Rozpravy

Středa, 24. září 2008 - Brusel

11. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

− Zprávy: Carlos Coelho (A6-0351/2008 a A6-0352/2008)

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Pane předsedající, nakonec jsem hlasoval ve prospěch dvou zpráv o aktualizaci Schengenského informačního systému. Rád bych nicméně dodal, že se přesto domnívám, že provádění schengenských dohod učinilo z našich hranic něco na způsob nechvalně proslulého řešeta, že jsou nyní mnohem méně zajištěné a méně jsou též pod naší kontrolou.

Od doby zavedení schengenského systému jsme úplně všichni zranitelní právě tak, jak to umožňuje nejslabší článek v hraničních kontrolách, a to s sebou nese velmi vážné problémy. Pakliže tento systém existuje a bude existovat i nadále, je samozřejmě mou povinností, abych podporoval jak kontroly, prováděné s maximální možnou účinností, tak výměnou informací. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro, nelze to ovšem chápat jako schvalování politiky otevřených hranic Evropské unie.

Zprávy: Luis de Grandes Pascual (A6-0330/2008 a A6-0331/2008)

  Josu Ortuondo Larrea (ALDE). – (ES) Nebylo bohužel v mé moci, abych se zúčastnil včerejší rozpravy věnované této směrnici o inspekcích a prohlídkách lodí. Rád bych využil této příležitosti, abych vyjádřil své uspokojení nad tím, že Parlament tuto směrnici přijal s doporučeními Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

Ve společném stanovisku přijatém Radou bylo několik aspektů, které nebyly dostatečně vyjasněné nebo řádně projednané. Prvním z nich byla otázka společností pověřených klasifikací lodí, které vzhledem k tomu, že vystupují jménem vnitrostátních správních orgánů – protože státy, pod jejichž vlajkou lodě plují, zodpovídají za zaručení jejich bezpečnosti – musí být kryty týmiž právními zárukami, jako je tomu v případě vnitrostátních správních orgánů.

Za druhé se domnívám, že se nám podařilo adekvátně vyjasnit finanční závazky v případě nehody. Ve společném stanovisku Rady nebyly dostatečně jasně rozlišeny tři možné případy – že nehody způsobí smrt lidí, že způsobí osobní újmu nebo že způsobí pouze majetkové škody – a Parlament tedy tyto případy rozlišil a postaral se tak o jasnou formulaci.

Věřím, že Rada tento návrh přijme.

– Zpráva: Catherine Trautmann (A6-0321/2008)

  Neena Gill (PSE). Pane předsedající, hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože se domnívám, že zásadní měrou přispěje k vytvoření konkurenčního prostředí, kterého je evropskému elektronickému telekomunikačnímu průmyslu opravdu zapotřebí. Britské telekomunikační společnosti velmi dlouhou dobu bojovaly v ostatních částech Evropy s podniky, protože až doposud fungovaly ve skutečnosti jako monopoly. Obchod se spektrem přinesl vládě Spojeného království značně vysoké příjmy, které byly úspěšně reinvestovány, avšak předností této zprávy je fakt, že principy, které zavádí, jsou služby, technologie a neutralita, což v případě, že se napříště již nebude vyžadovat, aby určitému spektru odpovídala vždy jedna určitá služba a jedna technologická norma, bude mít ještě další dosah a zabrání velkým společnostem, aby ovládaly trh.

Ve Spojeném království se BT podařilo urazit dlouhý kus cesty od znárodněného poskytovatele telekomunikačních služeb k úspěšné regulované společnosti. Ve svém vlastním volebním obvodu však i nadále vidím problémy spojené s dominantním postavením velkých poskytovatelů telekomunikačních služeb. Obzvláště problematické jsou venkovské oblasti, kde spotřebitelé trpí tím, že jsou pokládáni za komerčně méně zajímavé klienty, kterým se nevyplatí nabídnout odpovídající širokopásmový internet. Věřím, že odhodlání dosáhnout řešení těchto nerovností, které z této zprávy je patrné, přinese i své praktické výsledky.

  Jan Březina (PPE-DE). - (CS) Je pravda, že absence fungujícího konkurenčního prostředí v telekomunikačním sektoru činí přijetí nového regulačního rámce žádoucím, ba nutným krokem. Za nepochybný přínos považuji zvolené řešení v oblasti funkční separace založené na principu dobrovolnosti. Každý členský stát se tak bude moci rozhodnout, zda s ohledem na místní podmínky k funkční separaci přistoupí či zda zachová status quo. Osobně se k funkční separaci stavím zdrženlivě, a to jednak z toho důvodu, že s ní nejsou dostatečné zkušenosti a jednak proto, že za důležitější než konkurenci v rámci jedné sítě považuji konkurenci mezi různými druhy sítí, k jejímuž podněcování by aktivity Unie měly směřovat. V některých případech však zachází regulace příliš daleko. Nemohu například souhlasit s tím, aby Evropská komise disponovala právem veta ve vztahu k nápravným opatřením přijatým národními regulátory v rámci svého trhu. Odporuje to principu dělby pravomocí, aby Komise zasahovala do záležitostí, které mají vnitrostátní, nikoli celoevropský rozměr. Přál bych si vyváženou legislativní úpravu odrážející potřeby operátorů i jejich zákazníků, v níž není místo pro samoúčelnou regulaci, ale jen pro takovou, která napomůže zvýšení kvality a dostupnosti telekomunikačních služeb.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Musím se přiznat, že jsem byla překvapena rozpory při projednávání pozměňovacího návrhu číslo 138, kdy část kolegů tento pozměňovací návrh nedokázala interpretovat v souladu s jeho textem. Jako spoluautorka chci zdůraznit, že ustanovení zaručuje, aby k odpojení uživatelů od internetu došlo jen na základě souhlasu justičních orgánů. Práva uživatelů však mohou být narušena, pokud je to nutné ve věci obecné bezpečnosti. Základní právo uživatelů na soukromí nebude narušeno blokováním či filtrováním obsahu bez souhlasu příslušných veřejných autorit. K tomuto návrhu dnes vedly, nebo mě přivedly ,příklady z Francie, kdy byly zablokovány stránky ministerstva pro evropské záležitosti a stránky vlakové rezervace na veřejné síti pařížské radnice pro mylné vyhodnocení jejich obsahu jako pornografického. Děkuji kolegům, že náš vyvážený návrh nakonec podpořili, a Francii, že se bude muset podřídit.

− Zpráva: Pilar del Castillo Vera (A6-0316/2008)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Jako stínová zpravodajka jsem ráda, že Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT) ušetří na základě změn přijatých Evropským parlamentem evropským daňovým poplatníkům desítky milionů eur ročně. Oproti návrhu Komise se totiž zřizuje štíhlejší a flexibilnější instituce, která vytěží maximum z výhod jednotného trhu při zachování nezávislosti národních telekomunikačních úřadů. Jsem ráda, že díky mé iniciativě výrazně posílila pozice spotřebitelských organizací. Podpořila jsem i široký konsensus nad otázkou financování rozpočtu úřadu, znovu však upozorňuji i na rizika, která mohou pramenit z různé výše příspěvků členských států. To může vést k nevyváženému vlivu členských států, těch velkých, na rozhodování o přeshraniční regulaci jejich telekomunikací.

− Zpráva: Malcolm Harbour (A6-0318/2008)

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE).  V první řadě mi dovolte poděkovat zpravodajovi za jeho mnohaletou práci a konzistentní přístup v rámci legislativního balíku v oblasti elektronické telekomunikace. Na dnešním hlasování jsem jeho zprávu podpořil.

Telekomunikační balík představuje potřebnou aktualizaci současných právních předpisů, a to zejména v oblasti ochrany soukromí jednotlivců a jejich osobních údajů. Tato otázka představovala jeden z hlavních cílů návrhu, podpořil jsem názor, podle které je nutné chápat aspekt ochrany údajů a bezpečnosti v širším nežli pouze evropském kontextu, neboť poskytovatelé komunikačních služeb a internetových systémů mají svá sídla po celém světě a pracují s osobními údajů v rámci různých právních systémů.

Podpořil jsem rovněž návrh na zlepšení a posílení práva spotřebitelů, zejména zvýšením informovanosti a transparentnosti, pokud jde o ceny a podmínky využívání telekomunikačních služeb. V neposlední řadě jsem uvítal návrh zprávy na usnadnění a posílení přístupu k elektronickým komunikacím pro zdravotně postižené občany.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Pane předsedo, právě odhlasovaná zpráva navazuje na mou vlastní rok starou zprávu o důvěře spotřebitele v digitální prostředí, a proto kvituji, že se významně posilují práva koncových uživatelů a spotřebitelů. Zejména oceňuji, že jsme byli schopni dojít k takové věci, jako je přenositelnost čísla do jednoho dne, což rozhýbe strnulý trh mobilních operátorů, u tísňové linky 112 bude zase lokalizace volajícího, což zachrání více lidských životů. Rozšíří se celoevropské linky 116 i mimo oblast pohřešovaných dětí, nastane průlom v transparentnosti smluv a uváděných cen, bude jednodušší předčasně ukončit smluvní vztah, běžní uživatelé se snadněji dostanou k bezpečnostnímu softwaru, zdravotně postižení uživatelé budou mít zaručen rovnocenný přístup a spam bude definován přísněji a mnoho dalších zlepšení.

− Zpráva: Caroline Lucas (A6-0313/2008)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Milí kolegové, dovolte mi vyjádřit rozladění nad sporem, který se neuzavřel ani při včerejší debatě s Komisí, pokud jde o právní základ schvalování této mezinárodní dohody o udržitelné a legální těžbě tropického dřeva. Jsem přesvědčena, že by mělo jít o ratifikaci Parlamentem, a nikoliv jen o konzultaci. Smlouva je nedostatečná, ale zatím nic jiného nemáme, proto jsem ráda, že jsme ji dnes tak jednoznačně přijali. Stavíme se tím proti drancování tropických lesů, ale bojím se, že do Evropy budou dál proudit miliony tun tropického dřeva za dumpingové ceny, protože se nedaří prosadit environmentální požadavky do evropské obchodní politiky. Je to paradox, protože se pyšníme tím, že jsme vlajkou lodí pro snižování emisí CO2 na světě. Něco tady nehraje. Možná, že pravá ruka neví, co dělá ta levá, či naopak.

− Usnesení: legislativní a pracovní program Komise pro rok 2009 (RC B6-0420/2008)

  Peter Baco (NI). – (SK) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o politické strategii na rok 2009 kvůli jeho celkovou kompetentnost.

Zásadní podporu opatření Evropského parlamentu na stabilizaci finančních trhů v současné finanční krizi považuji za veskrze správné rozhodnutí. Jsem však přesvědčen, že tato strategie nezohledňuje rizika potravinové bezpečnosti, k jejichž řešení bude třeba konkrétních opatření a nikoli pouhého vyjádření lítosti.

Obzvláště velkou a naléhavou pozornost je přitom třeba zaměřit na využití agrárního potenciálu nových členských států, neboť současná diskriminační společná zemědělská politika kritickým způsobem prohlubuje úpadek zemědělství v těchto nových členských státech.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Pane předsedající, doporučení, která Parlament vypracoval pro pracovní program Evropské komise pro rok 2009, byla celkem vzato skutečně dosti důrazná. Dalo by se však přitom očekávat, že tento Parlament bude na prvním místě vyžadovat zohledňování demokratického právního řádu v Evropě prostřednictvím politicky pověřených mandarínů zasedajících v Evropské komisi.

Co by to znamenalo v praxi? Uvedu pouze dva příklady. Za prvé, začněte už konečně zohledňovat rozhodnutí irského lidu, rozhodnutí, které zcela nezpochybnitelně vyjadřuje přání valné většiny našich evropských občanů, kteří dokonce ani nedostali příležitost, aby se vyslovili proti Lisabonské smlouvě: zahoďte, co není ničím jiným než přestrojenou Evropskou ústavou.

Druhým příkladem, ovšem tím nejdůležitějším, je zastavení jednání o přistoupení Turecka, pro něž neexistuje naprosto žádná demokratická opora. Pochopitelně ovšem již dávno víme, že eurokraté ani v nejmenším nezajímají přání občanů, kteří nicméně ze svých daní platí jejich opulentní životní styl.

– Usnesení: Příprava schůzky na nejvyšší úrovni EU-Indie (v Marseille dne 29. září 2008)

  Bogdan Pęk (UEN). – (PL) Pane předsedající, během hlasování o tomto usnesení došlo k šokujícímu zamítnutí ústního návrhu. Stalo se tak na žádost pana Schulze, jednoho z hlavních obhájců lidských práv a advokáta nediskriminace. Podílel se na tom i pan Cohn-Bendit, který je známý svými obhajobami lidských práv v nepřeberné řadě oblastí. Jsme si nicméně plně vědomi děsivých událostí v Indii a krve, která byla v této zemi prolita. Jejich oběťmi nebyl nikdo jiný než křesťané. Nedokážu tudíž pochopit, kde se bere tento neofašismus předních evropských politiků. Nedokážu pochopit, jak si tito lidé mohou dovolit zamítnout tak jasný pozměňovací návrh k této zprávy přímo v této sněmovně. Parlament by měl být přece založen na zásadě obrany lidských práv a nediskriminace. Jsem přesvědčen, že tato záležitost bude důvodem k zamyšlení, a to nejen pro Parlament, ale i pro ostatní lidi.

  Jo Leinen (PSE). - (DE) Pane předsedající, hlasoval jsem proti usnesení o vrcholné schůzce EU–Indie, a to nikoli proto, že bych byl proti spolupráci s Indií. Jako spolupředseda Přátel Indie v této sněmovně jsem zcela naopak pro posílení spolupráce s Indií. Toto usnesení je však něco jako nákupní seznam všech možných témat, které nás v souvislosti s touto obrovskou zemí mohou napadnout.

Příkladem může být bod 29, v němž žádáme Komisi o zprávu o pokroku v oblasti lidských práv v Indii a výsledcích dialogu o lidských právech mezi EU a Indií. Přesto pak máme řadu bodů odkazujících na specifické skupiny obyvatelstva, jako jsou křesťané v Orisse – potud byl také příspěvek mého předřečníka zcela absurdní, protože je to v tomto usnesení zmiňováno velmi často – muslimové v Kašmíru a dalité v jiných částech země.

Domnívám se, že vše má svůj příhodný čas a příhodné místo. Jen si představme, že by měl Indický parlament přijímat usnesení o postavení Romů v České republice, Maďarů na Slovensku a Rusů v Estonsku a Lotyšsku. Nejsme dosud dost zralí na to, abychom se byli schopni soustředit na nejdůležitější věci; místo se naše pozornost vždy nechá zavést k dlouhým seznamům všemožných záležitostí a náš vliv se pak skutečně velmi zmenšuje. Vím, že nejsme bráni vážně.

Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti usnesení. Je to velká škoda: devátá schůzka na vrcholné úrovni je důležitá a Parlament se musí při své vlastní reformě znovu zamyslet i nad reformou znění všech těchto a jim podobných usnesení.

Ústní vysvětlení hlasování

− Zpráva: Costas Botopoulos (A6-0324/2008)

  David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pana Kostase Botopulose nazvaná Pozměňovací návrh k článku 121 parlamentního jednacího řádu o řízení před Soudním dvorem se zabývá menší úpravou parlamentního jednacího řádu. Proto jsem hlasoval pro tato doporučení.

  Andrzej Jan Szejna (PSE) , písemně. − (PL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o pozměňovacích návrzích k článku 121 jednacího řádu Evropského parlamentu týkajícímu se řízení před Evropským soudním dvorem. Hlasoval jsem tak z toho důvodu, že tato věc je ukázkou respektu k právnímu státu.

V čl. 121 odst. 3 jednacího řádu se uvádí, že předseda podá na základě doporučení příslušného výboru jménem Parlamentu žalobu u Soudního dvora. Toto ustanovení se výslovně a výlučně vztahuje na stížnosti podávané u Soudního dvora. V těchto případech není možné používat širšího výkladu, podle něhož by se toto ustanovení mohlo vztahovat i na další případy projednávané před Soudním dvorem, které jsou odlišné povahy. Ustanovení se použije pouze v případech zahrnujících podání stížnosti (například při odvolání určitého právního aktu), když Parlament zahájí soudní řízení.

V zájmu zajištění právní jistoty a úplnosti zpravodaj správně navrhuje doplnění nového odstavce v čl. 121. Nový odstavec by měl zahrnout zavedený postup při předkládání poznámek předsedou Evropského parlamentu Soudnímu dvoru a jeho či její přítomnosti při jednání Soudního dvora na žádost Výboru pro právní záležitosti. Předložený pozměňovací návrh stanoví rovněž postup, který se použije v případě, že předseda a příslušný výbor zaujmou odlišná stanoviska. Díky tomuto pozměňovacímu návrhu bude mít postup používaný v současné době demokratický právní základ.

− Zprávy: Carlos Coelho (A6-0351/2008 a A6-0352/2008)

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Ráda bych vyjádřila svou nespokojenost s tím, že SIS, která je pro občany Evropské unie záležitostí tak velkého významu, je projednávána v rámci postupu konzultace, při němž Parlament pouze prezentuje své názory. Pro Radu není tento postup nijak závazný.

SIS, Schengenský informační systém, je skutečným symbolem Evropy bez hranic a zaručuje oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v celé Unii. SIS umožnil policejní a soudní spolupráci při řešení kriminálních případů ve starých členských státech. Umožnil zřízení jedinečné evropské databáze jednotlivých osob a subjektů. To má svůj velký význam v souvislosti s udělováním víz a povolení k pobytu. Poté co se k Unii připojilo 12 nových členských států, bylo nutno je začlenit do systému SIS. Za tím účelem vznikl SIS II. Jedná se o novou generaci systému, která zahrnuje všechny členské státy EU a umožňuje shromažďování úplných údajů včetně údajů biometrických a rovněž informací o evropských zatýkacích rozkazech.

Unie musí nyní zvládnout obtížnou operaci spočívající v přenesení všech těchto údajů do nového systému SIS II. Tato operace je nezbytná, ale zároveň velmi komplikovaná. Ráda bych proto upozornila, že vyžaduje pozornost a obezřetnost. Nelze dopustit, aby údaje shromážděné v takzvaném starém systému unikly a dostaly se do nepovolaných rukou. S těmito údaji je třeba zacházet bezpečně, protože na nich závisí bezpečnost občanů a členských států EU.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Snažíme se zajistit v Evropě skutečně svobodný pohyb osob. Ve výsledku ovšem zjišťujeme, že takzvaný schengenský prostor (který nezahrnuje všechny země EU a o to méně pak vůbec všechny evropské země) sice odstranil bariéry mezi zúčastněnými zeměmi, zároveň však ve skutečnosti vytváří o to větší bariéry ve vztahu k ostatním zemím (zejména pak ve vztahu k zemím, s nimiž má Portugalsko historické vazby).

S ohledem na tato slova nemůže ignorovat skutečnost, že se pod záminkou „svobody pohybu“ vytváří informační systém a databáze, které daleko přesahují daný cíl a že se z nich stávají ústřední podpůrné nástroje (či tzv. páteř) bezpečnostní ofenzívy (kterou vede EU) a postupné „komunitizace“ spravedlnosti a vnitřních záležitostí, tedy oblastí, které jsou úhelným kamenem suverenity členských států.

Jinak řečeno nemůžeme souhlasit s tím, co navrhuje předsednictví Rady: nejprve vytvořit systém a potom vymezit jeho cíle. To má svůj velký význam s ohledem na to, že jeho cíle jsou již dávno definovány (zavedení evropského zatýkacího rozkazu a biometrických údajů, zpřístupnění systému novým subjektům, včetně sdílení údajů se třetími zeměmi atd.).

Jak jsme řekli již dříve, tato opatření ohrožují ochranu občanských práv, svobod a záruk.

  Carl Lang a Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Při čtení této zprávy se nelze ubránit jedné otázce: je důvodem zavádění systému SIS II skutečnost, že Schengenský informační systém „první generace“ nefungoval nebo nebyl jakožto prostředek zajištění bezpečnosti v rámci schengenského prostoru dostatečně účinný, a jsou to právě tyto nedostatky, jež má napravit systém „druhé generace“?

Bohužel nikoli, neboť tento systém druhé generace není než aktualizovanou verzí beztak vadného systému.

Podle čísel udávaných Komisí překročí každý rok hranice Unie 400 000 nelegálních přistěhovalců. I kdybychom chtěli předpokládat, že biometrické údaje budou brzy k dispozici a bude je možné použít k založení trestního rejstříku a vracení nelegálních přistěhovalců, kteří jsou již nyní takto vedeni, zpátky do země, z níž přišli, nebude Evropská unie schopna zastavit masové přistěhovalectví, k němuž dochází na jejích pobřežních i suchozemských hranicích vinou nedostatečných kontrol na vnitřních i vnějších hranicích členských států.

Dokud budou platit nebezpečné schengenské dohody, nebude Schengenský informační systém nikdy ničím jiným než pouhým neužitečným vynálezem.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − Spuštění SIS II muselo být vinou technických potíží několikrát odloženo. V době, kdy musely nové východoevropské členské státy například řešit vážné problémy na svých hranicích, a naléhaly proto na zavedení provizorního programu, který by odstranil nedostatky stávajícího systému. S ohledem na tehdejší situaci to mohl být rozumný přístup, je však zcela nepochybné, že ve výsledku vedl k dodatečným nákladům.

Zkušenost se současným modelem SIS se zdá být pozitivní. V dlouhodobé perspektivě se ovšem program musí nadále vyvíjet. Provizorní a dočasná řešení však mohou způsobit bezpečnostní trhliny, což je důvod, proč jsem plánované zavedení provizorní verze zamítl, protože je to, jak se domnívám, předčasné.

− Doporučení pro druhé čtení Dirk Sterckx (A6-0334/2008)

  Jim Higgins (PPE-DE), písemně. − S ohledem na pozměňovací návrhy č. 1, 3, 4, 5, 6, 7 ke Sterckxově zprávě jsme já a mí irští kolegové z EPP-ED hlasovali proti nebo se zdrželi hlasování o těchto pozměňovacích návrzích, abychom tak demonstrovali naše obavy týkající se pravomoci nezávislého orgánu a působnosti směrnice, jež v řadě oblastí podrývá pravomoci členského státu. Obecný záměr směrnice má naši plnou podporu a rádi bychom se dočkali toho, že Parlament a Rada uspějí v hledání vzájemné shody.

  Carl Lang a Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Evropa se chce chránit před námořními nehodami a před znečištěním svých moří a oceánů. Tuto snahu vítáme. Nedávné otřesné případy ztroskotání lodí Prestige a Erika jsou zde od toho, aby nám připomínaly naši povinnost přistupovat k této věci s maximální péčí a sledovat bezpečnost plavidel, ale spolu s tím i naši odpovědnost v případě environmentální katastrofy.

V návrhu směrnice by kromě toho měla být i zvláštní zmínka týkající se vyšetřování po nehodě. Poprvé došlo ke shodě, že by měl být zřízen vyšetřovací orgán, který by byl pověřen zcela nezávislým a nestranným rozhodováním o tom, zda má nebo nemá být zahájeno vyšetřování příčin a okolností nehody. Úmysly jsou dobré; doufejme pouze, že nevezmou za své v důsledku přes vysokými finančními zájmy, které jsou ve hře.

  Vincent Peillon (PSE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, kterou vypracoval můj belgický kolega pan Sterckx a která se zabývá regulací námořní dopravy. Od ztroskotání Eriky, k němuž došlo v roce 1999, a Prestige v roce 2002 jsme marně čekali na evropské řešení, které by zajistilo, že takové katastrofy se už nikdy nebudou opakovat. Rizika se nesnížila; naopak, zvyšují se každým dnem: v příštích třiceti letech se má objem námořní dopravy ztrojnásobit.

Navzdory této znepokojivé předpovědi většina členských států velmi rychle „potopila“ hlavní opatření navržená Komisí a podporovaná Evropskými socialisty. Pozoruhodné je rovněž vymizení pojistného, které by mělo formu finanční záruky a usnadnilo by kompenzaci obětí námořních katastrof.

Přijetí této zprávy představuje opozici proti cynismu a nezodpovědnosti států. Parlament může být hrdý na svou jednotu, protože svým dnešním hlasováním ukázal své neutuchající odhodlání postarat se o bezpečnější a méně znečištěná evropská moře.

− Doporučení pro druhé čtení Jaromír Kohlíček (A6-0332/2008)

  Jim Higgins (PPE-DE), písemně. − Já a mí irští kolegové z EPP-ED se zdrželi hlasování o zprávě o pozměňovacích návrzích ke Kohlíčkově zprávě. Učinili jsme tak z obav před dopadem rozdělení vyšetřování na technické a kriminální a z obav před problémy, které by to způsobilo v rámci irského práva. Obecný záměr této i všech námořních zpráv přijatých dnech na zasedání pléna podporujeme.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Jako zástupce Skotska jsem si vědom důležitosti námořní dopravy a domnívám se, že je to odvětví, která nesmírný potenciál budoucího vývoje. Je důležité, aby byla přijata vhodná opatření, které zajistí maximální bezpečnost na moři a zabrání nehodám; z toho důvodu pak také vítám tento balík, díky němuž bude možné předcházet opakujícím se nehodám.

− Doporučení pro druhé čtení Paolo Costa (A6-0333/2008)

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Costova zpráva se zabývá otázkami významnými pro všechny přímořské regiony. Je důležité, aby EU měla vážnou snahu zvýšit bezpečnostní normy na moři, aniž by přitom ovšem nerealisticky zatěžovala námořní dopravce. Plně podporuji představu, že vnitrostátní a přístavní orgány mají zásadní úlohu při odhalení rizik přítomných v dané oblasti, a jsem celkově spokojen s opatřeními, která dnes byla ve sněmovně přijata.

− Doporučení pro druhé čtení Dominique Vlasto (A6-0335/2008)

  Jim Higgins (PPE-DE), písemně. − Já a moji irští kolegové z EPP-ED jsme se zdrželi hlasování o zprávě o státní přístavní inspekci z obav, že předložené pozměňovací návrhy podkopávají a komplikují Pařížské memorandum o státní přístavní inspekci, a domníváme se, že otázkou států vlajky by se měla zabývat samostatná směrnice a že zahrnutí těchto pozměňovacích návrhů bez směrnici zbytečně zkomplikovalo.

  Dominique Vlasto (PPE-DE), písemně. – (FR) Dnešním hlasováním jsme připomněli Radě, že balík Erika III tvoří jeden celek a v tomto smyslu je třeba naň i pohlížet. Proto jsem souhlasil s tím, aby do mé zprávy o státní přístavní inspekci byly začleněny pozměňovací návrhy k Savaryho zprávě. Vrátili jsme se dále také k našim stanoviskům z prvního čtení a odmítli jsme se připojit k Radě, která odložila stranou dva důležité návrhy o kontrole státem vlajky a občanskoprávní odpovědnosti vlastníků lodí, k nimž jsme nezaujali společné stanovisko.

Francouzské předsednictví, jehož usilovnou práci a vytrvalé odhodlání při hledání řešení tohoto problému zde zaslouží připomenout, dokázalo přesvědčit Radu, aby se práce na těchto dvou chybějících návrzích znovu ujalo. Jsem si jistý, že se mu podaří prolomit patovou situaci a že na základě dohodovacího řízení bude možné dosáhnout stran balíku Erika III všeobecné shody. Doufám, že toto řízení bude možno zahájit bez dalších odkladů, takže se nám podaří dospět k nějakému závěru před koncem tohoto roku. Námořní bezpečnost by měla zůstat i nadále prioritou v rámci evropské politické agendy a s tímto záměrem budu také i nadále podporovat naše návrhy.

− Doporučení pro druhé čtení Luis de Grandes Pascual (A6-0331/2008)

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. – (SV) Naše strana Moderaterna rozhodně podporuje návrh směrnice o společných pravidlech a normách týkajících se subjektů pověřených inspekcemi lodí a dohledem nad nimi a při prvním čtení v dubnu 2007 také hlasovala ve prospěch tohoto návrhu.

Během příprav na druhé čtení se Výbor pro dopravu a cestovní ruch rozhodl začlenit do této směrnice rozsáhlé části návrhu směrnice o souladu s požadavky na stát vlajky, což bylo Radou zamítnuto.

Směrnice o souladu s požadavky na stát vlajky představovala pokus o rozšíření pravomoci EU na oblast, ve které v současnosti již platí pravidla OSN. Proti tomuto rozšíření jsme hlasovali již při prvním čtení v březnu 2007, a nepodporujeme tudíž ani pokus prosadit tato pravidla nenápadně znovu tím, že se začlení do směrnice o společných pravidlech a normách týkajících se subjektů pověřených inspekcemi lodí a dohledem nad nimi. Rozhodli jsme se proto hlasovat proti zprávě pana de Grandes Pascuala.

− Doporučení pro druhé čtení Luis de Grandes Pascual (A6-0330/2008)

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Parlamentní zpráva zabývající se otázkou subjektů pověřených inspekcí a prohlídkou lodí má moji podporu a jsem rovněž pro ostatní parlamentní zprávy kterou společně s touto první tvoří námořní balík.

Problém obou „chybějících“ otázek, tj. otázky kontroly státem vlajky a občanskoprávní odpovědnosti vlastníků lodí, musí Rada vyřešit jednom nebo druhým způsobem, takže je důležité, aby Parlament neustával ve svém tlaku na zahrnutí obou těchto záležitostí jak do Sterckxovy zprávy o sledování lodní dopravy, tak současně i do Vlastovy zprávy o státní přístavní inspekci a do této zprávy.

Bylo vykonáno spousta práce a jsem přesvědčen, že byla nebylo obtížné dosáhnout shody ohledně těch pěti témat, o kterých jsme dnes hlasovali, avšak bez „občanskoprávní zodpovědnosti“ a „států vlajky“ se nepohneme dál. Rada musí najít řešení, jak se dostat ven ze své vlastní slepé uličky, protože v opačném nebudeme schopni zajistit občanům EU bezpečné odvětví námořní dopravy.

− Doporučení pro druhé čtení Dirk Sterckx (A6-0334/2008), Jaromír Kohliček (A6-0332/2008), Paolo Costa (A6-0333/2008), Dominique Vlasto (A6-0335/2008), Luis de Grandes Pascual (A6-0331/2008 - A6-0330/2008)

  Marie-Arlette Carlotti (PSE), písemně.

– (FR) Po ztroskotání ropných tankerů Erika a Prestige se Evropští socialisté ujali vedení boje za to, aby si EU ve své legislativě v oblasti námořní bezpečnosti kladla „vysoká předsevzetí“.

Sedm zpráv o třetím balíčku o námořní bezpečnosti představuje rozhodující krok na cestě k dosažení tohoto cíle, ovšem za předpokladu, že je Rada nezbaví jejich obsahu.

Od prvního čtení v roce 2007 zamítla Rada většinu parlamentních doporučení, která se týkala dalších pěti zpráv.

Na tomto druhém čtení, jemuž předcházela usilovná práce na pozměňovacích návrzích, Parlament znovu potvrzuje naprostou prioritu, již připisuje vytvoření evropské námořní politiky, která by umožnila vysokou úroveň ochrany s ohledem na:

- kontrolu státem vlajky,

- monitorovací systém Společenství umožňující sledování lodní dopravy,

- povinnosti přepravců zajišťujících osobní dopravu,

- subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkou lodí,

- jmenování nezávislého pravomocného orgánu pro přijímání lodí v nouzi,

- uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ v odvětví námořní dopravy.

Tento vzkaz Radě má moji rozhodnou podporu.

Žádám pana Sarkozyho a Bussereua, aby zajistili, že francouzské předsednictví dovolí, aby byla v Evropě vytvořena námořní oblast, která bude moci sloužit jako vzor pro všechny ostatní.

  Seán Ó Neachtain (UEN), písemně. – (GA) Před malou chvílí došlo 30 km od francouzského pobřeží k nehodě člunu plujícího na otevřeném moři. Posádka a lidé na palubě měli velké štěstí, že unikly bez újmy na zdraví. Nemuseli se však spoléhat pouze na štěstí. Jestliže se jim podařilo přežít, bylo to i díky zásahu francouzského záchranného týmu. Irské a francouzské vyšetřovací jednotky postupovaly při vyšetřování příčiny neštěstí v těsné spolupráci.

Případ Eriky je jasným dokladem toho, co se může stát, když posádka váhá s vyhledáním pomoci. Jak konstatoval již autor zpráv, v případě nehody by se nikdy neměly riskovat životy lidí na palubě lodi a dobré environmentální podmínky tím, že posádka nevyužije možnosti kontaktovat nejbližší přístav nebo záchranný tým.

V oblasti bezpečnosti námořní dopravy je spolupráce v mezinárodním měřítku naléhavou potřebou. Pevně tedy doufám, že během druhého čtení balíku o námořní dopravě bude nalezeno řešení a je mi potěšením vyjádřit svou podporu těmto zprávám.

− Zpráva: Catherine Trautmann (A6-0321/2008)

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Hlavním účelem veškeré legislativy týkající se léčivých přípravků je chránit zdraví naší společnosti. Tohoto cíle je však třeba dosáhnout na základě opatření, která nebudou v rozporu s rozvojem průmyslu v Evropské unii nebo obchodem s léčivými přípravky. Navzdory skutečnosti, že v rámci dřívějších nařízení byl vypracován seznam potravinářských barviv, mají různé země různé zákony upravující jejich používání. Tyto rozdíly mohou být na překážku obchodu s léčivy obsahujícími tato barviva a z tohoto důvodu musí dojít ke změně nařízení; tato změna by vedla k větší jasnosti a usnadnila by práci hned několika institucím.

  Carlos Coelho (PPE-DE) , písemně. − (PT) Cílem tohoto návrhu je pozměnit regulační rámec elektronických komunikací a zlepšit tak jeho účinnost, zajistit jednodušší a účinnější přístup k frekvencím dostupným v rámci vysílacího spektra a snížit správní náklady související na provádění těchto nařízení.

To by mělo vést k tomu, že evropští občané by v kterékoli části EU mohli využívat účinnější a levnější komunikační služby, ať už prostřednictvím mobilních telefonů, širokopásmových připojení k internetu nebo kabelové televize.

Nový systém využívání vysílacího spektra má vytvořit příznivé podmínky pro investice do nových infrastruktur a umožnit občanům přístup k širokopásmovému připojení.

Správně fungující vnitřní trh v oblasti komunikací a konkurenceschopné hospodářství informační společnosti, profitující podniky i spotřebitelé, to vše může existovat pouze za předpokladu koherentního regulačního rámce pro telekomunikace. Za tímto účelem by měla být posílena koordinační role Komise, jež by měla postupovat v těsné spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a nově zřízené Seskupení evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT), neboť jen tak se může zlepšit soudržnost vnitrostátních rozhodnutí s dopadem na vnitřní trh a provádění nápravných opatření.

Podporuji tudíž tuto zprávu a hlavní pozměňovací návrhy, usilující posílením hospodářské soutěže o rozšíření spotřebitelské nabídky.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy Catherine Trautmannové o službách a sítích elektronických komunikací, protože podle mého názoru je nutno vytvořit lepší legislativní rámec pro elektronické komunikace a umožnit tak spotřebiteli větší výběr, lepší ochranu, levnější služby a vyšší kvalitu.

Společně s vytvořením nového Seskupení evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací zajistí tento nový regulační rámec lepší ochranu soukromých údajů spotřebitelů, zvýší hospodářskou soutěž, nabídne spotřebitelům větší výběr a nastolí jasnější smluvní podmínky. Je rovněž třeba zdůraznit, že tento balík usnadní přístup k telekomunikačním službám i pro zdravotně postižené.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Podobně jako jiné přírodní zdroje je i spektrum veřejný statek. Je to tudíž oblast, která by měla podléhat veřejné správě, aby tak bylo možné zajistit, že bude sloužit veřejnému zájmu. To je jediný způsob, jak je možné nabízet veřejné statky, které jsou nezbytnou podmínkou rozvoje informační společnosti pro všechny. Z tohoto důvodu zásadně nesouhlasíme s přijatým usnesením a hlasovali jsme proti.

Zkušenost ukázala, že kombinované přístupy (politika a trh) nakonec vždy skončí ve službách zájmů ekonomických skupin a nikoli lidu. Totéž platí o přidělování spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání, kde by měly být prioritami společenské, kulturní a hospodářské hodnoty (lepší veřejné služby, bezdrátové širokopásmové připojení v zanedbávaných oblastech, růst a vytváření pracovních příležitostí atd.), nikoli zvyšování veřejných příjmů.

Správa spektra je výlučnou pravomocí každého členského státu. Nařízení má nicméně některé aspekty, s nimiž souhlasíme, neboť jsme si vědomi toho, že spektrum nezná hranic a že účinné využívání spektra v jednotlivých členských státech a koordinace na úrovni EU jsou užitečné, a to zejména pro rozvoj panevropských služeb a sjednávání mezinárodních dohod. Nesouhlasíme nicméně s myšlenkou shodného přístupu, jaký se používá v obchodní politice.

  Petru Filip (PPE-DE) , písemně. − (RO) Balík týkající se telekomunikací je jedním z nejdůležitějších balíků předložených k projednání v EP během tohoto zasedání, neboť jedním z hlavních pilířů globalizace je komunikace v reálném čase, a to jak v domácím, tak mezinárodním měřítku. To je také důvodem toho množství pozměňovacích návrhů, jež odpovídá rozdílným přístupům 27 členských států s jejich rozdílnými vnitrostátními podmínkami. I přes rozdíly v přístupu, které v průběhu rozprav vyšly najevo, se domnívám, že zpráva paní Trautmannové znamená krok vpřed pro celý evropský prostor, jakkoliv živé byly debaty, jež vyvolaly pozměňovací návrhy č. 132 a 138. Domnívám se, že současná verze přijatá Evropským parlamentem zajistí společný přístup k rozvoji komunikace v evropském prostoru i konstruktivní způsob kontroly nad virtuálním prostorem se zřetelem k takovým aspektům, jako je ochrana údajů nebo organizovaný zločin. Jako poslanec tohoto Parlamentu jsem proto hlasoval ve prospěch této zprávy.

  Ruth Hieronymi (PPE-DE), písemně. − (DE) Jménem všech 40 podepsaných jsem stáhl pozměňovací návrh č. 132 ke zprávě paní Trautmannové, neboť se v průběhu jednání Evropského parlamentu o rámcové směrnici o telekomunikacích nepodařilo dosáhnout kompromisu, pokud jde o posílení základního práva na ochranu duchovního vlastnictví.

Cílem pozměňovacího návrhu č. 132 bylo vyvinout nové způsoby dosažení vyváženějšího vztahu mezi základním právem na svobodný přístup k informacím a internetu na jedné straně a základním právem na ochranu duchovního vlastnictví v reakci na dramatický nárůst internetového pirátství na straně druhé.

Skupiny PPE-DE přestala podporovat tento pozměňovací návrh poté, co levicové skupiny (PSE, Verts/ALE, GUE/NGL) touto věcí podmínily svou podporu zprávy pana del Castillo Vera (vytvoření Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací).

  Astrid Lulling (PPE-DE) , písemně. – (FR) Odvětví telekomunikací se rozvíjí takovým tempem, že přizpůsobení legislativního rámce se stalo nutností. Bylo mi ovšem zřejmé, že tento rámec by měl být jednak jasný a přesně definovaný, jednak ale také, a to především, že by neměl zastavit příliv investic ze strany evropských telekomunikačních společností, které musí čelit tvrdé konkurenci amerických a asijských trhů. Naše podniky musí být schopny plánovat a investovat do nových technologií bez nejmenšího zpoždění.

I když posílení vnitřního trhu v telekomunikačním odvětví prospěje všem, potěšilo mne, že pokus Komise uplatnit na nás svou autoritu nevyšel a že Parlament naopak předložil návrh na vytvoření Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací, který lze považovat za přesvědčivou alternativu, která zlepší spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a obejde se bez nadbytečné byrokracie, kterou by přinesl Evropský úřad pro trh elektronických komunikací. Lucemburský trh v oblasti telekomunikací (4,7 % pracujícího obyvatelstva je přímo či nepřímo zaměstnáno v tomto odvětví) například vyžaduje silný vnitrostátní regulační orgán, který se orientuje v jeho specifických podmínkách a je s nimi v těsném kontaktu. V tomto případě to bylo správné rozhodnutí, že se použila zásada subsidiarity.

  David Martin (PSE), písemně. − Telekomunikační průmysl se rychle vyvíjí. V důsledku toho je nezbytné přijmout opatření, která ochrání a zvýší ochranu spotřebitele a práva uživatele telekomunikačních služeb. Zpráva Catherine Trautmannové o sítích a službách elektronických komunikací si klade za cíl stimulovat rozvoj další generace telekomunikačních sítí v Evropě. Domnívám se, že je to pozitivní příspěvek k rozvoji regulace v oblasti telekomunikací, který podpoří investice do nové komunikační infrastruktury a posílá práva spotřebitele. Mé hlasování je odrazem tohoto názoru.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem ve prospěch pozměňovacích návrhů předložených Konfederací Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice: zaručují větší míru svobody na internetu, neboť svoboda projevu je pro demokracii stejně důležitá jako svoboda tisku. Je dobrým znamením, že Parlament i přes mohutný nátlak ze strany různých lobbyistických skupin vyslovil své námitky proti možnosti arbitrárního zbavování práva uživatelů přístupu k internetu a nepřistoupil na to, aby kterémukoliv uživateli mohl být odepřen přístup k internetu.

Ve své závěrečné analýze však zůstává zpráva negativní. EU by měla klást větší důraz na veřejný dialog, aby tak ve spolupráci s občanskou společností zajistila jak svobodu projevu, tak ochranu osobních údajů.

  Olle Schmidt (ALDE) , písemně. – (SV) Musím říci, že telekomunikační balík je jedním z nejobtížnějších legislativních návrhů, jaké jsem zde od svého příchodu sem do Parlamentu zažil. Na jedné straně kvůli tomu, že je technicky komplikovaný, přičemž jednotlivé legislativní návrhy se navzájem překrývají; na druhé straně kvůli tomu, že vyvážená míra mezi volností a bezpečností vyžaduje už ze své vlastní povahy pečlivé uvážení. Můj názor je takový, že internet není možné ponechat zcela bez regulace, ale musí přitom zároveň v nezmenšené míře platit zásady společnosti založené na právním státě. Nemohu přijmout privatizaci justiční správy, k níž by došlo, pokud by bylo dovoleno, aby soukromé společnosti zasahovaly a cenzurovaly obsah webu ještě předtím, než by se k tomu mohli vyjádřit uživatelé. Má-li se řídit názorem, že být hlavní zásadou musí být transparentnost, pak je filtrování krajně problematickou záležitostí.

Musí být jasné, že sledování civilních uživatelů webu z komerčních důvodů je nepřípustné, ale zároveň bych samozřejmě nechtěl mít nic společného s legislativou, která by například měla bránit policii ve vyšetřování dětské pornografie nebo jakýmkoliv jiným způsobem představovat riziko pro veřejnou bezpečnost. Bylo důležité, abychom se nezasadili o vytvoření evropského právního rámce, který by bránil technologickému rozvoji a omezoval demokratickou, společenskou a odbornou působnost a potenciál internetu.

Došel jsem nakonec k názoru, že navrhované ochranné mechanismy jsou dostatečné, a že tudíž mohu hlasovat ve prospěch liberalizace trhu v oblasti telekomunikací, která je jinak velmi důležitá.

  Dominique Vlasto (PPE-DE), písemně. – (FR) Chtěl jsem hlasovat ve prospěch zprávy paní Trautmannové, neboť v sobě dokázala zohlednit společenské, kulturní a hospodářské hodnoty radiových frekvencí, a zároveň přitom umožňuje i lepší správu spektra radiových frekvencí, z čehož budou mít prospěch jak provozovatelé, tak uživatelé.

Toto první čtení nám rovněž dává možnost navrhnout vyváženou alternativu původního návrhu Komise tím, že co se týče sledování hospodářské soutěže, učiníme Komisi spíše arbitrem než soudcem. Je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány hrály i nadále bez omezení svou roli.

Čeho nicméně lituji, to je přijetí ústního pozměňovacího návrhu paní Trautmannové. Jakkoli se sice zdát být bez obtíží přijatelné, v praxi tento pozměňovací návrh zavádí hierarchii základních práv koncových uživatelů, neboť pokud jde o sdílení a distribuci internetového obsahu online, vylučuje možnost jakéhokoliv preventivního zásahu bez předchozího soudního rozhodnutí. Včerejší události v jedné z finských škol ukazují více než kdy dříve, proč bychom měli vytvořit důkladně promyšlené a přiměřené preventivní mechanismy. Právě o to šlo v pozměňovacím návrhu týkajícím se spolupráce, který jsem podporoval, a mrzí mě tudíž stávající situace v Parlamentu.

  Marian Zlotea (PPE-DE), písemně. − (RO) Jako zpravodaj IMCO pro tuto zprávu mám to potěšení být svědkem toho, že práce, kterou na ní moji kolegové během posledních tří měsíců odvedli, přinesla své plody v podobě této vyvážené zprávy, jež obsahuje významná zlepšení v odvětví elektronických komunikací. Věřím, že tyto změny jsou ku prospěchu spotřebitelů a že jim zajistí širokou paletu možností; jsem přesvědčen rovněž o tom, že tyto změny podpoří hospodářskou soutěž.

Domnívám se, že zachování funkčního oddělení jako alternativy, kterou si vnitrostátní orgány mohou zvolit, jim dám možnost vytvořit příznivější podmínky hospodářské soutěže v této oblasti. Evropský hospodářský růst a blaho spotřebitelů závisí na dynamickém a konkurenčním telekomunikačním odvětví. Na trzích, kde se uplatňuje hospodářská soutěž, je dostupnější širokopásmové připojení a nové společnosti, které na tyto trhy vstupují, s sebou přinášejí větší rychlosti připojení a nové služby.

Cíle této nové směrnice lze dosáhnout tímto způsobem: reformou správy spektra, vytvořením jednotnějšího regulačního rámce, jímž se řídí vnitřní trh v oblasti elektronických komunikací a vyšší úroveň bezpečnosti a integrace ve prospěch uživatelů služeb.

− Zpráva: Pilar del Castillo Vera (A6-0316/2008)

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Liberalizace telekomunikací, která začala v roce 2001, dala volnou ruku evropským trhům, které jsou nyní konkurenceschopnější, inovativnější a vysoce ziskové. Největší zisk z tohoto vývoje měli bezpochyby evropští spotřebitelé, kterým se dostalo více služeb v lepší kvalitě, ve více formách a s lepším obsahem, přičemž jsou stále dostupnější. Došlo k technologické, hospodářské a společensko-kulturní (r)evoluci.

I přes toto jasně kladné hodnocení nemůžeme usnout na vavřínech.

Stále totiž přetrvávají potíže, které znemožňují vytvářet skutečně integrovaný trh. Je to způsobeno především rozdíly v uplatňování evropských nařízení, za něž je odpovědný každý vnitrostátní regulační orgán.

Proto podporuji vytvoření Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací, který je aktualizovanou a posílenou verzí Skupiny evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací. Bude odpovědný za soudržnější uplatňování nařízení a bude moci spoléhat na zapojení vnitrostátních regulačních orgánů, které mají cennou zkušenost s každodenní běžnou situací v terénu. Vytvořením Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací se v celé EU uplatní soudržný regulační přístup s ohledem na opravná opatření, která přijímají vnitrostátní regulační orgány, zcela nezávisle na vládě a průmyslu.

Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací sehraje roli v rostoucí informovanosti spotřebitelů. Po této stránce již má EU důvod ke spokojenosti se svou rolí při výrazném snížení ceny roamingu.

  Ona Juknevičienė (ALDE), písemně. – (LT) Liberalizace evropského telekomunikačního trhu byla prospěšná pro celou Evropskou unii. Aktivnější hospodářská soutěž v rámci odvětví byla hlavní hnací silou pro investice a inovace. Souhlasím s Komisí, že telekomunikační trh ještě potřebuje řídící jednotku, dokud nezačne fungovat v souladu s obecnými zákony upravujícími hospodářskou soutěž.

Nicméně nemohu v zásadě souhlasit s návrhem Komise na vytvoření další instituce na regulaci tohoto trhu, protože by se tím dál zvýšila byrokratická zátěž a tato instituce by byla vzdálená od regulovaných trhů v členských státech. Při hlasování podpořím pozměňovací návrhy Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který chce rozšířit úlohu existujícího Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací a dává větší pravomoci Evropské komisi.

Vnitrostátní regulační orgány v oblasti telekomunikací by měly více spolupracovat s Úřadem evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací a s Evropskou komisí. Podle mého názoru by návrh Výboru pro průmysl umožnil účinnější regulaci účastníků trhu a zaručil by skutečnou účast vnitrostátních regulačních orgánů a využití jejich zkušeností na úrovni EU. To by zase mělo pomoci zabránit plýtvání penězi daňových poplatníků na vytváření ještě byrokratičtějšího aparátu.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu Pilar del Castillové o Evropském úřadu pro trh elektronických komunikací. Návrh zprávy na vytvoření Úřadu evropských regulačních orgánů, který bude fungovat jako most mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány, adekvátně reaguje na složitost trhu a jeho neustále se rozvíjející povahu. Podle toho budu hlasovat.

− Zpráva: Patrizia Toia (A6-0305/2008)

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Cílem tohoto návrhu je podpořit akci koordinovanou na úrovni EU a zajistit tak účinné využívání digitální dividendy.

Přechod z analogového televizního vysílání na digitální pozemní do konce roku 2012 uvolní vzhledem k vyšší výkonnosti digitální technologie velké množství spektra a vytvoří pro EU jedinečnou příležitost k otevření možností pro růst trhu, rozšíření kvality a výběr spotřebitelských služeb.

Očekává se proto, že členské státy budou schopné uvolnit své digitální dividendy co nejrychleji, aby evropským občanům umožnily využívat celé nové škály inovativních a konkurenčních služeb.

Členské státy se musí proto rozhodnout, jak digitální dividendu využít, a zajistit, aby se všechny tyto typy služeb elektronických komunikací nabízely v dostupných rádiových kmitočtových pásmech, v souladu s příslušnými vnitrostátními plány na přidělování frekvencí a s řádem Mezinárodní telekomunikační unie.

Koordinovaný přístup Společenství je však velice důležitý, aby nedocházelo ke škodlivému rušení mezi členskými státy a také mezi členskými státy a třetími zeměmi. To umožní maximalizovat výhody plynoucí z využívání spektra a zajistí se tak optimální společenské a ekonomické využití.

  David Martin (PSE), písemně. − Spektrum je v telekomunikačním průmyslu omezeným zdrojem. Když členské státy přejdou v roce 2012 na plně digitalizované televizní vysílání, bude k dispozici větší spektrum. Jeho využití proto vyžaduje důkladné zvážení. Domnívám se, že zpráva, kterou předložila Partizia Toiová o společném přístupu k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání, uznává, že hospodářská soutěž vyžaduje spektrum, a vysvětluje otázky neutrality služeb a technologie při udělování nových licencí. Proto jsem hlasoval pro podporu jejích doporučení.

− Zpráva: Malcolm Harbour (A6-0318/2008)

  Marco Cappato (ALDE), písemně. − (IT) My, radikálové v Evropském parlamentu, jsme se dnes zdrželi při hlasování o zprávě Malcolma Harboura, abychom poukázali na to, že se promeškala možnost okamžitě a závazně přijmout opatření na podporu začlenění zdravotně postižených osob. I když bylo určitého pokroku dosaženo, je zde příliš málo povinných požadavků, které mají příslušné úřady a telekomunikační operátoři splňovat, pokud jde o začlenění zdravotně postižených osob. Nebylo například přihlédnuto k návrhům připraveným společně se Sdružením Luca Conscioni, podle něhož by měly být všechny pořady veřejnoprávní televize, jako jsou zprávy a programy o aktuálních událostech, opatřeny titulky; poskytovatelé služeb nebudou povinni pravidelně informovat zdravotně postižené uživatele o službách určených výslovně pro ně a o snížených tarifech, na které mají nárok.

Navíc přetrvává velký zmatek týkající se záruky internetové neutrality a zachování základních uživatelských práv. Síť je vystavena stále vojenštějšímu stylu kontroly a pod záminkou zajištění bezpečnosti se opět zmenšují svobody uživatelů, přičemž ochranu a záruky pro uživatele je ještě nutné prověřit s ohledem na možnosti systematického filtrování webu .

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Evropská unie tímto novým balíčkem návrhů týkajících se elektronické komunikace podporuje opatření na dozírání na uživatele internetu a všech elektronických komunikací a jejich zastrašování zavedením „filtrovacího“ systému pod záminkou veřejné bezpečnosti a ochrany práv. Současně se tím vnitřní evropský telekomunikační trh, internet, audiovizuální výroba a vysílání, rozhlasová a televizní média a satelitní připojení jednotně dostávají pod kontrolu zesíleného „nezávislého“ orgánu v zájmu monopolních společností.

Liberalizací a sjednocením trhů na evropské úrovni byly zajištěny zisky a posílena pozice evropských monopolů vůči mezinárodní hospodářské soutěž. Nejprve dojde k úplné liberalizaci a privatizaci na národní úrovni a potom k radikální restrukturalizaci, přílišné koncentraci médií a nahromadění kapitálu na úkor zaměstnanců odvětví a uživatelů.

Existují dvě různé infrastruktury: na jedné straně jsou zde veřejné služby financované vládou; na druhé straně máme volný trh. Vláda financuje veřejné služby pomocí peněz od státu, a protože je to nevýnosné, služby se rozprodávají soukromým operátorům.

Přijetí těchto návrhů ze strany středové pravice a středové levice opět dokazuje jejich nadšenou podporu pro rozhodování v zájmu kapitálu. Potvrzuje to potřebu změnit rovnováhu sil ve prospěch zaměstnanců s radikálně jinou politikou, aby se nové technologie využily ve prospěch zaměstnanců.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) Přijatá zpráva o všeobecných službách a právech uživatelů elektronických komunikačních služeb má za cíl zlepšit postavení spotřebitele na trhu elektronických služeb. Všeobecné služby by měly spotřebitelům zajistit přístup k veřejným telefonickým službám za přijatelné ceny a zaručit vnitrostátní a mezinárodní spojení a nouzová volání.

Přijetí této zprávy posílí práva spotřebitelů. Spotřebitelé budou mít právo změnit poskytovatele telekomunikačních služeb a zachovat si přitom stávající telefonní číslo. Přenos čísla navíc nesmí trvat déle než jeden den. To je velice důležité. Maximální doba, na kterou může telekomunikační firma uzavřít s předplatitelem smlouvu, bude omezená na 24 měsíců. Operátor by měl nicméně být schopen uživateli zajistit možnost podepsat smlouvu na maximálně 12 měsíců včetně všech služeb a koncových zařízení.

Je nutné zvýšit dostupnost čísla tísňového volání 112. To je velice důležité v krizových situacích. Členské státy musí rovněž zajistit plnou dostupnost veřejných telefonních služeb v případě, že síť zkolabuje důsledkem katastrofy nebo vyšší moci. Je také nutné zlepšit dostupnost čísla tísňového volání 116 pro nezvěstné děti. Toto číslo v současnosti funguje na zásadě dobrovolnosti pouze v sedmi členských státech EU.

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. − (PL) Vřele vítám zprávu o změnách směrnic o právech uživatelů elektronických telekomunikačních sítí, kterou předložil pan Harbour. Jde o vyvážený dokument, jehož cílem je výrazně zlepšit podmínky na trhu s elektronickými službami. Je dobře, že se připravily kompromisní pozměňovací návrhy, které přijala výrazná většina členů této sněmovny. Umožnilo to přijmout zprávu jako celek i přes velký počet pozměňovacích návrhů.

Právní předpisy Unie v oblasti telekomunikací spadají do 90. let. Domnívám se, že změny ve směrnicích představují velkou šanci přizpůsobit je obrovským technologickým změnám, které od té doby nastaly. Důležité je to zvláště proto, že do všeobecných služeb hodláme přidat mobilní komunikace a širokopásmový internet. Držitelé licencí by měli mít zajištěno právo na plné informování o všech omezeních týkajících se přístupu k legálnímu softwaru. Poskytovatelé služeb musí zajistit zabezpečení sítě, ochranu osobních dat uživatelů a zastavit příval takzvaných spamů.

Domnívám se, že obzvlášť důležité je zohlednit potřeby zdravotně postižených a starších lidí, kteří potřebují snadnější přístup k telekomunikačním službám. Očekává se, že se objeví nová vhodná technická řešení v oblasti zařízení. Jsem přesvědčený, že takový vývoj vyústí ve výrazné omezení nákladů na telekomunikační služby v celé Unii. V současnosti jsme i přes existenci Schengenského prostoru stále nuceni platit nepřiměřeně vysoké ceny za přenos dat přes vnitřní hranice Unie.

  David Martin (PSE), písemně. − Zpráva Malcolma Harboura ukazuje zcela jasně, že uživatelé internetu a telefonních služeb nyní přicházejí zkrátka. V těchto obtížných ekonomických časech si spotřebitelé musí být jistí, že své peníze utrácejí efektivně. Návrhy v této zprávě znamenají, že spotřebitelé budou lépe informovaní a jejich osobní data, ať už on nebo off line, budou lépe zabezpečena. Ustanovení, podle kterého mají tělesně postižení uživatelé rovnocenný přístup k internetovým i jiným komunikačním službám, je také nepostradatelné pro to, aby bylo zajištěno, že z dnešní digitální doby bude mít výhody každý. Hlasoval jsem pro zprávu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Dnes byl učiněn pokus prosadit hospodářské zájmy po dobrém či po zlém. Náhle je nutné, aby rámcová směrnice o telekomunikačních předpisech obsahovala řadu právních předpisů o autorském právu. Stačí, že má EU zavést povinnost pro dodavatele, aby varovali spotřebitele o rizicích porušování „práv duševního vlastnictví“, přičemž pokuty mají být řešeny na vnitrostátní úrovni. Každý pak může kohokoliv z něčeho obvinit. Navíc se ve zprávě, kterou máme před sebou, hlavní vývojáři softwaru pokoušejí postavit překážky do cesty svým menším konkurentům.

Na internetu může docházet k porušování práva – jako se tomu děje u dětské pornografie –, kde musíme zakročit, ale nesmíme dopustit, aby se ochrana dat obětovala hospodářským zájmům hrstky velkých korporací a nadnárodních společností. Původní myšlenka telekomunikačního balíčku byla velice rozumná, ale kvůli té spoustě pozměňovacích návrhů – mezi něž snad proklouzly jeden nebo dva s podobně kritickým obsahem, který jsme právě popsal –, jsem se zdržel hlasování.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. − (RO) Úspěch procesu liberalizace telekomunikačního trhu, ke kterému došlo v posledních 10 letech v EU, je zcela nesporný.

Reforma předpisového rámce o elektronických komunikacích je součástí globální strategie Komise týkající se vnitřního trhu a je základní pro dosažení cílů Lisabonské strategie, protože z makroekonomického hlediska přispívají telekomunikace k zefektivnění činnosti v mnoha jiných odvětvích.

Velice si cením práce zpravodajů při přípravě této sady soudržných a účinných opatření, v nichž se odráží jak cíle EU, tak stanoviska většiny členů Evropského parlamentu týkající se životně důležité oblasti pro rozvoj a posilování vazeb mezi vzděláním, výzkumem a inovacemi, a především pro vybudování evropské informační společnosti, přizpůsobené celosvětovému hospodářství, která vytváří pracovní místa a poskytuje lepší služby a tím zlepšuje celkovou kvalitu života evropských občanů.

Souhlas se základními aspekty, jako je objasnění a rozšíření práv uživatelů, posílení ochrany osobních dat, vytvoření Úřadu evropských regulačních orgánů (BERT) a lepší řízení spektra ukazuje, že PPE-DE má zájem o dosažení kompromisu mezi základním právem evropských občanů začlenit se do informační společnosti a vytvořením rámce příznivého pro inovace a hospodářský rozvoj.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně.– (NL) K mému hlasování proti telekomunikačnímu balíčku (zpráva Malcolma Harboura) mě vedly právní mezery, které ve směrnici zůstaly a které mohou znamenat potenciální porušení našich svobod. Členské státy umožňují poskytovatelům, aby sledovali aktivity jednotlivců na internetu. Doufám, že se po zavedení těchto nových pravidel nebudou členské státy pokoušet obsah internetu filtrovat. Tento úkol by měl být vyhrazen pouze policii.

Chápu, že je nutné řešit porušování vlastnických práv na internetu, ale nemělo by to znamenat zasahování do svobod jednotlivých uživatelů. Nepochybně nemůžeme vytvořit situaci, kde budeme jako pošťák, který otevírá dopisy, aby viděl, zda je jejich obsah skutečně legální.

Pozměňovací návrhy, kterými se Zelení snažili tento text vylepšit, byly zamítnuty, a proto nemohu dál tento návrh podporovat.

Milerád bych hlasoval pro mnoho výhod pro spotřebitele, ale domnívám se, že je nepřijatelné, abychom poskytovatele internetu činili odpovědnými za jeho obsah. To ani nebylo účelem této právní úpravy.

− Zpráva: Caroline Lucas (A6-0313/2008)

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Nezákonná těžba dřeva a odlesňování závažně poškozuje životní prostředí a všeobecně se soudí, že je nutné omezit mýcení citlivých tropických pralesů. Strana Junilistan je proto příznivě nakloněna myšlence, že by měly jednotlivé státy sestavit kodex chování týkající se dovozu tropického dřeva. Vítáme také iniciativy zaměřené na označování, například prostřednictvím organizace Forest Stewardship Council, která by měla dát spotřebitelům větší prostor k uvědomělým rozhodnutím na základě faktů, pokud jde o nákup dřeva nebo výrobků ze dřeva.

Bohužel charakteristickým rysem této zprávy je její viditelné přání uspíšit postoje Evropského parlamentu v otázkách týkajících se lesnické politiky obecně.

Strana Junilistan je pevně přesvědčena, že společná lesnická politika v rámci spolupráce EU není žádoucí. Odpovědnost za otázky týkající se lesnických politik jednotlivých členských států nebo otázky s nimi spojené by raději měla zůstat na vnitrostátní úrovni. S ohledem na tyto úvahy se strana Junilistan rozhodla hlasovat proti zprávě.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − S radostí jsem podpořil zprávu svého kolegy pana Lucase o Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě. Každoročně přicházíme o miliony hektarů tropických lesů a z toho vyplývající emise uhlíku nutně musí mít na planetu drastický vliv. EU musí v budoucnosti zajistit, aby dohoda hrála hlavní úlohu při minimalizaci destruktivních a zbytečných postupů.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu pana Lucase o Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě z roku 2006. Seriózní přístup k ochraně životního prostředí vyžaduje účinný rámec pro konzultace, mezinárodní spolupráci a rozvoj politiky týkající se hospodářství v oblasti dřeva. EU musí podporovat zachování, opětovné zalesnění a obnovu zpustošené zalesněné půdy. Domnívám se, že tato zpráva pomáhá nasměrovat EU na správnou cestu směrem k dosažení trvale udržitelného hospodářství v oblasti dřeva a hlasoval jsem pro ni.

  Véronique Mathieu (PPE-DE), písemně. – (FR) Více než 20 let po přijetí první dohody o tropickém dřevě jsme nuceni připustit, že přílišná a nezákonná těžba dřeva je stále problém.

Je proto nezbytně nutné, abychom zrevidovali dohodu tak, aby tyto nové cíle lépe odrážela.

Nyní se tak stalo: Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě, kterou Komise v roce 2006 vyjednala v rámci UNCTAD (Organizace OSN pro obchod a rozvoj), odráží nové obavy týkající se trvalé a legální těžby dřeva v zalesněných oblastech. Velice vítám začlenění těchto cílů.

Výrobci v příslušných zemích by však neměli nést nutné náklady, které s sebou tyto nové předpisy ponesou. Mezinárodní společenství musí zavést vhodný systém finančního odškodnění.

Chtěla bych rovněž, aby Komise šla ještě dál a připravila komplexní právní předpisy, které zajistí, že se na evropský trh bude dostávat pouze dřevo a výrobky ze dřeva, které bylo vytěženo legálně a pochází z pralesů spravovaných s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.

Je to jediný způsob, jak podpořit výrobce, aby postupovali v souladu se zákonem a chránili životní prostředí, a tedy na celosvětové úrovni podporovat rozumné a trvale udržitelné využívání tropických pralesů.

− Návrh usnesení: Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006 (B6-0422/2008)

  Sylwester Chruszcz (NI), písemně. − (PL) Podpořil jsem dnes usnesení týkající se Mezinárodní dohody o tropickém dřevě (ITTA) z roku 2006. Domnívám se totiž, že podpora opatření na vyřešení regionálních i celosvětových problémů životního prostředí na mezinárodní úrovni je skutečně jedna z nejužitečnějších oblastí činnosti Evropské unie. Věřím, že je nám všem jasná nutnost zajištění ochrany a trvale udržitelného rozvoje tropických pralesů a obnovy zničených ploch těchto pralesů.

− Návrh usnesení: Priority Evropského parlamentu pro legislativní a pracovní program Komise na rok 2009 (RC B6-0420/2008)

  Philip Bushill-Matthews (PPE-DE), písemně. − Já a moji britští konzervativní kolegové velice podporujeme velkou část toho, co je obsaženo v tomto usnesení. Silně podporujeme snahu o omezení administrativní zátěže, pokračování Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, podporu pro malé a střední podniky, další pokrok při dokončování jednotného trhu, opatření na posílení práv spotřebitelů, další opatření proti změně klimatu, iniciativy zaměřené na přeshraniční zdravotní péči a posilování vztahů se Spojenými státy.

Nemůžeme však podpořit pasáž o ratifikaci Lisabonské smlouvy, požadavek společné přistěhovalecké politiky, požadavek společné azylové politiky a požadavek na vytvoření Evropského útvaru pro vnější činnost.

  Sylwester Chruszcz (NI), písemně. − (PL) Hlasoval jsem dnes proti usnesení Evropského parlamentu o legislativním a pracovním programu Evropské komise na rok 2009. Ambiciózní plány Komise přinášejí další zbytečnou harmonizaci a směrnice, které se mají v příštím roce uložit členským státům. Rád bych také vznesl silný protest proti tlaku na Irsko a jiné členské státy, aby pokračovaly v procesu ratifikace Lisabonské smlouvy, jak se uvádí v prvním bodě usnesení. Výše uvedená smlouva byla v referendu, které se konalo v Irsku, odmítnuta.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Musí být příznačné, že se Evropskému parlamentu nepodařilo přijmout žádné usnesení o prioritách programu Evropské komise. Je jasné, že se blíží volby do Evropského parlamentu, což má vliv na rozhodování poslanců, především těch, kteří chtějí zakrýt své chování a svou odpovědnost za politiky, jež zhoršily společenskou situaci, zvýšily nezaměstnanost a nejistá a špatně placená pracovní místa, způsobily finanční, potravinovou a energetickou krizi – což postihlo především hospodářsky nejslabší země a nejzranitelnější odvětví společnosti – a zvýšilo militarizaci mezinárodních vztahů, se všemi nebezpečími, které to znamená pro světový mír.

Nechtějí nicméně současně přijmout nutnost skoncovat s politikami, které vedly až sem. Raději chtějí, aby Evropská komise pokračovala dál se stejnými nástroji a politikami, které vedly k této situaci, i když s několika málo růžovo-zelenými vylepšeními, které mají sloužit k udržování iluzí změn.

Musíme proto trvat na návrzích obsažených v usnesení naší skupiny, včetně odvolání Paktu stability, skoncování s privatizací a liberalizací, upřednostnění zaměstnání s právy, vymýcení chudoby a nastolení sociální spravedlnosti.

  Ona Juknevičienė (ALDE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o legislativním a pracovním programu Evropské komise na rok 2009 a lituji toho, že nebylo přijato. Je velice důležité, aby Komise předložila sdělení hodnotící to, jak členské státy provádějí směrnici a nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení v členských státech.

Při přípravě tohoto dokumentu jsem jako stínový zpravodaj upozorňovala, že tyto dokumenty jsou pro každého občana EU velice důležité. Stanovují postupy a řeší každodenní problémy lidí. Cílem tohoto dokumentu není sjednotit systémy sociálního zabezpečení. Zavádí postupy, které počítají s různými systémy sociálního zabezpečení v jednotlivých státech. Současně zabraňují tomu, aby lidé na sociálním zabezpečení kvůli těmto rozdílům prodělávali. Každodenní blaho každého občana EU závisí na uplatňování těchto dokumentů.

Komise však bohužel nedostala povinnost hodnotit, čeho bylo v členských státech dosaženo v oblasti zavádění transevropských energetických sítí, ani to, jak dlouho bude vytváření společného energetického trhu či zajišťování energetické bezpečnosti po celé Evropské unii trvat. Pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko je to nesmírně důležitá otázka, a proto musí orgány EU a především Komise přijmout konkrétní opatření, aby se tyto členské státy vymanily ze své energetické izolace a závislosti na Rusku, jež je jejich jediným dodavatelem plynu a elektřiny.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Hlasovala jsem proti usnesení o legislativním programu Komise na rok 2009 z toho důvodu, že byly schváleny pozměňovací návrhy žádající nové legislativní návrhy v sociální oblasti.

Vzhledem k tomu, sociální oblast patří téměř výlučně do pravomocí členských států, odmítla naše skupina změnu směrnice o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, minimální normy zaměřené na nespravedlivé propouštění jednotlivých pracovníků, ochranu pracovníků s netypickými pracovními smlouvami a zlepšování pracovních podmínek a snižování počtu pracovních úrazů.

Taktéž otázky právní ochrany proti diskriminaci se liší mezi členskými státy, především co se týká reprodukčních práv, tradiční rodiny, vzdělávání a náboženství. Naše politická skupina proto v této otázce pokládá za potřebné zachovat zásadu subsidiarity, neboť každý členský stát má nárok upravit si tyto principy v souladu s národní tradicí a zvyky.

Otázka vstupu Turecka do EU je v naší politické skupině též citlivou záležitostí, neboť velkou část jejích členů tvoří němečtí a francouzští konzervativci.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Činnost Komise se v roce 2009 bude řídit harmonogramem evropských voleb, což povede ke snížení možnosti jednat, především v jednom z orgánů. Okolnosti nám však nebrání rozvíjet realistický akční plán. Svět požaduje přehodnocení paradigmat a pochopení, že realita zdaleka přesahuje řadu teoretických debat o hospodářských a sociálních vzorech a o rozmanitých polaritách v mezinárodních vztazích (jak pokud jde o hard power, tak o hospodářské mocnosti nebo vztahy mezi obchodními mocnostmi). Chceme, aby Komise na tuto novou skutečnost odpověděla dlouhodobou vizí, která bude flexibilní a při svém uplatňování přizpůsobitelná. Současně chceme, aby existoval program pro rok 2009, jenž napomůže v očích voličů ve všech členských státech objasnit význam politik EU a jejich přínos pro naše hospodářství a společnosti. Toto objasňování, které se bude opírat mnohem víc o kvalitu našich politik než o otázky komunikace, musí být podstatou naší činnosti, a tím i činnosti Evropské komise. Usnesení předložené k hlasování bohužel tento přístup neodráží, a proto jsem hlasoval proti.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Je stále třeba podporovat dětská práva. V současnosti se pro vyřešení dětské chudoby v EU dělá velice málo. Pětina dětí v EU žije na pokraji chudoby – a to je příliš mnoho. Jsem ráda, že Parlament odmítl pracovní program Komise na rok 2009. Musíme dělat mnohem více pro podporu slušné práce, abychom vyřešili chudobu v celé Evropě.

− Návrh usnesení: Příprava summitu EU-Indie (RC B6-0426/2008)

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem ve prospěch společného usnesení Evropského parlamentu o přípravě summitu EU-Indie, protože cítím, že je nevyhnutné naše strategické partnerství s Indií, přijaté v roce 2004, přizpůsobit novým výzvám, kterým EU a Indie čelí, jako je potravinová krize, energetická krize a změna klimatu.

Ráda bych zdůraznila skutečnost, že usnesení podporuje Indii v pokračování jejího úsilí na dosažení rozvojových cílů tisíciletí, především v oblasti rovného postavení žen a mužů. Důležité je i to, že usnesení připomíná Indii hodnoty EU, když vyzývá indickou vládu, aby zrušila trest smrti.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Kromě mnoha jiných záležitostí, kterých si v tomto usnesení ceníme, považujeme za velice důležité zdůraznit, že nesporně podporujeme prohlubování skutečné a efektivní spolupráce a přátelství mezi zeměmi EU a Indií. Vyžaduje to vztah založený na plnění potřeb jednotlivých národů, který je vzájemně prospěšný a přispívá k oboustrannému rozvoji, při dodržování zásady nevměšování se a úcty k národní suverenitě.

Na základě těchto principů a předpokladů však nemůžeme souhlasit s řadou návrhů, které toto usnesení obsahuje, především s uzavřením dohody o „volném trhu“, jež má kromě jiného hovořit o „dohodě o službách“, „hospodářské soutěži“, „zadávání veřejných zakázek“ a „zrušení… pokračujících omezení v oblasti přímých zahraničních investic“ mezi EU a Indií.

Návrh (a cíl) se snaží odpovědět na přání velkých hospodářských a finančních skupin expandovat – což na jednáních Světové obchodní organizace o liberalizaci světového trhu nebylo formálně stanoveno –, z nichž nejdůležitější je potřeba zvětšit nahromadění a centralizaci kapitálu. Tento cíl je v rozporu s potřebami pracujících a obyvatel Indie i jednotlivých zemí EU.

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Potřebujeme rozvíjet své vztahy s Indií, která se svou více než miliardou obyvatel a plně se rozvíjejícím hospodářstvím představuje protiváhu muslimskému světu a Číně. Předložený návrh usnesení, odrážející názory pana Sarkozyho a Evropské komise, však jde proti zájmům národů Evropy. Požadovaná „komplexní dohoda o volném trhu“ přispěje ke zničení našich hospodářství a našich sociálních systémů, které musí soupeřit se zeměmi provozujícími sociální dumping. Požadavek Indie na místo v Radě bezpečnosti OSN je nadto součástí návrhů na reformu OSN, jejímž cílem je především odebrat Francii a Velké Británii statut stálého člena Rady bezpečnosti a dát jej Bruselu.

Prezentovat Indii jako „vzor náboženského pluralismu“ je navíc urážkou křesťanů zmasakrovaných v Uríse.

Indie brání své národní zájmy a letité hodnoty. Pokud chtějí mít naše členské státy s Indií vyvážený vztah, musí dělat totéž. Udělat to mohou jen v jiné Evropě: v Evropě suverénních národů opírajících se o křesťanské a řecko-římské hodnoty své civilizace.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Jako člen delegace EU-Indie podporuji společné usnesení o přípravě summitu EU-Indie 2008.

Usnesení řeší otázku nezdaru při dosahování dohody se Světovou obchodní organizací a vyjadřuje přání obnovit úsilí k dosažení dohody.

Usnesení však neodráží základní kámen úrazu, který se při dosahování takovéto dohody objevuje, totiž neúspěch USA a Indie při dosažení dohody o zvláštním ochranném mechanismu, který by měl zabránit dumpingu výrobků na indickém trhu na úkor početné venkovské/rolnické indické populace. Bez takovéhoto mechanismu existují obavy o přežití samozásobitelských zemědělců v Indii. Světová obchodní organizace otázku zajištění potravin dostatečně neřeší, a možná právě proto se jednání nezdařila. Jakékoliv obnovené úsilí na opětovné zahájení rozhovorů musí zajistit, že se budou přiměřeně týkat obav účastníků o zajištění potravin. Nárůst dovozu může mít velice negativní dramatický dopad na místní výrobu potravin a v rozvojových zemích s velkou zemědělskou základnou by mohl nárůst dovozu nesmírně poškodit úsilí o rozvoj místního zemědělství produkujícího potraviny.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Někdy si musíme připomínat, že Indie je z demografického hlediska největší demokracií na světě. Tento fakt společně s její hospodářskou životaschopností a její rostoucí úlohou v mezinárodních vztazích – především v jejím nejbližším okolí – napovídají, že bychom měli náš vztah s tímto důležitým partnerem přehodnotit. Bylo by určitě chybné přehlížet slabé stránky indické demokracie, její hospodářské struktury nebo jejího společenského uspořádání, proto by tyto aspekty měly být v popředí na pořadu jednání s touto zemí. Tento pořad jednání však musí být širší a především více v souladu s novými skutečnostmi a okolnostmi. Na posílení politických vazeb a na větší blízkost s tímto obrem se musí pohlížet strategicky. Podobně si musíme být vědomi role Indie při společném postupu národů, především s ohledem na institucionální skladbu a rámec, a připraveni ji posilovat. Pokud se často říká, že 21. století bude stoletím Tichého oceánu, což je otázka vyžadující si velkou pozornost Evropy, měla by se do tohoto proroctví Indie přidat a naše strategie by se tomu měly přizpůsobit.