Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 4. září 2008 - Brusel

1. Zahájení zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU
místopředsedkyně

(Zasedání bylo zahájeno v 10:00.)

  Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Vážená paní předsedající, chtěl bych v krátkosti přednést několik poznámek. Někteří z kolegů to možná ještě nevědí, ale včera jsem se dozvěděl, že se rozhodlo, že následující schůze se bude konat v Bruselu. Slyšel jsem, že jsou zde v Bruselu neskutečné problémy s rezervacemi pokojů, protože hotely jsou kvůli obchodnímu veletrhu přeplněné. Tato schůze by měla být prostě přesunuta, nebo by to měla být menší schůze. Bylo by to nejlepší řešení. S jistou dávkou dobré vůle by se to mohlo podařit.

Druhá poznámka, kterou bych chtěl vyslovit, je vlastně otázkou. Byla zkontrolována bezpečnostní situace v této budově? Slyšel jsem, že budova má velké stavební nedostatky Byla tato budova zkontrolována na základě stejných kritérií, která se dnes uplatňují při kontrole budovy ve Štrasburku?

  Předsedající. – Vážené dámy a pánové, nezačínejme diskusi na toto téma. Příslušná oznámení budou vydána dnes odpoledne během hlasování.

Jsou přijata všechna potřebná opatření pro kontrolu budov v rámci prevence a v rámci potřebných oprav, které je třeba provést ve Štrasburku, abychom se tam mohli co nejdříve vrátit.

Nevrátíme se tam, pokud nebude všechno zabezpečeno.

  Philip Bushill-Matthews (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, budu stručný, protože vím, že nechcete na toto téma diskutovat. Pokud budou ve 12:00 vydána oznámení, mohlo by se v nich uvést i to, zda předsednictví zvažuje možnost, a to nechci provokovat, že budeme v Bruselu déle, abychom se mohli zařídit, pokud jde o rezervace hotelů a zasedacích místností? Tato neustálé rozhodování, zvláště v případě každé schůze, nám život nijak neulehčují. Mohlo by se to prosím zvážit a mohla by být ve 12:00 poskytnuta odpověď?

  Předsedající. – Vážený pane Bushille-Matthewsi, není běžným postupem, aby Parlament bezdůvodně měnil místo zasedání z Bruselu do Štrasburku. Jde o vážný a nepředvídatelný důvod a Parlament se snaží řešit tento problém rozvážně, odhodlaně a konzistentně. Všichni musíme k tomuto problému přistupovat rozvážně, s vážným úmyslem a vyspěle.

Informace budou poskytnuty, až budou k dispozici fakta, a budou zpřístupněny v dostatečném předstihu na to, aby si poslanci mohli rezervovat hotel na potřebném místě.

Domnívám se, že k vyřešení tohoto problému je třeba vyspělost, správný přístup a rozvaha. Nedomnívám se, že by šlo o vážnou krizi, protože jsme předešli krizi, která by se mohla objevit.

2. Předložení dokumentů: viz zápis

3. Palestinští vězni v Izraeli (předložené návrhy usnesení): viz zápis

4. Střednědobé přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0260/2008), kterou předložila Frédérique Riesová jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o hodnocení v polovině trvání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období let 2004–2010 (2007/2252(INI)).

  Frédérique Ries, zpravodajka. − (FR) Vážená paní předsedající, paní ministryně – a chtěla bych ocenit, že jste přišly, abyste se zúčastnily této diskuse, pane komisaři Dimasi, dámy a pánové – zdraví a životní prostředí nejsou vždy kompatibilními tématy, především dnes na začátku 21. století. Naši občané jsou vystaveni znečištění v různých podobách, přičemž často je toto znečištění způsobeno kombinací různých faktorů a nevyhnete se mu, at žijete ve městě nebo na venkově, u moře nebo v horách.

Proto není náhodou, že podle nejnovějších statistik Eurostatu se šest z deseti Evropanů domnívá, že je velmi nebo relativně velmi pravděpodobné, že znečištění životního prostředí ovlivňuje jejich zdraví a také, a to je důležité, že Evropská unie není dostatečně aktivní v této oblasti, která je dnes ráno tématem naší rozpravy.

Především bych chtěla poděkovat svým kolegům a zejména stínovým zpravodajům této zprávy, paní Ferreirové, panu profesoru Trakatellisovi, paní Breyerové, paní Belohorské a paní de Brúnové, za vynikající spolupráci od začátku tohoto zvláštního projektu v roce 2003. Skutečně to bylo v roce 2003, když Evropská komise spustila tento proces prostřednictvím Strategie životního prostředí a zdraví známé jako iniciativa SCALE, která se zaměřovala na zdraví dětí a po níž o rok později následoval začátek uskutečňování akčního plánu, který by měl trvat až do roku 2010. Toto je iniciativa, o které se domníváme, že je nepřiměřená, protože Parlament během svého únorového zasedání v roce 2005 přijal usnesení, které bylo, musíme uznat, dost kritické, přičemž tato kritika byla podložena jednoduchým hodnocením, že akční plán si ve své podstatě nemůže stanovit jediný cíl vytváření většího objemu údajů a vedení výzkumu, dokonce i v případě, když jsou tyto údaje a výzkum nezbytné. Proto jsme zklamaní, a o to víc, protože jeden členský stát za druhým, především Francie se svým národním plánem pro zdraví a životní prostředí spolu s mnohými německými spolkovými republikami, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem a jinými zeměmi, vypracovaly vlastní ambiciózní národní plány.

Jak daleko jsme se za ty tři roky dostali ve snižování počtu onemocnění, které jsou způsobeny vlivy znečištění? Na úrovni Společenství, jak se mi zdá, jsme se nedostali daleko, a proto bych nyní chtěla předložit řádné hodnocení situace v polovině období uplatňování akčního plánu. V každém případě se Evropská unie, jak neustále připomínáme, může pochlubit tím, že dosáhla mnoha úspěchů v boji proti různým formám znečištění. Protože je nemožné je všechny vyjmenovat, patří mezi ně nedávno přijaté právní předpisy o kvalitě okolního ovzduší, které jsou výsledkem vašeho důrazného úsilí, pane komisaři, balíček o pesticidech, který by měl být v blízké budoucnosti dokončen, a samozřejmě iniciativa REACH, v rámci níž se stanoví kontrola více než 10 000 chemických látek a navrhuje se nahrazení těch, které způsobují největší problémy. Také bych chtěla zmínit další významný aspekt, jímž je konkrétně financování, jež Komise poskytla během uplynulých tří let více než 38 projektům zaměřeným na zdraví a životní prostředí v rámci šestého výzkumného rámcového programu, které představuje přibližně více než 200 milionů EUR. V jiných oblastech a vzhledem k problematickému hodnocení vlivu tohoto plánu, který dosud nesplnil svůj účel, bych řekla, že náš celkový dojem je více méně smíšený.

Návrh našeho usnesení, které dnes předkládáme, se proto zaměřuje na potřebu obnovy zásady prevence, kterou prosazuje i paní ministryně. Podobně jako ona, také já se upřímně domnívám, že musíme napravit chybu a obnovit tuto zásadu, která spočívá v jednání, a ne v absenci jednání, jak jsem už uvedla, a musíme zabezpečit, aby se uplatňovala jako součást politiky Společenství v souladu s čl. 174 odst. 2 Smlouvy a v souladu s judikaturou Soudního dvora. Domnívám se, že v této oblasti je důležité, abychom se pokusili o přenesení důkazního břemena v případě všech právních předpisů o výrobcích – a toto stanovíme v bodu 13 našeho usnesení –, protože je správné, a samozřejmě evidentní, že výrobci a dovozci by měli být odpovědní za prokázání skutečnosti, že výrobek není škodlivý. Chtěla bych dodat, že to je to, čemu, možná mylně, věří většina spotřebitelů.

Druhou oblastí, které se věnujeme a která je stejně podstatná, je záležitost shrnutá v bodech 23 až 25, konkrétně je to otázka změny klimatu. Tuto klíčovou otázku zkoumáme v úzké spolupráci s odborníky z WHO. Nejčastěji zjišťovanou skutečností je podle těchto odborníků jev zvýšené intenzity a frekvence vln veder. Jak bychom mohli zapomenout na to, že v důsledku letních vln veder v roce 2003 bylo v některých evropských zemích zaznamenáno více než 70 000 úmrtí? Zdá se, že v této souvislosti musí být zaveden systém preventivních opatření, například omezené vystavení se teplu, systém včasného varování a samozřejmě pomoc pro starší občany. Chtěla bych také zdůraznit, že zvýšení teplotních hodnot s sebou přináší rozšíření jistých virů, jakým je například virus tropické horečky chikungunya, který zasáhl Itálii v roce 2007, a zatím co toto onemocnění, aspoň podle odborníků, představuje průvodní jev, možná bylo včasným varovným signálem mnohých pandemií v Evropě. Samozřejmě takováto situace vyžaduje reakci, která je přiměřená možnému rozsahu problému a přinejmenším řádný systém koordinace mezi Komisí, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu a různými evropskými vládami.

Svůj příspěvek bych chtěla ukončit poukázáním na situaci, která byla pro odvětví zdravotnictví telenovelou, ságou léta 2008, která zahrnovala mnohé země jako Francii, Belgii a jiné, a mluvím o záplavě informací, článků a studií, přičemž mnohé z nich si protiřečí, zaměřených na dokázaná a nedokázaná zdravotní rizika mobilních telefonů, a především na hrozbu, kterou představují pro nejzranitelnější skupiny, zejména pro děti. V tomto případě to nebyl nijak zvlášť, pokud ne nadměrně, mediálně uvědomělý David Servan-Schreiber, který jako první začal zvonit na poplach. To, co uvádíme v odstavcích 21 a 22 našeho usnesení, je jednoduché: všechny tyto různé studie se snaží dokázat, že elektromagnetické pole působí na lidské zdraví; kromě toho je třeba připomenout, že limitní hodnoty vystavení nebyly změněny a doplněny od roku 1999, a proto jsou nadále oficiální normou Evropské unie, přičemž zároveň musíme vyřešit problém rozcházejících se vědeckých názorů na to, zda vlny GSM představují zdravotní riziko, nebo ne.

Je pravděpodobné, že tato vědecká nejistota bude přetrvávat. Jednou přijde doba, kdy se političtí činitelé musí rozhodnout, a o to se snažíme v usnesení, které dnes předkládáme.

  Nathalie Kosciusko-Morizet, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři, paní Riesová, dámy a pánové, evropští občané z každé země se celkem oprávněně znepokojují nad otázkou kvality životního prostředí a čím dál více je trápí otázka vztahu mezi životním prostředím a zdravím.

Ministři životního prostředí se měli možnost touto otázkou zabývat v prosinci loňského roku a Rada v současnosti této záležitosti připisuje větší význam. V této oblasti existují nevyjasněné otázky, a protože jich je mnoho, skutečnosti a propojení mezi znečištěním a zdravím ještě stále nebylo řádně určeno. V tomto případě máme na mysli onemocnění dýchacích cest, astma, alergie, rakovinu a endokrinní disruptory, především ty, které ovlivňují nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva, jak už zdůraznila paní Riesová, včetně dětí, těhotných žen, starších osob a znevýhodněných osob.

Do nové strategie Evropské unie na podporu trvale udržitelného rozvoje, kterou přijali státní a vládní představitelé v červnu 2006, bylo celkem správně zahrnuto veřejné zdraví jako jedna z klíčových výzev, jimž čelíme, přičemž cílem je nediskriminačně podporovat zdraví a zkvalitnit ochranu před zdravotními riziky, všeho se musí dosáhnout, a ještě se k tomu vrátím, prostřednictvím masivních preventivních opatření.

Existuje několik způsobů zlepšení současné situace a všechny byly uvedeny. Mezi odvětvím zdravotnictví a odvětvím životního prostředí, které se bohužel někdy vyvíjejí v rozdílných směrech, existuje lepší spolupráce. Existuje potřeba zkvalitnit životní prostředí, a to je to, o co se snažíme, především prostřednictvím práce na směrnici o integrované kontrole a prevenci znečisťování a na návrhu směrnice o kvalitě půdy, o které tu dnes budeme mluvit, jako i potřeba, kterou v současnosti pociťujeme a jíž je zkvalitnění odborných poznatků Společenství v této oblasti. Spolupracujeme na mezinárodní úrovni, a především v rámci Světové zdravotnické organizace. A na závěr je tu cíl, o jehož splnění se snažíme velmi praktickým způsobem a jímž je zkvalitnění způsobu, jakým jsou otázky životního prostředí začleňované do každé relevantní politiky, plánu a programu, a především při příležitosti programu pro zdraví a životní prostředí, který se uskutečňuje v období let 2004–2010. Ve zkratce, je důležité, abychom tento přezkum v polovině trvání plánu dovedli k úspěšnému závěru, abychom tak zabezpečili, že přijatá opatření budou co nejúčinnější.

Podobně jako paní Riesová bych také chtěla zdůraznit potřebu preventivních opatření ve všech oblastech činnosti a ve všech bodech, které uvádíte ve své zprávě.

Rada ve svých závěrech z prosince minulého roku, přesně tak jako dnes Parlament, prohlásila, že je zapotřebí urychleně jednat. Musíme rychle reagovat, abychom měli náskok před samotnými událostmi. Musíme jednat v souladu se zásadami prevence a v souladu se zásadami obezřetnosti, což v každém případě znamená vytvoření nových nástrojů schopných anticipovat a analyzovat potenciální hrozby, jakmile se objeví a jakmile vznikne podezření, přičemž později budou schopné nahlédnout na tyto různé problémy z různých hledisek, jakými jsou například hlediska změny klimatu nebo biologické bezpečnosti, což jsou oblasti, které jsou propojeny s lidským zdravím.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, přibližně před rokem Komise přijala hodnocení v polovině trvání evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období let 2004–2010. Toto hodnocení je zprávou o uskutečňování akčního plánu do dnešního dne.

Těší mě, že reakce Evropského parlamentu na toto hodnocení v polovině trvání plánu je pozitivní a že se podobně jako Komise domnívá, že vzájemný vztah mezi životním prostředím a zdravím je velmi důležitý. Zvláště mě těší skutečnost, že francouzské předsednictví dnes a prostřednictvím paní ministryně i při předcházejících příležitostech, prokázalo svou plnou podporu této problematice, která je pro evropské občany velmi důležitá.

Jak jistě víte, cílem evropského akčního plánu pro vztah mezi životním prostředím a zdravím je zlepšit poskytování informací a podněcovat výzkum v oblasti životního prostředí a lidského zdraví, s cílem lépe porozumět hrozbám a rizikovým faktorům, které životní prostředí představuje pro lidské zdraví. Vedoucí političtí činitelé na evropské a vnitrostátní úrovni budou takto schopni vytvořit účinnější právní předpisy na ochranu zdraví evropských občanů.

Plán se vztahuje na třináct specifických směrování na období let 2004–2010. Byl vypracován na základě rozsáhlé konzultace s odborníky a subjekty působícími v evropském odvětví životního prostředí a výzkumu.

V akčním plánu se klade důraz na zásadní význam úzké spolupráce mezi odbory životního prostředí, zdraví a výzkumu na vnitrostátní, stejně jako na evropské úrovni. Tato spolupráce je klíčovou pro řešení vzájemného vlivu, který na sebe mohou mít životní prostředí a zdraví nejlepším možným způsobem.

Čtyři roky po přijetí akčního plánu mě těší, že mohu říci, že tato úzká spolupráce mezi různými odvětvími je dnes konsolidovaná. Podle loňského přezkumu v polovině trvání plánu jde zjevně o velmi pozitivní vývoj.

Dovolte mi uvést konkrétní příklad. Členské státy dnes spolupracují s cílem koordinovat evropský přístup k otázce lidského biomonitoringu. Do této spolupráce jsou zapojena ministerstva výzkumu, zdravotnictví a životního prostředí.

Domnívám se, že je důležité doplnit, že po schválení loňské zprávy o pokroku Komise také začala s jinými významnými činnostmi, především v oblasti lidského biomonitoringu, vztahu mezi změnou klimatu a zdravím, kvality vzduchu uvnitř budov, výzkumu životního prostředí a zdraví a elektromagnetických polí. Proto mě těší, že tyto otázky byly začleněny do zprávy Evropského parlamentu.

Dovolte se mi se ve stručnosti vyjádřit k nejnovějšímu vývoji. Komise v současnosti přijímá širší přístup k problematice kvality ovzduší uvnitř budov. Tento přístup také odpovídá usnesení Evropského parlamentu z roku 2005. Bylo podniknuto množství kroků, které přesahují rámec zvláštních cílů akčního plánu. Například Komise finančně podpořila nové výzkumné projekty, byla zřízena pracovní skupina odborníků a byla schválena zelená kniha o tabákovém kouři a vědeckých stanoviscích. Ještě stále je třeba rozhodnout o právních prostředcích zaměřených na řešení problematiky ovzduší uvnitř budov co nejlepším možným způsobem.

Pokud jde o lidský biomonitoring, Komise lituje, že návrh, který předložilo konsorcium 24 členských států, nebylo posouzeno jako vhodné pro financování na základě 7. rámcového programu. V každém případě bude tento měsíc uveřejněna výzva k předkládání návrhů v oblasti lidského biomonitoringu.

Komise bude pokračovat v přípravné práci na pilotním projektu v rámci sítě ERA-NET a v rámci správní dohody se Společným výzkumným centrem v Ispře v úzké spolupráci s členskými státy.

Pokud jde o elektromagnetická pole, Komise nepřetržitě monitoruje vědecký vývoj prostřednictvím Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika a prostřednictvím sítě MNT pro elektromagnetické pole, která je projektem 6. rámcového programu.

Komise podporuje výzkum většiny důležitých oblastí s cílem určit, zda by měly být zrevidovány limitní hodnoty vystavení stanovené v doporučení Rady. Komise nedávno požádala každý Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika o přehodnocení jeho stanoviska na základě nejnovějších údajů a zpráv.

Vztah mezi změnou klimatu a zdravím je podle hodnocení v polovině trvání plánu jednoznačně otázkou rostoucího významu. Tímto vztahem se budeme zabývat v bílé knize o přizpůsobení se změně klimatu, která by měla být už brzy přijata.

Tyto informace dokazují, že Komise připisuje velký význam čím dál větší míře začlenění rozměru zdraví do evropské politiky životního prostředí. Nedávno přijaté právní předpisy, jako například předpisy o chemických látkách, REACH a nová směrnice o kvalitě okolního ovzduší, posilují ochranu životního prostředí a zdraví a jsou příklady vzájemně přínosného způsobu, jímž je možné přistupovat k životnímu prostředí a zdraví v zájmu evropských občanů.

A na závěr mi dovolte poděkovat paní zpravodajce, paní Riesové, za její zprávu, vynikající práci a nesmírný zájem, který prokázala v otázce vztahu mezi životním prostředím a zdravím. Také bych chtěl opětovně připomenout jasný záměr Komise pokračovat v úsilí vynakládaném na realizaci akčního plánu pro životní prostředí a zdraví. Komise je odhodlaná vytvořit účinné právní předpisy v oblasti životního prostředí a zabezpečit správné uskutečňování existujících právních předpisů s cílem chránit životní prostředí, stejně jako i zdraví evropských občanů.

Komise má na mysli všechno uvedené a bude sehrávat aktivní úlohu v přípravách na pátou ministerskou konferenci o životním prostředí a zdraví, které organizace je naplánována na červenec 2009.

  Françoise Grossetête, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Vážená paní předsedající, dovolte mi v první řadě přivítat paní Kosciuskovou-Morizetovou, jejíž přesvědčení a odhodlání v této oblasti jsou podobně jako odhodlání pana komisaře dobře známá. Samozřejmě bych také chtěla pogratulovat paní Riesové k její vynikající práci, kterou odvedla během působení v oblasti, která má pro naše občany zvláštní význam a která je mimořádně citlivá. Hippokrates jednou řekl, že ke studiu medicíny je třeba studium klimatu. Navzdory tomu, že v každém případě uznáváme úsilí, jež Evropská komise vynaložila od začátku uskutečňování akčního plánu pro životní prostředí a zdraví v roce 2004, jistým způsobem litujeme, že tato iniciativa nevychází ze skutečné politiky prevence, která se zaměřuje na snížení počtu onemocnění, která ovlivňují environmentální faktory, a z politiky, která sleduje splnění jasných a číselně vyjádřených cílů. Když se před deseti lety diskutovalo o změně klimatu, zdravotní rizika jako taková se nikdy neuváděla. Dnes časté vlny veder, záplavy, požáry a přírodní katastrofy všeho druhu v rámci Evropské unie mění podstatu těchto onemocnění, která jsou způsobena bakteriemi a viry a která jsou přenášena některými druhy hmyzu. Proto bychom měli lépe porozumět následkům, které tyto skutečnosti mohou mít na lidské zdraví, a především na zdraví nejzranitelnějších členů společnosti, abychom byli schopni lépe zvládat rizika, která z toho vplývají. Tam, kde se program pro zdraví na období let 2008–2013 zaměřuje na opatření zaměřená na faktory, které tradičně ovlivňují zdravotní stav, konkrétně životosprávu, kouření, spotřebu alkoholu a užívání drog, se současný akční plán na období 2004–2010 zaměřuje na určité nové výzvy v oblasti zdravotnictví a zabývá se určujícími environmentálními faktory, které ovlivňují lidské zdraví. Rovněž mám na mysli kvalitu ovzduší, elektromagnetické vlny, které tu už dnes byly zmíněny, znepokojující nanočástice, jak jsme měli možnost vidět v rámci programu REACH, látky, které jsou klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukční orgány, endokrinní disruptory a všechna zdravotní rizika, které s sebou přináší změna klimatu a která jsem už uvedla. Také bych chtěla zdůraznit, že zatím co onemocnění dýchacích cest jsou druhou nejčastější příčinou smrti, pokud jde o jejich výskyt, početnost a náklady, v EU představují nejčastější příčinu smrti dětí ve věku do pěti let a rozsah tohoto problému se nepřestává zvětšovat, konkrétně ve vztahu k znečištění vnějšího ovzduší a vzduchu uvnitř budov.

Pokud jde o městské environmentální zdraví a především kvalitu vzduchu uvnitř budov, Komise by měla vyvíjet činnost v boji proti domácímu znečištění vzhledem ke skutečnosti, že Evropané tráví v průměru 90 % svého času uvnitř budov. Uvědomujeme si, že tato problematika, tento vztah mezi životním prostředím a zdravím, je zvláště významnou a citlivou záležitostí a musíme najít vhodné řešení této otázky v zájmu našich občanů a co nejdříve.

  Anne Ferreira, jménem skupiny PSE. – (FR) Vážená paní předsedající, paní Kosciusková-Morizetová, pane komisaři, dámy a pánové, také bych chtěla uvítat práci, kterou předkládá naše kolegyně, a odhodlání, které prokázala při řešení této problematiky. Jde o odhodlání, jež zastávám i já, protože vztah mezi životním prostředím a zdravím, který se ve velké míře uznává, vyžaduje reakci v podobě našich politických opatření.

Proto je nezbytné posunout se vpřed, s cílem aktualizovat naše znalosti v této oblasti, a zvláště vykonávat činnosti určené na omezení negativního vlivu na naše životní prostředí a lidské zdraví.

Byly jasně určeny různé oblasti problematiky a akční plán se na ně zaměřuje. Bylo třeba zohlednit nejen vlivy změny klimatu a navrhnout metody hodnocení rizika, ale také diskutovat o jiných faktorech, jakými jsou například elektromagnetická pole.

Stejně mě těší skutečnost, že zpráva odkazuje na dokument z roku 2007, který vydala Evropská agentura pro životní prostředí a v němž se dokazuje, že látky znečišťující ovzduší, a především látky spojované s jemnými částicemi a přízemním ozónem, představují významné ohrožení řádného vývoje dětí a snižují průměrnou délku života v EU.

Je mi však líto, že do textu nebyly začleněny problémy související se zdravím při práci. Neměli bychom zapomínat, že miliony lidí dnes trpí onemocněními, která jsou spojena s jejich pracovním prostředím a jejichž příčiny mohu být různé: stres, intenzita práce, různé znečišťující látky, poškození podpůrně-pohybové soustavy spojené s nedostatečnou ergonomií na pracovišti a podobně. Doufám, že další výbory zváží tyto záležitosti.

Jak řekla paní Riesová, největším problémem je také skutečnost, že zaostáváme. Zdá se mi, že Komise není dostatečně aktivní v plnění závazků, které si stanovila. Zde bych například poukázala na otázku nanočástic, téma, které je v současnosti předmětem řady zpráv a které je velmi kontroverzní.

Například v oznámení Komise z roku 2007 o cílích na období let 2004–2006 jsem se dočetla, že jejím záměrem je přezkoumat možné vlivy nanočástic na zdraví a životní prostředí. Na základě uvedeného se na období let 2007–2010 ustanovuje výzkum možného rizika, které nanočástice představují pro lidské zdraví. Znamená to tři roky zkoumání problematiky a další tři realizace výzkumu. Zdá se mi, že bychom mohli být efektivnější.

Nepochybně má tento nepřiměřený přístup více důvodů: nedostatek lidských zdrojů a nedostatek finančních prostředků. Jakou důvěryhodnost však může EU očekávat, pokud nedokáže dodržet vlastní závazky? Uvědomujeme si, že v této oblasti mohou Evropané uznat hodnotu přidanou prostřednictvím evropského rozměru, a proto je nezklamme.

Svůj příspěvek ukončím otázkou určenou Radě a Komisi. Pane komisaři, hovořil jste o spolupráci mezi různými útvary a mezi výzkumnými týmy, což je určitě dobré opatření. Existuje i koordinace různých vnitrostátních plánů pro životní prostředí a zdraví vypracovaných na vládní úrovni a evropským akčním plánem? A na závěr, paní ministryně, až opět dostanete slovo, možná byste nám mohla říci, zda například Francie sladila své úsilí s úsilím, které vynakládá v rámci programu „Grenelle d´environment“?

  Lena Ek, jménem skupiny ALDE. – (SV) Vážená paní předsedající, obyčejně říkám, že EU musí jednat omezeněji, avšak přísněji, jinými slovy, že bychom při našich činnostech měli dodržovat zásadu subsidiarity. Tento akční plán patří přesně do tohoto typu oblasti. Chtěla bych se vyjádřit k několika záležitostem, jimž se naše zpravodajka, paní Riesová, věnuje ve své zprávě. Její kritika nedostatku kvantifikovaných cílů a ukazatelů je velmi vážná. Musíme to přidat k akčnímu plánu. Rovněž je vážná kritika paní Riesové a několika dalších poslanců týkající se skutečnosti, že preventivní opatření nejsou dostatečná. Tato kritika je zaměřena na tento materiál a musíme ji v naší probíhající práci zohlednit.

Zvláště bych chtěla zdůraznit tři oblasti: zranitelné skupiny, endemické onemocnění a vztah mezi klimatem a zdravím. Musíme se zlepšit ve vnímání rozdílů mezi léčbou a medikací dospělých a dětí a mužů a žen. Je skandální, že tato zásada ještě stále není samozřejmostí a neuplatňuje se v medicínském výzkumu a léčbě.

Práce, která začala v oblasti mobility pacientů na vnitřním trhu, je mimořádně významná pro různé skupiny pacientů, například pro pacienty, kteří překonali zranění krčních obratlů, kteří se setkávají s různými standardy v různých členských státech.

Těší mě zaměření francouzského předsednictví na Alzheimerovu chorobu, jedno z našich největších endemických onemocnění, potřebujeme však i koordinovaný přístup například v případě cukrovky, astmatu a revmatismu. Rovněž je to také případ pracovních úrazů.

V současnosti jsme svědky velkých pandemií a většího šíření virů, bakterií a parazitů v Evropě a ve světě, trendu, který byl velmi dlouhou dobu potlačený. Samozřejmě, množství z těchto skutečností souvisí se změnou klimatu.

Bakterie, které jsou rezistentní vůči antibiotikům, jsou naším nejnaléhavějším zdravotním problémem, protože v případě onemocnění způsobených těmito bakteriemi naše léky nezabírají. Je ostuda, že vývoj nových antibiotik se ve značné míře ve velkých farmaceutických společnostech zastavil. Doufám, že předsednictví a Komise budou co nejdříve věnovat pozornost řešení tohoto velmi vážného a rozsáhlého problému!

Rovněž potřebujeme i analýzu různých scénářů změny klimatu. Jaký vliv bude mít celkové zvýšení teploty o dva stupně, čtyři stupně, nebo dokonce více na zdraví v Evropě? V současnosti takovéto materiály nejsou dostupné. Pokud máme být schopni udělat konkrétní a dobrá rozhodnutí týkající se balíčku pro změnu klimatu, potřebujeme i důvěryhodný materiál týkající se různých scénářů změny klimatu, které v budoucnosti budeme muset řešit.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážená paní předsedající, ve svém příspěvku jménem skupiny UEN v diskusi o hodnocení v polovině trvání evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období roků 2004–2010 bych chtěl upozornit na následující otázky.

V první řadě velmi vhodná opatření zaměřená na zlepšení přírodního prostředí a boj proti změně klimatu vyžadují dodatečné finanční zdroje. Kvůli této skutečnosti se veřejné orgány a hospodářské subjekty v nových členských státech ocitají ve zvláště složité situaci. Nové členské státy se zjevně zaměřují především na to, aby doběhly rozvinutější země Evropské unie v oblasti rozvoje.

V druhé řadě se Evropská unie snaží zaujmout vedoucí postavení, například v oblasti snižování objemu emisí oxidu uhličitého, avšak Komise vyčlenila limity, aniž by zohlednila, o kolik musí jednotlivé členské státy pokročit v oblasti rozvoje. V důsledku této situace byl pro mou zemi, Polsko, vyčleněn nižší objem emisí oxidu uhličitého. Okamžitě to vedlo ke zvýšení cen elektřiny o 10 až 20 procent. Bojím se jen pomyslet na to, o kolik vzrostou ceny elektřiny po roce 2013, když elektrárny budou muset nakupovat své emisní kvóty na otevřeném trhu. Tímto způsobem se z citlivého opatření zaměřeného na snížení objemu emisí oxidu uhličitého, a tím i na boj proti změně klimatu, stalo zatížení pro spotřebitele a vedlo k rozšiřující se společenské nespokojenosti.

Za třetí, příslušná opatření, která jsou obsažena ve zprávě o zdravotní péči, také vyžadují dodatečné finanční zdroje. Pro méně rozvinuté členské státy je zvláště složité tyto zdroje získat, protože už nyní mají vážné problémy při financování základní zdravotní péče pro své občany. Na závěr bych chtěl poděkovat paní Riesové za velmi komplexní a podrobnou zprávu o vlivu přírodního prostředí na lidské zdraví.

  Hiltrud Breyer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, jsme v polovině uskutečňování tohoto akčního plánu, a to je doba na hodnocení. Hodnotíme všechno, čeho bylo dodnes dosaženo, a otázka, na kterou si musíme odpovídat, zní: „Dosáhli jsme nějakých viditelných výsledků?“

Komise sedí se založenými rukama a tvrdí, že je spokojená. Pokud jsme však nemocní ze vzduchu, který dýcháme, a z vody, kterou pijeme, je nejvyšší čas, aby Evropa začala jednat a stala se hnacím motorem nového celkového přístupu k takovýmto zdravotním rizikům. Z tohoto důvodu nemůžeme akční plán vnímat jednoduše jako dodatek k existující politice EU, musí se v něm stanovovat nová kritéria.

Těší mě skutečnost, že Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin přijal velmi kritické stanovisko k tomuto akčnímu plánu a požaduje jeho značné zkvalitnění. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že akční plán je odsouzen k neúspěchu, pokud nebude založen na iniciativní politice prevence, a jedna věc musí být jasná: bez jednoznačných číselně vyjádřených cílů, bude jen psem, který štěká, ale nekouše.

Těší nás, že zpráva o životním prostředí je velmi ekologická, především v případě nanotechnologie. Je zřejmé, že potenciální nová rizika neboli v akčním plánu přiměřeně zohledněno. Samozřejmě je pobuřující, že v případě rizik spojených s nanotechnologií Evropská komise schovává hlavu do písku a tvrdí, že v současnosti platné právní předpisy jsou dostatečně přiměřené. Víme, že právě opak je pravdou. Ve skutečnosti je vývoj nanotechnologie umožněn v právním vakuu.

Vynořuje se i problém elektrosmogu. Víme, že elektromagnetické záření představuje velký a narůstající problém, a proto je nepřijatelné pro nás jako Evropský parlament, abychom zvyšovali limitní hodnoty, které jsou i tak stanoveny na velmi vysokých úrovních. Další otázkou je kvalita ovzduší uvnitř budov. EOU stanovila cíle v oblasti ochrany proti jemným částicím, proč však zapomněla na kvalitu ovzduší uvnitř budov, když většinu času trávíme v uzavřených místnostech? Komise nemůže dále ignorovat tento problém.

Vyzýváme Komisi, aby předložila jasné návrhy právních předpisů zaměřených na zvýšení kvality ovzduší ve všech příslušných oblastech, jakými jsou stavební projekty, lepidla používaná v nábytkářství atd.

Velmi nám záleží také na dosažení lepší ochrany zvláště zranitelných skupin, jakými jsou děti a těhotné ženy, a zásada prevence by měla být směrodatnou zásadou našich právních předpisů ve všech těchto oblastech. Přirozeně bychom chtěli dosáhnut více, doufáme však, že Komise se přitom nezastaví. V této oblasti činnosti si nemůžeme dovolit zastavit se a doufáme, že dokážeme v této práci postupovat vpřed.

  Bairbre de Brún, jménem skupiny GUE/NGL.– (GA) Chtěla bych uvítat tuto zprávu paní Riesové.

Vyzývám Komisi a členské státy, aby se opětovně v plné míře zavázaly splnit cíle akčního plánu pro životní prostředí a zdraví a k posílení plánu prostřednictvím zvýšení míry jeho ambicí a přizpůsobení našim potřebám. Zvláště mě těší příspěvek pana komisaře Dimase. Zvýšený počet případů určitých druhů rakoviny nám naznačuje, že si nemůžeme dovolit usnout na vavřínech.

Zvláště bych chtěla zdůraznit, že opatření v oblasti duševního zdraví mají nesmírný význam. Poruchy duševního zdraví jsou hlavním rizikovým faktorem v případě sebevražd v Irsku a sebevraždy jako také jsou největší příčinou úmrtí našich mladých lidí. EOU by měla ve větší míře podporovat rozvoj vhodných strategií prevence, jakákoli činnost na úrovni EOU nebo na mezinárodní úrovni zaměřená na pomoc při podpoře duševního zdraví by byla velmi vítaná.

Také podporuji výzvu k činnosti v oblasti kvality vzduchu uvnitř budov a bezpečnosti chemických sloučenin používaných při výrobě zařízení a nábytku. Komise přijala několik významných opatření, potřebujeme však komplexní politiku v oblasti kvality vzduchu uvnitř budov vzhledem k rozsahu onemocnění dýchacího systému v EU.

Rovněž musíme poskytnout podporu pro MSP, s cílem zabezpečit, aby byly schopny dodržovat soulad s environmentálními zdravotními předpisy a aby byly schopny přijmout kroky na zkvalitnění vlivu, který mají na životní prostředí. V mém volebním obvodu byl v této oblasti podpořen úžasný projekt v rámci programu Interreg.

Naše klima se mění a tento proces s sebou přináší nové výzvy v oblasti zdraví, stejně tak i životního prostředí. Musíme přímo a účinně čelit novým hrozbám pro naše životní prostředí a zdraví, které představuje změna klimatu.

Mnohého bylo dosaženo, jsou však třeba ambice a citlivé konkrétní opatření a já bych dnes na tuto skutečnost chtěla upozornit Evropskou komisi!

  Irena Belohorská (NI). - (SK) Děkuji, pane komisaři, i vám, paní ministryně, že jste si přišli vyslechnout naše názory. Děkuji zpravodajce Frédérique Ries za vypracování této zprávy. Jde o velmi ambiciózní program, který se dá – pokud vůbec – hodnotit velmi těžko. Navíc hodnotíme plnění ambiciózních cílů ve velmi různorodém prostředí 27 členských států s rozdílnými zdravotními systémy, ale i s rozdílnou diverzitou životního prostředí.

Jedna z nejzávažnějších obav do budoucna je rakovina. Vícekrát jsme se setkali s prognózami do budoucna, které jsou velmi hrozivé. Existují statistiky, které poukazují, že toto onemocnění má za následek mohutný úbytek populace především v produktivním a postproduktivním věku. V mnohých případech je jasně dokázaný vliv životního prostředí na zdravotní stav obyvatelstva.

Neméně důležitá je – a to zdůrazňuji ze zprávy nejvíc – informovanost obyvatelstva, jednak o vlivech životního prostředí na zdraví a vznik závažných onemocnění a jednak možnost různých mimovládních organizací napomáhat tuto činnost.

Mince má dvě strany, kde na jedné straně hraje velkou úlohu informovanost ze strany Evropské unie, případně místních institucí, ale na druhé straně je velmi důležitý i přístup obyvatelstva, jak se k těmto informacím a faktům postaví a jak s nimi naloží.

Prevence se stává účinnou jen tehdy, pokud je jí zodpovědným způsobem porozuměno a je interprotovaná, a při takovýchto splněných podmínkách je možné i sledovat odezvu v reálných číslech. Hodnotit plán z krátkodobého hlediska je možné, ale hlavní následky uplatňování stanovených nástrojů je možné nejlépe pozorovat a kvantifikovat z dlouhodobého hlediska.

  Avril Doyle (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, navzdory tomu, že toto hodnocení je velmi vítané, domnívám se, že by byla v této diskusi potřebná větší míra upřímnosti, a také si musíme připustit, že nemůžeme chránit lidi, naše občany, před nimi samotnými, a nemůžeme ani přijímat předpisy ve všech případech život ohrožujících situací. Riskujeme ztrátu podpory obyvatelstva EU, pokud k němu vyšleme signál, že naší úlohou je upravovat každý aspekt života, a to je právě způsob, jak si naši činnost lidé vysvětlují. Musíme být velmi opatrní, pokud jde o zprostředkování skutečného poselství projektu EU.

Také bych chtěla požádat o ubezpečení, že se většina z tohoto plánu neskládá z přeměňování a přeskupení už naplánovaných projektů. Potřebujeme lepší provádění existujících právních předpisů EU na úrovni členských států a lepší monitorování a prosazování ze strany Komise. Podle mého názoru je prioritním rozsáhlejší hodnocení a diskuse o rozšíření a účinnosti existujících právních předpisů.

Pokud jde o nové právní předpisy, tento Parlament by se měl v první řadě zabývat balíčkem pro klima a energetiku. Změna klimatu bude mnohými způsoby ovlivňovat zdraví, například formou podvýživy vyplývající z nedostatku potravin v některých částech světa, úmrtí a zranění v důsledku extrémních stavů počasí, jakými jsou například vlny veder, záplavy, bouřky a požáry a následné sociální problémy; ve formě zvýšené zátěže různých průjmových onemocnění, zvýšené početnosti onemocnění srdce a dýchacího systému; vážných problémů s nedostatkem vody – více než 40 % světa bude do deseti let trpět problémy částečně souvisejícími s nedostatkem vody – a pitné vody. Velmi vítám skutečnost, že v tomto usnesení o hodnocení v polovině trvání plánu se uznávají vlivy změny klimatu na zdraví.

Pokud jde o další bod, který je velmi vážnou otázkou, a stále Popelkou, pokud jde o způsob, jakým se mu věnujeme na evropské úrovni a na úrovni členských států, a tímto bodem je evropské duševní zdraví. Jeden ze čtyř Evropanů aspoň jednou za život trpí problémy souvisejícími s duševním zdravím. Jen v Irsku se náklady na poruchy duševního zdraví odhadují na 4 % z našeho HDP a bohužel loni si život vzalo více než 460 lidí, což byl počet zaznamenaných sebevražd. Představuje to nárůst o 12 % v porovnání s předcházejícím rokem, v roce 2006 – v Irsku, v zemi, která je na popředních místech v žebříčcích nejlepších míst na život, myslím, že hned za Lucemburskem. (Netuším, kdo sestavuje kritéria pro tyto žebříčky.) Musíme je však zpochybnit.

Tento problém s duševním zdravím v Evropě a souvisejícími problémy si zasluhuje pozornost a přiměřené strategie pro prevenci v této nejdůležitější oblasti. Prognóza paní zpravodajky, že akční plán je odsouzen k neúspěchu, celkově nebo částečně, je znepokojující a chtěla bych, aby nás Komise, ale i předsednictví, ujistily, že k tomu nedojde.

  Evangelé Tzampazi (PSE). – (EL) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, gratuluji paní zpravodajce k její komplexní a kohezní zprávě, ve které objektivně hodnotí pokrok dosažený v oblasti realizace evropského akčního plánu pro období let 2004–2010, přičemž zároveň poukazuje na nedostatky a nové informace.

Dovolte mi zdůraznit několik otázek týkajících se kvality vzduchu uvnitř budov a jeho vlivu na lidské zdraví, především na zdraví nejzranitelnějších skupin, jakými jsou děti a starší osoby. Vzhledem k tomu, že trávíme 90 % svého času uvnitř, musí Evropská komise urychleně přistoupit k vypracování strategie v této oblasti, přičemž se zaměří na stanovení usměrnění, stejně jako na ochranu občanů, kteří jsou vystaveni vícerým zdrojům biologického a chemického znečištění.

Je důležité, aby byl zřízen vhodný rámec na omezení vystavení chemickým látkám. Zvláštní důraz se musí klást na stav veřejných budov, úřadů a škol, abychom mohli chránit nejzranitelnější skupiny.

  Janusz Wojciechowski (UEN). - (PL) Vážená paní předsedající, vztah mezi zdravím a životním prostředím je zřejmý jako vztah mezi životním prostředím a zemědělstvím, protože citlivé a rozumné zemědělství pomáhá při ochraně životního prostředí.

Bohužel čelíme určitému vývoji v oblasti zemědělství, který je škodlivý pro životní prostředí. Malé rodinné zemědělské podniky mizí a evropské zemědělství se stává čím dál více industrializovaným, což vede k poškození životního prostředí. V rámci zemědělské politiky bychom se měli více snažit chránit menší rodinné zemědělské podniky, protože jsou provozovány ekologičtějším způsobem.

Další hrozbou jsou GMO. Nepřestávají se rozšiřovat, navzdory mnohým vážným obavám týkajícím se negativních vlivů geneticky modifikovaných plodin na životní prostředí a na lidské zdraví a zdraví zvířat. Evropská unie by měla být obezřetná, pokud jde o GMO. Podporuji zprávu, kterou předložila paní Riesová a chtěl bych jí pogratulovat k vynikající práci, kterou odvedla.

  Satu Hassi (Verts/ALE). – (FI) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, upřímně děkuji paní zpravodajce, paní Riesové, za její vynikající práci. Bohužel musím souhlasit s kritikou, která zazněla na margo samotného programu. Opírá se o existující opatření a nenaznačuje postup vpřed.

V době, kdy jsou lidé nadšeni novými objevy, se opět jednou ignoruje zásada prevence. Tato situace se dnes opakuje v případě nanomateriálů a elektromagnetických polí. Z nanomateriálů se stává čím dál běžnější jev, dokonce jsou součástí spotřebního zboží, avšak právní předpisy zaostávají, a to navzdory tomu, že výzkumníci varují před možným nebezpečím, které by mohly nanomateriály představovat pro zdraví. Pokud nebudeme brát tato nebezpečí vážně, z nanomateriálů se může stát zdravotní problém v rozsahu problému s azbestem. Rovněž i v případě elektromagnetických polí, kterým jsou vystaveny stovky milionů lidí navzdory tomu, že o jejich vlivu víme jen velmi málo. V některých zemích, jako například v Itálii, musí být mezi základnami a školami dodržen bezpečnostní odstup 500 metrů, přičemž ve Finsku se tyto základny nacházejí dokonce na střechách škol. V takovýchto případech jsou zapotřebí nové evropské normy, v nichž se zohledňují vědecké zjištění.

  Jana Bobošíková (NI). - (CS) Dámy a pánové, plně souhlasím s tím, jak zpráva kolegyně Riesové hodnotí plán pro životní prostředí a zdraví. Stejně jako předkladatelka se domnívám, že plán je takřka nevyhodnotitelný a že je odsouzen k neúspěchu. Některé jeho cíle jako prevence sebevražd nebo komunikační strategie o dopadu změn klimatu na lidské zdraví vzbuzují údiv. Plán je špatně zajištěn jak finančně, tak zejména organizačně. Prováděné akce jsou vágní a namísto odpovědí vzbuzují pochybnosti a otázky. Dokument je navíc duplicitní s obdobným plánem Světové zdravotnické organizace.

Evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví je tak bohužel jen dalším předmětem oprávněné kritiky na adresu plýtvání penězi daňových poplatníků a zbytečné administrativy z Bruselu. Domnívám se, že by Komise měla realizaci tohoto plánu ihned zastavit, těsněji spolupracovat se Světovou zdravotnickou organizací a další cyklus plánu pro zdraví na evropské úrovni vůbec nevyhlašovat.

  Edite Estrela (PSE). – (PT) Chtěla bych začít gratulací na adresu paní Riesové k její práci. Vztah mezi znečištěným životním prostředím a zdravotními riziky je dnes zřejmý. Dnes existuje více onemocnění, která souvisí s environmentálními faktory a změnou klimatu, jsou jimi například onemocnění dýchacího systému, alergie a různé druhy rakoviny.

Globální oteplování je zdrojem nových pandemií. Studie dokazují, že sucha a povodně mají na svědomí více lidských životů než přírodní katastrofy. Nedostatečná kvalita vzduchu ve školách a zdravotnických zařízeních také způsobuje vážné problémy.

Čím dál více lidí podléhá různým nemocem v důsledku znečištění ovzduší ve velkých městech a uvnitř budov, v důsledku znečištění vody, a dokonce i pozemních vod, v důsledku kontaminace zemědělské půdy výrobky na ochranu rostlin a v důsledku nedostatku čištění odpadových vod a komunálního odpadu. Je zapotřebí přijmout opatření pro prevenci budoucích problémů.

  Luca Romagnoli (NI). - (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zprávě, kterou předložila paní Riesová, se nedá nic vyčítat, především vzhledem k tomu, že zpravodajka monitoruje uskutečňování plánovaných činností Komise detailně a s velkou pozorností, a také klade otázky a požaduje další opatření v oblasti strategie na prevenci, která musí být evropské politické činnosti vlastní.

Podobně mě těší požadavek, aby Komise vydala zelenou knihu o kvalitě vzduchu uvnitř budov a chtěl bych poukázat na ohleduplnost paní zpravodajky v oblasti vlivů elektromagnetických polí na lidské zdraví.

V konečném důsledku mohu schválit všechno, co uvádí ve zprávě paní Riesová, a doufám, že tato zpráva získá v Parlamentu co nejširší podporu.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Změna klimatu ovlivňuje ve výrazné míře lidské zdraví prostřednictvím zmnožení určitých infekčních a parazitických onemocnění, které způsobuje především nárůst teploty.

Četnost vln veder, záplav a požárů na neobhospodařované půdě může vést ke vzniku jiných onemocnění, nepřiměřenému hygienickému stavu a úmrtím.

Během léta Rumunsko v čím dál větší míře čelilo obdobím veder, záplav a bouří. Tyto letní záplavy připravily tisíce rumunských občanů o přístřeší a základní hygienické podmínky.

Žádám Komisi, aby poskytla Rumunsku přiměřenou finanční podporu určenou ke snížení vlivů takovýchto přírodních katastrof.

Snížení objemu emisí z dopravy, které představují 70 % znečištění městského prostředí, přispěje ke zkvalitnění ovzduší. Směrnice, jako například směrnice o kvalitě pohonných hmot, snížení objemu emisí z dopravních prostředků a podpora ekologických vozidel městské dopravy přispějí ke snížení znečištění životního prostředí.

Navzdory tomu je však důležité, aby se jejich uskutečňování a dosažené výsledky monitorovaly.

  Daciana Octavia Sârbu (PSE). – (RO) Mezinárodní zpráva o elektromagnetických polích a jejich vlivu na lidské zdraví s názvem BioInitiative je znepokojivá a uvádějí se v ní zjištění o skutečnosti, že existující limitní hodnoty, pokud jde o ochranu před neionizujícím zářením, jsou zastaralé a je nezbytné urychlené opatření pro účely omezení vystavení lidí záření, které generují zařízení využívané operátory mobilních telefonních sítí.

Vědecké studie dokazují, že toto záření způsobuje zdravotní problémy, jakými jsou například poruchy spánku, dětská leukemie, výrazné zvýšení stresu a skutečnost, že používání mobilního telefonu během období deseti let zdvojnásobuje nebezpečí nádoru mozku. V novém akčním plánu pro zdraví se musí zohlednit tato rizika, která narůstají vzhledem k rozvoji nových technologií a která se rozšiřují do venkovských oblastí a rozvojových zemí.

Potřebujeme pokračovat ve výzkumu v této oblasti a v oblastech souvisejících s duševním zdravím, jakými jsou stres a deprese, s cílem určit, zda mohu být skutečně spojené s neionizujícím zářením.

  Genowefa Grabowska (PSE). - (PL) Vážená paní předsedající, chtěla bych pogratulovat paní zpravodajce k její zprávě na toto téma, která je pro nás Evropany tak důležitá. Chtěla bych se zaměřit na jednu konkrétní otázku a zdůraznit význam biologického monitorování. Jde o postup, jímž se kvantifikuje vztah mezi znečištěním životního prostředí a zdravím Evropanů. Neměli bychom šetřit zdroji, pokud jde o tuto strategii. Měli bychom investovat do výzkumu a potom uskutečňovat jeho zjištění. Kromě toho bychom neměli mít jen plná ústa slibů v případě zásady prevence. Tuto zásadu bychom měli uplatňovat kdykoli, když nemáme jistotu o možném negativním vlivu konkrétní environmentální záležitosti na naše zdraví. Zásada prevence rovněž pomáhá při předcházení šíření onemocnění. Pomůže při předcházení šíření alergií a zkvalitní způsob, jakým Evropané žijí a fungují. Domnívám se, že Evropská unie musí udělat více v oblasti environmentálních onemocnění a přijmout účinnější opatření v zájmu občanů. Očekávám, že Komise se takovýmto způsobem zachová.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Dovolte mi poblahopřát zpravodajce, paní Riesové, k její zprávě, která poukázala na stav plnění akčního plánu a zároveň předložila řadu doporučení do dalšího období.

Vítám opatření Evropské komise, která zavedla v zájmu zlepšení ovzduší ve vnitřních prostorech. Jako lékař považuji tento krok za velmi důležitý. V kancelářích, ve školách, v domech, v uzavřeném prostoru tráví každý z nás drtivou většinu svého času. Jeho vysoké znečištění může vést k astmatickým onemocněním, k alergiím, ale i k rakovině. Proto podporuji návrh na vydání zelené knihy a vytvoření skutečné evropské strategie v této oblasti.

Dále považuji za důležité upřít naši pozornost na elektromagnetické záření. Technický pokrok může v případě nesprávného nebo přehnaného používání představovat jistá zdravotní rizika, at už v podobě poruch spánku, Alzheimerovy choroby, leukemie a dalších. Evropské společenství se proto musí aktivněji angažovat a zaujmout stanovisko k této novodobé hrozbě a docílit i vymahatelnost.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Chtěla bych dodat jednu skutečnost, totiž že obyvatelstvo Unie stárne, a domnívám se, že evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví by se měl zaměřovat na problémy starších lidí.

Časová perspektiva roku 2010 není příliš blízko. Domnívám se, že jsou zapotřebí dlouhodobá perspektiva a přiměřená strategie. Neměli bychom zapomínat, že míra porodnosti za uplynulá léta klesla. V některých členských státech je míra dětské úmrtnosti stále vysoká. Hospodářská udržitelnost Unie je založena na mladém a zdravém evropském obyvatelstvu a v důsledku toho Unie potřebuje vypracovat konkrétní akční plán pro účely zabezpečení přirozeného růstu potřeb Společenství.

Svůj příspěvek ukončím připomenutím potřeby výzkumu v oblasti epidemiologie s podporou Komise, s cílem určit vliv elektromagnetického záření na lidské zdraví.

  Nathalie Kosciusko-Morizet, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych zdůraznit skutečnost, že mnozí z poslanců, kteří přispěli do této diskuse, navázali na jiné oblasti z environmentální problematiky a domnívám se, že je to správné, a protože je to tak, ve skutečnosti nás vyzýváte, abychom se snažili o lepší koordinaci a větší integraci různých politik v oblasti životního prostředí. Například jsem si zaznamenala odkazy na změnu klimatu, které uvedla paní Eková, paní Ţicǎuová, a dokonce i pan Kuźmiuk, a to přestože jeho příspěvek směřoval jinam a odkazy na zemědělské problémy, které uvedl pan Wojciechowski, společně s odkazem na směrnici o komunálních odpadových vodách, který uvedla paní Estrelová. Všechny tyto oblasti jsou vzájemně propojené a tato zjevná komplexnost nám musí poskytnout dodatečnou motivaci, která je třeba ke zkvalitnění našich vědomostí o environmentálních zdravotních otázkách. Ano, paní Doylová, předsednictví se v každém případě snaží jít tímto směrem. Bude se o to snažit prostřednictvím směrnic, na nichž se v současnosti pracuje, konkrétně je to směrnice o integrované prevenci a kontrole znečišťování, návrh směrnice o ochraně půdy a balíček pro energetiku a klima, protože nezapomínám na vztah se změnou klimatu. Prostřednictvím těchto směrnic svým způsobem řešíme problémy a určujeme vztah s různými známými onemocněními, jakým je například rakovina, jak zmínila také paní Belohorská.

Čelíme však i novým problémům a množství poslanců je zmínilo ve svých příspěvcích do dnešní diskuse. Problematika elektromagnetických vln byla do jisté míry prozkoumaná a nyní mám na mysli konkrétně studii Interphone, existují však i nové technologie, které neustále přicházejí na trh a určitě nás v každém případě přinutí přijmout velmi dlouhodobý přístup. Rovněž myslím i na kvalitu vzduchu uvnitř budov, téma, které jste mnozí zmínili, přičemž bychom měli tuto oblast považovat za prioritní, protože jde o problém, který tu byl vždy přítomný. Výzkum v této oblasti však není tak rozsáhlý jako výzkum kvality vnějšího ovzduší, a to navzdory tomu, že 90 % času trávíme uvnitř budov.

Paní Ferreirová se ptala na to, zda existuje například propojení na vnitrostátní úrovni ve Francii s programem Grenelle a evropským akčním plánem. V rámci programu Grenelle jsme odvedli množství práce v oblasti problematiky životního prostředí a zdraví a setkali jsme se se stejnými problémy, o kterých jste hovořili i zde. Především známe onemocnění, oblasti, které jsou kvalitně prozkoumané a kde je třeba dosáhnout dalšího pokroku, včetně otázky rakoviny, v návaznosti na environmentální příčiny. Potom existují nové oblasti, v nichž naše opatření mohou být dalekosáhlejší. V programu Grenelle jsme například zavedli ustanovení pro klasifikaci všech nanočástic, na zavedení povinného postupu ohlašování pro nanočástice, které jsou uvedeny na trh, na poskytnutí lepšího systému regulace a monitorování v oblasti vzduchu uvnitř budov a na zavedení lepších kontrol vnitřních zařízení a nábytku, z nichž některé představují pro kvalitu vzduchu uvnitř budov problémy.

Paní Ferreirová se ptala na koordinaci a na to, zda existuje koordinace mezi vnitrostátními plány pro životní prostředí a zdraví a evropským akčním plánem. Je zjevné, že jakékoli propojení tohoto druhu bude způsobovat problémy. V současnosti se nacházíme ve stadiu, v němž každý členský stát připravuje svůj vlastní plán na základě vlastních problémových oblastí. Vzhledem k tomu se domnívám, že opatření zaměřená na koordinaci bychom mohli zavést poté, co ukončíme tuto počáteční fázi a toto nám bude sloužit jako základ pro nejbližší fázi v procesu. A na závěr, když mi dovolíte, vážená paní předsedající, bych chtěla upozornit na skutečnost, přičemž se vůbec nehodlám dotknout pánů poslanců, kteří jsou zde přítomní, a samozřejmě jim děkuji za jejich příspěvky, že dnes ráno se do diskuse zapojily především paní poslankyně tohoto Parlamentu, a nevidím v tom problém, ale příležitost a možná náznak naděje.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za konstruktivní diskusi, kterou jsme vedli o významné otázce vztahu mezi životním prostředím a zdravím. Domnívám se, že tato diskuse byla velmi dobrou příležitostí pro to, abychom si vyměnili stanoviska k pokroku, kterého bylo dosaženo, a k výzkumu uskutečňovanému v klíčových oblastech, s cílem určit, zda je potřeba zrevidovat limitní hodnoty vystavení stanovené v doporučení Rady.

Komise nedávno požádala svůj Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika o přehodnocení stanoviska, s cílem zohlednit nejnovější informace uvedené ve zprávě.

Nejnovější vývoj a iniciativy, které Komise přijímá v oblasti zvláštní problematiky vztahu životního prostředí a zdraví, jsou velmi významné. Dokazují, že kromě spolupráce vytvářené na střednědobém a dlouhodobém základu mezi odvětvími životního prostředí, zdravotnictví a výzkumu je možné přijmout bezprostřední opatření zaměřená na další začlenění rozměru zdraví do politiky životního prostředí, přičemž bude tento přístup přínosný pro životní prostředí, stejně jako zdraví.

A nyní bych přešel ke koordinaci, kterou uvedla jedna z poslankyň. Ke koordinaci mezi různými vnitrostátními akčními plány pro životní prostředí a zdraví dochází v první řadě prostřednictvím Fóra pro životní prostředí a zdraví pod záštitou Evropské komise a v druhé řadě prostřednictvím WHO, na jehož příslušných činnostech se Komise aktivně podílí.

Pokud jde o nanomateriály, před šesti týdny, 17. června 2008, Komise přijala oznámení o rozsahu působnosti právních předpisů EU týkajících se nanomateriálů, v němž se zdůrazňuje význam uplatňování zásady prevence v této oblasti.

Právní předpisy EOU nemohou přímo odkazovat na pojem „nanomateriály“, mělo by se však akceptovat, že právní předpisy EOU do výrazné míry pokrývají nebezpečí spojená s nanomateriály. Komise samozřejmě dospěla k závěru, že prosazování existujících právních předpisů je třeba posílit a že příslušné texty, jakými jsou specifikace a technické návody, je třeba zrevidovat s cílem přizpůsobit je používání nanomateriálů. Komise bude též, samozřejmě, pokračovat v podpoře příslušného výzkumu, s cílem doplnit nedostatky v našich vědomostech.

Vztah mezi změnou klimatu a zdravím je zjevně jednou z otázek, která je podle hodnocení v polovině uskutečňování plánu čím dál významnější, a těší mě, že to dnes zdůraznilo mnoho řečníků. Této problematice se budeme věnovat v bílé knize o přizpůsobení se změně klimatu, která by měla být brzy schválena.

Pokud jde o poznámku našeho polského kolegy poslance, která se přímo nedotýká diskutovaného tématu, je však velmi významná v kontextu balíčku pro energetiku a změnu klimatu, musím vyjasnit, že jakékoli zvýšení cen elektrické energie v Polsku a v jiných zemích, kde jsou ceny elektrické energie regulované, nebude způsobeno zavedením dražeb v rámci evropského systému emisních kvót skleníkových plynů. Toto zvýšení způsobí potřeba dalších investic do odvětví energetiky, protože do tohoto odvětví nebude nikdo investovat, pokud nebude nabízet přiměřenou perspektivu zisku z investic. K zvýšení dojde i kvůli liberalizaci odvětví energetiky a sjednocení energetického trhu EU.

Účast na systému obchodování s emisemi CO2 pro účely boje proti změně klimatu bude představovat kolem 15 % a je třeba poznamenat – a musím tuto skutečnost zdůraznit, protože jsem nedávno četl prohlášení polských představitelů v řadě novin o tom, že systém způsobí hospodářský problém v Polsku atd. – samozřejmě, musím zcela vyjasnit, že jakýkoli objem finančních prostředků, který bude na nákup emisních kvót CO2 nutný, zůstane v příslušné zemi, například v Polsku. A nejen to, Polsko bude mít dodatečnou výhodu ve výši 1 miliardy EUR z redistribuce, která bude výsledkem dražby kvót v zemích EU, v nichž je příjem na hlavu vyšší než průměr EU.

Tyto obavy jsou proto nepodložené. Polsko ze systému a z balíčku, o kterém bude diskutovat Evropský parlament a Komise, jen získá.

Akční plán je účinným prostředkem zapojení všech subjektů z odvětví životního prostředí, zdravotnictví a výzkumu na úrovni členských států a Společenství, s cílem zohlednit vztah mezi životním prostředím a zdravím účinnějším způsobem při formulovaní politiky životního prostředí.

Je třeba intenzivnějším způsobem sledovat tento cíl, ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami a s podporou Evropského parlamentu. Ještě jednou mi dovolte zdůraznit, že mě těší současná spolupráce a podpora francouzského předsednictví.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS
místopředseda

  Frédérique Ries, zpravodajka. − (FR) Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat jednomu každému poslanci a poslankyni za vysokou kvalitu dnešní diskuse. Domnívám se, že tato oblast je v centru zájmu Evropanů a je jednou z těch, které leží na srdci „Evropě občanů“. To je důležité. Chtěla bych poděkovat každému kolegovi a všem poslancům a poslankyním za jejich stanoviska a hodnocení, stejně jako za návrhy, které předložili, přičemž většina z nich byla skutečně ambiciózní. Nebudu je tu všechny jmenovat, protože to už udělali paní ministryně a pan komisař Dimas.

Chtěla bych se jen vrátit k problematice elektromagnetických polí.

Paní Kosciusková-Morizetová uvedla studii Interphone, zaměřujeme se však na jádro problému. Zjištění této studie ještě nebyla v úplnosti uveřejněna přesně proto, že někteří je považují za vzájemně se vylučující, zatím co množství vědců, kteří se na této studii podíleli a kteří pracují v Izraeli, nyní zdůraznili vztah mezi vystavením se vlnám GSM a vznikem rakoviny příušní žlázy. Proto dříve než přijmeme nějaká opatření, očekáváme důkazy. Jak jsem už uvedla, v případech, kdy jsou vědci nejistí, je na politicích, aby činili rozhodnutí.

Na závěr bych zmínila náš pozměňovací návrh 1, který byl předložen v plénu, a chtěla bych vás vyzvat, abyste ho podpořili, protože ho předložila většina parlamentních skupin. Ve skutečnosti potvrzuje, že když se technologie vyvíjejí a mění, což je případ této zvláštní oblasti, měly by se změnit a doplnit i limitní hodnoty vystavení, v opačném případě neděláme nic pro to, abychom pomohli spotřebitelům, kteří mohou být ohroženi. Velmi doufám, že francouzské předsednictví podpoří tento návrh na změnu a doplnění doporučení z roku 1999.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes v 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Gyula Hegyi (PSE), písemně. – (HU) Zpráva paní Riesové se týká významných otázek souvisejících s hodnocením v polovině trvání evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví. V rámci tohoto omezeného prostoru bych se chtěl věnovat problematice sladkých vod. V Maďarsku a v mnoha jiných zemích Unie vede celosvětová změna klimatu v zásadě k extrémnímu objemu srážek.

Období záplav se střídají s měsíci sucha a tato situace vyžaduje novou strategii v oblasti vodohospodářství. S každou kapkou sladké vody musíme hospodařit zodpovědně. Můžeme toho dosáhnout pouze prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie a nejdříve v rámci rozpočtového období, které začíná v roce 2013, musíme vyčlenit rozsáhlé zdroje Společenství na vodohospodářství. S tímto je spojeno i zabezpečení zdravé pitné vody na území Unie a využívání léčivé vody a geotermální energie jako zdroje tepla.

Několik desítek tisíc evropských občanů zemřelo během vln veder v městech a zmírňování teplot také vyžaduje vodu. Prostřednictvím využití projektů pro vodu v rozvojovém světě by naši vynikající odborníci mohli poskytnout pomoc v rámci projektů Unie. Nezapomínejme na to, že sladká voda je pravděpodobně nejdůležitějším pokladem jednadvacátého století!

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Považuji za vhodné, že do zprávy byl začleněn odkaz na povinnost Komise a členských států podporovat akční plán pro životní prostředí a zdraví dětí v Evropě. Problematika zdraví evropských dětí si zasluhuje veškerou potřebnou pozornost vzhledem k vážným problémům, kterým čelí členské státy.

Chtěl bych vás informovat o znepokojující statistice, která je výsledkem letošního výzkumu na rumunských školách. Jeden ze čtyř žáků trpí chronickým onemocněním. Podle oficiální zprávy jsou hlavními příčinami těchto onemocnění nevhodná strava, nedostatek fyzické činnosti a školní tašky, které jsou příliš těžké. Nejčastějšími druhy chorob jsou problémy se zrakem, opožděný růst, deformace páteře, vady řeči a anémie.

Mnozí žáci a děti v předškolním věku trpí nadváhou, přičemž příčinou obezity je konzumace jídel rychlého občerstvení. Kromě toho, že žijí v přírodním prostředí, které je čím dál nebezpečnější pro jejich zdraví, se zdá, že ani sociální prostředí, v němž se děti vyvíjejí, není příliš vhodné. Z tohoto důvodu se domnívám, že celá Evropa by měla velmi vážně zvážit problematiku zdraví dětí ještě předtím, než se dostaneme do situace, že nebudeme vědět, jak bude vypadat Evropa zítřka.

  Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Dodržování lidských práv, demokracie a právního státu jsou některé z priorit Evropské unie. V nevyhnutelných případech Unie stanoví restriktivní opatření známá jako sankce, pokud jsou třeba k dosažení uvedených cílů. Sankce by měly být řešením jen v případech vážných hrozeb nebo porušení lidských práv, případně tehdy, když se smíření nebo diplomatické opatření prokázala jako neúčinná.

K sankcím se může přistoupit i v případech nenapravitelného poškození přirozeného životního prostředí, když takovéto poškození ohrožuje bezpečnost, a tak představuje i vážné porušení lidských práv. Uplatňování tzv. dvojího metru však není přípustné. Tím mám na mysli nedostatek konzistentnosti či rovnosti při stanovování nebo provádění sankcí. Sankce, které nejčastěji stanovuje Evropská unie, mají podobu zamítání žádostí o víza a embarga na vývoz a dovoz zbraní. Kromě jiného se sankce využívají jako zbraň ve válce proti teroru.

Postup sestavování černých seznamů s názvy institucí a subjektů napojených na teroristickou činnost je významnou součástí protiteroristické politiky EU.

Je potřebná koordinovaná mezinárodní činnost, s cílem zlepšit efektivitu stanovených sankcí.

Unie by měla pokračovat v stanovování vhodně zacílených inteligentně zformulovaných sankcí za účelem řešení zvláštních problémů, přičemž minimalizuje humanitární následky nebo negativní vlivy na jednotlivce, proti kterým tyto sankce nejsou namířeny.

5. Ochrana půdy (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Radě jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin předložil Miroslav Ouzký a jež se týká pokroku, kterého bylo dosaženo v Radě v souvislosti s rámcovou směrnicí o ochraně půdy (O-0070/2008 - B6-0455/2008).

  Miroslav Ouzký, autor. − Vážený pane předsedající, dovolte mi zdůraznit, že v září 2006 Komise přijala návrh rámcové směrnice o ochraně půdy s cílem chránit půdu v Evropské unii. Tento návrh vyvolal velmi živou a zajímavou diskusi v mém výboru, ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Paní zpravodajka Christina Gutiérrez-Cortinesová se velmi snažila o dosažení kompromisu.

Stanovisko bylo přijato v prvním čtení Evropského parlamentu 14. listopadu 2007. Od té doby je nejasné, kdy bude Rada schopna přijmout společnou pozici a kdy ji předloží Evropskému parlamentu.

Na začátku června proto můj výbor předložil Radě otázku k ústnímu zodpovězení s cílem zjistit, jakého pokroku bylo dosaženo v Radě od přijetí stanoviska Parlamentu. Jménem svého výboru bych chtěl Radu požádat, aby se vyjádřila k dosaženému pokroku. Kromě toho by se členové mého výboru rádi dozvěděli, kdy bude Rada v souladu se současným plánováním schopna Evropskému parlamentu předložit svou společnou pozici týkající se rámcové směrnice o ochraně půdy.

  Nathalie Kosciusko-Morizet, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pane Ouzký, v šestém environmentálním akčním plánu Evropského společenství se uznává, že půda je omezeným zdrojem a je prostředkem, který podléhá environmentálním omezením. V programu se snažíme o vymezení zvláštní strategie na ochranu půdy v absolutních a jednoznačných pojmech. V této strategii se zohledňují zásady subsidiarity a regionální diverzity, kterým každý velmi dobře rozumí.

V únoru 2007 – a tady se vracím do historie, Rada zorganizovala poradní diskusi o oznámení Komise o tematické strategii a o návrhu na směrnici. V prosinci 2007 přezkoumala návrhy kompromisního řešení směrnic, které vypracovalo portugalské předsednictví, jež odvedlo na tomto návrhu velmi mnoho práce, a v takovýchto návrzích se vzalo v úvahu stanovisko, které vyjádřil Evropský parlament v prvním čtení. Bohužel, a navzdory nesmírnému úsilí portugalského předsednictví, nebylo v této době možné dosáhnout politické dohody. Nesouhlas měl vícero podob. Některé členské státy zpochybňovaly samotnou oprávněnost iniciativy, jinými slovy potřebu zavést právní předpisy Společenství na ochranu půdy; jiné členské státy se domnívaly, že rámcová směrnice poskytne větší míru flexibility a zvláště pomůže zohlednit vnitrostátní politiky, které se už provádějí, politiky, které nebyly přiměřeně uznány v návrhu směrnice v předloženém znění. Od té doby se různé členské státy měly čas zamyslet a Francie hodlá tuto diskusi v Radě znovu otevřít. Stanoviska Evropského parlamentu budou přirozeně klíčovou součástí našich diskusí a obnovení diskuse, kterou bychom nyní rádi dovedli do konce. Jsme si vědomi skutečnosti, že jste museli najít rovnováhu mezi těmi, kteří nechtěli narušit legitimní pravomoci členských států v oblasti ochrany půdy, a těmi, kteří vyzývali k ambicióznímu harmonizovanému systému pravidel Společenství. Domníváme se, že stanovisko Parlamentu představuje dobrý základ na vytvoření vyváženého balíčku, na kterém se všichni můžeme podílet.

Tuto iniciativu jsme proto dnes opětovně otevřeli navzdory tomu, že je příliš brzy na to říci, zda budeme schopni v Radě dospět k dohodě nebo ne, a pokud ano, kdy se tak stane a na jakém základě. Nebylo by z mé strany správné, abych uváděla v této souvislosti jakékoli údaje. Mohu však slíbit, že francouzské předsednictví udělá, co bude v jeho silách, a opakuji, že přitom zohlední stanovisko, jež vyjádřil Parlament, který byl schopen dospět k vlastní vyvážené pozici, která je z toho důvodu v rámci této náročné diskuse velmi hodnotná. Zároveň jsme realističtí, protože jde o velmi citlivý dokument, jak si už každý všiml během předcházejících diskusí, a dokonce i v tom nejlepším případě se druhé čtení nebude konat dříve než po volbách do EP příští rok. Z tohoto důvodu nepospícháme a využijeme čas, který je třeba na dosažení možného souhlasného stanoviska ve věci, jež se v minulosti prokázala jako nesmírně komplexní.

  Cristina Gutiérrez-Cortines, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Vážený pane předsedající, své připomínky bych chtěla přímo adresovat paní ministryni, protože se domnívám, že pochopí, že jde o zcela novou záležitost.

Komise v souladu se svým běžným postupem předložila závaznou a do určité míry redukcionistickou směrnici. Zde, v Parlamentu, jsme si však uvědomili, že k takovému komplexnímu systému, jakým je půda, můžeme přistupovat pouze na komplexním a teoretickém základě. A to z toho důvodu, že půda ovlivňuje zachovávání CO2, je prostředím pro lidský život a ovlivňuje systém produkce, zemědělství, přírodní katastrofy a tvorbu infrastruktury. Ve zkratce, ovlivňuje všechno a pochopili jsme, že v případě 27 zemí s velmi dlouhou právní zkušeností, mnohé z nich nemohou uplatňovat směrnici vycházející ze zjednodušujících kritérií a rozsáhlé komitologie. Vzhledem k uvedenému jsme poprvé v historii tohoto Parlamentu vypracovali směrnici, která byla otevřená, flexibilní, založená na systematických kritériích samostatné organizace a která byla zaměřená na nový vývoj v oblasti článku 249 Smlouvy, v němž se stanovuje, že členské státy se musí snažit o dosažení stejných cílů a musí je dosáhnout, je jim však poskytnuta svoboda, pokud jde o jejich uplatňování.

V rámci této směrnice jsou respektované existující právní předpisy, existující katalogy a správní systémy každé země. Pro země, které jsou schopny dokázat, že splnily cíle stanovené v této směrnici, neexistují nové povinnosti. Mnohé z takovýchto zemí v úplnosti splnily všechny tyto cíle. Mnozí poslanci však nepochopili tento vztah mezi svobodou a komplexností. Tento pořádek je možný v rámci otevřeného systému a tento otevřený systém může existovat v rámci samostatné organizace. Radši se obrátili zády k právnímu předpisu, který ovlivňuje život a zemi.

Nechápu, jak si vlády, které znepokojuje změna klimatu, mohou dovolit něco namítat vůči směrnici, která se zabývá problémy půdy, země a změny klimatu a prostřednictvím níž se podporuje prevence katastrof, zalesňování, zemědělství a produktivita a v rámci které se dodržují všechny předcházející dohody.

Opakuji, že musíme pochopit, co je svoboda, protože mnozí nevědí, jak v ní mají žít.

  Inés Ayala Sender, jménem skupiny PSE. – (ES) Vážený pane předsedající, paní ministryně, pane komisaři, dámy a pánové, na všechny důležité přírodní zdroje a prostředí, jakými jsou voda, ovzduší a druhy a přirozené prostředí fauny a flóry, se vztahují zvláštní právní předpisy Společenství, přičemž pro půdu, která je neobnovitelným vzácným zdrojem, jak právě uvedla paní ministryně, nemáme systém ochrany.

Toto opomenutí proto musí být urychleně napraveno, protože v jeho důsledku všichni trpíme, především v době nedostatku potravin a diskusí o základních hospodářských a energetických alternativách, které v zásadě vycházejí z dostupnosti půdy.

Doplnění této mezery v právních předpisech Společenství poslouží k zdůraznění opatření, které zastáváme v rámci boje proti změně klimatu včetně aspektů, jakými je boj proti rozšiřující se erozi a rozšiřování pouště, přičemž nezapomínáme na vážný problém kontaminace půdy nebo zástavby této půdy v důsledku rychlého a neudržitelného rozvoje, který není pouze příčinou současné hospodářské krize, ale zabírá i takový základní zdroj, jakým je půda.

Kromě toho začlenění této otázky do evropského institucionálního právního systému bude sloužit jako stimul na zkvalitnění legislativního procesu, prostřednictvím umístění této otázky do koherentního rámce vycházejícího z nařízení a eventuálně z evropského financování, které můžeme propojit se zdroji určenými pro boj proti změně klimatu.

Neměli bychom zapomínat na nebezpečí, která ohrožují tento vyčerpatelný a neobnovitelný zdroj ve větší či menší míře na celém území všech členských států Evropské unie včetně významných přeshraničních oblastí.

Existuje řada členských států, jak před chvílí uvedla má kolegyně, které nemají zvláštní zájem o normalizaci ochrany půdy na evropské úrovni. Neměly by zapomínat na to, že to, co tento Parlament v minulosti přijal, není pouze flexibilním, přizpůsobitelným a ambiciózním právním nástrojem, ale i nástrojem, který není nadměrně normativní. Jde o nástroj, který může pomoci při zpřísňování a zefektivňování boje proti změně klimatu.

Půda má také velmi důležitou funkci jako zásobárna surovin a jako zásobárna uhlíku, přičemž neuvádím návrhy, o nichž se v současnosti diskutuje a které jsou zaměřeny na skladování CO2 nebo vlivy, které se uvádějí v právních předpisech o nedostatku vody.

Tento návrh směrnice je v Radě blokovaný od listopadu 2007. Je to nepřijatelné. Uběhl téměř rok, co tento Parlament vydal své stanovisko, a proto se domnívám, že je třeba udělat všechno pro nápravu této situace.

V takovéto situaci by členské státy disponovaly zvláštním právním předpisem na ochranu půdy zaměřeným nejen na ochranu životního prostředí, ale i na boj proti změně klimatu a odlesňování a rozšiřování pouště, ke kterým dochází. Rovněž by to vedlo k vytvoření nových oblastí výzkumu, inovace a uplatňování technologií, k vytváření pracovních míst a sociálních možností, a především by to zlepšilo kvalitu života evropských občanů.

Svůj příspěvek bych chtěla ukončit povzbuzením předsednictví Rady k tomu, aby pokračovalo ve svém úsilí o přijetí této důležité směrnice. Nebuďte zklamaná, paní Kosciusková-Morizetová. Všichni si uvědomujeme, že v rámci Rady došlo k povzbudivým změnám v pozici, měla byste však vědět, že nedovolíme, aby tato směrnice přišla o svůj obsah.

Vážená paní Kosciusková-Morizetová, prezident vaší země často prokazuje velkou odvahu a ambice v jistých oblastech a v postoji k výzvám, které jsou důležité. Ochrana půdy musí být jednou z nich.

  Jan Mulder, jménem skupiny ALDE. – (NL) Vážený pane předsedající, jedním z bodů, které ve svém příspěvku uvedla úřadující předsedkyně Rady, bylo tvrzení, že v tomto případě jde o velmi citlivou záležitost. V plné míře s tímto tvrzením souhlasím. Zajdu ještě dále. Domnívám se, že jsem prvním řečníkem, který může přímo prohlásit, že nevidí potřebu takovéto směrnice. Nerozumím tomu, proč by Evropané měli mít další směrnici. Proč si to myslím?

V první řadě už máme množství směrnic týkajících se půdy, které ovlivňují stav půdy a půdního prostředí. Pouze si vzpomeňte na směrnici o vodě, směrnici o pozemních vodách, směrnici o dusičnanech, osmnáct směrnic týkajících se křížového souladu. Všechny z nich mají vliv na stav půdy. V Evropě, a platí to ve Francii a kdekoli jinde, jsme zatížení příliš velkým množstvím administrativních pravidel. Průměrný zemědělec potřebuje víc času na vyplnění různých formulářů než na svou běžnou práci na farmě. Pokud bychom měli mít k tomu všemu další směrnici, potom by to už nemohlo být horší.

V první řadě bychom měli počkat na výsledky realizace směrnic, které jsme už přijali. Zjistit, zda nepostačují a zda přiměřeným způsobem přispívají k obnově půdy a jejímu dobrému stavu. Směrnice o pozemních vodách nabude účinnosti až v roce 2009, a proto je zcela zbytečné zavázat ještě předtím novou směrnici. Komise vypracovala návrh a vypočetla, jaké budou přínosy. V těchto výpočtech mi však chybí administrativní zatížení, ke kterému všechno toto povede v případě těch, na které se bude vztahovat. Ještě jednou to zopakuji. Příliš mnoho času se plýtvá na administrativní úlohy, na vyplnění formulářů, na setkání a ještě na nevímco jiné.

Co můžeme v této chvíli udělat? Komise by mohla sehrávat velmi důležitou roli při výměně zkušeností. Existují jisté země, které už vykonaly mnoho pro obnovu půdy, pro obnovu jejího dobrého stavu, a existují země, které tak neučinily. Země, které se rozhodly splnit tento úkol, tak učinily bez pomoci Evropy. Proč bychom nemohli využít tohoto dobrého příkladu v zemích, které stále čelí problémům?

Opakuji, že se domnívám, že v současnosti jsme příliš byrokraticky zatížení a že Evropa a Evropská unie obecně vzato nebudou o nic populárnější u občanů, pokud budou kupit jedno nařízení na druhé a potom jim povědí, aby se s tím vyrovnali, jak umějí. Ne, dovolte nám snížit administrativní zátěž a sledovat příklad členských států, které mohou jako vzor sloužit jiným zemím.

  Janusz Wojciechowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu Ouzkému za otázku, kterou předložil, protože i mě zajímá, jak dlouho ještě bude trvat dokončení legislativní práce v oblasti ochrany půdy. V čím dál větší míře pociťujeme potravinovou krizi a počet obyvatel narůstá, zatímco se čím dál méně půdy využívá k zemědělským účelům a vyčerpávají se i možnosti na zintenzivnění zemědělské výroby. Vzhledem k této situaci je zvláště zapotřebí citlivé ochrany půdy.

Nejlepší ochranu půdy je možné zabezpečit prostřednictvím zdravého zemědělství a zemědělské výroby. Půda, která se nevyužívá k zemědělským účelům, se rychle znehodnotí. Všichni si dobře uvědomujeme, že výrazný objem zemědělské půdy je neobhospodařovaný a znehodnocuje se. Tato situace se musí změnit. Zemědělská politika Evropské unie by měla zabezpečit, aby bylo ziskové obhospodařovat zemědělskou půdu, a právní předpisy by měly povzbuzovat k takovémuto hospodaření s pozemky. V rámci této diskuse jsem se s vámi chtěl o tyto postřehy podělit.

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, zástupkyně Rady prohlásila, že v Radě existují kontroverzní postoje k této otázce a v Evropském parlamentu existují také.

Základem této kontroverznosti je následující. Všechno závisí na naší definici půdy. Je půda zásobárnou plodnosti, jejíž úlohou je poskytnout zdroje výživy pro naše plodiny a která představuje základ života v ekologickém systému zemědělství s vysokou úrovní schopnosti absorpce CO2? Nebo je půda jen jednoduchou látkou, která podporuje rostliny v systému zemědělsko-průmyslové výroby, která zahrnuje využívání ropy, chemických a genetických technologií a má nesmírně nebezpečný vliv na klima? Tyto dva pohledy na tuto problematiku existují i v rámci Evropské unie. Disponujeme půdou, která byla vyňata ze zemědělské výroby.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova přijal stanovisko, které vedlo k určité kontroverznosti, protože zpravodaj, který byl jmenován, chtěl směrnici odmítnout. Většina ve výboru potom vydala stanovisko, které bylo v souladu s citlivým přístupem k půdnímu hospodářství a které bylo předloženo i ve zprávě. Z hlediska zemědělství by bylo nesmírně přínosné, kdyby tato směrnice byla přijata.

Nemohu pochopit a už vůbec nedokáži podpořit nesouhlas ze strany sdružení tradičních zemědělství. Podle mého názoru škodí sami sobě, protože zemědělství vytvářelo naši kulturní scénu během celé historie a je schopno udržet si tuto pozici i dnes.

Nemohu podpořit stanovisko, že přijetí směrnice povede k vytvoření byrokratické zátěže. Pane Muldere, řekl jste, že už dnes k tomu dochází v některých zemích, přičemž jednou z nich je Německo. Nechceme nadměrnou byrokratickou zátěž. Proč by neměly být příklady, které jste uvedli, začleněny do rámcové směrnice s jasnou zásadou subsidiarity, zohledňující regionální, kulturní, sociální a klimatické podmínky, aby se rozhodnutí mohla přijímat v praxi, podle toho, co je a co není potřebné?

  Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Vážený pane předsedající, jsme si vědomi, že jde o velmi citlivou oblast, protože ochrana půdy, která je vzácným a neobnovitelným zdrojem, je významná vzhledem k tomu, že na ní závisí zemědělství a ochrana biodiverzity a protože představuje platformu pro lidskou činnost nejen pro města a infrastrukturu, ale i pro přírodu a venkov. Proto je její ochrana klíčová pro zachování našeho dědictví, přírodních zdrojů, kvality povrchových a pozemních vod, zdraví a lidského života.

Jako velmi dynamický systém, který zabezpečuje množství funkcí a poskytuje služby, které jsou pro lidskou činnost a přežití ekosystémů nezbytné, je ochrana půdy společnou nezbytností v našem společném životě a v ochraně budoucích generací. Znamená to, že se na ni nesmějí vztahovat pravidla hospodářské soutěže. Půda však do velké míry podléhá i zneužívání, spekulacím s pozemky a znehodnocování a kontaminaci včetně hraničních oblastí, což znamená, že je třeba lepší spolupráce mezi členskými státy a definice společných cílů v souladu se zásadou subsidiarity a sociální funkcí země.

Existují různé politiky Společenství, které mají vliv na půdu a které mohu ohrozit její ochranu. Z tohoto důvodu potřebujeme další studium rizik a různých hledisek na problematiku půdy, s cílem vymezit přiměřená opatření na ochranu půdy. Jedním z velmi důležitých příspěvků by byla změna společné zemědělské politiky pro účely poskytnutí širší podpory rodinných zemědělských podniků a malých a středních zemědělských podniků.

Právě v této souvislosti potřebujeme pozici Rady a monitorování jejího vývoje.

  Françoise Grossetête (PPE-DE). - (FR) Vážený pane předsedající, mou první reakcí v rámci diskuse, která se konala o tomto návrhu rámcové směrnice, bylo položit si otázku, zda skutečně takovýto text potřebujeme a zda je takovéto řešení skutečně přiměřené. V současnosti disponujeme mnohými právními předpisy v oblasti ochrany půdy, odpadu, pesticidů, ochrany přírodního prostředí, pozemních vod atd. Kromě toho v rámci „lepší tvorby práva“, což je koncepce, na které zde v Parlamentu už jistou dobu pracujeme, si uvědomuji, že není důležité dělat dojem, že opět jednou necháváme všechno semlít v mlýnku zvaném Komise a kupíme jedno nařízení na druhé. Rovněž jsem se zamýšlela nad našimi místními zástupci a našimi starostmi obcí, kterým tato rámcová směrnice pouze zvýší množství povinností.

Existuje však ještě i jiná skutečnost. Skutečností je, že lidské postupy zcela selhaly při slušném zacházení s půdou a že existují systematické snahy o zapojení se do metod intenzivní výroby, a tím o ochuzení půdy a přijetí městských postupů, které vedly k jejímu znehodnocení. Domnívám se, že paní Gutiérrezová, jejíž práci bych popsala jako pozoruhodnou, nám představila přijatelné návrhy v úsilí o přiblížení různých názorových skupin, protože si skutečně uvědomujeme, že v rámci Parlamentu existují výrazně protichůdné názory, a podobně je tomu i v Radě, a že prostřednictvím vyslechnutí Parlamentu konečně dospěla k předložení návrhů, které jsou souhlasné do té míry, jaké bylo možné dosáhnout. Předložila sérii vyvážených pozic, v nichž se dodržuje zásada subsidiarity, především pokud jde o výběr metod, jejichž přijetí se od členských států požaduje, s cílem zavést ochranu půdy do praxe. Vyhnula se jakémukoli zvýšení administrativní zátěže prostřednictvím naléhavé výzvy, abychom napravili chyby, ke kterým došlo v minulosti v rámci zemědělských, průmyslových a urbanistických postupů, v nichž se až dodnes nebrala v úvahu ochrana půdy.

Nyní bych se chtěla obrátit na Radu. Pokud nám předsednictví Rady oznámí, že nevidí důvod k tomu, aby se pospíchalo, chce nám tím naznačit, že tato záležitost bude opět odložena? Rada tuto záležitost odloží v době, když existuje skutečná potřeba, vzhledem k rozdílnosti mezi členskými státy, přijmout pozice, které jsou v rámci dodržování zásady subsidiarity jasně zaměřené na zachování a ochranu půdy.

  Edite Estrela (PSE). – (PT) Vážený pane předsedající, jak řekla paní ministryně, jde o citlivou a velmi komplexní záležitost, v jejíž otázce není jednoduché dosáhnout konsenzu 27 členských států nebo, jak jsme viděli, i když pouze v tomto Parlamentu. Jak uvedla má kolegyně Inés Ayalová, půda je neobnovitelným zdrojem, který má vztah s přírodními katastrofami a zemědělskou výrobou a do jehož rámce patří také citlivé a náročné otázky, jakými je využívání půdy, rozvoj a zachování přírody.

Jde o množství zájmů a mnozí kolegové zpochybňují, zda je takováto směrnice vůbec třeba. Jiní zpochybňují její flexibilitu. Velmi přísný právní rámec není vždy tím nejlepším způsobem k dosažení sledovaných cílů, způsobem, v rámci něhož se zohledňuje různorodost jednotlivých situací. Podle mého názoru je tato směrnice významná a potřebná pro účely zachování rovnováhy ekosystému.

  Neil Parish (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, mohl bych paní úřadující předsedkyni Rady říci, že je od ní pěkné, že vhodila míč do hrací plochy, ale chtěl bych jí navrhnout, aby ho znova odložila. Protože, podle mého názoru, ve skutečnosti tuto směrnici nepotřebujeme. Domnívám se, že předcházející předsednictví Rady se zachovalo zcela správně, když prohlásilo, že ji nechce. Ve velké míře hovořím totéž co pan Jan Mulder, když zmíním, že máme směrnici o dusičnanech a směrnici o pozemních vodách. Všechny tyto záležitosti jsou základem činnosti v oblasti půdy a zabezpečují, že půdu v Evropské unii čistíme.

Souhlasím s panem Graefe zu Baringdorf, že zemědělci jsou skutečně správci půdy a že půda je velmi důležitá pro všechno, co pěstujeme, skutečně však potřebujeme směrnici o půdě? Problémem této směrnice je, že se do nynějška snažila o zahrnutí všech oblastí. Snažíme se řešit problematiku průmyslové půdy a průmyslového znečištění, hovoříme o městském rozvoji a potom o zemědělských pozemcích a zemědělské půdě.

Je nesmyslné předkládat takový právní předpis v tomto stadiu. Myslím, že jedním z problémů, kterému tu v Evropské unii čelíme – a domnívám se, že to děláme s tím nejlepším úmyslem –, je skutečnost, že pokud něco potřebujeme udělat, hned přijímáme právní předpisy. Myslím, že to není správné. Domnívám se, že bychom se na chvíli měli zastavit a přemýšlet. Myslím, že Rada učinila správně. Domnívám se, že nenastal čas, aby se tato otázka vrátila do Parlamentu. Navrhl bych, aby byla tato otázka projednána v nové Komisi a v nové Radě během nejbližšího parlamentního zasedání. Mohu znovu přezkoumat, jaká je situace.

Chtěl bych podpořit členské státy, které nekontrolují využívání průmyslové půdy a průmyslové znečištění, aby tyto kontroly zavedly na vnitrostátní úrovni. Nezasahujme z evropské úrovně, protože si nemyslím, že bychom to potřebovali. Domnívám se, že se chceme ujistit, že nezvyšujeme úroveň byrokratického zatížení. Lidé už mají plné zuby dalších byrokratických povinností. Proto bych paní úřadující předsedkyni Rady chtěl požádat, aby nenechala tento míč v hracím poli, ale aby si ho opět zvedla.

  Glenis Willmott (PSE). - Vážený pane předsedající, v první řadě bych chtěla kolegům a francouzskému předsednictví připomenout, že v prvním čtení, které proběhlo 14. listopadu 2007, hlasovalo významné množství poslanců Evropského parlamentu, konkrétně 295, v neprospěch této směrnice.

Není pochybností o tom, že existují výrazné obavy týkající se nákladů navrhované směrnice, především částí věnovaných kontaminované půdě a vnitrostátním seznamům.

Subsidiarita je v tomto případě klíčovou otázkou vzhledem k tomu, že půda má omezené přeshraniční vlivy na rozdíl od ovzduší a vody, které se samozřejmě pohybují a přesouvají. Prostřednictvím navrhované směrnice bude množství členských států, které mají vlastní účinná opatření, nuceno je zrušit, protože nebudou v souladu se směrnicí.

Nejde o to, že bychom nepotřebovali žádnu činnost EOU v oblasti ochrany půdy – samozřejmě tematická strategie obsahuje množství dobrých návrhů – jakákoli nová strategie EOU v oblasti ochrany půdy by však měla přidat hodnotu a doplnit, ne nahradit, existující domácí politiky členských států.

  Hartmut Nassauer (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ochrana půdy je nesmírně důležitým úkolem, jehož cílem je zabezpečit zdravé zemědělské prostředí pro budoucí generace. Chtěl bych zdůraznit všechno, co bylo dosud v této souvislosti řečeno. Jenže žádný z argumentů nenaznačuje, že ochrana půdy by měla být evropským úkolem. Ne každý problém v Evropě je nezbytně problémem pro Evropu. Půda je místním, lokalizovaným prostředkem. Kontaminace půdy nemá zpravidla žádné přeshraniční vlivy, a proto neexistuje důvod k tomu, aby se z ochrany půdy stal úkol Evropské unie, a nemá ve skutečnosti ani žádnou evropskou přidanou hodnotu. Mnohé z evropských zemí už zavedly právní předpisy na ochranu půdy, které velmi dobře fungují, a proto neexistuje nejmenší důvod k tomu, abychom stanovovali evropské předpisy v zemích, které tak neudělaly. Nebo se domníváte, pane komisaři – celkem vážně –, že vždy, když členské státy nepřijímají opatření ve vlastní oblasti pravomocí, by měla Komise zakročit? To by bylo absurdní.

Z důvodů subsidiarity je ochrana půdy úkolem členských států a ty jsou celkem schopny postarat se o tuto záležitost. Vzhledem k tomu Rada, včetně vaší země, paní ministryně, dočasně pozastavila tuto iniciativu. Doufám, že francouzské předsednictví od tohoto postupu neupustí. Nepochybuji o tom, že by mohlo být užitečné vypracovat evropskou strategii na ochranu půdy a rovněž bych neměl problém s tím, kdyby Evropa finančně přispěla v případech, kde nebylo dosaženo optimální ochrany půdy. Navzdory tomu však kategoricky odmítám harmonizované právní předpisy v oblasti ochrany půdy stanovené pro všechny, financované Společenstvím, jednoduše proto, že v některých zemích právní předpisy na ochranu půdy neexistují. To není cílem Evropy. Představovalo by to zcela zbytečnou byrokracii, která všechny občany znechutí ještě předtím, než by vyjádřili svůj názor ve volbách nebo v referendu. Takové postupy musí skončit.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). - (HU) Jakkoli je tvrzení pana Graefe zu Baringdorf o tom, že zemědělci chrání půdu, pravdivé, nepochybně jsme během uplynulých desetiletí zaznamenali významnou ztrátu čistoty půdy v důsledku intenzivního zemědělství a nadměrného využívání hnojiv a chemických látek. V minulosti se to vztahovalo na staré i nové členské státy. Během uplynulých dvaceti let nové členské státy ve skutečnosti neměly prostředky na hnojiva nebo chemické látky a z tohoto důvodu se například na hektar půdy v Maďarsku používá čtyřikrát méně hnojiva než v Nizozemsku. Skutečným řešením otázky je proto způsob hospodaření, a tedy v budoucnosti budeme muset využívat metody, prostřednictvím nichž se chrání biosféra a půda a které snižují toto zatížení půdy, a proto jsou třeba zcela nové metody a nové přístupy pro účely ochrany půdy, protože je to v zájmu všech evropských zemědělců. V tomto systému je množství neracionálních záležitostí, například po žni se nevysazují plodiny, a tím se ztrácí energie. Mohly by se vysazovat kompostovatelné plodiny, čímž by se mohlo například snížit zatížení hnojení. Děkuji vám za pozornost.

  Ioannis Gklavakis (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, pane komisaři, paní úřadující předsedkyně Rady, všichni se shodneme na tom, že chceme, aby byla naše půda chráněná. Jde o půdu, která živí naše obyvatelstvo, a chceme, aby nám nadále poskytovala potraviny, především zdravé potraviny. Půda, jak všichni víme, je životním prostředím a chceme ji chránit, mám však vážné obavy, že ji ničíme.

Ve směrnici o ochraně půdy se jasně rozlišuje mezi znečištěním způsobeným zemědělstvím a průmyslným znečištěním. Pokud jde o znečištění způsobené zemědělstvím, vidíme, že existují snahy o nápravu v rámci Společné zemědělské politiky a mnohé snahy v rámci její kontroly stavu a nedávno jsme tu diskutovali o zprávě o výrazném snížení používání chemických látek v zemědělství. Všechno toto úsilí se vynakládá v rámci zemědělství.

Hlavním problémem je však oblast průmyslového znečištění. Nás ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova znepokojuje vliv, který má zvyšující se kontaminace půdy na naši zemědělskou výrobu a na životní prostředí.

Toto znečištění je zřejmé v půdě a ve vodě, a proto je vhodné přijmout ukazovatele a kritéria hodnocení předtím, než se dostaneme do bodu, z kterého není návratu. A proto naléhavě žádám, abychom pravidelně monitorovali znečištění ovzduší, což velmi pečlivě děláme, stejně tak znečištění půdy. Měli bychom to dělat především ve vysoce industrializovaných oblastech.

Jsem přesvědčený, že francouzské předsednictví zohlední stanoviska členských států a najde obecně přijatelné řešení této otázky.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, uplynul rok od chvíle, kdy jsme v prvním čtení přijali stanovisko týkající se směrnice o ochraně půdy. Navzdory tomu nebyla Rada schopna dospět k dohodě. Několik členských států stále představuje blokující menšinu. Dnes máme naději na dosažení kompromisu v rámci francouzského předsednictví. Příspěvek zástupkyně Francie nasvědčuje tomu, že tato naděje existuje.

Vyslechli jsme si kritiku projektu, která vychází z tvrzení, podle něhož povede ke zvýšení byrokratické zátěže nebo zdvojí existující vnitrostátní právní předpisy a předpisy Společenství. Domnívám se, že opak je pravdou. Takováto směrnice je potřebná, protože povede k sjednocení právních předpisů v této oblasti a spojí na úrovni Unie všechno úsilí vynakládané na ochranu půdy. Kromě místního a regionálního úsilí je činnost na úrovni Unie potřebná, pokud chceme zastavit proces znehodnocování půdy. Půda je naším společným vlastnictvím. Musí být proto stanovené společné zásady a cíle a musí být přijata příslušná opatření. Pro všechny občany Unie je důležité, aby se dozvěděli, jakou důležitou úlohu půda sehrává v ekosystému a také v našem každodenním životě a v hospodářství.

Bohužel na území mnohých členských států se stále nacházejí nebezpečné látky. Mám na mysli skládky odpadu a chemické zbraně, které po sobě zanechala sovětská armáda. Některé země nejsou schopné řešit tyto problémy samostatně. Je proto třeba přiměřené povzbuzení a pomoc členských států zaměřená na to, aby těmto zemím pomohly s likvidací takovéhoto materiálu. Existuje naléhavá potřeba přiměřených ustanovení, které umožní, aby znehodnocená půda mohla být opět využívaná, a také omezí znehodnocování půdy a zabezpečí, aby byla půda využívaná trvale udržitelným způsobem. Všechno to by bylo určitě krokem správným směrem, pokud jde o ochranu přírodního prostředí a pokud jde o zachování půdy, která je tak cenným přírodním zdrojem. V této souvislosti by směrnice měla být velmi užitečná. Práce na právním předpisu by proto měla pokračovat. Kromě toho se tato otázka musí konzultovat s nezávislými odborníky a jejich stanoviska bychom měli zohlednit.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, dnes ráno jsem se rozprávěla s farmářkou, bohužel s farmářkou, která sedí a hledí se na podmáčená pole, protože v Irsku a v jiných částech severní Evropy jsou letošní žně velmi bídné. Domnívám se, že dnes ráno bychom měli myslet na takové zemědělce. Tato mladá farmářka, která je odborně vyškolená, četla směrnici o půdě a skutečně se obává, že někoho jako ona, kdo využívá minimální kultivaci, čímž dělá správnou věc pro půdu, bude tato směrnice penalizovat, především během nevhodných povětrnostních podmínek. Ví, o čem mluví. Domnívám se, že na to, abychom měli kvalitní půdu, nepotřebujeme směrnici. Potřebujeme, aby členské státy přebrali odpovědnost, a především potřebujeme kvalitní zemědělské poradenství podpořené kvalitním výzkumem zaměřeným na faktory ovlivňující kvalitu půdy na vnitrostátní úrovni.

Domnívám se, že jedním z velkých problémů, kterým čelíme, a určitě mu čelíme v Irsku, je velmi zlé plánování, které vede k velkým problémům se záplavami a s nimi spojenými těžkostmi. Nechejme to na členských státech. Nasměrujme je, ale nezatěžujme je další směrnicí, která se přidá k těm osmnácti, které zemědělci musí dodržovat.

  James Nicholson (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, chtěl bych Komisi a Radě říci, aby s touto směrnicí nikam nepospíchaly. Ve skutečnosti pokud jde o mě, mohly by o ní diskutovat navždy. Podle mě tuto směrnici ani nepotřebujeme, ani její přijetí není nutné.

Zemědělci jsou zavaleni velkým množstvím administrativy a byrokracie už dnes a vidí, že toto zatížení přichází z Bruselu. Toto by mohla být ta pověstná poslední kapka a pohár přeteče.

Samozřejmě, půda je velmi důležitá a musíme ji chránit, nikdy však jsem nepotkal zemědělce, který by neochraňoval půdu na svém pozemku, protože jeho budoucnost na ní závisí. Potřeby různých částí Evropy se velmi liší. Půda vyžaduje jinou péči na severu než na jihu, na východě než na západě.

Jde o citlivou otázku. Prosím, vezměte si tuto směrnici a pochovejte ji. Jak řekl pan Mulder, máme dost dostatečných směrnic. Úmysly mohou být dobré, tento dobrý úmysl však nepotřebujeme.

  Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Evropská unie by měla jednat v rámci rozsahu svých pravomocí v oblastech, v nichž dokáže skutečně vytvořit evropskou přidanou hodnotu prostřednictvím zavedení vlastních pravidel. V této zvláštní oblasti nevidím žádnu přidanou hodnotu. To, co vidím, jsou určité země, které nepřebírají vlastní odpovědnost na domácí scéně, nebo tak aspoň dodnes neudělaly, nebo se jednoduše domnívají, že tímto způsobem mohou získat přístup k evropským prostředkům. Nedokáži tu definovat žádnou přidanou hodnotu. Co však vidím, jsou dodatečné náklady a více administrativního zatížení, především pro země, které už své závazky na vnitrostátní úrovni splnily a přijaly racionální opatření na ochranu půdy.

  Jim Allister (NI). - Vážený pane předsedající, ochrana půdy je samozřejmě potřebná, není však potřebná další směrnice EU. Jak řekl pan Mulder, máme už nadbytek směrnic a množství pravidel křížového souladu. Je to záležitost členských států. Který národ nechá svou půdu erodovat a znehodnocovat? Skutečně, který zemědělec potřebuje Brusel, aby mu řekl, že nemá svůj majetek znehodnocovat? Vždyť je to absurdní. Zasahování ze strany Bruselu pouze přispěje k nyní už netolerovatelnému administrativnímu zatížení zemědělců, kterých čas trávený péčí o svou půdu se stále zmenšuje v porovnání s dobou, který tráví vyplněním hloupých formulářů. Parlament a Komise by se měly zbavit tohoto zlozvyku a zapomenout na tuto směrnici.

  Robert Sturdy (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, v plné míře souhlasím s prohlášeními kolegů, které zazněly v rámci tzv. postupu catch-the-eye.

Pokud by Komise měla zájem, může se přijít podívat na mou farmu, kde se pěstují rostliny a chová dobytek od roku 3 000 před Kristem. Nachází se v jedné z nejlepších zemí. Ve skutečnosti vyrábíme čtyři a půl tuny pšenice na akr, což představuje více než 10 tun pšenice na hektar, pokud to můžeme kombinovat, samozřejmě.

Staráme se o půdu a hospodaříme s ní. Nechejte to na lidech, kteří se v tom vyznají. Nepřicházejte s byrokracií z Bruselu, protože nám děláte pouze špatné jméno a my přece přicházíme i s dobrými věcmi. Vytrvejte a snažte se o dobré věci, toto však nechejte na členských státech.

  Nathalie Kosciusko-Morizet, úřadující předsedkyně Rady. − (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v první řadě mi dovolte říci, že už si nepřeji, aby v této otázce nebylo jasno. Předsednictví je touto směrnicí velmi motivované a je přesvědčené o potřebě zavedení takovéto směrnice v této oblasti. Chtěla bych také připomenout, že takovýto postoj byl zaujatý už dříve a že není pouze postojem současného předsednictví a nemohou akceptovat narážky, které v této souvislosti zazněly. V prosinci 2007, když se konala první diskuse v Radě, byly určité členské státy – a v dnešní rozpravě rezonovala jistá ozvěna této diskuse, které byly formálně proti zásadě směrnice. Další členské státy byly v té době už v procesu formulace vnitrostátních politik v této oblasti a navzdory tomu se domnívali, že přijetí směrnice bylo dobrou myšlenkou, v daném návrhu, který byl předložen, se nedostatečně dodržuje zásada subsidiarity a nedostatečně se zohledňuje vykonané úsilí včetně velmi technických záležitostí. Tehdy byla Francie jedním z této skupiny států. Dnes, když předsedáme Evropské radě a nadále jsme věrní tomuto postoji, jsme velmi motivovaní a odhodlání dospět k dohodě na směrnici o ochraně půdy. V této souvislosti, a byli jsme toho svědky i dnes, existují velké neshody a jsou v podstatě pravdivým odrazem situace, která převládá v Evropské radě. Během současného francouzského předsednictví se snažíme dosáhnout dohody, která, jak doufáme, povede k úspěchu. Jak však všichni vidíme, nebude to vůbec lehké.

  Stavros Dimas, člen Komise. − Vážený pane předsedající, děkuji za možnost přispět do této diskuse, která vyplynula z otázky k ústnímu zodpovězení, kterou předložil Parlament Radě. Dovolte mi prohlásit, že Komise opětovně potvrzuje svůj závazek k dosažení dohody na směrnici o ochraně půdy a udělá všechno proto, aby tohoto cíle dosáhla.

Komise předložila svůj návrh na základě usnesení Parlamentu a Rady, v nichž tyto instituce vyzývaly ke komplexnímu přístupu Evropské unie k ochraně půdy. Velmi jasně si vzpomínám, pane Nassauere, že koncem jara 2006 jsem dostal od německé vlády list, v němž se uvádí, že většina, pokud ne všechny, německých spolkových republik požaduje směrnici na ochranu půdy. Vítáme silnou podporu Parlamentu, kterou projevuje směrnici o ochraně půdy, a to navzdory tomu, že zavádí změny a doplnění do návrhu Komise. Doufám, že jsme schopni dosáhnout dostatečné úrovně komplexnosti, o níž hovořila paní Gutiérrezová-Cortinesová.

Je nám líto, že Rada nebyla schopná dospět k politické dohodě v prosinci navzdory nesmírnému objemu práce, který odvedlo portugalské předsednictví, podpoře 22 členských států a flexibilitě, kterou prokázala Komise. Zdůrazňuji, že zatím co jsme v této politické slepé uličce, půda se nadále znehodnocuje, což velmi jasně prokázalo vědecké společenství například na konferenci na vysoké úrovni o půdě a změně klimatu, kterou nedávno zorganizovala Komise.

Proto vítám závazek Francie k obnovení práce a těším se na konstruktivní spolupráci s Francií a ostatními členskými státy na tom, abychom zabezpečili, že v Radě dosáhneme politickou dohodu, prostřednictvím níž bude co nejdříve zabezpečená vysoká úroveň ochrany půdy.

Komise však musí zabezpečit, aby konečné znění mohlo být vykonáno a aby představovalo přidanou hodnotu v porovnání se současnou úrovní ochrany půdy. Ubezpečuji vás, že já jsem odhodlaný tuto úlohu dokončit.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
předseda

6. Oprava (článek 204a jednacího řádu): viz zápis

⁂

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). - Vážený pane předsedo, v souvislosti s procedurální námitkou včera před hlasováním o návrhu usnesení o situaci v Gruzii, náš kolega pan Schulz – oficiálně před celou Evropou – obvinil prezidenta Saakašviliho ze zavinění celého konfliktu. Jde o ruskou propagandu podobnou té, podle které byli polští vojáci v Katyňském lese zavražděni nacistickým vojskem, která přetrvala během padesáti roků.

Domnívám se, že pan Schulz a celá skupina se ještě musí mnoho učit o ruských metodách, ruských intrikách a ruské propagandě.

(potlesk zprava)

  Předsedající. − Dámy a pánové, čeká nás dnes dlouhé hlasování. Protože příspěvek pana Zaleského se týká pana Schulze, bude mu dané slovo, potom však přejdeme k hlasování. O Gruzii jsme diskutovali včera a vypracovali jsme usnesení, a tak dnes nemusíme všechno opakovat. Chceme přejít k hlasování, pan Schulz však byl předmětem příspěvku, který právě zazněl, a tak mu dávám slovo.

  Martin Schulz (PSE). - (DE) Vážený pane předsedo, pan Zaleski možná pozorně neposlouchal, co jsem včera říkal. Neobviňuji žádny národ. Není mým cílem svalovat vinu na žádný konkrétní národ. Pokud jde o zločiny proti lidskosti, které spáchali Němci během druhé světové války, připomněl jsem při více příležitostech hanbu, kterou za svůj národ, jehož jménem byly tyto zločiny spáchány, pociťuji.

Chtěl bych to tu nyní opětovně zopakovat. Jsem jedním z těch Němců, kteří hodlají zabezpečit, aby k něčemu podobnému už nikdy nedošlo. Navzdory tomu jedno je pravdou. Každý zodpovědný politik, každý muž či žena, který vede vládu a chce řešit problémy na území své vlastní země prostřednictvím síly zbraní, se sám staví mimo mezinárodní právo, a to se vztahuje na pana Saakašviliho.

(potlesk)

  Předsedající. − Vážené dámy a pánové, jde o záležitost, která se nás všech ve velké míře dotýká. Nechci popisovat projev, který jsem přednesl před Evropskou radou jako úspěšný pokus o spojení všech různých postojů, chtěl bych vám však odporučit, abyste si tento projev přečetli, a domnívám se, že většina z vás v něm najde i své stanovisko.

  Jörg Leichtfried (PSE). - (DE) Vážený pane předsedo, možná to uniklo mé pozornosti, chtěl bych však slyšet konečně oficiální prohlášení, jinými slovy prohlášení od vás, týkající se otázky, zda je to množství informací, které jsem zachytil v tomto Parlamentu a které se týkají situace ve Štrasburku během následujících týdnů, pravdivé.

  Předsedající. − Plánoval jsem se k tomu vyjádřit na konci zasedání, protože bych o této otázce nechtěl nyní vést diskusi.

(potlesk)

Můžeme se dohodnout, že se o tom, jak se rozhodlo, vyjádřím na konci, abychom nyní skutečně mohli pokračovat v hlasování? Rovněž bylo na toto téma vydáno oznámení, které dostanete. Chtěl bych vás požádat, abyste si zkontrolovali e-mailové schránky. Na závěr, když tu ještě všichni budete přítomni, učiním prohlášení.

7. Hlasování

  Předsedající. - Nyní přistoupíme k hlasování.

(Informace o výsledku a ostatních podrobnostech hlasování: viz zápis)

7.1. Kodex chování pro používání počítačových rezervačních systémů (A6-0248/2008, Timothy Kirkhope) (hlasování)

– před začátkem hlasování:

  Jeanine Hennis-Plasschaert, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedo, mluvím jménem skupiny ALDE o zprávě pana Kirkhopa. Podle článku 168 by skupina ALDE chtěla požádat o vrácení věci výboru. Abych to objasnila, nehodláme narušit kompromisní balíček, na kterém jsme se shodli s Radou, má skupina se však domnívá, že by se měla vést rozsáhlejší diskuse o definici pojmu mateřský dopravce.

Komise pracuje na formálním oznámení, které je velmi vítané. Neposkytuje nám to však 100% jasnost, kterou v této chvíli potřebujeme. Měla by se otevřít řádná diskuse a měly by začít řádné konzultace s našimi právními službami. Není důvod pospíchat s hlasováním o této záležitosti.

  Brian Simpson (PSE). - Vážený pane předsedo, těší mě, že se mohu přidat k návrhu skupiny ALDE o vrácení věci výboru. Za ty roky, které jsem strávil v tomto Parlamentu, si nevzpomínám na zprávu z oblasti dopravy, která by způsobila tolik zmatku a nejistoty jako tato zpráva. Přijímáme tady zákony a s tím souvisí zodpovědnost jednat s plným vědomím a porozuměním textu, o kterém budou vážení poslanci hlasovat. Řada poslanců si však není jistá. Mnozí poslanci pouze s těžkostmi chápou a rozumějí tomuto velmi komplexnímu návrhu právního předpisu, který byl zkomplikovaný ještě i zásahem Rady.

Ve velké části tohoto Parlamentu vládne velká nejistota, velké znepokojení, což je důvod, proč se domnívám, že musíme opětovně přezkoumat, znovu zhodnotit a pečlivěji prostudovat důsledky takovýchto návrhů ve Výboru pro dopravu. Jde tu o přesnost práce, ne o její rychlost. Prostřednictvím přijetí takovéhoto kroku nezpůsobíme problémy. Zachováme se zodpovědně jako zákonodárci, přičemž budeme prosazovat právo Parlamentu pracovat svým vlastním tempem, a ne v tempu diktovaném zástupci zájmových skupin daného průmyslového odvětví a Radou ministrů.

  Georg Jarzembowski (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, to, co právě řekl pan Simpson, je skutečně nejasné, skutečně převrátil celou záležitost naruby. Některá odvětví se snaží blokovat právní předpisy v zájmu svých společností. Dovolte mi, abych řekl toto: Takto se snažíme o zkvalitnění práv spotřebitelů. Musíme posílit práva spotřebitelů, abychom z počítačových systémů dostali regulární nabídky.

Kategoricky odmítáme tuto taktiku zaměřenou na oddálení ze strany socialistů, kteří se snaží o oslabení kompromisu dosaženého s francouzskou vládou, a o jeho potopení během tohoto legislativního období. Naléhavě vás žádám, abyste žádost o vrácení věci výboru zamítli.

  Timothy Kirkhope, zpravodaj. − Vážený pane předsedo, naléhavě vás žádám, abychom žádost o vrácení věci výboru zamítli. Domnívám se, že to není třeba a návrhu může oddělující taktika v zájmu evropských spotřebitelů, kterých zastupujeme, uškodit. V červnu jsme na základě komplexních diskusí a podpory Výboru pro dopravu dospěli k dohodě s Radou a Komisí v prvním čtení. Mí stínoví zpravodajové byli do procesu v plné míře zapojení a domnívám se, že jsme se na výsledku dohodli.

Na této záležitosti se mnou v plné míře spolupracovala dvě předsednictví, konkrétně slovinské a francouzské, a nechápu, proč bychom nyní měli potřebovat více času na diskusi o tomto podstatném opatření nebo na jeho přezkoumání. Nejlepším a nejdemokratičtějším způsobem postupu je hlasování o dohodě. Mnozí z kolegů, kteří dnes protestují, si nenašli čas, aby se zapojili do včerejší diskuse, když pan komisař Mandelson, na mou žádost, ujistil Parlament, že bude v Úřadním věstníku uveřejněné formální oznámení před nabytím účinnosti tohoto nařízení, v němž bude poskytnut jasný výklad nařízení z pohledu Komise a budou uveřejněny velmi konkrétně a velmi přísně kritéria (což je pravidlem v případě záležitostí z oblasti hospodářské soutěže) určené na prosazování takovýchto opatření v zájmu evropských spotřebitelů. Nedomnívám se, že spotřebitelé budou mít pro tyto protesty porozumění, pokud nepokročíme při přijímání tohoto opatření. A proto vás všechny upřímně žádám, abyste podpořili mne a všechnu práci, kterou jsme všichni odvedli v rámci jednotlivých politických skupin, s cílem přijmout toto opatření co nejdříve.

(Parlament zamítl návrh na vrácení věci výboru)

7.2. Způsobilost středoasijských zemí podle rozhodnutí Rady 2006/1016/ES (A6-0317/2008, Esko Seppänen) (hlasování)

7.3. Palestinští vězni v Izraeli (hlasování)

7.4. Hodnocení sankcí EU jako součásti akcí a politik EU v oblasti lidských práv (A6-0309/2008, Hélène Flautre) (hlasování)

– před začátkem hlasování o pozměňovacím návrhu 10:

  Hélène Flautre, zpravodajka. − (FR) Vážený pane předsedo, pozměňovacípozměňovací návrh byl stažen a není o něm třeba hlasovat.

7.5. Rozvojové cíle tisíciletí - Cíl 5: zlepšit zdraví matek. (hlasování)

– Po ukončení hlasování o bodu 6:

  Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Moje hlasovací zařízení se v během hlasování podle změn pětkrát zaseklo. Všimla jsem si toho a požádala jsem o slovo, avšak nebylo možné, abych promluvila. Nebylo to správné. Kromě toho na chvíli vypadlo i tlumočení do polštiny, s kterým se také nic neudělalo. Chtěla bych požádat o to, aby se takovýto přístup už neuplatňoval.

  Předseda. − Paní Tomaszewská, nesmírně mě mrzí, že váš hlas nebyl započítán. Doufám, že se to už nestane. Prosím, předložte svůj hlas zde, aby mohl být správně zaregistrován a aby vaše stanovisko bylo zaznamenáno.

7.6. Obchod se službami (A6-0283/2008, Syed Kamall) (hlasování)

7.7. Evropská přístavní politika (A6-0308/2008, Josu Ortuondo Larrea) (hlasování)

7.8. Nákladní doprava v Evropě (A6-0326/2008, Michael Cramer) (hlasování)

7.9. Střednědobé přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (A6-0260/2008, Frédérique Ries) (hlasování)

  Předseda. − Hlasování je ukončeno.

8. Sdělení předsednictví

  Předsedající. − Vážené dámy a pánové, chtěl bych vydat prohlášení týkající se Štrasburku. Předsednictví včera tuto záležitost zvážilo. Ve Štrasburku ještě stále probíhají opravy. Předsednictví včera večer jednohlasně přijalo rozhodnutí – také na podnět pana Fazakase, které hodláme nyní uveřejnit poté, co byla o dané situaci informována konference předsedů: a tedy, druhá zářijová schůze se bude konat také zde v Bruselu.

(potlesk)

Nechci, abyste se těšili předčasně. Zjistili jsme, že i v této budově na řadě míst zatéká a tento problém řešíme. Chceme, aby se tady v Bruselu uplatňovaly stejné bezpečnostní normy jako ve Štrasburku, a mohu vás ujistit, že bezpečnost bude vždy na prvním místě.

V současnosti vám mohu potvrdit, že konečná inspekce odborníků se uskuteční 22. září. Poskytuje to dostatek času na rozhodnutí o místě konání první říjnové schůze. Chtěl bych vám popřát bezpečný a příjemný pobyt zde v Bruselu, a protože se blíží doba oběda, dovolte mi popřát vám i dobrou chuť!

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO
místopředseda

9. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

− Návrh usnesení: Palestinští vězni v Izraeli (RC-B6-0343/2008)

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Dovolte mi konstatovat, že rezoluce Evropského parlamentu o Izraeli a Palestině není celkem vhodně načasovaná vzhledem na poslední vývoj událostí, když Izrael minulý týden propustil dalších 198 palestinských vězňů. Toto gesto svědčí o vůli Izraele přistoupit k posílení vzájemné důvěry v mírovém procesu, a to i navzdory tvrdé kritice izraelského veřejného mínění.

Rovněž tomu bylo i při nedávné výměně vězňů na libanonské hranici. Je nesporně velmi smutné, že v izraelských věznicích se nacházejí také palestinští mladiství. Primární příčinou je však fakt, že teroristické organizace je zneužívají, manipulují k nenávisti a k odhodlání zabíjet. Za posledních osm let bylo až 16 % z celkového počtu sebevražedných atentátníků a potenciálních atentátníků nezletilých, a to s výraznou tendencí snižování věku. Právě výchova a vzdělání dětí jsou klíčovými faktory, které mohou významně ovlivnit budoucí vývoj spolužití Izraelců a Palestinců.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, konkrétně prostřednictvím tohoto usnesení Parlament dokazuje, že nezaujímá neutrální pozici v případě velmi komplikovaného konfliktu na Středním východě a že není neutrálním subjektem. Právě naopak, tento Parlament se vždy systematicky přiklání na stranu Palestinců ve sporu s Izraelci.

Zjevně tomuto Parlamentu nepostačuje, že se každoročně ztratí desítky milionů EUR z evropských daní v bezedných, zkorumpovaných, protizápadních pokladnicích palestinských území. Zjevně tomuto Parlamentu nestačí, že MVO, které otevřeně, a to zdůrazňuji, schvalují a ospravedlňují teroristické činy, jsou sponzorované miliony z evropských daní. Dnes o to Parlament doslovně žádá v usnesení o propuštění usvědčených teroristů. A když toto stanovisko může být politicky korektní, domnívám se, že se dožijeme dne, když toho budeme litovat.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem v neprospěch usnesení o situaci palestinských vězňů v izraelských věznicích, protože toto usnesení přinejmenším vyjadřuje, a řeknu to velmi mírně, že my jako Evropský parlament to nemyslíme s odsuzováním terorismu vážně. V usnesení se prosazuje propuštění lidí, kteří se zapojili do teroristické činnosti. Přinejmenším jeden z nich je zodpovědný za smrt řady izraelských občanů. Přijetí tohoto usnesení neprospívá důvěryhodnosti Parlamentu, a co je mnohem horší, oslabuje boj proti terorismu obecně.

− Zpráva: Hélène Flautre (A6-309/2008)

  Véronique De Keyser (PSE). - (FR) Vážený pane předsedající, pokud jde o zprávu paní Flautrové, hlasovala jsem ve prospěch pozměňovacích návrhů 4 a 5, které nebyly přijaty a které se týkají Izraele. Chtěla bych vysvětlit důvody, proč jsem takto hlasovala. Tyto pozměňovací návrhy nemají nic společného se sankcemi vůči Izraeli, odkazují, a především pozměňovací návrh 5 odkazuje, spíše na porušení mezinárodního práva, čehož se dopouští Izrael, a které je velmi dobře zdokumentované.

Chtěla bych říci, že se stanovováním sankcí obecně nesouhlasím, at už jsou zaměřené vůči Palestincům nebo vůči Izraeli. Lituji však, že tento pozměňovací návrh, ve kterém se hovořilo o iniciativách, které by mohly být přijaty ve vztahu k Izraeli, v protikladu k sankcím, nebyl přijat. Pokud se vzdáme myšlenky, že my v Evropské unii musíme přijímat iniciativy zaměřené na prevenci porušování lidských práv, potom se zpronevěřujeme vlastnímu demokratickému systému.

Také bych chtěla říci, že vyslovováním tohoto postoje nekritizujeme Židy, protože jsou nám blízcí, a odsuzujeme všechny formy antisemitismu. Nekritizujeme Izraelský stát, protože jeho existenci podporujeme a přejeme si, aby byl bezpečný, nesouhlasíme však s těmi, kteří v rámci Izraele oslabují demokracii, což je zcela jiná věc. Kromě toho podporujeme všechny izraelské MVO, které se zaměřují na podporu lidských práv a mezinárodního práva.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, během včerejší rozpravy jsem měl možnost stručně zmínit, že zpráva paní Flautrové o politice Evropské unie v oblasti lidských práv je celkem dobrým a vyváženým dokumentem. Mrzí mě však, že ve zprávě není zahrnutý explicitní odkaz na problém a nebezpečenství islamizace v Evropě a ve světě. K procesu islamizace nepochybně dochází a ohrožuje tak množství velmi základních evropských a západních hodnot, základních práv a lidských práv. V první řadě mám na mysli důležité oddělení církve a státu, a především rovnost mezi muži a ženami.

Samotné islámské země z této zprávy vycházejí příliš jednoduše navzdory tomu, že v množství takovýchto tzv. rozvinutých zemí a v množství takovýchto často velmi bohatých zemí, zemí, které jsou zásobárnami ropy, jako například Saúdská Arábie, převládají situace, které jsou nepřijatelné od samotného obchodu s otroky a otrocké práce po nesmírně dalekosáhlou a ponižující diskriminaci žen. Tyto záležitosti musí být určitě v následující zprávě zpřesněny.

  Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, zpráva paní Flautrové je pravděpodobně jednou z nejdůležitějších zpráv přijatých na dnešní schůzi. Tato zpráva se týká sankcí, nástroje, bez něhož si my, Evropské společenství, nemůžeme dovolit fungovat. Tento nástroj však musíme používat velmi opatrně, flexibilně, a pokud je možné, i nepravidelně, abychom se vyhnuli jeho znehodnocení či procesu inflace sui generis.

V každém případě bych vás chtěl varovat před uplatňováním principu dvojího metru při využívání tohoto nástroje. Sankce by se neměly využívat pouze jako hrozba malým a chudým zemím, které porušují lidská práva. Bohatší a větší země, které jsou pro Evropskou unii obchodními partnery, by měly být také vystaveny hrozbě sankcí a musí si uvědomit, že Evropská unie může vůči nim takovéto sankce přijmout.

− Návrh usnesení: Rozvojové cíle tisíciletí – zlepšit zdraví matek (RC-B6-0377/2008)

  Zita Pleštinská (PPE-DE). - (SK) Společný návrh usnesení o hodnocení rozvojového cíle č. 5 o úmrtnosti matek jsem pokládala za vyvážený.

Souhlasím s bodem usnesení, že zdraví matek je oblastí, ve které se zaznamenal nejmenší pokrok mezi všemi rozvojovými cíli tisíciletí. Protože je nejméně pravděpodobné, že se dosáhne pokroku v této oblasti do roku 2015, především v subsaharské Africe a v jižní Asii, souhlasím, že musíme přijmout opatření.

Znepokojily mě především čtyři pozměňující návrhy podané jménem skupiny ALDE a GUE/NGL, jimiž se opět vnucuje Evropskému parlamentu, aby rozhodoval o záležitostech, které jsou výsostně v pravomoci členských zemí. Jde o vyjádření souhlasu s bezpečnými a legálními potraty. Bohužel tyto pozměňující návrhy v dnešním hlasování byly přijaty.

V každém členském státu EU je rozdílný pohled na umělé ukončení těhotenství, proto se k této problematice přijímají rozhodnutí v souladu se zásadou subsidiarity. I na interrupcích ztroskotalo referendum o Lisabonské smlouvě v katolickém Irsku, interrupce jsou zakázány v Polsku, jiný pohled je na interrupce i na Slovensku. Z tohoto důvodu jsem hlasovala proti tomuto návrhu usnesení.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem v neprospěch tohoto usnesení nejen proto, že jsem proti další propagandě potratů, která je součástí této zprávy, ale přinejmenším ve stejné míře i proto, že se domnívám, že stanovisko Parlamentu k této problematice je skutečně pokrytecké. Na jedné straně Parlament správně tvrdí, že by se mělo udělat všechno pro to, aby se zabezpečilo významné snížení míry úmrtnosti matek v rozvojových zemích, avšak na straně druhé Parlament na jiných místech pokračuje v podpoře čím dál většího, čím dál rozsáhlejšího zákonného přistěhovalectví a v podpoře návrhů Evropské komise týkajících se tzv. modré karty. Přesně tato imigrační politika vede k masivnímu odlivu mozků z rozvojových zemí do západních zemí a přesně tato politika obírá rozvojové země o nejlepších pracovníků, kterých tyto země potřebují včetně pracujících v oblasti zdravotnictví, lékařů a sestry, kteří jsou v Africe mnohem potřebnější než v západním světě. Odmítám se připojit k takovémuto pokryteckému stanovisku.

  Daniel Hannan (NI). - Vážený pane předsedající, chtěl bych vysvětlit, jak jsem hlasoval v případě usnesení o zdraví matek. Měli bychom počkat a zjistit, jaký je postoj tohoto Parlamentu k jablkovému koláči, avšak když už nic jiného, aspoň jasně vyjádřil své stanovisko na téma mateřství.

V každém případě bych se, bez jakýchkoli kritických poznámek, chtěl zeptat, proč cítíme potřebu vůbec se k takovým otázkám vyjadřovat. Jde o citlivé, intimní a pro množství našich voličů i etické otázky. Měly by být řešené prostřednictvím vnitrostátních demokratických postupů členských států. Dnes odpoledne jsme prostřednictvím našich vyjádření prokázali troufalost, aroganci a touhu soustřeďovat moc a získat nadvládu nad národními tradicemi našich členů. Podívejte se na to usnesení a možná pochopíte, proč voliči mají v tak velké míře averzi vůči institucím Evropské unie a proč jim nedůvěřují.

  Linda McAvan (PSE). - Vážený pane předsedající, myslím si, že Daniel Hannan příliš dobře nechápe, o čem tu diskutujeme. Toto usnesení se ve skutečnosti týká konference Organizace spojených národů věnované rozvojovým cílům tisíciletí a jeho cílem je vytvořit nátlak na světové vedoucí činitele, aby zohlednili cíl č. 5 týkající se zdraví matek. O to tu jde. Netýká se to potratů v Polsku nebo v Irsku. Jde o přístup k právám matek. Moje vysvětlení hlasování však nemělo být o tomto.

Chtěla jsem říci, že jednou z nejsmutnějších věcí, které jsem v životě viděla, byla nemocnice v Addis Abebě, kterou jsem navštívila s několika kolegyněmi v rámci delegace AKT. Tam jsme viděly zástupy mladých žen, v podstatě to ve skutečnosti byla děvčata ve věku 13 nebo 14 let, a z místa, kde stála, tekl ulicí dolů potůček moči. Stála tam a všude byla moč, protože se u nich vytvořil vaginální píštěl v důsledku neexistující lékařské péče během porodu v odlehlých částech Etiopie.

Domnívám se, že je nesmírně důležité, aby Evropská unie investovala do řádné zdravotní péče o matky v některých z nejchudších zemí světa. Je ostudné, že v oblasti tohoto rozvojového cíle tisíciletí nebylo dosaženo více, protože je jedním z nejdůležitějších. Doufám, že toto vyzbrojí naše vyjednavače, jako je Glenys Kinnocková, která jede do New Yorku.

Rovněž se domnívám, že lidé jako Daniel Hannan by si měli některé dokumenty přečíst a zjistit, o čem se v tomto Parlamentu diskutuje.

− Zpráva: Syed Kamall (A6-0283/2008)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, tato zpráva je zvláště důležitá. Vysoká poptávka po službách je charakteristickým znakem rozvinutých hospodářství. Služby určují životní standard, stejně tak i blahobyt společností. Existuje neustálý nárůst v poptávce po rozvoji služeb propojených na moderní technologie a na vysoce kvalitní služby splňující normy a očekávání jejich uživatelů.

Růst HDP v čím dál větší míře závisí na velikosti odvětví se službami. Služby představují významný podíl obchodu. Tato část trhu se neustále rozšiřuje. Z tohoto důvodu se vedly mnohé diskuse o podmínkách a zásadách liberalizace obchodu se službami na světové úrovni v rámci WTO. Existuje množství vysoce ziskových typů služeb, především služeb, které zaplňují zvláštní mezery na trhu. Toto je jeden z důvodů, proč liberalizace obchodu se službami postupuje pouze pomalu a proč naráží na takový odpor. Na závěr bych chtěl říci, že žijeme v době, když jsou služby hlavními ukazovateli rozvoje.

− Zpráva: Josu Ortuondo Larrea (A6-0308/2008)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch přijetí zprávy o evropské přístavní politice, protože se v ní řeší množství otázek, které jsou pro toto hospodářské odvětví důležité. Rovněž jsou v ní zahrnuty otázky významné pro Polsko.

Ptal jsem se sám sebe, jakým způsobem by se tyto texty mohly vztahovat na situaci polských loděnic v Gdaňsku, Gdyni a Štětíně. Už jistou dobu v rámci Evropské komise probíhají jednání týkající se státní pomoci pro polské loděnice. Loděnice v Štětíně je pátou největší v Evropě a čelí množství těžkostí, podobně jako loděnice v Gdyni. Všechno je to výsledkem série problémů, které se během let vyskytly a které jsou důsledkem změny hospodářského systému a mezinárodní situace, jak jsem zdůraznil ve svém včerejším příspěvku do diskuse.

Pokud jde o současnou situaci polských loděnic, Komise se domnívá, že nepředstavují zdroj pracovních míst. Nejsou vystaveny nespravedlivé hospodářské soutěži. Může to znít zvláštně. Kromě toho se navrhuje zavření dvou skluzů v loděnici, s cílem dosáhnout plného potenciálu a toto je naprosto směšné. Plán na restrukturalizaci takovýchto loděnic se neustále zamítá, což vede k jejich znehodnocení namísto pomoci evropskému lodnímu průmyslu opětovně získat své postavení na světovém trhu.

  Předsedající. − Chtěl bych připomenout kolegům, kteří se nedostali ke slovu, že mohu předložit písemné prohlášení, prostřednictvím něhož bude jejich vysvětlení hlasování zaznamenáno.

Písemné vysvětlení hlasování

− Zpráva: Timothy Kirkhope (A6-0248/2008)

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Děkuji panu Kirkhopovi za zprávu, která pomůže při poskytování lepších služeb spotřebitelům. V současnosti závisí cena, kterou zaplatí spotřebitelé za lístky mezi členskými státy, na zemi nákupu. V mé zemi, v Anglii, platím stejnou cenu za lístek bez ohledu na to, zda si ho kupuji ve městě odchodu, městě příchodu nebo v jiném městě. Nevidím žádny důvod pro to, aby se tento postup neuplatňoval v rámci celé Unie.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji ve prospěch zprávy Timothy Kirkhopa o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů.

Nový kodex chování podpoří hospodářskou soutěž mezi počítačovými rezervačními systémy, čímž přispěje k zlepšení cen a kvality služeb. Současné podmínky jsou zastaralé, vzhledem k tomu, že téměř 40 % rezervací se vyřizuje prostřednictvím alternativních internetových stránek, přičemž rezervační poplatky zcela odpadají. Nový kodex bude přínosem pro spotřebitele prostřednictvím zvýšení míry hospodářské soutěže a snížení poplatků, protože nízkonákladové letecké společnosti jsou od nynějška také součástí rezervačních systémů.

S cílem poskytnout spotřebitelům nejlepší informace a nejvyšší míru ochrany před nesoutěžními postupy, musí být poskytování služeb rozšířené a regulované a kontrolované na bázi celé EU. Proto je důležité, aby byla do cen letenek, uvedených v hlavních reklamních materiálech, započítaná plná cena letenky včetně všech daní a poplatků, aby spotřebitel nebyl oklamaný speciální nabídkou, která ve skutečnosti není k dispozici. Stejné pravidlo se vztahuje na uvádění objemu emisí CO2 a spotřeby paliva. Spotřebitel musí poznat oba dva tyto údaje. Alternativní nabídka vlakového spojení v případě letů, které trvají méně než 90 minut, poskytuje spotřebitelovi další možnost a umožňuje mu udělat informované rozhodnutí.

  David Martin (PSE), písemně. − Prostřednictvím aktualizace kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů zabezpečujete, že rezervační systémy pro služby letecké přepravy dodržují zásadu spravedlivé hospodářské soutěže. Obávám se však, že nejasná definice „kapitálové účasti“ společnosti jako dopravce, který má „rozhodující vliv“ na počítačový rezervační systém, způsobí zmatek a umožní narušení hospodářské soutěže. Tato zpráva by měla být i o přínosu pro spotřebitele a tato stanoviska se odrážejí v mém hlasování.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Počítačový rezervační systém je platformou, která spojuje poskytovatele železniční a letecké dopravy a využívá se k prodeji jízdenek a letenek. Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady se zaměřovala na změnu a doplnění ustanovení, která jsou v současnosti platná, a na posílení hospodářské soutěže prostřednictvím počítačového rezervačního systému.

Kodex chování byl aktualizován s cílem zvýšit míru transparentnosti, stejně jako předejít zneužití postavení na trhu a narušení hospodářské soutěže. Hlasoval jsem v neprospěch této zprávy o kodexu pro počítačové rezervační systémy, protože jsem prosazoval vrácení této věci Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

Podle mého názoru jsou mnohé z koncepcí ve zprávě Komise nedostatečně definované. Zvláště to platí pro klíčovou koncepci, kterou je mateřský dopravce. Proto se domnívám, že zájmy spotřebitelů v rámci společného evropského trhu nejsou v plné míře chráněny.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro vrácení nařízení o počítačových rezervačních systémech Komisi, protože tento text ještě stále obsahuje množství nejasných formulací, které mohu vést k různým výkladům. Nařízení je závazné ve své celistvosti a je přímo uplatnitelné ve všech členských státech a z tohoto důvodu musí být jeho text přesný.

Domnívám se, že uveřejnění specifikací, v nichž Evropská komise uvádí výklad určitých definicí obsažených v nařízení v Úředním věstníku Evropské unie před datem nabytí účinnosti nařízení, není přijatelné řešení. Evropské instituce se zavázaly k procesu zjednodušování právních předpisů, a především k procesu právní stability.

Zjevně jsou potřebné aktualizace a zkvalitnění nařízení o počítačových rezervačních systémech a cením si práce všech kolegů v Komisi. Navzdory tomu se však domnívám, že by byla třeba větší míra jednoznačnosti tohoto textu pro účely zabezpečení stabilního právního rámce potřebného pro řádné fungování odvětví osobní letecké dopravy.

  Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. − (PL) Během hlasování podle změn a v souvislosti s pozměňovacím návrhem 48 jsem hlasovala v neprospěch porušování práv soutěžících subjektů prostřednictvím vyčlenění tří zemí Evropské unie a udělení privilegovaného postavení na trhu těmto zemím. Bohužel mé hlasovací zařízení se zaseklo a mé snahy o upozornění na tuto skutečnost byly přehlédnuty. Chtěla bych, aby se zaznamenalo, že jsem hlasovala v neprospěch druhé části příslušného pozměňovacího návrhu.

− Zpráva: Esko Seppänen (A6-0317/2008)

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Prosazování lidských práv ve světě okolo nás je jednou z politických úkolů Evropské unie, která vyplývá ze skutečnosti, že je unií hodnot. Podle strany Junilistan se však tato úloha nesmí využívat na vedení zahraniční politiky na úrovni EU, a tím na omezování suverenity zahraničních politik členských států.

Proto oceňujeme skutečnost, že EIB upřednostňuje udělení půjčky, jejímž prostřednictvím se podporuje rozvoj demokracie a stability ve Střední Asii, nesouhlasíme však s trendem, na základě kterého se z EIB stává nástroj na rozšíření ambicí zahraniční politiky EU.

Po pečlivé úvaze jsme se rozhodli hlasovat ve prospěch pozměňovacích návrhů, které předložil Evropský parlament k návrhu Komise navzdory tomu, že některé z pozměňovacích návrhů nejsou zcela v souladu s našimi zásadami v této oblasti.

− Návrh usnesení: Palestinští vězni v Izraeli (RC-B6-0343/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Vážený pane předsedající, hlasuji ve prospěch tohoto dokumentu, zároveň bych však chtěl zdůraznit, že jde o asi miliontý text, který tento Parlament schválil na podporu dodržování lidských práv v této části světa. Jaký vliv mají naše prohlášení? Velmi malý, bohužel, nepočítáme-li vyjádření politické solidarity.

Pokud si Evropa přeje být v této věci důvěryhodná, musí být ve svých prohlášeních jednotná a mezinárodní bezpečnost musí klást před jednotlivé národní zájmy. Domnívám se, že je to nezbytné k dosažení rovnováhy mezi dvěma požadavky. Požadavkem Palestinců o svobodný a nezávislý stát a požadavkem Izraelců o bezpečnost života na svém vlastním území, bez atentátů a hrozeb. Jestliže tyto dva aspekty oddělíme, je dost obtížné najít důvěryhodnou pozici a trvalé řešení. Doufám, že v budoucnosti tato naše Evropská unie, která má zájem na míru v této části světa, která je nám tak blízká, bude schopná sehrávat účinnější úlohu mediátora než v minulosti.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nehlasovali jsme ve prospěch kompromisního usnesení proto, že souhlasíme se všemi body nebo s jeho formulací, ale proto, že věříme, že může pomoci při odsouzení nepřijatelné situace palestinských politických vězňů v izraelských věznicích.

Izrael s podporou a tichým souhlasem USA a jejich spojenců nezákonně okupuje palestinské území, buduje usedlosti a dělicí zeď a vraždí, zadržuje, útočí a využívá Palestince, přičemž systematicky porušuje mezinárodní právo a ignoruje nezcizitelné právo tohoto národa na vlastní suverénní, životaschopný a nezávislý stát.

V současnosti je v izraelských věznicích zadržováno zhruba 10 000 Palestinců včetně stovek dětí v nelidských podmínkách, a zachází se s nimi ponižujícím způsobem a potupně, přičemž běžné je i mučení. Většina vězňů nemá povolené návštěvy rodinných příslušníků. Mnozí byli zadrženi „administrativně“ bez vznesení obvinění nebo soudního jednání.

V izraelských věznicích je zadržována přibližně jedna třetina zvolených členů Palestinské legislativní rady, stejně i další palestinští místně volení úředníci.

Uvěznění palestinských aktivistů je nástroj používaný v boji proti oprávněnému odporu palestinského národa a v pokračování v izraelské okupaci území.

Jakékoli spravedlivé a trvalé řešení související s ukončením izraelské okupace takovýchto území vyžaduje, aby Izrael propustil všechny palestinské politické vězně.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Jde o nepřijatelné usnesení, kterým se v zásadě schvaluje izraelská genocida Palestinců a okupace jejich území.

V odstavci 4 se například Izrael podporuje v boji proti terorismu. Tím se za teroristů označují lidé bojující za svobodu, za osvobození svých území od okupační izraelské armády a za zrušení hospodářské, sociální a politické blokády a bojující proti odvetným útokům. Například v pásmu Gazy jsou mezi oběťmi děti, protože tu byla zvolena vláda, která není po vůli Izraeli, Spojeným státům americkým a EU.

Kromě toho se v odstavci 7 Palestinská samospráva provokativně vyzývá, aby specifikovala odpor Palestinců. Bývalí vězni, především malé děti, se tu obviňují z násilných či teroristických činů.

Je hanebné vyslovovat takováto nepodložená obvinění. Namísto toho by měl Evropský parlament požádat Izrael, aby se stáhl z okupovaných území Západního břehu Jordánu. Zeď hanby v Jeruzalému by měla být zničena, musí přestat vražedné útoky na civilní obyvatelstvo, ženy a děti a všichni političtí vězni musí být propuštění. Evropský parlament by měl Izrael požádat, aby dodržoval zásady mezinárodního práva a příslušné rezoluce OSN.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Situace v Izraeli a Palestině je komplikovaná. Vyrovnávání se s velkou mírou nejistoty, kterou vytváří okolí, je pro Izrael problematické. Jako dobrý přítel Izraele to velmi dobře vím. Navzdory tomu je však vždy důležité dodržovat mezinárodní právo. Proto jsem se rozhodl zúčastnit se na rokováních o usnesení Evropského parlamentu o situaci palestinských vězňů v izraelských věznicích.

Postupně během jednání jsme dospěli k výrazně vyváženějšímu textu, což znamená, že jsem v konečném důsledku toto usnesení podpořil. Chápu to tak, že je důležité, abychom neodsuzovali Izrael, což byl případ zprávy paní Flautrové o hodnocení sankcí EU jako součásti akcí a politik EU v oblasti lidských práv, ve které nebyly prozkoumání příslušné skutečnosti. Proto jsem v tomto případě hlasoval proti.

  Marek Siwiec (PSE ), písemně. − (PL) Usnesení o situaci palestinských vězňů v izraelských věznicích, které přijal Evropský parlament, je neobjektivní, a proto neposkytuje přiměřený obraz konfliktu na Středním východě. V usnesení se vůbec nezohledňuje politický kontext nebo skutečnost, že izraelské orgány musí být schopny zaručit bezpečnost svých občanů. Izrael je neustále ohrožen teroristickými činy ze strany palestinských území, a to navzdory probíhajícím mírovým jednáním a gestům dobré vůle, jakým bylo nedávné rozhodnutí propustit 198 palestinských vězňů. Izrael je jednou a jedinou demokratickou zemí v regionu a snaží se tyto hrozby řešit demokratickými metodami a prostřednictvím demokratických prostředků.

V usnesení se izraelské orgány odsuzují za používání nevhodných metod zacházení s nezletilými. Avšak neuvádí se v něm, že podle zpráv organizace Amnesty International teroristické organizace, jakými jsou například al-Asqa Martyrs Brigade, Hamas, islamistický džihád a Lidová fronta za osvobození Palestiny, dělají nábory nezletilých a využívají je jako kurýrů. V některých případech jsou nezletilí pověřeni i bojovými úkoly nebo jsou využíváni k páchání útoků na izraelské vojáky a civilisty.

Protože na problematiku palestinských vězňů se nahlíželo velmi neobjektivně a nedostatečně, hlasoval jsem v neprospěch tohoto usnesení.

- Zpráva: Hélène Flautre (A6-0309/2008)

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Vážený pane předsedající, vážení kolegové, ve zprávě paní Hélène Flautrové se věnuje problematice sankcí, které musí Evropská unie přijmout v případě jakéhokoli porušení lidských práv bez ohledu na to, ve které části světa k tomuto porušení dojde. Avšak k čemu dochází na jejím vlastním území?! Opět bych vás chtěl upozornit na bezprecedentní činnosti úřadující koalice v Bulharsku.

V den hlasování o vyjádření nedůvěry [v bulharském parlamentu], 30. července, byla proti poslanci Evropského parlamentu Dimiterovi Stojanovi použita policejní síla. Navzdory skutečnosti, že jména uniformovaných „pomocníků“ byla hned odhalena, do dnešního dne nebyly vydány žádné pokuty, žádné omluvy, evidentní je pouze arogance při pokusech o utajení tohoto případu.

Chování úředníků ministerstva vnitra dokazuje, že věděli, koho bijí vzhledem k tomu, že Stojanov měl u sebe identifikační průkaz poslance Evropského parlamentu a několikrát řekl, kdo je.

Nelegální zadržení a bití poslance Evropského parlamentu je situace, k níž nedošlo během celé padesátileté historie této instituce! Případ mého kolegy je nebezpečným útokem na základní zásady současné evropské demokracie. Představuje přímé omezení osobních práv.

Poté, co represivní aparát úřadující vlády necouvl ani před statutem poslance Evropského parlamentu Dimitera Stojanova, v co může doufat obyčejný bulharský občan?

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Protože v rámci vysvětlení hlasování není možné diskutovat o všech důležitých otázkách, které byly ve zprávě nastoleny, především o mnohých otázkách, s nimiž kategoricky nesouhlasíme, možná je nejlepším postupem použít příklad hlasování o pozměňovacích návrzích předložených plénu, s cílem zdůraznit ústřední cíl tohoto politického nástroje EU.

Navzdory odkazem na různé země uváděným ve zprávě, většina v Parlamentu zamítla pozměňovací návrhy, které se týkaly:

– „… sankce Evropské unie vůči palestinské vládě stanovené v únoru 2006 po volbách, které EOU uznala jako svobodné a demokratické, oslabují konzistentnost politiky Unie a ukazují se jako skutečně kontraproduktivní prostřednictvím výrazného zhoršování politické a humanitární situace“;

– „... neustálé porušování mezinárodního práva Izraelem si vyžaduje naléhavou reakci ze strany Unie.“

Jaký lepší příklad existuje na prokázání, že cíl sankcí EOU je nepřijatelné zasahování, které se zjevně uplatňuje použitím tzv. dvojího metru. Jinými slovy sankce se používají jako prostředky nátlaku a politické intervence na ochranu „přátel“ a na kritizování „ostatních,“ které EOU (a USA) označí za cíl.

Proto jsme hlasovali v neprospěch této zprávy.

  Ona Juknevičienė (ALDE), písemně. − V rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU uplatňuje restriktivní opatření nebo sankce, s cílem zabezpečit soulad s cíli SZBP. Současná politika EU v oblasti sankcí je zavalená nadměrným množstvím případů ad hoc, jejichž výsledkem je často nekoherentnost a nekonzistentnost. Domnívám se, že Komise by měla sehrávat iniciativnější úlohu při definování jasné politiky EU v oblasti sankcí.

Domnívám se, že EP musí být velmi přesný, když hovoří o sankcích, a především když vyzývá k činnosti EOU v reakci na porušení mezinárodního práva, jak to Parlament učinil v této zprávě o Izraeli. Domnívám se, že než požádáme EOU o stanovení sankcí, musíme být velmi dobře informovaní o konkrétních porušeních mezinárodního práva a měli bychom se vyvarovat obecně použitelných prohlášení. Pokud existují faktické případy, musí být v textu uvedeno nebo musí být popsáno v poznámce pod čarou v daném dokumentu.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem ve prospěch zprávy Hélène Flautrové o hodnocení sankcí EOU jako součásti akcí a politik EOU v oblasti lidských práv. Vítám vyvážený přístup paní zpravodajkyně k významnému nástroji společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Sankce se musí stanovovat v závislosti na konkrétním případu a musí být zacílené tak, aby se předešlo ovlivňování nevinných stran. Jsem spokojený, že zpráva paní Flautrové se v dostatečné míře věnuje těmto otázkám.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) EOU pokládá oblast dodržování lidských práv za nejdůležitější oblast, proto začleňuje doložky o lidských právech a konkrétních prováděcích mechanismech do všech nových dvojstranných dohod podepisovaných s třetími zeměmi.

Politická účinnost sankcí a jejich vedlejší negativní účinky jsou dnes předmětem sporů. Uvědomujeme si to obzvlášť v této době, když EOU musí zaujmout stanovisko ke konfliktu na Kavkazu.

Z tohoto důvodu vítám zprávu paní Hélène Flautreové a hlasovala jsem pro ni, neboť přináší novou filozofii udělování sankcí a změnu myšlení v oblasti lidských práv.

Potřebujeme efektivní sankční politiku, aby nedošlo k používání takzvaného dvojího metru například podle strategické důležitosti partnera, jako v případě Ruska a Číny.

Musíme vycházet ze strategického dokumentu pro jednotlivé země a z dalších dokumentů podobné povahy, abychom mohli vypracovat konkrétní strategii týkající se lidských práv v zemi a situace v oblasti demokracie. Musíme vycházet z objektivních a aktuálních informací získaných od zástupců místních a mimovládních organizací. Musíme podporovat občanskou společnost a cíleně postihovat viníky konfliktu například zmrazením aktiv, zákazem cestování. Sankce nesmějí postihovat nejchudší.

Jsem přesvědčena, že politika sankcí bude účinnější až tehdy, když bude začleněná do ucelené strategie EOU v oblasti lidských práv. Sankce budou efektivní jen tehdy, když pomohou změnit poměry a následně vyřešit daný konflikt.

  Pierre Schapira (PSE), písemně. – (FR) Po legislativních volbách v Palestině, které se konala v únoru 2006, jsem byl první, kdo z Jeruzaléma, stejně tak v Parlamentu prohlásil, abychom nestanovovali sankce vůči palestinské vládě, protože jimi budou trpět pouze obyčejní lidé. Nepochybně se musíme smířit se skutečností, že politická situace na územích se naprosto zhoršila, především mezi hnutími Fatáh a Hamás, tuto politickou krizi však není možné připsat výlučně evropským sankcím. Z tohoto důvodu jsem se hlasování o pozměňovacím návrhu čtyři zdržel.

Také bych chtěl říci, že jednoznačně odsuzuji neustálé porušování mezinárodního práva, čehož se dopouští Izrael, je mi však líto, že v textu zprávy se neuvádí porušování mezinárodního práva, kterého se dopouštějí další země na Středním východě. Zdá se mi, že jde o případ uplatňování tzv. dvojího metru, a proto jsem hlasoval v neprospěch pozměňovacího návrhu 5.

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. − (DA) Navzdory skutečnosti, že ve zprávě paní Flautrové existují body, které by bylo možné kritizovat, hlasuji ve prospěch této zprávy, abych prokázal podporu boji za lidská práva.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Sankce, které stanoví Evropská unie, jsou nástroje na zabezpečení účinnosti SZBP. Mohu být nástroji diplomacie, nejčastější jsou však hospodářskými nástroji a slouží k zabezpečení dodržování základních zásad mezinárodního práva, demokracie a lidských práv.

Zpravodajka vyzývá ke komplexnímu a detailnímu přezkoumání existujících restriktivních opatření a domnívám se, že je to správné. Měly by být vypracovány vhodné zásady na stanovování sankcí, aby se k nim přistupovalo pouze na základě podrobné analýzy jednotlivého případu.

Kromě toho se také domnívám, že by se měly upřednostňovat rozvojové hospodářské sankce, které negativně neovlivňují společnost a neporušují lidská práva občanů sankcionovaných zemí. Zvláště významné je to v souvislosti se zvykem sestavovat černé seznamy. Z tohoto důvodu jsem také podpořil zprávu o přezkoumání sankcí EOU v oblasti lidských práv.

Pokud se stanovování sankcí prokáže jako potřebné, domnívám se, že je důležité zavést pozitivní opatření, s cílem pomoci občanům zemí, v případě kterých byla stanovena restriktivní opatření.

  Charles Tannock (PPE-DE), písemně. − Já a mí kolegové z britské Konzervativní strany v plné míře podporujeme lidská práva pro všechny. Podporujeme koncepci systému sankcí SZBP EU, který se uplatňuje na jednohlasném základu, s cílem zasáhnout největší porušovatele lidských práv na světě za předpokladu, že Spojené království v této souvislosti může využít své právo veta. Nesouhlasíme však s nekonzistentností, s jakou jsou stanovovány a s jejich otevřeností k porušování, jako například v případě prezidenta Mugabeho, který vstoupil několikrát na území EOU navzdory zákazu cestování uvaleného na jeho režim.

Bohužel, zpráva paní Flautrové zachází dále, když uznává právo Evropského soudního dvora rozhodovat o seznamu zakázaných teroristických organizací, který musí představovat politické, ne soudní rozhodnutí, a když tvrdí, že je nutné přijmout Lisabonskou smlouvu na zefektivnění sankcí za porušování lidských práv. Ve zprávě se vyzývá k parlamentní kontrole bezpečnostních služeb členských států a k ustanovení závaznosti kodexu chování v oblasti vývozu zbraní. Z takovýchto důvodů zprávu nepodpoříme.

  Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. − (PL) Hlasovala jsem v neprospěch bodu 57 v rámci hlasování podle změn. Bohužel mé hlasovací zařízení se zaseklo. Moje snahy o poukázání na tuto skutečnost byly přehlédnuty, stejně jako v případě pěti dalších hlasování podle změn. Chtěla bych, aby se zaznamenalo, že jsem hlasovala v neprospěch původního textu odstavce 57 v tomto dokumentu.

– Návrh usnesení: Rozvojové cíle tisíciletí a zdraví matek (RC-B6-0377/2008)

  Marie-Arlette Carlotti (PSE), písemně. – (FR) Na papíře byl pátý z rozvojových cílů tisíciletí, kterým je snížení úmrtnosti matek o 75 % do roku 2015, jednoznačně jedním z nejdosažitelnějších cílů.

Ve skutečnosti je to jeden z cílů, v rámci něhož se časový rozvrh nedodržuje. Toto je zničující skutečnost: v subsaharské Africe umírá při porodu jedna ze šestnácti žen. Toto číslo se za posledních dvacet téměř vůbec nezměnilo.

Kde jinde na Zemi můžete najít takou závažnou nevyrovnanost v oblasti lidského zdraví? Ba co více, když zemře matka, je desetkrát pravděpodobnější, že zemře i dítě.

V našem nesmírném úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí musíme proto věnovat zvláštní pozornost cíli číslo 5.

Samotná G8 konečně pochopila tento problém. Na svém nedávném zasedání v Japonsku přijala tzv. balíček pro zdraví zaměřený na nábor a odbornou přípravu jednoho milionu zdravotníků pro Afriku, aby 80 % matek mělo během porodu zajištěnu pomoc.

Míč je nyní na straně EU.

Společenství musí dosahovat reálné výsledky souběžně ve více oblastech:

– informování a vzdělávání žen,

– posilování systémů zdravotnictví v zemích jihu,

– masivní investice do lidských zdrojů v oblasti zdravotní péče.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Každoročně umírá přibližně 536 000 matek (k 95 % takovýchto úmrtí dochází v Africe a jižné Asii). Na každou ženu, která umře, připadá dvacet, v jejichž případě se vyskytnou vážné komplikace od chronických infekcí až po ochromující rány, kterým by se dalo jednoduše předejít, kdyby existoval všeobecný přístup k základní a pohotovostní porodnické péči a službám reprodukčního zdraví. Vyžaduje to větší podporu ze strany rozvinutých zemí.

Tyto údaje jsou velmi znepokojující a dokazují, že rozvojové země nesměřují k dosažení snížení míry úmrtnosti matek (rozvojový cíl tisíciletí č. 5), ale že tato oblast je jedinou, v rámci níž nebyl zaznamenán žádný pokrok. Údaje ze dneška jsou přesně stejné jako údaje staré dvacet let.

Skutečností zůstává, že úmrtnosti matek je možné předejít prostřednictvím poskytování lepší zdravotní péče a prostřednictvím zabezpečení přístupu ke komplexním informacím a službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví pro všechny ženy.

Z tohoto důvodu podporujeme přijaté usnesení a těší nás, že náš návrh na ochranu přístupu k účinné antikoncepci a k zákonným a bezpečným potratům byl v plénu přijat.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Je hrozné, že tak velká část světové populace žije v extrémní chudobě, že ženy v takovýchto zemích a oblastech umírají během těhotenství nebo při porodu a že takovému množství lidí chybějí informace o bezpečné antikoncepci a přístup k ní. Jde o otázku hodnoty lidského života a nedotknutelných univerzálních lidských práv, a to nejen v případě žen žijících v chudobě.

V tomto usnesení jsou obsažené pozitivní a potřebné, návrhy, zároveň však nastoluje otázky, které nejsou v pravomoci EU. Rozhodli jsme se podpořit návrhy, v nichž se vyzývá k zlepšení podmínek pro ženy, především pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví. V usnesení se však řeší i jiné otázky, z nichž některé odkazují na zahraniční politiku. Proto jsme se v konečném hlasování rozhodli hlasování se zdržet.

  Ona Juknevičienė (ALDE), písemně. − Usnesení Evropského parlamentu týkající se úmrtnosti matek má nesmírný význam vzhledem k rozvojovým cílům tisíciletí a zprostředkovává naše poselství o tom, že si uvědomujeme současnou situaci a že vyzýváme k činnosti zaměřené na pomoc milionům žen v rozvojových zemích. V plné míře podporuji návrh na to, aby byly Komise a Rada požádány o rozvoj programů a politik, které pomohou při prevenci úmrtnosti matek se zvláštním důrazem na přístup k informacím o sexuálním a reprodukčním zdraví, gramotnosti a výživě.

V souvislosti s tímto usnesením se domnívám, že používání antikoncepce je velmi důležité při prevenci onemocnění, nechtěných těhotenství a snižování míry úmrtnosti matek, zároveň jsem však přesvědčená, že nemáme právo odsuzovat nebo kritizovat církev, která představuje pouze morální, ale ne právní autoritu, která prosazuje svou věrouku, nezakazuje však právo na svobodné rozhodnutí. Kromě toho existují církve, které problematiku antikoncepce neřeší.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení, protože nejen v rozvojových zemích existuje vysoká míra úmrtnosti matek, ale i v nových členských státech EU.

Je znepokojující, že každoročně zůstane 536 000 rodin bez matky, což vede k nerovnováze na základní úrovni společnosti. Známe příčiny a metody boje proti tomuto jevu, způsob organizování a plánování činnosti závisí pouze na nás.

Skutečně se domnívám, že bychom měli zdůrazňovat především přístup žen k informacím týkajícím se zdravé reprodukce. Nemůžeme uspět bez toho, že by si samotné ženy uvědomily nebezpečí, kterým se vystavují před otěhotněním nebo během těhotenství. Měli bychom také vyčlenit co nejvíce prostředků k poskytování kvalitních služeb dostupných pro všechny.

  Toomas Savi (ALDE), písemně. − Vážený pane předsedající, protože jsem podpořil pozměňovací návrhy týkající se odsouzení amerického pravidla Global Gag a zákazu používání antikoncepce, který prosazují některé církve, hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení. Byl jsem však šokovaný zjištěním, že někteří z mých kolegů, které obyčejně bereme vážně, upřednostnili výroky papeže před zdravím a blahem lidí v rozvojových zemích.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Zvýšení míry úmrtnosti novorozenců a snížení míry porodnosti na jedné straně a stárnutí obyvatelstva na straně druhé vyžaduje rázně a urychlené jednání ze strany členských států a evropských institucí.

Hlasovala jsem pro usnesení o úmrtnosti matek před jednáním OSN na vysoké úrovni o hodnocení rozvojových cílů tisíciletí, které se uskuteční 25. září, vzhledem ke skutečnosti, že v jeho textu se od Rady a Komise požaduje, aby rozšířily ustanovení o službách pro zdraví matek a zaměřily se na programy prenatální péče, výživy matek, přiměřené pomoci při porodu, v jejímž rámci se předchází nadměrnému využívání sekcí (císařského řezu), poporodní pomoci a plánování rodiny. Prostřednictvím tohoto usnesení žádáme Radu a Komisi, aby zabezpečily, že služby v oblasti reprodukčního zdraví budou cenově dostupné, dostupné a vysoce kvalitní.

Je třeba vyčlenit co největší množství dostupných prostředků na programy a politiky prevence úmrtnosti matek.

Rovněž za důležité považuji financování činností zaměřených na plánování rodiny z veřejných fondů.

  Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. − (PL) Usnesení obsahuje ustanovení, která nepřímo podporují potraty a jiná, v nichž se otevřeně vyzývá k legalizaci potratů. Začlenění prohlášení týkajících se této oblasti představuje porušení zásady subsidiarity. Rovněž to znamená, že finanční zdroje z příspěvků, které členské státy, v nichž jsou potraty zakázané, odvedou Společenství, se mohu použít k podpoře potratů v třetích zemích.

Je pokrytecké zapojovat se do propagandy podporující potraty pod záminkou podporování zdraví matek a vyčleňovat finanční zdroje na potraty namísto věnování takovýchto prostředků na zkvalitnění zdraví matek. Proto jsem hlasovala v neprospěch tohoto usnesení.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. − (SK) Hlasovala jsem proti tomuto usnesení.

Ochrana zdraví matek je bezpodmínečným předpokladem přežití lidstva.

Matky v rozvojových zemích jsou v současnosti vystaveny pandemiím bez přístupu k základní zdravotní péče, k acylpyrinu a sklenici pitné vody. Generální tajemník OSN jednoznačně zdůraznil, že méně než 10 % rozpočtu jde na řešení problémů, které postihují 90 % světové populace. Zápal plic, infekční průjmy, tuberkulóza a malárie – na tato onemocnění, která způsobují obrovské zdravotní problémy v rozvojových zemích a dají se léčit – se využívá méně než 1 % rozpočtu.

OSN přijala strategii, která podporuje porody pod kvalifikovaným zdravotnickým dohledem. Takto chce, aby se obmezila rizika mateřství, snížila se dětská úmrtnost a zabezpečil se přístup k službám.

V naší rezoluci se však vyzývá, aby se kromě jiného umožnil „přístup k zákonnému a bezpečně provedenému potratu“ a lituje nedostatek zabezpečení služeb v oblasti reprodukčního zdraví. Žádá Evropskou komisi a Evropskou radu, aby „zaručily dostupnost, přístupnost a dobrou kvalitu služeb v oblasti reprodukčního zdraví a podporovaly přístup všech žen ke komplexním informacím a službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví.“ Žádá Evropskou radu a Evropskou komisi, aby zasáhly v této oblasti, potrat je však výlučnou kompetencí národních států, a ne EU.

Nemůžeme nabízet matkám v rozvojových zemích nejasnou, zjednodušenou a ještě hůř, ideologicky poznačenou vizi ochrany jejich zdraví.

- Zpráva: Syed Kamall (A6-0283/2008)

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Všeobecná dohoda o obchodu a službách (GATS), ve které se stanoví liberalizace služeb na mezinárodní úrovni, a o které ukončení má zpravodaj taký velký zájem, není ve skutečnosti ničím jiným než Bolkesteinovou směrnicí na světové úrovni. Včerejšího „polského instalatéra“ zítra nahradí instalatéři čínští nebo pákistánští.

Jediná výjimka se vztahuje na služby „dodávané v rámci výkonu vládní moci,“ které nejsou „dodávané na obchodním základě ani v rámci hospodářské soutěže s jedním nebo více poskytovateli služeb.“ Jinými slovy: Jedinými, na které se nebude vztahovat, bude policie, soudy, diplomatické služby a vojsko. Na druhé straně bude dohoda GATS dalším krokem k odstranění služeb veřejného zájmu, proces, který začala Komise před patnácti lety jménem hospodářské soutěže a jednotného trhu.

Dnes se Evropská unie domnívá, že má konkurenční výhodu a prohlašuje, že její poskytovatelé služeb mají nepřiměřený přístup na trhy třetích zemí. Odvětví služeb však skončí přesně jako náš průmysl, s přesouváním a zmenšováním a v podobě bonusu i s dovozem sociálního dumpingu. Relativizace sociálních, environmentálních a kvalitativních norem, které by podle zpravodaje neměly být překážkou obchodu, obsahuje semínka postupné dezintegrace evropského sociálního a hospodářského modelu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Navzdory tomu, že byly odstraněny některé z negativnějších aspektů a navzdory zmírnění jejich formulace, které zatím co nezpochybňují proces liberalizace, se snaží o jakousi humanizaci tohoto procesu, je toto usnesení stále učebnicí prosazující liberalizaci služeb včetně služeb veřejného zájmu (údajně omezené ve svém poskytování potřebou diferencovaného přístupu k liberalizaci).

Navzdory obavám většiny v Parlamentu však současná mezinárodní situace není stejná jako v době, když začala jednání v Dauze v roce 2001, což znamená, že USA a EOU se snaží o to, aby WTO stanovila jejich program hospodářské nadvlády nad světem pro všechny.

Navzdory postupným neúspěchům, se však EU a „sociální demokraté“ Mandelson a Lamy opět snaží zabránit tomu, aby se jednání „vymkla zpod kontroly,“ s cílem ochránit a neztratit pozici, kterou si už v rámci jednání vydobyli.

Jak jsme už prohlásili, cílem hlavních hospodářských a finančních skupin je kontrolovat mezinárodní obchod v rámci kapitalistické hospodářské soutěže, kontrolovat vnitrostátní hospodářství (zemědělství, průmysl, služby, pracovní trh, přírodní zdroje) a kontrolovat samotné státy.

Liberalizace představuje útok na vítězství pracujících a suverenitu národů, stejně tak ničení životního prostředí.

Proto jsme hlasovali v neprospěch tohoto usnesení!

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Služby tvoří více než tři čtvrtiny evropského hospodářství. Odvětví služeb má nesmírný význam pro konkurenceschopnost a inovaci evropského hospodářství, které je z velké míry založeno na vědomostech. Účinné fungování vnitřního trhu Evropské unie se službami je velmi důležité pro konkurenceschopnost podniků EOU na světovém trhu. Včasná a přiměřená transpozice a realizace budou podstatné pro řádné fungování trhu, především v případě směrnice o službách.

Obchod se službami ve velké míře zahrnuje převod specializovaných vědomostí mezi jednotlivými zeměmi. V důsledku tohoto sehrává volný obchod se službami významnou úlohu ve všech strategiích rozvoje, protože ulehčuje rychlý a účinný převod know-how ve velkém měřítku. Kromě toho narůstající přístup na trh se službami představuje příležitost nejen pro rozvinuté, ale i pro rozvojové země, kterým se obyčejně přístup ke know-how odpírá.

Přístup na trh se službami je složitou otázkou v rámci probíhajících jednání ve WTO. Mělo by se však zohledňovat, že jednání o obchodu se službami musí sloužit zájmům EU, a podporovat i rozvoj nejchudších zemí. Pokud se umožní velké zahraniční investice, mohla by to být právě liberalizace obchodu se službami, která by mohla ulehčit zvýšení a udržitelnost výroby a modernizaci infrastruktur ve všech hospodářstvích.

  David Martin (PSE), písemně. − Ve zprávě pana Kamalla o obchodě se službami se zkoumají způsoby, jakými společnosti EOU mohou získat přístup na trhy se službami v třetích zemích. Samozřejmě služby sehrávají čím dál významnější úlohu v rámci mezinárodního obchodu. Přesně z tohoto důvodu je důležité rozlišovat mezi komerčními a službami v zásadě veřejného zájmu. Já jsem to rozlišil v způsobu, jakým jsem hlasoval.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Podle dohody GATS, prostřednictvím dvojstranných a vícestranných dohod a otevřených nebo nepřímých nátlaků a hrozeb povzbuzuje EOU vstup kapitálu na rozvojové trhy se službami méně rozvinutých zemí, s cílem zvýšit zisky a vlastní vliv. Ve zprávě Komise se taková politika vítá a podporuje.

Na komodity veřejného zájmu, jakými jsou voda, zdraví a sociální systém, vzdělávání atd. se zaměřují monopoly, které se snaží o liberalizaci a otevření vnitrostátních trhů a privatizaci subjektů. Kapitalistická restrukturalizace bude ještě ničivější pro pracovníky v chudých zemích.

Rivalita imperialistických center ve spojení s opozicí chudších zemí vedla k neúspěchu nedávných jednání WTO. Centra moci navzájem soupeří o uzavření dvojstranných a vícestranných dohod v zájmu posílení své pozice.

Pozornost se zaměřuje na přímé a nepřímé zrušení služeb veřejného zájmu, především v odvětvích, která jsou zisková pro kapitál, stejně tak o zrušení všech bezpečnostních překážek. Jde o pokusy o vyrovnání postavení služeb s postavením komodit a o vedení společných jednání o zemědělské výrobě. Všechno jsou to pouze příklady evropské kapitalistické imperialistické agrese, která velmi rychle začne vést válku, aby prosadila svá rozhodnutí.

  Tokia Saïfi (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o obchodu se službami, s cílem naléhavě vyzvat Komisi, aby se v rámci svých jednání o obchodu snažila o progresivní, stejně tak reciproční otevření přístupu na trh se službami a o politiku větší transparentnosti. Evropská unie, která je největším světovým vývozcem a největším světovým poskytovatelem služeb musí prosazovat rozšíření přístupu na trh se službami pro rozvinuté země, stejně tak pro rozvojové země.

Tato liberalizace však musí být progresivní a reciproční, aby se zohlednily různé zájmy dotčených zemí. Vzhledem k tomu jsem hlasovala ve prospěch pozměňovacího návrhu 2, ve kterém se zdůrazňuje potřeba rozlišování mezi komerčními a nekomerčními službami a potřeba diferenciace v přístupu k otvírání trhů pro služby všeobecného zájmu. Rovněž jsem hlasovala i ve prospěch pozměňovacího návrhu 5, v němž se v rámci dohody o hospodářském partnerství vyzývá k zabezpečení univerzálních, dostupných a udržitelných služeb veřejného zájmu pro všechny.

A na závěr jsem hlasovala ve prospěch pozměňovacího návrhu 7, ve kterém se uznává, že jisté výrobky, jakým je například voda, by se měly považovat za univerzální veřejný majetek, a chtěla bych zdůraznit, že při navrhování otevření trhů se službami tohoto druhu je třeba preventivní opatření.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Obchod se službami se dnes stal nezbytností pro všechna hospodářství. Není možné, aby jakákoli země dosáhla hospodářského úspěchu s finančně náročnou a neúčinnou infrastrukturou pro služby. Výrobci a vývozci textilu, rajských jablek a dalšího zboží nebudou konkurenceschopní bez přístupu k účinnému bankovnímu systému, účinným pojišťovnám, účetnickým firmám, telekomunikacím a dopravním systémům.

Důležitá je však i možnost soukromých společností poskytovat služby veřejného zájmu. Hospodářská soutěž v odvětví zdravotnictví, vzdělávání a veřejných komunikací vede ke zkvalitnění služeb. Proto jsem se rozhodl nedělat žádný zásadní rozdíl mezi službami na soukromé a veřejné užití, protože se domnívám, že hospodářská soutěž ve veřejné sféře přispívá k větší účinnosti a kvalitě služeb. Pro mne je to zjevné, at už jde o náš vnitřní trh nebo obchod se službami v jiných zemích mimo EU.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Cílem zprávy o obchodu se službami je zdůraznit úlohu obchodu se službami jako odvětví, které přispívá k vytvoření nových stálých pracovních míst a ke zkvalitnění životní úrovně občanů. Tyto služby dnes představují až 75 % z HDP Evropské unie.

Zpravodaj vyzývá na otevření a liberalizaci trhu se službami. Určitě je nezbytné otevřít trh a zvýšit konkurenceschopnost. Podle mého názoru by však otevření obchodu se službami nemělo být chápáno jako privatizace. Musí být jasně stanoveno, že komerční služby se svou povahou liší od služeb veřejného zájmu. Musí být tedy následně zabezpečené, že přístup přijatý k otevření obchodu se službami veřejného zájmu je dost rozdílný od přístupu přijatého k otevření obchodu s komerčními službami.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o obchodu se službami, ve které se zdůrazňuje význam obchodu se službami pro vytváření pracovních míst.

V pozměňovacím návrhu, který předložila skupina socialistů, se zdůrazňuje potřeba diferencovaného přístupu v kontextu otevření trhu se službami všeobecného zájmu, a především potřeba rozlišování mezi komerčními a nekomerčními službami.

Domnívám se, že pozměňovací návrh 5 je nesmírně důležitý, protože se v něm vyzývá k zabezpečení univerzálních, dostupných, udržitelných a cenově dostupných služeb veřejného zájmu vysoké kvality pro všechny, jakož i pozměňovací návrh 10, v němž se Komise vyzývá, aby přijala přísnější opatření zaměřené proti falšování, především prostřednictvím internetu, a žádá se, aby Komise Parlamentu a Radě předložila návrh, s cílem poskytnout Společenství a jeho členským státům kvalitativní a statistické údaje na evropské úrovni týkající se falšování, zvláště prostřednictvím internetu.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. – (PL) Takzvaná revoluce v oblasti služeb, která probíhá od poloviny 20. Století, vedla k tomu, že ze služeb se stalo nejvýznamnější odvětví hospodářství většiny zemí. Technologický pokrok, především v oblastech telekomunikací a informační technologie zásadně změnil vnímání služeb a jejich potenciální úlohu v mezinárodním obchodě. Dramatický nárůst zmíněného systému spolu s technologickým pokrokem vedl k rozšíření mezinárodního obchodu se službami.

Polská účast na mezinárodním obchodu se službami nikdy nebyla příliš rozsáhlá. Platí to i v případě dalších zemí střední a východní Evropy. Tato situace byla především důsledkem nízkého rozvoje tohoto odvětví v rámci centrálně plánovaného hospodářství. K zásadním změnám v rozvoji odvětví služeb začalo docházet během období transformace, které následovalo po konci komunistického režimu, a tyto změny pokračovaly během procesu přistoupení k Evropským společenstvím. V současnosti jsou už evidentní radikální změny v odvětví služeb. Kromě toho integrace Polska do Společenství a s tím související proces přizpůsobení polského hospodářství požadavkům ES by měly urychlit míru rozvoje odvětví služeb a poskytnout Polsku více příležitostí k účasti na mezinárodním obchodu se službami.

Proto se domnívám, že EOU by měla vynaložit všechno úsilí na zkvalitnění obchodu se službami, protože toto odvětví podporuje blahobyt a vytváření pracovních míst ve všech hospodářstvích na světě. Kromě toho pomáhá i zrychlení rozvoje.

– Zpráva: Josu Ortuondo Larrea (A6-0308/2008)

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Navzdory tomu, že vítáme obavy týkající se potřeby investic do přístavních regionů, technologické modernizace a ochrany životního prostředí, které se ve zprávě uvádějí, domníváme se, že tato zpráva ukrývá skutečnost, že jedním z cílů Evropské komise v budoucí přístavní politice je liberalizace této strategické služby veřejného zájmu v různých členských státech.

Lituji, že byly odmítnuté naše návrhy, ve kterých:

– se zdůrazňovalo zamítnutí jakéhokoli nového pokusu o liberalizaci přístavních služeb na úrovni EOU prostřednictvím uplatňování pravidel hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

– a v nichž se vyzývalo k přijetí iniciativ zaměřených na boj proti nejistotě a riziku havárií v tomto odvětví a na zaručení a zabezpečení dodržování práv pracovníků přístavů, především v oblasti zaměstnanosti, spravedlivé odměny, důstojných pracovních podmínek, sociálního zabezpečení, kolektivních smluv, práv odborových svazů a odborné přípravy.

Rozdílnosti a společné prvky evropských přístavů musí být zabezpečeny a jejich řízení musí vycházet z rozvinutých norem pro kvalitu a bezpečnost, které jsou v rámci hospodářského rozvoje strategickým prvkem. Otevření řízení evropských přístavů přeshraničním společnostem, ke kterému, jak se zdá, dochází, znehodnotí pracovní vztahy a kolektivní vyjednávání a zvýší nebezpečí nejistoty a přístavního systému, což následně povede ke zpochybnění námořní bezpečnosti.

To je i důvod, proč jsme se zdrželi hlasování.

  Ona Juknevičienė (ALDE), písemně. − Během hlasování jsem vyjádřila své stanovisko prostřednictvím hlasování v neprospěch pozměňovacích návrhů, které předložila skupina GUE. Přístavy jsou zásadně důležitým prvkem Evropské unie z hospodářského, obchodního, sociálního, environmentálního a strategického hlediska. Vzhledem na význam tohoto odvětví však nemohu podpořit přístup, na základě kterého by přístavy měly představovat veřejné vlastnictví.

Naopak, podporuji právo členských států na zohlednění svých nejlepších zájmů při rozhodování o tom, zda otevře přístavy liberalizaci nebo ne. Rozhodnutí o tom, zda privatizovat a/nebo využívat soukromě-veřejná partnerství v případě přístavů jsou v pravomoci členských států a neměly by je řídit evropské instituce, pokud je všechno v souladu s evropskými právními předpisy. Některé evropské přístavy jsou už dnes spravovány orgány nebo společnostmi z třetích zemí. Podle mého názoru by se přístavem, jako každému jinému odvětví, mělo povolit fungování na stejném konkurenčním základě.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Komunistická strana Řecka hlasuje v neprospěch této zprávy, protože se v ní schvaluje a sleduje logika oznámení Komise o přístavech, v němž se prosazuje fixní cíl EU, jímž je privatizace přístavů. Privatizaci přístavů dosud blokoval boj pracovníků přístavů, dosud se však EOU této myšlenky nevzdala, protože je klíčovým cílem kapitálu EU.

Z tohoto důvodu se dnes Komise snaží prosazovat ji prostřednictvím fragmentace, tzn. předáváním ziskových přístavních služeb kapitálu. Zároveň se EOU zaměřuje na státní dotace pro přístavy, připravuje se na jejich zrušení nebo drastické snížení, čímž si připravuje cestu k privatizaci přístavů. Přístavy představují odvětví strategického významu pro hospodářství členských států a jsou přímo propojené s jejich obrannou schopností a suverenitou. Z tohoto důvodu plány na liberalizaci přístavních služeb a privatizaci přístavů neovlivňují pouze ty, kteří v nich pracují, ale i celou pracující třídu a masy.

Pracující třídě a pracovníkům obecně nestačí, aby byli obezřetní a aby samostatně organizovali boj proti plánům na privatizaci, musí bojovat za přístavy, které budou vlastnit lidé v rámci soběstačného lidového hospodářství v rámci lidového orgánu.

- Zpráva: Michael Cramer (A6-0326/2008)

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Navzdory tomu, že souhlasíme s obavami a návrhy, které se uvádějí v této zprávě, domníváme se, že do ní nebyly zahrnuty zásadní prvky vnitrostátní politiky v tomto strategickém sektoru, který má sociální, hospodářské a environmentální vlivy, především prvek zřízení tohoto systému v rámci silného veřejného sektoru a potřeby bojovat proti systematickému porušování a nedodržování práv pracovníků, ke kterým v jistých částech tohoto odvětví dochází.

V důsledku uvedeného se domníváme, že pokud se zpráva nevěnuje tomuto ústřednímu aspektu pracovních podmínek odborníků v tomto odvětví, neplní svůj cíl. Postupy zaměstnávání na dobu určitou, které povzbuzují k nedodržování pracovní doby, období pro odpočinek a kolektivních pracovních dohod, kromě toho představují porušení práv pracovníků, zpochybňují jejich základní bezpečnost (a bezpečnost třetích stran). Z tohoto důvodu musíme zastavit ničení pracovních míst a zvýšenou nejistotu pracovních vztahů prostřednictvím podpory integrace do skupin zaměstnanců společností a zvýšením příležitostí růstu a mezd.

Rovněž nesouhlasíme ani s důrazem kladeným na uplatňování zásad „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“, protože je to především konečný spotřebitel, na kterého se v největší míře tato opatření vztahují, což jen prospívá těm, kteří mají finanční předpoklad k „užívání“ nebo „znečisťování“, aniž by to nezbytně přispělo k výraznému zkvalitnění nákladní dopravy.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji ve prospěch zprávy Michaela Cramera věnované udržitelné a účinné logistice a systému nákladní dopravy v Evropě.

Tento systém sehrává důležitou úlohu při posilování a rozšiřovaní pozice Evropy jako mezinárodně konkurenceschopného hospodářství, avšak aniž by k tomu docházelo na úkor životního prostředí a občanů. Koncepce tzv. zelených koridorů je základem pro optimalizaci evropské dopravy a její optimalizaci co nejudržitelnějším způsobem. Omezení všech druhů znečištění, a zároveň zvýšení využívání zdrojů obnovitelné energie je správným přístupem.

V této souvislosti sehrávají významnou úlohu a ukazují směr investice do nových technologií, jakými jsou počítačové přizpůsobení rychlosti v přerušované nákladní dopravě a podpora jiných než silničních způsobů přepravy.

Harmonizace řídících a správních postupů na úrovni celé EOU zlepší a zefektivní evropský dopravní systém. Evropa na to, aby byla úspěšná, potřebuje konkurenceschopné a inovativní hospodářství. Tato zpráva významně přispívá k dosažení tohoto cíle.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. – (PL) Souhlasím se stanovisky, která předložil pan Cramer, konkrétně s tvrzením, že bychom se měli snažit o zlepšení efektivity, integrace a udržitelnosti nákladní dopravy v Evropě.

Podporuji i všechna opatření, která jsou prosazovaná s cílem dosáhnout očekávaných výsledků. Mezi tyto cíle patří zaměření na dopravní koridory, podporu inovativních technologií, inovativní infrastruktury a účinnějšího řízení nákladní dopravy. Rovněž se tu uvádí potřeba zjednodušit správné postupy a řetězec nákladní dopravy a potřeba zatraktivnit dopravu, která se nespoléhá na silniční síť. Podporuji všechny tyto přístupy. Podle mého názoru by měly priority, které zpravodaj uvádí, významně přispět ke zkvalitnění nákladní dopravy v Evropě.

- Zpráva: Frédérique Ries (A6-0260/2008)

  Liam Aylward (UEN), písemně. − Mí kolegové a já vítáme obnovený zájem o výzkum potenciálních rizik, která představuje dlouhodobé vystavení elektromagnetickým polím. V případě takovýchto vlivů na zdraví je obezřetnost zásadní. Jde o otázku, která se mě osobně dotýká a kterou jsem se snažil řešit v lednu letošního roku. V dopise bývalému komisaři Kyprianou jsem upozorňoval na skutečnost, že od 12. července 1999 nebyla tato záležitost přezkoumaná, a to navzdory tomu, že tato problematika se má zkoumat každých pět let.

Hlasoval jsem ve prospěch zprávy paní Riesové, ve které se uznává, že vzhledem k přílivu nových technologií od roku 1999 je tato zpráva zastaralá. Navzdory tomu jsem však hlasoval v neprospěch pozměňovacího návrhu, v němž se vyzývá k zavedení harmonizovaných, přísnějších limitů emisí specifických elektromagnetických vln. Jde o oblast zdraví a v zásadě i o irskou otázku. Irská vláda nedávno uveřejnila zprávu, ve které dospěla k závěrům, že dosud nebyly zjištěné žádné dlouhodobé nebo krátkodobé vlivy na zdraví. Přijala usměrnění Mezinárodní komise pro ochranu proti neionizačnímu záření, kterými se omezuje vystavení elektromagnetickým polím na veřejných a pracovních prostranstvích, která schválila Světová zdravotnická organizace. Irsko musí řídit Irsko a usměrňuje ho WHO.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hlasovali jsme ve prospěch této zprávy, a to navzdory určitým protiřečením. Navzdory tomu, že ve zprávě jsou zahrnuty mnohé pozitivní aspekty, které jsou podstatné, především její prosazování zásady prevence, čímž se potvrzuje, že tato zásada by měla představovat jeden ze základních kamenů politik Společenství v oblasti zdraví životního prostředí.

Ve zprávě se také kritizuje akční plán, především v části, kde se uvádí, že „akční plán má v sobě zárodky polovičního neúspěchu, protože se zaměřuje jen na doplnění existujících politik Společenství, neopírá se o politiku prevence s cílem snížit výskyt onemocnění souvisejících s environmentálními faktory a nesleduje žádný jasný a vyčíslený cíl.“

Ve zprávě se také zdůrazňuje skutečnost, že Evropská komise musí zohlednit hospodářský význam MSP prostřednictvím poskytnutí technické podpory na umožnění a pomoc těmto podnikům při dodržování závazných pravidel environmentálního zdraví na jejich povzbuzení, aby přijaly jiné změny, které jsou pozitivní z hlediska environmentálního zdraví a ovlivňují fungování podniků.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem ve prospěch zprávy paní Frédérique Riesové o hodnocení v polovině trvání evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období roků 2004–2010. Podporuji výzvu, aby se v rámci akčního plánu soustředilo více na kvalitu vnějšího ovzduší a vzduchu uvnitř budov a chemické látky. Rovněž pozitivním krokem na zabezpečení skutečnosti, že spotřebitelé i životní prostředí jsou přiměřeně chráněni, je povinnost pro všechny výrobce nebo dovozce, aby prokázali bezpečnost svého výrobku, dříve než bude umístěn na trh.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Nerozumné využívání přírodních zdrojů na účely zisku, kapitalistické restrukturalizace, liberalizace trhů a privatizace energetického odvětví, dopravy a telekomunikací vede k ničení životního prostředí. Ve spojení se zhoršujícími se pracovními podmínkami a privatizací zdravotnických systémů, systémů sociálního zabezpečení a pojišťoven, jsme svědky nárůstu zdravotních problémů obecně, především problémů propojených s environmentálními riziky. Komercializace zdravotnických služeb a environmentální politiky EU, která systémem obchodování se znečištěním a zásadou „znečišťovatel platí“, mění životní prostředí na komoditu, nedokáže předcházet nebezpečím a onemocněním, ani je nedokáže řídit ve prospěch pracovníků, protože jejich prvotním cílem jsou kapitálové zisky.

Zpráva je správná ve svých zjištěních týkajících se uplatňování zásad prevence a ochrany, nedostatku konkrétních, přísných opatření, potřeby komplexních studií vycházejících ze situace nejzranitelnějších skupin, duševního zdraví a vlivů magnetických polí atd. Navzdory tomu jsou jejím výsledkem návrhy řízené pro-monopolistickou politikou EU, jakými jsou například daňové prázdniny a finanční stimuly pro společnosti. Na základě této logiky se zodpovědnost za ochranu přenáší na jednotlivce.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. − (RO) Entuziasmus února 2005, když byl schválen evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví na období let 2004–2010 se rozplynul, aniž by byly dosaženy mnohé z navrhovaných cílů. Je velmi potřebné, abychom splnili tyto termíny a dosáhli daných výsledků, především během tohoto desetiletí, když největší výzvu pro lidské zdraví v oblasti ochrany životního prostředí představuje přizpůsobení se změně klimatu.

Méně majetné vrstvy společnosti, podobně jako biologicky zranitelnější skupiny (děti, těhotné ženy a starší lidé) budou na tyto vlivy citlivější.

Zvláštní pozornost by se měla věnovat sociálním aspektům přizpůsobení včetně nebezpečí spojených s prací a vlivy na životní podmínky a podmínky bydlení.

Prevence negativních vlivů způsobených extrémními stavy počasí na lidské zdraví sehrává významnou úlohu a z tohoto důvodu se Komise žádá, aby vypracovala usměrnění týkající se osvědčených postupů, které budou obsahovat opatření, jež by měly přijmout regionální a místní orgány ve spolupráci s jinými institucemi, stejně jako vzdělávání obyvatelstva a programy ke zvyšování informovanosti, pokud jde o přizpůsobení se vlivům změny klimatu.

10. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

(Zasedání bylo přerušeno v 13:05 a pokračovalo v 15:00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS
místopředseda

11. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

12. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (rozprava)

12.1. Státní převrat v Mauritánii

  Předsedající. − Dalším bodem programu je rozprava o šesti návrzích usnesení týkajících se státního převratu v Mauritánii⁽¹⁾.

  Alain Hutchinson, autor. − (FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, státní převrat, který se uskutečnil v Mauritánii, můžeme považovat za skutečnou tragédii. Tak jako do mnohých jiných zemí, i do demokratizace Mauritánie investovala Evropská unie mnohé; a co je důležitější, přispěli k ní i samotní Mauritánci. Ti, kteří relativně nedávno svrhli diktátora Tayu, vzbudili v obyvatelích této země velké naděje a zároveň se snažili splnit své závazky týkající se organizace ústavního referenda v červnu 2006 a prezidentských voleb v roce 2006. Do tohoto dlouhého procesu měl každý příležitost se zapojit: odbory, občanská společnost, a samozřejmě politici. Po uplynutí jednoho roku převrat všemi otřásl a v řadách demokratů nastalo velké zklamání.

Tato katastrofa pro demokracii a lid Mauritánie nám jasně připomíná nesmírnou křehkost mladých demokracií, stejně jako zvláštní pozornost, kterou je jim třeba věnovat. Proto je pro nás momentálně velmi důležité jednoznačně odsoudit nový mauritánský režim. Pokud se zvolený prezident dopustil omylů nebo hrubých chyb, mauritánský lid, jeho parlament a zvolení zástupci země měli reagovat, kritizovat a uvalovat sankce. V žádném případě se do této výhradně politické záležitosti neměla právo vměšovat armáda, četnictvo ani jiné policejní síly.

Proto vyzýváme nové „představitele moci“ Mauritánie, aby vrátili lidu Mauritánie pravomoci, o které je připravili. Žádáme, aby co nejdříve vrátili zvolenému prezidentovi jeho politické funkce, i když to bude vyžadovat trpkou kritiku, za předpokladu, že se bude vyjadřovat demokraticky a s ohledem na ambice mauritánského lidu, který je opět držen v zajetí přání menšiny.

Kromě toho bych chtěl, vážený pane předsedající, dodat, že jsem měl čest vést pozorovatelskou misi Parlamentu do Mauritánie, a tak mě přirozeně hluboce zasáhly události v této zemi. Tím bych chtěl skončit a předat slovo paní Isler Béguinové, která vedla pozorovatelskou volební misi Evropské unie. Velmi lituji této události, protože v Mauritánii jsme byli svědky skutečné touhy celého obyvatelstva, touhy, kterou vyjadřovalo už v minulých letech, a proto tyto události považujeme za tragédii.

  Marios Matsakis, autor. − Vážený pane předsedající, tento ubohý africký národ trpí politickou nestabilitou a krizí už mnoho let. V důsledku toho se za poslední tři roky v zemi udály dva vojenské státní převraty. Ten druhý se uskutečnil 6. srpna 2008. Generál porušil ústavní zákony a usurpoval moc, přičemž prezidenta, premiéra a dalších členů vlády, jakož i mnohých civilů, dal zatknout. Kupodivu dvě třetiny mauritánských poslanců podepsaly prohlášení o podpoře vedoucím představitelům převratu.

Bez ohledu na to, že svou úlohu tu pravděpodobně sehrával strach z pronásledování, potvrzení selhání demokratického procesu a prohlášení souhlasu s vojenským diktátorským režimem ze strany zvolených parlamentních zástupců je urážkou demokracie a politováníhodnou situací. Vyzýváme všechny politické síly v Mauritánii, aby na první místo kladly zájmy svého lidu, a přirozenou vyspělostí společně pracovaly na obnovení ústavního pořádku v zemi. Proto naléhavě vyzýváme EU, OSN a Africkou unii, aby poskytly všechnu potřebnou podporu.

  Esko Seppänen, autor. − (FI) Vážený pane předsedající, převrat vojenské junty v Mauritánii vzbudil široké odsouzení z dobrého důvodu. Podle mezinárodních pozorovatelů v zemi se volby v letech 2006 a 2007 uskutečnily v souladu s pravidly a o legitimitě odstavené mauritánské vlády není pochyb.

Od získání nezávislosti na francouzské koloniální nadvládě se v Mauritánii uskutečnilo více než deset převratů nebo pokusů o převrat. Ten předposlední proběhl před pouhými třemi roky. Tehdy jednoznačně převzali moc vysocí armádní představitelé, a tak je to i nyní. Vývoj se pouze těžko dá nazvat stabilním nebo demokratickým.

K převratu přispěly i rozpory mezi demokraticky zvoleným prezidentem a mauritánskými generály v postoji k extremistickému islamismu. Pro ty, kteří se do tohoto regionu snaží přinést mír a stabilitu, je to náročný úkol.

V návrhu usnesení se celkem správně uvádí, že obnovení zákonné a demokraticky zvolené vlády je předpokladem stabilního demokratického vývoje Mauritánie. Proto je rozhodnutí o uskutečnění nových voleb nepřijatelné, protože ty by umožnily vojenské juntě využít svou moc. Na této situaci je špatné to, že pokud země zůstane v izolaci, podpoří se tím extremistické názory a činnosti, které potlačí demokratický vývoj. Proto musíme podpořit řešení OSN, které je do nejvyšší možné míry rychlé a mírové. Naše skupina podporuje návrh usnesení o situaci v Mauritánii.

  Marie Anne Isler Béguin, autorka. − (FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, díky vám jsem mohla předsedat volební pozorovatelské misi v Mauritánii.

Na výsledky jsme byli velmi hrdí, protože po 24 letech odevzdala armáda moc do rukou lidu, a to byl velký úspěch.

Nedávno jsem v Mauritánii strávila osm dní, a co jsem slyšela? Slyšela jsem lidi, kteří se předtím těšili z civilní vlády, radovat se z toho, že se armáda vrátila „znovu nastolit demokracii“, jak tomu říkali.

Tomu se samozřejmě hovoří státní převrat. Je to státní převrat. Odsuzujeme ho a vždy jsme ho odsuzovali. Myslím si však, že tam musíme jít a vidět na vlastní oči, co se tam děje, a já vám radím, vážení kolegové, abyste tam vyslali delegaci. Zástupce Africké unie, pan Ping, to nazývá „netypický stav“. Pan Djinnit z OSN tomu říká „stav zvratu“ a oba tvrdí, že v současnosti musíme být tvořiví. a skutečně, když tvrdí, že existuje patová situace, je určitě pravda, že existuje institucionální patová situace, ale ta nevyplývá z převratu; je výsledkem procesu degradace, který se datuje až do dubna a který vyvrcholil v červnu nebo červenci návrhem na vyslovení nedůvěry, o kterém se nemělo hlasovat, na mimořádných zasedáních parlamentu, které nebyly přijaty ani schváleny a na kterých převážná většina dvou třetin, pokud ne tří čtvrtin poslanců, hlasovala za odstoupení prezidenta. Šlo skutečně o zvrat a pro lidi, kteří situaci nesledují, je těžké to pochopit.

Chci vás požádat, vážení kolegové, abyste viděli tuto situaci takovou, jaká skutečně je, a vyzvat vás, abyste podpořili demokratický odkaz, ke kterému se země zavázala v minulých volbách.

Není třeba také zapomínat, že stále fungují instituce jako senát, parlament a obecní rady, a já skutečně věřím, že tyto orgány jednají jako ochránci práv lidu. Proto si myslím, že právě oni by měli najít řešení. Myslím, že musíme důvěřovat svým kolegům v Parlamentu, že navrhnou plán pro tuto vojenskou juntu, který jsme odmítli, a že je skutečně v moci zástupců lidu, tak jako jsme i my zástupci svých občanů, rozhodnout, co dál.

Myslím, že v tomto bychom se měli na ně spolehnout a důvěřovat jim: jestliže se jim nepodaří najít zákonné a institucionálně legitimní řešení, potom můžeme zasáhnut silou, ale věřím, že zástupci lidu, kteří mají právo na své straně, předloží návrhy, a my jako jejich kolegové bychom je měli podpořit.

  Ryszard Czarnecki, autor. – (PL) Vážený pane předsedající, každý, kdo se o Mauritánii zajímá, zná současnou situaci v zemi. Rovněž tak poslanci, kteří měli tu čest v této zemi zastupovat Evropský parlament. Také já jsem byl v té skupině.

Paní Isler Béguinová má v tomto směru množství zkušeností. Myslím, že má pravdu, když říká, že bychom měli zvýšit zdroje, aby mohl Evropský parlament k této situaci účinně přispět, jak to už udělal v případě jiných zemí. Nemělo by jít o stanovení toho, co je správné a co se má stát, ani o odkazování na určité normy. Namísto toho by mělo jít o poskytnutí skutečné pomoci lidem, kteří bojují za občanská práva a demokratické hodnoty v oblastech, v nichž je mnohem důležitější jich dosáhnout než v Evropském parlamentu. Proto se navrhuje rozdělit zdroje tak, aby bylo možné je skutečně účinně využít.

  Colm Burke, autor. − Před hlasováním chci navrhnout ústní pozměňovací návrh. Nedávný převrat v Mauritánii je zklamáním. Pro zemi, která v posledních letech udělala takový pokrok směrem k demokracii, je tento převrat výrazným krokem zpět.

Důležitost demokratické Mauritánie by se v tomto křehkém regionu Afriky neměla podceňovat, proto je návrat k demokracii a vládě občanů nejdůležitějším cílem. Svrhnutí demokraticky zvolené vlády je jednoduše nepřijatelné, stejně tak následné domácí vězení prezidenta a premiéra země. Je však třeba poznamenat i to, že dvě třetiny poslanců Mauritánie podepsaly prohlášení o podpoře vedoucích představitelů převratu a s nimi spřízněných generálů. Minulou neděli generálové vytvořili vlastní vládu, kterou je třeba podle mého názoru považovat na nelegitimní.

I když nechci uznat tuto přechodnou administrativu, která se do této pozice sama dosadila, navzdory tomu chci podpořit vojenskou juntu ve stanovení časového harmonogramu co nejbližších dat nových prezidentských voleb, aby mohli být namísto vojenských osobností znovu jmenováni civilní ministři. Junta se musí zavázat k volební neutralitě, jak to udělala po posledním převratu v roce 2005. Pokud se tohoto kroku ve velmi blízké budoucnosti nedosáhne, Evropská unie musí zvážit tvrdší opatření, například pozastavení pomoci nehumanitární povahy. Komise musí vážně zvážit reaktivaci článku 96 Dohody z Cotonou, který by mohl vést k zmrazení aktiv členů junty, jakož i k pozastavení pomoci. Nakonec naléhavě vyzývám Evropskou unii, aby úzce spolupracovala s Africkou unií na usnesení o této politické krizi.

  Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE-DE. – (LT) Je to politováníhodné, ale mauritánští generálové spáchali další státní převrat, který bohužel velmi negativně ovlivní lid této země. Skutečnost, že vzápětí po tomto vojenském převratu a ve zhoršující se hospodářské a sociální situaci dospěla Světová banka k rozhodnutí pozastavit platby této zemi, situaci ještě zhoršuje a lid její následky velmi brzy pocítí. Jediné možné stanovisko k této situaci je to, že odsoudíme pachatele převratu a budeme žádat, aby se v zemi co nejdříve nastolil ústavní a občanský pořádek. Požadujeme okamžité propuštění prezidenta Sidiho Mohameda Cheikha Abdallahího a zabezpečení běžných pracovních podmínek pro vládní úředníky.

Vojenský převrat není způsobem řešení krize. Z ústavní krize každou zemi vyvedou pouze politické diskuse a svobodné a spravedlivé volby. Povinností Evropské unie je pomoci co nejefektivněji překonat tuto krizi a zaměřit pomoc na nejzranitelnější lidi, kteří nejvíc trpí hospodářskou a potravinovou krizí.

  Leopold Józef Rutowicz, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, Mauritánie je chudá země. Je také netypickou islámskou zemí a obětí mnohých krvavých státních převratů. Je to země, která uznává Izrael a podporuje USA v boji proti Al-Kájdě. Mauritánie má demokratickou ústavu. Postihuje ji řada přírodních katastrof. Běžné je v ní stálé otroctví, což znamená, že lidem se odpírá kulturní a náboženská identita a osobnost. V této zemi je to však dlouhodobá situace. Věří se, že Mauritánie celkem dobře využívá pomoc poskytovanou na vybudování infrastruktury a vzdělání.

Poslední převrat doprovázelo prohlášení svaté války ze strany Al-Kájdy. Tím se může do velké míry destabilizovat země, zvýšit hlad a zvrátit dosažené úspěchy. Může to vyústit i do smrti mnoha lidí a do zavedení nehumánních metod radikálního islámu v zemi. Vzhledem k těmto nebezpečím je pro Evropskou unii a organizace afrických zemí důležité, aby rychle jednaly s cílem zabránit takovéto tragédii.

  Raül Romeva i Rueda , jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Vážený pane předsedající, právě včera jsme hovořili o nejednotnosti a neúčinnosti, které někdy charakterizují politiku sankcí Evropské unie. Mauritánie je očividně zjevným příkladem. Převrat v této zemi z tohoto léta musíme odsoudit, a to uděláme v tomto usnesení.

Vyzýváme také k odlehčení politického napětí v příslušných institucích, které mají ještě stále schopnost v této chvíli jednat.

Kromě toho, mezinárodní reakce nemá být namířena na potrestání těch, kteří si to nezaslouží, konkrétně mauritánského lidu, který už i tak dost trpí hospodářskou a potravinovou krizí.

Proto vyzýváme Evropskou komisi, aby nezrušila financování projektů podpory pro občanskou společnost poskytovaných v rámci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a také aby přehodnotila zmrazení smlouvy v oblasti rybolovu.

Také vyzýváme Komisi, aby se zapojila do politického dialogu podle článku 8 Dohody z Cotonou v oblasti obnovení ústavní zákonnosti. Pokud nebude dialog úspěšný, měl by se znovu uvést v platnost článek 96 Dohody z Cotonou, který může vést k zmrazení pomoci s výjimkou potravinové a humanitární pomoci.

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, křehké demokratické režimy v Africe, které byly svrženy vojenským převratem: nekonečný příběh, sága, která stále pokračuje. Nepřeháním, když řeknu, že tento Parlament už pravděpodobně v minulosti vyjádřil aspoň tucetkrát odsouzení všech druhů převratů v Africe. Ve většině afrických zemí vládne nespravedlnost a vládnoucí vůdcové jsou při moci už celá desetiletí. Miliardy v podobě rozvojové pomoci na tom nic nezměnily. Despotové se často udržují u moci a my jim až příliš často chystáme červený koberec. a to je důvod k pesimismu.

Volby, které monitoroval tento Parlament, byly spravedlivé: to se už podařilo zavést. Události tohoto léta v Mauritánii jsou však dalším důkazem, že samotné volby nezabezpečí v Africe trvalé přijetí demokratických hodnot.

Musíme si z toho vzít ponaučení, že Evropa musí ukázat odvahu podmínit hospodářskou a rozvojovou pomoc dobrým řízením a demokracií, protože nakonec budou jejích výhod využívat sami Afričané. EOU však dosud neměla odvahu přijmout takovou pozici. Slovní odsouzení převratu v Mauritánii nestačí, pokud Evropská unie zároveň nepřijme konkrétní sankce na izolování junty.

  Filip Kaczmarek (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, je politováníhodné, že dnes musíme diskutovat o Mauritánii. Minulý rok se v Mauritánii uskutečnily první svobodné volby. Mezinárodní společenství je uznalo za spravedlivé a transparentní, a to včetně pozorovatelské mise Evropského parlamentu. Mauritánie uskutečnila významný pokrok směrem k mimořádně důležité demokratizaci, stabilitě a budoucímu rozvoji. Mám na mysli trestání otrokářství, osvobození médií a návrat utečenců.

Mauritánie nyní udělala krok zpět, zrušila výsledky demokratických voleb a prokázala nedostatečný respekt k právnímu státu. Chování prezidenta Abdalláha se dá určitě různě interpretovat a hodnotit, ale jedna věc je jistá. Prezident zvolený ve všeobecných demokratických a svobodných volbách se nikdy nesmí nahradit státním převratem. Takový krok je nepřijatelný v zemi, kde se rozvíjí demokracie, a právě to se v Mauritánii až donedávna odehrávalo. Evropská unie by měla spolupracovat s vládou Mauritánie a s Africkou unií s cílem řešit tuto situaci.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). - (FI) Vážený pane předsedající, jak jsme se dozvěděli na začátku srpna, první demokraticky zvolený prezident Mauritánie spolu s premiérem a ministrem vnitra země byl svržen a uvězněn v důsledku vojenského převratu.

Mauritánie je jednou z nejchudších zemí a jedním z nejnovějších výrobců ropy. Jestliže je její demokratický vývoj ohrožený, musí se zpochybnit spolupráce na širší úrovni. Protože Světová banka zmrazila 175 milionů USD finanční pomoci a protože EOU zvažuje zmrazení 156 milionů EUR, několika rozvojovým projektům hrozí zrušení. Trpělivý přístup se však z dlouhodobého hlediska v takovéto situaci nevyplatí.

Zaujmutí tvrdého postoje přece neznamená odmítnout Mauritáncům potravinovou a humanitární pomoc. Vládnoucí vojenské juntě se však musí připomenout Dohoda z Cotonou a to, že pokud se nedosáhne žádného dialogu o obnovení demokratického pořádku, finance EOU budou opět pozastaveny.

  Glyn Ford (PSE). - Vážený pane předsedající, chci potvrdit to, co tu už řekla velká řada kolegů přede mnou: demokratická Mauritánie představuje v tomto regionu pól stability. Necelých dvanáct měsíců poté, co volební pozorovatelská mise Evropské unie prohlásila, že volby měly integritu, uskutečnili generálové v Mauritánii druhý státní převrat za dva roky.

Vyzýváme k okamžitému propuštění prezidenta a premiéra a věříme, že řešení spočívá v dialogu. Vítáme zapojení Africké unie do tohoto procesu, ale naléhavě vyzýváme Komisi, aby se do tohoto dialogu také zapojila s cílem najít mírové a demokratické řešení současné krize a použít, pokud to bude třeba, hrozbu pozastavení veškeré pomoci, kromě potravinové a humanitární, Mauritánii, jestliže nenajdeme uspokojivé řešení v nejbližších měsících.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, chtěl bych podpořit připomínky pana Kaczmareka. Státní převrat v Africe a ještě více v Mauritánii nás nemůže překvapovat. Když zvážíme situaci na tomto kontinentu, musíme dospět k závěru, že i když se naštěstí v mnohých oblastech začal proces demokratizace, který nadále pokračuje, je ještě stále velmi slabý. To je skutečnost.

Naším úkolem je udělat všechno, abychom podpořili demokratizaci. K tomu patří naše činnosti během misí monitorování parlamentních nebo prezidentských voleb. Patří k tomu i finanční pomoc. V tom spočívá smysl naší přítomnosti na místě a zvyšování informovanosti lidí v otázkách demokracie. Vysvětlování, jak sehrávat svou úlohu v tomto procesu po těžkém období příprav, je určitě investice, která se vyplatí, a tu také realizujeme. Nemyslím, že v této oblasti bychom měli šetřit. Na druhé straně musíme být velkorysí. V sázce je budoucnost Afriky.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, už několik měsíců Mauritánie zažívá napjatou politickou situaci, opozici velké části Parlamentu vůči prezidentovi Mauritánie. 6. srpna 2008 po odvolání prezidenta Adallahího z funkce několika veliteli armády reagovalo vojsko rychlým a krvavým státním převratem. V současnosti setrvává zvolený prezident uvězněn ve vile pro hosty. Je také třeba poznamenat, že byl uvězněn i premiér, zatím co jiné instituce, například zvolený parlament, ovlivněny nebyly.

Před třemi roky, 3. srpna 2005, uskutečnili titíž generálové, tehdy plukovníci, podobný převrat proti dvacetiletému režimu plukovníka Oulda Tayu, který je po převratu opět u moci.

Nedávný převrat je však zcela jiný než ten z roku 2005, kterým se ukončil diktátorský režim a nastolil příkladný přechod k demokracii, kterou významně politicky i finančně podporuje Evropská unie. Tento přechod umožnil prostřednictvím série svobodných a spravedlivých voleb ustanovení prvních demokraticky zvolených institucí v Mauritánii, kterých fungování se musí stále zlepšovat.

Od prvního dne převratu je naše pozice jasná. Komisař Michel důrazně odsoudil převrat a žádal propuštění a opětovné dosazení prezidenta Abdalláhiho do funkce, stejně jako rychlý návrat ústavní moci. Celé mezinárodní společenství reagovalo velmi podobně.

Nejnovější rozhodnutí přijaté vojenskou juntou, samozvanou „Nejvyšší státní radou“, na formalizování převratu a jmenování nového premiéra a vlády jsou sérií kroků nesprávným směrem, proti požadavkům mezinárodního společenství.

Tento převrat, podle mého názoru, představuje závažné a jednoznačné porušení základních prvků Dohody z Cotonou týkajících se demokratických zásad a právního státu. Proto 2. září 2008 Komise přijala oznámení Radě o otevření konzultací s Mauritánií podle článku 96 Dohody z Cotonou.

Na základě výsledků konzultací budou navržená vhodná opatření. Na základě zvážení potenciálního negativního vlivu takovýchto opatření na obyvatelstvo však stále doufáme, že se najde přijatelné řešení bez nutnosti izolovat takovouto strategicky důležitou zemi, jak uvedli mnozí z vás.

Zatím budeme nadále sledovat vývoj v Mauritánii a plně podporovat úsilí Africké unie na opětovné zavedení ústavního pořádku v zemi.

Dovolte mi ještě stručně uvést dvě otázky. V této fázi je ještě příliš brzy zacházet do jakýchkoli podrobností o vhodných činnostech, které se mají přijmout pro konkrétní projekty nebo oblasti spolupráce. Myslím, že bychom měli počkat na výsledky konzultací o článku 96 Dohody z Cotonou a bylo by také dobré, paní Isler Béguinové, počkat na vyslání delegace. Nejdříve musí začít konzultace o článku 96 Dohody z Cotonou.

Nakonec, existují tu dva důležité projekty: jedním je Evropský rozvojový fond, který stále přebíhá (hodnota: 4,5 milionu EUR) na podporu občanské společnosti, a druhým je plánovaná investiční podpora demokracie a lidských práv (hodnota: 300 000 EUR). Ty budou pravděpodobně pokračovat i v případě částečného zmrazení spolupráce. Takže, v této chvíli se nacházíme ve fázi, když si myslíme, že se musí využít Dohoda z Cotonou a uskutečnit konzultace o článku 96, a potom se uvidí.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční na konci rozpravy.

Písemné prohlášení (článek 142)

  Sebastian Valentin Bodu (PPE-DE), písemně. – (RO) Otázka dodržování lidských práv v afrických zemích je bohužel stále aktuální. Pro mnohé Evropany je dodržování lidských práv darem, který dostali do vínku. Pocházím ze země s nejtvrdším komunistickým režimem v Evropě, kde se lidským právům velká pozornost nevěnovala. Nemohu říci, že za osmnáct let demokracie zmizely případy porušování lidských práv, ale situace je mnohem lepší než během období komunismu.

Křehký africký kontinent, jehož staletá historie vážně poznamenala mentalitu obyvatel, nyní čelí hrozbě destabilizace celého regionu po státním převratu vojenských vůdců v Mauritánii. V podstatě anulovali demokratické rozhodnutí mauritánského lidu z roku 2007, kterým byl demokraticky zvolený první prezident. Soulad se zásadami právního státu je prvním základním požadavkem demokracie.

Nový režim v Mauritánii nemá podporu lidu a zastupuje výhradně požadavky omezené skupiny osob. Mezinárodní společenství má povinnost zabezpečit, aby se vývoj v této zemi nezvrátil, a to pro dobro jejích obyvatel, stejně jako pro stabilitu celého regionu, v němž je skutečnou hrozbou terorismus.

(1) Viz zápis.

12.2. Popravy oběšením v Íránu

  Předsedající. − Dalším bodem programu je rozprava o šesti návrzích usnesení týkajících se poprav oběšením v Íránu⁽¹⁾.

  Paulo Casaca, autor. − (PT) Tento rok si připomínáme 20. výročí hromadných poprav tisíců politických vězňů v teheránských věznicích. Šlo o jeden z největších zločinů proti lidskosti spáchaných od druhé světové války.

Počet poprav v Íránu je v současnosti zcela mimo kontrolu: Podle oficiálních oznámení íránských úřadů se ve věznici Evin v Teheránu uskutečnilo 29 poprav za jeden den. Režim nedodržuje práva dětí ani nikoho jiného a my momentálně čelíme možnosti (ohlášené orgány USA) odevzdání tábora Ašráf, ve kterém se nachází téměř 4 000 Íránců chráněných čtvrtou Ženevskou konvencí na základě statutu, který zabezpečily samotné orgány USA. I když se oficiálně uznává, že je pod ochranou orgánů USA, jsme svědky jednání o jeho odevzdání íránským orgánům v takovýchto podmínkách.

Vážená paní komisařko, dámy a pánové, je absolutně nepřijatelné, abychom to dovolili; v opačném případě se budeme podílet na nejhorším zločinu proti lidskosti. Stali bychom se spoluviníky. Za žádných okolností to nesmíme připustit. Dámy a pánové, musím říci, že toto je mnohem horší než Guantánamo, a musíme to orgánům USA jasně vysvětlit. Něco takového nesmíme dovolit, protože by to znamenalo naprosté popření našich civilizačních hodnot.

  Charles Tannock, autor. − Vážený pane předsedající, brutální teokratický režim v Teheránu nachází zřejmě zvrácené potěšení v šokování světa a popírání civilizovaných norem, které jsou vlastní většině ostatních zemí. Írán je známý nejen množstvím poprav, ale i nemilosrdnými popravami nezletilých a mladých dospělých, kteří spáchali trestný čin jako děti.

Většina zemí, kde se stále využívá trest smrti, ho ukládá pouze za mimořádně závažné vraždy, výklad závažných zločinů Íránu je však nesmírně široký a patří k nim i homosexualita a cizoložství. Soudy ukládají takový trest často za něco, co se v Evropě nepovažuje ani za přečin či přestupek.

Nezletilá děvčata přistižená v minulosti při sexuální aktivitě mimo manželství byla popravována za tzv. zločiny proti sexuální zdrženlivosti. Jako Unie bychom měli být při odsouzení pobuřujícího porušování lidských práv Íránu rovněž neoblomní, jak jsme v otázce jeho snah o obohacování uranu pro nukleární zbraně. Na půdě tohoto Parlamentu vyzýváme íránského prezidenta, aby projevil shovívavost. Musím však dodat, že velké naděje si nedělám.

  Marios Matsakis, autor. − Vážený pane předsedající, navzdory minulým usnesením Parlamentu a rezolucím Valného shromáždění OSN a v rozporu se základními morálními a etickými zásadami tento teokratický totalitní režim Íránu nadále vystavuje své občany, kromě jiných neštěstí, trestu smrti. Musíme však konstatovat, že popravy obávaným a nejbarbarštějším způsobem, ukamenováním, se naštěstí už tak často neobjevují. To je nepochybně krok správným směrem.

Spravedlnost mnohých procesů konaných v Íránu má však ještě daleko k požadované úrovni. V mnohých případech se správné normy soudnictví do velké míry liší od očekávání 21. století. Kromě toho se často vyskytuje pronásledování z politických nebo náboženských důvodů. Takovéto postupy jsou dalším znamením hanby pro řídící orgány v Teheránu. Nadále pokračují popravy nezletilých pachatelů, a to i navzdory mezinárodním protestům.

Velmi doufáme, že na základě tohoto nového usnesení začnou vedoucí představitelé íránského režimu konečně poslouchat zdravý rozum a rychlo sladí svou zemi s mezinárodně akceptovanými normami racionálního chování. Íránský lid si zaslouží mnohem více než trpět barbarstvím zaslepeného politického nebo náboženského fanatismu krátkozrakých a krutých vůdců. Čas na svobodnou změnu v Íránu už dávno uplynul. Doufejme, že brzy nastane.

  Feleknas Uca, autorka. − (DE) Vážený pane předsedající, opět je potřebné, abychom hovořili o porušování lidských práv v Íránu, přičemž od naší poslední rozpravy na toto téma neuplynulo příliš času.

Jen před třemi měsíci jsme zde v Parlamentu navrhli usnesení o popravách v Íránu. Naneštěstí se od té doby nic nezměnilo. Naopak: ve stínu jaderné krize představitelé režimu mulláhů bez přerušení vraždí. Pouze před týdnem byl veřejně popraven osmnáctiletý mladík Behnam Saree. Týden předtím byl oběšen dvacetiletý muž za zločin, který spáchal ve věku patnácti let. Postup je vždy stejný: mladý muž se musí postavit na stoličku, kolem krku mu uváží smyčku, a když kat odkopne stoličku, smyčka se stáhne. V tomto způsobu není žádné milosrdenství.

Tváří v tvář takovémuto barbarství je těžké představit si ještě větší barbarství. Ptám se, dámy a pánové, může to být ještě horší? a musím odpovědět: Ano, může! Ještě horší jsou popravy nezletilých. Tresty smrti ukládané a vykonávané na lidech, kteří ještě nedosáhli plnoletosti, jsou závažným porušením mezinárodních povinností a závazků této islámské republiky.

Írán podepsal množství mezinárodních úmluv, v nichž se zavazuje, že se zdrží poprav nezletilých pachatelů. Je děsivé, přímo až nechutné, když íránští vládní představitelé odpovídají na kritiku této praxe prohlášením, že poprava se odkládá, než osoba dosáhne plnoletosti.

Írán je zemí s největším počtem poprav nezletilých, čímž zabírá velmi ostudné místo na špici seznamu. Od roku 1990 nepopravila podle organizace Amnesty International žádná země na světě tolik nezletilých. V roce 2007 a 2008 bylo popraveno patnáct mladých lidí a situace nezletilých pachatelů, kteří čelí popravě, dosáhla v Íránu nepřijatelnou, skutečně kritickou, úroveň. Minimálně 132 nezletilých delikventů se v současnosti nachází v celách smrti, přičemž jejich skutečné množství může být mnohem vyšší.

Situace v íránských věznicích je také kritická: od 25. srpna drží několik set kurdských politických vězňů v íránských věznicích hladovku. Protestují proti nelidským podmínkám, mučení a zneužívání a proti trestu smrti. Mezinárodní společenství musí naléhavě jednat. Musíme neúnavně pokračovat ve své kampani a trvat na povinnosti Íránu dodržovat lidská práva.

Situace je příliš nebezpečná na to, aby její vyřešení ještě sneslo odklad.

  Raül Romeva i Rueda , autor. − (ES) Vážený pane předsedající, na začátku srpna jsme z Íránu dostali úžasné zprávy. Íránské soudnictví se rozhodlo pozastavit využívání kamenování jako prostředku popravy.

V důsledku toho nebude tímto brutálním způsobem popravených minimálně deset žen. Spokojenost však netrvala dlouho, v reformním návrhu trestního zákoníku, o kterém v současnosti jedná íránský parlament, se trest smrti ukamenováním pro některé formy cizoložství ponechává.

Náš problém s Íránem však nespočívá jen v kamenování, ale i v samotné existenci trestu smrti, protože množství lidí popravených v Íránu je stále jedno z největších na světě.

Už tu bylo řečeno, a já to zopakuji, že tento rok bylo popraveno 191 lidí a v roce 2007 317 lidí. Tento rekord překonala jen Čína.

Z obecného hlediska otevřeně odsuzujeme pronásledování, věznění a časté popravy lidí, kteří se zapojují do ochrany a podpory lidských práv, lidí, kteří obhajují sexuální svobodu, a lidí, kteří protestují proti trestu smrti. Ti všichni jsou v Íránu často obviňováni z činností proti národní bezpečnosti.

Mohli bychom zde hovořit o mnohých případech, dovolte mi však uvést aspoň jeden: případ aktivisty a obhájce práv menšin, Jaghúba Mehrneháda, etnického Balúče a výkonného ředitele mládežnického sdružení Hlas spravedlnosti, který byl popraven 4. srpna poté, co veřejně žádal místní úředníky, aby zodpovídali za svou práci.

  Marcin Libicki, autor. − (PL) Vážený pane předsedající, dnes diskutujeme o zločinech páchaných Íránem na jeho vlastních občanech. Tato otázka se od našich obvyklých rozprav v něčem liší, Írán totiž s nikým nevede válku. Není tedy pod intenzivním tlakem, který by mohl vyvolat různé druhy trestných činů. Íránský režim byl zvolený spravedlivým a demokratickým způsobem. a to je další důvod, proč by se neměl vyvíjet žádný politický nátlak. Kromě toho mezi různými národnostními skupinami v Íránu neexistuje napětí.

Navzdory tomu je však v Íránu popraven aspoň jeden člověk denně. Starší lidé se popravují za přečiny spáchané, když jim byli třináct nebo čtrnáct let, a popravují se i nezletilí. Mezinárodní společenství by mělo vyvodit příslušné závěry. Mělo by Írán vyloučit ze všech mezinárodních organizací, z nichž je to možné. Takovýto čin může přinést výsledky. Nejlepším příkladem je pozastavení kamenování. Rovněž vyzývám, aby nebyli obyvatelé tábora Ašráf vydáni Íránu, protože by to znamenalo nebezpečí vydání přímo do rukou kata.

  Tunne Kelam, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, je skutečně důležité předložit íránskému režimu naše důrazné odsouzení rostoucího počtu poprav, stejně tak naši podporu demokratickým změnám v zemi. Také nás znepokojuje osud téměř 4 000 členů íránské opozice, kteří žijí v táboře Ašráf v Iráku.

Důrazně proto vyzýváme orgány Iráku, jakož i USA, aby násilně nevraceli íránské a irácké utečence, ale namísto toho našli dlouhodobě uspokojivé řešení pro obyvatele tábora Ašráf, kteří mají statut osob chráněných podle čtvrté Ženevské konvence.

  Proinsias De Rossa, jménem skupiny PSE. – Vážený pane předsedající, zdá se mi, že vždy, když nějaké náboženství kdekoli na světě získá absolutní moc, je rovněž brutální a netolerantní jako jakékoli světské diktatury. V Íránu je homosexualita závažným zločinem, cizoložství závažným zločinem, špionáž, ozbrojená loupež, obchodování s drogami a samozřejmě odpadlictví jsou také závažnými zločiny: pokud se nepřizpůsobíte, budete oběšení.

Podle zdrojů opozice jsou političtí aktivisté obviňováni z trestních činů a popravování. Jeden Íránec byl oběšený za znásilnění navzdory tomu, že jeho údajná oběť stáhla obvinění a byla nařízena soudní revize trestu. K veřejným popravám se používají autojeřáby a ramena nákladních aut, a protože se neuskuteční žádný skok, popravovaný člověk je vystaven pomalé a bolestné smrti zadušením.

Je mimořádně důležité, abychom na íránské orgány vyvíjeli nátlak minimálně kvůli systematickému zmírňování všech trestů smrti pro mladistvé pachatele a kvůli zastavení poprav čtyř chlapců, kteří v současné době na popravu čekají. Vítám ukončení kamenování žen a doufám, že dosáhneme úspěchu. Jak se však poukazuje v usnesení, je znepokojující, že v nových právních předpisech se ho snaží zachovat za zločin cizoložství.

  Marco Cappato, jménem skupiny ALDE. – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, když se na Írán podíváme jako na světovou a jadernou hrozbu, musí se vyžadovat důrazná a diplomatická činnost, do níž bude zahrnuto například Rusko. Kromě toho Írán poskytuje nejjasnější důkaz toho, že otázka lidských práv by měla být neoddělitelnou součástí naší mezinárodní a společné bezpečnostní politiky, protože v Íránu, který představuje jadernou hrozbu, režim každodenně páchá násilí na íránských občanech, a právě na to musíme obrátit pozornost.

Doufám, že nám paní komisařka poví více o využívání fondů na podporu demokracie a právního státu. Víme, jaké je náročné kontaktovat demokratickou opozici v Íránu. Kromě toho existuje obecná otázka trestu smrti, o které hlasovala OSN. Tento Parlament intenzivně prosazoval moratorium na jeho celosvětové zrušení. Přišla doba tento postoj posílit a navrhnout, aby OSN jmenovala zvláštního velvyslance generálního tajemníka pro trest smrti. Navrhuji to v ústním pozměňovacím návrhu a doufám, že politické skupiny budou připraveny ho podpořit.

  Mogens Camre, jménem skupiny UEN. – Vážený pane předsedající, věřím, že každý v tomto jednacím sálu se mnou bude souhlasit, že když čtete o jednotlivých případech porušování lidských práv zaznamenaných v tomto usnesení, máte pocit, jak by se to ani neodehrávalo v tomto století. Je to však žalostná pravda o situaci v zemi, která se vrátila do středověku a k primitivní brutalitě ve snaze potlačit vlastní národ, lid, který touží po demokracii, svobodě a reformě.

My, západní demokracie, nemůžeme věčně jednat se zločineckým režimem v Teheránu v naivní víře, že naši slabí vyjednávači něco získají od režimu, který nerozumí modernímu světu a jeho hodnotám a nerespektuje ho a který očividně nenávidí vlastní lid tak, jak nenávidí nás. Považujme toto usnesení za poslední výzvu na spravedlnost a dodržování lidských práv. Také chci zmínit, a to s velkou lítostí, že EOU stále zachovává demokratické íránské opoziční hnutí PMOI na seznamu teroristů, a to i navzdory rozhodnutím Evropského soudního dvora v Lucemburku a nejvyššího britského soudu o tom, že je to neopodstatněné.

Na závěr podporuji ústní pozměňovací návrhy pana Kelama týkající se tábora Ašráf a ústní pozměňovací návrh pana Hutchinsona. Těmito návrhy se usnesení zlepší.

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, nesmíme podléhat iluzím. Teheránská teokracie evropskou demokracií hluboce opovrhuje. Přece je však dobré, že Parlament jednoznačně odsoudil popravy v Íránu. Poprava nezletilých není pouze proti mezinárodnímu právu, je i zcela barbarská a hodně vypovídá o nemilosrdné povaze režimu, který v Teheránu už desetiletí přetrvává. To by mělo být i varováním naivním lidem, kteří si myslí, že s Íránem třeba zacházet v rukavičkách.

Je však něco, o čem se v tomto usnesení nehovoří. Správně se v něm uvádí, že v Íránu se popravuje více lidí než v kterékoli jiné zemi kromě Číny. Mělo by se však dodat, že od ledna 2005 jsou jedinými zeměmi, v nichž se k trestu smrti odsuzují nezletilí, Saúdská Arábie, Súdán, Jemen a Pákistán. Není náhoda, že jsou to všechno islámské země, v nichž se slovem i písmem uplatňuje šaría. Možná je politicky nekorektní se o tom zmiňovat, ale fakta hovoří sama za sebe. Tyto praktiky poskytují další důkaz, že islám, který ještě nepřešel do stadia osvícenství, s našimi západními hodnotami nelze srovnávat.

  Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, kolega z levé části Parlamentu právě využil tragickou otázku trestu smrti v Íránu a otřesné zločiny páchané v této zemi na urážení náboženství jako takového. Tyto činy připsal náboženské podstatě režimu. Podle mého názoru je to absurdní.

Jde o dokonale obyčejný totalitní režim, který jednoduše zneužívá islám pro své vlastní cíle. To je ten problém a my musíme rázně odsoudit režim jako takový, ne islám nebo náboženství jako takové.

Nejodpornější režimy v historii byly náhodou ty, které podporovaly národní nebo mezinárodní socialismus, jak to stále dělá v současnosti Čína.

Proto bychom si měli objasnit jeden bod: tento Parlament není místem na ideologické debaty, ani v případě Íránu. Není to o ideologii, je to o univerzálnosti lidských práv. Tato univerzálnost lidských práv překračuje ideologické rozdíly. Neexistují asijská lidská práva, neexistují islámská lidská práva, která lidem zajišťují menší bezpečnost a mohou omlouvat trest smrti v jakékoli formě. Důrazně protestujeme proti trestu smrti, ať se už provádí v USA, Číně nebo Íránu, jednotlivé země však nevnímáme stejně. Jednu věc si musíme ujasnit: íránský režim je totalitní a chceme, aby skončil.

  Józef Pinior (PSE). - (PL) Vážený pane předsedající, mezinárodní právo hovoří velmi jasně. K trestu smrti není možné odsoudit osoby mladší než osmnáct let, které spáchali trestný čin. Írán tyto mezinárodní právní předpisy porušuje.

Asi bych měl zdůraznit, že Írán je jako stát členům mezinárodních dohovorů. Podepsal závazky tohoto charakteru. V červenci tohoto roku vyzvalo 24 organizací na ochranu lidských práv z celého světa Írán, aby pozastavil udělování trestu smrti pro nezletilé, stejně tak přestal udělovat trest smrti na svém území. Zatím bylo v tomto roku popravených v Íránu šest nezletilých. Od roku 2005 je to tedy 26.

Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, v Parlamentu se už několikrát diskutovalo o krutosti výkonu práva v Íránu. Nesmíme dovolit, aby se do Íránu poslali obyvatelé tábora Ašráf, protože v této zemi nevládne zákon.

  Janusz Onyszkiewicz (ALDE). - (PL) Vážený pane předsedající, situace týkající se lidských práv v Íránu se nezlepšuje. Včera byli v Araku a v Boujerd popraveni dva lidé a mnozí další na vykonání svého rozsudku čekají. Několik tisíc oponentů ajatolláhova režimu v současnosti drží v táboře Ašráf. Jsou členy Organizace mudžahedínů íránského lidu a vyhrožují jim vyhoštěním z Iráku. Pro mnohé z nich by návrat znamenal jistou smrt. Bezpečnost obyvatel tábora zajišťují podle čtvrté Ženevské konvence síly USA. Plánovaná změna statutu takových sil znamená, jak bylo uvedeno v návrhu usnesení, že se pro íránské utečence sídlící v táboře musí co nejdříve najít dlouhodobé řešení. Dokud mám prostor, měl bych znovu připomenout Parlamentu, že je potřebná správná realizace soudních rozhodnutí a odstranění mudžahedínů ze seznamu teroristických organizací.

  Marek Aleksander Czarnecki (ALDE). - (PL) Vážený pane předsedající, množství veřejných poprav v Íránu se zvyšuje. Podle údajů organizace Amnesty International je tímto způsobem před zraky tisíců diváků každoročně připraveno o život přibližně 200 osob. V Íránu se trest smrti kromě jiného ukládá za rouhání, odpadlictví, cizoložství a prostituci. Velmi tvrdé tresty za nemorálnost a odpadlictví vedly k oprávněným protestům obhájců lidských práv mimo Írán a reformních politiků v zemi samotné.

Západ nemůže být pouze pasivním pozorovatelem takovýchto děsivých činů. Evropský parlament by měl jednoznačně odsoudit činnost íránského režimu. Zároveň by měl Parlament podpořit mírové a reformní cíle opozice zastupované Organizací mudžahedínů íránského lidu. Logickým výsledkem demokratické transformace výše zmíněné organizace vedené paní Maryam Radjavi bude její odstranění ze seznamu teroristických organizací Evropské unie.

  Dumitru Oprea (PPE-DE). – (RO) Z psychologického hlediska bylo dokázáno, že tvrdé tresty nikdy neměly nápravnou úlohu, spíše plodily nenávist, násilí a touhu po pomstě namířenou proti bližním a orgánům. Nebojuji za to, aby se netrestali viníci, pouze za to, aby se neuděloval trest smrti.

Nezapomínejme na to, že lidé se dají napravit pomocí programů reedukace a sociální reintegrace. Nezapomínejme na to, že v Íránu se popravují lidé mladší osmnácti let, i když mezinárodní práva uznaná podpisem i Íránci, takováto zvěrstva nedovolují. Nedávno jsme se dozvěděli o hrozné situaci, o potrestání skupiny mladých lidí z Isfahánu za to, že tancovali velmi blízko, pouze několik centimetrů od sebe.

Jako učitel bych chtěl připomenout, že pozitivní výsledky ve vzdělávání se nedosáhnou strachem, donucováním ani fyzickými tresty.

  Aloyzas Sakalas (PSE). - Vážený pane předsedající, rád bych obrátil pozornost kolegů ke skutečnosti, že v Íránu se každoročně popraví stovky lidí. Jde o výsledek neúspěšné politiky naší Unie ve vztahu k Íránu v posledních letech.

Měli bychom vědět, že pouze silná vnitřní opozice v Íránu je schopna změnit tuto situaci. Mou otázkou je, proč EOU stále ponechává íránské opoziční hnutí na černé listině, přestože britské soudy rozhodly o jeho odstranění z tohoto seznamu? Nepřišel už za současného předsednictví okamžik, aby Rada splnila svou povinnost dodržet právo a odstranit už konečně jednou provždy opoziční hnutí z černé listiny? Věřím, že paní Ferrero-Waldnerová může podniknout potřebné kroky.

  Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, odsouzení desetiletého dítěte k trestu smrti je jednoduše nelidské. Používání jeřábů jako šibenic je zločinem a zneužíváním technologie. Kromě toho, veřejné popravy vyvolávají agresivní chování mezi obyvatelstvem. O situaci v Íránu jsme už diskutovali při mnohých příležitostech. Írán cynicky porušuje mezinárodní závazky, které podepsal. Naše usnesení jsou neúčinná. Věřím, že Evropská komise zváží možnost uvalení sankcí vzhledem ke zločinům páchaným íránskými vládci na vlastním národě.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, současný totalitní režim v Íránu se dá nejlépe popsat jako reduction ad absurdum zákona a jako režim uchylující se k psychologii teroru. Zákon funguje tehdy, když lidé vědí, za co budou potrestaní, ale nesmí se to přehánět. Existuje vhodný příklad z historie. V sovětském Rusku neplatily žádné zákony, jen vůle jediného vševědoucího člověka a jeho oddělení, konkrétně KGB. Situace v Íránu je absurdní, protože trest smrti se může uložit za nic a za všechno. V Íránu neexistují soudy, logika ani řádné procesy. Proto podporuji výzvu, aby se političtí utečenci, jako ti v Iráku, o nichž jsme už hovořili, nevrátili do Íránu, a především ne děti, protože by je jednoduše bez soudu popravili.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, myslím, že jde o jeden z nejsmutnějších případů porušování lidských práv, konkrétně trest smrti, a především trest smrti vykonávaný na mladých lidech. Myslím, že všichni stejně hluboce a vážně souhlasíme, že je s tím třeba něco udělat. V červnu jsme diskutovali o tomtéž a od té doby se situace naneštěstí nezlepšila, naopak zhoršila. Rozsah a závažnost našich obav se odráží v rostoucím počtu vyhlášení publikovaných od červnové rozpravy i Evropskou unií – dodnes osmi.

Zmínil jste mnoho případů a já bych k nim ráda několik přidala. Například minulý týden se pouze den poté, co EOU odsoudila oběšení pana Hejaziho, nezletilého dítěte, uskutečnila další poprava nezletilého. 26. srpna byl ve vaznici v Širaze odsouzen na smrt pan Zarí. a to všechno navzdory konkrétním žádostem o milost, které nepřicházeli pouze z Evropské unie, ale z celého světa, například z Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Poprava pana Zarího odstartovala množství poprav mladistvých, jako jste uvedl, které od začátku letošního roku dosáhly počtu šesti. Podle dostupných informací čeká v celách smrti v Íránu více než sto nezletilých. Počet úmrtí však naneštěstí roste. Zatím co tu řečníme, čelí hrozící popravě pan Soleimanian. Moratorium na popravy mladých lidí nařízené íránským nejvyšším soudem nestydatě a opakovaně porušují jeho vlastní soudci.

Co se týká otázky tábora Ašráf, Ženevská konvence se tu samozřejmě uplatňuje stejně jako v jiných případech. V případě násilné deportace obyvatel tábora Ašráf do Íránu se bude muset vytvořit potřebné zastoupení při íránské vládě. Při mnohých příležitostech jsme se pokoušeli otevřeně hovořit nebo využít diskrétní diplomacii. Já sama jsem při každé příležitosti, ať už při setkání s ministrem zahraničních věcí nebo předsedou Parlamentu v jiných oblastech, například jaderných otázkách, vždy tento případ zdůrazňovala. Byli jsme nesmírně úspěšní v jednom případě, a tím je kamenování žen. Vždy jsem proti němu vystupovala, a jak jistě chápete, jsem i proti tomu, co se děje s mladými lidmi, stejně tak proti trestu smrti jako takovému. Uši íránských orgánů jsou však vůči našim výzvám hluché. Proto někdy nemáme jinou možnost, pouze utíkat se k tzv. megafonové diplomacii, kterou Teherán nenávidí a odmítá.

Írán se musí vyrovnat se svou odpovědností. Jeho jednání může jen zhoršit už tak poskvrněnou mezinárodní reputaci. Bez konkrétního zlepšení v oblasti lidských práv nemůže dobře pokračovat náš společný cíl rozvoje vztahů mezi Evropskou unií a Íránskou islámskou republikou ani tehdy, jestliže se vyřeší jaderné otázky.

Věřím, že Evropský parlament a všichni partneři EOU budou s touto linií a jednáním souhlasit. Dnes znovu vyzývám orgány Íránské islámské republiky, aby plně dodržovaly mezinárodní úmluvy, jejichž jsou členy. Vyzývám Írán, aby ušetřil životy všech nezletilých, kteří chřadnou v celách smrti. Celá situace v oblasti lidských práv je skutečně velmi složitá. Jak víte, vedli jsme rozhovory o lidských právech, ale naneštěstí nevedly k úspěchu. Pokoušeli jsme se o veřejnou diplomacii a úzce spolupracujeme s členskými státy EOU na prosazení dobře koordinované veřejné diplomacie. Vyčlenili jsme 3 miliony EUR na televizní zprávy ve farštine. Také se pokoušíme spolupracovat s občanskou společností v Íránu, ale v cestě nám stojí množství překážek.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční na konci rozpravy.

Písemné prohlášení (článek 142)

  Glyn Ford (PSE), písemně. – Tento Parlament podporuje úplné zrušení trestu smrti na celém světě. Naneštěstí máme před sebou ještě dlouhou cestu. Proto se musíme pokusit dosáhnout maximálního možného pokroku. Vítáme pozastavení kamenování jako způsobu popravy žen v Íránu. Naléhavě vyzýváme Majlis, aby urychleně změnil a doplnil právní předpisy s cílem zabezpečit, aby už nikdo nebyl popraven za zločiny spáchané do osmnácti let věku.

Také bychom měli odsoudit uvěznění a pronásledování íránských občanů, kteří bojují za lidská práva a zrušení trestu smrti. Za současných okolností vyzýváme irácké a americké orgány, aby násilně nevraceli íránské utečence a žadatele o azyl a aby spolupracovaly při hledání dlouhodobého řešení situace, které lidé uvěznění v táboře Ašráf čelí.

(1) Viz zápis.

12.3. Zabíjení albínů v Tanzanii

  Předsedající. − Dalším bodem programu je rozprava o šesti návrzích usnesení týkajících se vraždění albínů v Tanzanii⁽¹⁾.

  Ryszard Czarnecki, autor. − (PL) Vážený pane předsedající, v 21. století se lidé vraždí jednoduše proto, že jsou albíni. To se děje v Tanzanii, zemi, kde více než třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Nedávno bylo zatčeno 173 osob podezřelých ze zabíjení nebo mrzačení albínů. To vypovídá o rozsahu problému. Za posledních šest měsíců bylo pro svůj albinismus zabito nebo zmrzačeno dvacet pět lidí.

Na světě je mnoho obyvatel, kteří jsou albíny. Ve skutečnosti připadá na milion obyvatel padesát albínů. Jen v Tanzanii se k nim však chovají tak krutě. V této zemi se obchoduje s krví a částmi těl albínů. Odpovědnost leží na animistických šamanech a gangách, které zaměstnávají. Je třeba poznamenat, že určitý podíl viny má i policie, protože nad tímto přivírá oči.

Na závěr bych chtěl poukázat na to, že svůj dnešní protest na této půdě budeme moci považovat za účinný pouze tehdy, pokud se albínům v Tanzanii umožní přístup k zdravotní péči, vzdělávání a začlenění do společnosti.

  Laima Liucija Andrikienė, autorka. – (LT) Dnes diskutujeme o případu diskriminace menšiny. Touto menšinou jsou albíni, které v Tanzanii zabíjejí a mrzačí, a to včetně malých dětí. Tento problém je závažný i v subsaharské Africe. Chtěla bych připomenout, že albinismus se týká jednoho z 20 000 obyvatel světa. Jak už bylo zmíněno v předchozím vystoupení, šamani v Tanzanii předávají oddělené části těl a krev albínů horníkům a rybářům, kteří naivně věří, že jim přinesou štěstí, zdraví a bohatství. Naše stanovisko je jasné – zabíjení albínů a jejich diskriminace jsou absolutně nepřijatelné a nesmějí se tolerovat. Tanzanská vláda musí přijmout trvalá opatření, aby tuto hrůzostrašnou situaci ukončila. Vláda a prezident Tanzanie už začali realizovat opatření, jichž si vážíme, ale nestačí. Soud, kde se bude soudit 173 osob podezřelých ze zabíjení albínů, bude lakmusovým papírkem, který odhalí dispozice vládnoucích představitelů Tanzanie. Vina se musí potrestat. Nejlepším způsobem pro řešení problémů je však zabezpečení lepšího vzdělávání a přiměřené zdravotní péče dostupné všem občanům země včetně albínů. Mezinárodní společenství, stejně jako Evropská unie, by měla poskytnout pomoc při překonávání takovýchto problémů. Většina lidí s albinismem umírá na rakovinu kůže před dosažením třicátého roku věku.

  Marios Matsakis, autor. − Vážený pane předsedající, lidé s genetickou poruchou albinismu trpí kromě závažných zdravotních problémů různými formami diskriminace na celém světě.

Kromě toho však od jisté doby albíni v subsaharské Africe, a především v Tanzanii, trpí neospravedlnitelnými barbarskými útoky mrzačení, přičemž části jejich těl využívají šamani jako přísady pro výrobu magických odvarů, které lidem slibují bohatství. Takovýto stav, kromě své zjevné trestné podstaty, poukazuje na zpátečnickou společnost, v níž se stále vyskytují šílené a brutální šamanské praktiky.

Vláda Tanzanie má povinnost jednat rychle a rozhodně z těchto hledisek: za prvé, chránit všechny albíny před dalšími útoky; za druhé, zcela vyšetřit všechny zločiny proti albínům a osoby odpovědné postavit před soud; za třetí, dostatečně vzdělávat své občany, aby se zbavili prokletí šamanství a pověr, a za čtvrté, zabezpečit, aby lidé s albinismem měli přístup k nejlepší dostupné zdravotní a sociální péči, kterou potřebují, aby mohli vést co nejnormálnější, bezpečný a klidný život.

  Erik Meijer, autor. – (NL) Vážený pane předsedající, to, co se děje v Tanzanii, není násilí páchané státem. Diskriminace a násilí jsou praktiky, které přežily ještě z dob před židovskou, křesťanskou a islámskou civilizací, z dob, kdy se nepředpokládala rovnost všech lidí.

Tanzanie má 150 000 obyvatel, kteří mají pro nedostatek melaninového barviva červené oči, bledou pokožku a světlé vlasy. Považují je za posedlé. Mnohé z nich vraždí, skalpují a jejich kůže a jiné části těl se používají při magických rituálech. Pro velký počet albínů je Tanzanie největším dodavatelem částí lidských těl pro celou Afriku.

Bez aktivního vzdělávání obyčejných lidí v Tanzanii a v Africe, bez poskytování lepší zdravotní péče a zabezpečení lepšího přístupu albínů k významným pracovním místům nebude možné ukončit tyto strašné praktiky. Tanzanská vláda přijímá opatření včetně registrace všech albínů, aby je ochránila. Bez změny přístupu k albínům se však tento registr v budoucnosti zneužije k jejich vyhledání a vyhlazení. S registrací ohrožených skupin obyvatelstva máme v Evropě špatné zkušenosti z čtyřicátých let 20. století.

  Charles Tannock, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, situaci albínů v Tanzanii v tomto století je myslím těžké uvěřit. Když jsem o tom slyšel poprvé, znělo to jako podivný úryvek z knihy Srdce tmy od Josepha Conrada. Rád bych věřil v renesanci a potenciál Afriky tak jako mnozí mí kolegové v tomto Parlamentu, ale vraždění albínů kvůli částem jejich těl obraz tohoto kontinentu v mezinárodním měřítku nijak nezlepšuje. Smutné je, že utrpení albínů se neomezuje jen na Tanzanii, ale vyskytuje se v celé Africe.

Kromě lékařských důsledků albinismu v tropických oblastech, ke kterým patří i vysoké riziko rakoviny kůže, se albíni vystavení dlouhému utrpení v nejlepším případě běžně považují za monstra nebo kuriozity a v nejhorším případě se vraždí, aby uspokojili potřebu tradiční medicíny, která více připomíná středověké čarodějnictví.

EOU by při řešení této otázky neměla váhat a měla být vyvíjet nátlak na země jako Tanzanie, v nichž je očividně běžné věnovat lidským právům a důstojnosti pouze okrajovou pozornost. Povzbuzuje mě však, že tanzanský prezident vyzval svůj lid, aby změnil tradiční způsob života. Budeme doufat, že tento odkaz svým národům odevzdají i další afričtí vůdcové.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny PSE. – (PL) Vážený pane předsedající, v březnu tohoto roku bylo brutálně zavražděno nebo zmrzačeno 25 albínů žijících v okolí Viktoriina jezera. K obětem patřily i děti. Lidé, kterým se připisují nadpřirozené vlastnosti, byli oběťmi útoků v této oblasti už i předtím.

Mělo by se opět zdůraznit, že 36 % tanzanského obyvatelstvo žije pod hranicí chudoby. Navzdory všemu nemají tito lidé přístup k zdravotní péči. Běžnou praxí je obracet se s problémy na místní šamany. Nízká vzdělanostní úroveň místního obyvatelstva přispívá k víře v jejich nadpřirozené schopnosti. Na území subsaharské Afriky žije množství albínů, kteří se pro svou odlišnost stávají oběťmi otevřené diskriminace. Nejenže se jim odpírá právo na zdravotní péči, ale i právo na sociální a právní pomoc. Albíni jsou běžně diskriminováni ve školách, veřejných institucích a na pracovním trhu. Cítí, že se s nimi neustále zachází ponižujícím způsobem a jako s druhořadými občany.

Současná netolerance se dá řešit a počet útoků proti albínům snížit potrestáním viníků vražd a zároveň zvyšováním základní informovanosti v rámci tanzanské společnosti. Je mimořádně důležité podpořit iniciativy tanzanské vlády v tomto směru. K takovýmto iniciativám patří zvláštní ochrana albínských dětí, stejně tak i spolupráce s občanskou společností a mimovládními organizacemi. Činnost by se měla zaměřit především na venkovské oblasti, kde je sociální informovanost nejnižší. Kromě toho by měla Komise a členské státy důrazně podpořit nouzové opatření přijaté společností tanzanských albínů Tanzania Albino Society. Dlouhodobá opatření by se měla zaměřit na zabezpečení plných práv albínským obyvatelům v oblasti přístupu k vzdělávání, pracovnímu trhu a také k sociální a zdravotní ochraně.

  Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, od března tohoto roku bylo v Tanzanii zavražděno 25 albínů. Tyto vraždy souvisejí s pověrčivými praktikami v této oblasti a jsou založeny na víře, že části lidského těla albínů, jako například nohy, ruce, vlasy a krev, přinesou člověku zdraví a bohatství. Poslední oběti bylo sedmileté dítě. Loni přišlo o život také 25 albínů.

Tyto okultní praktiky se vyskytují na pobřeží Viktoriina jezera, v zemědělských oblastech a i mezi rybáři a horníky. Albíni jsou často oběťmi diskriminace a pronásledování. Prezident Kikwete využíval polici k souzení a vyhledávání úkrytů albínů. Prezident slíbil albínům ochranu, ale oni mu nedůvěřovali, protože i někteří policejní důstojníci se zapojují do okultních praktik. Gangy šamanů jsou odpovědné za organizování vražd albínů. 178 místních obyvatel bylo zatčeno na základě podezření z účasti na vraždách.

Prezident Tanzanie prakticky jmenoval paní Kway-Geerovou první albínskou poslankyní parlamentu, čímž uznal její boj proti diskriminaci. Vítáme toto jmenování jako krok správným směrem. Podporujeme aktivity společnosti Tanzania Albino Society a věříme, že Komise nabídne svou podporu.

  Urszula Krupa, jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Vážený pane předsedající, dnes jednáme o porušování lidských práv v Tanzanii. Je to subtropická země, ve které jsou albíni diskriminovaní tak jako i v mnohých jiných afrických zemích.

Albíni se však v Tanzanii vraždí velmi brutálním způsobem. Vloni takto přišlo o život více než 25 osob. Tanzanců je 39 milionů, z toho 270 tisíc jich trpí genetickou poruchou způsobenou přítomností recesivního genu, co znamená, že jejich pokožce chybí pigment. V důsledku toho trpí albíni problémy se zrakem, spálením kůže, rakovinou a předčasně umírají. Aby se narodilo takto postižené dítě, nositelem tohoto genu musí být oba rodiče. Ženy, které porodí albínské dítě, jsou donuceny k rozvodu. Tyto děti se považují za prokletí rodiny. Považují se za posedlé zlými duchy a chovají se k nim jako k zvířatům. Na druhé straně rozšiřují šamani legendy o magických vlastnostech bílé pokožky albínů, která má přinášet štěstí a bohatství. To vede k zabíjení albínů, které potom brutálně čtvrtí, a jejich části těl se používají k přípravě magických odvarů.

Je těžké pochopit důvod takovéto krutosti, i to, jakému účelu má sloužit. Možná je to pokus vyhladit nemocné, kteří mají genetickou poruchu. Nedávno vláda odsoudila používání násilí na Afričany s bílou pokožkou a zahájila vzdělávací kampaně. Dokonce byla jmenována i albínská poslankyně parlamentu. Tragédie, která takové lidi postihuje, však stále pokračuje. Kromě toho je nedostatek financí na ochranné oblečení a jinou pomoc pro tuto okrajovou populaci, která je diskriminována a které se odpírá práce a vzdělání.

Protesty a výzvy mezinárodního společenství spolu se vzdělávací a finanční pomocí přispějí k boji proti extrémní diskriminaci takových lidí. Právní kroky proti 173 pravděpodobným šamanům zatčeným a obviněným z vražd a z podněcování vražd, stejně jako z obchodování s lidskými orgány, by také pomohly.

  Avril Doyle (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, ráda bych svým hlasem podpořila své kolegy ze všech stran Parlamentu v tom, co říkala o pobuřujícím zacházení s albíny v Tanzanii. Vím, že se to děje i v jiných částech Afriky, ale v Tanzanii nejvíce; slyšeli jsme o 270 000 albínech, kteří jsou diskriminovaní, vytlačovaní na okraj společnosti, mrzačení a vraždění kvůli částem těl z důvodu pověrčivosti, šamanismu a různých okultních praktik.

Nastolením tohoto problému v tomto Parlamentu (a hovořím o těch z kolegů, kteří ho nastolili a zařadili do programu) přidáváme svůj hlas Evropského parlamentu k mezinárodnímu hlasu protestů a doufáme, že tanzanská vláda, a také ostatní, budou naslouchat.

Je to především otázka vzdělání, ale především potřebujeme ochranu albínů v rámci jejich vlastní komunity; potřebujeme důkladné vyšetření. Skutečnost, že někteří policejní důstojníci jsou součástí problému a není možné jim důvěřovat, je mimořádně alarmující.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, sdílíme pobouření Parlamentu v otázce zvyšujícího se počtu útoků proti albínskému obyvatelstvu v Tanzanii a odporného a protizákonného obchodování s částmi těl albínů souvisejícího s tradiční medicínou, pověrami a praktikami šamanů.

Zvláště sdílíme obavy, které nedávno vyjádřil Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, z toho, že například oběťmi rituálních vražd se často cíleně stávají právě albínské ženy a děvčata. Odsuzujeme všechny formy diskriminace a obětování a podporujeme politiky a akce zaměřené na jejich odstranění.

Je třeba říci, že i tanzanská vláda se zavázala vykořenit tyto praktiky a zvyšuje informovanost o situaci albínské populace. Proto vítáme jmenování albínské poslankyně parlamentu, nedávné zatčení šamanů a závazek prezidenta, jak už bylo řečeno, postavit viníky před soud.

Také podrobně monitorujeme situaci v oblasti lidských práv v Tanzanii obecně, a to spolu s členskými státy a jinými rozvojovými partnery. Několik členských států a další partneři podporují organizace, k jakým patří Legal and Human Rights Centre, které pravidelně monitorují možné porušování lidských práv. Jako člen skupiny Donor Group of Governance bude Komise pokračovat v koordinování dárců při řešení problému včetně sdružení Albino Association.

Komise také společně s členskými státy nastolí v Tanzanii tento problém ve svém politickém dialogu s tanzanskými orgány.

Tři miliony EUR z ERF na program občanské společnosti pomohou zvýšit informovanost: organizují se semináře na zdůraznění situace albínů a v regionu Mwanza v severní Tanzanii se brzy uskuteční kampaň senzibilizace.

Takže k řešení této problematiky obecně využíváme pravidelné dialogy. Tyto otázky se samozřejmě nastolují i v probíhajících úkolech týkajících se veřejných financí a zdravotnictví, vzdělávání a zaměstnanosti. Věříme, že nezávislé a fungující soudnictví je nejdůležitější.

Proto budeme my, Komise, při svých kontaktech s orgány zdůrazňovat důležitost přijetí vhodných právních kroků proti pachatelům těchto ohavných činů.

Také se zkontaktujeme s váženou paní Kway-Geerovou, první albínskou poslankyní tanzanského parlamentu (už tu byla zmíněna) a prodiskutujeme s ní možné kroky, protože ona nám bude lépe schopna říci, co je třeba vykonat. a nakonec budeme s vládou Tanzanie diskutovat o této otázce při příležitosti 60. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv, které se plánuje na 10. prosinec 2008 v Tanzanii.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční okamžitě po rozpravě.

(1) Viz zápis.

13. Hlasování

  Předsedající. − Nyní přistoupíme k hlasování.

13.1. Státní převrat v Mauritánii (hlasování)

− před začátkem hlasování:

  Colm Burke (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, omlouvám se za pozdní příchod. Stalo se tak proto, že jsme dohadovali podmínky ústního pozměňovacího návrhu týkajícího se bodu 8. Předkládám ústní pozměňovací návrh: „bere na vědomí oznámení junty o nových prezidentských volbách, ale vyjadřuje politování nad nedodržením, na rozdíl od pozice junty v letech 2005 až 2007, závazku neutrality; vyzývá vládnoucí vojenské složky, aby přijaly časový harmonogram obnovení demokratických institucí ve spolupráci s politickými silami“.

Co se týká odstavce 10, předkládáme typografickou opravu, která byla odsouhlasena během diskuse. Poslední řádek odstavce 10 by měl znít „by měl vést k zmrazení pomoci s výjimkou potravinové a humanitární pomoci“.

(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu.)

13.2. Popravy oběšením v Íránu (hlasování)

− před začátkem hlasování:

  Marco Cappato (ALDE). - (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, navrhuji vložit tyto pozměňovací návrhy na závěr usnesení. Omlouvám se, že to dělám na poslední chvíli, ale týkalo se to moratoria OSN na trest smrti, na které už Parlament vyjádřil názor při třech příležitostech. Proto věřím, že bude přijatelný i obyčejný ústní pozměňovací návrh.

Navrhuji dva následující odstavce. Přečtu je velmi pomalu anglicky:

„Vyzývá na předložení usnesení na dalším zasedání Valného shromáždění OSN s požadavkem, aby všechny země, které ještě stále uplatňují trest smrti, předložily generálnímu tajemníkovi OSN a veřejnosti všechny informace o nejvyšším trestu a popravách a zveřejnily tak státní tajemství o trestu smrti, který je také přímou příčinou velkého množství poprav“.

Druhý odstavec je následující:

„vyzývá, aby se v novém usnesení určil zvláštní velvyslanec generálního tajemníka, jehož úlohou bude monitorovat situaci, zabezpečit maximální transparentnost v systému nejvyššího trestu a řídit vnitřní proces zaměřený na realizaci rezoluce OSN o moratoriu na popravy“.

(IT) Uvědomuji si, že to je, řekněme, dodatečný subjekt v íránské otázce, ale je to také věc, v níž jsou potřebná rychlá opatření. Proto vás žádám, abyste tento dodatek začlenili do usnesení.

(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu.)

  Raül Romeva i Rueda, autor. − Vážený pane předsedající, tyto dva pozměňovací návrhy se týkají především článku 9. Máme zvláštní požadavek z UNHCR, který se v usnesení neuvádí. Myslím, že je to zcela přijatelné a na základě tohoto pozměňovacího návrhu žádám, aby se odstranila slova „začít významně spolupracovat s UNHCR a dalšími subjekty“. Upozorňuji, že v tomto pozměňovacím návrhu začleňujeme i ústní pozměňovací návrh pana Hutchinsona, v němž žádá také začlenění opozičních poslanců.

Co se týká odůvodnění K, stejný požadavek máme i v souvislosti se stejnou zásadou, kterou jsem už uvedl. Tato slova žádáme odstranit z usnesení: „podle článku 27 čtvrté Ženevské konvence“. Také je zapotřebí poznamenat, že začleňujeme i ústní pozměňovací návrh pana Kelama. Vzhledem k tomu, že jde o zvláštní požadavek UNHCR, trvám na tom, abychom je zohlednili.

  Paulo Casaca, jménem skupiny PSE. − (PT) Vážený pane předsedající, věřím, že je třeba opravit právě uvedené ústní prohlášení. Tomuto Parlamentu ručím za to, že vysoký komisař OSN něco takového nikdy nenavrhl ani se nedohodl na tom, co právě uvedl náš kolega. Proto tento Parlament vyzývám, aby pro tento návrh nehlasoval. Tím by se zpochybnil nejdůležitější bod, jak ho zdůraznila paní komisařka, jímž je ochrana nabídnutá Ženevskou konvencí vězňům v táboře Ašráf. Proto bychom tento předložený pozměňovací návrh neměli přijmout. Také musím zdůraznit, že by to bylo v úplném rozporu s tím, co navrhl můj kolega, pan Hutchinson, stejně jako i naši kolegové ze skupiny Evropské lidové strany. Proto důrazně tento ústní pozměňovací návrh odmítám.

  Bernd Posselt, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážený pane předsedající, rád bych řekl, že naše skupina také protestuje proti tomuto ústnímu pozměňovacímu návrhu a zastává názor, že konvence se má nadále zmiňovat, protože to bylo dohodnuto na začátku týdne.

  Tunne Kelam (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, jsem proti spojení svého ústního pozměňovacího návrhu, v němž se „bývalí členové“ nahrazují „seskupeními“, a odstranění zmínky o Ženevské konvenci v bodu odůvodnění K. Paní komisařka právě potvrdila, že čtvrtá Ženevská konvence se vztahuje i na obyvatele tábora Ašráf, proto chci požádat o podporu první části tohoto pozměňovacího návrhu, který je stejný jako návrh pana Hutchinsona, ale jsem proti odstranění zmínky o Ženevské konvenci.

  Mogens Camre, jménem skupiny UEN. – Vážený pane předsedající, chci se přidat k posledním dvěma řečníkům, protože skupina UEN je také proti změnám existujících ústních pozměňovacích návrhů vytištěných v souborech.

  Alain Hutchinson, autor. − (FR) Vážený pane předsedající, chci potvrdit, že nepodpoříme pozměňovací návrh, který předložil náš kolega, ale že jsme předložili ústní pozměňovací návrh článku 9, který dodržuje stejnou linii, jakou uvedl zmiňovaný kolega, a že si za ním samozřejmě budeme stát.

(Ústní pozměňovací návrh předložený panem Romeva i Rueda nebyl přijat. Ústní pozměňovací návrhy předložené panem Kelamem a panem Hutchinsonem byly přijaty.)

13.3. Zabíjení albínů v Tanzanii (hlasování)

  Předsedající. − Tímto ukončuji hlasování.

14. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis

15. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis

16. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 116 jednacího řádu): viz zápis

17. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis

18. Termíny příštích zasedání: viz zápis

19. Přerušení zasedání

  Předsedající. − Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za ukončené.

(Zasedání bylo ukončeno v 16:45)

V důsledku irského odmítnutí Lisabonské smlouvy bylo hodně řečeno na téma vnímaného nedostatku pochopení a/nebo komunikace ze strany EU směrem k jednotlivým občanům Evropské unie, což bylo důsledkem prezentace EU v národních kontextech, kdy Evropská unie při výskytu problémů často slouží jako obětní beránek a je až příliš snadno přezírána v případě mnoha pozitivních výsledků.

Pokud se opravdu jedná o tento případ, je ohrožována legitimita EU, což by se mělo brát velmi vážně. EU se musí zabývat svými občany a občanům EU by měla být poskytnuta vize EU.

Bude Rada toto téma komentovat a upřesní, jak může EU kolektivně pracovat na nápravě nedostatku vize EU?

Očekává Rada ratifikaci Lisabonské smlouvy před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009?

Je Rada přesvědčena, že po odmítnutí Lisabonské smlouvy EU potřebuje další „období reflexe“ a očekává na konci tohoto období reflexe jen další nepovedený dokument, jako se to již stalo?

Věří Rada, že je druhé referendum o Lisabonské smlouvě v Irsku dobrý nápad, ačkoliv tam většina hlasujících text v nedávném referendu odmítla?

Po referendu, které se konalo 12. – 13. června 2008 v Irsku, vydali předseda Komise, hlavy vlád EU a členové Rady Evropské unie prohlášení v přání ignorovat rezonující irské „ne“ Lisabonské smlouvě a pokračovat v ratifikačním procesu, a tím pohrdat nejen rozsudkem vyneseným v Irsku, ale také výsledkem referend konaných ve Francii a Nizozemí v roce 2005, která odmítla evropskou ústavu, a to v době, kdy se šíří nálady proti EU do dalších členských zemí, jimž bylo vlastními vládami odepřeno právo o Lisabonské smlouvě v referendu hlasovat.

Má Rada v úmyslu respektovat rozhodnutí irských, francouzských a nizozemských občanů a uznat „smrt“ Lisabonské smlouvy a zastavit jakýkoliv další ratifikační proces?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Dne 19. a 20. června zaznamenala Rada výsledek irského referenda a zaznamenala, že ratifikační proces v členských státech pokračuje.

Francouzské předsednictví je s irskými představiteli v úzkém kontaktu. Pan Sarkozy navštívil 21. července Dublin spolu s Bernardem Kouchnerem, aby si vyslechli a porozuměli odlišným stanoviskům. Setkali se s irskými představiteli, představiteli politických stran a občanské společnosti. K dalším kontaktům dojde v nadcházejících měsících jak v Paříži tak v Dublinu.

Zaznamenal jsem nedávná prohlášení irského ministra pro evropské záležitosti o možnosti umožnit irským občanům hlasovat v dalším referendu.

Jak Rada v červnu naznačila, respektujeme cit a volbu irského lidu. Nicméně nesmíme zapomínat, že 24 národních parlamentů Lisabonskou smlouvu schválilo.

Navíc si je vaše Shromáždění víc než vědomo skutečnosti, že v novém nejistém mezinárodním klimatu je pro Unii důležité mít k dispozici politické a právní zdroje a nástroje, které jí umožní naplnit své cíle.

S výhledem na schůzku Rady v říjnu vynaložíme veškeré úsilí, abychom irským představitelům pomohli koncipovat budoucí návrhy. Je důležité, aby tyto návrhy byly do října hotovy tak, aby bylo možné co nejrychleji nalézt řešení přijatelné pro všech 27 členských států. Na institucionální úrovni nemůžeme plýtvat časem. Musíme jednat. Musíme zajistit, že na základě irského návrhu budeme připraveni položit náš budoucí právní rámec a uvést do praxe to, co jsme se naučili o organizaci evropských voleb a složení Komise v roce 2009.

Jaké námitky vznesla Rada vůči Izraeli ve věci pokračující expanze izraelských osad?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Stanovisko Unie je jasné. Při různých příležitostech je znovu opakovala:

Co se týká Evropské unie, zakládání osad na okupovaném palestinském území, včetně východního Jeruzaléma, je podle mezinárodní práva protiprávní. Akt zakládání osad předem odsuzuje k neúspěchu výsledek vyjednávání o konečném postavení Palestinských území a ohrožuje životaschopnost dohodnutých řešení založených na soužití dvou států.

V červenci a v srpnu Evropská unie ještě jednou vyzvala Izrael, aby jejich budování přerušil, a to zejména těch osad, které jsou spojeny s „přirozeným růstem“, včetně těch ve východním Jeruzalémě, a vyklidil živelně vybudované osady, které od března 2001 vznikly.

Jaké kroky podniká Rada k tomu, aby mohla být přístupová jednání EU s Chorvatskem zakončena před koncem roku a jaký by podle názoru Radu mohl být časový plán pro plné členství Chorvatska v EU?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Přístupová vyjednávání s Chorvatskem dobře pokračují a v roce 2008 vstupují do klíčové fáze. Od počátku vyjednávání v říjnu 2005 bylo otevřeno 21 kapitol a tři z nich byly dočasně uzavřeny:

Kapitola 25, „Věda a výzkum“

Kapitola 26, „Vzdělání a kultura“

Kapitola 20, „Podnikání a průmyslová politika“

Navíc u Kapitoly 20 byla dne 25. července přístupová konference svědkem otevření Kapitoly 1 „Volný pohyb zboží“.

Zbytek vyjednávání záleží a bude záležet především na pokroku, kterého Chorvatsko dokáže v plnění stanovených podmínek dosáhnout.

Hlavní výzvou nyní je čerpat z dosaženého pokroku tak, aby se urychlily reformy a jejich realizace, a to zejména:

Reforma soudního systému a veřejné správy

Boj proti korupci, práva menšin

Ekonomické reformy

V oblasti regionální spolupráce podporuje EU Chorvatsko v pokračování snah o vybudování dobrých sousedských vztahů tak, aby:

se svými sousedy našlo konečná, vzájemně přijatelná řešení všech podstatných bilaterálních otázek, zejména pohraniční otázky,

pracovalo na smíru mezi obyvateli regionu.

Se zřetelem k celosvětovému nedostatku potravin a rostoucí světové populace, souhlasí francouzské předsednictví, že je pro občany EU životně důležité, aby společná zemědělská politika byla schopna splnit svůj původní cíl zabezpečit potraviny pro Evropu a pokud ano, jaké konkrétní návrhy v tomto směru předsednictví má?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Jak víte, 3. července 2008 francouzské předsednictví v partnerství s Evropskou komisí zorganizovalo konferenci pod názvem „Kdo nakrmí svět?“ s účastní mnoha představitelů institucí EU a mezinárodních organizací, včetně FAO, IFAD a WTO, stejně jako představitelů občanské společnosti z mnoha kontinentů. Všichni účastníci konference potvrdili důležitost zemědělství jako katalyzátoru růstu a rozvoje.

19. a 20. června Rada zdůraznila opatření, která byla ke zmírnění tlaku cen potravin již Unií přijata:

prodej intervenčních zásob

snížení vývozních náhrad

odstranění požadavku na vyjmutí z produkce v roce 2008

zvýšení kvót pro mléko a pozastavení dovozových cel obilovin.

Tato opatření pomohla zlepšit dovoz a stabilizovat zemědělské trhy.

Rada také Komisi vyzvala, aby k řešení těchto problémů navrhla další opatření.

Také Komise připravuje specifická opatření na podporu těch nejvíce znevýhodněných v Evropě i ve světě a Rada tato opatření bude posuzovat v říjnu.

Nad rámec kontroly stavu SZP francouzské předsednictví doufá, že bude zvážena budoucí společná zemědělská politika, což pomůže určit, zda jsou naše výrobní metody a organizace odpovídajícím způsobem přizpůsobeny našim požadavkům na zajištění potravin a dalším výzvám naší doby.

Rekordní inflace z května, 3,7 % pro eurozónu a 3,9 % pro Evropskou unii, způsobující strádání chudých vrstev společnosti, včetně nízkopříjmových skupin, penzistů, nezaměstnaných, mladých osob a ekonomických migrantů, zapřičiňuje obavy napříč celou Evropou.

Jaká opatření navrhne francouzské předsednictví v reakci na vzrůstající životní náklady?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Poskytl jsem na tuto otázku dílčí odpověď 8. července když jsem odpovídal na otázku, kterou položil váš kolega, pan Matsis.

Je ale pravda, že se v průběhu léta situace poněkud změnila. V současné době vidíme zpomalení růstu cen surovin. To je dobrá zpráva, i když to stále ještě není dostatečně. Je ale důležité to zdůraznit.

Jak víte 19. a 20. června 2008 Rada diskutovala o rozvoji zemědělství a cenách potravin. Byla tak zavedena řada specifických opatření se zaměřením na Radu v říjnu nebo prosinci 2008.

Jak jsem právě řekl je v tomto směru důležité znovu zdůraznit opatření, která již byla Unií přijata za účelem snížení tlaku na ceny potravin a stabilizace trhů, například prodejem intervenčních zásob, snížením vývozních náhrad, odstraněním požadavků na vyjmutí z produkce a zvýšením kvót pro mléko.

S ohledem na opatření, která mají být přijata, Evropská rada zdůraznila důležitost zajištění udržitelnosti politik zaměřených na biopaliva a zároveň vyhodnotila možný dopad těchto politik na zemědělské produkty a na produkci potravin a v případě potřeby podnikla kroky k řešení problémů.

Komisí jsou také navrhována specifická opatření na podporu těch nejvíce znevýhodněných v Evropě a ve světě a Rada tato opatření bude v říjnu zkoumat.

Nezapomínám ale na spojitost mezi tímto problémem a rozvojem mezinárodního obchodu.

Červencová jednání týkající se dohody v Dohá nepřinesla bez ohledu na snahy EU vyrovnanou shodu. V rámci multilaterálních, nebo v případě neúspěchu bilaterálních a regionálních jednání není čas hledat prostředky, které by umožnily třetím zemím zlepšit jejich výrobu a podporovat jejich vývoz.

Evropská rada přivítala iniciativu Komise na prozkoumání otázky restriktivní regulace v maloobchodě a na pozorné sledování aktivit ve finančních trzích souvisejících se zemědělskými plodinami, včetně spekulativního obchodu a jejich dopadu na pohyb cen a politik. Vyzvala Komisi k podání zprávy před zasedáním Rady v prosinci 2008 a ke zvážení předložení adekvátní reakce, včetně opatření zaměřených na zlepšení transparentnosti trhu.

Po zhroucení vyjednávání o nástroji, jenž by posílil procesní práva podezřelých v trestním řízení, je Rada ochotna se zabývat naléhavou otázkou právní pomoci?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Rada se v současnosti nezabývá žádným podnětem, jenž by se týkal právní pomoci. V souladu se smlouvou je připravena prozkoumat tuto otázku společně s jakoukoliv jinou iniciativou ze strany Komise nebo členského státu.

Ambice Rady zavést pro ERA řízení na politické úrovni se dotýká několika důležitých otázek, jakými jsou definice oblastí politik, geografická oblast působení ERA a princip subsidiarity.

Jak toto hodlá Rada řešit a v jakém časovém horizontu?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Rada si je vědoma klíčové role, kterou hraje Evropský výzkumný prostor (ERA), jenž je jedním z hlavních pilířů při plnění Lisabonských cílů a katalyzátor evropské konkurenceschopnosti.

V průběhu březnového zasedání Rady a setkání Rady ve složení pro konkurenceschopnost v květnu 2008 byl formulován širší náčrt řízení ERA na politické úrovni. Členské státy byly vyzvány, aby stanovily opatření pro řízení každé z iniciativ ERA, to jest:

- společné programování ve výzkumu,

- partnerství výzkumníků,

- právní rámec pro evropskou výzkumnou infrastrukturu,

- efektivní řízení a ochrana duševního vlastnictví,

- strategie mezinárodní spolupráce v rámci ERA.

Jsme si vědomi potřeby posílit toto řízení a francouzské předsednictví doufá, že „vize 2020“ bude do konce tohoto roku definována se zaměřením na dlouhodobý Evropský výzkumný prostor. V tomto ohledu budeme úzce pracovat s českým a švédským předsednictvím, protože všechna naše předsednictví toto vnímají jako prioritu.

Panuje obecná shoda v tom, že vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců je primárně záležitostí členských států. Proč tedy členské státy přispívají do rozpočtu Evropské sítě pro vzdělávání soudců (EJTN) méně než jednou čtvrtinou?

S ohledem například na právní základ pro vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců předjímaný v Lisabonské smlouvě, považuje Rada takovéto financování za dostatečné k zajištění řádné podpory takového vzdělávání v Evropské unii?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Rada přikládá vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců velkou důležitost a také justiční spolupráci při rozvoji evropského justičního prostoru.

Na úrovni Společenství jsme ale ještě nedefinovali všechny nástroje. Byla proto započata řada iniciativ:

Dne 7. a 8. července v Cannes věnovalo francouzské předsednictví značnou část neformálnímu setkání Rady ministrů odpovědných za soudnictví a vnitřní záležitosti tématu vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců. Členské státy jednohlasně souhlasily s tím, že je nutné kroky v této oblasti výrazně urychlit.

Následně 10. července Francie spolu s 10 dalšími členskými státy předložila na setkání Rady a představitelů vlád členských států návrh usnesení s cílem nabídnout zásadní politickou podporu větší aktivitě v oblasti vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců v Evropské unii.

Další iniciativa zaměřená na harmonizační snahy, Evropská síť pro vzdělávání soudců (EJTN), byla spuštěna v podobě neziskového sdružení podle belgického práva, mimo právní rámec EU. Tato iniciativa získává financování Společenství a finanční podporu z účastnických členských států. Doufáme, že bude začleněna do systému EU. Francouzské předsednictví je projektu nejen nakloněno, ale také jej aktivně podporuje.

Afgánistán a Irák se stávají zvláště pro Evropskou unii testovacími případy mezinárodní rozvojové pomoci a mnohostranné spolupráce.

Je Rada v pozici zvýšit v nadcházejících letech finanční pomoc EU Afgánistánu a Iráku? Jaký je postoj Rady k tomu, že by měla být dosažena správná rovnováha mezi výdaji na vymáhání práva a podporu vojenským operacím na jedné straně a civilní obnovu a humanitární pomoc a zároveň na zlepšení služeb v oblasti zdravotní péče a vzdělání na straně druhé?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Ve svých závěrech z 26.–27. května 2008, Rada připomíná, že Evropská unie si přeje jistý, stabilní, demokratický, prosperující a sjednocený Afgánistán, kde jsou respektována lidská práva. Obecně se Evropská unie v Afgánistánu velmi angažuje. Nejen všechny její členské státy, ale také Evropská komise financují programy na podporu vlády a právního státu, rozvoje venkova, zdravotnictví a sociální ochrany, odstraňování min a regionální spolupráci. Následně na Mezinárodní konferenci na podporu Afgánistánu konané v Paříži dne 12. června Evropská komise oznámila, že v období 2008–2010 přispěje na tyto aktivity 500 miliony EUR. Co se týká aktivit EU v Afgánistánu musím také zmínit afgánskou misi ESDP EUPOL, která odvádí v oblasti školení afgánské policie znamenitou práci.

Kromě těchto specifických evropských akcí v Afgánistánu vážená paní poslankyně správně zdůrazňuje skutečnost, že činnost mezinárodního společenství v Afgánistánu je založena na dvou základních prvcích: vojenském a tom, jenž sestává z civilní obnovy. Oba tyto aspekty jsou propojeny a vycházejí z obecného přístupu mezinárodního společenství k Afgánistánu. Ve skutečnosti mezinárodní vojenská přítomnost může být ospravedlněna pouze pokud se snaží vytvořit podmínky, které budou podporovat institucionální, ekonomický a společenský rozvoj Afgánistánu.

Ve svém důsledku musí mezinárodní úsilí v Afgánistánu zahrnovat oba aspekty. Ve skutečnosti poté, co bylo na bukurešťském summitu v dubnu posíleno vojenské úsilí v Afgánistánu, mezinárodní společenství na mezinárodní konferenci na podporu Afgánistánu v červnu také rozhodlo v průběhu delšího období podstatně zvýšit svůj politický a finanční závazek obnovy Afgánistánu. Tím, že shromáždila 14 miliard EUR a obnovila partnertsví mezi mezinárodním společenstvím a afgánskými úřady, konference se ukázala jako velký úspěch pro Afgánistán a jeho lid. Jednalo se také o velký úspěch Evropské unie, která s úspěchem zdůraznila své postoje ke klíčovým tématům rozvoje země.

Co se týká Iráku, Rada ve svých závěrech z 26. a 27. května 2008 znovu zdůraznila svou touhu po bezpečném, stabilním, demokratickém, prosperujícím a sjednoceném Iráku, kde jsou dodržována lidská práva. Evropská unie realizuje humanitární mise na podporu obnovy země. Co se týká právního státu, program EUJUST LEX umožnil 1400 iráckým policistům, justičnímu a vězeňskému personálu projít školením. Vzhledem k pozitivním výsledkům této mise je pravděpodobné, že její mandát bude prodloužen do června 2009 a zaměřit se na adaptaci školení na změny v bezpečnostní situaci v Iráku a zajištění toho, aby úsilí Unie odpovídalo co nejvíce potřebám těch, kdo pracují v těchto sektorech. Kromě těchto činností zaměřených na spolupráci se Evropská unie aktivně zapojuje do reintegrace Iráku do mezinárodního společenství, a to skrze vyjádření své podpory Mezinárodní dohodě s Irákem a vyjednávání o uzavření dohody o obchodu a spolupráci.

Je také důležité pamatovat na to, že je nutné udržet rovnováha mezi výdaji na vojenské operace na jedné straně a výdaji na obnovu a humanitární pomoc na straně druhé, a především, že tyto dva prvky působení jsou součástí téhož cíle zaměřeného na zlepšení bezpečnosti a udržení míru.

Může Rada uvést jak se Evropská unie věnuje současné politické situaci v Izraeli a Palestině a jak hodlá podporovat mír a usmíření v tomto regionu?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Jak vážený poslanec ví, mír a usmíření na Blízkém východě jsou pro členské státy EU strategickými prioritami společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

V současné době je Unie zapojena do dvou typů aktivit na podporu míru v tomto regionu.

Zaprvé úzce spolupracuje s ostatními členskými státy Kvarteta a jejich partnery v regionu, aby Izraelce a Palestince podpořila ve snaze společně vyřešit spory, které je rozdělují, se zaměřením na uzavření mírových smluv před koncem roku 2008 tak, jak bylo schváleno v Annapoli vloni v listopadu. Evropská unie víc jak deset let jmenuje zvláštního představitele s odpovědností za mírový proces, který spolupracuje s oběma stranami. Tuto pozici v současnosti zastává velvyslanec Marc Otte.

Zadruhé, Evropská unie nedávno zavedla akční strategii pod názvem „Budování státu pro mír na Blízkém východě“. Strategie byla představena v listopadu 2007 a byla podpořena členskými státy v průběhu jednání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, tato strategie organizuje zejména aktivity související se současnou a budoucí technickou a finanční pomocí EU zacílenou na posílení budování palestinského státu.

Je všeobecně známé, že Evropská unie a její členské státy jsou pro palestinské úřady dlouhodobě největšími dárci: jen ony samy zodpovídají za téměř jednu třetinu svého rozpočtu a více jak polovinu veškeré zahraniční pomoci. Tato podpora EU je poskytována hlavně skrze zvláštní mechanismus financování, jenž je v současnosti známý jako PEGASE. Tento mechanismus aktuálně podporuje tříletou Palestinskou reformu a rozvojový plán, jenž byl schválen v prosinci 2007 mezinárodními finančními institucemi a který souvisí s vládou nad Územími, veřejnou infrastrukturou, rozvojem soukromého sektoru a sociálním rozvojem.

Evropská unie se ale nespokojuje s rolí pouhého dárce: například se také zapojuje do školení a poskytování vybavení palestinské policii (takzvané mise EUPOL COPPS, civilní mise řízená právním režimem misí evropské bezpečnostní a obranné politiky). Unie je také v kterýkoliv moment, kdy to situace dovolí, připravena znovu se chopit mise pohraniční pomoci na hraničním přechodu v Rafahu (EUBAM Rafah).

Za účelem posílení budování palestinského státu Evropská unie také organizuje nebo podporuje v úzké spolupráci se zástupcem Kvarteta, panem Tony Blairem, tři mezinárodní konference v průběhu necelého roku, které se zabývají: financováním palestinské správy (Pařížská konference, prosinec 2007); privátními investicemi do Palestinských území (Konference v Betlémě, květen 2008); a konečně podporou civilní bezpečnosti a právního státu (Konference v Berlíně, červen 2008). Výsledkem každé z těchto konferencí bylo poskytnutí zdrojů a schválení nových opatření za účelem posílení budování palestinského státu.

A konečně v rámci akční strategie zkoumá Unie specifický přínos, jenž by mohla mít pro realizaci budoucí mírové dohody, kterou by strany podporovaly.

Vážený pan poslanec tedy může být ujištěn, že Evropská unie zkoumá všechny cesty a má v úmyslu využít svého vlivu na zajištění dalšího pokračování mírového procesu na Blízkém východě.

Často dostávám stížnosti od evropských občanů, kteří při cestách ze třetích zemí procházejí tranzity letišť členský států EU, že jsou jejich bezcelní nákupy na evropských letištích zabavovány.

Může Rada říci, kdy hodlá tyto předpisy zmírnit uzavřením dvoustranných dohod se třetími zeměmi?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

V souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se DPH a spotřební daně, všechno zboží dovezené do Evropské unie ze třetí země podléhá dani.

Nicméně pro zamezení dvojímu zdanění, evropský systém osvobození od daně je aplikován na nekomerční dovozy zboží, které je v zavazadlech a určené pro osobní potřebu cestujících přijíždějících ze třetích zemí. V současnosti a v souladu se směrnicí 69/169/EHS⁽¹⁾, neaplikují členské státy daň na zboží, jehož hodnota nepřesahuje 175 EUR. Toto číslo se zvýší 1. prosince 2008 na 300 EUR a na 430 EUR pro osoby cestující leteckou a námořní dopravou, a to na základě směrnice 2007/74/ES⁽²⁾.

Kromě těchto peněžních limitů může být bezcelně dováženo i určité množství tabákových výrobků a alkoholických nápojů, přičemž limity pro tyto položky jsou určeny směrnicemi.

Stojí za pozornost, že směrnice 69/169/EHS také ukládá množstevní limity pro výjimky ze spotřební daně na čaj, kávu a parfémy, což bude zrušeno od 1. prosince na základě směrnice 1007/74/ES.

Rada neobdržela od Komise žádná doporučení na uzavření takových dohod, jaké uvedl vážený pan poslanec.

Byla v některém momentě procesu rozhodování o ustanoveních zahraniční politiky v Lisabonské smlouvě diskutována myšlenka armády EU? Věří Rada, že armáda EU je stále možností, i když teď Lisabonská smlouva nemůže nabýt účinnosti, vzhledem k tomu, že nebyla ratifikována všemi členskými státy?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Jak Evropská Rada při různých příležitostech uvedla, zejména v Helsinkách, Nice, Laekenu a Seville, EBOP se nesnaží o vybudování evropské armády.

Proces rozvoje kapacity EU (hlavní cíl) je vlastně založen na principu dobrovolného přispění a na bázi reakce na požadavky, jež jsou společně definovány, a to případ od případu.

Navíc pro každou operaci EU, každý členský stát určí úroveň svého podílu, a to podle vlastního procesu. Tento podíl i nadále zůstává v pravomoci členského státu.

A konečně, mimo operace jsou dotčené ozbrojené síly v každém momentě řízené členským státem, jemuž patří. Evropská unie proto nemá žádné stále síly jako takové.

Co se týká postřehů učiněných předsedou Euroskupiny na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 9. července 2008, které opakoval guvernér Evropské centrální banky, týkající se přehnaně vysokých platů ředitelů společností, jaké má předsednictví Rady názor na návrhy zvýšit příspěvky zaměstnavatelů a daně společnostem, které platí obrovské částky ve formě bonusů a odstupných („zlaté padáky“)? Je nutné zavést evropský etický kodex pro firemní management na podporu transparentnosti ředitelských platů při současném respektování firemní diverzity v Evropě? Může to vysvětlit, proč relevantní doporučení Komise⁽¹⁾ nepadlo v členských státech a v dotčených firmách na úrodnou půdu? Je nutné přijmout opatření na odkrytí informací týkajících se politik odměňování ředitelů a vyhnout se střetu zájmů mezi seniorskými exekutivními pozicemi a akcionáři? Který členský stát již v této věci jednal a jak?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Předsednictví upozorňuje, že otázky týkající se transparentnosti a zdaňování platů podnikových ředitelů je primárně v kompetenci členských států. Nicméně předsednictví si je vědomo jejich důležitosti a znepokojení ze strany našich občanů. Tento bod bude diskutován na neformálním setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank EU, které se bude konat v Nice 12. a 13. září. Cílem této diskuse bude identifikace nejlepších národních praxí v dotčené oblasti.

Hlavní výsledky tohoto setkání budou jako obvykle publikovány na webové stránce předsednictví.

Poslední legislativní návrh Rady nedělá nic pro rozptýlení pochyb, které cítí baltské země ohledně předpisů upravujících používání výběrové rybářské výzbroje. Proč Evropská unie neuložila povinnost používat výběrovou rybářskou výzbroj, jakými jsou například sítě vybavené únikovým oknem BACOMA nebo typ sítí T90, pro vody mimo Balt, když zařízení tohoto typu je v baltských zemích povinné?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Rada váženému panu poslanci za otázku týkající se používání výběrové rybářské výzbroje děkuje.

Momentálně nařízení Rady (ES) č. 850/98 z 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů⁽¹⁾, které zahrnuje většinu mořských oblastí Evropské unie s výjimkou Baltského moře a Středozemí, nepovoluje používání zařízení s únikovým oknem Bacoma nebo kapsou T90.

Nicméně návrh na nařízení Rady týkající se zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření zahrnuje ustanovení, které by v budoucnu umožňovalo používání takových zařízení, bez toho, že by bylo jejich používání povinné⁽²⁾. Tento návrh je aktuálně diskutován v Radě. Rada se těší až obdrží na tento návrh názor Parlamentu.

V červenci byla slavnostně uvedena Unie pro Středozemí: snaha o spojení sedmnácti národů sousedících se Středozemním mořem a Evropskou unií v regionálních projektech. Některé z těchto zemí ale mají žalostné skóre v oblasti lidských práv.

Například v březnu byl v Maroku objeven rozsáhlý masový hrob ve městě Fez, 250 kilometrů severně od Kasablanky. Lidskoprávní aktivisté jsou přesvědčeni, že byla těla zastřelena armádou při pokusu o rozehnání generální stávky v roce 1990. Podle odborníků nález těl v masovém hrobě ukazuje, jak závažná byla porušení lidských práv v nedávné moderní historii Maroka. Dodnes marocké úřady nezrušily trest smrti ani neratifikovaly Římský statut.

Bude tato Unie pro Středozemí také sloužit jako platforma pro prosazení demokratických reforem a lepšího stavu lidských práv v nečlenských zemích EU Unie? Dá předsednictví lidskoprávní témata na program setkání Unie?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Na Pařížském summitu pro Středomoří (13. července), hlavy států „barcelonského procesu: Unie pro Středozemí“, prohlásily, že tento proces bude budovat na acquis barcelonského procesu, jehož tři kapitoly (politický dialog, ekonomická spolupráce a volný obchod, a humánní, sociální a kulturní dialog) zůstávají v centru zájmu evropsko-středomořských vztahů. V deklaraci přijaté na tomto summitu hlavami států a vlád také podtrhly svůj závazek posílit demokracii a politický pluralismus. Dále potvrzují svou ambici budovat společnou budoucnost založenou na respektu k demokratickým principům, lidským právům a základním svobodám, jak je obsaženo v relevantních mezinárodních nástrojích, včetně podpory ekonomických, sociálních, občanských a politických práv, posílení role žen ve společnosti, respektu k menšinám, boji proti rasismu a xenofobii, a rozvoji kulturního dialogu a vzájemného porozumění.

Navíc dohody o přidružení a akční plány, které existují v rámci evropské politiky sousedství, obsahují závazky k lidským právům a umožňují na toto téma vznášet otázky. A tak bilaterální dialog, jenž je zaměřen na lidská práva, byl v různých zemích iniciován spolu s několika zeměmi jižního středomoří, zejména Egyptem, Jordánskem, Marokem a Tuniskem.

Může být nějaká část Lisabonské smlouvy právně realizována když byl text ratifikován jen 26 státy?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

V souladu s čl. 6 odst. 2 Lisabonské smlouvy, ustanovení Smlouvy mohou být aplikována jen pokud byly vloženy ratifikační nástroje všech signatářských států.

V životě současného Parlamentu, stejně jako jeho předchůdců, zaznívaly různé výzvy k zrušení dílčích zasedání ve Štrasburku. Evropská veřejnost je velmi kritická vůči situaci, kdy poslanci a úředníci musejí cestovat z Bruselu do Štrasburku a uvažují o tom, že tyto peníze, které ročně představují více než 200 milionů EUR, by se daly utratit užitečněji jinde. Není ani možné ignorovat skutečnost, že přes milion evropských občanů podpořilo protesty proti cestování tam a zase zpět.

Příští rok bude nově zvolen Parlament a lidé se budou ptát, proč se i nadále pohybujeme tímto směrem. Jak si Rada myslí, že by na tuto otázku mělo být odpovězeno?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

V souladu s článkem 289 Smlouvy zakládající Evropské společenství a článkem 189 Smlouvy zakládající Evropské společenství pro atomovou energii „sídlo orgánů Společenství určí vlády členských států vzájemnou dohodou.“

Podle Protokolu (č. 8) o umístění sídel institucí a některých orgánů a oddělení Evropských společenství a Europolu, které v souladu s článkem 311 SES, tvoří integrální součást Smluv, “Evropský parlament má sídlo ve Štrasburku, kde se konají plenární zasedání, která trvají 12 měsíců, včetně zasedání o rozpočtu. Doplňující plenární zasedání se konají v Bruselu. Výbory Evropského parlamentu zasedají v Bruselu. Generální sekretariát Evropského parlamentu a jeho útvary sídlí v Lucemburku.“

Je nutné si povšimnout, že Smlouvy, včetně Protokolu, byly podepsány a ratifikovány všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními procedurami. Jakýkoliv dodatek k opatřením týkající se sídla institucí musí následovat tutéž proceduru, což je stanoveno v článku 48 Smlouvy o Evropské unii.

Určení sídla institucí není v kompetenci Rady, ale v kompetenci členských států.

Američtí imperialisté a jejich spojenci uzavřeli smlouvy s jednotkami žoldáků, jako například těmi, které poskytl Blackwater, jež okupují Irák a další země, realizují smrtící útoky na neozbrojenou populaci a zároveň se podílejí na obchodu s drogami a dalších nelegálních aktivitách. Uchýlení se k žoldáckým jednotkám je hluboce reakcionářskou taktikou a jsou to lidé, kteří pak za to platí. Pod záminkou boje s organizovaným zločinem napomáhají při zabíjení předních politiků a odborářů a obecně jsou nepřátelští k dělnickému hnutí nejen v Iráku, kde se jejich brutalita stala pověstnou, ale i v Afgánistánu, Latinské Americe a dalších oblastech, kde působí s nejmodernějšími těžkými zbraněmi dodanými zbrojařským průmyslem, konající většinou na základě instrukcí civilních vlád.

Odsuzuje Rada kriminální aktivity Blackwater a dalších soukromých žoldáckých jednotek a vyzývá k jejich zrušení?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Rada neprojednávala aktivity Blackwater, ani jiných soukromých vojenských a bezpečnostních společností. Rada ale bere v úvahu, jak bylo zmíněno v Obecných zásadách Evropské unie na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva, že všechny strany konfliktu musí respektovat mezinárodní humanitární právo stejně jako lidská práva. Použití soukromých vojenských a bezpečnostních společností tento princip nijak nemění.

Registrujeme nedávné slyšení organizované 5. května 2008 Evropským parlamentem zaměřené na soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti a studii vyžádanou Podvýborem pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu o zvyšující se roli soukromých vojenských a bezpečnostních společností, jež byla na tomto slyšení prezentována.

Považuje Rada za nezbytné ustanovit úkolovou skupinu na vyhodnocení skutečného vlivu všech faktorů přispívajících ke skleníkovému efektu a zavést komplexní energetickou politiku pro zmírnění dopadů?

Diskuse a zprávy o skleníkové efektu rozsáhle odkazují na oxid uhličitý a zapomínají zmínit metan, který přispěl ke vzniku ozónové díry a ke skleníkovému efektu. Jeden kubický metr metanu ve skutečnosti produkuje ten samý efekt, jako 24 kubických metrů oxidu uhličitého. Metan je do atmosféry uvolňován těžbou, zvířaty, lidmi a hnilobnými procesy. Mělo by být zdůrazněno, že metan vyprodukovaný v některých zemích má na svědomí kolem 30 % skleníkového efektu.

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Jak víte v lednu 2007 představila Komise legislativní balíček “energetika/klima”, jenž si klade za cíl souběžně řešit výzvy snižování skleníkových plynů, zlepšení energetické bezpečnosti a zabezpečení dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropské unie. Balíček obsahuje řadu návrhů v oblasti energetiky a klimatické změny.

Jeden z návrhů obsažených v balíčku zahrnuje všechny skleníkové plyny vyjmenované v příloze A ke Kjótskému protokolu, to jest oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), hydrofluoruhlovodíky (HFC), perfluoruhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SF6), vyjádřené jako ekvivalent k oxidu uhličitému.

Co se týká specificky zemědělství a klimatické změny, rád bych vám připomenul, že ve svých závěrech z 19.–20. června 2008 Evropská rada říká, že je zásadní usilovat o práci na inovaci, výzkumu a rozvoji zemědělských produktů, zejména zvýšit jejich energetickou výkonnost, růst produktivity a schopnost se přizpůsobit klimatickým změnám.

Do dnešního dne Rada neobdržela žádný návrh týkající se jmenování orgánu, jenž by vyhodnotil skutečný vliv všech faktorů přispívajících ke skleníkovému efektu, ale jak víte, diskuse o návrzích v „energetickém/klimatickém“ balíčku v Radě as Evropským parlamentem pokračují se záměrem dosáhnout obecné shody před koncem tohoto roku.

Nedávno Izrael zaujal ve zvýšené míře bojovný postoj vůči Iránu, a to jako odpověď na jeho jaderný program a stupňoval výhrůžky, že zahájí vojenskou ofenzívu. V nedávných prohlášeních vydaných ministrem obrany, Ehudem Barakem, bylo zcela jasně řečeno, že je Izrael připraven proti Iránu zasáhnout a poukázal na to, že v minulosti Izrael opakovaně demonstroval svou ochotu podniknout bez zaváhání kroky. Od 28. května do 12. června 2008 byly hrozby podpořeny leteckými manévry pod názvem ‘Glorious Spartan’ na řeckém území, organizovanými společně Řeckem a Izraelem, které simulovaly hypotetický izraelský útok na jadernou elektrárnu v Iránu. Tento vývoj potvrzuje, že agresivní imperialistická taktika Izraele představuje stálou hrozbu pro mír v regionu a pro lidi, jichž se to dotýká.

Odsuzuje Rada tyto hrozby agrese a organizaci cvičení na přípravu izraelské vojenské ofenzívy v Iránu, které by měly nevyčíslitelné následky na lidech a na mír v tomto regionu a ve světě?

Tato odpověď, která byla sepsána předsednictvím a není závazná ani pro Radu ani pro členské země, nebyla v čase vyhrazeném otázkám Radě při dílčím zasedání Evropského parlamentu v září (září I) v roce 2008 v Bruselu sdělena ústně.

Rada podporuje postoj generálního sekretariátu / vysokého představitele, Javiera Solany a Skupiny šesti (Německo, Čína, Spojené státy, Francie, Spojené království, Rusko), kteří aktivně vyhledávají diplomatické řešení krize mezi Iránem a mezinárodním společenstvím na téma iránského jaderného programu. Témata obsažená v iránské jaderné aféře mají značný dopad na stabilitu regionu a na mezinárodní režim nešíření.

Rada se maximálně snaží o dosažení mírových a odsouhlasených řešení, které reagují na obavy mezinárodního společenství. Za tímto účelem, jak Rada při různých příležitostech řekla, musíme usilovat o „dvojí postoj“, jenž kombinuje otevřenost k dialogu a rostoucí sankce, pokud Irán odmítne aplikovat rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN.

Zároveň Rada lituje všech prohlášení, která pravděpodobně ohrozí snahy dosáhnout vyjednaných řešení a připomíná, že co nejostřeji odsoudila výhrůžky, které při různých příležitostech učinily iránské orgány vůči Izraeli.

Věří Komise, že v současnosti mrtvá Lisabonská smlouva by bývala napomohla ochraně spotřebitele v Evropské unii a má Komise nějaké plány pokročit s některými ustanoveními ve Smlouvě vztahující se k ochraně spotřebitele?

Evropská Rada z června 2008 zaznamenala výsledek irského referenda a irský záměr navrhnout cestu kupředu. Komise nebude žádným způsobem předjímat výsledek ratifikačního procesu v Irsku.

Lisabonská smlouva by pomohla rozšiřující se Unii jednat efektivněji a více demokraticky, což je prospěšné pro všechny oblasti politik. To také platí pro spotřebitelskou politiku, pro níž Komise přijala strategii pokrývající období 2007–2013.

Může Komise poskytnout podrobné hodnocení řešení navržených pro budoucí regulaci agentur pro hodnocení úvěrů v Evropské unii?

V létě 2007 Komise spustila revizi aktivit agentur pro hodnocení úvěrů (CRA) na úvěrových trzích a jejich roli v rozruchu kolem subprime (úvěrů).

Se zřetelem na poučení vycházející z této revize, práce nyní pokračuje na regulační odezvě na sérii problémů identifikovaných ve vztahu k CRA. Komise nyní konzultuje hlavní rysy regulačního rámce. Dokumenty určené ke konzultaci navrhují přijetí sady předpisů, které zavádějí řadu zásadních požadavků, jež budou muset CRA respektovat, aby měly svou ratingovou činnost v rámci EU schválenou a mohly ji provozovat. Hlavním cílem bude zajistit, aby ratingy představovaly pro investory důvěryhodné a přesné informace. CRA by měly za povinnost zabývat se střety zájmů, měly by mít zdravé ratingové metodologie a měly by zvýšit transparentnost svých ratingových aktivit. Konzultační dokumenty také navrhují dvě možnosti efektivního dohledu EU nad CRA. První možnost je založena na posílené koordinační roli Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) a silnou regulační spolupráci mezi národními regulátory. Druhá možnost by kombinovala zřízení Evropské agentury (buď CESR nebo nové agentury) pro celoevropskou registraci CRA a důvěru v národní regulátory pro dohled nad aktivitami úvěrových ratingových agentur. Konzultace se také zabývá možnými přístupy vůči tématu nadměrné důvěry v ratingy v právních předpisech EU.

Tato přípravná práce by měla být zakončena na podzim 2008 přijetím legislativního návrhu Komisí.

Myslí si Komise, že smrt Lisabonské smlouvy – způsobená tím, že nebyla ratifikována všemi členskými státy – je dobrá pro fungování vnitřního trhu?

Nyní, když je Lisabonská smlouva mrtvá – díky tomu, že nebyla ratifikována všemi 27 členskými státy – souhlasí Komise, že Smlouva dostatečně neposilovala vnitřní trh a že jakékoliv budoucí Smlouvy EU by měly zůstat výrazně oddané idejím svobodného obchodu a vnitřního trhu?

V odpovědi na první část otázky by Komise vážené poslance ráda odkázala na závěry Evropské rady z června 2008. Evropská rada zaznamenala výsledek referenda v Irsku týkající se Lisabonské smlouvy a souhlasila, že je zapotřebí více času na analýzu situace. Povšimla si, že vláda aktivně konzultovala, jak interně tak s dalšími členskými státy, aby navrhla společnou cestu kupředu. Evropská rada si připomněla, že účelem Lisabonské smlouvy je pomoci rozšířené Unii jednat efektivněji a více demokraticky. Zaznamenala, že do té doby parlamenty 19 členských států Smlouvu ratifikovalo a že ratifikační proces v dalších zemích pokračuje. Vlastně od té doby byla ratifikace Lisabonské smlouvy schválena v dalších třech zemích. Evropská rada signalizovala, že se na toto téma zaměří 15. října, aby zvážila cestu dopředu. Úřadující předseda Evropské unie, pan Sarkozy, potvrdil tento postup ve své intervenci v Parlamentu 10. července 2008.

Vnitřní trh je a zůstane ve středu zájmu evropské integrace. Jeho budoucnost není přímo spojená s Lisabonskou smlouvou. Proto budou pokračovat práce k posílení vnitřního trhu a k jeho větší efektivitě tak, aby mohl být i nadále motorem prosperity a ekonomického růstu ku prospěchu evropských občanů a obchodu.

V posledních několika letech zažívá Vietnam značný ekonomický boom, jenž je podporován (kromě jiného) rozvojovou pomocí a politikou finanční podpory EU. Růst národního HDP byl vyrovnán nárůstem zneužívání lidských práv. Konkrétně, přes 250 politických vězňů v Montagnardu, kteří byli uvězněni v letech 2001 a 2004, ještě nebylo propuštěno, zatímco rostoucí počet jihokambodžských khmérů hledá azyl v Kambodži z důvodu náboženské persekuce.

Vzhledem k tomu, že Komise vyvíjí úsilí k zajištění toho, aby její rozvojové politiky byly konzistentní s lidskými právy, je Komise spokojena s dopadem její podpory na situaci etnických a náboženských menšin, pracovníků – přistěhovalců a prodemokratických aktivistů ve Vietnamu?

Nemyslí si Komise, že by měla dohlédnout, aby vietnamská vláda jednala v souladu s právními závazky, ke kterým se zavázala, když podepsala dohodu o spolupráci a ratifikovala mezinárodní úmluvy o občanských, politických, sociálních a ekonomických právech?

Ačkoliv uznáváme výhody ekonomické otevřenosti Vietnamu, Komise sdílí obavu Parlamentu týkající se lidskoprávní situace v zemi. Práva etnických a náboženských menšin stejně jako lidskoprávních aktivistů tvoří podstatné základy demokratické společnosti a udržitelného rozvoje. Komise je široce zapojena do vnitrostátních, regionálních (tj. ASEAN), a multilaterálních úrovní, aby zajistila respekt a ochranu těchto práv. Zatímco Komise aktivně podporuje projekty, jež se zaměřují na rozvoj ochrany lidských práv ve Vietnamu, uznává, že musí být ještě mnoho vykonáno.

V současné době Komise realizuje projekty, které mají za cíl zlepšit kvalitu života chudých a znevýhodněných osob ve Vietnamu. Komise realizuje projekt v hodnotě 18 milionů EUR (pro roky 2006-2010), jehož hlavním cílem je zlepšit zdravotnické standardy prostřednictvím poskytování vysoce kvalitní preventivní, léčebné a podpůrné péče chudým lidem na Severní náhorní plošině a Střední vysočině. Dále Komise přispívá grantem ve výši 11,45 milionů EUR projektu, jenž je realizován Světovou bankou, který poskytne zvýšené pokrytí základní zdravotní péče, zvláště na komunitní úrovni v horských oblastech Vietnamu. Očekává se, že projekt přinese užitek zhruba třem milionům lidí, většinou etnickým menšinám a chudým. Existuje také společný projekt Komise a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který zajistí rovný a neomezený přístup ke vzdělání znevýhodněným domorodým rodinám.

V průběhu lidskoprávního dialogu na místní úrovni a Společného Výboru Podskupiny pro lidská práva, Komise pokračuje ve vyvíjení tlaku na vietnamskou vládu v oblasti zlepšení ochrany lidských práv. Dále v průběhu pokračujících vyjednávání nové dohody o partnerství a spolupráci (PCA) Komise trvá na zahrnutí základní klauzule o lidských právech a klauzule o lidskoprávní spolupráci.

V průběhu nadcházející návštěvy místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Vietnamu, pana Pham Gia Khiema, Komise se bude zabývat otázkou mezinárodních závazků Vietnamu a naléhat na vietnamskou vládu, aby dodržovala Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech a další mezinárodní lidskoprávní standardy v jejích vnitrostátních právních předpisech.

Plánuje Komise zřídit zastoupení nebo alespoň monitorovací kancelář v Čečensku ve světle tamních problémů a strategického významu země a jaká je celková situace s ohledem na rozmístění zastoupení Komise a střednědobé plány Komise na operace v kavkazském regionu?

Komise žádné plány otevřít kancelář zastoupení nebo monitorovací kancelář ani v Čečensku ani nikde jinde v Severním Kavkaze nemá. Komise se v  průběhu konfliktu v regionu aktivně zapojila do mezinárodní humanitární pomoci na Severním Kavkazu, a kancelář úřadu Evropské komise pro humanitární pomoc (ECHO) v Moskvě tuto snahu monitoruje, včetně častých návštěv v regionu. Co se týká ostatních zemí regionu, Komise má delegaci v Tbilisi, v Jerevanu a novou delegaci v Baku, čímž posiluje v regionu svou přítomnost.

Po založení Unie pro Středomoří je nyní na evropské úrovni věnována pozornost založení Unie pro východní Evropu. Byla též přednesena myšlenka vytvořit Unii pro Černé moře. V květnu 2008 Švédsko a Polsko přišly s pracovním dokumentem nazvaným „Východní partnerství“, jenž navrhoval zvýšenou spolupráci mezi EU a Ukrajinou, Moldavskou republikou, Ázerbajdžánem, Arménií, Gruzií a Běloruskem.

Jaký má Komise názor na návrh vytvoření vztahu EU – Unie pro východní Evropu? Přijde Komise s konkrétními návrhy pro takovéto partnerství ve formě sdělení, jako to učinila v případě Unie pro Středomoří? Může Komise poskytnout nějaké informace o základních pilířích takového partnerství? Bude v tomto Unie pro Středomoří sloužit jako model a bude v případě Unie pro východní Evropu také kladen důraz na projektově zaměřenou spolupráci? Má Komise nějaké preference ohledně jména této unie? Jaké je stanovisko Komise k základnímu principu vytvoření několika různých „Unií“?

Evropská politika sousedství je a zůstane pro Komisi klíčovou prioritou. V tomto kontextu má Komise zájem s východními partnery dvoustranné vztahy posilovat. Návrhy, které pragmaticky k tomuto cíli přispívají, jakými jsou například polsko-švédská iniciativa, jsou vítány.

V červnu 2008 Evropská rada vyzvala Komisi, aby s prací pokračovala dál a na jaře 2009 Radě představila návrh týkající se formy „Východního partnerství“, a to na základě relevantních iniciativ.

Komise na tomto okamžitě začala pracovat. V této fázi lze říci, že návrh Komise bude založen na těchto principech:

a) Evropská politika sousedství, založená na bilaterální, různorodé spolupráci s každým jednotlivým partnerem, zůstává základním rámcem vztahů směrem k východním sousedům EU. To je také to, co tito partneři chtějí.

b) Návrhy by měly stavět, doplňovat a přidávat hodnotu k již existujícím strukturám, bez zdvojení toho, co se již dělá a zvláště, Černomořská synergie, založená před rokem, nyní s konkrétními výsledky na místě přináší své ovoce.

c) Jakýkoliv nový multilaterální rámec musí obsahovat všechny členské státy EU, aby se Unie mohla rozprostřít v celé své politické a ekonomické váze a partneři se postupně Unii jako takové přiblížili.

d) Nový návrh musí samozřejmě mít jasnou podporu sousedů, pro něž je vytvořen.

Evropská unie vede ve financování prevence mučení v rámci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR). Financování EU bude postupně zastavováno a/nebo počátkem roku 2010 redukováno, s tím, že deficit budou na sebe přebírat členské státy. Pan Manfred Nowak, zvláštní zpravodaj OSN pro mučení, nedávno před tímto plánem varoval pokud nebude nejdříve existovat komplexní program a jasné závazky.

S ohledem na skutečnost, že je postupné zastavování již naplánováno, má Komise od členských států jasné závazky k pokračování financování projektů prevence mučení na stávající úrovni?

Prevence a odstranění všech forem mučení a špatného zacházení ve světě představuje jeden z hlavních cílů lidskoprávní politiky EU. V tomto kontextu je Komise zavázána pokračovat ve své zásadní podpoře boje proti mučení v rámci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR). Nemá v úmyslu v této oblasti snižovat svou celkovou podporu. Pro období 2007–2010, bylo pro tento účel alokováno přes 44 milionů EUR. Takovéto financování se plně shoduje s minulým financováním.

Komise ale má v úmyslu poněkud přesměrovat podporu EIDHR směrem k rehabilitačním střediskům pro oběti mučení. Samozřejmě má v úmyslu postupně zastavovat naši podporu střediskům v EU, a to od roku 2010 dál, se záměrem podpořit více rehabilitačních středisek mimo EU, kde je vládní a soukromá podpora často vzácná a nebo dokonce ani neexistuje. Komise připomíná, že EIDHR je nástrojem určeným na podporu projektů nevládních organizací (NGO) mimo Evropskou unii a že členské státy EU mají povinnost podle ES a mezinárodního práva poskytnout pomoc obětem mučení. V dubnu 2008 Rada připomněla důležitost finanční podpory pro programy prevence mučení a rehabilitace a zvláště vyzvala členské státy, aby podpořily rehabilitační střediska pro oběti mučení.

Komise si je dobře vědoma možných následků této reorientace a k tématu přistoupila s odpovídající pečlivostí. Komise a členské státy mají závazek zajistit, že zastavování nebude realizováno na úkor obětí mučení v EU. Za tímto účelem Komise již zahájila konzultační proces s aktéry, včetně relevantních orgánů OSN a NGO. V nadcházejících měsících má v úmyslu zvážit stávající potřeby obětí mučení a alternativní formy podpory, aby zavedla komplexní přístup.

S ohledem na nedávný summit EU-Rusko v Khanti Mansiisku, může mi Komise sdělit, zda přednesla záležitost Alexandra Litviněnka, jak jsem osobně požadoval po paní Ferrero-Waldnerové v Evropském parlamentu 18. června 2008 v průběhu rozpravy o přípravě summitu EU-Ruska (26.–27. června 2008)?

Bylo to s ohledem na skutečnost, že vražda nesla všechny znaky toho, že byla provedena orgány ruského státu, a odmítnutí ruských úřadů povolit vydání hlavního podezřelého, Andreje Lugového.

Pokud byla záležitost přednesena, jaká byla reakce? Pokud záležitost nebyla přednesena, proč?

Pokud se týče smrti Alexandra Litviněnka, Komise odkazuje na stanovisko učiněné předsednictvím EU jménem Evropské unie před rokem, v němž EU zřetelně vyjádřila „své rozčarování nad selháním Ruska konstruktivně spolupracovat s úřady Velké Británie“ a podtrhla „důležitost naléhavé a konstruktivní spolupráce v této záležitosti ze strany Ruské federace“. Toto stanovisko se nezměnilo a v kontextu dialogu s Ruskem Komise i nadále toto téma vznáší.

Komise se domnívá, že vláda práva by měla být vůdčím principem našeho závazku s Ruskem, v souladu s respektem k závazným mezinárodním povinnostem, které na sebe Rusko vzalo, zejména pak v kontextu Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Na nedávném summitu EU-Rusko, jenž se konal koncem června 2008, Komise uvítala trvalý důraz prezidenta Medvěděva na potřebu zlepšit vládu práva v Rusku a bude na něj i nadále vyvíjet tlak, aby zajistila, že toto bude naplňováno i v praxi.

Afgánistán a Irák se stávají testovacími případy mezinárodní rozvojové pomoci a mnohostranné spolupráce, a to zvláště pro Evropskou unii. Například, když bereme ohled na národní orientační program Komise, který pro Afgánistán a pro roky 2007—2010 vyčlenil 610 milionů EUR, je velmi důležité nalézt a realizovat správnou rovnováhu mezi výdaji na vymahatelnost práva a podporu vojenských operací na jedné straně a na civilní obnovu a humanitární pomoc stejně jako na zdravotnictví a vzdělání, na straně druhé.

S čím Komise na tomto poli počítá? Bude finanční pomoc Afgánistánu a Iráku zvýšena? Jaké programy a projekty budou financovány v nadcházejících třech letech? Má Komise v úmyslu pravidelně vyhodnocovat efektivitu finanční podpory EU pro Afgánistán a Irák a adekvátně Evropský parlament informovat o výsledcích takového hodnocení?

1. Komise jasně souhlasí s důležitostí zajištění efektivní podpory určené na obnovu Afgánistánu a Iráku a s potřebou zlepšení jak bezpečnostní situace tak blaha jejich populace.

Většina zdrojů, které jsou k dispozici pro orientační program pro Afgánistán v období 2007–2010, byla vyčleněna na podporu obnovy a rozvoj venkova, vládu a zdravotnictví. Vzdělání je podporováno prostřednictvím Fondu obnovy Afgánistánu, jenž je řízen Světovou bankou.

V případě Iráku nebyla bohužel Komise dosud schopna vytvořit víceletý orientační program. Bezpečnost, nestálá politická situace a rychle se měnící životní podmínky nedovolují prozatím takovéto víceleté plánování. V důsledku toho byla doposud pomoc Iráku poskytována prostřednictvím zvláštních opatření. V roce 2008 Komise navrhuje vyčlenit 85 % z celkových 72 milionů EUR na poskytnutí základních služeb pro populaci a pro uprchlíky a rozdíl na technickou pomoc iráckým institucím.

2. Strategický dokument pro Afgánistán stanovuje priority pro finanční pomoc Společenství Afgánistánu v letech 2007–2013. Pro období 2007–2010 bylo vyčleněno 610 milionů EUR. Dále má Afgánistán užitek z podpory, kterou poskytují tématické rozpočtové kategorie, Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, humanitární pomoc a nástroj stability.

V případě Iráku vláda Iráku a mezinárodní společenství všeobecně chápou, že by se dárcovská podpora v budoucnu měla soustředit na zlepšení kapacity iráckých institucí, aby lépe využily značné finanční zdroje Iráku. Komise proto svou pomoc soustřeďuje na technickou pomoc iráckým institucím a na zlepšení základních služeb pro populaci.

3. Komise v  ročním akčním programu 2008 navrhne pro Afgánistán podporu pro zdravotnictví (60 milionů EUR) sociální ochranu (24 milionů EUR), sektor justice a cel (30 milionů EUR) a zemědělství (30 milionů EUR). V programech na rok 2009 se předpokládá zahrnutí podpory pro vládu, rozvoj venkova, akci proti minám a regionální spolupráci a v programech pro rok 2010 se předpokládá zahrnutí podpory pro zdravotnictví, rozvoj venkova a vládu.

S ohledem na absenci víceletého programu se v případě Iráku v příštích třech letech nepředpokládají žádné programy. V roce 2008 budou Radě a Parlamentu prezentována zvláštní opatření pro Irák, a to v říjnu 2008. Budou se řídit pokyny informativního sdělení distribuovaného v Parlamentu v červnu 2008.

4. Finanční pomoc Společenství Afgánistánu je systematicky monitorována a hodnocena prostřednictvím misí a návštěv v terénu, nezávislými monitorovacími misemi zaměřenými na výsledek, pravidelnými zprávami z projektů a také prostřednictvím mechanismu Koordinovaného dialogu dárců a řídících výborů s vládou. V kontextu rozpočtového absolutoria 2006 Komise potvrdila svůj záměr pravidelně odevzdávat Parlamentu zprávy o realizaci pomoci v Afgánistánu. První zpráva „O stavu utkání“ je publikována na webu a bude pravidelně aktualizována.

V Iráku byly v roce 2008 provedeny dvě kontrolní návštěvy a jedna evaluace přímo v terénu. První výsledky jsou pozitivní. Konečné výsledky a závěry budeme s Parlamentem sdílet jakmile budou k dispozici.

Nyní když je Lisabonská smlouva mrtvá – kvůli tomu, že nebyla ratifikována všemi 27 členskými státy – jak bude Komise chtít rozvíjet zapojení EU do vnějších vztahů a zahraničních záležitostí bez opatření obsažených ve Smlouvě?

Potom, co irské referendum řeklo „ne“ Lisabonské smlouvě v červnu 2008 Evropská rada zkoumala situaci na svém setkání 19.–20. června 2008. Bylo odsouhlaseno, že je na analýzu situace zapotřebí více času. Bylo konstatováno, že irská vláda aktivně konzultovala, jak vnitřně tak s ostatními členskými státy, aby navrhla společnou cestu vpřed. Evropská rada uvedla, že se na toto téma zaměří 15. října, aby mohla zvážit další cestu.

Evropská rada připomněla, že účelem Lisabonské smlouvy je pomoci rozšířené Unii jednat efektivněji a více demokraticky. Komise věří, že vstoupení v platnost a implementace nové Smlouvy by posílila vnější rozměr EU a zvýšila konzistentnost a soudržnost působení EU ve světě.

Jak bylo prezentováno v červnovém sdělení z roku 2006 „Evropa ve světě“⁽¹⁾, je zatím Komise odhodlána přispět k posílení efektivnosti, výkonnosti a viditelnosti vnějších vztahů EU na základě stávajících Smluv.

Komise bude i nadále aktivně přispívat ke společné reflexi na cestě kupředu.

S odkazem na nedávno přijatou směrnici o navrácení přistěhovalců, poskytne Komise informace týkající se stavu, v jakém se nacházejí dohody (nebo vyjednávání dohod) se zeměmi, které představují největší zdroj migrace do Evropy – dohody, které mají zajistit, že přistěhovalci (zejména děti bez doprovodu), kteří nemohou být Evropou přijati, budou dopraveni zpět do těchto zemí?

V současnosti byla Komise pověřena vyjednáváním readmisních dohod Společenství, a to se 16 zeměmi. Rada přijala rozhodnutí o vyjednávání směrnic pro Maroko, Srí Lanku, Rusko, Pákistán, Hong Kong, Makao, Ukrajinu, Albánii, Alžír, Čínu, Turecko, Bývalou Jugoslávskou republiku Makedonii, Srbsko, Černou Horu, Bosnu-Hercegovinu a Moldávii.

Komise úspěšně zakončila vyjednávání s jedenácti ze šestnácti zemí. Readmisní dohody ES vstoupily v platnost s Hong Kongem a Makaem v březnu, respektive v červnu 2004, Srí Lankou v květnu 2005, Albánií v květnu 2006, Ruskem v červnu 2007 a konečně s ostatními čtyřmi západobalkánskými zeměmi, Ukrajinou a Moldávií v lednu 2008.

Vyjednávání s Pákistánem byly završeny na úrovni hlavního vyjednávače v září 2007. Odsouhlasený text čeká na formální schválení pákistánským kabinetem.

Uzavření dohody s Marokem zůstává pro EU prioritou. Vyjednávání pokračují průběžně a mohou být doufejme uzavřeny v ne příliš vzdálené budoucnosti.

Vyjednávání s Tureckem byla formálně zahájena v roce 2006, ale od té doby došlo jen k malému pokroku. Readmisní dohoda ES s Tureckem zůstává pro EU prioritou a zvažují se cesty, jak slepou uličku odblokovat.

A konečně vyjednávání s Alžírem a Čínou nebyly ještě formálně zahájeny, ale je snaha je zahájit co nejdříve.

Nařízení Rady č. 1348/2000⁽¹⁾ o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských nebo obchodních v členských státech (které bylo vylepšeno a aktualizováno Evropským parlamentem a Radou v 2005) je vynikající nástroj pro zjednodušení, zajištění a urychlení služeb soudních písemností a nakonec pro zvýšení obchodu EU a posílení ekonomiky EU jako celku.

Se zřetelem ke stávajícímu stavu rozšíření (27 členských států) a k potřebě toto důležité nařízení komplexně zavést, řekne nám Komise, které členské státy doposud toto nařízení přijaly? Do jaké míry bylo nařízení zavedeno v rámci EU a plánuje Komise podniknout kroky k aktualizaci Příručky přijímacích subjektů a seznam písemností? Kdy bude vydána příští zpráva o plnění nařízení?

Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských nebo obchodních v členských státech je platné ve všech 27 členských státech. Co se týká Dánska, nařízení je platné od 1. července 2007 na základě dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských nebo obchodních⁽²⁾.

V říjnu 2004 Komise přijala zprávu o uplatňování nařízení. Zpráva dospěla k přesvědčení, že od vstoupení nařízení v platnost v roce 2001, uplatňování nařízení se obecně zlepšila o urychlila doručování písemností mezi členskými státy. Hlavními důvody zrychlení přenosu a doručování bylo zavedení přímých kontaktů mezi místními orgány, možnost poštovního doručení a přímého doručení a zavedení standardních formulářů. Mnoho osob zapojených do uplatňování nařízení, zejména místní orgány, ale nemělo dostatečnou znalost tohoto nařízení. Navíc uplatňování některých ustanovení nařízení není zcela uspokojující. Měla by být zvážena úprava těchto ustanovení tak, aby se nadále zlepšila a usnadnilo uplatňování tohoto nařízení.

Následně v červenci 2005 Komise navrhla určitá ustanovení nařízení doplnit (KOM (2005) 0305). Dne 13. listopadu 2007 přijal Parlament a Rada nařízení (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských nebo obchodních v členských státech (doručování písemností) a zrušil nařízení Rady (ES) č. 1348/2000. Nové nařízení vstoupí v platnost 13. listopadu 2008.

Nejdůležitější úpravy v nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 jsou:

Zavedení pravidla, které určuje, že přijímající subjekt má podniknout všechny kroky k provedení služby co nejrychleji a v každém případě do jednoho měsíce od přijetí.

Zavedení nového jednotného formuláře k informování adresáta o právu odmítnout přijetí písemnosti v době doručení nebo vrácením písemnosti přijímajícímu subjektu do jednoho týdne.

Zavedení pravidla, které určuje, že náklady vzniklé v souvislosti s činností soudního úředníka nebo osoby kompetentní podle zákonů členské země mají odpovídat jedinému pevnému poplatku stanovenému předem členskou zemí, která respektuje princip proporcionality a nediskriminace.

Zavedení jednotných doručovacích podmínek poštovními službami (doporučený dopis  potvrzením o přijetí nebo obdobným dokladem).

V souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 1393/2007 Komise vydá informaci sdělenou členskými státy a aktualizovanou verzi příručky a seznamu.

Čl. 24 nařízení (ES) č. 1393/2007 zajišťuje, že další zpráva o uplatňování nařízení nebude prezentována později než 1. června 2011.

Důkazy ukazují na to, že roste počet občanů, kteří cestují do zahraničí za účelem tzv. „kosmetických dovolených“ s cílem podstoupit různé chirurgické a nechirurgické zásahy a za kosmetickou stomatologií.

Řekne nám Komise, jak je tento průmysl regulován? Existuje monitoring výsledků a jaká existují data o výsledcích těchto procedur?

Jaké regulace se týkají „přilétajících chirurgů“, kteří za prováděním operací cestují? A jaké existují kontroly kvality, které by zajistily legitimnost chirurgů?

Komise není odpovědná za monitoring zdravotní péče poskytnuté ve třetí zemi.

Co se týká Evropské unie, podle článku 152 Smlouvy, členské státy jsou odpovědné za organizaci a poskytnutí zdravotních služeb na jejich území, bez ohledu na to, zda je péče poskytnuta domácím pacientům nebo zahraničním pacientům. To zahrnuje monitoring výsledků stejně jako kvalitu a kontrolu bezpečnosti.

V rámci své sféry odpovědností, Komise podporuje práci vedoucí ke zvýšení dostupnosti údajů o výsledcích a kvalitě lékařských procedur v Evropské unii skrze projekty spolufinancované programem veřejného zdraví.

Například podporuje Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), projekt ukazatelů kvality zdravotní péče, zaměřený na kardiovaskulární péči, diabetickou péči, duševní zdraví, primární péči a prevenci, bezpečnost pacientů. Dalšími příklady jsou projekt Euphoric, zaměřený na benchmarking výsledků ve zdravotní péči a hodnocení kvality zdravotních procedur nebo projekt Hospital Data 2 (HPD2), jenž zlepšuje možnost srovnávání a vyvíjí časovou řadu nemocničních procedur.

Co se týká "přilétajících chirurgů", směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací zajišťuje bezplatné poskytování služeb při zajištění odpovídající úrovně kvalifikace. Chirurgie patří k lékařským specializacím, u nichž na úrovni EU Směrnice automaticky uznává diplom založený na společných minimálních standardech.

Kromě toho a bez ovlivňování rolí členských států v poskytování zdravotní péče, Evropské společenství může v budoucnu přispět k poskytování lepší přeshraniční zdravotní péče.

Co se týká zdravotní péče poskytované v členské zemi EU, Komise 2. července 2008 navrhla směrnici⁽¹⁾ o uplatnění práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, která by mimo jiné vyjasnila odpovědnosti členských států ve vztahu ke kvalitě a bezpečnosti přeshraniční zdravotní péče. Byl by schválen jasný princip: členský stát, v němž je zdravotní péče poskytnuta, nese odpovědnost za definování, provedení a monitoring standardů kvality a bezpečnosti. Tento návrh má také za cíl vylepšit sběr dat o přeshraniční zdravotní péči. Je to ale členský stát původu pacienta, jenž by měl určit, jaká léčba bude oprávněná k proplacení. Navíc tato navrhovaná směrnice neovlivňuje směrnici 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a opatření pro realizaci přijatá členskými státy nesmějí zakládat nové překážky volnému pohybu zdravotnických odborníků.

Dostaly se ke mně stížnosti občanů, kteří mají v Belgii problémy pří platbě bankovkou v hodnotě 500 EUR. S největšími problémy se setkávají ve službách a na bruselském letišti Charleroi. Nemít možnost platit bankovkou o hodnotě 500 EUR je nesmírně nepohodlné, obzvláště na takových místech, jakými jsou letiště. Nejedná se o jednotlivé případy, v nichž osoba nemá možnost si vyměnit bankovky této velikosti, ale spíše o systematické odmítání tyto bankovky přijímat.

Jaké právní předpisy se této oblasti týkají? Jsou takové praktiky v souladu s právem Společenství?

Podle třetí věty čl. 106 odst. 1 Smlouvy zakládající Evropské společenství a článku 10 nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze 3. května 1998 o zavedení eura, všechny bankovky označené v euro mají tentýž statut platidla. Ačkoliv článek 11 nařízení vymezuje maximální počet mincí, které je strana povinna přijmout, nařízení nestanovuje limity pro bankovky. Různé bankovky označené v euro jsou stanovené v rozhodnutí Rady Guvernérů Evropské centrální banky (ECB).

Neexistují žádná pravidla Společenství, která by výslovně poskytla možnost odvolání proti odmítnutí přijmout určité bankovky. V rámci občanského a měnového práva členských států mohou být aplikovatelná různá ustanovení.

Komise si je vědoma skutečnosti, že bankovky o hodnotě 500 EUR jsou někdy při placení v některých belgických obchodech odmítnuty. Nezdá se ale, že by tato praxe byla na vzestupu a datuje se k době, kdy byl v oběhu belgický frank, kdy se totéž dělo s bankovkami o hodnotě 10 000 BEF. Případy odmítnutí bankovek v hodnotě 500 EUR jsou zaznamenány i z jiných zemí eurozóny.

Pokud prodavač jasně informuje svého zákazníka, že při platbě nepřijímá velké bankovky (například viditelná informace na vchodu do obchodu a vedle pokladny), má se za to, že kupující vstupuje do smluvního vztahu s prodávajícím s tichým souhlasem se stanovenými podmínkami.

Jaké kroky Komise podniká k zajištění toho, že zájmy spotřebitelů potravin v EU jsou chráněny při budoucích vyjednáváních s WTO, zajištěním pokračující schopnosti výrobců EU zůstat v odvětví a vyrábět kvalitní potraviny podle kontrol a nařízení EU?

Po sedmi letech vyjednávání, zrovna v momentě, kdy se zdálo, že bude úspěchu dosaženo, schůzka ministrů v červenci 2008 v Ženevě nemohla dokončit to, v co EU stále věří a za co tolik bojovala. Je příliš předčasné vyhodnotit dlouhodobé následky tohoto selhání. Co víme, je, že dohoda v Ženevě by přinesla prospěch Evropě a jejím partnerům, zatímco by podpořila hospodářství rozvojových zemí způsobem, který zde nikdy předtím nebyl, a v příštím desetiletí by položila základy zvýšenému obchodu a prosperitě.

Samozřejmě nové obchodní příležitosti znamenají větší soutěž a znamenají výzvu pro přizpůsobení se – což není vždy snadné. Je důležité zajistit, že tato změna je rozfázovaná: to je důvod, proč opatření z kola v Dohá se nedají realizovat přes noc, ale v průběhu několika let. Proto také v oblasti zemědělství EU konzistentně odmítalo vyjednávání a požadavky na extrémní liberalizaci, které navrhovaly některé členské země Světové obchodní organizace (WTO).

V dlouhodobé perspektivě se vyplatí výzvu adaptace přijmout, protože přesun od méně k více konkurenčním odvětvím je důležitý pro zlepšení produktivity a zajištění dlouhodobého růstu. Komise i nadále věří, že úspěšné završení multilaterálních dohod podle WTO je stále tím nejlepším způsobem, jak dosáhnout tohoto cíle a dosáhnout ho tak, aby i ostatní byli nuceni udělat podobné kroky.

Liberalizace a nižší tarify patřící k úspěšnému uzavření takové dohody by také nevyhnutelně znamenaly nižší sazbu za potravinářské výrobky, ale také by se promítly do nižších cen potravin pro spotřebitele a levnější vstupy pro podniky.

Navíc veškeré dovážené potraviny budou muset i nadále respektovat přísné předpisy pro bezpečnost potravin srovnatelné s těmi, které existují ve Společenství: Komise může váženého poslance ujistit, že v tomto důležitém bodě nedojde k žádnému kompromisu. Společenství má nyní komplexní právní rámec upravující bezpečnost potravin navržený k zajištění toho, že všechno jídlo je bezpečné, a to bez ohledu na původ. Tento požadavek Komise nehodlá ohrozit.

Úspěšná dohoda by také znamenala hrací prostor pro zemědělce EU a proto i více příležitostí pro evropský vývoz otevřením nových zemědělských trhů pro evropskou produkci v zahraničí. Na 70% zemědělského vývozu EU jsou výrobky pro koncového spotřebitele, pro něž je ve světě rostoucí trh.

Je také velmi důležité, že prostřednictvím Dohá, mezi velké obtíže a odpor z mnoha zemí: EU se pokusila zajistit lepší právní ochranu pro to, co se nazývá „geografické indikace“, zvláštní místní zemědělské výrobky, které představují nejvíce konkurenceschopné výrobky pro vývoz – věci jako parmská šunka a sýr Roquefort. Je také důležité si povšimnout, že některé formy závazků ze strany našich partnerů by byly bezpodmínečně nutnou podmínkou pro konečnou dohodu.

Bez ohledu na sliby Evropské Komise, finanční řízení u sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj je ještě komplikovanější než v předešlých rámcových programech. Od předložení projektového návrhu až do vlastního zahájení aktivit trvá celé schválení projektu více jak šestnáct měsíců. Jinými slovy, ačkoliv Komise slíbila zrychlit své vnitřní finanční procesy, budou ve skutečnosti o 80 % delší.

Když bylo nyní přidáno dalších šest měsíců k čekací době, je pravděpodobné, že mnoho malých a středních podniků ztratí o program zájem a vrhnou své kapacity někam jinam a nenechají žádné pro práci v EU. Jen větší podniky a instituce si mohou dovolit luxus neustále čekat.

Může Komise vysvětlit, proč nyní trvají finanční procesy déle a evidentně se staly ještě komplikovanějšími?

Může Komise také sdělit, kdo z personálu je v souvislosti s tímto tématem zodpovědný za vztahy s podniky?

Komise nemá žádný náznak, jenž by podporoval prohlášení, že dochází k navýšení času při zpracování projektových návrhů o 80 %. Průměrný čas pro přidělení grantu v šestém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj (6. RP) byl něco mezi dvanácti až třinácti měsíci. Detailní statistiky pro sedmý rámcový program pro výzkum a rozvoj (7. RP) nejsou ještě k dispozici (protože proces stále pokračuje), ale odhady ukazují, že průměrný čas potřebný pro přidělení grantu v první vlně 7. RP bude patrně stejný.

Samotný právní rámec 7. RP zajišťuje zjednodušení vyjednávání o grantu. Ale jak tento právní rámec, tak finanční nařízení ukládají u těchto zjednodušení omezení, a to v zájmu poskytnutí adekvátních záruk a zodpovědnosti.

Zavedení garančního fondu vede ke značnému snížení řady ex-ante kontroly finanční způsobilosti. Pokud se nejedná o výjimečné podmínky, musejí projít kontrolou pouze koordinátoři a účastníci požadující více než 500 000 EUR, což znamená, že devíti z deseti účastníků se ex-ante kontrola finanční způsobilosti nebude týkat (ve 6. RP museli touto kontrolou projít všichni účastníci). To je obzvláště příznivé pro malé a střední podniky (MSP) a začínající podnikatele.

Vedle toho byly realizovány na začátku 7. RP velké investice do nových systémů a procesů jakými jsou unikátní registrační zařízení a nový online vyjednávací systém; z nichž oboje je nyní plně funkční. Zavedení těchto nových systémů skutečně vedlo k určitým zpožděním ve vyjednávání v první vlně projektových smluv, ale jsme si jisti, že tyto investice se vyplatí v průběhu dalšího běhu 7. RP a budou mít za výsledek zkrácení období pro přidělení grantu. Unikátní registrace právnických osob je nyní již zavedeným postupem. Jako výsledek první vlny výzev je v centrální databázi ověřených právnických osob zaregistrováno více než 7000 subjektů, které již nebudou muset v příštích kolech výzev tento krok opakovat, což ušetří značný objem času a úsilí při vyjednávání o grantu. Nový webový nástroj pro vyjednávání (NEF) je nyní plně v provozu a umožňuje jednoduchou výměnu informací mezi koordinátory a projektovými úředníky. Na obecnější úrovni, naše úsilí o zlepšení informování a vedení potencionálních příjemců zajistí lépe cílené a lépe připravené žádosti.

Proces zpracování a hodnocení mnoha statisíců přihlášek do výzkumného programu je komplikovaný úkol, který vyžaduje výkonnost, přísnost, nezávislost a spravedlnost. Nové zařízení v Bruselu, které tento proces řídí se již efektivně tohoto úkolu chopilo. Komisař odpovědný za vědu a výzkum nedávno pozval členy Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, aby toto zařízení navštívili v říjnu 2008, aby sami byli svědky celého procesu. Toto pozvání tímto rozšiřuji i na váženého pana poslance.

V červnu 2008 byla Katolickou univerzitou v Lovani (UCL) publikována alarmující studie týkající se zdravotních rizik způsobených elektromagnetickým zářením (mobilní telefonie, WIFI, antény). Ten samý měsíc ve francouzských nedělních novinách Journal du Dimanche vyzývalo dvacet mezinárodních vědců k opatrnosti při používání mobilních telefonů. Ve 13. „Průběžné zprávě o jednotném evropském telekomunikačním trhu 2007“ (KOM (2008) 0153) nenacházím žádný odkaz na vztah mezi spotřebiteli a zdravím. Podle skupiny dvaceti vědců se ještě k tomu objevují otázky týkající se nezávislosti statutu studií o využívání mobilních telefonů, kvůli způsobu, jakým jsou tyto studie financovány. Ve světle principu prevence vědci uživatelům doporučují deset praktických tipů.

Bude Komise tyto tipy zkoumat a podpoří je z pohledu ochrany spotřebitele a principu prevence, a financuje a podporuje Komise v zájmu ochrany spotřebitele vědecký výzkum nezávislé povahy, týkající se možných rizik spojených s elektromagnetickým zářením? Pokud ano, sdělí Komise jeho výsledky Parlamentu?

Komise si je vědoma obav veřejnosti týkající se vystavení elektromagnetických polí (EMF) z mobilní telefonie. Je také informována o nedávných doporučeních francouzské skupiny dvaceti osobností a o výsledku nedávného experimentu, který provedla Katolická univerzita v Lovani v Belgii. Komise průběžně monitoruje mezinárodní výzkum EMF, aby splnila svou úlohu ochrany veřejnosti proti možným nepříznivým vlivům EMF.

Záležitost je obsažena ve směrnici 1999/5/EC⁽¹⁾, která zahrnuje rádiové zařízení a s ním spojená zdravotní rizika. Harmonizované standardy přijaté podle směrnice se týkají všeho vybavení a instalací zmíněných v otázce váženého pana poslance. Hodnoty stanovené těmito standardy jsou založeny na hodnotách vyjmenovaných v doporučení Rady 1999/519/ES o omezení vystavení veřejnosti elektromagnetickým polím (0–300 GHz), která jsou založena na nejlepších posledních výzkumech. Od roku 1999 Komise pravidelně monitoruje její provádění a několikrát konzultovala s Výborem pro vědu, aby zjistila, zda by Doporučení mělo být upraveno podle nových vědeckých poznatků.

Doporučení francouzské skupiny představují základní opatření, která mohou uživatelé snadno dodržovat, pokud si přejí ještě více snížit vystavení se záření z mobilních telefonů. Jako taková jsou tato doporučení zdravým způsobem aplikace určité formy prevence.

V roce 2007 Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCCSIHR) potvrdil, že u radiových frekvenčních polí (RF) nebyl doposud konzistentně prokázán žádný zdravotní efekt při expozičních hodnotách pod hranicemi zavedenými Mezinárodní komisí pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) a navrženými v doporučení Rady. Názory SCCSIHR jsou veřejné a k dispozici Evropskému parlamentu. SCCSIHR již na základě požadavku Komise aktualizovala svůj názor z roku 2007 a bude brát v úvahu veškerý nový publikovaný výzkum.

Komise i nadále podporuje v této oblasti nezávislý výzkum. Poslední výzva k předkládání projektů v rámci ekologického tématu sedmého rámcového programu pro výzkum obsahuje téma zdravotních dopadů vystavení se RF u dětí a dospívajících. Výsledky tohoto výzkumu jsou také publikovány.

Skupina soukromých investorů v Kodani plánuje postavit nový soukromý nízkonákladový terminál na letišti v Kodani. Projekt se jmenuje “Projekt terminálu A.”

Z kodaňského letiště je v současnosti možné létat z domácích terminálů 2 a 3. Vlastník těchto terminálů, Københavns Lufthavne (Kodaňská letiště) ale nechce, aby byl Terminál A postaven, ale namísto toho plánuje jiné iniciativy, aby v Kodani nabídl levným aerolinkám konkurenční prostředí.

Lze toto řešení nahlížet jako pokus omezit soutěž? Považuje Komise skutečnost, že byl zamítnut soukromý konkurenční terminál za porušení pravidel EU o volné soutěži?

Na manažerovi letiště se požaduje, aby zajistil volný přístup leteckým přepravcům za podmínky, že budou vyhovovat platným operačním předpisům, zejména těm, které se týkají časových úseků, ochrany životního prostředí a letištních poplatků.

Tento princip je zavedený a nezdá se, že by byl v Kodani zpochybňován, je samozřejmě na vedení letiště se svobodně rozhodnout o svém rozvoji a komerční strategii.

Je důležité dodat, že stavba nového terminálu nemůže být zvažována nezávisle na dalších zařízeních letiště, operační kapacitě, která je ze své podstaty omezená: systém ranvejí, řízení sestupu, přístup na letiště, parkování pro auta.

Dvě letadla provozovaná společností Kalitta Air se v průběhu dvou měsíců zřítila. To vyvolává pochybnosti o bezpečnosti jejich letadel.

Zváží Komise prošetření bezpečnosti těchto aerolinií ve spolupráci s bezpečnostními institucemi v dalších zemích se záměrem, pokud to bude nutné, vydat zákaz provozu? Jak brzy je možné výsledky těchto hodnocení očekávat?

Komise spolu s úřady Spojených států a členských států pozorně monitoruje bezpečnost aerolinek Kalitta Air LLC.

Informace, které Komise shromáždila, odhalují skutečnost, že společnost měla tři nehody, jednu v roce 2004 a dvě v roce 2008: všechny tři byly vyšetřovány úřady Spojených států, Federální leteckým úřadem (Federal Aviation Administration) a Národní bezpečnostní radou pro dopravu (National Transportation Safety Board). Co se týká nehod, které se staly v roce 2008, vyšetřování pokračují a bylo by tedy v této fázi předčasné vyvozovat jakékoliv závěry.

Aby bylo možné určit příčiny těchto nehod a aby bylo možné zajistit, že jsou podnikány odpovídající kroky, Komise pokračuje v konzultacích s úřady Spojených států. Pokud by se zdálo, že úřady Spojených států nepodnikají potřebná opatření k tomu, aby letadla této společnosti splňovala bezpečnostní předpisy, Komise zváží možnost zaktualizovat seznam leteckých společností, které v rámci Společenství podléhají provozním omezením.

Byl jsem kontaktován občanem, jenž mi řekl, že chtěl dovést čaje při návratu do Švédska ze Spojených států, ale byl informován, že existuje pro bezcelní dovoz čaje 100gramový limit. Je možné požádat o odpuštění cla pro zásilky osobních a/nebo domácích potřeb, ale o tomto nebyl informován a v každém případě i toto je omezeno pro případy se zvláštním omezením jako je čaj.

Je logické a správné mít přísná pravidla pro zboží jako je alkohol, tabák, zbraně atd. z důvodu ochrany veřejného zdraví, ale mám problém pochopit, proč něco tak neškodného jako je čaj má tak přísná dovozní pravidla.

Může Komise vysvětlit pozadí těchto pravidel a proč nemá čaj alespoň například 500 gramový limit jako káva? Plánuje Komise uvolnění dovozních pravidel pro čaj? Uplatňovalo Švédsko v tomto případě předpisy správně?

Platná ustanovení Společenství rozlišují podmínky, za kterých zboží vstupuje na území Společenství, stejně jako celní povinnosti, daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně.

V případě stěhování ze třetí země je osobní majetek za určitých podmínek osvobozen od cel a DPH; zvláště důležité je, že zboží muselo být v dřívějším bydlišti používáno a musí být zřejmý úmysl je používat i v novém bydlišti, přičemž osvobození neplatí pro věci, které jsou používány obchodě v nebo profesním životě. Výjimka se nevztahuje k určitému zboží, jakým je například tabák nebo tabákové výrobky a alkoholické výrobky. Čaj ale žádné takové zvláštní postavení nemá, a tak se těší výjimce za těch samých podmínek jako jiné výrobky. Spotřební daň na čaj podléhá jinému režimu. Čaj nepatří mezi výrobky, na které by se vztahovala harmonizovaná spotřební daň. Právo Společenství ale nebrání členským státům nevybírat spotřební daň z čaje ani nestanovuje speciální sazby v případech stěhování ze třetí země. Proto tedy členské státy, které vybírají spotřební daň z čaje, mohou v zásadě uplatňovat v této záležitosti svoje vnitrostátní předpisy.

Co se týká cestujících ze třetích zemí, stanovisko je odlišné. Zde je zásadou to, že zboží obsažené v osobním zavazadle je osvobozeno od daně z přidané hodnoty, ze spotřební daně a ze cla, a to do určité finanční výše, která se vztahuje na veškeré zboží v zavazadle (doposud 175 EUR). Nicméně některé zboží na místo toho podléhá kvantitativním limitům. To se týká především alkoholickým a tabákových výrobků. Co se ale týká DPH a spotřební daně, kvantitativní limity se také týkají parfémů, kávy a čaje. V případě čaje je kvantitativním limitem 100g. Rozšíření o tyto tři poslední kategorie, přijaté v roce 1969, bylo zapříčiněno tím, že značná část členských států z nich vybírala spotřební daň. Dnes ale tento režim neodráží vzorec zdanění zboží zdanitelného spotřební daní. Proto Komise 22. února 2006 navrhla zrušit množstevní limity, které jsou aplikovatelné na tyto tři kategorie výrobků.⁽¹⁾. Tento návrh byl Radou přijat 20. prosince 2007⁽²⁾. V důsledku toho budou s čajem zacházet stejně jako s jakýmkoliv jiným výrobkem a budou na něj tak spadat finanční limity uplatnitelné na všechno zboží obsažené v osobním zavazadle (hodnota byla zvýšena na 300 EUR, a v případě cestujících využívajících leteckou a námořní dopravu na 430 EUR). Tento nový režim ale vejde v účinnost až 1. prosince 2008.

Příslušníci dvou různých členských států Evropské unie, kteří si přejí uzavřít sňatek nebo registrované partnerství (heterosexuální, nebo homosexuální v zemích, kde je takové partnerství uznávané podle vnitrostátního práva) musejí předložit potvrzení o rodinném stavu.

Nicméně polské úřady odpovědné za vedení veřejných matrik odmítají Polákům, kteří žádají z důvodu uznání partnerství v zahraničí, vydat příslušné potvrzení o rodinném stavu.

Zdá se, že je chování polských úřadů v rozporu se základním lidským právem založit rodinu a základním principem Evropské unie, kterým je volný pohyb osob. Objasní Komise tuto záležitost s tím, že vstupem do Evropské unie 1. května 2004 Polsko na sebe vzalo povinnost se plně řídit právem Společenství?

Komise děkuje vážené paní poslankyni za její otázku týkající se vydávání potvrzení o rodinném stavu polskými úřady, aby polští státní příslušníci měli možnost uzavřít manželství nebo zaregistrovat partnerství v jiném státě, než jehož jsou státními příslušníky.

Princip Unie jako oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, v rámci níž je garantována svoboda pohybu, je jedním ze zakládajících principů Unie. Jsme tomuto principu pevně oddáni, stejně jako jsme oddáni legitimnímu právu každého občana založit rodinu.

Nicméně v současnosti neexistuje v rámci Společenství nástroj, který by se dotýkal vydávání potvrzení o občanském stavu.

Co se týká rodinné politiky, je cílem Komise životy občanů zjednodušit realizací programu pro vzájemné uznávání právních předpisů, aktů a rozhodnutí. Jak bylo uvedeno v průběhu slyšení Komisaře odpovědného za spravedlnost, svobodu a bezpečnost 16. června 2006, Komise má v úmyslu začít s prací na uznávání právních předpisů v Evropské unii dotýkajících se občanského stavu s cílem zejména umožnit občanům sňatky a partnerství a jejich uznávání i v těch zemích, než ve kterých došlo k jejich uzavření. Podobně bude navržen právní rámec, který umožní uznávání majetkových vztahů vzniklých v důsledku sňatků a partnerství.

Je Evropská komise spokojená s tím, že aktualizovaná pravidla regulující dovoz hraček do Evropské unie odpovídají nejvyšším standardům veřejného zdraví, bezpečnosti a ochrany spotřebitele?

Komise sdílí starost váženého pana poslance o to, aby hračky splňovaly nejvyšší zdravotní a bezpečnostní standardy. V oblasti bezpečnosti dětí, nejohroženější skupiny spotřebitelů, nelze dělat žádné kompromisy. Z tohoto důvodu Komise iniciovala širokou škálu právní a provozních opatření, aby zajistila nejvyšší úroveň bezpečnosti hraček umístěných na trh Společenství.

Na základě návrhu Komise ze 14. února 2007, Parlament a Rada přijaly 9. července 2008 dva právní předpisy o marketingu výrobků, zejména nařízení, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh⁽¹⁾ a rozhodnutí o společném rámci pro uvádění výrobků na trh⁽²⁾. Tyto horizontální právní předpisy obsahují významně vyšší požadavky na bezpečnost výrobků, včetně hraček, jakými jsou např. zvýšené povinnosti ekonomických provozovatelů, tj. výrobců a dovozců, pro dozor nad trhem a pro nakládání se zjištěným nebezpečným zbožím. Jejich aplikace přispěje k zajištění toho, aby hračky, které vstupují na trh Společenství, byly bezpečné.

Navíc, Komise 25. ledna 2008 přijala návrh na revidovanou směrnici o bezpečnosti hraček⁽³⁾. Návrh Komise předpokládá posílení požadavků na bezpečnost hraček, aby se zejména zabývala nedávno zjištěnými riziky, jakými jsou například chemické látky v hračkách. O návrhu Komise se nyní aktivně diskutuje v Parlamentu a v Radě. Komise vyzývá Parlament, aby přispěl k probíhající práci, aby bylo možné u této důležité iniciativy dosáhnout shody v prvním čtení do konce roku 2008.

Nedávno Evropská komise zahájila řízení pro porušení práva proti Španělsku z důvodu toho, že jeho vnitrostátní právo diskriminuje občany EU bez trvalého pobytu ve vztahu k prodeji majetku a daně z kapitálových výnosů. Nicméně toto se vztahuje pouze na osoby, které prodaly své domovy po roce 2007.

Co dělá Komise pro to, aby pomohla těm občanům EU, kteří prodali své domy před 31. prosincem 2006 a dostali se do konfliktu s předpisy před rokem 2007?

Komise se rozhodla předat Španělsko Soudnímu dvoru v souladu s článkem 226 Smlouvy o ES pro jeho zdaňování občanů bez trvalého pobytu v oblasti daně z kapitálových výnosů, které byly realizovány prodejem španělských nemovitostí. Komise měla za to, že španělská daňová legislativa porušila svobodu pohybu kapitálu uloženou Smlouvou o ES.

Podle předchozích španělských právních předpisů byly kapitálové výnosy jednotlivců bez trvalého pobytu zdaněny rovnou daní ve výši 35 %, zatímco na občany s trvalým pobytem se vztahovalo progresivní zdanění, když zůstaly nemovitosti v majetku daňového poplatníka na dobu delší než jeden rok, a rovná daň ve výši 15 %, pokud bylo jmění realizováno po jednom roce ve vlastnictví. A tak na jednotlivce bez trvalého pobytu se vždy vztahovalo výrazně vyšší daňové zatížení, pokud majetek prodali po jednom roce ve vlastnictví a ve většině případů, kdy byl majetek prodán do jednoho roku od pořízení.

Mezitím španělský parlament schválil daňovou reformu zákonem č. 35/2006, z 28. listopadu 2006, jenž byl publikován v Úředním věstníku 29. listopadu 2006. Reforma vstoupila v platnost 1. ledna 2007. Jednou z nejvýznamnějších změn týkajících se zdanění kapitálových výnosů bylo zavedení 18 % rovné daně na jakékoliv kapitálové výnosy. Komise má za to, že tento dodatek v dané oblasti odstranil jakékoliv budoucí rozdílné zacházení s občany s trvalým pobytem a bez trvalého pobytu.

Vzhledem k tomu, že ale existuje mnoho občanů bez trvalého pobytu, kteří byli poškozeni uplatňováním diskriminačních předpisů v oblasti kapitálových výnosů, které se často kumulovaly v průběhu delší doby, Komise se rozhodla pokračovat v řízení pro porušení pravidel v době, kdy právní předpisy vstoupily v účinnost, protože tyto právní předpisy nezajišťují uspokojivá opatření pro případy, které nastaly před jejích přijetím. Soudní dvůr rozhodne, zda předchozí španělské daňové právní předpisy porušily svobodu pohybu kapitálu obsaženou ve Smlouvě o ES.

Měli bychom si povšimnout, že i když je proti členskému státu zahájeno řízení pro porušení pravidel podle článku 226 Smlouvy o ES, žádný následný nález porušení pravidel Soudním dvorem nemá automatický nebo bezprostřední dopad na procesní pozici jednotlivého žalobce, protože soudní řízení neslouží k řešení jednotlivých případů. Zavazuje jen členský stát změnit své daňové předpisy v souladu s právem Společenství. Vnitrostátní soudy a správní orgány mají odpovědnost za zajištění toho, že úřady členských států v jednotlivých případech dodržují právo Společenství. Proto, když má občan za to, že konkrétní opatření nebo administrativní praxe nejsou v souladu s právem Společenství, je jim doporučeno, aby hledali nápravu u vnitrostátních správních nebo soudních úřadů.

Myslí si Komise, že v současnosti mrtvá Lisabonská smlouva by posílila přítomnost EU v mezinárodních organizacích, jakými jsou například Rada bezpečnosti Organizace spojených národů?

Lisabonská smlouva byla podepsána hlavami států nebo vlád 27 členských států EU dne 13. prosince 2007. V souladu s mezinárodním právem se každý signatářský stát svým podpisem zavázal k tomu, že se bude všemožně snažit, aby zajistil, že jeho země Smlouvu ratifikuje. Ratifikace nemá vliv na existenci Smlouvy; váže se čistě k jejímu vstoupení v platnost. V průběhu Evropské rady 19.–20. června 2008 bylo odsouhlaseno, že navázání na irské “ne” bude diskutováno na Evropské radě dne 15. října 2008.

Lisabonská smlouva by v podstatě na globální úrovni posílila roli Evropské unie a zejména uvnitř mezinárodních organizací. Například, podle Smlouvy, Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jenž by byl zároveň místopředsedou Komise, by posílil stanoviska Unie, mimo jiné v mezinárodních organizacích a na většině mezinárodních konferencích.

Dne 9. července2008, uvedla Polská televize (TVP Info), že Karl Soukuep, zástupce Komise odpovědný za polské loděnice, doporučil zástupcům společnosti v průběhu setkání s jedním z norských investorů, společností Ulstein Verft, počkat kvůli koupi majetku na nevyhnutelný konkurz Štětínských loděnic. Toto setkání se uskutečnilo 20. června 2008, jinými slovy týden před tím, než polská státní pokladna předložila svůj program restrukturalizace tří polských loděnic Komisi. Pokud je tato informace správná, znamená to, že představitel Komise věděl, že Komise zamítne restrukturalizační plány bez ohledu na jejich obsah. Vrhne Komise světlo na tuto velmi znepokojující záležitost?

Komise může váženého pana poslance ujistit, že ani televizní zpravodajství, které zmínil, ani podobné novinové zprávy nejsou správné.

Na schůzce 9. července 2008 Komisařka pro hospodářskou soutěž informovala polského ministra státního majetku, že návrh restrukturalizačních plánů pro gdaňské loděnice a štětínské loděnice, které Polsko Komisi předložilo 26. června 2008 v kontextu vyšetřování státní podpory, nezajišťují dlouhodobou životaschopnost těchto dvou loděnic a nejsou v souladu s podmínkami pro schválení státní podpory podle pravidel Společenství na záchranu a restrukturalizaci firem v potížích⁽¹⁾.

V návaznosti na tuto schůzku byly publikovány tiskové zprávy týkající se údajného sdělení ze schůzky 20. června 2008. Toto sdělení nebylo vytvořeno Komisí a Komise jej neviděla, nekomentovala a ani neodsouhlasila.

Komise ale může potvrdit, že tisková zpráva neodráží diskusi, která se na schůzce 20. června 2008 odehrála.

Při této schůzce načrtl Ulstein strategii restrukturalizace štětínských loděnic a pak se položil řadu otázek vztahujících se k možným scénářům budoucnosti pokračujícího vyšetřování státní podpory. Útvary Komise tedy poskytly ucelený přehled možných scénářů vývoje pokračujících vyšetřování státní podpory týkajících se štětínských loděnic. Útvary Komise vysvětlily podmínky povolení státní podpory podle pravidel Společenství na záchranu a restrukturalizaci firem v potížích a zároveň i důsledky, pokud tyto podmínky nebudou splněny. Útvary Komise vysvětlily, že v tom posledním případě, jako v jakémkoliv případě nezákonné a neslučitelné státní podpory poskytnuté členským státem, Komise bude muset nařídit navrácení poskytnuté státní podpory. K otázce společnosti Ulstein, jak by navrácení státní podpory ovlivnila prodej majetku v konkurzním řízení, pokud by příkaz k náhradě opravdu vedl ke konkurzu, útvary Komise odpověděly vysvětlením zavedené praxe Komise a případové studie evropských soudů týkající se zacházení s navrácením státní podpory v konkurzních řízeních.

Odpovědi útvarů Komise byly založeny na oznámení Komise „Cesta k účinnému provádění rozhodnutí Komise, jimiž se členským státům nařizuje zajistit navrácení protiprávní a neslučitelné podpory“⁽²⁾. Část 3.2.4 tohoto oznámení se týká zacházení s příkazy k navrácení v případě insolventnosti příjemce státní podpory.

Komise může potvrdit, že nebyly učiněny žádné návrhy toho druhu, jaký vážený pan poslanec ve své otázce popsal. Útvary Komise poskytly polským úřadům přítomným na schůzce a zástupci společnosti Ulstein, na žádost posledně jmenovaného, vysvětlení příslušné judikatury Soudního dvora a rozhodovací praxe Komise týkající se zacházení s případy týkajícími se záchrany a restrukturalizace státní podpory.

Do konce března 2008 Evropská komise neměla větší problémy se schvalováním plánů na rozvoj venkova (PRV) navržené podle článku 60 nařízení (ES) č. 1580/2007⁽¹⁾, které členským státům dávaly odpovědnost za určení kritérií slučitelnosti pro financování opatření v odvětví ovoce a zeleniny prostřednictvím operačních programů a PRV, za podmínky, že nedocházelo k dvojímu financování. Od té doby se Komise rozhodla nepřijímat kritéria zvolená členskými státy a zavedla daleko restriktivnější kritérium v rozporu s politickou dohodou reformy roku 2007, jejímž cílem bylo snažit se o komplementaritu mezi pomocí pro rozvoj venkova a pomocí SOT. Nemá Komise za to, že zavedením vlastního kritéria pro slučitelnost a přehlížením kritéria použitého členskými státy, porušuje realizaci principu subsidiarity stanoveného nařízením (ES) č. 1580/2007, jež odráží politickou dohodu Rady z června 2007? Vyhodnotila následky pro odvětví ovoce a zeleniny?

Politická dohoda o reformě odvětví trhu ovoce a zeleniny z června 2007 předpokládá specifická opatření ve vztahu ke koexistenci aktivit realizovaných v rámci operačních programů stanovených společnou organizací trhu (SOT) ovoce a zeleniny a opatření realizovaných v rámci programů rozvoje venkova.

Princip komplementarity, tj. specifická opatření pro koexistenci, je předpokládán nařízením pro rozvoj venkova. K tomuto principu také odkazují prováděcí nařízení Komise v odvětví ovoce a zeleniny.

Tato opatření stanovují jako obecné pravidlo to, že nemůže být podle Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova poskytnuta podpora programům, které mohou získat podporu z Evropského zemědělského záručního fondu. Nicméně tam, kde je výjimečně financování z fondu pro rozvoj venkova povoleno, a to pro opatření spadající do rámce organizací společného trhu, jako například společná organizace pro ovoce a zeleninu, členské státy zajistí, že příjemce může pro danou operaci podporu získat pouze pod jedním opatřením.

Za účelem poskytnutí takové záruky, členské státy ve svých programech rozvoje venkova popíší kritéria a administrativní pravidla, která pro tyto výjimky uplatní. Řada členských států již taková kritéria a administrativní pravidla definovala když připravovaly své programy pro rozvoj venkova v období 2007–2013.

Tam, kde byla kritéria a administrativní pravidla schválena jako součást programů rozvoje venkova 2007–2013, členské státy musejí upravit své programy tak, aby mohly vzít v úvahu nová pravidla zavedená v rámci reformy sektoru ovoce a zeleniny ve vztahu k vnitrostátního rámce pro opaření v oblasti životního prostředí a vnitrostátní strategii pro operační programy v odvětví ovoce a zeleniny. Proto je Komise toho názoru, že byl princip subsidiarity plně respektován.

Voda je nenahraditelný a nepostradatelný přírodní zdroj, jenž, bohužel, není k dispozici všem. Podle zprávy Transparency International, korupce ve vodohospodářském sektoru je hlavní příčinou světové krize vodních zdrojů, jež ohrožuje miliony životů a zvětšuje ekologické problémy. Zpráva zmiňuje problémy od úplatků malého rozsahu spojených s dodávkami vody k podvodům týkajících se fondů pro zavlažování a přehrady, zamlčování průmyslového znečištění a manipulace s politikami vodohospodářství a alokací. Podle zprávy je vliv této korupce nedostatečně rozpoznán v rozvojové pomoci a v dodávkách potravin a energií. Měl by ale být rozpoznán, protože víc jak miliarda lidí po celém světě nemá zajištěný přístup k vodě a více než dvě miliardy lidí nemají přístup k odpovídajícím zdravotnickým opatřením.

Komise byla vždy velmi zapálená pro boj se všemi formami korupce. Vezme si Komise závěry Transparency International k srdci a bude věnovat větší pozornost boji s korupcí v programu pro vodu?

EU zaujímá k otázce korupce ve vodním odvětví velmi pevný postoj a vnímá korupci jako velkou překážku k dosažení rozvojových cílů.

ES nahlíží korupci jako příznak špatné správy a nedostatku transparentnosti, odpovědného řízení a kontrolních systémů. Korupci nelze řešit izolovaně, ale je nutné ji zahrnout do strategií rozvoje a snížení chudoby a do podpory procesů demokratické vlády. To znamená posílení role občanské společnosti a médií, stejně jako ochranu pluralitní demokracie a volební soutěže.

Komise se účastnila – bez toho, že by byla členem – výročních schůzek Sítě pro integritu ve vodohospodářství (Water Integrity Network), která vznikla v roce 2006 a jenž podporuje zvýšení povědomí a porozumění korupci v oblasti vod. Transparency International je jedním ze zakladatelů této sítě a Komise o jejich poslední zprávě ví.

V tomto kontextu Komise v posledních dvou letech v rámci Evropského rozvojového fondu (ERF) 10 uvedla profil správy věcí veřejných, jenž umožňuje hloubkovou analýzu poskytování služeb a řízení programů pomoci – včetně projektů ve vodním sektoru – aby mohla tato témata řešit. Nový formát rozvojové strategie pro africké, karibské země a země Pacifiku umísťuje analýzu otázek týkajících se správy v širším kontextu analýzy politické situace a poskytuje na toto téma užitečné informace. Cílem je zprostředkovat vazbu mezi analýzou a strategií reakce.

Navíc Komise zavádí rámcovou sektorovou analýzu správy zahrnující i vodní sektor. Rámec analyzuje a zabývá se špatnou správou v našich intervencích, a to zahrnuje i problém korupce. Ve vodním sektoru Komise podniká praktické kroky k širší účasti místní aktérů a zodpovědnosti prostřednictvím propagace integrovaného hospodaření s vodními zdroji (IWRM). Pro roky 2007–2013 bude do IWRM po celém světě věnováno přibližně 180 milionů EUR skrze EDF a rozpočet Společenství.

Bohužel otázka týkající se pravidel pro unášené tenatové sítě musí být v Evropské unii znovu nastolena. Ve světle rozhodnutí přijatého Komisí, zakazující používání unášených tenatových sítí pro lov lososů v Baltu, je poslední legislativní návrh Rady a Komise překvapující v tom, že povoluje používání těchto sítí v jiných vodách EU do délky 100 km, spolu s více než 5 % vedlejších úlovků žraloků, přičemž téměř všechny druhy žraloků jsou chráněny. Zodpoví tedy Komise následující otázky, které jsem již několikrát přednesl:

Proč nejsou v Baltu povoleny unášené tenatové sítě, když neexistuje důkaz o větších vedlejších úlovcích? Ze strany Komise je to zcela nekonzistentní a shodné s diskriminací mezi různými lovišti ryb.

Jak mohou být právní předpisy EU sladěny se zákazem používání dlouhých unášených tenatových sítí vydaným OSN?

Zákaz používání unášených tenatových sítí ve vodách EU nebyl změněn a je jasně opodstatněný. Při používání unášených tenatových sítí se vyskytují vedlejší úlovky kytovců, jako například sviňuch nebo delfínů. Protože nebylo nalezeno žádné prokazatelně efektivní technické řešení, jediným způsobem, jak předejít takovýmto nahodilým odchytům kytovců, je zakázat používání unášených tenatových sítí.

Komise v červnu 2008 přijala návrh pro nová technická opatření v Atlantiku a Severním moři. Hlavními cíli této revize bylo zjednodušení stávajících předpisů, které jsou místy příliš komplikované a příliš obtížné k pochopení, spolu s harmonizací hlavních ustanovení a zohledněním charakteristické povahy rybaření v těchto vodách. V tomto návrhu není žádné oprávnění k používání unášených tenatových sítí, které jsou a zůstanou zakázány. Existují pravidla pro používání sítí pro lov při dně, včetně zákazu používání tenatových sítí na chytání ryb za žábry v hloubkách přes 200 metrů, aby se snížily výměty a vedlejší úlovky žraloků. Návrh ale povoluje použití tenatových sítí na chytání ryb za žábry v hloubkách do 600 metrů, kde je cílem štikozubec obecný nebo ďas.

V Baltském moři je zákaz unášených tenatových sítí nezbytným ochranářským opatřením v souladu s právními předpisy Společenství o rybaření a ochraně životního prostředí a s existujícími mezinárodními závazky na ochranu a obnovu sviňuch obecných. V minulém století byla náhodná zapletení sviňuch obecných do zařízení pro rybolov a zejména do unášených tenatových sítí identifikována jako jeden z klíčových faktorů výrazného snížení populace sviňuch obecných v Baltském moři. Zatímco v minulosti se sviňuchy obecné nacházeli v celém Baltském moři, v současnosti se nacházejí pouze v západní části moře. Sviňuchy obecné jsou považováni za ohrožený druh a jsou na seznamu Natura 2000, Evropské směrnici o stanovištích. Podle posledních realizovaných vyhodnocení, nebyly v posledních deseti letech žádné známky obnovy, ačkoliv se stále vyskytovalo významné množství vedlejších úlovků sviňuch obecných, které byly v posledním desetiletí nahlášeny v rámci polského rybolovu lososů za použití unášených tenatových sítí.

Na rozdíl od opatření, která byla přijata v dalších vodách Společenství, baltský rybolov s používáním unášených tenatových sítí byl zakázán s účinností až od roku 2008 a nikoliv 2002, a až po postupném adaptačním období a zavedení opatření pro finanční podporu rybářům, aby se mohli přizpůsobit zákazu a vyměnit zařízení pro rybolov.

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO), nemoci z povolání si v Řecku ročně vyžádají přes 2500 životů, zatímco podle Eurostatu je ekvivalentním číslem v celé EU 142 400. V průměru je ale odpovědnými vládními úřady ročně zaznamenáno pouze 20 případů nemocí z povolání a úřad sociálního zabezpečení IKA, potvrzuje naprostou absenci systému registrace a oznamování nemocí z povolání, což je nezbytné pro preventivní a nápravné akce na pracovišti. Zatímco podle Světové zdravotnické organizace 40—50 % pracující populace je na pracovišti vystaveno riziku, řecká vláda a EU i nadále podrývají pojem obtížné a zdraví škodlivé práce, aby podkopaly platové a sociální nároky pracovníků a zvedly zisky monopolů.

Zvažuje Komise, že by byl pojem obtížné a zdraví škodlivé práce jasněji definován za účelem zlepšení preventivní zdravotní léčby a péče na pracovišti a snížení odchodů do důchodu na 50 let pro ženy a 55 let pro muže?

Komise by váženého pana poslance ráda upozornila, že není v pozici komentovat statistická data vytvořena Mezinárodní organizací práce, ale můžeme se odvolat pouze na data předložená Eurostatem⁽¹⁾.

Podle článku 136 a 137 Smlouvy o ES, Evropské společenství má pravomoc přijmout legislativu a učinit kroky ke zlepšení, zvláště v pracovním prostředí, aby byl zajištěn vyšší stupeň ochrany bezpečí a zdraví zaměstnanců.

Na tomto základě bylo vytvořeno rozsáhlé množství právních předpisů Společenství s celkovým cílem chránit zdraví a bezpečí zaměstnanců.

Ústředním právním předpisem je rámcová směrnice o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci ⁽²⁾. Mezi jiným má za cíl zavést nebo zlepšit preventivní opatření k ochraně zdraví a bezpečí zaměstnanců a zajistit vyšší úroveň ochrany (Výčet 10).

Rozsah rámcové směrnice je široký: podle čl. 2 odst. 1 se týká všech odvětví činnosti, jak veřejné tak soukromé (průmyslové, zemědělské, obchodní, správní, služeb, vzdělávací, kulturní, odpočinkové, atd.).

Článek 14 rámcové směrnice ukládá za povinnost zajistit, aby měli zaměstnanci zajištěný zdravotní dohled odpovídající zdravotním a bezpečnostním rizikům při práci. Článek 15 stanovuje, že zvlášť ohrožené rizikové skupiny musí být chráněny proti nebezpečím, která je zvlášť ohrožují.

Pozornost váženého poslance je také obrácena ke skutečnosti, že strategie Společenství (2007–12) pro zdraví a bezpečnost při práci zajišťuje, že „Politiky členských států a EU by měly přispět k vytvoření pracovních prostředí a zdravotnických služeb na pracovišti, které pracovníkům umožní účastnit se až do stáří plně a produktivně pracovního života.“⁽³⁾

Co se týká věku odchodu do důchodu, Komise by ráda připomněla, že Evropská rada ve Stockholmu z roku 2001 se dohodla na stanovení cíle EU pro zvýšení průměrné zaměstnanosti mužů a žen v Evropské unii ve věkové skupině 55–64 let na 50 %, a to do roku 2010. Evropská rada v Barceloně roku 2002 rozhodla, že „By mělo být do roku 2010 usilováno o progresivní nárůst asi 5 let ve skutečném průměrném věku, kdy lidé přestávají v Evropské unii pracovat.”⁽⁴⁾

Jedním z cílů politiky zaměstnanosti a sociálních věcí EU je tedy zlepšit na každém pracovišti pracovní podmínky tak, aby došlo k průběžnému, udržitelnému snížení pracovních úrazů a nemocí a aby se zvýšila schopnost jednotlivců pracovat a tak předejít předčasnému odchodu z pracovního trhu.

Z těchto důvodů by rozvoj pojmu těžké a zdraví škodlivé práce nebyl v souladu s uvedenými cíli politiky EU, protože naším přístupem je dosáhnout zdravého a bezpečného pracovního prostředí prostřednictvím prevence a zlepšení pracovních podmínek.

Kvůli novým bezpečnostním opatřením EU omezujícím množství tekutin, které si cestující mohou s sebou vzít na palubu, si cestující nemohou například koupit vodu, dokud se svými zavazadly neprojdou bezpečnostní kontrolou. Na některých letištích jsou ale v obchodech a barech za bezpečnostními kontrolami ceny, řekněme za vodu, pětkrát až šestkrát vyšší než běžné ceny. Obchodníci jasně zneužívají bezpečnostní opatření na účet spotřebitelů.

Jak Komise tuto situaci vnímá a jaké kroky může podniknout, aby se zabránilo dalším takovým zneužitím?

Na základě dostupných informací si Komise není vědoma toho, že by obchody na letištích používaly omezení vztažená na tekutiny, které si mohou cestující brát s sebou, k vlastnímu nadměrnému zisku z prodeje nealkoholických nápojů. Dne 11. června 2007 psala Komise Mezinárodní radě letišť (Airports Council International – ACI) – organizaci, která zastupuje letiště – a nadnesla otázku zajištění přístupu cestujících k pitné vodě na letištích.

V odpovědi datované 26. července 2007, ACI sdělila, že průzkum jejich členů neodhalil žádné cenové rozdíly v ceně balené vody prodávané před bezpečnostními kontrolami a za nimi. . Navíc Komisi informovali, že mnoho letištních obchodů porovnává ceny jejich dodavatelů a zásobovatelů s cenami v obchodech ve městě.

Pokud ale Komise obdrží konkrétní údaje o jakémkoliv zneužití, obrátí se s celou záležitostí na ACI.

Jaká je současná situace týkající se výzvy dopisem (tj. prvního varování), zaslané Irsku, která se zabývá nesdělením irské vlády do termínu 21. prosince 2007 ohledně vnitrostátních opatření pro transpozici směrnice zakazující diskriminaci na základě pohlaví v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(směrnice 2004/113/ES⁽¹⁾)?

Jaké kroky Komise učiní k zajištění toho, aby tato směrnice v Irsku byla plně a správně provedena?

Dopis irských úřadů, který odpovídá na výzvu dopisem, je v současnosti zkoumán. Na jeho základě se Komise rozhodne, jaké další kroky podnikne ve vztahu k tomuto porušení, a to do konce roku 2008.

S ohledem na množství odborářů zabitých pouze během letošního roku v Kolumbii (do dnešního dne 30) a úroveň beztrestnosti, jež existuje ve vztahu k těmto zločinům, zaujme EU stejné morální stanovisko, jako Demokraté ve Spojených státech a pozastaví pro Kolumbii všechny obchodní preference dokud nebudou zavedena lidská práva pro všechny?

EU pozorně sleduje dodržování závazků ze strany Kolumbie týkající se základních lidských práv stanovených příslušnými lidskoprávními smlouvami OSN, jichž je Kolumbie účastníkem, a ratifikaci a efektivní naplňování, což bylo podmínkou pro udělení výhod Systému všeobecných preferencí Plus (GSP+). Lidskoprávní situace v Kolumbii je pravidelně diskutována v průběhu dvoustranné komunikace s vládou Kolumbie. Statut GSP+ bude revidován koncem roku 2008 a revize se bude týkat všech příjemců GSP +, včetně Kolumbie.

EU závisí ve svých posudcích týkajících se přesnosti kroků Kolumbije zejména na monitoringu a pozorování příslušných mezinárodních, specializovaných monitorovacích orgánů, mezi jinými monitorovacích výborů OSN, které mají pro relevantní úmluvy jak kvalifikaci tak vliv. V důsledku tedy hodnocení EU týkající se lidskoprávní situace v Kolumbii bude brát v úvahu nálezy a zprávy monitorovacích mechanismů v rámci příslušných mezinárodních kontrolních orgánů ustanovených podle úmluv.

Obyvatelé oblasti Assiros v provincii Lagkadas v prefektuře Thessaloniki vyjadřují velké znepokojení a organizují aktivní protesty v reakci na projekt zavážkové skládky odpadů v Mavrorachi, střediska pro integrované nakládání s odpady, kterému hrozí, že se z něj stane běžné smetiště, a to kvůli nezvládnutí realizovat potřebné práce. Sedm přepravních odpadových stanic (WTS), dvě recyklační střediska a biologická čistička ještě nebyly dokončeny. Odpovědnost za tuto situaci mají úřady, které po desetiletí prostě jen využívaly středisko pro likvidaci odpadu v Tagarades v prefektuře Thessaloniki, bez toho, že by budovaly zavážkové skládky vybavené nezbytnou infrastrukturou na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí. Když středisko pro likvidaci odpadů v Tagarades přestane existovat, velmi to zvýší problémy obyvatel Thessaloniki, a to hlavně v oblasti Assiros.

Jak bezpečná je zavážková skládka odpadů v Mavrorachi, když vezmeme v úvahu, že výše uvedené práce, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví a místního životního prostředí, ještě nebyly realizované? Jaká opatření Komise přijme k zajištění toho, že tyto další práce budou provedeny?

Prostřednictvím rozhodnutí C(2002)4710 z 27. prosince 2002, pozměněné rozhodnutím C(2008)3823, Komise se rozhodla poskytnout podporu Společenství v rámci Fondu soudržnosti projektu „Středisko pro likvidaci odpadu v severozápadní zóně Thessaloniki a přístupová silnice“. Tento projekt se vztahuje výhradně na stavbu střediska likvidace odpadu a na související práce včetně přístupové silnice. Konečným datem pro uznatelnost výdajů je 31. prosinec 2009.

Některé z akcí, které vážený pan poslanec zmiňuje, jsou akce uvažované v regionálním plánu pro nakládání s pevnými odpady a nejsou spolufinancovány z Fondu soudržnosti.

Co se týká prací předpokládaných ve výše uvedeném rozhodnutí, odpovědné řecké úřady (Administrativní úřad operačního programu „Střední Makedonie“) informoval Komisi, že zkušební období pro provoz zavážkové skládky (HYTA) umístěné v Mavrorahi, spolufinancované z Fondu soudržnosti, začal 7. června 2008 a bude trvat pět měsíců. Měli bychom si povšimnout, že tento zkušební provoz začal po skončení práce na dvou střediscích pro recyklaci odpadu a související infrastruktury stejně jako přístupové silnice.

Navíc podle informací, které poskytly řecké úřady, celý projekt jak je popsán v rozhodnutí, má být dokončen v termínu stanoveném rozhodnutím, včetně stavby zařízení pro ošetření výluhů.

Řecké úřady potvrdily, že další práce předpokládané regionálním plánem pro nakládání s pevným odpadem nemají dopad na provoz zavážkové skládky v Mavrorahi. Dokončení sítě středisek přepravy odpadu ovlivňuje způsob jakým je odpad přepravován, nikoliv provoz skládky. Recyklační střediska v odpadu v Tagarades a Thermii jsou provozuschopné, ale ještě nedosáhla plné kapacity, zatímco středisko v Eukarpii je ve fázi získání ekologického povolení. Konečně, podle řeckých úřadů zařízení pro ošetření výluhů nemá vliv na provoz skládky, protože zařízení by mělo být dokončeno do doby, kdy produkce výluhů začne.

Byl proveden nějaký výzkum zaměřený na efektivitu pomoci poskytnuté EU chudým zemím?

Z dokladů, které jsem na toto téma studoval - a vyjma humanitární pomoci – se zdá, že ve většině případů přijímací země stěží zaznamenaly nějaký růst HDP, který by mohl potvrdit efektivitu takové pomoci, jež jde do miliard euro z peněz daňových poplatníků.

Efektivita pomoci poskytnuté Komisí byla předmětem jak interní tak externí evaluace. Program efektivity pomoci, jak je dnes známý, byl zahájen Pařížskou deklarací v roce 2005, která zahrnovala cíle, jichž má být dosaženo a ukazatele pro měření vývoje. Signatáři Pařížské deklarace souhlasili se Společnou účastní na realizaci monitoringu. Výsledky posledního výzkumu nyní finalizuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a budou prezentovány na třetím fóru nejvyšší úrovně o efektivitě pomoci v Akře v září 2008.

Prozatímní výsledky z průzkumu dat ukazují, že ve 33 partnerských zemích, které se účastnily obou průzkumů (2006 a 2008), Komise učinila pokrok v oblasti posilování kapacit (lepší koordinace technické pomoci a menší využívání paralelních jednotek pro implementaci projektu), vyrovnání s prioritami partnerských zemí, předvídatelnosti pomoci a koordinace misí v terénu a analytické práce s ostatními dárci. Mezi nedořešené výzvy patří větší využívání vnitrostátních systémů (pro řízení veřejných finance a státní dodávky) a využití společných opatření a procesů zvýšeným využíváním programových přístupů. Průzkum také ukazuje, že investice do systémů řízení veřejných financí v partnerských zemích se vyplácí, protože třetina zemí své systémy zlepšila. Navíc čtvrtina partnerských zemí byla schopna zlepšit kvalitu jejich národních strategií rozvoje a téměř jedna pětina zemí byla schopna zlepšit související monitorovací rámce založené na výsledcích.

Měření efektivity pomoci je středně až dlouhodobý proces a příští komplexní revize mezinárodním společenstvím proběhne na pátém fóru nejvyšší úrovně v roce 2011. V tomto momentě bude snazší potvrdit, zda cíle roku 2010 stanovené rozvojovým společenstvím v Paříži byly dosaženy a jaký byl dopad efektivnější pomoci (aplikováním pařížských závazků) na růst hrubého domácího produktu (HDP).

V roce 2007 OECD / Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) provedl rozsáhlou profesní revizi pomoci poskytnutou Společenstvím a uznal vůdčí roli Komise v diskusi o účinnosti pomoci a zahrnul důležitá doporučení v oblastech rozpočtové podpory, využití paralelních implementačních jednotek, uvolnění pomoci a vztah s občanskou společností.

Podle dat Mezinárodního měnového fondu (IMF), HDP v rozvojových zemích značně v minulých letech vzrostl: mezi roky 2000 a 2008 roční růst mezi 3,8 a 7,9 % pro skupiny „vznikajících a rozvíjejících se ekonomik“. Pro subsaharskou Afriku, region zcela sestávající z rozvojových zemí, jsou tato čísla 3,8 a 6,8 %. Je jasné, že situace zemí se navzájem velmi liší.

Existuje rozsáhlý výzkum a pokračující rozprava přesně na téma do jaké míry pomoc pomáhá při zajištění ekonomického růstu (viz např. Dollar, Collier: „Dotační pomoc a snížení chudoby“, Pracovní dokument pro politiky výzkumu Světové banky č.2041[JavaScript:WinOpen();" ]). Pomoc podporuje odstraňování omezení růstu mnoha různými způsoby. Jak okamžitý tento jev je, záleží na mnoha faktorech. Například rozvojová strategie země může být směřována více k rozvoji soukromého sektoru a budování produktivní kapacity. V takových případech by očekávaný dopad na ekonomický růst byl více bezprostřední. Stejným způsobem mohou být zdroje směřovány například do zdravotnictví a vzdělání a mít tak v průběhu delší doby měly očekávaný pozitivní dopad na ekonomický růst.

V každém případě není pochyb, že účinná pomoc je pro ekonomický růst prospěšnější než nekvalitní pomoc, která partnery zatěžuje značnými transakčními náklady. Zlepšování účinnosti pomoci, realizace akcí a změny chování, včetně nových opatření ve správě pomoci si nevyhnutelně vyžádá svůj čas, některé prvky programu účinné pomoci by měly mít přímější vliv na ekonomický růst. Zlepšování kapacity řízení veřejných financí partnerskými zeměmi by například mělo mít prospěšný vliv na investice. Navíc uvolnění pomoci by mělo poskytnout více možností poskytovatelům z rozvojových zemí ve vytváření a rozvíjení odborných znalost.

Co si Komise myslí o přístupu k tlumočení v průběhu setkání EFBWW v Lucembursku? Například ve Výboru pro stavebnictví 22.–23. dubna 2008 nebylo k dispozici žádné tlumočení do švédštiny, ačkoliv na něm byli tři účastníci, kteří oznámili dva měsíce dopředu, že se budou setkání účastnit. Splnili tedy požadavek, který dnes Komise stanovuje jako podmínku pro tlumočení. Tlumočení do všech účastnických jazyků je na expertních setkáních záležitostí demokratické důležitosti. V současnosti jsou vedeny složité a důležité diskuse o rozsudcích Evropského soudního dvora v případech Laval, Viking a Rüffert, ve kterých se svoboda pohybu objevuje proti ochraně práv zaměstnanců. Odborní zástupci nejsou vybíráni na základě jejich jazykových dovedností a nelze tedy očekávat, že se na setkáních na úrovni EU budou účastnit bez tlumočení.

Komise souhlasí, že přístup k informacím ve vlastním jazyce je demokratickou záležitostí a měl by být pokud možno v institucionálním kontextu poskytnut.

Komise ale poznamenává, že schůzky zmíněné váženým poslancem nejsou organizovány pod patronátem Komise. Jedná se o interní setkání Evropské federace stavebních a dřevařských pracovníků (EFBWW) (nebo podle okolností dalších odborů), v nichž Komise nemá žádnou roli kromě zapůjčení prostor. Tlumočení je poskytováno Parlamentem.

Co se týká konkrétního setkání 22.–23. dubna 2008, Parlament nebyl schopen poskytnout tlumočení ani v dánštině ani ve švédštině, a to díky zasedání Parlamentu v onom týdnu. Komise informaci předala EFBWW před setkáním.