybnosti a otázky. Dokument je navíc duplicitní s obdobným plánem Světové zdravotnické organizace.

Evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví je tak bohužel jen dalším předmětem oprávněné kritiky na adresu plýtvání penězi daňových poplatníků a zbytečné administrativy z Bruselu. Domnívám se, že by Komise měla realizaci tohoto plánu ihned zastavit, těsněji spolupracovat se Světovou zdravotnickou organizací a další cyklus plánu pro zdraví na evropské úrovni vůbec nevyhlašovat.

  Edite Estrela (PSE). – (PT) Chtěla bych začít gratulací na adresu paní Riesové k její práci. Vztah mezi znečištěným životním prostředím a zdravotními riziky je dnes zřejmý. Dnes existuje více onemocnění, která souvisí s environmentálními faktory a změnou klimatu, jsou jimi například onemocnění dýchacího systému, alergie a různé druhy rakoviny.

Globální oteplování je zdrojem nových pandemií. Studie dokazují, že sucha a povodně mají na svědomí více lidských životů než přírodní katastrofy. Nedostatečná kvalita vzduchu ve školách a zdravotnických zařízeních také způsobuje vážné problémy.

Čím dál více lidí podléhá různým nemocem v důsledku znečištění ovzduší ve velkých městech a uvnitř budov, v důsledku znečištění vody, a dokonce i pozemních vod, v důsledku kontaminace zemědělské půdy výrobky na ochranu rostlin a v důsledku nedostatku čištění odpadových vod a komunálního odpadu. Je zapotřebí přijmout opatření pro prevenci budoucích problémů.

  Luca Romagnoli (NI). - (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zprávě, kterou předložila paní Riesová, se nedá nic vyčítat, především vzhledem k tomu, že zpravodajka monitoruje uskutečňování plánovaných činností Komise detailně a s velkou pozorností, a také klade otázky a požaduje další opatření v oblasti strategie na prevenci, která musí být evropské politické činnosti vlastní.

Podobně mě těší požadavek, aby Komise vydala zelenou knihu o kvalitě vzduchu uvnitř budov a chtěl bych poukázat na ohleduplnost paní zpravodajky v oblasti vlivů elektromagnetických polí na lidské zdraví.

V konečném důsledku mohu schválit všechno, co uvádí ve zprávě paní Riesová, a doufám, že tato zpráva získá v Parlamentu co nejširší podporu.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Změna klimatu ovlivňuje ve výrazné míře lidské zdraví prostřednictvím zmnožení určitých infekčních a parazitických onemocnění, které způsobuje především nárůst teploty.

Četnost vln veder, záplav a požárů na neobhospodařované půdě může vést ke vzniku jiných onemocnění, nepřiměřenému hygienickému stavu a úmrtím.

Během léta Rumunsko v čím dál větší míře čelilo obdobím veder, záplav a bouří. Tyto letní záplavy připravily tisíce rumunských občanů o přístřeší a základní hygienické podmínky.

Žádám Komisi, aby poskytla Rumunsku přiměřenou finanční podporu určenou ke snížení vlivů takovýchto přírodních katastrof.

Snížení objemu emisí z dopravy, které představují 70 % znečištění městského prostředí, přispěje ke zkvalitnění ovzduší. Směrnice, jako například směrnice o kvalitě pohonných hmot, snížení objemu emisí z dopravních prostředků a podpora ekologických vozidel městské dopravy přispějí ke snížení znečištění životního prostředí.

Navzdory tomu je však důležité, aby se jejich uskutečňování a dosažené výsledky monitorovaly.

  Daciana Octavia Sârbu (PSE). – (RO) Mezinárodní zpráva o elektromagnetických polích a jejich vlivu na lidské zdraví s názvem BioInitiative je znepokojivá a uvádějí se v ní zjištění o skutečnosti, že existující limitní hodnoty, pokud jde o ochranu před neionizujícím zářením, jsou zastaralé a je nezbytné urychlené opatření pro účely omezení vystavení lidí záření, které generují zařízení využívané operátory mobilních telefonních sítí.

Vědecké studie dokazují, že toto záření způsobuje zdravotní problémy, jakými jsou například poruchy spánku, dětská leukemie, výrazné zvýšení stresu a skutečnost, že používání mobilního telefonu během období deseti let zdvojnásobuje nebezpečí nádoru mozku. V novém akčním plánu pro zdraví se musí zohlednit tato rizika, která narůstají vzhledem k rozvoji nových technologií a která se rozšiřují do venkovských oblastí a rozvojových zemí.

Potřebujeme pokračovat ve výzkumu v této oblasti a v oblastech souvisejících s duševním zdravím, jakými jsou stres a deprese, s cílem určit, zda mohu být skutečně spojené s neionizujícím zářením.

  Genowefa Grabowska (PSE). - (PL) Vážená paní předsedající, chtěla bych pogratulovat paní zpravodajce k její zprávě na toto téma, která je pro nás Evropany tak důležitá. Chtěla bych se zaměřit na jednu konkrétní otázku a zdůraznit význam biologického monitorování. Jde o postup, jímž se kvantifikuje vztah mezi znečištěním životního prostředí a zdravím Evropanů. Neměli bychom šetřit zdroji, pokud jde o tuto strategii. Měli bychom investovat do výzkumu a potom uskutečňovat jeho zjištění. Kromě toho bychom neměli mít jen plná ústa slibů v případě zásady prevence. Tuto zásadu bychom měli uplatňovat kdykoli, když nemáme jistotu o možném negativním vlivu konkrétní environmentální záležitosti na naše zdraví. Zásada prevence rovněž pomáhá při předcházení šíření onemocnění. Pomůže při předcházení šíření alergií a zkvalitní způsob, jakým Evropané žijí a fungují. Domnívám se, že Evropská unie musí udělat více v oblasti environmentálních onemocnění a přijmout účinnější opatření v zájmu občanů. Očekávám, že Komise se takovýmto způsobem zachová.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Dovolte mi poblahopřát zpravodajce, paní Riesové, k její zprávě, která poukázala na stav plnění akčního plánu a zároveň předložila řadu doporučení do dalšího období.

Vítám opatření Evropské komise, která zavedla v zájmu zlepšení ovzduší ve vnitřních prostorech. Jako lékař považuji tento krok za velmi důležitý. V kancelářích, ve školách, v domech, v uzavřeném prostoru tráví každý z nás drtivou většinu svého času. Jeho vysoké znečištění může vést k astmatickým onemocněním, k alergiím, ale i k rakovině. Proto podporuji návrh na vydání zelené knihy a vytvoření skutečné evropské strategie v této oblasti.

Dále považuji za důležité upřít naši pozornost na elektromagnetické záření. Technický pokrok může v případě nesprávného nebo přehnaného používání představovat jistá zdravotní rizika, at už v podobě poruch spánku, Alzheimerovy choroby, leukemie a dalších. Evropské společenství se proto musí aktivněji angažovat a zaujmout stanovisko k této novodobé hrozbě a docílit i vymahatelnost.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Chtěla bych dodat jednu skutečnost, totiž že obyvatelstvo Unie stárne, a domnívám se, že evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví by se měl zaměřovat na problémy starších lidí.

Časová perspektiva roku 2010 není příliš blízko. Domnívám se, že jsou zapotřebí dlouhodobá perspektiva a přiměřená strategie. Neměli bychom zapomínat, že míra porodnosti za uplynulá léta klesla. V některých členských státech je míra dětské úmrtnosti stále vysoká. Hospodářská udržitelnost Unie je založena na mladém a zdravém evropském obyvatelstvu a v důsledku toho Unie potřebuje vypracovat konkrétní akční plán pro účely zabezpečení přirozeného růstu potřeb Společenství.

Svůj příspěvek ukončím připomenutím potřeby výzkumu v oblasti epidemiologie s podporou Komise, s cílem určit vliv elektromagnetického záření na lidské zdraví.

  Nathalie Kosciusko-Morizet, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych zdůraznit skutečnost, že mnozí z poslanců, kteří přispěli do této diskuse, navázali na jiné oblasti z environmentální problematiky a domnívám se, že je to správné, a protože je to tak, ve skutečnosti nás vyzýváte, abychom se snažili o lepší koordinaci a větší integraci různých politik v oblasti životního prostředí. Například jsem si zaznamenala odkazy na změnu klimatu, které uvedla paní Eková, paní Ţicǎuová, a dokonce i pan Kuźmiuk, a to přestože jeho příspěvek směřoval jinam a odkazy na zemědělské problémy, které uvedl pan Wojciechowski, společně s odkazem na směrnici o komunálních odpadových vodách, který uvedla paní Estrelová. Všechny tyto oblasti jsou vzájemně propojené a tato zjevná komplexnost nám musí poskytnout dodatečnou motivaci, která je třeba ke zkvalitnění našich vědomostí o environmentálních zdravotních otázkách. Ano, paní Doylová, předsednictví se v každém případě snaží jít tímto směrem. Bude se o to snažit prostřednictvím směrnic, na nichž se v současnosti pracuje, konkrétně je to směrnice o integrované prevenci a kontrole znečišťování, návrh směrnice o ochraně půdy a balíček pro energetiku a klima, protože nezapomínám na vztah se změnou klimatu. Prostřednictvím těchto směrnic svým způsobem řešíme problémy a určujeme vztah s různými známými onemocněními, jakým je například rakovina, jak zmínila také paní Belohorská.

Čelíme však i novým problémům a množství poslanců je zmínilo ve svých příspěvcích do dnešní diskuse. Problematika elektromagnetických vln byla do jisté míry prozkoumaná a nyní mám na mysli konkrétně studii Interphone, existují však i nové technologie, které neustále přicházejí na trh a určitě nás v každém případě přinutí přijmout velmi dlouhodobý přístup. Rovněž myslím i na kvalitu vzduchu uvnitř budov, téma, které jste mnozí zmínili, přičemž bychom měli tuto oblast považovat za prioritní, protože jde o problém, který tu byl vždy přítomný. Výzkum v této oblasti však není tak rozsáhlý jako výzkum kvality vnějšího ovzduší, a to navzdory tomu, že 90 % času trávíme uvnitř budov.

Paní Ferreirová se ptala na to, zda existuje například propojení na vnitrostátní úrovni ve Francii s programem Grenelle a evropským akčním plánem. V rámci programu Grenelle jsme odvedli množství práce v oblasti problematiky životního prostředí a zdraví a setkali jsme se se stejnými problémy, o kterých jste hovořili i zde. Především známe onemocnění, oblasti, které jsou kvalitně prozkoumané a kde je třeba dosáhnout dalšího pokroku, včetně otázky rakoviny, v návaznosti na environmentální příčiny. Potom existují nové oblasti, v nichž naše opatření mohou být dalekosáhlejší. V programu Grenelle jsme například zavedli ustanovení pro klasifikaci všech nanočástic, na zavedení povinného postupu ohlašování pro nanočástice, které jsou uvedeny na trh, na poskytnutí lepšího systému regulace a monitorování v oblasti vzduchu uvnitř budov a na zavedení lepších kontrol vnitřních zařízení a nábytku, z nichž některé představují pro kvalitu vzduchu uvnitř budov problémy.

Paní Ferreirová se ptala na koordinaci a na to, zda existuje koordinace mezi vnitrostátními plány pro životní prostředí a zdraví a evropským akčním plánem. Je zjevné, že jakékoli propojení tohoto druhu bude způsobovat problémy. V současnosti se nacházíme ve stadiu, v němž každý členský stát připravuje svůj vlastní plán na základě vlastních problémových oblastí. Vzhledem k tomu se domnívám, že opatření zaměřená na koordinaci bychom mohli zavést poté, co ukončíme tuto počáteční fázi a toto nám bude sloužit jako základ pro nejbližší fázi v procesu. A na závěr, když mi dovolíte, vážená paní předsedající, bych chtěla upozornit na skutečnost, přičemž se vůbec nehodlám dotknout pánů poslanců, kteří jsou zde přítomní, a samozřejmě jim děkuji za jejich příspěvky, že dnes ráno se do diskuse zapojily především paní poslankyně tohoto Parlamentu, a nevidím v tom problém, ale příležitost a možná náznak naděje.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za konstruktivní diskusi, kterou jsme vedli o významné otázce vztahu mezi životním prostředím a zdravím. Domnívám se, že tato diskuse byla velmi dobrou příležitostí pro to, abychom si vyměnili stanoviska k pokroku, kterého bylo dosaženo, a k výzkumu uskutečňovanému v klíčových oblastech, s cílem určit, zda je potřeba zrevidovat limitní hodnoty vystavení stanovené v doporučení Rady.

Komise nedávno požádala svůj Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika o přehodnocení stanoviska, s cílem zohlednit nejnovější informace uvedené ve zprávě.

Nejnovější vývoj a iniciativy, které Komise přijímá v oblasti zvláštní problematiky vztahu životního prostředí a zdraví, jsou velmi významné. Dokazují, že kromě spolupráce vytvářené na střednědobém a dlouhodobém základu mezi odvětvími životního prostředí, zdravotnictví a výzkumu je možné přijmout bezprostřední opatření zaměřená na další začlenění rozměru zdraví do politiky životního prostředí, přičemž bude tento přístup přínosný pro životní prostředí, stejně jako zdraví.

A nyní bych přešel ke koordinaci, kterou uvedla jedna z poslankyň. Ke koordinaci mezi různými vnitrostátními akčními plány pro životní prostředí a zdraví dochází v první řadě prostřednictvím Fóra pro životní prostředí a zdraví pod záštitou Evropské komise a v druhé řadě prostřednictvím WHO, na jehož příslušných činnostech se Komise aktivně podílí.

Pokud jde o nanomateriály, před šesti týdny, 17. června 2008, Komise přijala oznámení o rozsahu působnosti právních předpisů EU týkajících se nanomateriálů, v němž se zdůrazňuje význam uplatňování zásady prevence v této oblasti.

Právní předpisy EOU nemohou přímo odkazovat na pojem „nanomateriály“, mělo by se však akceptovat, že právní předpisy EOU do výrazné míry pokrývají nebezpečí spojená s nanomateriály. Komise samozřejmě dospěla k závěru, že prosazování existujících právních předpisů je třeba posílit a že příslušné texty, jakými jsou specifikace a technické návody, je třeba zrevidovat s cílem přizpůsobit je používání nanomateriálů. Komise bude též, samozřejmě, pokračovat v podpoře příslušného výzkumu, s cílem doplnit nedostatky v našich vědomostech.

Vztah mezi změnou klimatu a zdravím je zjevně jednou z otázek, která je podle hodnocení v polovině uskutečňování plánu čím dál významnější, a těší mě, že to dnes zdůraznilo mnoho řečníků. Této problematice se budeme věnovat v bílé knize o přizpůsobení se změně klimatu, která by měla být brzy schválena.

Pokud jde o poznámku našeho polského kolegy poslance, která se přímo nedotýká diskutovaného tématu, je však velmi významná v kontextu balíčku pro energetiku a změnu klimatu, musím vyjasnit, že jakékoli zvýšení cen elektrické energie v Polsku a v jiných zemích, kde jsou ceny elektrické energie regulované, nebude způsobeno zavedením dražeb v rámci evropského systému emisních kvót skleníkových plynů. Toto zvýšení způsobí potřeba dalších investic do odvětví energetiky, protože do tohoto odvětví nebude nikdo investovat, pokud nebude nabízet přiměřenou perspektivu zisku z investic. K zvýšení dojde i kvůli liberalizaci odvětví energetiky a sjednocení energetického trhu EU.

Účast na systému obchodování s emisemi CO2 pro účely boje proti změně klimatu bude představovat kolem 15 % a je třeba poznamenat – a musím tuto skutečnost zdůraznit, protože jsem nedávno četl prohlášení polských představitelů v řadě novin o tom, že systém způsobí hospodářský problém v Polsku atd. – samozřejmě, musím zcela vyjasnit, že jakýkoli objem finančních prostředků, který bude na nákup emisních kvót CO2 nutný, zůstane v příslušné zemi, například v Polsku. A nejen to, Polsko bude mít dodatečnou výhodu ve výši 1 miliardy EUR z redistribuce, která bude výsledkem dražby kvót v zemích EU, v nichž je příjem na hlavu vyšší než průměr EU.

Tyto obavy jsou proto nepodložené. Polsko ze systému a z balíčku, o kterém bude diskutovat Evropský parlament a Komise, jen získá.

Akční plán je účinným prostředkem zapojení všech subjektů z odvětví životního prostředí, zdravotnictví a výzkumu na úrovni členských států a Společenství, s cílem zohlednit vztah mezi životním prostředím a zdravím účinnějším způsobem při formulovaní politiky životního prostředí.

Je třeba intenzivnějším způsobem sledovat tento cíl, ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami a s podporou Evropského parlamentu. Ještě jednou mi dovolte zdůraznit, že mě těší současná spolupráce a podpora francouzského předsednictví.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS
místopředseda

  Frédérique Ries, zpravodajka. − (FR) Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat jednomu každému poslanci a poslankyni za vysokou kvalitu dnešní diskuse. Domnívám se, že tato oblast je v centru zájmu Evropanů a je jednou z těch, které leží na srdci „Evropě občanů“. To je důležité. Chtěla bych poděkovat každému kolegovi a všem poslancům a poslankyním za jejich stanoviska a hodnocení, stejně jako za návrhy, které předložili, přičemž většina z nich byla skutečně ambiciózní. Nebudu je tu všechny jmenovat, protože to už udělali paní ministryně a pan komisař Dimas.

Chtěla bych se jen vrátit k problematice elektromagnetických polí.

Paní Kosciusková-Morizetová uvedla studii Interphone, zaměřujeme se však na jádro problému. Zjištění této studie ještě nebyla v úplnosti uveřejněna přesně proto, že někteří je považují za vzájemně se vylučující, zatím co množství vědců, kteří se na této studii podíleli a kteří pracují v Izraeli, nyní zdůraznili vztah mezi vystavením se vlnám GSM a vznikem rakoviny příušní žlázy. Proto dříve než přijmeme nějaká opatření, očekáváme důkazy. Jak jsem už uvedla, v případech, kdy jsou vědci nejistí, je na politicích, aby činili rozhodnutí.

Na závěr bych zmínila náš pozměňovací návrh 1, který byl předložen v plénu, a chtěla bych vás vyzvat, abyste ho podpořili, protože ho předložila většina parlamentních skupin. Ve skutečnosti potvrzuje, že když se technologie vyvíjejí a mění, což je případ této zvláštní oblasti, měly by se změnit a doplnit i limitní hodnoty vystavení, v opačném případě neděláme nic pro to, abychom pomohli spotřebitelům, kteří mohou být ohroženi. Velmi doufám, že francouzské předsednictví podpoří tento návrh na změnu a doplnění doporučení z roku 1999.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes v 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Gyula Hegyi (PSE), písemně. – (HU) Zpráva paní Riesové se týká významných otázek souvisejících s hodnocením v polovině trvání evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví. V rámci tohoto omezeného prostoru bych se chtěl věnovat problematice sladkých vod. V Maďarsku a v mnoha jiných zemích Unie vede celosvětová změna klimatu v zásadě k extrémnímu objemu srážek.

Období záplav se střídají s měsíci sucha a tato situace vyžaduje novou strategii v oblasti vodohospodářství. S každou kapkou sladké vody musíme hospodařit zodpovědně. Můžeme toho dosáhnout pouze prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie a nejdříve v rámci rozpočtového období, které začíná v roce 2013, musíme vyčlenit rozsáhlé zdroje Společenství na vodohospodářství. S tímto je spojeno i zabezpečení zdravé pitné vody na území Unie a využívání léčivé vody a geotermální energie jako zdroje tepla.

Několik desítek tisíc evropských občanů zemřelo během vln veder v městech a zmírňování teplot také vyžaduje vodu. Prostřednictvím využití projektů pro vodu v rozvojovém světě by naši vynikající odborníci mohli poskytnout pomoc v rámci projektů Unie. Nezapomínejme na to, že sladká voda je pravděpodobně nejdůležitějším pokladem jednadvacátého století!

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Považuji za vhodné, že do zprávy byl začleněn odkaz na povinnost Komise a členských států podporovat akční plán pro životní prostředí a zdraví dětí v Evropě. Problematika zdraví evropských dětí si zasluhuje veškerou potřebnou pozornost vzhledem k vážným problémům, kterým čelí členské státy.

Chtěl bych vás informovat o znepokojující statistice, která je výsledkem letošního výzkumu na rumunských školách. Jeden ze čtyř žáků trpí chronickým onemocněním. Podle oficiální zprávy jsou hlavními příčinami těchto onemocnění nevhodná strava, nedostatek fyzické činnosti a školní tašky, které jsou příliš těžké. Nejčastějšími druhy chorob jsou problémy se zrakem, opožděný růst, deformace páteře, vady řeči a anémie.

Mnozí žáci a děti v předškolním věku trpí nadváhou, přičemž příčinou obezity je konzumace jídel rychlého občerstvení. Kromě toho, že žijí v přírodním prostředí, které je čím dál nebezpečnější pro jejich zdraví, se zdá, že ani sociální prostředí, v němž se děti vyvíjejí, není příliš vhodné. Z tohoto důvodu se domnívám, že celá Evropa by měla velmi vážně zvážit problematiku zdraví dětí ještě předtím, než se dostaneme do situace, že nebudeme vědět, jak bude vypadat Evropa zítřka.

  Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Dodržování lidských práv, demokracie a právního státu jsou některé z priorit Evropské unie. V nevyhnutelných případech Unie stanoví restriktivní opatření známá jako sankce, pokud jsou třeba k dosažení uvedených cílů. Sankce by měly být řešením jen v případech vážných hrozeb nebo porušení lidských práv, případně tehdy, když se smíření nebo diplomatické opatření prokázala jako neúčinná.

K sankcím se může přistoupit i v případech nenapravitelného poškození přirozeného životního prostředí, když takovéto poškození ohrožuje bezpečnost, a tak představuje i vážné porušení lidských práv. Uplatňování tzv. dvojího metru však není přípustné. Tím mám na mysli nedostatek konzistentnosti či rovnosti při stanovování nebo provádění sankcí. Sankce, které nejčastěji stanovuje Evropská unie, mají podobu zamítání žádostí o víza a embarga na vývoz a dovoz zbraní. Kromě jiného se sankce využívají jako zbraň ve válce proti teroru.

Postup sestavování černých seznamů s názvy institucí a subjektů napojených na teroristickou činnost je významnou součástí protiteroristické politiky EU.

Je potřebná koordinovaná mezinárodní činnost, s cílem zlepšit efektivitu stanovených sankcí.

Unie by měla pokračovat v stanovování vhodně zacílených inteligentně zformulovaných sankcí za účelem řešení zvláštních problémů, přičemž minimalizuje humanitární následky nebo negativní vlivy na jednotlivce, proti kterým tyto sankce nejsou namířeny.