Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 23. září 2008 - Brusel

9. Kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel – Vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy – Odpovědnost dopravců k cestujícím po moři v případě nehod – Státní přístavní inspekce (přepracované znění) – Subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) – Subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o

– doporučení pro druhé čtení (A6-0334/2008), jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, o společném postoji Rady (05719/3/2008 – C6-0225/2008 – 2005/0239(COD)) k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (zpravodaj: Dirk Sterckx),

– doporučení pro druhé čtení (A6-0332/2008), jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, o společném postoji Rady (05721/5/2008 – C6-0226/2008 – 2005/0240(COD)) k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice 1999/35/ES a 2002/59/ES (zpravodaj: Jaromír Kohlíček),

– doporučení pro druhé čtení (A6-0333/2008), jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, o společném postoji Rady (06389/2/2008 – C6-0227/2008 – 2005/0241(COD)) k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (zpravodaj: Paolo Costa),

– doporučení pro druhé čtení (A6-0335/2008), jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, o společném postoji Rady (05722/3/2008 – C6-0224/2008 – 2005/0238(COD)) k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (zpravodajka: Dominique Vlasto),

– doporučení pro druhé čtení (A6-0331/2008), jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, o společném postoji Rady (05724/2/2008 – C6-0222/2008 – 2005/0237A(COD)) k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (přepracované znění) (zpravodaj: Luis de Grandes Pascual), a

– doporučení pro druhé čtení (A6-0330/2008), jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, o společném postoji Rady (05726/2/2008 – C6-0223/2008 – 2005/0237B(COD)) k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) (zpravodaj: Luis de Grandes Pascual).

  Dirk Sterckx, zpravodaj. – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, pane úřadující předsedo Rady, musíme si položit otázku, zda jsme, devět let po nehodě tankeru Erika a skoro šest let po nehodě tankeru Prestige, na podobnou událost připraveni. Toto je otázka zcela přirozená.

Je vše v pořádku? Máme dostatek odborníků, kteří mohou dostatečně nezávisle rozhodnout? Dokáží dostatečně rychle pracovat? Dokončili jsme všechny přípravy, které jim umožní povolat specialisty či potřebné pracovníky, aby situaci vyřešili? Je v těchto případech správně zacházeno s posádkou? Dojde k vyplacení odškodného? Máme dostatek informací o plavidlech plujících podél našeho pobřeží? Toto jsou otázky, které si klademe po událostech Erika a Prestige. Tenkrát Komise neváhala a představila příslušné návrhy, některé jsme i sepsali – a nyní je potřebujeme vylepšit.

Máme za sebou první čtení, na které Rada reagovala společným postojem – obzvláště neuspokojivým. S potěšením však musím říct, že od té doby vedeme s Radou neformální rozhovory – nejprve se slovinským a nyní s francouzským předsednictvím, což přináší vynikající výsledky.

Co se týče vhodného úřadu, již jsme skoro v cíli cesty. Máme dobrý text, za který se budu u kolegů za všech okolností přimlouvat. Máme úřad, který se podílí na plánování, je dlouhodobého charakteru, má potřebnou kvalifikaci a může nezávisle rozhodovat a zlepšovat tak přijímání lodí. Pokročili jsme také v oblasti kontroly plavidel, nejen pomocí obyčejného radaru, ale i pomocí satelitu. Máme podrobnější informace o nákladu a o tom, kdo za poskytování těchto informací zodpovídá. Kontrola se vztahuje také na rybářská plavidla, čímž lze docílit i nárůstu bezpečnosti malých plavidel. Vypracovali jsme opatření pro případ výskytu ledu.

Učinili jsme pokrok, nicméně ještě stále nejsme u konce. Co ještě musíme vyřešit? Tendenci nahlížet na posádku jako na zločince, odškodnění přístavů v případě finančních ztrát a povinná hlášení o lodním palivu. I malé množství tohoto velmi znečišťujícího paliva totiž může způsobit obrovské škody na životním prostředí – mimo jiné jako v případě nehody tankeru Tricolor u belgicko-francouzského pobřeží, kde 180 tun paliva, tedy velmi malé množství, způsobilo závažné škody.

Pane úřadující předsedo, rád bych ocenil práci, kterou jsme my – Parlament a Rada – společně vykonali v souvislosti s mojí zprávou, chtěl bych Parlament a Radu podpořit v další takové práci.

Tato slova mě přivádí ke dvěma textům, ke kterým nenacházíme společný postoj. Jako zpravodaj jednoho z nich naléhám na Radu, aby přijala rozhodnutí i ohledně zbývajících textů. Vím, že pan úřadující předseda na tom usilovně pracuje, ale tuto problematiku finanční odpovědnosti majitelů plavidel a povinností států vlajky považuje Parlament za důležitou pro upevňování námořní bezpečnosti. Například Mezinárodní úmluva o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři (Úmluva HNS) musí být ratifikována všemi členskými státy, pokud má být vytvořen vhodný systém pro přijetí lodí, který se bude týkat různých členských států a Unie.

Parlament naléhá na úřadujícího předsedu, aby učinil vše, co je v jeho silách, aby Rada přijala rozhodnutí rovněž o těchto dvou textech. Pokud se tomu nestane, budeme mít velice závažný problém; Parlament bude pravděpodobně vše, čeho jsme dosud dosáhli a čeho si velmi cením, považovat za nedostatečné. Chtěl bych požádat pana úřadujícího předsedu, aby proto pokračoval v této dobré práci. Parlament – a tento zpravodaj v každém případě – stojí za ním. Pokračujme v práci a snažme se dosáhnout nejlepších možných výsledků v oblasti námořní bezpečnosti.

  Předsedající. − Nevidím na místě pana Kohlíčka. Přejdeme tedy k dalším zpravodajům, a pokud se vrátí včas, dáme mu slovo.

  Paolo Costa, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, k prvnímu čtení jsme se sešli v této komoře v dubnu 2007. Nyní je září 2008 a já jsem přesvědčen, že jsme nepromarnili čas. Postoupili jsme o velký kus vpřed a já věřím, že se nám podaří urazit i poslední kus cesty, který nám zbývá, a dokončíme svůj hlavní úkol, zajistíme všem evropským i mimoevropským občanům, zkrátka všem, kteří se plaví po evropských mořích, bezpečnostní podmínky ve všech ohledech lepší než podmínky stávající.

Chtěl bych připomenout nejen tankery Erika či Prestige, které zmínil pan Sterckx, ale – a toto je úkol, který jsem si v souvislosti se svou zprávou stanovil – rád bych také zmínil, že se musíme vyvarovat tragédií jako je nehoda lodi Princess of the Stars na Filipínách, při které zemřelo 800 lidí, nebo smrt 4 lidí při srážce kontejnerové lodi a člunu v průlivu Messina či nedávná smrt „pouhých“ dvou osob na lodi La Besogne, která narazila na bateau mouche v Paříži. Shrneme-li tato fakta, riziko existuje ve všech vodách a my musíme konat ve všech vodách.

Naše směřování je však jasné: cítím, že nesmíme litovat toho, že jsme nepřijali požadovaná rozhodnutí v souvislosti se stále se opakujícími nehodami. Rád bych znovu zdůraznil, že se tato rozhodnutí netýkají pouze ochrany životního prostředí, pobřeží a moří jako v případě tankerů Erika a Prestige, ale také ochrany lidských životů jako v případě závažných nehod, ke kterým dosud jako zázrakem dochází na mořích od nás vzdálených, stejně jako v případech nehod, které vypadají méně hrozivě. Uvedl jsem pouze dva příklady: nehodu v průlivu Messina a nedávnou nehodu na řece Seině v Paříži.

Moje zpráva obsahuje rovněž strategii, kterou bychom všichni měli přijmout, abychom co nejlépe využili veškeré evropské pravomoci v souvislosti s ochranou životního prostředí a ochranou spotřebitelů. V tomto případě to znamená ochranu života, jednotlivců a zajištění ochrany a bezpečnosti, abychom dosáhli zlepšení současného stavu.

Musíme však být opatrní: musíme použít pouze pravomoci, které nám umožňuje Smlouva, aniž bychom zcela narušili suverenitu či jakoukoli oblast členského státu, které, jak chceme věřit a věříme, tento cíl zcela podporují.

Z tohoto hlediska bychom pak dle mého názoru měli pokračovat v práci v oblasti, o které pojednává moje zpráva, a nalézt prostředky, které by mohly být uplatněny pro všechny přijatelným způsobem, a nalézt postupné metody pro jejich zavádění v přiměřené době, které umožní každému, aby se mohl v průběhu času přizpůsobit, aniž bychom trvali na tom, že se veškeré změny stanou přes noc. Co se týče omezení odpovědnosti, potřebujeme nalézt způsob, jak sloučit jistotu na straně majitelů plavidel spojenou s odpovědností, kterou přebírají, a výší škody, kterou mohou utrpět, spolu s jistotou na straně možných obětí, že budou odškodněni. Musíme proto nalézt po všech stránkách přijatelné řešení, které umožní pohybovat výší maximálních a minimálních limitů, které jsou v současnosti pevně stanovené. Potřebujeme zajistit lepší informovanost osob plavících se na našich lodích a v případě nehody musíme umožnit rychlou a okamžitou akci, i na základě zálohových plateb pro omezené případy, které mohou být prověřovány.

Věřím, že se v těchto otázkách snadno shodneme; můžeme nalézt způsob řešení pro témata, která jsou stále skrytá ve spisech. Základní body se však nemění: nesmíme řešit pouze jedno téma, ale musíme se vypořádat s celou problematikou, abychom mohli evropským občanům říct, že bojujeme ve všech oblastech, na všech frontách.

Nebudu opakovat témata, která souvisí se dvěma zbývajícími zprávami, dvěma zbývajícími ustanoveními. Rád bych francouzskému předsednictví sdělil, že bylo vynaloženo obrovské úsilí a jsem si jistý, že tomu tak bude i nadále. Hovořím-li za sebe a za Parlament, mohu vás ujistit, že budeme v každém případě od této chvíle až do 31. prosince tohoto roku pokračovat v práci každý den, za jakýchkoli podmínek, abychom dosáhli toho, že spis bude uzavřen během tohoto předsednictví, a to pro všechny, kteří nás sledují, maximálně přijatelným způsobem. Jsem přesvědčen, že v závěru se budeme cítit pyšní na pokrok učiněný v oblasti námořní bezpečnosti v Evropě, že nikdo nebude mít pocit – jak bych to správně vyjádřil? – že ztrácí odpovědnost, kterou chce uplatňovat přímo.

  Dominique Vlasto, zpravodajka. − (FR) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, na úvod bych jen chtěla všem připomenout, že námořní bezpečnost musí zůstat na pořadu jednání na předním místě. Nemůžeme čekat na další vážnou nehodu, ke které na moři dojde, abychom pochopili, že námořní bezpečnost je pro nás, politické vůdce, prioritní, stejně jako pro občany, kteří již dále nebudou tolerovat znečišťování pobřeží, pomineme-li samotný fakt, že tyto nehody představují pro životní prostředí katastrofu a mají za následek finanční škody.

První čtení v Parlamentu proběhlo v dubnu 2007. Radě trvalo přes rok, než nám oznámila svůj společný postoj, který se týkal pouze pěti ze sedmi textů v balíčku. Musím přiznat, že je velice těžké se s touto skutečností smířit.

Je přirozené, že některá témata jsou spojená se závažnými problémy a může být obtížné dosáhnout shody. Shodneme se alespoň na balíčku právní úpravy, která je velmi komplikovaná, a já nevidím mnoho pádných důvodů, které by nám zabránily shodnout se na odborných, nicméně jasných textech, které ve skutečnosti tvoří velmi souvislý celek. Vybavuji si, že před rokem jsme všichni měli velikou radost a byli jsme dokonce spokojeni sami se sebou. S kolegy poslanci bych samozřejmě ráda věděla, proč Radě trvalo tak dlouho, než si spis prostudovala, a byla bych ráda, aby nám Rada vysvětlila, co jí zabránilo v dosažení shody ohledně dvou důležitých návrhů, konkrétně občanskoprávní odpovědnosti majitelů lodí a závazků států vlajky, obzvláště proto, že stát vlajky je nedílnou součástí mé zprávy o státní přístavní inspekci. Vzhledem k tomu není těžké pochopit, jak se jednotlivé texty prolínají, což plně ospravedlňuje přístup k tomuto „balíčku“ a potřebu shody ohledně všech textů.

Možná budu působit nepříjemně, ale chtěla bych vědět, co se děje. Oceňuji však upřímnou snahu francouzského předsednictví, které se pokusilo vyřešit blokádu a znovu obnovit rozhovory o dvou návrzích, které v současnosti zbývají: návrzích obsažených ve zprávách pana Savaryho a pana Fernandeze. Nebyl to nedostatečný vývoj v textech či jednotlivé překážky týkající se konkrétního návrhu, které nám zabránily v dosažení shody s Radou, ale skutečnost, že tyto dva texty nejsou v současnosti součástí balíčku, což očividně pro všechny zpravodaje představuje problém.

Věřím, že se brzy shodneme na obou návrzích, i na základě dohodovacího řízení, protože budeme muset. Jsem si samozřejmě vědoma toho, že francouzské předsednictví se problému plně věnuje, a doufám, že bude úspěšné.

Nejsem příliš znepokojena ohledně své zprávy o státní přístavní inspekci, protože vím, že se po našich neformálních rozhovorech mnoho problémů vyřešilo. Kromě několika rozdílných formulací však mezi námi a Radou přetrvávají tři zásadní rozpory, kvůli kterým jsem se chtěla vrátit ke stanovisku Parlamentu po prvním čtení.

Prvním bodem je uplatňování směrnice na kotviště, což je pro námořní bezpečnost zásadní téma. Musíme do tohoto textu kotviště zahrnout. Jsem přesvědčena, že naše politika působí pevně a soudržně. Lodě, které nevyhovují standardům, nesmí inspekci uniknout bez ohledu na trasu své plavby a místo vplutí do evropských vod.

Druhý bod se týká zavedení trvalých zákazů. Znovu opakuji, že toto je opatření, které slouží jako odstrašující prostředek. Toto opatření by mělo být v praxi používáno velmi zřídka, protože jen málo lodí splní podmínky pro jeho použití, musí však platit pro plavidla, která nevyhovují standardům, aby tato plavidla nepůsobila další problémy a nevyvolávala pocity beztrestnosti.

Třetí bod se týká pružnosti opatření na uplatňování systému inspekcí. Při prvním čtení jsme zvolili pružné mechanismy, které vycházejí z konkrétních okolností; například vynechání inspekce na základě špatného počasí či nevyhovujících bezpečnostních podmínek. Byla zahrnuta možnost přeložit inspekci plavidla z přístavu Společenství do přístavu jiného.

Rada požaduje víc.

(Předsedající řečníka přerušil)

  Luis de Grandes Pascual, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, pane Bussereau, pane komisaři, dámy a pánové, dnes se opět vracíme k rozpravě, která byla po prvním čtení před rokem a půl uzavřena.

Máme více důvodů než tenkrát být spokojeni s dosaženými výsledky, které jsou plodem spolupráce a shody, která v této sněmovně panuje v souvislosti s pro veřejnost citlivým tématem bezpečnosti na našich mořích.

Lituji však, že nemůžeme být spokojeni tak, jak bychom si přáli, vzhledem k případům z minulosti, jako jsou tragické nehody tankerů Erika a Prestige, které máme stále před očima, a vzhledem k potřebě učinit nějaké kroky právě teď a nečekat na shodu, která přichází vždy po takovýchto neštěstích, postoj Rady nám bohužel neumožnil uzavřít toto téma dnes přijetím osmi návrhů, které tvoří „třetí balíček“ o námořní bezpečnosti.

To mi však nebrání vyjádřit díky francouzskému předsednictví za to, že převzalo štafetu od předsednictví portugalského a slovinského a udalo v Radě správné tempo, a za rozumný úmysl dosáhnout shody ohledně balíčku návrhů, které by měly být řešeny jako celek, na čemž se všichni shodneme, protože se vzájemně překrývají a týkají se všech, kdo jsou zapojeni v řetězci námořní dopravy.

Není proto žádný prostor pro diskusi o potřebnosti či vhodnosti těchto návrhů, jak si bohužel některé vlády myslí. Každý z návrhů má své opodstatnění.

Na základě toho vyzývám Radu, aby si nenechala tuto vzácnou příležitost proklouznout mezi prsty a uzavřela tuto záležitost ve dohodovacím řízení, ke kterému stejně většina z nás dojde, protože neformální rozhovory, které dosud proběhly, a naprostá shoda, která panuje mezi stínovými zpravodaji, přinesly velmi uspokojivé výsledky a mohly by tvořit solidní základ pro konečnou dohodu.

Dámy a pánové, stále však existuje velmi znepokojující problém, který bych rád zmínil, protože se dle našeho názoru týká důležitého bodu v balíčku. Hovořím o nezávislosti orgánů a úřadů založených za účelem přijímat nejlepší možná rozhodnutí v co nejkratší době.

V tomto směru hovořím zejména o tom, aby byl ustanoven nezávislý orgán, který by byl zodpovědný za obtížná rozhodnutí ohledně přijetí plavidla v nouzi v útočišti.

Dámy a pánové, nemělo by smysl ustanovit orgán, který by byl nezávislý na politických vlivech, pokud by neměl potřebné zdroje a rozhodovací pravomoci, mnohem závažnější však je udělit mu pravomoci, pokud pak v daném případě bude mít pouze jedinou možnost: povinně přijmout i plavidlo bez pojištění a záruk.

V takovém případě ponese veškeré náklady příslušný členský stát, který nakonec utrpí ekologické i sociální škody způsobené přijetím plavidla v útočišti a bude se muset s těmito škodami finančně vypořádat.

Schvaluji proto zřízení takového úřadu, měl by však mít příslušné pravomoci, a plavidlo v nouzi by mělo být přijato pouze na základě předchozího vyhodnocení situace, které povede k závěru, že takové rozhodnutí je nejlepší možné a že riziko je eliminováno.

Musím vám sdělit, že tuto bitvu nevedu sám a že i evropský svaz, který zastupuje všechny naše přístavy, se proti této skutečnosti ohradil.

Po těchto slovech bych rád poděkoval panu Sterckxovi za jeho vytrvalost v tomto obtížném úkolu, kdy je třeba i bojovat.

Vítám zejména vývoj v oblasti nástrojů pro kontrolu lodí, které jsou důležité pro snižování výskytu rizikových situací.

Co se týče rozdílů, budeme mít čas během dohodovacího řízení a vynaložíme veškerou snahu, abychom dosáhli kompromisu, a já o jeho dosažení nemám nejmenší pochybnosti.

Nakonec bych přešel ke své zprávě. Po přezkoumání Radou se z původního návrhu směrnice staly dva právní dokumenty, návrh nařízení a návrh směrnice, a členové Výboru pro dopravu a cestovní ruch byli přesvědčeni o správnosti tohoto kroku. Náš názor na společný postoj je proto kladný, protože z velké části přijímá směr prosazovaný Parlamentem: být schopni posílit kontrolní mechanismy uznávaných úřadů vytvořením nezávislého hodnotícího výboru s trvalou pravomocí; vytvořením pružnějšího a spravedlivějšího systému pokut, který bude mnohem efektivnější, protože bude trestat ty, kteří se nebudou chovat tak, jak mají, avšak v závislosti na závažnosti spáchaného zločinu a objemu hospodaření organizace; a nakonec, po zvládnutí velmi ožehavého problému týkajícího se uznávání certifikátů o proměření lodí, stanovením podmínek, na základě kterých se budou subjekty vzájemně uznávat, aniž by ohrožovali námořní bezpečnost, a budou se řídit nejpřísnějšími pravidly jako referenčními body.

V každém případě jsem, dámy a pánové, přesvědčen, že je vytvořen pevný základ pro konečnou shodu a že společně najdeme rozumné řešení pro všechny evropské občany.

  Jaromír Kohlíček, zpravodaj. − (CS) Milé kolegyně, vážení kolegové, ve všech oborech dopravy je dlouhodobě zažito pečlivé vyšetření příčin vážných dopravních nehod. Jednotlivé členské státy berou takové vyšetření a zjištění technických příčin za samozřejmou součást snižování nehodovosti. Jedinou výjimku dosud tvoří lodní doprava. Existují sice určité rámcové předpisy, ale námořní a lodní doprava je z hlediska stanovení státu, který bude odpovědný za vyšetření příčin nehody, daleko složitější než ostatní druhy dopravy. Majitel lodi nemusí být provozovatelem lodi, oba mohou tedy pocházet z různých států. Posádka může mít pestré národnostní složení, různou státní příslušnost. Cestující mohou mít rovněž různé státní příslušnosti. Podobně se jedná o náklad, podobně se jedná o objednatele dopravy. Loď vyplouvá z přístavu v teritoriálních vodách jednoho státu, pluje do jiného, na cestě proplouvá teritoriálními vodami dalších států nebo mezinárodními vodami. Aby nebylo dost všech složitostí, některé státy tyto vyšetřovací komise, které požadujeme, mají organizačně začleněny do různých státních organizací. Nejsou tedy nezávislé ani organizačně.

Vyšetřování nehod v oblasti námořní dopravy bylo diskutováno se stínovými zpravodaji i s předsednictvím. Výbor pro dopravu a cestovní ruch se shodl na tom, že je žádoucí udržet základní rysy návrhu směrnice. Jde o jednotné šetření podle společné metodiky s tím, že musí být stanoveny termíny, dokdy bude určen stát, který provede vyšetřování, a dokdy bude předložena závěrečná zpráva. Je samozřejmě možné diskutovat o tom, jaká třída nehod bude povinně podle přijaté metodiky vyšetřována, a je možné diskutovat o tom, jak přesně vymezit organizační nezávislost vyšetřovací komise. V průběhu projednávání materiálu jsme se shodli na tom, že závěry technického vyšetření mohou být použity pro další, například kriminální vyšetřování. Detaily technického vyšetřování musí však zůstat důvěrné. Ve výboru bylo také vyjasněno, že není možné vynechat ustanovení, které požaduje vhodné zacházení s personálem lodi, jež byla účastníkem námořní nehody, pokud tomu nebrání zahrnutí takového ustanovení do jiných předpisů. Panuje rovněž shoda v tom, že nezávislá vyšetřovací komise musí být složena z odborníků z více zemí a že jednotlivé státy mohou mít vzájemnou dohodu o zastupování při vyšetřování námořních nehod.

Rád bych zdůraznil, že jedním z hlavních cílů projednávaného námořního balíčku je posílit odpovědnost státu vlajky. Proto je vhodné, aby i navrhované formulace týkající se rychlé informace o zjištěných technických nedostatcích zůstaly součástí směrnice stejně jako specifikace lodí, na které se daná směrnice vztahuje. Nemyslím si, že by bylo dobré, aby po zkušenostech s haváriemi tankerů u španělských břehů bylo nadále umožněno, aby pracovalo paralelně několik technických vyšetřovacích komisí. Jestliže se Evropská komise necítí dostatečně fundovaná pro rozhodnutí o vedení vyšetřování, potom zbývá jako jediná možnost provést toto rozhodnutí v Evropské radě. Rozhodně považuji za špatné řešení připustit několik paralelních technických vyšetřování. Dodnes neukončené šetření havárie tankeru Prestige nám ukazuje, kam takovéto alibistické rozptýlení odpovědnosti za vyšetřování vede. Je správné, že celý námořní balíček má být projednáván současně, je možné se tím vyvarovat rozdílu v definování jednotlivých pojmů mezi směrnicemi, které jsou jeho součástí, a tím lze zlepšit jednoznačnost výsledných materiálů.

Věřím, že i v případě směrnice o námořních katastrofách můžeme dojít k rozumnému kompromisu, který bude v praxi použitelný a který přispěje ke snížení pravděpodobnosti uskutečnění dalších námořních katastrof, případně k důslednému došetření včetně technických návazností.

  Dominique Bussereau, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zítra proběhne hlasování o třetím námořním balíčku. Jak jistě víte, námořní průmysl zaměstnává zhruba 3 miliony lidí a představuje tak pro Evropskou unii klíčové odvětví.

V balíčku zaslaném Komisí na počátku roku 2006 bylo sedm legislativních návrhů. Usilovaly o vytvoření opatření na prevenci nehod na moři a opatření pro stav po nehodách – tedy pro analyzování příčin nehod a pro odškodnění obětí. Nejdůležitějším bodem balíčku je zajistit bezpečnost a kvalitu lodní přepravy v souladu s životním prostředím a zvyšovat konkurenceschopnost evropského námořního sektoru.

Rada, Parlament i Komise podporují snahu o zvyšování námořní bezpečnosti. Na zasedání Evropské rady v roce 2002 v Kodani uvítala Rada snahy o zvýšení námořní bezpečnosti a připomněla odhodlání Evropské unie podniknout veškerá potřebná opatření, aby se zabránilo opakování katastrof, jako byla nehoda tankeru Erika. Rada si rovněž nemusí vyčítat, že uznala mnoho požadavků Parlamentu v jeho usnesení ze dne 27. dubna 2004. Stále však v souvislosti s třetím námořním balíčkem existují rozpory, které budou vyžadovat další jednání stran.

Od té doby, kdy byl na základě práce několika předsednictví – naposledy předsednictví slovinského – balíček Komisí představen, přijala Rada šest společných postojů k následujícím návrhům: vyšetřování nehod, společnosti vydávající osvědčení, státní přístavní inspekce, kontrola dopravy a Athénská úmluva, s přihlédnutím ke stanoviskům Parlamentu jako ta, která byla přijata v dubnu loňského roku.

Od začátku tohoto funkčního období vyvinulo francouzské předsednictví velkou snahu o dosažení shody během druhého čtení v Parlamentu v těchto šesti textech, ke kterým svůj společný postoj oznámila Rada v červnu 2008. Během neformálních setkání zpravodajů a předsedy výboru Coreper v letních měsících došlo ohledně všech dokumentů k velkému pokroku, protože cílem bylo rychlé dosažení shody v těchto textech. V posledním dopise jste, pane Costo, tuto skutečnost popsal jako „obrovský pokrok“.

V souladu se závazky, které jsem učinil v dubnu, navíc předsednictví, jak jistě víte, rázně a s nadšením znovu obnovilo rozhovory v Radě ohledně dvou zbývajících textů o občanskoprávní odpovědnosti a závazcích států vlajky. Toto opětovné zahájení bylo pro námořní bezpečnost velmi důležité a, pane komisaři, přišlo jako reakce na stále se opakující požadavky vaší Komise. Je vám známo, že tento bod zařadilo předsednictví na pořad jednání na neformálním setkání v LaRochelle, na které jsem pozval poslance Evropského parlamentu pana Costu a pana Savaryho, kteří byli tak laskaví a pozvání přijali. Víte, že v současné době pracujeme na technické stránce, aby se Rada ve složení pro dopravu mohla podívat před jejím dalším zasedáním naplánovaným na 9. října.

Budu k vám hovořit upřímně: vzhledem k reakci, kterou tato skutečnost vyvolala, jsem doufal, že se vyhneme dohodovacímu řízení. Nicméně nyní stojíme před ním. Musíme teď však usilovat o to, abychom neztratili sílu, kterou máme, a zejména nesmíme připustit ani zdání, že všechna snaha a pokrok byly marné, protože to by vyslalo veřejnosti velmi špatný signál. Proto je souběžně s prací, která byla v Radě ohledně posledních dvou textů vykonána, předsednictví přesto spokojeno, že dokázalo udržet neformální kontakt se všemi zpravodaji prvních šesti textů, aby dosáhlo nad jejich obsahem shody.

Chtěl jsem vás informovat o tomto řešení a řeknu o něm i Radě na jejím dalším jednání 9. října, kde se zaměříme na zbývající dva texty. Rada rozhodne o svém postoji na základě dohodovacího řízení o prvních šesti textech.

Pane předsedající, pevně věřím, že Parlament, Rada a Komise najdou cestu k užší spolupráci na těchto dokumentech. Domnívám se, že jsme již malý krůček od konečné shody, po které všichni toužíme.

  Antonio Tajani, člen Komise. − (IT) Děkuji vám, pane předsedající, dámy a pánové a zejména vám, moji kolegové. Po tolika letech strávených jako poslanec Evropského parlamentu jsem velmi potěšen, že se nyní nacházím ve sněmovně. Pane předsedající, pane Bussereau, dámy a pánové, je nutné zmiňovat důležité body a cíle, které vyplynuly na počátku této rozpravy o námořním balíčku?

Naším cílem i cílem Parlamentu, který zastupuje evropské občany, je evropským občanům zajistit či nalézt záruky, že se tragické události, které se odehrály několik kilometrů od evropského pobřeží, nebudou opakovat. Došlo i k méně závažným nehodám, jak ukazuje nedávná událost v přístavu Tarragona, které potvrzují, že naše snažení je správné a že potřebujeme dát občanům odpovědi na jejich otázky. Je samozřejmě nemožné nehodám zcela zabránit, musíme však udělat vše, co je v naších silách, abychom jim předcházeli, pomocí právní úpravy a politických kroků.

Jak toho můžeme dosáhnout? Ztížením podmínek pro bezohledné hospodářské subjekty, přísnějšími a systematičtějšími kontrolami ve všech přístavech EU a také efektivnějšími ustanoveními pro přijímání lodí v nouzi do přístavů zodpovědných za přijímání lodí a v neposlední řadě důslednějším dohledem nad orgány oprávněnými kontrolovat plavidla a vydávat osvědčení o bezpečnosti jménem jednotlivých členských států.

Stručně řečeno, potřebujeme zefektivnit způsob řešení následků nehod, poskytování spravedlivého odškodnění cestujícím, jejich rodinným příslušníkům či námořním organizacím a lépe se poučit z výsledků vyšetřování, které probíhá po nehodách. To je jeden z nejdůležitějších bodů – pochopit, co se stalo, abychom mohli zabránit dalšímu opakování. Těmito problémy se budete muset zabývat, protože Rada přijala rozhodnutí o pěti ze sedmi návrhů ve třetím námořním balíčku.

Jistě je vám známo, že Rada ve složení pro dopravu nedokázala v dubnu loňského roku posoudit návrhy týkající se závazků států vlajky a občanskoprávní odpovědnosti majitelů lodí. Neměli bychom podceňovat obtíže, o kterých se zmiňují členské státy a které vyvstaly i v průběhu neformálního jednání Rady v La Rochelle – znepokojení ohledně převedení pravomocí na Evropskou unii v souvislosti se subjekty dotčenými mezinárodními úmluvami a obavy z nárůstu administrativy spojené s kontrolami.

Během jednání v La Rochelle, – kterých se účastnil pan Costa –, jsme usilovně hledali – a tím „my“ mám na mysli Komisi a předsedu i francouzské předsednictví, kterému děkuji za práci vykonanou spolu s Komisí ve snaze dosáhnout co nejrychlejšího schválení balíčku, aniž by byly vynechány dva právní texty, které všichni považujeme za velice důležité, jak zdůraznil pan Bussereau.

Velice děkuji francouzskému předsednictví za podniknuté kroky, za jeho snahu vyjednávat a jeho přání zapojit Parlament do tohoto velmi citlivého a velice obtížného právního rozhodnutí. Nemohu však tvrdit, že jsem se současným stavem spokojen. Jsou před námi dvě témata, která čelí nebezpečí, že budou odložena stranou, přestože jsou velice důležitá.

Komise by ráda přijala celý balíček a my o to budeme usilovat a v našem úsilí vytrváme, abychom dohody dosáhli. Evropa musí dokázat občanům jasně odpovědět na jejich otázky, musíme mít jednoduchý, ale závazný cíl: veškerá plavidla pod vlajkou jakéhokoli členského státu se musí naprosto podřídit. Naším cílem musí být navíc záruka, že oběti námořních nehod obdrží odpovídající a jednotné odškodnění napříč celou Evropskou unií.

V La Rochelle jsme se pokusili vydat na cestu, která povede ke shodě mezi Parlamentem a Radou. Spolupracujeme s francouzským předsednictvím v prosazení textů, které budou mít kladné hodnocení Rady a zároveň Parlamentu. Včera jsem hovořil s ministrem dopravy Spolkové republiky Německo a naléhal jsem, aby se Německo také zapojilo, u všech členských států se během jednání snažím o to, aby učinily potřebné kroky a podpořily vyjednávací aktivity, o které se snaží francouzské předsednictví i Evropská komise.

Naprosto chápu, že Parlament usiluje během druhého čtení o přidání pozměňovacích návrhů navržených tak, aby odpovídaly podstatě dvou zbývajících návrhů. Tyto pozměňovací návrhy podporuji. Co se týče dokumentů, které jsou právě přezkoumávány, jsem si vědom toho, že jsme učinili obrovský pokrok, abychom sblížili názory Parlamentu a Rady a i přesto, že jsme nedocílili ohledně pozměňovacích návrhů kompromisu, jsem přesvědčen, že zbývající kroky budou tímto pokrokem výrazně zjednodušeny. O těchto tématech a předložených návrzích budu samozřejmě moci hovořit, až vyslechnu vaše příspěvky.

Stále však věřím, že můžeme dohody dosáhnout: bylo by nesprávné tvrdit, že jednání jsou snadná, protože jsou velmi složitá, ale věřím, že stále existuje prostor pro dosažení cíle ještě před dohodovacím řízením: nemůžeme se vzdát, dokud jsme nevynaložili veškerou snahu na přijetí všech textů, které tvoří balíček o námořní bezpečnosti.

Členové Rady, dámy a pánové, můžete se spolehnout na platnost závazku Evropské komise, všech manažerů a úředníků Kabinetu a generálního ředitelství, které mám tu čest vést, i mých podřízených, hledat a nalézt odpovědi na konkrétní otázky všech občanů Evropské unie.

  Georg Jarzembowski, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, s uspokojením zjišťuji, že na základě této rozpravy se objevuje společné východisko. Zástupce Rady za Francii, náš přítel, vyjádřil svůj názor, že my všichni stále máme možnost dosáhnout dohody do konce tohoto roku. Ano, dohodněme se tedy! Rád bych také poděkoval místopředsedům za jejich podporu Komise během rozhovorů mezi zpravodaji a francouzským předsednictvím v Radě.

Pane úřadující předsedo, rádi bychom zmínili, že vy a vaši kolegové jste učinili obrovský pokrok v rámci jednotlivých rozhovorů o těchto šesti dokumentech. Jsme skutečně na správné cestě, ale – a zmiňuji tuto skutečnost, abych dodal podporu vašim váhavým kolegům z Rady –, budeme mít buď jeden balíček, nebo žádný balíček. Proto doufám, že s těmito dvěma stále nevyřešenými dokumenty postoupíte vpřed na dalším zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku 9. listopadu. Tyto spisy mají svou váhu, nechci hovořit o podrobnostech občanskoprávní odpovědnosti majitelů lodí, ale považuji ji za velmi důležitou v souvislosti se státy vlajky.

Je však zřejmé, že bez ohledu na konkrétní povolání musíme mít námořní bezpečnost a ochranu námořníků, cestujících i pobřežních vod neustále na paměti, přesto se však členské státy vyhýbají ratifikaci a plnění konkrétních závazků či dokonce usnesení IMO o námořní ochraně. I když chceme zavést tyto závazky států vlajky, i když my – Parlament a Komise – chceme mít možnost vyvíjet na členské státy nátlak – v případě nutnosti i u soudu – aby plnily své závazky vyplývající z Úmluvy IMO o námořní ochraně a ochraně přímořských populací, členské státy to odmítají. Přestože existují slušní lidé, kteří závazky států vlajky plní, existují i ti, kteří se odmítají podrobit kontrolám Parlamentu a Komise, které by zajistily, že závazky příslušného státu vlajky budou plněny. To je zcela nepřijatelné.

Byli jsme svědky nehod tankerů Prestige a Erika a mí kolegové zmínili rovněž nehody z nedávné minulosti. Jsme občanům i životnímu prostředí zavázáni, že zajistíme, aby zejména státy vlajky plnily své závazky.

To je zvláštní. Ve zprávě paní Vlastoové jsme hovořili o státní přístavní inspekci, která teoreticky zajišťuje, že plavidla třetích zemí kotvící u našich břehů budou zkontrolována. Provádíme tedy kontrolu plavidel třetích zemí, ale členské státy se bojí podstoupit kontrolu, která by zajistila, že oni, státy vlajky, splňují povinnosti týkající se bezpečnosti plavidel. To je zcela nepřijatelné.

V tomto směru bych rád podpořil pana úřadujícího předsedu při získání většiny 9. října. Říkám „většiny“, pane úřadující předsedo, protože, pokud se nemýlím, většinová rozhodnutí jsou u dokumentů o dopravě možná. Budete zřejmě muset v Radě prorazit esprit de corps – pokud jedinec váhá, ostatní na něho nenaléhají – protože to ohrožuje ochranu životního prostředí a občanů a my budeme muset dosáhnout většinového rozhodnutí, pokud to bude třeba.

Žádám vás, abyste pokračoval, jsme na vás hrdí – doposud jste v Radě bojoval statečně. Předejte prosím Radě následující vzkaz: stojíme za vámi a jsme připraveni a chceme dosáhnout spolu s francouzským předsednictvím skvělých výsledků. Někteří však budou muset ustoupit – včetně německé vlády. Bojujme v tomto směru společně!