Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2285(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0256/2008

Rozpravy :

PV 24/09/2008 - 17
CRE 24/09/2008 - 17

Hlasování :

PV 25/09/2008 - 7.6
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0461

Rozpravy
Čtvrtek, 25. září 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.

8. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE).(CS) Pane předsedo, já bych prosila jenom do zápisu, že jsem hlasovala pro zprávu Foglietta, ale selhalo mi hlasovací zařízení.

 
  
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

– Návrh usnesení: Výroční rozprava o pokroku dosaženém v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v roce 2007 (články 2 a 39 Smlouvy o Evropské unii) (B6-0425/2008)

 
  
MPphoto
 

  Simon Busuttil (PPE-DE).(MT) V této nepřehledné situaci je přirozeně obtížné najít pochopení. Chtěl jsem vystoupit, abych vysvětlil, proč jsem na výroční rozpravě o pokroku, jehož bylo dosaženo v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, hlasoval pro usnesení, které jsme právě schválili. Dnes se schází Rada ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí, aby projednala a schválila Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu. Jedná se o velice závažné téma a na zasedání Rady se projednává velice důležitý návrh a já doufám, že v diskusi, která dnes v Radě probíhá, se podaří do Paktu prosadit prohlášení o nutnosti sdílení břemena migrace spravedlivěji a rovnoměrněji. Doufám, že ministři tento Pakt dnes přijmou a že bude obsahovat zmínku o této společné odpovědnosti.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS
Místopředseda

 
  
  

− Návrh usnesení: Výroční rozprava o pokroku dosaženém v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o Evropské unii) (B6-0425/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI). - (NL) Pane předsedo, usnesení, které jsme právě odhlasovali, bylo pro mě a určitě i pro mou skupinu z mnoha důvodů nepřijatelné. Hlavním důvodem je samozřejmě moje přesvědčení, že Evropa v žádném případě nepotřebuje žádnou další „nelegální“ vlnu přistěhovalců. Rozhodně ne.

Pro soukromé podnikatele a vlády je příliš snadné neustále dovážet stále více a více cizinců ze zemí mimo EU. Tím dochází k odlivu mozků z rozvojového světa do Evropy a nakonec z toho nemá prospěch ani rozvíjející se země, ani Evropa, právě naopak. Měli bychom konečně začít – a mám na mysli především vlády, podnikatele a průmysl – s asimilací a rekvalifikací obrovského, skutečně obrovského množství cizinců, kteří jsou již zde a kteří nejsou a nikdy pořádně nebyli součástí naší společnosti, a s jejich integrací do oficiálního trhu práce.

 
  
  

− Zpráva: Marianne Mikko (A6-0303/2008)

 
  
MPphoto
 

  Neena Gill (PSE). - Pane předsedající, hlasovala jsem pro zprávu paní Mikkové, neboť se domnívám, že sdělovací prostředky hrají rozhodující úlohu při obraně demokracie. S rozšířením Evropské unie je naším úkolem zajistit sbližování standardů ochrany základních svobod a demokracie. Podílela jsem se na stanovisku Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) ke zprávě paní Mikkové a chtěla bych jí blahopřát, neboť podle mého názoru nové technologie vedly ke vzniku nových forem sdělovacích prostředků a nových forem obsahu a sdělovací prostředky zůstávají důležitým politickým nástrojem. V této souvislosti je pluralistický systém sdělovacích prostředků základním požadavkem demokratického sociálního modelu.

Je-li vlastnictví sdělovacích prostředků soustředěno v rukou pouze několika osob, podporuje to monopolizaci reklamního trhu a představuje to překážku pro nové účastníky. Zákony o ochraně hospodářské soutěže pomohly omezit koncentraci sdělovacích prostředků, avšak tyto problémy stále přetrvávají v řadě členských států tam, kde trh je ovládán několika velkými hráči.

Takže návrh zprávy na propojení zákona o sdělovacích prostředcích a zákona na ochranu hospodářské soutěže bude doporučen.

 
  
MPphoto
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). - (PL) Pane předsedo, pluralita sdělovacích prostředků znamená rozmanitost při šíření informací a pestré spektrum a vyhraněnost vysílání. Obě tyto oblasti jsou v současné době v mediálním sektoru ohroženy. Stále větší koncentrace vlastnictví mezi mediálními společnostmi, které si v tomto sektoru konkurují, vedla k tomu, že informace cenné z hlediska společenského a kulturního je obtížné získat v nepřehledné spleti snadno dostupných a znormovaných zpráv pro každého. Je těžké předvídat, kam zhoršující se situace v tomto sektoru povede, nejen pro jednotlivé spotřebitele, ale pro společnost jako celek.

Zpravodajka správně zdůraznila úlohu veřejnoprávního vysílání jako strážce rozmanitosti, jehož posláním je poskytovat vysoce kvalitní informace. Správně také navrhuje model, kde silné veřejnoprávní sdělovací prostředky stojí mimo konkurenční trh sdělovacích prostředků a existují společně se soukromými mediálními společnostmi, jejichž motivací je zisk. Není pochyb, že důležitá je vyváženost mezi těmito dvěma pilíři. Text zprávy, stejně jako záměry zpravodajky se zdají být jasné a transparentní. Kompromis dosažený při projednávání na zasedáních Výboru pro kulturu je dobrý kompromis. Kromě toho by měl být jasně vymezen právní statut nových forem šíření informací, jako jsou internetové blogy a další stránky vytvořené uživateli, aby si lidé, kteří tyto formy vytvářejí, byli vědomi svých práv, odpovědnosti a možných sankcí.

(Předseda řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI). - (NL) Pane předsedo, rád slyším, že Parlament prohlašuje, že všechny členské státy musí zaručovat pluralitu sdělovacích prostředků a že veřejnoprávní vysílání tady má důležitou úlohu. To je úplná pravda a je to v pořádku. V normální společnosti to znamená demokracii a svobodu informací, a především svobodu informací pro opoziční skupiny.

Podle těchto kritérií Belgie a dokonce ani Flandry nejsou demokracií. Například moje politická strana, velká politická strana v této zemi, je běžně a otevřeně diskriminována a bojkotována vlámským veřejnoprávním vysíláním a na základě oficiálních instrukcí dostává kopance. Proč? Protože naše názory a postoje nejsou „politicky korektní“ nebo se odchylují od převládající linie. Před nedávnem bývalý šéf veřejnoprávního vysílání otevřeně přiznal, že belgický král mu udělil titul barona jako odměnu za jeho angažovanost při diskriminaci opoziční strany.

Bylo by dobré, kdyby tato zpráva, která jinak vůbec není špatná, zahrnovala odstavec o tom, jak přistupovat k opozičním stranám, které nesdílejí oficiálně přijímanou linii.

 
  
MPphoto
 

  Koenraad Dillen (NI). - (NL) Pane předsedo, zdržel jsem se hlasování o této zprávě. Zcela správně poukazuje na nejrůznější problémy v otázce plurality sdělovacích prostředků a na koncentraci vlastnictví v řadě členských států.

Jako Vlám mohu k tomuto tématu říci pár slov. Totiž v žádném státě Evropské unie není tolik potřeba například veřejného ochránce neutrality sdělovacích prostředků, aby byla zajištěna svoboda projevu a pluralita, jako v Belgii. Tady v Bruselu, institucionálním srdci země, jak právě řekl můj kolega, nejen soukromé sdělovací prostředky, nýbrž také vládní orgány ostudně bojkotují největší opoziční stranu a upírají lidem právo na svobodné a vyvážené informace.

Možná, že charta pro svobodu sdělovacích prostředků, o kterou se zpravodajka zasazuje, může takovému zneužívání zabránit, jinak celá věc bude jenom na efekt.

Také by mě zajímalo, jak to, že zpravodajka tak vehementně prosazuje přísnější regulaci posledního svobodného média – internetu, a blogerů zvlášť – aniž projeví patřičné obavy o autorská práva. Neboť právě ty státy, které nemají skutečnou pluralitu sdělovacích prostředků, nejvíce volají po přísnější kontrole internetu. Tato zpráva jim dodává další argument a to je politováníhodné.

 
  
MPphoto
 
 

  Pál Schmitt, jménem skupin PPE-DE. (HU) Děkuji vám, pane předsedo, budu mluvit maďarsky. Rozmanitost sdělovacích prostředků je pro Evropskou lidovou stranu obzvlášť důležitá oblast, a proto jsme se rozhodli, že místo odmítnutí této zprávy naše skupina předloží alternativní návrh usnesení. Zatímco klady původní zprávy zůstaly zachovány, části, které jsou pro nás nepřijatelné, byly z textu vypuštěny a vložena byla doporučení, která podle našeho názoru je důležité zdůraznit.

Skupině mimo jiné vadilo, že zpráva uváděla konkrétně jednotlivé státy, zatímco my jsme přesvědčeni, že zpráva o rozmanitosti sdělovacích prostředků musí být neutrální a musí platit obecně. Cílem není uvádět špatný příklad některých zemí a dělat jim ostudu. Obdobně jsme nemohli souhlasit s tvrzením, že některá mediální impéria jsou motivována v první řadě ziskem a materiálními zájmy: to je přehnané zevšeobecnění, což nemůžeme přijmout.

Zpráva, která vyvolala ostrou politickou debatu, v každém případě zaměřila pozornost Evropské komise na skutečnost, že by se touto otázkou měla zabývat způsobem přiměřeným závažnosti tématu a přezkoumat, jaká by měla být Unie nebo jaká národních opatření je třeba zavést v zájmu posílení rozmanitosti. Děkuji vám.

 
  
  

− Společný návrh usnesení – Usměrnění cen energií (RC-B6-0428/2008)

 
  
MPphoto
 

  Peter Baco (NI).(SK) Podporuji účinnou kontrolu cen energií. Cenová nestabilita posledních měsíců není v zájmu občanů Evropské unie, zatímco spekulantům a zprostředkovatelům přináší zisky. A co víc, jsme svědky zcela nepřijatelné situace, kdy ceny energií určují ceny potravin. Nemůžeme potichu přijmout cynické zdůvodnění, že v celosvětovém měřítku je potravin dostatek, ne každý má dost peněz na to, aby si kupoval drahé potraviny.

Podle názoru odborníků Světové banky energie z biomasy je odpovědná až za 80 % prudkého nárůstu cen potravin. V této souvislosti jsem při mnoha příležitostech upozorňoval na nutnost zvýšit potravinové rezervy a regulovat využívání potravinových zdrojů pro energetické účely. To představuje klíčový problém, který souvisí s kontrolou cen potravin, je proto nutno věnovat mu zvláštní pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Pane předsedo, v současnosti čelíme rychlému růstu cen energie. To má přímý dopad na kvalitu života obyvatel Evropské unie a na růst inflace. To znamená, že bychom měli vytvořit nástroje, které ochrání obyvatele Evropy před důsledky tohoto cenového růstu. I když jsme nedávno byli svědky snížení cen ropy, domnívám se, že bychom měli věnovat větší pozornost mechanismům, které mají zajišťovat cenovou stabilitu. Objevil se také požadavek na větší transparentnost trhů s energiemi, aby v budoucnu lépe odolávaly spekulacím na světových trzích. Hovoříme-li o otázce energie, nezbývá než zdůraznit v první řadě nutnost zintenzivnit úsilí ke zvyšování podílu energie získávané z obnovitelných zdrojů, včetně jaderné energie, za druhé, nutnost zavést nové uhelné technologie a za třetí, nutnost zahájit rozsáhlý program na zvýšení energetické účinnosti.

 
  
  

− Zpráva: Alessandro Foglietta (A6-0256/2008)

 
  
MPphoto
 

  Renate Sommer (PPE-DE). - (DE) Pane předsedo, hlasovala jsem proti zprávě kolegy Foglietta a chtěla bych poděkovat všem svým kolegům poslanců, kteří mě v jejím odmítnutí podpořili.

Ačkoliv obezita představuje stále větší problém, tato bílá kniha nás k řešení nijak nepřiblížila. Naopak, představuje náhodnou směsici nejrůznějších doporučení a požadavků na právní úpravy. Vypadáme proto směšně. Jsem ráda, že alespoň návrh na červené, žluté a zelené označení na potravinových etiketách vzal za své, ale další návrhy přežily, včetně některých předjímaných rozhodnutí, která mají být uplatňována při etiketování potravin, pro tuto oblast jsem v Parlamentu zpravodajkou.

Rozhodli jsme o tom, že budeme požadovat cenzuru reklamy, chceme zakázat umělé transmastné kyseliny, ale současně máme v úmyslu obsah TMK uvádět na etiketách, odhlasovali jsme, že nám v budoucnu budou oficiálně měřit obvod pasu a že bude sledován obsah soli v potravinách, což je stejné jako požadovat zásah do kuchařských receptů. Byla zavedena nová definice zdravého jídla, která mimo jiné uvádí, že zdravou stravu představují pouze organické potraviny. To je diskriminace těch, kteří se zabývají tradičním zemědělstvím.

Nic takového jako závadná potravina neexistuje, neboť naše právní úprava by ji na trh nepustila. Všichni spotřebitelé mají právo na informace, ale mají rovněž právo na respekt, což znamená, že musí mít možnost sami se rozhodovat.

 
  
  

Písemná zdůvodnění hlasování

 
  
  

− Zpráva: Karin Resetarits (A6-0263/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. – (SV) Tato zpráva o nekomerčních médiích místních komunit v Evropě se zabývá oblastí, která podle panujícího názoru vyžaduje další finanční prostředky z podpůrných programů EU. Je to však jen další příklad toho, jak různé zvláštní zájmy v tomto Parlamentu vyvolávají snahu zvýšit počet podpůrných programů EU a kromě toho navýšit i přidělené finanční prostředky, aby bylo možno rozdávat příděly napravo, nalevo a ve středu.

Je nepochopitelné, že by podpora pro nekomerční média místních komunit měla být považována za položku výdajů financovaných na úrovni EU. Ze zásady subsidiarity zcela jasně vyplývá, že se jedná o výdaj, který by měly hradit členské státy nebo regionální politické orgány, neboť o těchto médiích mají přehled a dovedou určit, zda takový výdaj má mít přednost, nebo zda je finančních prostředků zapotřebí například na zdravotní péči, školství, sociální podpory atd.

V zájmu subsidiarity jsme hlasovali proti této zprávě jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Gyula Hegyi (PSE), písemně. − „Komunitní média“ často hrají v místních společenstvích důležitou úlohu. Jsou významným zdrojem informací mezi místními médii, někdy dokonce jediným hlasem místní komunity. Z tohoto důvody by Evropská unie měla na tato média zaměřit větší pozornost, zejména po neúspěchu Lisabonské smlouvy, neboť mohou sloužit jako účinný prostředek, jak poskytovat občanům informace související s EU.

Jako zpravodaj pro zprávu o aktivním dialogu s občany Evropy plně podporuji jakékoli komunikační nástroje, které mohou přispět k přiblížení občanů Evropské unii. Nicméně jsem přesvědčen, že základním předpokladem je, aby komunitní média byla nezávislá na vnitrostátní i místní moci, stejně jako další místní média, která jsou, byť jen částečně, financována z veřejných fondů.

Vím, že komunitní média, zejména jejich financování, by měla být v první řadě věcí členských států, vzhledem k jejich různým formám a místním zvláštnostem. Na evropské úrovni můžeme pomoci tak, že tuto otázku více zviditelníme. Tato zpráva je prvním krokem tímto směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Zpráva paní poslankyně Resetaritsové, kterou jsem podpořil, se zmiňuje o důležité úloze sdělovacích prostředků při posilování kulturní a jazykové rozmanitosti. Tento týden jsme zažili spuštění vůbec prvního televizního kanálu v galském jazyce – vítaný vývoj při prosazování jazykové rozmanitosti Skotska i Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Komunitní média odjakživa hrají v naší společnosti významnou úlohu. Tato média mohou podporovat mezikulturní dialog potíráním negativních stereotypů. Evropská unie si toto musí plně uvědomit a zlepšit právní uznávání komunitních médií a umožnit jim přístup k vysílacím frekvencím. Hlasoval jsem pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Strož (GUE/NGL), písemně. (CS) Pokud jde o občanská a alternativní média, domnívám se, že není pochyb o tom, že mohou přispět ke zvýšení plurality médií a k informovanosti občanů. Praxe ve většině členských států Evropské unie podle mne jasně ukazuje, že svoboda slova se stala spíše mýtem a že tzv. komerční média mají tvář takovou, jakou ji chce mít jejich majitel. Objektivnost informací ve veřejnoprávních médiích je často výrazně určována zájmy držitelů politické moci, a to bez ohledu na statut a právní rámec, který je pro tato média stanoven. Tím důležitější je, aby bylo zamezeno zneužívání občanských a alternativních médií, aby nesměla působit mimo oblast svého poslání, které se u těchto médií předpokládá. Souhlasím s tím, že tato média zasluhují všeobecného právního uznání v zemích EU. Ovšem pravidla, která budou jejich činnost regulovat, je nutné od začátku nastavit tak, aby se občanská a alternativní média nemohla zpronevěřit svému poslání, své společenské úloze.

 
  
  

− Zpráva: Joseph Muscat (A6-0344/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE), písemně. − Tuto zprávu nemohu podpořit. I když souhlasím s mnoha jejími návrhy a vítám je, mám obavy z omezení rozsahu výjimky DPH, pokud jde o investiční fondy. Jsem přesvědčen, že je lépe zachovat status quo.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (PSE), písemně. Evropská parlamentní strana práce má za to, že aktualizace požadavků na uplatnění DPH na finanční služby přichází se zpožděním. Zpravodaj se tohoto úkolu zhostil s velkou pílí. Jsme přesvědčeni, že k otázce přesouvání nákladů na spotřebitele přistupoval s velkým pochopením a že ví, jaké problémy by se mohly vyskytnout. Nejsme si jisti, jak některé věci v praxi řešit – zejména ohledně společností, kterým bude umožněno uplatnit DPH. A tak máme výhrady, které nemohly být vyjádřeny v příslušných dodatcích, protože se hlasovalo „en bloc“ 1-28. Evropská parlamentní strana práce podporuje zpravodaje, byla by však hlasovala proti dodatku 6 a 21.

Chtěl bych osobně poděkovat panu Josephu Muscatovi za práci na této zprávě a dalších a za jeho kolegiální vztah k Evropskému parlamentu. Věřím, že jeho kariéra bude stále stoupat a že ho zde velice brzy přivítáme zpět jako budoucího předsedu vlády Malty.

 
  
  

− Návrh usnesení – Výroční rozprava o pokroku v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o Evropské unii) (B6-0425/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bradbourn (PPE-DE), písemně. − I když jsme pro spolupráci mezi členskými státy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (AFSJ), my konzervativci Spojeného království hlasujeme proti tomuto usnesení, neboť se i nadále důsledně stavíme proti všem výzvám k další harmonizaci v oblasti AFSJ. Především jsme proti výzvám obsaženým ve zprávě k přijetí těch ustanovení Lisabonské smlouvy, které je možné přijmout na základě stávajícího o ujednání.

 
  
MPphoto
 
 

  Patrick Gaubert (PPE-DE), písemně.. – (FR) Vítám, že velkou většinou bylo přijato usnesení o výroční rozpravě o pokroku dosaženém v roce 2007 v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Tento velmi kvalitní text nám důrazně připomíná nutnost přijetí Lisabonské smlouvy, která posílí prostor svobody, bezpečnosti a práva, neboť přinese zásadní zlepšení, pokud jde o účinnost a legitimitu činnosti EU.

Rovněž vyzývá Komisi a Radu, aby stanovily nové priority příštího víceletého programu pro prostor svobody, bezpečnosti a práva na období 2010-2014.

A konečně navrhuje přijetí řady velmi důležitých opatření v oblasti základních práv a občanství, co se týče ochrany hranic a migrace a azylu. Jedná se o priority, které prosazuje naše politická skupina, většinu z nich lze najít v Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, který je nutno provádět na základě konkrétních kroků.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně.. (PT) I když souhlasíme s některými body tohoto usnesení o takzvaném prostoru svobody, bezpečnosti a práva – eufemismus pro reálné přenášení otázek spravedlnosti a vnitřních věcí, které jsou v suverénní pravomoci členských států, do systému Společenství – zároveň řadu cílů, priorit a návrhů, které zahrnuje, rozhodně odmítáme.

Zejména vzhledem k tomu, že toto usnesení ignoruje odmítání takzvané Lisabonské smlouvy – trvá na jejím vyhlášení do konce roku 2009 a požaduje, aby proces přenášení otázek spravedlnosti a vnitřních věcí do systému Společenství dál pokračoval – a potvrzuje tak neúctu, kterou většina Evropského parlamentu projevuje vůči suverénnímu a demokratickému rozhodnutí Irů.

A také proto, kromě dalších důvodů, že si stanoví za své cíle rozvoj Schengenského informačního systému (včetně rozhodnutí v souvislosti se Smlouvou z Prümu), agenturu Frontex a přistěhovaleckou politiku EU (která je selektivní a ochranářská a která kriminalizuje přistěhovalectví).

A navzdory stížnostem, že „Unie zavádí de facto policejní a soudní spolupráci se třetími zeměmi, zejména se Spojenými státy, na základě dvoustranných dohod o řadě otázek, a tím obchází formální demokratické postupy rozhodování a parlamentní kontrolu“, Evropský parlament to nijak nezpochybňuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Tobias Pflüger (GUE/NGL), písemně.. (DE)

1. Návrh popisuje Lisabonskou smlouvu jako „zásadní a naléhavou podmínku pro zajištění Unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva“. Lisabonská smlouva byla odmítnuta v důsledku irského referenda. Je nejvyšší čas, aby byla přijata.

2. Návrh požaduje plné uplatňování Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) a posílení agentury Frontex. Agentura Frontex na ochranu hranic odpovídá za operační provádění nelidské politiky uzavírání EU lidem v tísni. Tato politika je urážkou lidskosti a je třeba ji jednoznačně odmítnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Søren Bo Søndergaard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. Obecně řečeno, podporujeme myšlenku udělit dlouhodobě žijícím rezidentům hlasovací právo v evropských a komunálních volbách. Domníváme se však, že je na členských státech, aby rozhodly o právu volit v komunálních volbách v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami.

 
  
  

− Zpráva: Marianne Mikko (A6-0303/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Chtěl bych zdůraznit význam zajištění plurality sdělovacích prostředků (již zmiňované v článku 11 Listiny práv Evropské unie) pro podporu demokratického procesu, jehož prostřednictvím je možné transparentním způsobem poskytovat občanům Evropy informace. Víme, že sdělovací prostředky se velice často ocitají pod politickým tlakem, zejména ty veřejnoprávní, takže potřebují mít značný a stabilní podíl na trhu, aby se vyrovnaly s nedostatečným financováním a politickým lobbismem.

Budu proto hlasovat pro tento návrh usnesení, který usiluje o to, aby tři evropské univerzity byly pověřeny úkolem monitorovat tuto pluralitu s pomocí ukazatele spolehlivosti a objektivnosti. Rovněž souhlasím s vytvořením dohlížecích systémů, které by zaručily vydavatelskou a novinářskou svobodu ve všech členských státech.

Nazrál čas – vzhledem k nadcházející evropské volební kampani v roce 2009 – abychom společně vypracovali chartu pro svobodu sdělovacích prostředků, a bojovali tak proti současným zoufalým pracovním podmínkám mnoha publicistů a novinářů.

Na závěr dodávám, že nové mediální kanály vysílané v Evropě a ve světě naléhavě potřebují finanční prostředky, ale ty musí být také odpovědně využívány (měl by být například definován statut autorů a editorů weblogů) a v celé Evropě by měla být podporována větší mediální gramotnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Marie Cavada (ALDE), písemně. – (FR) Opětovně potvrzuji, že svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků pokládám za velmi důležité. Nástrojem, který může ohrozit soukromí lidí a lze jej zařadit do stejné kategorie jako „porušení tiskového zákona“, jsou blogy, jsou-li nepravdivé a zlovolné.

 
  
MPphoto
 
 

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE), písemně. (DE) Pluralitní systém sdělovacích prostředků je základním předpokladem pro přežití evropského modelu demokratické společnosti. Koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků však vytváří prostředí nahrávající vzniku monopolů a vytvářející bariéry pro vstup na trh a vede k uniformitě mediálního obsahu.

Rozvoj mediálního systému je stále více poháněn vidinou zisku. Máme-li zabránit konfliktu zájmu mezi koncentrací sdělovacích prostředků a politickou mocí, je nutno propojit zákon o hospodářské soutěži se zákonem o sdělovacích prostředcích. Pravdou je, že tyto konflikty narušují svobodnou soutěž a pluralitu. V zájmu posílení plurality je rovněž zapotřebí zajistit rovnováhu mezi veřejným a soukromým vysíláním.

Kromě toho požaduji přijetí opatření, která zlepší konkurenceschopnost mediálních skupin, a posílí tak hospodářský růst. Je nutno důsledně uplatňovat evropské a vnitrostátní předpisy pro hospodářskou soutěž, které zajišťují plnou konkurenci a otevřený trh. Průhledná a výkonná musí být zejména regulace vnitrostátních sdělovacích prostředků.

Vítám proto záměr Komise stanovit ukazatele pro zjišťování plurality sdělovacích prostředků. Vyzývám rovněž k vytvoření dalších ukazatelů například pro zjištění míry demokracie a posouzení etických kodexů novinářů. Rovněž se domnívám, že opatření zaměřená na koncentraci médií by měla regulovat také prostředky pro přístup k informacím na internetu a jejich šíření.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek (ALDE), písemně. – (SV) Zpráva Marianne Mikkové je zářným příkladem toho, kdy dobré úmysly zacházejí příliš daleko, až se nakonec dostávají do rozporu s nezávislostí sdělovacích prostředků a základními zásadami svobody projevu. Původní návrh paní Mikkové – který mimo jiné zahrnuje možnost registrace a právo na odpověď a usnadňuje trestní stíhání autorů blogů – je hodně vzdálený tomu, jak si představuji svobodu slova a vytváření názorů. Naštěstí než byl návrh předložen plénu, byla zpráva v těchto bodech přepracována. Přepracování však bylo nedostatečné, takže jsem zprávu nemohla podpořit; v mnoha bodech je návrh stále v rozporu s nezávislostí sdělovacích prostředků, svobodným vytvářením názorů a svobody slova.

Dodatek 5 – který nakonec Parlament schválil – představuje lepší alternativu zprávy. Lepší, nikoli dobrou. Otázka koncentrace sdělovacích prostředků a rozmanitosti je důležitá a je třeba o ní diskutovat. Toto usnesení však není tou správnou cestou. Na dotazy, které se týkají sdělovacích prostředků, je nutno odpovídat odpovědně a uvážlivě. Pokud jde o nezávislost sdělovacích prostředků, svobodné vytváření názorů a svobodu projevu, nemohu ustupovat. Tyto hodnoty jsou příliš zásadní a není možné si s nimi zahrávat. Proto jsem se dnes zdržela hlasování. Snažím se tak projevit podporu rozpravě, ale také vyjádřit své znepokojení nad opakovanými pokusy usměrňovat otázky týkající se sdělovacích prostředků a svobody slova.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Pokud jde o změny zavedené do jednacího řádu Evropského parlamentu, který za těchto okolností nepřijímá konkrétní návrhy na změny, to, co bylo právě odhlasováno, nebyla zpráva paní Mikkové, nýbrž ambicióznější návrh alternativního řešení.

Konečné řešení, které bylo schváleno, je nepochybně lepší než zpráva a jen proto jsme pro něj hlasovali, nicméně obsahuje určité aspekty, s nimiž nesouhlasíme.

Vadí nám především způsob řešení pseudovyváženosti vzájemného propojení takzvaného zákona o hospodářské soutěži a zákona o sdělovacích prostředcích. Zkušenosti ukazují, že zájmy kapitálu válcují všechna práva a svobody včetně svobody slova ve sdělovacích prostředcích a velmi často zpochybňují pluralitu.

Ačkoliv na jiném místě se uvádí, že „hlavními cíli veřejné moci by mělo být vytvoření podmínek, které zaručí vysokou kvalitu sdělovacích prostředků (včetně veřejnoprávních), rozmanitost sdělovacích prostředků a plnou nezávislost novinářů“, víme, jak obtížné je toho dosáhnout, když úloha demokratického státu je oslabená. Pravdou je, že pokud jsou důležité mediální společnosti ve vlastnictví ekonomických a finančních skupin, pak není zaručena svoboda slova a nezávislost novinářů.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. Blahopřeji své kolegyni Marianne Mikkové k vypracování zprávy. Budu hlasovat pro společný alternativní návrh usnesení, který předložila moje skupina společně s liberály a zelenými, jejichž postoj je mému nejblíže. Nevidím žádný důvod, aby to, co je nelegální v písemné či ústní formě, mohlo být legální na internetu. Vymáhání může být samozřejmě obtížné, ale to není důvod k nečinnosti. Ostatně i na vzdálených venkovských silnicích platí omezení rychlosti, i když policejní práce je zde velice těžká. A přesto to není důvodem k tomu, aby si každý dělal co chce.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. – (SV) Tato zpráva a spolu s ní předložená alternativní řešení nespadají do legislativního procesu a nejsou ničím víc než výrazem přání federalistické většiny v Evropském parlamentu zapojit EU ještě více do oblasti kultury a sdělovacích prostředků. V době přípravy zprávy paní zpravodajka hodně přehnala své úsilí řídit a kontrolovat svět bloggerů. Naštěstí výbor ve svém návrhu pro plénum trochu ustoupil a návrhy předložené některými politickými skupinami jsou lepší než zpráva samotná. Ale základní otázka zůstává: proč by Evropský parlament měl tuto zprávu vůbec projednávat?

Otázka koncentrace sdělovacích prostředků je důležitá – tak důležitá, že by měla být i nadále řešena v členských státech. Hlasovali jsme proto proti této zprávě jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. (DE) Hlasuji pro zprávu Marianne Mikkové o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii.

Přístup ke svobodným a různorodým sdělovacím prostředkům ve všech členských státech je v těchto dnech nesmírně důležitý. Model dvou pilířů zavedený pro soukromé a veřejnoprávní televizní služby se velmi dobře osvědčuje. K tomu, aby se mohl i nadále co nejúspěšněji rozvíjet, je nutno poskytnout veřejnoprávním vysílacím společnostem trvalé financování, které jim umožní prosazovat veřejné zájmy a společenské hodnoty, zachovat pluralitu sdělovacích prostředků a zajistit lidem přístup k velice kvalitnímu obsahu.

Podporuji také vypracování charty pro svobodu sdělovacích prostředků. Od ní by se následně odrazilo úsilí o zaručení svobody slova. Nezávislost novinářů však musí být zajištěna prostřednictvím specifických právních a sociálních záruk.

Problém představuje rovněž koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků, neboť to podporuje vytváření monopolů. Je tedy nutné sjednotit právní předpisy pro hospodářskou soutěž a pro sdělovací prostředky, aby bylo možné zajistit přístup, konkurenci a kvalitu. Zpráva zahrnuje víceméně všechny hlavní body, a proto zpravodajku podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. (RO) Jak se všichni shodneme, pluralita by měla být životně důležitým prvkem hromadných sdělovacích prostředků. Pluralitu je nutno podporovat a přijetí zprávy paní Mikkové je významným krokem tímto směrem.

Členské státy by měly uznat, že je nutno zajistit a podporovat vyváženost trhu sdělovacích prostředků, a zavázat se, jednotlivě i kolektivně, že dají evropským občanům možnost získávat přesné a různorodé informace.

Kulturní rozmanitost, neustále rostoucí potřeba integrace migrujících obyvatel a menšin a důležitost poskytování kvalitních informací aktivním obyvatelům, to jsou hlavní důvody pro přijetí charty pro svobodu sdělovacích prostředků. Chtěla bych vyjádřit plnou podporu doporučení Evropského parlamentu, podle nějž by veřejnoprávní média měla působit jako alternativní poskytovatel informací lišících se od těch, které jsou založeny výhradně na komerčních kritériích.

Aktivní uplatňování práv a povinností evropskými občany, jejich informovanost a schopnost porozumět poskytovaným informacím a schopnost kriticky je hodnotit se musí nutně promítnout do každého opatření, které bude v budoucnu přijato evropskými orgány i jednotlivými členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně.. − Nová technologie vedla ke vzniku nových mediálních kanálů a ke změnám mediálního obsahu. Rozsáhlá mediální síť je nezbytná pro rozvíjení demokracie a svobodného myšlení. Hlasoval jsem plně pro doporučení paní Marianne Mikkové.

 
  
MPphoto
 
 

  Doris Pack (PPE-DE), písemně. (DE) Koncentrace v oblasti sdělovacích prostředků je široce rozšířený zhoubný trend, proti němuž je třeba bojovat. Především však existují určité země v Evropské unii, kde koncentrace médií představuje problém, a je proto nepřijatelné, abychom uváděli pouze jedinou zemi. Za druhé, na několika místech zpráva vyzývá Evropskou komisi, aby působila v oblasti činnosti, na níž se vztahuje zásada subsidiarity.

Kdyby toto bylo změněno nebo kdybych mohla pro takovou změnu hlasovat, byla bych zprávu paní Mikkové schválila.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Rostoucí koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků do několika rukou směřuje k větším monopolům a dusí různost názorů.

Přístup k informacím se dnes zdá neomezený a zároveň nedostatečný. Podnikatelské skupiny vlastní velké podíly ve sdělovacích prostředcích a internetových službách a jsou zároveň jejich nejlépe propagovanými zákazníky. Je nesmírně důležité bránit kvalitní veřejnoprávní televizi, která je pluralistická, otevřená a nezávislá. Pokud jde o svobodu slova na internetu, EU by měla klást větší důraz na veřejný dialog a zajistit svobodu slova a ochranu osobních údajů. Rozprava právě pouze začala. Ve spolupráci s občanskou společností lze řešení nalézt.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. (SK) Změna jednacího řádu, kterou jsme schválili 8. července 2008, přinesla nová pravidla pro schvalování zpráv z vlastní iniciativy. Během tohoto druhého zářijového zasedání jsme měli možnost vyzkoušet toto pravidlo v praxi.

V pondělní večerní rozpravě k některým zprávám z vlastní iniciativy se však ukázalo, že tato změna nebyla nejšťastnější. V rozpravě ke každé zprávě mohl vystoupit jen zpravodaj a zástupce Komise. Rozprava ztratila svoji dynamiku, jelikož nemohli vystoupit ani stínoví zpravodajové. Také pravidlo, že poslanci, kteří se na vypracování zprávy podíleli, mohou předložit své písemné vyjádření, je problematické. Stále platí, že v průběhu jednoho plenárního zasedání každý poslanec může zaslat svoje písemné stanovisko jen jedenkrát.

Problematický je i způsob hlasování o zprávách z vlastní iniciativy. Podle nového pravidla není totiž možné předložit na plenární schůzi pozměňovací návrhy. Jménem politické skupiny je povoleno předložit pouze změněný návrh usnesení.

Nedokonalost našeho rozhodnutí se v praxi dotkla právě zprávy kolegyně Mikkové o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii. Poměrně vyvážená zpráva obsahovala některé body, které se dotkly konkrétních členských států. Domnívám se, že obsah zprávy s takto citlivým tématem by měl zůstat neutrální. Neměla jsem v úmyslu hlasovat proti zprávě, ale k hlasování o návrhu usnesení naší politické skupiny PPE-DE jsme se nedostali. Vyzývám ke změně tohoto pravidla.

 
  
MPphoto
 
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. (PL) Pane předsedo, pluralita sdělovacích prostředků znamená různorodost při šíření informací a pestré spektrum a vyhraněnost vysílání. Obě tyto oblasti jsou v současné době v mediálním sektoru ohroženy. Stále větší koncentrace vlastnictví mezi mediálními společnostmi, které si v tomto sektoru konkurují, vedla k tomu, že informace cenné z hlediska společenského a kulturního je obtížné získat v nepřehledné spleti snadno dostupných a znormovaných zpráv pro každého. Je těžké předvídat, kam zhoršující se situace v tomto sektoru povede, nejen pro jednotlivé spotřebitele, ale pro společnost jako celek.

Zpravodajka správně zdůraznila úlohu veřejnoprávního vysílání jako strážce rozmanitosti, jehož posláním je poskytovat vysoce kvalitní informace. Správně také navrhuje model, kde silné veřejnoprávní sdělovací prostředky stojí mimo konkurenční trh sdělovacích prostředků a existují společně se soukromými mediálními společnostmi, jejichž motivací je zisk. Není pochyb, že důležitá je vyváženost mezi těmito dvěma pilíři. Text zprávy, stejně jako záměry zpravodajky se zdají být jasné a transparentní. Kompromis dosažený při projednávání na zasedáních Výboru pro kulturu je dobrý kompromis.

Kromě toho by měl být jasně vymezen právní statut nových forem šíření informací, jako jsou internetové blogy a další stránky vytvořené uživateli, aby si lidé, kteří tyto formy vytvářejí, byli vědomi svých práv, povinností a možných sankcí. Těchto forem bude stále přibývat. Budou-li tato opatření vycházet z etického kodexu, je to krok správným směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  Marek Siwiec (PSE), písemně. − (PL) V usnesení o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii, které přijali poslanci Evropského parlamentu včetně mě, se naprosto správně vyslovili pro zaručení svobodného přístupu k rozmanitým sdělovacím prostředkům i pro svobodu slova.

Je však třeba upozornit také na to, že v případě internetových blogů se usnesení výrazně liší od původní verze zprávy kolegyně Marianne Mikkové a Výboru pro kulturu a vzdělávání. Tato zpráva předpokládala, že statut internetových blogů a stránek vytvořených uživateli bude vymezen tak, že budou podléhat obdobným předpisům, jako jsou ty, které se používají pro jiné publikace. Avšak usnesení, které bylo ve skutečnosti přijato, požaduje otevřenou diskusi o statutu internetových blogů. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro usnesení.

Podle mého názoru internet, a konkrétně internetové blogy hrají při prosazování plurality sdělovacích prostředků a svobody slova důležitou úlohu, a jako takové by neměly podléhat žádným omezením. Bod 25 zprávy v její původní verzi by při nesprávné interpretaci znamenal ohrožení svobody slova autorů, kteří toto stále oblíbenější médium používají. Řekl bych, pokud možno co nejdůrazněji, že jakékoli podobné pokusy o regulaci a kontrolu v budoucnu by měl Evropský parlament odmítnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. (PL) V dnešním hlasování jsem podpořil usnesení o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii. Souhlasím se zásadou, která motivuje kolegyni zpravodajku, totiž že standardy pro ochranu demokracie a základních svobod musí dosahovat určité kvality.

Hromadné sdělovací prostředky mají v dnešním světě nesmírný a stále rostoucí vliv. Je dobré, že se neustále objevují nové a nové formy médií. Zvyšuje to dynamiku a pestrost v tomto sektoru. Domnívám se, že je tady třeba vytvořit systém monitorování a realizace vycházející z ukazatelů plurality sdělovacích prostředků, které jsou nastaveny spolehlivě a objektivně. Měli bychom bránit pluralitu sdělovacích prostředků jako důležitý prvek demokracie a svobody s cílem zaručit přístup ke svobodným a různorodým sdělovacím prostředkům všem obyvatelům Evropské unie.

Kromě toho vidím, že by stálo za to vytvořit chartu mediálních svobod, které by zaručovala nejen sociální práva provozovatelů vysílání a novinářů, ale také svobodu slova.

 
  
  

− Společný návrh usnesení – Usměrnění cen energií (RC-B6-0428/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. (RO) Pokračující růst cen ropy vyvolává velké obavy z toho, jak se tento pohyb odrazí na hospodářském růstů v rámci Evropské unie, a zejména obavy z negativních dopadů na kupní sílu spotřebitelů a kvalitu života.

Rozhodující je v tomto ohledu zahraniční politika EU. Vzhledem k tomu, že hospodářství EU ve značné míře stále závisí na dovozu energie, je nezbytné zavést společnou energetickou politiku založenou na principu solidarity, bezpečnosti a diverzifikace zdrojů a na trasách externích dodávek.

Jako zpravodajka pro regionální spolupráci v oblasti Černého moře neustále zdůrazňuji důležitost a naléhavost těchto kroků. Dnes však vyzývám Komisi a Radu, aby předložily konkrétní opatření ke snížení energetické závislosti EU v nejbližší budoucnosti. Moje výzva se týká nejen dodávek ropy, ale také dodávek zemního plynu a zahrnuje realizaci projektu Nabucco.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. – (SV) Hlasovali jsme proti dodatku 1 o zdanění neočekávaných zisků, neboť se domníváme, že navrhovaný text je nejasný a pochybujeme nejen o realizaci, ale ještě více o konečném smyslu návrhu. Hlasovali jsme však pro dodatek prosazující snížení DPH u energeticky úsporných výrobků a služeb, neboť je to jeden z mnoha možných způsobů jak podpořit přechod na energeticky úspornější alternativy. Chtěli bychom však upozornit na to, že daně jsou vnitrostátní záležitostí a rozhodovat o nich mohou jedině jednotlivé členské státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože když upozorňuje na nesoulad mezi hodnotou surové ropy na mezinárodních trzích a konečnou cenou pohonných hmot, daří se mu přistupovat k této citlivé otázce bez emocí, na rozdíl od některých vlád, například té portugalské.

V Portugalsku vyšlo najevo, že ministr Manuel Pinho nejenže vůbec nemá přehled (a jeho pravomoc zasáhnout je omezená), ale také, že se dopustil nepřijatelného zasahování do nezávislosti regulátora. To však je pouze zbožné přání ve volební předehře.

Odmítám jakoukoli administrativní tvorbu cen či fiskální harmonizaci na evropské úrovni.

Souhlasím s daňovým zásahem (DPH a výrobní daň) s podmínkou, že půjde o dočasné řešení, které se bude týkat nejvíce postižených domácností a průmyslových odvětví.

Řešení podle mého názoru v podstatě spočívá v posílení současné regulace cen ropy. Spíše než čekat na prohlášení ministrů nebo stížnosti spotřebitelů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by měl zakročit v rámci svých pravomocí iniciativy a snažit se překonat obecnou nedůvěru ve svou schopnost mít ropný sektor pod kontrolou. Portugalské veřejné mínění si zaslouží pevnou záruku, že praktiky narušující hospodářskou soutěž nebudou ovlivňovat tvorbu cen. Jestliže se ukáže, že se tak děje, pak Úřad na ochranu hospodářské soutěže musí nezaujatě zasáhnout a udělit výstražné tresty.

 
  
MPphoto
 
 

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. Jsem ráda, že mohu podpořit praktické myšlenky, které jsou obsaženy ve většině tohoto usnesení o rostoucích cenách energií. Vnitrostátní a regionální orgány musí co nejrychleji předložit akční pány, aby chránily naše nejzranitelnější občany.

Přechod na obnovitelné zdroje energie spojený s vyšší energetickou úsporností nás ve střednědobém výhledu pomůže ochránit před nevyhnutelnými výkyvy cen, k nimž dochází v souvislosti s používáním fosilních paliv, ale je nutno tady a teď přijmout konkrétní kroky, aby se snížila a odstranila palivová chudoba.

Nesouhlasím však s tím, aby liberalizace trhu energií byla součástí řešení rostoucích cen.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o „Pochopení vývoje cen energií“. Hlasoval jsem zároveň proti dodatku 1 vyzývajícímu k zavedení daně z nečekaných příjmů na evropské úrovni. Vzhledem k různé výši poplatků za energie na území Evropské unie toto musí zůstat a mělo by zůstat na úrovni jednotlivých států.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem proti usnesení o cenách energie. Přestože naprosto souhlasím s tím, že rostoucí ceny energie vyžadují rozhodné politické kroky, odmítám v usnesení obsažené odkazy na „nízkouhlíkovou“ energii.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Vítám dnešní kladné výsledky hlasování o uznání energetické chudoby a snížení DPH pro energeticky úsporné výrobky.

 
  
  

− Zpráva: Alessandro Foglietta (A6-0256/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. – (SV) Evropská unie může udělat hodně pro omezení problému obezity, na který bychom měli v Parlamentu zaměřit pozornost. Je proto dobře, že Parlament dnes hlasoval pro zprávu o výživě, nadváze a obezitě. Jedním z důsledků tohoto rozhodnutí je, že Parlament nyní vyzývá k zákazu transmastných tuků.

Zároveň jsme však toho názoru, že zpráva se měla mnohem méně zabývat tím, co by měly dělat školy a jakou stravu by měly poskytovat. Myslíme si, že nejlepší je, když se o tom rozhoduje na vnitrostátní nebo místní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. (PT) Boj se závažným problémem v oblasti veřejného zdraví, jimiž jsou onemocnění způsobená nadváhou a obezitou, musí být prioritou již od raného dětství.

Tato zpráva vyzývá členské státy, místní orgány a školské úřady, aby sledovaly a zlepšovaly kvalitu a výživové normy jídel.

Důležité jsou informace o výživové hodnotě potravin, zejména rozdíl mezi přírodními transmastnými kyselinami přítomnými v mase a mléčných výrobcích a umělými, které jsou průmyslově zpracovávány. Etikety na potravinách, které nerozlišují mezi transmastnými tuky, budou pouze mást spotřebitele, vytvářet negativní obraz zdravých mléčných výrobků a nepříznivě ovlivní spotřebu a zhorší veřejné zdraví (snížený příjem důležitých živin, například vápníku a proteinů).

Evropské ukazatele, například obvod pasu, jsou užitečné pro sledování rizikových faktorů, jimž jsou lidé vystaveni v souvislosti s různými chorobami, na nichž se podílí obezita. Přehled o rozšíření břišní obezity usnadňuje plánování účinnějších opatření, která tyto problémy snižují na minimum.

Souhlasím s označováním potravin pomocí barevných kódů, protože spíše než jasné a snadno srozumitelné označení potřebují Evropané znaky, které jim napoví, jaké potraviny si tedy mají vybrat.

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně.. (PT) Nadváha a nemoci způsobené stravou představují závažný problém v oblasti veřejného zdraví, a proto boj s obezitou musí být naší prioritou již od nejranějšího dětství.

Zpráva kolegy Foglietty je velice důležitá, neboť vyzývá členské státy, místní subjekty a školské úřady, aby sledovaly a zlepšovaly kvalitu a výživové normy školních jídel.

Domnívám se, že na potravině musí být vždy uvedena informace o výživových hodnotách, zejména údaj o umělých transmastných tucích, protože mají více negativních účinků na zdraví. Nerozlišování mezi umělými transmastnými tuky a přírodními tuky by bylo pro spotřebitele zavádějící a přispívalo by to pouze k vytváření zkreslené představy o některých potravinách živočišného původu, jako je maso a mléčné výrobky, které obsahují přírodní transmastné tuky.

Také jsem hlasoval pro stanovení evropských ukazatelů, jako je obvod pasu a jiné rizikové faktory, které souvisejí s obezitou, protože se domnívám, že v budoucnu mohou být užitečné pro posouzení rizik ohrožujících obyvatelstvo a pro úspěšné provádění opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE), písemně.. − Nemohu podpořit tuto zprávu ani dodatek 6, neboť mám za to, že zpráva o zdraví, jak je tato, by neměla zahrnovat otázky související s daněmi a s DPH.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně.. − Hlasoval jsem pro zprávu kolegy Foglietty a vítám bílou knihu o otázkách zdraví souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou. Obezita je velkým problémem v celé Evropě a podmínky týkající se obezity a nesprávné výživy mají závažné důsledky napříč společností. U nás doma skotská vláda přijala užitečná opatření na zlepšení výživy v rámci veřejných institucí, jako jsou školy a nemocnice, a takové iniciativy je třeba podporovat v celé Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. (FI) Hlasovala jsem pro zprávu z iniciativy kolegy Foglietty, kterou schválil Výbor pro výživu, nadváhu a obezitu v rámci naší strategie veřejného zdraví. Tleskám zásadnímu názoru, aby průmysl dostal možnost pokusit se snížit zdravotní problémy způsobené nadváhou či obezitou pomocí vlastních mechanismů, ale zároveň by tam byla pověřena Komise, která by dohlížela, aby se například snahy o přiměřenou a odpovědnou reklamu (zejména v případě dětí) nevytrácely a aby se obsah soli, tuku a cukru, které lidé v potravě konzumují, skutečně snižoval.

Je důležité poskytnout spotřebitelům úplné informace o označování potravinových obalů, aby věděli jak si vybrat mezi dobrou, lepší a horší potravinou. Podle mého názoru, a v rozporu se současnou praxí, by v popisu potravinového výrobku měl být uveden obsah umělých transmastných tuků. Hlasovala jsem proti linii, kterou k tomuto naše skupina přijala.

Nicméně jsem podpořila postoj naší skupiny k používání barevných kódů při označování potravin. Etikety s barevnými štítky, jejichž úkolem jasně informovat o tom, jak dobrý je produkt z hlediska zdraví a které vyvolaly řadu diskusí v Evropě, jsou často zavádějící, a nemají tak vůbec žádný význam. Mnoho nákupních řetězců ve Spojeném království se proto snaží s touto praxí, kterou předtím schválili, skoncovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. (DE) Budu hlasovat pro zprávu Alessandra Foglietty o bílé knize, která se zabývá strategií pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou.

Souhlasím s kolegyní zpravodajkou, že je nutné přijmout restrukturalizační opatření v oblasti zdraví, sportu a výživy. Problémy, jako nadváha a nezdravé stravovací zvyklosti, se častěji vyskytují mezi sociálně a ekonomicky znevýhodněnými vrstvami obyvatelstva. Jedním z prvních způsobů jak tento problém řešit je možné provádět ve školách. K prvním krokům směrem ke zdravějšímu životnímu stylu by patřilo rozšíření počtu hodin tělesné výchovy a zajištění vyvážené stravy pro děti a mládež a věda o výživě by se měla stát povinným předmětem na všech evropských školách. Kromě toho bychom uvítali označování potravinových výrobků, protože by spotřebitelům umožnilo porovnávat výrobky a rozlišovat mezi dobrými a podřadnými potravinami.

Zpráva nenabízí dokonalé řešení, ale skutečně navrhuje některá velice dobrá opatření. Tato opatření mohou některé věci změnit k lepšímu, a proto je hodnotím jako velice prospěšná.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Je chvályhodné, že se Evropská komise zajímá o zdravou stravu a pohybovou aktivitu všech občanů a snaží se předcházet nadváze, obezitě a chronickým nemocem. Rozhodně podporuji záměr burcovat pozornost vzhledem k epidemii obezity, která postihuje tři miliony dětí a 20-30 % dospělých, zatímco 14 milionů dětí a polovina dospělé populace trpí nadváhou.

Jsem ráda, že se začíná uznávat a analyzovat vliv zvýrazňovačů chuti glutamanů, guanylanů a inosinanů – které se v obrovských množstvích vyskytují ve velmi mnoha hotových jídlech a průmyslově zpracovávaných potravinách na chování spotřebitelů.

Současně lituji, že nebyla přijata mnou navrhovaná změna, která se snaží podporovat zdravé stravovací zvyklosti na základě konzultací s evropským sdružením šéfkuchařů Euro-Toques, které se řídí etickým kodexem a podporuje přirozenou kvalitu produktů a ochranu místní produkce. Domnívám se, že by bylo dobré, kdybychom vycházeli z jejich zkušeností, a šířili tak osvědčenou praxi mimo jiné i ve školních jídelnách a rozvíjeli u mladých lidí povědomí o kvalitních potravinách a zdravých stravovacích zvyklostech.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu Alessandra Foglietty o bílé knize týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou. Zpráva obsahuje řadu dobrých doporučení, jako jsou návrhy na zákaz transmastných kyselin na celém území Evropské unie, neboť bylo zjištěno, že mají spojitost se srdečními chorobami a ženskou neplodností. Připojuji se však ke svým kolegům a podporuji opatření, která jdou dále. Například školy by neměly být v postavení, kdy musí zvažovat možnost reklamy nezdravých potravin v prostorách škol. V mém hlasování se tyto názory promítají.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně.(EL) Obezita nabyla rozměrů epidemie. Nejobéznější lidi v Evropě najdeme v Řecku, kde 3 ze 4 osob mají nadváhu a nárůst u rychlého občerstvení (fast food) činí 956 %.

Pro boj s obezitou je nutno teď hned přijmout drastická opatření:

- je nutno snížit DPH na ovoce a zeleninu;

- je nutno snížit DPH na výrobky zdravé výživy a omezit ochranu tradičních produktů;

- je nutno zajistit správnou výživu už od dětství;

- je nutno provádět kontrolu potravin ve školních jídelnách a klást důraz na tělesná cvičení;

- je třeba zakázat reklamu na výrobky s vysokým obsahem tuku, cukru a soli a zavádějící informace o nich;

- je třeba stanovit povinné uvádění jasných informací o výživových hodnotách na etiketách, aby si spotřebitelé mohli vybrat zdravou stravu;

- je třeba zakázat syntetické transmastné tuky a zvýrazňovače chuti v průmyslově předpřipravených pokrmech.

Začátkem roku 2009 vstupuje v platnost program dodávek ovoce a zeleniny do škol zdarma navržený Evropskou komisí. Program bude financován z evropských prostředků v celkové výši 90 milionů EUR ročně, doplněných příspěvky jednotlivých států. Řecká vláda musí zajistit finanční prostředky na okamžité zahájení tohoto programu.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. Srozumitelné označování potravin, které je nutné, nám v boji proti obezitě pomůže. Byla jsem velice zklamaná, že zpráva odmítla povinné označení potravin pomocí barevných kódů na přední straně obalu. Toto opatření plně podporuji. Vítám výzvy k zákazu umělých transmastných kyselin na celém území EU.

 
  
  

− Společný návrh usnesení – Sociální balíček (B6-0378, 0427, 0429, 0433 a 0434/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (PSE), písemně. Existuje řada základních zásad, které musí být uplatněny na právo pacientů EU vyhledat péči v jiném než ve svém členském státě.

Nemůžeme připustit, aby ESD prováděl v této oblasti politiku postupného rozhodování, případ od případu. Bude rozhodovat výhradně na tržním základě, a nikoli na základě jedinečnosti zdravotní péče jako netržní všeobecné služby.

V centru naší pozornosti při přípravě právních předpisů v této oblasti musí být zdraví a prospěch pacientů.

Do té doby, vzhledem k existující dohodě, že můžeme harmonizovat své národní zdravotní služby s nejvyššími standardy, musí mít členské státy možnost svobodně plánovat, financovat a řídit služby s cílem poskytovat na svém území vysoce kvalitní veřejné zdravotnické služby.

Konkurence mezi zdravotnickými službami jednotlivých států nesmí být cílem ani výsledkem těchto právních předpisů. Není možné poskytovat služby v nejlepším zájmu pacientů, bude-li ke zdraví přistupováno jenom jako k dalšímu zboží, které lze koupit a prodat. Tím by se podle mě úroveň zdravotní péče snížila.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. – (SV) Toto usnesení uvádí názory na příslušná strategická opatření týkající se takových věcí, jako je ochrana pracovních míst, boj s chudobou, trh práce, integrace starších osob na trhu práce, profesní mobilita a rozdíly v odměňování. Tyto důležité otázky trhu práce nemohou být v žádném případě regulovány prostřednictvím orgánů EU. Členské státy mohou lépe než evropské orgány vytvořit pro tyto oblasti úspěšnou strategii. Veškerá případná mezinárodní koordinace by měla probíhat v rámci celosvětových organizací s širokou demokratickou legitimitou, jako je například Mezinárodní organizace práce. V závěrečném hlasování jsme proto hlasovali proti tomuto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Thyssen (PPE-DE), písemně. (NL) Přesto jsme rádi, že Evropský parlament vyloučil zdravotnické služby z obecné směrnice o službách. Zdravotní péče je konec konců zvláštní oblast, která vyžaduje zvláštní přístup.

Návrh, v souladu s ustálenou judikaturou, musí vycházet ze základního předpokladu, že organizace a financování zdravotní péče spadají do odpovědnosti členských států. To znamená na jedné straně, že volný pohyb pacientů nemůže být právem absolutním, a na druhé straně, že je nutno investovat do vlastního systému zdravotní péče a neexistují žádné výmluvy. Z tohoto předpokladu rovněž nutně vyplývá, že členské státy musí umět pacientovi naúčtovat skutečné náklady.

Musí existovat solidarita, ale zároveň musí existovat i možnost rozdílné péče pro pacienty, kteří ve své zemi přispívají do systému sociálního zabezpečení a platí daně, a pro zahraniční pacienty, kteří do systému nijak nepřispívají.

Je dobře, že máme směrnici, ale každý, kdo je s daným sektorem obeznámen, tuší, že je třeba udělat toho ještě mnohem více. Podle mého názoru klíčovými kritérii zde i nadále zůstává kvalita, dostupnost a finanční udržitelnost zdravotní péče na základě sociálně odpovědné solidarity.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí