Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 23. září 2008 - Brusel

15. Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006 – Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006 (rozprava)

  Předsedající. - Dalším bodem je společná rozprava o

– zprávě (A6-0313/2008) Caroline Lucasové, za Výbor pro mezinárodní obchod, o Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě z roku 2006 (11964/2007 – C6-0326/2007 – 2006/0263(CNS)), a

– otázka k ústnímu zodpovězení (O-0074/2008 – B6-0458/2008) o Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě z roku 2006, pana Helmuta Markova, jménem Výboru pro mezinárodní obchod.

  Caroline Lucas, zpravodajka. − Vážený pane předsedající, dovolte mi nejprve poděkovat všem kolegům ve Výboru pro mezinárodní obchod a ve Výboru pro právní záležitosti za vynikající spolupráci na mé zprávě o Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě (ITTA) z roku 2006. Široký politický konsensus, ke kterému jsme dospěli, je vzhledem k mimořádnému významu otázky lesů, dřeva a obchodu velice uklidňující.

Možná jste zaregistrovali, že od předložení této dohody Parlamentu až do této dnešní rozpravy uplynul rok. To rozhodně neznamená, že by Výbor pro mezinárodní obchod tuto otázku bral na lehkou váhu. Z našeho stanoviska naopak pramení, že dohoda vyžaduje souhlas Parlamentu, a nikoli pouhou konzultaci, v neposlední řadě proto, že máme vůči dohodě určitá pevná a specifická stanoviska, o kterých se domníváme, že by měla být zohledněna.

Předseda Výboru pro mezinárodní obchod, pan Markov, blíže vysvětlí konkrétní procesní úsilí, které jsme vyvinuli, aby Parlament získal v této věci větší úlohu, a také, jak jsem si jista, popíše velice neuspokojivou odpověď, kterou jsme obdrželi od Rady, co se týče zpoždění a definitivního zamítnutí.

Uvedla jsem, že Parlament má na dohodu pevný a jasný názor. Tato dohoda bezpochyby představuje zlepšení starší dohody ITTA uzavřené před dvaceti lety, která ačkoli byla předkládána jako dohoda podporující jak obchod, tak udržitelnost, se ve skutečnosti týkala především obchodu, a ne již tolik udržitelnosti. To možná vysvětluje, proč jeden z klíčových signatářů této dohody, Indonésie, nenávratně ztratila tři čtvrtiny svých lesů a proč polovina veškeré těžby dřeva v oblastech, jako je Amazonka, povodí Konga a jihovýchodní Asie, se stále děje nezákonně.

Proto zatímco nová dohoda představuje zlepšení té předchozí, a my proto nabízíme Společenství podporu při její ratifikaci, toto by mělo být považováno za velice neochotnou podporu neuspokojivé dohody. Dohoda ITTA 2006 poskytuje velice málo prostředků, jež jsou nutné k vyřešení problému mizení tropických lesů. Například stále stanovuje jako jeden ze svých cílů podporu rozšíření mezinárodního obchodu, aniž by předtím vzala v potaz otázku udržitelnosti. Nebo podíváme-li se na strukturu hlasování organizace, která stojí za touto dohodou, zjistíme, že dává více hlasů výrobním zemím, které vyvážejí více dřeva, a uděluje více hlasů spotřebitelským zemím se silným dovozem. Jinými slovy, přes všechny řeči o udržitelnosti je systém stále nastaven tak, že poskytuje největší vliv těm, kteří obchodují nejvíce.

Proto naše zpráva vyzývá Komisi, aby se již začala připravovat na příští kolo jednání o dohodě o tropickém dřevě, aby byla zaručena značně vylepšená nástupnická dohoda. Souhlas Parlamentu s jakoukoli budoucí dohodou bude záviset na radikální změně v základních cílech dohody, jež povede k ochraně a udržitelnému hospodaření v tropických lesích a bude podporovat obchod s tropickým dřevem pouze do takové míry, jež nenaruší tento cíl. To znamená, že by Komise měla předložit vhodné finanční mechanismy pro země, které jsou ochotné omezit vývoz dřeva, a také navrhnout zásadní reorganizaci hlasovacího systému ITTA.

Avšak máme na Komisi ještě jeden požadavek, a tím je zabývat se dlouho očekávaným legislativním návrhem o dalších opatřeních pro boj proti nezákonné těžbě dřeva. Je naprosto nutné se mu bezodkladně věnovat. Připravoval se na začátku tohoto roku, měl být předložen k hlasování Komisí v květnu, avšak došlo k opakovanému zdržení kvůli, jak se domníváme, průmyslovému tlaku. A to navzdory četným vyjádřením široké politické podpory pro tento návrh ze strany Parlamentu. Poslední informací, kterou máme, je, že o návrhu má hlasovat sbor komisařů 15. října – byla bych vděčná za potvrzení této informace – a ráda bych apelovala na naše komisaře, aby vzali svoji odpovědnost velice vážně, protože otázka odlesňování je vysoce důležitá a týká se celého Parlamentu. Těším se na dnešní velmi silnou a optimistickou odpověď Komise.

  Helmuth Markov, autor. − (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem velice potěšen, že dnes máme tu příležitost diskutovat o Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě.

Ochrana a udržitelné hospodaření v tropických lesích nabývá čím dál více na významu s ohledem na nutnost bojovat se změnou klimatu, potřebu udržet biologickou rozmanitost a chránit práva původních obyvatel. V souvislosti s tím panuje ve Výboru pro mezinárodní obchod široká podpora konceptu mezinárodní dohody. Nicméně jak řekla naše zpravodajka paní Lucasová - a já bych jí nyní velice rád poděkoval za její skvělou zprávu -, panují jisté obavy, zda bude tato dohoda opravdu dostatečným prostředkem pro skutečné vyřešení problému odlesňování. Každý rok ubývá 13 milionů hektarů tropického lesa kvůli těžbě a vlivem toho vzniká přibližně 20 % emisí skleníkových plynů.

Důvodem, proč mezi předložením tohoto textu Parlamentu a dnešní diskusí o této dohodě v plénu uplynul rok, rozhodně není skutečnost, že by Výbor pro mezinárodní obchod chtěl tuto rozpravu oddálit nebo že by nepřikládal problému patřičný význam. Naopak, tím důvodem bylo, že dle našeho názoru, či spíše dle stanoviska Výboru pro právní záležitosti, vyžaduje tato dohoda souhlas Parlamentu, a nikoli pouze konzultaci. V tomto bodě bych rád poděkoval především zpravodajce, paní Panayotopoulos-Cassiotouové, a předsedovi Výboru pro právní záležitosti, panu Garganimu, za jejich jasnou a rychlou právní radu týkající se právní základny.

Na základě stanoviska Výboru pro právní záležitosti napsal v lednu předseda Pöttering generálnímu tajemníkovi Rady a vysvětlil mu, že podle našeho názoru stanovuje tato dohoda zvláštní institucionální rámec, a proto vyžaduje souhlas Parlamentu podle čl. 300 odst. 3 pododstavce 2 Smlouvy o ES. Bohužel Rada na tento dopis odpověděla až 23. května 2008. Odpověď - celé čtyři odstavce - neobsahovala žádné právní nebo jiné argumenty pro odmítnutí žádosti Parlamentu. V této souvislosti přijal Výbor pro mezinárodní obchod zprávu paní Lucasové, otázku k zodpovězení a související usnesení, které tu projednáváme.

Rád bych proto zdůraznil nejen význam dohody samotné a boje proti klimatické změně, ale také otázku práv a výsad Parlamentu. Současné Smlouvy neposkytují Parlamentu téměř žádné pravomoci v oblasti dohod o mezinárodním obchodu, s výjimkou těch dohod podléhajících čl. 300 odst. 3 pododstavci 2. Zavedení zvláštního institucionálního rámce, jako je tento, je nejčastějším odůvodněním pro uplatnění tohoto ustanovení Smlouvy a opravňuje také k použití schvalovacího procesu v případě uzavírání dohod o hospodářském partnerství mezi EU a zeměmi AKT a možných dohod s Koreou nebo Indií a jihovýchodní Asií – které opět mají zvláštní význam v boji proti odlesňování.

Proč je pro nás uplatnění schvalovacího procesu tak důležité? Jde nám o to vyvolat parlamentní diskusi a provést pečlivé zkoumání jménem občanů Evropy, a tudíž zajistit dohodám větší legitimitu a veřejné uznání. Je tedy skutečně také v zájmu Rady a Komise, aby Parlament začlenily jako spolutvůrce právních předpisů do této věci.

S ohledem na veřejný zájem o zachování biologické rozmanitosti a boj proti změně klimatu věřím, že Komise nyní přinejmenším vyhoví naší žádosti, aby podávala roční zprávy o zavádění Mezinárodní dohody o tropickém dřevě a o jejím vzájemném působení s bilaterálními dohodami.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. - (FR) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejprve mi dovolte poděkovat paní Lucasové za její zprávu, která upozorňuje na obrovskou nutnost čelit problému ničení tropických lesů.

Navzdory svým nedokonalostem je dohoda podepsaná v roce 2006 důležitým krokem tímto směrem a její vstoupení v platnost může pouze napomoci záležitosti, kterou správně hájíte ve své zprávě. Tato dohoda má mnohem větší environmentální a sociální zaměření než její předchůdkyně z roku 1994. Je jasné, že Mezinárodní organizace pro tropické dřevo nedokáže sama zastavit přečerpávání a nezákonnou těžbu, jelikož její hlavní příčiny často pocházejí odjinud než z lesnického průmyslu. Příčinami může být například trvalé nebo dočasné nahrazování lesů zemědělskou půdou, relativně nízká výnosnost udržování lesů v porovnání s jiným využitím půdy a také, zcela jednoduše, chudoba. V této obtížné situaci se tato organizace stala jedním z klíčových aktérů přijímajících praktická opatření zaměřená na zlepšení udržitelného hospodaření s tropickými lesy. Proto si zaslouží pozornost a podporu Společenství.

Vzhledem k právnímu základu této dohody provedla Komise analýzu této otázky a došla s podporou Rady a členských zemí k závěru, že by měla zachovat svůj původní návrh. Dnešní prioritou je dokončit proces pro vstup nové Mezinárodní dohody o tropickém dřevě 2009 v platnost.

Domnívám se, že spíše než opakovat právní argumenty podrývající toto rozhodnutí by bylo užitečnější se zaměřit na jiné otázky uvedené ve vaší zprávě a zodpovědět související otázku k ústnímu zodpovězení pana Markova.

Chtěl bych pouze říci, že neexistuje žádná formální souvislost mezi Mezinárodní dohodou o tropickém dřevě a jinými dohodami, jako jsou Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, Úmluva o biologické rozmanitosti a bilaterální dohody o vymahatelnosti práva, správě a obchodu v lesnictví (FLEGT). Ve skutečnosti jsou tyto dohody velice odlišné, co se týče jejich signatářů, obsahu, rozsahu a uspořádání. Vzájemné působení těchto odlišných smluv je založeno na tom, do jaké míry výsledky dosažené jako součást tohoto procesu podněcují debaty a iniciativy, které se dějí jinde, a na schopnosti různých procesů podnítit spolupráci. V rámci všech těchto dohod uskutečňuje Evropská unie svůj hlavní cíl, jímž je využít obchodu jako ohromného podněcovatele udržitelného rozvoje: například zajištěním podpory pro multilaterální dohody a vnitrostátní právní předpisy týkající se životního prostředí.

Komise je samozřejmě připravena podat zprávy Radě a Parlamentu o činnostech Mezinárodní organizace pro tropické dřevo (ITTO), ale já bych přeci jen rád upozornil na to, že tato organizace vydává své vlastní výroční zprávy. Proto můžeme diskutovat o nich a Komise je připravena, pokud to bude nutné, poskytnout další informace. Co se týče dohod o vymahatelnosti práva, správě a obchodu v lesnictví (FLEGT), nařízení Rady již ukládá Komisi povinnost představit výroční zprávu o fungování licenčního systému.

To jsou veškeré informace, které vám mohu poskytnout. Vzhledem k tomu, že pan komisař Michel tu s námi dnes večer nemůže být, ačkoli jeho členové jeho týmu jsou přítomni, mám osobní pověření předat mu jakékoli komentáře a pozorování, které vyvstanou z této zajímavé rozpravy, v době, kdy budeme projednávat rozvoj některých zemí, obzvláště afrických.

Proto bych rád upřímně poděkoval Parlamentu a paní Lucasové a panu Markovovi za jejich nesnadnou práci. Budu nyní pozorně poslouchat komentáře jednotlivých řečníků.

  Georgios Papastamkos, navrhovatel stanoviska Výboru pro právní záležitosti. − (EL) Vážený pane předsedající, předseda Výboru pro mezinárodní obchod, pan Markov, poukázal na právní aspekty věci, kterou projednáváme, když zastoupil paní Panayotopoulos-Cassiotouvou a hovořil jménem Výboru pro právní záležitosti. Jak víte, na zasedání 19. prosince 2007 zmíněný Výbor vyjádřil své stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Rady. Toto nařízení bylo předloženo jménem Evropského společenství s ohledem na závěr Mezinárodní dohody o tropickém dřevě 2006, předložené Komisí.

Navrhovaný právní základ obsahuje články 133 a 175 spolu s prvním pododstavcem čl. 300 odst. 2 a prvním pododstavcem čl. 300 odst. 3 Smlouvy o EC.

Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu se rozhodl navrhnout změnu tohoto právního základu, aby odkazoval na druhý pododstavec čl. 300 odst. 3. To vyžaduje souhlas Evropského parlamentu, nikoli pouhé konzultace.

Komise odpověděla jinak a nadále se řídí právním základem, který je navržen. Výbor pro právní záležitosti ospravedlňuje rozhodnutí změnit právní základ. Toto je případ mezinárodní dohody, která vytváří zvláštní institucionální rámec prostřednictvím uspořádání postupů pro spolupráci.

  Zbigniew Zaleski, jménem skupiny PPE-DE. - (PL) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dřevo je cenný stavební materiál, je zdravé, praktické, možná poněkud postrádá odolnost vůči ohni, ale je čím dál více vyhledávané. Zkrátka představuje vyhledávanou a přitažlivou komoditu a často také hlavní vývozní produkt země. Tropické dřevo – tedy dřevo omezené na úzké zeměpisné pásmo – je ještě přitažlivější a je předmětem obchodu, který je často nezákonný a působí ničivě na lesy i na celý ekosystém.

Čelíme tedy dilematu: Na jedné straně potřebujeme dřevo, potřebujeme stavební materiál, ovšem na druhé straně musíme chránit tropické lesy. Pokud jejich využívání nebude pod dobrou a rozumnou kontrolou, vyústí nejenom v ekologickou, ale také v demografickou katastrofu. Pokud nebudou existovat lesy, nebude existovat žádná další vegetace, ani zvířata, ani lidé. Potřebujeme mezinárodní dohody, ale informovanost o rozumném hospodaření se dřevem má zde pravděpodobně přednost. Pokud nepřeváží rozum, zničíme důležitý prvek nenahraditelného přírodního světa. Místo moudrých hospodářů se staneme ničiteli.

Abych to tedy shrnul, podporuji rozšíření dohody (přičemž si uvědomuji možnost jejího dalšího vylepšování), která, třebaže pouze částečně, omezuje volný a spravedlivý obchod s takovým dřevem a současně může být modelem pro využívání dřeva z jiných oblastí – ze Sibiře, o níž v poslední době slýcháme tak málo, pane komisaři, z povodí Amazonky, o které slýcháme o trochu víc, a z jiných zranitelných oblastí světa.

  David Martin, jménem skupiny PSE. - Vážený pane předsedající, dovolte mi v samotném úvodu této rozpravy říci, že skupina sociálních demokratů blahopřeje Caroline Lucasové k její zprávě, skutečně zprávu podporuje a bude hlasovat pro všechny pozměňovací návrhy, které paní Lucasová ve zprávě navrhuje.

Vítám skutečnost, že přepracovaná Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě klade větší důraz na udržitelné hospodaření – například řešením nezákonné těžby – a na obnovení a zachování poničených lesů. Jak již bylo řečeno, zachování tropických lesů je klíčové pro zachování biologické rozmanitosti a pro náš boj proti změně klimatu, protože jak všichni dobře víme, tropické lesy mají klíčovou úlohu při odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. V současné době má ubývání těchto lesů za následek 20 % globálních emisí oxidu uhličitého.

Sdílím cíl Caroliny Lucasové, aby přepracovaný dokument skutečně upřednostnil ekologické a sociální otázky a nebyl zaměřen výhradně na zvýšení obchodu s tropickým dřevem.

Rozvojové země samozřejmě musí mít prostředky pro ochranu, zachování a udržitelné hospodaření s lesy. Dohoda obsahuje kromě ustanovení o financování projektů také ustanovení o financování, jež je založeno na tematických programech. Věřím, že tematické programy se mohou zaměřit na otázky, jako je správa a snížení chudoby, a že členské státy mohou k těmto programům významně přispět.

Sdílím zklamání, které Caroline i Helmuth Markov vyjádřili ohledně skutečnosti, že Parlamentu nebyl umožněn schvalovací proces o této dohodě, a sdílím jejich názor, že k tomuto procesu mělo dojít.

Doufám, že můžeme počítat s tím, že Komise předloží Parlamentu výroční zprávu analyzující – a analyzující je zde tím klíčovým slovem – realizaci dohody. Jsem si vědom toho, že Mezinárodní organizace pro tropické dřevo vydává vlastní výroční zprávu, jak nám dnes Komise sdělila, ale my chceme slyšet odpověď Komise na tento dokument.

Co se týče bilaterálních dohod, na počátku tohoto měsíce EU podepsala dohodu s Ghanou, která má zabránit dovozu nezákonně vytěženého dřeva na evropské trhy. Tato dohoda teoreticky zajistí, že budou dodržena základní pravidla pro zachování lesů, jako je řádná vládní kontrola kácení lesů – a v současnosti, musíme poznamenat, jsou lesy v Ghaně vykáceny ročně o téměř 2 %. Pokud bude tato bilaterální dohoda fungovat, může být prospěšná oběma stranám. V Ghaně, kde nezákonná těžba zmenšila deštné lesy oproti jejich normální rozloze za necelých 50 let až o 25 %, pomůže dohoda zajistit budoucnost dřevařského průmyslu – jejího 4. nejvýdělečnějšího průmyslového odvětví.

V Evropské unii, kde jsou spotřebitelé čím dál více orientováni na životní prostředí, můžeme zaručit, že dřevo, které dovážíme z Ghany, je zcela čisté. Ačkoli této dohodě může trvat několik let, než se stane plně funkční, domnívám se, že jde o slibný začátek a podporuji plány Komise na dosažení podobných dohod s dalšími africkými zeměmi, jako je Gabun, Kamerun a Libérie.

Na závěr bych zopakoval slova Caroliny Lucasové: Tato dohoda představuje skromný začátek; je to lepší nežli nic, ale nezajišťuje příliš mnoho a my potřebujeme další návrhy od Komise a od mezinárodního společenství.

  Magor Imre Csibi, jménem skupiny ALDE. - Vážený pane předsedající, rád bych poblahopřál zpravodajce k závěrům její zprávy, které plně podporuji. Po více než 20 letech dohod o tropickém dřevě se jejich dopad na udržitelné hospodaření s tropickými lesy zdá být omezený. Organizace pro výživu a zemědělství OSN odhaduje, že jen mezi rokem 2000 a 2005 se úroveň odlesňování tropických lesů v porovnání s úrovní v roce 1990 zvýšila o 8,5 %.

Je veliká škoda, že se poslanci a občanská společnost více nezapojuje do vytváření takových dohod, aby byla zajištěna rovnováha mezi obchodními zájmy a požadavkem udržitelnějšího hospodaření s tropickými lesy. Avšak ať je dohoda jakkoli účinná, musí být součástí obecnějšího přístupu, kde každý region uzná svoji odpovědnost a podnikne pevné kroky, aby bylo pustošení lesů zastaveno.

Mohli bychom si myslet, že v Evropě máme účinné mechanismy na ochranu biologické rozmanitosti a spotřebitele, ale skutečnost nás utvrzuje o opaku. Každý den je do přístavů EU přiváženo obrovské množství nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských produktů. Jakmile se jednou nezákonné dřevo dostane na trh jednoho členského státu, může být snadno prodáno v kterémkoli z 26 členských států bez další kontroly legality. Takto se evropští spotřebitelé kupující v dobré víře nábytek nebo stavební materiál z domnělých legálních zdrojů namísto toho stávají spolupachateli zločinu na lesích.

Jako hlavní dovozce a spotřebitel dřeva a vzhledem k svému závazku snížit odlesňování jako součást plánu pro boj proti změně klimatu je Evropská unie odpovědná za boj proti nezákonné těžbě a obchodu s nezákonně vytěženými dřevařskými výrobky. Pokud chceme skutečně bojovat proti odlesňování a nezákonné těžbě, měli bychom zde nejdříve zlepšit vlastní situaci tak, že prosadíme evropské právní předpisy, které zabrání marketingu nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků v EU. Bohužel příslušný legislativní návrh je opakovaně zdržován navzdory nařízení EU z července 2006 a prohlášení pracovního programu Komise v říjnu 2007.

U příležitosti této rozpravy bych rád vyzval Komisi, aby objasnila důvody, které ji vedly k odložení vydání balíčku předpisů týkajících se lesnictví. Dále vyzývám Komisi, aby předložila, bez dalších průtahů, právní předpis požadující, aby se na trh EU dostávalo pouze zákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky.

Bohužel jsme již ztratili příliš mnoho času. V tuto chvíli vybízím Komisi, aby urychlila postup k předložení tohoto důležitého právního předpisu, aby mohlo k prvnímu parlamentnímu čtení dojít před koncem tohoto parlamentního období. Musíme se ujistit, že vysíláme správná sdělení a že tak činíme včas.

  Wiesław Stefan Kuc, jménem skupiny UEN. - (PL) Vážený pane předsedající, dokončení Mezinárodní dohody o tropickém dřevě je jistě velmi důležitým krokem k ochraně tropických lesů a k civilizovanějšímu obchodu s určitými druhy dřeva. Avšak procesní záležitosti by neměly zastínit naše základní cíle. Možná je důležité vytvořit právní základ, možná je důležité, zda jde o konzultaci, nebo o schvalovací proces, ale pomůže nám to ochránit tropické lesy a posunout se dál?

Každý den nenávratně zmizí tisíce hektarů lesů a nejen těch tropických. Země, která po nich zůstává, se mění v bažinu nebo poušť. Odlesňování nelze zabránit novým vysazováním, přinejmenším ne v krátkodobém horizontu. Chudé země Afriky, Ameriky a Asie nemají prostředky, aby mohly kontrolovat rozsáhlé vytěžování lesů, předcházet mu nebo v této oblasti rozumně hospodařit. To platí také o lesích na Sibiři. Nechráníme stromy a nemáme žádnou úctu ke dřevu. Čím je země chudší, tím více to platí. Během kulturní revoluce v Číně bylo vykáceno mnoho čtverečních kilometrů lesů. Dřevo je využíváno jako primární zdroj energie.

Proto hraje Mezinárodní organizace pro tropické dřevo tak důležitou úlohu. Mějme na paměti, že technický pokrok a moderní stroje na kácení jen urychlují tento proces a levné dřevo pocházející z nezákonné těžby je pro obchodníky přitažlivé. Každá ucpaná mezera v obchodu, každá překážka, doklad o původu a kontrole bude znamenat další úspěch. Doufám, že tato dohoda splní svoji úlohu co nejdříve.

  Margrete Auken, jménem skupiny Verts/ALE. - (DA) Vážený pane předsedající, ráda bych poděkovala paní Lucasové za vynikající zprávu. Potvrzuje se, a v tomto ohledu panuje všeobecná shoda, že obchod s tropickým dřevem v EU je katastrofální. Jak dnes večer bylo opakovaně řečeno, už nás unavují pouhé řeči a žádné činy. Doufám, že Komise slyší, kolik lidí ji vyzývá, aby přijala opatření a pokusila se věci změnit, aby budoucnost byla o něco jasnější.

Nezákonně vytěžené dřevo proudí do EU a to je samo o sobě naprosto absurdní. Kdyby šlo o jakýkoli jiný výrobek, nazývali bychom to obchodování s kradeným zbožím. Programy dobrovolného označování jsou velmi podivným krokem. Nezákonné činy by měly být zakázány, i v EU; neměly by být potírány žádnými prostředky k označování, ale skutečným zákazem. Věřím, že pro většinu lidí je překvapením, že je vůbec legální koupit v EU nezákonně vytěžené dřevo. Přirozeně, označování je lepší než nic.

Rozsah kontroly velkých dřevařských firem - z nichž některé z těch nejhorších pocházejí z mé země, z Dánska – nad právními předpisy EU, nebo nedostatek takových předpisů, je také absurdní. Proto podporuji výzvu zpravodajky komisaři, aby bylo nyní zahájeno přezkoumání mezinárodní dohody, a my se také musíme pustit do práce na úrovni EU. Nutně potřebujeme zavést účinnost. Přestože špatná správa a korupce hrají v zemích vyvážejících dřevo významnou úlohu, nemůžeme ignorovat poptávku, jak již bylo také řečeno mnohokrát, protože ta je tím nejdůležitějším faktorem.

Evropská unie musí přijmout odpovědnost jako jeden z největších světových dovozců dřeva. Potřebujeme účinné právní předpisy, které zajistí, že veškeré dřevařské výrobky prodávané v rámci Společenství – včetně zpracovaných výrobků – jsou jak legální tak udržitelné. Můžeme začít hned s veřejnými zakázkami. Cokoli jiného by bylo neodůvodněné.

  Jens Holm , jménem skupiny GUE/NGL. - (SV) Vážený pane předsedající, ničení tropických lesů pokračuje v nezmenšené míře. Třináct milionů hektarů za rok nebo jedno fotbalové hřiště za vteřinu – to je rozloha lesů, které zmizí ze světa každý rok. To se děje navzdory skutečnosti, že první dohoda o tropickém dřevě vstoupila v platnost již před dvaceti lety. V roce 2006 byla podepsána Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě. Ačkoli je ve svém rozsahu obecná a má své nedostatky, alespoň nám poskytuje nástroj na řešení tohoto problému.

Paní Lucasová na to upozornila a její tolik potřebné pozměňovací návrhy nám poskytnou lepší prostředky na ochranu tropických lesů. Rád bych položil otázku přímo Komisi. Paní Lucasová ve svém úvodu uvedla, že celý Evropský parlament čeká na právní předpis od Komise pro boj s nezákonnou těžbou. Kdy se tohoto předpisu o nezákonné těžbě dočkáme? Je pravda, že Komise o této záležitosti již hlasovala v květnu tohoto roku? Proč jsme tedy ještě nic nedostali? Ve svém projevu jste se o tom nezmínil, ale my v Parlamentu to chceme vědět. Co se stalo s legislativním návrhem? Prosím vás o vysvětlení.

Jinak děkuji paní Lucasové za zdůraznění celého problému obchodu se dřevem. Je skutečně opodstatněné, aby bylo tolik lesů vykáceno a tato zemědělská produkce vyvážena? Moje země, Švédsko, je nejhustěji zalesněnou zemí EU. Současně dovážíme jednu šestinu veškerého dřeva, které spotřebujeme. Proč? Zjevně protože je velice levné kupovat dřevo na světovém trhu. Paní Lucasová to chce změnit a žádá EU, aby podpořila země, které přijmou strategie k ochraně svých tropických lesů. Naprosto správně, to je velice dobrý návrh.

Dalším opatřením, o kterém se paní Lucasová zmínila, je připojit podmínky k obchodním dohodám a zajistit, aby jak evropské podniky tak i výrobci na jihu nesli odpovědnost a aby byly dodržovány mezinárodní úmluvy a dohody. Podstatou této myšlenky je využití mezinárodního obchodu – jako nástroje na podporu udržitelnosti a rozvoje na celém světě.

Další dimenzí odlesňování, o níž se příliš málo diskutuje, je masný průmysl. Velká část masa a krmiva spotřebovaného ve světě pochází z půdy, která byla původně pokryta lesy. Produkce masa je jednou z hlavních příčin odlesňování v Amazonii. Předseda panelu OSN pro změnu klimatu, Rajendra Pachauri, nedávno vyzval k omezení spotřeby masa. Má naprostou pravdu. Zde je tedy další otázka pro Komisi: Kdy bude vytvořena strategie pro snížení spotřeby masa? Jak již jsem řekl, paní Lucasová má také pravdu ve většině věcí, které uvádí ve své zprávě. Skupina Evropské sjednocené levice proto tuto vynikající zprávu podporuje.

  Maciej Marian Giertych (NI). - (PL) Vážený pane předsedající, stávající mezinárodní dohody vztahující se k tropické dendrofloře jsou zcela jasně nedostatečné. Genetické zdroje tropických lesů se zmenšují alarmující rychlostí kvůli rozsáhlému využívání člověkem.

K tomu existují dva důvody: Nejzajímavější druhy tropického dřeva stále mají v bohatých zemích odbyt na trhu. Jsou ještě efektivněji vyhledávány a káceny. Potenciál pro jejich obhospodařování podle zvládnutých lesnických podmínek je zároveň omezen nedostatkem školkařských metod, které by to umožnily. Semena obvykle nejsou trvanlivá. Jinými slovy, nejsou vhodná pro skladování a převoz. Začínají klíčit v okamžiku, kdy spadnou ze stromu. Je tedy zapotřebí zvláštních studií o těchto vymírajících druzích v produkci semen, šlechtění rostlin a pěstitelském hospodaření. Lidé obchodující s takovým dřevem by měli platit daň na podporu takového výzkumu.

Druhým důvodem je rozsáhlé využívání dřevin, včetně keřů, místními obyvateli, kteří je využívají jako topivo a na přípravu jídla. Ničení nelze zastavit, dokud těmto lidem nebudou poskytnuty zásoby jiného paliva.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Vážený pane předsedající, dokončení Mezinárodní dohody o tropickém dřevě 2006 je nesmírně pozitivním výsledkem. Navíc odráží konsensus 180 vlád výrobních i spotřebitelských zemí a mezinárodních organizací.

O důležitosti cílů vytyčených v této dohodě tedy není pochyb. Stačí jen pomyslet na ničivé účinky nezákonné těžby a odlesňování, zvláště o jejich přispění ke skleníkovému efektu. Pro udržitelné využití tropických lesů je proto zásadně důležitá podpora vnitrostátních politik výrobních zemí a posílení jejich schopnosti uplatňovat právní předpisy týkající se lesnictví a účinně bojovat proti nezákonné těžbě.

Pro dosažení cíle nové dohody je samozřejmě nezbytně nutné přiměřené financování. Je na nás v EU, abychom zajistili, že se na evropský trh dováží a na něm prodává pouze zákonně vytěžené tropické dřevo. Musíme podporovat činnosti vedoucí k zvýšení informovanosti a povědomí mezi spotřebiteli.

Nicméně zvažme, zda postačí dobrovolné programy, nebo zda je pro zákonný obchod se dřevem zapotřebí právně závazných pravidel a upřesnění. Tento cíl je třeba sledovat nejen na mezinárodní úrovni, ale také na úrovni bilaterálních dohod zajištěných programem FLEGT a obchodních dohod v jednání; jinými slovy, dohod o volném obchodu. Dohoda mezi EU a Ghanou je příkladem, který vytyčuje cestu k bilaterální spolupráci.

  Francisco Assis (PSE). - (PT) Vážený pane předsedající, tento konkrétní případ je jasným příkladem toho, že obavy ohledně liberalizace obchodu by měly být až na druhém místě za důležitějšími cíli, v tomto případě ekologickou a sociální povahou záležitosti. Zachování tropických lesů je zásadní pro udržení ekologické rovnováhy planety a můžeme bez přehánění tvrdit, že tropické lesy jako takové jsou dědictvím lidstva a že my všichni neseme odpovědnost za jejich zachování. Především rozvinutější a bohatší země mají odpovědnost, které se nemohou vyhnout. Tyto lesy se ve většině případů nacházejí v chudých zemích, zemích, jež čelí extrémním problémům, a veškeré řeči, které zde vedeme, budou naprosto zbytečné, nedokážeme-li podpořit rozvojové akce zaměřené na tyto země.

Je naprosto zásadní těmto zemím pomoci a je nezbytně nutné, aby se největší spotřebitelé a nejrozvinutější oblasti světa, což je jasně případ Evropské unie, zavázaly na jedné straně zajistit, že zde existují pevné kontrolní mechanismy pro využití těchto lesů, ale současně je nezbytné, aby se tyto země zavázaly k podpoře zemí, jež dřevo produkují.

Tyto země jsou na tropických lesích závislé a jejich hospodářství jsou do velké míry s lesy spjata. Rychlé odlesňování bude mít dramatické následky ze všech úhlů pohledu – pro nás na globálnější úrovni, z ekologického hlediska, ale pro ně na daleko hmatatelnější úrovni, z hospodářské a sociální perspektivy, a vystaví riziku i jejich samotné přežití – a proto vše, co můžeme udělat, musí začít tady. Musíme nabídnout podporu a zavést opatření, která podnítí rozvoj a přeměnu výrobních struktur v daných zemích, aby měly ke svým lesům a svým zdrojům vztah, který lépe odráží jejich zájmy a je více v souladu s globálními zájmy lidstva. To je odpovědností Evropské unie. Tato dohoda jde správným směrem. Stále to není dost, ale zpráva jasně poukazuje na tyto nedostatky, a přesto představuje naději pro budoucnost.

  Jean-Claude Martinez (NI). - (FR) Vážený pane předsedající, tropické dřevo dnes večer, finanční krize tento týden, velké pandemie, migrace, potravinová krize... To vše nás vede ke stejnému závěru: hlavní politické otázky dneška jsou globální a vyžadují globální politické řešení.

Samozřejmě, v zásadě nikdo nezpochybňuje trvalou suverenitu Indonésie nad jejími tropickými lesy a její právo pěstovat palmy na výrobu palmového oleje, stejně jako Brazílie má právo vyměnit své lesy za dobytek, stejně jako Gabun. Nicméně zdá se, že územní suverenita má negativní důsledky mimo suverénní území. Odlesňování, chudoba, hrozící vymření fauny a flóry a levné dřevo, to všechno způsobuje škodu na globální úrovni. Proto nelze říct: „Lidé, kteří škodí jiným, musí napravit problémy, které způsobili.“ Jde o to řešit tyto otázky na právní úrovni. Jak tento problém vyřešíme? Kde začneme? V Evropě, označováním dřeva, osvědčujícím jej jako dřevo pocházející ze „spravedlivého obchodu“, stejným způsobem, jako to děláme s kávou, bilaterálními obchodními dohodami? Bezpochyby jde o zásadní první krok, ale řešení musí být globální. Potřebujeme daleko více než jen multilaterální dohodu o dřevě, protože lidé ve Společenství, protože Afričané, obyvatelé Latinské Ameriky a Asiaté mají také právo na odměnu za různé funkce, které vykonávají. Proto, pane předsedající, se na tyto problémy musíme dívat politicky, na globální úrovni, a najít pojetí a modely, aby mohl život na naší planetě pokračovat.

  Předsedající. - Děkuji vám za vaši mezinárodní prosbu, pane Martinezi.

  Corien Wortmann-Kool (PPE-DE). - (NL) Vážený pane předsedající, také bych ráda upřímně poděkovala paní Lucasové a také panu Zaleskimu za jejich snahy v otázce tohoto usnesení. Přesto bohužel obchod s nezákonně či neudržitelně vytěženým dřevem v Evropě ve velkém rozsahu stále probíhá.

Akční plán FLEGT 2003 Evropské komise, zvláště zaměřený na prevenci obchodu s nezákonně vytěženým dřevem v Evropě, měl pouze velice omezený účinek. Z tohoto důvodu je velice politováníhodné, že Evropská komise stále nepředstavila nové návrhy. Přesto se zdá, že nesprávné konání na straně dovozců se stále vyplácí, jelikož proti nezákonnému obchodu nejsou podnikány žádné kroky a neexistují sankce. Zodpovědní dovozci dřeva tudíž platí vysokou cenu, doslova i obrazně, za splnění ekologických a bezpečnostních norem, jelikož ve velkém měřítku stále dochází k obchodu s daleko levnějším nezákonně vytěženým dřevem.

Dřevařský průmysl sám o sobě došel některých podstatných změn, jako je certifikace. Musíme tyto změny podpořit závaznými právními předpisy v souladu s rámcem Světové obchodní organizace. Z tohoto důvodu jsem také zastáncem stávajících certifikačních systémů, které byly zavedeny částečně samotným odvětvím a částečně nevládními organizacemi. To, co požaduje paní Lucasová, konkrétně vytvoření nové evropské instituce, by znamenalo velký nárůst byrokracie a to je dle našeho názoru zbytečné.

Samozřejmě musí být přijaty kroky pro boj proti nezákonné těžbě přímo v regionech, ale očekáváme také, že Evropská komise představí návrh na zavedení sankcí, což by také mělo mít na dovozce dřeva preventivní účinek. Pokud neuvalíme sankce na podniky zapojené do nezákonného obchodu, existuje nebezpečí, že se toto nezákonné chování bude nadále vyplácet, a tomu musíme zabránit.

  Rovana Plumb (PSE). - (RO) Ráda bych poblahopřála zpravodajce paní Lucasové a všem jejím kolegům k jejich práci na této zprávě. Věřím, že Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě 2006 přispěje k udržitelnému hospodaření se světovými lesy, přestože 80 % z nich již bylo zničeno nebo poškozeno. Všichni víme, že lesy jsou útočištěm pro zachování biologické rozmanitosti a že hrají zásadní úlohu v boji proti změně klimatu. Dovoz levného dřeva a nábytku probíhající díky dobrovolným dohodám má za následek nerovnováhu na světovém trhu i ztrátu zaměstnanosti jak ve vyvážejících zemích, tak v těch dovážejících. Proto bych ráda znovu zdůraznila, že je třeba přijmout právní opatření na ochranu tropických a jiných lesů a zabránit nezákonné těžbě. Přepracovanou dohodu vítám a spoléhám se na Komisi, že představí výroční zprávu o hodnocení této dohody.

  Béla Glattfelder (PPE-DE). - (HU) Změnu klimatu můžeme zastavit pouze tehdy, pokud zastavíme odlesňování. Naše evropské snahy o ochranu životního prostředí zůstanou neúčinné, pokud budeme tolerovat ničení životního prostředí v jiných částech světa.

Liberalizace mezinárodního obchodu a globalizace podporují ničení prostředí, které překračuje kontinenty. Pravidla Mezinárodní obchodní organizace musí být doplněna přísnými ustanoveními na ochranu prostředí, jinak další liberalizace povede k ještě většímu ničení životního prostředí. Nyní nestačí zakázat nezákonný obchod se dřevem: Dovoz výrobků a nábytku vyrobených z nezákonně vytěženého dřeva musí být také zakázán.

Opravdu si lidé myslí, že dovoz levného čínského nábytku nemá s odlesňováním nic společného? Tato zpráva je krokem správným směrem, ale je zapotřebí přísnějších opatření, protože stav naší planety to vyžaduje. Dokud nevejdou v platnost tvrdší pravidla, musíme apelovat na velké mezinárodní prodejce nábytku, jako je IKEA, aby používal transparentní omezení a aby neprodávali nábytek vyrobený z nezákonně vytěženého dřeva.

Konečně, odlesňování podporuje nejen obchod se dřevem a nábytkem, ale také zvyšuje zemědělské ceny a poptávku po biopalivech. Pokud umožníme obchod s biopalivy vyrobenými na základě odlesňování, musíme si být vědomi toho, že pokaždé, když naplníme nádrž svého auta, přispěli jsme tím k vykácení několika čtverečních metrů deštného pralesa.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, již několik let je stav tropických deštných pralesů alarmující a není možné v skrytu přihlížet bezohlednému drancování této klíčové složky biosféry naší planety. Je smutné, že legislativa, která by potírala nelegální těžbu tropického dřeva, naráží v Evropě na vážné překážky a mezitím každý rok ubývá údajně 13 milionů hektarů pralesů, což má samozřejmě velký podíl na růst emisí CO2. Plně podporuji výzvu, aby požadavky na ochranu životního prostředí byly zahrnuty do společné obchodní politiky Evropské unie. Velice oceňuji, že zpráva Lucas klade důraz také na šíření informací o katastrofálních důsledcích odlesňování. Takovýto druh smlouvy má ratifikovat Parlament a je důležité, abychom každý rok projednávali zprávu Komise o implementaci této mezinárodní smlouvy, a to znamená o stavu odlesňování, tady na půdě Evropského parlamentu. Klimatickým změnám dnes již bohužel nemůžeme předcházet ani je zastavit, ale je naší odpovědností je alespoň zpomalit. Tato smlouva, i když je nedostatečná, je krok správným směrem.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Navzdory své závislosti na sloganech vybízejících k ochraně životního prostředí se zdá, že sjednocená Evropa ignoruje narůstající problém mizení primárních lesů, jehož hlavním důvodem je chamtivé obhospodařování lesů lačné uspokojit poptávku obchodu s tropickým dřevem. Téměř 80 % celkové rozlohy takových lesů již padlo za oběť odlesňování.

Evropská unie musí zvýšit finanční pomoc poskytovanou výrobním státům, aby zabránila nezákonné těžbě a aby podporovala udržitelné obhospodařování lesů. Dalším v zásadě dobrým nápadem je zavedení certifikace dřeva pro evropský trh. Podle oficiálních statistik představuje dovoz dřeva do EU malé procento celkové produkce, ale nezapomínejme na obrovské množství dřeva dováženého do Evropy ve zpracované formě. Bitva o uchování toho, co zbylo z našich primárních lesů, je de facto bitvou o budoucnost následujících generací.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. - (FR) Vážený pane předsedající, děkuji těm poslancům, kteří hovořili.

Nejprve bych rád všem připomenul, že dohoda z roku 2006 má za cíl podporovat rozšíření mezinárodního obchodu s tropickým dřevem z lesů, které podléhají udržitelnému hospodaření a jsou využívány v souladu se zákonem, a podněcovat udržitelné hospodaření s tropickými lesy produkujícími dřevo.

Také bych rád řekl, že se jedná o jedinou multilaterální mezinárodní dohodu, která začleňuje lesy, především tropické, do právně schváleného rámce. Tato dohoda také nepřímo ovlivňuje další lesy, ačkoli je to méně znatelné a okrajovější.

Zajímavé je, že tato dohoda stanovuje rámec spolupráce, který spojuje všechny iniciativy související s lesnictvím. Komise samozřejmě usiluje o to být v této dohodě aktivním účastníkem, aby Společenství přispívalo do administrativního rozpočtu, a také bychom rádi financovali rozsáhlá opatření prostřednictvím tematických programů.

Nicméně to by nemělo nahradit bilaterální dohody uzavřené v rámci programu FLEGT – ba právě naopak. Oprávněně jste na to upozornili. V těchto bilaterálních dohodách, které budou čím dál více volit globálnější přístup, představujeme koncept úcty k tropickému dřevu.

Je pravda, že dohoda, o které dnes večer diskutujeme, je skromný začátek – abych citoval jednoho z řečníků -, ale měla by představovat výchozí bod pro mnohem účinnější strategii než v minulosti. V zásadě jsou texty o nezákonné těžbě a realizaci nařízení pro FLEGT naplánovány na říjen. Věřím, že s jejich pomocí bude Komise schopna splnit očekávání, která jste zde vyjádřili.

Proto bych ještě jednou rád poděkoval paní Lucasové a samozřejmě i autorovi této otázky, panu Markovovi. Ujišťuji vás, že předám dál veškeré parlamentní komentáře a podněty vztahující se k této otázce, která skutečně představuje zásadní problém, jak jste zde všichni zdůraznili. Je to zásadní odkaz lidstva pro budoucnost. Velice se mi líbil výraz „kolébka biologické rozmanitosti“. Je zjevné, že naše lesy jsou kolébkou rozmanitosti.

Ochrana našich lesů je skutečně hlavní iniciativou, která se týká budoucnosti celé naší planety. Rád bych proto poděkoval Evropskému parlamentu za skutečnou odhodlanost a věřím, že spolu s Komisí dokážeme postupně splnit očekávání všech, poté, co jsme dnes byli svědky toho, jak důležitá a naléhavá jsou. Ještě jednou děkuji všem poslancům a zvláště pak vaší zpravodajce.

  Caroline Lucas, zpravodajka. − Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat svým kolegům za jejich odhodlanost a podporu, ale velice ráda bych si vyměnila pár slov s komisařem Barrotem. Doufám, že jste slyšel netrpělivost a frustraci vyjádřené dnes večer poslanci tohoto Parlamentu nad nekonečnými odklady tohoto dlouho očekávaného legislativního návrhu opatření pro boj proti nezákonné těžbě. Prosím vyřiďte svým kolegům, že tento Parlament se domnívá, že je naprosto nepřijatelné, aby byl legislativní návrh neustále zdržován.

Je mi velice líto, že jste nebyl schopen odpovědět na otázku, která vám dnes byla položena přinejmenším třikrát poslanci tohoto Parlamentu ohledně toho, kdy můžeme očekávat tento návrh. Domnívám se, že si také velice nepěkně zahráváte s veřejností. Domnívám se, že vypadá velmi špatně, že Evropská unie si není schopna udržet pořádek ve vlastním domě. Rádi hovoříme o politickém vůdčím postavení, které ve světě zaujímáme, jak se rádi domníváme. Pokud toto politické vůdčí postavení něco znamená, mělo by znamenat, že zastavíme prodej a dovoz nezákonně vytěženého dřeva do EU, a my chceme vidět daleko naléhavější činy vedoucí k jeho dosažení.

Dokud je mi dán prostor, ráda bych poukázala na ještě jeden problém. Mnoho mých kolegů zmínilo spojitost mezi odlesňováním a změnou klimatu a já bych ráda dodala poslední věc o klimatickém balíčku, o kterém budou kolegové v následujících týdnech hlasovat. Víte, že odlesňování je klíčovou otázkou, pokud jde o systém obchodování s emisemi, a já bych ráda apelovala na kolegy, aby se nenechali přesvědčit argumenty ve prospěch tzv. „kreditů úložišť“ v systému obchodování s emisemi. Vedli jsme dnes o tomto polední rozpravu, ve které jsme zdůraznili, proč je začlenění odlesňování do systému obchodování s emisemi špatný nápad z mnoha důvodů, zejména proto, že by to zatížilo celý systém obchodování s emisemi. Jsou zde velké problémy s ověřováním, kontrolou, hlášením a režimy odpovědnosti. Nepochybně potřebujeme bojovat s odlesňováním jako součástí klimatického balíčku, ale domníváme se, že by se tak mělo dít prostřednictvím dražeb, aby investice řádně proudily do zemí, které čelí tomuto problému.

Pane komisaři, prosím, zvolte podzim jako okamžik, kdy Evropská unie začne skutečně jednat důvěryhodně v oblasti lesnictví. Prosím ujistěte mě, že se budete návrhu věnovat co nejdříve.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. - (FR) Paní Lucasová mě pravděpodobně neslyšela. Domnívám se, že jsem poskytl jasnou odpověď. Ohlásil jsem text na říjen. Je vina na straně tlumočníka? Nevyjádřil jsem se jasně? Rád bych to vyjasnil: Jsem zvyklý naslouchat Parlamentu. S rizikem, že se budu opakovat a vysloužím si hněv Parlamentu, skutečně jsem před pár minutami zmínil říjen.

  Předsedající. - Ano. Říjen, to je příští týden, takže tedy zasedání příští týden. Děkuji.

Na závěr této rozpravy jsem obdržel návrh usnesení jménem Výboru pro mezinárodní obchod v souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu⁽¹⁾.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Péter Olajos (PPE-DE), písemně. - (HU) Nikdo již nemůže být na pochybách, že ničení a kácení lesů má vliv na změnu klimatu a biologickou rozmanitost. Abych byl přesný, odlesňování v současné době postihuje 13 milionů hektarů na celém světě a je třetím největším zdrojem emisí skleníkových plynů. Nezákonná produkce dřeva způsobuje erozi, narušuje život místních komunit a představuje ztrátu ve výši 10–15 miliard EUR ročně pro země vyrábějící dřevo.

Samozřejmě vítám vytvoření mezinárodní dohody o tropickém dřevě, ale i s touto dohodou máme k cíli stále daleko. Dosáhneme jej, pokud se nám podaří zaujmout komplexnější přístup k lesům v mírných pásmech, alespoň v rámci Evropské unie; přístup, který zajistí, aby byly dřevařské výrobky vyráběny čestným způsobem a aby bylo možné vystopovat celý prodejní řetězec. Pouze taková dohoda může skutečně přispět k ochraně lesů a k udržitelnému využití dřeva.

Samozřejmě, nedělám si iluze, zvláště poté, co bylo prohlášení, které jsme spolu s několika kolegy sepsali během jara a podzimu tohoto roku, podepsáno čtvrtinou všech poslanců EP.

Věřím tomu, že dříve či později otázka tropických lesů přivede pozornost k nám, k Evropě. Možná díky dohodě o tropických lesích přijde Komise s právním předpisem, který zaručí, aby do Evropské unie mohly být dovezeny pouze dřevo a dřevařské výrobky, jež byly vyrobeny legálně.

(1) Viz zápis.