Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2253(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0303/2008

Předložené texty :

A6-0303/2008

Rozpravy :

PV 22/09/2008 - 23
CRE 22/09/2008 - 23

Hlasování :

PV 25/09/2008 - 7.4
CRE 25/09/2008 - 7.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0459

Doslovný záznam ze zasedání
Pondělí, 22. září 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.

23. Koncentrace a pluralismus sdělovacích prostředků v Evropské unii (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0303/2008), kterou předkládá paní Marianne Mikkoová jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání o koncentraci a pluralismu sdělovacích prostředků v Evropské unii (2007/2253(INI)).

 
  
MPphoto
 

  Marianne Mikko, zpravodajka. − Pane předsedající, počet členských států EU se od počátku roku 2004 téměř zdvojnásobil. Zajištění sbližování norem na ochranu demokracie a základních svobod k nejvyšší dosavadní úrovni je jednou z hlavních výzev po rozšíření. V této souvislosti zpráva vítá všechny iniciativy zaměřené na zajištění demokracie a zdůrazňuje, že sdělovací prostředky zůstávají vlivným politickým nástrojem, s nímž by se nemělo nakládat jen z ekonomického hlediska.

Zpráva uznává rozhodnutí Evropské komise svěřit vymezení hodnověrných a objektivních ukazatelů pluralismu sdělovacích prostředků konsorciu tří evropských univerzit.

Dále tato zpráva zdůrazňuje potřebu institucionalizovat kontrolní a prováděcí systémy založené na určených ukazatelích. Zpráva také uznává pokračující snahy zástupců vydavatelů a novinářů vytvořit listinu svobod sdělovacích prostředků. Dále zpráva podtrhuje potřebu společenských a právních záruk pro novináře a redaktory.

Zpráva se přimlouvá za přijetí osvědčených postupů redakční a novinářské svobody mezinárodními podniky, a to v každé zemi jejich působení. Vyjadřuje obavy z uplatňování nižších norem v členských zemích, které k EU přistoupily v letech 2004 a 2007.

Vývoj a přijetí nových technologií vedou ke vzniku nových mediálních kanálů a nového obsahu. Vznik nových sdělovacích prostředků přinesl větší dynamiku a různorodost do mediálního prostředí. Zpráva vyzývá k odpovědnému využívání nových mediálních kanálů.

Blogy: Chápu i nechápu obavy blogerů. Můj vstup do kyberprostoru způsobil mezi mnoha blogery rychlou reakci. Musím nyní ozřejmit, že nikdo nemá v úmyslu regulovat internet. Proto jako zpravodajka podporuji kompromis, jenž dosáhl obecné shody ve skupinách PSE, ALDE a Verts/ALE a jenž podtrhuje toto: „podporuje otevřenou diskusi o všech záležitostech vztahujících se ke statusu blogů“ – tečka. U toho zůstaneme.

Zpráva uznává výzvy, které pro tiskový trh představuje stěhování příjmů z inzerce na internet, ale upozorňuje, že nové prostředí komerčních sdělovacích prostředků je ovládáno zavedenými veřejnými a soukromými poskytovateli mediálního obsahu. Zastává také stanovisko, že koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků dosahuje úrovně, kdy pluralismus sdělovacích prostředků není silami volného trhu zaručen, a to zejména v nových členských státech.

Zpráva uznává, že veřejnoprávní sdělovací prostředky potřebují značný a stabilní tržní podíl k tomu, aby mohly plnit své poslání. Zdůrazňuje, že zatímco na určitých trzích veřejnoprávní sdělovací prostředky vedou, většinou trpí nedostatečným financováním a politickým tlakem.

Zpráva uznává potřebu zvýšit v EU mediální gramotnost, doporučuje zahrnout mediální gramotnost mezi devět základních schopností a podporuje rozvoj evropského studijního plánu mediální gramotnosti.

Ještě jednou, zpráva vítá všechny iniciativy zaměřené na zajištění demokracie a zdůrazňuje, že sdělovací prostředky zůstávají vlivným politickým nástrojem, jenž by neměl být pojímán z čistě ekonomického pohledu. Svoboda projevu má v mé zprávě klíčovou pozici – za to skutečně ručím.

 
  
MPphoto
 

  Ján Figeľ, člen Komise. − Pane předsedající, ze všeho nejdřív bych rád poblahopřál paní Marianne Mikkoové k její vynikající zprávě. Komise sdílí mnohé z názorů, jež jsou v této zprávě vyjádřeny. Jsme přesvědčeni, že toto rozhodnutí vysílá velmi pozitivní signál ve prospěch pluralismu sdělovacích prostředků všem zainteresovaným stranám, včetně členských států a evropských orgánů včetně Komise.

Zabezpečení demokracie a plurality projevu – jak jste řekla – je nutné. Musíme udržet rovnováhu mezi cíli různorodosti hlasů ve sdělovacích prostředcích a konkurenční silou sdělovacích prostředků. Nicméně dřívější intenzivní konzultace ukázaly, že by bylo politicky nevhodné, aby Komise a Evropská unie harmonizovaly předpisy upravující vlastnictví sdělovacích prostředků nebo pluralismus sdělovacích prostředků. Subsidiarita je zde účinným důvodem a opatření nebo model typu „jedna velikost pro všechny“ by nevyhovoval rozmanitosti okolností.

Proto si myslím, že by bylo chybou nadměrně regulovat velmi živou oblast blogů. Nicméně souhlasím s Vámi, že určité právní závazky uvalené na tisk, jako je například úcta k autorským právům nebo právu na odpověď, musí být v každém případě webovými stránkami respektovány. Položit na roveň obsah stránek vytvořných uživateli s jakýmikoliv jinými formami veřejného projevu se nám jeví jako žádoucí cíl. Naopak vytvořit rigidní a zvláštní status pro blogy se jeví jako kontraproduktivní a v rozporu s ryzím duchem internetu.

Komise souhlasí s Parlamentem, že předpisy Evropského společenství upravující hospodářskou soutěž mohou jen částečně zajistit pluralismus sdělovacích prostředků. To je přesně ten důvod, proč je pluralismus sdělovacích prostředků považován za legitimní veřejný zájem podle článku 21 nařízení ES o spojování podniků. Proto mohou členské státy přijmout odpovídající opatření na ochranu pluralismu sdělovacích prostředků tím, že zavedou další předpisy překračující nařízení o spojování podniků. Musí však uplatňovat vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy ES.

Co se však týká pravidel pro hospodářskou soutěž, rád bych trochu poupravil váš výrok o škodlivosti koncentrace vlastnictví na pluralismus sdělovacích prostředků. Evropské mediální společnosti, včetně tisku, musí být dostatečně silné na to, aby odolaly konkurenci na globální, mezinárodní úrovni. Jsme proti příliš omezujícím pravidlům upravujícím vlastnictví sdělovacích prostředků, které by mohly snížit konkurenceschopnost podniků EU. Okolnosti v různých členských státech se nedají srovnávat. Existuje zde opravdová různorodost situací.

Jsem samozřejmě pro větší průhlednost vlastnictví a pro to, aby byly veřejnosti k dispozici úplné informace týkající se cílů a profilu vysílacích stanic a vydavatelů. Toto je podmínka sine qua non, abychom docílili spolehlivějších a důvěryhodnějších sdělovacích prostředků.

Jak ve svém rozhodnutí tvrdíte, veřejnoprávní stanice jsou nepostradatelným prvkem plurality sdělovacích prostředků. Proto si Komise myslí, že jejich poslání veřejné služby musí být jasně určeno a musí být zajištěno jejich financování; jinak vznikne značná nejistota.

V tomto ohledu, dámy a pánové, všichni souhlasíme, že definice veřejné služby je v principu na rozhodnutí členských států spíše než Komise. Členské státy také rozhodují o prostředcích k financování veřejnoprávních stanic, jak je vyjádřeno v Amsterodamském protokolu. V této souvislosti je rolí Komise minimalizovat narušování hospodářské soutěže mezi všemi typy sdělovacích prostředků. Komise také oceňuje vaše stanovisko ke kodexu chování a samoregulaci jako nástrojů k podpoře pluralismu sdělovacích prostředků.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 25. září.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Katerina Batzeli (PSE), písemně.(EL) Koncentrace a pluralismus bude i nadále ve středu rozpravy na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství. Dnešní společnost a občané dostávají informace živě a mohou diskuse sledovat ve sdělovacích prostředcích. V těchto souvislostech je tak primárním cílem určit a definovat hranice, v jejichž rámci mohou veřejné a soukromé sdělovací prostředky spolupracovat a zasahovat. V každém případě musí existovat záruka, že informace nebudou manipulovány. Nezávislost na politické moci, finanční nezávislost sdělovacích prostředků, transparentní financování sdělovacích prostředků, záruky pracovních podmínek novinářů a kvalita a rozmanitost zpravodajství – vše musí být zaručeno.

Tak, jak se prostřednictvím sdělovacích prostředků otevírá demokratický dialog, rozvíjí se nové komunikační prostředky: blog, který individualizuje výměnu názorů. V mnoha případech se ale tato forma projevu proměnila v „kolektivní protest“ v takových zásadních tématech, jakými jsou životní prostředí a společnost.

Samoregulační kodexy mohou v této fázi tvořit odpovídající základnu pro vzájemný respekt mezi uživateli a čtenáři; nemusí na žádné straně omezovat právo projevu a právo na odpověď. Sdělovací prostředky a fóra pro online výměnu informací se rozšiřují, hodnotí a regulují se spolehlivě s ohledem na zásadu demokratického projevu a účasti a dodržování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Ivo Belet (PPE-DE), písemně. – (NL) Přikládáme velkou důležitost pluralismu ve sdělovacích prostředcích a také podporujeme široké principy zprávy. Je škoda, že jsme nedokázali souhlasit se všemi jejími body.

Plně souhlasíme s tím, že veřejnoprávní stanice musí dostat prostor, aby mohly hrát svou roli v digitálním, interaktivním mediálním prostředí, samozřejmě v řádné rovnováze s komerčními stanicemi.

Měla by být podpořena otevřená debata o webových blozích. Blogy a ostatní „obsah vytvářený uživateli“ představují živý příspěvek k mnoha tvářím mediálního prostředí a mají narůstající vliv na interpretaci zpráv a aktuálních událostí.

Kvalita blogu ale stojí a padá se svým autorem a ne všichni blogeři jsou ve svých úmyslech stejně poctiví.

Pokud blogy nemají degenerovat na anonymní zdroje pomluv, musíme přemýšlet o tom, jak například zacházet s porušeními soukromí nebo práva na odpověď. Parlament však rozhodně nesmí být příliš autoritářský.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Rád bych zdůraznil, že Evropská unie musí zajistit, že bude v Evropě existovat rovnováha mezi soukromými a státními sdělovacími prostředky. Zasahování do informačního obsahu vlastníky televize nebo rozhlasových stanic je porušením demokratických norem. Pocházím ze země, kde současná vláda ničí nezávislost sdělovacích prostředků. Je nastolena celá sada opatření, které státní sdělovací prostředky nutí sloužit vládnoucí elitě.

Rád bych vyjádřil svou podporu jakékoliv iniciativě, která si klade za cíl chránit veřejné sdělovací prostředky, protože ty tvoří mocný politický nástroj. Veřejnoprávní stanice potřebují další ochranu kvůli nedostatku financování a politickému tlaku, jemuž jsou vystaveny zejména v nových členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin (IND/DEM), písemně. – (SV) Zdá se, že Výbor pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu má problém s malým pracovním vytížením a ve své horlivosti najít témata, která by ho zaměstnala, produkuje zprávy, bez kterých by se svět dobře obešel.

Zpráva o koncentraci a pluralismu sdělovacích prostředků v Evropské unii je jedním takovým příkladem. Jedná se o zprávu z vlastního podnětu výboru a v jejím původním textu zpravodajka navrhovala dobrovolnou klasifikaci blogů na základě profesionální a finanční odpovědnosti a zájmů autora a vydavatele. Existuje mnoho námitek vůči takovému nápadu, a to jak co do proveditelnosti, tak hlavně co do možných dopadů na svobodu projevu.

Ačkoliv byl návrh zprávy v průběhu procházení výborem upravován, stále obsahuje mnoho zbytečného a škodlivého.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně.(FI) Ráda bych paní Mikkoové poděkovala za její zprávu o pluralismu sdělovacích prostředků. V evropské společnosti se jedná o žhavý problém: jaká je naše role a náš vliv? Dějiny nás naučily, že koncentrace moci není nikdy pro dobro. Lidé vždy špatně smýšlejí o moci, ať je v jakékoliv podobě a z koncentrované moci se celé společnosti dělá zle. To se týká i čtvrté mocnosti, sdělovacích prostředků.

Jednou z mnoha funkcí Unie je zajistit hospodářskou soutěž na jednotném trhu. Proč by to nemohlo platit i pro sdělovací prostředky? Nápad, jenž ve zprávě spojuje zákon o hospodářské soutěži s mediálním zákonem, aby se předešlo střetům zájmů mezi koncentrací vlastnictví sdělovacích prostředků a ostatními formami moci ve společnosti, je oprávněný.

Mám ale větší obavy o schopnost sdělovacích prostředků být hlídacími psy toho, co je ve společnosti dobré, protože zájmy obou jsou stále více zaměřeny na zisk.

Církev už dlouho lidi nekrmila morálkou. To byla práce některého druhu tisku, protože hřích, pomluva a zavržení je to, co jim jde k duhu. Důmyslným způsobem může tento typ novinařiny kombinovat uctívání amorálnosti s mimořádnou omezeností za účelem vytvoření výnosného byznysu: provokovat, odsuzovat a vydělávat peníze.

„Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.“ Tato slova prokázala dobrou znalost lidské mysli. Kdy se sdělovací prostředky obrátí samy k sobě s otázkou, zda skrze svoje činy docilují něčeho společensky zlého nebo dobrého?

 
  
MPphoto
 
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. – (RO) Jak všichni souhlasíme, pluralismus by měl být zásadním prvkem masových sdělovacích prostředků. Pluralismus musí být podporován a přijetí zprávy paní Mikkoové představuje velký krok tímto směrem.

Potřeba vyrovnaného mediálního trhu by měla být uznána a podporována členskými státy, které by se měly jednotlivě i společně zavázat, že dají evropským občanům možnost získávat přesné a různorodé informace.

Kulturní rozmanitost stejně jako vzrůstající potřeba integrace přistěhovalecké populace a menšin, spolu s důležitostí poskytování kvalitních informací aktivnímu obyvatelstvu, představují prioritní důvody pro vytvoření Listiny svobod sdělovacích prostředků. Ráda bych vyjádřila svou plnou podporu doporučení Evropského parlamentu, aby veřejnoprávní sdělovací prostředky byly podněcovány, aby sloužily jako alternativní poskytovatelé informací k těm sdělovacím prostředkům, jež jsou založeny výhradně na komerčních kritériích.

Aktivní výkon práv a povinností evropskými občany a jejich informovanost a schopnost rozumět a kritizovat poskytování informací je nezbytností, která by se měla opírat o každé opatření v budoucnu přijaté jak evropskými orgány, tak každým členským státem.

 
  
MPphoto
 
 

  Toomas Savi (ALDE), písemně. – Zpráva paní Marianne Mikkoové velmi dobře odráží obecné trendy ve sdělovacích prostředcích v Evropské unii a zdůrazňuje velmi důležitý aspekt v článku 35, jenž se týká veřejnoprávních služeb.

Aby bylo možné zachovat dostatečný pluralismus a různost sdělovacích prostředků, veřejnoprávní vysílací společnosti musí také poskytovat programy, které nemusí vykazovat nejvyšší sledovanost nebo příjem z reklam. Vždycky jsem byl přesvědčen, že pokud se veřejnoprávní stanice stane příliš populární mezi lidmi a výdělečná pro stát, nebude se patrně vůbec jednat o veřejnoprávní stanici.

Účelem veřejnoprávního vysílání je pečovat o různé potřeby a zájmy lidí, kteří nemusí být vždy nenáročnými diváky soukromých stanic, jež mají tendenci jít s hlavním proudem. Stanice poskytující veřejnoprávní vysílání napříč Evropskou unií by neměly zanedbávat vysoce kvalitní programy, jen aby mohly konkurovat těm v soukromém vlastnictví.

Jedním z principů poskytování veřejných statků je solidarita. Veřejnoprávní služby by měly také fungovat v solidaritě s diváky náročnějšího nebo vybíravějšího vkusu.

 
  
MPphoto
 
 

  Inger Segelström (PSE), písemně. – Zpráva se dotýká důležitého tématu, různorodosti sdělovacích prostředků, což je důležitý prvek při zabezpečení demokracie a práva občanů na přístup k důvěryhodným a nezávislým sdělovacím prostředkům. Země, kde ekonomické, náboženské nebo poltické zájmy kontrolují sdělovací prostředky, mají problém nabídnout svým občanům rozmanité prostředky shromažďování informací, což vytváří velké mezery v jejich schopnosti vstřebat informace a zaručit svobodné a nestranné volby.

Nyní v Evropském parlamentu hlasujeme o zprávě týkající se těchto důležitých záležitostí. My, švédští sociální demokraté, jsme opravdu doufali, že budeme mít možnost pro tuto zprávu hlasovat. Ale tak, jak dnes stojí, hlasovat nebudeme. V dosaženém kompromisním návrhu je zřejmý účel, ale zároveň v něm zůstává řada nejasností, zejména kolem otázek dotýkajících se statusu webových blogerů. Nechceme přispět k tomu, aby Evropský parlament dával na roveň webové blogy s tradičními sdělovacími prostředky tím, že zpochybňuje a navrhuje diskuse o statusu webových blogů tak, jak je navrženo. Nepožaduje se to od jiných skupin, tak proč blogeři? Sdílíme ale s mnoha webovými blogery názor, že zneužívání a pomluva jsou stejně trestné na webových blozích jako v ostatních sdělovacích prostředcích. Proto budeme hlasovat proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Strož (GUE/NGL), písemně. – (CS) Zpráva o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii, kterou Parlament předkládá z vlastního podnětu, je velmi závažná, potřebná a na mnoha místech přesně popisuje situaci, která už řadu let panuje v České republice. Důrazně z toho místa upozorňuji především na dva aspekty, jež zpráva právem obecně kritizuje a požaduje nápravu. Tím prvním je téměř úplná koncentrace denního tisku v rukou zahraničních, konkrétně německých koncernů, jejichž ekonomické a politické zájmy jdou očividně proti objektivně daným zájmům České republiky, především pak pokud jde o názorovou pluralitu a nezávislost médií. Ta se stala v českém prostředí pouhou fikcí. Realitou je naopak ostře pravicová tendenčnost a bezbřehá manipulace. Druhým aspektem je počínání veřejnoprávní televize, která slouží výhradně zájmům současné pravicové vlády a jejíž zpravodajství i publicistika je natolik tendenční, že o tzv. veřejnoprávnosti už nelze mluvit. Doporučuji proto orgánům a institucím, které se problematikou koncentrace a plurality sdělovacích prostředků v EU zabývají, aby v tomto ohledu věnovaly zvýšenou pozornost právě České republice.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí