Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 21. října 2008 - Štrasburk

18. Dopad opatření pro bezpečnost letecké přepravy a detektorů pro fyzickou kontrolu na lidská práva, soukromí, ochranu údajů a lidskou důstojnost (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava k otázkám k ústnímu zodpovězení o dopadu opatření pro bezpečnost letecké přepravy a detektorů pro fyzickou kontrolu na lidská práva, soukromí, ochranu údajů a lidskou důstojnost, které Komisi pokládají Philip Bradbourn a Marco Cappato za Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (O-0107/2008 – B6-0478/2008).

  Philip Bradbourn, autor. − Pane předsedající, chtěl bych upozornit tuto sněmovnu na nedávné oznámení Komise o použití technologie pro snímkování celého těla na evropských letištích do roku 2010.

V tomto případě bych si přál, aby Komise objasnila a odůvodnila mnoho otázek vznesených ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Nejdůležitější je důvod, proč je tento postup vnímán pouze jako technická změna stávajícího nařízení o bezpečnosti letectví, a tedy proč se obchází parlamentní kontrola zásadních otázek soukromí a lidské důstojnosti.

V možnostech této technologie – a zdůrazňuji, možnostech – je donutit cestující, aby podstoupili jednání, které by bylo možné považovat za nedůstojné zacházení, a to není malý technický krok.

Máme-li ho odůvodnit našim občanům, měly bychom nejdříve vědět, proč je vlastně nezbytný. Vydáváme se na cestu využívání technologie jen za tím účelem, že je tato technologie k dispozici, a rovněž do jaké míry bude tato technologie využívána? Mohu pochopit, že by se v některých případech mohlo jednat o druhotné opatření, kdy se osoba rozhodne nenechat se, jak říkáme, prohledat bezpečnostním úředníkem.Ale jako primární snímkovací opatření je to velmi závažné porušení našich základních práv na soukromí a je dotěrné.

V případě pravidel pro tekutiny jsme se přesvědčili, že se pro zvláštní bezpečnostní opatření vytváří precedenty, které se pak stanou na letištích normami. Jakkoliv jsou tato pravidla pro tekutiny pro cestující nepříjemná, určitě nejsou narušením soukromí.

Dále se velmi obávám o uchovávání údajů. Podle mého názoru není uchovávání fotografií původním záměrem, ale tím se neříká, že tak není možné učinit. Mohla by proto Komise uvést, jaké události mohou způsobit uložení těchto údajů, jak by měly být chráněny a zadli (a jak) by mohlo být dnes rozhodnuto, že tato možnost nebude využívána, čímž se velmi uleví mnoha obavám cestujících dodržujících zákony?

Chtěl bych také, aby existovaly příslušné konzultace s ostatními skupinami uživatelů. Tyto stroje byly dokonce zkoušeny na některých letištích – včetně letiště Heathrow v mé zemi –, ale jak to chápu, nebyly dosud výsledky těchto zkoušek zkontrolovány odborníky z příslušných parlamentních výborů.

Konečně bych chtěl vyzvat Komisi, aby nenutila jednotlivce podrobit se případným ponižujícím postupům, aniž by nejprve pochopila oprávněné obavy nevinných cestujících.

Bezpečnost bychom samozřejmě měli bát vážně, ale tato forma všeobecného přístupu k technologii může změnit legitimní bezpečností zájem na nepřijatelnou peepshow pro bezpečnostní odvětví.

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat Parlamentu za to, že předložil tuto otázku k ústnímu zodpovězení,protože mi to umožňuje objasnit událost a problematiku, které považuji za důležité. Pokud se týká práv cestujících – jejich práva na bezpečnost a také práva nemuset snášet někdy velmi dlouhé fronty – a kontrolního systému, jež se jevil jako zastaralý a ne vždy efektivní, to vše kritizujeme, a když jsem byl poslancem Evropského parlamentu, dělal jsem to také. Namísto toho se musíme zaměřit na to, abychom získali kontrolní systém, který občanům umožní co nejjednodušší a nejpříjemnější cestování. Proto jsme před několika týdny oznámili, které předměty mohou vztahy s sebou jako příruční zavazadla, a které nikoliv.

Cílem opatření přijatého Komisí a generálním ředitelstvím pro dopravu a energetiku je posun směrem užitečným občanům: vždy chránit práva občanů za všech okolností je závazek, který jsem učinil před tímto Parlamentem a který budu i nadále ctít.

Cílem tohoto návrhu – to chci uvést velmi zřetelně, a proto jsem potěšen, že dnes můžeme tuto záležitost projednávat – není rozhodnutí Komise zavést přístroje pro snímkování těla do roku 2010. Tady si zřejmě nedorozumíme. Komise se dotázala Parlamentu: domnívá se Parlament, že by bylo užitečné projednat použití přístrojů pro snímkování těla na letištích jako nepovinný kontrolní systém? To je cílem tohoto návrhu a to je uvedeno v čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti bezpečnosti civilního letectví. Opatření, které v současné době projednává Evropský parlament v rámci postupu projednávání ve výborech s kontrolou, se omezuje na stanovení možnosti používání přístrojů pro snímkování těla jako prostředku pro zajištění bezpečnosti letectví.

Pokud se týká harmonogramu, pouze pokud Parlament vyjádří svou podporu a pouze pokud ověříme užitečnost, a nikoliv škodlivost těchto opatření, zejména pro zdraví občanů, budeme schopni posoudit, zdali máme zahájit práci na rozhodnutí, kterým se stanoví, za jakých podmínek mohou být tyto technologie použity.

Pokud se týká postupu, v souladu s postupem projednávání ve výborech s kontrolou jsem dne 4. září informoval předsedu příslušného parlamentního výboru, kterým je Výbor pro dopravu a cestovní ruch. Pan Costa mi odpověděl dopisem ze dne 26. září, v němž požadoval další informace týkající se zejména použití přístrojů pro snímkování těla, konkrétně jaké jsou záměry Komise s ohledem na používání těchto přístrojů, pokud bude vydáno kladné rozhodnutí.

Ve svém dopisu ze 7. října, kterým jsem odpovídal panu Costovi, jsem zdůraznil několik otázek. První bylo, že projednávané opatření možná byla úvaha o možnosti použití přístrojů pro snímkování těla jako doplňujícího opatření pro kontrolu cestujících, nikoliv povinným požadavkem. Stručně řečeno, cestující by měli mít možnost zvolit si mezi průchodem přístrojem pro snímkování těla, pokud budou považovány za vhodné, nebo podstoupit manuální kontrolu, jako je tomu nyní.

Uvedl jsem, že některé aspekty, zejména dopad na zdraví cestujících a hlavně na jejich soukromí, budou podrobněji analyzovány před tím, než bude přijato jakékoliv nařízení o přístrojích pro snímkování těla. Kromě toho by měl spolupracovat úřad evropského inspektora ochrany údajů – stále hovořím o tom, co jsem napsal v dopisu zaslaném dne 7. října panu Costovi. Mimo jiné již byl přizván inspektor a odborníci z jednotlivých států, odborníci z tohoto odvětví, a poslanci Evropského parlamentu z Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a z Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby se zúčastnili semináře, který se bude konat dne 6.listopadu s cílem zajistit transparentnost, a to samozřejmě před přijetím jakéhokoliv rozhodnutí. Toto setkání, jež se může opakovat, má zjistit, zdali existují nějaká zdravotní rizika, o která se zajímám nejvíce. Je třeba, abychom věděli, zdali tyto přístroje pro snímkování těla poškozují zdraví těch, kdo se jimi dobrovolně rozhodli projít. Poté seriózně posoudíme jejich účinnost,což samozřejmě znamená, že budeme naslouchat všemu, co se bude týkat práv občanů na soukromí. V této záležitosti opakuji, že se slova dostane evropskému inspektoru ochrany údajů, a rovněž zamýšlím vyslechnout si Agenturu Evropské unie pro základní práva.

Jak by mohla být používána, pokud Parlament dá zelenou posouzení myšlenky přístrojů pro snímkování lidského těla? Podle mého názoru by mohla být používána pouze jako nepovinný nástroj a samozřejmě je třeba za všech okolností poskytovat alternativu, a takové alternativy by tedy měly na letištích existovat. Nebyla by to tedy jediná možnost, ale jedna z možností.

Zadruhé by byly okamžitě zničeny snímky, které by se neuchovávaly; měly by existovat technické mechanismy bránící uchování snímku osoby, která se rozhodla projít tímto zařízením. Měly by tedy být okamžitě zničeny a vůbec neuchovávány – uchovávání je třeba znemožnit.

Další otázku týkající se zdraví považuji za prioritu: na semináři, který se bude konat dne 6. listopadu, požádáme všechny subjekty odpovědné za bezpečnost letectví, aby nám poskytly informace z různých zemí EU o jakýchkoliv hlášených poškozeních lidského zdraví způsobeného přístroji pro snímkování těla: to znamená studie vysokých škol, šetření různých ministerstev zdravotnictví nebo podobných orgánů, či statistiky ze zemí, jež tyto přístroje již používají, počínaje Spojeným královstvím, aby se zjistilo, jestli taková rizika existují.

Přesto jsem o ničem nerozhodl, ani nezamýšlím v této záležitosti vyvíjet tlak. Pouze předkládám tento problém Parlamentu k projednání. Chceme prozkoumat tuto alternativu, nepovinnou formu provádění letištních kontrol, nebo nechceme? Tak zní otázka. Pokud si přejeme tento návrh posoudit, pak musíme ověřit, je-li reálný, nebo jinými slovy možný, především s ohledem na zdraví, a pak se budeme muset zabývat dalšími kritérii, počínaje dodržováním jednotlivých práv.

Dále bude klíčové, aby právní úprava, jež může vzniknout následkem výše uvedeného, stanovila, že obsluha bude muset být velmi daleko a nebude mít možnost přímého pohledu, ale bude se nacházet na zvláštním, uzavřeném místě. Jinými slovy je třeba poskytnout veškeré záruky, že se z toho nestane invazivní nástroj, protože by to měl být pouze nástroj určený k ulehčení občanům, a který jim poskytne větší jistotu. Je rovněž pravda, podle údajů, které máme k dispozici, že na letištích, kde tento systém existuje, se většina lidí raději rozhodne projít zařízením na snímkování těla, než aby podstoupili alternativní způsob kontroly.

To jsou některé věci, jež je třeba projednat. Máme samozřejmě možnost regulace, pokud se Parlament rozhodne souhlasit s posouzením myšlenky přístrojů pro snímkování těla. Poté zde existuje možnost kontroly Parlamentem. Zamýšlím, jak jsem již uvedl a zčásti kvůli mé dlouhé zkušenosti s touto sněmovnou, zapojit Parlament. Proto jsem byl velmi ochotný a bylo mi velkým potěšením přijít dnes do této sněmovny a diskutovat o otázce těchto přístrojů. Mým cílem je zapojit Parlament a dojít k rozhodnutí společně.

Chceme, aby zde existovala právní úprava Společenství, budou-li schváleny všechny fáze posuzování přístrojů pro snímkování těla, nebo chceme ponechat použití tohoto nástroje na jednotlivých členských státech? Jsem přesvědčen, že bude-li rozhodnuto o prozkoumání možnosti těchto přístrojů, a bude-li tato možnost shledána jako reálná, pak by bylo spravedlivější a lepší poskytnout evropským občanům právní předpis Společenství. Jsem přesvědčen, že by to vytvořilo lepší záruky pro všechny občany, kteří se svobodně rozhodnout projít bezpečnostními kontrolami za použití přístrojů pro snímkování těla jakožto alternativou k jinému systému, který by měl být i nadále k dispozici na všech dalších letištích, konkrétně manuální prohlídce.

Samozřejmě uznávám, že jsou všechny kontroly z osobního hlediska invazivní. Pro mě osobně je manuální kontrola možná invazivnější než kontrola pomocí přístroje pro snímkování těla. Každý si může svobodně vybrat. Nežijeme v dokonalém světě. Naneštěstí se musíme potýkat s mnoha nepříjemnými situacemi; naneštěstí se musíme zabývat problémem terorismu, musíme řešit problém kriminality, bojovat proti problému obchodování s drogami a musíme čelit problému mafie a camorry, to vše v zemi, kterou znám nejlépe, takže jsou kontroly naneštěstí nutné. Pozorujeme některé důsledky, včetně důsledků pro jednotlivce, a musíme zajistit, aby byly důsledky pro jednotlivce co možná nejmenší, a to tím, že nebudou existovat žádné záznamy, žádné poznámky a nebude nijak porušováno soukromí nebo základní lidská práva.

Proto jsem přesvědčen, že je správné o této otázce diskutovat. Přirozeně se podřídím přáním Parlamentu poté, co se pokusím vysvětlit důvody, proč jsem na tuto možnost Parlament upozornil. Doufám, že může být projednána a prodiskutována pouze s ohledem na zájmy občanů.

  Luis de Grandes Pascual, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Pane předsedající, pane místopředsedo Komise a komisaři pro dopravu, všichni víme o vaší snaze informovat Výbor pro dopravu a cestovní ruch prostřednictvím jeho předsedy pana Costy a obsahu této korespondence. Musím vám nyní vřele poděkovat za informace, které jste poskytl celé sněmovně.

Musím však kritizovat skutečnost, že je toto usnesení předkládáno nyní, když lhůta vypršela v deset hodin dopoledne. To není správné. Jinými slovy, a se vší upřímností, jedná se o nesourodé záležitosti. Stejně tak musím uvést, že i přes dosažený konsensus není postup projednávání ve výboru, třebaže s kontrolou, vhodný pro tak citlivou otázku, jakou jsou přístroje pro snímkování těla.

Podle mne musíme posoudit dopad na základní práva. Rovněž musíme v předstihu posoudit dopad na zdraví. Musíme uplatňovat zásadu proporcionality mezi tím, co je navrženo, a tím, jaký to bude mít přínos.

Tato sněmovna je zklamána otázkou tekutin, a to říkají někteří, kdo radili španělským poslancům, aby nehlasovali pro zamítnutí, protože v boji proti terorismu nám vytváření ústupků z užitečnosti nařízení připadá, že věci zašly příliš daleko. Je pravda, že jsme hlasovali pro důvěrnost a pravdou je rovněž to, co tvrdíte ve svém dopisu, že nové kontroly tekutin, které jsou zkoušeny, budou zcela schopny zachytit veškeré výbušné tekutiny.

Avšak záměr – přestože dobrovolný – týkající se snímkování těla se mi zdá žalostně nevhodný.

Je pravda, že by mohlo být dobrovolné a že by mohlo být používáno jako doplňující nástroj – jak tomu již je – v případech podezření z obchodování s drogami, které je možné ukrýt v lidském těle, ale nikoliv jako náhrada zcela přiměřené kontroly, která může být užitečná a přijatelná pro všechny.

V každém případě, pane místopředsedo, to musí být předloženo Parlamentu a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Musí být chráněna základní práva a lidská důstojnost. Podpoříme jakákoliv opatření přijatá v rámci boje proti terorismu, ale nemohou být podávána postaru. Domnívám se, že byste měl být v případě podobných sdělení velmi opatrný a taktní.

  Claudio Fava, jménem skupiny PSE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat místopředsedovi panu Tajanimu za některá jeho vysvětlení a rád bych neprodleně reagoval na jeho otázky. Ptá se tohoto Parlamentu, jestli se chce zabývat tímto návrhem: odpověď je kladná. Otázka k ústnímu zodpovězení pramení z tohoto našeho požadavku. Chtěli bychom se tím zabývat, jakmile budeme mít k dispozici všechny informace potřebné k tomu, abychom této záležitosti rozuměli, jak se správně zajímáte, zdali je tento nástroj nezbytný a zdali je bezpečný a v souladu se soukromým občanům, který je naší prioritou.

Vítáme dopis, který jste zaslal panu Deprezovi, předsedovi Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, v němž se svěřujete, že bychom měli přijmout oficiální závazek. Je to závazek konzultovat evropského inspektora ochrany údajů. Naše skupina dosud nemá oficiální stanovisko k otázce přístrojů pro snímkování těla: potřebujeme více informací a podrobněji otázku projednat. Zatím bychom měli chápat, jaké je skutečné nebezpečí předávkování, zejména u častých cestujících, a v tomto případě si musíme být jisti spolehlivostí informací, protože zákaz tekutin na palubě platí mnoho let a nyní přicházíme na to, že to je možná přemrštěné opatření a že informace a hodnocení byla pravděpodobně nepodložená. Potřebujeme posouzení zásady proporcionality a účasti Evropského parlamentu.

Nejsme přesvědčeni, že je možné vnímat tato opatření pouze jako technická: tato opatření mají přímý dopad na lidská práva a soukromí. Je složité kombinovat bezpečnost, soukromí a ochranu zdraví cestujících, ale takový je úkol tohoto Parlamentu, který vám jej svěřil. Doufáme, že můžeme tyto informace dostat a že nám je vy a evropský inspektor ochrany údajů poskytnete. Potřebujeme další údaje, abychom mohli učinit spolehlivé rozhodnutí o tom, jak jsou tyto přístroje užitečné.

  Marco Cappato, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, pane Tajani, dámy a pánové, připadá mi, že se jedná především o procedurální problém, nikoliv problém s podstatou věci, na níž není obtížné se shodnout. Jinými slovy, pokud se týká podstaty věci, je zřejmé, že každý bezpečnostní nástroj musí být přezkoumán s ohledem na bezpečnost a soukromí lidí a účinnost samotného opatření, poměru nákladů a přínosů – kolik tyto přístroje stojí, protože to je také problém –, a jsem přesvědčen, že to stane nejcitlivějším aspektem.

Ve skutečnosti mohou dobře organizované teroristické skupiny podobné technologie obejít, zatímco mají velký dopad na občany. Platí to pro otisky prstů, pro uchovávání telefonického provozu a telefonních hovorů – dobře organizované skupiny se takových kontrol neobávají, ale na druhé straně se stávají masivní kontrolou desítek milionů osob. Proto jsem přesvědčen, že se shodneme, že Evropská unie může taková nástroj podpořit pouze po podrobné analýze všech těchto aspektů a poté, co tato analýza poskytne pozitivní stanovisko ke všem těmto aspektům.

S ohledem na tento postup jsme obdrželi dokument, který v části A přílohy dokumentu 1258 uvádí nadpis „snímkování povoleno“; možná to byl tento nadpis, který u nás rozezvučel alarm, možná zbytečně, ohledně postupu, a to kvůli významu slova „povoleno“. Ptáme se, jestli má být povoleno pouze po technickém posouzení, a tedy po přijetí zcela politického rozhodnutí. To je politický signál zítřejšího usnesení.

V této otázce bude na vás, abyste v důsledku politického závazku, který jste učinil, nalezl technické řešení, jímž má být tohoto cíle dosaženo, a v Parlamentu najdete dobrého partnera.

  Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch jsme projednávali možnost zabývat se těmito stroji poté , co jsme získali první fotografie, které ukazovaly, jak by mohly vypadat snímky. Pak bylo jasné, že by se návrh mohl rozdrobit na technické argumenty. Jak jsem řekla, nechci v této záležitosti zacházet do větších podrobností, ale dosud neproběhlo žádné posouzení dopadů, jako například v případě zpětných zrcátek u nákladních automobilů, kdy byli takřka všichni evropští dodavatelé dotázáni, zdali souhlasí s existencí odlišeného typu zpětného zrcátka. V tak důležité záležitosti,jako je tato, nezaznělo vůbec nic. Nebylo to považováno za důležité.

Snímky, které jsme viděli, se podobají lehce rozostřeným fotografiím nahých těl. To je zcela zřejmé. Kromě toho z mé strany nejde určitě o prudernost, když vám dnes řeknu, že mám k tomuto aspektu výhrady, protože snímek nahého těla je velmi soukromou záležitostí, a chci, aby měli lidé možnost rozhodnout, zdali je mají jiní lidé vidět nahé, či nevidět. Bylo nám řečeno, že je to vše samozřejmě dobrovolné. Ano, není to poprvé, co jsme něco takového slyšeli. Každý, kdo se odmítne podřídit takovému systému, bude od počátku považován za podezřelého. Dalším krokem bude jeho povinné zavedení. Bojím se pomyslet na to, co bude následovat dále.

Jsem přesvědčena, že se opravdu jedná o přístup, který za současného stavu nemůže projít. Za několik let bude povinný, protože bezpečnost lidí vždy doprovází argument ve prospěch podobných opatření. Kromě toho následným krokem určitě bude uchování údajů, které je v současnosti stále odmítáno. Avšak víme, že cokoliv mohou lidé učinit pro bezpečnost, bude za čas realizováno.

Pane komisaři, jediným úspěchem Evropské unie v tomto ohledu je její stále větší neoblíbenost a trvalý pokles na žebříčku popularity. Je tomu tak proto, že členské státy budou obviňovat EU a nepřijmou odpovědnost za zavedení tohoto systému.

  Giusto Catania, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, také já bych měl poděkovat panu Tajanimu a pronést několik poznámek. První je, že se letiště v poslední době stala místy, kde se posedlost „bezpečností“ uplatňuje především. Tento návrh a návrh o jmenné evidenci cestujících, s nediskriminačním nakládáním s údaji cestujících v letecké dopravě, a nařízení o tekutinách, které bylo zavedeno po údajných útocích před dvěma lety, ale po vstupu tohoto nařízení v platnost bylo zjištěno, že byly všechny osoby podezřelé z terorismu osvobozeny, obsahují společné pojítko.

Snímkování těla je posledním útočištěm moderního mučení, jak to popsal Stefano Rodotà. Mánie po získávání dalších a dalších informací, které by mohly být užitečné v boji proti terorismu, podporují autoritativní výklad právního státu. Dochází k jasnému narušování soukromí, porušování lidských práv a lidské důstojnosti. Nový požadavek úplné kontroly obnovuje systém společenské kontroly. Tento kontrolní mechanismus „vězení s hromadnou kontrolou“ se buduje v rámci společnosti, takže jsou všichni občané postupně přetvářeni na podezřelé, jež je třeba kontrolovat.

Vytváření těchto nástrojů je potvrzením Foucaultových teorií a přístroj pro snímkování těla vypadá jako stránka z knihy Dohlížet a trestat. Není náhoda, že se tato strategie zaměřuje především na tělo: Foucault tvrdí, že prostřednictvím politické technologie těla můžeme poznávat společnou historii mocenských vztahů. Z těchto důvodů a kvůli autoritativní povaze a z těchto politických a filozofických důvodů je podle mého názoru zřejmé, že nemůžeme podrobit naše těla použití tohoto nástroje, který je další despotickou ukázkou technologické moci.

  Saïd El Khadraoui (PSE). - (NL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, podporujeme evropský přístup. O tom by nemělo být pochyb. Mělo by však být rovněž zřejmé, že jak se rozhodovací pravomoc přesouvá z členských států na Evropu, měl by mít i Evropský parlament v dotčených oblastech větší pravomoci k přijímání rozhodnutí a provádění kontroly. Na tom jsme se také před několika měsíci shodli při změně tohoto nařízení.

Dnes je zde první soubor opatření,kterými bychom se měli zabývat. V tomto ohledu existují dva důležité aspekty. Prvním je zrušení zákazu tekutin do dubna 2010, což je velmi pozitivní, přestože bychom si jeho realizaci přáli ještě dříve.

Druhým je zanesení notoricky známého snímkování těl na seznam možných kontrolních postupů. V tomto ohledu jste uvedl, že na několika letištích, včetně Heathrow a Schipholu, již probíhají zkoušky tohoto projektu a že jsou nezbytné evropské dohody.

Chápu to tak, že dotčené členské státy nemohou pokračovat ve zkouškách tohoto projektu, pokud tuto problematiku neupravíme na evropské úrovni. Zdůvodnění je tedy postavené na hlavu. Domnívám se, že bychom se, jakožto Evropský parlament, měli dostat ke kořenům věci a před tím, než ho podpoříme, potřebujeme podrobné odpovědi na řadu otázek položených zde i kdekoliv jinde.

Do určité míry jste odpověděl, což mě velmi těší, ale domnívá se , že v oblasti soukromí bychom měli být systematičtější, na což již bylo poukázání, a také pokud se týká dopadů. Jaké jsou přínosy tohoto systému v porovnání se stávajícími kontrolními metodami? Očekáváme od vás strukturovanou odpověď na tuto otázku, a také na další otázky, a budou-li tyto odpovědi uspokojivé, pak budeme schopni tuto otázku v další fázi podpořit.

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, dnes zde nejsme proto, abychom hovořili o technických opatřeních týkajících se dopravy, ani o tom, zdali je jedno zařízení pro bezpečnostní kontrolu účinnější nebo levnější než druhé.

Zahájili jsme tuto rozpravu, protože zde hovoříme o otázce základních práv, právu na soukromí a možnosti, že tato nezodpovědná , byrokratická instalace dotčených zařízení může představovat závažný útok na práva cestujících.

Proto požadujeme, aby v této záležitosti nebylo přijato žádné rozhodnutí bez předchozího posouzení jeho dopadu, bez konzultace s evropských inspektorem ochrany údajů, bez vytvoření právního rámce, který stanoví, kdo nás smí vidět nahé a za jakých okolností a bez potvrzení, jak vlastně může být zajištěno v praxi, na každém letišti, že bude jeho použití svobodné a dobrovolné a nebude nařízeno přítomnými úředníky. Řekněte nám prosím, kdo bude uchovávat tyto soukromé snímky našich těl.

Účastnil jsem se práce na španělském zákonu o kamerách uzavřených televizních okruhů na veřejných místech. Ve Španělsku to bylo uzákoněno. Hájil jsem užitečnost tohoto systému, ale za úplných záruk. V tomto případě nebyly dotčené záruky předloženy, a než se tak stane, pane komisaři, je přijímání tohoto návrhu postupem projednávání ve výborech pouhým zneužíváním pravomoci.

  Willy Meyer Pleite (GUE/NGL). - (ES) Pane předsedající, pane komisaři, jak říkáme ve Španělsku: „llueve sobre mojado“, což znamená: „nikdy neprší, ale lije“. Ještě nedávno byla část nařízení o bezpečnosti tajná. Toto utajení, tato nedostatečná transparentnost, způsobila závažnou zaujatost našich občanů,kteří nevědí, co mají očekávat. Nyní utahujeme šrouby ještě více prostřednictvím zcela nenáležitého postupu,protože se nepřihlíží k názorům této sněmovny. Avšak problémem není jen zapojení této sněmovny na plenárním zasedání, ale také zahájení jednou provždy veřejné diskuse s našimi občany, aby mohli vyjádřit své názory. Dosáhli jsme hranice, po jejímž překročení může být zpochybněno právo na soukromí, ochrana údajů a lidská důstojnost.

Proto tento Parlament požaduje, abychom se jakožto zástupci našich občanů ujali vedoucí úlohy a abychom o tomto problému jednou provždy diskutovali, protože musí být vyřešeny otázky týkající se této hranice, jež nesmí být překročena, jinými slovy práva na soukromí, ochrany údajů a lidské důstojnosti.

Zpochybňujeme účinnost, nutnost a přiměřenost tohoto opatření. Proto jsme přesvědčeni, že se o tom musí diskutovat na plenárním zasedání této sněmovny – nikoliv v rámci postupu projednávání ve výborech – a musí být samozřejmě zahájená veřejná diskuse s obyvateli Evropy, kteří budou konec konců všemi těmito kontrolami trpět – jak tomu již je – na všech letištích Evropské unie.

  Javier Moreno Sánchez (PSE). – (ES) Pane předsedající, použití přístrojů pro snímkování těla na letištích je citlivou otázkou, která se přímo týká bezpečnosti a soukromí občanů.

V tak delikátní otázce, jako je tato, požadují naši občané transparentnost, a my ji na oplátku požadujeme od Komise.

Není to pouze technické otázka, která může být vyřešena postupem projednávání ve výboru. Pokud použijeme tento přístup, budou chybět legitimita a demokratická kontrola. Lidé musí být plně informováni o těchto opatřeních, jež je na ně přímo dopadají. Nemůžeme umožnit nedostatečnou transparentnost, která se stále znovu vytrvale objevuje u nejnovějších opatření pro bezpečnost na letištích.

V této sněmovně samozřejmě podporujeme opatření zajišťující větší bezpečnost cestování a urychlení letištních kontrol. Avšak především podporujeme zajištění ochrany našeho zdraví a soukromí.

Chceme technologii, která bude respektovat zdraví a soukromí a která nepůsobí více problémů, než kterým se snaží zabránit.

Proto, jak již bylo řečeno, musí být nejprve vypracovány lékařské a vědecké studie o přímých dopadech milimetrových vln na zdraví cestujících, a to zejména v případě těch nejzranitelnějších, jako jsou těhotné ženy, děti, nemocné osoby, starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

Co navrhuje Komise pro zaručení důvěrnosti a soukromí, pokud se týká získávání a zpracování těchto snímků? Jak jste uvedl, je důležitém, aby byly tyto snímky neprodleně vymazány a neexistovala žádná možnost jejich vytištění uchovávání nebo přenosu.

Pane Tajani, budou mít cestující možnost výběru, nebo budou muset průchod tímto zařízením odmítnout? To zjevně není to samé. Plánuje se konkrétní odborná příprava pro bezpečnostní pracovníky, kteří budou tuto novou techniku obsluhovat? Byl posouzen poměr nákladů a přínosů a přiměřenost této nové technologie, která by měla být používána jako alternativa?

Pane komisaři, dámy a pánové, náš cíl je zřejmý. Musíme zajistit, aby byly informace poskytnuty všem a aby všechna opatření v oblasti bezpečnosti letectví dodržovala základní práva a na všech letištích se uplatňovala stejně.

Použití této nové technologie nemůže představovat další zpřísnění kvůli větší bezpečnosti – již budu končit – omezující základní práva. Je to otázka vyváženosti.

  Adina-Ioana Vălean (ALDE). - Pane předsedající, řeknu to přímo. Záleží mi na boji proti terorismu a na zajištění bezpečnosti všech občanů, ale nevysvětlím svým voličům, jak 11 poslanců Evropského parlamentu rozhodlo, v rámci podivného byrokratického postupu, o povolení snímkování těl na evropských letištích, které je ukáže nahé.

Tento celý postup projednávání ve výboru je jen dalším příkladem toho, jak přimět evropské občany k euroskepticismu. Argument Komise – ale také tvůrců této technologie – zní, že jsou přístroje pro snímkování těl zamýšleny jako alternativa k tělesným prohlídkám. Ale ve chvíli, kdy tuto technologii povolíme, nebudeme mít žádné záruky, že nebude použita jako primární kontrolní postup. Ze svých zkušeností na letištích víme, že některá z nich provádí povinné tělesné prohlídky. Proto je otázkou, zdali přístroje pro snímkování těla povolíme, či nikoliv. Možná bychom je měli zakázat.

Proto vyzývá Komisi, aby zastavila tento postup, kterým se dostáváme do tak nepříjemné situace. Je třeba, aby proběhla široká demokratická debata za účasti tohoto Parlamentu a evropského inspektora ochrany údajů. Jedná se o invazivní technologii a je třeba pečlivě projednat otázky, jako jsou soukromí, přiměřenost a účinnost.

  Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Pane předsedající, jak se ukázalo v několika případech, Výbor pro dopravu a cestovní ruch podporuje maximální bezpečnost s co nejmenším obtěžováním cestujících. V zásadě tedy souhlasíme s omezením tohoto obtěžování cestujících za současného zachování vysoké úrovně kontrol a bezpečnosti.

Aby se předešlo všem těmto obtížím, Parlament již v případě tekutin navrhl alternativu přístrojů pro snímkování. Je pravda, že by technologický pokrok mohl tento proces zjednodušit.

V tomto případě přístrojů pro snímkování těla byste se mohli domnívat, že je třeba diskrétnějších tělesných prohlídek a že by přístroje možná věci usnadnily a konkrétně zabránily výjimečným situacím, v nichž je povrchová tělesná prohlídka nedostatečná.

Avšak zcela souhlasím, jak navrhl Výbor pro dopravu a cestovní ruch, s potřebou přijetí jakéhokoliv typu prevence pro zajištění úplné bezpečnosti cestujících a evropských občanů související s použitím této technologie, bude-li používána, a aby současné studie a zkoušky – které jsou jen studiemi a zkouškami – poskytly pozitivní závěry. Toto snímkování nesmí žádným způsobem poškozovat lidské zdraví, nesmí narušovat osobní soukromí, nesmí lidi ponižovat a shromážděné údaje a snímky musí podléhat ochraně údajů.

  Colm Burke (PPE-DE). - Pane předsedající, budu velmi stručný. Chci učinit jen dvě poznámky. Nemyslím si, že bychom si v této otázce měli zavřít všechny dveře. Například během čtyřletého zkušebního provozu na letišti Londýn Heathrow dalo této možnosti před běžnou tělesnou prohlídkou přednost 98 % cestujících. To je jasné vyjádření důvěry v tuto technologii. Také se zvyšuje bezpečnost. Vím, že s tím dnes nebudou jiní lidé souhlasit, ale snímkování zvyšuje bezpečnost, protože může zachytit keramické a plastové zbraně neodhalitelné běžnými detektory kovů.

Druhá moje poznámka se týká osob s kovovými implantáty kvůli zranění nebo zdravotnímu postižení. Ti trpí trvalým ponižováním, protože jsou na letištích vždy vybráni k dodatečným prohlídkám. Navrhuji systém pro schvalování uživatelských pasů, aby již nepodstupovali toto pravidelné ponižování. Žádám, aby se Komise tímto problémem zabývala, protože to v současnosti způsobuje velké obtíže lidem, kteří utrpěli tělesné zranění a mají implantáty. Žádám, aby to bylo projednáno.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). - (RO) Pokračuji za předpokladu, že je bezpečnost cestujících v odvětví letectví životně důležitá. Avšak snímkování těla naznačuje získávání podrobných obrázků lidského těla. Tyto snímky jsou narušením osobního soukromí. Proto bych chtěla uvést podmínky pro použití těchto snímků.

Pane komisaři, chápeme, že tyto snímky nebudou uchovávány. Ale budou využívány v souladu se všemi podmínkami uloženými v právních předpisech o ochraně údajů? Jaká opatření zamýšlíte přijmout, aby se zajistila důvěrná znalost ustanovení právních předpisů o ochraně údajů a jejich dodržování ze strany obsluhy těchto přístrojů? Pane komisaři, i když cestující udělí souhlas s použitím těchto přístrojů pro snímkování, chtěla bych, abychom získali záruky, že budou pořízené snímky vymazány. Naneštěstí bude muset uplynout několik let, než budeme schopni poznat dopady použití těchto přístrojů na lidské zdraví.

  Erik Meijer (GUE/NGL). - (NL) Pane předsedající, opatření, které se může jevit jako odůvodněné bezpečností dopravy a terorismem, je z jiných hledisek vším, je ne samozřejmostí. Zprávy z nizozemského tisku o přístrojích pro snímkování těl vyvolaly vlnu rozhořčení. Je-li přístroj pro snímkování těla seriózním nástrojem, pak je prezentován špatně. Určitě tyto přístroje nebudeme moci používat, dokud nebudou známy jejich dopady na lidské zdraví a soukromí. Přesně proto, že se lidé cítí ohroženi všemi druhy jiného, nového vývoje, je zde třeba opravdu postupovat velmi opatrně.

  Předsedající. − Pane komisaři, v očekávání požadovaných vysvětlení a zjištění je nyní vaším úkolem prohlédnout tělo této rozpravy.

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, jsem přesvědčen, že dnes bylo dosaženo významného cíle, a tím je zahájení rozpravy o přístrojích pro snímkování těla, abychom pochopili, zdali je třeba tuto otázku řešit, či nikoliv. Podle mého názoru rozprava ukázala, že zde existuje zřejmá vůle o této otázce hovořit.

Pokud se týká metody, a zčásti kvůli rozhodnutím v rámci přijetí Lisabonské smlouvy – a doufám, že ji schválí všechny země EU –, uvědomuji si, že se k tomu Parlament chce vyjádřit a chce se cítit jako plnohodnotný zákonodárný orgán. Já se pouze držím stávajících pravidel. Nemám pravomoc měnit postup projednávání ve výboru, to mezi mé kompetence nepatří. Mohu pouze dostávat zprávy a zajistit, že se Parlament bude vždy účastnit projednávání důležitých otázek, a také sdělit, zda by se měla debata o dotčené otázce konat.

Seminář, který plánujeme na 6. listopadu a kterého se zúčastní zástupci členských států a poslanců Evropského parlamentu, bude pouze příležitostí – nikoliv jedinou, protože se může jednat o první z řady specifických setkání – pro posouzení všech aspektů použití přístrojů pro snímkování těla, počínaje tím, co považuji za nejdůležitější – lidským zdravím. Poté se budeme se souhlasem Parlamentu zabývat všemi dalšími problémy týkajícími se případného nepovinného využití tohoto nástroje. Nepřeji si něco někomu ukládat: chci pouze posoudit možnosti.

Opakuji, že jsem přesvědčen, že je správné v této záležitosti spolupracovat s Parlamentem, přičemž jsem se zavázal – opakuji to nyní, na závěr této rozpravy – oficiálně konzultovat evropského inspektora ochrany údajů a naslouchat názorům Agentury Evropské unie pro základní práva. Pokud se týká mé osoby, bude-li po všech hodnoceních, o nichž podám Parlamentu zprávu, v rámci Komise rozhodnuto o pokračování možnosti využití přístrojů pro snímkování těla, bude můj závazek takový – mohu vám to zaručit a říkám to znovu –, že tyto přístroje nikdy nebudou povinné a na letištích musí být vždy k dispozici jejich alternativy.

Bude-li existovat evropská regulace, musí vycházet z těchto podmínek: dojde-li k porušení právních předpisů, musí samozřejmě vzniknout následky. Bude-li přijat právní předpis, pokud bude existovat evropská regulace, pak se dá v případě Komise souhlasit, či nesouhlasit, ale tak se věci mají. Zavazuji se, že něco udělám: pokud někdo nevěří tomu, co říkám, a myslí si, že to není možné zvládnout. Jinak neuděláme nic.

Pokud se týká snímků, tak ty nikdy nebudou zaznamenávány a nikdy nebudou uchovávány. Prostě jen zařízením projdete, vzhledem k tomu, že vše musí být zvládnuto napoprvé. Bude-li jako volitelný nástroj přijato rozhodnutí o použití přístrojů pro snímkování těla,pak nebudou snímky nikdy zaznamenávány, ani uchovávány. To bude obsaženo v textu nařízení Evropské komise. Pokud někdo tato pravidla následně poruší, pak Evropská komise přijme vhodná opatření. To platí pro jakékoliv ustanovení a jakýkoliv trestní zákoník. Pokud někdo poruší právo, následuje trest stanovená trestním zákonem.

Dnes existuje manuální tělesná prohlídka: jakýkoliv úředník, který se nepřiměřeně dotkne občana, porušuje jeho soukromí a porušuje pravidla, a tedy nedodržuje právní předpisy. Tento úředník bude s jistotou obviněn a shledán vinným v řádném soudním řízení. Velké úsilí věnuji především otázce zdraví. Jsem přesvědčen, že všechny tyto záruky musí a může posoudit Evropský parlament, který zamýšlím v jednotlivých fázích opět konzultovat, počínaje seminářem dne 6. listopad. Bude to setkání, kde budou mít poslanci Evropského parlamentu možnost klást otázky, projevit svůj názor a ptát se na jakékoliv informace, včetně těch technických. Mohu vám dát záruky politické, ale nikoliv technické povahy. Potřebujeme, aby reagovali techničtí odborníci. Po technickém posouzení budeme schopni na tyto otázky reagovat. Poslanci Evropského parlamentu pozvaní na tento seminář se rovněž zúčastní posuzování.

Jsem přesvědčen, že se v této záležitosti shoduji s tím, co uvedli pánové Fava a Cappato. Může být dosaženo všeobecného konsensu, který bude společným posouzením, zdali bude vhodné tento nový technologický nástroj používat, či nikoliv. Ukáže-li se jeho použití jako nemožné vzhledem k nesplnění příslušných kritérií, pak nebude zanesen ani do seznamu nástrojů, u nichž je použití možné. Dojdeme-li ke kladnému rozhodnutí, pak bude text nařízení obsahovat všechny záruky, o jejichž začlenění do tohoto nařízení usiluji, jak jsem uvedl ve svých úvodních odpovědích na otázky i ve svých závěrečných reakcích. Je to závazek a já své závazky dodržuji, především ty učiněné Parlamentu, jehož součástí jsem byl téměř 15 let.

  Předsedající. − Paní Lichtenbergerová, musím přerušit právě probíhající prohlídku, která je velmi nebezpečná zejména pro zdraví tlumočníků, jimž děkuji za spolupráci.

⁽¹⁾Obdržel jsem návrh usnesení1 předloženého šesti politickými skupinami.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 23. října.

(1) 1 Viz zápis.