Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 22. září 2008 - Brusel

27. Boloňský proces a mobilita studentů (krátké přednesení)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0302/2008), kterou předkládá paní Doris Packová jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání o Boloňském procesu a mobilitě studentů (2008/2070(INI)).

  Doris Pack, zpravodajka. − (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, opravdu doufám, že skutečnost, že se dnes večer opět setkáváme neveřejně, neříká nic o tom, jaký je náš základní postoj ke vzdělání.

Boloňský proces je skutečně tou nejradikálnější reformou vyššího vzdělání za poslední roky. Tok znalostí by se v dnešní době už opravdu neměl zastavit na státních hranicích. Proto je také potěšitelné, že jsou členské státy a univerzity připraveny na této věci spolu pracovat, a to bez ohledu na zásadu subsidiarity, které si vždy tolik cení. Vítám to, ale také si všímám, že v této věci byly všechny parlamenty vynechány. Nebyl kontaktován Evropský parlament ani žádný ze 46 vnitrostátních parlamentů.

Je znepokojující, že my, poslanci Parlamentu, jsme stále na Boloňský proces dotazováni. Pokud se něco nepovede, prst bude ukazovat na nás, my s tím ale nemáme nic společného; dokonce ani Komise ne. Ráda zde proto sděluji, že je Komise nyní „na palubě“ a pomáhá tento Boloňský proces odrazit od země, a to v rámci našich vzdělávacích programů, které budete znát. V krátkosti, práce to byla namáhavá a ještě není u konce. Bylo by bývalo moudré zahrnout i parlamenty..

Do roku 2010 chceme vytvořit evropský prostor vyššího vzdělání. To je bez diskuse. Studenti musí mít k výběru široké spektrum, širokou paletu vysoce kvalitních programů. Za tímto účelem Boloňský proces navrhuje tři prioritní oblasti: zavedení systému o třech cyklech – bakalářském, magisterském a doktorandském, záruku kvality a uznání kvalifikací a doby studia.

Mobilita studentů a vysoce kvalitní vzdělání mají být mezi hlavními prioritami Boloňského procesu, ale samotný proces, a zejména uspěchané zavedení bakalářských studií, mělo za výsledek – jak jsme se na našich slyšeních dozvěděli –, že se méně studentů v průběhu bakalářského studia odváží strávit studijní čas v zahraničí, protože toto studium je zatížené příliš velkým objemem učebního materiálu. Pětileté univerzitní studium nemůže být najednou zabaleno do tříletého bakalářského programu. To je to, co se v některých případech stalo. Pak se ukáže, že studenti nemohou vůbec pryč a že studium v zahraničí nepřichází v úvahu. To je škoda. Erasmus s možnostmi, které nabízí, je tak skvělý program, a navíc by měly být využity všechny další možnosti vycestovat do zahraničí. Vlastně by měl být program, jenž zahrnuje mobilitu, povinný.

Z mého pohledu kreditní systém nefunguje. Není správné, že jsou v jedné zemi za určitý modul uděleny tři kredity a jiná dává jen jeden. Musí existovat jednotný evropský rámec, v němž je s každým zacházeno stejně. Toto je oblast, která vyžaduje více práce. Věřím, že teorie je dobrá, ale není uplatňována zrovna dobře.

Měli bychom také zajistit, že univerzity udělají vše, co je v jejich silách, aby využily příležitostí k financování, aby usnadnily mobilitu těch studentů, kteří si přejí takové možnosti využít. Pro mnoho univerzit to bude znamenat vyjít z jejich skleníku a spojit se s podniky. Kolik velkých společností by považovalo za čest sponzorovat doktorandský nebo magisterský program? Pokud to znamená, že magisterský program by měl nést jméno Mercedesu nebo Sony nebo jinou podnikovou značku, tak ať! Vtip je v tom, že sponzorské peníze pomohou studentům. Nejde o to prodat někomu právo určit obsah programu, ale o přidělení peněz, které opravdu umožní studovat v zahraničí tomu, kdo má o to zájem. Pokud se s pomocí Komise dostaneme k naplnění těchto cílů, můžeme být všichni spokojeni.

  Ján Figeľ, člen Komise. − Pane předsedající, chci zejména znovu poděkovat paní Doris Packové. Je jednou ze zakládajících matek programů celoživotního učení, což jsou velmi oblíbené programy zaměřené na mobilitu studentů. Tato zpráva o Boloňském procesu a mobilitě studentů je velmi konkrétním příspěvkem k ještě lepší a dokonce i větší mobilitě.

Jak všichni víme, Boloňský proces je dobře rozvinutý a brzy bude existovat deset let, přičemž je rozšířen po celém kontinentě. Začal v roce 1987, a protože jsme již měli program mobility zvaný Erasmus, většina jeho nástrojů se stala součástí Boloňského procesu. Oba dva se navzájem podporují a představují důležitý přínos k politikám. Nejedná se jen o mobilitu pro mobilitu, ale o modernizaci a otevřenost a internacionalizaci našich univerzit. Zpráva předkládá velmi vyčerpávající přehled kroků, které je v této oblasti ještě nutné udělat.

Vaše závěry jsou ve shodě se zjištěními a doporučeními zvláštní skupiny, kterou jsem přizval, aby s Komisí pracovala; jednalo se o vrcholné fórum odborníků, které vedl bývalý ministr Maria João Rodrigues, jenž mi předložil zprávu letos v červnu. Obě zprávy doporučují zásadní a koordinovanou akci ke zvýšení mobility studentů a, mohu-li doplnit, mobility mladých lidí obecně: žáků, mladých lidí v odborné přípravě, mladých umělců a mladých podnikatelů. Uvítal bych, kdyby období mobility byla zavedena do všech akademických programů, aby byli studenti motivováni jít do zahraničí a aby na mobilitu bylo nahlíženo víc jako na standard než na něco výjimečného.

Souhlasím s vámi, že by boloňské reformy měly být využity k otevření našich systémů vyššího vzdělání a neměly by se stát novými překážkami v mobilitě. Vaše představa pružných formátů programů v některých studijních oblastech je slučitelná s boloňskými pravidly a zasluhuje si další zkoumání. Také souhlasím, že bychom měli více a lépe investovat, což znamená efektivně, do mobility našich občanů. Musíme kombinovat veřejné, soukromé, vnitrostátní a evropské fondy.

Vítám návrh „zvážit posílení finanční obálky pro programy v oblasti vzdělávání a zejména pro granty programu Erasmus“. Bylo by to velmi prospěšné nejen pro vzdělávání, ale také například pro občanství – cítit se jako Evropané v Evropě a mít přístup a příležitost a skutečnou zkušenost Evropy.

Jsem si jist, že Parlament v tomto směru převezme plnou odpovědnost. Ještě jednou blahopřeji a děkuji a doporučuji sněmovně, aby tuto zprávu přijala.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. – (RO) Vítám tuto zprávu a zdravá doporučení, která obsahuje, týkající se účinného provádění boloňských cílů a vytvoření evropského prostoru vyššího vzdělávání do roku 2010. Letos je zapotřebí analyzovat existující překážky stejně jako příležitosti tak, aby se tento proces po roce 2010 ještě posílil.

Ráda bych kvůli jejich velké důležitosti zdůraznila dva z mnoha návrhů, které zpráva obsahuje. Především by mělo být vynaloženo větší úsilí na harmonizaci vnitrostátních vzdělávacích systémů, dokončit vzájemné uznávání kvalifikací a rovnocennost titulů. Domnívám se, že přetrvávající rozdíly v této oblasti vytvářejí hlavní překážku rovného zacházení se studenty.

Zadruhé, ráda bych upozornila všechny evropské orgány na skutečnost, že mobilita je pro mnoho studentů, výzkumníků a učitelů stále něco nedostupného, zejména pro ty z nových členských států, a to kvůli nedostatečným grantům. Proto je tedy prioritou odpovídající financování projektů v nových členských státech. Jen tímto logickým a vyváženým způsobem může být dosaženo cíle evropské mobility.

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. – (RO) Mladí lidé, zejména studenti, jsou v mém politickém programu prioritou a mohu jen přivítat přijetí zprávy paní Packové o Boloňském procesu a mobilitě mládeže.

Věřím, že princip vzájemnosti ve výměně studentů a studijních stáží, stejně jako nastavení evropského rámce pro kvalitu a uznávání akademických titulů musí zůstat dvěma prioritními aspekty této politiky, a to o to více, že byla zaznamenána snížená úroveň mobility studentů z nových členských států.

Výměna osvědčených postupů mezi členskými státy je vysoce účinným způsobem zlepšení evropského rámce pro mobilitu; proto je nutné, aby byl neustále podporován a rozšiřován. Sociální stránka této zprávy ukazující zájem o mladé lidi pocházející ze znevýhodněného prostředí je chvályhodná.

Pokud jde o další úvahy, musíme podporovat kvalitu a znamenitost, a to jak mezi studenty, tak mezi učiteli, a toho lze dosáhnout jen neustálou podporou v rámci politiky a investic do mobility uvnitř vzdělávacího systému; tato podpora by měla být vnitrostátní i evropská.

  Mihaela Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Ráda bych se dotkla společenského rozměru mobility, jenž je nesmírně důležitý: poskytuje mladým lidem nesmírně bohatou zkušenost ve smyslu akademické, kulturní a sociální rozmanitosti, a proto bych ráda paní Packové k této zprávě poblahopřála.

Jako rumunská poslankyně EP jsem předložila pozměňovací návrh, aby studenti ze všech členských států získali jednotnou evropskou studentskou kartu. Věřím, že jednotná karta podpoří mobilitu mladých lidí napříč Evropou, což povede k výměně nápadů a nepřímo ke změně myšlení, k otevření se jiným kulturám, k podpoře tvořivosti a schopnosti inovace.

Z mého pohledu je toto opatření dokonale v souladu jak s cíli Evropského roku mezikulturního dialogu 2008, tak s cíli Evropského roku tvořivosti a inovace – 2009.