Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 21. října 2008 - Štrasburk

9. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

– Zpráva Anderse Wijkmana (A6-0366/2008)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Vítám návrh na vytvoření globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a nejméně rozvinutými zeměmi a malými ostrovními rozvojovými státy. Na přizpůsobení se změnám klimatu je prý třeba až 80 miliard dolarů, protože klíčové by bylo samozřejmě zastavit odlesňování tropických pralesů. Těch našich vyčleněných 60 milionů eur, necelé 1 %, má přesto svůj význam pro nejohroženější země, pokud budou efektivně využity. Aliance je šance, pokud bude působit jako referenční a metodologické místo pro preventivní řízení rizik přírodních hrozeb, které klimatické změny nejchudším zemím přinášejí. Největší slabinou je totiž nekoordinovanost nadměrného množství aktivit. Aliance by neměla suplovat humanitární pomoc, ale pomáhat minimalizovat rozsah očekávaných katastrof poskytováním podpory inovativním programům, posilováním správních struktur na celostátní i místní úrovni a také proškolováním obyvatelstva ohrožených ostrovních států.

  Bogdan Pęk (UEN). – (PL) Paní předsedající, hlasoval jsem proti, protože jsem přesvědčen, že celý koncept drastických omezení emisí oxidu uhličitého podle návrhu Komise, Evropského parlamentu a Evropské Rady je v zásadě špatný a nemá vhodný právní základ. Kromě toho, pokud bude tato politika uplatněna v Polsku, moje země ztratí více, než získala ve formě přímých plateb, nepřímých subvencí a grantů a ještě bude muset doplácet. Proto by tato politika byla katastrofální pro ekonomiky mnoha rozvojových zemí. To by nebyl dobrý příklad pro okolní svět, podle něhož by se tato zásada měla realizovat na globální úrovni a podle evropských výsledků. Pokud by však byla tato politika uplatňována pouze v Evropě, naprosto zbytečně by se vyplýtvalo 500 miliard EUR.

– Zpráva Jeana-Marie Beaupuye (A6-0356/2008)

  Victor Boştinaru, jménem skupiny PSE. – Paní předsedající, tato zpráva se týká budoucnosti politiky soudržnosti. Bylo obtížné nalézt pragmatické odpovědi pro všech 27 členských států a jejich různé vládní a partnerské systémy. Zpravodaji se podařilo předložit opravdu konkrétní návrhy. Ohledně vládnutí bych chtěl zdůraznit dva prvky. Je třeba, abychom zařídili lepší dělbu úkolů mezi regionální a místní orgány. Rovněž je nanejvýš důležité řešit nedostatek odborných a administrativních kapacit, které by se zabývaly fondy a projekty na regionální a místní úrovni. K partnerství – zpráva správně trvá na centralizaci procesu otevřeného všem a úplné realizaci. Je třeba, abychom zapojili co nejvíce možných zúčastněných stran do všech politik a fází realizace, a proto potřebujeme minimální povinné normy.

Jsem velmi spokojen se způsobem práce zpravodaje se všemi našimi příspěvky a obavami a ještě jednou mu blahopřeji k jeho vynikající práci.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Vycházejíc ze zkušeností získaných v samosprávě, pokládám zásadu partnerství, stejně jako pan zpravodaj Jean Marie Beaupuy, za klíčový prvek politiky soudržnosti EU. V hlasovaní jsem zprávu podpořila.

Úspěšné partnerství vyžaduje určitou investici na začátku procesu, později je však úsporou v oblasti času, peněz a efektivity. Vytvoření programu Erasmus pro místní volené zástupce by přispělo k výměně osvědčených postupů v oblasti správy věcí veřejných v rámci EU.

Vyzývám zodpovědné instituce, hlavně evropské 12, do níž patří i moje země, Slovensko, aby v tomto programovém období 2007–2013 důsledným uplatňováním zásady partnerství využily historickou šanci nejrychleji setřít rozdíly mezi regiony. Regionální politici dobře znají specifika svého území a dokáží nejúčinněji vyřešit problémy svých měst a obcí, proto vyzývám členské státy, aby při uplatňování politiky soudržnosti EU přistoupily k decentralizaci pravomocí z centrální na regionální úroveň.

– Zpráva Marielle De Sarnezové (A6-0294/2008)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Stejně jako další vyšší vzdělání vítám druhou fázi programu Erasmus Mundus. Jsem si jist, že nikdo nepotřebuje přesvědčovat, že integrace chytrých mladých lidí z různých částí světa je klíčovým prvkem budování a zachování míru, a to nejen na našem kontinentě, ale na celém světě. Studentské horizonty se rozšiřují a učí se dívat se na problémy z jiných úhlů. To vše se děje v důsledku přímých kontaktů, výuky cizího jazyka a stykem s jinými kulturami. Studenti se stávají otevřenějšími a tolerantnějšími. Proto důrazně podporuji nové pojetí obsažené v dokumentu k programu Erasmus Mundus.

  Philip Claeys (NI). - (NL) Paní předsedající, hlasoval jsem proti zprávě paní De Sarnezové, protože je pro mne nepřijatelné, aby byl tento program rozšířen bez jakýchkoliv podstatných změn ohledně diskriminace evropských studentů v porovnání s jejich mimoevropskými protějšky při využívání grantů. Mimoevropský student získá 21 000 EUR, zatímco evropští studenti, kteří chtějí studovat mimo Evropskou unii, obdrží prostřednictvím tohoto programu pouze 3 100 EUR. Protože nepoměr tohoto rozsahu nemůže být objektivně vysvětlen nebo obhájen, nemůže tato diskriminace, vlastně ani nesmí, nadále přetrvávat.

– Zpráva Jozsefa Szajera (A6-0297/2008)

  Gyula Hegyi (PSE). - (HU) Jako zpravodaj, nebo v tomto případě navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin pro zprávu o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy, si přeji znovu zdůraznit, že Evropský parlament musí získat větší úlohu v kontrolních postupech. Evropští občané se obávají netransparentního použití GMO a dohled Parlamentu znamená otevřenost a transparentnost. Nedůvěru je možné rozptýlit pouze úplnou otevřeností. Také v případě geneticky modifikovaných organismů by mělo být cílem povinné zapojení Evropského parlamentu do záležitostí zdraví a ochrany životního prostředí. Jsem potěšen, že moje návrhy, jednomyslně podpořené Výborem pro životní prostředí, nyní přijal rovněž Evropský parlament.

– Zpráva Evelyne Gebhardtové (A6-0361/2008)

  Carlo Casini (PPE-DE). – (IT) Paní předsedající, domnívám se, že musím podrobněji objasnit, proč nesouhlasím a proč považuji za nesprávné, aby byly pozměňovací návrhy předložené skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů v rámci zprávy paní Gebhardtové prohlášeny za zrušené, protože se hlasovalo o zcela odlišné věci.

Jednou věcí je říkat, že je možné vybrat si právo jakékoliv země na světě, pokud neporušuje lidská práva, a úplně něco jiného je říkat, že si lze vybrat mezi právy členských států Evropské unie. Tyto dvě věci se liší, a proto jsem přesvědčen, že je nesprávné, aby byly pozměňovací návrhy k poslední uvedené otázce staženy.

Avšak schvaluji – a doufám, že v průběhu této rozpravy bude můj argument přijat – úsilí o vytvoření evropského právního prostoru pomocí evropské harmonizace. Nedávalo by smysl použít například čínské právo nebo právo nějakého vzdáleného tichomořského státu v tak delikátní záležitosti, jako jsou manželské vztahy, kde je namísto toho naléhavou potřebou sjednocení 27 zemí Unie.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Bohužel rozvody patří ke stinné stránce evropské civilizace a přibývá tzv. mezinárodních rozvodů. Kdo vždy nejvíce trpí, jsou děti. U přeshraničních rozvodů vznikají navíc tahanice o to, ve které zemi bude probíhat řízení, které rozhoduje o dalším osudu dětí. Podpořila jsem toto nařízení, které poskytne jasnější pravidla pro mezinárodní manželské páry žádající o rozvod, neboť bude možné, aby si obě strany na základě dohody vybraly příslušný soud a tím právo členského státu, ke kterému mají nějaký vztah. To je důležité zejména v situaci, kdy manželské páry žijí v jiné zemi, než je občanství kteréhokoliv z nich. Právní normy se v členských státech podstatně liší a tak dalším zlepšením je to, že Evropský parlament do nařízení doplnil úkol pro Komisi, aby vybudovala veřejný internetový informační systém se všemi podrobnostmi. Je třeba zdůraznit, že přeshraniční rozvody se týkají bohužel už sto sedmdesáti tisíců párů a jejich dětí ročně.

  David Sumberg (PPE-DE). - Paní předsedající, děkuji vám, že jste mě vyzvala. Konzervativní delegace v Parlamentu a já jsme hlasovali proti zprávě paní Gebhardtové. Před tím, než jsem přišel do Parlamentu jsem vykonával povolání právníka ve Spojeném království a občas jsem se zabýval rozvodovým právem. Domnívám se, že toto by byl krok zpět. Je věcí každého státu, aby určil, jaké právo by mělo být v takových záležitostech použito.

Zásahu Evropské komise nebo jakéhokoliv jiného evropského orgánu není vůbec zapotřebí. Všechny naše země mají rozdílné tradice, různé názory na rozvod, rozdílná vyznání, různá náboženství, jiné výchozí podmínky a je správné a vhodné, aby je každý jednotlivý stát zohledňoval. Neměli bychom souhlasit s nařizováním jakéhokoli nadřazeného orgánu, který nám bude říkat, co máme dělat.

Děkuji vám, že jste mi poskytla tuto příležitost a umožnila dosáhnout pamětihodného okamžiku v mé politické kariéře, kdy mohu po pravdě říci, že jsem hovořil, mimo vás, paní předsedající, k úplně a naprosto prázdné sněmovně.

Písemná vysvětlení hlasování

– Zpráva Angeliky Nieblerové (A6-0367/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu (A6-0367/2008) paní Nieblerové o dohodě ES/Nový Zéland o vědeckotechnické spolupráci, protože Nový Zéland je jedinou mimoevropskou průmyslově vyspělou zemí, s níž dosud nebyla sepsána dohoda o vědě a technice.

V současnosti spolupráce mezi Společenstvím a Novým Zélandem vychází z neformální dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Komisí a vládou Nového Zélandu, která byla podepsána a vstoupila v platnost dne 17. května 1991. Avšak tato dohoda nestanoví institucionální koordinaci spolupráce, ani neobsahuje konkrétní pravidla pro úpravu a ochranu práv duševního vlastnictví. Má poslední cesta na Nový Zéland mi poskytla příležitost hovořit s některými nejvyššími představiteli této země, kteří mi potvrdili svůj zájem na posílení spolupráce prostřednictvím rámcového programu pro potraviny, zemědělství a biotechnologie, informační a komunikační technologie, zdraví, životní prostředí a mobilitu výzkumných pracovníků.

Tato odvětví zcela odpovídají těm, jež Komise považuje za odvětví nejvyššího zájmu a která jsou pro EU největším příslibem za účelem budoucí spolupráce, jež nám umožní zcela využít výhodu potenciálu spolupráce s touto průmyslově vyspělou zemí.

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Švédští konzervativci podporují návrh Komise na vytvoření zvláštního programu, který pomůže málo rozvinutým zemím v jejich přípravě a přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Rovněž podporujeme hlavní část parlamentní zprávy k návrhu Komise, a proto jsme se rozhodli pro tuto zprávu hlasovat.

Jsme však proti požadavku na navýšení rozpočtu ze stávajících 60 milionů EUR na 2 miliardy EUR v roce 2010, které má financovat globální alianci pro změnu klimatu. Jsme také proti návrhu na přidělení alespoň 25 % budoucích příjmů z dražeb v rámci systému pro obchodování s emisemi pro navýšení tohoto rozpočtu.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Nařízení (ES) č. 639/2004 stanoví několik odchylek od režimu vstupu/výstupu podle článku 13 nařízení (ES) č. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky.

Avšak opožděné přijetí právního nástroje Komise umožňujícího dotčeným členským státům rozdělovat státní podporu a omezenou kapacitu loděnic znemožňuje splnění lhůty týkající se zařazení plavidel využívajících státní podporu pro renovaci do loďstev do 31. prosince 2008, jak stanoví nařízení (ES) č. 639/2004.

Evropský parlament, konkrétně Výbor pro rybolov, ve své zprávě obhajuje prodloužení lhůty pro státní podporu renovace a registrace plavidel jak ve vztahu k platnému nařízení, tak k návrhu předloženému Evropskou komisí, podle kterého by měla být lhůta prodloužena pouze o rok, tedy do 31. prosince 2009.

Prodloužení státní podpory pro obnovu loďstev v nejvzdálenějších regionech a možnosti registrace plavidel do 31. prosince 2009 představuje klíčovou pomoc, pokud se týká dříve uvedených omezení.

Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Ve dnech 19.–27. července 2008 jsem jako členka 11členné delegace Evropského parlamentu navštívila Nový Zéland. Tato vyspělá a bohatá země s evropským duchem je od Slovenska vzdálená více než 27 000 km. Velmi podnětné bylo setkání se studenty Evropského institutu na univerzitě v Aucklandu a na Canterburské univerzitě v Christchurchi. Diskutovali jsme o sedmém rámcovém programu Evropského společenství v oblasti výzkumu, technického rozvoje a demonstrací a o možnostech spolupráce mezi EU a Novým Zélandem v oblasti vědy a výzkumu. Z tohoto důvodu v rámci konzultačního postupu podporuji uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Nového Zélandu na straně druhé, proto jsem hlasovala pro zprávu zpravodajky Angeliky Nieblerové.

Nový Zéland patří k nejméně znečištěným zemím na světě, na což je právem hrdý. Novozélanďané se řídí heslem „Green, clean and safe“, což v překladu znamená zelený, čistý a bezpečný. 2/3 elektrické energie pocházejí z vodních elektráren. Obrovské zásoby horké vody slouží rovněž k výrobě elektrické energie. Jaderná energie se zde vůbec nevyrábí.

Jsem přesvědčena, že oboustranná spolupráce v boji proti změně klimatu, hledání společných postupů v oblasti vědy, výzkumu a inovace bude přínosná pro obě strany.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu paní Nieblerové o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Nového Zélandu o vědeckotechnické spolupráci. Jak je zřejmé z návrhu rozhodnutí Rady, Nový Zéland je jedinou průmyslově vyspělou mimoevropskou zemí, s níž není sepsána formální dohoda o vědě a technice. Proto a kvůli rostoucí složitosti technologické inovace a rychlosti technologického pokroku se domnívám, že je více než kdy dříve vhodné, aby Společenství formalizovalo stávající dohodu o spolupráci, aby mohla být posílena spolupráce, zejména v odvětvích, jež jsou důležitější než v minulosti, například zdraví, biotechnologie a informační a komunikační technologie.

Jsem přesvědčen, že to Společenství umožní zcela využít výhodu možné spolupráce s Novým Zélandem na základě zásady účinné ochrany duševního vlastnictví a spravedlivému rozdělování práv duševního vlastnictví.

– Zpráva Paola Costy (A6-0374/2008)

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu o stanovisku k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu o spolupráci mezi Mezinárodní organizací pro civilní letectví a Evropským společenstvím týkající se bezpečnostních auditů a inspekcí a souvisejících záležitostí (KOM(2008)0335 – C6-0320/2008 – 2008/0111(CNS)).

Zpravodaj pan Costa správně zdůraznil, že podle cílů politiky Společenství v oblasti civilního letectví protokol o spolupráci posílí vztahy mezi Společenstvím a organizací ICAO. Je obzvláště důležité nezapomínat, že uplatňování sjednaného protokolu usnadní lepší využití vždy omezených prostředků v oblasti monitorování a shody s předpisy. Uplatňování rozhodnutí by mělo podstatný přínos pro členské státy.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Návrh protokolu o spolupráci, jehož se tato zpráva týká, se zaměřuje na podstatné omezení jednotlivých auditů prováděných v členských státech Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO). Proto ICAO posoudí kontrolní systém bezpečnosti letectví Evropské komise.

Proto v souladu s cíli politiky Společenství v oblasti civilního letectví protokol o spolupráci posílí vztah mezi Společenstvím a ICAO a umožní lepší využití omezených prostředků členských států v oblasti monitorování shody.

Členských států se dosud týkaly dva systémy pro monitorování shody se stejným cílem a – převážně – stejným rozsahem. Hlavním cílem tohoto opatření bude znovu racionálnější využití dostupných prostředků.

Konečně, aby se s důvěrnými informacemi EU zacházelo správně, musí ICAO splnit pravidla Společenství a Komise má pravomoc na místě ověřit, která ochranná opatření organizace ICAO uplatňuje.

Proto jsem hlasoval pro Costovu zprávu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro Costovu zprávu o uzavření protokolu o spolupráci mezi Mezinárodní organizací pro civilní letectví a Evropským společenstvím týkající se bezpečnostních auditů a inspekcí. Podle mého názoru podléhat dvěma systémům pro monitorování shody se stejným cílem a převážně stejným rozsahem je nejen neefektivním přidělováním prostředků ze strany příslušných orgánů, ale také, což je důležitější, zátěží pro členské státy, pokud jde o náklady a využití omezených prostředků, jež mají k dispozici. Proto vítám návrh spolupráce mezi ICAO a Evropskou komisí týkající se této oblasti.

– Zpráva Diany Wallisové (A6-0380/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení schvalující návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, a to na základě zprávy mé kolegyně ze Spojeného království paní Wallisové. Tento návrh vychází z přání konsolidovat právo Společenství, o čemž se hovoří – podle mého názoru nesprávně – jako o kodifikaci. Je to chvályhodné přání, ale vyjadřuji politování nad tím, že vzhledem ke složitosti dokumentů Komise nepřezkoumala svůj postoj  ze dne 1. dubna 1987 a dále instruuje své služby, aby pokračovaly a kodifikovaly všechny legislativní akty před jejich desátou modifikací a současně zdůrazňuje, že se jedná o minimální pravidlo a že v zájmu srozumitelnosti a správného pochopení právních předpisů Společenství mají její služby kodifikovat dokumenty, za něž jsou odpovědné, ve stále kratších intervalech. V tomto konkrétním případě kodifikujeme různé směrnice z let 1972, 1983, 1990, 2000 a 2005 společně s texty, které je pozměňují. Domnívám se, že politika konsolidace práva Společenství by měla být jednou z priorit Evropské komise.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Musíme usilovat o zjednodušení a o větší srozumitelnost práva Společenství, čímž se stane pochopitelnějším a přístupnějším všem občanům, aby mohli využít nových příležitostí a výhod konkrétních práv, jež jsou jim zaručena.

Tento cíl bude nedosažitelný, pokud mnoho předpisů, často mnohokrát podstatně změněných, zůstane roztříštěno do různých aktů, takže se některé z nich nachází v původním aktu a jiné v pozdějších pozměňovacích aktech. Proto abychom našli pravidla platná v určitý okamžik, musíme hodně hledat a porovnávat různé právní akty.

Proto, pokud chceme, aby bylo právo Společenství srozumitelné a transparentní, je důležité mnohokrát změněné předpisy kodifikovat.

– Zpráva Diany Wallisové (A6-381/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh legislativního usnesení, kterým se schvaluje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady týkající se jednoduchých tlakových nádob, a to na základě zprávy mé kolegyně ze Spojeného království paní Wallisové. Tento návrh vychází z přání konsolidovat právo Společenství, o čemž se hovoří – podle mého názoru nesprávně – jako o kodifikaci. Je to chvályhodné přání, ale vyjadřuji politování nad tím, že vzhledem ke složitosti dokumentů Komise nepřezkoumala svůj postoj  ze dne 1. dubna 1987 a dále instruuje své služby, aby pokračovaly a kodifikovaly všechny legislativní akty před jejich desátou modifikací a současně zdůrazňuje, že se jedná o minimální pravidlo a že v zájmu srozumitelnosti a správného pochopení právních předpisů Společenství mají její služby kodifikovat dokumenty, za něž jsou odpovědné, ve stále kratších intervalech. V tomto konkrétním případě kodifikujeme různé směrnice z let 1987, 1990 a 1993 společně s texty, které je pozměňují. Domnívám se, že politika konsolidace práva Společenství by měla být jednou z priorit Evropské komise a že současný stav není v pořádku, zejména s ohledem na členské státy a Evropany.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Členské státy musí vynaložit veškeré prostředky nezbytné k zajištění toho, že budou tlakové nádoby uváděny na trh a že jejich použití bude povoleno pouze tehdy, pokud budou bezpečné pro lidi, domácí zvířata a majetek a pokud budou řádně instalovány, udržovány a využívány v souladu se svým účelem. Výrobci musí zajistit, že nádoby odpovídají typu uvedenému v certifikátu ES o přezkoušení typu a postupu výrobního postupu, musí označit zařízení označením CE a předložit prohlášení o shodě. Tato směrnice se použije pro tlakové nádoby vyráběné v sérii a neuplatní se u nádob konkrétně určených pro jaderný provoz, pro zařízení pohonu lodí a letadel a u hasicích přístrojů.

Účelem tohoto návrhu je kodifikace směrnice Rady 87/404/EHS ze dne 25. června 1987 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se jednoduchých tlakových nádob. Nová směrnice změní různé akty, jejichž ustanovení do ní byla začleněna. Tento návrh nemění obsah kodifikovaných právních aktů, pouze tyto akty spojuje v důsledku nezbytných pozměňovacích návrhů pro kodifikaci.

– Zpráva Diany Wallisové (A6-385/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh legislativního usnesení, kterým se schvaluje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky, a to na základě zprávy mé kolegyně ze Spojeného království paní Wallisové. Tento návrh vychází z přání konsolidovat právo Společenství, o čemž se hovoří – podle mého názoru nesprávně – jako o kodifikaci. Vyjadřuji politování nad tím, že vzhledem ke složitosti dokumentů Komise nepřezkoumala svůj postoj ze dne 1. dubna 1987 a dále instruuje své služby, aby pokračovaly a kodifikovaly všechny legislativní akty před jejich desátou modifikací a současně zdůrazňuje, že se jedná o minimální pravidlo a že v zájmu srozumitelnosti a správného pochopení právních předpisů Společenství mají její služby kodifikovat dokumenty, za něž jsou odpovědné, ve stále kratších intervalech. V tomto konkrétním případě konsolidujeme nařízení Rady z roku 1992 a čtyři texty, které ho modifikují, z let 1994, 2003, 2005 a 2006. Domnívám se, že politika konsolidace práva Společenství by měla být jednou z priorit Evropské komise a že současný stav není v pořádku, zejména s ohledem na členské státy a Evropany.

– Zpráva Diany Wallisové (A6-386/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), - (FR) Hlasoval jsem pro návrh legislativního usnesení, kterým se schvaluje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o použití protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o ES, a to na základě zprávy kolegyně ze Spojeného království paní Wallisové. Tento návrh vychází z přání konsolidovat právo Společenství, o čemž se hovoří – podle mého názoru nesprávně – jako o kodifikaci. Vyjadřuji politování nad tím, že vzhledem k vývoji a složitosti dokumentů Komise nepřezkoumala svůj postoj ze dne 1. dubna 1987 a dále instruuje své služby, aby pokračovaly a kodifikovaly všechny legislativní akty před jejich desátou modifikací a současně zdůrazňuje, že se jedná o minimální pravidlo a že mají její služby kodifikovat dokumenty, za něž jsou odpovědné, ve stále kratších intervalech. V tomto konkrétním případě konsolidujeme nařízení Rady z roku 1993 a tři texty, které ho modifikují a pocházejí postupně z let 2000, 2002 a 2005. Domnívám se, že politika konsolidace práva Společenství by měla být jednou z priorit Evropské komise a že současný stav není v pořádku, zejména s ohledem na členské státy a Evropany.

– Zpráva Diany Wallisové (A6-379/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh legislativního usnesení, kterým se po konzultačním postupu schvaluje návrh nařízení Rady týkající se použití článku 81 Smlouvy v odvětví letecké dopravy, a to na základě zprávy mé kolegyně ze Spojeného království paní Wallisové. Tento návrh vychází z přání konsolidovat právo Společenství, o čemž se hovoří – podle mého názoru nesprávně – jako o kodifikaci. Vyjadřuji politování nad tím, že vzhledem ke složitosti dokumentů Komise nepřezkoumala svůj postoj ze dne 1. dubna 1987 a dále instruuje své služby, aby pokračovaly a kodifikovaly všechny legislativní akty před jejich desátou modifikací a současně zdůrazňuje, že se jedná o minimální pravidlo a že mají její služby kodifikovat dokumenty, za něž jsou odpovědné, ve stále kratších intervalech. V tomto konkrétním případě konsolidujeme nařízení Rady z roku 1987 a pět textů, které ho modifikují, z let 1990, 1992, 1994, 2003 a 2004. Domnívám se, že politika konsolidace práva Společenství by měla být jednou z priorit Evropské komise a že současný stav není v pořádku, zejména s ohledem na členské státy a Evropany.

– Zpráva Alaina Lamassourea (A6-0342/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení, kterým se na základě pozměňovacích návrhů schvaluje návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení z roku 2000, kterým se uplatňuje rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Společenství, a to na základě zprávy mého vynikajícího francouzského kolegy, bývalého ministra pana Lamassourea. Stejně jako většina poslanců se domnívám, že je dobré nezapomínat na to, že Rada požádala Komisi, aby vypracovala komplexní analýzu všech aspektů výdajů a prostředků Evropské unie a aby jí v letech 2008 a 2009 zaslala zprávu. Podle interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 týkající se rozpočtové disciplíny a jasného finančního řízení podporuji skutečnost, že Parlament je zcela zapojen do všech fází analýzy. V této souvislosti by nikdo neměl zapomínat, že současný finanční výhled na období 2007–2013 byl schválen v rámci politického kompromisu určeného k přezkumu opravy příspěvku Spojeného království.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva pana Lamassourea o systému vlastních zdrojů Evropské unie má jasně ideologickou povahu. Nezapojuje se do, cituji: „podrobností … zastaralého, nespravedlivého a netransparentního systému“, jehož hlavní chybou podle zpravodaje je, že o této záležitosti nerozhoduje Evropský parlament.

To je zcela správně, kromě toho, soudě z projevů v této sněmovně, nebude dlouho trvat a evropští daňoví poplatníci budou platit další daň nařízenou přímo z Bruselu. Svobodný souhlas se zdaněním (občany nebo jejich zástupci) je základní zásadou právního státu, stejně jako možnost ukládat daně je výsadou státu.

V tom spočívá další problém. Evropská unie není státem a nemůže za žádných okolností sama sobě přidělit právo ukládat daně. Kromě toho tím, že Francouzi, Nizozemci a Irové odmítli Evropskou ústavu, jasně ukázali, že se málo zajímala o svobodný souhlas jednotlivých států. Naneštěstí upřednostňuje lži, manipulaci a dokonce donucování.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Lamassourea o návrhu nařízení Rady o pozměňovacích návrzích k systému vlastních zdrojů Společenství. Souhlasím s důvody, z nichž vychází, a sdílím názor vyjádřený zpravodajem, když tvrdí, že poslední rozhodnutí Komise požadující aktualizaci uplatňování nařízení o vlastních zdrojích podle rozhodnutí Rady ze dne 7. června 2007 by v současném znění dále zkomplikovalo postup, přičemž by byly poskytovány trvalé výjimky a zvláštní podmínky pro některé členské státy.

Proto bych zastával názor, že by celkový přezkum fungování systému vlastních zdrojů, který je třeba uskutečnit, měl zohledňovat aktivní účast Evropského parlamentu při navrhování vhodných opatření zaměřených na dosažení větší transparentnosti.

- Zpráva Gérarda Depreze (A6-0408/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Na základě zprávy mého belgického kolegy pana Depreze jsem hlasoval pro legislativní usnesení, kterým se mění návrh rámcového rozhodnutí Rady o evropském důkazním příkazu k zajištění předmětů, listin a údajů pro účely řízení v trestních věcech. Stejně jako velký počet mých kolegů poslanců vítám návrh rámcového rozhodnutí Rady, které stanoví použití zásady vzájemného uznávání evropského důkazního příkazu k zajištění předmětů, listin a údajů pro účely řízení v trestních věcech. Tento evropský příkaz, dále uváděný jako evropský důkazní příkaz, usnadní podle závěrů Evropské rady rychlejší a účinnější právní spolupráci v trestních věcech a nahradí současný systém vzájemné právní pomoci v této oblasti, a to v souladu se závěry Evropské rady.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Kromě toho, že máme závažné výhrady k analýze určitých aspektů ve zprávě Evropského parlamentu, nesouhlasíme s harmonizací právních předpisů a přijetím společných postupů, zejména pokud se týká evropského důkazního příkazu, tedy iniciativy, která spadá pod vytvoření evropského prostoru pro vymáhání práva.

Evropská komise je proslulá předkládáním nesčetných návrhů k vytváření nadnárodní úrovně soudnictví EU, čímž ohrožuje základní aspekty suverenity členských států a jejich povinnosti chránit práva občanů.

V současném postupu konzultací Evropský parlament obhajuje přeshraniční shromažďování důkazů stejným zobem, jakým funguje evropský zatýkací rozkaz. Většina Evropského parlamentu usiluje o zrušení „územní klauzule“ schválené Radou (která by členským státům umožňovala odmítnout za určitých podmínek evropský zatýkací rozkaz), a tím o útok na suverenitu členkých států.

V zásadě chce Evropský parlament, který je vždy „papežštější než papež“, uplatňovat navrženou Smlouvu, která byla již třikrát odmítnuta, zejména v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, čímž vytváří tento „evropský prostor pro vymáhání práva“ a, jak uvedl zpravodaj, „[nenechává] otevřené dveře výkonu práv veta jednotlivých států.“

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu předsedy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci pana Depreze o rámcovém rozhodnutí Rady o evropském důkazním příkazu. Souhlasím s cílem této zprávy a s názory, které obsahuje.

Usnadnění shromažďování přeshraničních důkazů je bezpochyby důležitým krokem na cestě k realizaci zásady vzájemného uznávání soudních rozhodnutí. Tato zásada tvoří základ soudní spolupráce, jejímž konečným cílem je poskytnou rychlejší, účinnější soudní pomoc všem členským státům. Rád bych zdůraznil, že pro to, aby se zajistilo vytvoření evropského právního prostoru a to, že soudní spolupráce bude mít žádoucí účinky, měl by být právní rámec uplatňován ve všech členských státech a nástroje by měly zjednodušit pomoc mezi různými soudními orgány, aniž by se samozřejmě zapomínalo na ochranu osobních údajů.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. − (PL) Zajištění bezpečnosti občanů členských států a rychlé a účinné fungování soudního systému by mělo být pro Společenství prioritou. To je důležité v souvislosti s dramatickým nárůstem organizovaného zločinu, zejména přeshraničního. Zvláštní pozornost by měla být věnována všem právním nástrojům, které mohou usnadnit trestní řízení a pomáhat soudit pachatele trestných činů.

Evropský důkazní příkaz stanoví automatické uznávání soudních rozhodnutí z jiných členských států. To je celkem problematické, neboť to znamená dalekosáhlé změny trestních řízení v členských státech. Uplatňování evropského důkazního příkazu je zatíženo problémy vzhledem k různým trestněprávním postupům a výrazným rozdílům mezi předpisy týkajícími se příkazů. Podle mě by se namísto zasahování do tak citlivých oblastí, jako jsou trestní řízení v konkrétních zemích, měly Komise a Evropský parlament zaměřit na dosažení nejvyšší možné úrovně spolupráce policejních sil členských států. Toho by mohlo být dosaženo pomocí orgánů, jako jsou Eurojust a Evropská policejní akademie.

– Zpráva Nielse Buska (A6-0340/2008)

  Lena Ek (ALDE), písemně. − (SV) Rybářská politika EU není, a nikdy nebyla, založena na dobře promyšlených, společných rozhodnutích. Evropské populace ryb v posledních letech dramaticky klesají a pro změnu této situace toho bylo učiněno jen velmi málo. Rybářská politika, kterou by EU měla zastávat, musí být prostoupena dlouhodobými a předvídavými myšlenkami.

Avšak zpráva pana Buska představuje v mnoha ohledech pozitivní změnu. Ve vysvětlujícím prohlášení se kromě jiného požaduje, aby se z obnovy populace tresky stala prioritní záležitost a aby byly použity nejlepší metody pro úplný zákaz lovu tresky, i kdyby bylo toto opatření zamítnuto. Naneštěstí pozměňovací návrhy k této zprávě neodrážejí obavy pana Buska vyjádřené v jeho vysvětlujícím prohlášení.

Navržené pozměňovací návrhy jsou také příliš slabé, než aby měly nějaký skutečný význam. Je velmi nešťastné, že se otevírá možnost pro přezkum již nevyhovujícího nařízení ve chvíli, kdy se populace tresky „podstatně zvedla“. Je rozumné navrhnout, že by se pozornost měla zaměřovat spíše na zajištění obnovy ve větším rozsahu, než se tomu děje v současné době. Pouze pak můžeme začít mluvit o možném přezkumu. Zpráva proto vysílá zcela špatné signály v tom ohledu, že problém bude brzy vyřešen a že bychom měli začít s přezkumem systému. Ve skutečnosti je opak pravdou. Proto jsem hlasovala proti této zprávě.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Nepodpořil jsem Buskovu zprávu. Všichni víme, jak je důležité, aby se populace tresky obnovila. Je zřejmé, že treska může být vedlejším úlovkem při lovu jiných druhů. Přesto je návrh na snížení celkové intenzity rybolovu v oblasti od Cornwallu k ústí řeky Severn drastický a dramatický. Jako poslanec Evropského parlamentu za dotčený region ještě nejsem přesvědčen – mohl bych být, kdyby bylo více důkazů – že je třeba zacházet tak daleko a tak rychle.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je „vyleštit“ evropskou strategii pro zachování populace tresky.

Od listopadu 2000, kdy Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) upozornila na závažné nebezpečí, že prudce klesne populace tresky v Severním moři a na západ od Skotska, a taktéž Rada na svém zasedání v prosinci 2000, ministři pro rybolov a Komise vyjadřují své obavy ohledně kritického stavu této populace.

Vzhledem k odlišné situaci v různých rybolovech se tato zpráva Evropského parlamentu zaměřuje na zajištění větší pružnosti opatření, přičemž se zohlední různé podmínky rybolovu a populací v různých oblastech, kde se budou uplatňovat plány na obnovu tohoto druhu.

Zajištění větší účasti příslušných regionálních poradních sborů a členských států do efektivního řízení populace tresky je jednou z priorit této zprávy. Odkaz na regionální poradní sbory a členské státy v právních předpisech jasně naznačí, že to instituce EU se zapojením těchto zúčastněných subjektů do budoucího rozvoje systémů řízení rybolovu myslí vážně.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Stav populace tresky je nesmírně vážný a vyžaduje rychlou a rozhodnou akci. Avšak návrhy Komise jsou nedostatečné a obsahují chyby v mnoha oblastech.

Je rovněž zajímavé, že Parlament velmi rychle rozhodl, že se o této záležitosti bude jednat na vnitrostátní úrovni. Je to přesně ten případ, kdy usiluje o oslabení návrhu Komise ve prospěch průmyslového odvětví. Parlament chce prostě provést kvadraturu kruhu.

Z výše uvedených důvodů jsme hlasovali proti zprávě.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 423/2004 týkající se obnovy populace tresky a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2847/93.

Podle Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství se populace tresky v Severním moři nachází v kritickém stavu. Loví se příliš mnoho ryb, zejména příliš mnoho mladých ryb. Omezuje to možnosti tohoto druhu na obnovu populace.

Zpravodaj pan Busk zdůrazňuje, že je třeba monitorovat a kontrolovat dodržování pravidel. Rovněž tíhne k názoru Komise na potřebu přezkumu úlovků, což zjednoduší systém řízení a sníží velikost vedlejších úlovků. Kvůli společenským a hospodářským dopadům nemůžeme rybolov zakázat, ale je třeba neprodlených opatření, aby byl plán obnovy populace tresky uplatňován.

  James Nicholson (PPE-DE), písemně. − Vítám toto úsilí o řešení problému týkajícího se plánu obnovy populace tresky z roku 2004, který se jasně ukázal jako neúčinný. Přes různá opatření se tato populace obnovuje jen málo.

Nejdůležitější body této zprávy se týkají omezení vedlejších úlovků. Za stávající situace, kdy chybí potraviny a kdy rybáři zažívají problematické časy, to může být pouze označeno za zcela nelogické a za plýtvání.

Kvóta celkových přípustných odlovů je nízká a rybáři jsou nuceni vracet množství ryb zpátky do moře, nehledě na skutečnost, že tyto praktiky nijak nepřispívají k obnovení populace.

Samozřejmě musíme pokračovat v přijímání opatření, která ochrání naše populace tresky. Avšak měli bychom rovněž pamatovat na širší souvislosti. Změna klimatu a globální oteplování může ovlivňovat zmenšování populace více než rybáři, kteří se prostě snaží rybolovem uživit.

- Zpráva Kyösti Virrankoskiho (A6-0412/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Na základě zprávy mého finského kolegy pana Virrankoskiho jsem hlasoval pro usnesení o návrhu EU na změnu rozpočtu č. 7/2008, jež má být schváleno bez pozměňovacích návrhů a které se týká využití Fondu solidarity Evropské unie k uhrazení 12,8 milionů EUR pomocí položek závazků a plateb. Tato částka je přidělena na pomoc obyvatelům francouzských zámořských území Guadeloupe a Martiniku, které v srpnu 2007 utrpěly závažné škody v důsledku hurikánu Dean. Tento návrh rozpočtu je z rozpočtového hlediska zcela neutrální, protože stanoví odpovídající snížení položek plateb u linie 13.04.02 týkající se Fondu soudržnosti. Je důležité poznamenat, že tento návrh rozpočtu je první, který se zcela věnuje pouze Fondu solidarity, jak požadoval Evropský parlament.

– Zpráva Reimera Bögeho (A6-0399/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Na základě zprávy mého váženého německého kolegy pana Bögeho jsem hlasoval pro usnesení, kterým se schvaluje návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU s ohledem na pomoc Francii, jejíž zámořská území Martinik a Guadeloupe byla v roce 2007 zasažena hurikánem Dean. Pro Francii by tedy měla být z tohoto fondu prostřednictvím položek závazků a plateb uvolněna částka 12,8 milionu EUR, a to prostřednictvím pozměněného rozpočtu na rok 2008 přijatého souběžně. Tato částka představuje 2,5 % výše přímých škod odhadovaných na 511,2 milionu EUR.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Fond solidarity a další konkrétní opatření nepředstavují v porovnání s rozpočtem Evropské unie významnou část a slouží výhradně k pomoci oblastem a lidem zasaženým přírodní katastrofou. Podporuji rozhodnutí přidělit Francii pomoc z Fondu solidarity určenou Martiniku a Guadeloupe, které byly v srpnu 2007 zasaženy hurikánem Dean. V případech, jak je tento, musím prokázat solidaritu.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Francie předložila žádost o uvolnění prostředků z Fondu solidarity v důsledku hurikánu Dean, který v srpnu 2007 zasáhl Martinik a Guadeloupe. Komise proto za účelem pomoci Francii rozhodla o uvolnění prostředků v celkové výši 12 780 000 EUR.

Strana Junilistan vítá jak národní, tak mezinárodní solidaritu a opatření pro pomoc zemím postiženým katastrofou.

Avšak domnívá se, že, zaprvé, předchozí zkušenosti naznačují, že EU není schopna efektivně řídit mimořádnou pomoc z fondů Společenství. Zadruhé hovoříme o příspěvku ve výši zlomku francouzského HDP. Není důvod se domnívat, že by měla EU zasáhnout a společně financovat projekty, u kterých to bohaté členské státy zvládnou samy.

Proto jsme se rozhodli hlasovat proti celé zprávě.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Komise navrhuje uvolnit ve prospěch Francie prostředky z Evropského fondu solidarity.

Interinstitucionální dohoda umožňuje uvolnit prostředky z tohoto fondu až do výše 1 miliardy EUR. Během roku 2008 byla uvolněna celková částka 260 411 197 EUR ve prospěch Spojeného království (162 387 985 EUR), Řecka (89 769 009 EUR) a Slovinska (8 254 203 EUR).

Francie požádala o pomoc v důsledku hurikánu Dean, který v srpnu 2007 postihl Martinik a Guadeloupe. Komise navrhuje uvolnit prostředky z Fondu solidarity EU ve výši 12 780 000 EUR, které budou přiděleny z položek nevyužitých v rámci Fondu soudržnosti.

Avšak jako v předchozích případech, zde musí být položena alespoň jedna očividná otázka: jak je možné právě nyní, více něž rok poté, co obyvatelstvo zasáhla katastrofa, že jsou finanční prostředky EU k dispozici? Nemůže být pochyb, že je něco špatně…

Je třeba poznamenat, že předkládáme návrhy, jejichž cílem je urychlit postupy uvolňování prostředků z tohoto fondu a zajistit, že pro ně budou stále způsobilé regionální katastrofy. Tyto návrhy se zaměřují rovněž na uznání konkrétní povahy katastrof ve Středozemí, například sucho a požáry, v rámci tohoto fondu.

  Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. − pozměňovací návrh č. 134

Jsme důsledně proti nuceným potratům, nucené sterilizaci a vraždám novorozeňat a považujeme to za porušování lidských práv.

Zdrželi jsme se ohledně pozměňovacího návrhu, protože fondy EU nikdy nebyly použity tímto způsobem a pozměňovací návrh nevysvětluje význam mezinárodní rozvojové činnosti důvěryhodných organizací při podpoře plánovaného rodičovství žen, konkrétně reprodukčního vzdělávání, reprodukčních zdravotních služeb a plánování rodiny a v boji za právo žen na zdravotní péči.

Pozměňovací návrhy č. 130, 131, 132, 133

Přestože budeme hlasovat pro tyto pozměňovací návrhy z důvodu významu této problematiky, domníváme se, že by bylo vhodnější vytvořit samostatnou rozpočtovou linii k právům dítěte, což by umožnilo projednat tuto otázku v rámci těchto pozměňovacích návrhů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Dopady přírodních katastrof se liší a jsou obecně devastující. Kromě lidského utrpení, které způsobují, to jsou zejména hospodářské dopady zpomalující rozvoj těchto zemí o mnoho let, jak se stalo i v tomto případě. Základní infrastruktura je zničena a z finančních prostředků těchto zemí může být obnovena jen velmi obtížně.

Obhajované vytvoření Fondu solidarity by mělo umožnit rekonstrukční práce tohoto druhu prostřednictvím cílené finanční podpory, která bude rovněž vyžadovat pečlivé monitorování ve všech oblastech. Je pravda, že postižené oblasti potřebují rychlou pomoc, ale rovněž potřebné je spolehlivé monitorování investic do těchto projektů. Podle mého názoru je třeba věnovat této oblasti více pozornosti, a proto se zdržuji hlasování o této zprávě.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Bögeho o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, které požaduje Francie, aby byly poskytnuty pro mimořádnou situaci způsobenou hurikánem Dean na Martiniku a Guadeloupe v srpnu 2007. Souhlasím se zpravodajem a stanoviskem Výboru pro regionální rozvoj, že v tomto případě je použití tohoto fondu zcela v souladu s ustanoveními interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006.

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Tento Parlament právě schválil pomoc ve výši 12,78 milionu EUR navrženou Evropskou komisí ve prospěch Martiniku a Guadeloupe a zaměřenou na pokrytí části výdajů z loňského léta v důsledku hurikánu Dean.

Tato finanční pomoc bude vítána, zejména proto, že Martinik a Guadeloupe stále pociťují škody způsobené hurikánem Dean, především v oblastech bydlení a v odvětví banánů a cukrové třtiny.

Fond solidarity využitý v tomto případě v rámci žádosti o výjimku z obecných předpisů je obzvláště významný pro nejvzdálenější regiony, a to vzhledem k tomu, že jejich obyvatelstvo je velmi často pravidelně ohrožováno v době, kdy karibské ostrovy minulý týden znovu zasáhl hurikán Omar.

Od vytvoření tohoto fondu v roce 2002 jsem se velmi zasazovala o zajištění toho, že z tohoto druhu financování budou mít prospěch zámořská území. Zkušenosti francouzské vlády při předkládání žádostí společně s pochopením Komise, Evropského parlamentu a Rady dokládají schopnost Evropy stát v době závažných krizí při obyvatelích zámořských území.

– Zpráva Reimera Bögeho (A6-0405/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Na základě zprávy pana Bögeho jsem hlasoval pro návrh usnesení, kterým se schvaluje návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění částky 10,8 milionu EUR ze souhrnného rozpočtu Evropské unnie prostřednictvím položek závazků a plateb v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci určených na pomoc automobilovému průmyslu ve Španělsku a textilnímu průmyslu v Litvě. V případě Španělska (kterému je navrženo 10,5 milionu EUR) se žádost týká 1 589 případů propouštění, z nichž se 1 521 odehrálo ve společnosti Delphi Automotive Systems España, v Puerto Realu v andaluské provincii Cádiz. Je to výrobce dílů motorů a patří ke společnosti Delphi Automotive Systems Holding Inc., jejíž sídlo se nachází v Troy, v Michiganu ve Spojených státech. V případě Litvy (u niž je navrženo přidělení 0,3 milionu EUR) se požadavek týká 1 089 ztracených pracovních míst v Alytaus Tekstilė, textilní společnosti, která je v likvidaci po referenční období čtyř měsíců.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Španělsko předložilo žádost kvůli 1 589 případům propouštění, z nichž 1 521 se odehrálo ve společnosti Delphi Automotive Systems España a 68 u jejích dodavatelů. Požaduje příspěvek 10 471 778 EUR pro pokrytí části nákladů opatření pro pomoc, jejichž výše činí skoro 20,94 milionů EUR.

Litva předložila žádost s ohledem na 1 089 případů propouštění kvůli uzavření textilního podniku Alytaus Tekstile. Požaduje 298 994 EUR z celkových nákladů blížících se 0,6 milionu EUR.

Jak jsme uvedli dříve, tento fond nemůže být používán jako dočasný „polštář“ pro nepřijatelné sociálně-ekonomické náklady způsobené přemístěním podniků a propouštění nebo kvůli neúspěchu transformačních politik, jež jsou příčinou vykořisťování pracovníků, nejistoty a nezaměstnanosti. Je zásadní bránit přemisťování podniků a trestat je a ukončit politiku liberalizace světového obchodu, k němuž podněcuje EU.

Státní podpora musí být udělována podle dlouhodobých závazků v oblastech zaměstnanosti a regionálního rozvoje. Podpora nesmí být udělována tam, kde může být využita jako pobídka k přemístění podniků.

Musíme posílit úlohu zástupců zaměstnanců v radách společností a při přijímání strukturálních rozhodnutí.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zpávu pana Bögeho o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci jako reakci na žádosti Španělska a Litvy z února a května 2008. Jsem přesvědčen, že je vhodné, aby byly prostředky uvolněny, protože tyto země vynaložily obrovské náklady na pomoc pracovníkům. Vzhledem k tomu, že tento fond existuje právě kvůli poskytování dodatečné podpory pracovníkům, kteří jsou ohroženi novými konkurenčními podmínkami a obchodními praktikami v dnešním obchodním světě, domnívám se, že se jedná o případ, kdy může být uvolnění prostředků schváleno bez dalších pochybností.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro návrh usnesení, které brání screeningu cestujících v důsledku utužování bezpečnosti civilního letectví. Bezpečnost cestujících je zásadní, ale přijímaná opatření by neměla porušovat základní práva občanů. Zavedení snímačů těla v podobě, jak jsou navržena v současnosti, nezaručuje dodržování práva na soukromí.

Jsem přesvědčena, že je třeba vypracovat studie, aby byly určeny dopady zavedení tohoto opatření na lidské zdraví, a také posouzení dopadů, které určí vhodnost těchto opatření. Rovněž se domnívám, že jsou velmi důležité postupy, které by měly být schváleny pro použití nasnímaných obrázků. Proto by měl evropský inspektor ochrany údajů vypracovat a zveřejnitl své stanovisko, aby byla všechna opatření zaměřená na bezpečnost cestujících prováděna v souladu s předpisy týkajícími se osobních údajů.

Se zájmem čekáme na další údaje od Evropské komise týkající se opatření, která máme na mysli a která zlepší bezpečnost civilního letectví. Podporuji přijetí dnešního usnesení, protože základním právem evropských občanů je právo na ochranu.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. − (PL) Globalizace má pozitivní dopady na hospodářský růst a zaměstnanost. Může mít rovněž škodlivé dopady na nejcitlivější a nejzranitelnější pracovníky v některých odvětvích. Tyto negativní dopady se mohou týkat všech členských států, nehledě na jejich velikost nebo délku členství.

Plánované změny podpory ze strukturálních fondů Evropské unie a jejich řízení v rámci podobných činností, jako je dlouhodobé celoživotní vzdělávání. Naproti tomu Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje jednorázovou personalizovanou podporu po omezenou dobu. Jeho cílem je podpora pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku tržních změn. Evropská unie by měla tomuto fondu věnovat zvláštní pozornost.

– Zpráva Anderse Wijkmana (A6-0366/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh usnesení následující po sdělení Komise o založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, a to na základě zprávy z vlastního podnětu mého švédského kolegy pana Wijkman. Nyní je zřejmé, že nejméně rozvinuté země a malé rozvojové ostrovní země budou dopady změny klimatu zasaženy nejdříve a nejhůře. Tyto země mají nejméně prostředků na to, aby se připravily na tyto otřesy a změnu svého způsobu života. Změna klimatu proto představuje nebezpečí dalšího zpoždění v dosahování rozvojových cílů tisíciletí v mnoha těchto zemích a vítám globální alianci pro změnu klimatu, kterou Evropská komise navrhuje založit mezi EU a málo rozvinutými zeměmi nejzranitelnějšími vůči změně klimatu, zejména nejméně rozvinutými zeměmi a malými rozvojovými ostrovními zeměmi a zeměmi AKT (Afrika, Karibik, Tichomoří). Ve shodě s většinou svých kolegů poslanců považuji přidělený rozpočet ve výši 60 milionů EUR skoro za nedostatečný.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Wijkmana o založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií, nejméně rozvinutými zeměmi a malými rozvojovými ostrovními zeměmi; jsem přesvědčen, že s ohledem na společné výzvy změny klimatu a snížení chudoby nemůžeme odkládat rozhodnější akci EU. Taková akce by představovala významný pokrok v realizaci akčního plánu EU pro změnu klimatu a rozvoj (z roku 2004) v závislosti na lepším porozumění skutečnosti, že změna klimatu musí změnit náš způsob přístupu k rozvojové pomoci.

Jako člen Výboru pro rozvoj jsem obzvláště vnímavý vůči tomuto rozhodnutí, které může být spojeno s mezinárodními jednáními o změně klimatu v Poznani v roce 2008 a Kodani v roce 2009. Musíme překonat nedůvěru mezi průmyslově vyspělými a rozvojovými zeměmi, která představuje jednu z nejzávažnějších překážek dohodě o změně klimatu pro období po roce 2012.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Rozvojové země ke změně klimatu přispívají nejméně, ale budou jejími dopady trpět nejvíce a budou je nejméně schopny zvládnout. Průmyslově vyspělé země jsou za změnu klimatu historicky odpovědné a mají morální povinnost přispívat k úsilí rozvojových zemí o přizpůsobení se následkům změny klimatu.

Přezkum akčního plánu EU pro změnu klimatu a rozvoj uskutečněný v roce 2007 dokládá, že toho dosud nebylo pro začlenění změny klimatu do rozvojové politiky EU vykonáno dost a že je práce obzvláště pomalá. Podporuji iniciativu Komise na založení globální aliance pro změnu klimatu. Avšak rozpočet ve výši 60 milionů EUR přidělený této alianci je jen stěží dostatečný, a proto je důležité, aby Komise stanovila dlouhodobé financování a do roku 2010 přidělila alespoň 2 miliardy, EUR a 5 miliard EUR do roku 2020. V současnosti se rozvojovým zemím zoufale nedostává finančních prostředků na přizpůsobení se změně klimatu. Tím, že pomůžeme rozvojovým zemím, pomůžeme i sobě.

  Marie-Arlette Carlotti (PSE), písemně. – (FR) Ano, je naší povinností pomáhat rozvojovým zemím, a zejména nejméně rozvinutým zemím a malým rozvojovým ostrovním zemím, omezit dopad globálního oteplování, protože tyto země budou jeho prvními obětmi, aniž by za něj byly zodpovědné.

V současnosti je Afrika v rámci jednání o klimatu „zapomenutým kontinentem“.

Úměrně tomu, co je v sázce, se tento cíl musí odrážet ve finančním závazku.

V tom spočívá problém.

Rozpočet 60 milionů EUR přidělený Evropskou komisí nepostačuje.

Cíl dlouhodobého financování by měl být mezi 2 miliardami EUR do roku 2010 a od 5 do 10 miliard EUR od nynějška do roku 2020.

Pro financování tohoto nárůstu musí Komise a členské státy využít alespoň 25 % výnosů ze systému Společenství pro obchodování s emisemi.

Požadujeme rovněž opatření týkající se finanční podpory, technické pomoci a přenosu technologií pro lepší využití technologií s nižšími emisemi skleníkových plynů.

Konečně je třeba odblokovat nové způsoby financování.

Nebudou-li znovu uvolněny rozvojové úvěry a prostředky z Evropského rozvojového fondu, dotčená aliance nebude ničím jiným než klamem.

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) EU zvyšuje současná nebezpečí plynoucí ze změny klimatu způsobené nezodpovědným využíváním přírodních zdrojů velkými společnostmi, přičemž neprosazuje podstatná opatření, aby jí zabránila, ale aby polekala lidi, zlepšila své konkurenční postavení mezi ostatními imperialisty a aby nalezla řešení v oblasti nadměrného hromadění kapitálu zajištěním ještě větších zisků monopolů.

Zpráva Evropského parlamentu o založení globální aliance pro změnu klimatu mezi EU a rozvojovými zeměmi je otevřeným vměšováním do vnitřních záležitostí těchto zemí, pokud se týká uspořádání jejich ekonomiky, společnosti a správních mechanismů a nabízí skromnou finanční odměnu plutokracii v těchto zemích, nebo vyhrožuje vojenským zásahem v rámci své preventivní politiky pro řešení hrozeb a konfliktů souvisejících se změnou klimatu, čímž podporuje Solanovu zprávu k tomuto tématu.

Navrhuje aktivnější úlohu podniků prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména v odvětvích jako jsou dodávky vody a energie a veřejné zdraví, a zavedení ekologických daní a vítá systém pro obchodování s emisemi, z něhož mají prospěch podniky a které je na úkor pracovníků a životního prostředí a přizpůsobení rozvojových zemí kapitalistické restrukturalizaci obchodu, zemědělství a bezpečnosti.

Lidé odmítnou imperialistické plány EU a budou požadovat lepší a zdravější životní prostředí.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Zpráva se zabývá návrhem Komise na založení globální aliance pro změnu klimatu. Naneštěstí jsou základní záměry zprávy okořeněny prohlášeními, která strana Junilistan nemůže podpořit, včetně požadavku na spojení závazku Evropské unie v oblasti životního prostředí se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a podrobných návrhů, jak by měla EU iniciovat investice v oblasti ochrany životního prostředí ve třetích zemích.

Na základě některých prohlášení obsažených ve zprávě může být na globální alianci na změnu klimatu pohlíženo rovněž jako na pokus EU rozšířit své pravomoci v otázkách lesnictví a v námořních otázkách. Tato metoda budování EU jakožto státu je něco, proti čemu opravdu důrazně stavíme.

Strana Junilistan velmi podporuje spolupráci EU zahrnující přeshraniční ekologické problémy. Avšak boj proti změně klimatu a podněcování úsilí pro překonání ekologických problémů na globální úrovni by se měly provádět v rámci OSN. Po pečlivém zvážení se tedy strana Junilistan rozhodla hlasovat proti této zprávě.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Změna klimatu na planetě se neodehrává pouze kvůli přírodním procesům, ale rovněž kvůli politice uplatňované průmyslovými zeměmi, které zintenzivňují využívání přírodních zdrojů. To zhoršilo změnu klimatu na úroveň, která nyní lidstvu působí závažné problémy.

Odpovědná opatření pro boj proti důsledkům závažného plýtvání s přírodními zdroji požaduje celkové zastavení kapitalistických politik.

Avšak podporovaným přístupem, s EU u kormidla, je společná odpovědnost všech zemí. To zahrnuje snahu o ukládání omezení „rozvojovým“ zemím, pokud se týká využívání jejich vlastních přírodních zdrojů, samozřejmě podle cílů velkých nadnárodních společností, které tyto přírodní zdroje využívají.

Kromě dalších aspektů neobsahuje dokument přijatý Evropským parlamentem pouze protimluvy, ale také tyto zásadní otázky zcela ignoruje. Namísto toho zpráva obhajuje „preventivní bezpečnostní politiku nebo reakci na bezpečnostní hrozby nebo konflikty souvisejcí s klimatem“ pro zajištění a militarizaci mezinárodních vztahů.

Zpráva založená na zásadě spotřebitel platí rovněž obhajuje vytvoření ekologických daní (v protikladu k systému vycházejícímu z daní z příjmů), což otevírá dveře privatizaci veřejných služeb a soukromému využívání základních zdrojů vody.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Změna klimatu je skutečností, která se stává zajímavou diskusí, pokud dojde na hledání odpovědí. V tomto ohledu musíme opustit dogmata a nerozvážnost.

V protikladu k fatalistickému přístupu, který zjišťuje nárůst světové populace, zvýšenou spotřebu a nevyhnutelně i lepší životní podmínky pro miliony lidí a možnou přírodní katastrofu, bychom měli využít možnosti naší moderní vědy a obrovský pokrok, z něhož mám prospěch všichni, k nalezení vhodných odpovědí, jež zabrání vzniku nechtěných vedlejších efektů (jak se často děje při rozhodnutích, jež jsou uspěchána kvůli přání jednat rychle, ale bez řádného pochopení situace, na kterou musí tato rozhodnutí reagovat).

Avšak, ať je zvolen jakýkoliv přístup – nebo přístupy, vzhledem k tomu, že musí existovat více odpovědí –, musíme vzít na vědomí, že schopnost reakce některých zemí je nižší. Tyto země se nacházejí ve fázích rozvoje, jež znamenají. Že nemají nezbytné zdroje, a nachází se proto ve velmi zranitelné situaci. Ohled na tyto země a jejich obyvatele týkající se zmírnění nepříznivých dopadů změny klimatu a pomoci jejich přizpůsobení se musí být základním prvkem naší politiky.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Wijkmana o založení globální aliance pro změnu klimatu. O tématu změny klimatu se jedná již mnoho let: bylo toho učiněno mnoho, ale pořád to nestačí. Cílem je vystupňovat boj proti změně klimatu za hranicemi EU. Porot je třeba, abychom podporovali politický dialog mezi EU a rozvojovými zeměmi, který podpoří začlenění faktorů souvisejících se změnou klimatu do plánů snižování chudoby na místní a vnitrostátní úrovni.

Tuto iniciativu podporuji; před tím, než bude pokračovat, bude samozřejmě čelit mnoha výzvám, například nedostatečné koordinaci na celosvětové úrovni, nedostatku financování apod. Rovněž souhlasím s poznámkami zpravodaje ohledně investic do rozvoje inovačních modelů partnerství veřejného a soukromého sektoru, v něž Evropa vkládá velkou důvěru. Představují budoucnost EU na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Již nějakou dobu je zřejmé, že globální oteplování nejvíce zasahuje nejméně rozvinuté země a že právě tyto země k němu přispívají nejméně. Jejich zranitelnost je dále zatáhne do propasti chudoby a vítám, že Wijkmanova zpráva tuto skutečnost empaticky zdůrazňuje.

Myšlenkou je vytvořit alianci, která bude bojovat proti změně klimatu, ale komise jí nepřiděluje dostatečné finanční prostředky. Náklady v oblasti změny klimatu se mohou vyšplhat až na 80 miliard EUR. Rozpočet stanovený Komisí na 60 milionů EUR je pro přípravu nejméně rozvinutých zemí na změnu klimatu nedostatečný. Nyní je na alianci, aby nalezla, nebo uvolnila, další finanční prostředky. To znamená, že jednotlivé členské státy Unie musí převzít svou odpovědnost. Musí vyčlenit větší částky, než se tomu děje dosud.

Evropský parlament rovněž pro alianci navrhuje využití alespoň 25 % výnosu EU ze systému pro obchodování s emisemi.

Zdá se, jako kdyby Unie s ohledem na změnu klimatu začínala uvažovat jinak o rozvojové spolupráci, což je třeba přivítat. Proto tuto zprávu podpořím.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro zprávu s názvem Založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, protože tyto země jsou vůči změně klimatu nejzranitelnější.

Dříve uvedený přezkum Akčního plánu EU o změně klimatu a rozvoji z roku 2007 dokládá nedostatečný a příliš pomalý pokrok v začleňování změny klimatu do rozvojových politik Evropské unie.

Přestože si sama EU stanovila cíl stát se světovou vedoucí silou v boji proti změně klimatu, rozpočet prioritu poskytnutou těmto politikám neodráží. Mechanismus čistého rozvoje také dosud neodpovídá potřebám nejchudších zemí, pokud se týká investic do ekologických technologií.

Zpráva vyzývá EU, aby změna klimatu byla jádrem její politiky rozvojové spolupráce, a vyzývá Komisi k tomu, aby podrobně informovala o stávajících vnitrostátních a mezinárodních finančních mechanismech pro změnu klimatu a rozvoj. Komise by měla naléhavě navrhnout opatření požadovaná pro zvýšení finanční podpory EU v oblasti změny klimatu a rozvoje a zajistit nejlepší možnou koordinaci a doplňkovost se stávajícími iniciativami.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. − (PL) Ochrana životního prostředí by měla být bezpochyby prioritou všech členských států a celého Společenství. Pokud jde o iniciativu na založení globální aliance pro změnu klimatu, to nejlepší, co k ní lze říci, je, že nemá smysl. Utrácení peněz daňových poplatníků na další drahý politický orgán stav životního prostředí s největší pravděpodobností nezlepší. Spíše poskytne další lukrativní místa pro bruselské byrokraty. Rozvojové země produkují mnohem méně znečištění a jejich emise oxidu uhličitého jsou v porovnání s ekonomickými giganty bezvýznamné.

Chtěl bych zdůraznit, že se Spojené státy po mnoho let drží na špičce seznamu zemí produkujících toxické látky. Stále neratifikovaly Kjótský protokol. Jsem přesvědčen, že založení aliance zahrnující EU a rozvojové země ani v nejmenším nepřispěje ke snížení úrovně znečištění. Na druhou stranu mohou mít akce jako například rozhovory s vedoucími politickými představiteli uvedených zemí rozhodující význam. A to proto, že nejvíce přispívají k poškozování životního prostředí.

– Zpráva Jeana Marie Beaupuye (A6-0356/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro usnesení o vládnutí a partnerství na národním, regionálním a projektovém základě v oblasti regionální politiky předložené na základě zprávy z vlastního podnětu mého francouzského kolegy Jeana Marie Beaupuye. Zcela souhlasím s myšlenkou, že kromě zjednodušení a účinnosti bude přezkoumána reálnost slučování různých fondů Společenství v rámci budoucí politiky soudržnosti po roce 2013.

  Petru Filip (PPE-DE), písemně. − (RO) Chtěl bych přivítat podnět k sestavení této zprávy o dobrém místním a regionálním vládnutí, stejně jako význam představy partnerství mezi čtyřmi úrovněmi moci: místní, regionální, národní a evropskou. Jakékoliv setkání představitelů místních orgánů volených přímo lidmi ve většině případů zdůrazňuje rozdíly ve způsobu řízení evropských politik na této úrovni správy.

Bez vytvoření politiky opravdového partnerství mezi všemi těmito správními orgány, bez vlivu politického stranictví, které nemá nic společného se subsidiaritou, nedosáhne úsilí Evropského parlamentu a ostatních evropských institucí žádoucích konkrétních výsledků a účinnosti. Dobře víme o konfliktech a nepochopitelné rivalitě mezi zástupci různých politických stran řídících různé úrovně správy, jejichž výsledkem ve většině případů je, že evropští občané jsou připraveni o přínosy evropských projektů, o nichž se rozhoduje na fóru Evropského parlamentu. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože očekávám, že regionální politiky dostanou takovou pozornost, jakou si zaslouží.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva pana Beaupuye je velmi poučná. Hovoří se v ní o řízení strukturální politiky a zjistili jsme, že kromě opětovného vyvážení úrovně rozvoje všech regionů Evropské unie je skutečným cílem regionální politiky řízené Bruselem radikální změna územního uspořádání členských států, a tím i jejich správních a politických struktur.

To vskutku není žádné překvapení. Nyní se v Evropě dělá vše pro to, aby se národní státy obešly nebo zničily udělením pravomocí evropskému superstátu, a to od základu podporou „regionu“, jakožto privilegované úrovně vnitrostátní organizace nebo zřízení v přeshraničních vnitrostátních oblastech způsobem, který odporuje tradicím některých členských států a proti vnitrostátnímu rozčlenění nebo hranicím identity oblastí – a to za cenu mnoha milionů eur. „Integrovaný přístup“ k tvorbě evropských právních předpisů zastávaný zpravodajem, který se skládá ze zahrnutí této úrovně do všech evropských politik, a to se všemi územními, hospodářskými a sociálními dopady, přispívá k tomuto vývoji.

Kromě volebních manipulací je třeba v rámci analýzy prozkoumat reformu navrhovanou panem Sarkozym.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Zpráva obhajuje zlepšenou spolupráci jednotlivých vnitrostátních správ. Je však důležité nezapomínat, že se jedná o výsledek soutěže mezi institucemi, kdy se zkouší nejlepší formy vládnutí a jejich odlišování od méně vhodných způsobů. Evropská rozmanitost ve způsobech vládnutí a výměna zkušeností mezi těmito správami je pravděpodobně dobrým příkladem.

Zpráva je plná dobře míněných prohlášení, ale velmi postrádá konkrétní návrhy, jak zlepšit řízení strukturálních politik kvůli nápravě nedostatků, jež existují s ohledem na kontrolu hospodářských aspektů strukturálních politik. Je důležité připomenout, že strukturální politiky EU představují její největší samostatnou položku výdajů na období 2007–2013 a že Evropský účetní dvůr ve své zprávě za finanční rok 2006 uvedl, že by nemuselo být vypláceno nejméně 12 % ze všech finančních prostředků vyplacených na strukturální politiky.

Zpráva také obsahuje odkazy na Lisabonskou smlouvu. Tato smlouva však byla demokraticky odmítnuta. Vyvolávání Lisabonské smlouvy je tedy výrazem nepřijatelné arogance. Budoucnost této smlouvy – v době, kdy je tento text napsán – je tak nejistá, že by na její obsah nemělo být odkazováno. Z těchto uvedených důvodů se strana Junilistan rozhodla hlasovat proti celé zprávě.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že jsme vždy obhajovali zásadní účast místních a regionálních orgánů a dalších veřejných orgánů, společenských a hospodářských organizací a široké veřejnosti na určování cílů a programů a na realizaci a kontrole využívání strukturálních fondů Společenství v každém členském státě, není samozřejmě pochyb o naší podpoře výše uvedeného.

Nemůžeme však připustit, aby byly pod záštitou těchto legitimních cílů sledovány cíle jiné, například slučování různých fondů Společenství (Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova). Tento návrh by mohl ohrozit žádoucí hlavní cíl rozpočtu Společenství, jinými slovy jeho funkci přerozdělovat bohatství mezi země „soudržnosti“ a „bohaté“ země, zejména proto, že by mohlo dojít k odstranění fondů, jež jsou určeny pouze pro první zmíněné země (kromě ohrožení financování „společných politik“, například v oblasti zemědělství a rybolovu, ze strany Společenství).

Nemůžeme souhlasit ani s návrhem podpory „partnerství veřejného a soukromého sektoru“, která jsou nástrojem k privatizaci veřejných služeb, jež jsou zásadní a strategické pro obyvatele a sociální a ekonomický rozvoj každého členského státu.

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. − (RO) Zpráva pana Beaupuye určuje řádné vládnutí na úrovni dvou doplňujících se systémů: institucionálního systému, který rozděluje pravomoci a rozpočty mezi členské státy a regionální a místní orgány, a partnerského systému, který sdružuje různé veřejné a soukromé subjekty zabývající se stejnou problematikou na konkrétním území.

Partnerství může přinést přidanou hodnotu provádění politiky soudržnosti prostřednictvím lepší legitimity, trvalé koordinace, zaručené transparentnosti a lepšího využití fondů. Účast partnerů může pomáhat rozvoji institucionálních nástrojů na odvětvové a územní úrovni. Nesmíme přehlížet skutečnost, že partneři mají nezbytné možnosti a prostředky, které mohou zvýšit účinnost programu zefektivněním postupů vybraných projektů.

Aby se legitimoval rozhodovací proces a vyvážení jakéhokoliv ovlivnění v rámci veřejných konzultací během přípravné fáze operačních programů, je velmi důležité, aby se zapojily místní a regionální orgány a rovněž občanská společnost. To usnadní využití rozsáhlých odborných znalostí a přispěje ke zlepšení rozvoje programu, jeho monitorování a posouzení.

Musíme vzít na vědomí, že nové členské státy nejsou na zásadu partnerství připraveny, které by proto mělo být podporováno jako výsledek nadnárodního a vnitrostátního úsilí.

Na základě právě vyjádřených argumentů v pozměňovacích návrzích, které jsme předložili a které byly přijaty a začleněny do konečného znění zprávy pana Beaupuye, vyjadřuji podporu této zprávě.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Beaupuye o vládnutí a partnerství na národní a regionální úrovni a projektovém základě v oblasti regionální politiky. Je zřejmé, že úspěch jakéhokoliv regionálního rozvoje nezávisí pouze na dosažených výsledcích, ale rovněž na způsobu dosahování těchto výsledků, tedy na vládnutí. Proto je třeba, abychom rozvíjeli mechanismy, které zlepší systémy vládnutí, aniž by je brzdily rozdílné politiky.

Sdílím zpravodajovo nadšení pro zásadu partnerství: nové metody vládnutí by neměly nahrazovat veřejné instituce, spíše by měly spolupracovat. Rovněž schvaluji plán na reorganizaci správy v oblasti fondů Společenství, týkajících se různých územních dimenzí a samozřejmě Evropské unie. Zkušenosti s řízením projektů převzaté ze světa obchodu mohou být výborným nástrojem realizace nových forem vládnutí za účelem pokroku konkrétního rozvoje evropského systému.

– Zpráva: Manuel Medina Ortega (A6-0355/2008)

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Poul Nyrup Rasmussen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (PSE), písemně. − (DA) Dánští poslanci Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu hlasovali pro zprávu z vlastního podnětu o lepší regulaci, ale chtějí zdůraznit, že odstranění administrativní zátěže se může velmi zpolitizovat. Podporujeme cíl odstranění nadbytečné administrativní zátěže. Některá taková zátěž však může být velmi důležitá ze sociálního hlediska, přestože může být pociťována jako překážka růstu a inovace společností. Domníváme se, že pro snížení administrativní zátěže je nezbytný vyvážený přístup.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Musíme-li diskutovat o „lepší tvorbě právních předpisů“ před rozpravou o obsahu evropských právních předpisů, pak bychom měli zvážit, jak moc tyto právní předpisy vlastně potřebujeme. Je pravda, že vytvoření společného trhu a jednotnostmi mezi zeměmi s rozdílnou historií a rozdílnými tradicemi, což se může často odrážet v podrobnostech jejich právních předpisů, vytváří potřebu harmonie, která pravděpodobně vyžaduje aktivnější tvorbu právních předpisů.

Avšak přesto se to nerovná uznání, že musíme především vytvářet právní předpisy, a to se musí odehrávat na evropské úrovni. Přestože jsem přesvědčen, že EU je často správným místem pro akci, je třeba rovněž poznamenat, že zásada subsidiarity je základním prvkem a často je odsouvána stranou ve jménu falešné účinnosti a nadbytečných výsledků.

Chceme-li, aby byla EU schopna reagovat na potřeby odůvodňující rozhodování na evropské úrovni, měli bychom se soudržně a moudře vyhnout zaplavení Evropy legislativními projekty a pravomocemi, které mohou být efektivně stanoveny na vnitrostátní úrovni. Tato obava, která se často objevuje ve Smlouvách, se naneštěstí méně objevuje v Bruselu a s nevyhnutelnými následky týkajícími se pokušení byrokratů.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Mediny Ortegy o Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality. Evropská unie by se v právním rámci měla zaměřit na normy srozumitelnosti a účinnosti. Protože zlepšení legislativních postupů nám může pomoci k dosažení těchto cílů a vzhledem k tomu, že zásady subsidiarity a proporcionality jsou dvěma základními kameny Společenství, zejména v případech, kdy nemá výlučné legislativní pravomoci v konkrétní oblasti, oceňuji Výbor pro právní záležitosti za jeho neúnavnou práci při zajišťování, že se budou právní předpisy Společenství zakládat na kvalitě prostřednictvím zjednodušení acquis communautaire, a nikoliv na kvantitě.

Kromě toho také velmi pochybuji o postupech samoregulace a společné regulace; současná finanční krize na trzích jim může být zčásti připsána na vrub. Regulace zůstává nejjednodušším způsobem dosahování cílů Unie a přinášet právní jistotu společnostem i občanům.

– Zpráva: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A6-0363/2008)

  Carl Lang a Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Komise právě zveřejnila svou 24. výroční zprávu o kontrole uplatňování práva Společenství členskými státy. Naprosto legitimní otázka může znít: jsou nějaké rozdíly, nebo došlo k pokroku v porovnání s předchozí zprávou? Zdá se, že nikoliv. Jako vždy jsou členské státy špatnými žáky Evropy. Jaké řešení navrhuje zpravodajka? Přísnější přístup k členským státům, v případě nutnosti více podání k Soudnímu dvoru a přísnější výkon rozhodnutí Soudního dvora. Stručně: více pravomocí v oblasti donucování a represe ve vztahu k členským státům pro evropské instituce.

Právní řád Společenství, již vytvořený smlouvami, které mají přednost před vnitrostátním právem, má nyní více utiskovat a ničit uvedené práva členských států. Tomu zcela odporujeme, protože závislost vnitrostátních práv a právních charakteristik jistě povede k závislosti členských států v evropanském a federalistickém projektu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu paní Geringer de Oedenbergové o kontrole uplatňování práva Společenství. Čísla jsou objektivní; mohou být různě vykládána, ale není možné o nich diskutovat: výrazný nárůst případů porušování povinností a nedodržování rozsudků Soudního dvora, či neprovádění směrnic ve stanovené lhůtě naznačuje, že ze strany Komise je třeba lepšího monitorování jednotlivých členských států.

Kromě toho jsem přesvědčen, že by měl Evropský parlament více spolupracovat s vnitrostátními parlamenty, aby se podpořila a skutečně dodala váha uplatňování práva Společenství na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, regionální a místní úrovni. Rovněž schvaluji začlenění textu o otázce řízení strukturálních fondů: je třeba upozornit členské státy, že pokud chtějí mít prospěch z uvedených fondů ve finančním rámci 2007–2013, musí přizpůsobit své právní předpisy tak, aby vyhovovaly evropskému právu, především pokud se týká ochrany životního prostředí, a vhodně podporovaly hospodářský a sociální rozvoj na regionální úrovni.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Na dnešním zasedání Parlamentu jsem hlasoval pro výroční zprávu Výboru pro právní záležitosti o kontrole uplatňování práva Společenství. V roce 2006.

Dokument navržený zpravodajkou paní Geringer de Oedenbergovou zmiňuje neplnění lhůt pro provedení směrnic, neuspokojivou spolupráci mezi soudními systémy členských států a Evropským soudním dvorem a také kritiku metod řešení stížností.

Jedním z opravdu znepokojujících jevů je neochota vnitrostátních soudů uplatňovat zásadu nadřazenosti práva Společenství a využívat výhody předběžného soudního řízení.

Zpráva rovněž na zvýšení počet porušování povinností vyplývajících z toho, že členské státy neplní rozhodnutí Soudního dvora a že neplní harmonogram provádění směrnic.

S ohledem na výše uvedené je třeba zvýšit spolupráci mezi Evropským parlamentem a vnitrostátnímiparlamenty a zlepšit kontrolu uplatňování práva Společenství na vnitrostátní a regionální úrovni. To přiblíží Evropskou unii občanům a posílí její dmeokratickou legitimitu.

– Zpráva: Georgios Papastamkos (A6-0354/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro usnesení o strategii pro budoucí dohodu o institucionálních aspektech regulačních agentur, a to na základě zprávy z vlastní iniciativy mého vynikajícího kolegy a přítele, bývalého řeckého ministra pana Papastamkose. Je politováníhodné, že úsilí, že úsilí Parlamentu a Komise týkající se vytvoření právně omezujícího kontroly evropských regulačních orgánů nepřineslo žádný výrazný výsledek. Souhlasím s názorem většiny svých kolegů, kteří litují chybějící obecné strategie vytváření agentur v Evropské unii. Je naléhavé a nezbytné, aby Rada a Komise spolupracovaly s Parlamentem a vytvořily jasný, společný a soudržný rámec týkající se pozice agentur v budoucnosti v rámci evropské správy, přičemž je nezbytné vytvořit parlamentní kontrolu nad zřízením a činností regulačních agentur.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Nedávno byl zaznamenán podstatný nárůst v několika evropských i vnitrostátních regulačních agenturách. Mezi těmito dvěma úrovněmi existují podobné znaky i rozdíly. Rozdílnost těchto agentur, pokud se týká jejich struktury a fungování na evropské a vnitrostátní úrovní zavdává příčinu otázkám ohledně regulace, správného řízení a blízkosti institucí ve smyslu centralizace a decentralizace.

Evropské regulační agentury jsou z větší části decentralizované nebo nezávislé služby, a proto je nezbytné požadovat obzvláštní transparentnost a demokratickou kontrolu, pokud hovoříme o jejich financování a činnosti, protože bez regulačních a výkonných institucí s výlučnými právy, nárůst počtu v nejdůležitějších oblastech sociální činnosti může poškodit jméno institucí představujících Evropskou unii, odcizí je a velmi zvýší byrokracii.

Uplatňování parlamentní kontroly na strukturu a činnost regulačních agentur by měla odpovídat tradiční zásadě demokracie, která vyžaduje nárůst politické odpovědnosti ve všech institucích s výkonnými pravomocemi.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Evropská unie zahrnuje 29 agentur, opravdových evropských mikroinstitucí, jejichž náklady přijdou na více než 1 miliard EUR a jejichž užitečnost je důvodem k opatrnosti. Zpravodaj se tedy nemýlí, když požaduje větší transparentnost a odpovědnost při řízení velkého počtu agentur, opravdovou politickou kontrolu nad jejich činností, hodnocení těch existujících, moratorium na vytváření nových agentur a analýzu „výhody z hlediska nákladů“ provedenou před každým rozhodnutím.

Avšak opravdovým problémem je skutečná existence těchto agentur, další vrstvy evropské byrokracie, z nichž některé mají regulační pravomoci a jiné výkonné funkce, které narušují práci vnitrostátních orgánů, pokud ji neztěžují. Opravdovým problémem je nešíření a skutečnost, že se rozrůstají pro Evropě a křesla v nich jsou rozdávána jako „trafiky“. Opravdovým problémem je, že 40 % z nich je financováno podle článku 308 Smlouvy, což je známý článek, který umožňuje zvýšit pravomoci Bruselu tam, kde je výslovně nestanoví právo a právní předpisy.

Protože tato zpráva nic neřeší, nemůžeme ji schválit. Ale protože se jedná o pokus vnést trochu pořádku do tohoto zmatku, nemůžeme ji zamítnout. Proto se zdržíme.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Je zajímavé, že v bodě 5 návrhu zprávy je nyní konstatováno, že chybí strategie pro vytvoření agentur EU. Nové agentury se vytváří případ od případu, což vede k netransparentní struktuře regulačních agentur a dalších orgánů Společenství.

Je ještě zajímavější konstatovat, že většina v Evropském parlamentu vždy podporovala vytvoření nových agentur a teprve nyní se zjišťuje, že se celkový obraz ztratil.

Strana Junilistan podporuje hlavní myšlenky zprávy, ale kritizujeme způsob, jak se nyní Evropský parlament pokouší zabrat nové území pomocí regulačních agentur, které mají podávat výroční zprávy Parlamentu, a ředitelů těchto agentur, u kterých bude existovat možnost, že budou zváni před příslušný výbor Parlamentu před tím, než budou jmenováni. Ohledně těchto návrhů jsme skeptičtí. Zaprvé je vhodné, aby to byla Komise, kdo bude odpovědný za řízení těchto agentur, a zadruhé politické spory mohou ovlivnit jmenování ředitelů agentur, kteří by jako takoví měli být jedině úředníci.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu předloženou panem Papastamkosem o strategii pro budoucí dohodu o institucionálních aspektech regulačních agentur. Vítám plán Komise na vytvoření interinstitucionální pracovní skupiny, která bude odpovídat za určení funkcí regulačních agentur, a příslušné pravomoci všech orgánů Evropské unie týkající se k dotčeným agenturám.

Tento návrh by měl být přesto spíše začátkem než koncem,protože jeho cíle dalece překračují vytvoření interinstitucionální skupiny. Návrh na společný přístup, co nejvíce to bude možné, strukturování a fungování těchto agentur je opravdu zaměřen na omezení byrokracie, aby tyto orgány mohly řádně a účinně vykonávat svou legislativní úlohu. To alespoň zčásti umožní jejich kontrolu a to, aby plnily požadavky auditu a podpoří odpovědnost vyžadovanou pro úlohu takového významu.

– Návrh usnesení: Zatýkací rozkaz na Josepha Konyho s ohledem na jeho proces před Mezinárodním trestním tribunálem (B6-0536/2008)

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Joseph Kony a Armáda božího odporu spáchali během posledních 20 let strašné zločiny, kvůli kterým ho chce nyní soudit Mezinárodní trestní tribunál.

Konflikt v oblasti Velkých jezer, Ugandě a Súdánu stále pokračuje a žádá si další civilní oběti. Je zřejmým úkolem mezinárodního společenství, aby tuto hroznou tragédii zastavilo.

Strana Jumilistan má obecně negativní názor na usnesení o zahraniční politice. Avšak toto se týká jedné organizace a jejího vůdce, kteří jsou obvinění Mezinárodním trestním tribunálem za zločiny proti lidskosti. Proto jsme se rozhodli toto usnesení podpořit.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych informovat sněmovnu, že jsem hlasoval pro návrh usnesení o obvinění Josepha Konyho a jeho předvedení před Mezinárodní trestní tribunál. Je zcela nepřijatelné, že se již více než tři roky usiluje o zatčení mezinárodního zločince, jako je Kony, pachatel a podněcovatel zločinů, včetně vražd, genocidy, znásilňování, rabování a podněcování ke znásilnění. Všechny tyto pokusy o jeho zatčení neuspěly kvůli trvalé neochotě ugandské vlády spolupracovat na zatčení tohoto zločince, na nějž Mezinárodní trestní tribunál vydal mezinárodní zatýkací rozkaz.

Chtěl bych podotknout, že Uganda podepsala Římský statut, podle kterého se každý člen zavazuje ukončit beztrestnost za nejzávažnější trestné činy s velkým významem pro mezinárodní společenství a přispívat k prevenci těchto zločinů. Rovněž chci vyjádřit své obavy ohledně zcela chybějícího jasného závazku zaměřeného na zabránění odklonění mezinárodní pomoci (především od súdánské vlády) Armády božího odporu, kterou vede Kony a která ji může snadno využít pro vlastní financování.

– Zpráva: Marielle De Sarnez (A6-0294/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení, kterým se mění návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří akční program pro zvyšování kvality ve vyšším vzdělávání a podporu porozumění mezi kulturami prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Erasmus Mundus) (2009–2013), a to na základě zprávy paní de Sarnezové. Podporuji kompromisní pozměňovací návrhy zaměřené na vynikající akademickou kvalitu, spravedlnost související s geografickým pokrytím, informovanost veřejnosti o tomto programu a nutnosti odstranění všech právních a administrativních překážek výměnným programům mezi evropskými zeměmi a třetími zeměmi (vízový problém). Považuji rovněž za nezbytné přijetí kroků v rámci programu, které zajistí, aby se studenti, doktorandi a výzkumní pracovníci s doktorátem a univerzitní pracovníci pocházející z nejméně rozvinutých třetích zemí (především AKT – africké, karibské a tichomořské země) vraceli do svých zemí původu, jak mile skončí jejich pobyt, a tak se předešlo jevu „odlivu mozků“. Konečně tleskám požadavku na výuku alespoň dvou evropských jazyků a boji proti diskriminaci a podpoře dodržování rovnosti mezi ženami a muži.

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Poul Nyrup Rasmussen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (PSE), písemně. − (DA) Dánští poslanci Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu hlasovali proti zprávě o programu Erasmus Mundus II. Nikoliv proto, že bychom byli proti tomuto programu, ale proto, že text týkající se financování může vést k situaci, kdy dánští studenti budou muset za využití tohoto programu platit. Z obecného hlediska cíle programů Erasmus Mundus podporujeme.

Dánští poslanci Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu hlasovali pro zprávu z vlastního podnětu o lepší regulaci, ale chtějí zdůraznit, že odstranění administrativní zátěže může být velmi zpolitizovaným procesem. Podporujeme cíl odstranění nadbytečné administrativní zátěže. Některá administrativní zátěž však může být sociálně velmi nutná, I když může být pociťována jako překážka růstu a inovaci společností. Domnívám se, že pro snížení administrativní zátěže je nezbytný vyvážený přístup.

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) V rámci politiky Lisabonské strategie namířené proti řadovým voličům využívá EU program Erasmus Mundus (2009–2013) pro buržoazní modernizaci vysokých škol v členských státech podle požadavků kapitálu, aby tak způsobila „odliv mozků“ z členských zemí a vystupňovala vykořisťování pracovníků, čímž navýší zisky evropských monopolů.

Posiluje soukromá hospodářská kritéria pro hodnocení vysokých škol a výzkumných středisek a zrovnoprávňuje veřejné a soukromé vzdělávací instituce. Vytváří „konsorcia“ na základě „vynikající kvality“ a pro studenty zavádí školné, a tím zásadně vylučuje děti z rodin pracující třídy z vyššího a postgraduálního vzdělávání.

Demagogická prohlášení EU o zabránění odlivu mozků z méně rozvinutých zemí nemůže zakrýt pravý cíl, kterým není nic jiného než politováníhodné vykořisťování pracovní síly těchto zemí a drastické omezení práv mladých lidí na vyšší standard bezplatného státního vzdělání pro všechny děti z rodin pracující třídy.

Proto parlamentní skupina Komunistické strany Řecka hlasovala proti této legislativní iniciativě.

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu paní De Sarnezové o programu Erasmus Mundus (2009–2013),protože považuji tento nový program za zásadní pro podporu Evropské unie jakožto centra vynikající kvality vzdělávání na světové úrovni.

Prostřednictvím spolupráce mezi různými vzdělávacími zařízeními EU Erasmus Mundus II zlepší reakci na globální poptávku po mobilitě studentů a podpoří kvalitu vyššího vzdělávání v EU a dialog mezi různými kulturami. Chtěla bych také zdůraznit inovace navržené ve zprávě, například rozšíření doktorských programů, zahrnutí stipendií a podpora aktivní účasti podniků a výzkumných středisek.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toto je významný program, který se zaměřuje na podporou studentů ze třetích zemí, kteří chtějí přijít do Evropské unie, přestože jeho omezené finanční prostředky mohou způsobovat obtíže pro ty, kdo musí platit vysokým školám poplatky a nemohou. Proto, přestože jsme hlasovali pro zprávu, litujeme zamítnutí pozměňovacích návrhů předložených naší skupinou, neboť se zaměřovaly na vyřešení tohoto problému.

S potěšením však říkáme, že návrhy byly přijaty s cílem zlepšení mobility těchto studentů a upozornění na skutečnost, že program nesmí být využíván k přilákání osob se zvláštními dovednostmi ze třetích zemí do Evropské unie na úkor jejich země původu. Trvali jsem na to, že je třeba, aby Evropská komise při hodnocení programu zohledňovala možné důsledky „odlivu mozků“ a sociální a hospodářské situace dotčených osob.

Musíme zajistit, že magistři, doktorandi a výzkumní a vysokoškolští pracovníci budou mít možnost návratu na své místa původu po skončení studia, čímž se zabrání jakémukoliv „odlivu mozků“.

  Neena Gill (PSE), písemně. − Paní předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu a doufám že prodloužení programu Erasmus Mundus do roku 2013 bude nadále důležitým mostem mezi různými kulturami.

Přínosy tohoto vzdělávacího programu jsou zjevné – nejenže bude mít EU prospěch z přilákání nadaných studentů ze třetích zemí, což zlepší výzkum a inovaci v EU, ale naši vlastní studenti si rovněž zlepší jazykové znalosti a zvýší se jejich zaměstnatelnost doma I v zahraničí.

Především považuji tento program za velmi vhodný proto, že tento rok je Rokem mezikulturního dialogu. Budování spojení se třetími zeměmi prostřednictvím vzdělání podporuje porozumění a komunikaci mezi různými kulturami, jazyky a vírami. Je to přesně takový program, jaký by měl Evropský parlament podpořit, a srdečně jej vítám.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat proti této zprávě Výboru pro kulturu a vzdělávání. Nehlasujeme proti myšlence programu Erasmus Mundus jako takové, ale kvůli některým podrobným návrhům předloženým výborem a návrhům předloženým Komisí.

Nepodporujeme zvláštní víza pro Erasmus Mundus, jak je stručně popsáno v tomto návrhu. Každý členský stát má právo vydávat víza a doufáme, že budou velkorysé v případě vydávání víz studentům z programu Erasmus Mundus. Domníváme se, že není možné upravovat tento typ víz na úrovni EU.

Rovněž odmítáme myšlenku poskytování finanční podporu EU absolventskému sdružení studentů pro studenty absolvující různé programy Erasmus Mundus. Studentská sdružení by se měla vytvářet podle potřeb a z osobního úsilí jednotlivců. Nemohou být vytvořeny shora institucemi EU.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) Program Erasmus Mundus zahrnuje spolupráci a mobilitu v odvětví vyššího vzdělání, zaměřené na podporou Evropské unie jakožto celosvětového centra vynikající kvality vzdělávání. Rozšiřuje dosavadní možnosti v rámci programu Erasmus a otevírá spolupráci v oblasti vzdělávání v zemích, jež nejsou členy Unie.

Vzdělávání hraje klíčovou úlohu v životě mladých lidí. Zahraniční zkušenosti si stále více cení sami studenti i jejich budoucí zaměstnavatelé. Znalost jazyků, kultur, konkrétních charakteristik jednotlivých zemí a schopnost fungovat v mezinárodním prostředí jsou pouze několika přínosy z mnoha, jež přináší účast na tomto programu. Podpora mobility je další důležitou vlastností cílů programu. To je významné především s ohledem na dobu globalizace, protože styky se třetími zeměmi nabývají na významu. Měli bychom přivítat skutečnost, že evropští studenti a studenti ze třetích zemí budou mít i nadále možnost takovou zkušenost získávat.

Jsem potěšena, že přijatý program rovněž obsahuje odkazy na řešení otázky víz. Ty nadměrně komplikují cestování. Navrhované zjednodušení by mělo rovněž ovlivnit rozsah dostupných informací. Studenti by měli mít možnost získat v předstihu všechny informace, které požadují, aby jim byla usnadněna příprava pro jejich pobyt. V této souvislosti by byla obzvláště užitečná pomoc ze strany zastoupení Evropské komise.

  Ona Juknevičienė (ALDE), písemně. – (LT) Dnes jsme hlasovali o nové generaci programu Erasmus Mundus (2009–2013). Stávající program Erasmus Mundus byl realizován v roce 2004 a využilo ho více než 4 000 občanů Evropské unie a třetích zemí. Erasmus Mundus se ukázal jako spolehlivé opatření v oblasti vyššího vzdělávání, zejména v oblasti magisterských oborů. Cílem nového programu je podpora vyššího vzdělávání v Evropě, které mladým lidem nabídne více kvalitnějších kariérních příležitostí, a uplatňování strukturovanější mezinárodní spolupráce mezi institucemi vyššího vzdělávání, což zajistí větší mobilitu studentů z celé Evropské unie a třetích zemí. Během příštích pěti let bude vysokým školám v Evropě a třetích zemích přiděleno více než 950 milionů EUR na účast v programech a udělování grantů. Bude doplněn zvláštní program pro postgraduální studia a studentům se dostane větší finanční podpory. Při hlasování jsem podpořila pozměňovací návrhy příslušného výboru, které dokumentu poskytují jasnější regulaci, zajišťují výběr a práva studentů a umožňují lepší spolupráci mezi vysokými školami.

  Carl Lang a Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Cíl podpory rozsáhlého ekonomického přistěhovalectví, stanovený dne 11. ledna 2005 Evropskou komisí v její zelené knize o přístupu EU k řízení ekonomické migrace, je vzhledem k této zprávě mnohem naléhavější.

Na program Erasmus Mundus II pro období 2009–2013 nebude přiděleno méně než 950 milionů EUR. Cílem tohoto programu je přilákat zahraniční studenty a učitele do geografické oblasti Evropské unie. To je o 654 milionů EUR více než částka přidělená na první verzi programu.

Z tohoto důvodu – chvályhodného samotného o sobě – podpory studentů ze třetích zemí v tom, aby přicházeli studovat do Evropy tím, že se jim nabídnou magisterské diplomy a doktoráty na vysoké úrovni, ve skutečnosti otevře stavidla novému toku legálního přistěhovalectví. Jednodušší přístup do Evropy bude ve skutečnosti poskytnut zahraničním státním příslušníkům ze třetích zemí, zejména prostřednictvím zjednodušených vízových postupů a postupů pro získání stipendia a upravených poplatků za výuku.

Narozdíl od podpory vlastních občanů a evropského výzkumu a vynikající kvality Evropská unie znovu upřednostňuje tyto subjekty mimo EU a ukazuje svou zálibu v rozsáhlém přistěhovalectví.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Program Erasmus Mundus II se podobá výměnnému programu Erasmus pro evropské studenty, ale zaměřuje se předevšímna výměnu se třetími zeměmi. Jeho cílem je přilákat do Evropy kvalifikované zahraniční studenty.

V zásadě podporuji mezikulturní výměnu, zejména vědecké úrovni. Avšak pochybuji o účinnosti, a především o užitečnosti tohoto programu pro členské státy. V době, kdy jsou v některých členských státech v mnoha vysokoškolských oborech omezována místa pro vlastní obyvatelstvo, bychom měli být obezřetní ohledně vyšších kvalifikací.

Posun celého evropského vysokoškolského systému k boloňskému modelu dostatečně ztěžuje studentům s magisterským diplomem najít místo pro PhD. Nárůst konkurence mezi studenty s trvalým pobytem se mi jeví jako kontraproduktivní. V souvislosti s programem bude také obtížné kontrolovat porušení imigračních předpisů. Proto jsem hlasoval proti zprávě.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. − (PL) Program Erasmus Mundus již hraje velmi významnou úlohu v současném vzdělávání mladých lidí i dospělých. Avšak získané zkušenosti naznačují, že by se tyto výzvy měly řešit opatrně. Nepřiměřeně radikální změny, například nové podmínky studijních poplatků, by mohly způsobit nerovnováhu tohoto vzdělávacího systému, který prokázal svou existenci na trhu. Tyto změny mohou rovněž porušovat některé zásady týkající se autonomie vzdělávacích institucí. Proto je nezbytné zvážit, zdali by nebylo lepší nechat rozhodnutí na konsorciu Erasmus Mundus, nebo stanovit podmínky pro řízení shora.

Jsem přesvědčen, že tam, kde existují zavedené praktiky a místní orgány mají možnost rozhodnout, měly by být respektovány a nic nového by nemělo být nařizováno shora. To je obzvláště důležité proto, že žijeme ve velmi rozdílných oblastech. O některých se tvrdí, že jsou více rozvinuté, jiné méně, a všechny se liší v tradicích a různých hospodářských podmínkách.

Chtěl bych využít této příležitosti a poukázat na to, že v tomto Parlamentu existuje neodůvodněná praktika odkazovat na dokument, které ještě nejsou závazné, například Evropská ústava, která byla odmítnuta referendem, Lisabonský smlouva a související Listina základních práv. Právní předpisy nemohou vycházet z toho, co není dosud kodifikováno.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu paní De Sarnezové o programu Erasmus Mundus (2009–2013). Mladí lidé jsou naše budoucnost, a neříkám to jen tak,protože je to velmi příhodné vyjádření: program Erasmus Mundus vychází z étosu vynikající kvality a podpory mezikulturní integrace prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi,aby mohly příští generace spolupracovat na vytváření lepšího světa. Konkrétně nový program Erasmus Mundus zdůrazňuje možnost účastnit se magisterských a doktorandských oborů, vytváření partnerství se vzdělávacími zařízeními ve třetích zemích a provádění konkrétních komunikačních a informačních činností.

Této iniciativě tleskám a chtěl bych upozornit na návrh paní De Sarnezové, že by výuka alespoň dvou cizích jazyků měla být prioritou: jazyky jsou vskutku hlavním hnacím motorem kulturní integrace.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Erasmus Mundus II povětšinou odpovídá svému předchůdci, přestože byly provedeny podstatné úpravy. Významné změny zahrnují více vyvážené a zaručené geografické zastoupení v programech Erasmus Mundus, jež mohou nabídnout vysokoškolská konsorcia z minimálně tří evropských zemí, přičemž bude zvláštní pozornost věnována zranitelnému obyvatelstvu.

Přijímací kritéria do vzdělávacích kurzů musí být kvalitní a současně musí být dodržováno rovné postavení žen a mužů a zlepšen přístup znevýhodněných skupin.

Jsou-li evropským studentům a studentům ze třetích zemí udělovány granty, musí instituce nabízející kurzy doržovat zásadu rovných příležitostí a nediskriminace.

Současně by měl Erasmus Mundus II přispět k udržitelnému rozvoji vyššího vzdělávání v Evropě a ve třetích zemích, přičemž by Komise měla vyvinout maximální úsilí, aby zabránila odlivu mozků.

Zelení zajistí skutečné provedení těchto úprav. Hodnocení programu Erasmus Mundus by mělo rovněž prokázat, že ze zlepšil přístup zranitelných skupin ke kurzům v rámci tohoto programu.

Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu za těchto podmínek zprávu schválila.

– Zpráva: József Szájer (A6-0300/2008)

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (přepracované znění) (KOM(2007)0737 – C6-0442/2007 – 2007/0257(COD)).

Spolu s panem Szájerem se přikláním k zásadám a pokynům stanoveným Konferencím předsedů. Zcela odpovídají právu. Rovněž zcela schvaluji návrh, že rozhodnutí Konference předsedů vyžaduje technické úpravy.

– Zpráva: József Szájer (A6-0297/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o geneticky modifikovaných mikroorganismech (přepracované znění), a to na základě zprávy pana Szájera. Vzhledem k vývoji a složitosti práva a právních předpisů vyjadřuji politování nad tím, že Komise nepřezkoumala svůj postoj datující se k 1. dubnu 1987, v němž instruuje své služby, aby pokračovaly a kodifikovaly všechny legislativní akty až alespoň po desáté modifikaci a současně zdůrazňuje, že se jedná o minimální pravidlo a že v zájmu srozumitelnosti a správného pochopení právních předpisů Společenství mají její služby kodifikovat dokumenty, za něž jsou odpovědné, ve stále kratších intervalech. V tomto konkrétním případě přezkoumáváme směrnici z roku 1990 a právo a právní předpisy, které se změnily čtyřikrát, a to v letech 1994, 1998, 2001 a 2003. Směrnice 90/219/EHS původně určená ke kodifikaci je nakonec přepracována, aby zavedla změny nezbytné pro přizpůsobení postupu pro právní předpisy s kontrolou zavedenému v roce 2006. Domnívám se, že politika konsolidace práva Společenství by měla být jednou z priorit Evropské komise a že současný stav není v pořádku, zejména s ohledem na členské státy a občany.

  Dumitru Oprea (PPE-DE), písemně. − (RO) I když jsou dosažený pokrok a dosažená účinnost v zemědělské, rostlinné a živočišné výrobě nepředstavitelné bez velkých objevů v oblasti genetiky, potřebujeme stanovit optimální opatření pro biologickou bezpečnost při využívání geneticky modifikovaných mikroorganismů za kultivovaných podmínek, protože je třeba, abychom dodržovali zásadu předběžné opatrnosti, a chránili tak lidské zdraví a životní prostředí.

Je zcela jasné, že by se dnes lidstvu dařilo hůře a existovaly by větší vnitřní rozpory, kdyby nedošlo k Mendelovým objevům, po nichž následovaly objevy Morgana, Cricka a Watsona. Avšak je zřejmé, že postupy získávání, testování, používání a obchodování v oblasti geneticky modifikovaných organismů (GMO), ať již rostlin, živočichů, nebo mikoorganismů,musí v každé zemi podléhat zvláštnímu režimu regulace, autorizace a administrace, který stanoví právní a institucionální rámec, jehož účelem bude odstranění nebo omezení rizik jakýchkoliv škodlivých dopadů.

– Zpráva: Eoin Ryan (A6-0348/2008)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. −(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Ryana o statistikách Společenství o obchodu mezi členskými státy. Cílem právních předpisů Společenství je snížení nadbytečné a nadměrné byrokracie, a proto otázka statistik o obchodu mezi členskými státy nemůže zůstat bez povšimnutí.

Eurostat vytvořil pracovní skupinu, která má objasnit, jak může být zjednodušeno a modernizováno podávání zpráv v rámci Společenství týkajících se tohoto obchodování. Kromě toho probíhá studie o jednotném systému rozvoje a katalogizace obchodních toků zboží v rámci společného trhu. Souhlasím s touto iniciativou, ale společně s panem Ryanem doufám, že Komise tento návrh vylepší dostatečně podrobnou specifikací, jaká opatření by měla být přijata pro zavedení jednotného mechanismu tohoto druhu. K tomu by mohly být využity pilotní projekty, takže by reálnost tohoto režimu mohla být prozkoumána komplexně.

  Eoin Ryan (UEN), písemně. − (GA) Devadesát procent irských podniků jsou malé a střední podniky, což se podobně týká celé Evropské unie. V Irsku – znám tam situaci lépe – existuje zhruba 250 000 malých a středních podniků, které zaměstnávají 800 000 osob. Většina těchto podniků (zhruba 90 %) změstnává méně než 10 osob, přičemž jedna osoba je zaměstnána v polovině pčípadů. Čas je proto velmi vzácným zdrojem, ale tyto podniky plýtvají velkým množství tohoto času jen kvůli vyplňování formulářů.

Nebude žádným překvapením, že podporuji tuto zprávu (vždyť je to moje zpráva), u níž bylo dosaženo kompromisu prostřednictvím spolupráce Rady a mých kolegů ve výboru ECON. Avšak chtěl bych uvést toto vysvětlení, abych zdůraznil její význam. Ustanovení této zprávy ulehčí 200 000 malých a středních podniků v jejich úkolu vyplňování formulářů týkajících se obchodu se zbožím, a tím jim ušetří čas a prospěje obchodu a podnikání obecně.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. − (PL) Intrastat je jednotným společným systémem evropských zemí. Jeho úkolem je omezení nadměrné byrokracie a regulace. Jedná se o pružný systém, který proto umožňuje zohlednit konkrétní potřeby a řešení jednotlivých členských států Evropské unie.

Dalším důležitým bodem je, že systém Intrastat a mezinárodní obchodní statistický systém vycházejí z doporučení pro mezinárodní statistický systém o obchodu se zbožím statistického oddělení OSN. To dovoluje získat úplné a zcela srovnatelné informace o mezinárodním obchodu se zbožím.

Pokračující shromažďování statistických údajů o významných ekonomických otázkách je opravdu důležité. Členské státy by měly učinit vše, aby tento systém modernizovaly a vylepšily.

– Zpráva: Evelyne Gebhardt (A6-0361/2008)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Malta je jediným státem EU, kde není možný rozvod. V Evropě jsou pouze tři státy, kde je rozvod nemožný: Vatikán, Andorra a Malta.

Avšak Malta umožnila registraci rozvodu uskutečněného jinde, pokud měla osoba státní příslušnost nebo trvalý pobyt v zemi, kde se rozvod uskutečnil.

Podle nařízení Brusel II (nařízení Rady (ES) č. 2201/2003) se může nyní osoba rozvést, pokud je státním příslušníkem jakéhokoliv členského státu a má zde trvalý pobyt v délce šesti měsíců. Jakákoliv další osoba může zažádat o rozvod, pokud měla před podáním žádosti o rozvod trvalý pobyt v členském státě po nepřerušené období jednoho roku.

Je chvályhodné, že bylo přihlédnuto k novému článku v případě zemí, které nemají rozvodové právo, jako například Malta.

Na Maltě již uznáváme rozvod prostřednictvím systému registrace v případech, kdy se uplatňují příslušné právní předpisy; nejedná se o otázku přijetí zásady rozvodu, protože ta již za určitých okolností platí. Otázkou je, zdali by rozvod měl tvořit konkrétní součást našeho právního systému, i když nenastanou uvedené zvláštní podmínky.

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh legislativního usnesení, kterým se na základě pozměňovacích návrhů schvaluje návrh nařízení rady, kterým se mění nařízení z roku 2003, pokud se týká jurisdikce a zavedení právních předpisů použitelných v manželských věcech, a to na základě zprávy paní Gebhardtové. Kvůli větší mobilitě občanů v rámci Evropské unie, jejímž důsledkem je nárůst počtu „mezinárodních“ párů, tedy párů, kde mají manželé různou státní příslušnost nebo odlišný trvalý pobyt v různých členských státech nebo v členském státě, jehož není alespoň jeden člen páru státním příslušníkem, a kvůli vysoké rozvodovosti v Evropské unii se stalo nezbytným vytvořit platné právo a pravomoci v manželských věcech, což se každý rok týká zvyšujícího se počtu občanů. Je nezbytné poukázat na to, že Smlouvy stanoví postupné vytvoření oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti společně s opatřeními zaměřenými na zvyšování slučitelnosti platných pravidel v členských států v oblasti konfliktů mezi právními předpisy a pravomocí.

  Lena Ek (ALDE), písemně. − (SV) Zpráva paní Gebhardtové objasňuje pravomoci vnitrostátních soudů v manželských věcech v rámci EU a rovněž právo, které má být považováno za příslušné. Cílem je bojovat proti riziku, že se jeden z manželů bude snažit požádat o rozvod tak, aby se případ posuzoval podle práva konkrétní země, která chrání dotčeného z manželů. Tento cíl je sám o sobě chvályhodný. Avšak podle mého názoru nevýhody této úpravy převažují výhody.

Švédsko má jedny z nejliberálnějších právních předpisů týkajících se manželských věcí, a na to bychom měli být hrdí. Nebezpečí spojené s původním návrhem je takové, že by to mohlo znamenat velký počet případů, o nichž by švédské soudy musely rozhodovat podle maltského, irského, německého nebo íránského práva, pokud jedna ze stran požádá o rozvod. Z dlouhodobého hlediska by to mohlo omezit švédské bezpodmínečné právo jednotlivce požádat o rozvod, a mít toto právo zaručeno – oblast, v níž bych nikdy nemohla dělat kompromisy. Proto bylo mou první myšlenkou hlasovat proti zprávě. Avšak během hlasování byl schválen ústní pozměňovací návrh, který se zásadně týká právní zásady veřejného zájmu. Stále jsem přesvědčena o zachování švédského modelu, ale aby bylo podpořeno zlepšení, rozhodla jsem se namísto toho zdržet.

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Gebhardtové týkající se příslušného práva v manželských věcech. S ohledem na zvýšenou mobilitu občanů v EU a různé příslušné právní předpisy v různých členských státech podporuji možnost, aby si manželé s rozdílnou státní příslušností nebo místem trvalého pobytu v rozdílných členských státech mohli zvolit příslušné právo pro rozvod.

Domnívám se však, že je klíčové zajistit informovanost obou z manželů, takže budou oba beze zbytku znát právní a společenské důsledky plynoucí z výběru příslušného práva.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Nové právní předpisy, které navrhujeme, se týkají rozvodů „mezinárodních párů“, tedy párů, kde jsou manželé rozdílné státní příslušnosti nebo žijí v různých členských státech.

Dotčenou otázkou je upevnění pravidel týkajících se příslušné jurisdikce a rozhodného práva, aby se vyvážila právní nejistota, která v této oblasti převažuje. V současné době se rozhodné právo určuje podle vnitrostátních kolizních norem, jež jsou v různých členských státech velmi různorodé a také složité. Většina členských států určuje rozhodné právo podle kritérií příslušnosti nebo trvalého pobytu (lex loci). Jiné členské státy systematicky uplatňují své vnitrostátní právo (lex fori), což samozřejmě může vést k použití práva, s nímž nejsou manželé takřka spojeni, výsledkem bude právní nejistota.

Podle této nové úpravy se navrhuje, abychom harmonizovali tyto kolizní normy. To podporujeme, protože by to mohlo zavést více předvídatelnosti do dramatické situace, a takový postup je v zájmu bezpečnosti, na níž mají právo děti, jež jsou často oběťmi odloučení od svých rodičů.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Strana Junilistan je velmi znepokojena, když pozoruje horlivost zpravodajky, když se zabývá otázkou, jíž nedávno Rada odmítla. Skutečností je, že přes své nedostatky je stávající nařízení Brusel IIa mnohem lepším právním předpisem než návrh zpravodajky. Odmítnutí svobody manželů vybrat si soud a soudní příslušnost je znakem arogantního přístupu Komise, a ještě více zpravodajky, k současné praxi ve všech členských státech.

Nejenže odmítáme tuto špatně promyšlenou zprávu, ale vyzýváme všechny členské státy, aby se postavily za svobodný výběr manželům procházejících rozvodem. Složitá pravidla EU poslední věcí, kterou tito lidé ve složité situaci potřebují.

  Marian Harkin (ALDE), písemně. − Irsko se rozhodlo nepřijmout a neuplatňovat tuto úpravu, protože nepodporujeme rozšíření příslušnosti irských soudů tak, aby rozváděly státní příslušníky EU podle práva úplně odlišného od práva státu, z nějž pochází.

Pokud by Irsko toto opatření uplatňovalo, umožnilo by to státním příslušníkům EU s pobytem v Irsku, aby se rozváděli u našich soudů z podstatně odlišných a méně náročných důvodů než těch, které stanoví naše ústava a uznalo naše referendum o rozvodu z roku 1995, tedy bez čtyřleté odluky stran. Rovněž by to mohlo znamenat, že již v takových případech nebudou uplatňovat stávající ústavní požadavky na irské soudy v rozvodových řízeních, které jim umožňují rozvod pouze tehdy, pokud jsou zúčastněné strany a závislé děti řádně zabezpečeny. I když zpráva obsahuje pozitivní aspekty, zdržela jsem se kvůli stanovisku Irska hlasování.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. − (FI) Paní předsedající, hlasovala jsem proti zprávě o manželských věcech paní Gebhardtové, neboť se domnívám, že je důležité, aby se u finských soudů používalo v budoucnosti finské právo v případech, kdy by použití zahraničního práva mohlo významně kolidovat se základními zásadami finského práva.

Rovněž se velmi obávám navrženým posuzováním zavinění v případech rozvodů. Ve Finsku jsme se vzdali vyšetřování nevěry a podobných záležitostí v rozvodových věcech zhruba před 20 lety. Opětovné zavedení by bylo obrovským skokem vzad a závanem starých časů.

  Ona Juknevičienė (ALDE), písemně. – (LT) Rozšířená Evropská unie zažívá nárůst počtu mezinárodních manželství, tedy manželů s rozdílnou státní příslušností. Naneštěstí v EU končí velký počet manželství mezi státními příslušníky různých zemí rozvodem a rozvodové řízení je často složité a dlouhé. Je tomu tak proto, že dosud lidé měli pouze omezené možnosti volby soudu, který by se měl zabývat jejich rozvodem. Jakmile se dohodli na odloučení, měli manželé přístup pouze k soudu v zemi jejich pobytu. Pak neměli mít možnost vybrat si právo jiného členského státu Společenství a použít ho pro svůj rozvod. Aby se rozvedla se svým manželem, musela se například Litevka, která si vzala Němce a měla rodinu v Německu, obrátit na soud v místě svého bydliště. Po přijetí této úpravy nebudou tato omezení od 1. března 2009 platit. Rodiny v rozvodovém řízení budou mít možnost zvolit si soud podle svého bydliště, nebo si zvolit právo uplatňované zemí, jejímiž jsou občany. Při hlasování jsem podpořila pozměňovací návrhy, které stanoví, že právo uplatňované při rozvodu nesmí kolidovat s hlavními zásadami Listiny základních práv Evropské unie. To je velmi důležité, protože se snažíme zabránit diskriminaci z důvodu pohlaví při soudním řízení a rozhodování v rozvodových věcech.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. − (FI) Hlasovala jsem pro zprávu paní Gebhardtové, protože považuji návrh Komise na standardizaci kolizních norem v oblasti rozvodů mezinárodních párů za obzvláště důležité. Rozvod je lidskou tragédií pro dotčené strany i jejich děti. Proto je třeba, aby měly strany co největší povědomí o použitém postupu a hmotném obsahu práva.

Současná situace, kdy mají podle nařízení Brusel IIa manželé možnost vybrat si mezi několika příslušnými soudy a kdy je soudní příslušnost určována podle kolizních norem členských států, kde má soud své sídlo, nevytváří právní jistotu. Obchodování se soudy a „útěk k soudu“ za účelem dosažení příznivějšího výsledku pro jednu stranu jsou vedlejšími efekty výše uvedeného.

Domnívám se, že právo manželů na vzájemnou dohodu o výběru příslušného soudu a soudní příslušnosti by jim v obou případech pomohla dobrat se podstaty věci. Z tohoto závažného důvodu je zásadní zjednodušení přístupu k informacím o obsahu a postupech, jak je uvedeno v pozměňovacím návrhu 2. Stejně tak je klíčový pozměňovací návrh 1, který při výběru práva chrání zájmy dětí.

Podporuji pozměňovací návrh 37 předložený mou skupinou, podle něhož právo členského státu, kde manželé uzavřeli manželství, musí být rovněž zvoleným právem. Je to logické, a bylo by pak snazší zjistit obsah práva, které má být použito.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Obecně řečeno je v Evropě příliš mnoho rozvodů, zejména v mojí zemi. Nárůst rozvodů postihuje smíšené páry, tedy páry, kde mají manželé rozdílnou státní příslušnost.

Protože je volný pohyb osob realitou evropské integrace, je zásadní vytvořit jasný právní rámec.

Protože vím, že jsou vnitrostátní pravidla rozvodu velmi rozdílná, plně si uvědomuji případné nebezpečí plynoucí z „rozvodové turistiky“, kdy je možný výběr soudní příslušnosti nejpříznivější pro jednoho z manželů a nejvíce nevýhodné pro druhého.

Hlasovala bych pro tuto zprávu, protože by navrhovaná úprava vyrovnala nedostatky, když by umožnila dvěma manželům žijícím v různých členských státech vybrat si po vzájemném souhlasu a za úplné znalosti faktů příslušnou jurisdikci pro jejich rozvodové zřízení, která by měla být v jednom ze dvou členských států Evropské unie s trvalým bydlištěm.

Naneštěstí byl v hlasování přijat ústní pozměňovací návrh, který způsobil takový zmatek, že bylo nezbytné předat celou zprávu zpět výboru. Protože nebyla zpráva předána zpět výboru, nemohu se zúčastnit závěrečného hlasování.

Téma je příliš delikátní na to, aby se o něm hlasovalo za současného zmatečného stavu.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Nehlasovala jsem o této zprávě, protože se Irsko rozhodlo nevyužít svou možnost podílet se na přijetí a uplatňování navrhovaného nařízení a nehraje aktivní úlohu na vyjednávání na úrovni Rady.

Irsko nepodpořilo takové rozšíření soudní příslušnosti, aby irské soudy rozváděly státní příslušníky EU podle zásadně odlišného práva státu, odkud pochází.

V případě realizace by to umožnilo státním příslušníkům EU s pobytem v Irsku, aby se rozváděli u našich soudů z podstatně odlišných a méně náročných důvodů než těch, které stanoví naše ústava a uznalo naše referendum o rozvodu z roku 1995

Protože se Irsko neúčastní procesu přijetí a uplatňování tohoto nařízení, rozhodla jsem se o této zprávě nehlasovat.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. – (SK) Vítám zprávu kolegyně Evelyne Gebhardtové o výběru soudní příslušnosti, uznávání rozsudků a o pravidlech týkajících se rozhodného práva v manželských věcech. Jsem přesvědčen, že je důležité v této citlivé oblasti vytvořit jasný, úplný a flexibilní právní rámec.

V dnešním hlasování jsem hlasoval pro zavedení možnosti vybrat si příslušný soud pro rozvodové řízení manželů. Podpořil jsem návrh, podle něhož si takzvaný mezinárodní manželský pár může vybrat soudní pravomoc v místě jejich trvalého bydliště, případně v právním systému státu, v němž bylo manželství uzavřeno.

Plně jsem podpořil názor, že je důležité zabezpečit dostatečný přístup k informacím pro oba manžely, a to bez ohledu na jejich finanční situaci a vzdělání. Obě strany by měly být přesně a úplně informovány o důsledcích své volby soudu a rozhodného práva v případě rozvodu. To platí zejména v případě mezinárodních manželství, kdy se zákony členských států, způsoby rozvodu a podmínky, za nichž je ho možné dosáhnout, se výrazně liší.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V záležitostech týkajících se přeshraničních manželství je důležité, aby se právní situace v Evropě standardizovala. Právní jistota občanů v oblastech, jako jsou manželství a rozvod, jež často zahrnují velmi emocionální otázky, se stává stále významnější oblastí politiky.

Ve světě, který se stále rychleji zmenšuje, jsou pravidla jako ta již obsažená v občanském právu, v tomto případě svobodný výběr rozhodného práva a příslušného soudu stranami, velmi důležitá pro jejich mobilitu. Tato úprava rovněž vytváří „uživatelsky přívětivý“ přístup k oblasti rodinného práva. Dalším velmi důležitým faktorem je v této souvislosti dobrá informovanost stran o právních důsledcích svého rozhodnutí. Proto to jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. − (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem myslel na 150 000 evropských mužů a žen, kteří každoročně podstupují přeshraniční rozvodové řízení. Mezi ně patří i mnoho rumunských mužů a žen, kteří uzavřeli manželství v zahraničí. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem pevně přesvědčen, že je naší povinností podporovat odstranění všech těchto byrokratických překážek a obtíží, kvůli nimž někteří lidé říkají, že by Unie byla peklem pro občany a rájem pro právníky.

Také se domnívám, že je naší povinností s ohledem na ty, které zastupujeme, abychom odstranili mnoho dalších problémů souvisejících se zdravotní péči o evropské občany v zemi odlišné od země jejich původu a stejné platnosti vzdělávacích diplomů.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro práci předloženou paní Gebhardtovou o rozhodném právu v manželských věcech. Má důležitý cíl: kromě předpisů platného práva vytvořit jasný a komplexní právní rámec, který bude zahrnovat právní předpisy o soudní příslušnosti, a uznání a uplatňování rozhodnutí v manželských věcech.

Podle současného scénáře kolize mezi vnitrostátním právem a právem Společenství mohou způsobit, že se v jakémkoliv „mezinárodním“ rozvodu mohou objevit nejrůznější právní otázky. Musíme se také zabývat rizikem „útěku k soudu“, z něhož bude mít prospěch ten z manželů, který se o něj pokusí jako první a použije takovou soudní příslušnost, jejíž právo nejlépe slouží jeho nebo jejím zájmům.

To je zcela nepřijatelné, a proto vítám tuto zprávu zaměřenou na zavedení významných odpovědností manželů, především pokud se týká objasnění výběru, výběru soudní příslušnosti a konečně výběru rozhodného práva.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Jako někdo, kdo podporuje Evropskou unii obvykle vidím přidanou hodnotu evropských právních předpisů. Často se lépe najde řešení problémů, když o nich přemýšlí více lidí. Tato zpráva je politováníhodnou výjimkou z tohoto pravidla. Máme všechny důvody být pyšní na právní předpisy, které dávají lidem možnost, aby se rozešli, pokud si to přejí, a proto také všechny důvody pro ochranu systému, který nyní máme ve Švédsku. Stejně jako vláda se proto domnívám, že návrh Komise na harmonizaci vede špatným směrem, pokud musí být přihlédnuto například k praktikám Malty. Vatikán nemůže mít možnost bránit doma politice rovnosti. Evropská parlament má jiný názor. Tento pozměňovací návrh je rovněž uveden v zápisu.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. – (SK) Hlasovala jsem proti nařízení, protože považuji za nezodpovědné, aby EU zasahovala do otázek, které nepatří do její pravomoci. A k tomu patří i rodinné právo. Rada ministrů by si měla dobře rozmyslet, zde přijme návrhy Parlamentu a Komise. Malý počet problémových případů by se neměl zneužívat k tomu, aby si EU přisvojovala nové pravomoci. To není smyslem evropské integrace.

Kromě toho se stanovisko Evropského parlamentu odvolává na Listinu základních práv EU. To je nepřípustná manipulace ze strany Parlamentu, protože Listina základních práv EU není žádný právně závazný dokument, ale politický kompromis. Listina základních práv EU ve svém článku 9 uvádí: „Právo uzavřít manželství a založit rodinu je zaručeno v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon těchto práv.“ Pokud se rodinné právo řeší na vnitrostátní úrovni, proč potřebujeme evropské paralelní řízení pro rozvody? To otevírá cestu manipulaci. Není tedy celkem jasné, kam směřuje tento předpis a Komise není schopná odstranit pochybnosti. Navrhuji Radě ministrů, aby toto nařízení zamítla.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Je zaznamenáván nárůst počtu manželských párů v EU, kde jsou manželé státními příslušníky různých členských států EU, nebo zemí mimo EU.

Následkem to se otázka výběru rozhodného práva nebo příslušného soudu v konkrétním případě objevuje stále častěji.

Evropská unie potřebuje účinné kolizní normy, které určí pravomoci.

Stejně jako narůstá počet rozvodů, narůstá také počet případů diskriminace při usilování o rozvod nebo právní odluku. Nejlépe informovaný manžel přebírá iniciativu a použije soudní příslušnost, která nejlépe vyhovuje jeho nebo jejím zájmům. Při tom tento manžel odhaduje pravomoci dotčeného právního systému.

V případě manželství, kdy má jeden z manželů trvalý pobyt v zemi mimo EU, může být obtížné získat rozhodnutí soudu ohledně rozvodu v zemi mimo EU.

Zpráva, o které se dnes hlasovalo, má za cíl zajistit přístup obou manželům ke spolehlivým informacím týkajícím se rozvodu a odluky a rovněž týkajícím se hlavních otázek vnitrostátního práva a práva Společenství. Bylo správně uznáno za klíčové, aby byly v každém případě výběru rozhodného práva přihlédnuto k zájmům dotčených dětí.

– Zpráva: Pedro Guerreiro (A6-0388/2008)

  Lena Ek (ALDE), písemně. − (SV) Rybářská politika EU není a nikdy nebyla založena na dobře promyšlených, společných rozhodnutích. Populace ryb v Evropě v posledních letech dramaticky poklesly a pro změnu této situace toho bylo učiněno jen velmi málo. Namísto toho EU nabízí pomoc za rybolovná práva v zemích třetího světa, a tak bude vyčerpávat jejich rybolovné zdroje. Místnímu obyvatelstvu u pobřeží se sníží možnosti obživy a omezí se na život na pomoci, kromě toho pomoci, která jen zřídka poskytuje přiměřenou náhradu nebo vyrovnává ztracený příjem.

EU by měla namísto toho zastávat rybářskou politiku, která musí být prostoupena dlouhodobým a dalekosáhlým myšlením. V takovém procesu není místo pro pomoc při zlepšování a modernizaci rybářských loďstev, jejichž konečným cílem je zvýšení kapacity odlovu. Ráda bych však podpořila opatření, jejichž cílem je pomoc zranitelným místním populacím v chudých pobřežních regionech, jejichž jediným zdrojem příjmů je rybolov a které jsou velmi postiženy snižováním populací ryb, z velké části v důsledku nesprávné rybářské politiky EU. Návrhy ve zprávě pana Guerreira však taková opatření neobsahují, a proto jsem hlasovala proti zprávě.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) V nařízení (ES) č. 639/2004 o řízení rybářského loďstva zapsaného v nejvzdálenějších regionech Společenství je stanoveno několik odchylek od režimu vstupu/výstupu stanovených podle článku 13 nařízení (ES) č. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky.

Avšak opožděné přijetí právního nástroje Komise umožňujícího dotčeným členským státům přidělovat státní podporu a rovněž omezené kapacity loděnic znemožňují dodržet lhůtu týkající se vstupu do rybářského loďstva, které využívá státní podpory na renovaci, až do 31. prosincem 2008, jak je stanoveno v nařízení č. 639/2004.

Výbor pro rybolov ve své zprávě obhajuje prodloužení lhůt pro státní podporu na obnovu a registraci plavidel, ať již ve vztahu k současnému platnému nařízení, nebo k návrhu předloženému Evropskou komisí, podle kterého by se měly lhůty prodloužit pouze o rok, jinými slovy do 31.prosince 2009.

Prodloužení státní podpory pro obnovu loďstev v nejvzdálenějších regionech do 31. prosince 2009 a možnost zápisu plavidel do 31. prosince 2011 představuje klíčovou pomoc, která zohledňuje výše uvedená omezení.

Proto jsem dnes hlasoval pro Guerreirovu zprávu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Podpora obnovení a modernizace rybářských loďstev v nejvzdálenějších regionech je velmi důležitá vzhledem ke strategické povaze odvětví rybolovu v těchto oblastech. Zpráva, o níž se dnes hlasovalo, se zaměřuje na prodloužení lhůty pro financování obnovy a modernizace rybářských loďstev z nejvzdálenějších regionů o jeden rok.

Je oprávněné přihlédnout ke konkrétní strukturální, sociální a hospodářské situaci těchto regionů, pokud se týká řízení jejich rybářských loďstev. Proto by měla být potřebám těchto regionů přizpůsobena ustanovení o řízení režimů vstupu/výstupu loďstev a o povinném odnětí kapacity a rovněž pravidla pro přístup ke státní podpoře pro obnovu a modernizaci rybářských plavidel.

Celkově by měla pokračovat podpora obnovy a modernizace rybářských loďstev z nejvzdálenějších regionů, zejména v případech drobných loďstev, protože se loďstva z těchto regionů skládají především ze stárnoucích plavidel, v některých oblastech to jsou plavidla postavená před více než 30 lety. Tato opatření jsou nezbytnou podmínkou pro zlepšení skladování úlovků a pracovní a bezpečnostní podmínky rybářů z těchto regionů.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu o řízení rybářského loďstva zapsaného v nejvzdálenějších regionech Společenství, kterou předložil pan Guerreiro. Komise vždy podporovala evropskou integraci, ať se již jednalo o jakoukoliv oblast, a tento názor sdílím, ale v tomto případě musíme odstranit jakékoliv lhůty, aby měly tyto regiony dostatek času pro řádnou obnovu a modernizaci, a tak se lépe připravily na konkurenci v rámci vnitřního trhu.

Je zřejmé, že trvalá podpora tohoto obnovení je zajistit pracovní a bezpečnostní podmínky a zachování populací ryb. Proto podporuji tuto iniciativu zaměřenou na celkovou restrukturalizaci loďstev nejvzdálenějších regionů, aby tak čelily novým evropským výzvám v odvětví rybolovu.